CERTIFIKOVANÁ METODIKA

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves

CERTIFIKOVANÁ METODIKA VYUŽITÍ KONJUGOVANÉ KYSELINY LINOLOVÉ VE VÝŽIVĚ PRASNIC Autoři Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D. prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Ing. Eva Václavková, Ph.D. Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Ing. Pavel Nevrkla

Oponenti prof. Ing. Václav Matoušek, CSc.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ing. Zdenka Majzlíková

Česká plemenářská inspekce Metodika vznikla v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QI111A166

2014

ISBN 978-80-7403-124-3

OBSAH

I. CÍL METODIKY.................................................................................................................... 5 II. VLASTNÍ POPIS METODIKY ............................................................................................ 5 III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ.................................................................................. 17 IV. POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY .................................................. 17 V. EKONOMICKÉ ASPEKTY ............................................................................................... 17 VI. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY ...................................................... 18 VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE ................................. 20

I. CÍL METODIKY •

Vyhodnotit, zda přídavek CLA do krmné dávky prasniček a prasnic ovlivňuje jejich reprodukční užitkovost

•

Ekonomicky zhodnotit dosažené výsledky

•

Formulovat přínos tohoto opatření

II. VLASTNÍ POPIS METODIKY Úvod Cílem chovu prasnic je produkovat zdravá vitální selata, která jsou předpokladem dosažení příznivých ekonomických výsledků chovu prasat v daném podniku. Vysoká užitkovost prasnic, která je charakterizovaná počtem odstavených selat/prasnici/rok, příznivě působí na nákladovost jatečných prasat. Český statistický úřad uvádí, že v České republice bylo v roce 2013 dosaženo 25 kusů odchovaných selat na prasnici. Podle studie Boudného (2013) s rostoucím počtem odchovaných selat klesají náklady na odstavené sele. S rostoucím počtem odstavených selat se také výrazně zlepšuje rentabilita chovu prasnic. Vysoký počet odstavených a zdravých selat na prasnici lze tedy považovat za klíčový předpoklad ke snížení nákladů na 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat. Konjugovaná kyselina linolová – CLA Konjugovaná kyselina linolová představuje skupinu pozičních a geometrických izomerů kyseliny linolové, jejímž nejčastějším zdrojem je mléko, mléčné výrobky a maso přežvýkavců. Izomery mají dvojné vazby v konjugované poloze, což znamená, že nejsou odděleny methylenovou skupinou, jak je tomu u ostatních mastných kyselin s dvěma i více dvojnými vazbami (Steinhart et al., 2003). CLA je meziproduktem přeměny kyseliny linolové na kyselinu olejovou bachorovými bakteriemi Butyirivibrio fibrisolvens (Kepler et al., 1966). Nejvíce zastoupenými izomery jsou cis-9 trans-11 CLA a trans-10 cis-12 CLA. Historie objevu CLA spadá do 30. let 20. století, kdy byla zjištěna v tuku kravského mléka (Kramer et al., 2004). Ve výživě zvířat se využívá konjugovaná kyselina linolová syntetická, kterou lze připravit šetrnou alkalickou izomerací z kyseliny linolové, která je běžnou součástí rostlinných olejů (Marounek, 2007). Zájem o CLA vzrostl na základě pokusů s komerčně vyráběnými přípravky, které jsou většinou směsí uvedených dvou hlavních izomerů v přibližně stejném poměru. V současné době však vzrůstá zájem také o jednotlivé izomery o čistotě přibližně 90 % (Benjamin and Spener, 2009).

5

V poslední době je konjugovaná kyselina linolová (CLA) předmětem zájmu, a to z důvodu jejich možných fyziologických účinků jak ve sféře humánní, tak i v oblasti výživy zvířat. Stachowska (2008) uvádí, že zájem o CLA se zvyšoval s publikovanými výsledky o antikancerogenních a lipodystrofických

účincích,

o

vlivech

na

změny

tělesného

složení,

na

diabetes,

hypercholesterolemii a vlivech na imunitní systém, růstovou schopnost a reprodukci. Dle autorů Pariza et al. (2001) je na základě výsledků výzkumů zřejmé, že jednotlivé izomery c9,t11 a t10,c12 CLA vykazují různé efekty. Je tedy pravděpodobné, že některé účinky jsou dány pouze jednotlivými izomery a další jsou vyvolány či dokonce zvýšeny synergickým působením obou izomerů. Oleszczuk et al. (2012) však uvádějí, že je obtížné, zda doplňky konjugované kyseliny linolové doporučit. Hlavně z toho důvodu, že účinky CLA nejsou jednoznačně prokázány a výsledky nehovoří jednoznačně. V úvahu je nutno také vzít ekonomický efekt, a zda je účinnost syntetických izomerů stejná jako přirozeně se vyskytujících. CLA ve výživě prasat Dle Marounka (2007) se použití konjugované kyseliny linolové ve výživě prasat těší relativně nejvyššímu zájmu. Corino et al. (2009) však uvádějí, že je k dispozici málo informací pokud jde o nejvýhodnější hladinu a délku suplementace CLA. Ani výsledky a závěry studií o vlivech konjugované kyseliny linolové na reprodukční a produkční užitkovost prasat nejsou jednoznačné, což může být dáno jednak použitím různých hladin přídavků CLA, délkou jejich suplemenetace a také omezenými počty zvířat v jednotlivých studiích, na kterých byly experimenty prováděny. Vliv výživy na dosažení pohlavní dospělosti, nástup říje po odstavu, míru ovulace a přežitelnost embryí u prasat byl zkoumán několika autory. Výživa může ovlivňovat reprodukci na třech úrovních řízení (hypotalamus → hypofýza → ovaria) skrze neuro-endokrinní dráhu nebo kolísání vylučování reprodukčních hormonů. Výživa ovlivňuje růst folikulů a dozrávání oocytů; například procento malých (1-3 mm) zdravých foliklů a míra ovulace se snižuje při restrikci výživy. Snížené vylučování progesteronu a tím následné zvýšení plasmatické koncentrace tohoto hormonu by mohlo působit inhibičně na uvolňování gonadotropinů, tím snížit i četnost ovulací u prasniček s restrikční dietou (Prunier and Quesnel, 2000). Zájem vědecké veřejnosti se zaměřil na sledování vlivu mastných kyselin na počet ovulovaných folikulů, podíl oplozených vajíček a na vlastní vývoj embryí a plodů v děloze matky. Například v roce 1970 vědci v Kanadě provedli experiment, ve kterém prasničkám zkrmovali od zjištění první říje do 35. dne březosti kontrolní dietu, dietu s vyšším obsahem n-6 PUFA nebo dietu obsahující vyšší podíl kyseliny olejové (n-9 PUFA). U prasniček krmených oběma pokusnými dietami bylo v porovnání s kontrolní skupinou prasniček zjištěno až o 3,2 embryí více. V těchto embryích bylo o 26 % více kyseliny DHA. Obecně známým poznatkem je fakt, že n-3 PUFA jsou nezbytné jak pro prenatální vývoj plodu, tak pro postnatální vývoj jedince. Zejména novorozená mláďata mají vysoké nároky na tyto mastné kyseliny. Pro optimální vývoj mozku je již v prenatálním období 6

důležitá kyselina DHA. Transport mastných kyselin od matky do tkání selete se odlišuje u jednotlivých mastných kyselin. Esenciální α-linolenová kyselina je přednostně transportována přes mléko, transport DHA probíhá k plodu zejména přes placentu. Kojima et al. (1997) studovali vliv podávání diety s obsahem nenasycených mastných kyselin (PUFA) na vývoj raných embryí u pubertálních prasniček. Největší počet žlutých tělísek byl nalezen právě u prasniček, kterým byla podávána dieta obohacená o PUFA (P < 0,05). Jejich výsledky poukazují na to, že krmné směsi obohacené o nenasycené mastné kyseliny mohou být prospěšné pro zvýšení míry ovulace. Vliv zdrojů tuku a úrovně metabolizovatelné energie na užitkovost a reprodukční znaky u prasniček plemene Landrace byly hodnoceny Brustolinim et al. (2004). Počet žlutých tělísek se zvyšoval lineárně (P < 0,01) v závislosti na míře metabolizovatelné energie. CLA a reprodukce prasat Mattos et al. (2000) publikovali, že obecně mastné kyseliny mohou pozitivně ovlivňovat reprodukci pomocí zlepšení energetické bilance a zvyšování počtu prekurzorů reprodukčních hormonů. CLA dle autorů v organismu přispívá k potlačení syntézy prostaglandinu F2alfa v endometriu dělohy, který je antagonistický vůči progesteronu vylučovaným žlutým tělískem. CLA také snižuje senzitivitu žlutého tělíska vůči PGF2alfa. Zlepší se pak perzistence žlutého tělíska a udržení březosti v rané fázi a tím se sníží pravděpodobnost rané embryonální mortality. Barowicz et al. (2002), Smits et al. (2011) uvádějí, že 2 % přídavek CLA, který byl prasnicím zkrmován od 90. dne gravidity měl pozitivní vliv na počet živě narozených selat. Oproti tomu Park et al. (2005), Harrell et al. (2002), Bontempo et al. (2004) uvádějí, že zkrmování různých hladin konjugované kyseliny linolové během březosti nemá vliv na počet živě narozených selat. Smits et al. (2011) hovoří o tom, že obecně zkrmování PUFA v březosti prasnic nemá vliv hmotnost selat při narození. Harrell et al. (2002) dospěli k názoru, že zkrmování 1 % přídavku CLA neovlivnilo hmotnost selat při narození. Poulos et al. (2004) ve své práci provedl i rozbor těl narozených selat a uvádí, že dlouhodobé podávání konjugované kyseliny linolové nemá vliv na velikost vrhu a hmotnost selat při narození. Ke zcela opačnému názoru dospěli Park et al. (2005), kteří uvádějí, že vysoká úroveň CLA sice neovlivňuje velikost vrhu, ale významně snižuje hmotnost selat při narození. V práci autorů Rooke et al. (2001) sice byla snížena porodní hmotnost selat, ale selata vykazovala vyšší míru přežití do odstavu. Barowicz et al. (2002), kteří prasnicím předkládali 2 % přídavek CLA od 90. dne gravidity do odstavu selat, zaznamenali vyšší počet odstavených selat. Oproti tomu Corino et al. (2009), Harrell et al. (2002) nezjistili významný vliv přídavku CLA na ztráty selat do odstavu a tedy ani na počet odchovaných selat. Kim et al. (2007) uvádějí, že nebyly pozorovány rozdíly v přírůstku hmotnosti selat. V rozporu s těmito závěry jsou výsledky Pattersona et al. (2008), kteří prokázali nižší hmotnost selat prasnic krmených přídavkem CLA. Stejně tak Park et al. (2005) uvádějí, že dlouhodobé krmení směsí obsahující CLA způsobuje snížení hmotnosti selat při odstavu. 7

Kim et al. (2007) uvádějí, že poskytování mastných kyselin se specifickými funkcemi může zlepšit reprodukci prasnic tím, že zasahují do klíčových metabolických drah a mimo jiné tak mohou zvýšit úroveň zabřezávání. Castaneda-Gutiérrez et al. (2007) dodávají, že mechanismus, jehož prostřednictvím CLA ovlivňuje reprodukci, může zahrnovat lepší folikulární vývoj a zvýšenou úroveň koncepce. Další hodnocení provedli Brazle et al. (2009), kdy na základě sledování, které zahrnovalo dávkování přídavku mastných kyseliny prasničkám před zapouštěním a v rané fázi gravidity na změny koncentrací mastných kyselin v endometriu a embryí, uvádějí zvyšující se koncentraci PUFA u plodů selat, jejichž matkám byl podáván přídavek mastných kyselin. Změna výživy prasniček může ovlivnit složení mastných kyselin v plodu. To může být důležité pro jejich raný vývoj. O zvýšení embryonálního přežití hovoří i Webel et al. (2003), Perez et al. (1995), kdy uvádějí zvýšení časného embryonálního přežití u prasniček, kterým byl podáván zdroj omega-3 mastných kyselin Vlastní metodika Za účelem stanovení vlivu CLA v krmné dávce prasniček a prasnic na reprodukční ukazatele byly provedeny celkem 3 experimenty. Experiment 1 - prasničky Do prvního experimentu bylo zařazeno 20 prasniček hybridní kombinace (ČBU x ČL) x linie 48. Pokus byl zahájen při průměrné živé hmotnosti prasniček 86,36 ± 11,66 kg. Zvířata byla rozdělena do 2 skupin a ustájena v pokusné stáji VÚŽV v Praze. Během experimentu byla prasničkám v první skupině zkrmována kontrolní krmná směs (C) a prasničkám ve druhé skupině směs obsahující 1 % CLA (LUTA-CLA od firmy BASF, Německo). Komponenty a obsah živin v použitých krmných směsích je uveden v tab. č. 1. Zvířata byla individuálně zvážena při zahájení a ukončení pokusu. Experimentální krmné směsi byly zkrmovány prasničkám od stáří 134,5 ± 3,3 dnů. Experiment byl ukončen porážkou prasniček na pokusných jatkách VÚŽV v Praze Uhříněvsi při průměrném věku 236,3 ± 6,9 dne. Nástup říje byl stimulován přítomností mladého kance. Prasničky byly inseminovány na třetí říji. Přibližně 6 dnů po první inseminaci byly poraženy. Embrya byla získána post mortem. Prasničky byly nejprve poraženy, vykrveny, spařeny v pařící vaně a poté byla vyjmuta děloha a vaječníky. Na vaječnících byl určen počet žlutých tělísek. Embrya byla získána výplachem z děložních rohů. Pro výplach byl použit roztok Dulbecco PBS obohacený o 10% bovinního fetálního séra (obojí GIBCO®, Invitrogene Corporation). Embrya byla vyhledána a morfologicky posouzena pod stereomikroskopem. Výsledky byly vyhodnoceny statistickým programem QC expert (TriloByte Statistical Software Ltd.) a pro vyhodnocení statistické průkaznosti byla použita jednofaktorová analýza rozptylu, t-test a korelační analýza.

8

Tab. 1 Složení kontrolní a experimentální krmné směsi pro prasničky – experiment 1 Zastoupení komponent v % Kontrolní krmná směs Experimentální krmná směs pšenice 39 39 ječmen 31 31 sojové boby toastované 9 9 pšeničné otruby 5 5 cukrovarské řízky 5 5 bílkovinné úsušky 3 3 řepkový olej 2 2 kvasnice vitex 1,5 1,5 uhličitan vápenatý 1,4 1,4 hydrogenfosforečnan vápenatý 1 1 chlorid sodný 0,4 0,4 slunečnice semeno 0 len semeno 0 CLA 0 1 vit A (m.j./kg) 15000 15000 vit D3 (m.j./kg) 1500 1500 vit E (mg/kg) 52 52 měď (síran měďnatý pentahydrát) (mg/kg) 23 23 3-fytáza (PPU) 500 500 Zastoupení živin (g/kg) voda 111,53 113,75 sušina 888,47 886,25 dusík 23,38 23,45 N-látky 146,13 146,56 nestravitelné NL 17,25 18,00 stravitelné NL 128,88 128,56 tuk 48,59 45,78 vláknina 37,33 37,00 popel 57,43 57,13 ME (MJ/kg) 13,36 13,22 sacharóza 21,77 19,56 škrob 438,90 434,26 Experiment 2 - prasničky Do sledování bylo zařazeno celkem 40 prasniček hybridní kombinace České bílé ušlechtilé x Česká landrase (ČBU x ČL). Prasničky byly rozděleny do dvou skupin o stejné četnosti, tj. 20 ks v kontrolní a 20 ks v pokusné skupině. Prasničky byly ustájeny v běžných provozních podmínkách odchovny prasniček, přičemž každá skupina, tj. kontrolní i pokusná byla dále rozdělena do dvou skupinových kotců po deseti kusech. Příjem krmiva a vody ad libitní, do hmotnosti 65 kg kompletní krmnou směsí pro odchov prasniček PCH1, následně kompletní krmnou směsí PCH2, a to až do zapuštění. Složení použitých krmných směsí je uvedeno v tab. č. 2 a č. 3.

9

Tab. 2 Složení kontrolní a experimentální krmné směsi pro odchov prasniček Zastoupení komponent v % Pšenice Kukuřice Ječmen jarní Extrahovaný sojový šrot Olej řepkový Konjugovaná kyselina linolová SAUNGOLD TRAG

8,00 8,00 67,50 12,00 2,00

Experimentální krmná směs s 2 % CLA 8,00 8,00 67,50 12,00 0,00

0,00 2,50

2,00 2,50

Kontrolní krmná směs

Tab. 3 Obsah živin kontrolní a experimentální krmné směsi pro odchov prasniček Zastoupení živin g/kg N-látky Vláknina Lysin Methionin Met+cys Threonin Tryptofan Vápník Fosfor celkový Fosfor stravitelný Sodík ME (MJ/kg)

Kontrolní krmná směs Experimentální krmná směs s 2 % CLA 143,73 143,73 44,49 44,49 7,55 7,55 2,41 2,41 4,79 4,79 4,94 4,94 1,66 1,66 0,69 0,69 4,52 4,52 1,19 1,19 1,64 1,64 12,60 12,83

Vlastní experimentální práce byla zahájena ve stejný den, při dosažení průměrného věku 182,20 ± 12,31 dnů a průměrné hmotnosti 108,10 ± 6,56 kg u pokusného souboru, resp. 193,20 ± 9,92 dnů a 109,80 ± 9,67 kg u kontrolního souboru. Pokusné skupině byla od tohoto věku dávkována kompletní krmná směs PCH2 s přídavkem konjugované kyseliny linolové ve výši 2 %, a to po dobu 65 dní. Experiment 3 - prasnice Pro následující etapu experimentální práce byla náhodně vybrána další skupina prasnic stejné fáze reprodukčního cyklu. Do sledování bylo zařazeno celkem 40 vysokobřezích prasnic, které byly krmeny standardní kompletní krmnou směsí pro kojící prasnice. Od 108. dne březosti byla pokusné skupině prasnic zkrmována kompletní krmná směs s přídavkem konjugované kyseliny linolové v hladině 2 %. Složení krmných směsí uvádí tab. č. 4 a č. 5.

10

Tab. 4 Složení kontrolní a experimentální krmné směsi pro kojící prasnice Zastoupení komponent v % Pšenice Kukuřice Ječmen jarní Extrahovaný sojový šrot Olej řepkový Konjugovaná kyselina linolová SAUNGOLD TRAG

Kontrolní krmná směs 23,00 24,00 26,50 20,00 2,00 0,00 4,50

Experimentální krmná směs s 2 % CLA 23,00 24,00 26,50 20,00 0,00 2,00 4,50

Tab. 5 Obsah živin kontrolní a experimentální krmné směsi pro kojící prasnice Zastoupení živin g/kg N-látky Vláknina Lysin Methionin Met+cys Threonin Tryptofan Vápník Fosfor celkový Fosfor stravitelný Sodík ME (MJ/kg)

Kontrolní krmná směs Experimentální krmná směs s 2 % CLA 165,02 166,39 37,09 37,63 8,38 8,34 3,75 3,71 5,64 5,62 6,33 6,30 2,05 2,04 9,98 9,99 4,94 4,92 1,13 1,15 2,89 2,89 12,96 13,18

V průběhu jednotlivých porodů byly zaznamenávány sledované ukazatele reprodukční užitkovosti prasnic a současně byla zjišťována individuální porodní hmotnost selat. Z hodnocení porodní hmotnosti byla vyloučena selata mrtvě narozená či uhynulá v průběhu porodu. Porodní hmotnost živě narozených selat byla zjišťována individuálním vážením nejpozději do 24 hodin po narození. Při vážení byla selata současně individuálně označena. Celkem bylo označeno a zváženo 219 selat kontrolní a 211 selat pokusné skupiny prasnic. Experimentální krmná směs byla prasnicím podávána až do odstavu selat, tj. 28 dní. V průběhu odstavu selat byla opět u každého jedince zjištěna individuální hmotnost. Výsledky Experiment 1 - prasničky Výsledky experimentu jsou uvedeny v tab. č. 6. Počet žlutých tělísek (CL) zjištěných na pravém vaječníku byl vyšší u kontrolní skupiny prasniček (7,17 ± 1,77) v porovnání se skupinou prasniček krmených dietou s přídavkem CLA (6,20 ± 2,32). Počet žlutých tělísek na levém vaječníku byl 11

naopak vyšší u skupiny CLA (10,20 ± 2,99) oproti skupině C (7,17 ± 2,11). Celkově tedy došlo u prasniček skupiny CLA k ovulaci 16,20 ± 3,11 oocytů, což je téměř o 2 oocyty více než u skupiny kontrolní (14,33 ± 2,07). Ačkoliv výsledky nejsou statisticky průkazné, je zde patrný trend k ovulaci více vajíček při zařazení CLA do krmné dávky prasniček. Rovněž počet zjištěných embryí byl vyšší u prasniček skupiny CLA (8,80 ± 2,59 vs. 8,50 ± 3,67). Z výsledků první studie vyplývá, že zkrmování CLA má tendenci ovlivňovat míru ovulace a počty získaných embryí u prasniček při prvním zapuštění. Proto byly následně provedeny dva experimenty pro stanovení vlivu CLA na velikost vrhu a další parametry reprodukce u prasniček a prasnic. Tab. 6 Počet zjištěných žlutých tělísek a embryí u prasniček krmených kontrolní směsí a směsí s přídavkem CLA Kontrolní skupina

Pokusná skupina

Statistická průkaznost

Počet CL – pravý vaječník

7,17 ± 1,77

6,20 ± 2,32

SN

Počet CL – levý vaječník

7,17 ± 2,11

10,20 ± 2,99

SN

Počet CL celkem

14,33 ± 2,07

16,20 ± 3,11

SN

Počet embryí celkem

8,50 ± 3,67

8,80 ± 2,59

SN

% oplozených oocytů

58,12

54,44

Ukazatel

SN=statisticky neprůkazný rozdíl (P > 0,05) Graf 1 Počet žlutých tělísek zjištěných u prasniček kontrolní a pokusné skupiny

12

Experiment 2 – prasničky Vyhodnocení věku prasniček při prvním zapouštění a úrovně jejich zabřezávání Prasničky, které byly zapojeny do reprodukce, vykazovaly průměrný věk při prvním zapuštění 248,60 ± 20,80 dnů v rámci kontrolní skupiny a 245,40 ± 16,50 dnů v rámci skupiny pokusné (tab. č. 7). Rozdíl mezi hodnocenými skupinami prasniček činil 3,2 dny ve prospěch prasniček, kterým byl předkládán přídavek konjugované kyseliny linolové. Rozdíl zjištěných průměrných hodnot byl vyhodnocen za statisticky průkazný (P < 0,05). Výsledky zabřezávání prasniček hovoří ve prospěch pokusného souboru, kdy po 1. inseminaci zabřezlo 77 % prasniček, po 2. inseminaci 15 % a u 8 % byla potřeba 3. inseminace. Oproti tomu v kontrolním souboru po 1. inseminaci zabřezlo 74 % prasniček, po 2. inseminaci 13 % a u zbylých 13 % prasniček bylo potřeba provést ještě 3. inseminaci (graf 2). Graf 2 Úroveň zabřezávání prasniček

Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasniček na 1. vrhu Z výsledků uvedených v tab. č. 7 a grafu 3 je zřejmé, že fenotypová úroveň ukazatelů reprodukce prasniček nebyla 2 % přídavkem konjugované kyseliny linolové v průběhu odchovu signifikantně ovlivněna. Přestože rozdíl mezi průměrnými hodnotami skupin činí 1,5 selete, není statisticky průkazný. Při srovnání počtu mrtvě narozených selat jsou výsledné hodnoty taktéž příznivější pro pokusnou skupinu 0,67 ± 0,98 ks vs. 1,46 ± 3,38 ks kontrolní skupiny. Rozdíl v počtu odchovaných selat 1,27 ks ani v tomto případě nebyl statisticky signifikantní. 13

Tab. 7 Základní statistické charakteristiky věku prasniček a počtu narozených selat všech, živě, mrtvě a počtu odchovaných selat u prasniček na prvním vrhu Statistická Skupina průkaznost Kontrolní Pokusná Věk při prvním zapuštění (dny) 248,60 ± 20,80 245,40 ± 16,50 S* Počet narozených selat všech (ks) 9,86 ± 4,03 10,58 ± 4,56 SN Počet narozených selat živě (ks) 8,40 ± 3,90 9,91 ± 4,14 SN Počet narozených selat mrtvě (ks) 1,46 ± 3,38 0,67 ± 0,98 SN Počet odchovaných selat (ks) 7,73 ± 3,37 9,00 ± 3,30 SN SN=statisticky neprůkazný rozdíl (P > 0,05), S*=statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) Ukazatel

Graf 3 Počet narozených selat všech, živě a mrtvě a počet odchovaných selat u prasniček na prvním vrhu

Experiment 3 – prasnice Vyhodnocení porodní hmotnosti selat Po statistickém vyhodnocení zjištěných údajů (tab. č. 8) provedeného experimentu nebyl zjištěn průkazný vliv přídavku konjugované kyseliny linolové dávkovaný prasnicím v poslední fázi březosti na porodní hmotnost selat a hmotnost vrhu. Tab. 8 Základní statistické charakteristiky porodní hmotnosti selat a celkové hmotnosti vrhu při narození Skupina

Ukazatel

Kontrolní Počet narozených selat živě (ks/vrh) 10,95 ±2,26 Hmotnost vrhu při narození (kg/vrh) 15,88 ± 7,42 Hmotnost selat při narození (kg/ks) 1,45 ± 0,25 SN=statisticky neprůkazný rozdíl (P > 0,05) 14

Pokusná 10,55 ± 1,88 15,40 ± 5,10 1,46 ± 0,26

Statistická průkaznost SN SN SN

Vyhodnocení počtu odchovaných selat a úrovně ztrát selat od narození do odstavu Rozdíl v počtu odchovaných selat mezi sledovanými skupinami činil 1,35 selete/vrh ve prospěch skupiny prasnic, kterým byl během laktace podáván přídavek konjugované kyseliny linolové (tab. č. 9). Úroveň ztrát činila u pokusu 0,85 ± 1,39 selete/vrh, resp. 2,60 ± 1,93 selete/vrh u kontroly (graf 4). Rozdíl mezi průměrnými hodnotami ztrát selat od narození do odstavu byl vyhodnocen jako statisticky vysoce průkazný (P < 0,01). Tab. 9 Základní statistické charakteristiky počtu odchovaných selat a ztrát selat od narození do odstavu Ukazatel

Skupina Kontrolní Pokusná

Statistická průkaznost

Počet narozených selat živě (ks)

10,95 ±2,26

10,55 ± 1,88

SN

Počet odchovaných selat (ks)

8,35 ± 1,39

9,70 ± 1,68

S**

Ztráty selat do odstavu (ks/vrh)

2,60 ± 1,93

0,85 ± 1,39

S**

6,98 ± 9,69

S**

Ztráty selat do odstavu (%/vrh) 16,63 ± 14,61 SN=statisticky neprůkazný rozdíl (P > 0,05) S**=statisticky vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) Graf 4 Úroveň ztrát selat od narození do odstavu

Vyhodnocení nástupu říje prasnic po odstavu selat a úrovně jejich zabřezávání Při vyhodnocení délky intervalu od odstavu selat do nástupu první postpartální říje byl prokázán staticky významný rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou prasnic (P < 0,05). Kratší interval nástupu říje byl

15

zjištěn u prasnic, jejichž krmná směs během laktace byla obohacena o konjugovanou kyselinu linolovou, a to 4,05 ± 0,67 dnů vs. 5,00 ± 1,97 dnů u kontrolní skupiny prasnic (tab. č. 10). Tab. 10 Základní statistické charakteristiky délky intervalu nástupu říje po odstavu selat Ukazatel

Skupina Kontrolní

Pokusná

Interval od odstavu 5,00 ± 1,97 do nástupu říje (dny) S*=statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05)

4,05 ± 0,67

Statistická průkaznost S*

V rámci pokusného souboru prasnic došlo k nástupu říje v intervalu mezi 3. – 5. dnem po odstavu selat u 100 % prasnic, oproti tomu v rámci souboru kontrolního v intervalu mezi 3. – 5. dnem 90 %, mezi 6. – 10. dnem 5 % a více než po 10. dni 5 % prasnic (graf 5).

Graf 5 Nástup říje u prasnic po odstavu selat

Výsledky zabřezávání prasnic po odstavu selat hovoří ve prospěch pokusného souboru prasnic, kde po 1. inseminaci zabřezlo 85 % prasnic a po 2. inseminaci 15 %. Oproti tomu v kontrolním souboru po 1. inseminaci zabřezlo 70 % prasnic, po 2. inseminaci 20 % a u zbylých 10 % prasnic bylo potřeba provést ještě 3. inseminaci (graf 6).

16

Graf 6 Úroveň zabřezávání prasnic po odstavu selat

III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Využití konjugované kyseliny linolové ve výživě prasniček a prasnic je jednou z možností, jak dosáhnout nižších ztrát selat od narození do odstavu a tedy i lepších ekonomických výsledků chovu. Nezbytnou součástí navrženého opatření je však i důsledná péče o selata a prasnice po porodu, vyhledávání říjí u prasniček a prasnic a celková organizace práce chovatele.

IV. POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY Získané výsledky lze použít pro zefektivnění výsledků reprodukční užitkovosti prasnic. Metodika je určena k aplikaci v chovatelské, poradenské a krmivářské praxi a lze ji využít i při výuce na odborných školách. Metodika bude využívána firmou Agrovýkup, a.s., s níž bude uzavřena smlouva.

V. EKONOMICKÉ ASPEKTY V provedené studii byla prasnicím v průběhu kojení zkrmovaná krmná směs s přídavkem 2 % CLA, jejíž výrobní cena činila 10.764 Kč/t ve srovnání s komerční směsí za 7.384 Kč/t. Tento rozdíl v ceně představuje při stejné krmné dávce zvýšení nákladů u pokusné skupiny o 1.506 17

Kč/prasnici/rok. U pokusné skupiny prasnic krmených v době od porodu do odstavu krmnou směsí s přídavkem CLA zjištění v důsledku lepší říjivosti a rychlejšímu zabřezávání zkrácení doby mezidobí ze 161 dnů na 156 dní, což se následně v přepočtu promítne do zvýšeného počtu získaných vrhů na prasnici/rok. Ve stejných podmínkách tedy dosáhneme místo 2,26 vrhů u kontrolní skupiny prasnic 2,34 vrhů u experimentální skupiny s využitím krmné směsi s přídavkem CLA. Toto zvýšení počtu vrhů pozitivně ovlivní i počet odchovaných selat na prasnici a rok. Při průměrné celorepublikové užitkovosti za rok 2013, který činil 25 kusů odchovaných selat, se jejich počet v důsledku kratší doby mezidobí a vyššího počtu vrhů na prasnici/rok zvýší o 0,84 ks selete. Dalším přínosem, který má dopad do ekonomiky chovu prasnic, je snížení ztrát selat v časovém úseku od narození do odstavu. V hodnoceném pokusu, kdy byly prasnice na porodnách do odstavu selat krmeny kompletní krmnou směsí s přídavkem 2 % CLA, bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné snížení ztrát selat z živě narozených z 16,63 % na 6,98 %. To v naturálních jednotkách činí rozdíl 1,35 kusů selete na vrh. Pokud se bude v celkových propočtech vycházet z ekonomických údajů Boudný a Špička (2012), pak při dosažení zvýšení počtu odchovaných selat o 0,84 kusů v důsledku zkrácení doby mezidobí a dalším efektu ve zvýšení počtu odchovaných selat následkem snížení ztrát selat od narození do odstavu, dojde i přes zvýšení nákladů za obohacení krmné směsi KPK o 2 % CLA ke snížení nákladů na 1 odstavené sele o 107,-Kč.

VI. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY BAROWICZ T., PIESZKA M., PIETRAS M., MIGDAL W., 2002: Dietary conjugated linoleic acid consuption by late pregnancy sows influences growth performance of sukling piglets. Ann. Anim. Sci., 2: 187–190. BENJAMIN S., SPENER F., 2009: Conjugated linoleic acids as functional food: an insight into their health benefits. Nutr. Metab., 6: 36. BONTEMPO V., SCIANNIMANICO D., PASTORELLI G., ROSSI R., ROSI F., CORINO C., 2004: Dietary conjugated linoleic acid positively affects imunologic variables in lactating sows and piglets. J. Nutr., 134 (4): 817-824. BOUDNÝ J., ŠPIČKA J., 2012: The effect of production efficiency on economic results in pig breeding. Research in pig breeding, 6 (1): 1-8. BOUDNÝ J., 2013: Ekonomika výroby vepřového masa. Nové trendy v chovu prasat-sborník ze semináře. Kostelec nad Orlicí: VÚŽV, v. v. i., s. 23-27, ISBN 978-80-7403-108-3. BRAZLE A. E., JOHNSON B. J., WEBEL S. K., RATHBUN T. J., DAVIS D. L., 2009: Omega-3 fatty acids in the gravid pig uterus as affected by maternal supplementation with omega–3 fatty acids. J. Anim. Sci., 87 (3): 994–1002.

18

BRUSTOLINI P.C., SILVA F.C.O., DONZELE J.L., VELOSO J.A.F., FONTES D.O:, KILL J.L., 2004: Effect of Lipid Sources and Digestible Energy Levels on the Productive and Reproductive Performance of Gilts. Arq. Bras. Med. Vet. Zootec. 56:511-521. CASTANEDA-GUTIÉRREZ E., BENEFIELD B. C., DE VETH M. J., SANTOS N. R., GILBERT R. O., BUTLER W. R., BAUMAN D. E., 2007: Evaluation of the mechanism of action of conjugated linoleic acid isomers on reproduction in dairy cows. J. Dairy Sci., 90 (9): 4253-4264. CORINO C., PASTORELLI G., ROSI F., BONTEMPO V., ROSSI R., 2009: Effect of dietary conjugated linoleic acid supplementation in sows on performance and immunoglobulin concetration in piglets. J. Anim. Sci., 87:2299-2305. Český statistický úřad. Počet odchovaných selat na prasnici podle krajů. Dostupné on line 3.3.2014 na http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/7600310B73/$File/212313p212.pdf HARRELL R. J., PHILLIPS O., BOYD R. D., DWYER D. A., BAUMAN D. E., 2002: Effects of conjugated linoleic acid on milk composition and baby pig growth in lactating sows. Annual Swine Report. KEPLER C. R., HIRONS K. P., MCNEIL J. J., TOVE S. B., 1966: Intermediates and products of the biohydrogenation of linoleic acid by Butyrivibrio fibrisolvens. J. Biol. Chem., 241: 1350 – 1354. KIM S. W., MATEO R. D., YIN Y. L., WU G., 2007: Functional amino acids and fatty acids for enhancing production performance of sows and piglets. Asian Australas. J. Anim. Sci., 20, 2: 295-306. KOJIMA T., ZENIYA Y., AOYAMA T., KONDO A., YOSHINO J., 1997: Dietary Administration of Fatty Acids-Enriched Mold Dried Cell Containing γ-Linolenic Acid to Female Pigs Improves Ovulation Rate and Embryo Quality in Summer. J. Reprod. Dev., 43:121-127. KRAMER J. K., CRUZ-HERNANDEZ C., DENG Z., ZHOU J., JAHREIS G., DUGAN M. E., 2004: Analysis of conjugated linoleic acid and trans 18:1 isomers in synthetic and animal products. Am. J. Clin. Nutr., 79: 1137S-1145S. MAROUNEK, M., 2007: Konjugovaná kyselina linolová v živočišných produktech: souvislost s výživou zvířat a zdravím lidí. Databáze online [cit. 20. 4. 2013]. Dostupné na http://www.vuzv.cz/sites/Marounek%20CLA%282%29.pdf MATTOS R., STAPLES C. R., THATCHER W. W., 2000: Effects of dietary fatty acid on reproduction in ruminants. Rev. Reprod., 5: 38 – 45. OLESZCZUK J., OLESZCZUK L., SIWICKI A. K., SKOPINSKA – ROZEWSKA E., 2012: Biological effects of conjugated linoleic acid supplementation. Pol. J. Vet. Sci., 15 (2): 403-408. PARIZA M. W., PARK Y., COOK M. E., 2001: The biologically active isomers of conjugated linoleic acid. Prog. Lipid Res., 40 (4): 283-298. PARK J. C., KIM Y. H., JUNG H. J., MOON H. K., KWON O. S., LEE B. D., 2005: Effects of dietary supplementation of conjugated linoleic acid (CLA) on piglets growth and reproductive performance in sows. Asian Australas. J. Anim. Sci., 18, 2: 249–254. PATTERSON R., CONNOR M. L., KRAUSE D. O., NYACHOTI C. M., 2008: Response of piglets weaned from sows fed diets supplemented with conjugated linoleic acid (CLA) to an Escherichia coli K88+ oral change. Animal, 2(9): 1303-1311. 19

PEREZ R. A., LINDEMANN M. D., KORNEGAY E. T., HARPER A. F., WATKINS B. A., 1995: Role of dietary lipids on fetal tissue fatty acid composition and fetal survival in swine at 42 days of gestation. J. Anim. Sci., 73: 1372-1380. POULOS S. P., AZAIN M. J., HAUSMAN G. J., 2004: Conjugated linoleic acid (CLA) during gestation and lactation does not alter sow performance or body weight gain and adipozity in progeny. Anim. Res., 53, 4: 275-288. PRUNIER A., QUESNEL H., 2000: Nutritional Influences on the Hormonal Control of Reproduction in Female Pigs. Lives. Prod. Sci., 63:1-16. ROOKE J. A., SINCLAIR A. G., EDWARDS S. A., CORDOBA R., PKIYACHI S., PENNY P. C., PENNY P., FINCH A. M., HORGAN G. W., 2001: The effect of feeding salmon oil to sows throught pregnancy on pre-weaning mortality of piglets. Anim. Sci., 73: 489–500. SMITS R. J., LUXFORD B. G., MITCHELL M., NOTTLE M. B., 2011: Sow liter size is increased in the subsequent parity when lactating sows are fed diets containing n–3 fatty acids from fish oil. J. Anim. Sci., 89 (9): 2731-2738. STACHOWSKA E., 2008: Conjugated dienes of linoleic acid and tumorgenesis. Ann. Acad. Med. Stetin., 54 (3): 122-125. STEINHART H., RICKERT R., WINKLER K., 2003: Trans fatty acid (TFA): Analysis, occurence, intake and clinical relevance. Eur. J. Med. Res., 8 (8): 358-362. WEBEL S. K., OTTO E. R., WEBEL D. M., MOSER R. L., SPENCER J. D., ORR D. E., 2003: Effect of protected n-3 polyunsatured fatty acids (FertiliumTM) on litter size in sows. J. Anim. Sci., 81, 1: 18.

VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE HADAŠ Z., ČECHOVÁ M., 2011: Vliv zkrmování přídavku CLA na velikost vrhu prasnic. Animal Breeding [CD-ROM], s. 11-16. HADAŠ Z., ČECHOVÁ M., GERŠIOVÁ J., 2011: The effect of CLA on the age at the first mating of gilts. Research in Pig Breeding – workshop proceeding book, 1. vyd. Kostelec nad Orlicí: VÚŽV, v. v. i., s. 8. HADAŠ Z., ČECHOVÁ M., NEVRKLA P., 2012: Effect of feeding sows on rations enriched with conjugated linoleic acid (CLA) and the growth capacity and survival of their piglets. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. LX (6), s. 81-88. URBÁNKOVÁ L., VÁCLAVKOVÁ E., 2010: Vliv tuku v krmné dávce prasniček na jejich reprodukční ukazatele. Náš chov, 10: 56–59. VÁCLAVKOVÁ, E. Vliv mastných kyselin na reprodukci prasat. Náš chov, 2012, roč. 72, č. 8, s. 71-72. VÁCLAVKOVÁ, E., LUSTYKOVÁ, A. & ROZKOT, M. Vliv mastných kyselin v krmné dávce prasniček na ukazatele reprodukční užitkovosti. In Lazarove dni výživy a veterinárnej dietetiky X.. Košice: Univerzita veterinárskeho lekárstva, 2012 20

Vydal:

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves

Název:

Využití konjugované kyseliny linolové ve výživě prasnic

Autoři:

Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D. prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Ing. Eva Václavková, Ph.D. Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Ing. Pavel Nevrkla

Oponenti:

prof. Ing. Václav Matoušek, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

(podíl práce 30 %) (podíl práce 30 %) (podíl práce 20 %) (podíl práce 10 %) (podíl práce 10 %)

Ing. Zdenka Majzlíková Česká plemenářská inspekce, Praha ISBN 978-80-7403-124-3 Dedikace metodiky Metodika vznikla v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QI111A166.

Vydáno bez jazykové úpravy.  Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves