Celoměstsky významné změny III ÚP SÚ hl. m. Prahy

Vlna celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Celoměstsky významné změny III ÚP SÚ hl. m. Prahy Vyhodnocení vlivů změn č. 2746/00, 2747/00, 2751/00 a 2752/00 na udržitelný rozvoj území podle § 19 odst. 2 zák. 183/2006 Sb.

Zpracovatel: Mgr.Alena Kubešová, Ph. D. prosinec 2011

1



OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................................................... 4 1. Důvody a cíle posouzení změn územního plánu.................................................................................................................4

A.5.12 A.5.13 A.5.14

Vlivy na hmotné statky ....................................................................................................................................................................... 53 Vlivy na kulturní architektonické a archeologické dědictví ............................................................................................................... 54 Vlivy na krajinu................................................................................................................................................................................... 54

A.6

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. .......... 55

A.6.1

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení........................................................................................................................................................................................... 55 Popis použitých metod ........................................................................................................................................................................ 57 Omezení platnosti výsledného hodnocení .......................................................................................................................................... 59

2. Metodika hodnocení.............................................................................................................................................................5

A.6.2 A.6.3

3. Vymezení posuzovaných změn a zájmového území ...........................................................................................................5

A.7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. .................................................................. 59

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA........................................................................................................ 10

A.8

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. .............................................................................. 60

A.1

Zhodnocení vztahu změn územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.............................................................................................................................................10

A.9

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu změn územně plánovací dokumentace na životní prostředí.................. 61

A.2

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna změna územně plánovací dokumentace ..................................................................................18

A.10

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.......................................................................................................... 62

A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.2.7 A.2.8 A.2.9 A.2.10 A.2.11 A.2.12 A.2.13 A.2.14 A.2.15

Klimatické charakteristiky.................................................................................................................................................................. 18 Kvalita ovzduší ................................................................................................................................................................................... 18 Hluk..................................................................................................................................................................................................... 20 Povrchové vody .................................................................................................................................................................................. 22 Vodní zdroje........................................................................................................................................................................................ 25 Geologická situace .............................................................................................................................................................................. 25 Zdroje nerostných surovin .................................................................................................................................................................. 26 Půda..................................................................................................................................................................................................... 26 Fauna a flóra........................................................................................................................................................................................ 26 Chráněná území, Natura 2000, ÚSES ................................................................................................................................................ 28 Krajinný ráz......................................................................................................................................................................................... 30 Staré zátěže ......................................................................................................................................................................................... 31 Obyvatelstvo a osídlení, území hustě zalidněná................................................................................................................................. 31 Kulturní a archeologické památky...................................................................................................................................................... 32 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení.................................................................................................................................. 33

A.3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ........................................................................................................................35

A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 A.3.7 A.3.8 A.3.9

Znečištění ovzduší .............................................................................................................................................................................. 35 Hluková zátěž obyvatelstva ................................................................................................................................................................ 35 Povrchové a podpovrchové vody........................................................................................................................................................ 35 Půda..................................................................................................................................................................................................... 35 Horninové prostředí ............................................................................................................................................................................ 36 Flóra, fauna a biologická rozmanitost ................................................................................................................................................ 36 Krajina a krajinná struktura ................................................................................................................................................................ 36 Chráněná území, ÚSES, systém zeleně .............................................................................................................................................. 36 Kulturní a historické památky, archeologické památky..................................................................................................................... 36

A.4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ................37

A.5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant změn územně plánovací dokumentace včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných.........................................................................40

A.5.1 A.5.2 A.5.3 A.5.4 A.5.5 A.5.6 A.5.7 A.5.8 A.5.9 A.5.10 A.5.11

Vlivy na obyvatelstvo ......................................................................................................................................................................... 40 Vlivy na biologickou rozmanitost ...................................................................................................................................................... 44 Vlivy na ÚSES a chráněná území....................................................................................................................................................... 44 Vlivy na faunu..................................................................................................................................................................................... 45 Vlivy na floru ...................................................................................................................................................................................... 45 Vlivy na půdu...................................................................................................................................................................................... 46 Vlivy na vodu a vodní toky................................................................................................................................................................. 47 Vlivy na dopravu................................................................................................................................................................................. 48 Vlivy na ovzduší ................................................................................................................................................................................. 50 Vliv na akustickou situaci................................................................................................................................................................... 52 Vlivy na klima..................................................................................................................................................................................... 53

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 .........................64 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚAP ..........................................................65 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ ...............................................................................66 D.1

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území........................................................................................ 66

D.2

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území ................................................................................................. 68

D.3

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území.............................................................................. 71

D.4

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území......................................................................................................... 76

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ .........................................................................................................................77 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ..........................................................78 F.1

Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje............................................................................................................................................... 78

F.2

Shrnutí přínosu územního plánu........................................................................................................................... 82

NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU.....................................................................................83

2



ZPRACOVATELSKÝ TÝM: VEDOUCÍ TÝMU Mgr.Alena Kubešová, Ph. D., osoba autorizovaná ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., č. autorizace 53788/ENV/11.

DALŠÍ ČLENOVÉ TÝMU Mgr. Radek Jareš, osoba autorizovaná ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., č. autorizace 34741/ENV/10. Mgr. Jan Karel, držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb. osvědčení MŽP č. j. 2108/780/10/KS Ing. Josef Martinovský Mgr. Robert Polák, držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví MZd, aut. č. 8/2010

3


ÚVOD Vyhodnocení vlivů změn územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy na udržitelný rozvoj území je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Obsah dokumentace je členěn podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Tato příloha stanovuje strukturu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj: A) Posouzení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. B) Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000.


Z 2747/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný. Z 2748/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný. Z 2749/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný. Z 2750/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný. Z 2751/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný.

C) Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech.

Z 2752/00 Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů přípustný.

D) Předpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT.


E) Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování. F) Shrnutí přínosů územního plánu. Jako podkladový dokument pro vyhodnocení částí C, D a F byly použity Územně analytické podklady hlavního města Prahy (ÚRHMP, 2010), v části E byly využity Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy z roku 2009.

1. Důvody a cíle posouzení změn územního plánu Návrh zadání celoměstsky významných změn (dále jen CVZ) III Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy byl zpracován na základě usnesení ZHMP č. 38/53 ze dne 3. 6. 2010. Zadání jednotlivých změn bylo schváleno usnesením ZHMP č. 5/18 ze dne 31. 3. 2011. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy posoudil výše uvedený návrh zadání změny ÚP SÚ HMP a v závěru zjišťovacího řízení stanovil, že změny Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00, Z 2752/00 a Z 2754/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (ÚP SÚ hl. m. Prahy) – je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Předkládané hodnocení posuzuje čtyři z těchto změn (Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00, Z 2752/00) Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ve svém stanovisku uvádí: I. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy posoudil výše uvedený návrh zadání změny ÚP SÚ HMP a jako dotčený orgán státní správy podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu sděluje, že z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, vydává toto stanovisko:


II. Stanovisko orgánu ochrany přírody příslušného podle § 77a odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), z hlediska vlivu návrhů na území soustavy Natura 2000 podle § 45i zákona: Uvedené návrhy nemohou mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. III. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, jako dotčený orgán dle § 47 odst. 2 stavebního zákona a jakožto orgán věcně a místně příslušný dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon), provedl zjišťovací řízení podle ustanovení § 10i odst. 3 zákona a v souladu s tímto ustanovením vydává následující závěr zjišťovacího řízení: Změny č. Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00, Z 2752/00 a Z 2754/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (ÚP SÚ hl. m. Prahy) – celoměstsky významné změny je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy tak rozhodl na základě předloženého návrhu a jeho posouzení z hlediska kritérií uvedených v příloze č. 8 citovaného zákona. Každá ze změn určených k dalšímu posouzení naplňuje významnou měrou některé z kritérií shora jmenované přílohy a proto u nich byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí.


4


Žádáme, aby požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl uveden v konečném znění zadání výše uvedené územně plánovací dokumentace ve smyslu ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v platném znění. V případech, kdy změna bude vyloučena na základě stanoviska jakéhokoliv dotčeného orgánu státní správy, není nutno tuto změnu posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě přílohy stavebního zákona osobou k tomu oprávněnou podle § 19 zákona bude nedílnou součástí návrhu územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy navrhovaných záměrů na složky životního prostředí, území chráněná podle zvláštních právních předpisů a na veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.


Vyhodnocení vlivu změn na vztahy jednotlivých pilířů posuzuje změny ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území uvedeného v Územně analytických podkladech. Hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je metodicky založeno na hodnocení v míře a podrobnosti odpovídající rozsahu jednotlivých změn. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo a složky ŽP ve všech případech vychází z identifikace potenciálních vlivů a z expertního odhadu jejich rozsahu a významnosti. Vzhledem k naprosto odlišnému charakteru posuzovaných změn je v příslušných kapitolách provedeno hodnocení odděleně pro každou změnu. V kap. 7 textové části SEA jsou na základě zjištění a vyhodnocení potenciálních vlivů definována opatření ke snížení negativních vlivů změn na životní prostředí, příp. kompenzaci vlivů nevyhnutelných.

3. Vymezení posuzovaných změn a zájmového území 2. Metodika hodnocení Posouzení vlivů změn Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00 a Z 2752/00 na životní prostředí zpracovala autorizovaná osoba podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, Mgr. Alena Kubešová, Ph.D. č. autorizace 53788/ENV/11. Vyhodnocení vlivů na kvalitu ovzduší, akustikou situaci a veřejné zdraví provedla firma ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Příslušné studie jsou provedeny osobami autorizovanými k jejich zpracování. Zpracovatelka hodnocení SEA spolupracovala se zpracovatelem změny Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Podklady pro zpracování dokumentace SEA představovaly zejména návrhy celoměstsky významných změn – odůvodnění a výroková část, dále podkladové studie k záměru humanizace magistrály, územní studie k revitalizaci ostrova Štvanice a v neposlední řadě územně analytické podklady a zásady územního rozvoje pro hl. m. Prahu. Část A dokumentu vyhodnocuje vlivy změn na životní prostředí (SEA), obsahuje popis stávajícího i výhledového stavu a předpokládaný vývoj sledovaných složek životního prostředí vlivem navržených změn. Součástí dokumentace SEA je rozptylová a hluková studie a vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví pro změnu Z 2751/00 (tunel na magistrále). Vyhodnocení vlivů změn územního plánu na území Natura 2000 (Část B) nebylo požadováno. Pro posouzení vlivů změn ÚP na stav a vývoj území v části C byly použity indikátory podle ÚAP a tabulkovou formou byl pro každý identifikátor určen možný vliv. V případě potřeby byly vlivy dále rozvedeny slovním komentářem.

Předmětem posuzování jsou čtyři změny územního plánu hl. m. Prahy: !

změna č. 2746/00 – Aktualizace a změna vymezení záplavových území na území města

!

změna č. 2747/00 – Výstavba části přiváděcího vodovodního řadu DN 800 z vodojemu Jesenice II do jihovýchodní části Prahy

!

změna č. 2751/00 – Vymezení tunelového řešení Severojižní magistrály na území Prahy 1 a Prahy 2 v úseku mezi Hlavním nádražím a Nuselským mostem.

!

změna č. 2752/00 – Změna funkčního využití ostrova Štvanice dle podkladové studie „Revitalizace ostrova Štvanice“ (CMC architects, 08/2011)

Změna č. 2746/00 Hlavní cíl změny Aktualizace kategorií záplavového území Vltavy a Berounky na území hl. m. Prahy dle přepočtu „2D povodňového modelu Prahy 2008“ a aktualizace linií protipovodňové ochrany pro povodňové průtoky Q2002. Vymezení kategorie záplavového území Vltavy určené k ochraně pro Q100 zajišťované městem na Zbraslavi. Vymezení kategorie záplavového území určené k ochraně pro Q100 zajišťované individuálně na Císařském ostrově. Aktualizace vymezení záplavového území a aktivní zóny na drobných vodních tocích na území hl.m.Prahy.

V části D byla využita SWOT analýza ÚAP hlavního města Prahy, byl vyhodnocen vliv na slabé i silné stránky, posílení příležitostí a eliminaci hrozeb. Posouzení bylo provedeno opět tabulkovou formou s komentářem.

Předmět změny

Část E hodnotí vztah změn územního plánu k prioritám definovaným v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy.

Změna je požadována z důvodů aktualizace kategorií záplavového území Vltavy a Berounky na území hl. m. Prahy a aktualizace linií protipovodňové ochrany.

Vyhodnocení v části F obsahuje tabulkové vyhodnocení vlivů na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a jejich disproporce, definované v UAP a závěrečném hodnocení.

V původní územně plánovací dokumentaci z roku 1999 byla vymezena záplavová území na Vltavě a Berounce a na drobných vodních tocích. Na Vltavě a Berounce bylo záplavové území vymezeno podle výsledků 1D povodňového modelu hl. m. Prahy z roku 1997 pro

Vymezení veřejně prospěšných staveb.

5


aktualizovaný návrhový průtok povodně z roku 1890 (Qn = 4035 m3/s). Na drobných vodních tocích sledovaných UP hl. m. Prahy byla vymezena záplavová území podle Generelů vodních toků a Technických podkladů – Hladin velkých vod. Záplavová území na Vltavě a Berounce a na sledovaných drobných vodních tocích byla vodohospodářským orgánem stanovená ve smyslu zákona č. 138/1973. Záplavová území se dělila na tři kategorie (neprůtočná chráněná, neprůtočná nechráněná, průtočná (zcela nebo zčásti)). Po povodni v srpnu 2002 byla již v září 2002 zahájena aktualizace 2D povodňového modelu hl. m. Prahy pro povodňové průtoky 5300 m3/s stanovené ČHMÚ (aktualizované v březnu 2003 ČHMÚ na hodnotu 5160 m3/s). Na základě tohoto přepočtu rozhodla Rada hl. m. Prahy usnesením č. 2174 ze dne 17. 12. 2002 o postupu přípravy a realizace protipovodňových opatření v návaznosti na rozpracovanou aktualizaci matematického modelu na úroveň hladiny srpen 2002 s rezervou 30 – 60 cm. Dále byla zpracována změna Z 720/00, jejímž obsahem byla aktualizace rozsahu záplavového území a jednotlivých kategorií záplavového území Vltavy a Berounky na území hl. m. Prahy dle přepočtu „2D povodňového modelu Prahy 2002“. Dále byl aktualizován rozsah linií protipovodňových opatření s rozlišením zajišťovaných městem a zajišťovaných individuálně pro povodňové průtoky 5300 m3/s. Vodoprávním úřadem byla stanovena dne 21. 8. 2003 aktivní zóna záplavového území Vltavy a Berounky dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a zobrazeno záplavové území povodně roku 2002. Změnou Z 720/00 byly na drobných vodních tocích aktualizovány pouze kategorie záplavového území. Výkres č. 33 – kategorie záplavových území nebyl součástí schválené změny Z 1000/00 územního plánu hl. m. Prahy. Změna Z 720/00 ale byla zapracována v příslušných výkresech, kde je zobrazeno záplavové území. Ve změně Z 1000/00 byly aktualizovány kategorizace záplavových území Vltavy a Berounky před výstavbou dosud nerealizovaných protipovodňových opatření do doby jejich realizace (oblast Troja, Radotín, Zbraslav a Velká Chuchle). Předmětem posuzované změny Z 2746/00 je aktualizace rozsahu záplavového území a jednotlivých kategorií záplavového území Vltavy a Berounky na území hl. m. Prahy dle přepočtu „2D povodňového modelu Prahy 2008 a aktualizace linií protipovodňové ochrany pro povodňové průtoky Q2002“. Změnou jsou nově vymezeny kategorie záplavového území Vltavy určené k ochraně pro Q100 zajišťované městem na Zbraslavi podle Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 1092 z 18. 7. 2006 a zajišťované individuálně na Císařském ostrově. Záplavová území vodních toků Vltavy a Berounky jsou z hlediska využití území v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy rozdělena na jednotlivé kategorie s diferencovaným využitím záplavového území stanoveným v závazné části územního plánu: A) území určená k ochraně A1) - zajišťované městem pro Q2002


B) území neprůtočná C) území průtočná D) aktivní zónu, jejíž využití je stanoveno vodním zákonem.

Dotčené území Dotčené území je vymezeno obalovou plochou záplavového území pro Q100 na drobných tocích a plochou záplavového území pro Q2002 na Vltavě a Berounce. Změny jsou lokalizovány v těchto místech: !

Etapa 0001, Staré Město a Josefov

Změna navrhuje nová protipovodňová opatření na Alšově nábřeží severně od Platnéřské. Na Smetanově nábřeží u objektu Novotného lávky se navrhují nová protipovodňová opatření. Od Karlova mostu k Platnéřské ulici se ruší protipovodňová opatření. Na Smetanově nábřeží se zkracuje jižní část trasy protipovodňových opatření podle skutečného provedení. !

Etapa 0002, Malá Strana a Kampa

Změna upravuje trasu protipovodňových opatření mezi Karlovým mostem a Mánesovým mostem podle skutečného provedení. Upravuje se trasa protipovodňových opatření Rybářské restaurace u Sovových mlýnů podle skutečného provedení. !

Etapa 0003, Karlín a Libeň

Změna upravuje trasu protipovodňových opatření v parku u ulice Nové mlýny podle skutečného provedení. U Negrelliho viaduktu, u Libeňského mostu a severně od Libeňského mostu (Libeňské doky) a východní strana protipovodňových opatření Matematicko – fyzikální fakulty se upravuje trasa protipovodňových opatření nebo její část podle skutečného provedení. !

Etapa 0004, Holešovice a Stromovka

U Hlávkova mostu se ruší část protipovodňových opatření. U železniční trati ve Stromovce jsou navrženy jako protipovodňová opatření pouze chráněné podjezdy pod tratí. U Negrelliho viaduktu a Libeňského mostu se upravuje část trasy protipovodňových opatření podle skutečného provedení. U připojení individuální protipovodňové ochrany kosy Holešovického přístavu se upravuje část trasy protipovodňových opatření podle skutečného provedení. !

Etapa 0005, Výtoň, Podolí a Smíchov

Na Smíchově, jižně od železničního mostu se prodlužuje trasa protipovodňových opatření podél hřiště SK Smíchov. Na Rašínově nábřeží – Výtoni se navrhují nová protipovodňová opatření.

- zajišťované městem pro Q100 A2) - zajišťované individuálně pro Q2002 - zajišťované individuálně pro Q100 6


!

Etapa 0006, Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle

Na Zbraslavi se upravuje úroveň protipovodňových opatření místo výšky pro povodňové průtoky Q2002+30 cm pouze na výšku pro povodňové průtoky Q100+30 cm. U mostu Závodu míru, který dělí protipovodňová opatření na dvě části, se upravuje trasa a zkracuje severní část trasy protipovodňových opatření. Jižní část trasy protipovodňových opatření od Mostu Závodu míru ke kamenolomu se upravuje podle skutečného provedení. V severní části protipovodňových opatření se ruší protipovodňová opatření u Zbraslavského zámku. V Radotíně se upravuje v západní části protipovodňových opatření trasa v ulici K Lázním. Ve východní části protipovodňových opatření u průmyslových areálů je navržena změna rozsahu chráněného území posunutím protipovodňových opatření do ulice Věštínská a ulice U Jankovky. Ve Velké Chuchli se navrhuje úprava chráněného území oddělením střední části, kde budou protipovodňová opatření nahrazena protipovodňovým opatřením zajišťovaným individuálně. Chráněné území je rozděleno na dva samostatné úseky. V jižní část území jsou protipovodňová opatření u ulice Starolázeňská prodloužena k železniční trati. Severní část protipovodňových opatření je upravena tak, aby bylo chráněné území uzavřeno před záplavou. !

Etapa 0007, Troja

V západní části, Pod Havránkou se upravuje trasa zdi protipovodňových opatření podle skutečného provedení. Ve střední části u Městského okruhu se upravuje trasa zdi a zemního valu protipovodňových opatření podle skutečného provedení. Ve východní část se upravuje trasa zídky protipovodňových opatření a přechodu přes Povltavskou ulici podle skutečného provedení. Ve východní části v ulici Pátkova se navrhují nová protipovodňová opatření. !

Etapa 0008, Modřany

U železniční trati stavby KOMOKO jsou navrženy jako protipovodňová opatření pouze chráněné podjezdy pod tratí. Změna navrhuje úpravu trasy protipovodňových opatření u přechodu přes železniční trať na jižní straně u železničního nádraží. Dále jsou vymezeny změny protipovodňových opatření zajišťovaných individuálně: !

Protipovodňová ochrana Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV)

Změna PPO spočívá v rozšíření stávající PPO o plochy chráněného území pro nově navrhovanou část ÚČOV a změnu ochrany území z úrovně pro povodňové průtoky Q2002 na úroveň ochrany území pro povodňové průtoky Q100 pro celou rozšířenou ÚČOV. Nově je navrhována ochrana pro povodňové průtoky Q2002+30 cm pouze rozhodujících strojně technologických zařízení (objekty dmychárny a strojně technologických prvků). !


!

Protipovodňová ochrana na kose Holešovického přístavu – Prague Marina:

Změna PPO spočívá v úpravě trasy protipovodňových opatření podle navržené výstavby. V rámci změny ÚP SÚ došlo též ke změně vymezených záplavových území a aktivní zóny záplavového území na drobných vodních tocích: 1. Na drobných vodních tocích na území hl. m. Prahy jsou aktualizována vymezená záplavová území a aktivní zóna záplavového území drobného vodního toku: !

Litovicko – Šáreckého potoka včetně přítoků (Lysolajský potok, Nebušický potok, Zlodějka, Světluška, Krutecký potok, Řepský potok, Zličínský potok, Sobínský potok)

!

Botiče včetně přítoků (Slatinský potok, Měcholupský potok, Dobrá voda, Pitkovický potok, Milíčovský potok, Hájecký potok, Košíkovský potok a Chodovecký potok)

!

Kunratického potoka včetně přítoků (Vestecký potok, Olšanský potok, bezejmenný potok od RN Rezerva, bezejmenný potok od DUN IKEM, Roztylský potok, bezejmenný potok od ZOO – hájovna, potok K jelenám, Kateřinský potok, potok od Újezda, bezejmenný potok od Sladkovského rybníka, bezejmenný potok od rybníka Šmatlík)

!

Rokytky od ústí do Vltavy k soutoku s Běchovickým potokem (Chvalka, Svépravický potok, Hostavický potok, Štěrboholský potok, Běchovický potok, Blatovský potok, Říčanský potok)

!

Mratínského potoka

2. Jsou vymezená nová záplavová území a aktivní zóna záplavového území drobného vodního toku: !

Drahanského potoka včetně přítoků (bezejmenný potok od ČOV Dolní Chabry, Luční potok, bezejmenný potok od skládky)

!

Kyjovského potoka včetně přítoků (Meliorační strouha I, Meliorační strouha II)

!

Lipeneckého potoka včetně přítoku od Studánky

!

Vrutice včetně přítoků (Libeřský potok, bezejmenný potok E1 a E2)

3. Je vymezena nová aktivní zóna záplavového území drobného vodního toku !

Dalejského potoka v ř. km. 1,552 – 1,734.

4. Jsou zrušena vymezená záplavová území na přítocích Mratínského potoka (Letňanský potok, potok V topolech).

Změna č. 2747/00

Protipovodňová ochrana průmyslových areálů v Radotíně

Hlavní cíl změny

Nebude realizována

Výstavba části přiváděcího vodovodního řadu DN 800, který je veden z vodojemu Jesenice II do jihovýchodní části Prahy.

7


Předmět změny Předmětem změny je nahrazení (změna) průběhu části trasy navrhovaného vodovodního přivaděče DN 800 od ulice Formanská v k. ú. Újezd u Průhonic a dále jeho trasování v k. ú. Křeslice, v k. ú. Pitkovice a k. ú. Benice až do ulice Františka Diviše v k. ú. Uhříněves. Nad rozsah schváleného zadání změny je navržen odbočující řad DN 300 do k. ú. Křeslice a DN 300 do k. ú. Benice. Odbočující vodovodní řad pro k. ú. Křeslice je navržen na základě potřeby městské části Křeslice (pro zlepšení tlakových poměrů ve vodovodní síti Křeslic). Odbočka vodovodního řadu DN 300 do Benic, nahrazující řad DN 600 vymezený v platném Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy v jiné trase, je zařazena s ohledem na aktuální projekční přípravu a podkladové ověřovací studie. Od Formanské ulice bude tento řad navazovat na nový plánovaný přivaděč DN 1000 z vodojemu Jesenice II a zatím bude řad DN 800 dočasně napojen na řad DN 300, který se nachází ve Formanské ulici. Dále je trasa řadu DN 800 navrhována na okraj ochranného pásma navrhovaného vedení VVN s odbočkou DN 300 v k. ú. Křeslice a napojena na vodovod v Mátové ulici. V k. ú. Pitkovice je řad veden po soukromých pozemcích v souběhu s ulicí K dálnici, z důvodu ochrany této stávající komunikace. Pro odbočující řad DN 300, určený pro zásobení vodou Benic, bude osazena odbočka za kruhovým objezdem v ulici K dálnici. V k. ú. Uhříněves bude vodovodní řad DN 800 ukončen napojením na stávající řad DN 600 v ulici Františka Diviše. Délka původní trasy řadu DN 800 je 5703 m, délka původní odbočky na Benice DN 600 je 1807 m. Délka navrhovaného řadu DN 800 je 5823 m, délka odbočky na Benice DN 300 je 1557 m a délka odbočky do Křeslic DN 300 je 370 m. Přesnost délek vodovodních řadů je dle podrobnosti ÚP hl. m. Prahy. Dotčené území Dotčeným územím je území řádově několika desítek metrů od trasy vodovodu. Trasa se dotýká městských částí Praha – Benice, Praha 22, Praha – Křeslice, Praha – Újezd. Dotčena jsou katastrální území Benice, Pitkovice, Křeslice, Újezd u Průhonic a Uhříněves. Změna vymezuje vedení vodovodního řadu pouze na území hl. m. Prahy oproti původnímu návrhu, kdy část trasy byla vedena vně hranic města po území Středočeského kraje. V k. ú. Újezd u Průhonic je navrhovaná trasa vedena mimo zastavitelnou obytnou plochu jižně od Milíčovského lesa a severozápadně od ulice Josefa Bibrdlíka a neomezuje tak její využití. V k. ú. Křeslice je navržená trasa přivaděče situována k jižnímu okraji zástavby obce do volné krajiny. V k. ú. Pitkovice, v k. ú. Benice a k. ú. Uhříněves procházejí dílčí části vodovodu DN 800 ve výhledově zastavitelném nebo již zastavěném území. V k. ú. Pitkovice v místech severně od ulice K dálnici může vodovodní řad DN 800 limitovat případnou plánovanou zástavbu ve funkčních plochách SV a OV, dále v k. ú. Benice a k. ú. Uhříněves pak ve funkčních plochách OB, OV a ZMK. Trasa vodovodního řadu byla koordinována se známými projekty zástavby v této lokalitě.


Změna č. 2751/00 Hlavní cíl změny Vymezení tunelového řešení Severojižní magistrály na území Prahy 1 a Prahy 2 v úseku mezi Hlavním nádražím a Nuselským mostem. Změna funkčního využití přilehlých funkčních ploch. Předmět změny Změna vymezuje tunelovou trasu Severojižní magistrály v centrální oblasti hlavního města převážně pod stávající zástavbou městské části Prahy 2. Severní portál tunelů je v poloze vedle garáží Slovan u západního okraje Hlavního nádraží, jižní portály tunelů jsou zaústěny do prostoru severního předmostí Nuselského mostu. V důsledku nových tunelů magistrály je v dotčeném území Prahy 1 a Prahy 2 navrženo nové zatřídění některých úseků komunikační sítě. Do vybrané komunikační sítě S4 je zařazena ulice Sokolská v úseku severně od jižního portálu tunelu magistrály, ulice Legerova v úseku mezi jižním portálem tunelu magistrály a náměstí I. P. Pavlova, ulice Anglická v úseku mezi ulicí Legerovou a Sokolskou. Do vybrané komunikační sítě S2 je zařazen úsek ulice Vinohradské mezi ulicemi Legerovou a Wilsonovou, ulice Wilsonova v úseku mezi ulicí Vinohradskou a garážemi Slovan u Hlavního nádraží. V uvolněném veřejném prostoru za Muzeem nad tunely magistrály je navrženo veřejné prostranství. Upřesněna je hranice funkčních ploch vymezující vybranou komunikační síť /S2/ na úkor plochy tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály /DZ/ u západního okraje Hlavního nádraží. V prostoru náměstí I. P. Pavlova jsou hranice funkčních ploch upraveny tak, že rozsah vybrané komunikační sítě je redukován na komunikaci propojující ulici Sokolskou a Legerovu včetně stávající tramvajové trati, úseky komunikací zajišťující přímou dopravní obsluhu objektů v severní a jižní frontě náměstí jsou zahrnuty do funkční plochy všeobecně smíšené /SV/. U severního předmostí Nuselského mostu je upraven směrový průběh Severojižní magistrály ve vazbě na jižní portály tunelů. Součástí změny je též upřesnění rozsahu funkčních ploch kultura a církev (ZKC), ostatní (ZVO) u Státní opery a nového objektu Muzea se zohledněním navrženého řešení Severojižní magistrály. Zanedbatelný posun hranic v rámci ploch (DH) a (DGP) zohledňuje navržené uspořádání uličního prostoru v předprostoru budovy Hlavního nádraží a upřesňuje využití území u garáží Slovan. Návrh změny v souladu s podkladovou studií předpokládá patrové uspořádání tunelového objektu Severojižní magistrály v prostoru za budovami Národního muzea, přibližně od úrovně ulice Vinohradské směrem na jih se v podzemí oddělují samostatné tunelové trouby, které přecházejí do ražených tunelů pod stávající zástavbou. Za Muzeem a pod stávající zástavbou vymezenou ulicemi Anglická a Jugoslávská kříží tunely Severojižní magistrály stávající tunely metra, západní tunel magistrály kříží trasu C metra (v poloze nad tunelem metra) ještě v prostoru Fügnerova náměstí. Východní tunel Severojižní magistrály je ražený v úseku cca od jižního okraje Čelakovského sadů až ke křižovatce Legerova-Wenzigova, cca od této křižovatky k předmostí Nuselského mostu je hloubený. Západní tunel Severojižní magistrály je ražený cca od jižního okraje Čelakovského sadů až do ulice Koubkovy, zbývající úsek k předmostí Nuselského mostu přes prostor Fügnerova náměstí a jižní částí ulice Sokolské se předpokládá 8


v hloubené tunelové troubě. Komunikační řešení severního předpolí Nuselského mostu je upraveno tak, aby jižní portály tunelů Severojižní magistrály byly umístěny do nezastavěného prostoru mezi stávající blokovou zástavbu a Nuselský most. Komunikační síť spádového území bude na novou tunelovou trasu Severojižní magistrály napojena přes křižovatku u garáží Slovan resp. Hlavního nádraží, z tunelu pro dopravní směr od severu na jih bude na jižním okraji Čelakovského sadů umožněno propojení do ulice Mezibranské. Ulice Legerova bude na jižním okraji Čelakovského sadů napojena do tunelu magistrály určeného pro dopravní směr od jihu na sever. U severního předpolí Nuselského mostu je pro směr od jihu na sever navrženo odpojení ze Severojižní magistrály do ulice Legerovy a připojení ulice Sokolské na Severojižní magistrálu ve směru od severu na jih. Dotčené území Jak vyplývá z popisu řešení změny, bude bezprostředně dotčeným územím úsek Severojižní magistrály a jeho okolí. Bezprostřední dotčení se týká úseku od hlavního nádraží (tj. přibližně od Legerovy ulice) dále na jih přes křižovatku s Vinohradskou, Ječnou, Žitnou, nám. I. P. Pavlova, Rumunskou, Fügnerovo nám. až po Nuselský most, a to pro obě ulice SJM – Sokolskou i Legerovu. Změny se dotknou i Wilsonovy ulice a uspořádání území v okolí obou konců tunelu. Širším dotčeným územím bude území, kterého se dotknou změny v intenzitách dopravy vyvolané změnou průjezdnosti magistrály. Je možné očekávat změny jednak na navazujících úsecích magistrály na obou stranách, tj. na severu až po ulici v Holešovičkách na jihu pak minimálně po Spořilov a Chodov. V menší míře dotčeny budou i navazující ulice mířící na magistrálu, určité změny v intenzitách dopravy jsou předpokládány i na hlavních komunikacích Městského okruhu.

Změna č. 2752/00 Hlavní cíl změny Změna funkčního využití ploch, z funkcí parky, historické zahrady a hřbitovy (ZP), oddechu – přírodní rekreační plochy (SO1, 3), oddechu – částečně urbanizované rekreační plochy (SO3) a sportu (SP) na plochy ostatní (ZVO), sportu (SP), oddechu – částečně urbanizované rekreační plochy (SO3) a zeleň městská a krajinná (ZMK).

Předmět změny Důvodem změny je revitalizace ostrova poškozeného záplavami v roce 2002, doplnění vybavenosti a zvýšení jeho potenciálu pro umístění staveb pro konání sportovních a kulturních akcí.


kód míry využití území, plocha je považována za stabilizované území, umožňující z hlediska rozvoje zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury. Ve střední části ostrova je navrženo rozšíření plochy ZVO (stávající tenisový areál) na úkor plochy ZP, umožňující umístění 2 nových tenisových kurtů. V souvislosti s tím je současně redukován celoměstský systém zeleně a územní systém ekologické stability a posunuta obslužná komunikace. V západní a střední části ostrova je navržena změna plochy ZP na ZMK z důvodu nutných úprav obslužných komunikací. Do plochy ZMK je dále uvažováno přemístění skateparku z východní části ostrova, dílem do prostoru pod Hlávkovým mostem, dílem do související plochy ZMK. Na základě toho je redukován celoměstský systém zeleně, plocha ZMK však zůstává zachována. Ve východní části je navrženo rozšíření plochy SP severním směrem na úkor ploch SO1,3 a SO3. Funkční ploše sportu je přidělen kód míry využití C, umožňující umístění menší sportovní haly a objektu se zázemím pro sportoviště a příležitostné kulturní akce. Navrženo je odstranění překryvného označení stávající plochy SP jako nerozvojového území. V západním cípu ostrova zůstává beze změny plocha s vodní elektrárnou (TVE) a rozsah plochy SV se stávajícím objektem kavárny a s klasicistním nebytovým objektem. Dopravní napojení ostrova a způsob dopravní obsluhy zůstává v zásadě zachován. Zlepšení kvality pěšího přístupu se váže na předpokládanou realizaci nových lávek, jejichž navržená poloha se nemění. Pro zlepšení dostupnosti území hromadnou dopravou se na Hlávkově mostě předpokládá nová tramvajová zastávka. S ohledem na přírodní hodnoty předmětného území nelze, a není ani žádoucí, situovat na ostrově parkovací kapacity odpovídající navrhovanému využití dle vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb. Následující tabulka uvádí výměry měněných ploch dle jejich funkčního využití. Funkční plocha ZVO – ostatní SP – sportu ZMK – zeleň městská a krajinná SO3 – oddechu – částečně urbanizované rekreační plochy Celková výměra měněných ploch

Rozloha v m2 9 380 9 453 36 189 760 55 782

Dotčené území Dotčeným územím je ostrov Štvanice v centrální části města. Změny v uspořádání ostrova a jeho funkčního využití se sekundárními vlivy mohou dotknout přilehlého území v okolí.

V západní části ostrova Štvanice změna navrhuje funkční plochu SP na místě bývalého zimního stadionu změnit na plochu ZVO, umožňující například výstavbu nového multifunkčního stadionu nebo jiné stavby polyfunkčního charakteru. V ploše ZVO není určen

9


A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA A.1 Zhodnocení vztahu změn územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Pro účely posouzení souladu změn územního plánu s relevantními strategickými dokumenty na národní a krajské úrovni byly pro jednotlivá témata životního prostředí formulovány cíle v oblasti životního prostředí – cíle byly formulovány na základě již schválených cílů v existujících strategických dokumentech. Pro primární výběr cílů byly využity především koncepce zaměřené na rozvoj území, ale také koncepce zaměřené na ochranu životního prostředí a sektorové koncepce.


b) Dokumenty na úrovni hl. m. Prahy ! Strategický plán hl. m. Prahy (2008, Program realizace 2009) ! Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy (2009) ! Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hlavním městě Praze (2003) ! Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace hl. m. Praha (2010) ! Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (2005, Akční plán 2007) ! Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha (2009) ! Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze (2008) ! Koncepce péče o zeleň v hlavním městě Praze (2010) ! Generel odvodnění hl.m. Prahy (2002, aktualizace 2007) ! Plán rozvoje vodovodů a kanalizací hl. m. Prahy (2005, aktualizace 2007)

K identifikaci relevantních cílů ochrany životního prostředí za účelem vyhodnocení změn ÚP byly použity následující strategické dokumenty (tučně jsou vyznačeny dokumenty s relevantní vazbou na posuzované změny Územního plánu hl. m. Prahy, v závorce je uvedeno datum schválení aktuální verze dokumentu):

! Generel zásobování vodou hl. m. Prahy (2009)

a) Dokumenty na úrovni České republiky

! Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na EVVO na území hl. m. Prahy (2005, poslední Akční plán 2010)

! Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009)

! Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy (1996) ! Zásady rozvoje pěší dopravy (2008) ! Plán odpadového hospodářství hl.m. Prahy (2005)

! Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2007-2013 (2006) ! Zásady urbánní politiky 2007 – 2013 (2010)

c) Další dokumenty:

! Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004 – 2010 (2004)

! Plán oblasti povodí Dolní Vltavy

! Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020 (2011 – v přípravě)

! Plán oblasti povodí Berounky

! Strategický rámec udržitelného rozvoje (2010)

! Plán oblasti povodí Horního a středního Labe

! Národní program snižování emisí ČR (2007) ! Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (2004) ! Státní energetická koncepce ČR (2004) ! Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (1998) ! Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (2002) ! Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (2009) ! Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005)

Z výše uvedeného přehledu je patrné, že národní koncepce jsou vesměs promítnuty do koncepcí na úrovni hl. m. Prahy, resp. (v případě plánů povodí) na úrovni jednotlivých povodí. Z tohoto důvodu – a rovněž vzhledem k územního rozsahu posuzovaných změn územního plánu – je vhodnější hodnotit soulad těchto změn s cíli koncepcí na regionální úrovni. V následujícím přehledu jsou tedy uvedeny cíle těch regionálních koncepcí, u nichž byla identifikována relevantní vazba na posuzované změny Územního plánu hl. m. Prahy (tj. koncepce vyznačené tučným písmem). Dále je uvedeno, která z posuzovaných změn ÚP má vazbu na příslušný dokument.

! Národní lesnický program (2008) ! Strategie ochrany před povodněmi na území ČR (2000)

Strategický plán hl. m. Prahy

! Plán hlavních povodí České republiky 2007 – 2012 (2007)

Strategický plán hl. m. Prahy je dlouhodobým koncepčním dokumentem, který stanovuje cíle, priority a cesty při řešení klíčových otázek rozvoje města na období 15 – 20 let. První dokument byl schválen v roce 2000, v roce 2008 byla schválena jeho aktualizace. Program definuje následující strategické cíle rozvoje hlavního města:

! Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013 (2011) ! Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) ! Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2009) ! Plán odpadového hospodářství ČR (2003)

10


E. Praha v nové Evropě E1. Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy E1.1. Posílení prestiže Prahy v Evropské unii E1.2. Praha na „trhu evropských metropolí“ jako významné místo setkávání

E2. Zajištění role Prahy jako respektovaného hlavního města státu a dobrého souseda E2.1. Zvýraznění pozice Prahy jako hlavního města státu a centra přijímaného celým národem E2.2. Dobré vztahy s ostatními regiony

K. Konkurenceschopnost K1. Využití a rozvoj potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopnosti a prosperity K1.1. Zvýšení výkonnosti a efektivnosti pražské ekonomiky, zajištění příznivého podnikatelského prostředí K1.2. Praha jako inovační a iniciační centrum republiky K1.3. Nová kvalita partnerství veřejného a soukromého sektoru, další zlepšení profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera


L3.4. Rozvoj příležitostí pro využívání volného času, zachování a doplňováni nabídky pro zájmové, sportovní a rekreační aktivity L3.5. Zefektivněni systému podpory kulturních, sportovních a rekreačních aktivit L3.6. Posílení identifikace obyvatel s městem a jejich spoluúčasti na jeho rozvoji

P. Prostředí P1. Postupné zlepšení kvality ovzduší a vod, snížení hlukové zátěže P1.1. Redukce znečištění ovzduší podle platných limitů na ochranu zdraví P1.2. Zlepšení kvality povrchových i podzemních vod při celkové rehabilitaci úlohy vody v krajině P1.3. Snížení hlukového zatížení zejména v obytných a rekreačních zónách

P2. Udržitelnost energetických a materiálových toků P2.1. Minimalizace množství produkovaných odpadů a maximalizace jejich materiálového využití P2.2. Snížení spotřeby energií, pohonných hmot a vody

P3. Trvale možný soulad městského a přírodního prostředí

K1.4. Fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce

P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně

K1.5. Respektování charakteru a kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území

P3.2. Podpora stability městské a příměstské krajiny

K2. Zajištění finančních zdrojů pro realizaci strategických záměrů města

P3.3. Zachování a rozvíjení stávající rozmanitosti přírodních prvků

K2.1. Optimální využívání majetku města a disponibilních finančních zdrojů

P3.4. Vytvoření podmínek a zásad ekologicky ohleduplné rekreace na území města včetně chráněných nebo přírodně cenných území

K2.2. Vyjasnění vztahu rozpočtu města a státu ke specifickým funkcím, potřebám města a jeho kompetencím

P3.5. Eliminace „vizuálního“ znečištění

K2.3. Zajištění programových i procesních aktivit pro získání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie

P3.6. Zachování kvality pohledů a panoramat v pražské kotlině

K2.4. Dosažení strategických záměrů města i ve spolupráci s privátními zdroji na principech partnerství

P4. Rozvoj města respektující historické a kulturní dědictví

L.Lidé v Praze

P4.1. Citlivé začlenění památkových objektů a celků do chodu města

L.1. Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity

P4.2. Uchování charakteru jednotlivých částí města bez porušení jejich genia loci

L1.1. Zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel Prahy

P4.3. Odlehčení historického jádra Prahy

L1.2. Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti

P4.4. Zapojení veřejnosti do řešení rozvoje města a ochrany kulturně-historického dědictví

L1.3. Vytvořeni funkčního systému zdravotní péče

P5. Koncepční řešení problémů životního prostředí se zapojením veřejnosti

L1.4. Podpora účinného systému rozvoje a plánování sociálních služeb

P5.1. Koncepční přístup města k životnímu prostředí

L1.5. Preferování moderních způsobů poskytování sociálních služeb

P5.2. Zvýšení všeobecného pocitu spoluzodpovědnosti za udržitelný rozvoj města

L1.6. Odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny obyvatel

I. Infrastruktura

L1.7. Zajištění podpory rovných příležitostí mužů a žen v pracovním a rodinném životě

I.1. Atraktivní integrovaný systém veřejné dopravy

L2. Podpora bytové výstavby a regenerace stávajícího bytového fondu L2.1. Podpora všech forem bytové výstavby ve vhodných lokalitách v Praze, propojování podnikatelských záměrů s rozvojem funkce bydlení L2.2. Vznik fungujícího trhu s byty při zohlednění nezbytných sociálních jistot

I1.1. Preference veřejné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích I1.2. Rozhodující role a význam kolejových druhů dopravy v integrovaném systému a posílení zájmu o jejich užívání

I2. Řízení a redukce užívaní automobilů

L2.3. Stabilizace a zkvalitnění bytového fondu

I2.1. Ucelená a přehledná hlavní uliční síť s prioritou Městského a silničního Pražského okruhu

L2.4. Zlepšení veřejné infrastruktury, podpora sociální soudržnosti a vzniku pracovních míst na sídlištích

I2.2. Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat

L3. Kultivace prostředí města, podpora rozmanitosti aktivit jeho obyvatel i návštěvníků L3.1. Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě propojení historického dědictví s kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry L3.2. Posílení image Prahy jako kulturního a historického fenoménu i v mezinárodním měřítku L3.3. Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivity, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města

I2.3. Snížení negativních dopadů nákladní dopravy ve městě

I3. Integrace do evropských dopravních sítí I3.1. Rychlé, pohodlné a spolehlivé vazby a přestupy dálkové a mezinárodní osobní dopravy I3.2. Realizace staveb a opatření souvisejících s integrací do evropských dopravních sítí I3.3. Soulad existence letišť na území Prahy a jejich kapacity s limity životního prostředí v jejich okolí, podél přístupových komunikací a podél leteckých koridorů 11


I4. Příznivé podmínky pro pěší a cyklisty


I4.1. Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě

S3.1. Účast města v procesu rozvoje informační společnosti a osvojení moderních informačních technologií ke zlepšení kvality řízení a správy města

I4.2. Zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu, rozšiřování sítě cyklostezek

S3.2. Efektivní vytváření datových a informačních bází a jejich zpřístupnění veřejnosti a ostatním subjektům

I5. Spolehlivé a hospodárné zásobování kvalitní pitnou vodou I5.1. Zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému I5.2. Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu I5.3. Potřebná míra zálohování zdroje Želivka, spolupráce (zastupování) vodních zdrojů při zásobování města I5.4. Zlepšení kvality vody ve vodním zdroji Želivka

I6. Ekologicky přijatelné odvodnění města – stoková síť a čištění odpadních vod I6.1. Zásadní zlepšení stavu a úrovně provozování stokového systému včetně čištění odpadních vod I6.2. Spolehlivé a účinné čištění všech znečištěných vod odváděných z území města včetně likvidace kalů, zajištění souladu s limity EU

R. Rozvoj území R1. Rovnoměrnější využití prostoru města R1.1. Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, významných center s podílem celoměstských funkcí a místních center a dalších strategických rozvojových území

R2. Rozvoj kvalit prostorového uspořádání a architektury Prahy R2.1. Zachování, případně dotvoření charakteru jednotlivých částí města R2.2. Zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města R2.3. Posílení klíčových hodnot vytvářejících současnou kvalitu prostorového uspořádání a architektury města

I6.3. Snížení podílu neznečištěných (balastních) vod ve stokové síti

I7. Úsporné a udržitelné využívání primárních zdrojů energií a médií I7.1. Efektivní, racionální a energeticky úsporné využívání zdrojů energií a paliv

I8. Evropský standard přenosu informací, společné ukládání inženýrských sítí do kolektorů

U posuzovaných změn ÚP lze nalézt následující významné vazby na jednotlivé cíle !

změna č. 2746/00 má přímý vztah k cíli B4.1. Realizace protipovodňových opatření

!

změna č. 2747/00 má přímý vztah k cílům I5.1. Zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému a I5.2. Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu

!

u změny č. 2747/00 je možné uvést i volný vztah k dalším cílům z toho důvodu, že realizace vodovodního řadu do značné míry podmiňuje realizaci výstavby na nových rozvojových plochách v dotčené oblasti. Zde by tak bylo možné spatřovat střet s cílem P3. Trvale možný soulad městského a přírodního prostředí, konkrétně pak zejména s cílem P3.2. Podpora stability městské a příměstské krajiny. Tato vazba je však velmi volná, neboť případná výstavba je dána v první řadě existencí příslušných rozvojových ploch a nikoli trasou vodovodu.

!

u změny č. 2747/00 je nutno dále upozornit na vazbu na cíl P3.5. Eliminace „vizuálního“ znečištění, kde Strategický plán výslovně požaduje „redukovat výkopové práce při pokládání a opravě inženýrských sítí jejich lepší koordinací, preferovat využití kolektorů“. Zde se ovšem nejedná o střet s posuzovanou změnou ÚP, ale o požadavek směrem k budoucí realizaci vodovodního řadu.

!

změna č. 2751/00 má vztah především k cílům P1.1. Redukce znečištění ovzduší podle platných limitů na ochranu zdraví, P1.3. Snížení hlukového zatížení zejména v obytných a rekreačních zónách, P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně, P4.3. Odlehčení historického jádra Prahy, I1.1. Preference veřejné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích, I2.1. Ucelená a přehledná hlavni uliční síť s prioritou Městského a silničního Pražského okruhu, I2.2. Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat, I4.1. Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě a R2.2. Zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města.

!

charakteristické pro změnu 2751/00 přitom je, že se jedná vesměs o velmi silné vazby, ale v pozitivním i negativním smyslu. Záměr bezpochyby na části území přinese snížení hlukové a imisní zátěže (soulad s cíli P1.1. a P1.3.), v jiných částech území však dojde k nárůstu. Záměr je dále v přímém souladu s cílem odlehčení centra města (cíl P4.3.), avšak současně v přímém rozporu s cíli I1.1. a I1.2., podle nichž by měly investice směřovat prioritně do veřejné dopravy a v případě individuální dopravy na prioritní realizaci okružních komunikací. Záměr také v části centra města povede k omezení automobilové dopravy a tedy i k zvýšení bezpečnosti chodců

I8.1. Spolehlivý přenos informací pro zajištění veřejných zájmů města I8.2. Dostupná nabídka kvalitních informačních služeb I8.3. Zvýšení spolehlivosti a komfortu napojení objektů na inženýrské sítě pomocí výstavby kolektorů

B. Bezpečnost B1. Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole B 1.1. Zvýšení spoluodpovědnosti občanů za bezpečí v místě bydliště B1.2. Zabránění vzniku ohnisek kriminality

B2. Prosazení účinného systému prevence B2.1. Podpora prevence kriminality B2.2. Podpora protidrogové prevence B2.3. Podpora sociální prevence B2.4. Podpora prevence dopravní nehodovosti

B3. Rozvoj záchranného bezpečnostního systému B3.1. Zkvalitňování záchranného bezpečnostního systému B3.2. Rozvoj prvků krizového řízení

B4. Protipovodňová ochrana B4.1. Realizace protipovodňových opatření

S. Správa a řízení S1. Posílení postavení hlavního města Prahy ve struktuře veřejné správy ČR S 1.1. Využití postavení Prahy jako kraje k předkládání a prosazování zákonů týkajících se zejména správy města a jeho rozvoje

S2. Zvýšení výkonnosti a kvality správy města, zajištění účasti veřejnosti na řešení veřejných věcí S2.1. Zkvalitnění a zefektivnění výkonu správních a samosprávných činností městských orgánů

S3. Produktivní používání kvalitních informačních služeb

12


(cíle I2.2. a I4.1.), v jiných částech území však dojde k nárůstu intenzit automobilové dopravy se všemi negativními projevy. Vazba na cíl P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně je pak dána nutným odstraněním zeleně v místech portálů a v trase hloubené části tunelu.

! Změna č. 2752/00 má významné vazby na jednotlivé cíle programu: L3.1. Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě propojení historického dědictví s kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry; L3.3. Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivity, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města; L3.4. Rozvoj příležitostí pro využívání volného času, zachování a doplňováni nabídky pro zájmové, sportovní a rekreační aktivity; P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně; P3.3. Zachování a rozvíjení stávající rozmanitosti přírodních prvků; P4.2. Uchování charakteru jednotlivých částí města bez porušení jejich genia loci; I2.2. Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat; I4.1. Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě; R1.1. Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, významných center s podílem celoměstských funkcí a místních center a dalších strategických rozvojových území; R2.2. Zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města;


Z posuzovaných změn ÚP lze nalézt významné vazby: !

v případě změny č. 2747/00 na priority č. 4 (Upřednostnit využití transformačních území...) a č. 9. (Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury...)

!

v případě změny č. 2751/00 na priority č. 6. (Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů...), č. 7. (Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu ...), č. 8. (Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí) a č. 11. (Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů...)

!

v případě změny 2752/00 na priority č. 2, 3, 4 a 10. Dále se změna dotýká ustanovení uvedeného v kapitole 8.2.1. „Upřesnění prostorových podmínek“, kde je v bodě f) uvedeno, že se nemá zasahovat novými trvalými stavbami do ploch parků, sadů, parkových nebo sadových úprav veřejných prostranství, doprovodné zeleně podél vodních ploch a toků, zahrad, zelených svahů, do zeleně na ostrovech a do vnitroblokové zeleně. Návrh změny se dále dotýká podmínek pro následné rozhodování o změnách v území uvedenou v ZÚR v kapitole 4.5, pro oblast „Údolní niva Berounky a Vltavy“: b) podpora funkce obou vodních toků jako přirozené rekreační páteře města

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy Zásady územního rozvoje kraje hl. m. Prahy vycházejí z následujících priorit územního plánování kraje hl. m. Praha pro zajištění udržitelného rozvoje území pomocí nástrojů územního plánování: 1. Vycházet z výjimečného postavení Prahy jako hlavního města České republiky, přirozeného centra Pražského regionu a významného města Evropy 2. Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy 3. Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města 4. Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území 5. Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části Pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy 6. Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Středočeského kraje 7. Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města, zejména do území Památkové rezervace v hlavním městě Praze

c) posílení biologických funkcí obou toků, které plní roli biokoridorů nadregionálního významu, preference přírodě blízkých společenstev organismů.

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší je základním koncepčním dokumentem města v oblasti ochrany ovzduší. Program rozlišuje 4 základní prioritní skupiny opatření, v jejichž rámci je zpracováno celkem 33 opatření ke snížení produkce emisí a úrovně koncentrací znečišťujících látek. Globálním cílem programu je zajistit na celém území hlavního města Prahy kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Konkrétními cíli programu pak jsou: !

Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a arsen

9. Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města

!

Trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu

10. Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému

!

11. Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města

Snížit emise těkavých organických látek pod úroveň doporučené hodnoty krajského emisního stropu

!

Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů

!

Udržet emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku pod úrovní doporučených hodnot krajských emisních stropů

8. Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí

12. Vytvořit podmínky pro odstranění současných problémů mezi veřejným zájmem na zachování historického stavebního fondu a rozvojem uvnitř historického jádra

13


Z posuzovaných změn ÚP lze nalézt významné vazby v případě změn č. 2751/00 a změny č.2752/00, a to na všech pět cílů. Ostatní dvě posuzované změny nemají přímý vztah k naplnění cílů tohoto programu. V případě změny č. 2747/00 by bylo možné uvažovat o velmi volném vztahu z toho důvodu, že realizace vodovodního řadu do značné míry podmiňuje rozvoj území a v konečném důsledku tedy povede k vzniku nových zdrojů emisí. Avšak jak již bylo uvedeno, je umisťování těchto zdrojů emisí dáno zejména přítomností příslušných rozvojových ploch a nikoliv jejich napojením na vodovodní řad. Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha


! sledováním dopadů návštěvnosti zvláště chráněných území a na základě výsledku jejich vyhodnocení v případě potřeby navrhnout a zajistit potřebná kompenzační opatření, ! zajištěním potřebného managamentu zvláště chráněných území včetně jejich preventivní ochrany před invazními organismy, ! zajištěním soustavného vědeckého výzkumu reprezentativních lokalit zvláště chráněných území. Výsledky promítat do potřebných opatření (např. úprava managamentu, vymezení nebo rozšíření ochranného pásma). 2. Smysluplné využití přírodního a plošného potenciálu zemědělské půdy zastoupené na území hlavního města Prahy zejména pro: !

preferenci mimoprodukčních funkcí příměstské krajiny (zvýšení vodní retence území, posílení ekologické stability území, zvýšení nabídky ploch vhodných pro každodenní rekreaci, apod.),

!

vyřešení územních problémů, které souvisejí zejména s ochranou přírody a krajiny.

Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha neuvádí specifické cíle pro snižování hluku v Praze, ale přímo již jednotlivá konkrétní opatření. Obecným cílem akčních plánů snižování hluku nicméně je prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí, pokud expozice mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví, a pokud je to vhodné, s cílem zachovat tiché prostředí.

3. Výrazné zpomalení nepříznivého trendu úbytku zemědělské půdy jejím převodem do kategorie zastavěné a zpevněné plochy.

Z posuzovaných změn ÚP lze nalézt významné vazby na akční plán v případě změn č. 2751/00 a č. 2752/00 vzhledem k vyvolaným změnám v úrovni hluku z automobilové dopravy.

6. Založení přírodně rekreačních parků s cílem „odlehčit“ rekreací přetíženým zvláště chráněným územím.

Dále akční plán vymezuje tzv. „tiché oblasti“. Smyslem vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci je zachováno alespoň relativně tichého prostředí i do budoucna. Z posuzovaných změn se vymezených tichých oblastí dotýká změna č. 2747/00, která zasahuje do tiché oblasti Botič-Milíčov. V tomto případě lze očekávat, že při vlastní realizaci záměru (budování vodovodu) dojde k narušení funkce oblasti jako tiché, avšak pouze dočasně a zcela lokálně.

7. Využití části zemědělské půdy pro přírodě blízké formy protipovodňové ochrany (rozlivová území, suché poldry).

Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Základním principem koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny je zachování a obnova biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny jako základ trvale udržitelného hospodaření v krajině a předpoklad udržení ekologicky vyváženého stavu při respektování měnících se podmínek prostředí. Koncepce definuje následující hlavní cíle ochrany přírody v Praze: 1. Zachování širokého spektra daných přírodních podmínek zejména: ! preferencí ochrany lokalit se zvýšenými či jedinečnými hodnotami živé a neživé přírody, ! stabilizací sítě zvláště chráněných území a její případné systémové doplňování ze spektra pravidelně hodnocených, dlouhodobě sledovaných a systémově doplňovaných lokalit se zvýšenou přírodovědnou hodnotou, ! nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území, přírodní parky, biocentra apod.), ! soustavným vyhodnocováním účinnosti ochranných pásem, případně sledováním potřeby jejich vyhlášení,

4. Zvýšení nízkého podílu lesů zalesněním vybraných částí zemědělské půdy. 5. Zajištění certifikovaného, ekologicky a sociálně šetrného lesního hospodaření ve všech lesích na území hl. m. Prahy.

8. Zajištění systémové prostupnosti městské a příměstské krajiny zejména pro pěší a cyklisty (účelové komunikace a stezky dimenzovat včetně doprovodné vegetace). 9. Neztratit potenciál veřejných ploch zeleně na sídlištích (například zahušťováním výstavby). 10. Účinněji koordinovat ochranu přírody a krajiny na hranicích se sousedními správními obvody (návaznost prvků ÚSES, krajinná opatření v dílčích povodích zasahujících do vícero správních území apod.).

Z posuzovaných změn územního plánu je možné sledovat určitou nepříliš významnou vazbu v případě změny č. 2747/00 na cíl „Zachování širokého spektra daných přírodních podmínek zejména nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny“. Tato vazba je dána skutečností, že vybudování vodovodu by mohlo zlepšit podmínky pro novou výstavbu v blízkosti přírodního parku Botič-Milíčov. Avšak, jak již bylo uvedeno, jedná se o vazbu velmi volnou, neboť rozvoj území je dán v první řadě funkčním uspořádáním území a nikoli trasou vodovodu. Uvažován byl rovněž vztah změny č. 2746/00 k cíli č. 7. V tomto případě však není vazba relevantní, neboť posuzovaná změna se odehrává mimo plochy zemědělské půdy. Určitou vazbu lze sledovat u změny č. 2752/00 v případě cíle č. 1, bodu 3 („nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území, přírodní parky, biocentra apod.“).

14


Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací hl. m. Prahy je dokumentace, která si klade za cíl určit další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v posuzovaném regionu. Plán rozvoje je zpracován s výhledem na cca 15 let a předpokládá, že k cílovému roku bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. Plán rozvoje si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo těchto záměrů: a) Vodovody – zásobování pitnou vodou !

zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku

!

provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů

!

navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými doporučeními, předpisy, normami a vyhláškami

!

navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry města

!

navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků sítí

b) Odvedení a čištění odpadních vod !

všechny městské části budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod

!

vypouštěné vody z čistíren nad 10 000 EO, budou splňovat předepsané limity pro dusík a fosfor

!

navrhnout rekonstrukce čistíren odpadních vod, kanalizačních sítí a objektů, která je uvedou do souladu s platnými doporučeními, předpisy, normami a vyhláškami

!

navrhnout přiměřenou likvidaci odpadních vod v lokalitách nevybavených sběrnými systémy

!

stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu

!

navrhnou výstavbu nových kanalizací v souladu s rozvojovými záměry města

Z povahy posuzovaných změn územního plánu je zřejmé, že významnou vazbu k tomuto koncepčnímu dokumentu má změna č. 2747/00, a to k cíli „navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry města“. Generel zásobování vodou hl. m. Prahy Zpracování generelu zásobování vodou probíhá v několika postupných fázích. V rámci „koncepční fáze“ byl v letech 2001 – 2003 zpracován koncepční model distribučního systému a další návazné projekty. Od roku 2005 jsou postupně realizovány projekty „detailní fáze“, která podrobně řeší zásobování vodou jednotlivých částech Prahy. Z hlediska posuzovaných změn územního plánu je zásadní především část „Generelu zásobování vodou jihovýchodní části Prahy, detailní fáze“, jejíž zpracování proběhlo v roce 2007. V rámci tohoto generelu byla provedena analýza současného stavu, z níž vyplynulo, že je nutná výstavba nového přiváděcího řadu DN 800 z vodojemu Jesenice II do oblasti Uhříněvsi, Pitkovic a Benic, který by část tohoto území zásoboval z vodojemu Jesenice II.


Z uvedeného popisu je zřejmé, že existuje zcela zásadní vazba mezi zmíněným generelem a posuzovanou změnou č. 2747/00, která se týká právě vodovodního řadu DN 800 z vodojemu Jesenice II do oblasti jihovýchodní části Prahy. Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy si jako hlavní strategický cíl kladou dosažení stavu, při kterém celková úroveň dopravního systému bude v souladu s potřebami města a jeho dalším rozvojem. K naplnění tohoto cíle formulují následující hlavní principy dopravní politiky města: 1. Provoz a rozvoj dopravní infrastruktury Prahy a jejího zájmového území řídit a plánovat jako jeden celek dle jednotné dopravní politiky v úzké spolupráci všech dotčených orgánů samosprávy a státní správy. 2. Rozvoj dopravního systému zajišťovat ve vzájemném souladu s rozvojem sídelní soustavy, jak co do kapacit, tak co do času. Vhodným urbanistickým řešením, založeným na koexistenci různých funkcí v území, směřovat ke snižování přepravních nároků ve městě a jeho okolí, a vytvářet tak základní předpoklady pro omezování negativních vlivů provozu dopravy na životní prostředí. Usilovat o to, aby území s vysokou hustotou osídlení a velkou nabídkou pracovních příležitostí byla obsluhována kolejovou hromadnou dopravou. 3. Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav, které se musí vzájemně doplňovat a jež musí racionálně spolupracovat. V jednotlivých částech území zajišťovat přepravní potřeby způsobem adekvátním jeho funkčnímu využití, charakteru zástavby a požadavkům tvorby a ochrany životního prostředí. 4. Pro obsluhu centra města vytvářet takové podmínky, aby rozhodující část nároků na přepravu osob mohla být uspokojena hromadnou dopravou. Individuální automobilovou dopravu je v centru města naopak nutno účinně regulovat. V přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací. 5. Provoz i rozvoj dopravního systému posuzovat nejen s ohledem na zajištění potřebné dopravní kapacity, ale zejména dbát na to, aby dopravní systém jako celek pracoval bezpečně a při zajištění dostatečné kvality všech jeho jednotlivých částí, jejich vzájemných vazeb i vztahů vůči uživatelům systému, tj. cestující veřejnosti a přepravcům. 6. Dbát na správný a proporcionální vývoj jednotlivých částí dopravního systému a jeho technickou základnu udržovat na úrovni odpovídající stavu technického rozvoje. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí. 7. Zvláštní pozornost věnovat zajištění bezpečného a pohodlného pohybu pěších a dbát, aby dopravní systém byl spolehlivě a snadno použitelný i pro děti a osoby s omezenou pohyblivostí a se sníženými orientačními možnostmi. 8. Rozhodnutí týkající se provozu a rozvoje dopravního systému přijímat na základě analýz zajišťovaných odbornými městskými organizacemi, založených na výsledcích průzkumů a prognózách očekávaného stavu. Pro tyto účely obhospodařovat speciální databázi aktuálních dopravně inženýrských dat. 9. Soustavně spolupracovat s veřejností s cílem dosáhnout co nejvyšší míry informovanosti a spoluúčasti obyvatel na tvorbě dopravní politiky města. 15



!

Z posuzovaných změn ÚP lze nalézt významné vazby na akční plán opět v případě změny č. 2751/00, která se týká velmi významné stavby dopravní infrastruktury. Z tohoto důvodu lze uvažovat přinejmenším nepřímou vazbu této změny na všechny principy dopravní politiky, nevýznamněji pak patrně v případě principů č. 3 (Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav...), 4. (Pro obsluhu centra města vytvářet takové podmínky...) a 6 (Dbát na správný a proporcionální vývoj...). V tomto případě je nutno konstatovat, že posuzovaná změna je spíše v rozporu s těmito principy, neboť vytváří podmínky pro výraznou preferenci využití individuální automobilové dopravy v centrálním prostoru města. Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Berounky a Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Plány povodí shodě definují následující cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (v souladu s Plánem hlavních povodí ČR):

Plán oblasti povodí Horního a středního Labe pak dále uvádí i cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny. Z posuzovaných změn ÚP existuje velmi významná vazba mezi uvedenými dokumenty a změnou č. 2746/00, a to právě ve vztahu k cíli „snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní včetně omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot“. Stanovování záplavových území patří mezi preventivní činnostem na úseku povodňové ochrany obyvatel. Koncepce péče o zeleň v hlavním městě Praze Koncepce shrnuje stav zeleně na území města, provádí její základní klasifikaci a pro jednotlivé skupiny ploch zeleně vymezuje problémové oblasti a kroky k jejich nápravě. V rámci kapitoly shrnující podmínky pro rozvoj zeleně jsou pro zeleň v centrální části města definuje následující doporučení: !

Podporovat doplňování stávajících neúplných stromořadí v souladu s vhodnou stávající druhovou skladbou, nepřipustit likvidaci starých stromořadí bez jejich postupné obnovy a náhrady

!

Ve vhodných místech odborně vytipovat a navrhnout soustavu nových stromořadí ze stromů odpovídajících šířce uličního prostoru. Není-li z prostorového či funkčního hlediska možno provést výsadbu v zelených pásech, pak podporovat výsadbu stromů ve zpevněném a pro vodu propustném povrchu

!

V omezené míre lze na těchto plochách uplatnit i mobilní zeleň, avšak za předpokladu jejího kvalitního založení a následné péče

!

Realizovat rehabilitaci veřejných prostorů v souladu s respektováním provozních a sociálních potřeb, ekologických a kulturně-historických kritérií (např. vytipovat vhodné plochy menšího rozsahu pro zřízení mikroparku, podporovat zvýšení kvality ploch ve vnitroblocích městské zástavby např. zachováním kvalitní a perspektivní vzrostlé zeleně a její obnovy apod.)

!

a) Útvary povrchových vod ! zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod !

zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu

!

zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu

!

cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů

b) Útvary podzemních vod

ochránit obyvatele před důsledky výskytu sucha

!

zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod

!

zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak dobrého stavu těchto vod

!

odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod

Ze strany vedení města podporovat racionální umístění (přemístění) podzemních sítí, popřípadě ve shodě se správci sítí umožnit umístění nových výsadeb i tam, kde to je právě rozptýlenými sítěmi v současné době znemožněno a především pamatovat na tuto omezující okolnost i při nové zástavbě. Toto je v kompetenci Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Při výsadbě stromořadí nad inženýrskými sítěmi instalovat ochranné bariéry, které zabrání vniknutí kořenového systému mezi inženýrské sítě a umožní jejich výměnu bez poškození kořenů.

!

sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití

Posuzovaná změna se dotýká zelené plochy, ale s uvedenými doporučeními se víceméně

c) Chráněné oblasti ! dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích !

ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity

Samostatnou částí plánů povodí je pak ochrana před povodněmi a před dalšími škodlivými účinky vod, kde jsou v plánech povodí stanoveny tyto cíle: !

snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní včetně omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot

míjí. V následující tabulce je pak uveden souhrnný přehled identifikovaných vazeb mezi posuzovanými změnami územního plánu a cíli regionálních koncepčních dokumentů. V tabulce jsou rozlišeny tři úrovně intenzity vztahu: !

XX – velmi významná přímá vazba

!

X – přímá vazba

!

(x) – nepřímá nebo nepříliš zřetelná vazba

16



Tab. 1.1. Zhodnocení vztahu posuzovaných změn územně plánovací dokumentace k cílům či prioritám koncepčních dokumentů na regionální úrovni Z 2746/00

Z 2747/00

Z 2751/00

Z2752/00

Strategický plán hl.m.Prahy B4.1. Realizace protipovodňových opatření L3.1. Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě propojení historického dědictví s kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry L3.3. Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivity, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města L3.4. Rozvoj příležitostí pro využívání volného času, zachování a doplňováni nabídky pro zájmové, sportovní a rekreační aktivity I5.1. Zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému I5.2. Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně P3.2. Podpora stability městské a příměstské krajiny P3.3. Zachování a rozvíjení stávající rozmanitosti přírodních prvků P3.5. Eliminace „vizuálního“ znečištění P1.1. Redukce znečištění ovzduší podle platných limitů na ochranu zdraví P1.3. Snížení hlukového zatížení zejména v obytných a rekreačních zónách P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně P4.2. Uchování charakteru jednotlivých částí města bez porušení jejich genia loci P4.3. Odlehčení historického jádra Prahy I1.1. Preference veřejné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích I2.1. Ucelená a přehledná hlavni uliční síť s prioritou Městského a silničního Pražského okruhu I2.2. Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat I4.1. Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě R1.1. Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, významných center s podílem celoměstských funkcí a místních center a dalších strategických rozvojových území R2.2. Zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města

XX

Z 2747/00

Z 2751/00

Z2752/00

XX XX

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území hl.m.Prahy X XX XX XX X X (x) X X

Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a arsen Trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu Snížit emise těkavých organických látek pod úroveň doporučené hodnoty krajského emisního stropu Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů Udržet emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku pod úrovní doporučených hodnot krajských emisních stropů

(x)

XX

X

(x)

XX

X

(x)

XX

X

(x)

XX

X

(x)

XX

X

(x) X

XX

X X

Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha

XX XX X

Prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí Vymezení tichých oblastí X

X XX XX

Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny Zachování širokého spektra daných přírodních podmínek zejména nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny

X (x)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

XX

Navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry města

X

XX

Generel zásobování vodou hl.m.Prahy XX

Detailní fáze - generel zásobování vodou jihovýchodní části Prahy

XX

Zásady dopravní politiky hl.m.Prahy X

XX

Zásady územního rozvoje hl.m.Prahy 2. Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy 3. Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města 4. Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území 4.5. b) podpora funkce obou vodních toků jako přirozené rekreační páteře města 4.5. c) posílení biologických funkcí obou toků, které plní roli biokoridorů nadregionálního významu, preference přírodě blízkých společenstev organismů. 6. Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Středočeského kraje 7. Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města, zejména do území Památkové rezervace v hlavním městě Praze 8. Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí 8.2.1. f) nezasahovat novými trvalými stavbami do ploch parků, sadů, parkových nebo sadových úprav veřejných prostranství, doprovodné zeleně podél vodních ploch a toků, zahrad, zelených svahů, do zeleně na ostrovech a do vnitroblokové zeleně

Z 2746/00 9. Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města 11. Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města

X XX (x)

XX XX X

3. Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav, které se musí vzájemně doplňovat a jež musí racionálně spolupracovat. V jednotlivých částech území zajišťovat přepravní potřeby způsobem adekvátním jeho funkčnímu využití, charakteru zástavby a požadavkům tvorby a ochrany životního prostředí. 4. Pro obsluhu centra města vytvářet takové podmínky, aby rozhodující část nároků na přepravu osob mohla být uspokojena hromadnou dopravou. Individuální automobilovou dopravu je v centru města naopak nutno účinně regulovat. V přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací. 6. Dbát na správný a proporcionální vývoj jednotlivých částí dopravního systému a jeho technickou základnu udržovat na úrovni odpovídající stavu technického rozvoje. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí.

X

XX

XX

Plán oblastí povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Berounky, Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe

X

Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní včetně omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot

XX

XX X X

Vyhodnocení naplňování jednotlivých cílů uvedených koncepcí je provedeno v kapitole A.8., s výjimkou vztahu k Zásadám územního rozvoje, který je posouzen v kap. E.

17



A.2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna změna územně plánovací dokumentace A.2.1

Klimatické charakteristiky

Klimatické podmínky území hl. m. Prahy jsou výsledkem spolupůsobení přírodních i antropických jevů. Z přírodních se projevuje zeměpisná poloha, reliéf a globální chod klimatu, člověk ovlivňuje klima města koncentrací zdrojů tepla, změnou albeda povrchu, změnou vlhkosti vzduchu a množství odpařených srážek i znečištěním ovzduší. Z hlediska klimatické regionalizace se Praha zařazuje do oblastí mírně teplé (MT 10), a z největší části do teplé oblasti (T2). Klimatické charakteristiky obou oblastí jsou uvedeny v tabulce 2.1. Pražské území tedy leží klimatologicky na rozhraní mezi oblastí mírně teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírně teplou, suchou, převážně s mírnou zimou. Pražské klima je ovlivněno také tepelným ostrovem města, v centru města je například průměrná teplota vzduchu při stejné nadmořské výšce o 1 °C vyšší než ve volné krajině. Dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu (1951-1990) se pohybuje od 9,9 °C v centru Prahy (Klementinum) do 7,9 °C v nejvyšších polohách na okrajích města (Ruzyně). Tab. 2.1. Charakteristika klimatických oblastí Klimatická oblast Nadmořská výška Prahy Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu Počet letních dnů okolo 25 °C Počet mrazových dnů ročně Počet ledových dnů ročně Počet dnů se sněhovou pokrývkou Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

A.2.2

MT10 177–399 m. n. m. -2 – -3 °C 7–8°C 17–18°C 7–8°C 40–50 110–160 30–40 50–60 400–450 mm 200 – 250 mm 150–150 40–50

T2 177–399 m. n. m -2 – -3 °C 8–9 °C 18 –19°C 7–9°C 50–60 100–110 30–40 40–50 350 –400 mm 200 – 300 mm 120–140 40–50

Změna č. 2746/00 Tabulka 2.2. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10, suspendovaných částic PM2,5 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí. Tab. 2.2. Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2010 Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid dusičitý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM2,5 Benzen

Průměrné roční koncentrace (µg.m-3) 4 – 10 15 – 60 20 – 50 13 – 29 0,5 – 4

Procento imisního limitu (%) – 37,5 – 150 50 – 125 52 – 116 10 – 80

!

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v jižní části zájmového území pohybují na úrovni 4 – 6 µg.m-3. Směrem k centru města rostou, v městských částech Praha 1 a Praha 2 dosahují hodnot 6 – 8 µg.m-3, lokálně pak 8 – 10 µg.m-3. Dále na sever směrem od centra hodnoty průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého klesají na úroveň 4 – 6 µg.m-3, na severu v blízkosti okrajových sídel s vyšším podílem topení tuhými palivy opět stoupají na 6 – 8 µg.m-3, lokálně až 10 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven.

!

Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v jižní části území pohybují v rozmezí 20 – 30 µg.m-3. Směrem na sever hodnoty rostou až na 40 µg.m-3, v centru města je možné zaznamenat hodnoty v rozmezí 40 – 60 µg.m-3 . Dále na sever od centra města koncentrace opět klesají až na úroveň 15 – 25 µg.m-3 . V případě oxidů dusíku je v některých částech města překračován imisní limit.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 se v jižní části města v okolí Vltavy pohybují na úrovni 20 – 30 µg.m-3, lokálně se vyskytují koncentrace na úrovni 30 – 40 µg.m-3. Ve střední části města se průměrné roční koncentrace PM10 pohybují v rozmezí 25 – 40 µg.m-3, na frekventovaných křižovatkách na Praze 5 a Praze 8 koncentrace hodnotu 40 µg.m-3 přesahují. V severní části zájmového území se průměrné roční koncentrace pohybují níže, v rozmezí 20 – 25 µg.m-3. V některých lokalitách, zejména v centru města u významných křižovatek, je překračován imisní limit.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v jižní části zájmového území pohybují v rozmezí 13 – 15 µg.m-3, lokálně 15 – 18 µg.m-3. V centrální části se průměrné roční hodnoty suspendovaných částic PM2,5 pohybují v rozmezí 14 – 18 µg.m-3, na frekventovaných křižovatkách na Praze 5 a Praze 8 dosahují 18 – 29 µg.m-3. V severní části středu města se hodnoty pohybují na úrovni 13 – 15 µg.m-3, v části Sedlec mezi 15 a 16 µg.m-3. Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 mohou v některých místech překračovat imisní limit.

!

V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se hodnoty jižní části města v blízkosti Vltavy pohybují do 1 µg.m-3. V centrální části dosahují průměrné roční koncentrace benzenu na 0,5 – 2 µg.m-3, lokálně na Praze 1, 5, 8 stoupají na hodnoty 2 – 4 µg.m-3. V severní části je opět situace příznivější, průměrné roční koncentrace benzenu se zde pohybují do 1,5 µg.m-3. V případě průměrných ročních koncentrací benzenu je imisní limit splněn.

Kvalita ovzduší

Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocených lokalitách je provedeno na základě výsledků projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2010“ ve vztahu k imisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Limit Není stanoven 40 µg.m-3 40 µg.m-3 25 µg.m-3 5 µg.m-3

18



Změna č. 2747/00

Tab. 2.4. Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2010

Tabulka 2.3. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10, suspendovaných částic PM2,5 a benzenu v lokalitě výstavby vodovodu a v jejím nejbližším okolí.

Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid dusičitý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM2,5 Benzen

Tab. 2.3. Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2010 Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid dusičitý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM2,5 Benzen


Průměrné roční koncentrace (µg.m-3) <4 15 – 25 20 – 25 8 – 15 0,5 – 0,75

Procento imisního limitu (%) – 37,5 – 62,5 50 – 62,5 32 – 60 10 – 15

!

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmového území pohybují do 4 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven.

!

Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v západní části území pohybují v rozmezí 20 – 25 µg.m-3 . V prostoru Újezda se hodnoty pohybují mezi 15 a 20 µg.m-3, mezi částmi Újezd a Křeslice je možné zaznamenat hodnoty v rozmezí 5 – 15 µg.m-3 . Ve východní části řešeného území se průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého pohybují na úrovni 15 – 20 µg.m-3. V zájmovém území není překročen imisní limit.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 se v západní části dotčeného území pohybují na úrovni 20 – 25 µg.m-3, v území mezi Újezdem a Křeslicemi je možné zaznamenat koncentrace do 20 µg.m-3. Ve východní části území se průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 pohybují do 25 µg.m-3. V zájmovém území není překročen imisní limit.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v západní části zájmového území, v blízkosti dálnice, pohybují mezi 14 a 15 µg.m-3, v části mezi obcemi Újezd a Křeslice se vyskytují průměrné roční koncentrace v hodnotách 8 – 13 µg.m-3, ve východní části v rozmezí 8 – 14 µg.m-3. Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 v území nepřesahují limit.

!

V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se hodnoty na většině posuzovaného území pohybují na úrovni do 0,5 µg.m-3. Ve východní části, zejména v prostoru obytné zástavby se lokálně vyskytují oblasti s koncentracemi mírně vyššími (0,5 – 0,75 µg.m-3). V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se koncentrace pohybují pod imisním limitem.

Změna č. 2751/00 Tabulka 2.4. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10, suspendovaných částic PM2,5 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.

Limit Není stanoven 40 μg.m-3 40 μg.m-3 25 µg.m-3 5 μg.m-3

Průměrné roční koncentrace (µg.m-3) 6–8 30 – 50 25 – 40 15 – 18 1–4

Procento imisního limitu (%) – 75 – 125 62,5 – 100 60 – 72 20 – 80

!

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 6 – 8 μg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven.

!

Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v jižní části území (ulice Sokolská, Legerova) a v ulicích Vinohradská a Rumunská pohybují v rozmezí 30 – 40 μg.m-3 . V okolí ulic Ječná, Žitná, severní části Legerovy, Václavského náměstí a Wilsonovy, se průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého pohybují na úrovni 40 – 50 μg.m-3. Koncentrace oxidu dusičitého se v těchto lokalitách tedy přesahují imisní limit.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 se v jižní části hodnocené lokality (ulice Sokolská, jižní část Legerovy, Rumunská, Anglická, Vinohradská, Italská) pohybují na úrovni 25 – 30 μg.m-3. V okolí ulic Ječná, Žitná, Legerova a Wilsonova je možné zaznamenat koncentrace na úrovni 30 – 40 μg.m-3. Koncentrace v zájmovém území se pohybují pod úrovní limitu, v některých místech se blíží jeho hranici.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v jižní části zájmového území pohybují mezi 15 a 16 μg.m-3, v severní části pak mezi 16 – 18 μg.m-3. Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 dosahují cca 65 % imisního limitu.

!

V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se hodnoty v jižní části posuzovaného území pohybují na úrovni 1 – 1,5 μg.m-3. V okolí Legerovy, Sokolské, Rumunské a Wilsonovy byly zaznamenány koncentrace benzenu v hodnotách 1,5 – 2 μg.m-3. V okolí ulic Ječná, Žitná, Václavského náměstí a části ulic Wilsonova a Vinohradská dosahují hodnoty 2 – 3 μg.m-3. V jižní a severní části ulic Žitná a Ječná se koncentrace pohybují mezi 3 a 4 μg.m-3. Koncentrace v zájmovém území se pohybují pod úrovní limitu.

Změna č.2752/00 Tabulka 2.5. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10, suspendovaných částic PM2,5 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí. Tab. 2.5. Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2010 Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid dusičitý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM2,5 Benzen


Průměrné roční koncentrace (µg.m-3) 5–6 27 – 45 26 – 35 15 – 18 0,6 – 2,0

Procento imisního limitu (%) – 67,5 – 112,5 65 – 87,5 60 – 72 12 – 40

19


!

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 5 – 6 µg.m-3. Imisní limit zde není stanoven.

!

Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se pohybují v rozmezí 27 – 45 µg.m-3. Na břehu severně od ostrova hodnoty činí 28 – 37 µg.m-3. Na samotném ostrově Štvanice se pohybují mezi 32 – 39 µg.m-3. Jižně od Štvanice směrem k centru hodnoty rostou až na 45 µg.m-3. V případě oxidu dusičitého dochází jižně od ostrova k překračování ročního imisního limitu.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 se na Štvanici pohybují v rozmezí 26 – 30 µg.m-3. Na sever od ostrova dosahují hodnoty 26 – 31 µg.m-3. Jižní část se vyznačuje hodnotami 30 – 35 µg.m-3, s výjimkou oblasti na břehu Vltavy poblíž Karlína, kde se hodnoty pohybují okolo 27 µg.m-3. Imisní limit není v této lokalitě překračován.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v prostoru ostrova pohybují v rozmezí 15 – 17 µg.m-3, stejně jako směrem severně od něj v okolí Vltavské. V jižní části území jsou hodnoty v rozmezí 15 – 18 µg.m-3. Ve sledované oblasti není překračován imisní limit průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5.

!

V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se hodnoty na ostrově Štvanice značně liší. Ve východní části ostrova dosahují jen 0,9 µg.m-3, přičemž v západní části poblíž Hlávkova mostu, jsou hodnoty téměř dvojnásobné, a to 1,7 µg.m-3. Stejně tomu tak je i v případě pobřežních částí, kde byly v západní části zaznamenány vyšší koncentrace oproti části východní. Na severu byla nejnižší hodnota 0,7 µg.m-3 zjištěna poblíž ulice Komunardů, nejvyšší (1,9 µg.m3 ) na nábř. Kapitána Jaroše v oblasti mezi Hlávkovým mostem a železniční tratí. V jižní části byla nejnižší hodnota (0,7 µg.m-3) dosažena v okolí na pobřeží Vltavy v části města Karlín, vyšší (2 µg.m-3) u Lannovy ulice. V případě průměrných ročních koncentrací benzenu je imisní limit splněn.

Předpokládaný vývoj bez realizace navrhovaných změn Ve výhledu lze v prostoru navrhovaných změn 2746/00 a 2747/00 očekávat pouze mírné změny imisní zátěže. Hlavní zdroje imisní zátěže (liniové zdroje) nejsou v přímém kontaktu s hodnocenými plochami, v území tak platí obecné předpoklady, kdy lze očekávat oproti stávajícímu stavu mírné snížení imisní zátěže, neboť všechny prognózy vývoje emisí ze stacionárních i liniových zdrojů předpokládají, že výhledově se bude kvalita ovzduší postupně zlepšovat. U automobilové dopravy převládají pozitivními trendy ve vývoji emisní charakteristiky vozidel nad očekávaným nárůstem dopravy, u stacionárních zdrojů lze poté očekávat produkci ve stávající výši s mírným sestupným trendem. Mezi hlavní neurčitosti při určení imisní zátěže v budoucnosti tak patří např. údaje o imisním pozadí a dálkovém přenosu znečišťujících látek. Pozornost je třeba soustředit na území změny Z 2751/00, kterou prochází jedna z hlavních městských komunikací. Jedná se o Severojižní magistrálu, na které se oproti současnému vedení trasy ve výhledu v souladu s platným územním plánem předpokládá přeložení trasy, a to v blízkosti Národního muzea. Z výsledků rozptylové studie lze na území posuzované změny očekávat ve výhledu následující imisní zatížení: !

U průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého lze očekávat imisní zatížení v rozmezí od 80 do 103 % imisního limitu.


!

V případě maximálních hodinových koncentrací oxidu dusičitého lze při velmi nepříznivých emisních a klimatických podmínkách očekávat v prostoru navrhovaného komplexu koncentrace v rozmezí od 68 do 115 % imisního limitu.

!

Průměrné roční koncentrace benzenu se budou v místě výstavby pohybovat do 54 % imisního limitu.

!

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 zde byly vypočteny v rozmezí od 68 do 86 % imisního limitu.

!

U maximálních denních koncentrací lze v území zaznamenat koncentrace v rozmezí od 490 do 620 % imisního limitu, překročení ve více než povolených 35 případech lze očekávat podél centrální osy území v Severojižním směru podél Severojižní magistrály a dále v blízkosti Karlova náměstí podél Ječné a Žitné ulice.

!

Průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 byly vypočteny v rozmezí od 62 do 70 % imisního limitu.

V případě změny č. 2752/00 lze ve výhledu očekávat pouze mírné změny imisní zátěže. Hlavními zdroji imisní zátěže v lokalitě jsou trasa severojižní magistrály procházející na Hlávkově mostě a dále pobřežní komunikace Rohanské nábřeží a nábřeží Kapitána Jaroše. Na základě dostupných podkladů lze předpokládat, že ve výhledu nebude docházet k nárůstu intenzit automobilové dopravy na těchto komunikacích, spíše je možné očekávat mírný pokles. Současné prognózy také předpokládají, že výhledově se bude vliv dopravy i stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší postupně snižovat. Mezi hlavní neurčitosti při určení imisní zátěže v budoucnosti tak patří např. údaje o imisním pozadí a dálkovém přenosu znečišťujících látek. Z hlediska plnění imisních limitů je možné tedy předpokládat, že v případě průměrných ročních koncentrací částic PM10, částic PM2,5 a benzenu budou ve výhledu splněny, v případě průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého nelze v blízkém okolí vyloučit překračování limitu, byť bude pravděpodobně docházet k poklesu koncentrací.

A.2.3

Hluk

Změna č. 2746/00 Změna se akustické situace nedotkne, proto je provedeno pouze stručné zhodnocení. Na poměrně rozsáhlém území, které je změnou dotčeno je možné zaznamenat široký rozsah hladin hluku. V oblastech mimo bezprostřední kontakt s hlavními komunikacemi nebo mimo průmyslové plochy je možné očekávat pouze pozaďový hluk města. V blízkosti kapacitních komunikací (jako např. Jižní spojka, nábřežní komunikace, most Barikádníků) naopak hladiny hluku stoupají až na hodnoty přesahující limity pro starou zátěž, tj. 70 dB ve dne a zejména pak 60 dB v noci. V některých lokalitách se hodnoty v noci dokonce blíží hranici 70 dB.

Změna č. 2747/00 Změna se akustické situace prakticky nedotkne, proto je provedeno pouze stručné zhodnocení.

20



Přímo v území dotčeném změnou se nevyskytuje významný zdroj hluku. Na západním okraji dosahuje vliv hluku z dálnice, další zvýšené hodnoty jsou zaznamenány kolem komunikací v území.

!

mezi 70 a 75 dB v Legerově (mezi Mikovcovou a Vocelovou), v Sokolské (v okolí křižovatky s Rumunskou), lokálně v Žitné a Ječné, na nám. Míru (mezi ulicemi Šubertova a Ibsenova), v prostoru křižovatky Anglické a Legerovy

Nejvyšší hodnoty je možné předpokládat okolo dálnice, avšak v území kolem plánované trasy vodovodu již její bezprostřední vliv mizí, dálnice se projevuje nižšími hladinami hluku okolo 55 – 60 dB ve dne a 50 – 55 dB v noci. V Křeslicích a Pitkovicích je možné očekávat pouze vliv místní dopravy, v okolí ulice K Dálnici jsou v atlasu ŽP Praha publikovány hodnoty akustické zátěže z automobilové dopravy v denní době mezi 65 a 69,9 dB, v noční době pak 50 a 55 dB.

!

mezi 65 a 70 dB v Sokolské, Legerově, Rumunské, Anglické, Žitné, Ječné, Bělehradské, lokálně v Mezibranské a Vinohradské

!

mezi 60 a 65 dB v Jugoslávské, Mezibranské, Vinohradské nebo Francouzské

!

mezi 55 a 60 dB na Václavském nám., v Italské

!

mezi 45 a 55 dB na nám. I. P. Pavlova, Tylově nám.

Hodnoty akustické zátěže v denní době podle Strategické hlukové mapy z roku 2007 uvádějí v Újezdu a Křeslicích hodnoty akustického deskriptoru Ldvn: !

v Újezdu u Formanské ulice až 65 dB

!

v Křeslicích podél ulice Ke Štítu a Štychova 60 – 65 dB, okolí trasy vodovodu však do 55 dB

!

podél ulice k Dálnici 60 – 70 dB

!

odbočka do Benic prochází územím bez významného zdroje hluku (Ldvn pod 55 dB)

Strategická hluková mapa uvádí pro noční dobu následující hladiny hluku: !

v Újezdu u Formanské ulice až 55 – 60 dB

!

v Křeslicích podél ulice Ke Štítu a Štychova 50 – 55 dB, okolí trasy vodovodu však do 50 dB

!

podél ulice k Dálnici 50 – 60 dB

!

odbočka do Benic prochází územím bez významného zdroje hluku (Ldvn pod 50 dB)

Změna č. 2751/00 Změna se přímo dotýká významného zdroje hluku v lokalitě – Severojižní magistrály a ostatních komunikací, které na ní navazují. Hladiny hluku v území v současnosti je možné hodnotit na základě výpočtových hodnocení zveřejněných v Atlasu ŽP Praha na stránkách PREMISu. Součtová mapa pro hluk z tramvajového provozu a automobilové dopravy uvádí pro denní dobu následující hodnoty: !

nad 75 dB lokálně v Bělehradské

!

mezi 70 a 75 dB v prostoru ulic Sokolská (jižní část), Legerova (jižní část), Rumunská, Jugoslávská, Anglická, Ječná, Žitná, Mezibranská, dále v Bělehradské, západní části Vinohradské

!

mezi 65 a 70 dB v ulici Bělehradská v úseku mezi Tylovým náměstím a Anglickou, v Italské, u objektu na nám. I. P. Pavlova, na Václavském nám., v Londýnské u křižovatky s Jugoslávskou, západní části Vinohradské ad.

!

mezi 60 a 65 dB v Londýnské, v okolí Washingtonovy ulice a dalších ulicích mimo bezprostřední kontakt s kapacitními ulicemi

Dalším podkladem pro hodnocení je Strategická hluková mapa z roku 2007. Hlukový deskriptor Ldvn nad 75 dB je uváděn v rozsáhlém území v ulicích Sokolská, Legerova, Rumunská, Anglická, Ječná, Žitná, Mezibranská, Bělehradská, Italská, Washingtonova, Francouzská, Jugoslávská ad. Na Václavském nebo Fügnerově náměstí a jeho okolí jsou uváděny hodnoty 70 – 75 dB v širším okolí 65 – 70 dB, stejně tak ve Vinohradské, na nám. Míru apod. V prostoru Tylova nám. jsou uváděny hodnoty 65 – 75 dB. Pro noční dobu uvádí strategická hluková mapa hladiny hluku nad 70 dB v Legerově (mezi Ječnou a Žitnou). Hladiny mezi 65 a 70 dB jsou typické pro všechny kapacitní komunikace, tj. Sokolská, Legerova, Ječná, Žitná, Rumunská, nám. I. P. Pavlova, Mezibranská, Wilsonova, Anglická, Londýnská ad. Hladiny hluku v noční době pod 60 dB jsou uváděny v prostoru Fügnerova nám., v Bělehradské, Washingtonově, na Václavském nám. nebo ve Vinohradské. Uvedené hodnocení ukazuje, že v území je vysoce překračován hygienický limit hluku, který činí pro hluk z automobilové dopravy 70 dB ve dne a 60 dB v noci při uvažování korekce na starou hlukovou zátěž (tj. pro stav hlučnosti, který existoval do r. 31. 12. 2000). V nočních hodinách jsou uváděny hodnoty, které tento, již poměrně vysoký limit překračují i o 10 dB. Zvýšené hladiny hluku jsou jednou z významných negativních charakteristik životního prostředí tohoto území.

Změna č. 2752/00 Hladiny hluku lze v současné době hodnotit pomocí součtových map pro hluk z tramvajového provozu a automobilové dopravy, nacházejících se v Atlasu ŽP Praha, které jsou dostupné na stránkách PREMISu. Zde jsou pro širší území pro denní dobu uvedeny tyto hodnoty: !

nad 75 dB – v severní části nábř. Kapitána Jaroše (poblíž Hlávkova mostu směrem od ulice Dukelských hrdinů)

!

mezi 70 a 75 dB – v ulici Dukelských hrdinů (od Kostelní po křižovatku s nábř. Kapitána Jaroše), v severní části nábř. Kapitána Jaroše (od křižovatky s ulicí Dukelských hrdinů směrem na východ), západní části ostrova Štvanice západně od Hlávkova mostu, v severní části Bubenského nábřeží

Pro noční dobu jsou pak uváděny hodnoty: 21


!

mezi 65 a 70 dB – na Štvanici východně od Hlávkova mostu, v severní části Bubenského nábřeží, dále v Klimentské ulici, v ulici Těšnov nebo jižně od Rohanského nábřeží

!

mezi 60 a 65 dB – v Lannově ulici (po křižovatku s ulicí U nemocenské pojišťovny)

!

mezi 55 a 60 dB – v Lannově ulici (od křižovatky s ulicí U nemocenské pojišťovny po Barvířskou), Karolinská ulice

Pro noční dobu jsou uvedeny hodnoty v následujících lokalitách: !

mezi 65 a 70 dB – v severní části nábř. Kapitána Jaroše (poblíž křižovatky Dukelských hrdinů)

!

mezi 60 a 65 – v jižní části Klimentské ulice

!

mezi 55 a 60 dB – v severní části Bubenského nábřeží a severní část Klimentské ulice

!

mezi 50 a 55 dB – v ulici Dukelských hrdinů (směrem od Skalecké ulice po nábř. Kapitána Jaroše)

!

mezi 45 a 50 dB – v ulici Dukelských hrdinů (směrem od Skalecké ulice, blíže k nábř. Kapitána Jaroše), na Štvanici v západní části ostrova poblíž Hlávkova mostu

! mezi 40 a 45 dB – v ulici Těšnov Dále lze se pro hodnocení hluku využít Strategickou hlukovou mapu z roku 2007. Zde jsou hodnoty hlukového ukazatele Ldvn pro den-večer-noc, uváděny následovně: ! nad 75 dB v ulicích nábř. Kapitána Jaroše, na Bubenském a Rohanské nábřeží, ve Wilsonově ulici, v ulici Ke Štvanici, ve východní části Štvanice v okolí Hlávkova mostu

! mezi 70 a 75 dB v okolí nábř. Kapitána Jaroše, Bubenského nábřeží a Rohanského nábřeží, ve východní části Štvanice ve větší vzdálenosti od Hlávkova mostu, v Holbově ulici

! 65 až 70 dB v ulici Lodní mlýny a Stárkova, na Štvanici poblíž železniční tratě a v okrajové východní části ostrova

Hodnoty hlukového ukazatele Ln pro noc ze Strategické hlukové mapy z roku 2007 jsou uvedeny takto: ! nad 70 dB v západní části ostrova Štvanice podél Hlávkova mostu ! mezi 65 a 70 dB v ulicích nábř. Kapitána Jaroše, Bubenské nábřeží, Rohanské nábřeží, nábř.


Předpokládaný vývoj bez realizace navrhovaných změn Stejně jako při posuzování imisní zátěže lze v prostoru navrhovaných změn 2746/00, 2747/00 a 2752/00 očekávat pouze mírné změny akustické zátěže. Hlavní zdroje akustické zátěže (liniové zdroje) nejsou v přímém kontaktu s hodnocenými plochami, v území tak lze očekávat pouze mírné změny v závislosti na konfiguraci hlavních dopravních zdrojů v okolí posuzovaných změn. Pozornost byla opět soustředěna na území změny Z 2751/00, kterou prochází jedna z hlavních městských komunikací. Jedná se o Severojižní magistrálu, na které se oproti současnému vedení trasy ve výhledu v souladu s platným územním plánem předpokládá přeložení trasy, a to v blízkosti Národního muzea. Z výsledků akustické studie je patrné, že z hlediska hygienických limitů bude území nadměrně hlukově zatíženo. Hlavním zdrojem akustické zátěže zde bude zejména automobilová doprava, v území se nachází Severojižní magistrála a další významné dopravní tepny (Ječná, Žitná, Rumunská a další). Na řadě komunikací je hluk navyšován provozem tramvajové dopravy. U zástavby na hodnoceném území ve vybraných referenčních bodech lze zaznamenat ekvivalentní hladiny akustického tlaku v rozmezí od 58,3 do 71,6 dB v denní a 49,8 – 65,8 dB v noční době. V denní dobu lze překročení hygienického limitu s korekcí pro starou zátěž očekávat podél hlavních komunikací v území (Ječná, Sokolská, Legerova, 5. května), v noční dobu navíc podél Žitné, Rumunské, Vinohradské a Francouzské ulice. Hygienický limit s korekcí pro hluk z provozu na hlavních komunikacích (60 dB ve dne a 50 dB v noci) bude poté překročen na převážné části řešeného území s tím, že v noční dobu lze očekávat překročení hygienického limitu na větší ploše posuzovaného území. V případě změny č. 2752/00 hlavním zdrojem hlukové zátěže je v dotčené lokalitě trasa severojižní magistrály a dále Rohanské nábřeží a nábřeží kapitána Jaroše. Vzhledem k očekávaným změnám v intenzitách automobilové dopravy (spíše mírný pokles), lze očekávat také spíše snížení hlukové zátěže Nicméně vzhledem k současným hodnotám lze i v případě mírného poklesu hlukové zátěže očekávat ve výhledu překračování hlukových limitů pro denní i noční dobu.

Ludvíka Svobody, Wilsonova, Ke Štvanici nebo v západní části ostrova Štvanice v blízkosti Hlávkova mostu

! mezi 60 a 65 dB v ulici Holbova, západní části Štvanice – ve větší vzdálenosti od Hlávkova mostu

! mezi 50 a 55 dB ve východní část ostrova Štvanice – východně od železniční tratě (Negrelliho viaduktu)

Uvedené hodnocení ukazuje, že v území je v některých místech překračován limit hluku pro hluk z automobilové dopravy 70 dB ve dne a 60 dB v noci při uvažování korekce na starou hlukovou zátěž (tj. pro stav hlučnosti, který existoval do 31. 12. 2000). V nočních hodinách jsou uváděny hodnoty, které tento, již poměrně vysoký limit překračují až o 10 dB. Zvýšené hladiny hluku jsou jednou z významných negativních charakteristik životního prostředí tohoto území.

A.2.4

Povrchové vody

Změna č. 2746/00 Změna vymezení záplavových území a jednotlivých kategorií záplavového území se týká řek Vltavy a Berounky a části drobných vodních toků na území Prahy. Praha se nachází v rozšířené části údolí největší české řeky Vltavy, která tvoří její osu. Na svém pražském úseku přijímá Vltava jediný větší přítok – řeku Berounku, dále je do ní svedeno celkem 381 km drobných vodních toků. Přibližná délka Vltavy ve městě, je asi 30 km. Do Vltavy se vlévá celá řada potoků. Mezi nejvýznamnější pražské potoky patří Rokytka, která je nejdelším pražským potokem (celková délka 37,5 km, z čehož na území Prahy je to 30,3 km). Největším pražským potokem je Botič. Dalšími významnými potoky jsou Litovicko-Šárecký potok (23,48 km), Dalejský potok (14,3 km), Kunratický potok (13,3 km) nebo Motolský potok (9,90 km). 22



Řeka Vltava prošla na území Prahy v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel – jezy Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský. Od pojímání řeky jako vodní cesty a povodňového recipientu se odvíjí dlouhodobé neuspokojivé nakládání se suchými bermami v říčním korytě a s nivními plochami, které ke korytu přiléhají. Průměrný průtok ve Vltavě činí přibližně 100 m3.s-1 před soutokem s Berounkou a 144 m3.s-1 v Podolí. Z tabulky 2.6. je patrná velikost meziročního kolísání průtoku. Nejvyšší dosažená povodeň byla zaznamenána v roce 2002, průtok se odhaduje na 4000 m3.s-1 ve Vraném a 5000 m3.s-1 za soutokem s Berounkou. Tab. 2.6. Průměrné roční průtoky na vybraných profilech, 2004-2009 Profil Vltava – Vrané Vltava – Podolí Berounka – Lahovice

Qa1961-2005 103,0 144,0 40,5

2004 92,5 120,0 29,0

Průtok [m3.s-1] 2005 2006 124,0 166,0 161,0 209,0 38,5 45,2

2007 83,7 113,0 30,1

2008 79,7 108,0 28,7

2009 123,0 155,0 32,3

Na území Prahy a v jeho nejbližším okolí se nacházejí čtyři profily, které jsou součástí státní sítě sledování jakosti vody v tocích: Vrané, Podolí, Libčice na řece Vltavě a Lahovice na Berounce. Všechny čtyři profily jsou sledovány nepřetržitě od roku 1963 do současnosti dvanáctkrát ročně. Nejprve byla sledována sada základních ukazatelů, která byla podle potřeby a poznatků postupně rozšiřována. V posledních letech byl počet sledovaných látek zvýšen zejména o některé těžké kovy a většinu organických látek. Na základě hodnocení lze konstatovat, že kvalita vody ve Vltavě a Berounce se postupně zlepšuje. U většiny sledovaných látek došlo ve všech profilech k více či méně výraznému poklesu měřených hodnot, případně k jejich stagnaci, výjimkou jsou pouze hodnoty kadmia v profilu Berounka – Lahovice. U profilů Vltava – Vrané a Vltava – Podolí došlo v uplynulých deseti letech k pozvolnému snižování koncentrace hodnocených látek, stagnovaly koncentrace N–NO3 a BSK5, v profilu Vltava – Libčice výrazně poklesla hodnota zejména BSK5, CHSKCr a celkový fosfor, zřejmě v důsledku rozšíření ČOV v Praze Troji v roce 1996. Profil Berounka – Lahovice byl výjimečný zvýšením výskytu kadmia hlavně v posledních dvou letech. U ostatních hodnocených parametrů, včetně olova, došlo i zde k poklesu koncentrací. Vybrané chlorované organické látky se v posledních dvou až třech letech pohybují většinou pod mezemi detekce ve všech čtyřech sledovaných profilech.

Tab. 2.7. Třídy jakosti vod v povrchových tocích – Vltava, Berounka, 2008 – 2009 Veličina

Název

VL 1044 Vltava Vrané

VL 1045 Vltava Podolí

VL 1046 Vltava Libčice

BE 1090 Berounka – Lahvovice

III

III

III

V

I I I III II II II

I I I I II II II

I I II I III II II

II I III I III II III

III III I II II I

II III I II II I

III III II II III I

III V I II III I

SPV RL NRL R02 BSK CHM CHC

OBECNÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE Elektrolytická konduktivita Rozpuštěné látky Nerozpuštěné látky Rozpuštěný kyslík Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Chemická spotřeba kyslíku dichromanem

TOC AOX NH4 N03 PCL CL

Organický uhlík Absorbovatelné organické halogeny Amoniakální dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor Chloridy

S04 CA MG

Sírany Vápník Hořčík

I I I

I I I

I I I

I I I

B CLB_2SUMA CLB_MCLB CLC_12CLE

SPECIFICKÉ ORGANICKÉ LÁTKY Dichlorbenzeny – směs Chlorbenzen 1,2-dichlorethan

II 0 0 0

II 0 I I

II 0 I I

II 0 I I

CLC_3CLET CLC_4CLET CLC_CHCL3 CLC_CHCL4 PST_LIN PCB_SUMA PAU_SUMA

Trichlorethen Tetrachlorethen Chloroform Tetrachlormethan Lindan Suma kongenerů PCB Suma PAU (6 látek)

0 0 0 0 0 0 II

I I I I I I II

I I I I 0 0 II

I I I I I I II

C CR MN FE NI CU ZN

KOVY A METALOIDY Chrom Mangan Železo Nikl Měď Zinek

II I 0 I I I I

II I I II I I II

II I 0 II I I II

III I II III I I II

CD HG PB AS

Kadmium Rtuť Olovo Arsen

I I I II

I I I II

II I II II

II I II II

II

IV

IV

IV

I 0 0 II

I 0 0 IV

II 0 0 IV

I III II IV

A

D FEK ENT ISB CHL

MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ UKAZATELE Fekální koliformní bakterie Enterokoky Index saprobity bentosu Chlorofyl

Zdroj: Povodí Vltavy, státní podnik

Změna č. 2747/00 Páteřní vodovod je navržen v území, kde protékají dva potoky – Botič a jeho přítok Pitkovický potok.

23



Botič je (mimo Berounky) největší pražský přítok Vltavy; má délku 34,5 km a svým povodím pokrývá 134,85 km2; hydrologické pořadí toku je 1-12-01-020. Pramení jihovýchodně od Prahy, blízko obce Čenětice. Do Vltavy se vlévá u železničního mostu na Výtoni. Do Botiče vtéká množství potoků a menších vodotečí, například Průhonický, Chodovecký, Měcholupský, Milíčovský, Pitkovický, Slatinský potok. Na toku je kromě několika menších rybníků místního významu vybudována Hostivařská přehrada, která je využívána převážně pro rekreaci. Poměry v toku Botiče a Pitkovického potoka jsou určovány horní částí povodí, která leží mimo území hl. m. Prahy. V těchto územích je typická zejména rozsáhlá technická úprava vodních toků, a jejich břehových porostů. Ve střední části, pod Hostivařskou přehradou, má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. V místě přechodu navrhovaného vodovodu, tj. přibližně v místě ústí Pitkovického potoka má Botič průměrný roční průtok cca 2,8 m3.s-1, pod ústím pak 3,8 m3.s-1. Na vtoku do Vltavy Botič odvádí přibližně 5 m3.s-1 vody. Tab. 2.8. N-leté průtoky Botiče. Název profilu

1 2,8 3,8 5

Botič nad ústím Pitkovického potoka Botič pod ústím Pitkovického potoka Botič k ústí do Vltavy

N-leté průtoky (m3/s) 5 10 20 9,1 14,8 22,1 12 19,6 29,3 16 26 39

2 5,1 6,8 9

50 32,9 43,6 58

100 41,4 54,9 73

Kvalita v potoce je pravidelně hodnocena, v tab. 2.9. jsou uvedeny výsledky za rok 2009. Z ukazatelů je možné jako nejproblematičtější uvést dusičnanový dusík, fosfor a celkový obsah rozpuštěných látek, které řadí tok do III. třídy jakosti. Zvýšený obsah dusíku se v toku objevuje pravidelně jarním období. Tab. 2.9. Kvalita vody v Botiči před Hostivařskou přehradou v r. 2010 Datum

22. 1.

Třída

17. 3.

Třída

7,2 8,10

26. 5.

Třída

18,8 8,00

20. 7.

Třída

17,7 8,00

24. 9.

Třída

15,7 8,00

18. 11.

Třída

9,7 8,00

Imisní standard

tepl. vody pH

°C

2,2 8,00

25 6-8

vodivost NL O2 BSK5 ChSK -Cr TOC N - NH4

mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

95,1 8,0 10,35 2,4 10,0 5,65 1,07

III. I. I. II. I. I. III.

104,0 15,0 11,70 3,7 23,7 6,57 0,290

III. I. I. II. II. I. I.

82,1 11,0 8,09 1,9 18,7 7,22 0,054

III. I. I. I. II. II. I.

65,5 30,4 8,53 2,3 34,0 6,25 0,05

II. II. I. II. III. I. I.

73,8 16,0 9,31 3,3 32,0 8,24 <0,04

III. I. I. II. III. II. I.

79,9 10,0 12,58 5,2 17,2 6,7 0,076

III. I. I. III. II. I. I.

30 >6 6 35 13 0,5

N - NO3 Pc Cl SO4 Mn Fe Ca

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6,0 0,329 125 91,4 0,099 0,158 82,5

III. III. II. II. I. I. I.

13,9 0,164 124 101 0,078 0,238 83,9

V. III. II. II. I. I. I.

4,47 0,369 101 91,4 0,15 0,267 69,5

II. III. II. II. II. I. I.

3,5 0,229 64,8 86,9 0,116 0,584 67,3

II. III. I. II. II. II. I.

4,56 0,375 76,4 89,4 0,092 0,245 68,1

I. III. I. II. I. I. I.

2,99 0,229 86,4 96,4 0,062 0,175 88,3

I. III. I. II. I. I. I.

7 0,2 250 300 0,5 2 250

Mg F coli

mg/l KTJ/ml

15,9 12

I. I.

16,2 0

I. I.

17 1

I. I.

13,5 8

I. I.

14 0

I. I.

16,3 6,7

I. I.

150 200

Na 17,73 km zprava do Botiče přitéká Pitkovický potok (délka 14,3 km, velikost povodí 31,42 km2). Pitkovický potok, zvaný též Vinný, pramení v okrese Praha – východ u obcí Předhoří a Strašnice a ústí u Křeslic zprava do Botiče. Protéká katastrálním územím Lipany, Benice, Pitkovice a Křeslice. Tab. 2.10. Kvalita vody v Pitkovickém potoce v r. 2010 Datum tepl. vody

28. 1.

Třída

18. 3.

Třída

19. 5.

Třída

22. 7.

Třída

21. 9.

Třída

18. 11.

Třída

Imisní standard

°C

1,2

6,1

10,3

19,8

13,4

8,5

25

pH vodivost NL O2

IV I. I.

7,9 100 7,2 10,6

III. I. I.

7,80 91,7 11,2 9,6

III. I. I.

7,70 81,5 11,6 77,9

III. I. I.

7,80 86,8 4,0 6,9

III. I. II.

7,80 82,7 4,8 8,7

6-8

mS/m mg/l mg/l

7,90 130 6,8 9,94

III. I. I.

30 >6

BSK5 ChSK -Cr TOC N - NH4 N - NO3 Pc Cl

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

1,2 11,9 3,19 0,426 8,49 0,05 222

I. I. I. II. III. II. III.

2,8 12,8 3,54 0,241 11,7 0,097 127

I. I. I. I. IV. II. II.

4,1 13,6 4,83 0,482 9,06 0,16 114

III. I. I. II. III. III. II.

2,2 8,2 4,61 0,083 3,27 0,19 64,6

II. I. I. I. II. III. I.

1,2 4,9 3,32 <0,040 6,11 0,118 87,6

I. I. I. I. III. II. I.

1 11,2 2,66 0,171 5,49 0,132 81

I. I. I. I. II. II. I.

6 35 13 0,5 7 0,2 250

SO4 Mn Fe Ca Mg E coli

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l KTJ/ml

121 0,172 0,218 127 21,6 1

II. II. I. I. I. I.

107 0,118 0,266 105 18,7 7

II. II. I. I. I. I.

108 0,144 0,421 108 19,8 5

II. II. I. I. I. I.

70 0,047 0,293 77,9 15,1 8

I. I. I. I. I. I.

106 0,033 0,19 95,1 19,4 0

II. I. I. I. I. I.

100 0,058 0,495 108 19,6 0

II. I. I. I. I. I.

300 0,5 2 250 150 200

Změna č. 2751/00 Změna se nedotkne povrchových vod, v těsné blízkosti se nenachází žádný vodní tok ani vodní plocha.

Změna č. 2752/00 Ostrov Štvanice se nachází v řece Vltavě. Přibližná délka Vltavy ve městě je asi 30 km a její průměrný průtok se pohybuje okolo 100 m3.s-1 před soutokem s Berounkou. Voda z řeky Vltavy je v této lokalitě využívána malou vodní elektrárnou, vybudovanou mezi lety 1913 – 1914, situovanou v nejzápadnější části ostrova. Tato elektrárna prošla mezi lety 1984 – 1987 rekonstrukcí, která se týkala také jezu a plavebních komor. Řeka Vltava prošla na území Prahy v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, která spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V celém úseku Vltavy se nachází soustava čtyř zdymadel – Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský. Zdymadlo Štvanice je tvořeno z Helmovského jezu a soustavy plavebních kanálů. Helmovský jez, vytvořený roku 1912, je dlouhý přibližně 288,5 m a má spád 4,4 m. Plavební komory se nachází při pravé straně ostrova za Hlávkovým mostem. Zdymadlo je situováno pod vrchem Letná na 50,69 říčním kilometru. Na převážné ploše ostrova je vymezeno záplavové pásmo. Okrajové části jsou vymezeny jako kategorie D – aktivní zóna, plocha ostrova pak jako kategorie B a C (neprůtočná a průtočná

24


zóna). U plochy SP v západní části ostrova (bývalý zimní stadion a kavárna – změna na ZVO) je vymezena protipovodňová ochrana zajišťovaná individuálně pro Q2002. A.2.5

Vodní zdroje

Změna č. 2746/00 Některé ze změn protipovodňových opatření jsou navrženy v aktualizovaném ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje Praha – Podolí, které bylo stanovené rozhodnutím OOP MHMP ze dne 22. 12. 2010. Ochranné pásmo vodního zdroje Praha - Podolí I. stupně je stanoveno v severní části Veslařského ostrova a hladinou 15 m od břehu Vltavy. Ochranné pásmo II. stupně je stanoveno v rozsahu od severní části Veslařského ostrova podél Vltavy a Berounky k jižní hranici hl. m. Prahy.

Změna č. 2747/00 V okolí území změny není vymezeno žádné ochranné pásmo vodních zdrojů.



Tercierní sedimenty jsou v zájmovém území zastoupeny uloženinami řazenými k miocénu a pliocénu. Kvartér je zastoupen pleistocenními a holocenními sedimenty. Značný význam, co do rozsahu i mocnosti, mají na území Prahy antropogenní uloženiny. Jejich ukládání je spojeno zejména se stavební a těžební činností.

Změna č. 2746/00 Změna se týká geologického podloží jen minimálně, proto je geologická stavba pojednána pouze stručně. Hlavní zastiženou geologickou strukturou budou v případě budování protipovodňových opatření hlavně kvarterní uloženiny – štěrky, štěrkopísky, případně hlíny uložené podél toku Vltavy. Zastižení hlubších podkladových skalních útvarů se nepředpokládá.

Změna č. 2747/00 Změna se týká geologického podloží jen minimálně, proto je geologická stavba pojednána pouze stručně. V západní části území, přibližně po ulici K Dálnici lze zastihnout zejména prachovce a břidlice proterozoika štěchovické skupiny, místy doplněné o droby. V okolí vodních toků se nacházejí kvarterní sedimenty, zejména nivní sedimenty, místy též váté písky. Ve východní části kolem Pitkovic je možné zastihnout spraše a sprašové hlíny okrové barvy, v okolí Benic pak různorodější hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový sediment.


A.2.6

Geologická situace

Geologický vývoj v oblasti hl. m. Prahy probíhá téměř tři čtvrtě miliardy let, od starohor až po současnost a tomu odpovídá i pestrost horninového podloží. Území bylo třikrát zaplaveno mořem, na jehož dně se ukládaly bohaté vrstvy sedimentů, mezitím zase vystupovalo, když horotvornými procesy vznikala pohoří. Praha leží ve střední části Českého masivu a spadá do oblasti tepelsko-barrandienské. Nejstarší geologický podklad území Prahy tvoří na severozápadě a jihozápadě svrchní proterozoikum. Mladší paleozoikum je zastoupeno ordovikem, silurem a devonem. Paleozoické uloženiny byly zvrásněny do úzkého brachysynklinoria protaženého ve směru JZ – SV, kde nejstarší horniny vystupují na okrajích a nejmladší uprostřed struktury. Pravidelnost uložení je porušena příčnými a podélnými poruchami (pražský zlom, šárecký zlom, závistský přesmyk). Co se týká období křídy, dnešní rozšíření křídových sedimentů na území Prahy je výsledkem terciemi a kvartérní denudace. Proto se zde zachovaly jen horniny mořského a sladkovodního (příp. brakického) cenomanu a spodního a středního turonu.

Změna č. 2751/00 Hloubený a ražený tunel zasáhne geologické podloží území. Horniny skalního podloží tvoří libeňské a letenské břidlice a řevnické křemence, tedy horniny ordovického stáří vzniklé ukládáním psefitického, aleuritického a pelitického materiálu v sedimentační pánvi se značně mobilním dnem i pobřežní čárou. Změny sedimentačního prostředí se odrazily ve strukturním složení uloženin. Pokryvné útvary tvoří sedimenty tzv. Vinohradské terasy. Navážky mají charakter písčitohlinitých a hlinitokamenitých materiálů ukládaných v rámci odstraňování městského opevnění. Mocnosti navážek dosahují cca 3 m, zvětralá zóna dosahuje 6,5 m. Vložené desky křemenců mají poměrně vysokou pevnost v řádu stovek MPa. Podzemní voda je pouze puklinová a vzhledem ke svému pH a přítomnosti CO2 iontů je lehce agresivní. Její hladina se s ohledem na konfiguraci terénu dá předpokládat v poměrně velké hloubce.

Změna č. 2752/00 Navrhovaná změna se týká geologického podloží jen minimálně. Na celém území ostrova je možné nalézt kvartérní nezpevněné sedimenty, vzniklé v souvislosti s erozně–akumulační činností Vltavy, případně antropogenní uloženiny, které byly navezeny při stavebních aktivitách na ostrově. 25


A.2.7

Zdroje nerostných surovin

Změna č. 2746/00


!

11 Hnědozemě typické, černozemí, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké s větší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí

!

14 Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé

!

26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením

!

42 Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření

!

58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé

V blízkosti řek Vltavy a Berounky jsou vymezena chráněná ložisková území: !

Chráněné ložiskové území Zbraslav, kde se těží štěrkopísky

!

Chráněné ložiskové území Lipence I., kde se těží štěrkopísky

!

chráněné ložiskové území Zbraslav I., kde se těží stavební kámen.

Změna č. 2747/00 Do zájmového území nezasahuje žádné chráněné ložiskové území.

Změna č. 2751/00 Do zájmového území nezasahuje žádné chráněné ložiskové území.

Změna č. 2752/00 Do zájmového území nezasahuje žádné chráněné ložiskové území. A.2.8

Půda

Změna č. 2746/00 Vymezené změny (rozšíření) protipovodňových opatření nejsou navrženy v kontaktu s volným půdním profilem. Realizací změny nebude dotčena volná zemědělská půda nebo půda přirozeného charakteru.

Změna č. 2751/00 Záměr vybudování tunelu je umístěn do centrální části města, kde je veškerý přirozený půdní kryt odstraněn. Dle vymezených bonitovaných půdně ekologických jednotek se v prostoru centra města vyskytovaly hnědé půdy, částečně kyselé nebo oglejené vznikající na břidlicích nebo podobných horninách, dále pak hnědé půdy typu rendzin na zahliněných substrátech. Tyto půdy se však v území prakticky nevyskytují, veškerý půdní povrch je možné označit za antropické půdy, zejména půdy navezené z jiných lokalit, kultivované, místy přihnojované.

Změna č. 2752/00 V prostoru celého ostrova Štvanice se nachází půda klasifikovaná v I. třídě ochrany, s kódem jednotky 2.56.00. Jedná se o HPJ 56, která představuje Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. V dané lokalitě je však značná část přirozeného půdního krytu odstraněna.

Změna č. 2747/00 V území dotčeném změnou vedení vodovodu lze zaznamenat následující půdy: !

ve východní části u Újezda a dále jižně od Křeslic hnědozemě půda III. třídy ochrany (HPJ 26)

!

východně od ulice K Čestlicím prochází trasa vodovodu typickou hnědozemí na sprašových hlínách, II. třídy ochrany (HPJ 14)

!

při přechodu Botiče je možné zaznamenat nivní glejové půdy II. třídy ochrany (HPJ 58), a slabě kyselé, ogejené hnědé půdy na břidlicích (HPJ 26, třída ochrany III. a IV.)

! !

A.2.9

Fauna a flóra

Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) se území Prahy nachází ve čtyřech biogeografických regionech, a to: !

bioregion 1.2 (Řipský) – na západě, severozápadě a v centru města

!

bioregion 1.5 (Českobrodský) – na východě města, zasahuje cca 1/4 území Prahy

v prostoru Pitkovic se na sprašových hlínách nachází poměrně pestré spektrum hnědých půd, místy oglejených (HPJ 11, 26, 42, 58), půdy jsou zařazeny do II., III. nebo IV. třídy ochrany

!

bioregion 1.18 (Karlštejnský) – představuje území na jihozápadě, vymezené Vltavou a Dalejským potokem

Trasa vodovodu směrem k Benicím (DN 300) prochází vesměs přes půdy II. třídy ochrany (HPJ 11 a 42). Lokálně zasahuje půdu III. třídy ochrany (HPJ 26)

!

bioregion 1.20 (Slapský) – malá část na jihu města

Jednotlivé kódy HPJ představují:

Řipský bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru 26


SZ-JV a plochu 1 585 km2. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Plošiny jsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na jejichž svazích se předpokládají subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Českobrodský bioregion leží ve středu středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské plošiny a úsek Čáslavské kotliny; tvoří tak úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Bioregion má plochu 1 214 km2. Typickou částí jsou plošiny na proterozoických, permských a křídových sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav. V plošinách jsou zaříznuta výrazná, ale mělká skalnatá údolí s acidofilními doubravami, ostrůvky subxerofilních doubrav a skalních společenstev. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti vykácena, dnes lesy kryjí zlomek plochy bioregionu, zbývající část nemá vždy zachovalou porostní skladbu. Na odlesněných místech převažují agroekosystémy, travní porosty jsou zachovány zejména na ostrůvkovitě se vyskytujících prudších svazích, výjimečně i na vlhkých loukách, dnes převážně zmeliorovaných. Rybníky mají nevelkou plochu.


V okolí vodních toků je možné zaznamenat plochy pravidelně zaplavované při zvýšených průtocích, kde zůstala zachována zeleň ať už ve formě travnatých ploch nebo doprovodných břehových porostů dřevin. Zeleň zůstává zachována též na říčních ostrovech a v širším okolí řeky mimo centrum města.

Změna č. 2747/00 Území jímž prochází navržená trasa páteřního vodovodu představuje typickou zemědělskou krajinu středních Čech. Rozsáhlé pozemky polí jsou doprovázeny liniovou zelení a remízky, což určuje složení fauny a flóry v území. Druhové složení fauny lze považovat za typické složení suburbánního prostředí, tj. zvýšená početnost synantropních druhů, které ve městě nacházejí lepší potravní nabídku a ve volné krajině místa k rozmnožování příp. spánku. Druhově chudé agroekosystémy jsou doplněny bohatšími prvky jako je například vegetační doprovod Botiče, a zejména Milíčkovský les s výskytem vzácnějších druhů. Ve vlastní trase vodovodu, která je navržena zejména v otevřené krajině nelze předpokládat výskyt významnějších druhů živočichů, s výjimkou možného hnízdění koroptve polní (Perdix perdix), která je zvláště chráněným druhem. Území dotčené změnou není v převážné části významné z hlediska zeleně. Tvoří jej převážně agroekostystémy, tj. pravidelně obhospodařované a disturbované ekosystémy s nízkou druhovou diverzitou. Za významnější plochy zeleně v okolí trasy vodovodu můžeme považovat: !

Karlštejnský bioregion zabírá téměř celou Hořovickou pahorkatinu a jižní výběžek Pražské plošiny. Typická část je tvořena vápencovou vrchovinou, rozčleněnou údolími toků. Bioregion reprezentuje nejrozsáhlejší krasové území České kotliny a hostí charakteristickou vápnomilnou biotu. Dominující vegetací je mozaika teplomilných doubrav a dubohabřin, na jižních svazích jsou skalní stepi, na severních suťové lesy a vápnomilné bučiny. Dominuje 2. bukovo-dubový a 3. dubovo-bukový vegetační stupeň. Flóra je bohatá na různé migranty a floroelementy, na stinných skalách jsou zastoupeny i dealpidské prvky. Teplomilné doubravy spolu s vápencovými stepními lady a bradly jsou proslulým centrem středočeské subendemické a endemické fauny; významná jsou hnízdiště netopýrů. Netypickou součástí jsou okolní sníženiny na kyselém substrátu i plošina jihozápadně od Prahy, kde je vápenec pohřben mladšími sedimenty. Dnes převažuje orná půda, relativně hojné jsou přirozené doubravy. Biota je ovlivňována rozsáhlou těžbou vápenců.

Milíčovský les – zachovalé lesní porosty a mokřadní společenstva v okolí rybníků. Jde o významné útočiště obojživelníků a hnízdiště ptactva. Na území přírodní památky se dochovala původní lipová doubrava. Rybníky lemují rákosiny a ostřicové porosty. Mezi rybníky se nachází blatouchová vlhká louka. Území je význačným útočištěm bezobratlých a obojživelníků. Z brouků se zde vyskytuje roháč obecný a krajník hnědý. Při jarním tahu jsou zdejší rybníky význačnou tahovou zastávkou. Hnízdí zde labuť velká, polák chocholačka, potápka malá, slípka zelenonohá, kulík říční, strakapoud prostřední a lejsek bělokrký.

!

Botič a jeho příbřežní porosty – jedná se o nivní porosty, pravděpodobně původní, nebo druhové skladby, nebo původní skladbě blízké. V místech, kde jsou břehy porostlé stromy, jsou zastoupeny zejména olše lepkavá, vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá, brslen evropský. V bylinném pásmu se vyskytuje zejména kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní, ptačinec velkokvětý a na jaře také orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná, podbílek šupinatý. V potoce žije mnoho druhů ryb (pstruh, ouklej obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, okoun říční, kapr obecný, štika obecná, úhoř říční, hrouzek obecný, jelec tloušť, jelec proudník), z obojživelníků je zde zastoupena kuňka obecná, ropucha zelená a obecná.

Změna č. 2746/00

!

Dendrologická zahrada Průhonice – je umělou zahradou, zaměřenou na soustředění a studium okrasných rostlin využitelných v sadovnické a krajinářské tvorbě v našich klimatických podmínkách. Představuje umělou plochu intenzivně obhospodařovanou s velkým množstvím rostlinných druhů.

!

Historický park v Pitkovicích – Park podél ulice K dálnici, stav porostů je dnes nevyhovující. Plocha je vymezena jako funkční plochy ZP a ZMK a je součástí celoměstského systému zeleně.

Změna se týká území podél řeky Vltavy a Berounky a drobných vodních toků v Praze. Vltava a Berounka tvoří v urbanizovaném území osu, která může sloužit jako migrační cesta pro faunu z okolních neurbanizovaných ploch do města. V okolí vodního toku se nacházejí přírodě blízké ekosystémy, které slouží jako refugia organismů v prostředí města. V centru města jsou životní podmínky pro rozsáhlejší populace živočichů nebo volně žijících rostlin omezené, vodní tok skýtá útočiště vodnímu ptactvu, které se životu ve městě dokázalo přizpůsobit.

27


Změna č. 2751/00 Změna je situována v silně urbanizovaném území bez výskytu větších populací živočichů. Přítomné druhy představují synantropní živočichy s širokou ekologickou valencí, v území není možné očekávat výskyt přírodovědecky nebo společensky významného druhu živočichů. Změna je navrhována v centru města mimo rozsáhlejší plochy zeleně. Přesto dojde k dotčení zelených ploch – městských parků. Na severu u Národního muzea jsou to zelené plochy u garáží Slovan a Čelakovského sady, mezi Legerovou a Sokolskou sady na Fügnerově náměstí, u jižního portálu pak zeleň v předpolí Nuselského mostu. Čelakovského sady byly zřízeny roku 1882 Byly upraveny v souvislosti se stavbou metra v letech 1979–80. Zeleň sadů je již vzrostlá a plní prostorotvornou funkci. I některé novější úpravy vypadají z hlediska prostorového působení poměrně dobře. Zápornou stránkou je špatný pěstební stav dřevin způsobený chybějícím výchovným, příp. opravným a udržovacím řezem a vandalismem, občas špatnou jakostí školkařského materiálu. Nápadné jsou oblasti dřevin se sníženou sadovnickou hodnotou (výsadba lip z 80. let). Mají špatný pěstební stav i nízkou fysiologickou vitalitu, způsobenou zřejmě blízkostí Mezibranské ulice. Časté jsou zde mladé výsadby dřevin, které jsou však poškozovány úvazy, které nebyly dosud odstraněny. Park je hodnotný i pro své druhové bohatství. Největší dendrologickou vzácností je zde hruškojeřáb ouškatý (x Sorbopyrus auricularis) – kříženec hrušně obecné a jeřábu muku. Dalšími vzácnějšími dřevinami jsou platan západní (Platanus occidentalis), muchovník (Amelanchier sp.), kolkwitzia krásná (Kolkwitzia amabilis), jírovec (Aesculus sp.), lípa zelená (Tilia x euchlora) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia). Jiný charakter má zeleň v okolí vícepodlažních garáží Slovan. Jedná se o zanedbané výsadby a nálety pajasanu žláznatého, vyrůstající často z mezer mezi zpevněnou plochou a zdí apod. Okolí bývalého Federální shromáždění jsou výsadby z doby stavby objektu průměrné komposiční hodnoty. Nejcennější dřevinou je lípa malolistá (Tilia cordata), dále k nejcennějším dřevinám patří lípa plstnatá, jasany ztepilé (Fraxinus excelsior), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a keřové skupiny tisů červených (Taxus baccata). Zeleň na Fügnerově náměstí představuje malý městský park – travnatou plochu doplněnou výsadbami stromů a keřů. Ze stromů je možné zaznamenat javory kleny (Acer pseudoplatanus) a jednu třešeň (Prunus sp.), keřové patro tvoří rozsáhlá plocha skalníku (Cotoneaster sp.) a jalovce plazivého (Juniperus horizontalis), výsadba okrasných růží (Rosa sp.), šest keřů tisu červeného (Taxus baccata) a asi deset keřů šeříku (Syringa vulgaris). Dřeviny jsou všeobecně v dobrém zdravotním stavu, stáří stromů je cca 30 let, jedná se o perspektivní jedince bez významného poškození a s dobrým tvarováním koruny. V Sokolské ulici mezi Fügnerovým náměstím a Nuselským mostem je vysazena řada lip. Zeleň v předpolí Nuselského mostu byla vysazena pravděpodobně v sedmdesátých letech minulého století po dokončení stavby mostu. Jedná se o směs druhů stromů stáří cca 30 – 40 let, místy doplněné o mladší výsadby. V lokalitě můžeme zaznamenat javory, jasany, borovice černé, akáty, v podrostu jsou provedeny výsadby zlatice, pámelníku a dalších keřů. Zdravotní stav většiny stromů je i přes blízkost kapacitní komunikace dobrý, pouze u lip mezi Sokolskou a


Legerovou je možné zaznamenat poškození a zhoršený růst u několika jedinců. Celkově je možné v předpolí Nuselského mostu nalézt cca 60 stromů.

Změna č.2752/00 Změna je situována v silně antropologicky pozměněném území bez výskytu větších populací živočichů. Přítomné druhy zpravidla představují synantropní živočichy s širokou ekologickou valencí. V prostoru navrhované změny lze očekávat běžné zástupce hmyzu, drobných hlodavců, vzhledem k vodnímu prostředí pak také výskyt vodního ptactva, které se dokázalo přizpůsobit městskému prostředí. Ze zvláště chráněných živočichů nelze vyloučit v prostoru ostrova Štvanice výskyt například čmeláka, z vodního ptactva je možné očekávat výskyt kormorána velkého. Ostrov Štvanice je pokryt poměrně rozsáhlými plochami zeleně. Podle Územního plánu je zeleň na ostrově členěna na parky, městskou zeleň a plochy rekreace. Na východní části ostrova je zeleň situována do rovinné, volně přístupné pobytové louky. Většinu vyššího porostu tvoří vzrostlé až dožívající listnaté stromy v menších skupinách i jako solitéry. Ve strmě svažité kamenné hrázi je lem břehových porostů, tvořený dospělými vzrostlými stromy, doplněnými mladšími nálety. Mezi dřevinami je možné zaznamenat běžné druhy městské zeleně – topoly, osiky, javory, jasany, břízy, lípy, ale i zástupce jehličnatých druhů (borovice, smrky, zeravy). Ve východní části ostrova je zeleň tvořena spíše rozptýlenými dřevinami v travnaté ploše doplněné břehovými porosty s hustší výsadbou. Ve střední a západní části je pak možné nalézt zapojenější porost s větším podílem dřevin. Stejně tak břehový lem je osázen hustšími porosty. Druhy dřevin vyskytující se v území neodpovídají zcela přirozené skladbě, jsou tedy méně vhodné pro funkci nadregionálního biokoridoru. Sadovnická hodnota a zdravotní stav dřevin je celkově průměrný. Některé dřeviny jsou však přestárlé a jsou u nich patrné znaky chátrání. Několik stromů je již zcela suchých, nebo v poslední fázi dožívání.

A.2.10 Chráněná území, Natura 2000, ÚSES Změna č. 2746/00 Podél Vltavy a v její blízkosti jsou vymezeny prvky ÚSES. Jako nadregionální. z větší části nefunkční. biokoridor je vymezen vlastní tok řeky, nadregionální biokoridor je vymezen i podél toku Berounky. V těchto biokoridorech jsou dále vymezena vložená lokální a regionální biocentra. Jedna z vymezených změn protipovodňových opatření je navržena v těsné blízkosti přírodní památky Krňák. Jedná se o slepé rameno Berounky, které vzniklo v polovině 19. století při povodni. Dále jsou v blízkosti toku vymezena některá další chráněná území přírody (viz obr. 2.1.), do nichž protipovodňová opatření nezasahují. V blízkosti Vltavy se nachází 9 památných stromů.

28


V jižní části města se v blízkosti řeky (cca 250 m) nachází evropsky významná oblast Břežanské údolí. Údolí začíná u hráze Mlynářského rybníka v Dolních Břežanech a končí při ústí Břežanského potoka do Vltavy nedaleko mostu Závodu míru ve Zbraslavi. Údolí je asi 4 km dlouhé, převýšení je asi 130 m. Kromě samotného údolí do této lokality patří i prostor hradiště Závist po obou stranách údolí a také souběžné Károvské údolí. Prioritním chráněným druhem je motýl přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). V některých lokalitách podél Vltavy je vymezen celoměstský systém městské zeleně. V blízkosti toku není registrován žádný významný krajinný prvek (VKP). VKP ze zákona (zák.č. 114/1992 Sb., § 3, odst. 1, písm. b) jsou všechny vodní toky, údolní nivy a lesy. Obr. 2.1. Zvláště chráněná území přírody, Natura 2000


!

ÚSES L4/279 – nefunkční lokální biokoridor vymezený západně od Benic na bezejmenném přítoku Pitkovického potoka.

Zájmové území se ve své západní a severovýchodní části nachází v přírodním parku Botič – Milíčov. Přírodní park byl zřízen v roce 1984. Jeho rozloha je 824 ha. Předmětem ochrany jsou především nivy podél meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka. Součástí přírodního parku Botič – Milíčov jsou také přírodní památky Milíčovský les a rybníky (cca 600 m severně) a Pitkovická stráň. Na PřP Botič-Milíčov navazuje po proudu Botiče přírodní park Hostivař-Záběhlice. V severovýchodní části Přírodního parku Botič – Milíčov se nachází evropsky významná lokalita soustavy Natura – EVL Milíčovský les. Na ploše o výměře 93 ha je chráněna rybniční soustava s rákosovými a ostřicovými porosty, které přecházejí do olšin. V lese pak převažuje lipová doubrava s dubem, lípou srdčitou a hojným keřovým patrem. Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), předmět ochrany na lokalitě, se vyskytuje pouze na starých dubech na hrázi rybníku Homolka. Výskyt tesaříka, resp. jeho požerky a výletové otvory byly zjištěny pouze na jednom nejvíc osluněném kmeni. Na severovýchodě ve vzdálenosti cca 250 m od severního konce vodovodu se nacházejí památné stromy Duby v pásu u Říčanky. Asi 650 m severovýchodně od střední části záměru se v Křeslicíh nachází několik památných stromů. Trasa záměru ve dvou místech krátce protíná oblast spadající do celoměstského systému zeleně. Jedná se o území které obklopuje potok Botič a jeho pravostranný přítok Pitkovický potok. V západní části se v těsné blízkosti (severně od trasy cca 90 m) a v severovýchodní části (od zakončení vodovodu cca 290 m) nacházejí plochy lesa. Nejbližším registrovaným významným krajinným prvkem je dendrologická zahrada v Průhonicích, resp. její část mimo území hl. m. Prahy. Hranice VKP se nacházejí cca 600 jižně od trasy vodovodu. Z hlediska VKP ze zákona je možné uvést že:

Změna č. 2747/00 Daná lokalita se nachází na okraji urbanizovaného prostředí. Záměr zasahuje do území přírodního parku.

!

Trasa vodovodu křižuje dva potoky – Botič (cca km 1,3) a Pitkovický potok (cca km 4,5).

!

Oba potoky obklopuje niva, která spadá do systému městské zeleně a i její okolí náleží do přírodního parku Botič – Milíčov (viz výše).

!

Trasa se nedotýká žádného rybníka. Nejbližší od západního konce vodovodu jsou rybníky v Újezdu Návesní rybník (cca 480 m) a Sukov (cca 600 m). Obdobně vzdálené jsou další rybníky – Černý rybník a Čerňáček (cca 550 m jižně od středu záměru) v dendrologické zahradě Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví nebo soustava rybníků v oblasti přírodní památky Milíčovský les a rybníky ve vzdálenosti 720 m.

V trase záměru či v jejím bezprostředním okolí se nacházejí tyto prvky ÚSES: !

ÚSES R3/41 – regionální funkční biokoridor vymezený podél toku Botiče a jeho nivy

!

ÚSES R4/41 – regionální nefunkční biokoridor vymezený přes pole a komunikaci, který napojuje biokoridor podél Botiče na rozsáhlý lesní porost Milíčovského lesa.

!

ÚSES I6/360 – nefunkční interakční prvek vedený od Botiče k Černému rybníku.

!

ÚSES R3/41 a R4/41 – regionální biokoridor vymezený na Pitkovickém potoce. Biokoridor je přerušen komunikací, severozápadně od ní je veden jako nefunkční.

Změna č. 2751/00 Lokalita se nachází v plně urbanizovaném prostředí v centru města, a tak je mimo kontakt se stabilními přírodě blízkými ekosystémy. Území není součástí definovaného ÚSES, ani v bezprostřední blízkosti se prvky nenachází.

29


Nejbližší prvky ÚSES jsou: ! ÚSES L4/404 (lokální biokoridor nefunkční) – 1,1 km západně ! ÚSES N4/3 (osa nadregionálního biokoridoru nefunkční) – 300 m jižně V území, kterým navržený tunel prochází, se nenachází žádné chráněné území (nejblíže jihozápadně cca 2 km Podolský profil), přírodní park (nejblíže západně cca 3 km Košíře – Motol), ani území soustavy Natura 2000 (nejblíže západně cca. 1,8 km Praha – Petřín). V blízkosti výstavby záměru se nacházejí 3 památné stromy:


Plochy ostrova Štvanice plní především funkci rekreační a relaxační, zaměřující se na trávení volného času a sportovní vyžití. K tomu slouží např. tenisové kurty v centrální a východní části ostrova nebo koupaliště situované v jižní části. Zimní stadion západně od Hlávkova mostu byl z důvodu špatného technického stavu v květnu roku 2011 zbourán. Rekreační plochy ostrova Štvanice jsou obklopeny zelení a stromy. A.2.11 Krajinný ráz

!

Dub uherský v Italské ul. (cca 500 m severovýchodně)

Změna č. 2746/00

!

Tis červený v rajském dvoře u Františkánů (cca 680 m severozápadně)

!

Platan javorolistý na Karlově nám.(cca 800 m západně)

Změna se týká změn ve vymezení rozsahu záplavového území, jednotlivých kategorií záplavového území a změn vymezených linií protipovodňových opatření. Pro území určená k ochraně jsou realizována protipovodňová opatření (zemní valy, pevné betonové stěny nebo mobilní hrazení) různé výšky někde až několika metrů, tzn. strukturami, které se v rázu krajiny uplatňují pouze minimálně. Krajinný ráz je proto pojat pouze okrajově.

Asi 380 m jihozápadně je lokalizován významný krajinný prvek – Botanická zahrada UK. Záměr se ve své nejjižnější části dotýká plochy zařazené do celoměstského systému zeleně. Další plochy jsou vzdáleny cca. 150 m (západně od jižní části záměru) nebo cca 300 m (východně od severní části záměru). Tyto plochy plní ekologickou, relaxační nebo prostorotvornou funkci.

Změna č. 2752/00 Zkoumaná lokalita se nachází na vltavském ostrově mezi městskými částmi Karlín a Holešovice. Nad západní částí ostrova vede Hlávkův most, na východě tzv. Negrelliho (Karlínský) viadukt. V podzemí prochází metro C, konkrétně část trasy mezi stanicemi Florenc a Vltavská. V nejzápadnějším cípu ostrova se nachází malá vodní elektrárna. V prostoru změny či v jejím bezprostředním okolí se nacházejí tyto prvky ÚSES: ! ÚSES N4/3 – osa nadregionálního biokoridoru nefunkční, nacházející se v severezápadní části centrální oblasti ostrova, vymezené Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem ! ÚSES N4/3 – osa nadregionálního biokoridoru nefunkční, vymezená ve východní části ostrova, na východ od Negrelliho viaduktu ! ÚSES L2/154 – nefunkční lokální biocentrum vymezené v západní části ostrova na západ od Hlávkova mostu ! ÚSES L2/423 – nefunkční lokální biocentrum, nacházející se ve východním výběžku ostrova V zájmovém území se v západní a centrální části nachází historické zahrady, které představují výše zmíněné prvky ÚSES L2/154 a ÚSES N4/3. V oblasti, ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází žádné chráněné území, přírodní park, území soustavy Natura 2000, ani památné stromy. V lokalitě nejsou registrovány významné krajinné prvky, řeka Vltava představuje VKP ze zákona.

Dnešní charakteristickou morfologii území Prahy ovlivnila především erozní a akumulační činnost Vltavy a jejích přítoků během posledního milionu let, kdy v okolní parovině Pražské plošiny vznikla Pražská kotlina se skalními stěnami a strmými svahy. Pražská kotlina je poměrně úzká sníženina s rozšířením v místě Holešovického meandru; nejsevřenější je Vltava v místě vtoku, respektive odtoku z Prahy. Morfologická členitost Prahy je poměrně značná, v jejím geomorfologickém utváření nápadně kontrastuje plošinný reliéf nejvýše položených míst s hluboce zaříznutými údolími Vltavy a jejích přítoků. Nejčlenitější reliéf vznikl na levém břehu Vltavy, kde hluboce zaříznuté potoky vytvořily řadu protáhlých výběžků leckdy končících až prudkými svahy v Pražské kotlině. Vyvýšené plošiny na obou březích Vltavy představují zbytky starých zarovnaných povrchů, níže položené pak akumulační povrchy říčních teras. Mimo plošiny zarovnaných povrchů a hluboce zaříznutá údolí vodních toků jsou na území Prahy významnými prvky reliéfu útvary podmíněné geologickou stavbou podloží. Pro krajinu v okolí Vltavy je nejzásadnější vodní tok s geomorfologickými útvary kolem něj, navazující vegetace a v neposlední řadě též lidské výtvory, jak související s vodním tokem (zdi, náplavky, mosty, zdymadla, jezy apod.), tak všechny struktury města, ať jsou to komunikace, budovy, plochy průmyslových areálů, sportovišť, ale i parků, stromořadí a dalších prvků městské krajiny. Původní krajinný ráz je v okolí části linie vodního toku zcela setřen a je výsledkem vztahu mezi přírodní a kulturně-historickou složkou, kde převaha té které složky je silně odvislá od místa krajinného rázu.

Změna č. 2747/00 Změna se týká změny ve vedení podzemního vodovodu, vliv na krajinu bude nulový, krajinný ráz je proto pojat pouze okrajově. Dotčené území představuje suburbánní krajinu, kde se ekosystémy polí, luk, přírodních a přírodě blízkých ploch střídají se zástavbou původně venkovského charakteru, která se postupně doplňuje rozvolněnou městskou zástavbou. V území se dále vyskytují liniové antropogenní

30


struktury jako jsou komunikace a vedení el. energie, jakož i linie přírodního charakteru – vodní toky, stromořadí, hranice kultur. V území chybí významné geomorfologické dominanty.

Změna č. 2751/00 Změna se týká vytvoření tunelové stavby, vliv na krajinu bude minimální, krajinný ráz je proto pojat pouze okrajově. Dotčené území, tj. oblast mezi hl. nádražím a Nuselským mostem představuje městské prostředí, kde neexistují původní prvky krajinného rázu. Území představuje městské jádro s blokovou několikapatrovou zástavbou, bez otevřenějších pohledů do větších vzdáleností. Ráz místa je tvořen antropogenními strukturami; přírodní prvky, které se vyskytují v rámci městských parků, jsou uměle vysázeny. Expozici vzdálenějším pohledům je možné zaznamenat na severu a jihu území, v prostoru u hlavního nádraží, výraznější krajinnou scénu s vyšším podílem zeleně je možné najít v nuselském údolí, před nímž navrhovaný tunel končí. Zde přírodní (geomorfologická) charakteristika představuje dominantní rys krajiny, hlavní pohledové prvky jsou však antropogenní struktury (domy, silnice, železniční trať a především Nuselský most).

Změna.2752/00 Změna se týká povrchu ostrova Štvanice, což je lokalita silně pozměněná lidskou činností. V současné době se na ostrově nachází několik objektů a prostranství sloužících sportu a dále na západním okraji ostrova je vybudovaná elektrárna. Plánovaná změna předpokládá revitalizaci ostrova, je možné očekávat tedy výstavbu nových objektů. Nové objekty mohou ovlivnit krajinný ráz, zvláště v případě, kdyby objekty svou výškou nebo hmotou převyšovaly parametry stávajících objektů.


!

Areál bývalé ČKD Tatra Smíchov. Jedná se o nadpozaďovou, avšak nízkou kontaminaci – nebylo formulováno žádné zdravotní riziko ani rozpor s legislativou či s jinými zájmy chráněnými podle zvláštních předpisů, ani žádné omezení multifunkčního využívání lokality. Lokalita v minulých letech prošla stavebním vývojem – Centrum Nový smíchov a zástavba jižně od Plzeňské ulice. Nachází se mimo záplavové území, cca 500 m od břehu Vltavy.

!

V prostoru Libeňského přístavu je vymezeno několik malých skládek TKO. Některé z nich se nachází v záplavovém území, některé již byly sanovány při probíhající výstavbě.

Změna č. 2747/00 V území dotčeném změnou územního plánu nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže.

Změna č. 2751/00 V území dotčeném změnou územního plánu nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže.

Změna č.2752/00 Ve sledovaném území nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže. V blízkém okolí, konkrétně v části Praha 8–Karlín, je v evidenci starých ekologických zátěži uvedena jedna lokalita: !

A.2.12 Staré zátěže

Kontaminovaná lokalita, vyskytující se v severní části Rohanského ostrova, která byla v minulosti využívána jako odstavná plocha pro železnici, nákladové nádraží a posléze jako mechanizační středisko Českých drah. Na základě předsanačního průzkumu (v areálu Těšnovské společnosti, s. r. o.) byla zjištěna kontaminace hornin ropnými látkami a alifatickými chlorovanými uhlovodíky. Proto byla provedena sanace zemin „ex situ“ (tj. sanační práce prováděné mimo lokalitu).

Změna č. 2746/00

A.2.13 Obyvatelstvo a osídlení, území hustě zalidněná

V nejbližším okolí řeky Vltavy a Berounky je v evidenci starých ekologických zátěži uvedeno několik lokalit:

Změna č. 2746/00

!

Skleníkový areál Brudra u ulice Výpadová v záplavovém území Berounky (v místě plánované vodní plochy a území sloužícího oddechu v Radotíně). V areálu se nachází závažné znečištění nesaturované a saturované zóny ropnými látkami a saturované zóny chlorovanými uhlovodíky. Znečištění ClU pochází ze sousedních průmyslových areálů Technometra, a. s. a Janka.

!

Zátěž v areálu firmy Elektropřístroj s. r. o. (ul. Mezi vodami), v území určeném k ochraně. Kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky a kyanidy při úniku zinkovací lázně.

!

Prostorově rozsáhlejší kontaminace v průmyslovém areálu mezi ulicemi Vltavanů a Mezi vodami. Jedná se kontaminace podzemní vody PCE pocházející z areálu a. s. CHIRANA Praha spolu s kontaminací z galvanovny v dnešním provozu společnosti MICROTECHNA.

Změny vymezení protipovodňových opatření se dotýkají obydlených území, pro jejichž ochranu jsou opatření prováděna. Změna se dotkne osídlení v následujících lokalitách: !

Zbraslav – oblast rodinných domů v prostoru ulic Žitavského, Pod spravedlností, Ottova, Opata Konráda, Pod špitálem. Změna zařazení se týká přibližně 150 – 175 domů. Počet obyvatel je možné odhadnout na několik stovek.

!

Modřany – cca 10 – 15 domů v oblasti Dvoreckého nám. Nově je vymezeno území chráněné před povodní Q2002, počet obyvatel je možné odhadnout na první stovky.

!

Alšovo nábř. a Platnéřská v Praze 1 – nově uvažována ochrana pro cca 25 domů, počet obyvatel je možné odhadnout na první stovky.

31


!

V oblasti libeňského přístavu byly aktualizovány zákresy dle skutečného stavu, změna se obyvatelstva de facto nedotkne.

Změna vymezení území chráněného před povodní se dotkne okrajově i dalších obyvatel ve městě v blízkém okolí řeky.

Změna č. 2747/00 V okolí navrhované trasy vodovodu se nachází několik sídel. Počet obyvatel v jednotlivých sídlech je: !

Újezd: 2 729 trvale bydlících

!

Křeslice: 875 trvale bydlících

!

Pitkovice: 568 trvale bydlících

!

Benice: 519 trvale bydlících

Území lze považovat za středně hustě osídlené, osídlení je soustředěno do prostoru tradičních obcí, většina krajiny je využívána jako pole nebo louky. V území je možné zaznamenat rozšiřování sídelní struktury, na okrajích tradičních obcí vyrůstají nové plochy zástavby, převážně s rodinnými domy. Jako nejvíce dotčené je možné uvažovat obyvatele jižní části Křeslic (ulice Májová), kterému se trasa návrhu oproti původnímu řešení vyhýbá, dále se řešení liší v zástavbě Benic a na jižním okraji Pitkovic.

Změna č. 2751/00 Území ovlivněné změnou 2751 je možné jednoznačně označit za území hustě osídlené. Počet obyvatel v MČ Praha 1 se pohybuje okolo 30 000, v MČ Praha 2 dosahuje téměř 50 000 trvale bydlících, hustota osídlení v centru města se pohybuje na úrovni 5 tis. obyvatel na km2 v Praze 1 a téměř 12 tis. obyvatel na km2 v Praze 2. Nejvíce dotčeni budou obyvatelé v ulicích Legerova, Sokolská a dále v navazujících ulicích (Rumunská, Anglická, Mezibranská, Wenzigova, B. Němcové ad.). Ovlivnění je ale možné očekávat i ve větší vzdálenosti podél magistrály jak na severu po Argentinskou a most Barikádníků, tak na jihu pro Nusle, Pankrác až k Chodovu. Nepřímo ovlivněni pak budou obyvatelé celé Prahy, neboť změna průjezdnosti magistrály se projeví prakticky na všech hlavních komunikacích ve městě. Podle údajů magistrátu hl. m. Prahy o počtu obyvatel trvale přihlášených v jednotlivých objektech byl zjištěn pravděpodobný rozsah zasažených obyvatel. Podle těchto údajů bydlí v Legerově ulici 1104 obyvatel, v Sokolské 373, v Mezibranské 157 obyvatel. Dále bydlí několik stovek obyvatel v kolmých ulicích mezi Legerovou a Sokolskou (Rumunská, Tyršova, Wenzigova, Žitná). V těchto objektech je trvale přihlášeno 234 obyvatel. Počet nejvíce dotčených obyvatel je tak možné odhadnout na cca 2 tisíce, méně dotčených pak bude řádově několik tisíc až první desítky tisíc obyvatel v blízkém okolí; jistou, byť malou míru ovlivnění je nutné předpokládat u stovek tisíců až milionu obyvatel.


Změna č.2752/00 Území ostrova Štvanice lze označit jako neosídlené. Podle údajů magistrátu hl. m. Prahy o počtu obyvatel trvale přihlášených v jednotlivých objektech jsou v budovách na ostrově přihlášení k trvalému pobytu dva obyvatelé. K 2. 10. 2011 se počet obyvatel na MČ Praha 7 Holešovice, kam ostrov Štvanice spadá, dosahoval téměř 44 000 trvale bydlících, hustota osídlení činí přes 9 tis. obyvatel na km2. Ovlivněni změnou 2752/00 budou nejvíce obyvatelé žijící v ulicích blízkých v okolí ostrova – nabř. Kapitána Jaroše, Bubenské nábřeží, Rohanské nábřeží, nábřeží L. Svobody a dále v navazujících ulicích (Ke Štvanici, Klimentská, Holbova, Stárkova, Dukelských hrdinů).

A.2.14 Kulturní a archeologické památky Změna č. 2746/00 Vymezení rozsahu záplavového území Vltavy a Berounky a linie protipovodňových opatření byly aktualizovány podle „2D povodňového modelu Prahy 2008“. Toto záplavové území Vltavy a Berounky bylo rozděleno do osmi etap výstavby. Etapy 0001 a 0002 zasahují do centrální části města, kde se nachází památková rezervace. Část záplavového území a protipovodňových opatření se nachází částečně na území památkových zón a na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace. Jedná se o etapu 0005, která zasahuje do památkové zóny Smíchov, etapa 0007 poté zasahuje do památkové zóny Osada Rybáře. Etapy 0003 a 0004 se nacházejí na ploše ochranného pásma Pražské památkové rezervace. Ostatní etapy (0006 a 0008) se rozkládají mimo takto vymezená území. Rozsah památkové rezervace a množství památek a historicky a architektonicky cenných staveb ukazuje níže uvedený obrázek.

Změna č. 2747/00 V blízkosti stávajícího návrhu vedení vodovodního řadu na katastrálních územích Újezdu u Průhonic, Křelic, Pitkovic, Benic a Uhříněvsi se nevyskytuje žádná památková zóna, památková rezervace, národní kulturní památky či archeologicky cenné lokality. Trasa neprochází v blízkosti národní kulturní památky, nejbližší nemovitá kulturní památka (vodní mlýn Koníčkův) se poté nachází na území Újezdu u Průhonic cca 0,8 km od plánovaného vedení trasy). Také historická jádra obcí vymezená dle ÚPnSÚ HMP nebudou zasažena, trasa vodovodu prochází v jejich blízkosti, v žádné části však do historických jader obcí nezasahuje.

Změna č. 2751/00 Prostor navrhované změny se nachází převážně na území památkové zóny Vinohrad, v severní části v blízkosti Národního muzea poté prochází památkovou rezervací. V prostoru navrhované změny se nachází dvě národní kulturní památky, Národní muzeum a pomník sv. Václava. Celá řada historicky významných a architektonicky cenných staveb je patrná z obrázku 2.2. V prostoru navrhované změny je z historicky cenných objektů zastoupena i historická 32


zahrada (Čelakovského sady). Z pohledu zařazení mezi nemovité kulturní památky se na ploše navrhované změny nachází sněmovna Federálního shromáždění a Smetanovo divadlo (Státní opera) v Legerově a Vinohradské ulici, dále činžovní dům v Mikovcově ulici, v Sokolské ulici poté tělocvična – Sokolovna, Štefánikův měšťanský dům, kupecká nemocnice a část zahrady kláštera augustiniánů kanovníků. Obr. 2.2. Památková ochrana centrální části města (zdroj ÚAP 2010)


Změna č.2752/00 Velmi malá část ostrova, jeho západní cíp, je zahrnuta do území vymezeného jako památková rezervace v hlavním městě Praze, celý ostrov pak jako vyhlášená památková zóna. V západní části ostrova je zeleň zařazena do kategorie historických zahrad, střed ostrova je zařazen do architektonicky cenných urbanistických prostorů. Z jednotlivých prvků v rámci kulturních památek jsou na ostrově Štvanice vymezeny architektonicky cenné stavby a soubory a místa významných událostí. Území je dlouhodobě nepřetržitě osídleno, při zemních pracích je třeba očekávat nález archeologických památek. A.2.15 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Na území města lze území se zatížením překračujícím únosnou míru najít v centru a podél hlavních komunikací. Na obr. 2.3. jsou vymezena území vyhlášená jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblasti, kde je překročen nejméně jeden ze stanovených imisních limitů. Na obr. 2.4. je pak znázorněn rozsah území, který je zasažen nočním hlukem nad 60 dB, tj. lokality, kde je překročen limit pro starou hlukovou zátěž. Jedná se zejména o centrum města, dále pak okolí všech hlavních dopravních tahů (okružní komunikace, radiály). Takto vymezené území zasahuje i do oblasti dotčené změnou vymezení protipovodňové ochrany, tato změna však rozsah zatížených území nijak neovlivňuje. Změna č. 2747/00 je navržena obecně mimo území, kde bylo identifikováno nadměrné zatížení. Změna č. 2751/00 je vymezena přímo v území zatěžovaném nad míru únosného zatížení (imisní zátěží, ale zejména pak hlukem), změna je navržena zejména proto, aby v dotčené lokalitě toto zatížení snížila. Podrobný popis vlivu a míra tohoto snížení je popsána v kap. 5. Změna č. 2752/00 je vymezena mimo území zatěžované nad míru únosného zatížení, co se týká imisní zátěže vzhledem k imisním limitům, je překračován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Z hlediska hluku je překračován limit 60 dB pro noční dobu v okolí Hlávkova mostu.

33


Obr. 2.3. Území s překročením imisního limitu (LV), imisního limitu s mezí tolerance (LV+MT) a Území s překročením cílového imisního limitu (TV)


Obr. 2.4. Území s překročením limitu pro ekvivalentní hladinu hluku v noční době

34


A.3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny A.3.1

Znečištění ovzduší


A.3.3

Pro jednotlivé změny platí: !

Pro jednotlivé změny platí: !

Změna č. 2746/00 – vlastní změna ve vymezení záplavového území se kvality ovzduší týká jenom okrajově. Vlastní rozsah protipovodňových opatření se mění spíše směrem k jejich redukci, jako vliv by bylo možné uvažovat snad jen větší rozšíření ploch zasažených povodní větší než stoletou a tím častější záplavy, které přinášejí větší množství jemného materiálu mimo koryto. Tento materiál je po vyschnutí zdrojem polétavého prachu. Jelikož se však jedná o snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm, tj. perioda záplav bude řádově jednou za několik desítek let, je možné tento vliv považovat za minimální.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu nebude mít vliv na kvalitu ovzduší. Určité vlivy je možné očekávat pouze v době výstavby, ty by však nastaly i v případě realizace vodovodu v původní trase.

!

!

A.3.2

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále by mělo významný vliv na kvalitu ovzduší jak v lokalitě, tak v navazujících úsecích a zlepšení kvality ovzduší a snížení koncentrací znečišťujících látek podél magistrály na území Prahy 2 je jedním z důvodů záměru. Vliv je podrobně vyhodnocen v kap. A.5. Změna č.2752/00 - vlivem provedení navrhované změny je možné předpokládat jen málo významné ovlivnění kvality ovzduší v dotčené lokalitě a jejím okolí. Očekávané ovlivnění kvality ovzduší bude souviset zejména se změnami v intenzitách dopravy, ke kterým může dojít realizací navrhované změny. Vzhledem k úrovni znečištění ovzduší z dopravy v dotčené lokalitě je však možné konstatovat, že se bude jednat o málo významné změny.

Hluková zátěž obyvatelstva Pro jednotlivé změny platí:

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavového území neovlivní akustickou situaci.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu nebude mít vliv na akustickou situaci. Určité vlivy je možné očekávat pouze v době výstavby, stavební práce zasáhnout jiný okruh obyvatel, než při původním vedení vodovodu.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále by mělo významný vliv na akustickou situaci jak v lokalitě, tak v navazujících úsecích a snížení hlukové zátěže podél magistrály na území Prahy 2 je jedním z důvodů záměru. Vliv je podrobně vyhodnocen v kap. A.5.

!

Změna 2752/00 – v důsledku změny funkčního využití ostrova Štvanice lze očekávat poměrně málo významné ovlivnění hlukové situace. Již ve výchozím stavu je hluková zátěž v lokalitě zvýšená, případné změny v intenzitách dopravy se tedy projeví pouze velmi mírnou změnou hlukové zátěže.

Povrchové a podpovrchové vody Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení rozsahu záplavového území a protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce může mít vliv na povrchové a podzemní vody. Vymezení a aktualizace záplavových území na drobných vodních tocích představuje aktualizaci územně plánovací dokumentace o údaje, které byly získány v jiných řízeních. Záplavová území na drobných vodních tocích byla vymezena na základě aktualizace Generelů a VH studií drobných vodních toků výpočtem simulací matematického modelu a podle zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.), to je včetně aktivní zóny záplavového území. Záplavová území byla vyhlášena vodoprávním úřadem (OOP MHMP), jako opatření obecné povahy a na podkladě toho jsou převzaty do změny územního plánu. Aktualizace stávajících záplavových území nemá významný rozsah. Vymezení nových záplavových území na drobných vodních tocích, která byla navržena pouze na menších přítocích drobných vodních toků, nemají významný vliv na vodní tok.

Změna č. 2746/00 je navrhována také na území vymezeném jako ochranné pásmo vodního zdroje. !

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu se dotýká dvou vodních toků – Botiče a Pitkovického potoka. V prostoru Botiče je trasa navržena v mírně pozměněné trase oproti původnímu návrhu, přechod Pitkovického potoka je mostem ve stejné trase jako dosavadní návrh. Dotčení podzemní vody je málo pravděpodobné.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále se nedotkne povrchových vod. Výstavba tunelu může ovlivnit režim podzemních vod, stejně jako jiné podzemní tunelové stavby.

!

Změna č. 2752/00 - prostor navrhované změny se nachází na Ostrově Štvanice, ležícím v toku řeky Vltavy. Vzhledem k charakteru posuzované změny je dotčení podzemní vody málo pravděpodobné.

A.3.4

Půda

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavových zón a protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce se týká převážně zastavěného území. Vliv na půdy bude minimální. Vymezení záplavových zón na potocích představuje změnu víceméně formální, která pouze reflektuje skutečný stav, nejedná se tedy o změnu vlivu na půdu.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu se dotýká půdy pouze dočasně. Stavební práce budou probíhat na jiném místě, budou stejného rozsahu. Po výstavbě bude vliv na půdu prakticky nulový.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále se nedotkne zemědělské půdy, prakticky neovlivní ani půdní povrch města, neboť je až na výjimky (zelené plochy na začátku a konci tunelu a Fügnerovo nám.) veden v zastavěné části města.

!

Změna č. 2752/00 - V prostoru navrhované změny je v současné době půdní pokryv značně ovlivněný lidskou činností. Část území je zastavěná objekty pro sport (budovy, venkovní sportoviště apod.) či dalšími objekty (elektrárna na západním okraji ostrova).

Vliv na půdy je tedy možné považovat za málo významný, charakter využívání ostrova zůstane i po realizaci posuzované změny obdobný, je možné očekávat mírné rozšíření zastavěných ploch. Změna se nedotkne ZPF ani pozemků určených k plnění funkce lesa.

35



A.3.7 Zemědělské půdy se dotkne pouze změna č. 2747/00, ostatní změny jsou vedeny mimo vymezený ZPF. Žádná ze změn se nedotkne pozemků určených k plnění funkce lesa ani pásma 50 m od nich. A.3.5

Horninové prostředí

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavového území se nedotkne horninového prostředí. Založení protipovodňových opatření je poměrně nízké a plošně velmi malé. Nově vymezená protipovodňová opatření se nenacházejí v chráněných ložiskových územích, poddolovaných ani sesuvných území.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu se nedotkne horninového prostředí. Vodovod je založen v prvních metrech pod úrovní země, kde se může dotknout nejsvrchnější části skalního podloží. Navržená trasa se nenachází v chráněných ložiskových územích, poddolovaných ani sesuvných územích.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále bude vedeno ve skalním podloží, a to částečně hloubeným a částečně raženým tunelem. Ovlivnění geologického podloží tedy nastane. Trasa tunelu se nenachází v chráněných ložiskových územích, poddolovaných ani sesuvných územích.

!

Změna č.2752/00 - navrhovaná změna se může významněji dotknout pouze nejsvrchnější části podloží. Lokalita nespadá do oblastí chráněných ložiskových území, poddolovaných ani sesuvných území.

A.3.6

Krajina a krajinná struktura

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavového území a protipovodňových opatření nebude mít významný vliv na krajinu a krajinnou strukturu. Změny staveb protipovodňových opatření se v celkovém krajinném výrazu projeví oproti původním řešením pozitivně.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu nebude mít významný vliv na krajinu a krajinnou strukturu. Jedná se o podzemní stavbu bez projekce do krajiny.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále neovlivní krajinu v dálkových pohledech. Změna nastane v bližších, urbanistických měřítkách u portálů tunelu, a ve změnách řešení ulic Sokolská a Legerova. V centrálním městském prostředí je krajinná struktura potlačena dominující strukturou urbanistickou, nelze posuzovat vliv na krajinu.

!

Změna č. 2752/00 - navrhovaná změna funkčního využití ostrova Štvanice může přinést výstavbu nových objektů v prostoru ostrova. Samotnou výstavbou tak může dojít k ovlivnění krajiny a krajinného rázu v této oblasti. Pokud bude charakter nových objektů obdobný jako je tomu v případě stávajícího stavu, je možné konstatovat, že realizace navrhované změny nezpůsobí významně negativní zásah do krajinné struktury v lokalitě. K negativnímu ovlivnění krajinného rázu by mohlo dojít v případě, že nové objekty budou svou hmotou nebo výškou výrazně převyšovat stávající objekty v okolí.

A.3.8

Chráněná území, ÚSES, systém zeleně

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavového území a protipovodňových opatření nebude mít významný vliv na chráněná území. Tok řeky Vltavy je vymezen jako prvek systému ÚSES, v zastavěném prostoru města však budou vlivy vyplývající ze změny v uspořádání a velikost protipovodňových opatření minimální. Nově navržené protipovodňové prvky nezasahují do celoměstského sytému zeleně.

Flóra, fauna a biologická rozmanitost

!

Změna č. 2746/00 – změna ve vymezení záplavového území a protipovodňových opatření se významně nedotkne fauny ani flóry. V případě redukce protipovodňových opatření z Q2002+30cm na Q100+30cm, tj. perioda záplav bude stále řádově jednou za několik desítek let. Ochrana se navíc týká zastavěného území a i přes velmi malé navýšení rizika záplavy je možné tento vliv považovat za minimální. Vliv na biologickou rozmanitost se nepředpokládá.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu nebude mít vliv na chráněná území přírody. Vodovod protíná dvakrát prvky ÚSES, v jednom případě se jedná o mírný odklon trasy od současného návrhu, v případě druhém je vedení totožné se současným návrhem – po mostě přes potok. Stejný závěr je možné učinit i pro systém zeleně, k dotčení dojde, avšak prakticky shodně se stávajícím řešením.

!

Změna č. 2747/00 – změna vedení páteřního vodovodu se dotkne fauny a flóry především v době výstavby. Po dokončení stavby bude prostředí nad vodovodem znovu uvedeno do stavu co nejblíže blízkému stavu původnímu. Výstavba si může vyžádat kácení některých dřevin, resp. kácení jiných dřevin než v případě realizace vodovodu podle původního návrhu. Nad trasou vodovodu v jeho ochranném pásmu bude redukována možnost růstu dřevin. Vliv na biologickou rozmanitost se nepředpokládá.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále nebude mít vliv na chráněná území přírody nebo ÚSES. Do CMZ je zařazen park Folimanka a parkové plochy u severního zakončení Nuselského mostu, návrh řešení se vymezeným plochám zeleně vyhýbá, nebo se jich dotýká velmi okrajově. Možné dotčení je nutné očekávat v době výstavby.

!

Změna č. 2752/00 - změna funkčního využití ostrova Štvanice nebude mít vliv na zvláště chráněná území. Na ostrově jsou vymezeny prvky ÚSES (v současnosti nefunkční) a také celoměstský systém zeleně. V rámci navrhované změny se počítá s jejich malou redukcí. Tyto prvky budou realizací změny dotčeny.

!

Změna č. 2751/00 – vybudování tunelu na Severojižní magistrále si vyžádá kácení dřevin a dotčení ploch zeleně. Jedná se zejména o plochy na obou koncích tunelu a v prostoru Fügnerova nám. Vliv na faunu nebo biologickou rozmanitost se nepředpokládá.

!

Změna č. 2752/00 - změna funkčního využití ostrova Štvanice se může významněji dotknout fauny a flóry zejména v době stavebních prací. Během výstavby jednotlivých objektů může dojít ke kácení některých dřevin. Po dokončení stavebních prací je možné předpokládat, že vliv realizace změny bude na faunu i flóru pouze málo významný. Vliv na biologickou rozmanitost se nepředpokládá.

A.3.9 !

Kulturní a historické památky, archeologické památky Změna č. 2746/00 – Změna vymezení záplavového území se dotýká území v těsné blízkosti řeky Vltavy a Berounky, kde je vymezeno velké množství památek. Některé z těchto památek mohou být (pozitivně i negativně) touto změnou ovlivněny.

36


!

Změna č. 2747/00 – Na katastrálních územích, kterými trasa vodovodu v navrhované změně prochází, se památková zóna, památková rezervace, národní kulturní památky či archeologické významné lokality nevyskytují. Vliv na kulturní památky se nepředpokládá. V době výstavby je možné očekávat zastižení archeologických nálezů.

!

Změna č. 2751/00 – Tunel na Severojižní magistrále je navržen v blízkosti kulturních památek, architektonicky cenných budov i historických zahrad. Riziko ovlivnění těchto objektů zde existuje.

!

Změna č. 2752/00 – v prostoru navrhované změny se nachází několik kulturních památek. Nelze zcela vyloučit, že některé z nich budou realizací změny dotčeny. Lze však předpokládat, že závažnějším vlivům v průběhu realizace bude možné předejít.


A.4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení vlivů uvedených změn na problémy a jevy životního prostředí, uvedené v územně analytických podkladech hl. m. Prahy zpracované ÚRM. V tabulkách je používáno následující značení: + : změna zlepšuje stav složek životního prostředí souvisejících s problémem, snižuje závažnost problému nebo jej alespoň částečně řeší – : změna zhoršuje stav složek životního prostředí souvisejících s problémem, zvyšuje závažnost problému nebo komplikuje jeho řešení v budoucnu 0 : změna nemá vliv na daný problém, netýká se ho V tabulkách níže je pomocí uvedené symboliky přehledně vyhodnocen vliv jednotlivých změn, pod tabulkou je případně uveden stručný komentář.

Určení problému k řešení Východiska a obecné celoměstské problémy Východiska rozvoje území, požadavky na územně plánovací činnost v území nedostatečná koordinace zájmů a záměrů v rozvoji i ochraně stávajících hodnot se Středočeským krajem a se sousedními obcemi absence aktuální podrobnější územně plánovací dokumentace pro Pražskou památkovou rezervaci a některá další území města zvyšující se tlak na změny územního plánu v nezastavitelných plochách a využití přírodně hodnotných území nedostatečná aktivní podpora při hledání vhodného funkčního využití pro transformační území, devastovaná území a brownfields 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0 –/0

0

0

-

0

0

+

1)

u etapy 0006 na území Radotína negativní vliv v důsledku redukce možnosti využití území, u ostatních etap beze změny

Problémy urbanistické struktury města a funkčního využití území nedostatečná prostorová a výšková regulace zástavby ve vazbě na požadavky ochrany kulturních hodnot města a zejména jeho vizuální stránky ve vztahu k Památkové rezervaci v hlavním městě Praze a ve vazbě na omezení dalšího zatěžování systémů dopravní a technické infrastruktury v exponovaných lokalitách nedostatečná ochrana bydlení v centrální části města, trvající pokles trvale bydlících obyvatel nedostatečné kapacity vybraných druhů zařízení sociální a zdravotní péče, nedostatečná ochrana územních rezerv pro tato zařízení nedostatečná podpora územní přípravy pro umístění vědeckotechnických/technologických parků, inkubátorů a dalších zařízení výzkumu, vývoje a inovací nedostatečná regulace rozvoje velkokapacitních nákupních center nedostatečná podpora pro rozvoj vysokoškolské funkce v rámci centrální oblasti města, nevyhovující prostorová struktura stávajících zařízení problém deficitu parkovacích stání v rozsáhlých částech území hl. m. Prahy a deficitů územních příležitostí pro realizaci nových odstavných ploch malá ochrana územní rezervy pro multimodální způsoby zásobování centrální částí města 1)

2746 2747 2751 2752

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

01)

0

0

0

0

V rámci výstavby budou realizována parkovací stání pro uspokojení nároků nových objektů. Uspokojení špičkových nároků bude řešeno pěší dostupností a zlepšením obsluhy MHD. Podmínkou provedení změny je výstavba pěších lávek na ostrov a zřízení zastávky tramvají na Hlávkově mostě.

37


Problémy ochrany přírody, krajiny a městské zeleně postupující fragmentace volné příměstské krajiny a zhoršování její prostupnosti v souvislosti se zahušťováním dopravní sítě a rozšiřováním urbanizovaného území problém nedostatečného radiálního propojení městské zeleně na středočeský region a tangenciálního propojení v rámci města, oslabující systémový charakter celoměstského systému zeleně


2746 2747 2751 2752 0 0

0

1)

0

0

0

0

0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv

Problémy hygieny životního prostředí

2746 2747 2751 2752

problém přetrvávajícího překračování imisních limitů znečištění ovzduší na značné části území hl. m. Prahy pro vybrané polutanty

0

0

problém přetrvávající hlukové zátěže zejména v okolí významných dopravních koridorů

0

0

nedostatečné územní podmínky pro zpracování odpadů a pro separovaný sběr odpadů

0

0

–/+ 1)

–/+

0

1)

0

0

0

1)

–: navýšení automobilové dopravy v trase SJM, +:převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu. V rozptylové a akustické studii popsány očekávané pozitivní i negativní vlivy na rozložení pásem nadlimitní imisní a hlukové zátěže.

Definované problémy Praha – vnější vztahy posílení rekreačního potenciálu i retenční schopnosti území, rozvíjení prostupnosti území v Praze i mimo ni podpora propojení celoměstského systému zeleně hl. m. Prahy se systémem zeleně v regionu koordinace rozvoje zástavby v okraji hl. města a v regionu, vhodné posílení dopravní a technické infrastruktury a dovybavení území vnějšího pásma města a rozvojového území navazujícího regionu

2746 2747 2751 2752 0 0 0

0 0 0 1)

0 0 0

+ 0 0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv Přírodní podmínky, krajina vysoký podíl zornění ZPF, projevující se zejména nízkým zastoupením luk a pastvin (trvalých travních porostů) na území města, v lokalitách s vysokým ochranným potenciálem zatravnění (protierozní funkce, zajištění ploch pro rozliv vodních toků, zvyšování funkčnosti prvků ÚSES, hygienický a rekreační potenciál apod.) nedostatečná ochrana ZPF, jako jednoho z významných faktorů, který by měl zamezit souvislému rozšiřování zastavěného území, před změnami na zastavitelné plochy; rozsáhlé snižování rozsahu ZPF záborem pro stavby nebo zpevněné plochy nevhodné využívání říčních a potočních niv, malý podíl stabilních forem zeleně a extenzivního hospodaření; nediferencovaný přístup (intravilán × extravilán) k vodním tokům a jejich okolí nedostatečná územní ochrana pramenných oblastí vodních toků a cenných mokřadů (včetně jejich širšího okolí) i dalších území s významem pro územní retenci srážkových vod nedostatek lesů s ohledem na potřeby hl. m. Prahy, vazby do Středočeského kraje i nedostatečná ochrana stávajících lesů i jiných přírodě blízkých ploch absence tradičních krajinných struktur (meze, stromořadí, vysokokmenné sady atd.) přetrvávající upřednostňování rozvoje zástavby do volné krajiny před využíváním rezerv v již urbanizovaných oblastech nedostatek parkových ploch v dostupné vzdálenosti v některých částech kompaktně zastavěného území i v nové výstavbě, zábory stávajících ploch zeleně v zástavbě; nevhodné vedení inženýrských sítí bránící novým výsadbám dřevin nedostatečné zajištění územní ochrany přírodně hodnotných ploch včetně nových ZCHÚ a lokalit soustavy Nátura 2000; hrozící izolace těchto ploch navrhováním nevhodného funkčního využití okolí nedostatečná ochrana bezprostředního okolí přírodních parků před velkoplošným rozvojem zástavby, který degraduje krajinný ráz i uvnitř PřP

Sídelní struktura a urbanismus celkové přetížení celoměstského centra vysokou mírou využití území vyvolávající růst automobilové dopravy problémy s měřítkem staveb v pohledově exponovaném území v kontaktu s PPR, které mohou při špatně zvolené regulaci negativně ovlivnit pražské veduty, zejména transformační plochy v přímém kontaktu (Holešovice, Libeň, Smíchov) neúčinná prostorová regulace a neexistující regulativy pro realizaci výškových staveb zvyšující se tlak na změny ÚPn HMP ve volných plochách a využití přírodně hodnotných území úbytek veřejného parteru a zeleně vlivem dostaveb ve stabilizovaném území omezené zakládání veřejných prostranství v rámci nové výstavby, důraz na max. využití pozemků a hustotu zástavby nejasné vymezení lokalit pro významné veřejné stavby neexistence programu rehabilitace části transformačních území, nalezení odpovídající náplně, a jejich aktivního zapojení do okolní městské struktury nedokončené koncepce a realizace projektů významných společenských aktivit (Šutka, Pelc – Tyrolka – Vítězné náměstí) potřeba rehabilitace a nalezení programové náplně Strahova, včetně souvisejících ploch narůstající návštěvnost a nedořešená dopravní obsluha prostoru Trója – Bubeneč existence Malešicko - Hostivařské průmyslové oblasti jako rozsáhlé zóny s probíhající spontánní transformací problematická transformace bývalé Běchovické výzkumné základny a využití navazujících ploch při respektování přírodního parku Klánovice Čihadla nevyjasněné využití prostoru Strahova, Holešovic, Masarykova nádraží, Drnovské, Chodov Kiss II, Zálesí deficit zeleně a zlepšení podmínek rekreace na severu a východě území úbytek zeleně realizací podzemních garáží pod parkovými plochami, především parky na Starém Městě, Novém Městě a na Žižkově obalování hranic Prahy komerční zástavbou, srůstání, suburbanizace kapacitní bytová výstavba ve vnějším pásmu města a v kontaktním území bez návaznosti na infrastrukturu, zajišťující kvalitní bydlení. Tendence pokračuje i v rámci projednávaných změn územního plánu a v požadavcích do konceptu územního plánu nedostatečná koordinace skladovacích a logistických areálů v kontaktním území Prahy

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 1) 0

0 0 + 2)

-

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

1)

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

1)

0

0

0

–

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv 2) oproti současnému návrhu (povrchové vedení) se zmenší plocha komunikací a po dokončení tunelu se zvýší plocha zeleně

0

0

0

0

Kulturní hodnoty a památková ochrana měst

2746 2747 2751 2752

0

+

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 1)

0

0

přetížení historického jádra města a některých dalších památkově chráněných zón dopravou s jejími negativními důsledky na chráněné hodnoty nedostatečná prostorová regulace pro využití transformačních a rozvojových území s hrozbou znehodnocení vizuálního působení a panoramatických hodnot historického jádra města i významných historických objektů mimo ně nedostatečná ochrana historické a pro zachování krajinného rázu důležité zeleně ve městě (ostrovy, svahy lemující údolí Vltavy a příčných údolí) nedostatečná ochrana a respektování hodnot archeologických památek příliš velký rozsah ploch sloužících výhradně dopravní infrastruktuře na území historického jádra a chráněných území, některá dopravní řešení necitlivá k těmto cenným územím

2746 2747 2751 2752 0

0

0

+/– 1)

0

0

0

0

0

0

0

-

0

0

0

0

0

0

+ 2)

0

1)

0

0

0

-

0

0

0

0

0

0

0

0

pozitivně se změny projeví v blízkosti Legerovy a Sokolské ulice, kde doje k poklesu dopravní zátěže, negativní dopady lze očekávat podél navazujících úseků SJM, kde se zvýší dopravní zátěž 2) oproti současnému návrhu (povrchové vedení) se zmenší plocha komunikací a po dokončení tunelu se zvýší plocha zeleně

Hospodářské podmínky transparentní a racionální rozmístění funkcí na území města jako pobídka ke snadnějšímu investování v Praze

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv Sociodemografické podmínky důsledné propojování funkcí (a dílčích aktivit) jako podmínky zástavby nových ploch a racionální kompletace urbanistického prostoru (bydlení – pracoviště – sociální aj. služby)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

38



Využití území narušování racionální urbánní struktury nedostatečná lokalizace významných staveb na území města neúměrně kapacitní bytová výstavba ve vnějším pásmu města a v kontaktním území Prahy na dopravní a technickou infrastrukturu i potřebné občanské vybavení, zajišťující celkovou kvalitu bydlení nedostatečná koordinace skladovacích a logistických areálů v kontaktním území Prahy

2746 2747 2751 2752 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1)

0

0

0

0

0

0

1)


Bydlení

2746 2747 2751 2752

tlak na rozšiřování ploch pro bydlení na nezastavitelných územích obtížná koordinace výstavby na okrajích města a v kontaktním území za hranicemi Prahy, v jejímž důsledku dochází k nežádoucím suburbanizačním procesům udržení bytové funkce v centru města tlak na nadměrné zahušťování obytné zástavby chybějící vybavenost a polyfunkčnost nových obytných celků nedostatečná ochrana cenných obytných souborů (např. Ořechovka, Baba, Spořilov)

0

0 1)

0

0

0

1)

0

0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0 0 0 0

0 0 0 0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv Rekreace chybějící centra pohybové rekreace pro široké vrstvy obyvatel na území města nedostatek rekreačních a sportovních ploch, zejména pro pravidelné sportování neorganizované veřejnosti 1)

2746 –/0 0

2747 2751 2752

1)

0 0

0 0

+ -

u etapy 0006 na území Radotína negativní vliv v důsledku redukci možnosti využití území, u ostatních etap beze změny

Občanské vybavení nedostatečná občanská vybavenost a pracovní příležitosti v městských částech s výrazným rozvojem bytové výstavby, především ve vnějším pásmu města tlak na využívání ploch veřejného vybavení (zejména určených pro školství, sociální a zdravotní služby) k jiným, komerčně výhodnějším, účelům, včetně snah o neúměrné maximální využití ploch nedostatečná nabídka pobytových sociálních a zdravotně-sociálních zařízení na území Prahy

2746 2747 2751 2752 0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1)


Produkční odvětví nedostatečné zajištění a ochrana vhodných územních rezerv a dalších lokalizačních podmínek pro inkubátory, technologické a vědeckotechnické parky, a to přednostně v blízkost vysokých škol, kapacit vědy a výzkumu a podnikatelského sektoru chybějící další územní rezervy pro vznik univerzitních kampusů nedostatečná ochrana zemědělských ploch před pokračujícími úbytky nekoncepční rozvoj velkých komerčních a logistických aktivit v kontaktním území Prahy nedostatečné řešení problémů s parkováním a nerušícím a efektivním zásobováním obchodních center, šetrnému k životnímu prostředí

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

Doprava průjezd automobilové dopravy stávající historicky vzniklou zástavbou městských částí ve vnějším pásmu města - přes Dolní Měcholupy, Uhříněves, Kunratice, Libuš, Komořany, Radotín, Řeporyje, Březiněves, Horní Počernice, Běchovice, Újezd nad Lesy značné automobilové zatížení ul. Průmyslové, Kbelské v oblasti Hloubětína, Proseka a Letňan s vysokým podílem těžké nákladní automobilové dopravy

0

0

0

0

0

0

0

0

negativní dělicí efekt nadřazených komunikací ve stávající zástavbě

0

0

problém vzdálenosti křižovatek na Pražském okruhu v úseku Horní Počernice – Běchovice absence nabídky dopravního vztahu z ul. Vyskočilovy na ul. 5.května - směr jih v MUK 5.května –Vyskočilova současné uspořádání MUK Rozvadovská spojka - Řevnická v souvislosti s dalším rozvojem ve spádovém území chybějící napojení ul. Na radosti na Pražský okruh nevhodné uspořádání MUK Evropská-Aviatická v souvislosti s narůstajícím provozem na letišti Praha-Ruzyně současné parametry podjezdu Na padesátém-Švehlova pod tělesem železnice současné parametry podjezdu v ul. U Slavie pod tělesem železnice ve vztahu k budoucím záměrům v území nedostatečná nabídka parkovacích stání na území města absence kvalitních tangenciálních (kolejových) spojení MHD mezi jihozápadní a jižní částí města, mezi severozápadní a severní částí města mimo oblast rozšířeného celoměstského centra, které by přispěly k odlehčení dopravního systému v centru města chybějící další kapacitní kolejové propojení jižní části Prahy (oblasti Krče a navazujících území) s celoměstským centrem města, které by snížilo rozsah autobusové MHD a nabídlo rovněž alternativní trasu pro případ opravy Nuselského mostu značné zatížení úseků metra v centru Prahy bez dostatečné alternativní nabídky tramvajové dopravy zranitelnost tramvajového systému v centru Prahy v důsledku omezených možností náhradních tramvajových tratí potřeba rozšíření a stabilizace přestupních terminálů MHD (PID) na obvodě města v zájmu snížení autobusové dopravy na komunikační síti města potřeba stabilizace výhledového uspořádání železničního uzlu v centru města nedokončená přestavba železničního uzlu Praha, omezená kapacita železničního uzlu Balabenka ve vztahu k Novému spojení, komplikované podmínky pro zkapacitnění železničního uzlu Praha v centrální města malá kapacita Výtoňského mostu jako úzkého hrdla sítě bránícího rozvoji „Městské železnice“ nedostatečná kapacita hlavních vstupních železničních tratí (tratě č. 231 Lysá nad Labem, č. 221 Benešov, č. 171 Praha - Beroun) vyvolaná neoddělením regionální a dálkové železniční dopravy absence kolejového propojení letiště Praha – Ruzyně a kvalitního železničního spojení Praha – Kladno s celoměstským centrem malá hustota železničních stanic a zastávek zčásti nedořešené přestupní vazby železnice – MHD (Praha Malešice/Depo Hostivař, Praha Bubeneč/Podbaba, Kačerov) rušení železničních vleček, ztráta zavlečkovatelných území (Vysočany, Malešicko-hostivařská oblast) rozšiřování systému cyklotras a cyklostezek na území města i s vazbou do regionu

0 0 0 0 0 0 0 0

enormní zatížení území města tranzitní automobilovou dopravou v důsledku neexistence značné části Pražského okruhu enormní zatížení historického jádra Prahy a rozšířeného celoměstského centra automobilovou dopravou nárůst automobilového provozu na hranici města mezi Prahou a regionem rozsah automobilového provozu na Jižní spojce, ul. Brněnské a K Barrandovu s vysokým podílem tranzitní těžké nákladní kamionové dopravy značný rozsah automobilového provozu na Severojižní magistrále, její nepříznivý dělící efekt a průběh v centru města zejména v okolí Muzea, velkorysé návrhové parametry této komunikace na území MČ Praha 4

2746 2747 2751 2752 0

0

–

0

0 0

0 0

+/– 1) 0

0 0

0

0

0

0

0

0

–/+ 2)

+/0 3)

0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 -

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+4)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

1)

pozitivně se změny projeví v blízkosti Legerovy a Sokolské ulice, kde doje k poklesu dopravní zátěže na povrchových úsecích, negativní dopady lze očekávat podél navazujících úseků SJM, kde se zvýší dopravní zátěž 2) negativně se projeví nárůst dopravy v trase SJM, pozitivně naopak překrytí části Legerovy ulice v blízkosti Národního muzea a omezení jejího dělícího efektu 3) omezení dělícího efektu pouze v Legerově a Sokolské. Na ostatních částech SJM bez významného vlivu na dělící efekt 4) Podmínkou realizace změny, resp. sportovní haly je vybudování tramvajové zastávky na Hlávkově mostě

Technická infrastruktura Doprava

2746 2747 2751 2752

na celoměstský systém zásobování vodou dosud nejsou napojena některá okrajová území Prahy; jedná se o lokality Zbraslav - Strnady, Zbraslav - Závist a Zadní Kopanina – Zmrzlík lokality, které nejsou dosud napojeny na městskou stokovou síť nebo do lokální ČOV: Zbraslav-Strnady a Zadní Kopanina přetížení lokálních ČOV Uhříněves. Vinoř, Kbely, Miškovice, Čertousy a Sobin v důsledku intenzivní zástavby v MČ

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

39


Technická infrastruktura nedostatečné omezování kompaktní urbanizace v problémových částech Prahy a nízká míra realizace protipovodňových opatření nestavebního charakteru, a nedůsledné ponechávání srážkové vody v území pomocí retencí a retardací provedených přírodě blízkým způsobem; nedostatečné využívání event. ponechání dosud nezastavěných ploch zeleně pro zasakování srážkových vod, výstavbu retenčních nádrží jako opatření proti povodním a naopak jako opatření k nadlepšení bezdeštných průtoků zejména u drobných vodních toků, neboť tato opatření slouží k výraznému zlepšení mikroklimatu jednotlivých lokalit nedostatečný důraz na zachovávání nezastavěných (zelených) koridorů podél toků a to i v případě, že se nejedná o záplavová území nebo biokoridory nedořešenost bezpečného odvodnění plánované zástavby Západního města. Změna odtokových poměrů vlivem plánovaných rozvojů v dané lokalitě znamená zajistit bezpečné převedení povodňových průtoků přes obec Řeporyje, úprava stability, kapacity a revitalizace koryta Dalejského potoka a výstavba retenční nádrže N7 nedostatečný důraz na nezastavitelnost záplavových území drobných vodních toků, neboť se jedná o záplavová území průtočná a nedostatečná realizace protipovodňových opatření nestavebního charakteru v povodích a na tocích způsobujících zvýšené škody při záplavách; nedokončená realizace protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce trvající výskyt nadzemních elektrických vedení velmi vysokého napětí zastavěnými částmi města v rozporu s obecně technickými požadavky na výstavbu nedořešenost zásobování teplem plánované zástavby Západního Města 1)

2746 2747 2751 2752

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/–

návrhem dochází ke zvýšení i snížení protipovodňové ochrany

Hygiena životního prostředí problém stanovení zdůvodněného limitu růstu počtu obyvatel Prahy a jejích městských částí s ohledem na omezení vyplývající z přírodních podmínek, zdrojů, dopravní obsluhy a životního prostředí nedostatek stávající a nedostatečné vytváření nové ochranné zeleně v oblastech s překročením limitů pro kvalitu ovzduší nedostatečné územní podmínky pro tříděný sběr a zpracování odpadů zaplnění uličních profilů parkujícími automobily, snižující jejich dopravní kapacitu i obytnou kvalitu ulic a městského parteru problém nedostatečného zastoupení zeleně a vodních prvků v některých částech města, zejména historickém jádru a kompaktně zastavěném území 1)


2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 +/– 1)

0 0

Jev životního prostředí (ÚAP obce)

2746 2747 2751 2752

Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

0

0

Odval, výsypka, odkaliště, halda Skládka včetně ochranného pásma Spalovna včetně ochranného pásma Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma Zařízení na nakládání s druhotnými surovinami a odpady Ochranné hlukové pásmo letiště Ruzyně

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Údaje o hluku ve městě

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 +/–

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 +/–

0 0 0 0 0 0

4)

4)

0

0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ovlivnění pouze v době výstavby, trasa vodovodu kříží dva prvky ÚSES

2)

investice povede hluboko pod úrovní terénu, na hodnocený jev proto nemá přímý vliv

3)

trasa vodovodu prochází pod vodními toky, na území Benic poté pod vodní nádrží zahrnutou v územní rezervě. V obou případech však budou prvky ovlivněny pouze v době výstavby, při provozu se ovlivnění nepředpokládá

4)

v rozptylové a akustické studii popsány očekávané pozitivní i negativní vlivy na rozložení pásem nadlimitní imisní a hlukové zátěže u etapy 0006 na území Radotína nepřímý negativní vliv v důsledku redukce možnosti využití území, u ostatních etap beze změny 6) redukce výstavby protipovodňových opatření v etapě 0006 na hranici přírodní památky Krňák přináší pozitivní efekt. Navrhovaná změna přináší částečnou redukci zásahu do břehové linie přírodní památky 7) jedná se o minimální úpravy toku řeky Vltavy v břehovém pásmu vlivem navrhované výstavby protipovodňových opatření 5)

zvýšení plochy zeleně díky redukci povrchových úseků, avšak dotčení dřevin na Fügnerově nám. a u jižního portálu tunelu.

Jevy životního prostředí pozitivní vliv: +, negativní vliv: –, žádný vliv: 0 Jev životního prostředí (ÚAP obce) ÚSES Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou/významný krajinný, prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Chráněná krajinná oblast včetně zón Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Přírodní park Přírodní památka včetně ochranného pásma Památný strom včetně ochranného pásma Natura 2000 – evropsky významná lokalita Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení Vzdálenost 50 m od okraje lesa BPEJ Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Vodní útvar povrchových, podzemních vod

2746 2747 2751 2752 0

0 1)

0

-

0

0

0

0

0 0 0 0 + 6) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2) 0 3)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

A.5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant změn územně plánovací dokumentace včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných A.5.1

Vlivy na obyvatelstvo

Změna č. 2746/00 Navrhovaná změna ÚP nepředpokládá umístění nových zdrojů imisní a hlukové zátěže ani změnu dopravní zátěže v lokalitě, není třeba tedy očekávat změny v imisní nebo hlukové zátěži dotčených obyvatel. Změna ve vymezení rozsahu záplavového území a protipovodňových opatření však může mít přímý vliv na obyvatelstvo během případných stavů zvýšené vodní hladiny. Změnou protipovodňových opatření z Q2002+30cm na Q100+30cm může dojít ke zvýšení počtu obyvatel potenciálně dotčených záplavovou epizodou. Také může dojít ke zvýšení četnosti těchto epizod,

40


které přímo ovlivní obyvatelstvo. I při sníženém stupni ochrany však je možné předpokládat, že průměrná četnost jednotlivých epizod bude srovnatelná s délkou lidského života. Dále je třeba podotknout, že původně navržená opatření v rozsahu Q2002+30cm nejsou v současné době technicky a ekonomicky splnitelná v dostatečném rozsahu, čili snížením stupně ochrany lze dosáhnout realizovatelného a plně funkčního systému protipovodňové ochrany, byť na menší rozloze území a ochrana na Q100+30cm představuje nejvyšší technicky dosažitelný stupeň ochrany se společensky přijatelnými náklady. Navržená protipovodňová opatření průmyslových areálů v Radotíně, která nebudou realizována, mohou znamenat zvýšené riziko vyplavení látek škodlivých vodám při menších povodních a tím ohrožení zdraví obyvatel v dalších částech toku (i mimo hl. m. Prahu).

Změna č. 2747/00 Vybudování kapacitnějšího vodovodu umožní stávajícím obyvatelům stabilnější a spolehlivější zásobování vodou a zároveň umožní další vytváření možností k bydlení pro nově příchozí obyvatele. V důsledku toho se mohou vyskytnout jisté negativní jevy jako je zvýšení intenzit dopravy a s tím spojený nárůst imisní zátěže a hlukové zátěže. Zároveň je však třeba vzít v úvahu, že předmětem hodnocené změny není samotná výstavba vodovodu, ale pouze změna jeho trasy. Tato změna tyto jevy nevyvolává a na obyvatelstvo působí jen minimálně. V případně samotné změny tedy lze očekávat veskrze pozitivní dopad, neboť nově navržená trasa respektuje umístění stávající zástavby (zejména patrné je to v prostoru Křeslic) a nutné stavební práce související s výstavbou vodovodu se tedy posunou do vzdálenějších pozic od obydlených oblastí. Dále trasa respektuje navržené rozvojové plochy územního plánu pro bydlení v prostoru severně od Újezda. Naopak na jihu Pitkovic je nově navržená trasa vedena mimo komunikaci, přes plochy nezastavěné navržené k zastavění, ale i přes stávající objekty. Realizace vodovodu v této poloze tak může částečně limitovat výstavbu v těchto místech.

Změna č. 2751/00 Uvažovaná změna zahloubení povrchové části komunikace SJM způsobí jak v dotčené lokalitě, tak i v širším okolí změny v intenzitách automobilové dopravy. To s sebou přinese i změnu míry ovlivnění dotčeného obyvatelstva faktory typickými pro automobilovou dopravu, tj. znečištění ovzduší a hluková zátěž. V následujícím přehledu jsou uvedeny výsledky hodnocení vlivů na veřejné zdraví (viz příloha). Hodnoceny byly pouze vlivy na zdraví obyvatel působící při běžném provozu posuzovaného záměru, výsledky není možné vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií. Vlivy v důsledku expozice znečišťujícím látkám v ovzduší Na základě výsledků rozptylové studie bylo provedeno vyhodnocení vlivů znečištění ovzduší na zdraví obyvatel. V rámci hodnocení vlivů imisní zátěže na zdraví obyvatel byly sledovány imisní hodnoty pro oxid dusičitý, benzen a suspendované částice frakce PM10.


Z těchto znečišťujících látek je nutno očekávat ve výpočtové oblasti zvýšené riziko z expozice částicím PM10. Na části území (podél ulic Ječná a Žitná a dále v prostoru křížení Wilsonovy ulice s ulicí Seifertovou) je možné očekávat koncentrace nad hranicí směrné hodnoty ve výši 40 µg.m-3 také v případě průměrných ročních koncentrací NO2. Možný výskyt krátkodobých koncentrací NO2 nad hranicí směrné hodnoty (200 µg.m-3) lze očekávat ve stejných lokalitách a dále v blízkosti náměstí Míru. V případě benzenu byly taktéž v části území vypočteny koncentrace nad hranicí přijatelného rizika, jedná se o lokalitu ulic Ječná a Žitná. Provedením navrhované změny je možné očekávat pokles imisní zátěže průměrnými ročními koncentracemi NO2 ve střední části výpočtové oblasti, tedy podél trasy SJM, kde se hodnoty sníží a naopak nárůst imisní zátěže byl vypočten v okolí výdechů uvažovaného tunelu. V části území dojde k poklesu průměrných ročních koncentrací pod hranici směrné hodnoty. Jedná se zejména o zastavěnou oblast podél ulic Ječná a Žitná (především v blízkosti křížení se SJM). Naopak nárůst hodnot nad směrnou hodnotu byl vypočten pouze v oblasti podél Wilsonovy ulice na severu výpočtové oblasti, kde se obytná zástavba vyskytuje pouze ojediněle. Počet obyvatel s poklesem hodnot pod hranici směrné hodnoty (oblast podél ulic Ječná a Žitná) lze odhadnout v řádu stovek až několika tisíců. Počet obyvatel s vypočteným nárůstem hodnot nad hranici směrné hodnoty (zejména oblast ulice Řehořova) pak lze odhadnou v řádu desítek až několika stovek (pouze pro oblast pokrytou modelovým výpočtem). V širším území byl proveden odborný odhad přibližných změn v imisní zátěži. Významnější nárůst lze dle výsledků rozptylové studie očekávat zejména v blízkosti ulic Wilsonova a 5. května, kde dojde k nárůstu intenzit automobilové dopravy. Nejvyšší nárůst lze očekávat podél ulice 5. května v úseku mezi Nuselským mostem a Kongresovou ulicí (cca 2,5 µg.m-3), nárůst v rozmezí 1,2 až 1,5 µg.m-3 lze očekávat podél ulice 5. května v úseku Kongresová – Na Strži a podél Wilsonovy v úseku hlavní nádraží – Klimentská. Podél 5. května od ulice Na Strži směrem z centra lze očekávat nárůst nejvýše 0,8 µg.m-3. V současné době je směrná hranice překročena podél Wilsonovy ulice v úseku od hlavního nádraží po Klimentskou a dále podél ulice 5. května v úseku mezi Michelskou a Jižní spojkou.Vlivem provedení navrhované změny lze očekávat v těchto lokalitách posun hranice překročení směrné hodnoty, přičemž podél Wilsonovy bude pravděpodobně méně významný (vzhledem k větší vzdálenosti od tělesa komunikace). Počet obyvatel dotčených nárůstem imisní zátěže nad směrnou hodnotu lze odhadnou přibližně v řádu stovek až tisíců. Z hlediska celkového vlivu navrhované změny na veřejné zdraví lze v případě průměrných ročních koncentrací NO2 konstatovat, že počet obyvatel v oblastech s poklesem pod směrnou hodnotu bude přibližně stejný jako počet obyvatel v oblastech s nárůstem hodnot nad směrnou hodnotu. Překročení směrné hodnoty pro hodinové koncentrace NO2 ve výchozím stavu bylo vypočteno lokálně podél ulic Ječná a Žitná, dále pak podél Wilsonovy ulice v blízkosti hlavního nádraží, podél Seifertovy ulice či v blízkosti náměstí Míru. V žádné ze zmíněných lokalit nebudou hodnoty vyšší než 260 µg.m-3. Reálně jsou akutní účinky zvýšených koncentrací NO2 dokumentovány až od hranice 500 µg.m-3. Vlivem provedení navrhované změny lze očekávat v rámci výpočtové oblasti převážně snížení plochy s imisní zátěží nad hranicí směrné hodnoty, mírný nárůst lze očekávat pouze 41


lokálně v blízkosti jižního portálu tunelu či v oblasti ulice Řehořova. Vzhledem k relativně malým změnám se však jedná o vlivy prakticky neprůkazné. V širším okolí lze očekávat ve výchozím stavu hodnoty krátkodobých koncentrací nad hranicí směrné hodnoty zejména v prostoru křížení ulice 5. května s Jižní spojkou. Vzhledem k nárůstu intenzit dopravy v této lokalitě je možné očekávat i nárůst krátkodobých hodnot, ovšem lze předpokládat, že se bude jednat pouze o málo významné změny, které budou z hlediska vlivů na veřejné zdraví prakticky neprůkazné. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, lze v hodnoceném území očekávat ve výchozím stavu hodnoty průměrných ročních koncentrací benzenu nejčastěji v rozmezí 0,7 až 2,0 µg.m-3, lokálně (zejména v oblasti ulic Ječná a Žitná) byly vypočteny v rozmezí 2,0 až 4,0 µg.m-3. Zejména v této lokalitě tedy lze hovořit ve výchozím stavu o hodnotách nad hranicí přijatelné míry rizika, neboť míra karcinogenního rizika se zde pohybuje v rozmezí 12 – 24 × 10-6. Vlivem provedení navrhované změny byl nejvýraznější pokles vypočten v oblasti podél Legerovy ulice, v úseku mezi Vinohradskou ulicí a Čelakovského sady. Pokles se zde bude pohybovat v rozmezí 0,50 – 0,75 µg.m-3. V oblasti obytné zástavby v širším okolí této lokality byl vypočten pokles zpravidla do 0,5 µg.m-3. V pásmu snížení imisní zátěže 0,1 – 0,5 µg.m-3 lze předpokládat počet obyvatel v řádu tisíců. Naopak nárůst imisní zátěže byl v obytné zástavbě ve výpočtové oblasti vypočten nejvýše na úrovni 0,2 – 0,5 µg.m-3 (jedná se o několik objektů s odhadovaným počtem obyvatel nejvýše v řádu desítek při jižním portálu tunelu). Této hodnotě odpovídá nárůst rizika výskytu zdravotních účinků z chronické expozice benzenu nejvýše na úrovni 3 × 10-6 (1 případ na více než 330 tisíc obyvatel). Nárůst v rozmezí 0,1 – 0,2 µg.m-3 se projeví zejména v oblastech bez obytné zástavby, i v tomto pásmu lze očekávat počet obyvatel v řádu desítek. Podél tělesa SJM v širším okolí byl nárůst imisní zátěže odhadnut v rozptylové studii na úrovni 0,07 – 0,18 µg.m-3, čemuž odpovídá nárůst rizika výskytu zdravotních účinků z chronické expozice benzenu na úrovni 4,2 × 10-7 (1 případ na více než 2,3 mil. obyvatel) až 1,08 × 10-6 (1 případ na více než 920 tisíc obyvatel). V obytné zástavbě podél SJM lze očekávat počet obyvatel v řádech stovek až několika tisíců. Jedná se tedy o hodnoty zcela hypotetické. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že ve výpočtové oblasti se ve výchozím stavu budou pohybovat hodnoty průměrných ročních koncentrací PM10 v rozmezí 23 – 40 µg.m-3, přičemž nejvyšší hodnoty (36 – 40 µg.m-3) byly vypočteny v oblasti křížení ulic Wilsonova a Seifertova. Podél SJM v úseku Žitná – Politických vězňů a dále v lokalitě napojení ulice Žitné na Karlovo náměstí byly vypočteny hodnoty 34 – 36 µg.m-3. Nejvýraznější pokles imisní zátěže vlivem provedení navrhované změny byl zaznamenán podél SJM, v úseku mezi ulicemi Žitná a Politických vězňů, kde se v obytné zástavbě sníží hodnoty IHr PM10 v rozmezí 2 – 5 µg.m-3. V úseku mezi Žitnou a Wenzigovou pak byl vypočten pokles koncentrací o 0,5 – 2 µg.m-3.


Naopak nárůst koncentrací lze očekávat zejména v okolí jižního portálu tunelu a podél navazující části komunikace. V prostoru obytné zástavby lze očekávat nejvyšší nárůst okolo 2 µg.m-3 (jedná se o několik objektů v ulici Boženy Němcové), a v prostoru mezi ulicemi Sekaninova a Jaromírova byl vypočten nárůst pouze lokálně vyšší než 1 µg.m-3. Podél ulice Wilsonovy na severním okraji výpočtové oblasti byl vypočten nárůst v rozmezí 0,5 – 1,0 µg.m-3. Jak vyplývá z výsledků rozptylové studie, je možné očekávat pro území pokryté modelovým výpočtem výraznější pokles imisní zátěže oproti nárůstu (a to jak ve smyslu rozdílových hodnot, tak i ve smyslu plochy území). To je dáno skutečností, že při zahloubení komunikace do tělesa tunelu dojde ke snížení celkové produkce sekundární prašnosti, neboť na povrch komunikace se dostane výrazně méně suspendovaných částic z okolí oproti povrchovému vedení. Tato situace však neplatí pro nárůst intenzity na navazujících úsecích magistrály (viz dále). Pokud budeme uvažovat výsledky pouze v rámci výpočtové oblasti, pak poměrně významně převažuje snížení negativních vlivů na veřejné zdraví, neboť v pásmu snížení imisní zátěže o 0,5 – 5 µg.m-3 se bude vyskytovat řádově několik tisíc obyvatel, zatímco v oblastech s nárůstem imisní zátěže (o 0,5 – 2 µg.m-3) lze očekávat počet obyvatel nejvýše v řádech několika set. V následující tabulce je pak provedeno vyhodnocení změn rizika ve vztahu ke zdravotním účinkům. Vyhodnocení je provedeno pro typické hodnoty nárůstu imisní zátěže o 0,5 / 1,0 / 2,0 µg.m-3 pro oblast pokrytou modelovým výpočtem. Tab. 5.1. Vyhodnocení zdravotního rizika v oblastech s nárůstem koncentrací PM10 Pásmo nárůstu imisní zátěže ( µg.m-3 ) 0,5 1,0 2,0 Počet obyvatel 500 100 20 Chronická úmrtnost - počet ztracených roků života vlivem chronické expozice 0,1000 0,0400 0,0160 Nové případy chronické bronchitidy 0,0046 0,0018 0,0007 Hospitalizace z důvodů dýchacích obtíží 0,0018 0,0007 0,0003 Hospitalizace z důvodů srdečního selhání 0,0011 0,0004 0,0002 Dny omezené aktivity 9,5156 3,8062 1,5225 Dny s příznaky (lehčí respirační příznaky vč. kašle) 8,1250 3,2500 1,3000 Dny s lehčími respiračními příznaky (včetně kašle) u dětí v běžné populaci 4,5477 1,8191 0,7276 Dny užívání bronchodilatátorů – dospělí 1,5107 0,6043 0,2417 Dny užívání bronchodilatátorů – děti 0,0294 0,0118 0,0047 Ukazatel

Součet za všechna pásma 620 0,1560 0,0071 0,0028 0,0017 14,8443 12,6750 7,0944 2,3567 0,0459

Z tabulky vyplývá, že nárůst chronické úmrtnosti se v dotčené populaci pohybuje na úrovni 2,2 hodin na osobu a rok, přičemž i v nejvíce zasažené části s nárůstem okolo 2 µg.m-3 to bude cca 7 hodin na osobu a rok. Jedná se tedy o hodnoty v praxi téměř neprůkazné, které budou převáženy jinými faktory. Nárůst výskytu lehčích respiračních příznaků včetně kašle se bude pohybovat v celé dotčené populaci nejvýše na úrovni cca 30 minut na osobu a rok, pro nejvíce dotčenou část

42


populace to pak bude cca 94 minut na osobu a rok. I v tomto případě se tedy jedná o hodnoty prakticky neprůkazné. Pro širší okolí hodnocené lokality, které není pokryto standardním modelovým výpočtem, ale pro které je v rámci rozptylové studie uveden odborný odhad změn v imisní zátěži je dále proveden odhad dopadů na veřejné zdraví. Nejvyšší nárůst lze očekávat podél ulice 5. května v úseku od Nuselského mostu po ulici Kongresovou (okolo 1 µg.m-3), směrem z centra se očekávané rozdílové hodnoty budou snižovat. V úseku Kongresová – Na Strži to bude 0,5 µg.m-3, v úseku Na Strži – Vyskočilova pak 0,3 µg.m-3 a dále směrem z centra bude nárůst ještě nižší. V úseku ulice Wilsonova mezi hlavním nádražím a ulicí Klimentskou bude nárůst okolo 0,7 µg.m-3. Při uvažování celého ovlivněného území (včetně navazujících úseků SJM) lze porovnat pokles koncentrací na území s řádovým počtem několika tisíc obyvatel (pokles koncentrací o 0,5 – 5 µg.m-3), s obdobným nárůstem koncentrací pro řádově několik tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že nárůst koncentrací se bude pohybovat na výrazně nižší úrovni (zpravidla do 1 µg.m-3, pouze zcela ojediněle na úrovni 1 – 2 µg.m-3), lze konstatovat, že vlivem provedení navrhované změny dojde k celkovému snížení negativních vlivů na veřejné zdraví. Pro jednotlivé městské části dotčené navrhovanou změnou platí následující hodnocení: !

Praha 1 – převažuje pokles míry zdravotního rizika, ke snížení imisní zátěže částicemi PM10 dojde v oblasti vymezené ulicemi Žitnou, Legerovou a Politických vězňů. Nárůst je možné očekávat podél ulice Wilsonovy v úseku od hlavního nádraží po ulici Klimentskou.

!

Praha 2 – převažuje pokles míry zdravotního rizika, ke snížení imisní zátěže částicemi PM10 dojde v oblasti podél ulic Legerova a Sokolská (v úseku mezi ulicí Žitnou a Wenzigovou), dále pak v oblasti východně od SJM, směrem k náměstí Míru.

!

Praha 4 – převažuje nárůst míry zdravotního rizika, zvýšení koncentrací lze očekávat podél ulice 5. května, pokles koncentrací nebyl zaznamenán.

!

Praha 7 – převažuje nárůst míry zdravotního rizika, nárůst je možné očekávat zejména podél ulice Argentinská.

!

Praha 8 – převažuje nárůst míry zdravotního rizika, nárůst je možné očekávat, zvýšení imisní zátěže bylo vypočteno podél ulice Wilsonova v úseku od hlavního nádraží po ulici Klimentskou, dále pak podél ulice V Holešovičkách.


vlastního území změny, celoměstsky dochází ke stažení dopravy z Městského okruhu na magistrálu, tj. z tunelů na povrchové úseky.

Vlivy v důsledku expozice hluku Ve výchozím stavu je možné prakticky v celém hodnoceném území očekávat výskyt zvýšené hlukové zátěže, spojené s možným zvýšeným výskytem ischemické choroby srdeční, zvýšeného krevního tlaku a infarktu myokardu. Provedením navrhované změny dojde v širším území k nárůstu hlukové zátěže, která zasáhne větší počet obyvatel. Vypočtené nárůsty hladin hluku jsou nižší než pokles v území podél magistrály. Platí tedy, že pokles hlukové zátěže byl zaznamenán ve vyšších hodnotách a bude se týkat pravděpodobně menšího souboru obyvatel, nárůst pak zasáhne více obyvatel v menších hodnotách a v jiných lokalitách. Lze konstatovat, že negativní i pozitivní vlivy tak budou víceméně rovnocenné. Jak vyplývá z kvantitativního hodnocení obtěžování a rušení během spánku vlivem hlukové zátěže v oblasti v blízkém okolí magistrály, zhruba v polovině výpočtových bodů dojde vlivem navrhované změny k poklesu podílu obtěžovaných a při spánku rušených obyvatel. Nejvýraznější snížení (o 9 – 10 procentních bodů) v denní době lze očekávat v několika bodech reprezentujících zástavbu v ulicích Mezibranská, Sokolská a Legerova. Pokles podílu při spánku rušených obyvatel bude nejvyšší ve stejných bodech, a to o 4 – 5 procentních bodů. Naopak nárůst podílu ve dne rušených obyvatel byl zaznamenán v necelé polovině bodů, nejvýše na úrovni 3,3 procentního bodu. Nárůst podílu obyvatel rušených při spánku bude v těchto bodech nejvýše 1,6 %. Z kvantitativního hodnocení míry kardiovaskulárních rizik vyplývá, že na většině území v blízkém okolí magistrály dojde k poklesu rizika. Počet obyvatel se v území s vypočteným poklesem kardiovaskulárního rizika pohybuje v řádu stovek až několika tisíců. Nárůst rizika byl zaznamenán v oblasti, v níž lze počet obyvatel odhadnout v řádu stovek, nejvýše okolo jednoho tisíce. I v nejvíce ovlivněné části zástavby se nárůst kardiovaskulárního rizika pohybuje na úrovni jednoho případu výskytu infarktu myokardu způsobeného zvýšením hladiny hluku na cca 15 tisíc obyvatel, tj. není očekáváno reálně průkazné zvýšení výskytu infarktu myokardu v této části území.

Celkově je možné změny v imisní situaci ve vztahu k zdravotním rizikům hodnotit takto: !

oxid dusičitý – z hlediska chronického působení mají obě varianty srovnatelné zdravotní účinky, zdravotní riziko se přesouvá na jiné obyvatele. Z hlediska akutních účinků jsou změny neprůkazné a nebudou znamenat pozorovatelné změny zdravotního stavu.

!

benzen – z hlediska chronického působení dojde k přesunu zdravotního rizika na jiné obyvatele. Celkově se však jedná o teoretické hodnoty, které se v reálné situaci prakticky neprojeví

!

prašné částice – z hlediska chronického i akutního působení nastává přesun zátěže na jiné obyvatele, celkově je možné změnu hodnotit jako variantu s mírně menšími vlivy oproti výchozímu stavu, zejména z důvodu redukce prašnosti z úseků vedených v tunelu, která není převážena nárůstem intenzit na navazujících komunikacích. To však platí pouze v rámci

Pro širší území byly v hlukové studii odhadnuty typické změny v hlukové zátěži v lokalitách podél navazujících komunikací. Se zahrnutím širšího okolí, pro které byl proveden kvalifikovaný odhad změny hlukové zátěže lze očekávat, že se více vyrovná negativní a pozitivní vliv navrhované změny. Dle hustoty a typu zástavby v dotčeném území (v širším okolí lze očekávat průměrně vyšší počet obyvatel na objekt), lze očekávat mírně vyšší počet obyvatel s nárůstem hlukové zátěže. Oproti tomu v oblastech s poklesem hlukové zátěže budou rozdílové hodnoty zpravidla vyšší oproti hodnotám nárůstu. Z kvantitativního vyhodnocení pak vyplývá, že v lokalitách s nárůstem hlukové zátěže se zvýší podíl obtěžovaných či při spánku rušených obyvatel nejvýše na úrovni okolo 3 procentních bodů. 43


Pro jednotlivé městské části, dotčené navrhovanou změnou platí následující hodnocení:


Kromě toho lze očekávat, že revitalizace ostrova a vybudování kvalitnějšího zázemí pro sport a relaxaci bude mít za následek zvýšení dostupnosti a kvality služeb v tomto sektoru. Tento pozitivní aspekt se může týkat nejen obyvatel v těsné blízkosti hodnocené lokality, ale díky poměrně snadné dostupnosti veřejnou dopravou i obyvatelstva ve větších vzdálenostech.

!

Praha 1 – převažuje pokles míry zdravotního rizika, ke snížení hlukové zátěže dojde v oblasti vymezené ulicemi Žitnou, Legerovou a Václavským náměstím. Nárůst je možné očekávat podél ulice Wilsonovy v úseku od Politických vězňů po ulici Klimentskou.

!

Praha 2 – převažuje pokles míry zdravotního rizika, ke snížení hlukové zátěže dojde v oblasti podél ulic Legerova a Sokolská (v úseku mezi ulicí Žitnou a Wenzigovou), dále pak v oblasti východně od SJM, směrem k náměstí Míru, lokální nárůst byl vypočten podél ulice Slezská a na severní straně náměstí Míru.

Mezi pozitivní vlivy je pak možné zahrnout i zvýšení estetické hodnoty po revitalizaci dotčené lokality a vyloučení sociálně patologických jevů, které sem začínají pronikat.

!

Praha 4 – nárůst míry zdravotního rizika lze očekávat podél ulice 5. května, pokles nebyl zaznamenán.

A.5.2

!

Praha 7 – nárůst míry zdravotního rizika je možné očekávat zejména podél ulice Argentinská.

!

Praha 8 – nárůst míry zdravotního rizika lze očekávat podél ulice Wilsonova v úseku od hlavního nádraží po ulici Klimentskou, dále pak podél ulice V Holešovičkách.

Celkově je možné změny v akustické situaci ve vztahu k zdravotním rizikům hodnotit takto: !

!

dojde k přesunu zátěže na jiné obyvatele, celkově je možné hodnotit zdravotní rizika ve stavu bez změny a se změnou ÚPn za rovnocenné. Změny kardiovaskulárního rizika (nárůst i pokles) se budou pohybovat výrazně pod hranicí reálné změny počtu případů infarktu myokardu v dotčené populaci. výraznější snížení (až o 9 – 10 procentních bodů) obtěžovaných obyvatel v denní době a pokles podílu při spánku rušených obyvatel (až o 4 – 5 procentních bodů) pro řádově stovky až tisíc obyvatel. Menší nárůst obtěžovaných obyvatel (o 3,3 procentního bodu) a rušení spánku (o 1,6 procentního bodu) pro řádově tisíce obyvatel.

Další nezanedbatelné pozitivní vlivy na obyvatelstvo v prostoru současné Legerovy a Sokolské ulice souvisí zejména s odvedením automobilové dopravy mimo střetová místa s chodci, snížení počtu střetových míst, revitalizaci ulic, které v současnosti slouží prakticky pouze automobilové dopravě apod. Na druhou stranu dojde zvýšením intenzit automobilové dopravy na navazujících úsecích ke zhoršení právě těchto charakteristik pro obyvatele v okolí magistrály mimo bezprostřední prostor záměru, tj. zejména na území městských částí Praha 4, 7 a 8.

Změna č. 2752/00 Navrhovaná změna ÚP umožní realizaci nových staveb v území. Ty mohou být zdrojem emisí hluku (ze stacionárních zdrojů), příp. znečišťujících látek (z vytápění). Změna též předpokládá rozvoj rekreačních aktivit v území a tím nárůst automobilové dopravy. Vzhledem k přepokládanému nárůstu intenzit dopravy v objemu cca 300 – 400 vozidel za den se bude jednat o vlivy, které se v pozadí města neprojeví. Změny v imisní a hlukové zátěži, ke kterým může realizací posuzované změny dojít, budou jen málo významné, bez měřitelných vlivů tak bude i nárůst negativního působení na obyvatelstvo.

Vlivy na biologickou rozmanitost

Žádná z posuzovaných změn není takového charakteru a rozsahu, že by mohla snížit nebo ohrozit biologickou rozmanitost ve svém okolí. K částečnému dočasnému ovlivnění bioty může dojít během revitalizačních prací v případě změny č. 2752/00, významné působení však není předpokládáno. Realizace záměrů, při nichž dochází ke stavební činnosti v území, s sebou obvykle přináší nárůst antropizace dotčeného území. Aby vlivy na biologickou rozmanitost byly minimální, případně pozitivní, je žádoucí realizovat při dokončování stavby rekultivaci území.

A.5.3

Vlivy na ÚSES a chráněná území

Změna č. 2746/00 Změna vymezení záplavového území se dotýká řeky Vltavy, která je vymezena jako nadregionální biokoridor ÚSES. Změny, které provedením protipovodňových opatření podle nového návrhu nastanou nemohou ovlivnit funkci řeky jako biokoridoru, tj. ovlivnit možnost migrace v nadregionálním měřítku. Změny se nedotýkají vložených prvků ÚSES nižších úrovní.

Změna č. 2747/00 Část trasy vodovodu je vymezena v přírodním parku Botič – Milíčov. Přírodní park se vyhlašuje k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Vodovod je podzemní stavbou, která nemá vliv na krajinný ráz. Změnou velmi malého rozsahu bude odstranění dřevin v místě přechodu přes Botič a v dalších lokalitách, tento vliv by však nastal i při výstavbě vodovodu podle stávajícího návrhu a hodnocená změna má tedy vlivy minimální. Vymezená trasa vodovodu přetíná v jednom místě prvek ÚSES – regionální biokoridor podél toku Botiče. Oproti stávající vymezené trase zasahuje navržená změna i do vymezeného nefunkčního regionálního biokoridoru mezi Botičem a Milíčovským lesem. Přesto je možné konstatovat, že vlastní změna bude mít na tento prvek minimální vliv, neboť stávající vymezená trasa vodovodu křižuje stejný biokoridor v blízkosti nově navržené trasy, dotčení nefunkčního biokoridoru při výstavbě nebude znamenat ohrožení jeho funkčnosti v budoucnu. Vliv výstavby vodovodu na funkci biokoridoru bude vyhodnocen v projektové EIA.

44


Dále trasa vodovodu přetíná biokoridor na Pitkovickém potoce. Zde je trasa navržená změnou ÚP shodná se stávajícím návrhem, navíc je zde vodovod navržen na konstrukci. Změna v těchto místech neovlivní biokoridor. Jiné střety s prvky ÚSES nebyly identifikovány.


Změna č. 2747/00 Vybudování vodovodu si vyžádá dotčení fauny v jeho trase při stavebních pracích. Tento vliv by však mělo i vybudování vodovodu podle stávajícího vymezení v územním plánu, změna vedení vodovodu nepředstavuje z hlediska fauny významnou změnu ve vlivech na faunu, vlastní změna je tedy vůči fauně bez významného vlivu. Vlastní vlivy výstavby musejí být vyhodnoceny v rámci projektové EIA.

Změna č. 2751/00 Změna je navržena mimo prvky ÚSES, její realizace nebude mít na systém ekologické stability vliv.

Změna č. 2751/00

Změna č. 2752/00

Změna je situována v centru města, intenzivně zastavěné oblasti, bez významnějšího výskytu fauny. Na druhy, které se v oblasti vyskytují, tj. druhy s širokou ekologickou valencí, přivyklé životu ve městech, nebude mít změna významnější vliv.

Navrhovaná změna se dotýká prvků ÚSES; chráněná území, přírodní parky, území soustavy Natura 2000, ani památné stromy se v lokalitě změny ani v bezprostředním okolí nenacházejí.

Změna č. 2752/00

Prvky ÚSES představuje nefunkční nadregionální biokoridor vymezený podél Vltavy a nefunkční biocentra ve východní a západní části ostrova (funkčnost území jako prvků ÚSES v minulosti významně omezila lidská činnost). Navržená změna redukuje šířku biokoridoru v centrální části ostrova na cca 25 m, tj. pod minimální šířku stanovenou metodikou projektování ÚSES. Jedná se tak o snížení funkčnosti biokoridoru na úseku o délce 100 m. Západně od tohoto místa, severně od plochy ZVO je biokoridor zúžen na obdobnou šířku v obdobné délce, jedná se tedy o prodloužení zúženého místa suchozemní části biokoridoru. Vzhledem k tomu, že se jedná o nefunkční biokoridor, zúžení představuje redukci na izolovaném ostrově uprostřed města bez významnějších vazeb na další části koridoru, je možné tento vliv hodnotit jako přijatelný. Reálná funkce biokoridoru navrženou změnou nebude významně redukována. Dále dojde k mírné redukci vymezené plochy biokoridoru v centrální části, tato změna nebude mít vliv na jeho funkčnost. Změna navrhuje v západním biocentru změnu funkce z parku na městskou zeleň. Součástí rekonstrukce bude revitalizace zeleně v biocentrech, jako podmínka výstavby objektu sportovní haly.

A.5.4

Vlivy na faunu

Změna č. 2746/00 Změna ve vymezení záplavového území se týká omezeného území, které představuje prostředí města bez výskytu rozsáhlých přírodovědecky nebo společensky hodnotných populací. Aktualizace stávajících záplavových území nemá významný územní rozsah. Vlivy na faunu budou prakticky nulové.

Vlivem realizace posuzované změny je možné očekávat určité dopady na faunu v lokalitě. Týká se zejména období stavebních prací, po jejich skončení již bude vliv na faunu méně významný. V lokalitě se vyskytují běžné městské druhy živočichů, vzhledem k blízkosti toku je zde i významný výskyt vodního ptactva. Ze zvláště chráněných druhů nelze vyloučit výskyt čmeláků či kormoránů. U živočichů je možné předpokládat velmi malé vlivy, úhyn živočichů vlivem změny je prakticky vyloučen, rozšíření zpevněných nebo zastavěných ploch je malé a nebude znamenat významné omezení jejich životního prostoru. Kvůli zvýšenému pohybu osob je možné očekávat vyšší rušení zejména u vodních ptáků. A.5.5

Vlivy na floru

Změna č. 2746/00 Vlastní změny ve vedení protipovodňových opatření nebudou mít významný vliv na flóru. Vymezení nových chráněných území nebo převedení do jiné kategorie také významně negativně neovlivní flóru.

Změna č. 2747/00 Vybudování vodovodu si vyžádá odstranění zeleně v trase, zejména vzrostlých stromů. Tato skutečnost v obdobném rozsahu by nastala i při budování vodovodu v původní trase. Délka průchodu břehovým porostem podél Botiče je pro stávající trasu cca 260 m, pro novou trasu vymezenou změnou 2747/00 cca 290 m. Změna bude mít tedy větší negativní vliv na tento stromový porost a vyžádá si mírně větší rozsah kácení. V Pitkovicích je nově trasa vodovodu navržena do plochy ZP, historického parku, který je součástí celoměstského systému zeleně. Oproti původnímu návrhu je vodovod odkloněn

45


z ulice K dálnici a veden parkem, který je součástí celoměstského systému zeleně. V monofunkčních plochách zeleně, které jsou součástí celoměstského systému zeleně, je přípustné umisťovat pouze stavby a zařízení, související s provozem a údržbou těchto ploch. V tomto místě má změna významně větší negativní vliv na zeleň, která je vedena snahou o menší dotčení komunikace výstavbou vodovodu. Dále na sever je vodovod navržen stejně jako v územním plánu, tj. v tělese komunikace a zeleně se tak prakticky nedotýká. Trasu vodovodu je třeba upřesnit tak, aby zásah do zeleně byl co nejmenší. Odbočka vodovodu směrem do Benic je v návrhu změny vedena jinou trasou než vodovod DN 600 vymezený v územním plánu. Současné vedení i nově navržené vedení vodovodu přetíná vymezené plochy ZMK (zeleň městská a krajinná), celková délka dotčení těchto ploch je v obou variantách srovnatelná. V současné době se jedná o území bez významnějšího vegetačního pokryvu (zejm. orná půda).

Změna č. 2751/00 Vybudování tunelu na Severojižní magistrále si vyžádá kácení některých dřevin. Jedná se zejména o plochy na obou koncích tunelu a v prostoru Fügnerova nám. Existence tunelu a poměrně rozsáhlých podzemních konstrukcí pak v některých místech omezí podmínky pro výsadby dřevin v rámci sadových úprav. Z hlediska stávající zeleně je nejmarkantnější zásah v prostoru mezi Muzeem a Legerovou a při Škrétově ulici, tedy mimo dendrologicky nejcennější část Čelakovského sadů jižně od Muzea. Přesto lze v průběhu výstavby tunelů očekávat významný zásah do prostoru Čelakovského sadů, a to nejen při zahajovacích a ukončovacích pracích v oblasti portálů, ale na celém úseku hloubených tunelů mezi budovou Hlavního nádraží a Čelakovského sady. Také vedení potřebné infrastruktury tunelů značně rozšíří zábor stavby a zvýší tak zásah do stávající zeleně. Ve srovnání s platným územním plánem, kdy je spojnice Legerovy a Mezibranské ulice vedena na povrchu, představuje tunelové vedení v této lokalitě řešení s větším zásahem do stávajících porostů, po výstavbě bude výměra zelených ploch na povrchu větší při tunelovém řešení než při vedení dopravy na povrchu. V průběhu dokončovacích prací bude zeleň obnovena v celém rozsahu dotčeného území. Nejcennější dendrologická část Čelakovského sadů zůstane zachována, nicméně nelze vyloučit, že kvalita stromů a keřového patra bude v průběhu stavebních prací značně snížena (intenzivní zátěž exhalacemi stavebních strojů a prachem ze staveniště). Další zásah je předpokládán v prostoru Fügnerova náměstí, kde bude provedena tunelová trouba hloubením. Vzhledem k rozsahu stavby se stavební práce pravděpodobně dotknou celé plochy náměstí. Po výstavbě bude plocha náměstí rekultivována novými výsadbami. Dotčena bude i zeleň v předpolí Nuselského mostu v místě budování ramp a napojení na povrchové komunikace. Zde dojde také víceméně k obnovení zeleně, avšak výstavba si vyžádá odstranění perspektivních vzrostlých jedinců. Mimo stávající zeleň je uvažováno s rozšířením a obnovou funkční městské zeleně, a to v rámci uličního prostoru podél dopravně redukované Legerovy a Sokolské ulice a také v prostoru Fügnerova nám.


Změna č. 2752/00 Vzhledem k výjimečnému a reprezentativnímu umístění lokality je v budoucnosti žádoucí provést rekonstrukci zeleně. Zároveň je nutno respektovat skutečnost, že se jedná o prvek územního systému ekologické stability. Ostrov se nachází ve vymezeném nefunkčním nadregionálním biokoridoru Vltavy. Východní a západní cíp je vymezen jako lokální biocentrum. Je tedy nutno maximálně zachovat břehové porosty, kácení dřevin omezit na zdravotní probírky a postupnou přeměnu druhové skladby dřevin. Při nových výsadbách musí být preferovány původní druhy dřevin, se zohledněním možných záplavových území. Revitalizace zeleně na celé ploše ostrova a zvýšení biologických funkcí prvků ÚSES je podmínkou realizace změny a výstavby sportovní haly. Z hlediska funkce mění změna územního plánu vymezenou zeleň parkovou na zeleň městskou, kvůli možnosti umístit komunikace a hřiště. K redukci zeleně vlivem změny dochází ve východní části s umístěním nových objektů podél Negrelliho viaduktu a ve střední části u změny hranice tenisového areálu. Dále dojde k úpravám v místě návrhu nových tras pro pěší, in-line a běžecké dráhy. Vlivem změny dojde k mírné redukci plochy zeleně a zvětšení zastavitelné plochy. Revitalizace zeleně na celé ploše ostrova a zvýšení biologických funkcí prvků ÚSES je podmínkou pro jakékoli uvažované změny využití či jiné aktivity v prostoru Štvanice. A.5.6

Vlivy na půdu

Změna č. 2746/00 Změna ve vymezení záplavového území a protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce se týká převážně zastavěného území. Vymezení nových a aktualizace stávajících záplavových území na drobných vodních tocích představuje změnu, která stanoví záplavové území podle zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.) to je včetně aktivní zóny záplavového území a zpřesňuje jeho rozsah použitím nové metodiky průběhu povodně pomocí simulace matematickým modelem. Aktualizace stávajících záplavových území nemá významný rozsah. Vymezení nových záplavových území je navrženo pouze na menších přítocích drobných vodních toků. Vliv na půdy bude minimální, nikde se nedotkne zemědělské nebo lesní půdy.

Změna č. 2747/00 Změna vedení páteřního vodovodu se dotýká zemědělské půdy. Dotčení půdy bude dočasné, a to pouze v úsecích, které jsou vedeny jako hloubené. V ražených částech se povrchu, a tím ani půdy, realizace prakticky nedotkne. Vlastní změna představuje změnu vedení vodovodu, nikoliv jeho nové umisťování do území, stavební práce budou probíhat na jiném místě, budou obdobného rozsahu a proto jejich vliv bude stejný jako v případě nerealizace změny. Po výstavbě bude vliv na půdu prakticky nulový. Vlastní změna má tedy minimální vliv na půdu.

46



Radotína, kde se dotýká plochy průmyslového charakteru, v němž je nutné očekávat výskyt látek škodlivých vodám.

Změna č. 2751/00 Vybudování tunelu na Severojižní magistrále se nedotkne zemědělské půdy, prakticky neovlivní ani půdní povrch města, neboť je až na výjimky (zelené plochy na začátku a konci tunelu a Fügnerovo nám.) veden v zastavěné části města. Vliv na půdu bude v některých místech trvalý (nové konstrukce portálů tunelů), v jiných pouze dočasné (po vybudování hloubeného úseku se povrch rekultivuje). Vliv na půdu je možné hodnotit jako velmi malý, týká se pouze půdy městské, zcela přeměněné člověkem.

!

snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm – této kategorie se týkají fakta uvedená v předchozím odstavci, avšak s daleko menší četností. K přelivu a možné kontaminaci může dojít pouze při překročení stoleté vody, tj. opakování v intervalu řádově desítek let. V ostatních případech jsou protipovodňová opatření totožná.

!

zanesení skutečného stavu provedení protipovodňových opatření – pouze formální legalizace skutečného stavu, bez faktického vlivu na vodní tok.

!

vymezení nebo aktualizace nových záplavových území drobných vodních toků představuje změnu, která stanoví záplavové území podle zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.) to je včetně aktivní zóny záplavového území a zpřesňuje jeho rozsah použitím nové metodiky průběhu povodně pomocí simulace matematickým modelem. Aktualizace stávajících záplavových území nemá významný rozsah je bez faktického vlivu na vodní toky. Vymezení nových záplavových území na drobných vodních tocích, která jsou navržena pouze na menších přítocích drobných vodních toků, nemají v reálné situaci významný vliv na vodní tok. Pozitivní vliv je možné spatřovat ve skutečnosti, že ve vymezeném záplavovém území je omezena aktivita člověka (stavby, zásahy snižující retenční kapacitu atd.), které by mohly zhoršovat průběh povodně.

!

změna vymezení záplavového nebo chráněného území – je stanovena vodoprávním úřadem OOP MHMP jako opatření obecné povahy a do změny územního plánu pouze převzata. Jde o legalizaci skutečného stavu, bez faktického vlivu na vodní tok.

Změna č. 2752/00 Navrhovaná změna se týká povrchu ostrova Štvanice, který nese silné známky lidské činnosti. Část území je již v současné době zastavěna objekty, či plochami pro sport, v západní části ostrova je umístěna malá elektrárna. Značná část původního půdního pokryvu je odstraněna. Během realizace změn může být dotčen v části lokality původní půdní pokryt. V takovém případě je třeba v rámci projektové dokumentace vyřešit případné využití půdní hmoty například při rekultivaci zeleně apod. Stavební a revitalizační práce prováděné v souvislosti s posuzovanou změnou však budou realizovány z velké části v prostoru již dříve zastavěném, dotčení půd lze považovat za málo významné. Změna se nedotýká zemědělské půdy ani pozemků určených k plnění funkce lesa. A.5.7

Vlivy na vodu a vodní toky

Změna č. 2746/00 Vymezení změn záplavových území ovlivní vodní toky, a to zejména Berounky a Vltavy. Vliv na vodní toky bude patrný pouze v době povodní. Vlivy na vodní toky se odvíjejí od charakteru navrhované změny: !

vymezení nových protipovodňových opatření (betonové stěny, zemní valy, mobilní hrazení) – jedná se o prostorově velmi omezená území (Etapa 0001 – délka 50 m, Etapa 0005 – 31 m apod.). Jedná se o vymezení protipovodňových opatření, která nebudou mít významný vliv na rozliv vody v ostatních částech města. Ochranou daných míst nedojde k pozorovatelnému nárůstu hladiny vody v ostatních částech toku.

!

změna vedení protipovodňových opatření – jedná se o změny, které vyplynuly z aktualizace 2D povodňového modelu hl. m. Prahy 2008. V některých místech jsou protipovodňová opatření potřebná v jiném rozsahu nebo umístění, uvedená změna nepředstavuje významný vliv, neboť předpokládá protipovodňové zajištění pro obdobný rozsah území jako je stávající návrh.

!

převedení území do kategorie nechráněné – z hlediska kvantitativního a z hlediska dalších částí toku je převedení území mezi nechráněné zvýšením retenční kapacity území, kdy tato plocha bude sloužit pro rozliv povodně a tím se velmi mírně sníží hladina v dalších částech toku. Co se týká kvalitativního ovlivnění – zrušení protipovodňové ochrany znamená zvýšené riziko kontaminace vodního toku v případě povodní. Toto riziko je zvýšené zejména v oblasti

Změna č. 2747/00 Předmětem změny je nové vymezení trasy páteřního vodovodu. Potenciální vliv na vodní toky je možný pouze ve dvou lokalitách – v místě přechodu Botiče a v místě přechodu Pitkovického potoka. Vlastní změna představuje změnu způsobu přechodu potoka Botič. Dotčení vodního toku však bude realizováno v prakticky v totožném místě a v podobném rozsahu, jako je rozsah předpokládaný podle stávajícího navrženého vedení v územním plánu. Vodovod zde má být vybudován technologií hloubení, k jistému ovlivnění potoka dojde, avšak jedná se o obdobné ovlivnění, realizované v mírně jiném místě. Vliv změny bude tedy nevýznamný. Vlastní ovlivnění potoka stavebními pracemi může být významné, konkrétní opatření na ochranu vodního toku budou předmětem projektové EIA, kterou musí tento záměr projít. Předpokládané ovlivnění Pitkovického potoka bude minimální, vodovod je zde veden na konstrukci nad potokem, vlastní změna v tomto místě navrhuje řešení totožné s řešením dle současného územního plánu, změna má tedy nulový vliv. Konkrétní opatření pro ochranu vodního toku následně vyplynou z projektové EIA pro tento záměr. Vliv na podzemní vodu bude minimální, změnou vedení vodovodu nedojde k významně jiným vlivům než jsou předpokládány pro stávající předpokládanou trasu vodovodu.

47


Změna č. 2751/00 Změna je navrhována do území mimo bezprostřední kontakt s vodními toky nebo vodními plochami. Vliv na povrchové vody se nepředpokládá. Podzemní stavba tunelu bude mít vliv na podzemní vodu. Přestože se jedná o území, kde rušná stavební činnosti v minulosti a především stavba metra ovlivnila hydrogeologické poměry, další zásah do horninového prostředí bude mít vliv na vsak, proudění i hladinu podzemní vody. Změny v hladině spodní vody nebudou významné z hlediska zásobování vodou, mohou však ovlivnit stabilitní poměry v širším okolí. Zásah do hydrogeologického systému představuje významný zásah do životního prostředí.

Změna č.2752/00 Realizace posuzované změny se může dotknout v zásadě jen toku Vltavy v blízkém okolí ostrova Štvanice. Významnější vliv lze očekávat v době stavebních prací, kdy je třeba zabránit kontaminaci říční vody znečišťujícími látkami. Změna navrhuje rozšíření zastavitelného území – ve střední části ostrova severozápadně od tenisových kurtů a východně od Negrelliho viaduktu se plocha SP rozšiřuje na sever na místo plochy SO1,3. Obě uvedená místa se nacházejí v záplavovém území kategorie B – neprůtočném. Změna plochy SP na ZVO neznamená rozšíření zastavitelného území. Změna plochy ZVO ve střední části ostrova je navrhována pro rozšíření počtu tenisových kurtů. Uvedená změna nebude mít vliv na rozliv vody, je možné očekávat negativní ovlivnění tenisových kurtů v případě záplav. V případě rozšíření plochy SP na sever se předpokládá výstavba sportovní haly, která bude představovat umístění překážky do místa rozlivu povodně. Je možné též očekávat realizaci protipovodňových opatření nového objektu. Změna tudíž sníží kapacitu prostoru pro rozliv povodně a umožní umístit do zátopového území novou stavbu. Nový objekt vzhledem ke svému rozsahu a objemu nemůže způsobit měřitelný nárůst hladiny řeky v ostatních částech města vlivem zmenšení zaplavovaného objemu. Po uvedení revitalizovaných zařízení do provozu se ovlivnění vod (mimo povodňové stav) nebude příliš lišit od stávajícího stavu, a to díky obdobnému charakteru využití ve stavu bez změny a ve stavu po její realizaci. Možné mírné zhoršení by mohlo vyplývat z vyšších kapacit objektů, sportovišť apod. oproti stávajícímu stavu, tento nárůst je vzhledem k charakteru činností nevýznamný. A.5.8

Vlivy na dopravu

Změna č. 2746/00 Změna vymezení záplavových pásem nebude mít významné vlivy na dopravu.


Změna č. 2747/00 Změna vedení páteřního vodovodu nebude mít významné vlivy na dopravu.

Změna č. 2751/00 Realizace tunelu v prostoru od Národního Muzea po Nuselský most bude mít významné vlivy na dopravu nejen v dané lokalitě, ale i v celém městě. Vybudování tunelu podle modelu dopravní zátěže vytvoří alternativní spojení, které zvýší propustnost úseku Nuselský most – Národní muzeum a tím umožní svedení dopravy na severojižní magistrálu. Podstatná část dopravy bude vedena tunelem, stále však značné intenzity dopravy zůstanou na povrchu. Na navazujících úsecích dojde k nárůstu intenzit dopravy v řádu desetitisíců vozidel za den. Naopak k poklesu intenzit by došlo na komunikacích (a tunelech) městského okruhu, což je v rozporu s dlouhodobými záměry v dopravní koncepci města.

Změna č.2752/00 Komunikační obslužná síť je na ostrově situačně stabilizována. Komunikační napojení území je realizováno pouze pravým připojením a odpojením z Hlávkova mostu ve směru z centra. Pro střední a východní část ostrova vede stávající přístupová komunikace po jeho jižním okraji až pod Negrelliho viadukt, kde jsou umístěna parkovací stání v rámci stávající zpevněné živičné plochy pod Negrelliho viaduktem. Stávající areál TJ Slavoj Praha je přístupný z jižní strany ostrova po stávající zpevněné živičné ploše. Pro západní část ostrova slouží stávající obslužná komunikace, která se obloukem zatáčí pod Hlávkův most a dál pokračuje podél severní strany areálu bývalého zimního stadionu až k vodní elektrárně v západním cípu ostrova. Pod Hlávkovým mostem je zpevněná plocha používaná na parkování vozidel a autobusů. Celková současná kapacita parkovacích stání na ostrově je cca 267 stání. Vzhledem k celoměstské koncepci není žádoucí nárazové potřeby parkování naplňovat přímo na ostrově, spíš je kladen důraz na zlepšení přístupnosti návštěvníků v rámci MHD a pěších, respektive cyklistů. Podmínkou změny je proto vybudování lávky pro pěší a cyklisty při realizaci sportovní haly. Přístup na ostrov areálu hromadnou dopravou a pro pěší je možný v současné době pouze přes Hlávkův most ze stanice metra Vltavská, případně Florenc a tramvajových linek v okolí těchto stanic. Dostupnost těchto přestupních terminálů je limitována existencí magistrály a nepříliš schůdným systémem chodníků. Cyklisté mají možnost přístupu rovněž přes Hlávkův most, zejména ze značené cyklostezky, vedené po pravém břehu Vltavy v Karlíně. Výrazné zlepšení obsluhy řešeného území se pro pěší a cyklisty dosáhne až po zprovoznění připravované pěší a cyklistické lávky z Karlína (ústící do prostoru poblíž ulice U nádražní lávky), která má být následně prodloužena i na druhý břeh Vltavy do Holešovic v prostoru Bubenského nábřeží poblíž Holešovické tržnice. Potřeba dopravy v klidu (parkování a odstavování vozidel) je vybilancována na základě obecně závazné vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/99 Sb. Jelikož se jedná dle této vyhlášky o území, 48



Tab. 5.4. Bilance potřeby parkovacích stání – navrhované plochy (varianta 2)

kavárna administrativa park

8 000 18 200 400 320 19 900

32,0

13

15,4

7

4st. / kurt 1 st. / 12 diváků 1st. / 10 000 m2

52,0 666,7 1,8

21 267 1

1 st. / 10 m2 1 st. / 35 m2 1 st. / 10 000 m2

40,0 9,1 2,0

16 4 1

CELKEM

330

Tab. 5.3. Bilance potřeby parkovacích stání – navrhované plochy (varianta 1)

západní část

CELKEM NÁVRH

400 175 3 300 41 000 1438

multifunkční hala

1 750

18 3 000

restaurace obchodní plochy

31,6

13

30,0 40,0 3,5 13,2 4,1

12 16 2 6 2

1 st. / 250 m2 1 st. / 6 drah

5,8 3,0

3 2

ukazatel základního počtu stáni

počet diváků

počet kurtů nebo drah

odbytová plocha [m2]

1 580

běžecká dráha minigolf

požadovaný počet stání (koeficient ku=0,4)

východní část

1 st. / 50 m

1 st. / 10 diváků 1 st. / 10m2 1 st. / 50 m2 1 st. / 250 m2 1 st. / 10 000 m3

2

300 restaurace obchodní plochy in-line dráha park

základní počet parková cích stání

sportovní hala

plocha parku [m2]

funkce

plocha haly nebo stadionu [m2]

oblast

istá kancelářská locha [m2]

jednotka

200 350

1 st./ 50 m2

35,0

14

1 sty 10 diváků 1 st./10m2 1 st./ 30 m2

300,0 20,0 11,7

120 8 5

wellness centrum západní část CELKEM NÁVRH

hotel kongresové sály

počet lůžek

počet diváků nebo posluchačů

400 175 3 300 41 000 1438 18 5 399 720 1 000


4 st. / kurt 1 st / 35 m2

restaurace obchodní plochy in-line dráha park běžecká dráha minigolf


počet diváků



13

tenisový areál park

západní část

plocha parku [m2]

locha haly nebo tadionu [m2]

čistá kancelářská plocha [m2]

8 538


administrativa


střední část

hřiště beach volejbal


východní část

funkce


500

jednotka

oblast

2150


zimní stadión

východní část

Tab. 5.2. Bilance potřeby parkovacích stání – současný stav

funkce


oblast

plocha parku [m2]

jednotka

plocha haly nebo stadionu [m2]

spadající do druhé zóny bez přímé obsluhy metrem, je výsledný počet stání pro navrhované funkce dle předpisu citované vyhlášky uplatněn s redukčním koeficientem Ku = 0,4 z hodnoty výpočtového stavu. Dle výpočtu dopravy v klidu pro aktuální funkční plochy je potřeba 330 stání (viz tab. 5.2.). Pro nově navrhované funkční plochy je třeba pro variantu 1 umístit dalších 203, pro variantu 2 pak 272 stání (viz tab. 5.3. a 5.4.). O tento počet stání tedy dojde k navýšení počtu parkovacích stání na území ostrova. Nárůst počtu vozidel, které budou denně do prostoru ostrova zajíždět, je pak možné odhadnout na 300 – 400 vozidel denně, tj. 600 – 800 jízd vozidel za den. Uvedené porovnání předpokládá zachování současného stavu v lokalitě, tj. nerealizaci dalších nových záměrů, které by naplňovaly funkční plochy územního plánu.

1 st. / 250 m2 1 st. / 12 diváků

8,6 41,7

4 17

1 st. / 10 m2 1 st. / 50 m2 1 st. / 250 m2 1 st. / 10 000 m2 1 st. / 250 m2 1 st. / 6 drah

40,0 3,5 13,2 4,1 5,8 3,0

16 2 6 2 3 2

1 st. / 50 m2

108,0

44

1 st. / 3 lůžka 1 st. / 5 posl.

240,0 200,0

96 80 272

V rámci urbanistické studie, která je podkladem pro změnu, je území ostrova rozděleno na část západní, centrální a východní. Centrální část ostrova s tenisovým areálem je dopravně stabilizována, deficit dopravy v klidu během tenisových utkání se předpokládá řešit mimo území ostrova Štvanice a ve větší míře s posílením úlohy MHD. Do volného prostoru východní části ostrova je koncipována lokalita pro volnočasové aktivity, východně od stávajícího sportovního areálu TJ Slavoj Praha. Návrh dopravního řešení v této východní části uvažuje s výstavbou místních komunikací pro potřeby zejména chodců, cyklistů a ve vymezeném prostoru také pro potřeby in-line bruslařů. Pro umístění potřebného počtu parkovacích stání je příslušný počet stání navržen mezi pilíři Negrelliho viaduktu v celkovém počtu 71 stání, dalších 88 stání ve var. 1, resp. 120 parkovacích stání ve var. 2 je vyhrazeno pro potřeby stávajícího areálu TJ Slavoj Praha. Součástí návrhu je rovněž chodník pro pěší vedený po vnějším obvodu přístupové komunikace a běžecká dráha podél vnitřního okraje této komunikace. Pod Hlávkovým mostem jsou navržena dvě stání pro odstav autobusu nad rámec všech bilancí. Na Hlávkově mostě je v současné době vedena tramvajová trať bez zastávky, podmínkou provedení změny je vybudování tramvajové zastávky přímo uprostřed Hlávkova mostu při realizaci sportovní haly.

203

49


A.5.9

Vlivy na ovzduší

Změna č. 2746/00 Navrhovaná změny ÚP nepředpokládá změnu dopravní zátěže v lokalitě, ani výstavbu nových zdrojů imisní zátěže. Ke zhoršení kvality ovzduší dojde krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet od realizace projektů souvisejících s navrhovanou změnou územního plánu. Po dokončení realizace nelze vzhledem k charakteru navrhované změny v imisní zátěži území očekávat. Jako negativní vliv na kvalitu ovzduší je možné hodnotit zmenšení území určeného k ochraně (zejména Etapa 0006 – Velká Chuchle, Radotín, Zbraslav, ÚČOV). Záplava území při povodních bude znamenat přesun pevných nerozpuštěných částic mimo koryto a jejich usazení na zemském povrchu. Po opadnutí hladiny a vyschnutí vody mohou být tyto nánosy zdrojem zvýšené zátěže suspendovaných částic. Toto riziko je velmi malé ve Velké Chuchli, na Zbraslavi a pro ÚČOV, kde se jedná o snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm, tj. frekvence záplav území se zvýší nepatrně a v řádu jednotek za desítky let. V Radotíně, kde je pro větší území protipovodňová ochrana zrušena a území o výměře cca 50 ha je převedeno do kategorie neprůtočné záplavového území, bude tento nárůst již znatelnější a může představovat navýšení množství prachu v území jednou za několik let až desítky let. V současné době zde protipovodňová ochrana není, nejedná se tedy o zhoršení stávajícího stavu, pouze o zmenšení předpokládané míry zlepšení do budoucna. Na změnu rozsahu protipovodňové ochrany by tedy měla navazovat opatření pro snížení prašnosti ze zasažených areálů.

Změna č. 2747/00 Navrhovaná změna ÚP nepředpokládá změnu dopravní zátěže v lokalitě, ani výstavbu nových zdrojů imisní zátěže. Vodovod bude veden pod zemí bez vlivů na kvalitu ovzduší. Ke zhoršení kvality ovzduší dojde krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet od realizace projektu souvisejících s navrhovanou změnou územního plánu. Změna představuje mírný posun trasy vodovodu, takže nastane pouze mírný posun v působení imisních zdrojů v době výstavby. Po dokončení realizace nelze vzhledem k charakteru navrhované změny v imisní zátěži území očekávat. Respektive by bylo možné uvažovat o zprostředkovaném vlivu na kvalitu ovzduší z toho důvodu, že realizace vodovodního řadu do značné míry podmiňuje rozvoj území a v konečném důsledku tedy povede k vzniku nových zdrojů emisí. Avšak jak již bylo uvedeno, je umisťování těchto zdrojů emisí dáno zejména přítomností příslušných rozvojových ploch a nikoliv jejich napojením na vodovodní řad.

Změna č. 2751/00 Zhoršení kvality ovzduší je nutné očekávat dočasně během výstavby, která se bude odvíjet od způsobu realizace tunelové stavby. Celkově lze označit vliv stavebních prací za


významný, celková doba výstavby bude několik let. Bude se jednat o dočasné, avšak dlouhodobé působení na kvalitu ovzduší, působící zejména při zahajovacích a ukončovacích pracích v oblasti navrhovaných portálů tunelů a podél trasy tunelu realizované technologií hloubení z povrchu (úsek mezi hl. nádražím a Čelakovského sady a mezi Nuselským mostem a Koubkovou ulici pro západní tunelovou troubu). Vzhledem k umístění stavby v centrální části města je nutné při plánování stavby a výběru dodavatele preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. V průběhu celé výstavby je nutno omezovat nárůst prašnosti kropením nezpevněných ploch, oplachem aut před výjezdem na komunikace, pravidelnou očistou povrchu příjezdových a odjezdových tras staveništní dopravy apod. I přes tato opatření je třeba očekávat významný nárůst prašnosti vlivem výstavby a tento vliv je nutné označit za významně negativně ovlivňující obyvatelstvo v této části města. Další významné změny v kvalitě ovzduší během výstavby je třeba očekávat v souvislosti s uzavřením Severojižní magistrály pro automobilovou dopravu a její odvedením po objízdných trasách. Vzhledem k předpokládaným objemům dopravy lze očekávat významné vlivy podél těchto tras, které budou dále zvýrazněny kumulací dopravy a tvorbou kongescí v místech, kudy bude doprava v objemech desítek tisíc aut denně vedena. Po realizaci dopravní tunelové stavby v rámci navrhované změny Z 2751/00 bude kvalitu ovzduší v lokalitě ovlivňovat převedení části dopravního výkonu do navrhovaných tunelů, ale také celkový nárůst dopravní zátěže v trase magistrály. Jak ukázaly výsledky modelových výpočtů, které jsou součástí rozptylové studie, lze pokles imisní zátěže vlivem vedení SJM v tunelu očekávat na převážné ploše posuzované změny, a to jak v blízkosti tak širším okolí Legerovy a Sokolské ulice. Nejvyšší pokles je patrný u průměrných ročních koncentrací zejména v lokalitě mezi Mezibranskou a Legerovou ulicí. Naopak nárůst koncentrací byl vypočten především v okolí plánovaného jižního portálu tunelu. Další změny lze očekávat ve větší vzdálenosti od Z 2751/00 v Severojižním směru podél SJM, kde lze vlivem nárůst dopravy očekávat zvýšení imisní zátěže. V prostoru navrhované změny byly zaznamenány níže uvedené diference imisní zátěže: !

pokles průměrných ročních koncentrací NO2 se bude pohybovat nejvýše do 3 µg.m-3

!

v případě maximálních hodinových koncentrací NO2 byl nejvyšší pokles vypočten do 60 µg.m-3

!

u průměrných ročních koncentrací benzenu byl vypočten nejvyšší pokles do 0,8 µg.m-3

!

u suspendovaných částic frakce PM10 pokles do 7 µg.m-3

!

u suspendovaných částic PM2,5 pokles do 2,2 µg.m-3

!

u maximálních denních koncentrací částic PM10 byl vypočten pokles do 44 µg.m-3

Naopak nárůst koncentrací lze na území posuzované změny očekávat zejména v prostoru portálů navrhovaných tunelů. Nejvyšší příspěvky byly vypočteny u všech hodnocených látek u jižního portálu tunelu, který je situován v blízkosti Nuselského mostu: !

u průměrných ročních koncentrací NO2 se bude nárůst pohybovat do 8 µg.m-3

!

v případě maximálních hodinových koncentrací NO2 lze navýšení zaznamenat až do výše 110 µg.m-3

!

v případě průměrných ročních koncentrací benzenu byl vypočten nárůst do 0,75 µg.m-3

!

u suspendovaných částic frakce PM10 nárůst do 4 µg.m-3

50



!

u suspendovaných částic frakce PM2,5 do nárůst 1,5 µg.m-3 (zde se projevuje také vliv nižší sekundární prašnosti z tunelových úseků)

!

u maximálních hodinových koncentrací částic PM10 byl vypočten nárůst do 34 µg.m-3.

Vlivem provozu posuzované stavby, která je předmětem změny Z 2751/00, dojde dle výsledků modelových výpočtů v území k významnějším změnám v imisním zatížení. Protože u průměrných ročních a maximálních hodinových koncentrací NO2 a maximálních denních koncentrací PM10 prochází územím limitní izolinie, vyvolá předkládaný záměr změny rozsahu území zasažené nadlimitními koncentracemi: !

u IHr NO2 bylo vlivem navrhované změny vypočteno překročení limitu ve 28 bodech v severní části území a v jednom bodě v blízkosti jižního portálu navrhovaného tunelu. Současně však v centrální části území dojde ve 40 bodech k poklesu imisní zátěže z nadlimitní na podlimitní.

!

u IHk NO2 byl počet referenčních bodů s nadlimitními hodnotami navýšen o 20, a to lokálně v blízkosti jižního portálu navrhovaného tunelu a dále ve větší vzdálenosti od navrhované změny na severu posuzovaného území. Naopak pokles z nadlimitních na podlimitní hodnoty byl vypočten v 58 bodech v centrální části území podél Francouzské a dále v oblasti křížení Rumunské a Sokolské ulice.

!

u IHd PM10 počet referenčních bodů s nadlimitními hodnotami naroste ve 3 bodech, a to pouze v blízkosti jižního portálu tunelu, zatímco pokles z nadlimitních na podlimitní hodnoty byl vypočten v 43 bodech v centrální části území podél Legerovy ulice mezi Wilsonovou a Ječnou ulicí.

U ostatních látek bude imisní limit před i po realizaci plánované změny splněn. Realizace tunelů však přinese dopravní změny v kontextu celého města, kdy dojde vlivem lepší průjezdnosti lokalitou k nárůstu dopravních intenzit v trase Severojižní magistrály a naopak – pokles intenzit lze očekávat zejména na úsecích Městského okruhu. Ve studii byl proto proveden odhad předpokládané změny imisí zátěže ve větší vzdálenosti od navrhované Z 2751/00. Podél Severojižní magistrály lze vlivem nárůstu dopravní zátěže očekávat zvýšení imisní zátěže u IHr benzenu a PM2,5 v řádu desetin µg.m-3, u IHr prachových částic frakce PM10 až 1 µg.m-3 a u NO2 poté až 2,5 µg.m-3. Podrobnější odhady pro jednotlivé úseky magistrály jsou uvedeny v následující tabulce.

Naopak snížení koncentrací v blízkosti MO lze očekávat řádově nižší, neboť významná část MO bude vedena v tunelu (Mrázovka, Strahov, Blanka, Jarov, Malešice), z tunelů je poté převážné množství vzdušniny odváděno přes výdechy. V referenční výšce 1,5 m nad terénem tak lze vlivem snížení dopravních intenzit očekávat pokles průměrných ročních hodnot pouze v řádu setin µg.m-3 (u benzenu tisícin µg.m-3).

Změna č. 2752/00 Na základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a údajích o současných funkcích v areálu byl proveden odhad změn v dopravním zatížení území a následně výpočet produkce emisí z parkování automobilů u jednotlivých funkcí a z jejich pohybu na přilehlých komunikacích. Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR. Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku pro výpočtový rok 2015. V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti (částice zvířené projíždějícími automobily). Ve výpočtu je rovněž zohledněn vliv studených startů při odjezdech zaparkovaných automobilů. Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 5.6. Tab. 5.6. Emise z dopravy na ostrově Štvanice

Stávající plochy Nárůst vlivem nové dopravy (var. 1) Nárůst vlivem nové dopravy (var. 2)

částice PM10 51,5 37,7 28,8

!

roční koncentrace oxidu dusičitého narostou cca o 0,05 µg.m-3

!

roční koncentrace benzenu narostou cca o 0,02 µg.m-3

Úsek V Holešovičkách Argentinská Rohanské nábřeží Wilsonova (Hlavní nádraží – Klimentská) 5. května (Nuselský most – Kongresová) 5. května (Kongresová – Na Strži) 5. května (Na Strži – Vyskočilova) 5. května (Vyskočilova – Jižní spojka) 5. května (Jižní spojka – Spořilovská) Brněnská

!

roční koncentrace PM10 narostou nejvýše o cca 0,1 µg.m-3

Oxid dusičitý

Benzen

Částice PM2,5

0,1

0,2

< 0,1

< 0,1

0,1

0,4

< 0,1

< 0,1

0,1

0,3

< 0,1

< 0,1

0,7

1,5

0,15

0,2

1,0

2,5

0,18

0,3

0,5

1,2

0,10

0,1

0,3

0,8

0,07

0,1

0,2

0,6

0,1

0,1

0,2

0,5

< 0,1

0,1

0,1

0,3

< 0,1

< 0,1

benzen 21,0 16,0 12,0

Očekávané změny imisní zátěže odpovídají porovnání změn v produkci emisí. Vlivem nárůstu intenzit dopravy dojde k velmi mírnému nárůstu znečištění ovzduší, lze očekávat následující změny v imisním zatížení:

Tab. 5.5. Odhad nárůstu imisní zátěže průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek podél navazujících úseků SJM Částice PM10

Emise (kg.rok-1) oxidy dusíku 91,4 68,4 51,9

Jak je zřejmé z uvedeného přehledu změna ve výši emisí z dopravy i očekávané nárůsty koncentrací znečišťujících látek jsou minimální a nebudou znamenat významné ovlivnění kvality ovzduší v lokalitě ani blízkém okolí. Podmínkou je zlepšení pěšího přístupu na ostrov a uspokojení špičkové parkovací poptávky mimo plochu ostrova s využitím MHD jako způsobu dopravy návštěvníků při pořádání hromadných akcí. Určitý vliv na kvalitu ovzduší bude mít také období provádění revitalizačních prací, kdy lze předpokládat zejména zvýšení prašnosti z vlastních stavebních prací a také z vyvolané

51


staveništní dopravy. Bude se však jednat o dočasný vliv, který nebude lokalizován přímo u obytné zástavby. A.5.10 Vliv na akustickou situaci Změna č. 2746/00 Navrhovaná změna ÚP nepředpokládá změnu dopravní zátěže v lokalitě, ani výstavbu nových zdrojů hlukové zátěže. Ke zhoršení akustické zátěže tak dojde pouze krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet od realizace projektů na ploše navrhované změny. Po dokončení realizace nelze vzhledem k charakteru navrhovaného záměru očekávat žádné změny v akustické situaci území.


v současnosti zatížena méně. Nepříznivé hlukové dopady se tak výrazně promítnou do širšího území města. Po dokončení výstavby dojde vůči stavu před zahájením stavby vlivem převedení části dopravního proudu do navrhované tunelu k významnému poklesu akustické zátěže v trase SJM mezi Nuselským mostem a Wilsonovou ulicí, který bude dosahovat až 5 dB v denní i noční dobu. I přes významný pokles akustické zátěže však nedojde v území k plošnému poklesu akustické zátěže pod úroveň stanovených hygienických limitů. V denní době lze podél Sokolské a Legerovy ulice sice očekávat pokles akustické zátěže pod hranici hygienického limitu s korekcí pro starou zátěž o hodnotě 70 dB, v noční dobu však zůstane podél těchto komunikací hygienický limit s korekcí pro starou zátěž (60 dB) nadále překročen. Hygienický limit s korekcí pro hluk z provozu na hlavních komunikacích o hodnotě 60 dB ve dne a 50 dB v noci bude nadále překročen na převládající ploše řešeného území.

Změna č. 2747/00 Navrhovaná změny ÚPN nepředpokládá změnu dopravní zátěže v lokalitě, ani výstavbu nových zdrojů hlukové zátěže. Ke zhoršení akustické zátěže tak dojde pouze krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet od realizace projektu na ploše navrhované změny. Změna představuje mírný posun trasy vodovodu, takže nastane pouze mírný posun v akustickém působení v době výstavby. Po dokončení realizace nelze vzhledem k charakteru navrhovaného záměru očekávat změny v akustické situaci území. Respektive by opět bylo možné uvažovat o zprostředkovaném vlivu na akustickou situaci z toho důvodu, že realizace vodovodního řadu do značné míry podmiňuje rozvoj území a v konečném důsledku tedy povede k nárůstu hluku např. z vyvolané dopravy. Avšak jak již bylo uvedeno, je realizace této výstavby dána zejména přítomností příslušných rozvojových ploch a nikoliv jejich napojením na vodovodní řad.

Změna č. 2751/00 Dočasné negativní vlivy z hlediska akustické zátěže lze očekávat v průběhu výstavby navrhovaného projektu, kdy lze vzhledem k poloze staveniště s jistotou předpokládat, že bez dodatečných technických a organizačních opatření bude překročen hygienický limit u nejbližších chráněné zástavby na hranici venkovního chráněného prostoru. Po upřesnění projektové dokumentace bude zpracována akustická studie, která navrhne zajištění splnění hygienických limitů na venkovním plášti budov, případně ve vnitřních chráněných prostorách staveb. Ve vlastním dotčeném území (tj. v ulicích Sokolská, Legerova, Mezibranská) lze vlivem odklonu automobilové dopravy, která je hlavní příčinou nadlimitní hlukové zátěže očekávat razantní pokles hladin hluku z dopravy. Tato akustická zátěž se přenese na jiné komunikace podle stanovených objízdných tras a zde bude negativně působit v místech, která jsou

Naopak nárůst akustické zátěže lze očekávat ve větší vzdálenosti od navrhované změny podél navazujících úseků Severojižní magistrály a dalších komunikací, kde dojde vlivem realizace navrhovaného projektu k navýšení dopravních intenzit. Nejvyšší navýšení lze očekávat podél ulice 5. května, o 1,4 dB. Navýšení do 0,9 dB bylo poté vypočteno u chráněné zástavby podél Wilsonovy a Opletalovy ulice. Ve vztahu k hygienickým limitům je možné očekávat, že v noční dobu v noční dobu lze podél Wilsonovy ulice očekávat překročení limitních hodnot. V řadě bodů, kde jsou již hygienické limity překročeny (70/60 – s korekcí pro starou zátěž) i (60/50 – pro hluk z provozu na hlavních komunikacích) dojde k dalšímu nárůstu akustické zátěže. Přehledné uvedení změn v navazujících úsecích je uvedeno v tab. 5.7. Tab. 5.7. Změny v hladinách akustického tlaku (dB) Úsek V Holešovičkách Argentinská Rohanské nábřeží Wilsonova (Hlavní nádraží – Klimentská) 5. května (Nuselský most – Kongresová) 5. května (Kongresová – Na Strži) 5. května (Na Strži – Vyskočilova) 5. května (Vyskočilova – Jižní spojka) 5. května (Jižní spojka – Spořilovská) Brněnská

Změna hladiny ak. tlaku (dB) Den Noc 0,3

0,3

0,4

0,4

0,5

0,5

0,9

0,9

1,1

1,1

0,8

0,8

0,6

0,6

0,4

0,4

0,2

0,1

<0,1

<0,1

Vlivem realizace předkládaného řešení lze očekávat změny dopravní zátěže nejen v oblasti navrhované změny a jejím bezprostředním okolí, ale také v širším okolí města. Podél ulice 5. května lze očekávat nárůst až na úrovni 1,4 dB, který se bude se vzdáleností od Nuselského mostu směrem k Budějovické postupně snižovat. Stejně tak podél Wilsonovy ulice lze očekávat navýšení až do 0,9 dB, které bude s rostoucí vzdáleností od posuzované změny postupně klesat. S nárůstem dopravy na SJM nastane současně pokles dopravní zátěže na objízdné trase Městského okruhu. Podél trasy MO však nelze očekávat významné snížení 52


hlukové zátěže, neboť převážná část MO bude vedena v tunelu (tunely Mrázovka, Strahov, Blanka, Jarov, Malešice). Povrchové úseky MO jsou poté vedeny převážně ve větší vzdálenosti od obytné zástavby. Zde tak lze očekávat pouze minimální změny.


možné využití tohoto území. Nebude se jednat o změnu vůči stávajícímu stavu, pouze nedojde k realizaci protipovodňové ochrany v budoucnu.

Změna č. 2747/00 Změna č. 2752/00 Hlavním faktorem pro ovlivnění hlukové situace v okolí ostrova Štvanice je opět vyvolaná automobilová doprava. Vzhledem k očekávanému mírnému nárůstu intenzit dopravy vlivem provozu po realizaci navrhované změny je možné očekávat i mírné navýšení hlukové zátěže. Na základě údajů o změnách kapacit a odvozených změnách v intenzitách dopravy je možné vyhodnotit změny hlukových hladin na zástavbě v okolí nejbližších hlavních komunikací: !

nárůst o 0,2 dB ve dne oproti výchozímu stavu (tj. proti stavu bez revitalizace území a navýšení parkovacích kapacit), což je změna, která není v reálné situaci zjistitelná.

!

v noci se nepředpokládá změna hlukové zátěže

Určité výraznější zvýšení akustické zátěže lze předpokládat v době stavebních prací, kdy se projeví jak vliv stavebních strojů přímo na ostrově, tak i vliv vyvolané staveništní dopravy. Vzhledem k rozmístění okolní obytné zástavby je možné jako rozhodující faktor označit právě staveništní dopravu. V projektové dokumentaci je pak třeba zajistit, aby hluková zátěž nepřekračovala stanovené limity.

A.5.11 Vlivy na klima Žádná ze změn nemá takový rozsah nebo intenzitu, aby mohla měřitelným způsobem ovlivnit klima. Ovlivnění klimatického systému změnou emisí CO2 a dalších obdobně působících látek nebude významné natolik, aby se v celkové bilanci emisí projevilo. A.5.12 Vlivy na hmotné statky Změna č. 2746/00 Změna vymezení záplavových území se dotýká území v těsné blízkosti řeky Vltavy a Berounky. Vlivy na hmotné statky může mít prakticky pouze snížení protipovodňové ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm, které znamená vyšší riziko zaplavení objektů na Zbraslavi. Toto riziko představuje zvýšení frekvence na jednou za několik desetiletí oproti jednou za několik století. Jedná o maximální možnou ochranu, kterou lze v daném území z technických a ekonomických hledisek realizovat, je nutné tento vliv akceptovat.

Trasa vodovodu je navržena s ohledem na vymezené funkční plochy a nově vzniklou zástavbu. Severně od Újezda se vyhýbá ploše OB a SO3 a prochází plochou ZMK. V tomto místě tedy páteřní vodovod nebude limitovat stavební rozvoj na vymezené ploše (na rozdíl od stávající trasy dle platného územního plánu, která uvedenými rozvojovými plochami prochází). V jižní části Křeslic se trasa vyhýbá nové zástavbě a nedotkne se tak hmotného majetku. V Pitkovicích je trasa vodovodu navržena mimo těleso komunikace U dálnice. V blízkosti parku je navržena ve vedení plochou OV, což může negativně ovlivnit využitelnost této plochy pro obytnou výstavbu. Dále je trasa navržena ulicí K dálnici, tj. beze změny oproti výchozímu stavu v územním plánu. Odbočka na jih do Benic je vedena bez kolize s hmotným majetkem.

Změna č. 2751/00 Výstavba tunelu v centrální části města bude mít významný vliv na hmotný majetek. Rozsáhlá podzemní stavba může ohrozit stabilitu budov ve svém nadloží, při probíhajících stavebních pracích při hloubení tunelu budou objekty vystaveny vibracím a namáhání vzniklému v důsledku změn v podloží. I přes technický pokrok, který umožňuje provádět výstavbu co nejšetrněji, jsou v současnosti patrné negativní vlivy na okolí zaznamenané při stavbě Městského okruhu. Je tedy oprávněné očekávat, že obdobné vlivy budou zaznamenány i u stavby této tunelové stavby. Předpokládá se změna řešení Fügnerova náměstí, kde bude zrušen stávající podchod a pěší doprava bude vedena přes zklidněné ulice na povrchu. V rámci projektu se počítá se zklidněním a revitalizací ulic Legerova a Sokolská.

Změna č. 2752/00 Hlavním přínosem navrhované změny v dotčeném území je revitalizace stávajících objektů a ploch určených pro rekreaci. Navrhovaná změna tak zvýší estetickou a urbanistickou hodnotu území, stejně tak lze očekávat zvýšení tržní hodnoty. Změna umožní vybudování nových sportovišť a zvýšení atraktivity území.

Nerealizace protipovodňových opatření v Radotíně bude znamenat zvýšené riziko záplav průmyslových ploch a tím zvýšení negativních vlivů na tuto část území. Frekvenci zaplavení je možné očekávat v intervalech prvních desetiletí. Bude se jednat o negativní vliv, který ovlivní 53


A.5.13 Vlivy na kulturní architektonické a archeologické dědictví Změna č. 2746/00 Změna vymezení záplavových území se dotýká území v těsné blízkosti řeky Vltavy a Berounky. Zejména v centru Prahy se nachází velké množství památek. V prostoru etapy 0001 a 0002 na území Pražské památkové rezervace dochází k rozšíření pásma ochrany před povodněmi. Z národních kulturních památek je vlivem rozšíření protipovodňové ochrany chráněna také větší část Starého židovského hřbitova. V prostoru etap 0003, 0004 a 0007 nedojde z hlediska ovlivnění historických, kulturních a archeologických památek k významným změnám. Vzhledem k možné četnosti zasažení území povodní se však nejedná o významnou změnu. V prostoru etap 0005, 0006 a 0008 nedojde z hlediska ovlivnění historických, kulturních a archeologických památek k významným změnám. Výjimku tvoří národní kulturní památka cisterciácký klášter ve Zbraslavi, který je součástí zámku Zbraslav. V jeho blízkosti se v prostoru zelených ploch mírně zvýší rozloha neprůtočné plochy, vlastní památky se však tato změna nedotkne. Změnu je možné zaznamenat u národní kulturní památky Ottova vila na Zbraslavi, kde je navržena redukce ochrany, a to z ochrany Q2002+30cm zajišťované městem na ochranu Q100+30cm zajišťovanou individuálně. Zde je nutné očekávat vyšší riziko zaplavení této památky na frekvenci řádově v desetiletích. Celkově lze označit vliv navrhované změny na historické, kulturní a archeologické památky za pozitivní s negativními vlivy v některých lokalitách.


řešeném území nachází řada historicky významných a architektonicky cenných staveb a historická zahrada (Čelakovského sady). Z pohledu zařazení mezi nemovité kulturní památky lze v blízkosti navrhované trasy tunelu zaznamenat sněmovnu Federálního shromáždění či Smetanovo divadlo (Státní opera). Nemovité kulturní památky nejsou s navrhovaným tunelem v přímé kolizi a navrhovaná změna je při zachování stavebních postupů v průběhu výstavby neovlivní. Stavba je navržena v přímé kolizi pouze s historickou zahradou (Čelakovského sady), kterou v jejím jižním okraji prochází. Zde je nutné zohlednit, že dle platného územního plánu povede v těchto místech spojnice Legerovy a Mezibranské ulice po povrchu. Navrhovaná změna, která uvažuje s tunelovým vedením, zásah do plochy historické zahrady pravděpodobně rozšiřuje (stavební zábor pro podzemní stavbu bude větší něž pro stavbu povrchovou), po výstavbě bude plocha zeleně na povrchu větší u tunelové varianty oproti variantě povrchové. Ostatní historicky významné a architektonicky cenné stavby nebudou plánovanou stavbou dotčeny.

Změna č. 2752/00 Na území ostrova se nachází vodní elektrárna, která nebude změnou dotčena. Dále je zde klasicistní objekt kavárny, který nebude změnou dotčen. Podle podkladové studie bude zakomponován do projektu revitalizace ostrova ve stávající podobě. Nejzápadnější cíp ostrova spadá do pražské památkové rezervace. Změna se této části ostrova netýká.

Změna č. 2747/00 Na katastrálních územích, kterými trasa vodovodu v navrhované změně prochází, se památková zóna, památková rezervace, národní kulturní památky či archeologické významné lokality nevyskytují. Nejbližší nemovitá kulturní památka (Koníčkův vodní mlýn na území Újezdu u Průhonic) bude od navrhovaného vedené trasy vodovodu vzdálen cca 750 m. U historických jader obcí vymezených dle ÚPnSÚ HMP dojde k mírné změně. Na území Pitkovic a Benic bude na rozdíl od stávajícího návrhu trasa vodovodu procházet po okraji vymezených historických jader, nedojde však k jejich předělu či významnému narušení. Možné ovlivnění lze očekávat výlučně v době výstavby vodovodu, po zprovoznění nebude vliv stavby na jádra historických obcí patrný. V době výstavby je možné očekávat, že v některých místech dojde k zastižení archeologických nálezů při výkopových pracích. Vlastní změna však vlivy prakticky nemění, neboť dochází pouze k mírné změně vedení vodovodu.

Změna č. 2751/00

A.5.14 Vlivy na krajinu Změna č. 2746/00 Protipovodňová opatření (zemní valy, betonové zdi, mobilní hrazení) mají rozměry řádu do několika metrů výšky a několika desítek metrů délky. Některé části protipovodňových opatření jsou projektovány jako mobilní, případně jako uzávěry průjezdů v náspu železnice. Tyto struktury mohou v některých místech v urbanistickém mikroměřítku působit jako pohledově významná změna, celkově však nemohou významně ovlivnit krajinný ráz v širších, dálkových pohledech. Změny oproti původně navrhovaným opatřením lze v celkovém kontextu hodnotit spíše pozitivně.

Změna č. 2747/00 Změna vedení páteřního vodovodu nemůže mít významnější vliv na krajinu a krajinnou strukturu. Místně se projeví odstraněním vysoké zeleně, v rozsahu obdobném jako u původně plánované trasy.

Tunel na Severojižní magistrále je navržen v převážné míře na území památkové zóny Vinohrad, v severní části v blízkosti Národního muzea poté prochází památkovou rezervací. Tunel je v návrhu veden v blízkosti národní kulturní památky Národního muzea. Dále se na

54


Změna č. 2751/00 Silniční tunel představuje převážně podzemní stavbu, která neovlivní krajinný ráz. Jistou změnu je možné očekávat na koncích tunelu, kde budou muset být vybudovány vjezdové a výjezdové portály včetně ramp navazujících komunikací. Tyto změny budou představovat změny místního uspořádání. Vzhledem k pohledové izolaci severního konce tunelu vůči dálkovým pohledům a díky malému prostorovému rozsahu a limitované hmotě umisťované nad terén se tato změna nepromítne do charakteru krajiny ani na severu ani na jižním konci tunelu u Nuselského údolí.

Změna č.2752/00 Navrhovaná změna po svojí realizaci nebude představovat významný zásah do krajiny. Změna umožní výstavbu objektů víceúčelové haly a zimního stadionu nebo wellness centra. Je možné předpokládat rozšíření počtu objektů a sportovišť na ploše ostrova. V konkrétním architektonickém návrhu je třeba zajistit, aby nové objekty svým charakterem, objemem, výškou a použitými materiály byly v souladu s okolím. V mikroměřítku tedy může dojít k pohledové změně, ovšem v širším kontextu budou rozdíly jen málo ovlivňovat celkový krajinný ráz. Dalším významnějším zásahem mohou být úpravy zeleně, které budou představovat kácení některých dřevin a nová výsadba. Podmínkou výstavby na stávajících plochách zeleně je revitalizace zelených ploch na celé ploše ostrova. Za této podmínky lze předpokládat po provedené revitalizaci zvýšení celkové estetické úrovně i přes úbytek zelených ploch na úkor zastavěné plochy.

A.6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. A.6.1

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení Předkládané změny jsou posuzovány ve dvou variantách rozvoje území:

!

nulová varianta představuje nepřijetí navrhované změny územního plánu, tj. počítá s náplní území dle platného ÚP, nejedná se tedy o současný stav na předmětných lokalitách.

!

v aktivní variantě je poté hodnocena realizaci záměru/ů podle předkládaných změn.

Vyhodnocení po jednotlivých složkách životního prostředí uvádějí předchozí kapitoly, souhrn nejvýznamnějších očekávaných vlivů je uveden níže.


Změna 2746/00 má několik částí. Mezi první patří zanesení skutečného stavu provedení protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce, a z aktualizace záplavového území podle 2D povodňového modelu hl. m. Prahy 2008 včetně vymezení nových a aktualizace záplavových území na drobných vodních tocích. Záplavová území na drobných vodních tocích byla vymezena na základě aktualizace Generelů a VH studií drobných vodních toků výpočtem simulací matematického modelu a podle zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.), a to včetně aktivní zóny záplavového území. Záplavová území byla vyhlášena vodoprávním úřadem, jako opatření obecné povahy a na podkladě toho jsou převzaty do změny územního plánu. Tyto změny mají formální charakter. Za pozitivní vliv je zde možné spatřovat skutečnost, kdy bude ve vymezeném záplavovém území omezena aktivita člověka (stavby, zásahy snižující retenční kapacitu atd.), které by mohly zhoršovat průběh povodně. Také pro investory a vlastníky představují tyto úkony jasný signál, jak mohou s pozemky do budoucna dále nakládat. Minimální dopady lze očekávat u změn vedení protipovodňových opatření, které vyplynuly z aktualizace 2D povodňového modelu hl. m. Prahy 2008, zde nebyly zaznamenány závažné změny u žádné z hodnocených složek životního prostředí. U nových navrhovaných protipovodňových opatření v centrální části města lze poté očekávat pozitivní dopady, a to jak v ochraně obyvatel před povodní, tak v případě ochrany kulturních památek města. Předmětné dopady nejsou markantní, ale v případě povodně jednoznačně prospěšné. Převedení území do kategorie nechráněné představuje pozitivní vliv v případě vlivů na vodní tok, protože se zvýší retenční kapacity území. Současně však bude navrhovaná změna působit negativně. U vlivu na vodní tok dojde k možnosti kontaminace vodního toku v případě povodní. Negativně bude tato změna působit v případě povodní také na zajištění hmotných statků a na kvalitu ovzduší v důsledku zvýšené emise suspendovaných částic ze zaschlých nánosů v území. V případě snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm je změna dána v převážné míře výsledky studií proveditelnosti, podle kterých není technicky a ekonomicky možné původně navrhovaná opatření v předmětných lokalitách na průtok Q2002+30cm realizovat. Snížení stupně ochrany tak představuje obdobné dopady, jaké jsou uvedeny v odstavci výše, avšak pouze při přelivu stoleté vody, tj. opakování v intervalu řádově desítek let. Oproti stávajícímu stavu však bude změna působit jednoznačně pozitivně, neboť realizace ochrany na Q100+30cm výrazně zlepší ochranu obyvatel a majetku před povodněmi. V celkovém porovnání je možné hodnotit provedení změny jako variantu vhodnější z hlediska vlivů na životní prostředí. V případě změny 2747/00, která představuje pouze změnu vedení trasy vodovodu, lze zásah do životního prostředí očekávat zejména v průběhu výstavby. Po dokončení a zprovoznění vodovodu budou dopady na životní prostředí minimální. Samotná změna vedení vodovodu přináší pozitivní dopad, neboť nově navržená trasa respektuje umístění stávající zástavby na území Křeslic a nutné stavební práce související s výstavbou vodovodu se posunou do vzdálenějších pozic od obydlených oblastí.

55


Oproti stávajícímu stavu výstavba vodovodu působí nepřímo pozitivně i negativně. Pozitivně se vybudování kapacitnějšího vodovodu projeví v kvalitě života obyvatel, přinese stávající populaci stabilnější a kvalitnější zásobování vodou. Zároveň umožní další vytváření možností k bydlení pro nově příchozí obyvatele. To s sebou může přinášet negativní jevy v podobě zvýšené intenzity dopravy a s tím spojený nárůst imisní a hlukové zátěže. Mezi další negativní potenciální jevy, na které může výstavba vodovodu nepřímo působit, patří např. tlaky na zahušťování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro plochy zeleně a další suburbanizace okrajových částí města, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a častá ztráta vazeb (ÚSES, systém zeleně atd.) do Středočeského kraje. V celkovém zhodnocení je možné provedení změny hodnotit jako variantu vhodnější z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Změna 2751/00 přináší do území řadu změn. Nejvýznamnější tvoří dopady na automobilovou dopravu a tím i na akustickou a imisní situaci v lokalitě a vlivy na zdraví obyvatel. Porovnání výchozího stavu se stavem se změnou (fungujícím tunelem) ukazuje, že aktivní varianta znamená pokles negativního působení na obyvatele v prostoru Prahy 1 a 2 (v blízkém okolí magistrály), a nárůst negativního působení automobilové dopravy v navazujících úsecích magistrály, tj. zejména v Praze 4, 7 a 8. Provedená hodnocení ukazují, že nárůst imisní zátěže i hladin hluku dosahuje menších hodnot než činí pokles v prostoru změny, tj. pokles je relativně výraznější než nárůst. Na druhou stranu se nárůst realizuje na výrazně větší ploše a zasahuje více obyvatel než pro kolik je předpokládáno zlepšení situace. Realizace záměru tak představuje v podstatě přesun zátěže z jedné skupiny obyvatel na druhou bez její faktické významnější redukce. Aktivní varianta (s provedenou změnou) je tedy vhodnější pro obyvatele Prahy 1 a 2 v okolí Severojižní magistrály, nulová varianta je naopak přínosnější pro obyvatele kolem navazujících úseků SJM. Dalšími vlivy, které je možné hodnotit jsou vlivy na zeleň, u nichž aktivní varianta znamená větší zásah do stávající zeleně v severní části (v prostoru Čelakovského sadů) a větší rozlohu zelených ploch po výstavbě. V prostoru Fügnerova náměstí a jižního portálu je vhodnější varianta nulová, která zásah do zeleně vylučuje, výměra zeleně v těchto místech zůstává v aktivní variantě přibližně shodná s variantou nulovou. Negativní vlivy spojené s výstavbou (hluk, prašnost, snížení faktorů pohody) se projeví pouze v aktivní variantě. Naopak aktivní varianta dovolí revitalizaci ulic Sokolská, Legerova a navazujících prostor a redukci jejich funkce jako dopravních tepen a tím dlouhodobé zvýšení kvality bydlení v těchto místech. Výstavba tunelu znamená dotčení velkého množství inženýrských sítí, jejich přeložky a rekonstrukce. To může znamenat v některých případech příležitost k nahrazení nevyhovujících částí infrastruktury, znamená to na druhou stranu prodloužení doby výstavby a zvětšení rozsahu území dotčeného stavbou. Celkově je možné konstatovat, že hlavní přínos tunelové stavby – omezení působení automobilové dopravy na okolí – bude vlivem nárůstu dopravy na okolních úsecích realizován


pouze na omezeném území za cenu nárůstu v území jiném. Změna tak problém neřeší, pouze přesouvá do jiného území. Navíc změna jednoznačně působí proti koncepci řešení dopravy v Praze tím, že stahuje dopravu z Městského okruhu na Severojižní magistrálu, tj. do centra města. Na základě uvedených skutečnosti je možné změnu Z 2751/00 v navrženém provedení hodnotit jako nepřijatelnou z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatele. Změna 2752/00 je navržena pro umožnění revitalizace ostrova Štvanice. Změna představuje změnu funkčního využití tak, aby byla umožněna výstavba víceúčelové haly a dále drobné změny funkčních ploch pro zajištění rozvoje rekreačních aktivit ostrova. Realizací plánovaných staveb dojde k zvýšení potřeb území z hlediska zdrojové a cílové dopravy. Oproti nulové variantě dojde ke zlepšení rekreačního a relaxačního potenciálu území, k revitalizaci zanedbaného území v centru města a navrácení jeho funkce pro obyvatele. Realizace nulové varianty by znamenala pravděpodobně další chátrání areálu, zvyšování sociálně patologických jevů a celkový úpadek lokality. I bez provedené změny územního plánu však může dojít ke zlepšení rekreačního a relaxačního potenciálu území a k revitalizaci zeleně a navrácení jeho funkce zanedbaného území pro obyvatele. I stávající funkční využití umožňuje náhradu bývalého zimního stadionu, plochy sloužící oddechu ve východní části ostrova umožňují posílení rekreačního a relaxačního potenciálu území. K revitalizaci zeleně může dojít nezávisle na jakýchkoli stavebních aktivitách v území. Porovnání vlivů na ovzduší, hluk a obyvatelstvo je provedeno spíše na straně bezpečnosti. I bez provedené změny by mohlo dojít k určitému vývoji a realizaci nových staveb a tím nárůstu dopravy v území. Vlastní změna (rozšíření zastavitelného území a změna funkčního využití) má sama o sobě tedy vlivy nižší, předpokládá se ale, že bez změny územního plánu nedojde k revitalizaci území a nárůst dopravy tak skutečně bude vázán na provedení navrhované změny. Aktivní varianta znamená mírně vyšší zatížení území emisemi z automobilové dopravy i hlukem, avšak množství emisí ani nárůst akustické zátěže se v celkovém pozadí neprojeví a nebude rozlišitelný. Aktivní varianta znamená redukci zeleně oproti nulové variantě, dojde ke změně vymezení plochy ZP na plochu ZMK, pro možnost realizace komunikací a hřišť. Dojde též k malé redukci vymezené plochy celoměstsky významné zeleně. Aktivní varianta znamená oproti nulové redukci vymezené plochy nadregionálního biokoridoru, který je v současnosti nefunkční. Podmínkou výstavby v těchto plochách zeleně je rekonstrukce zeleně s cílem zvýšit funkčnost prvků ÚSES. Revitalizace zeleně může proběhnout i bez výstavby v současných nezastavitelných plochách, tj. i v nulové variantě. V tom případě by byla aktivní varianta méně příznivá než varianta nulová. Při současně provedené revitalizaci zeleně je možné hodnotit vliv na zeleň jako přijatelný. Aktivní varianta neznamená významné vlivy na faunu, flóru, ekosystémy nebo biodiverzitu. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo bude u aktivní varianty převládat pozitivní vliv, tj. rozšíření možnosti rekreace v centrální části města. Negativní vlivy spojené s výstavbou (hluk,

56


prašnost, snížení faktorů pohody) se projeví pouze v aktivní variantě, budou dočasné a nebudou probíhat v těsném kontaktu s obytnou zástavbou. Na základě uvedených skutečností a za splnění níže uvedených podmínek je možné změnu Z 2752/00 v navrženém provedení hodnotit jako přijatelnou z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatele. A.6.2

Popis použitých metod

Postup použitý při zpracování předkládaného hodnocení vycházejí z platné legislativy. Posuzování změn územně plánovací dokumentace bylo provedeno podle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osobou autorizovanou k posuzování vlivů na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Údaje o stávajícím stavu a posuzovaných vlivech na životního prostředí v území vycházejí z dostupných podkladů, mezi hlavní zdroje poté patří: !

Územně plánovací příprava, tj. Územně analytické podklady hl. m. Prahy, 2010, Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy

!

Dokumenty koncepcí a politik, zejména koncepcí na úrovni hl. m. Prahy

!

Informace o stavu životním prostředí v lokalitě dostupné z veřejných informačních zdrojů

!

Terénní průzkumy

!

Závěry z jednání s předkladatelem změny

!

Podkladové studie předané Útvarem rozvoje hl. m. Prahy

U navrhované změny Z 2746/00 a Z 2747/00 byl podkladem písemný a grafický popis navrhovaných změn vypracovaný Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Pro změnu Z 2751/00 byla k dispozici dále řada doprovodných urbanistických studií a studií proveditelnosti. Jedná se o studie: !

Dopravně urbanistická studie Severojižní magistrály v úseku za Národním muzeem, kterou zpracovala SATRA spol. s r. o. v roce 2004

!

Ekologické řešení dopravy na Severojižní magistrále v úseku Hlavní nádraží – Nuselský most z června 2008, kterou vypracovala firma METROPROJEKT Praha, a.s.

!

Zklidnění Severojižní magistrály v úseku Rumunská – Bolzanova, kterou vypracovala SATRA spol. s r. o. v roce 2008

!

Humanizace Severojižní magistrály, kterou vypracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy. V červnu 2010.

Z podkladových studií byla pro vyhodnocení změny Z 2751/00 použita po konzultaci se zadavatelem (ÚRM Praha) podkladová studie, kterou vypracovala společnost SATRA v roce 2008. Součástí vybrané studie je dopravní řešení v lokalitě navrhované změny ve výhledu v roce 2015 bez a po schválení změny Z 2751/00. Kartogramy rozdílových intenzit pro širší okolí navrhované změny byly předány dopravním oddělením ÚRM Praha. Společnost SATRA upřesnila předpokládaný způsob odvětrání tunelů, tj. podíly odvětrání exhalací přes portály a výdech tunelů. Pro vyhodnocení změny č. 2752/00 byla použita doprovodná územní studie Revitalizace ostrova Štvanice, CMC architects, srpen 2011.


Z navrhovaných změn Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00 a Z2752/00 lze významnější dopravní odezvu v lokalitě zaznamenat pouze u změny Z 2751/00. Pro změnu Z 2751/00 byly proto vypracovány studie (akustická, rozptylová a vyhodnocení dopadů na zdraví obyvatel), které predikují dopady na tyto významné složky životního prostředí. Pro vyhodnocení změn v produkci emisí byla použita metodika MEFA 06. Změny v imisní zátěži a akustické zátěži u změny Z2752/00 byly stanoveny odborným odhadem na základě analogických projektů. Pro všechny posuzované změny byla provedena analýza, která hodnotí vliv návrhů na všechny složky životního prostředí i obyvatelstvo. V případě negativních dopadů byla navržena opatření pro snížení, případně eliminaci možných problémů a rizik. Pro vyhodnocení vlivu na nejvýznamnější složky životního prostředí pro změnu Z 2751/00 byla zpracována akustická studie, modelové hodnocení kvality ovzduší a vyhodnocení dopadů na zdraví obyvatel, ve kterých byly použity následující modelové výpočty a metodiky hodnocení: MEFA 06 MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Program MEFA 06 tyto emisní faktory obsahuje, zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu a fotooxidačního smogu (alkeny). Mefa 06 umožňuje výpočet emisí následujících sloučenin: Anorganické látky oxidy dusíku (NOx) oxid dusičitý (NO2) oxid siřičitý (SO2) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (PM, PM10)

Organické látky suma uhlovodíků (CxHy) methan propan 1,3-butadien styren benzen toluen formaldehyd acetaldehyd

Program byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP ČR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla použita již získaná a ověřená emisní data o vozidlech z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA „Handbook Emission Factors for Road Transport“, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarsku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní

57


charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (zejména u nákladních vozidel, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. Emisní model MEFA 06 zahrnuje dynamickou emisní skladbu vozového parku (podíl vozidel jednotlivých emisních skupin podle jejich četnosti na silnicích v reálném provozu). Výpočet emisí probíhá v rozlišeních na osobní, lehké nákladní, těžké nákladní automobily a autobusy se zohledněním druhu paliva (benzín, diesel, LPG nebo CNG). Model zahrnuje vedle intenzit dopravy a složení dopravního proudu i charakteristiky jízdy (rychlost, plynulost, sklon vozovky). Model ATEM Pro vyhodnocení vlivů záměru na kvalitu ovzduší byl použit model ATEM, který je v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. uveden jako jedna z referenčních metod pro stanovení rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se o Gaussovský disperzní model rozptylu znečištění, který imisní situaci hodnotí na základě podrobných klimatologických a meteorologických údajů. Je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní příměsi v atmosféře. Model umožňuje: !

výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachovými částicemi od velkého počtu bodových, liniových a plošných zdrojů znečištění ovzduší

!

výpočet charakteristik znečištění v husté pravidelné i nepravidelné síti referenčních bodů tak, aby výsledky mohly být dále zpracovány např. pomocí geografického informačního systému (GIS) a podány v mapové formě

!

výpočet znečištění v relativně komplikovaném terénu

!

výpočet na základě většího počtu větrných růžic, přičemž každá z nich je charakteristická pro určitou část modelové oblasti a popisuje větrné poměry v této oblasti

Model zohledňuje odstraňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na oxid dusičitý. Pro výpočet koncentrace NO2 se vychází z výpočtu koncentrace NOx, avšak ve vstupních datech musí být zadán emisní poměr NO2/NOx a tento poměr je nutno znát pro každý jednotlivý zdroj (např. pro automobilovou dopravu se hodnota NO2 pohybuje obvykle mezi 0,04 a 0,10). Na základě vzdálenosti zdroje a referenčního bodu a velikosti rychlosti proudění v úrovni ústí zdroje je nejprve určen čas nutný k překonání dané vzdálenosti. Následně je vypočten imisní poměr NO2/NOx, který závisí na této časové hodnotě, výchozím poměru NO2/NOx a limitním poměru NO2/NOx dle meteorologických podmínek.


!

výpočet hlukové zátěže v jednotlivých vybraných bodech

!

výpočet polohy charakteristických izofon LAeq

!

vyhodnocení plošného rozložení hlukové zátěže v zadaných pásmech LAeq

Počítačový model Hluk+ umožňuje na základě grafického zadání konkrétní situace, dat nutných pro charakteristiku komunikace a dopravního proudu vypočítat polohu charakteristických izofon LAeq a hladinu hluku v jednotlivých vybraných, tzv. referenčních bodech. Model umožňuje simulaci podélného profilu trasy, včetně uvažovaných zářezů, násypů a estakád a zohlednění jejich vlivu na šíření zvukových vln. V modelových výpočtech je také zohledněna morfologie terénu. V souladu s uvedenou metodikou byl uvažován faktor F1, který zohledňuje předpoklad postupné obměny vozového parku za vozidla s nižší hlukovou emisí. Komunikace je vždy rozdělena do několika homogenních přímkových úseků v měřítku, které odpovídá reálné situaci. Každý homogenní úsek má jednotnou intenzitu a skladbu dopravy, podélný sklon a výšku násypu nebo hloubku zářezu. Prostředí, ve kterém dochází v extravilánu k šíření zvukových vln, bylo hodnoceno jako pohltivé. Výpočet izofon a jejich zobrazení provádí model pomocí trojúhelníkové sítě bodů. Pro každý bod je proveden samostatný výpočet a požadovaná hodnota izofony se pak zjišťuje pro jednotlivé trojúhelníky pomocí logaritmické interpolace. Navzájem si odpovídající body se stejnou hodnotou LAeq jsou propojeny izofonami. Model Hluk+ umožňuje zvolit tři různé hustoty sítě výpočtových bodů. Pro tento projekt byla ve všech případech volena nejvyšší hustota („jemný výpočet“ – 1000 bodů na jedno zobrazení). Výpočty byly provedeny pro denní i noční dobu. Metoda hodnocení vlivů na veřejné zdraví Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment) vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA). Postup hodnocení zdravotního rizika je sestaven ze čtyř navazujících kroků: !

Identifikace nebezpečnosti – jedná se o určení faktorů, které mají být hodnoceny, popis jejich vlastností se zaměřením na nebezpečnost pro člověka a podmínky, za kterých se může projevit.

!

Určení vztahu dávky a účinku – kvantitativně hodnotí vztah mezi úrovní expozice danému faktoru (látce v ovzduší, hladině hluku apod.) a mírou rizika.

!

Hodnocení expozice – obsahuje kvalitativní vyjádření kontaktu hodnoceného faktoru s hranicemi organismu a kvantitativní vyjádření intenzity tohoto kontaktu. Cílem je získat informaci, jakými cestami, v jaké míře a množství je konkrétní populace vystavena působení hodnocené chemické látky, hluku apod.

!

Charakterizace rizika – obsahem této etapy je vyjádření míry zdravotního rizika exponované populace na základě poznatků o nebezpečnosti působícího faktoru a odhadu konkrétní expoziční úrovně. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní popis odhadnutého zdravotního rizika pro sledovanou populaci, tj. výčet všech možných zdravotních poškození u sledované populace a uvedení pravděpodobnosti jejich vzniku. Je nutno popsat všechny výchozí podmínky a fakta zahrnutá do postupu hodnocení rizik, jakož i všechna zjednodušení a nejistoty, které se zde promítají. Takto hodnocená rizika je vždy nutno považovat za potenciální, avšak dostatečně pravděpodobná pro populaci v zájmovém území.

Model Hluk+ Modelování hlukové zátěže bylo provedeno pomocí programu Hluk+ ver. 8.28 profi. Program umožňuje výpočet hladin hluku ve venkovním prostředí, způsobeného dopravními a stacionárními zdroji akustického zatížení. Program zahrnuje aktualizovanou metodiku pro výpočet hluku z dopravy, publikovanou MŽP ČR v roce 2005. Použití uvedeného výpočtového programu, pro posuzování hluku ve venkovním prostředí, je akceptováno dopisem Hlavního hygienika České republiky č. j. HEM/510-3272-13.2.9695 ze dne 21. února 1996. Na základě grafického zadání konkrétní situace a podrobných dat o posuzované komunikaci a dopravním proudu tento model umožňuje:

58


A.6.3

Omezení platnosti výsledného hodnocení

Hodnocení navrhovaných změn bylo provedeno v rozsahu, který odpovídá rozloze jednotlivých změn, podrobnosti vstupních dat a fázi rozpracovanosti podkladových studií. Pro rámcové určení nejvýznamnějších zásahů do životního prostředí a na zdraví obyvatel jsou podkladové údaje dostatečné. Podrobnější určení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí včetně vlivu na zdraví obyvatel bude provedeno v navazujících stupních projektové dokumentace (EIA, územní řízení, stavební řízení, kolaudace stavby).

A.7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Ke zmírnění negativních vlivů navržených změn územního plánu na životní prostředí je nutné realizovat některá opatření, která kompenzují tyto vlivy a dovolí uskutečnit plánované záměry s menšími vlivy na životní prostředí.

Změna Z 2746/00


Změna Z 2751/00 Pokud by změna byla provedena, pak: !

pro snížení imisní zátěže v blízkosti portálů tunelů je třeba se snažit o co největší odvětrání tunelů přes výdech spolu s optimalizací pozice a výšky výdechu. V dalších studiích je nutné vyhodnotit finanční náročnosti těchto kroků z hlediska efektivity vynaložených nákladů a předpokládaných imisních dopadů

!

pro omezení nárůstu dopravní zátěže na SJM v navazujících úsecích zavést technická či organizační opatření, mezi které patří např. zavedení mýtného, snížení kapacity průjezdnosti SJM, redukce jízdních pruhů, zklidnění ulic, zavedení neprůjezdných oblastí, změna režimu parkování v centru a další, která zajistí pokles dopravní zátěže jak na řešeném území, tak na Severojižní magistrále ve větší vzdálenosti od navrhované změny.

!

zajistit kontrolu odtokových poměrů v trase tunelu v blízkosti zelených ploch (Čelakovského sady, Fügnerovo náměstí a parku Folimanka)

!

minimalizovat rozsah zasažených zelených ploch v průběhu výstavby tunelu, případné kácení dřevin redukovat tak, aby zásah byl co nejmenší

!

vzhledem k poloze realizovaného záměru dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel v průběhu výstavby

!

z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší je nutné při plánování stavby a výběru dodavatele preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. V průběhu celé výstavby je nutno omezovat nárůst prašnosti kropením nezpevněných ploch, oplachem aut před výjezdem na komunikace, pravidelnou očistou povrchu příjezdových a odjezdových tras staveništní dopravy apod.

!

z akustického hlediska je nutné v průběhu stavebních prací dbát na zajištění hygienických limitů na fasádách nejbližších chráněných budov o hodnotě 65 dB, tedy použití strojů s nízkým akustickým výkonem a doprovodných technických a organizačních opatření

!

navrhovanou změnu koordinovat s dalšími prvky humanizace Severojižní magistrály tak, aby nedocházelo ke zvýšení investiční náročnosti humanizace a současně aby došlo k maximálnímu možnému snížení dopadů provozu na SJM na životní prostředí a zdraví obyvatel

!

redukci protipovodňových opatření v etapě 0006 na ploše Radotína kompenzovat zajištěním větší technické vybavenosti pro realizaci nápravných opatření v případě povodní

!

v Radotíně na území nechráněném protipovodňovými bariérami se vyskytují staré ekologické zátěže, resp. plochy kontaminované nebezpečnými látkami. V této lokalitě je proto nutno zajistit vhodnou sanační technologii pro eliminaci znečištění, aby v případě povodní nemohlo docházet k uvolňování znečišťujících látek do toku a tím k negativnímu působení na životní prostředí a zdraví obyvatel

!

v průběhu výstavby nových protipovodňových stěn v blízkosti chráněných objektů dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel, zejména před nadměrným hlukem

!

minimalizovat zásah do břehové linie v blízkosti výstavby protipovodňových opatření podél přírodní památky Krňák. Zajistit, aby zásahy nepřekročily nezbytnou míru

!

v rámci projektu výstavby sportovní haly realizovat tramvajovou zastávku na Hlávkově mostě

!

!

u nových navrhovaných protipovodňových opatření v centrální části města zajistit, aby jejich vzhled výrazně nenarušil historický ráz města a Vltavského nábřeží

v rámci projektu výstavby sportovní haly realizovat pěší lávky, které umožní lepší napojení ostrova na nábřeží

!

!

minimalizovat rozsah zasažených zelených ploch v průběhu výstavby opatření, případné kácení dřevin redukovat tak, aby zásah do zelených ploch nepřekročil únosnou míru

deficit dopravy v klidu během tenisových utkání řešit mimo území ostrova Štvanice a ve větší míře s posílením úlohy MHD

!

nároky dopravy v klidu pro nově navržené využití území řešit za předpokladu uplatnění výjimky z vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb.

!

minimalizovat kácení dřevin, nahradit odstraněné dřeviny v dostatečném počtu přímo na ploše ostrova

!

součástí záměru výstavby sportovní haly na místě současného parku musí být revitalizace zeleně na celé ploše ostrova a zvýšení biologických funkcí prvků ÚSES

!

kácení dřevin provádět mimo vegetační období

Změna Z 2747/00

Změna č. 2752/00

!

zajistit zvýšenou kontrolu provedení stavby v blízkosti vodotečí a přechodu stavby pod ÚSES pro zajištění zachování odtokových poměrů v lokalitě

!

zajistit účelové využití ornice, která bude v průběhu výstavby vykopána, snažit se co největší část ponechat v území

!

zajistit ochranu kvality povrchových a podzemních vod v době provádění stavebních prací

!

v průběhu výstavby v blízkosti sídel dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel, zejména před nadměrným hlukem

zajistit projektové řešení změny zajišťující minimalizaci vlivů na odtokové poměry ve vazbě na záplavové území

!

z akustického hlediska je nutné v průběhu stavebních prací dbát na zajištění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru sportovišť a relaxačních ploch

! !


59



!

v konkrétním architektonickém návrhu nových objektů respektovat objem, výškovou úroveň a použité materiály staveb v okolí

!

v konkrétním technickém návrhu objektu haly reagovat na skutečnost, že stavba bude umístěna v záplavovém území

A.8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. V následující tabulce je uveden soulad s cíly ochrany životního prostředí, které jsou definovány ve strategických dokumentech a koncepcích. Uvedeny jsou ty cíle, u kterých byla v kapitole A.1 identifikována vazba s posuzovanými změnami. Hodnocení je provedeno v následující stupnici: + : změna je v souladu s uvedeným cílem, přispívá k jeho naplnění – : změna není v souladu s uvedeným cílem, komplikuje nebo eliminuje možnost jeho naplnění 0 : změna má na uvedený cíl vazbu, ale vliv vlastní změny je nulový ( ) : vazba na tento cíl je nepřímá, ovlivnění možnosti naplnění cíle je velmi slabé

Tab. 8.1. Zhodnocení vztahu posuzovaných změn územně plánovací dokumentace k cílům či prioritám koncepčních dokumentů na regionální úrovni Z 2746/00 Z 2747/00 Z 2751/00

Z2752/00

Strategický plán hl.m.Prahy B4.1. Realizace protipovodňových opatření L3.1. Vytváření esteticky hodnotného městského prostředí na základě propojení historického dědictví s kulturními tradicemi a novými rozvojovými záměry L3.3. Využití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivity, návštěvnické a ekonomické přitažlivosti města L3.4. Rozvoj příležitostí pro využívání volného času, zachování a doplňováni nabídky pro zájmové, sportovní a rekreační aktivity I5.1. Zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému I5.2. Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně P3.2. Podpora stability městské a příměstské krajiny P3.3. Zachování a rozvíjení stávající rozmanitosti přírodních prvků P3.5. Eliminace „vizuálního“ znečištění P4.2. Uchování charakteru jednotlivých částí města bez porušení jejich genia loci P1.1. Redukce znečištění ovzduší podle platných limitů na ochranu zdraví P1.3. Snížení hlukového zatížení zejména v obytných a rekreačních zónách P3.1. Důslednější ochrana, vhodné rozšiřování a udržování městské zeleně P4.3. Odlehčení historického jádra Prahy I1.1. Preference veřejné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích I2.1. Ucelená a přehledná hlavní uliční síť s prioritou Městského a silničního Pražského okruhu

+ + + + + + – (–)5) – 0

7)

+ 1)

+/– – 2) +/– 3) +/– 4) – –

Z 2746/00 Z 2747/00 Z 2751/00

Z2752/00

I2.2. Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí – –/+9) směrem k centru narůstat I4.1. Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě + + R1.1. Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, významných center s + podílem celoměstských funkcí a místních center a dalších strategických rozvojových území R2.2. Zpřístupnění a zatraktivnění veřejných prostorů města + + Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na územní hl.m.Prahy Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými (–)5) +/–1) –/+9) imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a arsen Trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé (–)5) +/–8) –/+9) organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu Snížit emise těkavých organických látek pod úroveň doporučené hodnoty +/–8) –/+9) (–)5) krajského emisního stropu Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování – –/+9) (–)5) imisních limitů a cílových imisních limitů Udržet emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku pod úrovní +/–8) –/+9) (–)5) doporučených hodnot krajských emisních stropů Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha Prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí (–)5) +/–2) –/+9) Vymezení tichých oblastí – Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Zachování širokého spektra daných přírodních podmínek zejména – (–)5) nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry + města Generel zásobování vodou hl.m.Prahy Detailní fáze – generel zásobování vodou jihovýchodní části Prahy + Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy 3. Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav, které se musí vzájemně doplňovat a jež musí racionálně – spolupracovat. V jednotlivých částech území zajišťovat přepravní potřeby způsobem adekvátním jeho funkčnímu využití, charakteru zástavby a požadavkům tvorby a ochrany životního prostředí 4. Pro obsluhu centra města vytvářet takové podmínky, aby rozhodující část nároků na přepravu osob mohla být uspokojena hromadnou dopravou. – Individuální automobilovou dopravu je v centru města naopak nutno účinně regulovat. V přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací 6. Dbát na správný a proporcionální vývoj jednotlivých částí dopravního systému a jeho technickou základnu udržovat na úrovni odpovídající stavu – technického rozvoje. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí Plán oblastí povodní Dolní Vltavy, Plán oblastí povodí Berounky, Plán oblastí povodní horního a středního Labe Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní včetně omezení +/–6) ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze nepřipouštěním další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se – zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny

60


Z 2746/00 Z 2747/00 Z 2751/00 Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy 2. Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy 3. Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města 4. Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území 10. Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému 8.2.1. f) nezasahovat novými trvalými stavbami do ploch parků, sadů, parkových nebo sadových úprav veřejných prostranství, doprovodné zeleně podél vodních ploch a toků, zahrad, zelených svahů, do zeleně na ostrovech a do vnitroblokové zeleně 4.5. b) podpora funkce obou vodních toků jako přirozené rekreační páteře města 4.5. c) posílení biologických funkcí obou toků, které plní roli biokoridorů nadregionálního významu, preference přírodě blízkých společenstev organismů.


Z2752/00 + + +/–

!

ochrana památek a kulturních hodnot – ohrožení památek zvýšenou hladinou vodního toku

Jejich monitoringem je možné stanovit, zda provedenou změnou nedochází k negativnímu ovlivňování zmiňovaných složek životního prostředí. Vzhledem k charakteru záměru není třeba cíleně sledovat další ukazatele, jako například imisní nebo hluková zátěž obyvatelstva.

+

Pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí jsou v případě navrhované změny vhodnými ukazateli:

–/+10)

i přes snížení hladin hluku nedojde k poklesu pod limitní hodnoty, dojde k nárůstu v nadlimitně zatížených oblastech

3)

dojde k dotčení stávající vzrostlé zeleně při stavebních pracích, po výstavbě budou zelené plochy rozšířeny

4)

odlehčení bude realizováno pouze v úseku Hl. nádraží – Nuselský most. V ostatních úsecích dojde k nárůstu dopravy

5)

realizace vodovodního řadu do značné míry podmiňuje rozvoj území a v konečném důsledku tedy povede k vzniku nových zdrojů emisí a hluku. Vlastní změna mění trasu vodovodu, který je již v územním plánu zanesen.

6)

zanesení aktualizace podle 2D povodňového modelu a úprava protipovodňových opatření zvyšuje ochranu před účinky povodní. Snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm na Zbraslavi není v souladu s tímto cílem

7)

cílem je koordinovat výstavbu sítí, snížit vlivy staveb na okolí. Promítá se do opatření pro realizaci vodovodu, nikoliv do vymezení jeho trasy

8)

zkrácením tras dopravy (automobily nebudou využívat delší trasy městského okruhu, ale kratší magistrálu při cestě sever– jih) dojde k redukci emisí z dopravy. Zároveň může dojít k indukčnímu efektu a zvýšení počtu jízd (snížení využití hromadné dopravy) díky lepší nabídce dopravního spojení

9)

výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, vybudování tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím, které jsou podmínkou výstavby na ostrově, umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova

10)

rozšíření zastavitelného území mírně sníží funkčnost území jako prvku ÚSES, podmínkou výstavby je rekonstrukce zeleně a doplnění výsadeb vhodnými druhy dřevin, která zvýší atraktivnost biocenter i biokoridoru pro živočichy.

A.9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu změn územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Změna č. 2746/00 Pro sledování vlivu změn vymezení záplavových území a protipovodňových opatření na životní prostředí jsou v případě navrhované změny vhodnými ukazateli: kvalita a stav vodních toků, zejména ve spojitosti s extrémními průtoky

ochrana přírody a krajiny – vlivy záplav na přírodní a přírodě blízká společenstva

Změna č. 2747/00

2)

!

!

–

v části území dojde ke snížení koncentrací pod limitní hodnoty, v části území dojde k nárůstu nad hodnoty limitu

soulad s územním plánem

ochrana půdy – dotčení půdního fondu při záplavách

–

1)

!

!

!

ochrana vod – pro Botič a Pitkovický potok: kvalita vody, průtoky, stav koryta v místě průchodu přes Botič

!

ochrana půdy – stav půdy v místě vedení vodovodu

!

ochrana přírody a krajiny – stav a složení vegetace v místech vedení vodovodu

Nepřímo pak může navrhovaná změna souviset například s problematikou územního plánování, zejména je třeba zajistit soulad případné další výstavby (která bude po výstavbě kapacitnějšího vodovodu umožněna) s platným územním plánem. Z hlediska ostatních indikátorů (ochrana ovzduší, hluková situace, ochrana klimatu apod.) není třeba další konkrétní ukazatele cíleně sledovat.

Změna č. 2751/00 Hlavním ukazatelem, který je nutné v rámci sledování vlivu změny územně plánovací dokumentace na životní prostředí sledovat, jsou změny v dopravní zátěži. Ta je rozhodující pro ovlivnění životního prostředí hlukovou a imisní zátěží. Pravidelně prováděné sčítání dopravy umožní ověřit, zda reálné změny v intenzitách dopravy odpovídají předpokládaným a zda tedy dopady po provedení navrhované změny odpovídají dopadům předpokládaným. Výsledky provedeného sčítání dopravy je pak možné promítnout do modelového hodnocení kvality ovzduší i do vyhodnocení akustické situace. V případě hlukové zátěže je pak možné doporučit přímé monitorování situace u dotčené obytné zástavby, tzn. sledování hladin akustického tlaku v denní i noční době v chráněném venkovním prostoru staveb. U imisní zátěže je možné sledovat změny v koncentracích znečišťujících látek měřených na stanici v Legerově ulici. Pro vyhodnocení vlivu je třeba řada sledování o délce minimálně 1 rok, optimálně však několik let. Z měřených polutantů je třeba se zaměřit na oxid dusičitý a suspendované částice PM10, a to jak z pohledu ročních průměrů, tak krátkodobých (hodinových, denních) koncentrací. Vzhledem k charakteru záměru není třeba navrhovat sledování dalších ukazatelů z oblastí ochrany krajiny, územního plánování, ochrana vod, půdy atd.

61


Změna č. 2752/00 Pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí jsou v případě navrhované změny vhodnými ukazateli: !

množství automobilů vjíždějících do prostoru ostrova

!

zdravotní stav dřevin

!

vlivy záplav na nově vysazenou zeleň

!

stav a ochrana nemovitých památek

A.10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Provedené hodnocení posuzuje čtyři celoměstsky významné změny, které jsou svým charakterem zcela odlišné a proto budou jejich hlavní charakteristiky a vlivy shrnuty zvlášť.


povodní. Negativně bude tato změna působit v případě povodní také na zajištění hmotných statků a na kvalitu ovzduší v důsledku zvýšené emise suspendovaných částic ze zaschlých nánosů v území. V případě snížení ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm je změna dána v převážné míře výsledky studií proveditelnosti, podle kterých není technicky a ekonomicky možné původně navrhovaná opatření v předmětných lokalitách na průtok Q2002+30cm realizovat. Snížení stupně ochrany tak představuje obdobné dopady, jaké jsou uvedeny v odstavci výše, avšak pouze při přelivu stoleté vody, tj. opakování v intervalu řádově desítek let. Oproti stávajícímu stavu však bude změna působit jednoznačně pozitivně, neboť realizace ochrany na Q100+30cm výrazně zlepší ochranu obyvatel a majetku před povodněmi. V celkovém porovnání je možné hodnotit provedení změny jako variantu přijatelnou, s málo významnými vlivy z hlediska životního prostředí.

Změna č. 2747/00 Změna č. 2746/00 Změna Z 2746/00 se týká území v nejbližším okolí Vltavy a Berounky a dále v okolí drobných vodních toků na celém území města. Podmínky a stav životního prostředí ve městě jsou různorodé od relativně nezatíženého prostředí na okraji města po území zatěžované nad úroveň limitů v jeho centru. Vlastní změna má však na stav a vývoj ukazatelů kvality životního prostředí minimální vliv a složek, v nichž je možné zaznamenat největší problémy, se prakticky nedotýká. Změna Z 2746/00 zahrnuje několik částí. Mezi první patří zanesení skutečného stavu provedení protipovodňových opatření na Vltavě a Berounce, a z aktualizace záplavového území podle 2D povodňového modelu hl. m. Prahy 2008 včetně vymezení nových a aktualizace záplavových území na drobných vodních tocích. Záplavová území byla vyhlášena vodoprávním úřadem, jako opatření obecné povahy a na podkladě toho jsou převzaty do změny územního plánu. Tyto změny mají formální charakter. Za pozitivní vliv je zde možné spatřovat skutečnost, kdy bude ve vymezeném záplavovém území omezena aktivita člověka (stavby, zásahy snižující retenční kapacitu atd.), které by mohly zhoršovat průběh povodně. Také pro investory a vlastníky představují tyto úkony jasný signál, jak mohou s pozemky do budoucna dále nakládat. Minimální dopady lze očekávat u změn vedení protipovodňových opatření, které vyplynuly z aktualizace 2D povodňového modelu hl. m. Prahy 2008, zde nebyly zaznamenány závažné změny u žádné z hodnocených složek životního prostředí. U nových navrhovaných protipovodňových opatření v centrální části města lze poté očekávat pozitivní dopady, a to jak v ochraně obyvatel před povodní, tak v případě ochrany kulturních památek města. Předmětné dopady nejsou markantní, ale v případě povodně jednoznačně prospěšné. Převedení území do kategorie nechráněné představuje pozitivní vliv v případě vlivů na vodní tok, protože se zvýší retenční kapacity území. Současně však bude navrhovaná změna působit negativně. U vlivu na vodní tok dojde k možnosti kontaminace vodního toku v případě

Změna je lokalizována do jihovýchodního okraje Prahy, do místa, kde působení člověka na životní prostředí nedosahuje extrémních hodnot a kvalita prostředí je na dobré úrovni. Nebyly identifikovány koncentrace znečišťujících látek ani hladiny hluku nad povolené limity. Kvalita vody v potocích je zhoršená, avšak se postupně zlepšuje. Dotčené území představuje suburbánní krajinu, kde se ekosystémy polí, luk, přírodních a přírodě blízkých ploch střídají se zástavbou původně venkovského charakteru, která se postupně doplňuje rozvolněnou městskou zástavbou. Změna představuje pouze změnu vedení trasy vodovodu, zásah lze do životního prostředí očekávat zejména v průběhu výstavby. Po dokončení a zprovoznění vodovodu budou dopady na životní prostředí minimální. Samotná změna vedení vodovodu přináší pozitivní dopad na obyvatelstvo, neboť nově navržená trasa respektuje umístění stávající zástavby na území Křeslic a nutné stavební práce související s výstavbou vodovodu se posunou do vzdálenějších pozic od obydlených oblastí. Na druhé straně nová trasa vodovodu zasáhne do plochy vymezené v územním plánu pro zeleň, která se zde však v současné době ještě reálně nenachází. Oproti stávajícímu stavu výstavba vodovodu působí nepřímo pozitivně i negativně. Pozitivně se vybudování kapacitnějšího vodovodu projeví v kvalitě života obyvatel, přinese stávající populaci stabilnější a kvalitnější zásobování vodou. Zároveň umožní další vytváření možností k bydlení pro nově příchozí obyvatele. To s sebou může přinášet negativní jevy v podobě zvýšené intenzity dopravy a s tím spojený nárůst imisní a hlukové zátěže. Mezi další negativní potenciální jevy, na které může výstavba vodovodu nepřímo působit, patří např. tlaky na zahušťování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro monofunkční plochy zeleně a další suburbanizace pražského okolí, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a častá ztráta vazeb (ÚSES, systém zeleně atd.) do Středočeského kraje. Těmto jevům je třeba zabraňovat v rámci plánování rozvoje území a zástavby. V celkovém zhodnocení je možné provedení změny hodnotit jako variantu mírně vhodnější z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. 62


Změna č. 2751/00 Změna představuje vymezení tunelového řešení Severojižní magistrály na území Prahy 1 a Prahy 2 v úseku mezi Hlavním nádražím a Nuselským mostem. Změna vymezuje tunelovou trasu Severojižní magistrály v centrální oblasti hlavního města převážně pod stávající zástavbou městské části Prahy 2. Severní portál tunelů je v poloze vedle garáží Slovan u západního okraje Hlavního nádraží, jižní portály tunelů jsou zaústěny do prostoru severního předmostí Nuselského mostu.


velmi omezeně. Ostrov není prakticky obydlen, bytová zástavba se vyskytuje pouze na nábřežích. Prakticky ne celé ploše ostrova je vymezeno záplavové pásmo.

Území změny je třeba považovat za silně zatížené. V lokalitě jsou překračovány imisní limity pro koncentrace znečišťujících látek v atmosféře i hygienické limity, zejména pro noční hluk, a to velmi výrazně. Hlavním původcem zvýšené zátěže v území je automobilová doprava.

Změna představuje mírné rozšíření zastavitelné plochy (předpoklad rozšíření počtu tenisových kurtů, umístění sportovní haly), mění funkční využití tak, aby byla umožněna výstavba předpokládaných funkcí, plocha parku je změněna na plochu městské zeleně. Provedení změny a revitalizace ostrova předpokládá zvýšení počtu parkovacích stání v lokalitě o 200 – 300 stání a nárůst intenzit dopravy o 300 – 400 vozidel denně (600 – 800 pohybů za den). Podmínkou výstavby je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a realizace pěší lávky spojující ostrov s oběma břehy, čímž se zlepší pěší a cyklistická dostupnost lokality a sníží se tlak na využití individuální automobilové dopravy.

Změna je navrhována v centru města mimo rozsáhlejší plochy zeleně. Přesto dojde k dotčení zelených ploch – městských parků. Na severu u Národního muzea jsou to zelené plochy u garáží Slovan a Čelakovského sady, mezi Legerovou a Sokolskou ulicí, na Fügnerově náměstí, u jižního portálu pak zeleň v předpolí Nuselského mostu.

Očekávané změny v produkci emisí, imisní situaci a hlukové zátěži budou minimální a v celkovém pozadí se prakticky neprojeví. Změna znamená mírnou redukci zeleně na ploše ostrova, provedená revitalizace a rekonstrukce dřevinných porostů by měla naopak stav zeleně zlepšit.

Změna Z 2751/00 přináší do území řadu vlivů. Nejvýznamnější tvoří dopady na automobilovou dopravu a tím i na akustickou, imisní situaci v lokalitě a vlivy na zdraví obyvatel. Porovnání výchozího stavu se stavem se změnou (fungujícím tunelem) ukazuje, že aktivní varianta znamená pokles negativního působení na obyvatele v prostoru Prahy 1 a 2 (v blízkém okolí magistrály), a nárůst negativního působení automobilové dopravy v navazujících úsecích magistrály, tj. zejména v Praze 4, 7 a 8. Počet obyvatel přímo dotčených poklesem koncentrací znečišťujících látek a poklesem hladin hluku je možné předpokládat okolo dvou tisíc. Nárůst znečištění se bude týkat řádově desítek tisíc obyvatel. Provedená hodnocení ukazují, že nárůst imisní zátěže i hladin hluku dosahuje menších hodnot než činí pokles v prostoru změny, tj. pokles je relativně výraznější než nárůst. Na druhou stranu se nárůst realizuje na výrazně větší ploše a zasahuje více obyvatel než pro kolik je předpokládáno zlepšení situace. Realizace záměru tak představuje v podstatě přesun zátěže z jedné skupiny obyvatel na druhou bez její faktické významnější redukce. Aktivní varianta (s provedenou změnou) je tedy vhodnější pro obyvatele Prahy 1 a 2 v okolí Severojižní magistrály, nulová varianta je naopak přínosnější pro obyvatele kolem navazujících úseků SJM.

Změna v jednom místě zužuje šířku vymezeného nadregionálního biokoridoru pod minimální šířku stanovenou metodikou. Vzhledem k navazujícím plochám, umístění území a jeho stavu byl tento vliv vyhodnocen jako akceptovatelný. Rozšiřuje se vymezení zastavitelné plochy ve vymezeném záplavovém území. Rozšíření zastavitelné plochy nebude mít významný vliv na rozliv vody, objem nové haly nebude představovat významné snížení retenční kapacity území, stavba nemůže mít měřitelný vliv na nárůst hladin v ostatních částech města. Změna nebude mít prokazatelné negativní vlivy na obyvatele, naopak revitalizace ostrova a zlepšení podmínek pro relaxaci, sport a volnočasové aktivity zlepší životní podmínky a kvalitu života obyvatel širšího okolí, obyvatel města i jeho návštěvníků. V celkovém porovnání je možné (při dodržení formulovaných opatření) provedení změny akceptovat, změna nevyvolá nepřijatelné negativní vlivy z hlediska životního prostředí.

Změna č.2752/00 Změna č. 2752/00 je základem pro revitalizaci ostrova Štvanice. Změna se týká pouze území ostrova a představuje změnu funkčního využití, rozšíření zastavěného území a zmenšení vymezených ploch ÚSES a plochy celoměstsky významné zeleně. Jedná se o území, které je v současnosti využíváno pro rekreaci, avšak pomalu chátrá a je třeba jej revitalizovat. Změna územního plánu vytváří podmínky pro provedení této revitalizace v duchu územní studie. Z hlediska současného stavu životního prostředí je možné v lokalitě změny zaznamenat splnění limitů kvality ovzduší, v okolí magistrály jsou překračovány limitní hodnoty pro hladiny hluku. Hlavním původcem zvýšené zátěže v území je automobilová doprava. Stav zeleně je zatím přijatelný, některé ze stromů se již nacházejí na hranici své životnosti. Velká část území ostrova je vymezena jako prvky územního systému ekologické stability, tuto funkci však plní 63



B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP (SZn. S-MHMP-0602008/2010/1/OOP/VI) vyloučil významný vliv na evropsky významné lokality i ptačí oblasti. Z tohoto důvodu není hodnocení vlivu změn na lokality soustavy Natura 2000 v rámci tohoto dokumentu provedeno.

64



C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚAP V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení vlivů uvedených změn na stav a vývoj území podle ukazatelů uvedených v územně analytických podkladech hl. m. Prahy. V tabulkách je používáno následující značení: + : změna má pozitivní vliv na daný ukazatel, zlepšuje sledovaný stav – : změna má negativní vliv na daný ukazatel, zhoršuje sledovaný stav 0 : změna nemá vliv na daný problém, netýká se ho zařazení princip 1 1.1 1.2 2 2.1 2.2 2.3 3 3.1 3.2 4 4.1 4.2

Pilíře

2746 2747

0

0

0

0

S

0 6)

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0 +/–

0 0 +/-

0 +/–

0

8) Podmínkou realizace změny, resp. sportovní haly je vybudování tramvajové zastávky na Hlávkově mostě

0

9) Podmínkou realizace změny, resp. sportovní haly je vybudování nové lávky pro pěší a cyklisty

Podpora ochrany přirozených ekosystému a zachovalých přírodních území

E

0

0

Zajištění dobré kvality všech složek životního prostředí

E

0

0

S, H, E H, S E E

7.1

Zajištění dobré kvality ovzduší

E, H

0

0

7.2

Zajištění dobré kvality vody

E, H

– 4)

0

7.3

Snížení hlukové zátěže

E, H

0

0

Efektivní doprava

H S, E, H H, S, E E, S

0

Kvalitní infrastruktura pro automobilovou dopravu, redukce dopravních zátěží

8.3

Podpora cyklistické a pěší dopravy

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0

H, E

6.3

8.2

2752

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

Prioritní a kvalitní dopravní obslužnost veřejné dopravy

2751

0 0 5) 0 0 0 0 0 0 5) 0 0 0 0 0 0 0 0

2752

0

8.1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 7) 0 0 + 7)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

E

8

2746 2747

H H, S E,H H, S S S, H S S, H S S, H S, H S, H S S S S, E

2751

Podpora rozvoje městské a příměstské zeleně

7

Pilíře

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6.2

5.1

Spolehlivá, kvalitní a robustní infrastruktura Spolehlivost a kvalita dodávek energie a vody Ekologicky přijatelné odvodnění města Kvalitní infrastruktura pro přenos informací Soudržnost obyvatelstva Podpora zaměstnanosti včetně zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva Dobrá a dostupná zdravotní a sociální péče a další veřejná vybavenost Podpora bydlení Efektivní veřejná správa, podpora občanské společnosti Efektivní veřejná správa Podpora občanské společnosti a identifikace obyvatel s městem Rozvoj informačních služeb Bezpečnost, ochrana obyvatelstva, snižování rizik Integrovaný systém krizového řízení Nízká kriminalita, omezení sociálně patologických jevu Ochrana před živelními pohromami

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5.2 6 6.1

5

9 9.1 9.2 9.3 10 10.1 10.2 10.3 11 11.1 11.2 11.3 12 12.1 12.2 12.3

H, S H, S H, S H, S H H, S H H, S H, E H, E E, H E, H E, H

Atraktivní město v Evropě a regionu Aktivní a atraktivní město Konkurenceschopnost, znalostní ekonomika Dlouhodobá ekonomická stabilita a adaptabilita Finanční stabilita Efektivní ekonomika, příznivé podnikatelské prostředí Partnerství Prahy a soukromého sektoru Efektivní hospodaření se všemi formami zdrojů Hospodárné nakládání se zdroji surovin a energie Hospodárné nakládání s územím Vyvážené prostorové uspořádání města Podpora hierarchizované polycentrické struktury města Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu Podpora promyšleného rozvoje území snižujícího nároky na dopravní zátěže a spotřebu materiálu Ochrana a rozvoj kulturních a urbánních hodnot města, vyvážený rozvoj cestovního ruchu Respektování charakteru lokálního prostředí a kapacit, ochrana památek a kulturního dědictví Podpora kultury, sportu, rekreace a cestovního ruchu Soulad městského a přírodního prostředí, krajina, zeleň, biodiverzita Podpora stability městské a příměstské krajiny

4.3

zařazení princip

1)

2)

+/– 2)

-

2) zlepšení imisní a akustické zátěže v lokalitě změny, zhoršení v jiných lokalitách 3) pozitivní je zvýšení kvality dopravní infrastruktury a snížení dopravní zátěže na některých komunikacích, negativní je poté zejména nárůst dopravní zátěže na trase Severojižní magistrály a přesun dopravy z Městského okruhu na magistrálu. 4) zrušení protipovodňové ochrany Radotína (průmyslové plochy) může zhoršit kvalitu vody. 5) hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv 6) potenciálně nepřímý pozitivní vliv budou mít nová protipovodňová opatření na území Starého Města a Josefova (etapa 0001) 7) v prostoru Radotína, kde změna představuje zrušení výstavby protipovodňových opatření se nenachází obytná zástavba. V oblastech, kde dochází k redukci navrhované ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm je změna dána výsledky studií proveditelnosti, kdy není technicky a ekonomicky možné opatření na průtok Q2002+30cm realizovat. Oproti stavu bez realizace ochrany představuje realizace ochrany na Q100+30cm výrazné zlepšení.

-

0 +/–

0

2)

-

0

0

0

0

0

0

+8)

0

0

0

0

+/–

1) zvětšení plochy zeleně Čelakovského sadů a zeleně podél komunikací se sníženým dopravním zatížením (Legerova, Sokolská), negativní dopady v prostoru Fügnerova náměstí budou kompenzovány po dostavbě tunelu. Dotčení zeleně u jižního konce tunelu.

3)

0

0

+9)

65



D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

D.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

V následujících tabulkách je provedeno vyhodnocení vlivů uvedených změn na jednotlivé položky SWOT analýzy, která byla provedena pro jednotlivé okruhy sledované v územně analytických podkladech hl. m. Prahy.

– : změna má negativní vliv, její realizací dojde k zvýšení hrozby a zhoršení jejího negativního působení

Hodnocení je provedeno v následující stupnici: + : změna má pozitivní vliv, snižuje nebo eliminuje uvedenou hrozbu

0 : změna nemá vliv na danou hrozbu nebo se jí netýká

V ÚAP jsou sledovány následující tématické okruhy: !

Vnější vztahy Prahy a okolí

Praha – vnější vztahy

!

Přírodní podmínky, krajina

!

Sídelní struktura a urbanismus

!

Kulturní hodnoty

!

Hospodářské podmínky

!

Sociodemografické podmínky

!

Využití území

rychlý růst konkurence jiných evropských měst prohloubení finanční krize některých evropských států a tím i celkové oslabení EU nekoncepční přístup a komerční tlaky měnící Prahu na „běžné“ velkoměsto s internacionální unifikací vliv extrémního zvýšení turismu na památkově unikátní celek historického jádra města a genius loci Prahy nevyvážená podpora Prahy z úrovně vlády a Parlamentu ČR nedostatečnost legislativy dávající možnost územně správním orgánům účinně ovlivňovat rozvoj svěřeného území nárůst cizích vlivů nepříznivě ovlivňující život města a překračujících míru tolerance občanů

!

Bydlení

!

Rekreace

!

Občanské vybavení

!

Produkční odvětví

!

Doprava

!

Technická infrastruktura

!

Hygiena ŽP

!

Bezpečnost


0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752

vysoká míra poškození lesních porostů v důsledku nadměrného a často i nedostatečně ohleduplného rekreačního využívání pražských lesů tlaky na zahušťování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro monofunkční plochy zeleně postupující suburbanizace pražského okolí, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a častá ztráta vazeb (ÚSES, systém zeleně atd.) do Středočeského kraje výrazný rozdíl mezi cenami zemědělských pozemků a stavebních pozemků vyvolávající enormní tlaky vlastníků pozemků na přeměnu na cenově výhodnější charakter pozemků a vytvářející prostor pro spekulativní nákupy pozemků riziko nevhodných „technicistních“ břehových úprav Vltavy a Berounky v úsecích s dosud přírodním charakterem v souvislosti se záměrem splavnění obou řek 1)

Hodnocení je provedeno v souladu s přílohou vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro jednotlivé okruhy SWOT analýzy (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby). Vzhledem k odlišnému charakteru posuzovaných změn bylo hodnocení provedeno jednotlivě pro všechny hodnocené změny. V případech vyžadujících zvláštní komentář nebo vysvětlení je doplňující informace uvedena pod příslušnou tabulkou vztahující se k danému tématickému okruhu.

2746 2747 2751 2752

0

0

0

0

0

0 1)

0

0

0

0 1)

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem potenciálně nepřímé zvýšení hrozby

Sídelní struktura a urbanismus pokračující nároky na provedení změn volných ploch na zastavitelné území s rizikem omezení přístupnosti a ztráty rekreačních ploch a zeleně tlak na využití území bez ohledu na potřeby vyváženosti, limity a podmínky území a s vyššími nároky na dopravní i technickou infrastrukturu zvyšující se hustoty, výšky a objemy nové výstavby oproti předpokladům Územního plánu hl. m. Prahy a z toho vyplývající nároky na dopravní obsluhu a občanské vybavení zvýšený tlak na dostavby a nástavby ve stabilizovaných částech zástavby na úkor veřejného parteru a zeleně a koncepce založení pokračující suburbanizace v okolí Prahy, srůstání zástavby přes hranici Prahy pokračující nárůst rozvojových ploch v okolí Prahy s nároky na vybavenost i infrastrukturu města majetková nedostupnost ploch pro realizaci městské infrastruktury a výsadby zeleně stálý zájem investorů o výstavbu na volných plochách zakotvený i v připravovaných územních dokumentacích tendence realizovat skladové a obchodní haly v zastavitelných plochách těsně za hranicí Prahy způsobující ztrátu kontaktu města do volné krajiny tlak na rozšiřování a výstavbu dalších nákupních center ve vnějším pásmu města, kompozice a charakteru stávající zástavby tlak na využití oblasti související s řekou způsobující přetěžování nábřežních poloh v centru malý zájem investorů o participaci na naplňování původně vymezených hlavních center velkých obytných celků Černého Mostu, Jižního Města a Jihozápadního Města, přesouvání center do poloh urbanisticky méně výhodných

2746 2747 2751 2752 0

0 1)

0

–

0

0 1)

0

–

0

0

0

0

0

0

0

–

0 0 0 0

0 1) 0 1) 0 0 1)

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

–

0

0

0

0

66


Sídelní struktura a urbanismus


2746 2747 2751 2752

zvyšující se zájem o výstavbu výškových staveb, s dosud neschválenými pravidly posouzení a postupu zájem na rozšiřování plochy naplněné skládky v Dolních Chabrech bez potvrzených potřeb, bránící její konečné revitalizaci 1)

0

0

0

0

0

0

0

0


Využití území ztráta polyfunkčního charakteru celoměstského centra z hlediska historického i funkčního využití, čelícího zvyšujícímu se tlaku komerčních aktivit a turistického ruchu, provázeného úbytkem bytů a obyvatel tlak na využití objektů a ploch veřejného vybavení pro komerční funkce, zejména v celoměstském centru tlak na kapacitní bytovou výstavbu na okraji města a v jeho zázemí, bez návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu, potřebné občanské vybavení zajišťující celkovou kvalitu bydlení 1)

Kulturní hodnoty a památková ochrana měst enormní zájem investorů vedoucí k razantním zásahům do stavební struktury zejména v historickém jádru Prahy (PPR), ale i v přilehlých památkových zónách tlak na zvyšování automobilového provozu s negativními důsledky na památky tlak investorů na využití archeologicky cenného podzemí zejména v historickém jádru Prahy pro stavební aktivity a funkce, které se nedaří prosadit nad zemí nepříznivé přírodní vlivy (zejména povodně), které mohou narušovat stavební památkový fond tlak na další zahušťování zástavby na území historického jádra Prahy zastavováním historických nádvoří a vnitrobloků přesunutí tradičních vysokoškolských zařízení do vnějšího pásma města v důsledku komercionalizace historického jádra Prahy časté nerespektování autentické podoby historických budov při nové úpravě fasád, použití nevhodných a netradičních materiálů 1)

opakováním globální ekonomické krize se zvýší riziko stagnace ekonomického vývoje, např. vysokou náročností na pokrytí ekonomických problémů některých zemí EU negativně ovlivňující systém finanční podpory regionům a městům zhoršení celkových podmínek pro podnikání v době ekonomické krize, především pro malé a střední podniky nedostatečné zohlednění celostátního významu Prahy při přerozdělování veřejných zdrojů mezinárodně vnímané aspekty ohrožující renomé Prahy, mj. korupce, kriminalita, nadbytečná byrokracie, neúplná informovanost investorů při vstupu na pražský trh problematický stav a právní rámec pro konsolidaci vlastnických vztahů a vymahatelnost vlastnických práv, netransparentnost vlastnictví a nakládání s nemovitostmi rostoucí ceny paliv a energií na světových trzích malý profit z rozvojových záměrů realizovaných na kontaktním území Prahy a Středočeského kraje

Sociodemografické podmínky vystěhovávání trvale bydlících obyvatel za hranice města při pokračujícím využívání obslužné infrastruktury Prahy nedostatečný zájem občanů o veřejné záležitosti a nízká identifikace s místním společenstvím nedostatečný postih „černého“ pracovního trhu silná závislost velké části nabídky na pražském trhu práce na disponibilitě veřejných (zejména státního) rozpočtů existence velkého počtu ilegálních pracovníků a přistěhovalců bez řádného zdravotního a sociálního pojištění, pracujících načerno vznik sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit a etnických enkláv

Využití území lokalizace kapacitních obchodních, skladovacích a distribučních ploch i kapacitních obytných celků v kontaktním území Prahy a ve vnějším pásmu města způsobující nadměrné zatížení komunikační sítě Prahy a v některých případech zhoršení podmínek pro revitalizaci a transformaci velkých monofunkčních obytných celků tlak na preferenci ekonomické výhodnosti funkčního využití území na úkor urbanistických hledisek a hledisek ochrany životního prostředí nezájem investorů o realizaci plnohodnotných polyfunkčních území tlak na neúměrně vysoké využití stavebních ploch s hrozbou nepříznivé a nevratné zátěže lokalit a jejich širšího okolí

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


2746 2747 2751 2752 0

0

0 +/–

0

1)

0

0

0

0

+

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

zvýšení hrozby podél SJM, snížení naopak podél Legerovy a Sokolské ulice


2746 2747 2751 2752

Bydlení problémy splácení hypoték a půjček, neplacení nájemného, dlouhodobě nedokončené bytové projekty v důsledku poklesu kupní síly obyvatel tlak investorů na výstavbu bytů mimo plochy určené pro bydlení územním plánem města a na neúměrné využití stavebních ploch s hrozbou nepříznivé a nevratné zátěže lokalit nárůst migrace sociálně problémových skupin obyvatel nízká státní podpora pro opravy bytového fondu nekoordinovaná bytová výstavba na okraji města a v jeho zázemí bez návaznosti na odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, neprovázanost realizace bytů a kapacit obslužné sféry zajišťujících celkovou kvalitu bydlení nadměrná vlastnická roztříštěnost bytového fondu vytvářející především na sídlištích bariéru pro koordinaci a koncentraci zdrojů pro opravy bytových objektů, úpravy okolního prostoru, realizaci energetické úspory, ekologická opatření apod. 1)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0 1)

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0


Rekreace silná konkurence jiných měst v cestovním ruchu změna způsobu cestování může vést k zániku některých pracovních míst nebo celých profesi např. průvodci, pracovníci cestovních kanceláří změna struktury návštěvníků s nárůstem příjmově nižších skupin a možný pohyb finančně nezajištěných návštěvníků finanční efekty z cestovního ruchu pro vlastní rozpočet Prahy neodpovídají výnosům získaným v tomto odvětví, rozšiřující se neadresnost subjektů poskytující služby cestovního ruchu příklady pompézních staveb pro vrcholový sport v zahraničí jako riziko pro neuváženou výstavbu naddimenzovaných diváckých arén bez perspektivy trvalé návštěvnosti chátrání řady tradičních sportovišť z důvodu chybějící údržby a nedostatku finančních prostředků velmi nízká obsazenost některých ubytovacích zařízení vedoucí až k jejich uzavření agresivní chování některých návštěvníků města vedoucí k hmotným škodám nebo zhoršení pověsti

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

+ 0 0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0


0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

zvyšující se tlak mimopražských obyvatel na využívání zařízení občanské vybavenosti na území Prahy příliv problémových osob a osob závislých na sociální pomoci tlak na využití rozvojových ploch veřejného vybavení pro jinou funkci degradace částí města bez dostatečné občanské vybavenosti, především panelových sídlišť a nové kapacitní obytné zástavby ztráta polyfunkční struktury některých částí města, zejména historického jádra, v důsledku změn ve způsobu využívání původně neadministrativních objektů pro uspokojení rostoucích plošných požadavků orgánů státní a městské správy

2746 2747 2751 2752 0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0 0

0 0

1)

0

0

0

–

0

0

0

0

0

0

0

0

Produkční odvětví pomalé zavádění modernizačních prvků, zejména transferů nových technologií rychlý rozvoj dalších velkých měst ČR v oblasti inovací a znalostí zeslabující pozici Prahy jako inovačního centra republiky rozvoj znalostní společnosti v okolních státech, který zhorší konkurenceschopnost ČR a Prahy negativní dopad růstu cen pohonných hmot a energií na produkční aktivity vznik nadměrného převisu nabídky kancelářských ploch nad poptávkou

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

67


Produkční odvětví převažující preference investorů na maximální zhodnocení vložených prostředků při výstavbě nových kancelářských objektů bez ohledu na potřeby obyvatel, prostorové možnosti a potřeby památkové péče stagnace veřejného vysokého školství v důsledku omezených zdrojů státu budování skladovacích, obslužných a výrobních areálů v okolí Prahy, které znehodnocují kontaktní území zhoršení nákupních možností a nabídky služeb v historickém jádru města pro místní obyvatele vznik monofunkčních kancelářských komplexů zábory zemědělského půdního fondu v rozporu s veřejným zájmem


2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

Hygiena životního prostředí

Bezpečnost Doprava pokračující rozšiřování území zasažených kongescemi na komunikační síti v důsledku zvyšujícího se automobilového zatížení a omezené kapacity systému živelná suburbanizace v kontaktním území kolem Prahy s enormními nároky na individuální automobilovou dopravu zvyšující zatížení komunikační sítě města značný nárůst tranzitní automobilové dopravy s vysokým podílem kamionů nesouhlas části veřejnosti s výstavbou nových komunikací snižování podílu nákladní lodní dopravy v rámci celé ČR a její náhrada nákladní automobilovou dopravou riziko městem neovlivnitelného rozvoje letecké dopravy tlak investorů na novou převážně monofunkční zástavbu v nezastavitelném území, kde do budoucna není zajištěna kvalitní kolejová veřejná doprava a tím zvyšující se nároky na individuální automobilovou dopravu (např. Šeberov, Hrnčíře, Újezd, Křeslice, Pitkovice) velkokapacitní nákupní centra v přilehlé části regionu bez vazby na kapacitní kolejové systémy veřejné dopravy nárůst těžké tranzitní nákladní automobilové dopravy s vysokým podílem kamionů v jižní části města (Jižní spojka, ul. K Barrandovu, ul. Brněnská) s častými rozsáhlými kongescemi tlak na další výstavbu podél kapacitních nadřazených komunikací (podél D1 na území města i přilehlé části regionu, D5, R6, R7, D8, R10, D11 na území regionu) s rizikem nárůstu individuální automobilové dopravy v Praze riziko nedostatečného využívání zpoplatněných parkovacích kapacit v obytné zástavbě v důsledku cen překračujících kupní sílu místních obyvatel neochota investorů podporovat systém P+R u stanic metra na privátních pozemcích lokální odpor proti výstavbě některých celoměstsky významných tramvajových tratí (např. Smíchov –Pankrác)

2746 2747 2751 2752 0

0

+/–

–/+2)

0

0 1)

0

0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 +/– 0 0

0 0 0 0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem potenciálně nepřímé zvýšení hrozby 2) výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova.

Technická infrastruktura ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti energetického zásobování v krajních havarijních a krizových situacích (např. povodně) ohrožení povrchových zdrojů vody (Vodní dílo Želivka, Jizera, Vltava) nebo přivaděčů (Želivka přes 50 km, Káraný přes 20 km) např. havárií nebo teroristickým útokem (biologické nebo chemické kontaminování, jedy) ohrožení území změnou přirozených odtokových poměrů následkem soustředěné urbanizace způsobuje ve spádových povodích rychlé odvádění přívalových srážkových vod kanalizací do vodoteče, nedochází k přirozenému zasakování (i vlivem nevhodných geologických podmínek na území města); klesá hladina podzemních vod a vysychají koryta potoků, při přívalových srážkách vznik lokálních povodní, zaplavujících stávající zástavbu neúměrný rozvoj v některých lokalitách za hranicemi Prahy (např. Čestlice, Průhonice) s negativními vlivy na pražské úseky drobných vodních toků

+/– 2)

0

0

0 0

0

0 0

0

0

0

ohrožení až likvidace drobných vodních toků v místech, kde jsou prováděny podzemní liniové stavby (kanalizační sběrače, kolektory, dopravní stavby)

0

0 1)

0

růst cen elektřiny, plynu a tepla ze systémů centrálního zásobování teplem přináší riziko částečného návratu ke spalování tuhých paliv v lokálních nebo etážových topeništích

0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem zvýšení hrozby

2)

návrhem dochází ke zvýšení i snížení protipovodňové ochrany

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

D.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Hodnocení je provedeno v následující stupnici: + : změna má pozitivní vliv, oslabuje působení slabé stránky – : změna má negativní vliv, posiluje a prohlubuje slabou stránku 0 : změna nemá vliv na danou slabou stránku nebo se jí netýká

napojení na evropské dopravní sítě (vyjma letecké dopravy) pod úrovní nejvýznamnějších konkurenčních měst západní Evropy málo rozvinutá koordinace aktivit a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při prosazování zájmů města v zahraničí malá vzájemná informovanost Prahy a městských části o zahraničních aktivitách nevyužitý potenciál pro podporu rozvoje společnosti znalostí, pasivita při naplňování role Prahy jako inovačního centra nepříznivá pověst některých pražských služeb organizačně i věcně málo fungující koordinační vazby Prahy se Středočeským krajem

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

2746 2747 2751 2752

0

1)

zvyšující se dopad globálních problémů – terorismus, organizovaný zločin, epidemie, změny klimatu klesající pocit bezpečí obyvatel i návštěvníků města místa a objekty, které by mohly být potenciálním cílem teroristického útoku zvyšující se agresivita specifických skupin osob

Praha – vnější vztahy

1)

2746 2747 2751 2752

další výrazný rozvoj leteckého provozu a s tím související akustické zatížení leteckým z navazující dopravy vyčerpání kapacity stávající skládky komunálního odpadu možný návrat občanů ke spalování tuhých paliv v důsledku růstu cen elektřiny, plynu a tepla z centrálních zdrojů, převážně ve vnějším pásmu města vznik nepovolených skládek

0

0

0 0

0

0 0 0

Přírodní podmínky, krajina rozsáhlé zpevněné plochy s omezeným vsakem srážek a zrychleným odtokem vody z prostředí města mají za následek ubývání vody v krajině a zhoršování mikroklimatických podmínek nevhodné technické úpravy mnoha koryt vodních toků i v místech, kde to není nezbytné (např. v extravilánu) vysoký stupeň zornění zemědělské půdy a stále malý podíl lesů na celkové rozloze města, s tím související nízký koeficient ekologické stability v podstatné části městské krajiny zvýšená rekreační zátěž lesů i jiných přírodě blízkých prvků v důsledku jejich nedostatečné rozlohy a nerovnoměrného rozložení na území města ruderalizace vegetace, rozšiřování invazních druhů fragmentace krajiny především v důsledku zahušťování komunikační sítě a místy i výstavby protihlukových opatření riziko sesuvů na svazích podél okrajů křídových plošin a sesuvů vyvolaných antropogenními vlivy nedostatek zeleně a vodních prvků v některých hustě zastavěných částech města, zejména v historickém jádru a ve čtvrtích z konce 19. a počátku 20. století likvidace zeleně na rostlém terénu v některých vnitroblocích

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+

–

0

0

0

0

68


Sídelní struktura a urbanismus radiální uspořádání města ovlivňující spolu s terénní morfologií nepříznivé možnosti trasování a realizace dopravní infrastruktury v tangenciálních směrech nekoncepční přístup k umisťování výškových a rozměrných staveb nežádoucí srůstání města s příhraničními oblastmi, narůstající suburbanizace ve vnějším pásmu města přetrvávající nevyváženost funkční skladby, existence velkých monofunkčních ploch, generujících zvýšené nároky na dopravní obsluhu ustupování zvyšujícímu se tlaku na zábory dosud nezastavěných ploch a přírodního prostředí obecně pro novou výstavbu změnami Územního plánu hl. m. Prahy výstavba na volných plochách s problémy dostupnosti, zajištění potřebné vybavenosti i s problémy zapojení do stávající struktury a úbytku potenciálních rekreačních ploch a krajiny pomalá revitalizace stavebního fondu, veřejných prostorů a obnova územních vazeb soustředění většiny občanské vybavenosti, pracovních příležitostí a správy do centra Prahy omezováni vazeb města a vytváření nežádoucích bariér mezi městem a volnou krajinou vlivem výstavby super– a hypermarketů, logistických center, skladů a dopravní infrastruktury ve vnějším pásmu města ztráta kontinuity rozvoje městské struktury do východních prostorů města existencí rozsáhlé Malešicko – Hostivařské průmyslové oblasti zakládání některých nových větších obytných souborů bez vlastní vybavenosti, závislých na občanské vybavenosti původního osídlení, pro které je tento rozvoj neúměrný existence brownfields Běchovické výzkumné základny v okraji přírodního parku Klánovice Čihadla přetrvávající monofunkčnost sídlištní zástavby 2. poloviny 20. století často s nefunkčními či nekvalitně založenými centry, ale s tendencí dalších bytových dostaveb a zahuštování nízká úroveň tvorby a údržby městského parteru dlouhodobě nedokončené projekty, např. vysokoškolský kampus na Pelc Tyrolce, plavecké centrum na Šutce neukončená koncepce a organizace prostoru Pankráce, Strahova a prostoru Trója – Bubeneč, Vítězného náměstí dlouhodobě nenalezené využití v oblasti Strahov, nádraží Holešovice, Drnovská, Chodov Kiss II, Zálesí a budoucí využití Masarykova nádraží dosud nenalezené reálné využití zainvestované rozvojové oblasti Letňany – Kbely deficity zeleně a omezené rekreační příležitosti především na severovýchodě území pokračující dostavby bytů ve stabilizovaných plochách sídlišť bez adekvátního rozvoje vybavenosti


2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0

0 01)

0 0

0 0

0

0

0

0

0

02)

0

–

0

02)

0

+/–3)

0 0

0 0

0 0

+ 0

0

0

0

0

0

02)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude působit posílení slabé stránky 2) hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude působit realizace vodovodu potenciálně nepřímo posílení slabé stránky 3) změna je navržena k umožnění výstavby uprostřed města, tj. v místech dobře dostupných prostředky hromadné dopravy, rozšiřuje vybavenost města pro sportovní rekreaci; snižuje rekreační plochy (zeleň), má umožnit realizaci rekreačních zařízení (in–line trasa, přesun skateparku, dětské hřiště)

nedostatečná účinnost regulativů pro umisťování výškových staveb a objemových dominant v celém městě narušování střešní krajiny nástavbami objektů a půdními vestavbami, které znehodnocují vizuální scénu města dosavadní přístup k archeologickému dědictví na území Prahy se omezuje převážně na provádění záchranných archeologických výzkumů, není respektována priorita zachování archeologických památek na místě výskytu v netknutém stavu znehodnocování památek v důsledku kriminality a vandalství vysoká koncentrace pracovních příležitostí v historické části města vyvolávající velké nároky na dopravní obsluhu nadměrná zátěž historického jádra města individuální automobilovou dopravou nadměrná zátěž historického jádra tramvajovou dopravou zejména v místech přestupů úbytek trvale bydlících v centru města, který snižuje autenticitu prostředí neúměrné přestavby bloků a dvorní vestavby, které zvyšují míru využití území a znehodnocují urbanistické hodnoty města nerespektováním historického prostředí města nevyvážená kvalita péče o městské parky a veřejné prostory neúměrná komercionalizace veřejných prostorů (např. tzv. Zlatého kříže)

vysoká koncentrace turistů na malé, úzce vymezené části historického jádra města, která je tak vystavena neúměrnému zatížení (Královská cesta) špatný stav infrastruktury a technických zařízení některých historických budov, který vede k rychlé degradaci objektů, ale může vést i k jejich vážnému ohrožení po stránce konstrukční problém tzv. fasádismu, kdy dochází k faktické demolici celého objektu a ponechání pouze uliční fasády – nenávratná ztráta vnitřní struktury staveb

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1)

1)



2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

–/+1) 0 0

–/+2) 0 0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

– navýšení automobilové dopravy v trase SJM, + převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova. 2)

Hospodářské podmínky jen částečně rozvinuté vazby správy města a podnikatelských struktur (činnost založené regionální rozvojové agentury zatím minimální), málo využívaná forma „Public Private Partnership" nedostatečná podpora malého a středního podnikání, nedostatečné toky informací uvnitř podnikatelské sféry, malá účast podnikatelských asociaci při přípravě programových dokumentů rozvoje města nedostatečný důraz na dodržování principu udržitelnosti ve všech jeho aspektech jako jednoho ze základních předpokladů dlouhodobého rozvoje ekonomické základny i celého města nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek některých nadprůměrně kvalifikovaných a řemeslných profesí míra zadluženosti města omezující další výraznější využití „cizích" zdrojů financování, např. úvěry, půjčky nedostatečná koordinace ekonomických aktivit Prahy a Středočeského kraje územně roztříštěné a fyzicky nevyhovující produkční kapacity, bývalé výrobní a provozní areály nesoulad mezi některými strategickými záměry a reálným rozvojem velmi rozdrobené vlastnické vztahy bránící rozvoji některých území

Sociodemografické podmínky stárnutí populace a zvyšující se počet osob v poproduktivním věku, nadprůměrné výdaje domácností, především na bydlení fyzické bariéry pro pohyb ve městě omezující starší občany, občany se sníženou pohyblivostí, rodiny s dětmi a další zpřetrhání tradičních sociálních vazeb uvnitř lokálních občanských komunit rostoucí deficit počtu pracovníků s nadprůměrnou kvalifikací nebo v řemeslných profesích, který ohrožuje příznivé hodnocení atraktivity celkového podnikatelského prostředí v Praze nedostatečné provázání vzdělávání s trhem práce nedostatek pracovních příležitostí pro handicapované osoby a některé skupiny osob s obtížným uplatněním na trhu práce úbytek obyvatel v centru města

Využití území úbytek polyfunkční městské struktury v důsledku výstavby monofunkčních obytných celků a monofunkčních obchodních a kancelářských ploch nedostatečná nabídka atraktivních lokalit mimo celoměstské centrum k využívání pro turistický ruch nedostatečná podpora veřejného sektoru při naplňování komerčně méně atraktivních funkcí, zejména veřejného vybavení, zeleně, rekreace aj. charakter služeb a funkcí v celoměstském centru převážně zaměřený na turisty a zaměstnance prestižních institucí a firem, které zde mají sídlo existence velkých monofunkčních areálů pro bydlení ve vnějším pásmu města bez dostatečné občanské vybavenosti a pracovních příležitostí nedostatečná občanská vybavenost ve vnějším pásmu města, dále prohlubovaná v souvislosti s využíváním občanského vybavení mimopražskými obyvateli

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 – 0

0 0 0 0 0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+

0

0

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

69


Využití území nedostatečný management území ve smyslu přípravy území pro lokalizaci areálů veřejné vybavenosti a vysokého školství, nedostatek ploch pro výstavbu a rozvoj vysokých škol odpovídající všem jejich rozvojovým potřebám a možnostem nedostatečné uvolnění vltavských nábřeží od automobilové dopravy ve prospěch pěších, cyklistů a rekreace výrazný deficit zeleně v celoměstském centru na pravém břehu Vltavy bez možnosti doplnění nových ploch zeleně, deficit zeleně na severním, severovýchodním a jihovýchodním okraji Prahy


2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/–2)

–/+3)

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude působit realizace vodovodu potenciálně nepřímo posílení slabé stránky 2) zvětšení plochy zeleně Čelakovského sadů a zeleně podél komunikací se sníženým dopravním zatížením (Legerova, Sokolská) negativní dopady v prostoru Fügnerova náměstí budou kompenzovány po dostavbě tunelu, dotčení zelených ploch u jižního portálu tunelu 3) rozšíření zastavitelného území mírně sníží funkčnost území jako prvku ÚSES, podmínkou výstavby je rekonstrukce zeleně a doplnění výsadeb vhodnými druhy dřevin, která zvýší atraktivnost biocenter i biokoridoru pro živočichy

Bydlení některé trvající negativní faktory fungování trhu s byty, např. spekulace a neoprávněné užívání bytů, existence dvojího nájemného podprůměrná obytná plocha pražských bytů a nižší průměrný počet místností přetrvávající zanedbaná údržba a opravy části bytového fondu, vysoká energetická náročnost, nedostatečná estetická úroveň bytových domů a obytného prostředí, chybějící vybavenost, hlavně v případě panelových sídlišť, které v Praze představují významnou část bytového fondu

Rekreace nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu i přes mírný nárůst je podíl domácích návštěvníků oproti srovnatelným zahraničním turistickým destinacím nízký vysoká sezónnost nedostatek příležitostí pro pohybovou rekreaci neorganizované většinové populace omezená druhovost a nevyvážená skladba sportovních zařízení, zejména nedostatek plaveckých bazénů a absence komplexních center pohybové aktivity velmi rozdílné dopady cestovního ruchu na městské části jako důsledek nerovnoměrného turistických atrakcí na území města velké zatížení historického jádra Prahy a centra města cestovním ruchem úroveň některých vstupních bodů neodpovídá současným požadavkům a představám (autobusové nádraží Florenc, železniční stanice Holešovice a další) pouliční kriminalita a předražování některých služeb zaměřených na turisty poškozující renomé Prahy jako turistické destinace nerovnoměrné rozložení ubytovacích a stravovacích zařízení na území města nedostatečné využívání transformačních lokalit pro přeměnu také na území pro volnočasové, sportovní a rekreační aktivity občanů nerovnoměrné rozložení sportovních a rekreačních příležitostí na území Prahy, nedostatečně vybavené rekreační zázemí centra města a sídlišť stárnoucí vybavení velké části tradičních sportovních areálů nedostatek cyklistických stezek oddělených od automobilové dopravy 1)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 1)

0 0

0 0

0 –

0

0

0

+/–

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/–

0

0

0

+

0 0

0 0

0 0

+ 0

0

1)


Občanské vybavení nedostatečné možnosti pro mimoškolní a zájmovou činnost dětí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného času nedostatečná vybavenost zařízeními poskytujícími pobytové sociální služby, zejména domovy seniorů, domy zvláštního určení např. s azylovými byty, noclehárnami pro bezdomovce, zařízeními pro přechodnou péči rostoucí poptávka po zdravotních a sociálních službách určitého typu v důsledku stárnutí populace nedostatek kapacit občanského vybavení, především škol, ve vnějším pásmu města, zejména v dynamicky se rozvíjejících městských částech nedostatek lůžek ošetřovatelské a následné péče, lůžek hospicových a paliativních

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Občanské vybavení nedostatek kulturních, stravovacích a volnočasových zařízení na velkých sídlištích nedostatečné kapacity pro střednědobé a dlouhodobé ubytování vysokoškolských studentů a osob přicházejících za prací

Produkční odvětví nedostatečné podmínky pro vznik nebo efektivní rozjezd malých průmyslových podniků, zejména kapacity technologických parků, inkubátorů nedostatečné propojení výzkumné sféry s podnikatelskou praxí, chybějící dostatečně fungující struktury (např. klastry) a kapacity vědeckotechnických parků malé využití výzkumné a vývojové základny pro inovační funkci Prahy v celostátním měřítku i k řešení problémů samotného města prostorové deficity a chybějící plochy pro rozvoj většiny vysokých škol, špatný technický stav objektů a nedostačující vybavení, včetně kolejí vysoké zatížení komunikací velkokapacitními obchodními, skladovacími a logistickými aktivitami, ztráta orientace zemědělské produkce na plodiny s přímou vazbou na zásobování Prahy velká rozdrobenost jednotlivých zařízení vysokých škol předimenzovanost výstavby velkokapacitních kancelářských objektů a komplexů zejména na územi Prahy 4, 5 a 8 s nadměrnými nároky na dopravní obslužnost, nárůst neobsazenosti kancelářských ploch neúměrné zvětšování vzdáleností obchodních zařízení od spotřebitele v některých částech města jako důsledek vzniku velkých nákupních center

Doprava nevhodná koncentrace pracovních příležitostí v historickém jádru města a existence monofunkčních obytných území v Praze i regionu zvyšující nároky na dopravní systémy i dopravní výkon složité územně–technické a urbanistické podmínky v Praze komplikující možnosti řešení dopravních problémů velká investiční a technická náročnost nových dopravních staveb celoměstského významu nedokončená přestavba železničního uzlu Praha nedostatečná kapacita hlavních vstupních železničních tratí malá hustota železničních stanic a zastávek rušení železničních vleček nedostatečné tempo rozvoje tramvajové dopravy enormní rozsah automobilové dopravy na stávající komunikační síti, jejíž kapacita tak nestačí dopravním nárokům omezené prostorové možnosti doplnění nadřazených komunikací při ambicích města na další rozvoj absence značné části Pražského okruhu k odvedení tranzitní dopravy nedostatek atraktivních tangenciálních spojení veřejnou dopravou negativní dopady nadprůměrně vysokého stupně automobilizace, automobilového provozu, narůstajícího dopravního výkonu a kongescí na území města, na životní prostředí (včetně zhoršení mikroklimatických podmínek), na kvalitu a spolehlivost povrchové MHD degradace veřejných uličních prostorů automobilovým provozem rostoucí nároky na rozsah zpevněných ploch pro silniční dopravu ve městě přetrvávající trend zajišťovat podmínky pro individuální automobilovou dopravu na úkor chodců a cyklistů obtížně řešitelná problematika dopravy v klidu v kompaktním městě nedostatečná kapacita systému záchytných parkovišť P+R v Praze a regionu značně rozdílná kvalita a vybavení tratí železničního uzlu Praha komplikované podmínky pro zkapacitnění železničního uzlu Praha v centru města omezená kapacita železničního uzlu Balabenka ve vztahu k Novému spojení zčásti nedořešené přestupní vazby železnice–MHD nízká kultura prostředí některých zastávek veřejné dopravy a železničních stanic ztráta zavlečkovatelných území (ve Vysočanech, Malešicko–hostivařské oblasti) zčásti zastaralý vozový park železničních vozidel a tramvajové dopravy (malý podíl nízkopodlažních vozidel) absence kolejového propojení letiště Praha–Ruzyně s centrem města a kvalitního železničního spojení Praha – Kladno

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

– 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0

0

–

–/+1)

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

+ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 –/+1) 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0

0

70


Doprava enormní prostorové nároky individuální automobilové dopravy na veřejné prostory města nízká úroveň parteru nebo necitlivé extravilánové uspořádání některých stávajících úseků celoměstsky významných komunikací, nepříznivý prostorový dělicí efekt povrchových úseků omezování podmínek pro pěší provoz v centru města parkováním na chodnících absence trasy D metra v jižním sektoru města přetížení některých úseků metra v centru Prahy bez dostatečné alternativní nabídky tramvajové dopravy zranitelnost tramvajového systému v centru Prahy v důsledku omezených možností náhradních tramvajových tras (při výlukách, poruchách apod.) 1)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova.

Technická infrastruktura stáří rozvodů vody, jejich značná poruchovost a vysoké ztráty upravené vody ve vodovodní síti (21,4 %) stáří stokové sítě a s tím spojená netěsnost mnoha stok, pronikání balastních vod do stokové sítě nedostatečná účinnost čištění Ústřední čistírny odpadních vod s ohledem na evropské standardy kvality povrchových vod v recipientech nedostatečné tempo obnovy resp. rekonstrukce stokových sítí a intenzifikace čistíren odpadních vod a jejich negativní vliv na čistotu podzemních a povrchových vod, nedostatek finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci vodovodních a stokových sítí složitá problematika odvádění a hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaných územích ve vztahu k vodním tokům, zejména v souvislosti se zvyšujícím se trendem nárůstu zpevněných ploch v povodích drobných vodních toků vysoká eutrofizace vodních toků a nádrží spalování paliv patří mezi nejvýznamnější zdroje znečištění ovzduší na území Prahy spolu s již převažujícím vlivem dopravy nízké využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie nedostatečné využívání LPG (propanbutanu) a CNG (zemního plynu) jako alternativního paliva v dopravě nedostatečná kapacita některých vodojemů vodárenské sítě, která limituje rozvoj zástavby (především na jihovýchodě Prahy) decentralizovaná správa a provozování stokové sítě v některých částech vnějšího pásma města nevhodné umístění Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově nedostatečná kapacita většiny lokálních čistíren odpadních vod, která limituje rozvoj nové zástavby ve spádových oblastech těchto čistíren, zastaralá technologie některých lokálních čistíren odpadních vod spalování tuhých paliv ve středních, malých a lokálních zdrojích znečištění v některých částech města trasy venkovních vedení velmi vysokého napětí do jisté míry negativně ovlivňují prostředí některých lokalit obytné zástavby a rekreačních oblastí decentralizovaná správa vodních toků na území Prahy pomalá aktualizace stanovených záplavových území a stanovení rozlivových území na drobných tocích 1)


2746 2747 2751 2752

relativně vysoký podíl obyvatel žijících v prostředí se znečištěným ovzduším

2746 2747 2751

neodpovídajícím způsobem zajištěné již uzavřené celoměstské skládky komunálního odpadu (Chabry, Libuš, Slivenec)

0

0

Bezpečnost

2747

2751

2752

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 +/– 1) 0 0 0

0 0 0 0 + 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

D.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

0

0

0

0

Silné stránky

0

0

0

0

Hodnocení je provedeno v následující stupnici:

0

0

0

0

+ : změna má pozitivní vliv, posiluje silnou stránku

0 0

0 0

0 0

0 0

– : změna má negativní vliv, oslabuje silnou stránku

0

0

0

0

0 –

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 +

0 0

0 0

0 0

–/+

+/–

–/+

+/–

–/+

0 0 +/–

0 0 –/+

+/–

–/+

0

0

relativně vysoký podíl obyvatel zasažených nadměrným hlukem

0

0

každodenně se opakující krizové situace v dopravě vyvolávající zvýšené emise hluku a vzdušných polutantů

0

0

absence lokality pro ukládání komunálního odpadu po vyčerpání kapacity stávající skládky v Ďáblicích znečištění povrchových toků v přímém důsledku lidské činnosti překročení imisních limitů znečištění ovzduší zejména v okolí komunikací s intenzivním automobilovým provozem nadměrný hluk v okolí komunikací s intenzivním dopravním provozem, především v centru Prahy a navazujícím pásmu města

0 0

0 0

0

0

0

0

1)

1)

1)

1)

1)

1)

– navýšení automobilové dopravy v trase SJM, + převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu

0 : změna nemá vliv na danou silnou stránku nebo se jí netýká Praha – vnější vztahy poloha Prahy ve středu Evropy, trvající atraktivita a růst všeobecné prestiže města tradiční postavení Prahy jako střediska české státnosti a správy státu, vzdělanosti a kultury unikátní kulturně–historické dědictví světového významu, mimořádná turistická přitažlivost Prahy kontakty s velkými městy a regiony evropského kontinentu, napojení na činnost komunitárních struktur EU zásadní přínos pražské ekonomické základny pro hospodářství ČR


2752 2)

2)

2)

2)

0

2746

vysoká kriminalita značné množství kapesních krádeží, vandalismus a nelegální graffiti velká nehodovost v rámci silničního provozu lokality s dlouhodobou koncentrací pouliční kriminality kumulace bezdomovců na veřejných prostranstvích a v zařízeních veřejné dopravy místa s rizikem častých dopravních nehod

0 0

+/–

0

– navýšení automobilové dopravy v trase SJM, + převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu. V rozptylové a akustické studii popsány očekávané pozitivní i negativní vlivy na rozložení pásem nadlimitní imisní a hlukové zátěže. 2) výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova.

0 1) 0

2746 2747 2751

2752

1)

0 0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu pozitivní vliv



pestrá geologická skladba a bohatá terénní morfologie příznivé klima mírného klimatického pásu správní území kraje je identické s územím obce, což může být výhodou při zajišťování územní ochrany (ÚSES, ZCHÚ apod.) přítomnost obtížněji zastavitelných svahů se zelení, a to i v rámci kompaktního města nadprůměrná kvalita zemědělské půdy ve vnějším pásmu města, především v severovýchodní a jihovýchodní části přítomnost několika rozsáhlejších lesních komplexů a parkových ploch uvnitř města zachovalá rozsáhlá území s přírodními a přírodě blízkými ekosystémy na okraji města, relativně vysoký podíl lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou potenciál pro vznik nové veřejné zeleně na plochách charakteru "brownfields", zejména v hustě zastavěných územích 1)

2746

2747

2751

2752

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

2746 2747 2751 2752 0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+ 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

zvětšení plochy zeleně vůči povrchovému vedení komunikací

2)

71


Sídelní struktura a urbanismus výrazná prostorová scéna města ovlivněná zejména přírodními danostmi, morfologií terénu a dlouhodobým utvářením zástavby uchované doklady historického vývoje a architektonicky cenné stavby a soubory rozmanitá struktura zástavby, typologická a slohová pestrost, prolínající se dobová založení souvislé stávající plochy zeleně, které na území Prahy vytvářejí relativně ucelený, na sebe navazující systém krajinné a přírodní hodnoty, zřetelné přírodní osy atraktivní veduty města z četných vyhlídkových míst zřetelné členění prostoru města zelení uplatňující se v panoramatických pohledech volné plochy spojující město s okolní krajinou, které jsou potenciálem pro posílení rekreačního zázemí města dostatek rezerv pro další vývoj území a pro zajištění nezbytných podmínek fungování města – v historické i novější zástavbě, na transformačních a částečné také na volných plochách připravená územně plánovací dokumentace města – ZUR , Koncept ÚP, Management plan nezastavěné vrcholy a svahy terénních útvarů podílející se na osobitém rázu města postupný nárůst realizací a projektů na revitalizaci veřejných prostorů parkových ploch a rekreačního zázemí postupné odlehčení historického centra výstavbou na transformačních plochách v Karlíně a na Smíchově prostorové rezervy pro umístění potřebných celoměstských funkcí nebo atraktivních projektů v centrální oblasti města na transformačních a rozvojových plochách zájem městských částí na rozvoji lokálních center, která identifikují jednotlivé městské čtvrti rozvojové rezervy většiny lokálních center realizace dopravní a technické infrastruktury a zahájení transformace na Rohanském ostrově, Maninách dobré předpoklady pro rozvoj v prostoru Západního města a další možnosti v prostoru Východního města rozvojová rezerva v prostoru Štěrboholy – Malešice


2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 1)

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0

0 2)

0

0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

+/–

01) 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

1)

u etapy 0006 na území Radotína negativní vliv v důsledku redukce možnosti využití území, u ostatních etap beze změny 2) hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv

Kulturní hodnoty a památková ochrana měst v podstatě neporušená urbanistická struktura nejen historického jádra města – (Památková rezervace v hlavním městě Praze (PPR) – zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO), ale i dalších částí města, zejména městských památkových zón – čtvrtí 19. století, zahradních měst a vilových čtvrtí 20. století; zčásti zachovaná urbánní struktura jader historických obcí relativně vysoká míra zachování stavebního fondu v historickém jádru, v městských památkových zónách, částečně i v jádrech historických obcí velká míra zachování významných historických objektů vysoké kulturní a architektonické hodnoty, včetně uměleckých objektů vhodně dotvářejících autentické prostředí města četné zachování historických objektů kulturního a vzdělávacího charakteru, tradiční existence vysokoškolských zařízení v historickém jádru města podporující pestrost a diverzitu městského prostředí vysoká míra diverzity (měřítkové i výrazové různorodosti) zachovaných objektů v historickém jádru Prahy, které dokumentují širokou škálu uměleckých slohů a pestrost funkčního využití v časové kontinuitě od románského období po současnost cenná různorodost dosud zachovaných prvků historického městského mobiliáře a některých ostatních detailních prvků městského interiéru vysoký standard projektů a rekonstrukcí památkových objektů přísné posuzování orgány státní památkové péče jak rekonstrukcí, tak i navrhovaných demolic památkových objektů a také novostaveb uvnitř památkových ochranných pásem vysoká úroveň archeologických průzkumů na území historického jádra Prahy, nárůst získávaných informací díky zlepšování technické a metodické stránky záchranných výzkumů 1) 2)

2746 2747 2751 2752 + 2)

0

– 1)

0

otevřené podnikatelské prostředí, realizovaná zásadní odvětvová přestavba s omezením oborů zatěžujících město, vysoké hodnocení investorské stability Prahy dobrá dostupnost Prahy pro většinu regionálního zázemí dostatek prostoru na území města i v regionálním zázemí pro možnost zajištění funkcí a rozvoje Prahy

Sociodemografické podmínky růst počtu trvale bydlících obyvatel nadprůměrná životní úroveň a vyvážená sociální stabilita kvalitní zdravotní péče, hustá síť zdravotnických zařízení nejvyšší úroveň naděje dožití a příznivé ukazatele pracovní neschopnosti kontinuita tradice a kultivovanosti města nadprůměrná vzdělanostní úroveň populace a kvalifikace pracovní síly nadprůměrná, profesně pestrá nabídka na trhu práce, celkově nízká nezaměstnanost relativně nižší věkový průměr ve vnějším pásmu města

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

2747

2751

0 1) 0 2) 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

2752

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu pozitivní vliv hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv

Využití území široké spektrum druhů a typů území z hlediska možností jejich funkčního využití nabídka atraktivních transformačních ploch pro rozvoj polyfunkčních městských struktur v zastavěných částech města velká přitažlivost města pro investorskou činnost a rozvoj všech městských funkcí včetně turistického ruchu zelené klíny pronikající z volné krajiny do centra města existence přirozeného i plánovitého soustředění městotvorných funkcí ve stávajících subcentrech obvodového a lokálního významu s nabídkou správních, obslužných a kulturně společenských aktivit větší množství veřejně přístupných historických zahrad v celoměstském centru na levém břehu Vltavy, existence rozsáhlých parkových ploch v kontaktu s centrem Prahy – Stromovka, Petřín, Letná 2)

2746 2747 2751 2752 0 1)

0 2)

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 1)

0 2)

0

0

0

0

0

0

u etapy 0006 na území Radotína negativní vliv v důsledku redukce možnosti využití území, u ostatních etap beze změny hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu pozitivní vliv

nadprůměrná úroveň bytového fondu a jeho napojení na veřejné sítě zvyšující se kvalita většiny bytového fondu vysoký počet rozestavěných bytů na území města i jeho zázemí jako předpoklad stabilizace současného vysokého tempa výstavby široká nabídka bydlení a volných bytů na trhu s byty z hledisek ekonomických, architektonických i uživatelských forem dostatečné územní rezervy pro bytovou výstavbu v rámci platné územně–plánovací dokumentace neexistence sociálně problémových lokalit

2746 2747 2751 2752 0 0

0 1) 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 1) 0 1)

0 0

0 0

1) hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv

Rekreace

0

0 0 0

2)

Bydlení

2746 2747 2751 2752

2746

0 0 0

1)

1)

výstavba portálů tunelů v památkové rezervaci nová protipovodňová opatření na území Starého Města a Josefova (etapa 0001)


vysoká ekonomická výkonnost, zhruba čtvrtinový podíl na tvorbě hrubého domácího produktu ČR dlouhodobě vysoké hodnoceni od ratingových agentur, důvěryhodnost města pro investory rychlý rozvoj odvětví služeb příznivé podmínky pro zemědělství (kvalita zemědělské půdy, vodní zdroje pro závlahy, klima) ve vnějším pásmu města významný podíl města na vlastnictví pozemků v některých rozvojových lokalitách

atraktivita Prahy jako turistické destinace široká nabídka ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu všech kategorií mimořádné kulturní dědictví, historické jádro Prahy pověst Prahy jako bezpečné turistické destinace dobrá dostupnost Prahy leteckou dopravou, ke které přispívá zvýšení kapacity letiště v Ruzyni a nízkonákladové lety tradice sportovních zájmových organizací, jako je Sokol nebo Skaut

2746 2747 2751 2752 0 0 1) 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

72


rozsáhlý přirozený rekreační potenciál území Prahy dostatečná kapacita služeb v centru Prahy pro návštěvníky města existence multifunkčniho zařízení ve Vysočanech na současné špičkové mezinárodní úrovni územní podmínky pro vznikající velké rekreační areály pro krátkodobou rekreaci, např. na soutoku Vltavy a Berounky tradice sportovních akcí pro jednotlivce i širokou veřejnost, často i mezinárodního charakteru rozšiřování nabídky sportovně rekreačních příležitostí pro netradiční sportovní disciplíny 1)


0 1) 0 0

0 0 0

0 0 0

+/– 0 0

1)

0

0

0

0 0 1)

0 0

0 0

+ 0

0


Občanské vybavení široká nabídka odborných, všeobecných a uměleckých středních i vyšších škol rozsáhlé spektrum nestátních neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb velká nabídka zdravotnických zařízení, včetně zařízení nadměstského významu poskytujících specializované a superspecializované zdravotní služby kulturní zázemí města na evropské úrovni dobrá dostupnost objektů městské veřejné správy městskou hromadnou dopravou dostatečná a rovnoměrně rozložená síť základních a středních škol v centru Prahy a v kompaktním městě rovnoměrná dislokace objektů městské veřejné správy hustá síť ubytovacích a stravovacích zařízení všech kategorií v centru města

Produkční odvětví ukončená základní odvětvová a vlastnická transformace pražské ekonomiky se stabilizací potenciálně příznivých oborů, výrob a činností, např. obsluha města, obory s vysokou přidanou hodnotou a environmentálně pozitivními dopady rozvoj kapacit tzv. strategických služeb s celoevropskou působností tradice udržující průmysl jako významný činitel ekonomické základny města nadprůměrná produktivita práce v pražském průmyslu vysoká koncentrace subjektů vědy a výzkumu vysoká koncentrace institucí vysokoškolského vzdělávání strategické dokumenty ukazující potřebné kroky k rozvoji Prahy jako centra inovací a znalostí dostačující nabídka kvalitních kancelářských ploch rozsáhlá obchodní síť stále vysoká obsazenost skladovacích areálů ve srovnání s ostatním územím ČR kvalitní zemědělská půda, vodní zdroje pro závlahy ve vnějším pásmu města a příznivé klimatické podmínky pro zemědělství rovnoměrné rozložení velkokapacitních nákupních center dynamika výstavby moderních kancelářských budov a administrativních areálů mimo historické jádro Prahy a dostatek rozvojových ploch vhodných k této výstavbě přítomnost vysokých škol v centru města

Doprava významná křižovatka dopravních tras republikového i evropského významu umocněná příznivou polohou Prahy v rámci České republiky a středoevropského prostoru příznivá dostupnost centra Prahy železniční dopravou rostoucí význam železnice v rámci integrovaného dopravního systému v Praze hustá síť železničních tratí na území města atraktivita Prahy pro leteckou dopravu příznivý podíl veřejné dopravy na celkovém dopravním výkonu rostoucí význam a atraktivita Pražské integrované dopravy (PID) významné zastoupení kolejových subsystémů v rámci integrované veřejné dopravy atraktivní systém metra, jeho provozní spolehlivost a kvalita příznivé spojení většiny regionálních sídel s centrem Prahy železniční dopravou funkčnost železnice na území města v období povodní

2746 2747 2751 2752 0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

2746 2747 2751 2752

mimoúrovňové křižovatky na Městském okruhu zajišťující jeho funkčnost a plynulost dopravy i při značném automobilovém zatížení rostoucí podíl tunelových úseků Městského okruhu zmírňující negativní dopady individuální automobilové dopravy do území a rovněž eliminující negativní bariérový efekt dopravní stavby v území kapacita Jižní spojky umožňující převádět velké dopravní zatížení a v budoucnosti využití i pro veřejnou autobusovou dopravu velký podíl zrealizovaných úseků radiál na území města příznivá časová dostupnost centra Prahy systémem metra rozvojové možnosti města v přímé vazbě (docházkové vzdálenosti) na stávající stanice metra (Karlín, Holešovice–Bubny, Smíchov, Opatov, Letňany, Vysočany) situování většiny významných přestupních terminálů veřejné dopravy u koncových stanic metra na okraji Prahy

Technická infrastruktura vysoký podíl domácností napojených na veřejný vodovod (99,1 %), veřejnou kanalizací a čistírny odpadních vod (99 %) vysoká spolehlivost a dostatečné kapacitní zajištění zásobování energiemi dostatečná technická úroveň systémů energetické infrastruktury (zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, centrální zásobování teplem) vysoký podíl domácností napojených na energetická média přijatelná pro životní prostředí – na zemní plyn ze sítě, na systémy centrálního zásobování teplem, vytěsňování tuhých paliv dostatečná konkurence mezi hlavními dodavateli jednotlivých druhů energie systém elektronických komunikací svojí kapacitou pokrývá současné i výhledové požadavky obyvatelstva a podnikatelské sféry

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

možnost použití vodního zdroje Podolí jako rezervního a doplňkového

0

0

0

0

oddílná stoková síť prakticky ve všech katastrálních územích vnějšího pásma města rozvinutý a konkurenceschopný systém centrálního zásobování teplem v pravobřežní části města se základním zdrojem mimo území Prahy (Elektrárna Mělník) dokončovaná plynofikace ve vnějším pásmu města dotace města na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie vysoký stupeň kolektorizace sítí v celoměstském centru a v sídlištní zástavbě vysoký stupeň realizace protipovodňových opatření na Vltavě v kompaktním městě

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 + 2)

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


0

0

0

0

kvalitní monitorování a informační systém o stavu životního prostředí ve městě a pravidelná aktualizace informací probíhající realizace opatření vyplývající z Integrovaného krajského programu snižování emisí znečišťujících látek a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy dobře organizovaný a fungující tříděný sběr odpadů energetické využívání komunálních odpadů ve spalovně v Malešicích (ZEVO Malešice) trvalé a dlouhodobé omezování dopadů průmyslové výroby na kvalitu prostředí jejím útlumem, změnou struktury a modernizací využívání nízkoemisního pohonu pro vozidla MHD a technických služeb města postupná přestavba tramvajových tratí a obměna tramvajového vozového parku za vozidla s nižšími hlukovými emisemi rozšiřování protihlukových opatření jako součásti nových dopravních staveb postupná sanace kontaminovaných podloží v souvislosti se zastavováním nevyužívaných a devastovaných areálů postupná výstavba recyklačních center odpadů a kompostáren zavádění separovaného sběru kompostovatelného odpadu

0 0 0 0 +3) 0 0 0 0 0

0

0

0

0 0 0 0 – – 0 0 0 0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 +

– 2)

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0 1)

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

snížení intenzit dopravy na MO převedení intenzit z MO na SJM 3) podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě

0

0

+ 1)

2)

0

2746 2747 2751 2752

0

1)

0

0

0

1) 2)

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu pozitivní vliv nová protipovodňová opatření na území Starého Města a Josefova (etapa 0001)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

– 1)

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

převedení intenzit z tunelů MO, které chrání před hlukem na SJM

73


Bezpečnost funkční záchranný bezpečnostní systém města vysoká operativnost zásahů integrovaného záchranného systému městský kamerový systém komplexní péče o protipovodňovou ochranu podpora prevence kriminality a protidrogové prevence rovnoměrné rozmístění služeben městské policie a hasičských stanic na území města rovnoměrná síť úkrytů pro obyvatelstvo v rámci systému ochrany obyvatelstva činnost hlídkové služby Městské policie (okrskářů) v problémových lokalitách


2746

2747

2751

2752

0 0 0 + 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 + 0 0 0 0 0 0

0 0 0 – 0 0 0 0

Příležitosti

Kulturní hodnoty a památková ochrana měst umisťování některých centrálních funkcí (např. banky, sídla velkých firem) mimo historické jádro města širší nabídka turistických cílů a tras – i ve Středočeském kraji – jako předpoklad pro rozptýlení toku turistů na širší území rozvoj nedestruktivních metod archeologického zkoumání a jejich využití v praxi

Hospodářské podmínky existence rozsáhlého ekonomického prostoru integrované Evropy zlepšení makroekonomického prostředí v rámci celého státu, stabilizace důvěry podnikatelů (investorů) pro alokaci jejich aktivit na území Prahy zajištěni podmínek pro naplňování záměrů rozvoje znalostní společnosti v souladu s Lisabonskou strategií využití získaných finančních prostředků ze zdrojů EU k posíleni konkurenceschopnosti Prahy zájem investorů o přeměnu bývalých industriálních území na nové smíšené městské struktury

Hodnocení je provedeno v následující stupnici:

využívání komparativních výhod nižších nákladů na živou práci v některých odborných profesích v rámci EU

+ : změna má pozitivní vliv, posiluje možnost využití příležitosti pro rozvoj města

1)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 –/0

0 0

0 0

0 0

1)

0

0

0

0

0

0

0


– : změna má negativní vliv, oslabuje uvedenou příležitost 0 : změna nemá vliv na danou příležitost nebo se jí netýká Praha – vnější vztahy upevňování pozice Prahy na trhu metropolí Evropy jako dynamického, dlouhodobě stabilního, bezpečného a inovačního města – prezentace Prahy jako „úspěšného a spokojeného" města začlenění města do tzv. Dunajského makroregionu EU a s tím spojená realizace (v oblasti dopravy, životního prostředí apod.) využití polohy města v Evropě k umístění sídla některého úřadu (agentury) EU a dalších mezinárodních organizací v Praze a pro mezinárodně významné aktivity optimální využití finančních prostředků ze zdrojů EU investorský zájem

Sociodemografické podmínky

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0 1)

0 0

0 0

1)

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv

Přírodní podmínky, krajina možnost snadnějšího získání potřebných pozemků pro realizaci veřejně prospěšných opatření (např. ÚSES) na základě nového stavebního zákona využití dotačních programů ze strukturálních fondů EU i zdrojů tuzemských pro revitalizace vodních toků, různá krajinotvorná opatření i pro vlastní realizaci prvků ÚSES apod. existence ploch zeleně ve Středočeském kraji, které by bylo možné dále rozvíjet a propojit s pražskými

Sídelní struktura a urbanismus využití dotačních titulů EU a státu, především pro revitalizace území, objektů a veřejných prostranství zvýšený zájem investorů o investice do transformačních území existence přírodních os, pásů a ploch zeleně ve Středočeském kraji, které by bylo možné propojit s pražskými celoevropský trend orientovat zájem o rozvoj do intravilánu měst zakotvení požadavků na vymezení veřejných prostranství v legislativě a návazně v územně plánovací dokumentaci města zájem samosprávy i obyvatel MČ na zkvalitňování veřejných prostranství a zachování, či zvětšování jejich rozsahu zájem MČ na realizaci rekreačního zázemí a parkových ploch, zalesňování a realizace krajinné zeleně podpora regionu a zájem samosprávy města na založení zeleného prstence na okraji města

zásadní změna kvality spolupráce všech aktérů trhu práce (podnikatelé, vzdělávání, správa města) vedoucí k udržení a růstu ekonomické i celkové atraktivity Prahy migrace cizinců – nové pracovní síly pro pokrytí nezajištěných profesí přitažlivost města pro osoby v produktivním věku zvyšování kvality a standardu života obyvatel pracovní příležitosti v nových kancelářských areálech nebo obchodně–blíže hlavním lokalitám bydlení

2746 2747 2751 2752

využití dotací z EU a projektů PPP pro posílení trvale udržitelného rozvoje v oblasti revitalizace města, např. sídlišť, zeleně a rekreačních území zájem investorů o využití brownfields a devastovaných ploch s možností posílení polyfunkční městské struktury návrat bytové funkce do centra města

0

0

0

0

0

0

0

Bydlení

0

zájem o bydlení v Praze a jeho okolí příliv zahraničního kapitálu do bydlení v Praze, akumulace zdrojů pro další rozvoj obytné funkce nabídka ekologicky příznivých technologií, konstrukcí a typů nové bytové výstavby a jejího technického vybavení nová legislativa směřující k odstranění negativních důsledků deformace trhu s byty, nástroje na podporu nájemního bydlení využívání národních dotačních programů Zelená úsporám a Nový panel za účelem snižování energetické náročnosti bytového fondu zvýšený investorský zájem na využití vhodných volných a transformačních ploch pro bytovou výstavbu v centru Prahy a kompaktním městě, včetně doplnění sídlišť návrat bytové funkce do centra města zlepšování stavebně technické úrovně privatizovaných bytů

0

0

2746 2747 2751 2752 0 0 1) 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0 0 0 0

0 0 0 1) 0

0 0 0 0

0 0 0 0

2746 2747 2751 2752 0 1)

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0


0

0

0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu pozitivní vliv

Využití území

1)

2746 2747 2751 2752

2746 2747 2751 2752 0 0

0 1) 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý pozitivní vliv

74



Rekreace

2746 2747 2751 2752

zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu možnost potenciálního nárůstu déletrvajících pobytů s jiným než čistě turistickým cílem, způsobený zvýšenou mobilitou osob v rámci EU nárůst cestování seniorů rozšiřování „druhého bydlení" vedoucí k žádoucím opakovaným návštěvám rostoucí obliba kondičního sportování u mladé a střední generace zájem investorů o výstavbu ubytovacích kapacit a dalších zařízení cestovního ruchu na atraktivních lokalitách (v posledních letech větší opatrnost při zahajování projektů)


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

2746

2747

2751

2752

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

využívání škol jako polyfunkčních středisek pro aktivity místních obyvatel využití metody komunitního plánování pro vytvoření efektivní sítě sociálních služeb podpora státu do kulturních zařízení celostátního významu na území Prahy umisťování některých funkcí celostátní a regionální státní správy mimo Prahu konkurence u komerčně poskytovaných druhů občanské vybavenosti transformace hotelů s malou obsazeností na ubytovací kapacity dlouhodobého ubytování

Produkční odvětví globální ekonomická krize jako nástroj a motivace pro růst konkurenceschopnosti v nosných odvětvích pražské ekonomické základny další vstup zahraničního kapitálu a využití finančních zdrojů EU v průmyslu pro zvýšení produktivity práce kvalitnější spolupráce malých a středních podniků s výzkumem a vývojem při aplikaci poznatků do praxe trvalý zájem silných národních i nadnárodních společností na umístění centrál a poboček v Praze významná podpora rozvoje znalostní společnosti ze strany EU a vlády ČR a dostupnost finančních zdrojů ze Strukturálních fondů EU na rozvoj této oblasti rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru – konkrétní realizace investičních akcí rozvoj nových forem a růst kvality služeb zájem investorů o přeměnu bývalých industriálních území na nové smíšené městské struktury modernizace nebo změna charakteru industriálních kapacit se zlepšením technologické a ekologické úrovně pokračující transformace brownfields zájem obchodních řetězců o doplnění sítě nákupních možností o menší prodejní plochy 1)

0 0

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0 0 –/0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0 –/0

0

0

0

1)

0

0

+

0

0

0

0

1)

Doprava

2746 2747 2751 2752

zájem státu na vybudování rychlodráhy z centra města na letiště Praha–Ruzyně, navíc lze předpokládat finanční podporu EU využití telematiky k výraznějšímu ovlivnění a usměrnění individuální automobilové dopravy na území města příklady úspěšných restriktivních ekonomických opatření vůči individuální automobilové dopravě (např. mýtný systém v centrální oblasti) v evropských městech investiční spoluúčast státu na humanizaci Severojižní magistrály ochota státu realizovat Pražský okruh i za cenu investičně náročnějších řešení zlepšování parametrů mimoúrovňových křížení komunikační sítě města se železnicí v rámci modernizace a přestavby železničního uzlu Praha spoluúčast státu na investicích do komunikací, které v etapě převádějí tranzitní automobilovou dopravu na území města možnost využít fondů EU při výstavbě nových úseků metra oblíbenost rekreační cyklistiky jako dobrý předpoklad dalšího rozvoje cyklistické dopravy

Technická infrastruktura

0

0

0

0

0

0

0

0

0

–

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

2746 2747 2751 2752

možnost získání příspěvků z fondů EU na zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury (projekty na čistírny odpadních vod, úpravny pitné vody, výstavbu vodovodních řadů a stokových sítí) možnost získání příspěvků z fondů EU na projekty revitalizace vodních toků a nádrží včetně úprav inundačních území a na realizaci dalších opatření zvyšujících ochranu území před povodněmi možnost získání příspěvků z fondů EU na energeticky úsporná opatření s využitím obnovitelných zdrojů energie nebo odpadního tepla možnost získání příspěvků z fondů EU na projekty týkající se rozvodů centrálního zásobování teplem nebo středotlaké plynovodní sítě a na aktivity spojené s omezováním emisí z energetických zdrojů otevření trhu s energiemi, které má oporu v legislativě a energetické politice ČR dynamický rozvoj a konkurenční prostředí v oblasti elektronických komunikací plány oblastí povodí a schválené návrhy opatření 1)

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 +

0 0 0

0 0 0

0 0 +

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem pozitivní vliv


2746 2747 2751 2752

celoevropský trend preference čisté městské dopravy (veřejná doprava, pěší a cyklistická doprava atd.) využití nových technologií ve stavebnictví vedoucích ke zmenšení energetické náročnosti a prašnosti při výstavbě možnost využívání alternativních druhů vytápění možnost získání dotace z fondů EU na sanaci starých skládek a ekologických zátěží

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

u etapy 0006 na území Radotína negativní vliv v důsledku redukci možnosti využití území, u ostatních etap beze změny Bezpečnost

Doprava celoevropský trend chování šetrnějšího k životnímu prostředí společně s mediálním vlivem a větší informovaností ovlivňující obyvatele města při volbě dopravního prostředku preferenci rozvoje ekologických dopravních systémů v rámci EU využít k podpoře výstavby prvních etap vysokorychlostních tratí (VRT) z evropských investičních fondů (u Prahy s efektem segregace dálkové a příměstské železniční dopravy) enormní nárůst a rozsah dopravy na území Prahy v porovnání s ostatním územím ČR využít k docílení vyšší investiční podpory státu při výstavbě celoměstských dopravních systémů příznivá časová dosažitelnost Prahy z velké části České republiky s perspektivou jejího dalšího zkrácení po dokončení dopravní infrastruktury státu priorita výstavby Pražského okruhu v rámci investic státu do dopravní infrastruktury zavádění taktového jízdního řádu na železniční síti v ČR realizace projektu ČD a.s. „Živá nádraží" – komplexní revitalizace nádražních objektů, nádraží jako živý přestupní uzel s občanskou vybaveností preference a podpora rozvoje ekologických dopravních subsystémů v nákladní dopravě (city logistika a kombinovaná doprava) v ČR

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

zapojení do mezinárodních bezpečnostních struktur využívání mezinárodních zkušeností významná role médií při zajišťování bezpečnosti ve městě, především televize a rozhlasu aktivnější účast občanů při zajišťování vlastní bezpečnosti účinnější legislativní prostředí možnost získání příspěvků z fondů EU na regeneraci problémových lokalit koordinace bezpečnostních složek při významných nadnárodních i národních akcích

2746

2747

2751

2752

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

75



D.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území V následujícím přehledu jsou uvedeny hodnoty řešeného území dle výkresu hodnot ÚAP obce v kategoriích přírodní, kulturní, kompoziční a civilizační hodnoty. Kategorie, které mohou být posuzovanými změnami územního plánu dotčeny, jsou v tabulce vyznačeny písmenem X. Změna Přírodní hodnoty Přírodní parky Natura 2000 – evropsky významné lokality CHKO Český kras Zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma VKP Lesy Památné stromy Zemědělská půda I. a II. třídy Chráněná ložisková území Ložiska nerostných surovin Dobývací prostory Kulturní hodnoty Památkové rezervace Památkové zóny vyhlášené Archeologické lokality Národní kulturní památky Historické zahrady Historická jádra obcí Vybrané cenné urbanistické soubory Vybrané historicky cenné stavby a soubory Vybrané architektonicky cenné stavby a soubory Vybraná místa významných událostí Kompoziční hodnoty Přírodní osy zeleně Souvislé plochy zeleně Pohledově exponované svahy Výrazné terénní útvary Skalní stěny a lomy Významné stavební dominanty Významná vyhlídková místa Pohledový horizont I – oblasti viditelné z PPR Pohledový horizont II – oblasti viditelné z PPR a jejího ochranného pásma Historické urbanizační osy Civilizační hodnoty Celoměstské centrum Kompaktní město Vnější pásmo Obvodová nákupní centra Obvodová centra s celoměstskými funkcemi Obvodová centra Lokální centra Oblasti soustředění kulturně společenských, osvětových a vzdělávacích aktivit

2746

2747

X

X

2751

2752

X X

Změna Oblasti soustředěných pracovních příležitostí Celoměstské rekreační oblasti Parky Významné veřejné prostory Trasy metra včetně stanic Protipovodňová ochrana

2746 X X X X X

2747

2751

2752

X X

X X X X

Změny Z 2746 a Z 2747 se nedotýkají hodnot takovým způsobem, které by uvedené hodnoty významně degradovaly. U změny Z 2751 je nutné očekávat významné dotčení ploch zeleně, možné ohrožení architektonicky cenných budov, vliv na celoměstské centrum, významné dotčení parků a veřejných prostor. U změny č. 2752 lze očekávat negativní vliv na přírodní osy zeleně a souvislé plochy zeleně, parky. Ambivalentní vliv je možné očekávat u celoměstských rekreačních oblastí. Pozitivní vliv pak je možné očekávat v případě civilizačních hodnot (celoměstské centrum, kompaktní město).

X

X X

X X X

X X X X

X

X X

X X X

X X

X

X X

X

X X

X

X X

76



E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZMĚN ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Shoda navržených změn s principy a prioritami územního plánu je základním ukazatelem, zda změny odpovídají dlouhodobému přepokládanému vývoji města. Pro vyhodnocení v souladu s prioritami územního plánování byly použity Zásady územního rozvoje kraje Hl. m. Prahy, které byly vydány opatřením obecné povahy č. 8, schváleným dne 17. 12. 2009.

Priorita 2746 Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí 0 Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj 0 města Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému 0 Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a 0 přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města Vytvořit podmínky pro odstranění současných problémů mezi veřejným zájmem na 0 zachování historického stavebního fondu a rozvojem uvnitř historického jádra 1)

V následující tabulce je provedeno vyhodnocení vztahu posuzovaných změn s prioritami územního plánu pro zajištění udržitelného rozvoje území. Vyhodnocení je provedeno v následující stupnici:

2747 0

2751 –

2752 0

0

0

0

0

0

-

0

+/–

0

0

0

0

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv, tj. působí proti uvedené prioritě

+ : změna odpovídá uvedené prioritě, je s ní v souladu – : změna neodpovídá uvedené prioritě, působí opačným efektem 0 : změna se s uvedenou prioritou míjí Z tabulky je patrné, že změna Z 2746/00 nenaplňuje žádnou z uvedených priorit, není však s nimi v rozporu, prioritám tedy nemají významnější vazbu. Změna Z 2747/00 je v souladu s prioritou č. 9, tj. umožňuje lepší rozvoj technické infrastruktury a zajišťuje další rozvoj města v jihovýchodní části, změna má nepřímý negativní vliv (působí proti prioritě), neboť výstavba vodovodu podpoří rozvoj v dosud nezastavěných lokalitách. Změna Z 2751/00 je v rozporu s prioritami 3, 6, 7, 8 a částečně 11. Změna přivádí do centra města další automobilovou dopravu, vytváří nabídku lepší trasy pro individuální dopravu místo podpory dopravy hromadné a dopravy šetrné k životnímu prostředí. Nezmírňuje problémy životního prostředí, pouze přesouvá zatížení do jiného území. Změna Z 2752/00 naplňuje prioritu využití transformačních území (využití zanedbaného prostoru ostrova a jeho revitalizace). Je v rozporu s prioritou zvyšování podílu zeleně, protože zvyšuje rozsah zastavitelné plochy a redukuje rozsah zeleně. Priorita 2746 Vycházet z výjimečného postavení Prahy jako hlavního města České republiky, přirozeného 0 centra Pražského regionu a významného města Evropy Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území 0 hl. m. Prahy Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i 0 prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území 0 Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části Pražského regionu opatřeními ve 0 vnějším pásmu hl. m. Prahy Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města, 0 přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Středočeského kraje Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do 0 centra města, zejména do území Památkové rezervace v hlavním městě Praze

2747

2751

2752

0

0

0

0

0

+

0

–

+

0 1)

0

+/-

0 1)

0

0

0

–

0

0

–

0

77



Nerovnováhy mezi pilíři udržitelnosti rozvoje Disproporce mezi ekonomickým a environmentálním pilířem

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ F.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Vyhodnocení vlivů navržených celoměstsky významných změn na vyváženost vztahu jednotlivých pilířů je provedeno pro jednotlivé změny ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci Územně analytických podkladů hlavního města Prahy. Součástí rozboru udržitelného rozvoje je hodnocení disproporcí mezi jednotlivými pilíři, které ohrožují rozvoj území v jeho trvalé udržitelnosti. Vyhodnocení je provedeno v následující stupnici: + : změna má pozitivní vliv, redukuje nerovnováhu a posiluje trvale udržitelný rozvoj území – : změna má negativní vliv, prohlubuje nerovnováhu a ohrožuje trvalou udržitelnost rozvoje území 0 : změna nemá vliv na uvedenou disproporci Nerovnováhy mezi pilíři udržitelnosti rozvoje Disproporce mezi ekonomickým a environmentálním pilířem disproporce mezi zájmem na dalším převážně extenzivním plošném rozvoji zástavby města na úkor přírodních složek krajiny v nezastavěném území města či městské zeleně a zájmem na zlepšující se kvalitě životního prostředí a životních podmínek (nakládání s odpady, zdroje energií, mikroklima – provětrávání, přehřívání povrchů, vysoušení, zrychlený odtok vody, znečištění ovzduší a hluk z generované dopravy, dostupnost bydlení, práce, vzdělávání aj., příležitostí k rekreaci a regeneraci sil) (v kompetenci územního plánování – dále jen „ÚP") intenzivní využití kvalitního zemědělského půdního fondu s vysokým stupněm zornění na styku se zástavbou zhoršuje podmínky bydlení a občanské vybavenosti v sousedství (prašnost z obdělávané půdy, hluk a emise ze zemědělských strojů a dopravy, splachy ornice na komunikace, do kanalizace, ztížený přístup do krajiny a přírody ap.) (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi snahou o intenzivní využití okolí vodních toků a potřebou posílit ekostabilizační a protierozní funkci (zpomalení povrch. odtoku) těchto ploch (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi zátěží města tranzitní dopravou, vyplývající z polohy hlavního města v radiálním uspořádání silniční sítě ČR při nedokončené výstavbě obou silničních okruhů, které by odvedly tranzitní nákladní i osobní dopravu z oblasti kompaktního města, a žádoucí ochranou životního prostředí ve městě (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi vysokou koncentrací obyvatel i ekonomických aktivit v hlavním městě Praze, jimi vyvolanými nároky na dojížďku i vnitřní dopravní obsluhu a zájmem na zachování kvalitního životního prostředí, zejména na nepřekračování limitů znečištění ovzduší škodlivinami a expozice obyvatel hluku v zájmu veřejného zdraví (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem na udržení kontinuity vazeb přírodního prostředí a přírodě blízkých prvků uvnitř města a v jeho bezprostředním okolí (pilíře sociální a environmentální)a urbanizačních tendencích uvnitř, na hranici i za hranicí města (pilíře sociální a ekonomický) (v kompetenci ÚP) disproporce mezi ambicí stát se atraktivním místem pro podnikání a zajistit další příliv zahraničního kapitálu a trvající špatnou kvalitou některých složek životního prostředí v potenciálně atraktivních oblastech, v řadě případů negativně ovlivňovaných právě těmito zahraničními investicemi (zčásti v kompetenci ÚP)

2746

2747

2751

2752

0

0 1)

0

0

disproporce mezi primárním zájmem investorů nové výstavby na co nejvyšším komerčním profitu, a potřebou věnovat část kapacity v nové výstavbě pro uspokojení veřejných zájmů (umístění občanské a technické vybavenosti, dopravní infrastruktury, zeleně a vodních prvků ap.) (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem uchránit zděděné kulturní, památkové i přírodní hodnoty města a nutností pro jeho rozvoj zajistit i potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, což vždy nejde uskutečnit bez ovlivnění těchto zděděných (chráněných i nechráněných) hodnot (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem uchovat vizuální prostorové hodnoty vnitřního města (ve vztahu k panoramatům města) a trvajícím tlakem na maximální komerční zhodnocení ploch včetně zvyšujícího se zájmu na výstavbu prostorových dominant (v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem uchovat přírodní hodnoty města (krajinný ráz, zelené svahy) a trvajícím tlakem na maximální komerční zhodnocení ploch včetně zvyšujícího se zájmu na výstavbu na svazích výrazně utvářejících prostorové vnímání města, doposud porostlých zelení (v kompetenci ÚP)

2746

2747

2751

2752

0

0

0

0

0

0

–

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1)

hodnocená změna trasy vodovodu bude bez vlivu, ve srovnání se stávajícím stavem bude mít realizace vodovodu potenciálně nepřímý negativní vliv Disproporce mezi environmentálním a sociálním pilířem disproporce mezi nedostatečnou lesnatostí a nízkým zastoupením přírodních prvků v některých částech města a potřebami dostupných příležitostí pro krátkodobou a denní rekreaci, udržení příznivého mikroklimatu a také z toho vyplývající přetěžování a poškozování přírody a krajiny rekreací (v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem na ochraně přírody a krajiny a tlakem na rekreační využívání přírodního prostředí při jeho reálném ubývání zábory uvnitř i vně zástavby a tím i nevhodnému vzdalování příležitostí pro regeneraci sil a rekreaci od ploch pro bydlení (v kompetenci ÚP) disproporce mezi požadavky na kvalitní životní prostředí a faktem, že značná část obyvatel Prahy žije trvale v oblastech s překročenými limity znečištění ovzduší a zatížení hlukem, převážně z dopravy (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi zájmem na zapojení občanů se ztíženou schopností pohybu a orientace do společnosti a aktivního života a nedostatečným tempem odstraňování bariér k jeho reálnému uskutečnění (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi relativně vysokým rozsahem ploch a příležitostí pro organizovaný sport a nedostatkem ploch a příležitostí pro neorganizované individuální a rekreační aktivity v kontaktu s přírodou (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce spočívající v přesunu značné části zákaznického zájmu od využívání maloobchodní sítě rozptýlené v zástavbě, do velkokapacitních nákupních center umístěných často na okraji nebo za okrajem města, generující nárůst dopravy, se všemi negativními důsledky (zejména IAD) na životní prostředí (zčásti v kompetenci ÚP)

2746

2747

2751

2752

0

0

0

–

0

0

0

–/+

0

0

+/– 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

–

0

0

0

0

1)

0

0

0

0

0

0

0

–

0

0

0

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

– navýšení automobilové dopravy v trase SJM, zvýšení zatížení v oblasti s překračovanými limity hluku a imisí; +: převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu. V rozptylové a akustické studii popsány očekávané pozitivní i negativní vlivy na rozložení pásem nadlimitní imisní a hlukové zátěže.

Disproporce mezi sociálním a ekonomickým pilířem disproporce mezi zájmem na udržení charakteru městského jádra jako jedinečné oblasti historického a kulturního dědictví (sociální pilíř) a zájmy na intenzitě jeho ekonomického využití a pro turistický ruch (ekonomický pilíř) disproporce mezi žádoucí a probíhající restrukturalizací ekonomické základny Prahy (ekonomický pilíř) a nepříznivým vývojem populace (stárnutí, nedořešený vztah vzdělávání a potřeb trhu práce, příliv obtížně přizpůsobivých skupin) (sociální pilíř), (mimo kompetence ÚP) lokální disproporce mezí zájmem vytvářet město a jeho veřejná prostranství jako místa obnovené neformální komunikace mezi občany a jejich společenského života a jeho dopravním přetížením, zájmem na umístění parkování vozidel či dokonce zástavbu, se všemi negativními důsledky pro kvalitu života a zajištění pozitivního pražského „patriotismu“ (zčásti v kompetencí UP) disproporce mezi zájmem obyvatel na realizaci odpovídajících veřejných prostranství (zejména ploch městské zeleně) a snahou maximálně zhodnotit pozemky určené k zástavbě, nevyvážený poměr realizovaných stavebních kapacit a vytvořeného zázemí městské zeleně a veřejných prostranství (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi zájmem na spolehlivém a bezpečném zásobování Prahy elektřinou, teplem a pitnou vodou a faktickou zranitelností tohoto zásobování pří vzdálených zdrojích a povrchových vedeních (rostoucí nebezpečí terorismu, asociálního chování ap.) (z části v kompetenci ÚP)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+

0

0

0

+/–

–

0

0

0

0

78


Disproporce mezi všemi pilíři disproporce mezi potřebou funkční, ekonomické a environmentálně přijatelné dopravní obsluhy města (ekonomický, sociální i environmentální pilíř) a stávajícím stavem dopravní infrastruktury a obsluhy v hlavním městě Praze a okolí, zejména dlouhodobou absencí Pražského okruhu (z velké části v kompetenci ÚP) disproporce mezi žádoucí vysokou atraktivitou a preferencí používání MHD a PID ve městě (pilíře ekonomický a sociální) a nedostatečným prosazováním přednosti MHD a regulačních opatření vůči IAD progresivně směrem do centra města (pilíř environmentální), (z části v kompetenci ÚP) disproporce mezi potřebou bydlení příp. i dalších aktivit, nabídkou nových kapacit ve velké míře směřujících k zástavbě volné krajiny a maximalizací výnosů investorské sféry, které v současnosti při malé účasti investorů na zajištění komplexní obsluhy území zatěžují nadměrně rozpočet města (doprava, školství, aj.) (ekonomický pilíř), potenciálně zhoršují kvalitu obsluhy obyvatel (mj. školní a kulturní kapacity) (sociální pilíř) a vyvolávají nadměrný dopravní pohyb a zasahují tím negativně i do řady environmentálních komponent (environmentální pilíř), provázený nebezpečím vzniku investičních torz se všemi atributy „krize“ území dotýkajících se všech třech pilířů udržitelnosti (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi požadavky na odlehčení centrální oblasti města od vlivů automobilové dopravy a trvající neexistencí značné části nadřazeného komunikačního systému města (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi celoměstskou potřebou brzkého dokončení uceleného dopravního systému (environmentální a ekonomický pilíř) a prodlužováním přípravy tohoto systému právně–soudními aktivitami skupin hájícími lokální zájmy (sociální pilíř)


2746 0

0

0

2747 0

0

0

1)

2751 –

0

0

2752 0

0

0

0

0

–

0

0

0

0

0

1)


Sociální pilíř disproporce mezi růstem podílu obyvatel města v poproduktivním věku oproti podílu produktivním a předproduktivním (zčásti mimo kompetence ÚP) disproporce mezi změnami počtu obyvatel v suburbánním pásu za hranicemi hl. m. Prahy a kapacitou zařízení místní veřejné a dopravní vybavenosti, zvyšující se tlak na kapacitní využití těchto zařízení na území hl. m. Prahy beze změn odpovídajících finančních zdrojů (zčásti v kompetenci UP) disproporce mezi vzrůstající poptávkou po veřejných sociálních službách a nedostatečnou mezigenerační a rodinnou solidaritou a kapacitou služeb pro rodiny s dětmi (zčásti mimo kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem o příchod nových pracovníků ze zahraničí pro naplnění poptávky profesí s dlouhodobým deficitem pracovníků a nepřipraveností obyvatel a prostředí k přijetí imigrantů do místní komunity (mimo kompetence ÚP) disproporce mezi managementem kapacit předškolních a školských zařízení a demografickými populačními cykly a návazně i subjekty formujícími trh práce (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi potřebou zařízení pro školství, mimoškolní a zájmovou činnost dětí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného času a zájmem o změny územního plánu, spočívající v redukci ploch pro školskou vybavenost i zeleň (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi objemem nové bytové výstavby v okolí Prahy, počtem pracovních příležitostí a zaostávající výstavbou základní občanské vybavenosti pro její obyvatele, generující nárůst dopravy za těmito možnostmi do Prahy (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce vyplývající ze ztrát stávajících ploch a rezerv pro veřejné vybavení v urbanisticky vhodných lokalitách v procesu změn územního plánu a budoucí potřebou po odstranění výkyvů demografického vývoje (v kompetenci ÚP)

2746

2747

2751

2752

0

0

0

0

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1)

Nerovnováhy uvnitř pilířů udržitelnosti Ekonomický pilíř disproporce mezi požadavky na fungování základní i vyšší občanské i technické vybavenosti hl. m. Prahy i pro obyvatele Středočeského kraje, návštěvníky z celé ČR i z ciziny a disponibilními prostředky z veřejných rozpočtů státu a EU na jejich rozvoj (mimo kompetence ÚP) disproporce mezi ambicí Prahy stát se centrem inovativního podnikání a nedostatečně rozvinutými podpůrnými kapacitami a službami pro malé a střední podnikání i celkovou komunikací městské správy s podnikatelským sektorem opírající se o komplexní program podpory a součinnosti (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi ambicí stát se centrem vědy, výzkumu a inovací a nedostatečnou aktivitou při vytváření podmínek pro vysoké školství, vědu, výzkum a inovační aktivity (zčásti v kompetenci ÚP), a nedostatečným objemem aplikace výsledků výzkumu a vývoje v praxi (mimo kompetence ÚP) disproporce mezi ambicí Prahy stát se významnou evropskou metropolí a zatím nevyhovujícím napojením na evropské dopravní sítě (vyjma letecké dopravy), které je pod úrovní nejvýznamnějších konkurenčních měst západní a střední Evropy (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi mírou a kvalitou veřejné podpory konverze transformačních území a požadavky na hospodárné nakládání s územními zdroji (mimo kompetence ÚP) disproporce spočívající v mimořádném tlaku investorů na výstavbu mimo zastavitelné plochy určené územním plánem města (nezastavitelná území – zejména zeleň) a na neúměrné využití stavebních ploch a nedostatečná podpora rozvoje na rozvojových a přestavbových plochách v souladu splatným ÚP hl. m. Prahy (v kompetenci ÚP) disproporce mezi požadavky na efektivní prosazování zájmů města při plánování a usměrňování jeho rozvoje a málo rozvinutou koordinací aktivit a spolupráce mezi městem a veřejným a soukromým sektorem (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi přetrvávajícími problémy v oblasti dopravy, veřejného vybavení a životního prostředí na okrajích města a v suburbanizačním území za jeho hranicemi a přetrvávající absence koordinace rozvoje v tomto prostoru (v kompetenci ÚP) disproporce (s tendencí poklesu) mezi dosaženou mírou regenerace a faktickým stavem panelové výstavby s vysokými tepelnými ztrátami jejich obvodových a střešních plášťů, nízkou řemeslnou kvalitou a estetickou úrovní prostředí sídlišť (mimo kompetence ÚP) přetrvávající disproporce na trhu s byty, vyplývající z dosud nedokončené deregulace nájemného (mimo kompetence ÚP) disproporce mezi nízkou úrovní aktivní pozemkové politiky města a potřebou efektivního pozemkového managementu pozemků pro rozvojové i ochranné úkoly samosprávy ve veřejném zájmu (mimo kompetence ÚP) disproporce mezi hodnotou polohy a potenciálem funkčního využití ploch a nediferencovanou daní z nemovitostí, jak by odpovídalo tržnímu prostředí (mimo kompetence ÚP)

2746

2747

2751

2752

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

–/+

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Environmentální pilíř rozpor mezi veřejnými zájmy na ochraně přírody a krajiny a zájmem ochránit vhodné profily na vodních tocích a další terénní deprese pro možnou budoucí potřebu budování protipovodňových opatření a akumulací vody vzhledem k očekávaným změnám klimatu (zčásti v kompetenci ÚP) rozpor mezi biologickými funkcemi vodních toků a snahou upravit je pro nekonfliktní odvod dešťových srážek (funkce recipientu dešťových vod), (mimo kompetence ÚP) rozpor mezi veřejnými zájmy na ochraně přírody a krajiny a převládajícím odváděním srážkových vod do kanalizace nebo vodních toků, namísto zajištění vsakování srážek v místě vzniku (z části v kompetenci ÚP) rozpor mezi veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a zájmem zajistit dostatek pitné vody i dálkovými převody mezi povodími (zčásti v kompetenci ÚP) rozpor mezi zájmem na ochraně přírody a krajiny a nezbytností zajistit v říčních nivách coby významných krajinných prvcích umístění dostatečně účinných čistíren odpadních vod (zčásti v kompetenci ÚP) rozpor mezi veřejným zájmem na ekologicky účinném zneškodňování nerecyklovatelných odpadů a současně na ochraně ovzduší, vod a půdy při různých způsobech jejich zneškodňování (termické využití, skládkování), (zčásti v kompetenci ÚP) rozpor mezi veřejným zájmem chránit obyvatele před hlukem a emisemi z dopravy vzdalováním dopravních koridorů z obytné zástavby a veřejným zájmem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa a obecně přírodního prostředí v nezastavěném území (zčásti v kompetenci ÚP) rozpor mezi veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, obecně nezastavěného území a přírodního prostředí mimo město mj. i pro rekreaci, s veřejným zájmem na nezastavování zelených ploch uvnitř města, nezvyšování hustoty a podlažnosti zástavby, s negativními důsledky na oslunění, osvětlení, provětrávání ulic a veřejných prostranství, hluk a kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě i vlivem rostoucích dopravních zátěží (v kompetenci ÚP)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

V následujícím textu je provedeno stručné shrnutí hlavních očekávaných vlivů jednotlivých změn územního plánu na tři definované pilíře udržitelného rozvoje území.

79


Změna Z 2746/00 Sociální pilíř Změna vymezení záplavových území se sociálního pilíře dotýká v několika aspektech. Legalizací skutečně provedeného stavu protipovodňových opatření a skutečného stavu zaplavovaného území dojde ke zvýšení právní jistoty obyvatel a ekonomických subjektů. Snížení protipovodňové ochrany v některých místech se dotkne života obyvatel v malé míře, frekvence katastrofických záplav přesahujících úroveň Q100+30cm se předpokládá tak nízká, že nebude docházet k významnému negativnímu ovlivnění života obyvatel. Envinronmentální pilíř Změna vymezení záplavových území nepředstavuje významný vliv na životní prostředí. Z větší části se jedná o legalizaci skutečného stavu bez reálného vlivu, v případě snížení rozsahu chráněného území (Radotín) je nezbytnou podmínkou reagovat na danou situaci redukcí možných negativních vlivů daných častějším zaplavováním průmyslového areálu (čištění vneseného materiálu, zabezpečení proti vyplavení škodlivých látek ze starých ekologických zátěží). Změny ochrany některých území ve smyslu rozšíření chráněného území jsou natolik malé, že nepředpokládají nárůst hladiny vody při povodni v jiných částech města v měřitelných hodnotách.


Envinronmentální pilíř Ani z hlediska environmentálního pilíře nepředstavuje změna trasy vodovodu významný vliv. Dojde k dotčení stávajících porostů, které není příliš odlišné od dotčení původním návrhem, z hlediska životního prostředí je určitým negativním vlivem větší délka trasy vodovodu v plochách určených pro zeleň. V těchto plochách není funkční vyžití jako krajinná zeleň vesměs zatím realizováno, jedná se prakticky pouze o zemědělské pozemky. Existence podzemního vodovodu může využití ploch pro zeleň mírně limitovat, i tak lze předpokládanou funkci území dostatečně naplnit. Vymístění vodovodu do ploch zeleně nutným předpokladem pro ochranu ploch určených pro rozvoj výstavby před zásahy, které by výstavbu významně omezovaly. Drobné zásahy do přírodního prostředí (např. dotčení parku v Pitkovicích) je třeba dále řešit při podrobném návrhu vedení vodovodu v rámci projektové EIA. Ekonomický pilíř Výstavba vodovodu je podmínkou ekonomického rozvoje sídel v jihovýchodní části Prahy, neboť kapacita stávající vodovodní sítě neumožňuje větší výstavbu v tomto území. Vlastní změna nezavádí nově páteřní vodovod do území, pouze mírně upravuje jeho trasu. Některé dílčí úpravy (např. vedení čistě na území města mimo středočeský kraj, menší dotčení rozvojových ploch) jsou z hlediska ekonomického pilíře pozitivní, neboť výstavbu vodovodu urychlí a pravděpodobně i zlevní.

Ekonomický pilíř Změna vymezení záplavových území nebude mít významný negativní vliv na ekonomickou situaci nebo ekonomické subjekty. Legalizací skutečně provedeného stavu protipovodňových opatření a skutečného stavu zaplavovaného území dojde ke zvýšení právní jistoty a ke zlepšení podmínek pro ekonomickou činnost. Nerealizace protipovodňové ochrany v Radotíně zvýší ekonomické nároky provozovatele průmyslového areálu; jedná se však o stav shodný se současným stavem, pouze tedy nedojde k přesunu nákladů na protipovodňovou ochranu ze soukromých osob na veřejné finance. Tuto skutečnost je možné hodnotit jako akceptovatelnou.

Změna Z 2747/00 Sociální pilíř Změna vedení páteřního vodovodu nebude představovat z hlediska sociálního pilíře významnou změnu. Vlastní výstavba vodovodu může podpořit obytnou výstavbu v okrajových částech města s pokračující suburbanizací, kde existuje riziko nadměrného nárůstu počtu obyvatel bez dostačujícího zajištění občanské vybavenosti, což se projeví zvýšenými nároky na dopravu do centrálních částí města, kde tyto jsou tyto potřeby tradičně uspokojovány. Tento vliv však není změnou dotčen, neboť návrh vybudování páteřního vodovodu je v současném územním plánu již obsažen. Změna jeho trasy odstraňuje některá konfliktní místa, která by mohla být v současném návrhu předmětem sporů při výstavbě vodovodu.

Změna Z 2751/00 Sociální pilíř Vybudování tunelu na Severojižní magistrále se významně dotkne obyvatel v celém širším centru města. Nejvíce ovlivnění budou obyvatelé v okolí ulic Legerova a Mezibranská – Sokolská, kde by realizace záměru předpokládala několik let stavebních prací a následně významný pokles intenzit automobilové dopravy ve srovnání s výchozím stavem. Realizace tunelu však přinese lepší dopravní nabídku v úzkém hrdle, kterým jsou právě tyto ulice, což povede k nárůstu dopravy na navazujících komunikacích magistrály a dalších ulic. To bude mít jednoznačně negativní vliv na obyvatele, kteří v okolí navazujících úseků komunikací žijí a jsou již v současném stavu zatíženi nad únosnou míru negativními vlivy z dopravy. Z hlediska sociálního pilíře tedy navržená změna nepředstavuje řešení problému, ale vymístění zatížení obyvatel z jedné části města za cenu nárůstu zatížení u obyvatel jiných. Z hlediska trvale udržitelného rozvoje se navržená změna jeví jako nevhodná, neboť neřeší problém koncepčně, ale pouze místně bez ohledu na dotčení okolních obyvatel města. Stejně tak výstavba tunelu, která by si vyžádala několik let stavebních prací a dlouhodobé uzávěry Severojižní magistrály, by znamenala odklonění dopravy do jiných částí města s významnými negativními důsledky na život obyvatel v okolí objízdných tras. Envinronmentální pilíř Jak ukázalo hodnocení vlivů na životní prostředí, lepší dopravní nabídka nebude znamenat úplné přesunutí dopravy do podzemí, ale značná část vozidel bude volit cestu po 80


povrchu. Proto nedojde, zejména u hluku, k poklesu zatížení pod limitní hladiny a i po realizaci změny bude docházet k překračování limitů hluku, zejména v noční době. Stejně tak z hlediska kvality ovzduší je možné očekávat určité snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, ale pouze v prostorově omezeném rozsahu v okolí magistrály. V navazujících úsecích dojde vlivem nárůstu intenzit dopravy k dalšímu nárůstu hladin hluku i v místech, kde je v současnosti překračován hygienický limit a kde je další navyšování zátěže nepřípustné. Oblast nárůstu zatížení životního prostředí je výrazně vyšší než oblast zlepšení kvality prostředí. Hodnocení prokázalo, že v celkové bilanci jsou vlivy obou variant srovnatelné, dojde k výraznějšímu zlepšení pro menší území a počet obyvatel a k méně výraznému nárůstu zátěže na rozsáhlém území. Produkce emisí prachových částic by pravděpodobně narostla, neboť by došlo k přesunu automobilů z Městského okruhu (tunelů) na povrchové úseky. Negativní vlivy je nutné očekávat též z hlediska městské zeleně (kácení dřevin), tyto mohou být po výstavbě kompenzovány. Ovlivnění pravděpodobně překračující stanovené limitní hodnoty je nutné očekávat i v době výstavby, a to jak přímo v místě vlastní stavby, tak podél objízdných tras automobilové dopravy, která nebude moci využívat uzavřenou magistrálu. Ekonomický pilíř Výstavba tunelu představuje investičně velmi náročnou akci, která přinese zlepšení kvality prostředí v prostorově velmi omezené části města. Výstavbou dojde lokálně ke snížení objemu znečištění produkovaného automobilovou dopravou – přesunem části vozidel do podzemí dojde ke snížení jejich působení z hlediska akustického, v tunelu je též menší produkce prachových částic zvířených jedoucími vozidly. Na druhou stranu vyvolá lepší průjezdnost magistrály snížení intenzit dopravy na komunikacích Městského okruhu, které jsou také vedeny v tunelech, a to v násobně větší délce. Zprovozněním tunelu by tak došlo k zápornému ekonomickému efektu, kdy byly vynaloženy prostředky na zvýšení produkce emisí a zvýšení vlivu automobilové dopravy na okolí. Došlo by tak ke znehodnocení investic do staveb Městského okruhu.


Změna č. 2752/00 Sociální pilíř Změna umožní revitalizaci území ostrova Štvanice, rozšíření rekreačních, sportovních a volnočasových aktivit, předpokládá se zlepšení pěší přístupnosti ostrova a vybudování tramvajové zastávky na Hlávkově mostě. Změnu je možné z hlediska sociálního pilíře hodnotit jednoznačně pozitivně. Předpokládaný nárůst dopravy v objemu 300 – 400 vozidel denně se v současných objemech dopravy výrazně neprojeví. Pořádání kulturních a sportovních akcí zvýší atraktivitu města z hlediska turistického ruchu a přinese pracovní příležitosti. Envinronmentální pilíř Změna vymezení ploch zeleně bude znamenat omezení možné funkce nadregionálního biokoridoru, rekonstrukce zeleně, která je podmínkou realizace výstavby, by naopak měla zvýšit atraktivitu území z hlediska jeho funkce jako biocenter ÚSES. Dojde k mírné redukci ploch zeleně. Nárůst znečištění ovzduší nebo hlukové zátěže vlivem nárůstu zdrojové a cílové dopravy bude minimální a v reálné situaci prakticky neprokazatelný. Ekonomický pilíř Změna by měla umožnit intenzivnější využití území, výstavbu nových objektů a zvýšení ekonomických aktivit. Změna je podkladem pro využití v současnosti zanedbaného území uprostřed města. Z hlediska ekonomického pilíře se jedná o pozitivní vlivy.

Vlivy na obyvatele a životní prostředí jsou hodnoceny jako srovnatelné, resp. dojde k přesunu zátěže z jedné skupiny obyvatel na jinou. To není přijatelné ani ze společenského ani z ekonomického hlediska při finančních nákladech v objemu miliard korun. Dalším aspektem ekonomického pilíře je vysoká finanční náročnost provozu tunelu. Umístění portálů a výdechů uvnitř husté zástavby města by si vyžádalo značné nároky na výkon a provoz vzduchotechnických zařízení (bylo by třeba účinně odsávat emise z portálů a vyfukovat je do značné výšky, aby ovlivnění okolí výdechového objektu bylo co nejmenší), a tím značné náklady na elektrickou energii. Celkový počet obyvatel, pro které by realizace změny znamenala zlepšení životního prostředí a kvality života můžeme odhadnout řádově na jednotky tisíc. Při investiční náročnosti v řádu jednotek miliard korun, tak zlepšení pro jednoho obyvatele představuje řádově milion korun, bez zajištění poklesu významně pod hranici imisních limitů. Ekonomická náročnost se jeví jako nepřiměřeně vysoká. 81



Problémy ochrany přírody, krajiny a městské zeleně

F.2 Shrnutí přínosu územního plánu ! !

Přínosy k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Přínosy k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

postupující fragmentace volné příměstské krajiny a zhoršování její prostupnosti v souvislosti se zahušťováním dopravní sítě a rozšiřováním urbanizovaného území, problém nedostatečného radiálního propojení městské zeleně na středočeský region a tangenciálního propojení v rámci města, oslabující systémový charakter celoměstského systému zeleně.

V tabulkách je používáno následující značení:

0

0 1)

0

0

0

0

0

0

1)


Problémy hygieny životního prostředí

Rizika ovlivňující potřeby života současné i příštích generací jsou shrnuta v definovaných problémech v rámci Rozborů udržitelného rozvoje území ÚAP hl. m. Prahy. Vyhodnocení přínosů nebo naopak prohloubení těchto problémů je provedeno v následujících tabulkách.

2746 2747 2751 2752

2746 2747 2751 2752

problém přetrvávajícího překračování imisních limitů znečištění ovzduší na značné části území hl. m. Prahy pro vybrané polutanty,

0

0

problém přetrvávající hlukové zátěže zejména v okolí významných dopravních koridorů,

0

0

nedostatečné územní podmínky pro zpracování odpadů a pro separovaný sběr odpadů.

0

0

–/+

-/+

1)

2)

–/+

-/+

1)

2)

0

0

1)

–: navýšení automobilové dopravy v trase SJM, +: převedení části dopravního výkonu zejména z Legerovy a Sokolské ulice do tunelu. V rozptylové a akustické studii popsány očekávané pozitivní i negativní vlivy na rozložení pásem nadlimitní imisní a hlukové zátěže. 2)

výstavba nových objektů, vytvoření nových parkovacích míst a rozvoj lokality přinese vyšší počty vozidel zdrojové a cílové dopravy, podmínkou změny, resp. vybudování sportovní haly je zřízení tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s nábřežím umožní lepší pěší dostupnost a tím snížení tlaku na využití automobilu pro návštěvu ostrova.

+ : změna snižuje závažnost problému nebo jej alespoň částečně řeší – : změna zvyšuje závažnost problému nebo komplikuje jeho řešení v budoucnu 0 : změna nemá vliv na daný problém, netýká se ho Pod tabulkou je případně uveden stručný komentář. Východiska a obecné celoměstské problémy Východiska rozvoje území, požadavky na územně plánovací činnost v území nedostatečná koordinace zájmů a záměrů v rozvoji i ochraně stávajících hodnot se Středočeským krajem a se sousedními obcemi, absence aktuální podrobnější územně plánovací dokumentace pro Pražskou památkovou rezervaci a některá další území města, zvyšující se tlak na změny územního plánu v nezastavitelných plochách a využití přírodně hodnotných území, nedostatečná aktivní podpora při hledání vhodného funkčního využití pro transformační území, devastovaná území a brownfields. 1)

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0 –/0

0

0

0

0

0

0

1)


Problémy urbanistické struktury města a funkčního využití území nedostatečná prostorová a výšková regulace zástavby ve vazbě na požadavky ochrany kulturních hodnot města a zejména jeho vizuální stránky ve vztahu k Památkové rezervaci v hlavním městě Praze a ve vazbě na omezení dalšího zatěžování systémů dopravní a technické infrastruktury v exponovaných lokalitách, nedostatečná ochrana bydlení v centrální části města, trvající pokles trvale bydlících obyvatel, nedostatečné kapacity vybraných druhů zařízení sociální a zdravotní péče, nedostatečná ochrana územních rezerv pro tato zařízení, nedostatečná podpora územní přípravy pro umístění vědeckotechnických/technologických parků, inkubátorů a dalších zařízení výzkumu, vývoje a inovací, nedostatečná regulace rozvoje velkokapacitních nákupních center, nedostatečná podpora pro rozvoj vysokoškolské funkce v rámci centrální oblasti města, nevyhovující prostorová struktura stávajících zařízení, problém deficitu parkovacích stání v rozsáhlých částech území hl. m. Prahy a deficitů územních příležitostí pro realizaci nových odstavných ploch, malá ochrana územní rezervy pro multimodální způsoby zásobování centrální částí města.

2746 2747 2751 2752 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

–

01)

0

0

0

0

1) V rámci výstavby budou realizována parkovací stání pro uspokojení nároků nových objektů. Uspokojení špičkových nároků bude řešeno pěší dostupností a zlepšením obsluhy MHD. Podmínkou provedení změny je výstavba pěších lávek na ostrov a zřízení zastávky tramvají na Hlávkově mostě.

82



NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU Obsahem předloženého dokumentu je posouzení vlivu realizace změn územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Vyhodnocení identifikovalo všechny závažnější vlivy změn územního plánu na životní prostředí v porovnání s dopadem nulové varianty, která počítá s realizací vývoje v území podle současného územního plánu hl. m. Prahy. V následujícím textu je uvedeno doporučení k vydání stanoviska pro hodnocené změny, včetně uvedení podmínek tohoto stanoviska: NÁVRH STANOVISKA Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1 Odbor ochrany prostředí Magistrátu HMP jako příslušný úřad podle § 23 odst. 1, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vydává v souladu s § 10i výše uvedeného zákona

STANOVISKO k vyhodnocení vlivů Celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP na udržitelný rozvoj území

(SMJ), kultura a církev (ZKC), ostatní (ZVO) na vybraná komunikační síť (S2), vybraná komunikační síť (S4), garáže a parkoviště (DGP), urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (DU), plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P + R (DH), parky, historické zahrady a hřbitovy (ZP), zeleň městská a krajinná (ZMK), všeobecně smíšené (SV), smíšené městského jádra (SMJ), izolační zeleň (IZ), kultura a církev (ZKC), ostatní (ZVO); upřesnění stávajících VPS a návrh nových VPS.

Předmětem změny Z 2752/00 je revitalizace ostrova Štanice poškozeného záplavami v roce 2002, doplnění vybavenosti a zvýšení jeho potenciálu pro umístění staveb pro konání sportovních a kulturních akcí. V západní části ostrova Štvanice změna navrhuje funkční plochu SP na místě bývalého zimního stadionu změnit na plochu ZVO. Ve střední části ostrova je navrženo rozšíření plochy ZVO (stávající tenisový areál) na úkor plochy ZP. V souvislosti s tím je současně redukován celoměstský systém zeleně a územní systém ekologické stability a posunuta obslužná komunikace. V západní a střední části ostrova je navržena změna plochy ZP na ZMK z důvodu nutných úprav obslužných komunikací. Na základě toho je redukován celoměstský systém zeleně, plocha ZMK však zůstává zachována. Ve východní části je navrženo rozšíření plochy SP severním směrem na úkor ploch SO1,3 a SO3. Funkční ploše sportu je přidělen kód míry využití C, umožňující umístění menší sportovní haly a objektu se zázemím pro sportoviště a příležitostné kulturní akce. Navrženo je odstranění překryvného označení stávající plochy SP jako nerozvojového území. Pořizovatel změny Odbor územního plánu Magistrátu hlavního města Prahy

Identifikační údaje Název: Celoměstsky významné změny III ÚP SÚ HMP, Změny Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00 a Z 2752/00

Průběh posouzení Návrh zadání a zjišťovací řízení

Umístění a rozsah změny Dotčený kraj: hl. m. Praha Dotčená obec: Praha Území změny Z 2746/00 je vymezeno obalovou plochou záplavového území pro Q100 na drobných tocích a plochou záplavového území pro Q2002 na Vltavě a Berounce. Předmětem změny je aktualizace kategorií záplavového území Vltavy a Berounky na území hl. m. Prahy dle přepočtu „2D povodňového modelu Prahy 2008“ a aktualizace linií protipovodňové ochrany pro povodňové průtoky Q2002; vymezení kategorie záplavového území Vltavy určené k ochraně pro Q100 zajišťované městem na Zbraslavi; vymezení kategorie záplavového území určené k ochraně pro Q100 zajišťované individuálně na Císařském ostrově; aktualizace vymezení záplavového území a aktivní zóny na drobných vodních tocích; vymezení veřejně prospěšných staveb. Změna Z 2747/00 se týká městských částí Praha – Benice, Praha 22, Praha – Křeslice, Praha – Újezd a katastrálních území Benice, Pitkovice, Křeslice, Újezd u Průhonic, Uhříněves. Jedná se o změnu návrhu vedení části přiváděcího vodovodního řadu DN 800, který je veden z vodojemu Jesenice II do jihovýchodní části Prahy včetně vyhlášení veřejně prospěšných staveb. Předmětem změny Z 2751/00 je vymezení tunelového řešení Severojižní magistrály na území Prahy 1 a Prahy 2 v úseku mezi Hlavním nádražím a Nuselským mostem. Návrh vymezuje změnu funkčního využití ploch z funkce vybraná komunikační síť (S2), tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály (DZ), urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (DU), plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P + R (DH), parky, historické zahrady a hřbitovy (ZP), izolační zeleň (IZ), všeobecně smíšené (SV), smíšené městského jádra

Stanovisko odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy jako dotčeného orgánu státní správy dle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), k návrhu zadání celoměstsky významných změn III. ÚP SÚ HMP bylo vydáno dne 13. 8. 2010. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy posoudil výše uvedený návrh zadání změny ÚP SÚ HMP a v závěru zjišťovacího řízení stanovil, že Změny č. Z 2746/00, Z 2747/00, Z 2751/00, Z 2752/00 a Z 2754/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (ÚP SÚ hl. m. Prahy) – celoměstsky významné změny je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Dokumentace SEA a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Dokumentace SEA a VVURÚ byly zpracovány týmem pod vedením Mgr. Aleny Kubešové (č. autorizace 53788/ENV/11). Vyhodnocení je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Členění vyhodnocení je v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Obsah dokumentace je členěn podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Dokumentace je zpracována přiměřeně významnosti změn, obsahuje všechna zákonem stanovená hodnocení a postihuje všechny významné vlivy, které je možné u jednotlivých posuzovaných změn očekávat.

83


Veřejné projednání Veřejné projednání se konalo dne ……………….. v ………………………… Celkové zhodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti Dokumentace vyhodnocení vlivu celoměstsky významných změn III. ÚP SÚ HMP byla zpracována v prosinci 2011. Dokumentace byla zveřejněna dne ………………… V rámci projednání se vyjádřily následující subjekty: ……………………… ……………………… ……………………… Z projednání dokumentace SEA a VVURÚ vyplynuly následující skutečnosti: ……………………… ……………………… ………………………

Hodnocení záměru Hodnocení změn z hlediska vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj V rámci dokumentace vyhodnocení vlivu celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP na trvale udržitelný rozvoj území byly posuzovány změny v důsledku realizace změn v porovnání s předpokládaným vývojem při realizaci stávajícího územního plánu. Posouzení obsahuje vyhodnocení vlivů změn na životní prostředí (SEA), vyhodnocení vlivů na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území (environmentální, sociální, hospodářský), posouzení vlivu na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby území definované ve SWOT analýze v územně analytických podkladech. Pro změnu Z 2751/00 byla provedena hluková a rozptylová studie a hodnocení zdravotních rizik. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví návrh změny Z 2746/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy jako přijatelný za splnění níže uvedených podmínek. Změna je v převážné míře administrativního, formálního charakteru, kdy je územní plán uváděn do souladu se skutečným stavem protipovodňové ochrany. V několika lokalitách je navržena změna protipovodňových opatření vycházející z aktualizace povodňového modelu. Zde se jedná o změny minimální, které významně nemění rozsah chráněné zástavby. Dále je ve vybraných lokalitách navržena změna protipovodňové ochrany z Q2002+30cm na Q100+30cm, případně nerealizace protipovodňové ochrany. Snížení ochrany z maximální zaznamenané na stoletou povodeň je možné akceptovat, frekvence zaplavení území povodní ze zvýší na jednou za několik desetiletí. Nerealizace protipovodňové ochrany znamená významné zvýšení počtu zaplavení daného území s negativními vlivy na přesun materiálu unášeného vodou mimo koryto, omezení způsobu využití území, zvýšené náklady na opatření v době povodní apod. Tyto vlivy je možné akceptovat při dodržení podmínek formulovaných v tomto stanovisku. Nebyly identifikovány významné vlivy z hlediska ovzduší, akustické situace, zdraví obyvatel, přírodních struktur, zvláště chráněných území přírody ani území zařazených do soustavy Natura 2000. Změna Z 2747/00 nebude mít významné vlivy na životní prostředí. Jedná se o změnu trasování páteřního vodovodu, vliv výstavby bude tedy obdobný jako v případě realizace podle současného návrhu. Změna kvality ovzduší, akustické situace, zdraví obyvatel, přírodních struktur, zvláště chráněných území přírody ani území zařazených do soustavy Natura 2000. Změna se dotkne systému ÚSES a vodního toku Botiče, změna představuje dotčení v jiném místě oproti původnímu řešení, rozsah vlivů bude obdobný. Změna Z 2751/00 bude mít významné vlivy na životní prostředí. Pro obyvatele v prostoru změny, tj. v ulicích Legerova, Sokolská, Mezibranská, se očekává pokles zátěže znečišťujícími látkami a hlukem z dopravy. Není zajištěn pokles pod stanovené limity. Naopak na navazujících úsecích Severojižní magistrály a dalších


komunikacích je vlivem nárůstu intenzit dopravy nutné očekávat nárůst zatížení způsobeného automobilovým provozem. Předpokládá se, že na magistrálu se přesune nezanedbatelný počet vozidel, která by bez realizace změny využívala Městský okruh. Podle provedeného hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší, akustickou situaci a veřejné zdraví dojde k výraznějšímu poklesu zátěže na poměrně omezeném území a pro obyvatele řádově v počtu tisíců, nárůst zátěže bude méně výrazný, zasáhne však větší území a řádově vyšší počet obyvatel. Nárůsty je nutné očekávat i v místech, která jsou v současné době nadlimitně zatěžována. Provedené analýzy vyhodnotily, že změnou nedojde v celku ke snížení zátěže životního prostředí, dojde pouze k přesunu negativního působení z jedné oblasti do oblasti jiné, místo obyvatel Prahy 1 a 2 budou zasaženi obyvatelé Prahy 4, 7 a dalších oblastí podél komunikací navazujících na magistrálu. Nemalé negativní vlivy je třeba očekávat i v širším území v době výstavby tunelu. Výstavba vjezdových částí a úseků prováděných technologií hloubení se negativně dotkne zelených ploch v lokalitě, po výstavbě bude plocha zeleně oproti výchozímu stavu rozšířena. Z ekonomického hlediska představuje výstavba tunelu vynaložení velkých finančních prostředků na mírné snížení zátěže životního prostředí v lokalitě, přesun zatížení do jiných částí města a znehodnocení investic do tunelových staveb Městského okruhu. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je změna Z 2752/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy hodnocena jako přijatelná za splnění níže uvedených podmínek. Z hlediska současného stavu životního prostředí je možné v lokalitě změny zaznamenat splnění limitů kvality ovzduší, v okolí magistrály jsou překračovány limitní hodnoty pro hladiny hluku. Hlavním původcem zvýšené zátěže v území je automobilová doprava. Stav zeleně je zatím přijatelný, některé ze stromů se již nacházejí na hranici své životnosti. Velká část území ostrova je zařazena do skladebných částí územního systému ekologické stability. Vymezené plochy svou funkci plní pouze velmi omezeně. Ostrov není prakticky obydlen, bytová zástavba se vyskytuje pouze na nábřežích. Na ploše ostrova je vymezeno záplavové území. Změna představuje mírné rozšíření zastavitelné plochy (předpoklad rozšíření počtu tenisových kurtů, sportovní hala), mění funkční využití tak, aby byla umožněna výstavba předpokládaných funkcí, plocha parku je změněna na plochu městské zeleně. Provedení změny a revitalizace ostrova předpokládá zvýšení počtu parkovacích stání v lokalitě o 200 – 300 stání a nárůst intenzit dopravy o 600 – 800 pohybů za den. Podmínkou změny je realizace tramvajové zastávky na Hlávkově mostě a pěší lávky spojující ostrov s oběma břehy, čímž se zlepší pěší a cyklistická dostupnost lokality a sníží se tlak na využití individuální automobilové dopravy. Očekávané změny v produkci emisí, imisní situaci a hlukové zátěži budou minimální a v celkovém pozadí se prakticky neprojeví. Změna znamená mírnou redukci zeleně na ploše ostrova, podmínkou výstavby na ploše zeleně je provedení revitalizace a rekonstrukce dřevinných porostů, pak je vliv změny na zeleň přijatelný. Změna v jednom místě zužuje šířku vymezeného nadregionálního biokoridoru pod minimální šířku stanovenou metodikou. Vzhledem k navazujícím plochám, umístění území a jeho stavu byl tento vliv vyhodnocen jako akceptovatelný. Vlivy na vodní toky a ovlivnění průběhu záplav nebo hladiny vody v ostatních částech města se nepředpokládá. Změna bude mít neprokazatelné negativní vlivy na obyvatele, naopak revitalizace ostrova a zlepšení podmínek pro relaxaci, sport a volnočasové aktivity zlepší životní podmínky a kvalitu života obyvatel širšího okolí, obyvatel města i jeho návštěvníků. V celkovém porovnání je možné provedení změny akceptovat, změna nevyvolá nepřijatelné negativní vlivy z hlediska životního prostředí. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o ovlivňování životního prostředí. Technické řešení posuzovaných změn odpovídá stávajícím poznatkům a technologiím používaným při realizaci technických děl. Podrobné zhodnocení technického řešení bude provedeno v projektové EIA u záměrů, které posuzování vlivů na životní prostředí podléhají (páteřní vodovod, tunelové řešení na magistrále). Na koncepční úrovni bylo navržené technické řešení shledáno jako přijatelné. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí

84


Na základě hodnocení provedeného v Dokumentaci SEA a ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území jsou podmínkou stanoviska následující opatření:


!

z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší je nutné při plánování stavby a výběru dodavatele preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. V průběhu celé výstavby je nutno omezovat nárůst prašnosti kropením nezpevněných ploch, oplachem aut před výjezdem na komunikace, pravidelnou očistou povrchu příjezdových a odjezdových tras staveništní dopravy apod.

Změna 2746/00 !

redukci protipovodňových opatření v etapě 0006 na ploše Radotína kompenzovat zajištěním větší technické vybavenosti pro realizaci nápravných opatření v případě povodní

!

!

v Radotíně na území nechráněném protipovodňovými bariérami se vyskytují staré ekologické zátěže, resp. plochy kontaminované nebezpečnými látkami. V této lokalitě je proto nutno zajistit vhodnou sanační technologii pro eliminaci znečištění, aby v případě povodní nemohlo docházet k uvolňování znečišťujících látek do toku a tím k negativnímu působení na životní prostředí a zdraví obyvatel

z akustického hlediska je nutné v průběhu stavebních prací dbát na zajištění hygienických limitů na fasádách nejbližších chráněných budov o hodnotě 65 dB, tedy použití strojů s nízkým akustickým výkonem a doprovodných technických a organizačních opatření

!

navrhovanou změnu koordinovat s dalšími prvky humanizace Severojižní magistrály tak, aby nedocházelo ke zvýšení investiční náročnosti humanizace a současně aby došlo k maximálnímu možnému snížení dopadů provozu na SJM na životní prostředí a zdraví obyvatel

!

v průběhu výstavby nových protipovodňových stěn v blízkosti chráněných objektů dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel, zejména před nadměrným hlukem

!

minimalizovat zásah do břehové linie v blízkosti výstavby protipovodňových opatření podél přírodní památky Krňák. Zajistit, aby zásahy nepřekročily nezbytnou míru

!

v rámci projektu výstavby sportovní haly realizovat tramvajovou zastávku na Hlávkově mostě

!

u nových navrhovaných protipovodňových opatření v centrální části města zajistit, aby jejich vzhled výrazně nenarušil historický ráz města a Vltavského nábřeží

!

v rámci projektu výstavby sportovní haly realizovat pěší lávky, které umožní lepší napojení ostrova na nábřeží

!


!

deficit dopravy v klidu během tenisových utkání řešit mimo území ostrova Štvanice a ve větší míře s posílením úlohy MHD

!

nároky dopravy v klidu pro nově navržené využití území řešit za předpokladu uplatnění výjimky z vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb.

Změna č.2752/00

Změna 2747/00 ! ! ! !

zajistit zvýšenou kontrolu provedení stavby v blízkosti vodotečí a přechodu stavby pod ÚSES pro zajištění zachování odtokových poměrů v lokalitě

!

minimalizovat kácení dřevin, nahradit odstraněné dřeviny v dostatečném počtu přímo na ploše ostrova

!

zajistit účelové využití ornice, která bude v průběhu výstavby vykopána, snažit se co největší část ponechat v území

součástí projektu výstavby sportovní haly na místě současného parku musí být projekt revitalizace zeleně na celé ploše ostrova a zvýšení biologických funkcí prvků ÚSES

!

v průběhu výstavby v blízkosti sídel dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel, zejména před nadměrným hlukem

z akustického hlediska je nutné v průběhu stavebních prací dbát na zajištění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru sportovišť a relaxačních ploch

!


v konkrétním architektonickém návrhu nových objektů respektovat objem, výškovou úroveň a použité materiály staveb v okolí

!

v konkrétním technickém návrhu objektu haly reagovat na skutečnost, že stavba bude umístěna v záplavovém území

Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Změna 2751/00 Pokud by změna byla provedena, pak: !

!

pro snížení imisní zátěže v blízkosti portálů tunelů je třeba se snažit o co největší odvětrání tunelů přes výdech spolu s optimalizací pozice a výšky výdechu. V dalších studiích je nutné vyhodnotit finanční náročnosti těchto kroků z hlediska efektivity vynaložených nákladů a předpokládaných imisních dopadů pro omezení nárůstu dopravní zátěže na SJM v navazujících úsecích zavést technická či organizační opatření, mezi které patří např. zavedení mýtného, snížení kapacity průjezdnosti SJM, redukce jízdních pruhů, zklidnění ulic, zavedení neprůjezdných oblastí, změna režimu parkování v centru a další, která zajistí pokles dopravní zátěže jak na řešeném území, tak na Severojižní magistrále ve větší vzdálenosti od navrhované změny.

!

zajistit kontrolu odtokových poměrů v trase tunelu v blízkosti zelených ploch (Čelakovského sady, Fügnerovo náměstí a parku Folimanka)

!

minimalizovat rozsah zasažených zelených ploch v průběhu výstavby tunelu, případné kácení dřevin redukovat tak, aby zásah byl co nejmenší

!

vzhledem k poloze realizovaného záměru dbát zvýšených opatření pro ochranu obyvatel v průběhu výstavby

Změny jsou zpracovány v jedné variantě. Při posuzování s variantou nulovou (neprovedení změny) je možné hodnotit pořadí variant následovně: Změna 2746/00 – varianta návrhová je z hlediska vlivů na životní prostředí i trvale udržitelný rozvoj území vhodnější než varianta nulová Změna 2747/00 – varianta návrhová je z hlediska vlivů na životní prostředí i trvale udržitelný rozvoj území vhodnější než varianta nulová Změna 2751/00 – varianta návrhová je z hlediska vlivů na životní prostředí i trvale udržitelný rozvoj území méně vhodná než varianta nulová Změna 2752/00 - varianta návrhová je z hlediska vlivů na životní prostředí i trvale udržitelný rozvoj území vhodnější než varianta nulová

Vypořádání vyjádření k dokumentaci ……………………… ……………………… ……………………… 85



Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci změny ÚPn, popř. zdůvodnění nepřijatelnosti změny Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy jako příslušný úřad podle § 23 odst. 11, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vydává na základě dokumentace Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP na udržitelný rozvoj území, obsahující i vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, na základě vyjádření dotčených orgánů státní správy, příslušných městských částí, organizací a veřejnosti

diferencované stanovisko k vyhodnocení vlivů CVZ III ÚP SÚ HMP na udržitelný rozvoj území v členění na souhlasné a nesouhlasné stanovisko k jmenovitě uvedeným změnám. Na základě provedeného hodnocení se doporučuje vydání stanoviska: souhlasné stanovisko pro změny Z 2746/00, Z 2747/00 a Z 2752/00 za předpokladu splnění opatření uvedených v předchozí části a nesouhlasné stanovisko pro změnu Z 2751/00 neboť vyhodnocení vlivů na životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj prokázalo, že navrhovaná změna není v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a je v rozporu s dlouhodobými koncepčními záměry města. V rámci hodnocení SEA se prokázalo, že realizací změny by došlo k přesunu negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel do jiných oblastí, a to i do oblastí zatěžovaných nad únosnou míru.

86

Celoměstsky významné změny III ÚP SÚ hl. m. Prahy

Recommend Documents