BULLETIN 8|
2013
Jaderná elektrárna ve Svaté zemi Svatou zemí nazývají Jordánci svoji vlast a v rozhovoru se často setkáme s tím, že zdůrazňují její posvátnost nejen pro islám, ale též pro judaismus a křesťanství. Proto neudiví, že v hlavním městě Ammánu je hned vedle největší mešity také křesťanská katedrála.
Jordan Country Profile - Total Area: 89,213 Km2
- Sea Port: Aqaba - Coastline: 26 Km - Population: 6.249 million (2011) 60% (15- 64) 35% (below 15)
Pro evropského návštěvníka budí Jordánsko dojem země spořádané, tolerantní a pouze přítomnost armády na klíčových komunikačních bodech připomíná, že kromě biblické minulosti zde existuje také nikoli bezkonfliktní současnost.
- Climate: Mediterranean & Arid Desert - GDP: $28.7 billion (2011) - Per Capita: $5,587 (2011) - Annual GDP Growth: 6.2% (2000-2011)
Dostal jsem před časem příležitost podílet se na výběrovém řízení pro dodávku první jordánské jaderné elektrárny. Tento projekt mne zaujal nejen pro exotičnost prostředí, ale především proto, že jsem si obtížně dokázal představit jadernou elektrárnu v zemi s podobnými geografickými a společenskými podmínkami.
Jordan Atomic Energy Commission
měru 130–150 tis. barelů ropy denně, což činilo cca 19 % HDP za uplynulý rok.
Nicméně jsem později musel uznat, že počáteční pochybnosti byly podmíněny ze značné míry neznalostí reality.
Pro pochopení, proč zrovna Jordánsko potřebuje jadernou elektrárnu, je vhodné se podívat na hospodářské souvislosti (viz MZV):
Hlavní problémy Jordánska při zajišťování zdrojů energií je možné shrnout do níže uvedených bodů: ■ neexistence téměř žádných domácích zdrojů energií (malá naleziště plynu ve východní části země a živičné břidlice, jejichž těžba nebyla prozatím zahájena z důvodu neefektivity, s ohledem na stoupající ceny ropy roste tlak na otevření nalezišť), ■ vysoká závislost na dovozu energií (rovněž v roce 2009 bylo 96 % energetických zdrojů importováno), ■ rychlý nárůst spotřeby energií spojený s rozvojem průmyslu, výrazným nárůstem počtu obyvatelstva (70 % obyvatelstva je mladší 30 let) a jeho životní úrovně.
„Jordánsko nemá vlastní energetické zdroje, energetickou potřebu pokrývá dovozem ropy a plynu. V roce 2008 to bylo v prů-
Před konfliktem v Iráku získávalo Jordánsko veškerou ropu za velmi výhodných podmínek odtud. Po zahájení válečných
Jordánsko je relativně malá země s cca 6,3 mil. obyvatel (2011), z nichž jedna třetina žije v hlavním městě. Z leteckého pohledu je vidět, jak je země hornatá a suchá. Zemědělsky je využíváno necelých 8 % rozlohy země.
Volba jaderné energetiky
Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 1.
operací v Iráku byla jordánská vláda donucena hledat jiné zdroje a nakupovat ropu za světové ceny, což konsekventně vyvolalo tlak na státní rozpočet. Kabinet řešil tuto situaci odbouráváním dotací ropných derivátů, které způsobilo počátkem roku 2008 cenový skok těchto produktů, v průběhu roku se ceny stabilizovaly a v zásadě začaly kopírovat vývoj cen na světových trzích. Pokusy o obnovení dovozu irácké ropy přímým dovozem kamiony pokračovaly i v roce 2009, všechny ovšem z bezpečnostních důvodů bez úspěchu. Uvažuje se rovněž o renovaci a využívání starého ropovodu do Sýrie. Importovaný objem irácké ropy by mohl v budoucnu významně pokrýt denní spotřebu Jordánska (až 100 tis. barelů) a cena za barel by dle stávajících dohod měla být o cca 18 USD nižší, než jsou světové tržní ceny.
Electric Regional Interconnection
Turkey 300 MW
Syria
Lebanon 300 MW
400 MW
Iraq
300 MW
Jordan
Palestine Libya
Egypt
450 MW
175 MW Jordan Atomic Energy Commission
Regionální propojení elektrizační soustavy
Dominantní postavení v energetickém sektoru zaujímá National Electric Power Company (NEPCO), státní podnik, který vyrábí takřka veškerou jordánskou elektřinu. Největší elektrárny se nacházejí v Zarqá (kapacita 400 MW), Samra a v Aqabě (650 MW). Další elektrárna o kapacitě 300 MW má být postavena na severu země. Průměrný roční nárůst spotřeby elektrické energie se pohybuje již několik let na úrovni 10 %. S ohledem na nedostatek energetických zdrojů Jordánsko rozběhlo přípravu vlastního jaderného programu, jehož významným iniciátorem je sám jordánský král.“ Je zřejmé, že k volbě jaderného zdroje vedly jordánskou stranu převážně pragmatické důvody. Přestože sousední arabské země disponují zdroji ropy a zemního plynu, Jordánsko je odkázáno na jejich dovoz. Přitom jde o zemi poměrně stabilní, ve které je možné očekávat další nárůst počtu obyvatelstva a také hospodářský rozvoj úměrný geografickým a společenským podmínkám. Jordánci jsou si vědomi korelace mezi HDP a spotřebou elektřiny a tak vidí v jaderné energetice vhodný zdroj pro základní zatížení, relativně nezávislý na situaci ve fosilních palivech. Jsou si navíc vědomi citlivosti dodávek plynu na politické situaci v sousedních zemích, a také na bezpečnostní situaci. (Například, před časem byl výbuchem poškozen plynovod z Egypta, což mimo jiné vedlo k nouzovému režimu na postižené paroplynové elektrárně.) Na základě královského rozhodnutí již několik let běží program, zahrnující jak legislativní přípravu a vybudování potřebné infrastruktury, tak výchovu inženýrských kapacit včetně výzkumného a školicího reaktoru. V rámci přípravy také jordánská vláda přijala veškeré mezinárodní závazky, spojené s mírovým užitím jaderné energie a uzavřela také řadu bilaterárních smluv. Ty se týkají jednak sousedních zemí, ale i zemí, se kterými je předpokládána spolupráce jak v oblasti těžby a zpracování uranové rudy, tak ve výchově odborníků, výzkumu, výrobě a dodávkách zařízení atd.
S jistým časovým odstupem bylo také zahájeno výběrové řízení pro dodávku první jaderné elektrárny v zemi.
Požadavky výběrového řízení Jordánsko je dlouholetou členskou zemí IAEA a již před lety oznámilo svůj záměr zahájit jaderně energetický program. S ohledem na vývoj jaderně energetické technologie bylo rozhodnuto realizovat projekty generace III+, které odpovídají současným, mezinárodně akceptovaným bezpečnostním standardům. Nakonec do užšího výběru postoupily nabídky francouzsko-japonského konsorcia s projektem ATMEA 1, dále kanadské konsorcium AECL s pokročilým typem CANDU 6 a ruský projekt AES-92. V době trvání tendru došlo k havárii elektrárny Fukushima Daichi a tak byly požadavky na odolnost nabízených projektů ještě dodatečně zpřísněny. Podobně došlo ke změně lokality. Nicméně, pro jordánský projekt jsou velmi závažné požadavky, vyplývající z přírodních podmínek země: ■
Podmínky pro chlazení Je nutné zabezpečit odvod tepla jak v režimu normálního provozu, tak i v nouzovém stavu. Jordánsko má ale velmi omezený přístup k Rudému moři v Aqabském zálivu; jedná se o pobřeží o délce pouhých dvou desítek kilometrů. Navíc se terén prudce zdvihá do výše několika set metrů. V blízkosti se také nacházejí egyptské rekreační rezorty, což dále komplikuje situaci. Proto je umístění elektrárny na pobřeží Rudého moře s využitím průtočného chlazení velmi problematické. Ve vnitrozemí pak jsou pouze minimální povrchové a omezené podzemní zdroje vody. K tomu je nutné dodat, že pitná voda je pro Jordánsko doslova otázkou života a smrti a tak je téměř vyloučené, aby podzemní voda sloužila pro chlazení elektrárny. Proto bylo nakonec rozhodnuto, že zdrojem surové vody bude přečištěná splašková voda z velké obytné aglomerace kolem Ammanu.
Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 2.
■
Seismicita lokality Původní lokalita poblíž Aqaby byla později zamítnuta a právě s ohledem na seismické podmínky byla přesunuta severněji, jihovýchodně od Ammanu. Dlužno dodat, že pod vlivem veřejnosti, znepokojené havárií ve Fukushimě, byla ještě v průběhu výběrového řízení vybraná lokalita posunuta dále do neobydlené oblasti.
Specifickou otázkou je v blízkovýchodní oblasti riziko, spojené s teroristickým ohrožením, respektive s potenciálním vojenským konfliktem. To samozřejmě jsou rizika, jejichž závažnost může do značné míry ovlivnit vláda země. Zde je ale třeba říci, že jordánské bezpečnostní a armádní složky jsou v regionu pokládány za velmi dobře vycvičené a spolehlivé. Z hospodářsko-politických podmínek je nejzávažnější schopnost financování výstavby a proto zadavatel očekával v oblasti financování vstřícný postoj nabízejících. Dalším specifickým faktorem je hospodářský profil země. Jordánsko nemá významnou průmyslovou tradici a k tomu je nutné přihlížet jak při přípravě personálu, tak při plánování účasti domácích firem na výstavbě, provozu a budoucí údržbě. V této souvislosti nabývá na významu existence referenční elektrárny, která může posloužit jako zdroj neocenitelných informací jak o reálné výstavbě, tak i následném provozu. Proto i v případě jordánského tendru se ukázalo, že nové projekty mohou být z inženýrského hlediska velice přitažlivé, ale pro začínajícího zákazníka je chybějící referenční elektrárna jistým handicapem. Zajímavým rysem období přípravy první jaderné elektrárny v zemi byla relativně nízká účast národní elektrárenské společnosti v projektu. Samozřejmě, zástupce energetiky byl členem hodnotící komise, ale jinak většinu jednání vedli představitelé jordánské atomové komise (Jordan Atomic Energy Commission). Je zřejmé, že iniciativa vzešla spíše z vládních kruhů, sledujících strategické zájmy země, než od budoucího provozovatele. To je ostatně pochopitelné z odborného hlediska, protože dosavadní výrobní zdroje jsou výhradně konvenčního typu.
Uvedených „klíčových faktorů“ bylo celkem 15 a část z nich byla deklarována i za vylučovací kritéria. V bezpečnostní oblasti kromě obecných bezpečnostních kritérií a certifikace projektu byly mezi klíčové faktory zahrnuty zejména specifické požadavky na radiační zátěž okolí, seismicitu a odolnost vůči pádu letadla. Dále požadavky na digitální řídicí systém, a navíc bylo vyžadováno posouzení odolnosti projektu v režimu těžké havárie (viz Fukushima Daichi). V palivové oblasti byl kladen důraz jednak na spolehlivé a nezávislé dodávky paliva s využitím domácího uranu, dále na konec palivového cyklu, hospodaření s radioaktivním odpadem (RAO) a zejména respektování závazků v oblasti nešíření jaderných zbraní. V oblasti provozu byly za klíčové pokládány zejména garantované parametry (účinnost bloku), dále spolehlivost výrobní části (TG), ale též hospodaření s chladicí vodou a nakonec i „dlouhodobá životnost dodavatele“. Předmětem samostatného hodnocení se staly další parametry a vlastnosti nabídky, které jordánská strana pokládala za významné pro celý projekt. Jednalo se celkem o 17 faktorů, zahrnujících zejména podmínky pro úspěšnou realizaci celého díla, jako jsou: ■ Rozsah dodávek a služeb, ■ Komerčně-právní zabezpečení projektu, ■ Systém řízení projektu (včetně toku informací, řízení kvality a rizika), ■ Účast místního průmyslu, ■ Referenční elektrárna – rozsah jejího využití pro projekt, ■ Hloubka a úplnost projektové dokumentace,
Postoje veřejnosti se dle dostupných informací nejeví jako limitující faktor pro výstavbu. Veřejnost vnímá možná rizika a má možnost se do schvalovacího procesu zapojit. Například v době naší návštěvy na úřadu JAEC tam přišli starostové dotčených obcí, kteří požadovali dosti podrobné informace k režimu těžké havárie. (Zajímali se třeba o chlazení taveniny!)
Kritéria pro výběr Jordánská strana jasně deklarovala, které faktory pokládá za klíčové z hlediska: ■ bezpečnosti, ■ palivového cyklu, ■ provozu jaderné elektrárny.
Jordánská ložiska uranu
Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 3.
■ ■ ■ ■ ■
Transfer technických znalostí a příprava personálu, Plnorozsahový simulátor, Kompatibilita s elektrizační soustavou, Spouštění elektrárny, Provoz a údržba.
chlazení jaderné elektrárny. Samozřejmě, to znamená, že tato nemůže být v dostatečné míře použita třeba pro zavlažování. A také to, že bezpečné chlazení jaderné elektrárny bude závislé na spolehlivé produkci splašků, a tedy primárně vody pitné. V zemi ale bylo objeveno podzemní jezero pitné vody, a tak se zdá, že rezerva existuje. Vláda samozřejmě počítá se zvyšováním odsolovacích kapacit, k čemuž potřebuje také elektrickou energii z jaderné elektrárny. Nicméně, pod dojmem nouzového chlazení jaderné elektrárny Fukushima jsem se nemohl ubránit obavám z umístění elektrárny daleko od moře. Ve všech projektech je ale navržen dostatečný (a seismicky odolný) rezervoár chladicí vody a pro úsporu surové vody se počítá s použitím suchých chladicích věží. Otázkou zůstává, zda čističky splašků a přívodní potrubí budou také dostatečně odolné.
Kromě klíčových faktorů a dalších významných vlastností byly hodnoceny také dílčí technické a provozní parametry, charakteristiky a specifické vlastnosti jednotlivých nabídek v rozsahu 124 položek. U těchto dílčích parametrů se jednalo o relativní posouzení mezi nabídkami (metodika „Best In Class“). Jako obvykle, samostatnou a závěrečnou částí bylo hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek. S přihlédnutím k ekonomické situaci země byla, kromě vlastní ceny, významnou složkou hodnocení i míra angažovanosti dodavatele při financování výstavby. Logicky ovšem, podíl dodavatele na financování je úzce spojen s podílem na majetku i s možnou účastí na provozování jaderné elektrárny. Zejména, pokud se jedná o první elektrárnu v zemi. Na přání jordánské strany byly uvedené záležitosti posuzovány samostatně.
■
Seismická odolnost projektů Během konzultací s nabízejícími byla velká část diskusí zaměřena právě na seismickou odolnost projektů vůči zrychlení 0,404 g. Citlivou otázkou přitom byly reference, protože málokterý nabízející mohl prezentovat jadernou elektrárnu vlastní provenience, umístěnou v podobně náročné lokalitě. A tak se diskutovalo o certifikaci tlumičů a kompenzátorů pohybu, které mají být umístěny v základech. Trochu jsem se divil, že reference z jiných náročných staveb jako jsou výškové budovy, mosty apod., nebyly některými experty uznávány pro použití na jaderné elektrárně. Zkrátka, chybělo jim razítko. Humorné bylo, jak v kolegiální diskusi jeden z expertů dodavatele říkal, že mají perfektní reference, ale že jsou tajné, takže je nemohou předložit. (Jednalo se o vojenská strategická zařízení.) Protože Referenční elektrárny nebyly projektovány na odolnost, požadovanou pro Jordánsko, klíčovou otázkou se stala nákladová náročnost takového zesílení.
■
Odolnost vůči pádu letadla Podobné diskuse byly vedeny o typu dopravních letadel, vůči kterým mají být jaderné elektrárny odolné. I zde vzbudil pobavený zájem názor, že určení typu letadla vlastně dává vodítko teroristům. A proto prý kanadský úřad podobné údaje neuvádí. Je ale jasné, že nějaký parametr musí být určen jako vodítko projektantům. Z odborných diskusí ovšem také vyplynulo, že destrukční účinek není ani tak dán velikostí letounu jako hmotností jeho motorů. A zde se ukazuje, že dvoumotorové verze menších letadel mohou mít mohutnější motory, než větší typy čtyřmotorové. V diskusi nakonec došlo ke shodě, že ochrana proti teroristickému ohrožení nesmí vést k neomezenému zesilování stavebních konstrukcí a tedy i enormnímu růstu nákladů. Ale to už zabíháme do oblasti Security.
■
CANDU versus PWR Vzhledem k ložiskům přírodního uranu se CANDU 6 jevil jako vhodný typ, i velikostí bloku cca 700 MW v soustavě o kapacitě cca 2300 MW. Reference z výstavby v Číně byly velmi působivé, možnost výroby vlastního paliva naprosto realistická. Převážila ale rizika, spojená s možným zneužitím vyhořelého paliva. Jako obvykle i zde ale došlo k diskusím, kdy se experti neshodli na míře přitažlivosti nízko vyhořelého paliva z CANDU oproti PWR pro teroristické zájemce.
■
Konec palivového cyklu Z hlediska dalších vyvolaných investic je velmi významný způsob nakládání s vyhořelým palivem, a to nejen v hori-
Výběr dodavatele V době přípravy tohoto článku ještě není k dispozici definitivní výsledek tendru. Dovoluji si proto nabídnout některé osobní dojmy, získané při účasti na projektu: ■
Volba jaderné elektrárny Na mne opravdu zapůsobilo, že vláda zvolila jaderné elektrárny jako strategické zdroje elektrické energie pro Jordánsko, navzdory obtížným přírodním podmínkám i nedávné havárii jaderné elektrárny Fukushima. Pokládám tento přístup za technicky racionální, moudrý z hlediska perspektivy země i odvážný s uvážením „horké půdy“ v regionu.
■
Velikost bloku Požadovaná velikost cca 1000 MW mne poněkud udivila s přihlédnutím ke stávající kapacitě elektrizační soustavy (cca 2300 MW). Nicméně, jordánští kolegové uváděli, že dynamické modelování potvrdilo, že v době uvedení do provozu případný výpadek bloku neohrozí stabilitu soustavy. Pochopil jsem to tak, že již počítají s výrazným nárůstem poptávky, která bude dočasně kryta z dovozu přes nové linky a tím se kompenzační schopnosti soustavy posílí.
■
Umístění jaderné elektrárny Jak již bylo uvedeno, původní lokalitou byla oblast přístavu Aqaba. Vzhledem k prudkému zvýšení reliéfu krajiny bylo nutné posoudit vliv umístění jaderné elektrárny o několik set metrů nad hladinou moře. Výhoda průtočného chlazení tím byla anulována a navíc se přidaly pochybnosti o vhodnosti umístění jaderné elektrárny poblíž rekreační oblasti. Navíc jde o lokalitu s maximálními nároky na seismickou odolnost staveb. Proto byla lokalita přesunuta do slabě osídleného vnitrozemí s lepšími seismickými podmínkami, ale nutností řešit otázky, spojené s chlazením a přenosem energie.
■
Chlazení jaderné elektrárny V zemi jako je Jordánsko, je dostatek vody pro lidi i na zavlažování základní podmínkou pro život. Proto bylo rozhodnuto využít přečištěnou splaškovou vodu, která je vyprodukována v aglomeraci kolem hlavního města, jako zdroje pro
Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 4.
zontu životnosti elektrárny, ale i dlouhodobě. Jednalo se tedy nejen o kapacitě skladu vyhořelého paliva na elektrárně, ale i o nutnosti budování trvalého úložiště. Mezisklady nabízeli všichni, přepracování vyhořelého paliva jak Francouzi, tak Rusové. Samozřejmě, k tomu by musely být uzavřeny příslušné mezivládní dohody. Pozoruhodná byla ovšem informace, že ruský parlament schválil možnost trvalého ukládání cizích vysoce radioaktivních zbytků na vlastním území. Pro zemi s jedinou jadernou elektrárnou by takové řešení mohlo být přitažlivé. ■
Přípravná fáze výstavby Pro zemi, kde dosud chybí vlastní praktické zkušenosti, je velice významná součinnost dodavatele při zpracování potřebné dokumentace a při vlastním jednání k získání licence (souhlasu Regulátora) a následně stavebního povolení. V této oblasti se jednotlivé nabídky lišily, respektive ponechávaly prostor pro kontraktační jednání. Nicméně, s licencováním úzce souvisí postupné budování odborné kompetence stavebníka. A ta závisí zejména na hloubce informací, které je dodavatel ochoten (a schopen) v nabídce poskytnout. Opět se ukázalo, že v případě realizovaných Referenčních elektráren má dodavatel nespornou výhodu. Může novému zájemci poskytnout kompletní licenční dokumentaci od Referenčních elektráren, provozní dokumentaci včetně kompletních provozních předpisů, ale i dokladovat průběh výstavby včetně skutečného harmonogramu a náběhu nákladů, atd.
■
Lidé Zaujalo mne, jaký zájem mají mladí Jordánci o studium v oboru, který třeba u nás není už tak populární. Podle informací od místních kolegů každý rok končí studium více než tři desítky nových jaderných inženýrů, a to včetně děvčat. Získal jsem dobrý dojem, že Jordánci rozhodně nehodlají následovat praxi z ropných států, kde si najímají zahraniční technickou inteligenci. Jordánští kolegové dávali najevo, že oni chtějí být technicky nejlepší v regionu a já jsem nakonec odjížděl s přesvědčením, že také budou. Žijí
WorleyParsons team ve skalním městě Petra
přece ve Svaté zemi, a jaderná elektrárna zde může demonstrovat tu dobrou, bohem požehnanou cestu využití jaderné energie. To snad pomůže zapomenout na skutečnost, že lidé tuto éru zahájili velmi nešťastně.
Next Steps for Jordan NPP Identify Partner
Establish Utility
Select Technology Vendor
Licensing
Site Characterisation
Early Works Agreement
Feasibility Study
Infrastructure Development
EPC Contract
Engagement with Financial Community
Jordan Atomic Energy Commission
Next Steps for Jordan NPP (13. 08. 2012) Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 5.
■
Prognóza dalšího vývoje Na základě znalostí jednotlivých nabídek a dojmů z jednání se domnívám, že reálnou šancí na přijetí má ruská nabídka, a to zejména z následujících důvodů:
1. Projekt je bezpečnostně robustní, s dostatečnou mírou pasivních systémů chlazení a vysokou redundancí bezpečnostních systémů 2. Projekt splňuje požadavky na minimální spotřebu chladicí vody díky použití suchých chladicích věží 3. Nabídka poskytuje širokou míru referencí vzhledem k vývojovému charakteru bloků typu VVER 1000 a dále „živou referenční elektrárnu“ 4. Součástí nabídky je i komplexní řešení palivového cyklu bez nutnosti ukládat zbytky po přepracování vyhořelého paliva ve vlastní zemi 5. Pokud by byla přijata forma dodávky BOO (Build-Own-Operate), pak bude vyřešen tíživý problém financování výstavby i kvalifikovaného provozování první jaderné elektrárny v zemi.
Dojde-li k dohodě, pak předpokládám další postup ve dvou fázích: ■
Přípravná fáze Dokončení průzkumu lokality, vybudování potřebné infrastruktury, uzavření potřebných mezivládních dohod, vytvoření (společných) organizací pro výstavbu a provoz, zahájení přípravy jordánského personálu, příprava licenční dokumentace pro umístění stavby, příprava kontraktu.
■
Realizace Podpis kontraktu na realizaci, dokončení projektových prací, výstavba a spouštění. Ing. Vojtěch Kotyza, Senior konzultant WorleyParsons
Použity obrázky z prezentací Kamal J. Araj (JAEC) Programme for Nuclear Energy Development in Jordan a Dr. Khaled Toukan (JAEC) Moving Safely and Securely Towards Nuclear Power.
Projekt Rosatomu na výstavbu jaderné elektrárny v Jordánsku Current projects: Jordan ROSATOM
At the end of October 2013 ROSATOM State Corporation was selected as preferred vendor to supply Jordan with nuclear technology Background • Invitation to tender for NPP construction: January 2011 • Scheduled construction time: 2016-2025 (2 units) • Reactor design: NPP-92 (VVER-1000) • Cumulative capacity: 2000 MW (2 units)
Project Particularities
• One-unit NPP construction with the second unit construction option • The first NPP in Jordan • Severe environment for NPP construction • Jordanian suppliers are planned to be involved (mainly in part of civil construction)
Převzato z prezentace Ing. Leoše Tomíčka, výkonného viceprezidenta Rusatom Overseas, na mezinárodní konferenci VVER 2013, Praha 11. 11. 2013
Vydává České jaderné fórum, Praha | ISSN 1213-4554 | E-mail: offi
[email protected] Bulletin Českého jaderného fóra 8/2013, s. 6.
