Cena 7 Kč Říjen Danielo, máš slovo. Dlouhá historie Rynoltic. Liborovy zápisky

6. ročník Obecních novin - Rynoltice, Jítrava, Polesí, Nová Starost, Černá Louže

Cena 7 Kč

Říjen 2011

Danielo, máš slovo Dlouhá historie Rynoltic Liborovy zápisky

29.10.

zábava s tombolou Koloběžky z Ještědu

Poděkování do školky

Pitná voda - je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém poţívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíţ smyslově postiţitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu poţívání a uţívání pro hygienické potřeby fyzických osob.

2. JÍTRAVSKÝ NOHEC 2011 = 27 utkání O pivě, jeho definice, jeho výroba, charakteristika a jeho blahodárné účinky uvnitř čísla.

Vydává Obecní úřad Rynoltice pod r.e.g.č. MK ČR E 11824

6. ročník Obecních novin

strana 1

Obec Rynoltice leţí v okrese Liberec pod jiţními svahy Luţických hor, asi 5 km severovýchodně od Jablonného v Podještědí. Obec má rozlohu 1.800 ha a cca 720 obyvatel. Její součástí jsou dnes také původně samostatné osady Černá Louţe, Jítrava, Nová Starost a Polesí. První písemná zpráva o Rynolticích pochází z roku 1364 a uvádí se v ní, ţe v obci se nachází fara s kostelem, náleţící k děkanátu v Jablonném a k biskupství v Mladé Boleslavi. Avšak se předpokládá, ţe ves byla zaloţena o několik desítek let dříve, tedy ve 13. století, kdy byl postaven hrad Lemberk a kdy došlo ke kolonizaci krajiny Havlem z rodu Markvarticů a jeho potomky. Ves Rynoltice byla zaloţena německými kolonisty – bohatými sedláky ze Saska a Míšeňska, jeţ na pozvání majitele panství a lokátorů opouštěli svou vlast a masivně osídlovali teritorium Markvarticů, neboť jim byly nabídnuty lepší podmínky, neţ jaké měli bezzemci. V praxi to znamenalo, ţe lokátor území dané od feudála vymítil, rozparceloval a dědičně prodal sedlákům k osídlení a k obdělávání. Nově zaloţené vsi a osady pak nesly název podle jména lokátora. Název Rynoltice, původně Reinoldsheim později Reinoldivilla nebo na počátku 20. století Ringelsheim, vychází z německého jména Reinold. Do začátku husitských válek nemáme o Rynolticích dochovány skoro ţádné zprávy. Z kusých zpráv víme, ţe se v obci nacházela fara s kostelem, ţe prvním duchovním správcem byl Johannes z Janovic, kterého na faru prezentoval Hašek a Ješek z Lemberka. Ke konci 14. století byla fara označena za chudou, neboť ročně odváděla pouze jeden papeţský groš a ani ten ne kaţdoročně. (Papežský groš vycházel z počtu obyvatel nebo z velikosti zastavěné plochy.) Na konci 14. století také došlo ke změně majitelů na panství Lemberk. Poslední muţský potomek rodu Markvarticů Hašek z Lemberka zemřel a jeho majetek přešel na Jarka ze Ţeleznice a Jana z Vartenberka. Během husitských válek, na které ve zdejším kraji plynule navázaly války vartenbersko–luţické docházelo nejen k častému střídání majitelů, ale i k drancování, plenění a vypalováni panství. To se ukázalo na nízké prodejní ceně roku 1518, kdy panství zakoupil Vilém z Illburka a kdy v kupní smlouvě je mimo jiné uvedeno, ţe kupuje ves Rynoltice – zcela pustou. Vilém z Illburka brzy zpustlou ves Rynoltice obnovil tím, ţe do ní nastěhoval nové německé sedláky, coţ dokládá gruntovní kniha ze 16. století. Noví obyvatelé s sebou do vsi přinesli i novou protestantskou víru. Další písemná zpráva o Rynolticích pochází z roku 1581, kdy dědic Viléma z Illburka Jindřich Kurcpach z Trachenberka ml. prodal své lemberské panství Jindřichu Berkovi z Dubé. Ve smlouvě je uvedeno, ţe prodal ves Rynoltice i s nově zaloţenou vsí Černá Louţe. I Berkové z Dubé pokračovali ve zhodnocování nového majetku, a kdyţ roku 1599 panství prodávali Vratislavovi z Donína, byla v kupní smlouvě uvedena navíc nově zaloţená ves Nová Starost. Pánům z Donína bylo po bitvě na Bílé hoře lemberské panství zkonfiskováno a následně prodáno Albrechtu z Valdštejna. Ten panství propůjčoval svým důstojníkům a po jeho tragické smrti bylo panství dědičně prodáno vojevůdci z třicetileté války Janu Rudolfu Bredovi. Třicetiletá válka pochopitelně na panství způsobila velké škody. Celý kraj byl suţován taţením armád, které bylo nutno zásobovat potravinami. Panství bylo popleněno z jedné strany saskými vojsky a z druhé strany švédskými vojsky. V kronice Rynoltic se uvádí: „pole byla pustá, protože obyvatelé uprchli a skrývali se v lesích, nebylo dobytka, usedlosti byly opuštěné a zpustlé.“


strana 2

Zároveň v kraji probíhala násilná rekatolizace, během níţ z panství odešlo 134 obyvatel z 11 selských statků a 21 velkých a malých zahradnických hospodářství do nedalekého Saska. Rekatolizace na panství byla ukončena v roce 1652 a válka skončila v roce 1648, po obojím zůstaly zpola vylidněné vesnice. Lemberské panství se jen velmi pomalu vzpamatovávalo z pohrom způsobených válkou a ztrátou obyvatel, zato nároky vrchnosti na příjmy od poddaných rostly daleko rychleji. Třicetiletá válka umoţnila okleštění posledních zbytků práv vesnického obyvatelstva a zvýšení míry vykořisťování aţ k mezím snesitelnosti. Značné obnosy, ať jiţ v penězích nebo v naturáliích, které mohly být vyuţity ke zlepšení hospodaření poddaných, si přivlastňovala vrchnost. Nový majitel Kryštof Rudolf Breda na lemberském panství sice přestavěl kostely v Ţibřidicích a Rynolticích, ale na druhé straně se stal za jeho vlády útlak poddaných aţ příslovečným. Kdyţ se roku 1680 přidala ke všem strázním poddaných ještě morová epidemie, došlo na řadě míst k povstání. Rebelie, která propukla na panství Lemberk, musela být nakonec potlačena vojskem. Během povstání, kdy sedláci v Rynolticích šli proti lemberské vrchnosti, stál tamější učitel Šebestián Finke na straně vrchnosti a byl by málem sedláky zabit, kdyby mu Benedikta z Ahlfeldu (manţelka Jana Rudolfa Bredy) nedala povolení zakoupit si pozemek v lesích nedaleko Rynoltic a vystavět si na něm obytný dům. Jeho počínání brzy následovali i ostatní a tak se Finke stal zakladatelem Finkendorfu – dnešního Polesí. (1683) V 17. století se na panství začala kromě ţivností a obchodů rozmáhat domácí výroba plátna a bavlněných tkanin. Zdejší obyvatelé se také ţivili zemědělstvím a formanstvím. Kolem roku 1800 se v Rynolticích rozmohlo pašování. Ve velkém se za hranice pašoval zejména tabák, doutníky, cukr, káva, bavlněné tkaniny či hedvábí. Slibný hospodářský rozvoj byl znovu narušen válkou, tentokráte o rakouské dědictví. V listopadu roku 1744 vpadl Pandur Trenk se svými muţi do Rynoltic a dle zápisu v kronice tito loupili a zapalovali stodoly. V letech 1771–72 byl v kraji hlad, neboť sedmiletá válka kraj zcela „vysála.“ Během jednoho roku bylo v Rynolticích pochováno 125 osob. Zdejší obyvatelé byli nuceni jíst brambory, které sem Prusové dovezli a které byly původně určeny jako krmivo pro dobytek. V těchto letech měl být podle pověsti v Rynolticích v čp. 3 u bohatého sedláka Daniela Bürgera ubytován generál Ernst Gideon Laudon a také tam měla vzniknout ona známá písnička o generálu Laudonovi.

V 19. století nastala opět doba hospodářského rozkvětu. Obyvatelé si na ţivobytí vydělávali opět tkalcovstvím, zemědělstvím, obchodováním a formanstvím. Ve vsi byl zbudován hasičský dům (1822), začala se stavět silnice z Liberce do Cvikova (1840), byla zaloţena pošta a telegraf (1870), postavena nová škola (1875–1876), k zamezení pašeráctví finanční stráţ (1843) a nakonec i četnická stanice (1877). Velký průmysl ve vsi zastupovala firma Schicht a také parní mlékárna. Na počátku 20. století patřili Rynoltice k populárním letoviskům, které ročně navštívilo mnoho výletníků pro jeho krásnou polohu a příznivé spojení s půvabnými výletními místy v okolíK významným stavbám v obci patří na návsi stojící barokní farní kostel sv. Barbory, který vznikl v letech 1745–1748 přestavbou starší kaple z roku 1669. Obdélná půlkruhově ukončená stavba má na západní straně hranolovou věţ, loď kostela dlouhou 25m2, vysoká obloukovitá okna a tři vchody.


strana 3

Nástropní malby v interiéru kostela pocházejí ze 17. století a oslavují patronku kostela sv. Barboru (stětí sv. Barbory, korunování sv. Barbory a sv. Barbora u loţe umírajícího). Pozoruhodná byla výzdoba hlavního oltáře s obrazem sv. Barbory od praţského malíře Josefa Quasiera se sochami sv. Markéty, sv. Kateřiny a sedících evangelistů, které byly bohuţel zničeny. Stejný osud postihl i pískovcovou křtitelnici z roku 1678. Vedle kostela se nachází pozdně barokní patrová budova bývalé fary a pod svahem čtvercová hřbitovní kaple z roku 1732. Hřbitov v těsné blízkosti kostela byl zrušen k roku 1879, kdy byl starostou obce Václavem Teubnerem a bývalým starostou Georgem Schichtem zaloţen v údolí západně od obce nový hřbitov. (Stávající hřbitov u hlavní silnice při benzínové stanici.) Tento hřbitov je dodnes pozoruhodný novogotickou kaplí manţelů Prokopových z roku 1881 od stavitelského políra Weickerta z Jítravy, pod kterou se v pískovcové skále nacházela hrobka zmíněné rodiny. V parkově upraveném středu obce se nachází sousoší sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého z roku 1735. Na jehoţ hranolovém podstavci nalezneme reliéfy s výjevy z legend obou světců. K velmi cennému, ale dodnes nedochovanému sousoší na návsi patřil i 4m vysoký morový sloup představující tři spojené pomocníky v nouzi sv. Vendelína, sv. biskupa Valentina a sv. Floriána. K cestovnímu, turistickému ale zejména k průmyslovému ţivotu na konci 19. století přispěla v obci stavba železnice. Historie nádraţí v Rynolticích se datuje k roku 1899, kdy byla zahájena výstavba ţelezniční tratě z Mimoně do Liberce. Ţelezniční trať vybudovala společnost Ústeckoteplická dráha (ATE) zejména proto, aby byla usnadněna doprava podkrušnohorského uhlí do rychle se rozvíjejícího průmyslového Liberce. Celou dráhu projektoval Hermann Rosche a stavba byla zadána stavitelské firmě František Schön a synové. Avšak velkým problémem pro stavitele trati byl zejména hodně stoupající horský terén za Rynolticemi směrem na Zdislavu aţ k Ještědskému tunelu a proto byl také tento úsek trati zadán technicky schopnější vídeňské stavitelské firmě Redlich a Berger. Stavba pokračovala rychlým tempem, a tak provoz na tratě z Liberce do Mimoně mohl být zahájen jiţ následujícího roku – 16. září 1900. Se stavbou tratě pochopitelně souvisela i stavba nádraţní budovy. V Rynolticích se jedná o zvlášť výjimečně dochovaný soubor budov, jejţ vyprojektovala Ústecko-teplická dráha (ATE). Skládá se ze staniční budovy čp. 208, která je obdélné cihlové stavby s pískovcovými okenními otvory a hrázděným podkrovím. K areálu dále náleţí roubené skladiště čp. 207, dvoulodní remízy z lomeného zdiva a s cihlovými záklenky čp. 206, cihlová budova vodárny s kotelnou a komínem čp. 205 a stráţní domek čp. 204. K pozoruhodným stavbám na počátku 20. století patřila také továrna na látky výživné CERES Wilhelma Schichta z roku 1903. Zakladatelem firmy byl řezník, sedlák a uzenář Georg Schicht, který v roce 1848 poţádal o ţivnostenské oprávnění na výrobu mýdla. Mýdlo začal vyrábět společně s rodinou ve sklepě svého domu čp. 102. Jeho heslem bylo „nakupuj levné suroviny a prodávej levně dobré zboží.“ Firma se úspěšně rozrůstala a původní prostory brzy nestačily, a proto bylo nutné postavit budovy nové. Georg tedy začal s adaptací svého rodinného domu za dnešní hlavní silnicí.


strana 4

Jeho synové byli úspěšnými dědici firmy, ale nejvíce vynikal syn Johann, (tolstojovec, abstinent a vegetarián), který se po vyučení ve Vídni v roce 1878 ujal společně s bratry otcova podniku, a jelikoţ věděl, ţe je nutné zboţí také exportovat do vzdálenějších míst země, odstěhoval roku 1882 mydlárnu do Novosad u Ústí nad Labem, blízko ţelezniční stanice. Tam Schichtové vybudovali úspěšnou továrnu na mýdla a svíčky. Jejich nejpopulárnějším výrobkem bylo mýdlo s vlysem jelena (tzv. mýdlo s jelenem) které bylo chráněno ochrannou známkou. Postupně začali otevírat firemní pobočky v různých městech rakousko–uherské monarchie, neboť jejich výroba po roce 1887 byla doplněna i o luxusní mýdla, palmové oleje, vodní sklo, stearin, fermeţ a glycerin. Ke konci 19. století zahájila firma Schicht výrobu ovocných šťáv a také umělého kokosového tuku obchodní značky CERES. K jeho rafinaci slouţila právě továrna v Rynolticích, kterou vedl Johannův bratr Wilhelm. (Až na upravené okenní otvory se náročně pojatá budova továrny dochovala v původním stavu a dnes slouží jako skladiště.) Do první sv. války v jednotlivých podnicích pracovalo průměrně kolem 4000 zaměstnanců. Těm slouţila jiţ roku 1894 závodní jídelna, školka, zdravotní ordinace, závodní knihovna, nechyběly šatny, sprchy, topení, ventilace, odpočívárny na terasách závodu a závodní kapela. Během 1. republiky měla fa Schicht bez nadsázky stejný zvuk jako fa Baťa, fa Škoda nebo fa Liebieg. Pro své zaměstnance stavěla podnikové byty, zavedla nemocenské pokladny, lázně, bazény léčebné koupele a zkrášlovací salony. Technické vybavení továren a nabízené sluţby zaměstnancům byly jedny z nejmodernějších svého druhu v Evropě. I přes tyto velké investice se stal v roce 1929 Johann Schicht nejbohatším muţem v republice. Zlom nastal aţ 2. sv. válkou a následných zestátněním. Rodina Schichtů byla odsunuta a jejich továrny sloučeny pod Severočeské tukové závody. Po roce 1990 vznikl samostatný podnik, který je od roku 1992 akciovou společností s názvem SETUZA a.s. sepsala Mgr. Renata Černá

Snad je to všechno podstatné… Nebo víte víc? I tak je článek moc dlouhý. Ale doufám, ţe se Vám líbil.


strana 5

Dobrý den, váţení, chtěla bych poţádat pisatelku ve Střípkách, aby nazývala věci pravými jmény. Jiţ naši předkové dali naší obci název Rynoltice a ne zkomolené Rynky. Myslím, ţe by měl být tento nezkomolený název Rynoltice, zachován i pro naší budoucí generaci, tak to prosím nekomolme. Pouţíváním zkomolenin by se také mohlo stát, ţe nebudeme ani Rynky, ale Drynky. A ještě ta chyba na veřejnost..........Já to zrůrazňuji.........snad zdůrazňuji? Kdyţ uţ tak máme na PC přeci na psaní opravovač. Děkuji a jsem s pozdravem Anna Rejentová

Tak tento ( výše uvedený ) příspěvek jsem obdrţela po vydání minulých Střípků. V prvním momentě mě inspiroval k tomu, abych Rynky nazývala Drynky. Ale je to samozřejmě nevhodné. Takţe, pani Rejentová, já se polepším…

Neubráním se ovšem tomu, abych celou věc trošku neokořenila. Los Angeles, často zkráceně téţ L.A., je druhé největší město USA. Je jedno z nejvýznamnějších světových center kultury, vědy, technologií, mezinárodního obchodu a vzdělání. Leţí na západě země ve státu Kalifornie na pobřeţí Tichého oceánu.Vlastní město má rozlohu 1 290,6 km² a čítá 3

957 875 obyvatel (odhad k 1. květnu 2005)

TÉMĚŘ 4 MILIONY OBYVATEL HRDĚ POUŢÍVAJÍ ZKOMOLENÝ NÁZEV SVÉHO MĚSTA – „EL EJ“ Další příklad pouţívání zkomolenin nemusíme ani hledat za velkou louţí. Já, Slovák, hrdě pouţívám výraz BLAVA – to je naše hlavní město. Bratislavu naši předkové pojmenovali jako Prešporok. O tom, jaké jméno dali naši předkové Rynolticím, se zmiňovat nebudu. Dočtete se v článku o historii Rynoltic.

Ještě jedno „rýpnutí“. Ţe by se prolomily ledy a občané začali posílat své příspěvky? To je pozitivní. A to Vás nic jiného nezaujalo? V dobrém či ve zlém?


strana 6

V měsíci říjnu 2011 oslaví svá životní jubilea Slavíková Božena Brodilová Hana Ebrová Alena Šťastná Věra Bukáček Miloslav

František

Rynoltice 210 Rynoltice 230 Polesí 65E Rynoltice 155 Rynoltice 234

je mužské křestní jméno. Podle českého kalendáře má svátek 4. října.

Jméno v podobě Francesco má svůj původ v Itálii. Jde o přezdívku s významem malý Francouz, kterou byl v dětství nazýván italský chlapec Jan Bernardone, pozdější František z Assisi, který měl francouzskou matku; od ní se naučil francouzsky a vyřizoval v tomto jazyce svému otci veškerou obchodní korespondenci. Jeho jméno si poté, co začal být uctíván jako světec, dávali všichni, kdo ho obdivovali a chtěli následovat jeho příkladu, ženy nevyjímaje.

Četnost jména v ČR 153917

Pořadí podle četnosti 10.

Svatý František zahání lidi do chýšek. Po svaté Tereze mráz po střechách leze Svatý Havel češe poslední jablka

Září víno vaří, říjen víno pije Teplý říjen - studený listopad V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok


strana 7

Zápisky z jednání Zastupitelstva obce Rynoltice, konaného dne 29.09.2011 v Rynolticích Po prázdninových měsících, kdy si i naši zastupitelé vybírali zaslouţenou dovolenou a uţívali si příjemné chvíle letních dnů, jsme se znovu společně vrátili do zasedací místnosti našeho Obecního úřadu, abychom se dozvěděli novinky z dění v obci. Z 9 zastupitelů se jich na začátek jednání dostavilo pouze 6…, coţ opět není nejvíce, naštěstí s cca.půlhodinovým zpoţděním se dostavil i zastupitel Švanda, který si díky svojí účasti mohl udělat letos teprve první čárku ve statistice účasti na jednáních zastupitelstva. Je to veliká škoda, ţe se nemůţe účastnit pravidelněji, protoţe jeho účast přinesla do jednání potřebný náboj a větší konkrétnost. Tentokráte na projednávání chyběla zastupitelka Hodková a zastupitel Špaček. Pojďme tedy ve stručnosti probrat jednotlivé body jednání. Nejprve byla schvalována nová znění obecně závazných vyhlášek. Jednalo se o vyhlášky, které upravují náš kaţdodenní ţivot v obci. Postupně se schválila nová znění těchto vyhlášek : a) O poplatcích ze vstupného – které činí 10% z vybraného vstupného na veřejných akcích b) O odpadech – nic nového c) O zabezpečení veřejného pořádku a čistoty v obci – zajímavá zejména část o pohybu psů a úklidu po psech ( po obci budou rozmístěny koše a pytlíky na úklid psích exkrementů ) d) O poplatcích za lázeňský a rekreační pobyt – nic nového e) O místním poplatku ze psů – budeme za psy platit všichni více f) O poplatcích z ubytovací kapacity – nic nového g) O poplatku za uţívání veřejného prostranství – nic nového Vyhlášky byly nově schvalovány zejména proto, ţe jejich znění nebylo v některých pojmech zcela v souladu se zněním zákona. Všechny vyhlášky budou vyvěšeny a občané si je mohou přečíst v plném znění. Druhým bodem jednání bylo projednání rozpočtové změny č. 2. V rámci této změny rozpočtu bylo schváleno pro Jítravu 30.000,- Kč ( 11.000,- na hřiště v Jítravě, 19.000,- na nově budovaný park v Jítravě ). Děkujeme. Třetím projednávaným bodem bylo projednání a schválení Smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene na Černé Louţi. Čtvrtým bodem jednání byla informace o podání ţádosti na přidělení dotace z Krajského úřadu . Ţádost byla vypracována na realizaci výstavby cesty a osvětlení u 4 nových rodinných domů v Rynolticích. Realizace tohoto projektu jiţ začíná a pokud by dotace byla přidělena, bylo by moţné uvolnit z rozpočtu na rok 2011 prostředky na jiné cesty a osvětlení v rámci všech částí naší obce. Jedná se o dotaci na investici, která , pokud nám bude přidělena, by mohla přinést obci aţ 400.000,- Kč.


Dalším bodem byla informace o provedených kontrolách v restauraci, A provozované v Kulturním domě. Z přednesené zprávy, kterou z větší části komentovala zastupitelka Kotková, vyplynulo, ţe restaurace je dlouhodobě ve velice špatném stavu a ţe úroveň prostředí a sluţeb je nevyhovující. Provozovateli, panu Humpovi, byla uloţena řada úkolů a byl vyzván k odstranění závad, které musí odstranit do konce října 2011. Pokud by se takto nestalo, přichází v úvahu i eventualita zrušení nájemní smlouvy a vypsání výběrového řízení na nového provozovatele restaurace. Termínově by se jednalo zřejmě jiţ o konec roku 2011, nebo začátek roku 2012. Tak jsme určitě zvědaví, jak vše dopadne.

strana 8

Nedá se říct, ţe „Naše osmička“ je ţhavé téma, ale pracuje se na tom.

Dále proběhla mezi zastupiteli obsáhlá diskuze o tom, jak prodávat a abízet stavební parcely, které na území obce jsou a ze kterých by měla obec jejich prodejem získat potřebné finanční prostředky. Padaly otázky jako : Kolik parcel v obci celkem vůbec je ? Jak parcely nabízet ? Za kolik nabízet 1m2 ? Bylo dohodnuto, ţe na příští jednání zastupitelstva bude vypracován celkový návrh, obsahující všechny potřebné informace a strategii postupu při prodeji stavebních parcel. Dále byla zmíněna informace, ţe se dokončuje výstavba dětského hřiště v Rynolticích. Pro ty, kteří to ještě nevědí, je dobré zmínit, ţe ještě neţ se hřiště dostavělo, uţ bylo partou 30-ti letých spoluobčanů poničeno… bez dalšího komentáře... Viníci se nakonec přišli omluvit a nabídli, ţe uhradí veškerou škodu a ještě v rámci veřejně prospěšných prací provedou údrţbu majetku obce. Muselo k tomuto incidentu vůbec dojít ?... V Polesí se těţí momentálně dřevo, coţ s sebou nese následné opravy cesty a potoka, zničeného těţařskou společností, v rámci této akce bude snad vyčištěno i koupaliště v Polesí. Je předjednaná dotace ODS ve výši 150.000,- Kč na herní prvky u jiţ zmiňovaného dětského hřiště v Rynolticích. Pokud by to dopadlo, ušetří se opět v rozpočtu a částku budeme moci vyuţít jinde ! Byla nakousnuta otázka likvidace odpadů – nejprve to vypadalo, ţe uţ letos nebudou kontejnery a všichni budeme muset všechen odpad odváţet přímo do Gesty, kde bychom měli bezplatný limit na odevzdání odpadů. Nicméně následná diskuze toto nepřipustila a kontejnery alespoň letos ještě budou. Jak to bude dále se uvidí, paní starostka má za úkol ve spolupráci s vedením Gesty dopracovat celkovou koncepci likvidace odpadů v obci – včetně jasných ekonomických ukazatelů a navrhovaných alternativ, které by následně zastupitelé projednali a nejvýhodnější variantu pro nás občany by potom schválili. Co Vy – jste spíše pro kontejnery 2x ročně, nebo pro možnost odvozu odpadu do určitého limitu zdarma vlastními auty přímo do Gesty ? Takto se řešili i nebezpečné odpady a zelený odpad ( tráva atd… ) Proberte to se sousedy a v hospodě – každý názor je dobrý, aby naši zastupitelé nakonec rozhodli správně. Dalším bodem byla nekvalitní voda v Jítravě. Vše bylo jiţ vícekrát projednáváno i zastupiteli, nicméně do dnešního dne máme jiţ od dubna 2011 v Jítravě víceméně pravidelně a neustále závadnou vodu. Nikdo s tím nic nedělá, SČVaK tvrdí, ţe voda je v pořádku, ale lidé, kteří v Jítravě ţijí, vědí své a téměř denně jim teče z kohoutků voda závadná.


strana 9

Osobně jsem se SČVakem od srpnové nové mimořádné události, kdy jsme v Jítravě byli opět „ jen na cisternách “ projednával celou situaci, paní starostce jsem předal obsáhlou sloţku a v součinnosti jsme se dohodli na svolání zásadního jednání se SČVakem, hygienou, Krajským úřadem a Severočeskou vodárenskou. Termín jednání má být buď první, nebo druhý týden v říjnu 2011. Tam se musíme dozvědět konečně pravdu, co se děje, kde je problém, co je ve vodě závadné, jak se závada konkrétně odstraňuje a jaké jsou záruky, ţe v Jítravě budeme mít jiţ jednou pro vţdy opět jen chutnou, pitnou a nezávadnou vodu. Projednávání zřejmě bude veřejné, tak koho voda v Jítravě zajímá, určitě přijďte. O termínu budete včas informováni. Dále proběhla informace o nových jízdních řádech autobusů ČSAD z Rynoltic do Liberce. Posledním projednávaným bodem byl návrat k jiţ projednávanému odprodeji pozemků ( mezí atd… ) panu Sukovi v Jítravě. I kdyţ si zastupitelé jiţ jednou veřejně schválili skutečnost, ţe pozemky budou panu Sukovi prodány za odhad jeho odhadce , který byl následně i vypracován a stanovil prodejní cenu, určitá část zastupitelů se následně neveřejně dohodla, ţe nechá na náklady obce ( cca. 10.000,- Kč ) zrealizovat nový odhad ceny těchto pozemků, aby byl odprodej zcela v pořádku. Tento nový odhad nezávislého odhadce stanovil cenu zmiňovaných pozemků o cca. 100.000,niţší, neţ za jakou chtěl odkoupit pozemky JUDr. Suk. Asi by tedy bylo správné ctít tento nezávislý odhad a prodejní cenu pozemků panu Sukovi korigovat. Obec tím sice přijde o zmiňovaných cca. 110.000,- Kč ( cca.100.000,- na niţším odhadu a cca.10.000,- na poplatku za odhad ), ale kdyţ jiţ se jednou rozhodlo, ţe se odhadci pana Suka věřit nebude, tak …. Ale to nechme jiţ na zastupitelích. A tímto bodem jednání skončilo, termín příštího jednání zastupitelstva bude oznámen brzy, předběţně se bude jednat buď o konec října nebo 1.polovinu listopadu 2011. V Jítravě, 01.10.2011

Libor Koucký, Jítrava 86

Původně jsem měla v plánu věnovat toto číslo Střípků kauze „Voda v Jítravě“. Chtěla jsem zveřejnit korespondenci mezi SČVakem a Osadním výborem Jítrava, kde jsou občas věty, které šokují. Třeba následující informace : „zhoršení kvality vody bylo způsobeno přívalovými dešti a extrémními klimatickými podmínkami v této oblasti, nikoliv havárií na vodovodní síti“ Zajímavé, ne? Problém s vodou ovšem, zdá se, nabral správný směr, dostal se na program těch nejvyšších. Budeme tedy doufat, že cesta má také cíl a my se v dohledné době napijeme dobré vody. Když už jsem dělala přípravu na článek o vodě, zveřejním alespoň ekonomické ukazatele SČVaku: Ekonomické údaje: 1998 1999 2000 Obrat(mil.CZK) 2030.9 2217

2348

2001 2002 2003 2700

2004

2230

2257

2169

2006

2007

3097.62 3670.11 3707.118 3753.3

Zisk(mil.CZK) 115.6 124.9 211.8 174.56 201 Poč.zam. 2300

2005

1884

1871

1852

319.79

482.06

550.3

1846

1797

1781


strana 10

Pivo je tradičním a populárním nápojem, který má na území Česka dlouhou tradici. Je sice nápojem alkoholickým (řadí se mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu – 30–50 g v jednom litru, ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství velmi kvalitní vody, takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj, dále obsahuje také sacharidy v podobě tzv. „rychlých kalorií“, bílkoviny , hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky. Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s osmotickým tlakem krve. Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B –thiamin (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (20 %), pyridoxin (31 %), niacin (45 %) a kyselina listova (52 %).Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů, funkci nervového systému a další. Jeden litr piva obsahuje přibližně 400 – 500 kilokalorií představující přibližně 10 % denní spotřeby, což je méně než např. jablečná šťáva, a 200 mg biologicky aktivních látek. Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro jeho nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů (flavonoidů)s antioxidačním účinkem. Je si třeba uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které mají blahodárný vliv na sekreci žluči, která přímo podporuje trávení. Současně výrazně podporuje chuť k jídlu, což může vést při nestřídmé konzumaci pokrmů k nárůstu tělesné hmotnosti. Čím vyšší obsah flavonoidů použitých obilnin a obilovin pivo obsahuje, tím vyšší je jeho léčebný a preventivní antioxidační účinek. Obsah flavonoidů zvyšujeme delší a intenzivnější extrakcí sladu, zvýšením množství sladu, resp. přidáním sladu nebo výtažku z dalších obilnin a obilovin, u bylinných a ovocných piv rovněž z bylin a ovoce. Z různých druhů ovoce nejvyšší antioxidační účinky mají flavonoidy ostružin a malin. Barvení kulérem (karamelem) nebo pražením sladu je sice pro pivo charakteristické, avšak antioxidační hodnotu piva nezvyšuje. Ovšem ovocné šťávy (nebo přímo samotné ovoce) obsahují větší počet flavonidů aniž by obsahovaly alkohol. Uvádí se, že konzumace piva má příznivé účinky na dobrou náladu, podporu krevního oběhu, snížení rizika srdečních příhod a působí proti vysokému krevnímu tlaku. Konzumace piva může vést k rozvoji alkoholismu s poškozením zdraví. Avšak nejen alkohol, ale jiné látky dlouhodobou konzumací způsobují především tato onemocnění a zvýšenou úmrtnost: cirhóza jater, kolorektální karcinom, karcinom prsu, diabetes mellitus a další Pivo je kvašený slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok.


strana 11

Danielo, máš slovo … Říjen – léto, ale babí

Proč Daniela? Je to chytrá holka. Uţ ji znám pár pátků, takţe s určitostí vím, ţe její trefné komentáře nejsou náhoda. A světe div se – přesto, ţe Daniela je ve věku babiček co nám „zralým“ radí přeci „blbě“, od ní bych si poradit nechala …

Proto Daniela!

Říjen první podzimní měsíc. A ţe se letos začátek povedl uţ od jeho prvního dne 23. září. Sluníčko se rozhodlo vynahradit nám svou absenci na letní obloze. Uţ je takové mírnější, přívětivější, coţ jsme mnozí přivítali. To letní bohuţel zklamalo všechny milovníky ţhavého léta. Ze sluníčka se radují nejen lidé, ale i příroda. Stromy mají zatím jenom náznak toho jakou barvou nás překvapí. Jeřabiny jsou rudé, kaliny a zimolezy mají červené korálky. Pámelníky jsou obsypané bílými kuličkami, které tak krásně praskají pod dětskou botou, nebo i dospělou? V lese je takové zvláštní ticho, takové je jen na podzim. Jen sem tam hlásek nějakého ptáčka. Na obloze krouţí nějaký dravec, Vlaštovičky uţ skončily své sněmování na drátech a odletěly na dalekou cestu. Na vycházce za svým krásným dubem jsem si všimla, ţe nemá vůbec ţádné ţaludy. Vloni jimi byl úplně obsypán. Také snad padly za oběť květnovému sněhu? Jen javory tady nesvítí svými červenými a ţlutými zářivými listy. Zase je tu spousta krásných buků, jehoţ neopadavé listy zhnědnou a v podzimním větru tajemně šustí. Zahrady se také tváří podzimně. Ovocné stromy nám skládají své účty. Letos je to jednoduché. Ořešáky v květnu zmrzly, listy i květy. A tak nám jenom umoţní pečlivě shrabat pod nimi listí, které po květnové pohromě znovu vyrašilo. Švestek, jak jsem zjistila na svých procházkách, bylo také asi jenom na knedlíky.

A s jabloněmi je to vůbec nějaké zvláštní. Některé květy také pomrzly a zdá se, ţe větší úroda je na starších stromech. Asi takových, které byly šlechtěny u nás a pro naše klimatické podmínky. Často jsem slyšela stíţnost, ţe nové stromky málo rodí, podléhají různým chorobám. Snad nám také v našich šlechtitelských stanicích neúřaduje EU se svými normami. Ale nejsem ovocnář, jen tak uvaţuju. Jablíčka ze starých stromů jsou většinou chutná i kdyţ ne bez poskvrnky, tedy vlastně bio. Ve Čtveříně a všude kolem je hodně sadů kde pěstují krásná a dobrá jablka a za přiměřené ceny. A jsou naše česká. Ne vozená kamiony přes celou Evropu nebo dokonce kontinenty. Ale zabloudila jsem někam daleko od jítravských zahrad. Všimla jsem si také, ţe někde zůstávají jablka na stromech, majitel moţná o ně nestojí. Ale ona stejně nepřijdou nazmar. Kosáci je v zimě s chutí sezobou. A měli jsme v Jítravě i návštěvu brkoslavů severních, těm také přišla vhod a na své cestě se s chutí posilnili. Jen hub bylo letos asi méně. Buď bylo moc mokro nebo moc sucho a tak se na ně asi „s kosou“ chodit nedalo. Chutnaly nám všem v liškové kulajdě a houbovém guláši na kuchařských sobotách.ˇ Říjen pomalu běţív práci i odpočinku a najednou je tu 28. říjen – státní svátek. Den volna co školáky i pracující potěší. Ale jako se svátkem si s ním trošku nevíme rady. V novinách i jinde slyšíme výtky, ţe je svátek pro nás pouze, s radostí přijímaný, den volna. Za těch 93 let se bohuţel v kalendáři často měnily popisky, které nám říkaly, někdy i určovaly, co vlastně máme oslavovat. Dnes je tam zase napsáno: vznik samostatného československého státu. Tak jenom stručně. Uţ během I. světové války, zvlášť po smrti Františka Josefa I. bylo jasné, ţe mocnářství se uţ neudrţí. Probíhalo mnoho jednání a dohod na nejrůznějších úrovních. Aţ konečně jednání T.G. Masaryka s prezidentem USA Wilsonem vyústilo v podepsání Pittsburské dohody dne 31. května 1918. Tam bylo schváleno spojení Čechů a Slováků v samostatném státě a ten bude republikou. Po mnoha dalších jednáních a událostech byl tento samostatný stát vyhlášen 28. října 1918 na Václavském náměstí. Určitě je dobře připadá-li nám úplně samozřejmé, ţe ţijeme v samostatném, svobodném státě, bez válek. Proto všichni proţijte svátek s navazujícími volnými dny jak se vám nejlépe líbí. Ať prací, výletem, odpočinkem, nebo i vzpomínkou na doby dávno minulé. Daniela Pošustová, Jítrava 166


strana 12

O Rynoltickém nádraţíčku jsme psali v jednom z minulých čísel. Teď jsem ale obdrţela příspěvek od pani Slabé a tak se k úspěchu v soutěţi ještě na malý moment vrátime…

Jiţ 111 let patří do historie naší obce také vlakové nádraţí. První vlak do Rynoltic přijel 16. září 1900, kdy Ústecko-Teplická dráha dokončila poslední část uhelné dráhy z Teplic do Liberce.. Její délka 143 km z ní učinila vůbec nejdelší soukromou dráhu v Rakousko-Uherské monarchii. Stanice Rynoltice, tehdy Ringelshein, leţí na jejím stodvacátém kilometru. I kdyţ dobu největší slávy má rynoltické nádraţí asi za sebou : mívalo přednostu, výpravčí v nepřetrţité sluţbě, výhybkáře i staniční zřízence, malé depo, vlastní lokomotivu, vodní jeřáb i točnu ............. Dnes je spíše vlakovou zastávkou, kde se jízdenky jiţ neprodávají, informace o vlakovém spojení nepodávají a výpravčí zde pracuje pouze šest hodin dopoledne. Přesto bylo toto nádraţí letos vybráno do finále soutěţe "Nejkrásnější nádraţí ČR 2011" a umístilo se na 2. místě. S paní starostkou jsme se zúčastnili slavnostního vyhlášení v Senátu ČR 17. června. Vzhledem k tomu, ţe vyhrálo moravské Uherské Hradiště, tak vlastně máme nejhezčí nádraţí v Čechách Pokud jste také posílali svůj hlas, děkujeme Vám za přízeň. A jestli Vás zajímá víc historie naší trati, přijeďte do Jablonného v Podještědí, kde máme na nádraţí malou historickou expozici a plno dalších zajímavých věcí z luţických lokálek a také pamětní razítko stanice Rynoltice. Květa Slabá, výpravčí Já, milovník starých věcí musím hlavně uveřejnit krásnou fotografii…

Pani Slabá nám také poslal fotografii ze Senátu, kde se přebírala cena za 2. místo v soutěži. Paní starostce Guttmannové to na fotografii moc sluší, ale všichni víme, jak nehezky vypadají barevné fotografie v našem černobílém plátku. Snad bude příležitost představit veřejnosti tuto slavnostní příležitost jiným způsobem.


strana 13

Plánované akce na podzim 2011 v Jítravě Po schůzce Osadního výboru v Jítravě (zápis z průběhu na www.jitrava.ucoz.net ). jsme naplánovali další akcičky, kterými budeme chtít rozjasnit nadcházející podzim (nejen) v Jítravě.

1. 10. sběr železa 15. 10. zabíjačka v maštali 23. 10. drakiáda 29. 10. taneční zábava v kulturním domě Rynoltice 18. 11. Beaujolais 26. 11. rozsvícení stromečku na hřišti 5. 12. Jítravou jde Mikuláš Časy a datumy všech plánovaných akcí i s doprovodným programem budou včas oznámeny plakáty a na www.jitrava.ucoz.net.

Určitě je na co se těšit, tak Vás rádi uvidíme. Za Osadní výbor Markéta Žatečková

Tento rok nás příroda nůšemi hub nepotěšila. I známí „ profíci“ z lesa nosili jenom na dně košíčků…Ti, kteří rádi chodili hledat chutné lesní plody nad pískovnu se dlouho ptají, proč jim kvůli těžbě dřeva zanechali v lese takovou spoušť. A kdo to uklidí? Ptala jsem se za Vás. Je to tak. Ing. Duda potvrdil, že stav po těžbě je konečný a vlastník lesa nemusí a nebude vynakládat finanční prostředky na další úklid. Tak nám zůstává jenom doufat, že chytrá příroda si s tím sama a brzo poradí…


strana 14

Milí sportovci. V seriálu cyklostezek v tomto čísle už pokračovat nebudeme. Blíží se nám čas, kdy dvoukolové miláčky musíme zazimovat… Protoţe předpověď počasí slibuje ještě pár krásných dnů, nabízím Vám krásný, veselý, sportovní záţitek!

To se v sobotu, či v neděli rozhodnete, vezmete dětičky a jede se do Liberce. Samozřejmě vláčkem, nebo autobusem. Pak na tramvaj aţ na konečnou pod Ještěd. Nahoru doporučuji lanovku. Nezapomeňte, ţe si kupujete jednosměrnou jízdenku! Od konečné stanice lanovky je chata Ještědka vzdálená asi 800 metrů. Tam Vám půjčí koloběţku a po naznačené trase frčíte aţ do Jítravy, do Maštale. Zde koloběţku vrátíte ( to je domluvené ) a je konec výletu. Trasa je tak cca 21 km dlouhá, zabere tedy celé odpoledne! Takţe dobře vybírejte termín, aby Vám nekolidoval s jinou veselou akcí, kterých je na podzim připraveno přehršle. Je to pro kaţdého, nejedná se o namáhavý fyzický úkol. Cena půjčovného koloběţky je 200 Kč na osobu. Jsou k dispozici i dětské koloběţky.

Vše potřebné zjistíte na stránkách www.kolobezkyjested.cz Nebo pište ( [email protected] ), volejte (+420 602 770 893 ) provozovatel ( Martin Březovský ) této veselé atrakce… Případně mně.


strana 15

2. jítravský nohec 2011 (nohejbalový turnaj, 24.září 2011 )

Letos podruhé se v Jítravě sešli převáţně místní nohejbaloví nadšenci. Riskli jsme termín a turnaj uspořádali aţ se samým koncem léta. A nutno říci, ţe jsme udělali dobře. Na rozdíl od vrtkavého počasí během prázdninových víkendů, bylo v sobotu, 24. 9., nádherně, sluníčko svítilo, nefoukal vítr a bylo příjemně teplo. Prostě ideální podmínky pro hru  I kdyţ organizátoři vţdy počítají s různými variantami hracího systému, zatím se nikdy nezúčastnilo více jak 8 týmů. Tentokráte však zájem hráčů nečekaně vzrostl a rozlosování bylo přítomno 10 zástupců svých druţstev! Ta byla rozdělena do 2 skupin po pěti, takţe byla před námi porce 20 zápasů ve skupinách (kvůli časové náročnosti se hrálo na 2 sety a vítěze určilo konečné skóre) a poté play-off a zápasy o umístění. Celkem tedy porce 27 utkání, nebo-li nepřetrţitá hra od 10 do 17:30 hod. Kromě historicky nejvyššího počtu týmů jsme zaznamenali i další zajímavosti: turnaj odehrály poprvé 2 druţstva s dámským zastoupením ( „3 tečky“ s dvěma ţenami obsadily čestné 10. místo, ale nikdo s nimi rozhodně neměl lehké pořízení; „Langoši“ v čele s Pavlou Malkovskou skončili na skvělém 4. místě!); nejstaršímu hráči bylo 67 let, nejmladšímu pak 14 (zajímavý rozptyl…); nejstaršímu týmu v součtu, věřte nevěřte, bylo více jak 180 let! Je vidět, ţe sportovat lze prakticky v kaţdém věku  Po tuhých a velmi vyrovnaných bojích ve skupinách (např. ze skupiny B postoupily „Šelmy“ jakoţto obhájci prvenství jen díky skóre, které měly o pouhé 2 vítězné body lepší neţ „Dědci“… následovaly zápasy o konečné 9. aţ 5. místo. Poté jiţ přišla na řadu dvě semifinálová klání, utkání o 3. místo a finále (zápasy play-off byly hrány na 2 vítězné sety). Zaslouženě nakonec převzali pohár „jítravaští Poláci aneb Malysz tým“, 2. byly „Šelmy“ a 3. skončil „Březňák“ (kluci slíbili, ţe za rok z Ústí dovezou i na ochutnávku, tak uvidíme…). Opět nezklamali ani fanoušci, kteří nejen povzbuzovali, ale také „pomáhali“ vypít zásoby piva, coţ se nakonec zdařilo. Děti nezlobily, takţe se jim na hřišti zřejmě líbilo a to je dobře. Děkujeme všem organizátorům, hráčům, sponzorům, divákům a uţ se těšíme na další ročník! Aktuální informace, videozáznamy a fotografie na webových stránkách: www.jitrava.ucoz.net


strana 16

platností od 19. září 2011 se rozšiřuje provozní doba Mateřské školy Rynoltice a to od 6.45 hod. do 16.15 hod.

Poděkování paní učitelkám v mateřské školce. Uţ dlouho přemýšlím, jak nejlépe bych mohla poděkovat za úţasné přivítání mých dvou synů v mateřské školce v Rynolticích, protoţe mohu srovnávat s předešlou školkou. Ráda bych prostřednictvím našich Střípků poděkovala paní učitelkám za to, jak krásný vztah mají k dětem, za bezvadnou komunikaci s rodiči, za aktivity, které pro děti uspořádávají. Jako rodiče jsme velice rádi za úsměv, se kterým do školky naše dvojčata každý den chodí. Zažila jsem rok každodenního pláče a přemlouvání, aby kluci do školky nemuseli, což v této školce se nestalo ani jednou. A proto Vám děkuji. Petra Burdysová Jítrava

Optické klamy: Jsou pruhy rovné, či ne???

Na závěr trochu zábavy.


strana 17

Nenechte si zábavu ujít! Jítraváci pro Vás připravují malá překvapení s velkým efektem. …jo a tančit se bude i POLKA doleva. To je vzkaz pro Ty, kteří umí…

Cena 7 Kč Říjen Danielo, máš slovo. Dlouhá historie Rynoltic. Liborovy zápisky

Recommend Documents