C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM

Provádění zdiva z cihel POROTHERM

C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM Cihly POROTHERM jsou určeny pouze pro omítané zdivo. Definice zdiva podle ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí (Eurokód 6) zní: „Zdivo je sestava zdicích prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených maltou.“ Zdivo (a tudíž jeho jednotlivé komponenty) musí splňovat tyto základní požadavky a funkce: – – – – – – – – –

bezpečnost; trvanlivost a rozměrovou stálost; únosnost; požární odolnost; tepelnou ochranu; akumulační schopnost; ochranu proti hluku; zdravotní nezávadnost; schopnost propouštět vzdušnou vlhkost apod.

K zajištění těchto funkcí musí společnou měrou přispět i jednotlivé komponenty zdiva - zdicí prvky (v našem případě cihelné bloky POROTHERM), malty pro zdění a pro omítky. Velký vliv na konečné vlastnosti zdiva má však pečlivost a způsob jeho provedení. Proto cílem této příručky je blíže definovat jednotlivé složky zdiva a podrobněji popsat technologii zdění a omítání stěn z cihel POROTHERM.

1. Přehled zdicích prvků POROTHERM Cihelné bloky POROTHERM jsou určeny pro různé druhy zdiva: pro zdivo nosné i nenosné; výplňové a příčkové; vnější a vnitřní; jednovrstvé i vrstvené.

Z hlediska svého provedení a některých svých výjimečných vlastností se dělí na cihly na: POROTHERM P+D v základní řadě; superizolační cihly POROTHERM Si pro vnější stěny; broušené cihly POROTHERM CB; akustické cihly POROTHERM AKU pro vnitřní stěny.

Pro odstranění lineárních tepelných mostů jsou vnější stěny u cihel POROTHERM P+D, Si a CB doplněny koncovými cihlami pro ostění, parapety a doplňkovými polovičními a rohovými cihlami v rozích a koutech. 9


Pro určitý druh zdiva je možné použít pouze některé druhy cihel POROTHERM a určitý druh malty a omítky odpovídající budoucí funkci zdiva. K cihlám POROTHERM se vyrábí doplňkový sortiment, tj. poloviční, rohové, nízké a koncové cihly usnadňující vyzdívání rohů, koutů, ostění, parapetů a výšek stěn mimo výškový modul. Protože sortiment cihel akustických POROTHERM AKU, superizolačních POROTHERM Si a broušených POROTHERM CB se částečně nebo podstatně liší zejména v provádění zdiva, jsou jim věnovány samostatné kapitoly.

2. Ložná spára Tlouška ložné spáry pro cihly POROTHERM P+D, Si, a AKU vyplývá z používaného výškového modulu stavby 250 mm a jmenovité výšky cihel POROTHERM 238 mm. Ložná spára nesmí být příliš tenká ani příliš tlustá, její tlouška by měla být v průměru 12 mm. Tato tlouška zcela postačuje k vyrovnání přípustných rozměrových tolerancí cihel. Tlustší nebo nerovnoměrně tlusté ložné spáry snižují pevnost zdiva a v důsledku rozdílných deformačních sil sousedních různě tlustých spár mohou vznikat místa se zvýšeným pnutím. Malta se musí nanášet tak, aby celá cihla ležela v maltovém loži. Pro snazší a hlavně rovnoměrné maltování ložné spáry se používají různé pomůcky pro zdění, které jsou popsány v samostatné kapitole D na str. 58, případně na str. 46 a 47 pro broušené cihly.

Promaltování vodorovné ložné spáry až do líce zdiva - vnější a vnitřní zdivo

U staticky namáhaných stěn a příček musí být ložná spára vždy promaltována zplna. Za staticky namáhané stěny se považují všechny nosné vnitřní stěny z cihel POROTHERM tlouštěk 175 až 365 mm a vnější stěny, které ve stavbě přebírají též nosnou funkci. U zdiva vnějších stěn k požadavku na únosnost přistupuje další základní požadavek - a to na poměrně vysoký tepelný odpor, resp. nízký součinitel prostupu tepla. Normou ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2 stanovené požadavky splňují cihelné bloky POROTHERM určené právě pro vnější zdivo. Pro zdění běžně 10


používaná obyčejná vápenocementová malta má však cca 5x horší tepelné vlastnosti než samotné cihelné bloky, čímž při společném použití ve zdivu dochází k určité ne nevýznamné degradaci tepelněizolační schopnosti cihelných bloků POROTHERM. Tento nepříznivý účinek obyčejné zdicí malty lze redukovat několika způsoby: – omezením (cihly s kapsou na maltu) či odstraněním (cihly na pero a drážku) použití malty ve svislých styčných spárách mezi jednotlivými zdicími prvky; – provedením přerušované ložné spáry (nízký účinek, z hlediska únosnosti zdiva kontraproduktivní); – použitím lehké (tepelně izolační) zdicí malty (pro zdění nelze použít lehké omítky!); – použitím systému broušených cihel POROTHERM CB s ložnými spárami tloušky 1 – 3 mm. První způsob je již aplikován u všech cihelných bloků POROTHERM (velikost je limitována ergonomickým požadavkem na maximální hmotnost jednoho prvku do cca 20 kg), o zbývajících třech způsobech je nutné zmínit se podrobněji. Přerušovanou ložnou spárou (maltováním v pruzích) docílíme toho, že „tepelný most“ tvořený obyčejnou maltou v ložné spáře je jednou nebo dvakrát přerušen vzduchovou mezerou šířky 30 až 50 mm. Toto opatření ve svém důsledku zvýší tepelný odpor zdiva o 1 až 3 %, zároveň však významně sníží únosnost takového zdiva! Snížení únosnosti zdiva (výpočtové pevnosti v dostředném a mimostředném tlaku) lze vypočítat podle Změny b/1988 státní normy ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí jako podíl šířky vzduchových mezer v přerušované ložné spáře ku šířce plně promaltované ložné spáry. Např. u zdiva tloušky 400 mm při dvou vzduchových mezerách šířky po 50 mm v maltovém loži se sníží jeho únosnost o 25 %! Z tohoto důvodu nelze přerušované maltování ložné spáry používat libovolně, ale pouze tam, kde je možnost jejího provedení doložena statickým výpočtem. Popsanou nevýhodu odstraňuje použití tzv. lehké malty, která při zachování pevnosti v tlaku obyčejné malty má navíc výborné tepelněizolační vlastnosti téměř dokonale eliminující „tepelné mosty“ v ložných a případně i ve svislých spárách. Zcela nenahraditelná je lehká malta u vnějších stěn s kruhovým půdorysem, kde je nutné maltou vyplňovat klínovitě se rozevírající svislé spáry (pro takové zdivo jsou cihly POROTHERM P+D méně vhodné). Vzhledem k vyšší ceně lehkých malt oproti obyčejným je ekonomicky nejvýhodnější používat lehké malty v kombinaci s cihelnými bloky POROTHERM pro vnější konstrukce. Lehké malty vyráběné jako suché maltové směsi mají navíc oproti obyčejným maltám větší vydatnost. Nejdokonaleji eliminuje tepelný most v ložných spárách systém broušených cihel, který je podrobně popsán v kapitole 15. – Broušené cihly str. 44. 11


3. Svislá spára Cihelné zdivo se podle druhu svislé styčné spáry dělí na: – zdivo s viditelně (plně) promaltovanými svislými spárami; – zdivo bez viditelně promaltovaných svislých spár. Tradiční zdivo s viditelně promaltovanými svislými styčnými spárami (zdivo z CP, CV 14, CDm, Pk - CD apod.) se používá pro vnitřní a vnější nosné i nenosné zdivo bez větších nároků na tepelněizolační vlastnosti. Protože se většinou jedná o maloformátové prvky, spotřeba malty a pracovního času je oproti moderním cihelným blokům vysoká. Nové druhy zdiva bez viditelně promaltovaných svislých spár se používají právě i na vnější jednovrstvé tepelně izolační stěny. Cihelné bloky, které jsou pro tento druh zdiva speciálně určeny, se ve vodorovném směru kladou na sraz a proto se žádná svislá spára nepřiznává.

4. Vazba zdiva Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá tzv. vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. Pro cihelné bloky POROTHERM s výškou 238 mm je tedy minimální délka převázání 95 mm, pro broušené cihly POROTHERM CB s výškou 249 mm je 100 mm. Doporučený půdorysný modul stavby 250 x 250 mm zaručuje u cihel POROTHERM délku převazby 125 mm. Jak by se tato vazba měla v praxi realizovat, ukazují schematické obrázky uvedené v kapitole E - PROJEKTOVÉ A PROVÁDĚCÍ DETAILY ZDIVA Z CIHEL POROTHERM (str. 64 -78).

Minimální delka převazby u bloků POROTHERM je 95 mm

5. Malty pro zdění Dříve bylo běžné, že veškeré malty pro zdění a omítání se vyráběly z jednotlivých složek (vápno, cement, písek, voda) přímo na stavbě. Vzhledem k požadavkům na stálost kvality malt při současném způsobu stavění již není možné vyrábět malty tímto 12


způsobem a tak absolutní většina našeho stavebnictví přešla na používání tzv. suchých maltových směsí (SMS). Technologie výroby a stálá výstupní kontrola zajišují trvale vysokou kvalitu SMS. Díky způsobu výroby lze připravit SMS pro různá použití. Protože výrobců a dodavatelů je v ČR více, je i nabídka malt pro zdění poměrně široká. Obecně lze malty pro zdění rozlišit na dvě skupiny: na obyčejné a lehké malty. Obyčejné malty jsou směsí kameniva, anorganických pojiv a přísad zlepšujících zpracovatelské a užitné vlastnosti malty. Pevnost v tlaku se pohybuje od 2,5 do 10 MPa, malty jsou většinou určeny pro ruční zpracování. Lehké malty navíc obsahují lehká plniva, která snižují jejich objemovou hmotnost pod 1300 kg/m3 a zároveň vylepšují tepelnětechnické vlastnosti. Na druhu (většinou se používá perlit) a množství lehkého plniva závisí výsledné vlastnosti malty - pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, objemová hmotnost a součinitel tepelné vodivosti. Pro vnitřní zdivo z cihel POROTHERM je možné použít všechny druhy obyčejných malt pro zdění, které se na našem trhu prodávají. Pro vnější zdivo pak vzhledem k výborným tepelněizolačním vlastnostem cihelných bloků POROTHERM doporučujeme použít lehkou (tepelněizolační) zdicí maltu POROTHERM TM, která byla rakouskou firmou BAUMIT speciálně vyvinuta pro zdivo z cihelných bloků POROTHERM. Malta POROTHERM TM vylepšuje tepelný odpor zdiva o 16 až 21% podle druhu a tloušky použitých zdicích prvků. Z hlediska tepelnětechnických vlastností je takové zdivo téměř jednotným podkladem (cihly i spáry) hlavně pod vnější omítky, které pak (ale i z jiných dále popsaných důvodů) nemají snahu vykreslovat spáry zdiva.

6. Technologie zdění Optimálního výsledku při použití cihelných bloků POROTHERM docílíte, pokud se budete řídit následujícími pravidly. Postup zdění neplatí pro broušené cihly POROTHERM CB. Příprava před uložením první vrstvy cihel: Podklad

zdi musí být vodorovný. Proto zjištěné odchylky ve výšce základů či v povrchu stropní konstrukce vyrovnejte maltou od nejvyššího bodu podkladové plochy.

1

Pokud je zapotřebí provést

vodorovnou izolaci proti vlhkosti, na zatvrdlou maltu položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně o 150 mm širší než bude tlouška stěny. 13


Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění si při-

pravte rovnou hoblovanou la, na které si udělejte značky po 125 mm. Délka latě musí odpovídat projektované výšce hotové zdi (nejlépe násobek 250 mm). Zdění stěn: Pro zdění první vrstvy vnějších i vnitřních stěn používejte vápe-

nocementovou maltu, nikoli tepelněizolační maltu, která je více nasákavá a tím zvyšuje nebezpečí vzniku výkvětů u paty zdiva při zatečení stavby. Nejprve osa te cihly v rozích stěn. Dbejte při tom na správné

směrování kapsy na maltu či systému per a drážek z boku cihly. Rohové cihly spojte zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. 2

Přesah přes hranu základu nebo stropu může být max.1/6 tloušky zdiva

Maltu ložné spáry naneste na podklad ve stejné šířce jako je

tlouška stěny. Do čerstvé malty pokládejte cihlu po cihle podél šňůry těsně

vedle sebe tak, aby se vzájemně dotýkaly (systém per a drážek zde slouží jako šablona pro přesné ukládání jednotlivých cihel). Polohu cihel korigujte podle vodováhy a latě pomocí gumové paličky. Přesah cihelných bloků přes hranu základu nebo stropu může být max. 1/6 tloušky zdiva! Malta v ložné spáře musí být nanesená až k oběma lícům stě-

ny, ale nesmí přesahovat přes hrany cihel a proto přebytečnou 3

14

4


maltu vytékající z ložné spáry po položení cihel stáhněte zednickou lžící. Kapsy ve svislých spárách u cihel POROTHERM zcela

vyplňte maltou. U cihel POROTHERM P+D, Si, CB a většiny AKU se svislé spáry vůbec nemaltují.

Před

nanášením malty ložné spáry pro další vrstvu cihel navlhčete vrchní část cihel poslední vyzděné vrstvy. Zdicí malta musí mít takovou konzistenci, aby nezatékala do svislých otvorů v cihlách!

5

Zdění následujících vrstev

prove te stejným způsobem tak, že vzdálenost svislých spár mezi sousedními vrstvami cihel je ve směru délky stěny 125 mm (viz. předchozí kapitola Vazba zdiva). Nezapomínejte na kontrolu jednotné výšky vrstev zdiva pomo-

cí připravené latě a kontrolu svislosti zdiva pomocí vodováhy či olovnice. Doporučujeme také občas zkontrolovat správnou polohu šňůry. V případě, že délka vyzdívané stěny není v modulu 250 mm nebo v šikmých rozích, je nezbytné cihly řezat. Řezání lze provádět bu na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami řetězovými či s protiběžnými listy. Potřebné rozměry upravovaných cihel pro jednotlivé tloušky stěn najdete v kapitole E. Zdění příček: Nejprve, pokud je to potřebné, vyrovnejte podlahu v místě

budoucí příčky maltou. Pro zdění používejte dobrou plastickou vápenocementovou nebo cementovou maltu. První vrstvu příčkových cihel uložte do nejméně 10 mm silného maltového lože naneseného na pás izolačního materiálu. Od druhé vrstvy osazujte cihly se spárou cca 12 mm. 6

7

15


Ostatní zásady zdění, tj. kladení cihel, jejich vyrovnání ve

vodorovném a svislém směru, maltování atd., jsou totožné se zásadami pro zdění stěn. Při napojování nosné příčky z cihel POROTHERM 30 P+D,

24 P+D, 17,5 P+D, 30 AKU P+D, 25 AKU P+D a 19 AKU na vnější stěnu cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou k ní přisa te a přimáčkněte. V každé druhé spáře nosnou příčku zavažte do obvodové stěny tak, jak je znázorněno dále v kapitole E. Při zvýšených nárocích na protihlukové vlastnosti zdiva je zapotřebí dbát na pečlivé provedení zdiva na sraz ve svislých spárách a pečlivé promaltování vodorovných ložných spár. Vnitřní nosné příčky můžete též napojit pomocí dvojice plochých stěnových kotev z korozivzdorné oceli (např. stěnovou kotvou FD KSF od firmy fischer international) umísované do každé druhé ložné spáry.

Příprava a napojení vnitřní nosné příčky na obvodovou stěnu pomocí stěnových spon

Při napojování příčky na

8

1/3

nosnou ze na tupo cihly POROTHERM 11,5 P+D, 11,5 AKU, 8 P+D nebo 6,5 P+D namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisa te a přimáčkněte k nosné stěně. U tohoto typu styku je nutné v každé druhé ložné spáře provést vyztužení v místě napojení jednou plochou stěnovou sponou z korozivzdorné oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně.

90° 2/3

16


Ukotvení stěnových spon ve stěně můžete také realizovat

přímo při zdění této stěny jejich vložením do ložných spár v místě budoucího napojení příčky. Dveřní zárubně vyrovnejte pomocí klínů a zafixujte šikmými

latěmi. Zárubně se v příčkách upevňují maltou nebo napěňovanou izolační hmotou. Nad zárubněmi můžete místo překladu vložit do maltového lože vodorovné spáry dva pruty hřebínkové betonářské výztuže do maximálního průměru 8 mm s přesahem cca 500 mm na obě strany zárubně nebo speciální výztuž do ložných spár MURFOR od firmy BEKAERT. 10

9

Mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplňte mal-

tou. Pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplňte tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným materiálem. Rohy příček se spojují na vazbu stejně jako u ostatních stěn.

U rohů nebo ostění přečnívající pera jednoduše uklepněte zednickým kladívkem, drážku vyplňte maltou. Vytváření a velikost instalačních drážek svislých, vodorovných

i šikmých se řídí po le zasa uve ených v násle ující kapitole.

7. Drážky a výklenky Drážky a výklenky nesmí snižovat stabilitu stěny a nemají procházet překlady nebo jinými částmi konstrukce zabudovanými do stěny. Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu, které jsou přípustné bez posouzení statickým výpočtem, jsou uvedeny v tabulce 1. Vodorovné a šikmé rážky by se neměly používat. Není-li možné se jim vyhnout, měly by být vzdáleny od horního nebo dolního líce stropu nejvíce o 1/8 výšky podlaží. Jejich celková hloubka přípustná bez posouzení statickým výpočtem je uvedena v tabulce 2. Jestliže je některá z mezí uvedených v obou tabulkách překročena, má se únosnost stěny v tlaku, smyku a ohybu ověřit výpočtem. 17


Tabulka 1 – Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu přípustné bez posouzení Dodatečně prováděné drážky a výklenky

Tloušťka stěny (mm) Největší hloubka (mm)

Vyzdívané drážky a výklenky

Největší šířka (mm)

Největší šířka (mm)

Min. zbytková tlouška stěny (mm) 70

85 až 115

30

100

300

116 až 175

30

125

300

90

176 až 225

30

150

300

140

226 až 300

30

175

300

175

více než 300

30

200

300

215

Poznámky: 1. Přitom se za největší hloubku drážky nebo výklenku uvažuje hloubka otvorů předvrtaných při vytváření drážky nebo výklenku. 2. Svislé drážky nedosahující výše než do třetiny výšky patra nad stropní desku mohou mít u stěn tloušky > 225 mm hloubku do 80 mm a šířku do 120 mm. 3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami nebo mezi drážkou a výklenkem nebo otvorem ve stěně nesmí být menší než 225 mm. 4. Vodorovná vzdálenost mezi dvěma souse ními výklenky bez ohledu, zda leží na stejné nebo opačných stranách, a mezi drážkou a otvorem ve stěně nesmí být menší než dvojnásobek šířky širší drážky. 5. Součet šířek svislých drážek a výklenků nesmí být větší než 0,13 násobek délky stěny. Tabulka 2 – Rozměry vodorovných a šikmých drážek ve zdivu přípustné bez posouzení Největší hloubka drážky

Tloušťka stěny (mm)

Neomezená délka

85 až 115

0

0

116 až 175

0

15

176 až 225

10

20

226 až 300

15

25

více než 300

20

30

Délka d 1.250 mm

Poznámky: 1. Největší hloubka drážky nesmí být překročena ani v místech otvorů, které byly předvrtány při vytvoření drážky.

18


2. Vodorovná vzdálenost mezi koncem drážky a otvorem ve stěně nesmí být menší než 500 mm. 3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami omezené délky nesmí být menší než dvojnásobná délka delší z nich, bez ohledu na to, zda leží na stejné nebo opačných stranách stěny. 4. U stěn o tloušce > 175 mm se smí přípustná hloubka drážky o 10 mm zvětšit, pokud bude drážka vyřezána na danou hloubku. Tímto nástrojem mohou být vyřezány drážky do hloubky 10 mm z obou stran stěny, která má tloušku nejméně 225 mm. 5. Šířka drážek nesmí být větší než polovina tloušky stěny v místě oslabení. Ruční provádění drážek v cihelném zdivu paličkou a sekáčem je pomalé a pracné a vzhledem k výsledku (cihly rozbité víc než je potřeba) spíše nevhodné. Pro značné snížení pracnosti a zrychlení provádění doporučujeme použít elektrickou drážkovačku, která je ve specializovaných prodejnách ručního elektrického nářadí běžně v prodeji, nebo alespoň úhlovou brusku. Materiál mezi prořezy se následně opatrně vysekne plochým sekáčem.

8. Povětrnostní vlivy Většina stavebních materiálů musí být při skladování na stavbě chráněna před povětrnostními vlivy. U cihel POROTHERM je nutné zabránit jejich provlhnutí, přičemž dostatečnou ochranou je jejich neporušená balicí fólie. Teplota prostředí při zdění, tuhnutí a tvrdnutí malty nesmí klesnout pod + 5 °C, nebo by se narušily chemické procesy probíhající v maltách a malty by již nedosáhly výrobcem deklarovaných vlastností. Pro zdění se nesmí použít zmrzlé cihly, tj. cihly, na kterých ulpívá sníh či led! Zásadně je třeba hotovou ze chránit před provlhnutím, nebo se v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda, která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště vrchní povrchy stěn a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování snadno rozpustných hmot, např. vápna.

19

26

rozměry: 247/365/238 mm (d/š/v) Rw = 57 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 52 dB pevnost 10 a 15 N/mm2 použití: – oddělení prostor s vyššími nároky na akustickou i tepelnou izolaci – průchody, podchody

POROTHERM 36,5 AKU

Konkrétně se jedná o cihly: POROTHERM 36,5 AKU, POROTHERM 30 AKU P+D, POROTHERM 25 AKU P+D, POROTHERM 19 AKU, POROTHERM 11,5 AKU.

Pokud má mít stavební dílo trvalou hodnotu, měly by se při jeho budování dodržovat řešení, postupy a detaily dané projektem. Nové poznatky z praxe (realizovaných staveb) ukazují, že nesprávným zabudováním zdicích prvků dochází ke zvukovému propojení konstrukcí, čímž neprůzvučnost konstrukcí ve stavbě se zhoršuje. Akustické cihly tvoří v cihelném systému POROTHERM samostatnou skupinu výrobků, u kterých je kladen velký důraz nejen na akustické, ale i na tepelnětechnické vlastnosti. Zvláště se jedná o vyzdívání vnitrobytových, mezibytových a meziobjektových stěn.

13. Akustické cihly


Důležité upozornění: V každé styčné spáře se obě kapsy POROTHERM 36,5 AKU vyplňují maltou pro zdění! POROTHERM 30 AKU P+D rozměry: 247/300/238 mm (d/š/v) Rw = 56 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 52 dB pevnost 10, 15 a 20 N/mm2 použití: – mezibytové stěny v bytových domech – veřejně užívané prostory (chodby, schodiště, terasy) POROTHERM 25 AKU P+D rozměry: 372/250/238 mm (d/š/v) Rw = 55 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 52 dB pevnost 10, 15 a 20 N/mm2 použití: – mezibytové stěny v bytových domech – místnosti druhých bytů POROTHERM 19 AKU rozměry: 372/190/238 mm (d/š/v) Rw = 52 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 47 dB pevnost 10 a 15 N/mm2 použití: – při výstavbě nemocnic, sanatorií, škol, hotelů atd – mezibytové dvojité stěny rodinných dvojdomů či řadových domů POROTHERM 11,5 AKU rozměry: 497/115/238 mm (d/š/v) Rw = 47 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 42 dB pevnost 10 a 15 N/mm2 použití: – vnitrobytové příčky – výukové prostory, chodby, schodiště

27


Výše uvedené hodnoty vážené (vzduchové) neprůzvučnosti byly stanoveny na základě laboratorních měření stěn a rozumějí se jako vstupní hodnoty pro další zvukově technické výpočty a posouzení dané stavby prováděné odborníky v oboru akustiky podle příslušných norem a předpisů. Z hlediska konstrukčního řešení se akustické stěny dělí na:

jednoduché stěny oboustranně omítnuté - nosné a nenosné; dvojité stěny omítnuté z vnějších stran - uvnitř mezera vyplněna minerální izolací; obě části dvojité stěny jsou od sebe dokonale oddilatovány - nosné i nenosné.

Dále uvedené postupy a detaily provádění je nutné chápat pouze jako obecně informativní (doporučené). Konkrétní postupy a detaily musí být pro každou stavbu stanoveny v projektu. Nosné stěny: stěny se zakládají do maltového lože naneseného přímo na

vodorovnou konstrukci (základ, strop) opatřenou těžkým asfaltovým pásem; nosné boční konstrukce se připojují tuhým stykem (na vazbu nebo stěnovými sponami - plochými kotvami z korozivzdorné oceli); strop se ukládá většinou přímo na stěnu (bez akustické vložky); strop na akustické vložce vyžaduje speciální statické opatření (prefabrikovaná výztuž nebo pozední věnec pod uložením stropní konstrukce). Nenosné stěny: vyzdívají se na vhodnou zvukově izolační podložku (korkový

pás + stavební lepenku, těžký asfaltový pás); pro zdění je vhodné použít těžkou cementovou maltu; cihly s maltovými kapsami nebo P+D se kladou ve vodo-

rovném směru na sraz; ložné, příp. styčné spáry nebo maltové kapsy musí být zcela

vyplněny; boční a horní připojení se provádí pomocí akustické izolace.

Při vyzdívání zvukově izolačních stěn je proto vhodné řídit se těmito doporučeními: na vodorovný a očištěný podklad se v šířce vždy o 40 mm větší

než je navržená šířka akustické nenosné stěny položí vhodná zvukově izolační podložka (např. korkové pásy); aby nedošlo k mechanickému poškození a nasáknutí akustické

podložky vodou z maltové směsi, podložka se zakryje stavební lepenkou; 28


pro zdění zvukově izolačních stěn je vhodné používat malty

s vysokou objemovou hmotností - min. 1750 kg/m3 (např. těžkou cementovou maltu); je nezbytné dbát na pečlivé promaltování ložných, příp.

i styčných spár po celé tloušce zdiva, aby ve spárách nevznikly otvory, kterými se může hluk šířit bez většího odporu. Proto i cihly s bočním zazubením je nutné ve vodorovném směru klást k sobě až na sraz! napojení zvukově izolačních stěn zvláště nenosných na obvo-

dové stěny se provádí pomocí akustické izolace, která se vkládá do svislé drážky tak, aby konstrukce nebyly pevně spojeny. Dalším způsobem kolmého napojení na nosnou ze je kotvení plochými stěnovými sponami, které se vkládají do ložných spár, stěny musí být rovněž odděleny akustickou izolací; nenosné stěny se pod stropní konstrukcí zakončí pomocí zvu-

kové izolace (tzv. pružné ukončení); stejný důraz se klade i na omítání stěn. Omítka má přibližně

stejné akustické vlastnosti jako cihelné stěny a omítnuté stěny lze prakticky považovat za homogenní. Omítka zvyšuje hmotnost stěny a tím přispívá ke zvýšení neprůzvučnosti. Jakýmkoli zásahem do akustických stěn (např. vedením vzduchotechniky, kanalizačního či vodovodního potrubí stěnou, zasekáním elektroinstalačních krabic apod.) může dojít k tzv. akustickému mostu, který způsobuje nepřímý přenos zvuku. Všechna případná místa styků instalačních vedení s akustickou stěnou je proto nutné upravit pomocí vhodných izolačních materiálů, nejlépe je se však takovým oslabením vyhnout. Doporučení při zajišování stavební neprůzvučnosti akusticky dělicích stěn ve stavbách: 1. Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace (výtahy, čerpadla, spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření zejména do akusticky chráněných místností. 2. Instalační potrubí (vodovodní, plynovodní, vzduchotechnická, kanalizační, parovodní, teplovodní, horkovodní) a instalační vedení (elektrická silnoproudá i slaboproudá) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí. 3. Dodržet projektem stanovený výběr stavebních materiálů pro dosažení předepsané plošné hmotnosti a tuhosti stěn. 4. Zamezit šíření hluku vedlejšími stavebními cestami (akustickými mosty): 29


pečlivým provedením napojení akusticky dělicích stěn nava-

zujících na stěnové a stropní konstrukce podle detailů daných projektem stavby; pečlivým provedením napojení nenosných dělicích stěn na

přilehlou konstrukci stěny a stropu podle detailů daných projektem stavby; dodržení navržené skladby podlahové konstrukce a jejího

napojení u stěn podle detailů daných projektem stavby. 5. Věnovat zvýšenou pozornost vlastnímu provádění stavebního díla, a to zejména: použití předepsaných cihel, malty a omítek s příslušnými

objemovými hmotnostmi; dodržení předepsané tloušky omítek; plnoplošnému promaltování ložných spár; použití nepoškozených a silně nepopraskaných cihel v akus-

ticky citlivých stavebních konstrukcích. 6. Zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění (drážkování, sekání) instalací do akusticky citlivých stavebních konstrukcí: elektrické zásuvky by na protilehlých površích stěny neměly

být umístěny proti sobě, ale vystřídaně; instalační rozvody by měly být vedeny pokud možno pouze

z jedné strany stěny; vodovody nebo plynovody mají být vedeny vedle sebe a ne

křížem. Tuhé připojení více vede zvuk šířící se konstrukcí více brání rozkmitání konstrukce pod akustickým tlakem

korekce k = 2 až 4 dB.

Půdorys

Půdorys POROTHERM P+D, POROTHERM Si nebo POROTHERM CB

POROTHERM P+D, POROTHERM Si nebo POROTHERM CB

POROTHERM AKU

vnější omítka

spára ≥ 1,5 cm zcela vyplněná maltou stěnové spony vnitřní omítka

Připojení stěny pomocí tupého spoje

30

POROTHERM AKU

vnější omítka

spára ≥ 1,5 cm zcela vyplněná maltou

vnitřní omítka

Připojení stěny do drážky


Svislý řez

Tuhé připojení 15

14

16

11

1

Kotvení příčky ke stropní konstrukci

15 115 175 15

Boční pohled

Tuhé připojení

7

20

1

Kotvení příčky pomocí stěnové spony (ploché nerezové kotvy) 1/3 2/3 ŽLB SLOUP

7

14

20

11

1

Vodorovný řez

PŘISTŘELIT NEBO PŘIŠROUBOVAT DO HMOŽDINKY

Legenda:

31


Měkké/pružné připojení méně vede zvuk konstrukcí korekce k = 2 dB.

1

Kluzné připojení ke stěně

11

14 5

Vyzdění příčky do drážky

KOTEVNÍ KOLEJNIČKA

1

5 14

11

7

BETONOVÁ STĚNA

PŘI VĚTŠÍM ROZPĚTÍ STROPŮ VLOŽIT FÓLII, ABY SE PŘI PROHNUTÍ STROPU ZABRÁNILO PORUŠENÍ SPODNÍCH VRSTEV CIHEL

Připojení příčky pomocí stěnových spon

Dolní připojení

30 11 1

20 15

Uložení paty příčky

Poznámka: Kotvení příčky k nosné konstrukci stěnovými sponami se provádí v každé druhé ložné spáře.

32


Dvojité stěny Optimální ochrany proti hluku v obytných budovách lze dosáhnout použitím dvojitých stěn, jejichž obě části jsou od sebe dokonale odděleny. Toto řešení je obzvláště vhodné pro zvýšení ochrany proti hluku u schodiště, mezi byty, řadovými domy apod. Doporučené zásady pro zdění dvojitých stěn: stěny založit nejlépe na samostatné základy oddilatované

speciální izolací (Sylomer apod.); nejprve vyzdít celou jednu stěnu a povrchy očistit od přeteklé

malty; při postupném vyzdívání druhé stěny průběžně vkládat desky

z minerální izolace, aby nemohlo dojít k zatékání malty do mezery mezi stěnami; stropní konstrukce uložené na dvojitou stěnu také oddělit stejnou mezerou s minerální izolací.

' 65 dB

mezera vyplněná zvukově pohltivým materiálem

' 65 dB

mezera vyplněná zvukově pohltivým materiálem ' 61 dB

' 65 dB

svislá dilatace mezi základy vyplněná speciální izolací

Vliv provedení základů na neprůzvučnost dvojité stěny ve spodním podlaží

Jednou ze staveb, kde jsou doporučeny akustické cihly, jsou vícepatrové bytové domy

33


Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 25 AKU P+D + minerální izolace tl. 50 mm objemová hmotnost cihel: 980 kg/m3 hmotnost stěny včetně omítky: 567 kg/m2 Rw = 68 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 57 dB

Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 24 P+D + minerální izolace tl. 50 mm

stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál

15

240 560

50

240

objemová hmotnost cihel: 870 kg/m3 hmotnost stěny včetně omítky: 497 kg/m2 Rw = 63 dB (laboratorní hodnota) požadavek normy R´w = 57 dB

15

Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 19 AKU + minerální izolace tl. 50 mm

stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál

15

34

190

190 50 460

15



Dvojitá nenosná příčka z cihel POROTHERM 11,5 AKU + minerální izolace tl. 50 mm

stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál 15

115


115 50 15 310

Příklad zdění dvojité akustické stěny POROTHERM 24 P+D s vloženou minerální izolací tl. 50 mm

Vyplnění obou kapes maltou v každé styčné spáře u cihel POROTHERM 36,5 AKU

Vyzdívání vnitrobytových příček z akustických cihel POROTHERM 25 AKU P+D

35


14. Superizolační cihly Stále se zvyšující nároky na snižování potřeby tepla v budovách se promítly do požadavků na maximální přípustné hodnoty součinitelů prostupu tepla U (dříve k) téměř všech stavebních konstrukcí. Konstrukcemi, které zhruba z 20-30% ovlivňují celkovou potřebu tepla na vytápění budov, jsou obvodové stěny. Akciová společnost Wienerberger cihlářský průmysl pro nízkopodlažní obytné budovy včetně rodinných domů vyvinula nové „Superizolační“ cihly s velmi nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla (tj. velmi vysokou hodnotou tepelného odporu). Výrobky POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si tvořící systém hrubé stavby POROTHERM Si přinášejí novou užitnou kvalitu jako příspěvek k ochraně životního prostředí snižováním emisí při výrobě tepla potřebného pro vytápění obytných budov. Vedle mnoha ostatních tisíciletími ověřených vlastností cihel vynikají cihelné bloky POROTHERM Si svými tepelněizolačními vlastnostmi. Nejde však pouze o tepelné vlastnosti ideální plné stěny, ale také o vazby s ostatními konstrukcemi důležité z hlediska tepelné techniky: styk stěny se základy, stropem a hlavně výplněmi otvorů - s okny a dveřmi. Proto byly doplňkové tvary k základním superizolačním cihlám POROTHERM Si vyvinuty s ohledem na zpřísněná ustanovení revidované tepelné normy. Velikost cihel se zásadně nezměnila, tvary však ano. U základních cihel POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si se částečně změnilo boční zazubení - zmenšila se hloubka zazubení ze 14 na 10 mm. U cihelných bloků POROTHERM 44 Si byla navíc odstraněna „vada nesymetrického zazubení“ cihel pro tloušku stěny 440 mm, aby se cihly nemusely klást pouze jedním směrem a bylo možné je půdorysně otočit o 180°. Délka cihly se zvětšila o 1 mm na 248 mm, přínosem pro praktické použití na stavbách je změna tolerančního pole tohoto rozměru z nesymetrického (–7 až +2 mm) na symetrické (±4 mm). POROTHERM 44 Si základní tvar

POROTHERM 40 Si základní tvar

Nedílnou součástí systému hrubé stavby POROTHERM Si jsou též doplňkové cihly poloviční, koncové a rohové, jejichž tvary byly řešeny z pohledu maximální možné eliminace lineárních tepelných mostů v místech napojení stěn v rozích a na styku stěny s výplněmi otvorů - v ostění, nadpraží a parapetu.

36


Poloviční cihly POROTHERM 44 1/2 Si a POROTHERM 40 1/2 Si mají na své původně hladké straně kapsu na celou výšku - vybrání 35 x 250 mm pro tepelný izolant (extrudovaný polystyren XPS). Při zdění rohové vazby se kapsa vyplňuje lehkou (tepelněizolační) maltou POROTHERM TM - viz detaily na str. 38. POROTHERM 44 1/2 Si poloviční cihla

POROTHERM 40 1/2 Si poloviční cihla

Zcela nové výrobky - koncové cihly POROTHERM 44 K Si a POROTHERM 40 K Si - byly zavedeny právě kvůli vybrání pro tepelný izolant (XPS), který probíhá v obou ostěních a příp. v parapetu otvorů. Koncové cihly spolu s polovičními tak zajišují požadavek českých norem na převazbu zdicích prvků mezi jednotlivými vrstvami zdiva i v ostění. POROTHERM 44 K Si koncová cihla

POROTHERM 40 K Si koncová cihla

Koncové a poloviční cihly POROTHERM Si vyplněné tepelným izolantem (extrudovaným polystyrenem) v ostění a parapetu obvodové stěny

Také rohové cihly POROTHERM 44 R Si a POROTHERM 40 R Si změnily svůj tvar. Díky novému vybrání v polovičních cihlách přišly o svou „kapsu na maltu“, nebo tato se stala nadbytečnou. 37


POROTHERM 44 R Si rohová cihla

250

125

190

250

440

250

POROTHERM 40 R Si rohová cihla

PTH TM

125

XPS tl. 30 mm

125

440

250

125

150

250

400

250

Vazba rohu z cihel POROTHERM 44 Si

PTH TM

125

XPS tl. 30 mm

125

38

400

Vazba rohu z cihel POROTHERM 40 Si


XPS

3 - 5 cm

3 - 5 cm

Detail parapetu s použitím poloviční cihly POROTHERM 44 1/2 Si a umístění okna v případě použití POROTHERM překladu 23,8

Detail parapetu s použitím koncové cihly POROTHERM 44 K Si a umístění okna v případě použití překladu RONO

Poloviční nebo koncovou cihlu lze jednoduchým způsobem použít i v parapetu okenních otvorů. Cihly se kladou vedle sebe namaltovanými řeznými plochami na sraz tak, aby vybrání pro tepelný izolant (XPS) bylo shora, směrem k rámu okna, a na sebe plynule navazovalo. Svou zazubenou stranou se cihly zamáčknou do vodorovného lože z lehké malty POROTHERM TM. (K)

(K)

PPS mezi POROTHERM překlady 23,8 (resp. mezi POROTHERM překlady RONO)

K 1/2

souvislý pás XPS 30 x 250 mm nalepený do vybrání cihel v ostění a v parapetu

D

K 1/2

K

1/2

C

1/2

K 1/2

A B

(K)

(K)

(K)

(K)

(K)

1/2

1/2

1/2

1/2

1/2

K 1/2

K

Schéma použití doplňkových cihel u otvoru

Zdění ostění a parapetu je potřebné provádět s dostatečnou přesností, aby vybrání v cihlách nad sebou, resp. vedle sebe, navazovala a bylo možné do vzniklé drážky široké 250 mm vlepit pruh extrudovaného polystyrenu XPS tloušky 30 mm. Pokud se 39


cihly s vybráním použijí i v parapetu, je nutné XPS vlepit do drážky v obou ostěních ještě před vyzděním poslední vrstvy parapetu z cihel polovičních nebo koncových. Rámy výplní otvorů se uchycují dvěma způsoby: 1. do

cihelné části ostění pomocí příchytek z pozinkovaného plechu upevněných na rám, nebo

2. šrouby do hmoždinek nebo

Příchytka okenního rámu

tzv. turbošrouby skrze rám a extrudovaný polystyren až do cihly, a zároveň v obou případech vypěněním montážní PUR pěnou po celém obvodu rámu běžným způsobem. Uchycení turbošrouby však omezuje dilatační pohyb rámu při tepelném namáhání. Detail použití připojovacích profilů napojení vnější a vnitřní omítky k okennímu rámu

Použití koncových cihel POROTHERM 44 K Si v parapetu a ostění vnější stěny

40

Použití polovičních cihel POROTHERM 1/2 Si v atypickém řešení okenního ostění


Pro správnou funkčnost připojovací spáry výplně otvoru je potřebné navíc použít speciální připojovací pásky pro vnitřní a vnější uzávěr spáry (např. TREMCO illbruck). Tyto pásky zajistí neprůvzdušnost spáry a zamezí kondenzaci vodní páry uvnitř spáry. Před omítáním musí být XPS opatřen výztužnou sklotextilní síovinou zatlačenou do lepicího tmelu. Síovina by měla přesahovat alespoň 50 mm na cihelný podklad. Pro tzv. „čisté“ provedení detailu v napojení omítky na rám okna, příp. na vodicí lišty rolety, doporučujeme použít připojovací profily pro vnější a vnitřní omítku nebo začišovací lišty, které vytvoří dokonalou hranu styku omítky s rámem okna bez jeho znečištění a bez trhlin. Systém nezapomíná ani na ostatní vazby vnější stěny s hlavními stavebními konstrukcemi. Nabízí detaily, které svým řešením odpovídají požadavkům revidované ČSN 73 0540-2: napojení podezdívky u nepodsklepeného domu; napojení podezdívky u podsklepeného domu; ostění otvoru; parapet otvoru; nadpraží otvoru i pro vnější rolety; styk vnější stěny se stropní konstrukcí; napojení dvou- či tříplášové střechy na vnější stěnu Styk vnější v místě pozednice a další stěny se stropní konstrukcí detaily. Maximální světlost POROTHERM překladů 23,8 a RONO při použití na POROTHERM Si Označení překladů

Délka [mm]

Uložení [mm] Světlost [mm]

POROTHERM překlad 100

1000

150


1250

150

950


1500

150

1200


1750

150

1450


2000

250

1500


2250

250

1750


2500

300

1900


2750

300

2150


3000

300

2400


3250

300

2650

700

41


Systém hrubé stavby POROTHERM Si varianta 1

Napojení dvouplášové střechy

Nadpraží otvoru - řez C (viz str. 81)

Okenní parapet - řez D (viz str. 39)

Vnější stěna nad základem

42


Systém hrubé stavby POROTHERM Si varianta 2

Napojení tříplášové střechy

Nadpraží otvoru s venkovní roletou - řez C (viz str. 85)

Okenní parapet - řez D (viz str. 39)

Vnější stěna nad suterénem

43

C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM

Recommend Documents