BULLETIN č. 2, 2007, roč. XI. OBSAH Informace o činnosti orgánů KSKŘI v ČR 2 3 3 7 8
Valná hromada KSKŘI v ČR: pozvánka, jednací řád valné hromady Zpráva o činnosti představenstva KSKŘI v roce 2007 Zpráva o činnosti územních sekcí KSKŘI v roce 2007 Zpráva o činnosti územních sekcí KSKŘI v roce 2007
Vzdělávání insolvenčních správců Rozvoj a zlepšení nabídky 9 vzdělávání pro insolvenční správce v Moravskoslezském kraji KSKŘI a stát 10 Informace z MS ČR JUDr. Jarmila Veselá 12
Hovoříme s odborníky Správci pozor – připravuje se pro vás nová „dohoda“ JUDr. Václav Kulhavý
KSKŘI a zahraničí 26 Další podpora pro vzorový insolvenční zákon UNCITRAL (Austrálie) 26 Zasedání Vědeckého sdružení pro mezinárodní právo procesní v Regensburgu JUDr. Bohumil Dvořák, L.L.M, JUDr. Petr Smolík, Ph.D. 31
Judikáty
34
Informace z tisku
36
Info sekretariátu
Bulletin v roce 2007 vychází ve dvou číslech tištěných a ve třech číslech elektronických
Vydavatel: Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice (správců majetku, likvidátorů, správců konkursních a vyrovnávacích podstat) Redakční rada: Vedoucí: Doc. Ing. Anna Klosová, CSc. Členové: Ing. Erich Deutsch, Ing. Václav Pelikán. Pavlína Linhartová Adresa redakce: Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR, Dlouhá 16, 110 00 Praha 1 tel.: 224 818 414, 227 195 276 fax: 227 195 275, e-mail:
[email protected]. Sazba, distribuce a příjem inzerce: Infomedia, s.r.o., Hráského 15, 148 00 Praha 4, tel./fax: 271 911 131. e-mail:
[email protected]. Cena: 70 Kč (pro členy KSKŘI zdarma).
Vážené členky, vážení členové, otevíráte v pořadí čtvrté, předposlední číslo komorového Bulletinu, a my Vás ve svém úvodním slovu provedeme tématy jednotlivých rubrik. Vždy s příchodem podzimních dnů Komora připravuje valnou hromadu a svolává všechny své členy, aby se v čase předvánočním potkali na společném celokomorovém jednání, které je zaměřeno na bilanci uplynulého roku a na výhledy do roku budoucího. Ani letos tomu není jinak, jen s výjimkou toho, že jednání bude slavnostnější o volby do orgánů Komory pro nové tříleté funkční období. V příštím roce Komoru a její členy čeká náročné a zcela nové období, ve kterém budeme hledat své místo, a do kterého vstoupíme dnem 1. 1. 2008 s účinností zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Toto období bude krokem do neznáma, protože na nás budou kladeny nové nároky, budeme používat jiné instituty než u ZKV, budeme se muset intenzivně vzdělávat a zároveň v současnosti nemáme mnoho jasných představ o mechanismech nového systému, počínaje funkčností insolvenčního rejstříku, obsahu a požadavcích spojených se zkouškami insolvenčních správců a konče realitou vyhlášek o odměňování insolvenčních správců. Touto, pro nás existenčně vázanou problematikou se zabývá několik rubrik Bulletinu. Pokud jsme v předešlém textu hovořili o nutnosti vzdělávání a odborného růstu, v článku Vzdělávání insolvenčních správců se můžete seznámit s nabídkou profesního vzdělávání pro insolvenční správce, kteří jsou zapsáni v seznamu správců u Krajského soudu v Ostravě, a zároveň i s představou Komory o dalším postupu ve vzdělávání v návaznosti na strukturální fondy Evropské Unie. I když v současnosti nemáme pocit, že by pro nás přeshraniční konkursy byly důležitým tématem, období, kdy nás postupná globalizace kapitálu s tímto tématem spojí, se nezadržitelně blíží a my budeme muset umět řešit insolvenci v mezinárodním měřítku. Na insolvenční zákon reaguje a zabývá se jím i rubrika zahraniční, která přibližuje mezinárodní situaci spojenou s postupným přijetím vzorového insolvenčního zákona UNCITRAL, který by měl, mimo jiné, usnadnit zahraničním správcům přístup k soudům, měl by zaručit větší ochranu majetku a vyšší efektivitu při zhodnocení majetku. Touto problematikou se zabývalo rovněž zasedání Vědeckého sdružení pro mezinárodní právo procesní v Regensburgu, které se konalo na téma „Evropské insolvenční právo“ a „Kolektivní prosazení práv – srovnání a právněpolitické tendence“ a z něhož přinášíme informační zprávu. Tradičně jsou pro Vás připraveny informace o judikátech ve věci konkursních řízení a zajímavé úryvky z odborného tisku. Vážené členky, vážení členové, doufáme, že toto číslo Bulletinu pro Vás bude podnětné a že se s námi o své reakce, úvahy a návrhy podělíte. Vaše zprávy jako vždy velmi vítáme. Těšíme se na setkání s Vámi 30. 11. 2007 na valné hromadě KSKŘI v ČR. Vaše redakční rada
Upozorňujeme čtenáře, že názory zveřejněné v Bulletinu nereprezen tu jí oficiální sta no vis ko KSKŘI v ČR. Rádi by chom pod ní ti li odbornou diskusi a otisk ne me vaše názory a při po mín ky k problémům stejně tak i k obsahu Bulletinu, které nám na sekretariát KSKŘI v ČR zašlete.
Informace o činnosti orgánů KSKŘI v ČR
Valná hromada KSKŘI v ČR • pozvánka • jednací řád valné hromady • zpráva o činnosti představenstva KSKŘI v ČR v roce 2007 • zpráva o činnosti územních sekcí KSKŘI v ČR v roce 2007 • zpráva o činnosti odborných komisí KSKŘI v ČR v roce 2007
POZVÁNKA Představenstvo Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR svolává v souladu se Stanovami valnou hromadu na den 30. 11. 2007 do prostor Justiční akademie MS ČR, Hybernská 18, 110 00 Praha 1. Valná hromada bude zahájena v 9.00 hodin. PROGRAM: 1. Zahájení valné hromady KSKŘI v ČR 2. Volba mandátové a návrhové komise, volba zapisovatele a ověřovatelů zápisu 3. Schválení programu a jednacího řádu valné hromady 4. Zpráva mandátové komise 5. Zpráva prezidentky o činnosti KSKŘI v ČR 6. Zpráva o činnosti dozorčí rady 7. Zpráva o činnosti disciplinární komise 8. Zpráva o činnosti smírčí komise 9. Zpráva o hospodaření Komory v roce 2007 10. Plán práce představenstva pro rok 2008 11. Návrh rozpočtu Komory pro rok 2008 12. Volby do orgánů KSKŘI v ČR – představenstvo a dozorčí rada 13. Diskuse 14. Vyhlášení výsledků voleb 15. Usnesení z valné hromady 16. Závěr Přílohou pozvánky jsou písemné materiály k jednotlivým bodům programu v souladu s čl. 4.4 Stanov KSKŘI v ČR. V případě, že valná hromada nebude usnášeníschopná, bude svolána náhradní valná hromada v souladu s čl. 4.9 Stanov KSKŘI v ČR na 10.00 hodin se stejným programem. JUDr. Jarmila Veselá prezidentka __________________________________________________________________________________________
NÁVRATKA Potvrzuji svou účast na jednání valné hromady Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR dne 30. 11. 2007 v Justiční akademii MS ČR, Hybernská 18, 110 00 Praha 1 ............................................................................................... čl. číslo, podpis K výše uvedenému programu Valné hromady Komory mám následující připomínky a doplnění:
Pozn.: účast lze potvrdit rovněž telefonicky na č. 224 818 414, 227 195 276, faxem na č. 227 195 27, e-mailem:
[email protected] či písemně na adresu: KSKŘI v ČR, Dlouhá 16, 110 00, Praha 1 2
BULLETIN 2/2007
Informace o činnosti orgánů KSKŘI v ČR
JEDNACÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY KSKŘI V ČR •
Jednání se řídí programem schváleným valnou hromadou.
•
Jednání řídí člen Komory pověřený představenstvem.
•
Délka vystoupení každého řečníka je maximálně 3 minuty s tím, že může k jednomu bodu vystoupit dvakrát.
•
Veškeré návrhy na Usnesení k jednotlivým bodům předkládají účastníci jednání písemně návrhové komisi.
•
Diskuse o jednotlivých bodech je vedena podle pořadí přihlášených. Písemné přihlášky mají přednost. Diskuse je ukončena na návrh předsedajícího hlasováním.
•
O jednotlivých návrzích je hlasováno v pořadí, v jakém jsou předloženy návrhovou komisí po konzultaci s navrhovateli.
•
V případě pochybností o platnosti hlasování rozhoduje výrok mandátové komise.
•
Vystoupení hostů podléhají zvláštnímu režimu.
Zpráva o činnosti představenstva KSKŘI v ČR v roce 2007 Vážené členky, vážení členové KSKŘI v ČR, předkládáme Vám zprávu o činnosti představenstva, které v roce 2007 zasedalo celkem na 4 jednáních, a to: 30. 1. 2007 – 123. schůze; 27. 3. 2007 – 124. schůze; 28. 5. 2007 – 29. 5. 2007 – 125. schůze (výjezdní zasedání ve Východočeské územní sekci); 25. 9. 2007 – 126. schůze; a dále bude ještě jednat 30. 10. 2007 – 127. schůze a 30. 11. 2007 – 128. schůze. Činnost představenstva se v roce 2007 řídila plánem práce, který rozpracoval dlouhodobé úkoly KSKŘI v ČR v oblasti ochrany a prosazování zájmů členů do konkrétních cílů pro rok 2007, kterými bylo: A) Zlepšení podmínek pro činnost správců konkursních podstat – představenstvo KSKŘI mělo za úkol spolupracovat v oblasti přezkušování a vzdělávání s Ministerstvem spravedlnosti ČR s cílem umožnit svým členům účast ve vzdělávacím procesu. Představenstvo mělo nadále prosazovat přijetí komorového či asociačního uspořádání správců konkursních podstat vedoucího k jejich profesionalizaci. B) Zlepšení podmínek pro činnost likvidátorů – představenstvo mělo za úkol ve spolupráci se zástupci soudů, Ministerstva spravedlnosti ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pokračovat v jednáních o problematice likvidací. C) Spolupráce s ostatními subjekty, sdruženími a orgány v rámci České republiky a v rámci zahraničí. Dále představenstvo zajišťovalo chod běžné agendy Komory a odbornou činnost realizovalo prostřednictví odborných komisí, ve složení: právní komise, předsedkyně JUDr. Jarmila Veselá – sekce: daňová, rekodifikační, pohledávky, obecná legislativa, pojištění; vzdělávací komise,
předseda Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc.; ekonomicko organizační komise, předseda Ing. Jiří Krejčiřík – sekce: vnitřní chod sekretariátu a hospodaření KSKŘI v ČR; komise informatiky, předseda Ing. Jiří Klíma– sekce: webové stránky, metodická poradna, zahraniční vztahy, Bulletin. Dovolte, abychom Vás nyní seznámili s obsahem jednotlivých zasedání představenstva. 123. ZASEDÁNÍ – 30. 1. 2007 Představenstvo odsouhlasilo a vzalo na vědomí: • informace řešitelského týmu pro projekt vzdělávání věřitelů, která se konala ve dnech: 5. 12. 2006, 19. 12. 2006, 8. 1. 2007 a 23. 1. 2007 s tímto programem: - kontrola plnění úkolů - konečný výběr cílové skupiny - zajištění lektorského sboru - zahájení jednání s vybranými cílovými skupinami - dopracování základních modulů – právního a ekonomického a diskuse nad nimi - zahájení činnosti na projektu vzdělávání správců konkursních podstat – grant z prostředků EU přidělený KSKŘI Moravskoslezským krajem ke dni 27. 12. 2006 ve výši 1 400 000 Kč; • informace o Universálním systému vzdělávání v oblasti insolvence; schůzky pracovní skupiny se konaly ve výše uvedených termínech a jejich obsahem bylo: pořádání konference „Nová etapa úpadkových procesů v ČR“ – termín 14. 7. 2007 s místem konání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, pořádání seminářů, plán jednání s ministerstvy a organizacemi nad účastí – zahájení 6. 2. jednáním s ministrem spravedlnosti JUDr. Jiřím Pospíšilem, který přislíbil převzetí záštity nad pořádáním konference. BULLETIN 2/2007
3
Informace o činnosti orgánů KSKŘI Představenstvo rozhodlo: • o podání informační zprávy územními sekcemi o plánované činnosti v roce 2007 pro účely zveřejnění v Bulletinu a na webových stránkách; • o předložení rámcových plánů činnosti komisí pro rok 2007 pro účely zveřejnění v Bulletinu a na webových stránkách; • o termínech, systému fungování a tématických okruzích metodické poradny pro rok 2007; • o termínech a členech zkušební komise zkoušek správce konkursní podstaty konaných před doporučením k zapsání do seznamu správců; Představenstvo dále odsouhlasilo a vzalo na vědomí níže uvedené informace: • k datu 1. 2. 2007 odstoupil z funkce předsedy dozorčí rady Ing. Radek Deutsch. Vzhledem k tomu, že v dozorčí radě nebyl volbami zabezpečen náhradník, dozorčí rada bude od data 1. 2. 2007 pracovat jen ve dvoučlenném složení: Ing. Václav Pelikán a JUDr. Zdeněk Indráček. Ing. Radek Deutsch předal představenstvu nedořešené případy z roku 2006 k dalšímu jednání. Jako externí spolupracovník dozorčí rady při řešení disciplinárních případů a stížností na činnost členů Komory byl představenstvem odsouhlasen JUDr. Bohumír Janeček; • v rámci úsporných opatření bude pro rok 2007: proplácení jízdného jen za skutečné náklady na jízdu, tzn. úhradu částky na počet ujetých km. Rovněž bude snížena částka 10 000 Kč/měsíc za vedení webových stránek na 5 000 Kč/měsíc = dodatek č. 1 ke Smlouvě o vedení a provozování webových stránek; • informace JUDr. Veselé a Ing. E. Deutsche o níže uvedených jednáních, která jimi byla vedena za Komoru: 7. 12. 2006 – MS ČR – práce na prováděcích vyhláškách k novým insolvenčním zákonům, 19. 12. 2006 – jednání se zahraničními partnery – prodej majetku v insolvenčních řízeních; 3. 2. 2007 – MS ČR – práce na prováděcích vyhláškách k novým insolvenčním zákonům; • informace sekretariátu: v průběhu února bude rozesláno 630 faktur pro platby členských příspěvků fyzickým osobám pro rok 2007 a 2 faktury pro platbu členského příspěvku právnickým osobám; • v návaznosti na ukončení příjmu žádostí o revokaci členství bude rozesláno oznámení o ukončení členství v současnosti 85 neplatičům členských příspěvků. Zároveň, pokud byli členové zapsáni u soudů jako skp, bude soud požádán o jejich vyškrtnutí; • návrh na termín k žádostem o revokaci členství, a to vzhledem k tomu, že u některých členů nedošlo k úhradě členského příspěvku za rok 2006 např. z důvodů dlouhodobé nemoci či pobytu v zahraničí; stanovilo lhůtu pro zaslání žádostí o revokaci členství v Komoře na 30. 3. 2007; • v roce 2007 bude vydáno celkem 5 čísel Bulletinu KSKŘI, a to dvě čísla ve formě tištěné a 3 čísla ve formě elektronické. Náplní jednotlivých čísel budou standardní rubriky a jiná upozornění; • zahájení činnosti volební komise KSKŘI – prezidentka Komory svolá dle ustanovení volebního řádu 1. zasedání volební komise KSKŘI v ČR, kterou valná hromada 4
BULLETIN 1/2007
schválila ve složení: Ing. V. Pelikán, Mgr. K. Touschek, JUDr. V. Kulhavý, JUDr. S. Zvolánková, Ing. J. Šrámek. Programem jednání bude volba předsedy a tvorba informačních výstupů pro členskou základnu do Bulletinu Komory a na webové stránky. Předpokládaným termínem bude (s ohledem na vydání 1. čísla Bulletinu) den 13. 2. 2007 od 9.30 hod.; • zahájení seminářů k likvidacím, které jsou nařízeny soudem: ve dnech: 24. 1. 2007; 31. 1. 2007, 7. 2. 2007 a 14. 2. 2007 se vždy od 10.00 hod. konaly v sídle Komory pod vedením Ing. Václava Pelikána semináře ke Stručnému metodickému průvodci likvidacemi, které jsou nařízeny soudem. Semináře jsou určeny pro členy Komory, kteří jsou vedeni v seznamech pořízených pro KS v Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Hradci Králové a pro MS v Praze; • informace o celojustiční soutěži „Právník roku“, kam Komora delegovala JUDr. Krčmáře, JUDr. Havla, Mgr. Kuhna a JUDr. Richtera. Do 5 nominovaných osob na ocenění byl zařazen JUDr. Zdeněk Krčmář; • úkol pro členy představenstva: vypracování podnětů k výmazu společnosti z OR. Představenstvo udělilo: • do doby doložení podkladových materiálů podmínečné členství 1 osobě; • na základě splnění podmínek členství udělilo řádné členství: 1 osobě; • zamítlo žádost o pozastavení členství u 1 osoby; • vzalo na vědomí žádosti o ukončení členství u 5 osob; • zamítlo žádost o prominutí platby členského příspěvku u 1 osoby.
124. ZASEDÁNÍ – 27. 3. 2007 Představenstvo vzalo na vědomí níže uvedené informace: • konference „Nová etapa úpadkových procesů se bude konat v PSP ČR 17. dubna 2007 od 8.30 hod. do 12.00 hod. Přednášejícími budou JUDr. J. Pospíšil, ministr spravedlnosti, City bank – H. Pijls, Americká obchodní komora – americký konkursní soudce Thomas Salerno, soudce NS ČR JUDr. Z. Krčmář, za Komoru JUDr. Veselá, zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR, dále je jednáno s MF ČR , MPSV ČR, zástupcem PSP ČR, atd.; na konferenci byli pozvání zástupci věřitelů, soudců, správců. V rámci mediální prezentace konference a Komory budou na konferenci přizváni zástupci celostátních deníků a ČT 1. Partnerem se sponzorským příspěvkem konference je HVB Czech Republic. Po konferenci bude vydán Sborník, který bude v rozsahu 250 kusů rozeslán odborné veřejnosti a partnerům Komory; • zasedání řídícího a řešitelského týmu projektů z ESF – vzdělávání věřitelů se koná v pravidelných intervalech v sídle žadatele – Komory. Osnovou jednání je dokončení vzdělávacích modulů právního a ekonomicko – manažerského a jejich propojení. Rovněž zahájení prací na projektu Moravskoslezského kraje; • práce na MS ČR – prováděcí vyhlášky a jednáních za Komoru; informaci podala JUDr. Jarmila Veselá: insolvenční rejstřík – vytváření agendy a formulářů – zkušební provozy – modelové skupiny na KS Brno pod vedením
Informace o činnosti orgánů KSKŘI Mgr. Kozáka. Posun účinnosti zákona v Parlamentu k 1. 1. 2008. Reálný provoz insolvenčního rejstříku v prosinci 2007. Práce na zkouškách insolvenčních správců = velmi volná forma; rozdělení dle působnosti na zkoušky z ekonomické a právní tématiky; • dne 13. 2. 2007 se konalo zasedání volební komise, předsedou byl zvolen Ing. Václav Pelikán, výstupy z volební komise byly zveřejněny v Bulletinu Komory č. 1/ 2007, který byl členské základně, partnerům Komory a státním institucím distribuován v průběhu měsíce března 2007; • ve dnech 24. 1., 31. 1., 7. 2. a 14. 2. 2007 se uskutečnily semináře k likvidacím nařízeným soudem pod lektorským vedením Ing. Václava Pelikána. Na semináře bylo pozváno 76 likvidátorů. Následně budou Komorou doporučeni k zapsání do seznamů likvidátorů u krajských soudů, které o seznam projevily zájem; • dne 29. 3. 2007 se od 9.00 hod. v sídle Komory uskuteční kvalifikační zkoušky před doporučením k zapsání do seznamu správců; zkušebními komisaři budou Ing. Krejčiřík a JUDr. Kulhavý; • Ministerstvem spravedlnosti byl Komoře v termínu do 26. 3. 2007 zaslán k připomínkování materiál k obchodnímu rejstříku, tiskopisy, agenda, apod. O zpracování připomínek za Komoru byli prezidentkou požádáni JUDr. Zvolánková, a JUDr. Kulhavý, kteří k materiálu neměli žádných připomínek; • výjezdní zasedání představenstva se bude konat v Nových Hradech ve Východočeském kraji ve dnech 28. 5. - 29. 5. 2007; • dne 15. 3. 2007 byla projednána spolupráce s Komorou certifikovaných účetních v rozsahu: reciproční výměna tisku; výměna odborných článků – na zahájení články představitelů Komory o možnostech spolupráce, poslání a významu organizací, vzájemná možnost účasti členů komor na vzdělávacích akcích se zvýhodněným vstupným, vzájemná „výměna“ lektorů na vzdělávací akce, prokliky mezi webovými stránkami – umístění loga partnera na webu, vzájemné poskytování informací z oblasti legislativy, spolupráce mezi odbornými komisemi. Představenstvo: • odsouhlasilo žádosti o revokaci členství u 11 osob; • vyslovilo upřímnou soustrast nad úmrtím 4 členů; • vzalo na vědomí žádosti o ukončení členství u 9 osob; • odsouhlasilo 2 žádosti o vznik fyzického členství.
125. ZASEDÁNÍ – 28. 5. – 29. 5. 2007 Představenstvo vzalo na vědomí: • hodnotící informace ke konferenci „Nová etapa úpadkových procesů v ČR, která se konala 17. dubna 2007; • informace k projektům vzdělávání věřitelů a správců: • zasedání řídícího a řešitelského týmu projektu vzdělávání věřitelů a insolvenčních správců se koná v pravidelných intervalech v sídle žadatele – Komory. Práce na projektu vzdělávání věřitelů pokračují, byly dokončeny moduly ekonomicko-manažerský a právní. Byly osloveny vybrané cílové skupiny a obeslány nabídkou na účast ve vzdělávacím procesu věřitelů. Zastoupeny jsou subjekty jak ze státní správy, tak z komerční sféry, a to jak z práv-
ní, tak ekonomické oblasti těchto subjektů. Bude realizováno výběrové řízení na vzdělávací agenturu v souvislosti s výběrem zpracovatelů učebních textů dle vzdělávacích modulů. Předpokládané zahájení samotné realizace výukových hodin bude v říjnu 2007. Po ukončení seminářů bude pracováno na trvalé udržitelnosti projektu. Projekt je prezentován na webových stránkách jak žadatele, tak partnera a průběžně je inzerován v tisku. Práce na projektu vzdělávání správců také pokračuje, v nejbližší době se uskuteční jednání na KS Ostrava (prostory pro vzdělávání aj.). Jednání se zúčastní JUDr. Veselá a JUDr. Janeček za KSKŘI a Doc. Ing. Klosová, CSc. za partnera při řešení projektu. Ostatní informace: • k datu 25. května 2007 byla uzávěrka elektronického Bulletinu č. 2/2007 – případné příspěvky, např. územních sekcí, je možné zaslat elektronicky; • K datu 30. 5. 2007 bude zahájeno I. upomínkové kolo k úhradám členských příspěvků. K dnešnímu dni uhradilo Komoře 500 fyzických osob (1 250 000 Kč) a 2 právnické osoby (40 000 Kč), celkem: 1 290 000 Kč; • JUDr. Veselá, která se 27. 4. 2007 s přednáškou k osobním úpadkům v ČR zúčastnila semináře s ruskýmu experty na MS ČR, podala krátkou informaci z jeho jednání; • v průběhu měsíce dubna 2007 byly na KS v Brně, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem a na MS Praha zaslány seznamy likvidátorů Komory pro likvidace nařízené soudem; • dozorčí rada KSKŘI pověřila sekretariát k ukončení jednání ve 4 případech, kdy stížnost byla neoprávněná a k zahájení jednání se členy Komory ve 2 nových případech; oba se týkají činnosti správců konkursních podstat; • JUDr. Veselá podala přítomným informaci k činnosti MS ČR ohledně insolvenčního rejstříku – práce na něm průběžně pokračují. Pokud jde o vzdělávání insolvenčních správců – to bude zajišťovat samo MS ČR; • KSKŘI v ČR obdržela 15. 5. 2007 informaci o zastavení zápisu osob do seznamů správců konkursních podstat: „Dopisem ze dne 27. 2. 2007, čj. 529/05 L O SP/40 ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil vyzval všechny krajské soudy, aby dnem 1. 4. 2007 pozastavily zápis dalších osob do seznamu správců konkursní podstaty. Důvodem je blížící se účinnost nové právní úpravy úpadkového práva v ČR, tj. zákona č. 182/2006 Sb. a zákona č. 312/2006 Sb. Obě právní normy předpokládají zavedení jediného seznamu správců pro úpadková řízení. Seznam bude spravován Ministerstvem spravedlnosti. Podmínky pro zápis do tohoto seznamu vychází především ze zákona č. 312/2006 Sb., který počítá ve svých přechodných ustanoveních s dočasným převzetím stávajících seznamů správců konkursní podstaty. Aby bylo možné převedení seznamu správců konkursní podstaty do seznamu nového, vedeného dle zákona č. 312/2006 Sb. v tzv. Insolvenčním rejstříku, je třeba vytvořit již v tomto okamžiku neměnný stav stávajících seznamů“; • KSKŘI v ČR obdržela od ministra spravedlnosti k připomínkování: návrh zákona o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě; termín zaslání BULLETIN 2/2007
5
Informace o činnosti orgánů KSKŘI připomínek do 10. 6. 2007; návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev; termín zaslání připomínek do 13. 6. 2007; • časopis EURO uspořádal 25. 4. 2007 pod záštitou Miroslava Kalouska, ministra financí ČR, druhý ročník konference na téma „Život na dluh ... aneb zadluženost českých domácností“ (první ročník se konal 28. 2. 2006). Pozvánku na druhý ročník konference konané formou diskusního setkání obdrželi členové KSKŘI, kteří se zúčastnili loňského setkání. Informaci z průběhu letošního ročníku podala JUDr. Jarmila Veselá. Představenstvo: • odsouhlasilo vznik členství u 1 právnické osoby; • odsouhlasilo vznik členství u 2 fyzických osob.
126. ZASEDÁNÍ – 25. 9. 2007 Představenstvo odsouhlasilo: • organizaci valné hromady s tím, že rok 2007 je rokem volebním, kdy bude na valné hromadě k datu 30. 11. 2007 zvoleno pro následující tříleté funkční období nové představenstvo a posléze i dva viceprezidenti a prezident Komory. Volby předsedů tedy musí v roce 2007 centrálně proběhnout i v územních sekcích, tak, aby k datu 30. 11. 2007 byl znám nový předseda územní sekce – člen představenstva; • úkoly plynoucí z organizace valné hromady: termín konání VH: 30. 11. 2007 (pátek); místo konání: prostory Justiční akademie v Praze, Hybernská 18, Praha 1; občerstvení: zabezpečení prostřednictvím cateringu – 75 Kč/osoba (rozsah: káva, voda, oběd); zveřejnění pozvánky na valnou hromadu v Bulletinu Komory a na webových stránkách 30 dnů před konáním valné hromady (tj. 30. 10. 2007) a zprávy o činnosti představenstva v roce 2007, jednacího řádu valné hromady a volebního řádu; • materiály pro členskou základnu, které jí budou předány před konáním valné hromady s termínem zpracování zpráv 30. 10. 2007: - zpráva prezidentky o činnosti Komory v roce 2007 – JUDr. Veselá - zpráva o činnosti dozorčí rady – Ing. Václav Pelikán - zpráva o činnosti disciplinární komise – Ing. Václav Pelikán - zpráva o činnosti smírčí komise – JUDr. Jiří Magasanik - zpráva o činnosti územních sekcí: předsedové územních sekcí - zpráva o činnosti pracovních komisí: předsedové odborných komisí - plán práce pro rok 2008 – JUDr. Veselá - zpráva o hospodaření Komory v roce 2007 – Ing. Šrámek, Ing. Rosová - návrh rozpočtu Komory pro rok 2008 – Ing. Šrámek, Ing. Rosová • návrhy na volbu členů komisí valné hromady: - volba členů mandátové komise: předseda Ing. Vladimír Malčík
6
BULLETIN 2/2007
- volba členů návrhové komise: předsedkyně JUDr. Světlana Zvolánková - volba předsedajícího valné hromady: Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc. - volba zapisovatele jednání valné hromady: JUDr. Bohumír Janeček - volba ověřovatele zápisu: Ing. Erich Deutsch. Představenstvo vzalo na vědomí: • informace o činnosti pracovní skupiny pro vzdělávání – projekty z EU – „Profesní vzdělávání věřitelů“ – region hlavní město Praha; byly vytvořeny: učební moduly, právní a ekonomicko-manažerský; bylo vyhlášeno výběrové řízení na výběr vzdělávací agentury, která měla za úkol vybrat zpracovatele učebních textů výše uvedených modulům (ve výběrovém řízení zvítězil 1. VOX, a.s.); byly obeslány cílové skupiny, a to zástupci bank, profesních komor, státních institucí, apod. a z jejich řad byly vytvořeny dvě vzdělávací skupiny 1. právníci a 2. ekonomové; byly vytvořeny učební osnovy a učební plán; byl vytvořen lektorský tým; byly vytvořeny webové stránky projektu; projekt je průběžně medializován v odborném tisku; zahájení 1. kursu 25. 10. 2007 – ekonomové, vždy s frekvencí 1x týdně 6 hodin, ukončení kursu v únoru 2008 seminární prací a ústní zkouškou.. Zahájení 2. kursu v lednu 2008 – právníci, ukončení kursu v květnu 2008, rovněž zpracováním seminární práce a ústní zkouškou. Činnost pracovní pro skupiny pro projekt „Profesní vzdělávání insolvenčních správců“ v Moravskoslezském regionu: regionálním koordinátorem byl stanoven JUDr. B. Janeček, bylo zahájeno jednání s Krajským soudem v Ostravě ve věci spolupráce na vzdělávání; byl stanoven postup pro výběr správců pro zapojení do vzdělávacího projektu, byly zahájeny práce na vzdělávacích modulech, projekt je průběžně medializován; • JUDr. Veselá informovala představenstvo o vývoji prací na MS ČR ve věci insolvenčního rejstříku a prováděcích vyhlášek a o připomínkách, které KSKŘI ministerstvu zaslala k navrženým odměnám správců a k obsahu zkoušek připravovaných pro insolvenční správce. Představenstvo vzalo na vědomí žádosti o ukončení členství u 2 osob.
Zprávu o činnosti představenstva dle zápisů zpracovala: Pavlína Linhartová tajemnice KSKŘI v ČR
ověřila: JUDr. Jarmila Veselá prezidentka KSKŘI v ČR
Informace o činnosti orgánů KSKŘI
Zpráva o činnosti územních sekcí v roce 2007 JIHOMORAVSKÁ ÚZEMNÍ SEKCE KSKŘI v ČR Činnost výboru Jihomoravské územní sekce Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice vycházela z plánu práce pro rok 2007. Výbor se scházel dle potřeby každé první úterý v měsíci v 10:00 hod v zasedací místnosti firmy HZ Brno, spol. s r.o v Brně, Nové Sady 27. Ve 45. týdnu byly plánovány volby do výboru Jihomoravské územní sekce Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice a příprava Valné hromady a voleb do orgánů Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice. Ing. Vladimír Malčík předseda
STŘEDOČESKÁ ÚZEMNÍ SEKCE VČ. HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Vedení územní sekce pro Středočeský kraj včetně hlavního města Prahy zorganizovalo pro členskou základnu dvoudenní seminář na téma: „NOVÝ INSOLVENČNÍ ZÁKON“. Přednášel Mgr. Jan Kozák, soudce zabývající se problematikou konkursních řízení a místopředseda Krajského soudu v Brně a Mgr. Lukáš Pachl, asistent soudce Krajského soudu v Brně. Seminář se konal 4. 4. a 11. 4. 2007 v Ústavu zemědělských a potravinářských informací, Slezská 7, Praha 2. V listopadu plánuje vedení sekce uspořádat seminář na téma: „Nový insolvenční zákon v daňových souvislostech“. Ing. Jiří Klíma předseda
SEVEROMORAVSKÁ ÚZEMNÍ SEKCE Severomoravská územní sekce uspořádala pro své členy, v rámci udržování a doplňování kvalifikace, odborné semináře zaměřené na zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) č. 182/2006 Sb. a předpisy související. Tyto semináře navazovaly volně na semináře konané 16. listopadu 2006. První seminář se konal 12. 13. dubna 2007 v Ostravici v hotelu Odra, druhý seminář se koná 21. 11. 2007. Lektory byli Mgr. Petr Budín, konkursní soudce Krajského soudu v Ostravě, Mgr. Jan Kozák, konkursní soudce Krajského soudu v Brně. JUDr. Bohumír Janeček předseda
„Vybrané okruhy zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.“ Seminář se konal 27. 4. 2007 a lektorsky jej vedla konkursní soudkyně KS v Hradci Králové JUDr. Monika Marčišinová. Ing. Jitka Jiskrová předsedkyně
JIHOČESKÁ ÚZEMNÍ SEKCE Výbor jihočeské územní sekce KSKŘI zasílal členům své sekce pravidelně nové informace, které obdržel od představenstva Komory. Již tradičně probíhají neformální konzultace mezi členy sekce k aktuálním problémům. V měsíci listopadu připravuje sekce školení k aktuálním otázkám aplikace nových zákonů. JUDr. Milena Nováková předsedkyně
SEVEROČESKÁ ÚZEMNÍ SEKCE Výbor severočeské územní sekce KSKŘI v ČR se ve své činnosti zabýval podněty z jednání představenstva a v letošním roce upřednostnil neoficiální konzultační činnost s jednotlivými členy sekce nad problematikou z oblasti konkursních a likvidačních řízení. JUDr. Jiří Magasanik předseda
ZÁPADOČESKÁ ÚZEMNÍ SEKCE V roce 2007 se konaly pravidelné schůze územní sekce 1 x měsíčně (vždy první středu v měsíci) s výjimkou letních prázdnin. Pravidelné schůzky se konají v Plzni, Purkyňova 25, restaurace U Hejtmana. Výbor sekce se v období roku 2007 scházel podle potřeby, avšak nejméně jednou měsíčně. Účast na pravidelných schůzích činila 8 - 10% ze všech členů sekce. Jedním z hlavních témat v roce 2007 byl nový insolvenční zákon. Dále byli na těchto schůzích členové seznamováni se stavem schvalování právních předpisů, které se váží k novému insolvenčnímu zákonu a dosavadnímu konkursnímu řízení. Projednána byla i rozhodnutí soudů a nálezy ústavního soudu, které byly v průběhu roku 2007 soudy vydány a které souvisejí s konkursem či likvidacemi. Na všech schůzkách byli členové sekce informováni o jednání představenstva a přijatých závěrech. Mgr. Karel Touschek předseda
VÝCHODOČESKÁ ÚZEMNÍ SEKCE Východočeská územní sekce uskutečnila v prostorách Krajského soudu v Hradci Králové seminář pro správce konkursních podstat a odbornou veřejnost na téma
BULLETIN 2/2007
7
Informace o činnosti orgánů KSKŘI
Zpráva o činnosti odborných komisí KSKŘI v ČR v roce 2007 ZPRÁVA O ČINNOSTI KOMISE PRO INFORMATIKU Sekce komise: webové stránky, mezinárodní vztahy, bulletin, metodická poradna • Sekce webové stránky na stránkách webu Komory jsou pravidelně zveřejňovány pozvánky na akce Komory, informace z legislativy, upozornění na judikáty, zápisy z jednání představenstva, informace o spolupráci Komory s jinými subjekty apod. Činnost sekce zabezpečuje sekretariát. • Sekce mezinárodní vztahy KSKŘI v ČR dále pokračuje v navázané spolupráci se slovenskými partnery, jako je Institut pro vzdělávání konkursních správců či Asociace specialistů pro sanační procesy, a to formou výměny zkušeností či účastí na akcích a seminářích. Rovněž je pokračováno ve spolupráci s INSOL International či INSOL Europe. Činnost sekce zabezpečuje JUDr. Jarmila Veselá • Sekce Bulletin Bulletin byl vydán v roce 2007 ve dvou tištěných formách a ve třech elektronických formách. Snahou redakční rady je vytvořit informačně-odborný časopis a zařadit do jeho obsahu zajímavé a podnětně rozhovory s odborníky z oblasti úpadkového práva, objektivně informovat o činnosti Komory a přinést podněty pro rozvoj činnosti členů Komory. Redakční rada by přivítala zapojení členské základny v příspěvkové oblasti. Činnost sekce zabezpečuje sekretariát a redakční rada. •Sekce metodická poradna Představenstvo Komory, tak jako v předešlých letech, tak i v letošním zavedlo kalendář konzultací metodické poradny, a to jak v osobní, tak v písemné rovině. Nejzajímavější dotazy a odpovědi jsou pravidelně zveřejňovány na stránkách Bulletinu. Činnost sekce zabezpečují členové představenstva. ZPRÁVA O ČINNOSTI VZDĚLÁVACÍ KOMISE Vzdělávání bylo v roce 2007 směřováno do těchto oblastí: 1. Vzdělávací programy pro členskou základnu KSKŘI v ČR Členská základna měla možnost využít vzdělávacích akcí organizovaných sekcemi KSKŘI v ČR, a to seminářů vztahujícím se především k zákonu č. 182/2006 Sb., či zákonu č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Dále byli organizovány semináře k likvidacím nařízeným soudem, které zabezpečil Ing. Václav Pelikán 2. Předávání informací vzdělávací komise členské základně Výstupy z činnosti vzdělávací komise a představenstva Komory jsou zveřejňovány v zápisech z jednání představenstva prostřednictvím redakční rady v Bulletinu a na webových stránkách. Významnou roli v informační strategii KSKŘI sehrála i vystoupení prezidentky v masmédiích a publikační činnost Ing. E. Deutsche v Bulletinu. 3. Vzdělávání v rámci projektů z ESF – „Profesní vzdělávání věřitelů“, „Profesní vzdělávání insolvenčních správců“. 8
BULLETIN 2/2007
Činnost zabezpečuje JUDr. Jarmila Veselá, Doc. Ing. Anna Klosová, CSc., Ing. Václav Pelikán, Ing. Erich Deutsch a sekretariát Komory. Celkovou činnost zabezpečuje: Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc. – předseda, JUDr. Jarmila Veselá, Doc. Ing. Anna Klosová, CSc., Ing. Erich Deutsch, Ing. Václav Pelikán. ZPRÁVA O ČINNOSTI PRÁVNÍ KOMISE Sekce komise: daňová, rekodifikace úpadkového práva, pohledávek, obecné legislativy, pojistného produktu a tvorby vnitřních předpisů Komory. Komise v roce 2007 zabývala především • přípravami a spoluúčastí na tvorbě doprovodných vyhlášek pro zákony č. 182/2006 Sb. a č. 312/2006 Sb., • MS ČR: - vyhláška, kterou se stanoví způsob určení odměny některých hotových výdajů insolvenčního správce, - vyhláška, kterou se stanoví obsah a další náležitosti zkoušky insolvenčního správce, - vyhláška, kterou se stanoví limit pojistného plnění a minimální standardy. Průběžně se potom komise zabývala úkoly, které lze obecně popsat: - přeshraniční konkursní řízení a legislativa, - příprava konference, - likvidace nařízené soudem, - připomínkování navrhovaných zákonů, postoupených MS ČR. Práce komise je specificky zaměřena nejen k řešení problematiky ryze legislativní, ale rovněž k posílení pozice Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci, zvýšení její prestiže v úsilí o profesionalitu práce správce konkursní podstaty a likvidátora. Předsedkyně komise připravila konferenci „Nová etapa úpadkových procesů v ČR“, která se konala 4. dubna 2007 v Poslanecké sněmovně Parlamentu, pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila a byla určena všem aktérům úpadkových procesů. Činnost komise zabezpečuje: JUDr. Jarmila Veselá, předsedkyně; Ing. Jozef Šrámek, Ing. Erich Deutsch, JUDr. Světlana Zvolánková, JUDr. Václav Kulhavý, Mgr. Irena Smutná, JUDr. Zdeněk Materna, JUDr. Bohumír Janeček. ZPRÁVA O ČINNOSTI EKONOMICKO – ORGANIZAČNÍ KOMISE Sekce komise: hospodaření Komory, organizační chod sekretariátu • Sekce hospodaření Komory Účetnictví Komory již pátým rokem zabezpečuje externí ekonomka a vede je v podvojném systému. Čerpání finančních prostředků z jednotlivých kapitol ve své podstatě vychází ze schváleného rozpočtu pro rok 2007. Samostatná zpráva o hospodaření Komory v roce 2007 a návrh rozpočtu – včetně komentářů bude součástí samostatné zprávy pro valnou hromadu konanou 30. 11. 2007.
Informace o činnosti orgánů KSKŘI • Sekce organizačního chodu sekretariátu Sekretariát KSKŘI v ČR od II. pololetí roku 2003 pracuje v obsazení s 1 celým a ½ pracovním úvazkem. Vzhledem k velkému obsahu činnosti Komory – (sekretariát se podílí na činnosti všech komisí, na vzdělávání, tvorbě Bulletinu, chodu webových stránek, překladech z AJ, přepisu odborných studií, zabezpečuje praktický chod sekretariátu – objednávkami, vypracovává podklady pro
činnost představenstva apod.); organizační komise předpokládá stabilizaci tohoto personálního stavu i pro další období. Chod sekretariátu je plnohodnotně funkční i v době čerpání dovolených či nemoci jednoho ze zaměstnanců. Činnost komise zabezpečuje: Ing. Jozef Šrámek, Ing. Jiří Krejčiřík
Vzdělávání insolvenčních správců Vážené členky, vážení členové, počínaje informací na valné hromadě v roce 2006 a následně průběžnými informacemi zveřejňovanými v jednotlivých číslech Bulletinu či na webových stránkách, je Vám již známo, že se Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci zpracováním projektů zapojila do strukturálních fondů Evropské unie, jmenovitě Evropského sociálního fondu, a uspěla, i když snaha byla vyvíjena na celém územní České republiky s žádostmi o přidělení dotací na vzdělávání insolvenčních správců a zástupců věřitelů, na územní Moravskoslezského kraje a na územní hlavního města Prahy. Cílem a úkolem KSKŘI bude pokračovat v přípravě a zpracování projektů pro nové grantové období 2007 – 2013, tak, aby byly pokryty všechny regiony ČR a profesní vzdělání mohlo být nabídnuto všem členům KSKŘ, aby tak byli po odborné stránce kvalitně připraveni na nové období.
Nabídka vzdělávání pro insolvenční správce v Moravskoslezkém kraji V rámci projektu „Rozvoj a zlepšení nabídky pro insolvenční správce“, určeného Moravskoslezskému kraji, upozorňujeme všechny správce konkursních podstat, kteří jsou zapsáni v seznamu Krajského soudu v Ostravě, na možnost účasti v pilotním vzdělávacím programu. Termín příjmu přihlášek bude centrálně vyhlášen na úřední desce Krajského soudu v Ostravě, v regionálním či celostátním tisku a rovněž na webových stránkách KSKŘI v ČR. Obsah seminářů bude vysoce odborný a jejich kapacita bude početně omezena, proto Vás vyzýváme k urychlené úvaze nad vaší účastí. INFORMACE O PROJEKTU
Operační program Rozvoj lidských zdrojů Projekt CZ.04.1.03/3.3.14.4/0008 Rozvoj a zlepšení nabídky vzdělávání pro insolvenční správce v Moravskoslezském kraji (zkrácený název „Vzdělávání insolvenčních správců“) Cíle projektu: Cílem projektu je připravit nabídku vzdělávání a tím vytvořit podmínky pro dosažení vysoké odborné způsobilosti insolvenčních správců působících v Moravskoslezském kraji. Ve vzdělávání chce uplatnit interdisciplinární přístup a využít zahraničních zkušeností. Současně si klade za cíl vést správce k celoživotnímu vzdělávání. Projekt nabídne vzdělávání pro uvedenou cílovou skupinu, navržený vzdělávací program ověří ve dvou pilotních kurzech: a) ve skupině insolvenčních správců s právním základním vzděláním, b)ve skupině insolvenčních správců s ekonomickým základním vzděláním. Zdůvodnění potřebnosti projektu: Průběh konkursních řízení a zejména jejich charakter se od roku 1994 výrazně změnil a řízení těchto procesů klade stále větší požadavky na všechny účastníky insolvenčních řízení. V základní kvalifikaci správců jsou značné rozdíly. Nebyl doposud vytvořený dohled nad metodikou a metodologií profesního vzdělávání insolvenčních správců a až nyní, v souvislosti s přípravou na zavedení nového insolvenčního zákona do praxe, se připravuje systém zkoušek potvrzujících odbornou způsobilost k výkonu funkce správce. Doba realizace projektu: Projekt byl zahájen 1. ledna 2007 a jeho řešení bude ukončeno 30. června 2008. Spolupracující organizace: Poradenství/Consultancy Tis Praha s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, rozpočtem Moravskoslezského kraje a státním rozpočtem České republiky. BULLETIN 2/2007
9
KSKŘI a stát Vážení členové Komory, kolegové a čtenáři, od 1. 1. příštího roku nastává pro nás všechny období, kdy budeme muset v oblasti insolvenčních řízení postupovat podle nového insolvenčního zákona. Naše KSKŘI měla v plánu ve druhé polovině tohoto roku připravit seminář, který by se zabýval nikoli novým insolvenčním zákonem, ale návodem pro správce jak postupovat při insolvenčních řízeních, používat formuláře, jak být připraven na zkoušky, jaké bude odměňování správců, atd. S ohledem na skutečnost, že prováděcí předpisy k insolvenčnímu zákonu nejsou doposud vydány, jsme nuceni posunout výše uvedený seminář až do příštího roku. Pokusím se Vás nyní alespoň obecně informovat o situaci z dostupných zpráv od MS ČR: • Doprovodný zákon k insolvečnímu zákonu byl odsouhlasen v Poslanecké sněmovně a je projednáván v Senátu. Předpokládá se, že by mohl být schválen do konce listopadu t.r. • Současní správci konkursních podstat nemusí podávat žádosti o zapsání do seznamu insolvenčních správců vedeného MS ČR, dojde k jejich automatickému zapsání. • Návrh prováděcí vyhlášky o zkouškách insolvenčních správců zpracovaný MS ČR uvádí pouze obecné zadání
znalostí, z nichž budou insolvenční správci zkoušeni. Naše KSKŘI proto nabídla MS ČR spolupráci při vytváření zkušebních okruhů. • Návrh prováděcí vyhlášky vypracovaný MS ČR o odměně insolvenčního správce obsahuje taxy odměn v podobné výši jako současná vyhláška. Zásadně odlišný je však základ, ze kterého se odměna počítá. Do základu nejsou započítány výnosy použité k úhradám pohledávek za podstatou, však s výjimkou pracovních nároků a úhrad Úřadům práce. V období několika posledních let se dostávají do konkursu subjekty, jejichž majetek je nevelký. Insolvenční správce tak podle připravené vyhlášky ve velké většině případů bude pracovat za minimální odměnu 45 000 Kč. O pochybnostech správců, zda-li jsou vůbec schopni se profesionálně zabývat výkonem funkce insolvenčního správce za daných podmínek, se můžete dočíst v dalších článcích tohoto Bulletinu. Výše popsány jsou, vážení čtenáři, dostupné informace o prováděcích předpisech. Sledujte naše webové stránky případně Bulletin, kde budou zveřejňovány zprávy o přijatých prováděcích vyhláškách a další informace důležité zejména pro činnost insolvenčních správců. JUDr. Jarmila Veselá prezidentka
Dopisy ministerstvu spravedlnosti ČR Připomínky k návrhu vyhlášky o odměnách insolvenčních správců Připomínky k návrhu vyhlášky provádějící některá ustanovení zákona o insolvenčních správcích S blížícím se termínem účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, stále naléhavěji trápí konkursní správce existenčně podmíněná otázka: „Jakou podobu bude mít konečné znění vyhlášky o odměnách insolvenčních správců“ a zda požadavky, které na ně bude klást zkouška insolvenčního správce, vycházejí z reality. Na výstupní materiály Ministerstva spravedlnosti ČR, které má Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci k dispozici bylo, vycházejíc z běžné konkursní praxe, nutné reagovat a zaslat řadu věcných podnětů. S jejich zněním se můžete seznámit níže.
JUDr. Jarmila Veselá prezidentka KSKŘI v ČR Praha, 7. září 2007 Vážený pane ministře, obracím se na Vás ve věci vyhlášky o odměnách insolvenčních správců. Sazby odměn insolvenčních správců v případě konkursu jsou v připravované vyhlášce uvedeny ve výších v podstatě odpovídajících sazbám předchozí vyhlášky; nicméně výpočet vychází z jiného základu, sníženého o náklady na správu podstaty. Fakticky tak dojde k výraznému snížení odměn insolvenčních správců oproti současnému stavu a rovněž oproti stavu před 31. 8. 2006. Navrhovaný způsob výpočtu v sobě nese riziko ztráty motivace insolvenčního správce ve většině insolvenčních případů. Pro ilustraci uvádím, že až 80 % konkursů obsahuje nevelký majetek. V poměrně značném množství případů tak musí správce vyvinout náročné a dlouhodobé úsilí, aby se mu podařilo majetek v konkursní podstatě dohledat, právně od-
10
BULLETIN 2/2007
KSKŘI a stát břemenit, spravovat a zpeněžit; správci zůstává právně i finančně vypořádaná podstata, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky za podstatou, avšak nezbylo na rozdělení věřitelů. Podle nové úpravy insolvenční správce nebude motivován k „vyčišťování“ podstaty, neboť jeho odměna v takovém případě bude minimální. Stát tak může mít problémy s právně nedořešenými majetkovými podstatami. Jsem si jako členka týmu připravujícího na MS ČR vyhlášky vědoma nebezpečí, že při zvýšení sazeb by mohla být vyhláška o odměnách správce neakceptovatelná. Je však mojí povinností, abych jako prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR upozornila, že přijetí takto formulované vyhlášky může prakticky znamenat na řadu let likvidaci profesionálního stavu insolvenčních správců, z nichž značná část jsou členové naší Komory. Chápu, vážený pane ministře, že je potřeba při vytváření nové insolvenční legislativy dosahovat kompromisů nezbytných k jejímu společenskému přijetí. Berte, prosím, tento dopis jako argument pro jednání s Ministerstvem financí ČR, i jako alibi odborné veřejnosti, že upozornila na možné nevratné likvidační důsledky pro insolvenční správce. Vážený pan JUDr. Jiří Pospíšil ministr spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR Vyšehradská 16 120 00 Praha 2 Ministerstvo spravedlnosti ČR Vyšehradská 16 128 10 Praha 2 Praha 10. září 2007 Čj. 546 /2007
Vyjádření k návrhům prováděcích vyhlášek k insolvenčnímu zákonu a k zákonu o insolvenčních správcích Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR zasílá následující vyjádření k výše uvedeným návrhům prováděcích vyhlášek. Ve svém vyjádření jsme se soustředili pouze na podstatné připomínky a jen k těm vyhláškám, které se bezprostředně týkají insolvenčních správců. K návrhu vyhlášky o odměňování správců: Sazby odměn insolvenčních správců v případě konkursu jsou v připravované vyhlášce uvedeny ve výších v podstatě odpovídajících sazbám předchozí vyhlášky; nicméně výpočet vychází z jiného základu sníženého o náklady na správu podstaty. Fakticky tak dojde k výraznému snížení odměn insolvenčních správců oproti současnému stavu a rovněž oproti stavu před 31. 8 2006. Navrhovaný způsob výpočtu v sobě nese riziko ztráty motivace insolvenčního správce ve většině insolvenčních případů. Pro ilustraci uvádím, že až 80 % konkursů obsahuje nevelký majetek. V poměrně značném množství případů tak musí správce vyvinout náročné a dlouhodobé úsilí, aby se mu podařilo majetek v konkursní podstatě dohledat, právně odbřemenit, spravovat a zpeněžit; správci zůstává právně i finančně vypořádaná podstata, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky za podstatou, avšak nezbylo na rozdělení věřitelů. Podle nové úpravy insolvenční správce nebude motivován k „vyčišťování“ podstaty, neboť jeho odměna v takovém případě bude minimální. Stát tak může mít problémy s právně nedořešenými majetkovými podstatami. Ustanovení § 9 odst. 3 1. varianty – omezení výše nákladů na poštovné, telekomunikační poplatky atd. do výše 5 % odměny insolvenčního správce se nám v případě velkých insolvenčních řízení jeví nesmyslné. K návrhu vyhlášky provádějící některá ustanovení zákona o insolvenčních správcích: Obsah zkoušky insolvenčního správce v § 2 odst. 3 je vymezen velmi obecně, takže bude nezbytné vypracovat okruhy blíže definující rozsah požadovaných znalostí správce v jednotlivých oblastech práva. Dále podle našeho názoru není podstatné, aby insolvenční správce měl důkladné znalosti makroekonomiky. Úkolem insolvenčního správce není zabývat se ekonomikou společnosti, nýbrž ekonomikou jednotlivého subjektu. S pozdravem JUDr. Jarmila Veselá prezidentka BULLETIN 2/2007
11
Hovoříme s odborníky
Správci pozor – připravuje se pro vás nová „dohoda“ JUDr. Václav KULHAVÝ, autor je členem představenstva KSKŘI v ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR nám dle dostupných informací připravilo dvě varianty Vyhlášky „o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů.“ Vyhláška má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2008 – resp. v souladu s nabytím účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). V souladu s tím má nabýt účinnosti také zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. I kdybychom spojili obě tyto varianty návrhu vyhlášky v jednu, kam bychom vybrali pouze ta ustanovení, která jsou pro správce výhodná, tak by zůstala některá ustanovení, která jsou naprosto nepřijatelná a v praxi by znamenala pro insolvenční správce snížení jejich odměny (oproti stávající úpravě ve vyhlášce č. 476/1991 Sb., v platném znění, kterou se upravují některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání) minimálně o 50 až 70 %. Návrh vyhlášky považuji za výsměch činnosti budoucích insolvenčních správců. Pokud by se skutečně realizoval, tak by nastala taková situace, že by nikdo nechtěl, nebyl by ani motivován, činnost insolvenčního správce vykonávat! A pokud by zůstali někteří správci ochotni za „almužnu“ pracovat, tak velmi pochybuji o jejich kvalitě co do znalostí, odpovědnosti, zkušeností, odborné péče apod. Na jedné misce vah se velmi rozšiřuje pracnost konkursů, odpovědnost správců, rozšiřuje se požadavek na vysokoškolské vzdělání, zkoušky odborné způsobilosti a o řadu dalších konkrétních povinností uvedených v příslušných ustanoveních zákonů a na druhé misce vah bude nižší (tedy podstatně nižší) odměna? V této souvislosti upozorňuji zejména na ust. § 1 odst. 2 návrhu, ve kterém je pro mne zcela z nepochopitelných
důvodů uvedena odměna 2 % z čistého výtěžku zpeněžení na zajištěné věřitele, cituji: „Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli“. Domnívám se (a to není jenom můj názor, ale názor i ostatních členů představenstva KSKŘI v ČR), že pokud nedojde k podstatné úpravě návrhu vyhlášky o odměňování insolvenčního správce, tak do 12 měsíců od účinnosti nezbude nikdo z kvalifikovaných správců, který by byl ochoten činnost insolvenčního správce vykonávat a může dojít ke kolapsu v této profesi. Situace se může vyhrotit až tak, že již započatá insolventní řízení nebude nikdo ochoten dokončit, když se nechá insolvenční správce např. ze zdravotních důvodů zprostit funkce. Je třeba si uvědomit raději včas, že se jedná o náročnou práci vyžadující vysokoškolské vzdělání, náročné zkoušky, neustálé sebevzdělávání, obrovské nasazení, zvýšenou osobní odpovědnost, ručení celým svým majetkem za případnou škodu, náklady na vybavení kanceláře výpočetní technikou, internetem, aktualizovanými právními předpisy, softwarem, telefonem a faxem apod. Pochybuji o tom, že by se našel od 1. 1. 2008 nějaký odpovědný a problematiky znalý insolvenční správce, který by činnost insolvenčního správce vykonával z domova nebo v nějaké pronajaté místnosti či v zaměstnání, když se od něho vyžaduje zajištění celé řady činností, profesní náročnosti, často i týmové práce apod. Výkon činnosti insolvenčního správce bude vyžadovat příslušné zázemí a vybavení a s tím související náklady a investice na vrub správce, bez kterých nelze tyto činnosti zabezpečit s plnou zodpovědností. Autor tohoto článku uvítá připomínky, názory a návrhy k řešení této problematiky. V této souvislosti si dovoluji předložit „spojení“ obou variant v jednu, jak uvádím shora, upravenou o návrhy KSKŘI.
Vyhláška ze dne 2007 o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. c) a d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): §1 Odměna insolvenčního správce při konkursu (1) Za výkon funkce insolvenčního správce po rozhodnutí o prohlášení konkursu náleží insolvenčnímu správci odměna tvořená součtem odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. (2) Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. NAVRHUJI VYPUSTIT CELÝ odst. 2 12
BULLETIN 2/2007
Hovoříme s odborníky (2) Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku od 0 do 10 mil. Kč 15% od 10 mil. do 50 mil. Kč 1 500 000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. do 100 mil. Kč 5 500 000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 100 mil. do 250 mil. Kč 8 000 000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč od 250 mil. Kč 9 500 000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč NAVRHUJI NAHRADIT ZNĚNÍM, KTERÉ NA JEDNÁNÍ NA MINISTERSTVU SPRAVEDLNOSTI PROSAZOVALA ZA KSKŘI V ČR PREZIDENTKA KOMORY JUDr. JARMILA VESELÁ: Odměna insolvenčního správce se v případě konkursu určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele a činí částka zpeněžení majetkové podstaty v Kč odměna Od 0 do 150 000 50 000 Od 150 000 do 5 000 000 45 000 + 49 % z částky přesahující 150 000 Od 5 000 000 do 25 000 000 2 421 000 + 34 % z částky přesahující 5 000 000 Od 25 000 000 do 50 000 000 9 221 000 + 17 % z částky přesahující 25 000 000 Od 50 000 000 do 125 000 000 13 471 000 + 3,5 % z částky přesahující 50 000 000 Od 125 000 000 16 096 000 + 1,5 % z částky přesahující 125 000 000 +) viz „Důvodová zpráva“ (KSKŘI) uvedená níže (3) Výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou. (4) Není-li rozhodnutí o prohlášení konkursu spojeno s rozhodnutím o úpadku, přičítá se k odměně insolvenčního správce určené podle odstavce 1 odměna z počtu přihlášených věřitelů, která činí za každého přihlášeného věřitele 1 000 Kč. Odměna z počtu přihlášených věřitelů činí nejméně 10 000 Kč, nejvýše však 3 000 000 Kč. (5) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí celková odměna insolvenčního správce minimálně 45 000 Kč. §2 Odměna insolvenčního správce při reorganizaci Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace, činí odměna insolvenčního správce při ceně majetkové podstaty stanovené rozhodnutím insolvenčního soudu do 250 000 Kč 25 %, nejméně však 20 000 Kč od 250 000 do 1 mil. Kč 62 500 Kč + 20 % z částky přesahující 250 000 Kč od 1 mil. do 5 mil. Kč 212 500 Kč + 15% z částky přesahující 1 mil. Kč od 5 mil. do 10 mil. Kč 81 500 Kč + 10 % z částky přesahující 5 mil. Kč od 10 mil. do 50 mil. Kč 1 312 500 Kč + 5 % z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. do 100 mil. Kč 3 312 500 Kč + 1 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 100 mil. do 250 mil. Kč 3 812 500 Kč + 0,5 % z částky přesahující 100 mil. Kč od 250 mil. Kč 4 562 500 Kč + 0,25 % z částky přesahující 250 mil. Kč . (2) Není-li rozhodnutí o povolení reorganizace spojeno s rozhodnutím o úpadku, přičítá se k odměně insolvenčního správce odměna z počtu přihlášených věřitelů, která činí za každého přihlášeného věřitele 1 000 Kč. Odměna z počtu přihlášených věřitelů činí nejméně 10 000 Kč, nejvýše však 3 000 000 Kč. §3 Odměna insolvenčního správce při oddlužení Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1 odst. 1 až 4, minimálně však 45 000 Kč, b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, BULLETIN 2/2007
13
Hovoříme s odborníky c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2. §4 (1) V případě, že v průběhu reorganizace dojde k přeměně reorganizace v konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny podle § 1 a poměrné části odměny podle § 2, kterou určí insolvenční soud s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti. (2) V případě, že v průběhu oddlužení dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce součet odměny podle § 1 a odměny podle § 3. §5 Nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, stanoví výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. §6 Bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.
(1) (2)
(3) (4)
(5)
§7 Výše náhrady hotových výdajů insolvenčního správce Výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy. Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši. nejvýše však do 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. - NAVRHUJI VYPUSTIT, protože mohou nastat případy, kdy při objektivně nastalých situacích by došlo k překročení limitu a potom by byl opět správce krácen na své odměně, není vhodné stanovovat nějaké limity. Výdaje mohou a jistě budou korigovat a kontrolovat věřitelský orgán, soud a vlastně i další přihlášení věřitelé do insolvenčního řízení. Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Věřitelský výbor se může s insolvenčním správcem dohodnout na náhradě některých hotových výdajů v paušální výši i u ostatních způsobů řešení úpadku.
§8 Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce státem (1) Nelze-li odměnu insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč. (2) Nelze-li náhradu hotových výdajů insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč.
(1)
(2) (3) (4)
§9 Odměna členů a náhradníků věřitelského výboru a náhrada jejich nutných výdajů Odměnu členů a náhradníků věřitelů věřitelského výboru určí insolvenční soud zejména s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti tak, aby celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru byla nejvýše 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštními právními předpisy. Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši. nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce - NAVRHUJI VYPUSTIT. Ostatní nutné výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto nutných výdajů. § 10 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. 14
BULLETIN 2/2007
Hovoříme s odborníky
Důvodová zpráva (KSKŘI) Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., v § 38 upravuje způsob výpočtu odměny insolvenčního správce odlišně od předcházející právní úpravy. Vyhláška č. 476/1991 Sb., vázala odměnu správce konkursní podstaty na příjmy, které se správci v průběhu jeho činnosti podařilo do podstaty získat. Nová právní úprava, vztahuje odměnu insolvenčního správce pouze k výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Z analýzy výše vynaložených nákladů dle konečných zpráv již ukončených konkursů bylo zjištěno, že výchozí suma pro výpočet odměny insolvenčního správce bude zhruba o 70 % nižší než základ dle stávají právní úpravy. Právní úprava nové vyhlášky o odměňování insolventních správců tak musí reflektovat tuto skutečnost, a proto došlo k navýšení sazeb tak, aby odměny správcům dosahovaly obdobné výše jako doposud. Způsob výpočtu stanovený v § 38 insolvenčního zákona, a navazující právní úprava v prováděcí vyhlášce, však v sobě nese, i přes uvedené navýšení sazeb odměny, riziko ztráty motivace insolvenčního správce v některých případech. V poměrně značném množství případů musí správce vyvinout náročné a dlouhodobé úsilí, aby se mu podařilo majetek v konkursní podstatě dohledat, právně odbřemenit, spravovat a zpeněžit; správci zůstává právně i finančně vypořádaná podstata, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky za podstatou, avšak nezbylo na rozdělení věřitelů. Podle nové úpravy insolvenční správce nebude motivován k „vyčišťování“ podstaty, neboť jeho odměna v takovém případě bude minimální. Stát tak může mít problémy s právně nedořešenými majetkovými podstatami. V tomto ohledu je třeba upozornit rovněž na nejasné vymezení pojmu „výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele“. Teprve výkladem znění zákona bude třeba vyřešit otázku, zda bude tento výtěžek tvořen rovněž sumou určenou k uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávek za majetkovou podstatou (srov. § 169 insolvenčního zákona), mezi něž patří zejména pracovněprávní pohledávky. V řadě případů může dojít k situaci, že veškerý výtěžek bude rozdělen právě věřitelům s pohledávkami ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona a na uspokojení věřitelů v rámci rozvrhového usnesení již finanční prostředky nezbudou. V takovém případě by opět došlo k situaci, že správce vynaloží poměrně značné úsilí za minimální odměnu. Právní úprava odměny insolvenčních správců pro všechny jejich skupiny vychází z koncepce kontinuity správců a vazby jejich odměny na konečný výsledek. Insolvenční správci mohou v průběhu řízení dostávat zálohy na odměny, avšak celková výše jejich odměny bude řešena až v konečné zprávě. Tato koncepce dává velkou odpovědnost při stanovení podílu insolvenčnímu soudu v návaznosti na doporučení věřitelského výboru. Věřitelský výbor se však může, stejně jako osoba správce měnit, takže jedinou pravděpodobně stálou veličinou v celém procesu bude insolvenční soudce. Výdaje v rámci konkursního řízení V průběhu insolvenčního řízení vznikají různé kategorie výdajů. Lze je rozdělit zhruba do následujících kategorií, které se však mohou vzájemně prolínat:
1. hotové výdaje insolvenčního správce 2. náklady spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty 3. ostatní náklady spojené s činnostmi správce, ke kterým je povinen ze zákona a které nesouvisejí se správou nebo zpeněžením majetkové podstaty Ad. 1) Mezi hotové výdaje správce patří zejména správní poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie, tedy určité zejména administrativní náklady související s plněním povinností správce, jenž mu ukládá insolvenční zákon (tedy zejména s komunikace se soudem, věřitelským orgánem, věřiteli, přezkum přihlášek, odporování neúčinným právním úkonům, incidenční spory apod.). Ad. 2) Náklady spojenými se správou a zpeněžením majetkové podstaty je třeba rozumět veškeré účelně vynaložené a nutné náklady v souvislosti se zabezpečením majetkové podstaty, její správou a následným zpeněžením, např. veškeré náklady spojené s provozováním podniku v konkursní podstatě (pokud se nejedná o pohledávky, které lze podřadit pod jinou kategorii pohledávek ve smyslu ustanovení § 168 nebo § 169 insolvenčního zákona). Tomu zcela odpovídá i ustanovení § 228 a násl. insolvenčního zákona, které upřesňuje, co se rozumí nakládáním s majetkovou podstatou a její správou. Jedná však pouze o výčet demonstrativní („zejména“), je tedy bezpochyby, že mezi nakládáním s majetkovou podstatou budou i jiné činnosti za účelem prevence znehodnocení majetkové podstaty, jejího zhodnocení a rozmnožení. Odpovědnost za zajištění shora uvedených činností je však zcela na správci, přestože z logiky věci vyplývá nutnost jejich zajištění prostřednictvím třetích osob, případně zaměstnanci dlužníka. Správce vykonává v oblasti správy majetku pravomoci jednajícího, a je za své rozhodování odpovědný nejenom podle insolvečního zákona, ale obdobně jako statutární orgán. Vzhledem k tomu, že majetkovou podstatu úpadce tvoří (srov. § 209 insolvenčního zákona) kromě peněžitých prostředků a movitých i nemovitých věcí i peněžité a nepeněžité pohledávky a jiná práva a majetkové hodnoty, je zřejmé, že náklady spojenými se správou majetkové podstaty budou i náklady spojené s vymáháním pohledávek, s uplatněním jiných penězi ocenitelných práv a podobně. Takovýmto nákladem jsou rovněž náklady právního zastoupení v případě soudního i mimosoudního vymáhání pohledávek a v případě případných právních sporů nutných k zajištění a uplatnění jiných práv v majetkové podstatě úpadce. Vždy by však mělo být dbáno na to, aby se jednalo o náklady účelně vynaložené. Takto vzniklé náklady jsou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona vždy pohledávkou za podstatou, tj. nejedná se o náklady, které by měl správce nést ze své odměny. Ad. 3) Jiná situace nastává v případě předpokládaném v § 39 odst. 2 insolvenčního zákona. Zde je předpoklad, že BULLETIN 2/2007
15
Hovoříme s odborníky u určitých rozsáhlých konkursů (značný rozsah majetkové podstaty, komplikované případy vyvedení majetku k podstaty a s tím související soudní spory, velký počet přihlášených věřitelů, velké množství incidenčních a vylučovacích sporů, apod.) není správce schopen zajistit sám a osobně všechny činnosti, které by dle insolvenčního zákona měl. Zda je tedy dána možnost, aby správce tyto činnosti zadal i jiným osobám, přičemž tyto náklady nese ze své odměny. Ovšem i zde je dána možnost v odůvodněných případech a se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru uhradit tyto náklady z majetkové podstaty úpadce. Určitá interpretační nejasnost může vzniknout při vymezení, co je vlastně činností, ke které je správce povinen podle zákona nebo rozhodnutí insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 insolvenčního zákona. Výkladem a contrario shora zmíněných zákonných ustanovení (§ 168 odst. 2, § 228 a násl, § 209 a další) je třeba dospět k jednoznačnému závěru, že těmito činnostmi
zákon nerozumí činnosti spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty, neboť náklady spojené s těmito činnostmi jsou řešeny speciálně právě shora zmíněnými ustanoveními. Lze tedy dospět k výkladu, že ustanovení § 39 odst. 2 má na mysli povinnosti správce vyjma povinností se správou a nakládáním s majetkovou podstatou ve smyslu § 228 a násl insolvenčního zákona. Mezi takové povinnosti patří především činnosti souvisejí se zjišťováním majetkové podstaty a sestavením seznamu majetku ve smyslu ustanovení § 209 a násl., vyhotovením seznamu věřitelů a přezkoumání přihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 188 a násl., komunikací s insolvenčním soudem, zejména předkládání dílčích zpráv a zprávy konečné, vedení incidenčních sporů, namítání neúčinnosti právních úkonů dlužníka a vedení odpůrčích sporů, a podobně. Znovu je třeba zmínit rovněž odpovědnost správce zajištění co nejefektivnější správy a zpeněžení majetkové podstaty.
VARIANTA I (MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI) Vyhláška ze dne 2007 o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. c) a d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): §1 Odměna insolvenčního správce při konkursu (1) Za výkon funkce insolvenčního správce po rozhodnutí o prohlášení konkursu náleží insolvenčnímu správci odměna tvořená součtem odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. (2) Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. (3) Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku od 0 od 10 mil. od 50 mil. od 100 mil. od 250 mil. Kč
do 10 mil. Kč do 50 mil. Kč do 100 mil. Kč do 250 mil. Kč
15% 1 500 000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč 5 500 000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč 8 000 000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč 9 500 000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč
(4) Výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou. (5) Není-li rozhodnutí o prohlášení konkursu spojeno s rozhodnutím o úpadku, přičítá se k odměně insolvenčního správce určené podle odstavce 1 odměna z počtu přihlášených věřitelů, která činí za každého přihlášeného věřitele 1 000 Kč. Odměna z počtu přihlášených věřitelů činí nejméně 10 000 Kč, nejvýše však 3 000 000 Kč. (6) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí celková odměna insolvenčního správce minimálně 45 000 Kč. 16
BULLETIN 2/2007
Hovoříme s odborníky §2 Odměna insolvenčního správce při reorganizaci (1) Za výkon funkce insolvenčního správce po rozhodnutí o povolení reorganizace náleží insolvenčnímu správci odměna za každý započatý měsíc při dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu od 0 od 250 mil. od 750 mil. od 1 mld. Kč a více
do 250 mil. Kč do 500 mil. Kč do 1 mld. Kč
83 000 Kč 166 000 Kč 249 000 Kč 332 000 Kč
(2) Není-li rozhodnutí o povolení reorganizace spojeno s rozhodnutím o úpadku, přičítá se k odměně insolvenčního správce odměna z počtu přihlášených věřitelů, která činí za každého přihlášeného věřitele 1 000 Kč. Odměna z počtu přihlášených věřitelů činí nejméně 10 000 Kč, nejvýše však 3 000 000 Kč. §3 Odměna insolvenčního správce při oddlužení Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce d) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1 odst. 1 až 4, minimálně však 45 000 Kč, e) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, f) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2. §4 (1) V případě, že v průběhu reorganizace dojde k přeměně reorganizace v konkurs, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 2. (2) V případě, že v průběhu oddlužení dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 3. §5 Nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, stanoví výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. §6 Bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti. §7 Výše náhrady hotových výdajů insolvenčního správce (1) Výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy. (2) Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. (3) Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. (4) Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (5) Věřitelský výbor se může s insolvenčním správcem dohodnout na náhradě některých hotových výdajů v paušální výši i u ostatních způsobů řešení úpadku. §8 Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce státem (1) Nelze-li odměnu insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč.
BULLETIN 2/2007
17
Hovoříme s odborníky (2) Nelze-li náhradu hotových výdajů insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč.
(1)
(2) (3) (4)
§9 Odměna členů a náhradníků věřitelského výboru a náhrada jejich nutných výdajů Odměnu členů a náhradníků věřitelů věřitelského výboru určí insolvenční soud zejména s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti tak, aby celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru byla nejvýše 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštními právními předpisy. Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce. Ostatní nutné výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto nutných výdajů. § 10 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.
Odůvodnění (Varianta I ministerstva spravedlnosti) I. OBECNÁ ČÁST Zhodnocení platného právního stavu Zákonná úprava odměňování správce konkursní podstaty je doposud obsažena v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení podrobností o odměně správců konkursní podstaty bylo přenecháno podzákonné právní úpravě, tyto podrobnosti jsou dnes upraveny vyhláškou č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. Podle § 8 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání má správce nárok na odměnu za svoji činnost a na náhradu svých hotových výdajů. Způsob určení výše této odměny je stanoven v ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 476/1991 Sb., dohody správce konkursní podstaty uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Odměna konkursního správce je podle uvedených právních předpisů konstruována jako dvousložková. Podle citované vyhlášky tvoří odměnu správce konkursní podstaty, zástupce správce a zvláštního správce součet odměny z částky, které bylo dosaženo zpeněžením konkursní podstaty, a odměny určené z počtu konkursních věřitelů. První složka odměny má motivovat konkursního správce, aby shromáždil na účtu konkursní podstaty co nejvíce finančních prostředků, pro účely citované vyhlášky je proto zpeněžení definováno jako veškeré příjmy konkursní podstaty s výjimkou finančních prostředků úpadce náležejících do konkursní podstaty ke dni prohlášení konkursu. Druhá složka odměny konkursního správce zohledňuje jeho povinnosti při komunikaci s konkursními věřiteli. Tato agenda, kterou do roku 2000 vykonával soud, je časově náročná a vyžaduje i značné finanční náklady. Konkursními věřiteli je v tomto případě třeba rozumět všechny věřitele, 18
BULLETIN 2/2007
kteří řádně a včas přihlásili do konkursu své pohledávky. Odměna z počtu konkursních věřitelů činí za každého přihlášeného konkursního věřitele částku 1 000 Kč, nejméně však 10 000 Kč a nejvýše 3 000 000 Kč. Základem pro určení odměny vyrovnávacího správce je částka určená k uspokojení pohledávek věřitelů. Způsob výpočtu vyrovnávací odměny je stanoven v § 7a vyhlášky. Správce má nárok na takto určenou odměnu bez ohledu na to, jestli dlužník dostojí svým závazkům z vyrovnání. Nelze-li konkursní nebo vyrovnací odměnu takto určit, stanoví její výši soud s přihlédnutím k rozsahu činnosti správce, dohoda správce konkursní podstaty s účastníky řízení o jiné výši odměny není možná. Jestliže byl ustanoven zvláštní správce, zástupce správce nebo předběžný správce, soud odměnu přiměřeně zvýší. V případě plurality na straně správců náleží každému z nich podíl konkursní/vyrovnací odměny odpovídající rozsahu a délce doby jejich činnosti. Zákon o konkursu a vyrovnání přiznává nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu rovněž i členům a náhradníkům věřitelského výboru. Výši této odměny určí soud, způsob určení výše této odměny není blíže upraven. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem přenechává zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) na prováděcím právním předpise. V navrhované vyhlášce je způsob určení výše odměny insolvenčního správce konstruován rozdílně pro různé formy
Hovoříme s odborníky řešení úpadku tak, aby byla zohledněna úloha insolvenčního správce v jednotlivých fázích insolvenčního řízení a jeho role v jednotlivých druzích způsobu řešení úpadku, včetně závažnosti jednotlivých úkolů, které insolvenční správce v průběhu řízení vykonává, a jejich časové náročnosti. Vyhláška opouští dosavadní obligatorní dvousložkovost odměny, a to i s ohledem na ustanovení insolvenčního zákona, který v případech konkursu požaduje, aby výše odměny za konkurs byla odvozována od výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Počet přihlášených věřitelů a administrativní náročnost přezkumu podaných přihlášek pohledávek se navrhuje zohlednit pouze při stanovení výše odměny za činnost insolvenčního správce v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o vlastním způsobu řešení úpadku, a to pouze v případech konkursu a reorganizace. V případech oddlužení bude rozhodnutí o úpadku zásadně spojeno s rozhodnutím o povolení oddlužení, případy, kdy o povolení oddlužení bude rozhodováno samostatným usnesením, budou spíše výjimečné; z tohoto důvodu se v těchto případech nenavrhuje stanovit zvláštní část odměny za tuto část řízení. Časovou a administrativní náročnost spjatou s přezkumem přihlášek pohledávek většího počtu přihlášených věřitelů může insolvenční soud samozřejmě zohlednit v rozhodování o výši odměny a odměnu insolvenčního správce po projednání s věřitelským výborem přiměřeně zvýšit i v případech oddlužení, stejně tak jako v ostatních případech, kdy rozhodnutí o úpadku bude spojeno s rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Složka odměny insolvenčního správce příslušejícímu mu za výkon funkce v době po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku reflektuje úlohu insolvenčního správce v jednotlivých druzích způsobu řešení úpadku. Insolvenční zákon činí výši složky odměny za konkurs odvislou od výše výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, shodné kritérium bylo zvoleno i v dalších případech, kdy dochází ke zpeněžování majetkové podstaty insolvenčním správcem. V případech, kdy hlavní role insolvenčního správce spočívá především v dohledové činnosti, je navrhována odměna formou paušální částky fixní částkou (typicky v případech oddlužení plnění splátkového kalendáře) nebo paušální částkou stanovenou v závislosti na rozsahu podnikání úpadce (v případech reorganizace), a to za určité časové období. Nelze-li odměnu insolvenčního správce určit žádným z výše uvedených způsobů, stanoví výši odměny – obdobně jako v dosavadní právní úpravě – insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. Členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud. Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši již není ponecháno na volné úvaze soudu, ale má být určen prováděcím právním předpisem. Zhodnocení souladu navrhované vyhlášky s právním řádem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právními akty Evropských společenství Návrh vyhlášky je zpracován v souladu s právním řádem České republiky a v souladu se zákonnými zmocněními
obsaženými v insolvenčním zákoně, který provádí. Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Mezinárodní smlouvy se na danou oblast nevztahují. Předkládaná vyhláška je plně slučitelná s právem Evropských společenství. Předpokládané hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí v České republice, sociální dopady a dopady na životní prostředí Dle insolvenčního zákona se odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce uspokojuje z majetkové podstaty a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. Realizace navrhované vyhlášky proto předpokládá určité dopady na státní rozpočet. Dopady na státní rozpočet se při navrhovaném omezení maximální výše této odměny odhadují na 40.000 tisíc Kč ročně. Dá se předpokládat, že hospodářské a finanční dopady na ostatní veřejné rozpočty vyhláška mít nebude a že dopad na podnikatelské prostředí v České republice bude pozitivní. Návrh vyhlášky nebude mít negativní dopady na životní prostředí ani žádné sociální dopady. II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K§1 • k § 1 odst. 1 až 3: V případě konkursu je s ohledem na § 38 odst. 1 insolvenčního zákona nutno výši odměny odvozovat pouze od výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Výše odměny za konkurs je dána součtem odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Návrh vyhlášky tak zohledňuje specifický postup při uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů (§ 298 odst. 2 insolvenčního zákona), kdy po souhlasu insolvenčního soudu vydá insolvenční správce zajištěnému věřiteli výtěžek zpeněžení předmětu zajištění po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžení a po odečtení částky připadající na odměnu správce. Při stanovení výše této části odměny bylo vzato v úvahu, že od výnosu zpeněžení se již odečítá částka připadající na náklady spojené se zpeněžením předmětu zajištění a částka připadající na náklady spojené se správou předmětu zajištění (v maximální výši 5% a 4%, nesouhlasí-li zajištěný věřitel se srážkami ve větším rozsahu) a že pokud by nebylo insolvenčního řízení, došlo by ke zpeněžení předmětu zajištění mimo insolvenční řízení (dražbou apod.). Při stanovení výše odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se částečně navazovalo na dosavadní právní úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 476/1991 Sb. • k § 1 odst. 4 Pro účely stanovení odměny správce byl ve snaze předejít případným sporům vymezen i pojem „výtěžek zpeněžený určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele“. Pokud by totiž byl tento pojem vykládán tak, že zahrnuje pouze částky určené do rozvrhu, byl by v praxi nárok správce na odměnu prakticky vymazán, což by ve svých důsledcích mohlo znamenat nezájem o výkon funkce insolvenčního BULLETIN 2/2007
19
Hovoříme s odborníky správce. S ohledem na účel ustanovení § 38 odst. 1 insolvenčního zákona je třeba rozumět tímto pojmem i částky určené k uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (typicky pracovněprávní pohledávky a pohledávky úřadů práce podle § 169 odst. 1 písm. a) a c) insolvenčního zákona) • k § 1 odst. 5 V případech, kdy je zvolen jako způsob řešení úpadku konkurs, náleží insolvenčnímu správci odměna za výkon funkce v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, jejíž výše je odvozena od počtu přihlášených věřitelů. Tato část odměny zohledňuje časovou a administrativní náročnost spojenou s komunikací s věřiteli, ke které v této fázi insolvenčního řízení dochází. Pokud však bude rozhodnutí o úpadku spojeno s rozhodnutím o prohlášení konkursu, insolvenčnímu správci tato část odměny nenáleží, a to s ohledem na § 38 odst. 1 insolvenčního zákona. Insolvenční soud však může při rozhodování o odměně insolvenčního správce i v těchto případech rozsah prací insolvenčního správce spojených se zpracováním přihlášek pohledávek zohlednit při stanovení konečné výše odměny a odměnu po projednání s věřitelským výborem přiměřeně zvýšit. • k § 1 odst. 6 Výše odměny insolvenčního správce, pokud je zvoleným způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, je závislá na výsledku zpeněžení majetkové podstaty a na výši pohledávek za majetkovou podstatou. Insolvenčnímu správci je však garantována minimální výše odměny, a to i v případech tzv. „prázdných“ konkursů. Pokud nebude možné tuto odměnu zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, bude hrazena ze strany státu (§ 8 odst. 1 návrhu). K§2 • k § 2 odst. 1 V případech reorganizace vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru; role insolvenčního správce v reorganizaci spočívá primárně především v soustavné dohledové činnosti. Výši odměny se proto navrhuje stanovit v paušální částce za měsíc výkonu funkce insolvenčního správce, částka této odměny zohledňuje rozsah podnikání dlužníka vyjádřený výší obratu za období předcházející podání insolvenčního návrhu. Pokud insolvenční soud uloží insolvenčnímu správci další úkoly a činnosti nebo pokud dojde k přechodu oprávnění k nakládání s majetkovou podstatou na insolvenčního správce a pokud to budou odůvodňovat okolnosti případu, může insolvenční soud po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit. • k § 2 odst. 2 V případech, kdy je zvolen jako způsob řešení úpadku reorganizace, náleží insolvenčnímu správci odměna za výkon funkce v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, jejíž výše je odvozena od počtu přihlášených věřitelů. Tato část odměny zohledňuje časovou a administrativní náročnost spojenou s komunikací s věřiteli, ke které v této fázi insolvenčního řízení dochází. 20
BULLETIN 2/2007
Pokud však bude rozhodnutí o úpadku spojeno s rozhodnutím o povolení reorganizace, insolvenčnímu správci tato část odměny nenáleží, insolvenční soud však může při rozhodování o odměně insolvenčního správce i v těchto případech rozsah prací insolvenčního správce spojených se zpracováním přihlášek pohledávek zohlednit při stanovení konečné výše odměny a odměnu po projednání s věřitelským výborem přiměřeně zvýšit. K§3 Při způsobu určení odměny insolvenčního správce, pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení, je zohledněno, zda dochází ke zpeněžování majetku či nikoli. Pokud nedochází ke zpeněžování (tj. pokud je zvoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jehož průběhu nedochází ke zpeněžování majetku sloužícího k zajištění), omezuje se činnost insolvenčního správce na dohled nad činností dlužníka (§ 412 odst. 2 insolvenčního zákona). Z tohoto důvodu není odměna vázána v těchto případech na výši majetku, na rozsah závazků nebo na míru uspokojení, ale byla zvolena forma paušální odměny vyjádřená fixní částkou. Pokud v průběhu oddlužení dochází ke zpeněžování majetkové podstaty (tj. při zvolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, v jehož průběhu dochází ke zpeněžování majetku sloužícího k zajištění, nebo při zvolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) stanovuje se výše odměny obdobně jako je tomu u konkursu. V případech oddlužení bude rozhodnutí o úpadku zásadně spojeno s rozhodnutím o povolení oddlužení; z tohoto důvodu se v těchto případech nenavrhuje zvláštní část odměny za výkon funkce insolvenčního správce v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o povolení oddlužení. Časovou a administrativní náročnost spjatou s přezkumem přihlášek pohledávek s velkým počtem přihlášených věřitelů může insolvenční soud samozřejmě zohlednit a odměnu přiměřeně zvýšit, tento postup však vyžaduje předchozí projednání s věřitelským výborem. K§4 V zákoně stanovených případech může dojít k přeměně obou sanačních forem řešení úpadku v konkurs. V těchto případech náleží insolvenčnímu správci odměna ve výši za provedený konkurs, ledaže by část odměny za již provedenou část oddlužení nebo reorganizace výši odměny za konkurs převyšovala. K§5 Nelze výši odměny insolvenčního správce určit postupem podle § 1 až 4 (např. v případě, kdy bude rozhodnuto o tom, že dlužník není v úpadku podle § 158 insolvenčního zákona, v případě, kdy dojde k úmrtí dlužníka, v případě odměny předběžného insolvenčního správce, pokud nebude vydáno rozhodnutí o úpadku apod.), stanoví ji insolvenční soud. Insolvenční soud by v úvahách o konkrétní výši odměny měl zohlednit především rozsah a náročnost činnosti insolvenčního správce a délku výkonu jeho funkce. K§6 O celkové odměně lze rozhodnout až v závěru insolvenčního řízení (v souvislosti s projednáváním konečné zprávy a vyúčtování správce, při vzetí na vědomí splnění oddlužení, při vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu). Toto platí i v případech, kdy vystupuje na straně insolvenční-
Hovoříme s odborníky ho správce v průběhu insolvenčního řízení více osob. Dojde-li v průběhu insolvenčního řízení v pluralitě na straně správců (k odvolání či zproštění insolvenčního správce z funkce, vystupuje-li v insolvenčním řízení oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce apod.), náleží každému z nich poměrná část odměny, jejíž výši stanoví soud se zřetelem k rozsahu a náročnosti prací jednotlivých osob a k délce výkonu jejich funkce. K§7 Náhrada hotových výdajů insolvenčního správce je pohledávkou za majetkovou podstatou, její výše je proto limitována. Náhradu cestovních nákladů lze přiznat pouze ve výši stanovené zvláštním předpisem, náhradu poštovného, telekomunikačních poplatků, nákladů na opisy a fotokopie lze hradit jen do výše 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (tj. odměny nezvýšené či nesnížené podle § 38 odst. 3 insolvenčního zákona), náhrada ostatních hotových výdajů lze přiznat pouze ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění hotových výdajů. Výše náhrady hotových výdajů insolvenčního správce vzniklých v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plnění splátkového kalendáře je paušalizována, umožňuje se – na rozdíl od současné právní úpravy – rovněž paušalizovat tyto náhrady i u jiných způsobů řešení dlužníkova úpadku. K§8 Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce uspokojuje z majetkové podstaty a pokud k tomu ne-
stačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. Výše takto hrazené odměny a prokázaných hotových výdejů je limitována, maximální výše úhrady ze strany státu odpovídá maximální výši zálohy na insolvenční řízení. K§9 V ustanovení § 9 se stanovují kritéria pro stanovení výše odměny členům a náhradníkům věřitelského výboru. Insolvenční soud při rozhodování o výši odměny přihlédne k délce doby, rozsahu a náročnosti jejich vykonávané činnosti (takto obecně vymezená kriteria zahrnují i zohlednění individuálního přínosu každého člena nebo náhradníka věřitelského výboru a složitost daného konkrétního insolvenčního řízení). Odměna členů a náhradníků věřitelského výboru je pohledávkou za majetkovou podstatou, celková výše těchto odměn je proto limitována. Maximální výše součtu odměn členů a náhradníků věřitelského výboru je odvozena od výše odměny insolvenčního správce, a to s ohledem na roli, kterou věřitelský výbor v insolvenčním řízení hraje (§ 58 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona). Náhrada nutných výdajů členů a náhradníků věřitelského výboru je rovněž pohledávkou za majetkovou podstatou. Jejich výše je proto limitována, a to obdobně jako je tomu u náhrady hotových výdajů insolvenčního správce. K § 10 Účinnost vyhlášky se stanoví v návaznosti na nabytí účinnosti insolvenčního zákona, k jehož provedení je vydávána.
VARIANTA II (MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI) Vyhláška ze dne … 2007 o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. c) a d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): §1 Odměna insolvenčního správce při konkursu (1) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. (2) Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2% z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. (3) Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku od 0 od 10 mil. od 50 mil. od 100 mil. od 250 mil. Kč
do 10 mil. Kč do 50 mil. Kč do 100 mil. Kč do 250 mil. Kč
15% 1 500 000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč 5 500 000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč 8 000 000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč 9 500 000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč
BULLETIN 2/2007
21
Hovoříme s odborníky (4) Výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou. (5) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce minimálně 45 000 Kč. §2 Odměna insolvenčního správce při reorganizaci Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace, činí odměna insolvenčního správce při ceně majetkové podstaty stanovené rozhodnutím insolvenčního soudu do 250 000 Kč od 250 000 od 1 mil. od 5 mil. od 10 mil. od 50 mil. od 100 mil. od 250 mil. Kč
do 1 mil. Kč do 5 mil. Kč do 10 mil. Kč do 50 mil. Kč do 100 mil. Kč do 250 mil. Kč
25 %, nejméně však 20 000 Kč 62 500 Kč + 20 % z částky přesahující 250 000 Kč 212 500 Kč + 15 % z částky přesahující 1 mil. Kč 812 500 Kč + 10 % z částky přesahující 5 mil. Kč 1 312 500 Kč + 5 % z částky přesahující 10 mil. Kč 3 312 500 Kč + 1 % z částky přesahující 50 mil. Kč 3 812 500 Kč + 0,5 % z částky přesahující 100 mil. Kč 4 562 500 Kč + 0,25 % z částky přesahující 250 mil. Kč
§3 Odměna insolvenčního správce při oddlužení Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce g) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, h) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, i) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2. §4 (1) V případě, že v průběhu reorganizace dojde k přeměně reorganizace v konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny podle § 1 a poměrné části odměny podle § 2, kterou určí insolvenční soud s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti. (2) V případě, že v průběhu oddlužení dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce součet odměny podle § 1 a odměny podle § 3. §5 Nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, stanoví výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. §6 Bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.
(1) (2) (3)
(4)
§7 Výše náhrady hotových výdajů insolvenčního správce Výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy. Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění hotových výdajů. Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Věřitelský výbor se může s insolvenčním správcem dohodnout na náhradě některých hotových výdajů v paušální výši i u ostatních způsobů řešení úpadku.
§8 Úhrada odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce státem (1) Nelze-li odměnu insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč. 22
BULLETIN 2/2007
Hovoříme s odborníky (2) Nelze-li náhradu hotových výdajů insolvenčního správce zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50 000 Kč. §9 Odměna členů a náhradníků věřitelského výboru a náhrada jejich nutných výdajů (1) Odměnu členů a náhradníků věřitelů věřitelského výboru určí insolvenční soud zejména s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti tak, aby celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru byla nejvýše 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. (2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštními právními předpisy. (3) Ostatní nutné výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění nutných výdajů. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008
Odůvodnění (Varianta II ministerstva spravedlnosti) I. OBECNÁ ČÁST Zhodnocení platného právního stavu Zákonná úprava odměňování správce konkursní podstaty je doposud obsažena v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení podrobností o odměně správců konkursní podstaty bylo přenecháno podzákonné právní úpravě, tyto podrobnosti jsou dnes upraveny vyhláškou č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. Podle § 8 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání má správce nárok na odměnu za svoji činnost a na náhradu svých hotových výdajů. Způsob určení výše této odměny je stanoven v ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 476/1991 Sb., dohody správce konkursní podstaty uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Odměna konkursního správce je podle uvedených právních předpisů konstruována jako dvousložková. Podle citované vyhlášky tvoří odměnu správce konkursní podstaty, zástupce správce a zvláštního správce součet odměny z částky, které bylo dosaženo zpeněžením konkursní podstaty, a odměny určené z počtu konkursních věřitelů. První složka odměny má motivovat konkursního správce, aby shromáždil na účtu konkursní podstaty co nejvíce finančních prostředků, pro účely citované vyhlášky je proto zpeněžení definováno jako veškeré příjmy konkursní podstaty s výjimkou finančních prostředků úpadce náležejících do konkursní podstaty ke dni prohlášení konkursu. Druhá složka odměny konkursního správce zohledňuje jeho povinnosti při komunikaci s konkursními věřiteli. Tato agenda, kterou do roku 2000 vykonával soud, je časově náročná a vyžaduje i značné finanční náklady. Konkursními věřiteli je v tomto případě třeba rozumět všechny věřitele, kteří řádně a včas přihlásili do konkursu své pohledávky. Odměna z počtu konkursních věřitelů činí za každého při-
hlášeného konkursního věřitele částku 1 000 Kč, nejméně však 10 000 Kč a nejvýše 3 000 000 Kč. Základem pro určení odměny vyrovnávacího správce je částka určená k uspokojení pohledávek věřitelů. Způsob výpočtu vyrovnávací odměny je stanoven v § 7a vyhlášky. Správce má nárok na takto určenou odměnu bez ohledu na to, jestli dlužník dostojí svým závazkům z vyrovnání. Nelze-li konkursní nebo vyrovnací odměnu takto určit, stanoví její výši soud s přihlédnutím k rozsahu činnosti správce, dohoda správce konkursní podstaty s účastníky řízení o jiné výši odměny není možná. Jestliže byl ustanoven zvláštní správce, zástupce správce nebo předběžný správce, soud odměnu přiměřeně zvýší. V případě plurality na straně správců náleží každému z nich podíl konkursní/vyrovnací odměny odpovídající rozsahu a délce doby jejich činnosti. Zákon o konkursu a vyrovnání přiznává nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu rovněž i členům a náhradníkům věřitelského výboru. Výši této odměny určí soud, způsob určení výše této odměny není blíže upraven. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem přenechává zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) na prováděcím právním předpise. V navrhované vyhlášce je způsob určení výše odměny insolvenčního správce konstruován rozdílně pro různé formy řešení úpadku tak, aby byla zohledněna úloha insolvenčního správce v jednotlivých fázích insolvenčního řízení a jeho role v jednotlivých druzích způsobu řešení úpadku, včetně závažnosti jednotlivých úkolů, které insolvenční správce v průběhu řízení vykonává, a jejich časové náročnosti. BULLETIN 2/2007
23
Hovoříme s odborníky V případě, že způsobem řešení úpadku je konkurs, je s ohledem na požadavky insolvenčního zákona nutno výši odměny odvozovat pouze od výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Vyhláška proto opouští dosavadní dvousložkovost konkursní odměny; případnou časovou a administrativní náročnost spjatou s velkým počtem přihlášených věřitelů může insolvenční soud zohlednit v souvislosti se svým rozhodnutím o výši odměny insolvenčního správce a odměnu po projednání s věřitelským výborem přiměřeně zvýšit. Insolvenční zákon činí výši odměny za konkurs odvislou od výše výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, shodné kritérium bylo zvoleno i v dalších případech, kdy dochází ke zpeněžování majetkové podstaty insolvenčním správcem. V případech, kdy hlavní role insolvenčního správce spočívá především v dohledové činnosti, je navrhována odměna formou paušální částky fixní částkou (typicky v případech oddlužení plnění splátkového kalendáře) nebo paušální částkou stanovenou v závislosti na rozsahu podnikání úpadce (v případech reorganizace). Nelze-li odměnu insolvenčního správce určit žádným z výše uvedených postupů, stanoví výši odměny – obdobně jako v dosavadní právní úpravě – insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. Členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud. Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši již není ponecháno na volné úvaze soudu, ale má být určen prováděcím právním předpisem. Zhodnocení souladu navrhované vyhlášky s právním řádem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právními akty Evropských společenství Návrh vyhlášky je zpracován v souladu s právním řádem České republiky a v souladu se zákonnými zmocněními obsaženými v insolvenčním zákoně, který provádí. Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Mezinárodní smlouvy se na danou oblast nevztahují. Předkládaná vyhláška je plně slučitelná s právem Evropských společenství. Předpokládané hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí v České republice, sociální dopady a dopady na životní prostředí. Dle insolvenčního zákona se odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce uspokojuje z majetkové podstaty a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. Realizace navrhované vyhlášky proto předpokládá určité dopady na státní rozpočet. Dopady na státní rozpočet se při navrhovaném omezení maximální výše této odměny odhadují na 40.000 tisíc Kč ročně. Dá se předpokládat, že hospodářské a finanční dopady na ostatní veřejné rozpočty vyhláška mít nebude a že dopad na podnikatelské prostředí v České republice bude pozitivní. Návrh vyhlášky nebude mít negativní dopady na životní prostředí ani žádné sociální dopady.
24
BULLETIN 2/2007
II.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K§1 • k § 1 odst. 1 až 3 V případě konkursu je s ohledem na § 38 odst. 1 insolvenčního zákona nutno výši odměny odvozovat pouze od výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Výše odměny za konkurs je dána součtem odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Návrh vyhlášky tak zohledňuje specifický postup při uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů (§ 298 odst. 2 insolvenčního zákona), kdy po souhlasu insolvenčního soudu vydá insolvenční správce zajištěnému věřiteli výtěžek zpeněžení předmětu zajištění po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžení a po odečtení částky připadající na odměnu správce. Při stanovení výše této části odměny bylo vzato v úvahu, že od výnosu zpeněžení se již odečítá částka připadající na náklady spojené se zpeněžením předmětu zajištění a částka připadající na náklady spojené se správou předmětu zajištění (v maximální výši 5% a 4%, nesouhlasí-li zajištěný věřitel se srážkami ve větším rozsahu) a že pokud by nebylo insolvenčního řízení, došlo by ke zpeněžení předmětu zajištění mimo insolvenční řízení (dražbou apod.). Při stanovení výše odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se částečně navazovalo na dosavadní právní úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 476/1991 Sb. • k § 1 odst. 4 Pro účely stanovení odměny správce byl ve snaze předejít případným sporům vymezen i pojem „výtěžek zpeněžený určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele“. Pokud by totiž byl tento pojem vykládán tak, že zahrnuje pouze částky určené do rozvrhu, byl by v praxi nárok správce na odměnu prakticky vymazán, což by ve svých důsledcích mohlo znamenat nezájem o výkon funkce insolvenčního správce. S ohledem na účel ustanovení § 38 odst. 1 insolvenčního zákona je třeba rozumět tímto pojmem i částky určené k uspokojení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (typicky pracovněprávní pohledávky a pohledávky úřadů práce podle § 169 odst. 1 písm. a) a c) insolvenčního zákona). • k § 1 odst. 5 Výše odměny insolvenčního správce, pokud je zvoleným způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, je závislá na výsledku zpeněžení majetkové podstaty a na výši pohledávek za majetkovou podstatou. Insolvenčnímu správci je však garantována minimální výše odměny, a to i v případech tzv. „prázdných“ konkursů. Pokud nebude možné tuto odměnu zcela nebo z části uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, bude hrazena ze strany státu (§ 8 odst. 1 návrhu). K§2 V případech reorganizace vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními,
Hovoříme s odborníky zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru; role insolvenčního správce v reorganizaci spočívá primárně především v soustavné dohledové činnosti. Výši odměny se proto navrhuje stanovit v paušální částce, přičemž částka této odměny zohledňuje rozsah majetkové podstaty, a to dle rozhodnutí insolvenčního soudu o ceně majetkové podstaty (§ 155 odst. 4 insolvenčního zákona). Pokud insolvenční soud uloží insolvenčnímu správci další úkoly a činnosti nebo pokud dojde k přechodu oprávnění k nakládání s majetkovou podstatou na insolvenčního správce a pokud to budou odůvodňovat okolnosti případu, může insolvenční soud po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit. K§3 Při způsobu určení odměny insolvenčního správce, pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení, je zohledněno, zda dochází ke zpeněžování majetku či nikoli. Pokud nedochází ke zpeněžování (tj. pokud je zvoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jehož průběhu nedochází ke zpeněžování majetku sloužícího k zajištění), omezuje se činnost insolvenčního správce na dohled nad činností dlužníka (§ 412 odst. 2 insolvenčního zákona). Z tohoto důvodu není odměna vázána v těchto případech na výši majetku, na rozsah závazků nebo na míru uspokojení, ale byla zvolena forma paušální odměny vyjádřená fixní částkou. Pokud v průběhu oddlužení dochází ke zpeněžování majetkové podstaty (tj. při zvolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, v jehož průběhu dochází ke zpeněžování majetku sloužícího k zajištění, nebo při zvolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) stanovuje se výše odměny obdobně jako je tomu u konkursu. K§4 V zákoně stanovených případech může dojít k přeměně obou sanačních forem řešení úpadku v konkurs. V těchto případech náleží insolvenčnímu správci odměna za každou část insolvenčního řízení. K§5 Nelze výši odměny insolvenčního správce určit postupem podle § 1 až 4 (např. v případě, kdy bude rozhodnuto o tom, že dlužník není v úpadku podle § 158 insolvenčního zákona, v případě, kdy dojde k úmrtí dlužníka, v případě odměny předběžného insolvenčního správce, pokud nebude vydáno rozhodnutí o úpadku apod.), stanoví ji insolvenční soud. Insolvenční soud by v úvahách o konkrétní výši odměny měl zohlednit především rozsah a náročnost činnosti insolvenčního správce a délku výkonu jeho funkce. K§6 O celkové odměně lze rozhodnout až v závěru insolvenčního řízení (v souvislosti s projednáváním konečné zprávy a vyúčtování správce, při vzetí na vědomí splnění oddlužení, při vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu). To-
to platí i v případech, kdy vystupuje na straně insolvenčního správce v průběhu insolvenčního řízení více osob. Dojde-li v průběhu insolvenčního řízení v pluralitě na straně správců (k odvolání či zproštění insolvenčního správce z funkce, vystupuje-li v insolvenčním řízení oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce apod.), náleží každému z nich poměrná část odměny, jejíž výši stanoví soud se zřetelem k rozsahu a náročnosti prací jednotlivých osob a k délce výkonu jejich funkce. K§7 Náhrada hotových výdajů insolvenčního správce je pohledávkou za majetkovou podstatou, její výše je proto limitována. Náhradu cestovních nákladů lze přiznat pouze ve výši stanovené zvláštním předpisem, náhrada ostatních hotových výdajů lze přiznat pouze ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění hotových výdajů. Výše náhrady hotových výdajů insolvenčního správce vzniklých v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plnění splátkového kalendáře je paušalizována, umožňuje se – na rozdíl od současné právní úpravy – rovněž paušalizovat tyto náhrady i u jiných způsobů řešení dlužníkova úpadku. K§8 Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce uspokojuje z majetkové podstaty a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. Výše takto hrazené odměny a prokázaných hotových výdejů je limitována, maximální výše úhrady ze strany státu odpovídá maximální výši zálohy na insolvenční řízení. K§9 V ustanovení § 9 se stanovují kritéria pro stanovení výše odměny členům a náhradníkům věřitelského výboru. Insolvenční soud při rozhodování o výši odměny přihlédne k délce doby, rozsahu a náročnosti jejich vykonávané činnosti (takto obecně vymezená kriteria zahrnují i zohlednění individuálního přínosu každého člena nebo náhradníka věřitelského výboru a složitost daného konkrétního insolvenčního řízení). Odměna členů a náhradníků věřitelského výboru je pohledávkou za majetkovou podstatou, celková výše těchto odměn je proto limitována. Maximální výše součtu odměn členů a náhradníků věřitelského výboru je odvozena od výše odměny insolvenčního správce, a to s ohledem na roli, kterou věřitelský výbor v insolvenčním řízení hraje (§ 58 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona). Náhrada nutných výdajů členů a náhradníků věřitelského výboru je rovněž pohledávkou za majetkovou podstatou. Jejich výše je proto limitována, a to obdobně jako je tomu u náhrady hotových výdajů insolvenčního správce. K § 10 Účinnost vyhlášky se stanoví v návaznosti na nabytí účinnosti insolvenčního zákona, k jehož provedení je vydávána.
BULLETIN 2/2007
25
KSKŘI v ČR a zahraničí
Austrálie: Další podpora pro vzorový insolvenční zákon UNCITRAL Doposud zatím jen 13 zemí oficiálně zákonem nařídilo přijetí vzorového insolvenčního zákona UNCITRAL; mezi ně patří významné ekonomiky jako Japonsko, USA a Velká Británie. Další země, jako Austrálie, Kanada a Malajsie svým kladným vyjádřením podporují začlenění vzorového zákona do svých vlastních právních systémů. Relativně pomalé převzetí vzorového zákona neznamená ani tak nedostatečnou podporu jeho principům, jako spíš rozpaky ze strany mnoha vlád uzákonit vzorový zákon před množstvím kritiky ze strany jurisdikcí. Doufáme, že začlenění vzorového zákona významnými ekonomikami, jako jsou USA a Velká Británie koncem roku 2005 popožene vlády k názoru, že jsme dosáhli východiska z množství kritiky a dá větší impuls k širšímu přijetí vzorového zákona v celosvětovém společenství. O převzetí a uzákonění vzorového zákona v Austrálii bylo uvažováno jako o součásti vládního programu společné právně-ekonomické reformy – CLERP 8. Ve vládním diskusním článku ze září 2002 bylo předloženo 14 návrhů na reformu australského přeshraničního insolvenčního systému spolu s komentáři vyžádanými od parlamentu Britského společenství národů k případnému uzákonění vzorového zákona. V článku se argumentovalo, že Austrálie má
povinnost převzít vedoucí úlohu, jako učinit významný přínos k rozšíření vzorového zákona. Uznáním potřeby právě takové vedoucí úlohy diskusní článek zdůraznil, že kdyby Austrálie přijala vzorový zákon, fungoval by jako urychlující prvek pro jeho přijetí dalšími, menšími ekonomikami v Asijsko-pacifickém regionu. Legislativní přijetí vzorového zákona v Austrálii je v současné době navrženo. Ministerstvo financí očekává jeho přijetí, uveřejněn by mohl být v září nebo říjnu tohoto roku. I kdyby nadcházející federální volby tento proces trochu zpozdily, navržený zákon by měl však být schválen v blízké budoucnosti. Vzorový zákon UNCITRAL má mnoho výhod, včetně snadnějšího přístupu zahraničních správců k soudům, větší ochranu majetku a vyšší efektivitu shromážděného majetku a výnosu z něj. Přijetí vzorového zákonu má šanci podporovat větší spolupráci a koordinaci v přeshraničních insolvencích. Rozsah, ke kterému dojde, závisí na tom, jak jednotně bude vzorový zákon přijat celosvětově; nicméně blízkost jeho přijetí do australské legislativy kromě jeho dosavadního přijetí mnoha zeměmi včetně USA a Velké Británie naznačuje, že úspěšný systém je asi objeven. (Zdroj: převzato ze zahraničního tisku)
Zasedání Vědeckého sdružení pro mezinárodní právo procesní v Regensburgu JUDr. Bohumil DVOŘÁK, LL.M., předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 10, JUDr. Petr SMOLÍK, Ph.D., odborný asistent a tajemník katedry občanského práva PF UK Praha. Vědecké sdružení pro mezinárodní právo procesní (Wissenschaftliche Vereinigung für internationales Verfahrensrecht e. V.) je mezinárodní platformou, na níž se setkávají vědci, pedagogové a praktici zabývající se problematikou civilního práva procesního v nadnárodním měřítku. V současné době má téměř 400 členů nejen z Evropy, ale i dalších světadílů s výjimkou Afriky. Předsedou sdružení je významný řezenský profesor Dr. Dr.h.c. Peter Gottwald; o prestiži sdružení vypovídá i to, že mezi jeho předsedy v minulosti patřili mj. prof. Dr. Dr.h.c.mult. Walther J. Habscheid nebo prof. Dr. Peter Schlosser. Sdružení přitom úzce spolupracuje s International Association of Procedural Law, jejíž věcný záběr je však širší, neboť se vedle civilního procesu (v širším smyslu) věnuje i problematice procesu trestního a ústavního. Zasedání sdružení se konají pravidelně každé dva roky (minulé proběhlo 6. – 9. dubna 2005 ve Varšavě). Zasedání konaného ve dnech 11. až 14. dubna 2007 v Regensburgu na téma „Evropské insolvenční právo“ 1
26
a „Kolektivní prosazení práv – srovnávací a právněpolitické tendence“ se zúčastnili i zástupci Právnické fakulty Univerzity Karlovy – prof. JUDr. František Zoulík, CSc., prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., JUDr. Petr Smolík, Ph.D. a JUDr. Bohumil Dvořák, LL.M. Vlastní program zasedání byl rozložen do dvou jednacích dnů; jednání dne 12. 4. 2007 se zabývalo problematikou mezinárodní insolvence, program dalšího dne byl věnován otázkám kolektivního prosazování práv. Zasedání zahájili úvodní zdravicí rektor řezenské univerzity prof. Dr. Alf Zimmer, jakož i proděkan tamní právnické fakulty prof. Dr. Herbert Roth. S prvním příspěvkem na téma „Problémy mezinárodní příslušnosti a forum shopping z německého pohledu“ vystoupil prof. Dr. Peter Huber, LL.M., z Univerzity v Mohuči. Připomněl, že jedním z podstatných cílů nařízení o úpadkovém řízení1 bylo „vyhnout se podnětům, které motivují zúčastněné strany k převodům majetku nebo
Nařízení Rady (ES) č. ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“).
BULLETIN 2/2007
KSKŘI v ČR a zahraničí soudních řízení z jednoho členského státu do druhého za účelem výhodnějšího právního postavení (tzv. forum shopping).“2 Již první roky účinnosti Nařízení však ukázaly, že tohoto cíle nebylo regulací na evropské úrovni dosaženo. Mluvíme li o „forum shopping“, nelze přehlédnout, upozornil prof. Huber, že jde především o snahu o přenesení úpadkového řízení před anglické soudy, které zaručují zúčastněným stranám větší míru autonomie, rychlost řízení, flexibilitu atp.3 Prof. Huber dále uvedl, že rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci „Eurofood“4 možnosti „forum shopping“ v rámci úpadkového řízení v Evropě sice omezilo, avšak zcela neodstranilo. Především nelze vyloučit spor ohledně vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 1 věta druhá Nařízení (soustředění „hlavních zájmů“ dlužníka-právnické osoby v místě jeho sídla) v případě „objektivních a zjistitelných“ struktur ovládání v rámci koncernu. K tomu dále přistupuje, že princip priority (především čl. 16 Nařízení) znemožňuje jinému soudu členského státu přezkoumávat rozhodnutí o mezinárodní příslušnosti soudu, který úpadkové řízení zahájil dříve. Jestliže se tedy procesní straně podaří přesvědčit soud ve „výhodnějším“ státě o tom, že je dána jeho příslušnost, lze takové rozhodnutí jen obtížně zvrátit. Problematika insolvenčního „forum shopping“ se tak přesunuje do oblasti rychlého zahájení hlavního úpadkového řízení; z „forum shopping“ se stává „race to the courts“. Z německého pohledu představuje „race to the courts“ nevýhodu, neboť zkoumání podmínek pro prohlášení konkurzu tu zpravidla trvá déle než v jiných státech. Jednou z možností, jak toto negativum zvrátit, je zpětné přiznání účinků prohlášení úpadku ke dni podání návrhu, jak to činí např. anglické či irské právo. Takový výklad účinků prohlášení úpadku je však v rámci „principu priority“ (srov. čl. 16 Nařízení) pochybný. Jako právně schůdnější možnost označuje prof. Huber ustanovení tzv. předběžného správce podle § 21 odst. 2 bod 1., 2. německého insolvenčního řádu. V případě, že by později povolaný zahraniční soud účinky takto v Německu zahájeného insolvenčního řízení nerespektoval a sám zahájil hlavní řízení, má podle prof. Hubera německý soud právo jeho rozhodnutí neuznat (analogicky podle čl. 34 bod 3. Nařízení Brusel I) a v insolvenčním řízení dále pokračovat. Konečně prof. Huber připomněl, že i v případě, kdy zahraniční soud uzná svou příslušnost ve věci prohlášení úpadku německé dceřiné společnosti s odvoláním na její vztah k zahraniční společnosti mateřské, budou zpravidla dány předpoklady pro zahájení vedlejšího řízení ve smyslu čl. 3 odst. 3 Nařízení. Dalším příspěvkem zaměřeným na problematiku evropského insolvenčního práva bylo vystoupení prof. Dr. Marca 2 3
4
5
6
De Cristofara (Univerzita Padova), jenž se obšírně věnoval problematice mezinárodní příslušnosti a forum shoppingu ze zahraničního pohledu. Úvodem připomněl význam „ústředí hlavních zájmů“ úpadce („COMI“, tedy „center of main interests“) v Nařízení jako základního kritéria pro řešení mezinárodní příslušnosti soudů v rámci přeshraničního úpadku. Připomněl názor, že v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení v rámci EU „způsob, jímž Nařízení upravuje koncept ,ústředí hlavních zájmů‘, představuje skutečně intenzivní standard s určitým prostorem pro interpretaci, jenž je ale ve své podstatě v rozporu s požadavky obchodního prostředí na zajištění předvídatelnosti.“5 Význam „COMI“ spočívá nejen v tom, že určuje soud, který má (primární) jurisdikci, ale rovněž stanoví obecně použitelné právo a představuje tedy zásadní faktor, který spojuje evropského dlužníka s určitým národním insolvenčním právním režimem. Vedle „forum shopping“ se ovšem v evropském prostoru setkáváme i s tzv. „forum running“, když s úsilím o výběr „správného“ (rozuměj příslušného) národního insolvenčního soudu je spojena i snaha o jeho rychlé rozhodnutí a převzetí věci „jednou provždy“, s potřebnou jistotou vyžadovanou navrhovatelem. Řešena je rovněž situace, kdy mezinárodní insolvenční řízení se stále častěji setkává s tím, že úpadcem není jen jediný, solitérní a tím bezproblémový dlužník, ale stále častěji konglomerát velkého množství společností, dcer soustředěných kolem matky, přičemž každá z dcer sídlí v jiném členském státě EU. Takové případy přinášejí mnohem složitější otázky, než kterým bylo dříve třeba v přeshraničních konkurzech čelit (viz např. kauzy Parmalat6 či MG Rover). V souvislosti s druhým zde zmíněným případem je třeba zmínit princip „substantive consolidation“ vycházející z americké zkušenosti; účelem je soustředit v rámci koncernu jednotlivá řízení v zemích dceřiných společností tak, aby nemohlo dojít k dezintegraci majetkové podstaty a neúspěchu insolvenčního řízení jako celku. Na problematiku „forum shopping“ v úpadkovém řízení plynule navázal prof. Dr. Ulrich Ehricke, LL.M., M.A., z kolínské univerzity svým příspěvkem týkajícím se mezinárodní koordinace souvisejících úpadkových řízení. Podrobil Nařízení kritice zejména v tom směru, že evropský zákonodárce sice vyšel při regulaci přeshraničního úpadku z existence hlavního a vedlejších insolvenčních řízení, ponechal ale každému z těchto řízení vlastního správce podstaty. Správce podstaty ustanovený v hlavním úpadkovém řízení přitom není „pánem vedlejších řízení“ a jen těžko do nich může zasahovat. Hlavní a vedlejší insolvenční řízení by ale z podstaty věci měla sledovat shodné cíle a tím sloužit celkovému spravedlivému řešení mezinárodního úpadku.
Důvod č. 4 Nařízení. Prof. Huber citoval v té souvislosti i výrok lorda Denninga: „You may call this „forum shopping“ if you please but if the forum is England, it is a good place to shop in, both for the quality of the goods and the speed of service.“ Court of Appeal, The Atlantic Star, [1973] 1 QB 364, 382. Věc C 341/04: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 2. května 2006 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of Ireland) ve věci Enrico Bondi v. Eurofood IFCS Ltd. Viz Wessels, International Jurisdiction to Open Insolvency Proceedings in Europe, in Particular Against (Groups of) Companies, 25, http://www.iiiglobal.org/country/european_union.html). S. Tribunale Parma, 4. 2. 2004, Parmalat Netherlands BV. BULLETIN 2/2007
27
KSKŘI v ČR a zahraničí Zejména, zdůraznil prof. Ehricke, je pro úspěch mezinárodního úpadku významné zajištění plynulého toku informací mezi jednotlivými řízeními tak, aby rovné postavení věřitelů nemohlo být z důvodu „informačního deficitu“ ohroženo. Je s podivem, že Nařízení z tohoto pohledu věřitele dostatečně nechrání. Čl. 31 Nařízení sice upravuje povinnost spolupráce mezi správci podstaty v hlavním a vedlejších řízeních, tato úprava je ale příliš obecná. Vzniká tak otázka, jakými prostředky může být „nespolupracující“ správce podstaty k takovému chování nucen. Uzavření smlouvy o spolupráci mezi správci podstat souvisejících řízení odmítá prof. Ehricke s odůvodněním, že uzavřením takové smlouvy se správce může dostat do konfliktu se zájmy věřitelů. V této souvislosti vystupuje do popředí rovněž otázka odpovědnosti za škodu způsobenou správcem podstaty. Obdobné pochybností lze vznést i proti existenci tzv. „protocols“, jež mají vzor v americkém insolvenčním právu. Jako vhodné řešení navrhuje prof. Ehricke vytvoření „Kodexu chování správců podstat“, jehož právní povaha by odpovídala „Kodexu správy a řízení společnosti“, jak je znám i v německém právu. Takový kodex sice nemá právní závaznost, jeho účinky se ale mohou projevit při posouzení odpovědnosti správce podstaty. Lze pak hovořit o jakémsi „Selbstbindung“ správců podstat. Uvedené řešení je podle prof. Ehricke za daného právního stavu ve vztahu k úpravě spolupráce mezi správci podstat paralelních úpadkových řízení spojením „chtěného“ a „možného“. Problematikou insolvenčního řízení ve srovnávacím kontextu se ve svém referátu zabýval prof. Dr. Masaaki Haga z Univerzity Meiji v Tokiu. Podrobně popsal a zhodnotil hlavní pilíře Nařízení, tzv. modelového zákona UNCITRAL, jakož i podstatné rysy insolvenčních zákonů ve Spojených státech, Kanadě a Japonsku. Zajímavé bylo zejména srovnání regulace uznání zahraničního úpadku podle jednotlivých úprav. Systém „automatického“ uznání úpadku prohlášeného v jiném členském státu EU (přes možnou výhradu ordre public dle čl. 26 Nařízení) je ve světovém srovnání ojedinělý. Účinky zahraničního úpadku nepůsobí ve Spojených státech, Kanadě či Japonsku automaticky, nýbrž vyžadují uznání tamními soudy. Obdobně je tomu i podle čl. 17 modelového zákona UNCITRAL. Nařízení podle prof. Haga ukazuje možnou cestu dalšího vývoje jednotlivých národních úprav, která bude vycházet z principu vzájemné důvěry mezi státy a zohlední globalizační tendence v hospodářských vztazích. Závěrečným příspěvkem z bloku věnovaného mezinárodnímu insolvenčnímu řízení bylo vystoupení prof. Dr. Wolfganga Haua, jenž se ve svém příspěvku, nazvaném „Obohacení podstaty a ochrana věřitelů v evropském insolvenčním právu: popření, náhrada vlastního jmění a ručení za průnik“ (Masseanreicherung und Gläubigerschutz im Europäischen Insolvenzrecht: Anfech7
Blíže např. viz InsolvenzR-Hdb/Klopp/Kluth, § 22 Rdn. 40. ZIP 2006: str. 769. 9 ZIP 2006: str. 2402. 10 Rozhodnutí OLG Kolín nad Rýnem, ZIP 2005: s. 322. 11 Viz ZIP 2006: str. 1248. 8
28
BULLETIN 2/2007
tung, Eigenkapitalersatz und Durchgriffshaftung), věnoval vybraným otázkám evropského insolvenčního řízení. Insolvenční řízení s přeshraničním prvkem může být relativně jednoduše (viz výše uvedené předchozí příspěvky) zahájeno v Německu, insolvenční správce však bude během výkonu své funkce čelit různým problémům týkajícím se správy podstaty ve vztahu k zahraničí.7 Tyto problémy mohou zahrnovat insolvenční popření pohledávek (německý insolvenční správce pak může žalovat např. v Belgii – viz rozhodnutí OLG Frankfurt am Main8), náhradu vlastního jmění (německý insolvenční správce žaluje na plnění ve Švýcarsku podle § 30 32b zákona o společnosti s ručením omezeným – o navrácení půjčky z vlastního jmění – viz rozhodnutí OLG Mnichov9), průnik společníka10 nebo ručení jednatele (žaloba německého správce proti anglickému jednateli podle § 64 I zákona o společnosti s ručením omezeným11). Jazyk Nařízení je jednoznačný – rozlišuje insolvenční řízení na hlavní a sekundární v článcích 1 a 2 a příloze A. V uvedených případech se však objevují problémy spojené jednak s příslušností soudů, jednak s rozhodným právem. Aktuálním příspěvkem zaměřeným na recentní americkou zkušenost se skupinovými žalobami obohatila diskusi o kolektivních řízeních prof. Hannah L. Buxbaum z Právnické fakulty Indiana University v Bloomingtonu (zabývala se funkcí a účelem skupinových řízení a úlohou skupinových žalob o náhradu škody). Úvodem přítomné seznámila s přehledem druhů řízení, jež lze v americkém (civilním) právu pokládat za skupinové žaloby (řízení „parens patriae“, „qui tam“ žaloby, korporátní derivativní řízení, skupinové žaloby na zdržení se a společné žaloby), přičemž svůj další výklad omezila na skupinové žaloby směřující k náhradě škody (peněžité újmy – „monetary damages“). Účel existence skupinových žalob je v zásadě trojí – tyto žaloby poskytují kompenzaci v případech, kdy by – na individuální bázi – nikdy nebyla možná (zvyšuje se soudní efektivita), umožňují bránit bezdůvodnému obohacení tím, že žalované pohánějí k tomu, aby protiprávní zisk vydali oprávněným, a mění chování žalovaných a dalších subjektů – působí jako deterent opakovanému porušování práva a lze je tak pokládat za nástroj omezování individuálního uplatňování nároků a regulační nástroj. Hlavními představiteli těchto žalob jsou nároky spotřebitelů, věci týkající se cenných papírů nebo soutěžní a hromadné nároky z odpovědnosti za škodu. Význam hledání účelu skupinových žalob je dle prof. Buxbaum v tom, že ovlivňuje naše úvahy o tom, jak financovat skupinová řízení a jak řešit problémy týkající se jurisdikcí. Na vývoj právní úpravy skupinových žalob mají přitom vliv tyto faktory: • masová povaha současné společnosti,
KSKŘI v ČR a zahraničí • zvyšování počtu a složitosti federálních zákonů, • nedostatečné financování veřejných institucí odpovědných za regulaci. Významnou otázkou je financování skupinových řízení. Pobídkou k podávání žalob pro žalobce jsou jednak nedostatek odrazujících faktorů (absence pravidla „loser-pays“, možnost contingency fees), jednak zákonné pobídky (Claytonův zákon a RICO zákon) a pro jejich právní zástupce pak zákonná pravidla o odměnách zástupců a doktrína „společného fondu“ (odměny se hradí z fondu náhrad určeného pro skupiny žalobců). Úprava financování je diskutována, zejména s ohledem na sporné otázky – mezi ně patří disproporcionalita odměn právních zástupců v porovnání s náhradami získanými žalobci, rozpory mezi zájmy právních zástupců a žalobců (které mohou vést k tomu, že rozhodnutí jsou více závislá na zájmech zástupců), nátlak spojený s podáním „obtěžujících“ žalob (ty nutí žalované k uzavírání smírů) a to, že fakticky je realizace určité politiky svěřena nevoleným a neodpovědným osobám. Závěrem byla poskytnuta informace o posledních reformních krocích týkajících se oblasti skupinových žalob – Private Securities Litigation Reform Act 1995, jenž svěřuje hlavní roli v řízeních spíše než právnímu zástupci tzv. „reprezentativnímu žalobci“, Class Action Fairness Act 2005 a navrženému Lawsuit Abuse Reduction Act (navrhuje sankce pro zástupce, kteří vznášejí neopodstatněné nároky). Problematika derivativních žalob z oblasti práva akciových společnosti byla obsahem příspěvku prof. Dr. Rodericha C. Thummela ze Stuttgartu (Shareholder derivative suits im deutschen Aktienrecht? – Rechtsvergleichende Anmerkungen zu § 148, § 149 AktG). Základem oprávnění akcionáře domáhat se ochrany proti společnosti v rámci skupinových (derivativních) žalob je § 147 německého akciového zákona. Právo podat žalobu má akcionář držící deset, respektive za zvláštních okolností pět procent akcií společnosti, podle § 148 akciového zákona akcionář s jedním procentem nebo 100 000 eur podílu. Německé akciové právo nezná „actio pro socio“, přiklání se k americkému modelu „shareholder derivative suit“ podle amerického práva obchodních společností12 – výrazem je pak žaloba dle § 148 akciového zákona. Ta vychází z americké úpravy obsažené v Pravidlu 23 Federálních pravidel civilního procesu (Rule 23.1 je výslovně citováno).
Od 1. 11. 2005 tak může obdobnou žalobu podat i výše uvedený akcionář vůči orgánům společnosti. Předpoklady této žaloby jsou: 1) povaha akcionáře – viz výše (§ 148 odst. 1 bod 1 akciového zák.), 2) výzva – § 148 odst. 1 bod 2 akciového zák., 3) nepoctivost nebo porušení zákona či stanov společnosti § 148 odst. 1 bod 3. akciového zák., 4) vůle společnosti – § 148 odst. 1 bod 4 akciového zák. Soud rozhoduje o přípustnosti takové žaloby podle kritérií stanovených v zákoně (§ 148 odst. 2 akc. zák.). Po rozhodnutí o přípustnosti žaloby je rozsudek o žalobě závazný pro všechny, tedy jak pro společnost a všechny akcionáře (ti jsou v řízení ze zákona společníky). Na závěr je kladena otázka, co vlastně tato nová, importovaná žaloba německému právu přináší. Pozitivem je motivace akcionářů k řešení určitých sporů ve společnosti, když rozhodnutí soudu nemá jen izolovanou, individuální povahu, ale sleduje prospěch všech akcionářů (a společnosti jako takové), přičemž dává – s kontrolou soudu, jež bráni zneužití – akcionářům účinný nástroj, který doposud německé právo neznalo. Problematice kolektivní ochrany práv proti diskriminaci s ohledem na pracovní a hospodářské právo se ve svém příspěvku zabýval prof. Dr. Georg E. Kodek, LL.M., soudce rakouského Nejvyššího soudního dvora. Svými úvahami reagoval na vývoj, kdy EU ve svých antidiskriminačně zaměřených směrnicích13 upravuje rovněž procesní problematiku ochrany práv, a to včetně náznaku ochrany kolektivní.14 Ve skutečnosti se však nejedná o kolektivní ochranu práv v tom smyslu, jak je tomu v případě ochrany spotřebitele (např. směrnice Rady 98/27/ES15), nýbrž o zesílenou ochranu práv jednotlivce v konkrétním řízení. Nadto nelze přehlédnout „měkké“ znění směrnic, které podle prof. Kodeka dává členským státům rozsáhlý prostor k vlastnímu řešení. Rakouský zákonodárce zvolil cestu vedlejšího účastenství „ochranného“ sdružení (§ 62 rakouského zákona o rovném zacházení). Ta umožňuje, aby si postižený žalobce v řízení zachoval dostatečnou dispoziční volnost a na druhou stranu poskytuje sdružení významné nástroje (především ve srovnání s německou úpravou, viz § 23 odst. 2 Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz16) k žalobcově ochraně.
12
Viz MerktlGotllel, US-amerikanisches Gesellschaftsrecht. 2. Aufl., Rdnr. 1031 n., rovněž viz Helill/Alexander, Laws of Corporations and other Business Enterprises, 3rd ed., § 361n. 13 Srov. původní Směrnici Rady (76/207/EHS) ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky a dále Směrnici Rady (2000/43/ES) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ; Směrnici Rady (2000/78/ES) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a Směrnici Evropského parlamentu a Rady (2006/54/ES) ze dne 5. července 2006, o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. 14 Např. či. 17 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (2006/54/ES) ze dne 5. července 2006, který zní: Členské státy zajistí, aby sdružení, organizace nebo jiné právnické osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými jejich vnitrostátními právními předpisy oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, mohly se souhlasem žalobce jeho jménem nebo na jeho podporu jednat v jakémkoli soudním nebo správním řízení určeném pro vymáhání plnění povinností podle této směrnice. 15 Směrnice Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. 16 Sdružení má právo vystupovat jako „Beistand“ procesní strany pouze v těch řízeních, ve kterých neplatí advokátský přímus. BULLETIN 2/2007
29
KSKŘI v ČR a zahraničí Oproti „měkkému“ evropskému pojetí je ve Spojených státech v souvislosti s potíráním diskriminace připisován civilistickým class actions velký význam. Prof. Kodek upozornil na vysoký počet hromadných žalob podaných ve Spojených státech v pracovních věcech (v roce 2005 celkem 17 998). Americké právo přitom rozlišuje tři druhy class actions.17 Jejich společným jmenovatelem je vždy velký počet členů postižené skupiny (numerosity requirement), který vylučuje subjektivní hromadění žalob (joinder), jakož i skutečnost, že nároky členů skupiny musí být obdobné (typicality requirement). Je však otázkou, vyzvedl prof. Kodek, do jaké míry je kolektivní ochrana práv v oblasti antidiskriminace vhodným nástrojem. Vedle otevřených problémů takových řízení, kterými jsou subjektivní účinky právní moci (zejména v případě zamítnutí takové hromadné žaloby), problematika rovnosti zbraní (equality of arms), aj., vyjádřil celkovou skepsi k možné orientaci evropského vývoje v této oblasti směrem k americkému pojetí kolektivní ochrany. Na rozdíl od oblasti náhrady hromadných (materiálních) škod, kde lze alespoň obecně zjistit výši škody a kde i otázka základu nároku bude u jednotlivých poškozených v podstatě shodná, jsou diskriminační nároky svou povahou individuální. U každého z nich je třeba zkoumat konkrétní projev diskriminace a její případný důvod. Rovněž určení výše odškodnění vyžaduje individuální přístup. Zatím spíše zdrženlivý přístup evropského zákonodárce k problematice kolektivní ochrany v této oblasti lze tedy chápat jako vyjádření určitých oprávněných pochybností. S posledním příspěvkem na řezenském zasedání vystoupil Dr. Rolf Wagner, ministerský rada spolkového ministerstva spravedlnosti na téma „Aktuální stav mezinárodního práva procesního“. Ve svém referátu shrnul nejnovější vývoj regulace mezinárodního procesu s ohledem na země EU a poukázal na některé přetrvávající problémy v této oblasti. Upozornil nejdříve na nedávné přijetí Nařízení o evropském platebním rozkazu,18 které umožní vykonat takové rozhodnutí bez předchozího mezitímního řízení [čl. 1 písm. b) zmíněného nařízení]. Jeho prakticky významná ustanovení však nabývají účinnost až 12. 12. 2008. Dr. Wagner vyjádřil rovněž přesvědčení, že se ještě za německého předsednictví podaří přijmout Nařízení, kterým se zavádí řízení v bagatelních věcech.19 V blízké době lze rovněž očekávat změny v Nařízení o doručování,20 které je podrobováno kritice již od svého přijetí.21 V současné době jsou
17
v Bruselu připravovány další dva významné předpisy, jednak Nařízení upravující příslušnost a použitelné právo ve věcech výživného22 a dále projekt obohacující Nařízení Brusel IIa23 o kolizní normy a možnost uzavírání prorogačních smluv. V závěru svého vystoupení se Dr. Wagner věnoval rovněž problematice nízké kvality překladů bruselských předpisů, která nejeví známky zlepšení, spíše naopak. Pouhá jazyková interpretace nařízení a směrnic v členských státech tak podle jeho názoru není možná bez zohlednění jejich originálního znění, kterým je nejčastěji znění anglické nebo francouzské. Obě témata byla pro české zástupce na zasedání sdružení velmi zajímavá a přínosná. V rámci přednesených příspěvků týkajících se problematiky mezinárodního insolvenčního práva jsme měli možnost seznámit se – jako právníci z nové členské země Evropské unie – s bohatými zkušenostmi s uplatňováním zejména evropského insolvenčního nařízení v případech konkurzů s přeshraničním prvkem, tedy v oblasti, v níž v budoucnu nepochybně bude získávat praktické poznatky v aplikaci evropského práva i Česká republika. Zajímavou zkušenost představovaly i příspěvky přednesené v druhém tematickém okruhu konference, tedy kolektivních řízení. V tomto směru je česká právní úprava, a to jak procesní, tak odpovídající úprava hmotněprávní, stále ještě velmi dlužna tomu, aby zachytila a správně reglementovala moderní (nejen, ale především) evropské procesní trendy. Jak již bylo konstatováno i na domácím vědeckém poli (seminář věnovaný problematice kolektivních řízení konaný na půdě pražské právnické fakulty počátkem listopadu 2006), v tomto směru je česká právní úprava velmi nedostatečná. I poznatky a zkušenosti zprostředkované především z pohledu německého (ale i rakouského a amerického) civilního procesu by mohly být jedním z přínosů k budoucímu legislativnímu vývoji v této oblasti u nás. I pro tento význam by přitom konference sdružení pro mezinárodní procesní právo mohly být do budoucna zajímavé ipro širší, nejen akademickou veřejnost. Zdroj: Bulletin advokacie 9/2007
Rule 23 of Federal Rules of Civil Procedure. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu. 19 Bylo přijato Radou (ES) za německého předsednictví dne 13. 6. 2007. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. 20 Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. 21 Srov. Hess, B.: Die Zustellung von Schriftstücken im europäischen Justizraum, Neue Juristische Wochenschrift, 2001, č. 1, str. 15 a násl. 22 Dokument KOM (2005) 649. 23 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. 18
30
BULLETIN 2/2007
Judikáty
Návrh na prohlášení konkursu. Další navrhovatel § 4, § 7 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Další návrh na prohlášení konkursu podaný poté, co soud prvního stupně rozhodl o prohlášení konkursu, avšak předtím, než usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci, nemá účinky přistoupení k řízení ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a nezakládá účast dalšího navrhovatele v první fázi konkursního řízení. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 29 Odo 1013/2004
Z odůvodnění: Krajský soud usnesením ze dne 29. dubna 2003, čj. 36 K 16/2003 11, prohlásil konkurs na majetek dlužníka - Zemědělského družstva B. „v likvidaci“ a správcem konkursní podstaty ustanovil Ing. V. V. Soud prvního stupně vyšel z toho, že rozhoduje o dlužnickém návrhu na prohlášení konkursu, přičemž uzavřel, že dlužník je v úpadku pro platební neschopnost. K odvolání dlužníka vrchní soud v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení konkursu tak, že návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka zamítl. Odvolací soud poukázal na to, že návrh na prohlášení konkursu podala za dlužníka jako jeho likvidátorka JUDr. R. E., která k tomu však nebyla oprávněna, neboť údaje o vstupu dlužníka do likvidace (tedy i o jmenování likvidátorky) byly do obchodního rejstříku zapsány nesprávně. Přitom upozornil, že vrchní soud usnesením ze dne 4. března 2004, čj. 7 Cmo 24212003 279, k odvolání dlužníka změnil usnesení rejstříkového soudu (usnesení městského soudu ze dne 6. března 2003, čj. F 39397/2001, F 44655/2001, F 15807/2002, F 41139/ 2002, F 109136/2002, Dr XCVII 113 247) tak, že se z obchodního rejstříku vymazává obchodní firma - Zemědělské družstvo B. „v likvidaci“, likvidátor JUDr. R. E., a údaj o tom, že jménem družstva jedná likvidátor a že se zapisuje obchodní firma Zemědělské družstvo B. Ke změně usnesení rejstříkového soudu došlo proto, že nedošlo k transformaci družstva dle zákona č. 42/1992 Sb., takže družstvo nemohlo samo rozhodnout o svém zrušení a vstupu do likvidace. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání 1) JUDr. R. E., 2) Ing. V. V., 3) Z. B., 4) J. V. a 5) Ing. M. S., domáhajíce se zrušení napadeného usnesení. Dovolání nejsou přípustná. Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. V době vydání napadeného usnesení platil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákonů
č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/ 1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 214/ 2000 Sb., č. 368/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 101/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 210/2003 Sb. (dále též jen „ZKV“). Podle § 4 ZKV návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů (odstavec 1). Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení (odstavec 4). Dle ustanovení § 7 ZKV účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky, a dlužník. Výklad výše citovaných ustanovení o účastenství v konkursním řízení je soudní praxí ustálen v závěru, že v době od podání návrhu na prohlášení konkursu do právní moci usnesení o prohlášení konkursu nebo usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu anebo usnesení o zastavení konkursního řízení jsou účastníky konkursního řízení dlužník a věřitelé (popřípadě jiné osoby), kteří podali návrh na prohlášení konkursu [srov. k tomu např. bod XVIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 183 - 185 (359 - 361)]. Z dovolání JUDr. R. E. plyne, že je podala svým jménem a za svou osobu (sama se v něm formálně označuje jako „žalobce“ a dlužníku přisuzuje postavení „žalovaného“). Účastnicí první fáze konkursního řízení však jmenovaná ve smyslu výše řečeného nebyla a není a v postavení účastníka řízení nevystupovala ani před odvolacím soudem. Ve smyslu ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. tedy jmenovaná není ani osobou subjektivně oprávněnou k podání dovolání v této věci. Z výše podané definice účastenství v první fázi konkursního řízení dále plyne, že oprávněn k podání dovolání nebyl ani v době, kdy byl správcem konkursní podstaty dlužníka, ani Ing. V. V.
BULLETIN 2/2007
31
Judikáty Další tři dovolatelé opírají svou legitimaci k podání dovolání o skutečnost, že byli konkursními věřiteli dlužníka a členy věřitelského výboru. V již citovaném bodu XVIII. stanoviska však Nejvyšší soud také vysvětlil, že podáním přihlášky pohledávky do konkursu se konkursní věřitel nestává účastníkem první fáze konkursního řízení a že na tomto základě není osobou oprávněnou k podání opravných prostředků proti rozhodnutím soudu vydaným v první fázi konkursního řízení. Jinak řečeno, třetí až pátý dovolatel by byli jako věřitelé oprávněni podat dovolání proti napadenému usnesení, jen kdyby šlo o osoby, které podaly návrh nebo další návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (§ 4 odst. 1 a 4 ZKV). O takový případ však nejde. Z obsahu spisu se sice podává, že třetí dovolatel podal další návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka dne 18. prosince 2003 (č. l. 143 144) a čtvrtý dovolatel dne 24. února 2004 (č. l. 170a), v obou případech se tak ovšem stalo až po prohlášení konkursu, takže tato podání neměla účinek přistoupení k řízení ve smyslu § 4 odst. 4 ZKV. Pro úplnost lze dodat, že formulace, podle které se považuje za přistoupení k řízení jen další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka „dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu“, neumožňuje jiný výklad než ten, že rozhodným okamžikem, po kterém již
další návrh účinně podat nelze, je okamžik rozhodnutí o prohlášení konkursu, a nikoli jeho právní moc. To lze doložit i historickým výkladem. Podle dikce ustanovení § 4 odst. 4 ZKV, ve znění účinném do 30. dubna 2000, se další návrh považoval za přistoupení k řízení, byl li podán dříve, než soud „pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu“. O změně textu § 4 odst. 4 ZKV provedené s účinností od 1. května 2000 zákonem č. 105/2000 Sb. se v důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona výslovně uvádí (k bodu 3.), že: „Přistoupení k návrhu však bude možné jen do prohlášení konkursu a ne až do právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu. Po prohlášení konkursu již nemá přistoupení do řízení význam vzhledem k účinkům prohlášení konkursu (věřitelé již pouze přihlašují své pohledávky).“ Legitimace třetího a čtvrtého dovolatele k podání dovolání tedy neplyne ani z výše označených podání. Lze tedy uzavřít, že žádný z dovolatelů není ve smyslu § 240 odst. 1 o. s. ř. oprávněn k podání dovolání. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jejich dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. b) o. s. ř.
Úpadek dlužníka. Platební neschopnost. Mnohost věřitelů § 1 odst. 2, § 1 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů § 513 obč. zák. Má-li dlužník splnit peněžitý závazek více věřitelům společně a nerozdílně, není tím ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 věty první zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, splněna podmínka více věřitelů dlužníka. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 1121/2004
Z odůvodnění: Krajský soud usnesením ze dne 18. prosince 2002, čj. 39 K 47/2002-20, prohlásil konkurs na majetek dlužnice K., spol. s r. o. Soud měl za osvědčenou pohledávku navrhujících věřitelů, s tím, že jde o částku dlužného nájemného ve výši 177 074,40 Kč, přiznanou navrhujícím věřitelům společně a nerozdílně rozsudkem okresního soudu ze dne 9. května 2001, sp. zn. 7 C 200/2000, s příslušenstvím (úrokem z prodlení) a s náklady řízení ve výši 28 184 Kč. Podle výsledku vykonávacího řízení přitom výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu zůstal bezvýsledný, jelikož dlužnice již není klientem peněžního ústavu. S přihlédnutím k obsahu daňového přiznání dlužnice za rok 2001 pak uzavřel, že úpadek dlužnice má za osvědčený tímto daňovým přiznáním a vlastním vyjádřením dlužnice.
32
BULLETIN 2/2007
K odvolání dlužnice vrchní soud usnesením ze dne 12. února 2004, čj. 2 Ko 43/2003-85 (původně žurnalizovaném na č. l. 47), ve znění opravného usnesení ze dne 2. července 2004, čj. 2 Ko 43/2003-108, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na prohlášení konkursu zamítl. Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 1 odst. 2 a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání – zdůraznil, že předpokladem dlužníkova úpadku je, že pohledávky vůči němu má více věřitelů. Takový požadavek nesplňuje společná pohledávka plynoucí ze společného závazku (ať již podílového nebo jiného). Pohledávka uplatňovaná navrhujícími věřiteli jim byla přiznána výše cit. rozsudkem okresního soudu společně a nerozdílně, a jde tak o jednu pohledávku, pro kterou je „konečně“ veden výkon rozhodnutí. Je-li ze závazku
Judikáty dlužnice „oprávněn společně a nerozdílně jeden oprávněný, byť reprezentován společenstvím věřitelů a) a b)“, nelze míti za to, že by byly splněny podmínky pro prohlášení konkursu co do více věřitelů (v řízení nebylo zjištěno, že by pohledávky vůči dlužnici měli i jiní věřitelé). Proti usnesení odvolacího soudu podali oba navrhující věřitelé včasné dovolání, namítajíce, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci [tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu]. Dovolatelé poukazují na to, že mají vůči dlužnici pohledávku přiznanou jim výše označeným rozsudkem okresního soudu ve výši 177 074,40 Kč s příslušenstvím tvořeným desetiprocentním úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 28 184 Kč. Rovněž mají pohledávku na nákladech dosud marně probíhajícího výkonu uvedeného rozhodnutí ve výši 19 077 Kč. Poté, co soud prvního stupně prohlásil konkurs na majetek dlužnice, přitom vyšlo najevo, že dlužnice nemá v konkursu zpeněžitelný majetek, z nějž by bylo možné byť jen zčásti uspokojit pohledávky jejích věřitelů, a že je insolventní. S poukazem na ustanovení § 1 ZKV pak uzavírají, že dlužnice má objektivně dva věřitele a dva splatné závazky a že tyto závazky v určitou dobu nezaplatila, takže podmínku jejího úpadku považují za splněnou. Dovolatelé proto požadují, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., avšak není důvodné. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolateli, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem co do posouzení úpadku dlužnice. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný především výklad zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/ 1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/ 1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 214/ 2000 Sb., č. 368/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/ 2001 Sb., č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 101/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 210/2003 Sb. Podle ustanovení § 1 ZKV je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky
(odstavec 2). Fyzická osoba, je li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat (odstavec 3). Z cit. ustanovení plyne, že jak v případě úpadku ve formě platební neschopnosti (§ 1 odst. 2 ZKV), tak i v případě úpadku ve formě předlužení se klade jako podmínka mnohost věřitelů dlužníka („více věřitelů“). Nejvyšší soud k tomu pod bodem XIII. stanoviska svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/ 1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 181 (357), vysvětlil, že požadavek zákona na pluralitu věřitelů nelze posuzovat odděleně od požadavku plurality „splatných závazků“ dlužníka. Dlužník musí mít nejméně dva věřitele, z nichž každý má proti němu pohledávku po lhůtě splatnosti; o úpadek v žádné z jeho forem tedy nepůjde například tehdy, má-li dlužník jen jediného věřitele s (více) pohledávkami po lhůtě splatnosti, avšak pohledávky dalších věřitelů dosud splatné nejsou (doba plnění dosud neuplynula). Z ustanovení § 513 občanského zákoníku se dále podává, že je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádá první. Dovolatelé neoponují závěru odvolacího soudu, že mají vůči dlužníku solidární pohledávku, tedy pohledávku, o které v hmotněprávní rovině pojednává (a to i pro obchodní závazkové vztahy, jež v tomto směru jinou úpravu nemají) cit. ustanovení § 513 obč. zák. Ze solidární pohledávky se sice odvíjí samostatné právo každého ze solidárních věřitelů, odpovídá jí však jediný (jeden) dlužníkův závazek. Jde tedy o jeden závazek s několika subjekty na straně věřitelů, takže dlužníkovy věřitele tu představují všichni spoluvěřitelé zároveň a jim všem je dlužník zavázán. Jednota takového závazku je dána (jako je tomu i v posuzované věci) jednotným obsahem i předmětem (stejným plněním) a pluralita se týká pouze jeho subjektů. Jinak řečeno, každý ze solidárních věřitelů má sice své samostatné právo k uplatnění pohledávky, leč dlužník je příslušné plnění povinen poskytnout toliko jednou. Podmínka „více“ věřitelů ve smyslu „více“ splatných závazků (srov. opět označený bod stanoviska) tak naplněna není, a právní posouzení věci je tudíž správné (srov. k tomu obdobně i závěry formulované na dané téma o společné pohledávce manželů v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 82/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání navrhujících věřitelů zamítl (§ 243b odst. 2 o. s. ř.). BULLETIN 2/2007
33
Informace z tisku
Ministerstvo dostalo pokutu za tendr na rejstřík úpadců V minulých dnech se o Ministerstvu spravedlnosti hovořilo především v souvislosti s penězi. Šlo nejen o pokutu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) za tendr na rejstřík úpadců. Také soudci některých soudů si stěžovali, že jim docházejí finanční prostředky. Stotisícová sankce Za pochybný tendr na elektronický rejstřík úpadců zaplatí Ministerstvo spravedlnosti pokutu 100 tisíc korun. Novinářům to řekl předseda ÚHOS Martin Pecina, který zamítl rozklad ministerstva a potvrdil verdikt svých podřízených. Podle něj byly v tendru k zakázce za 47 milionů korun některé podmínky, které zákon neumožňuje. Do rejstříku mají být zapisovány údaje o jednotlivých fázích konkursu firem. Ministerstvo chtělo na projekt původně uvolnit kolem 63 milionů korun. Vítězná společnost ICZ nabídla o 15 milionů méně. Firmám, které v tendru neuspěly, se zdála cena příliš nízká a proti výsledkům výběrového řízení se ohradily. Podle nich mělo ministerstvo na firmy některé nepřijatelné požadavky, např. stanovilo minimální výši základního jmění, konkrétně pět milionů korun, což není možné. Ministerstvo nesouhlasí Úřad už několikrát v minulosti takovou podmínku odmítl, o firmách prý nic nevypovídá. „Platí to zvláště v českých podmínkách, kdy spousta společností vznikla na základě privatizací, a jejich kapitál může být značný, i když v samotné firmě nic moc není“, uvedl Pecina. Společnost TietoEnator Czech s.r.o., která přezkoumání tendru navrhla, prý také poukazovala na další pochybení, které ale úřad neshledal. Mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová řekla, že ministerstvo s uloženou pokutou nesouhlasí a zvažuje podání správní žaloby. Rozhodnutí ÚHOS ale bude respektovat a pokutu zaplatí. Podání žaloby totiž nemá odkladný účinek. Také uvedla, že uložená pokuta je nejnižší, jakou může úřad vyměřit. Soud nemůže být kvůli dluhům v úpadku Ministerstvo má i další starosti. Mnohým soudům totiž schází peníze, především na zaplacení přidělených advokátů, soudních znalců, notářů a tlumočníků. Problém je ale i v chybějících soudcích a asistentech. Některým soudům už údajně docházejí i peníze na běžné provozní výdaje. Na nedostatek peněz si například stěžují pražští soudci. Tvrdí, že soudnictví je před finančním krachem, peníze prý chybí na zaplacení lidí i nákup techniky. Kvůli tomu se prodlužuje doba soudního řízení. Pražský městský soud také dluží soukromým osobám, jako jsou advokáti a znalci, přes deset milionů korun. Novinářům to řekli předseda městského soudu v Praze Jan Sváček a předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. Sváček označil současný stav za absolutní neschopnost nebo neochotu reformovat českou justici. Štěstím podle něj je, že soud nemůže být
34
BULLETIN 2/2007
kvůli dluhům sám v úpadku. „Lidé si už zvykli, že jim něco dlužíme“, řekl soudce. Někde mandatorní výdaje došly Zástupci okresních soudů v Libereckém kraji zas uvedli, že sice většinou platí náklady na elektřinu a další běžné výdaje, peníze v napjatých rozpočtech jim ale scházejí především na platby specialistům. „Advokátům, znalcům, tlumočníkům a notářům dlužíme celkem 573 tisíc korun, z toho je 511 tisíc korun po lhůtě splatnosti“ řekla předsedkyně Okresního soudu v České Lípě Alena Procházková. Podobnou situaci očekává předseda krajského soudu v Ostravě Jiří Doležílek u okresních soudu v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. „Některým soudům už tyto mandatorní prostředky došly. U dalších to očekáváme během září a října“, řekl. Rovněž předseda Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou na Královéhradecku Jiří Fokus potvrdil nedostatek peněz. Soud prý zde už dva roky usiluje o získání sedmi milionů korun na kompletní adaptaci budovy. U soudu chybí také tři soudci, což je podle něj z celkového počtu 11 velmi citelné. Nejvyšší správní soud problémy nemá Předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu udivila vyjádření některých okresních soudů, podle kterých v justici chybějí peníze i na běžné provozní výdaje a platby. NSS má zdrojů dostatek a na konci roku bude Ministerstvu spravedlnosti peníze dokonce vracet, řekl Baxa. I na dalších soudech lze podle něj řešit obtíže rozumným hospodařením. Vážné problémy s financováním provozu nemá ani Ústavní soud. Čerpá letošní rozpočet podle plánu. „I když v některých oblastech musíme přijímat úsporná opatření, bude Ústavní soud s to dostát všem svým závazkům“, uvedl mluvčí Michal Spáčil. Musí mít na poštovné i na elektřinu Podle informací některých médií není ministerstvo spravedlnosti schopno splatit advokátům, znalcům a soukromým firmám zhruba 210 milionů korun. Toto číslo je podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila odhadem Ministerstva spravedlnosti, kolik by mohl stát provoz soudů ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Bude o něm prý jednat s Ministerstvem financí a je připraven do soudnictví přesunout i částku z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. „Je třeba konstatovat, že peníze ve státní pokladně chybí obecně, je třeba s nimi šetřit, ale není možné dopustit, aby soudy neměly peníze na poštovné či elektřinu, takový stav nehrozí“, uvedl ministr na tiskové konferenci v Kroměříži. Zdroj: Konkursní noviny č. 19, 19. 9. 2007 (kž)
Informace z tisku
Sídlo v cizině má stále více firem Zhruba patnáct procent českých firem má zahraniční adresu. Tuzemští podnikatelé totiž stále častěji přenechávají většinový podíl investorům z ciziny, příp. se za hranice kvůli daňovému zvýhodněné stěhují sami. V současné době je z ciziny kontrolováno téměř třicet dva tisíc firem, zatímco dříve jich bylo o necelých pět tisíc méně. Vyplývá to z průzkumu, který pro HN připravila společnost Dun & Bradstreet. Celkově cizinci ovládají majetek převyšující 641 miliard korun – tedy skoro čtvrtinu z celkového kapitálu v Česku. Nejčastěji přitom „pokukují“ po akciových společnostech. „Pokud se zahraniční investor rozhodne vstoupit do Česka, většinou pohltí více než padesát procent firmy. Jen ve čtyřech procentech případů si vystačí s menšinovým podílem“, uvedl Marek Jurčík ze společnosti Dun & Bradstreet. Nizozemský daňový ráj láká Největší kapitál kontrolují vlastníci v zemích „daňového ráje“. Z Nizozemska je ovládáno přes 247 miliard korun, z Kypru dalších 48 miliard. Nově si Česko oblíbili i majitelé registrovaní v Lucembursku. Letos kontrolovali přes 46 miliard korun kapitálu, což je téměř osmdesátiprocentní nárůst ve srovnání s loňským rokem. „Jedním z důvodů může být i výrazné navyšování portfolia developerské společnosti ECM Real Estate Investments, která má sídlo právě v Lucembursku“, říká Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. V Nizozemsku je zase registrováno mnoho významných mezinárodních firem, jako třeba instituce ING, tabákový koncern Philip Morris či maloobchodní řetězec Ahold. Nadnárodní společnosti často investují v Česku prostřednictvím speciálně založených firem se sídlem v některé ze zemí s přátelským podnikatelským prostředím“, vysvětluje analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podle něj svou roli hraje i znění bilatelárních smluv o zamezení dvojího zdanění. „Nizozemskou adresu si ale kvůli daňovým výhodám stále častěji pořizují i původem české firmy, například PPF či Zentiva, dodává David Marek ze společnosti Patria Finance. Důvodem přesunu do Nizozemska jsou nejenom nižší daně, ale i lepší zákony, větší ochrana majetku a anonymita. Proto nedávno oznámila přesun do Nizozemska i finanční společnost Profireal Group. „Změna sídla do Nizozemska nám přinese daňové výhody i lepší pozici u finančních partnerů,“ potvrdil dříve generální ředitel firmy David Chour. Česko srovnává krok Dalšímu přesídlování českých firem do zahraničí by měla zabránit vládní reforma. Vláda se rozhodla od ledna vylepšit alespoň jednu z nevýhod českých holdingových společností srovnání se zahraničními. Reforma by měla umožnit osvobození dividend a kapitálových účastí po vzoru Nizozemska i českým holdingovým společnostem a současně snížit sazbu daně právnických osob. „Může to pomoci, ale neočekávám, že by se kvůli tomu nějaké firmy vracely zpět do Česka. Srovnají se tak ale
podmínky“, říká David Marek. Podle něj se chystané změny mohou hodit zejména podnikatelům, kteří chtějí přesunout výrobu do zahraničí. Češi mají stále převahu I přes stále větší aktivitu zahraničních investorů je ale většina místních firem v „českých rukou“. Bez převahy cizího kapitálu jich zatím zůstává více než sto šedesát šest tisíc.
V zahraničí registrovaní majitelé českých firem Kolik ovládají kapitálu ( v miliardách korun) Ovládaný kapitál
Rozdíl oproti roku 2006
1. Nizozemí
247,5
32 %
2. Německo
180,0
-11 %
3. Velká Británie
125,5
0%
4. Rakousko
100,4
9%
84,9
- 5%
5. USA 6. Francie
74,0
6%
7. Kypr
48,9
- 2%
8. Švýcarsko
48,7
2%
9. Lucembursko
46,8
79 %
41,9
4%
10. Španělsko Kolik ovládají firem
Ovládaný kapitál
Rozdíl oproti roku 2006
1. Německo
4 097
5%
2. Rusko
1 987
28 %
3. Slovensko
1 823
13 %
4. Rakousko
1 725
5%
5. Nizozemí
1 459
11 %
6. Ukrajina
1 073
16 %
7. Velká Británie
797
17 %
8. USA
723
11 %
9. Itálie
713
10 %
573
9%
10. Švýcarsko
Zdroj: Hospodářské noviny 4. 10. 2007, autor: Z. Luňáková, J. Beránek
BULLETIN 2/2007
35
Informace z tisku
České firmy si oblíbili Rusové V Česku přibývá firem, kde mají většinový podíl Rusové. Podle statistik Dun & Bradstreet ruský kapitál převládá už v téměř dvou tisících českých společností. Jen před rokem se přitom daňová přiznání „psala v azbuce“ jen v patnácti stech firmách. Třicetiprocentní nárůst je ze všech zemí nejvyšší. „Rusové ovládají sice mnoho firem, ale spíš s menším kapitálem. Naproti tomu, když už něco vlastní například Japonci, jsou to daleko větší investice“, říká analytik David Marek ze společnosti Patria Finance.
Podle statistik totiž vychází na jednu japonskou společnost působící v Česku kapitál vyšší než půl miliardy korun. Je to však ovlivněno investicemi Toyoty u Kolína či Matshushity v Plzni. Nejvíce firem se zahraničním vlastníkem má však před Ruskem i nadále adresu v Německu, něco přes 4000. Zdroj: Hospodářské noviny, 4. 10. 2007, autor: (brz), (zul)
Info ze sekretariátu
Členské příspěvky Vážené členky, vážení členové, v průběhu měsíce října byly rozeslány II. upomínky k platbám členského příspěvku pro rok 2007. Den 30. listopadu 2007 je posledním termínem k úhradě. Po tomto datu budeme nuceni předat seznam neplatičů disciplinární komisi k zahájení řízení směřujícímu k vyloučení z KSKŘI pro neplacení členských příspěvků, a to v souladu s vnitřními předpisy, schválenými valnou hromadou. Členům, kteří členské příspěvky uhradili, jménem představenstva děkujeme. Identifikační údaje pro platbu číslo účtu KSKŘI v ČR: 3 7 4 1 0 0 7 / 2 7 0 0 (HVB Bank Czech Republic) variabilní symbol: číslo faktury bez písmen.
36
BULLETIN 2/2007
