CARITAS Vyšší odborná škola sociální

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální

Absolventská práce

Sociální podnikání – založení sociální firmy a její busssines plán

Martina Rybaříková Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková

Olomouc 2014

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.

V Olomouci 30. 4. 2014

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce Ing. Ester Danihelkové, za její odborné vedení, dobré rady a podporu při psaní této práce.

OBSAH Úvod .............................................................................................................................................. 5 1

Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? ........................................................................... 6

2

Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa ...................................................... 9

3

Založení sociální firmy ......................................................................................................... 12 3.1

Podnikatelský pán ....................................................................................................... 12

3.2

Marketingový plán ...................................................................................................... 13

3.3

Rozpočet ...................................................................................................................... 14

3.4

Zdroje financování ....................................................................................................... 15

3.4.1

Evropské fondy .................................................................................................... 15

3.4.2

Půjčky a úvěry...................................................................................................... 16

3.4.3

Vlastní prostředky ............................................................................................... 16

3.4.4

Ostatní zdroje ...................................................................................................... 17

4

Standardy sociální firmy ...................................................................................................... 18

5

Případy dobré praxe ............................................................................................................ 22

6

Praktická část Projekt .......................................................................................................... 24 6.1

Podnikatelský plán ...................................................................................................... 24

Závěr ............................................................................................................................................ 32 Bibliografické zdroje .................................................................................................................... 33 Přílohy ......................................................................................................................................... 35 Příloha číslo 1. Standardy sociální firmy.................................................................................. 35 Anotace ....................................................................................................................................... 42

Úvod V dnešní době, kdy je velká míra nezaměstnanosti jak mezi osobami se zdravotním postiţením tak také mezi osobami sociálně vyloučenými a zároveň klesá ochota solidarity

v majoritní

společnosti,

by

mělo

být

právě

zaměstnávání

osob

znevýhodněných na trhu práce jedním z prioritních opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Tím, ţe budeme zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, sociálně vyloučené či jinak obtíţně zaměstnatelné, ušetříme nemalé finanční částky ze státního rozpočtu, které plynou na výplatu dávek sociálního zabezpečení, zároveň tím podpoříme začleňování těchto osob do společnosti a také podpoříme jejich soběstačnost. Tato absolventská práce je zaměřena na teoretické ukotvení toho co je sociální firma, z jakých teoretických východisek vychází, a jaký uţitek přináší. Dále se věnuje vymezení legislativního rámce, v němţ je v součastné době moţné zaloţení a fungování sociální firmy v České republice. Následně se práce bude věnovat samotnému teoretickému popisu zaloţení sociální firmy a dokumentům, které je dobré si připravit, neţ se do zakládání sociální firmy podnikatel pustí, kdy v ţádném případě nepůjde o výčet toho na jaký úřad má budoucí sociální podnikatel zajít, ale spíše co vše bude potřebovat teoreticky znát, neţ začne sociální firmu zakládat. V poslední části teoretického oddílu této práce je věnováno místo standardům sociální firmy a příkladům dobré praxe v České republice. V praktické části této práce, kterou je projekt, je představeno zaloţení sociální firmy na praktickém příkladu sociální firmy, kde jsou jako cílová skupina zaměstnávaných zvoleni rodiče pečující o dítě do sedmi let věku. Sociální firma, jako prostředek pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce není lékem na všechny problémy s rostoucí nezaměstnaností, ale je cestou jak je moţné zajistit práci osobám, které nemohou být zaměstnány v klasických komerčních firmách, a také je cestou jak ukázat, ţe cílem podnikání nemusí být pouze finanční zisk, ale můţe přinést prospěch komunitě, ve které firma působí, můţe být ohleduplné k ţivotnímu prostředí a zároveň můţe vést prosperujícímu podniku.

5

1 Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? Abychom mohli nalézt odpovědi na to jak zaloţit sociální firmu (SF) a jak nejlépe nastavit procesy jejího fungování, tak, aby byla úspěšná na komerčním trhu, je důleţité uvědomit si co to sociální firma je a kam je moţné ji zařadit ve společenském a ekonomickém kontextu. Sociální firmy se v posledních desetiletích začínají ukotvovat v systému národního hospodářství a to nejen v České republice ale po celém světě. Konkrétně se tedy začíná mluvit o tzv. třetím sektoru – Sociální ekonomice. Jak uvádí Dohnalová a Průša (2011, s. 7 - 11) v Evropě se čím dál tím více vymezuje sociální ekonomika vůči sektoru ziskovému a veřejnému. To tedy znamená, ţe na trhu začínají působit firmy, ve kterých nejde primárně o zisk za kaţdou cenu, ale které mají i jiné takzvané neekonomické cíle. S neekonomickými cíli je spojeno ukotvení sociální firmy, jako součástí sociální práce, konkrétně komunitní sociální práce. Podle Fokusu Praha (nedat., s. 9) vychází celá koncepce sociální firmy z existencionálního přístupu. Navrátil (2012, s. 200 - 201) shrnuje hlavní principy existencionální sociální práce v těchto čtyřech bodech: 1. v jakékoliv situaci je člověk hodnotná a důstojná lidská bytost; 2. názor kaţdého člověka je platný a cenný pro práci s ním i s jeho sociální situací; 3. klient sám dobře ví co je jeho problém a sociální pracovník je zde partnerem pro řešení tohoto problému nikoliv jeho řešitelem; 4. sociální prostředí a potenciál klienta jsou prostředky k řešení klientovy situace; Sociální firma není v České republice právně definovaný pojem, proto neexistuje ani jednotná definice. Všichni autoři se v podstatě shodují na velmi obecném názoru, ţe se sociální firma vyznačuje trojím přínosem: 1. Podnikatelsko-ekonomickým 2. Sociálním 3. Environmentálním Dohnalová a Průša (2011, s. 126-127) shrnují sociální firmu v podstatě jako běţný ekonomický subjekt, který nalezneme ve většině národních hospodářství, avšak který není zaloţený za účelem získávání zisku, ale za účelem zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, či jinak vyloučených, společně se zdravými. Fokus 6

Praha (nedat., s. 15) tuto definici rozšiřuje ještě o myšlenku, ţe sociální firma by měla uzpůsobit svoje pracovní prostředí a podmínky svým znevýhodněným zaměstnancům a jejich potřebám. Takto rozšířenou definici můţeme ještě doplnit o informaci Svazu českých a moravských výrobních druţstev, ţe to co odlišuje sociální firmu od firem nesociálních, je: „Širší okruh a struktura vztahů, firemní kultura svázaná se sociálními cíli.“ (2010, s. 6). Hlavní znaky sociálních firem lze tedy definovat jako: Inovace, Nápaditost a Kreativitu. (tamtéţ). Dále bychom mohli doplnit také snahu trvalé udrţitelnosti, smysluplnosti a konkurenceschopnosti. Dohnalová uvádí jako jeden z důleţitých sociálních ukazatelů sociální firmy to, ţe na rozhodování v sociální firmě nemá vliv výše vloţeného kapitálu (2012 s. 77). Podle Kurkové a Francové je typické pro sociální firmu vyuţívání lokálních zdrojů (2012, s. 6). V Evropském kontextu je jedním z hlavních dokumentů, kde je vydefinována sociální firma, Linecká výzva (The Linz Appeal) z roku 1997. Český překlad je moţné najít na webu (www.socialnifirmy.cz). V Linecké výzvě je definován hlavní znak sociálních firem stejně jako v Čechách zaměstnávání osob zdravotně nebo sociálně vyloučených na trhu práce a také pouţití svého fungování ve prospěch sociálních cílů. Jako zdroj informací o sociálních firmách v Evropě můţeme pouţít také webové stránky mezinárodního sdruţení EMES, coţ byla, jak uvádí Dohnalová, původně Evropská síť pro výzkum Vznikání sociálních podniků (2012, s. 54). Identické znaky firmy sociální a komerční můţeme vysledovat podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 8) především ty, ţe sociální firma nese ekonomické rizika stejně jako firma komerční, dále pak působí na běţném trhu, má konkurenci a stejné moţnosti v prosazení se na trhu. To tedy znamená, ţe i sociální firma musí mít výrobky, či sluţby, které jsou schopny obstát v konkurenci na běţném trhu a které se budou dobře prodávat. Jak je zmíněno jiţ výše, pojem sociální firma není v ČR legislativně ukotven, proto se můţeme setkat s různou právní formou těchto podniků. V součastné době je v České republice nejčastějším trendem, podle informacích uvedených v seznamu sociálních firem zveřejněných na webu české-socialni-podnikani, ţe sociální firmy jsou provozovány, jako doplňková činnost nestátních neziskových organizací (NNO). U těchto organizací můţe být důvodem zaloţení, buď samotné zaměstnávání osob z řad cílové skupiny klientů NNO a nebo, můţe být zaloţení sociální firmy odpovědí na 7

sniţující se dotace z veřejných financí a tedy snahou o získání dalšího kapitálu na financování sociálních sluţeb.

8

2 Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa Proto, aby mohla sociální firma vůbec být zaloţena, a aby mohla fungovat v rámci české ekonomiky, podle v ČR platných zákonů, je důleţité znát alespoň základní právní předpisy, které podnikání v České republice upravují, a také je nutné znát právní formy, které lze pouţít pro sociální firmu. Zaloţení sociální firmy v současnosti provází především nejasnost v informaci, kdo můţe SF zaloţit, jaká je její právní forma, a podle jakých zákonů se vlastně řídit. Zde jsou tedy alespoň základní informace. Bohuţel, protoţe v součastné době chybí mnoho prováděcích a navazujících zákonů k novému občanskému zákoníku, proto je situace prozatím poměrně nepřehledná, větší přehlednost by měl přinést zákon o veřejné prospěšnosti, jehoţ uvedení do praxe je plánováno na rok 2016. Podle Dohnalové (2012) v základním schématu můţeme identifikovat tři moţné druhy sociálních podnikatelů či podniků. 1. Podnikatelé, kteří jiţ mají komerční firmu a chtěli by jí transformovat na firmu sociální 2. Osoby, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o směru, kterým se ve svém podnikání chtějí vydat 3. NNO, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o své doplňkové činnosti První skupina, tedy podnikatelé, kteří jiţ nějakou komerční firmu vlastní, ať se jedná o akciovou společnost nebo třeba společnost s ručením omezeným, budou mít z hlediska legislativy a „zaloţení“ sociálních firmy v podstatě nejlehčí pozici. Budou pouze potřebovat přednastavit stávající procesy podnikání a výběru zaměstnanců a začít svou firmu orientovat jako firmu sociální, podle výše zmíněných kritérií. Tito podnikatelé se budou při transfůzi své komerční firmy na firmu sociální řídit zákonem číslo 89/2012 Sb. v platném znění tedy Občanský zákoník a zákonem číslo 34/2012 Sb. v platném znění Zákon o obchodních korporacích a dalšími souvisejícími předpisy. Podnikatelé, kteří teprve uvaţují o zaloţení nové sociální firmy, mají situaci podstatně ztíţenou, a to z toho důvodu, ţe musí projít celým procesem zakládání sociální firmy. Oproti podnikatelům, kteří svou firmu pouze transformují, má ale moţnost, vybrat si 9

jakou právní formu pro své sociální podnikání zvolí. V českém prostředí má na výběr podle zákona číslo 34/2012 Sb. tyto moţnosti: Veřejnou obchodní společnost (v.o.s.) §76-92e, Komanditní společnost (k. s.) § 93-104e, Společnost s ručením omezením (s.r.o.) §105- 153, Akciovou společnost (a.s.) §154-220 a Druţstvo § 221-260. Třetí varianta, tedy zaloţení sociální firmy, jako doplňkové činnosti, jedné z nevládních neziskových organizací je v prostředí České republiky jedním z nejčastějších důvodů vzniku sociálních firem. Dohnalová a Průšou se shodují se Svazem českých a moravských výrobních druţstev na tom, ţe sociální podnikání je spojeno s regionem, kde sociální firma působí a také s cílovou skupinou obyvatel, tedy zaměstnanci, kteří ve firmě pracují nebo skupina obyvatel, v lokalitě kde firma působí. Z toho tedy logicky vyplívá, ţe pokud některá z NNO zaloţí sociální firmu, vychází z potřeb své cílové skupiny. Má tedy jednodušší počáteční situaci v tom, ţe jiţ cíl a cílovou skupinu, zná a má s ní určité zkušenosti., které se do jejich sociálního podnikání jistě promítnou. Nevládní neziskové organizace se v rámci svého podnikání řídí v prvé řadě zákony, které upravují jejich fungování. U obecně prospěšné společnosti je to zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech v platném znění. U ústavů a spolků, které mohou vyvíjet ekonomickou činnost, jako doplněk své činnosti hlavní moţnost zaloţení sociální firmy upravuje zákon číslo 89/2012 Sb., U nadací a nadačních fondů, které mají omezenou moţnost podnikání je moţnost zaloţení sociální firmy rovněţ upraveno v Občanském zákoníku. Podnikání a tím i zaloţení sociální firmy v církvích upravuje zákon číslo 3/2002 Sb. o církvích a náboţenských společnostech. Ve výše jmenovaných zákonech najdeme z pravidla ustanovení ţe NNO můţe podnikat, ale nesmí jít o její hlavní činnost, ale o činnost doplňkovou, která doplňuje činnost hlavní a nijak neomezuje tuto činnost. Podnikatelskou činnost pak dále upravují další zákony jako například zákon číslo 586/1992 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 455/1991 Sb. Ţivnostenský zákon ve znění pozdějších předpisů a další. Podle právní formy pod jakou sociální firma vznikne, je nutné mít připraveny právní dokumenty, které jsou definovány ve výše uvedených zákonech k tomu, aby mohla SF legálně fungovat. Vedle těchto právních náleţitostí je dobré, aby měla začínající

10

sociální firma předem připraveny některé interní dokumenty, které jí usnadní práci v jejich začátcích.

11

3 Založení sociální firmy Pro jakoukoliv firmu, která začíná svou činnost, tedy i pro firmu sociální je důleţité mít před začátkem své podnikatelské činnosti zpracovány dokumenty, které jí pomohou definovat jasný cíl toho, kam směruje a jak toho hodlá dosáhnout a také najít zdroje, ze kterých bude svou činnost financovat.

Nejedná se tedy o dokumenty, které jsou

vyţadované zákonem, jde spíše o dokumenty, které usnadní začínajícím sociálním podnikatelům jejich start podnikání. Zde se můţeme nechat inspirovat Špačkovou a Rybou (2009), kteří povaţují za základní dokumenty mimo jiné: podnikatelský plán, rozpočet a marketingový plán.

3.1 Podnikatelský pán Podle slovníku cizích slov (1994, s. 527) můţeme také uţít termín podnikatelský záměr či úmysl. Podle Špačkové a Ryby (2009, s. 63) se jedná o důleţitý dokument, který definuje, čeho chceme dosáhnout tedy cíl, a jak toho chceme dosáhnout neboli cestu k němu. Dále autoři uvádějí, ţe se také jedná o prostředek, který nám zajistí informace a pomoc v případě, kdy zjistíme, ţe nevíme, co máme dělat. Plán by měl také obsahovat časový horizont, tedy dobu v jaké chceme našich cílů dosáhnout. Podnikatelský plán sociální firmy se ve větším rozsahu neliší od podnikatelského plánu firmy, která se jako sociální neprezentuje, nicméně odchylky zde jsou. To co je nejnutnější věcí při psaní podnikatelského plánu, je podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2011, s. 15 – 16), přesné rozpoznání a definování cílů našeho tedy v tomto případě sociálního podnikání a to jak cílů, které jsou sociální, tak také coţ je důleţité u kaţdého podnikání, cílů ekonomických. Dále pak Svaz českých a moravských výrobních muţstev uvádí, ţe pokud si hned na počátku naší přípravy na podnikání vydefinujeme naše sociální poslání, na jehoţ základě nastavíme konkrétní a kvalitní cíle i ukazatele je poté jednodušší měřit naplňování případně nenaplňování našeho plánu. Sociální cíle vychází z našeho poslání a také zpotřeb cílové skupiny, kterou chceme svým sociálním posláním podpořit. Kurková a Francová rovněţ upozorňují, ţe je velmi důleţité najít soulad mezi cíli, vizí a posláním ((2012 s. 23). Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 19) lze zjednodušeně říct, ţe cílová skupina jsou lidé, kteří budou mít z našich 12

ekonomických úspěchů uţitek. Kurková s Francovou také upozorňují na to, ţe je dobré si předem rozmyslet, jaké jsou moţnosti našich znevýhodněných zaměstnanců, a kde jsou limity jejich práce (2012, s. 16). Coţ je vše dobré v našem podnikatelském plánu zohlednit. Ekonomické cíle, nejsou u sociálních firem prvořadým záměrem, nicméně jsou podle Dohnalové a Průši (2011, s. 57 – 58) jedním z důvodů existence sociálních podniků. I sociální firma by měla umět pokrýt všechny své závazky. V součastné době je trendem udrţitelnost sociálních podniků a jejich nezávislost na dotacích. Nicméně Dohnalová s Průšou i Svaz českých a moravských výrobních druţstev se shodují na tom, ţe v počátku je dobré spolehnout se na vícezdrojovost finančních prostředků. Kromě nejrůznějších nadací a fondů, které jsou k podpoře sociálního podnikání určeny, je dobré zjistit, například také to jaké slevy na daních můţe podnikatel získat, či jaké si můţe zajistit prostředky a dotace z veřejných rozpočtů např. z Úřadu práce. Další nedílnou součástí podnikatelského plánu je průzkum trhu. Špačková a Ryba (2009, s. 12 - 18) průzkum trhu vidí jako získávání informací o zákaznících, konkurenci a trhu samotném. Autoři dále uvádějí, ţe v začátcích podnikání nemusí být průzkum trhu finančně nebo časově náročný. Na začátku podnikání na průzkum trhu podle stejných autorů postačí veřejné zdroje informací, například internet, knihovny, tisk či lidé, které má sociální podnikatel ve svém okolí. Další z kolonek, který by měl podnikatelský plán obsahovat je vydefinování rizik a postupů, jak v případě krize dál postupovat a tím její dopady co nejvíce eliminovat.

3.2 Marketingový plán Podle Švarcové (2007, s. 101 - 107) Mluvíme o marketingu jako o disciplíně zabývající se zákonitostmi trhu, to znamená, ţe marketing se zabývá poznáváním, předvídáním, ovlivňováním a uspokojováním potřeb trhu v konečné fázi tedy potřeb zákazníků. Švarcová dále uvádí, ţe marketing je proces, který musí procházet všemi činnostmi podniku a ţe se nejedná pouze o prodej, který je jen jednou z marketingových aktivit (tamtéţ). Z výše zmíněného tedy vyplívá, ţe díky marketingovému plánu víme jak, kolik, komu, za kolik a jakou formou prodávat naše zboţí či sluţby. Jak uţ jsme několikrát zmínili, 13

hlavní funkcí sociální firmy není vydělávat peníze nýbrţ, naplňování jejich sociálních cílů. Tomu by měl tedy odpovídat i marketingový plán. Proto je nutné marketingové plánování nepodcenit. Švarcová se zmiňuje o nechuti některých manaţerů plánovat, coţ jak uvádí, souvisí s hospodářstvím v ČR před rokem 1989, coţ byl naprostý extrém, protoţe se plánovalo naprosto všechno (2007, s. 105 -106). Marketingové plánování je moţné na několika úrovních, sociální firma si můţe vytvořit, jak plány jednotlivých druhů zboţí či sluţeb, které nabízí klientům, můţe si vytvořit marketingový plán pro své jednotlivé oddělení, které má a samozřejmě si můţe vytvořit i marketingový plán pro celou společnost. To znamená, ţe můţe prodávat sebe, v tom smyslu, prodeje svých sociálních cílů a své výlučnosti na trhu. Moţností jak vyuţít marketing mají tedy sociální firmy více neţ firmy komerční. Velmi záleţí na kvalitně zpracovaném marketingovém průzkumu a na tom jak se průzkum promítne do marketingové strategie. Špačková a Ryba k tomu uvádějí: „vţdy je mnohem jednodušší přizpůsobit svoji sluţbu či produkt klientům, neţ své klienty donutit k tomu, aby koupily sluţbu či produkt, který se jim nehodí:“

3.3 Rozpočet Také můţeme označit, jako finanční plánování podniku. Někdy se uvádí jakou součást podnikatelského plánu. Rozpočet nám při zaloţení sociální firmy pomůţe, s představou kolik budeme muset do začátku naší sociální firmy investovat prostředků a kde potřebné zdroje vezmeme. Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev se jedná v podstatě o vyjádření našich nákladů a výnosů v penězích (2010, s. 29). Novotný definuje takzvaný Zakladatelský rozpočet a jeho potřebu. „Dříve neţ je zaloţen nový podnik, je třeba propočítat, zda se plánovaná aktivita vyplatí.“ (2006, s. 32) Informace, které by měl obsahovat zakladatelský rozpočet: 1. „zjištění potřebného majetku a zdrojů, ze kterých lze tento majetek obstarat 2. jaké budou předpokládané náklady, výnosy a hospodářský výsledek 3. rozdělení příjmů (cash flow) 4. předpokládaná rentabilita, porovnání dosaţené rentability s rentabilitou při jiném moţném vyuţití disponibilních zdrojů.“ (Novotný, 2006, s. 32) 14

Konkrétnější hlediska pro určení jednoduché schéma nákladů a výnosů mají Špačková a Ryba (2009, s. 42). Jsou to náklady, které jsou spjaté s tím, ţe začínáme podnikat (náklady na vybavení, na správní poplatky spojené se zaloţením firmy atd.). Druhá část nákladů jsou ty, které se budou v průběhu podnikání opakovat v pravidelných intervalech (náklady na telefon, pojištění, leasing, výplaty energie atd.). Autoři dále upozorňují také na to, ţe je důleţité započítat do rozpočtu i předpokládané výnosy a ty je potřeba realisticky odhadnout. S rozpočtem jsou úzce spojeny také zdroje financování podniku, protoţe, kdyţ víme, kolik finančních prostředků budeme na zaloţení sociální firmy potřebovat, musíme také vědět, kde tyto zdroje musíme získat.

3.4 Zdroje financování Podle Kurkové a Francové je důleţité získat či doplnit před tím neţ začneme podnikat finanční prostředky, na pokrytí nákupu nutného materiálu, vybavení, či neţ začne naše podnikání vydělávat peníze (2012, s. 13). Podle webových stránek Sociální podnikání.info existují dva základní zdroje financování sociálních firem a to 1. Evropské fondy 2. Půjčky a úvěry Kurková a Francová přidávají jako zdroje financování ještě 3. Vlastní prostředky 4. Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti 5. Jiné zdroje (2012, s. 13).

3.4.1 Evropské fondy V České republice je moţné na podporu sociálního podnikání čerpat peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF). Podle Evropské komise (2011, s. 8 a 9) je moţné z Evropského fondu pro regionální rozvoj čerpat podporu pro podnikání malých a středních firem a z Evropského sociálního fondu podporu na propagaci sociálního začleňování a boje proti chudobě a propagace zaměstnanosti. 15

V Evropském fondu pro regionální rozvoj jsou pro období 2014 aţ 2020 nachystány Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, jenţ má podle webu strukturálních fondů za cíl dosaţení konkurenceschopné a udrţitelné ekonomiky zaloţené na znalostech a inovacích (web, strukturální fondy). Z Evropského sociálního fondu bude moţné získat peníze na podporu sociálních firem v Operačním programu Zaměstnanost 2014 aţ 2020. Podle webu Esfcr je moţné mimo jiné čerpat peníze na podporu oblastí podpory zaměstnanosti, rovných příleţitostí muţů a ţen, sociálního začleňování a boje s chudobou a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů (podle www.esfcr.cz).

3.4.2 Půjčky a úvěry Podle Jetmara, je v České republice moţnost půjček a úvěrů pro sociální podnikání zastřešena programy pro podporu či rozvoj malého a středního podnikání. (2010, s. 4). Podle Kůrkové a Francové je při ţádání o půjčku či úvěr velmi důleţité mít dobře zpracovaný podnikatelský plán, stojící na realistických finančních propočtech (2012s.14). Protoţe v ČR působí mnoho komerčních bank je nabídka jejich produktů velmi široká. Jak ale uvádí Jetmara většina těchto produktů je určena převáţně pro podnikatele, kteří jiţ nějakou dobu podnikají a mohou prokázat platební historii podniku, nebo mít majetek, kterým mohou ručit. Pokud sociální podnikatel začíná podnikat, většinou se tímto prokázat nemůţe, a proto má problém se získáním bankovních produktů 2010 s. 7).

3.4.3 Vlastní prostředky Je více neţ logické, ţe nejlepším prostředkem pro financování svého sociálního podniku je mít k dispozici vlastní kapitál. Kurková a Francová proto doporučují, aby si začínající sociální podnikatel vytvořil rezervy z vlastních zdrojů ještě před zaloţením sociální firmy a zahájením jejího provozu (2012 s. 14).

3.4.4 Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti Podle zákona číslo 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti můţe zaměstnavatel zřídit společensky účelné pracovní místo. Podle § 113 odstavce 4 tohoto zákona „Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České 16

republice, můţe maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.“ A podle odstavce 5 § 113 „Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa můţe být poskytován aţ do výše vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek můţe být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.“ Kurková s Frankovou k vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti uvádějí, ţe v České republice momentálně platí, ţe na tyto příspěvky mají nárok pouze sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, nikoliv sociální firmy zaměstnávající sociálně vyloučené, proto většina sociálních firem zaměstnává osoby se zdravotním postiţením (2012 s. 14). Dalším druhem příspěvku z aktivní politiky zaměstnanosti můţe být Příspěvek na zapracování, který je moţné čerpat po dobu maximálně tří měsíců. Posledním druhem příspěvku, který můţe sociální firma vyuţít je Příspěvek na nový podnikatelský program, jehoţ výše můţe být po dobu maximálně šesti měsíců maximálně 50% mzdy. Všechny tyto příspěvky mohou být podle zákona o zaměstnanosti poskytnuty pouze po písemné dohodě s Úřadem práce jakoţto realizátorem aktivní politiky zaměstnanosti.

3.4.5 Ostatní zdroje Mezi ostatní zdroje financování můţeme počítat veškeré finanční i nefinanční prostředky, které na provoz naší sociální firmy získáme. Podle Kurkové a Frankové se můţe jednat také o sponzorské dary, které mohou mít podobu například poradenství, nebo vybavení. Obce a kraje, které chtějí podporovat sociální podnikání na svém území, mohou například nabídnout sociálním firmám prostory se zvýhodněným nájmem v budovách, které jsou v majetku obce (2012, s. 14). Dohnalová uvádí, ţe sociální firma můţe ve svých začátcích fungovat na dobrovolné práci, coţ můţeme započítat do nefinančních zdrojů financování sociální firmy, Dohnalová však upozorňuje na to, ţe by měl být jasný trend k postupné převaze placených pracovních míst (2012 s. 77). Mimo výše popsaných dokumentů pro snadnější začátek podnikání, které jsou důleţité pro všechny začínající podnikatele ať uţ komerční či sociální, by měla mít sociální firma navíc podle Fokusu Praha ještě rozpracovány Standardy sociální firmy, kterým se budu podrobněji věnovat v následující kapitole. 17

4 Standardy sociální firmy Standardy sociální firmy jsou specifikem sociálních firem, kterým se vymezují oproti komerčnímu sektoru a kterými dávají najevo, ţe pro jejich podnikání jsou důleţité jiné hodnoty, neţ jen ekonomický zisk. Následující kapitola je zpracována podle publikace Fokus Praha Sociální firma výzva v podnikání 21. Století (nedat. s. 25 – 31). V České republice byly standardy sociální firmy převzaty z modelu Velké Británie. Jako první, kdo upozornil v ČR, v rámci sociálního podnikání na potřebnost standardů sociální firmy a začal je pouţívat, bylo občanské sdruţení Fokus Praha, provozovatel sociální firmy Jůnův statek. Fokus Praha chtěl zajistit transparentnost sociálních firem ke všem svým partnerům. Déle se Fokus Praha snaţil o vytvoření jakéhosi podkladu pro nové zřizovatele sociálních firem. Jedním z cílů, občanského sdruţení Fokus bylo, aby se v českém prostředí odlišila sociální firma od ostatních forem zaměstnávání a pracovní rehabilitace osob znevýhodněných na trhu práce. Standardy jsou rozděleny na čtyři tzv. pilíře, kdy kaţdý s pilířů upravuje jednu oblast, které se dané standardy dotýkají. Jednotlivé standardy pak kromě svého znění mají kritéria hodnocení, podobně jako například standardy kvality sociálních sluţeb podle zákona číslo 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách.

Pílíř

Standard č.

Definice

1. Poslání firmy

Znění sociální Sociální firma veřejně deklaruje své poslání, které

obsahuje

závazek

podnikat,

vytvářet

pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Tomu jsou uzpůsobeny vnitřní postupy a způsob řízení sociální firmy. Podnikání

2. Podnikání

Sociální firma podniká a je schopná obstát na běţném trhu. Podnikání sociální firmy je etické a v souladu s platnými právními předpisy. 18

3. Financování

Sociální firma má minimálně 50 % příjmů zajištěno z vlastní produkce, tj. prodeje zboţí nebo sluţeb. Ekonomickým cílem je finančně stabilní, dlouhodobě udrţitelná a prosperující firma, která je respektovaná obchodními partnery a bankami.

4. Provoz

sociální Provoz sociální firmy je bezpečný. Zohledňuje

firmy

specifické

potřeby

svých

znevýhodněných

zaměstnanců. Pro tento účel má zpracované provozní postupy, včetně řešení nouzových a havarijních situací. Tyto postupy jsou všem zaměstnancům srozumitelné a dostupné. 5. Informovanost a Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje prezentace

veřejnost,

zejména

ostatní

podnikatelské

subjekty, potenciální zákazníky, veřejné instituce a zájemce o zaměstnání o svém poslání a činnosti. Prezentace sociální firmy nevede ke stigmatizaci

zaměstnaných

znevýhodněných

osob. Zaměstnávání 6. Znevýhodnění zaměstnanci

Sociální firma zaměstnává minimálně 25 % znevýhodněných na trhu práce v přepočtu na plné úvazky, maximálně však 55 %. Sociální firma

zaměstnává

ty

znevýhodněné,

kteří

potřebují delší dobu adaptace při nástupu do zaměstnání a dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu nutnou pro jeho udrţení. 7. Pracovní

Všichni zaměstnanci jsou v pracovněprávním

smlouvy a mzdy

vztahu se sociální firmou a jsou za svoji práci finančně ohodnoceni.

8. Etické principy a Sociální firma má stanovené etické principy vnitřní komunikace

a pravidla vnitřní komunikace a dbá na informovanost svých zaměstnanců.

19

9. Organizační

Sociální firma má jasně stanovenou organizační

struktura

strukturu a systém řízení, který je popsán a je srozumitelný.

Podpora

10. Adaptace

Sociální

firma

zohledňuje

potřeby

svých

zaměstnanců a vytváří podmínky pro jejich úspěšnou adaptaci a výkon kvalitní práce. 11. Udrţení

Sociální firma přiměřeně přizpůsobuje pracovní podmínky

a

prostředí

potřebám

svých

zaměstnanců a zajišťuje jejich odborné vedení a pracovní rozvoj. 12. Profesní rozvoj

Sociální firma usiluje o profesní rozvoj svých zaměstnanců

zejména

v

oblasti

podnikání

sociální firmy a dále o rozvoj dovedností a schopností, které mají vliv na pracovní výkonnost a zvyšují konkurenceschopnost a moţnost uplatnit se na trhu práce. 13. Spolupráce

Sociální firma spolupracuje s organizacemi

sociální firmy

a institucemi, které se zabývají problematikou zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce či jejich podporou.

Tabulka č. 1 Standardy sociální firmy První pilíř Definice, obsahuje pouze standard číslo 1. tedy poslání sociální firmy. Poslání by mělo být veřejným prohlášením o tom, ţe firma je sociální a ţe hodlá zaměstnávat osoby, které jsou znevýhodněné na běţném trhu práce a pomáhat jim v začleňování do společnosti. Druhým pilířem jsou standardy v oblasti Podnikání. Zde nalezneme standardy číslo 2 podnikání, č. 3 Financování, č. 4 Provoz sociální firmy a č. 5 Informovanost a prezentace. Všechny tyto standardy formulují vztahy sociální firmy směrem k veřejnosti a vyzdvihují její transparentnost a etiku podnikání. Do třetího pilíře, který formuluje standardy v oblasti Zaměstnávání, patří standard č. 6 Znevýhodnění zaměstnanci, standard č. 7 Pracovní smlouva a mzdy, č. 8 Etické principy a vnitřní komunikace a standard č. 9 Organizační struktura. V těchto čtyřech 20

standardech nalezneme návod, jak sociální firma chová ke svým zaměstnancům, a také jak z názvů některých standardů napovídá, jak jsou upraveny procesy fungování sociální firmy. Posledním tedy čtvrtým pilířem sociální firmy jsou standardy upravující oblast podpory znevýhodněných zaměstnanců. Můţeme zde najít standardy č. 10 adaptace, č. 11 Udrţení, č. 12 Profesní rozvoj a poslední standard číslo 13 Spolupráce sociální firmy. Těmito standardy garantují sociální firmy svým zaměstnancům pracovní a psychosociální podporu a to nejen v době jejich nástupu do zaměstnání, ale po celou dobu jejich práce v sociální firmě podle jejich individuálních potřeb. Standardy sociální firmy tak pomáhají nejen sociální firmě v tom, aby věděla, kam směřuje, ale pomáhají také jejím zaměstnancům v tom, aby věděli, jakou pomoc a podporu mohou od svého zaměstnavatele očekávat. V neposlední řadě jsou pak standardy nástrojem, pomocí něhoţ můţe sociální firma komunikovat s veřejností nejen z řad stávajících obchodních partnerů ale i z řad potencionálních zákazníků či s nejbliţším prostředím, v němţ se sociální firma nachází.

21

5 Případy dobré praxe V této kapitole jsou uvedeny příklady sociálních podniků, které mají různou právní formu, a přesto jsou v českém prostředí ţivota schopné. S ohledem na zaměření své praktické části práce jsem se snaţila vybrat podniky, které zaměstnávají rodiče a další osoby pečující o své děti či blízké osoby. Na příkladech podniků, které jiţ fungují, tedy na tzv. příkladech dobré praxe si mohou začínající sociální firmy ověřit, ţe sociální podnikání má smysl a v České republice je stále oblíbenější. Jako druhé pozitivum vidím moţnost inspirace jednak v oblasti podnikatelského záměru, ale také ve vhodnosti tohoto zvoleného záměru pro zvolenou cílovou skupinu. Pro zpracování příkladů dobré praxe v ČR jsem vyuţila adresář sociálních firem umístěný na webových stránkách www-ceske-socialni-podnikani.cz Babi office práce a děti pod jednou střechou Právní forma: společnost s ručením omezeným Cílová skupina: rodiče na mateřské dovolené a pečující o dítě do 15 let věku Druh podnikání: poradenství a podpora podnikání, vzdělávání, zábava a volný čas Popis: Jedná se o sociální podnik, který se snaţí vytvořit vhodné prostředí pro pracovní realizaci rodičů s malými dětmi. Rodiče zde mají moţnost pracovat v pronajatých kancelářích a jejich děti mají kvalifikovaný dohled, ve stejné budově, takţe v případě potřeby mohou rodiče i během pracovní doby být se svými dětmi. Zároveň se rodiče mohou účastnit kurzů, které Baby office pořádají. Sociální firma byla zaloţena v roce 2013. Místo: Praha Web: www.babyoffice.cz Naše kavárna Právní forma: občanské sdruţení Cílová skupina: zejména rodiče pečující o děti dlouhodobě nemocné Druh podnikání: pohostinství Popis: Občanské sdruţení Lékořice zaloţilo Naší kavárnu jako projekt podporovaného zaměstnávání pro své klienty, osoby pečující o rodinného příslušníka zejména o děti, 22

které leţí na jednotce JIP v Thomayerově nemocnici, tak aby mohli být co nejvíce u svých dětí a zároveň neztratili moţnost zaměstnání a sociálního kontaktu. Kavárna je otevřena od roku 2009. Prostory pro kavárnu poskytla Thomayerova nemocnice. Místo: Praha Web: www.nasekavarna.com/cs POPELKY s.r.o. Právní forma: společnost s ručením omezeným Cílová skupina: rodiče pečující o dítě s postiţením, matky na MD, osoby se zdravotním postiţením, Druh podnikání: prodej, úklid a údrţba nemovitostí a zeleně Popis: Jedná se o sociální firmu, která nabízí úklid pro domy, domácnosti a firmy. Pracující s ekologickými čisticími prostředky. Myšlenkou sociální firmy Popelky s.r.o. je, ţe ten kdo chce pracovat, by měl mít tu moţnost. Sociální firma byla zaloţena v roce 2012. Místo: Plzeňský kraj Web: www.popelkysro.cz Ethnocatering o.s. Právní forma: občanské sdruţení Cílová skupina: ţeny migrantky Druh podnikání: Cateringové sluţby Popis: Sociální firma se vyznačuje přípravou tradičních jídel z různých zemí světa, které podle

tradičních

receptů

připravují

ţeny

pocházející

z nejrůznějších

kultur.

Ethnocatering je zajišťovatelem cateringových sluţeb pro nejrůznější společenské akce. Ziskem této sociální firmy jsou podporovány komunitní centra InBáze a Rakovnice. Místo: Praha Web: www.ethnocatering.cz

23

6 Praktická část Projekt Pro praktickou část své absolventské práce jsem se rozhodla vyuţít metodu Projektu. Zde tedy uvádím několik charakteristických znaků pro projekt podle Švrčinové (2007, s. 8): 1. „Projekt je plánovaná, časově omezená aktivita, u které je jasně definovaný cíl a vymezeno časové trvání 2. Projekt je organizovaná činnost lidí směřující k předem definovaným cílům, která vyţaduje zdroje a úsilí. Je jedinečná a proto riskantní, má svůj rozpočet harmonogram a konec. Výsledky projektu je moţné měřit 3. Projekt je jedinečný proces se svým začátkem a koncem, řízený lidmi tak, aby dosáhl vytyčených cílů za daných nákladů, harmonogramu a kvality.„ Stejná autorka poté uvádí ještě seznam klíčových charakteristik projektu 1. „Jedinečnost 2. Specifičnost cílů (obecných i konkrétních) 3. Nezbytnost zdrojů 4. Má rozpočet se zajištěným financování 5. Má harmonogram, začátek i konec 6. Je řízen a někdo nese zodpovědnost za jeho realizaci 7. Jde v něm o kvalitu dosaţených výstupů“ Projekt v této absolventské práci je zaměřen na zaloţení sociální firmy pro cílovou skupinu rodiče pečující o děti do sedmi let věku. Kdy se snaţí ukázat, ţe i zaměstnávání jiné cílové skupiny neţ jsou osoby se zdravotním postiţením, je pro sociální firmu vhodné. Projekt zahrnuje podnikatelský plán na dobu dvou let doplněný o rozpočet na stejné období.

6.1 Podnikatelský plán Název: Rodič nejvíce motivovaný zaměstnanec

24

Poslání: Hlavním posláním je zaměstnávat rodiče pečující o dítě a tak umoţnit vyuţití jejich plného potenciálu v době, kdy by měli ztíţený vstup na trh práce. Zároveň je naší snahou zajistit jejich dětem kompletní péči a rozvoj v době, kdy se rodiče věnují svým pracovním povinnostem. Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je zaloţení sociální firmy, která by primárně zaměstnávala rodiče s malými dětmi vracející se na trh práce po mateřské a rodičovské dovolené, případně rodiče, kteří jsou nuceni pracovat z nejrůznějších důvodů při své mateřské či rodičovské dovolené. Sociální firma se bude zaměřovat na poradenství a to primárně v oblasti účetnictví a financí. Dílčím cílem je vytvoření vhodného místa, pro umístění dětí během pracovní doby rodičů a zajištění kvalifikovaného hlídání. Stručný popis projektu: Zaloţení sociální firmy usnadní rodičům návrat na trh práce, v době kdy jejich děti nejsou natolik samostatné, aby rodiče mohli pracovat za stejných podmínek jako v době před svým nástupem na mateřskou případně rodičovskou dovolenou. Zároveň, protoţe je momentálně v celé České republice nedostatek míst v mateřských školách, je dílčím cílem vytvoření místa, kde by bylo o děti zaměstnanců postaráno v době, kdy budou pracovat, jednalo by se o místo, kde by děti byly pod dozorem chův, avšak ve stejné budově jako jejich rodiče, kteří by byli v případě potřeby v dosahu, ale zároveň by měli dostatek klidu na svou práci. Zaloţení sociální firmy tak přispěje ke sníţení nezaměstnanosti mezi rodiči pečujícími o dítě do 7 let věku a zároveň se vytvoří místa pro umístění dětí do předškolního zařízení. Výstupem projektu bude fungující sociální firma specializující se na finanční a účetní poradenství, která bude minimálně závislá na dotacích z grantů a veřejných rozpočtů. Právní forma jaká bude zvolena pro sociální firmu, bude společnost s ručením omezeným. Samotní zaměstnanci nemusí být nutně ekonomové, v rámci celého projektu proběhne také kurz, kde budou zaměstnanci vyškoleni ve finančním poradenství a účetnictví, a to nejen aby získali nové dovednosti, ale také proto, aby po návratu z rodičovské dovolené, pokud dříve v podobném sektoru pracovali, si obnovili a doplnili vědomosti.

25

Zdůvodnění potřebnosti projektu: Hlavní myšlenkou pro realizaci projektu bylo sníţení nezaměstnanosti v cílové skupině rodiče pečující o děti do sedmi let věku, pro které je obtíţné získat zaměstnání na otevřeném trhu práce a zároveň zajistit rodičům hlídání těchto dětí v době, kdy budou v zaměstnání. Podle statistik patří ČR mezi státy EU s největší nezaměstnaností matek vracejících se z MD. Zároveň není mezi komerčními firmami dostatek ochoty uzpůsobit pracovní podmínky těmto rodičům. Popis cílové skupiny: Cílovou skupinou jsou v našem případě rodiče vracející se na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené a současně pečující o dítě/děti do sedmi let věku. V době realizace projektu tedy v prvních dvou letech bude moţné zaměstnat 5 rodičů jako účetní a poradkyně a další 4 rodiče jako chůvy pro děti zaměstnanců. Přínos pro cílovou skupinu: Cílové skupině projekt přinese pracovní místa, která budou brát v potaz jejich individuální potřeby v péči o děti (moţnost zkráceného pracovního úvazku, moţnost práce z domova, moţnost hlídání dětí v době pracovní doby rodičů). Zároveň projekt podpoří jejich sociální začleňování po návratu z mateřské a rodičovské dovolené a obnoví pracovní návyky, které mohou být dlouhým pobytem v domácnosti s dětmi oslabeny. Spolupracující organizace Úřad práce, Mateřská centra, Místní samospráva, Agentury práce, Nestátní neziskové organizace zabývající se podporovaným zaměstnáváním, Popis realizace projektu Projekt bude rozdělen do 3 na sebe navazujících etap 1. etapa: zaloţení sociální firmy, zajištění financování a navázání kontaktů s místní samosprávou. Součástí první etapy je také navázání spolupráce s organizacemi zabývajícími se podporou sociálním podnikáním jako například organizace People Planet Profit, zahájení reklamní kampaně směrem k cílové skupině.

26

2. etapa: typování vhodných zaměstnanců, pohovory a případné rekvalifikace nových zaměstnanců a propagace firmy směrem k zákazníkům, nastavení procesů fungování SF, vytvoření prostor pro hlídání dětí chůvami, kontrola plnění plánu projektu. 3. etapa: fungování SF a zajišťování nových zakázek, aby bylo moţné firmu udrţet i po skončení projektu, dolaďování procesů a stabilizace firmy, odpoutávání se od zdrojů financování z grantů a dotací, plánování nadcházejícího období, revize plnění projektu. Rizika projektu: 1. neobdrţení dotací na rozjezd sociální firmy a jejího vybavení. 2. změny legislativy a omezení podpory ze strany státu v průběhu příštích dvou let 3. nedostatek zakázek v době, kdy bude firma postupně eliminovat zdroje z veřejných rozpočtů 4. SF nebude schopna po uplynutí projektu fungovat bez dotací z veřejných rozpočtů Eliminace rizik: 1. riziku neobdrţení dotací jsem eliminovala pouţitím systému vícezdrojového financování pro zahájení činnosti 2. protoţe nemůţu nijak ovlivnit případné legislativní změny, byla jednou z priorit získání platících zákazníků, aby se firma stala co nejvíce nezávislou na zdrojích veřejných financí, proto bude hned od začátku naší prioritou marketingová kampaň a získávání zakázek 3. tomuto riziku se projekt snaţí jiţ od začátku předcházet

kvalitním

marketingovým a strategickým plánem. 4. eliminace tohoto rizika je nejobtíţnější, protoţe však jiţ v průběhu realizace celého projektu budou zařazeny kontroly plnění jednotlivých ukazatelů, je více neţ pravděpodobné, ţe případná neschopnost odpoutat se od finančních zdrojů veřejného rozpočtu bude odhalena včas a včas také řešena. Realizační tým: Projekt ve svém počátku bude mít dva členy projektového manaţera, který bude zodpovědný za veškerou administrativu, plnění projektu a publicitu projektu a osobu

27

zodpovědnou za realizaci příprav na přijetí dětí zaměstnanců a garanci odbornosti chův, který by měl být speciálním pedagogem. Publicita projektu: Protoţe je momentálně zaměstnávání rodičů vracejících se z mateřské dovolené celospolečenským tématem, oslovíme ke spolupráci média místní úrovně a to jak s tiskovou zprávou o zahájení činnosti sociální firmy tak také s příběhy jednotlivých zaměstnanců. Dále budeme informovat samotné uchazeče o zaměstnání formou hromadných schůzek na úřadech práce. Další propagaci pomůţe zajistit členství v organizacích podporující sociální podnikání v ČR, jako například TESSEA. Sociální firma se také bude zapojovat do dění v regionu, kde působí ať uţ formou prezentace svých sluţeb na veletrzích tak také dny otevřených dveřích. Samozřejmostí je pak vytvoření webových stránek a jednotného vizuálního stylu nejen webu ale i materiálů, které bude sociální firma o svém působení vydávat (tiskové zprávy, letáky atd.). Doba trvání projektu a jeho harmonogram: Doba trvání projektu je 2 roky tedy 24 měsíců po uplynutí této doby by měla sociální firma být schopna provozu s minimem prostředků z veřejných zdrojů a její fungování v dalších letech by tedy mělo pokračovat. 1. měsíc: -

zaloţení sociální firmy a vyřízení všech náleţitostí se správními úřady

-

zpracování marketingového a PR plánu

-

podání ţádostí o finanční příspěvky z veřejných zdrojů

-

zapojení se do organizací podporujících sociální podnikání v České republice

-

pronajmutí a vybavení kanceláří

-

vytvoření a tisk propagačních materiálů a webových stránek

2. měsíc -

oslovení novinářů s ţádostí o uveřejnění tiskové zprávy o zahájení projektu

-

nabídka spolupráce ÚP ČR, s orgány místní samosprávy a s Agenturami práce

28

-

představení

a

nabídky

zaměstnání

potencionálním

zaměstnancům

prostřednictvím prezentace na Úřadu práce v kraji, kde bude sociální firma působit, -

propagace sociální firmy v mateřských centrech v daném kraji

-

zahájení kampaně za účelem získání klientů

3. a 4. měsíc -

zahájení pohovorů s adepty na zaměstnání

-

pokračování propagace sociální firmy jednak k potenciálním klientům jednak k novým zaměstnancům a také k široké veřejnosti

5. a 6. měsíc -

přijímání nových zaměstnanců,

-

vytvoření podmínek pro fungování prostor pro hlídání dětí zaměstnanců

-

zahájení dovzdělávání zaměstnanců

-

nastavení procesů fungování firmy

-

kontrola plnění aktivit projektu

7. měsíc -

probíhající školení zaměstnanců

-

ustálení neformální skupiny dětí a chův

-

přijímání prvních zakázek

-

pokračování v marketingových aktivitách

8. aţ 16. měsíc -

zpracovávání prvních zakázek

-

získávání nových klientů

-

vyhodnocení prvních výsledků fungování sociální firmy

-

příprava nápravných opatření a jejich postupné začleňování do fungování SF

17. aţ 22. měsíc -

vyhledávání nových klientů

-

práce na stávajících i nových zakázkách

-

bilance současného stavu 29

-

případné získávání dalších zdrojů, pomocí nichţ by bylo moţné projekt udrţet i nadále, pakliţe sociální firma nebude schopna pokrýt náklady na svůj provoz ze zdrojů od odběratelů jejich sluţeb

23. a 24. měsíc -

kontrola plnění projektu a výstupů projektu, uzavírání administrativy spojené s projektem

-

tvorba strategických, marketingových a finančních plánů na další období

Rozpočet projektu Projektový rozpočet

poloţka

druh

mzdy

manaţer

celkem (počet měsíců*Kč za měsíc)

vlastní zdroje

600 000,00 Kč

0,00 Kč

OP Dary Zaměstnanost prodej sluţeb dobrovolníci 600 000,00 0,00 Kč Kč 0,00 Kč 0,00 Kč

480 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

480 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

215 500,00 Kč

ÚP

20 000,00 Kč

zaměstnanec 1

18 000,00 Kč

342 000,00 Kč

40 500,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

zaměstnanec 2

18 000,00 Kč

342 000,00 Kč

40 500,00 Kč

215 500,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

zaměstnanec 3

18 000,00 Kč

342 000,00 Kč

40 500,00 Kč

215 500,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

zaměstnanec 4

18 000,00 Kč

324 000,00 Kč

40 500,00 Kč

215 500,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

zaměstnanec 5

18 000,00 Kč

324 000,00 Kč

40 500,00 Kč

215 500,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

zaměstnanec 6

215 500,00 Kč 215 500,00 Kč 215 500,00 Kč 215 500,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

324 000,00 Kč

40 500,00 Kč 40 500,00 Kč 40 500,00 Kč 40 500,00 Kč

0,00 Kč

chůva 3

18 000,00 Kč 18 000,00 Kč 18 000,00 Kč 18 000,00 Kč

0,00 Kč

85 500,00 Kč

0,00 Kč

účetnictví

50 000,00 Kč

50 000,00 Kč

12 000,00 Kč

0,00 Kč

15 000,00 Kč

23 000,00 Kč

0,00 Kč

finanční poradenství

40 000,00 Kč

40 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

40 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

prostory

15 000,00 Kč

345 000,00 Kč

0,00 Kč

250 000,00 Kč

50 000,00 Kč

0,00 Kč

energie

3 000,00 Kč

69 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

39 000,00 Kč

0,00 Kč

úklid

2 000,00 Kč

46 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

22 000,00 Kč 12 000,00 Kč

chůva 2

nájem

měsíc 25 000,00 Kč

zdroje

koordinátor dětské skupiny

chůva 1

školení

náklady

324 000,00 Kč 324 000,00 Kč 324 000,00 Kč

45 000,00 Kč 30 000,00 Kč 12 000,00 Kč

30

sluţby

tvorba webových stránek

15 000,00 Kč

15 000,00 Kč

15 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

logo manuál

10 000,00 Kč

10 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

10 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

tisk letáků

4 500,00 Kč

4 500,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

4 500,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

propagace

30 000,00 Kč

30 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

30 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

48 000,00 Kč

10 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

38 000,00 Kč

0,00 Kč

30 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

140 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

5 000,00 Kč

10 000,00 Kč

5 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

24 000,00 Kč

0,00 Kč

12 000,00 Kč 6 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

6 000,00 Kč

0,00 Kč

10 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

14 000,00 Kč

0,00 Kč

účetnictví materiál

nábytek

el. vybavení software

poplatky

celkem

2 000,00 Kč 30 000,00 Kč 160 000,00 Kč 20 000,00 Kč

160 000,00 Kč 20 000,00 Kč

kancelářské potřeby

2 000,00 Kč

48 000,00 Kč

telefony

2 000,00 Kč

48 000,00 Kč

internet

500,00 Kč

20 000,00 Kč 20 000,00 Kč 28 000,00 Kč 24 000,00 Kč

0,00 Kč 30 000,00 Kč

správní poplatky

1 000,00 Kč

pojištění

1 000,00 Kč

1 000,00 Kč 1 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

cestovné

1 000,00 Kč

24 000,00 Kč 4 000,00 Kč

0,00 Kč

20 000,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

poštovné

1 000,00 Kč 597 000,00 Kč

24 000,00 Kč 5 098 500,00 Kč

12 000,00 Kč 613 500,00 Kč

0,00 Kč 1 939 500,00 Kč

0,00 Kč 1 594 500,00 Kč

24 000,00 Kč

Tabulka č. 2 Rozpočet projektu

31

12 000,00 Kč 0,00 Kč 1 007 500,00 Kč 47 000,00 Kč

Závěr Ve své práci jsem nastínila, jaké jsou moţnosti sociálního podnikání nejen pro nestátní neziskové organizace, ale také pro podnikatele, kterým nejde jen o zisk, ale záleţí jim na tom, aby jejich podnikání přineslo co největší uţitek co největšímu počtu zainteresovaných. Jsem si vědoma toho, ţe nejde o vyčerpávající popis zaloţení sociální firmy, včetně popisu toho jaký úřad v jakém pořadí je dobré navštívit, ale to ani nebylo záměrem této absolventské práce. Záměrem této práce bylo předloţit nejčastější moţnosti, jaké lze zvolit pro zaloţení sociálních firem ve stávajícím legislativním prostředí. Protoţe stále chybí zákon o veřejné prospěšnosti, a také nový občanský zákoník je k dnešnímu dni platný pouze čtyři měsíce, je jasné, ţe do budoucna čeká sociální podnikání ještě mnoho změn, proto se tato práce spíše zabývala dokumenty a návody jako jsou podnikatelský či marketingový plán, které mohou začínajícím sociálním podnikatelům pomoci s jejich podnikáním bez ohledu na momentálně platné znění zákonů. Praktická část této práce měla za cíl představit projekt zaloţení sociální firmy, jejichţ cílovou skupinou by byli rodiče, kteří pečují o děti do sedmi let věku, coţ není zcela běţná cílová skupina. Vzhledem k nastavení aktivní politiky zaměstnanosti a podpoře začínajících sociálních podniků jsou nejčastější cílovou skupinou, která je zaměstnávána v sociálních firmách osoby se zdravotním postiţením. Avšak i sociální firma zaměstnávající například osoby ohroţené sociálním vyloučením je schopná obstát v konkurenčním prostředí. Jak jsem upozornila v úvodu této práce, sociální firmy nejsou všeobjímajícím řešením problémů s nezaměstnaností, ale jsou doplňkem k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a určitě mají velkou budoucnost nejen v České republice ale i po celém světě.

32

Bibliografické zdroje Literatura Brančíková L.; 2010; Sociální přidaná hodnota podnikání: jak jí identifikovat, vymezit a využít; AfterCare; Dohnalová M., Průša L.; 2011; Sociální ekonomika; Praha, Wolters Kluwer ČR; Dohnalová M. a kol.; 2012; Sociální ekonomika, sociální podnikání, Podnikání pro každého; Praha; Wolters Kluwer ČR; Evropská komise; 2011; Politika soudržnosti 2014 – 2020; Lucemburk; Úřad pro publikace Evropské unie; Fokus Praha; nedatováno; Sociální firma – výzva v podnikání 21. Století; Úvaly; Jan Roubíček Grafické studio Jahner M.; 2010; Financování sociálních podniků – externí zdroje financování dostupné v ČR; Zpracováno pro Novou Ekonomiku, o.p.s.; Klimeš L.; 1994; Slovník cizích slov; Praha SPN; Kurková G., Francová P.; 2012; MANUÁL: Jak založit sociální podnik; Praha People, Planet, Profit, o.p.s. Matoušek a kol.; 2012; Základy sociální práce; Praha; Portál; Novotný Z. a kol.; 2006; Podniková ekonomika 4, Břeclav; Obchodní akademie; Svaz českých a moravských výrobních druţstev; 2010; Manuál pro přežití sociálního podnikatele.; AfterCare; Špačková D. Ryba T.; 2009; Příručka pro začínající podnikatele; Praha; GLE, o.p.s; Švarcová J. a kol.; 2007; EKONOMIE stručný přehled; Zlín; CEED; Švrčinová P.; 2007; Řízení neziskových organizací I., projektové řízení; Ostrava; Ostravská univerzita;

33

Internetové zdroje EMES; http://www.emes.net České sociální podnikání, http://www.ceske-socialni-podnikani.cz Linecká výzva citováno 18. 4. 2014 z http://www.socialnifirmy.cz/images/Lineck%C3%A1_v%C3%BDzva.pdf Sociální podnikání.info, Jak na sociální podnikání; citováno 21. 4. 2014 z http://www.socialnipodnikani.info/jak-na-socialni-firmu/ Evropský sociální fond ČR; OP Zaměstnanost 2014 – 2020; citováno 21. 4. 2014 z http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020 České sociální podnikání; Adresář sociálních podniků; citováno 21. 4. 2014 z http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/adresar-socialnich-podniku Strukturální fondy; Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost; Citováno 21. 4. 2014 z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Operacniprogramy/OP-Podnikani-a-inovace-pro-konkurenceschopnost

Zákony Zákon číslo 89/2012 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů Zákon číslo 34/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů Zákon číslo 455/1991 Sb. Ţivnostenský zákon ve znění pozdějších předpisů Zákon číslo 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů Zákon číslo 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách ve znění pozdějších předpisů

34

Přílohy Příloha číslo 1. Standardy sociální firmy Definice sociální firmy Sociální firma je konkurence schopný podnikatelský subjekt, působící na běţném trhu, jehoţ účelem je vytvářet pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Standard č. 1 Poslání sociální firmy Sociální firma veřejně deklaruje své poslání, které obsahuje závazek podnikat, vytvářet pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Tomu jsou uzpůsobeny vnitřní postupy a způsob řízení sociální firmy. Kritéria: 1. Sociální firma má písemně deklarované poslání a zveřejňuje ho. 2. Poslání je v souladu s definicí sociální firmy dle standardů sociálních firem. 3. Sociální firma má vnitřní postupy a systém řízení, které umoţňují plnit poslání. 4. Existuje způsob hodnocení plnění poslání a na základě výsledků tohoto hodnocení existují přijatá opatření změny. Standardy v oblasti podnikání Sociální firma je podnikatelský subjekt, který působí na běţném trhu a je schopný obstát v konkurenci s ostatními podniky. Zároveň usiluje o etiku podnikání – navenek ke svým zákazníkům, konkurentům i směrem ke svým zaměstnancům. Její podnikání a provoz jsou transparentní a srozumitelné pro všechny zainteresované. Za tímto účelem sociální firma buduje vlastní identitu a informuje okolí o své činnosti. Standard č. 2 Podnikání Sociální firma podniká a je schopná obstát na běţném trhu. Podnikání sociální firmy je etické a v souladu s platnými právními předpisy.

35

Kritéria: 1. Sociální firma má zpracovaný podnikatelský plán, který je alespoň 2x ročně vyhodnocován. Součástí podnikatelského plánu je marketingový plán, strategie řízení ekonomických rizik firmy a postup, jakým budou zaměstnanci o případné krizové situaci a jejím řešení informováni. 2. Sociální firma má oprávnění podnikat. 3. Sociální firma má zpracován soubor vnitřních pravidel, která upravují chování zaměstnanců

sociální

firmy

k

zákazníkům,

dodavatelům,

investorům

a konkurentům. Všichni zaměstnanci jsou s těmito pravidly seznámeni a řídí se jimi. Standard č. 3 Financování Sociální firma má minimálně 50 % příjmů zajištěno z vlastní produkce, tj. prodeje zboţí nebo sluţeb. Ekonomickým cílem je finančně stabilní, dlouhodobě udrţitelná a prosperující firma, která je respektovaná obchodními partnery a bankami. Kritéria: 1. Sociální firma naplňuje stanovené procento příjmů z vlastní produkce. Případné další zdroje financování (dary, dobrovolnická práce, dotace a granty z prostředků veřejných rozpočtů na provoz) jsou doplněním příjmů, které vyrovnává znevýhodnění firmy vyplývající ze zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce. 2. Ekonomická strategie firmy vede k udrţení či posílení konkurenceschopnosti, a to i formou investic do rozvoje firmy. 3. Má zpracovaný krizový plán pro případ platební neschopnosti. Standard č. 4 Provoz sociální firmy Provoz

sociální

firmy

je

bezpečný.

Zohledňuje

specifické

potřeby

svých

znevýhodněných zaměstnanců. Pro tento účel má zpracované provozní postupy, včetně řešení nouzových a havarijních situací. Tyto postupy jsou všem zaměstnancům srozumitelné a dostupné.

36

Kritéria: 1. Sociální firma má zpracované základní provozní postupy. 2. Sociální firma má vytipována moţná pravděpodobná i méně pravděpodobná nebezpečí a vypracovaná pravidla, jak jim předcházet a jak postupovat, pokud nastanou. 3. Kaţdý zaměstnanec je seznámen s provozními postupy; postupy jsou všem zaměstnancům dostupné a jsou pouţívány v praxi. 4. Kaţdý zaměstnanec je proškolen v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Standard č. 5 Informovanost a prezentace Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje veřejnost, zejména ostatní podnikatelské subjekty, potenciální zákazníky, veřejné instituce a zájemce o zaměstnání o svém poslání a činnosti. Prezentace sociální firmy nevede ke stigmatizaci zaměstnaných znevýhodněných osob. Kritéria: 1. Prezentace sociální firmy je veřejně dostupná; obsahuje základní informace o firmě, produktech či sluţbách, které nabízí, pracovních podmínkách, moţnostech zaměstnání, adresu a kontakty. 2. Prezentace sociální firmy není primárně postavena na tématu znevýhodnění zaměstnanců. Standardy v oblasti zaměstnávání Sociální firma zaměstnává kromě osob bez jakéhokoliv znevýhodnění i stanovené procento osob znevýhodněných. Za znevýhodněné jsou povaţovány jak zdravotně postiţení (tělesně a mentálně postiţení, osoby s kombinovaným postiţením a duševně nemocní), tak i znevýhodnění sociálně (např. osoby po návratu z vězení, bezdomovci, bývalí uţivatelé návykových látek). Zaměstnání v sociální firmě je vhodné zejména pro ty osoby, u kterých se předpokládá, ţe budou potřebovat dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu. Pracovní podmínky jsou rovnocenné pro všechny zaměstnance.

37

Standard č. 6 Znevýhodnění zaměstnanci Sociální firma zaměstnává minimálně 25 % znevýhodněných na trhu práce v přepočtu na plné úvazky, maximálně však 55 %. Sociální firma zaměstnává ty znevýhodněné, kteří potřebují delší dobu adaptace při nástupu do zaměstnání a dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu nutnou pro jeho udrţení. Kritéria: 1. Sociální firma zaměstnává stanovené procento osob, které mají ztíţený vstup na běţný trh práce. 2. Do stanoveného procenta jsou započítáni pouze zaměstnanci, kteří vzhledem ke svému znevýhodnění čerpají dlouhodobou nebo opakující se pracovní a psychosociální podporu. 3. Sociální firma má stanovena kritéria a způsoby výběru zaměstnance. Standard č. 7 Pracovní smlouvy a mzdy Všichni zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu se sociální firmou a jsou za svoji práci finančně ohodnoceni. Kritéria: 1. Všichni zaměstnanci mají písemně uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu. 2. Všichni zaměstnanci mají stanovenou základní mzdu, která odpovídá jimi zastávané pozici, výši pracovního úvazku a druhu práce v daném regionu. 3. Sociální firma má vypracovaný přehledný mzdový předpis (základní mzda, pohyblivé sloţky, zaměstnanecké výhody). Standard č. 8 Etické principy a vnitřní komunikace Sociální firma má stanovené etické principy a pravidla vnitřní komunikace a dbá na informovanost svých zaměstnanců. Kritéria: 1. Etické principy sociální firmy zahrnují zejména respekt k důstojnosti a ochraně soukromí zaměstnanců, deklaraci a uplatňování principu rovných příleţitostí

38

a principu solidarity. Tyto principy jsou obsaţeny v pravidlech vnitřní komunikace. 2. Zaměstnanci jsou při nástupu do práce seznámeni s etickými principy a pravidly vnitřní komunikace sociální firmy. 3. Sociální firma má zaveden a vyuţívá přehledný systém předávání informací. 4. Sociální firma pravidelně informuje zaměstnance o výsledcích hospodaření a dalším jejím směřování. Standard č. 9 Organizační struktura Sociální firma má jasně stanovenou organizační strukturu a systém řízení, který je popsán a je srozumitelný. Kritéria: 1. Sociální firma má zpracovaný organizační řád, který obsahuje vymezení pravomocí a odpovědností, které se vztahují k jednotlivým pracovním pozicím, a vztahy nadřízenosti a podřízenosti. 2. Všichni zaměstnanci jsou s organizačním řádem seznámeni, znají své povinnosti a odpovědnosti. 3. Sociální firma má zpracovaný popis jednotlivých pozic, včetně poţadované kvalifikace a dalších poţadavků pro danou pracovní pozici. 4. Ke kaţdé pracovní pozici je vypracována náplň práce, která můţe být upravena na základě konkrétního znevýhodnění zaměstnance přijatého na tuto pozici. 5. Systém řízení zohledňuje rozlišnosti ve výkonu pracovní činnosti jednotlivých zaměstnanců Podpora Zaměstnávání znevýhodněných není jediným cílem sociální firmy. Její sociální role spočívá také v tom, neposkytuje svým zaměstnancům zvýšenou míru pracovní a psychosociální podpory v období adaptace a následně dle individuálních potřeb zaměstnance. Cílem této podpory je udrţet si práci v sociální firmě a podpořit další profesní rozvoj zaměstnance.

39

Standard č. 10 Adaptace Sociální firma zohledňuje potřeby svých zaměstnanců a vytváří podmínky pro jejich úspěšnou adaptaci a výkon kvalitní práce. Kritéria: 1. Existuje a je pouţíván systém zaškolování a pracovní a psychosociální podpory, který umoţňuje zohlednit individuální potřeby zaměstnance tak, aby se po zaškolení orientoval v novém prostředí a rozuměl své pracovní činnosti. 2. Jsou provedeny nezbytné úpravy pracovního prostředí v souladu s potřebami znevýhodněných zaměstnanců. 3. Všichni zaměstnanci jsou informováni o specifikách dané sociální firmy. Standard č. 11 Udržení Sociální firma přiměřeně přizpůsobuje pracovní podmínky a prostředí potřebám svých zaměstnanců a zajišťuje jejich odborné vedení a pracovní rozvoj. Kritéria: 1. V sociální firmě je zajištěno odborné vedení zaměstnanců v oblasti podnikání firmy. 2. Sociální firma průběţně vyhodnocuje a případně upravuje pracovní podmínky a míru potřebné pracovní a psychosociální podpory svých zaměstnanců. 3. Sociální firma předchází nadměrnému stresu na pracovišti a uplatňuje zásady prevence vyhoření. 4. Kaţdý zaměstnanec sociální firmy ví, jak získat pracovní či psychosociální podporu, pokud se dostane do obtíţné situace. 5. Kaţdý zaměstnanec sociální firmy má právo na pravidelné hodnocení výkonu své práce. standard č. 12 Profesní rozvoj Sociální firma usiluje o profesní rozvoj svých zaměstnanců zejména v oblasti podnikání sociální firmy a dále o rozvoj dovedností a schopností, které mají vliv na pracovní výkonnost a zvyšují konkurenceschopnost a moţnost uplatnit se na trhu práce. Kritéria: 40

1. Sociální firma má zpracován plán dalšího vzdělávání zaměstnanců, včetně finančního, časového a provozního hlediska, a řídí se jím. Všichni zaměstnanci jsou s tímto plánem seznámeni. Standard č. 13 Spolupráce sociální firmy Sociální firma spolupracuje s organizacemi a institucemi, které se zabývají problematikou zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce či jejich podporou. Kritéria: 1. Sociální firma vyuţívá sluţeb organizací, které poskytují pracovně asistenční podporu při vstupu do sociální firmy, při výkonu práce a v problémových a krizových situacích znevýhodněného zaměstnance nebo konzultační sluţby, např. při výběru uchazečů o práci v sociální firmě. 2. Zaměstnanci jsou o případné spolupráci sociální firmy s organizacemi poskytujícími pracovně asistenční podporu předem seznámeni. 3. Sociální firma je napojena na síť sluţeb zaměstnávání znevýhodněných osob 4. v daném regionu

41

Anotace Tato práce se zabývá zaloţením sociální firmy. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Teoretická část je věnována vymezení sociální firmy a jejím zaloţením. Také obsahuje právní formy sociální firmy, zdroje jejího financování a standardy sociální firmy. V praktické části je poté předloţen zpracovaný projekt na zaloţení sociální firmy zaměřující se na zaměstnávání osob pečujících o dítě do 15 let věku, doplněný o rozpočet na dva roky trvání projektu. This thesis deals with the establishment of a social company. The thesis is divided into seven chapters. The theoretical part deals with the definition of social business and its establishment. Moreover, it includes legal requirements and regulations of social enterprises, sources of financing and social standards of the company. The practical part includes the “establishment of the social company” project focusing on employment of persons who are entrusted into the care of children under the age of 15. This proposal is accompanied by a budget for the two years of the project.

42