BUCHLOVSKÝ
ZPRAVODAJ
ČÍSLO 9 • ROČNÍK XVIII.
září 2012
Zářiové počasí láká k vycházkám do přírody, třeba na nejvyšší horu v okolí – na Holý kopec. (foto -vlk-)
Vzpomínka na žně Když v červenci svatá Markyta svůj srpek žňový hodí do žita a léto zahoří chrpami modrými a mákem rudým, tak žně nastanou. A zralé zrno v klase obilném poskytne obživu celoročně všem, jak bohatým, tak také chudým. Zlatavá pšenice i žito chlebné, vousatý ječmen, oves klasnatý, pokorně padaly pod kosou sekáčovou a ruce žen je svazovaly ve snop bohatý. Horký vzduch žhnul a člověk v potu tváře svůj denní chleba těžce dobýval. Pán Bůh však požehnal, úroda dobrá byla a žně jsou práce svatá, rolník se usmíval. Když Bůh požehnal a klasů úrodu za jasné pohody odvezli z polí, pak z režné mouky upekli bochníček zlatavý, sypaný kmínem, osolený solí. Z pšenice ve mlýně semleli mouku bílou, z ní koláč jídával synek maličký a ječmen s ovsem, božímu doby tečku zajistil píci na rok celičký. Ke konci léta na strniště holé houf husí bílých vehnal pasáček bosý a na svých nožkách ucítil chlad snad už i podzimní rosy. Zdenka Maršálková BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20121
Informace městyse Buchlovice Rada městyse č. 28/2012 ze dne 6. 6. 2012 Žádost o povolení uspořádat skautské stanové tábory na p. č. 2864/1 až 2865/1 a 2865/4 v k.ú. Buchlovice (za Kamenným křížem na Smraďavce) v době od 4. 7. 2012 do 31. 8. 2012 a žádost o možnost likvidace odpadů a odběru pitné vody, žadatel Junák, středisko Kyjov, p. Jan Polášek, Kostelec u Kyjova, ze dne 21. 5. 2012 Rada městyse Buchlovice projednala žádost o povolení uspořádat skautské stanové tábory na p. č. 2864/1 až 2865/1 a 2865/4 v k.ú. Buchlovice (za Kamenným křížem na Smraďavce) v době od 4. 7. 2012 do 31. 8. 2012 a žádost o možnost likvidace odpadů a odběru pitné vody, žadatel Junák, středisko Kyjov, p. Jan Polášek, Kostelec u Kyjova a rozhodla se umístit uzamykatelný kontejner na odpady do blízkosti uvedeného tábora, dle možnosti a vzájemné dohody. V této souvislosti vyzývá organizátory tábora, aby při jeho započetí kontaktovali místostarostu městyse Buchlovice Bořka Žižlavského. Žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení ve výši 100 000 Kč na rekonstrukci komínu a modernizaci vytápění RD, žadatel XX Buchlovice, ze dne 21. 5. 2012 Rada městyse Buchlovice doporučila Zastupitelstvu městyse Buchlovice schválit žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení ve výši 100.000 Kč na rekonstrukci komínu a modernizaci vytápění RD, žadatel XX Buchlovice. Žádost o schválení doplnění Pravidel č. 5/2010 ze dne 6. 9. 2010 pro poskytování nízkoúročených úvěrů vlastníkům bytového fondu v městysi Buchlovice podle nařízení vlády č. 396/2001, ze dne 22. 5. 2012 Rada městyse Buchlovice projednala žádost o doplnění Pravidel č. 5/2010 ze dne 6. 9. 2010 pro poskytování nízkoúročených úvěrů vlastníkům bytového fondu v městysi Buchlovice podle nařízení vlády č. 396/2001 a doporučila ji Zastupitelstvu městyse Buchlovice schválit. Žádost o souhlas s přijetím účelového finančního daru od Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice ve výši 60.000 Kč, žadatel Základní škola, Komenského 483, 687 08 Buchlovice, ze dne 29. 5. 2012 Rada městyse Buchlovice souhlasila s přijetím účelového finančního daru od Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice ve výši 60.000 Kč, žadatel Základní škola, Komenského 483, 687 08 Buchlovice. Uzavření a podpis smlouvy o vzájemné spolupráci podle § 46 a § 48 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění mezi městysem Buchlovice a obcí Břestek ve věci stavby Mariánské vinařské stezky Břestek – Buchlovice Rada městyse Buchlovice projednala smlouvu o vzájemné spolupráci podle § 46 a § 48 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění mezi městysem Buchlovice a obcí Břestek ve věci stavby Mariánské vinařské stezky Břestek – Buchlovice a doporučila Zastupitelstvu městyse Buchlovice její schválení. Ohlášení plánované kulturní akce hromadného charakteru v zámecké zahradě – Klasika pod hvězdami, Carmen 2012 (operní divadelní vystoupení) dne 4. 8. 2012 od 21.00 hod.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20122
do 24.00 hod., oznamovatel ArtTriton, spol. s r.o., Pavla Filipová, jednatelka, V Kuťatech 1488/2c, 104 00 Praha 10 – Uhříněves Rada městyse Buchlovice vzala na vědomí ohlášení plánované kulturní akce hromadného charakteru v zámecké zahradě – Klasika pod hvězdami, Carmen 2012 (operní divadelní vystoupení) dne 4. 8. 2012 od 21.00 hod. do 24.00 hod., oznamovatel ArtTriton, spol. s r.o., Pavla Filipová, jednatelka, V Kuťatech 1488/2c, 104 00 Praha 10 – Uhříněves. Žádost o souhlas s vedením kanalizace a plynu firmy NODIS interiére s.r.o., přes pozemky městysu p.č. 505/21, 505/32, 505/52 a 505/266 v k.ú. Buchlovice, žadatel NODIS interiére s.r.o., Hradišťská 821, 687 08 Buchlovice Rada městyse Buchlovice projednala žádost o souhlas s vedením kanalizace a plynu firmy NODIS interiére s.r.o., přes pozemky městysu p.č. 505/21, 505/32, 505/52 a 505/266 v k.ú. Buchlovice, žadatel NODIS interiére s.r.o., Hradišťská 821, 687 08 Buchlovice a v případě realizace stavby s ní souhlasila. Žádost o schválení závěrečného účtu městyse Buchlovice za rok 2011 Rada městyse Buchlovice se seznámila s výsledky závěrečného účtu městyse Buchlovice za rok 2011 a doporučila jeho schválení Zastupitelstvu městyse Buchlovice. Různé: - Informace o 1. setkání Buchlovického klubu seniorů dne 21. června 2012 v 10.00 hod. v konferenčním sále Československého kulturního centra Buchlovice (ČSKC) Místostarosta Bořek Žižlavský informoval členy rady o termínu prvního setkání Buchlovického klubu seniorů, které se uskuteční 21. června 2012 v 10.00 hod. v konferenčním sále ČSKC. - Informace o počtu návštěvníků a tržbách v TIC a v Muzeu Podhradí Buchlovice v měsících leden–květen 2012 Místostarosta Bořek Žižlavský informoval členy rady o počtu a příznivém vývoji počtu návštěvníků a tržbách TIC Buchlovice a Muzea Podhradí Buchlovice.
Rada městyse č. 29/2012 ze dne 28. 6. 2012 Žádost o byt v majetku městyse Buchlovice, žadatelka XX Buchlovice, ze dne 14. 6. 2012 Rada městyse Buchlovice doporučila zaevidovat žádost XX Buchlovice o obecní byt. Žádost o příspěvek na dětskou tenisovou školu Buchlovice ve výši 2 488 Kč na zakoupení cvičných tenisových míčů, žadatel TJ Buchlovice, tenisový oddíl, předseda Martin Kořínek, ze dne 21. 6. 2012 Rada městyse Buchlovice schválila příspěvek na dětskou tenisovou školu Buchlovice při TJ Buchlovice ve výši 2 488 Kč na zakoupení cvičných tenisových míčů. Různé - Informace o podání žádosti o finanční dotaci prostřednictvím MAS Buchlov na vybudování Mariánské vinné stezky Břestek–Buchlovice Starosta městyse informoval ostatní členy Rady městyse Buchlovice o podání žádosti o finanční dotaci prostřednictvím MAS Buchlov na vybudování Mariánské vinné stezky Břestek–Buchlovice.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20123
- Informace o rozhodnutí o dotaci brownfields ve výši 399 000 Kč na projektovou dokumentaci Příprava k revitalizaci objektu kravína pro činnost technických služeb městyse Buchlovice Starosta městyse informoval ostatní členy Rady městyse Buchlovice o rozhodnutí o dotaci brownfields ve výši 399.000 Kč na projektovou dokumentaci Příprava k revitalizaci objektu kravína pro činnost technických služeb městyse Buchlovice (viz. přiložená kopie smlouvy o poskytnutí podpory č. D/1407/2012/STR uzavřené dne 19. 7. 2012 mezi městysem Buchlovice a Zlínským krajem).
Zastupitelstvo městyse č. 8/2012 ze dne 28. 6. 2012 Závěrečný účet městyse Buchlovice za rok 2011 Zastupitelstvo městyse schválilo závěrečný účet městyse Buchlovice za rok 2011. Půjčka z Fondu rozvoje bydlení ve výši 248 000 Kč Zastupitelstvo městyse schválilo půjčku z Fondu rozvoje bydlení ve výši 248 000 Kč pro XX, Buchlovice, na opravu rodinného domu – celkové zateplení. Půjčka z Fondu rozvoje bydlení ve výši 100 000 Kč Zastupitelstvo městyse schválilo půjčku z Fondu rozvoje bydlení ve výši 100 000 Kč pro XX, Buchlovice, na rekonstrukci komínu a modernizace vytápění rodinného domu. Doplnění Pravidel č. 5/2010 ze dne 6. 9. 2010 Zastupitelstvo městyse schválilo doplnění Pravidel č. 5/2010 ze dne 6. 9. 2010 pro poskytování nízkoúročených úvěrů vlastníkům bytového fondu v městysi Buchlovice podle nařízení vlády č. 396/2001. Koupě pozemku Zastupitelstvo městyse schválilo koupi pozemku p.č. 509/2 o výměře 864 m2 za cenu 50 Kč/m2, tj. celkem 43 200 Kč od paní XX, Břestek. Návrh na pořízení změny územního plánu městyse Buchlovice Zastupitelstvo městyse schválilo návrh na pořízení změny ÚP městyse Buchlovice – žadatel XX, Drslavice, posunutí plochy, na které se nacházela původní stavba domu na p.č. 2920, na sousední pozemky p.č. 2921/1, 2921/2 a 2921/3 (vše zahrada) z důvodu umístění nové stavby ve větší vzdálenosti od komunikace, cca o 15 m za podmínky spolufinancování pořízení změny územního plánu. Prodej obecních pozemků Zastupitelstvo městyse neschválilo prodej pozemků p.č. 2763/1 o výměře 453 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), 2762/9 – 30 m2 (ostatní plocha), 2762/11 – 53 m2 (ostatní plocha), 2762/12 – 230 m2 (ostatní plocha) a 2760/39 – 81 m2 (trvalý travní porost) pro účely stavby dřevěného pasteveckého přístřešku rozměrů 8 × 10 m, výšky 5 m, žadatel XX, Buchlovice. Koupě pozemku Zastupitelstvo městyse schválilo koupi pozemku p.č. 3242/7 – ostatní plocha, ostatní komunikace,
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20124
o výměře 107 m2 za cenu 50 Kč/m2 v k.ú. Buchlovice od majitele XX Praha pro účely zprovoznění cesty k budoucí zástavbě v této lokalitě. Smlouva o výstavbě Mariánské vinařské stezky Břestek–Buchlovice a smlouva o uzavření budoucí smlouvy mezi městysem Buchlovice a obcí Břestek Zastupitelstvo schválilo smlouvu o vzájemné spolupráci podle § 46 a § 48 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění mezi městysem Buchlovice a obcí Břestek ve věci stavby Mariánské vinařské stezky Břestek–Buchlovice a smlouvu o uzavření budoucí smlouvy mezi městysem Buchlovice a obcí Břestek. Změna zřizovací listiny MŠ Buchlovice Zastupitelstvo schválilo změnu zřizovací listiny MŠ Buchlovice. Informace o školství v Buchlovicích Zastupitelstvo městyse vzalo na vědomí informaci o školství v Buchlovicích, kterou přednesl starosta ing. Jiří Černý. Prodloužení vodovodu na Lhotku Zastupitelstvo městyse uložilo starostovi městyse zadání projektové dokumentace na prodloužení vodovodu na Lhotce a zapracování realizace do rozpočtu roku 2013.
Rada městyse č. 30/2012 ze dne 18. 7. 2012 Kontrola úkolů - Informace: Sdělení Krajské hygienické stanice Zlínského kraje k žádosti o provedení měření hluku z dopravy na pozemní komunikaci č. I/50 v městysi Buchlovice Na základě žádosti spoluobčanů z místní části Lhotka na dostavbu a rozšíření protihlukové stěny podél silnice I/50 a v souvislosti s žádostí o změnu územního plánu pana XX z orné půdy na stavební pozemky (viz usnesení Zastupitelstva městyse Buchlovice č. 7/2012 ze dne 20. 3. 2012) v této lokalitě požádal městys Buchlovice Krajskou hygienickou stanici ve Zlíně o měření hluku. Krajská hygienická stanice, dle přiloženého sdělení, provede požadované měření bezplatně v měsících září nebo říjnu 2012. - Informace: Vyjádření Policie ČR, krajské ředitelství Zlín, Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství Zlín a Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlín k žádosti o stanovisko ke zřízení přechodu pro pěší, resp. místa pro přecházení, případně doplnění pruhu pro levé odbočení na silnici I/50 V souvislosti s peticí chatařů i obyvatel z místní části Újezda a Trnávky za výstavbu cyklostezky z Buchlovic na Újezda (viz usnesení Rady městyse Buchlovice č. 17/2011 ze dne 10. 11. 2011) zadal městys Buchlovice zpracování návrhu na budoucí realizaci cyklostezky u projektanta ing. Ivana Kutína. Z návrhu jednoznačně vyplynulo, že zásadním bodem realizace bude vyřešení přecházení přes silnici I/50. K této záležitosti se vyjádřily tři dotčené orgány (Policie ČR, krajské ředitelství Zlín, Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství Zlín a Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlín), které nesouhlasí s vybudováním přechodu pro pěší a doporučují pouze místo pro přecházení.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20125
Žádost o změnu územního plánu na p.č. 3099 (zahrada), 3100/2 (zahrada), 3107/4 (orná půda), 3107/5 (orná půda), 3108/4 (ostatní plocha) a 3108/8 (ostatní plocha) v k.ú. Buchlovice na plochy umožňující výstavbu 1–2 rodinných domů, žadatel XX, Uherské Hradiště, ze dne 9. 7. 2012 Rada městyse Buchlovice odložila konečné vyjádření k žádosti o změnu územního plánu na p.č. 3099 (zahrada), 3100/2 (zahrada), 3107/4 (orná půda), 3107/5 (orná půda), 3108/4 (ostatní plocha) a 3108/8 (ostatní plocha) v k.ú. Buchlovice na plochy umožňující výstavbu 1–2 rodinných domů, žadatel XX, Uherské Hradiště. Rada, dříve než vydá doporučující nebo nedoporučující stanovisko zastupitelstvu městyse, předá tuto žádost k vyjádření zpracovateli územního plánu městyse Buchlovice a odboru architektury, plánování a rozvoje MěÚ Uherské Hradiště. Žádost o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva věcného břemene – souhlas s umístěním energetického zařízení (kabelové vedení NN a uzemnění) pro stavbu „Buchlovice, úpr. DS, Krystýnek), žadatel MP Projekt s.r.o., Sokolská 762, 763 62 Tlumačov, ze dne 12. 7. 2012 Rada městyse Buchlovice schválila znění smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva věcného břemene – souhlas s umístěním energetického zařízení (kabelové vedení NN a uzemnění) pro stavbu „Buchlovice, úpr. DS, Krystýnek), žadatel MP Projekt s.r.o., Sokolská 762, 763 62 Tlumačov a pověřila starostu městyse smlouvu podepsat. Žádost o příspěvek na dopravu v ½ výši nákladů, tj. 4 00 Kč na zájezd do Sládkovičova na Slovensku pro Buchlovický klub seniorů při Československém kulturním centru (ČSKC), žadatelka - Mgr. Pavla Večeřová, vedoucí ČSKC, ze dne 17. 7. 2012 Rada městyse Buchlovice schválila příspěvek na dopravu v ½ výši nákladů, tj. 4.600 Kč na zájezd do Sládkovičova na Slovensku pro Buchlovický klub seniorů při Československém kulturním centru (ČSKC), žadatelka - Mgr. Pavla Večeřová, vedoucí ČSKC. Písemná rezignace Mgr. Lenky Rašticové (bez politické příslušnosti za KDU-ČSL) na post členky zastupitelstva městyse ke dni 2. 7. 2012 Rada městyse Buchlovice vzala na vědomí písemnou rezignaci Mgr. Lenky Rašticové (bez politické příslušnosti za KDU-ČSL) na post členky zastupitelstva městyse ke dni 2. 7. 2012. Různé - Informace o provozování historické kanalizace v úseku mezi Domovem pro seniory a ul. Hradišťskou v Buchlovicích v délce 460 m Rada městyse Buchlovice byla seznámena starostou městyse s písemným stanoviskem Slováckých vodáren a kanalizací, a.s. Uherské Hradiště ve věci provozování historické kanalizace v úseku mezi Domovem pro seniory a ul. Hradišťskou v Buchlovicích v délce 460 m s tím, že pokud se k vlastnictví kanalizace, na kterou je připojeno velké množství obyvatel městyse, nikdo nepřihlásí, nezbude nic jiného, než aby v dohledné době městys Buchlovice začal jednat o její rekonstrukci ve vlastní režii. - Seznámení rady se zápisem ze školní inspekce, která proběhla v Mateřské škole Buchlovice Rada městyse Buchlovice byla seznámena se zápisem ze školní inspekce, která proběhla v Mateřské škole Buchlovice v měsíci červnu 2012 na základě zaslaného anonymního dopisu na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a byla potěšena příznivým výsledkem kontroly.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20126
V nočních hodinách v neděli 1. července se kolem Buchlovic přehnala krátká vichřice, která poničila několik stromů. U cesty na Barborku zlámala staletý buk a na jejím vrcholu letitou lípu, která se rozpůlila na dvě části. První díl padal směrem ke kapli a druhý na dřevěné posezení s lavičkami a stolky a jen o několik centimetrů minul opravenou mariánskou sochu, které se naštěstí nic nestalo. (foto -bž-)
Jedna ze srpnových nocí se stala osudnou pro před časem ořezáním zmlazenou lípu, která je součástí asi osmdesátiletého stromořadí na Smraďavce. Přestože byla zelená, její kořen byl už uhnilý, a tak nevydržela nápor větru. Opakovaná žádost o dotaci na výměnu a doplnění zeleně na obecních pozemcích v centrální části Smraďavky a v centru městečka v současnosti čeká v zásobníku projektů Státního fondu životního prostředí. Doufejme, že tentokrát vyjde a že Buchlovice zkrášlí nová i vyměněná zeleň, která je zejména v dnešní době, a nejen z ekologických důvodů, tolik potřebná. (foto -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20127
Letošní velmi suché počasí se opět podepsalo na stavu vody ve studních, ale i v potocích. Srpnová fotografie dokumentuje zcela vyschlý potok Dlouhou řeku, který protéká Smraďavkou do přehrady. Poslední úplné vyschnutí tohoto potoka bylo zaznamenáno v měsíci srpnu 2007 a trvalo celý měsíc. (foto -bž-)
Informace místní knihovny Z nových knih: Naučná literatura pro dospělé K. Pacner: Osudové okamžiky XX. století D. H. Childress: Templáři a tajemství Kryštofa Kolumba J. Veselá: Simona Monyová Krásná literatura pro dospělé U. Eco: Pražský hřbitov U. Eco: Baudolino M. Connelly: Pátý svědek J. Theorin: Smršť (severská krimi) A. Indridason: Oběť (severská krimi) S. King: Zhubni J. Pospíšilová: Boty do nebe T. Pratchett: Malí bohové T. Pratchett: Pátý elefant T. Pratchett: Sekáč T. Pratchett: Šňupec J. Hájíček: Rybí krev Nejen pro maturanty J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce v jazyce 21. století
O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa G. B. Shaw: Pygmalión J. Hašek: Povídky J. Hašek: Humoresky E. Hemingway: Stařec a moře E. Hemingway: Nebezpečné léto I. Blatný: Pomocná škola Bixley L. Vaculík: Rušný dům Naučná literatura pro děti a mládež B. Záruba: Záhady pravěku v otázkách a odpovědích Krásná literatura pro děti a mládež I. Procházková: Uzly a pomeranče I. Klíma: Jak daleko je slunce P. Braunová: Tramvaj plná strašidel D. Krolupperová: Rybí sliby Kol.: 4 pirátské příběhy (Čtyřlístek komiks) Kol.: Roztomilá mláďata (leporelo) J. Žáček: Kolik tet má Agáta (leporelo) knihovnice
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20128
Pasování nových žáčků
Stalo se již tradicí, že Mateřská škola Buchlovice pořádá na konci školního roku pasování svých žáčků, kteří po prázdninách budou navštěvovat první třídu základní školy. Samotného pasování na prvňáčky v Galerii na půdě buchlovického Muzea Podhradí 12. června se ujali ředitelka školky Bc. Jitka Němečková a místostarosta městyse Bořek Žižlavský. Početným přítomným rodičům, babičkám a dědečkům děti zatancovaly a zazpívaly. (foto Kajetánka Večeřová)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/20129
Rozloučení s deváťáky
Na závěr školního roku, 29. června 2012, proběhlo v zámecké sala terreně tradiční rozloučení žáků 9. třídy základní školy. Za městys se s nastávajícími učni a studenty rozloučil starosta ing. Jiří Černý a za buchlovickou školu ředitel Mgr. František Klvaňa. Došlo samozřejmě i na delší loučení žáků s třídní učitelkou Mgr. Vladimírou Janíkovou. (foto Bořek Žižlavský)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201210
29. června 2012
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201211
VKM CHŘIBŠTÍ VČELAŘÍCI „LETOS BEZ MEDU“, posteskly si děti z včelařského kroužku mládeže v Buchlovicích, které od začátku tohoto kalendářního roku věnují část svého volného času odborně vzdělávací činnosti v oboru včelařském. Během prvních hodin v lednu učinily děti první krůčky v rozpoznání tohoto užitečného hmyzu od ostatních druhů jim podobných. Dnes jsou z nich již o poznání zkušenější včelaři, kteří se nebojí bez obav pomazlit se se včelkou, vědí, jak se na včelím stanovišti chovat a jaký úkon s jakým cílem učinit. I když ještě ne vždy se věci daří bez pochybení, je radost pohledět na děti, které se snaží a u kterých je vidět přerůstání počáteční zvědavosti v opravdovou zálibu. A o nic jiného ani nejde, než probudit u dětí zálibu ve včelkách. Poznáváním zákonitostí jejich soužití se děti mohou samy učit, jak se chovat ve vlastním životě, ve vyšším společenství člověčím. Za pomoci partnerů, podporujících včelařský kroužek mládeže, se kroužku podařilo vybudovat velmi slušné včelí stanoviště v zámeckém parku, opatřit děti odpovídajícím vybavením, nářadím, pomůckami a hlavně třemi vlastními včelstvy. Lépe řečeno mladými včelstvíčky, které musí letos teprve vypiplat, avšak na medík se mohou těšit až příští sezónu. Přejme jim, ale i všem nám, ať děti nadšení z včelaření neopustí a v budoucnu obohatí buchlovický život nejen o bohatší „včelí“ služby, ale časem i kulturní nabídku se včelařskou tématikou. Miroslav Smatana vedoucí VKM www.buchlovice.cz/vcely mob. 777 103 005 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201212
Během letošní turistické sezóny je v prostorách horní zámecké budovy k vidění zajímavá výstava ze zámeckého depozitáře i odjinud půjčených jiných předmětů. Mezi nimi je k vidění například sbírka fajek, fotoaparátů, pistolí, ale i předmětů z rodiny někdejších majitelů buchlovského velkostatku, Berchtoldů. (foto -bž-)
Ve čtvrtek 14. června jste mohli navštívit v hospůdce „u fuchsií“ v zámecké zahradě vernisáž výstavy fotografií uherskohradišťské autorky Alžběty Šáchové, nazvanou Dětci. Černobílé a barevné fotografie, které jsou zde po stěnách umístěny po celou letošní sezónu, představují momentky získané např. v Portugalsku nebo Belgii. Velkoplošná tabla zaplnily kreslené vtipy Luboše Pospíšila a Karla Klose. Po vernisáži proběhl koncert známého pražského muzikanta Luboše Pospíšila, jenž v minulosti vystupoval s Blue Effectem, C&K Vocalem aj. (foto -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201213
Z vernisáže maleb Veroniky Němečkové
Velké množství návštěvníků přilákala vernisáž výstavy abstraktních maleb MINI-M-UM na téma Duše autorky Bc. Veroniky Němečkové z Buchlovic, jež se odehrála v podvečerních hodinách 15. června v Galerii na půdě buchlovického Muzea Podhradí. Po úvodním slovu místostarosty městyse Bořka Žižlavského zazněla slova Mgr. Petra Papici a samotné autorky. V doprovodném programu zahrála na flétnu Tamara Margholtová a živou originální recitaci předvedl Adam Kreuziger. Další část expozice pokračovala v přízemních prostorách muzea, kde byly k vidění desítky kvetoucích kaktusů a sukulentů známého buchlovického pěstitele Josefa Horňáka, umístěných do speciálně vyrobených keramických nádob stříleckého keramika Karla Žíly. Foto Oldřich Stránský
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201214
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201215
Kulturní kalendář – září, říjen 2012 ZÁŘÍ 3. 9. až 24. 9.
Soužití s velkými šelmami
Československé Československé kulturní kulturní centrum centrum, tel. 724030056 Buchlovice www.cskcbuchlovice.cz
3. 9.
Hrad Buchlov
16. 9.
Výlet do historie – neveřejná akce pro děti s mentálním postižením Dny evropského dědictví
30. 9.
Zpívání o víně
Náměstí Buchlovice
Září
Co se na hradě vařívalo – příprava a ochutnávka „starých“ receptů
Hrad Buchlov
Zámek Buchlovice
HB Collegium, Libuše Mikulová tel. 774 886 205 www.buchlov.info Zámek Buchlovice Tel. 572 434 240 www.zamek-buchlovice.cz FS Buchlovice, Ing. Pavel Dvořan, tel. 572 595 123, www.fsbuchlovice.cz Hrad Buchlov Tel. 572 595 161 www.hrad-buchlov.cz
ŘÍJEN 1. 10. Výstava fotografií z míst, až kde pomáhá Oblastní 31.10. charita UH a Papežské misijní dílo 5. 10. V hraběcích službách až 21. 11. 14. 10. Buchlovice pomáhají – charitativní koncert
Československé Ing. Petra Kropáčová, kulturní centrum tel. 737869827 Buchlovice 17.00 Galerie na Půdě Buchlovice
Spolek podporovatelů historie Buchlovic, Bořek Žižlavský, tel. 723 335 894. Muzeum Podhradí 15.00 Československé Ing. Petra Kropáčová, kulturní centrum tel. 737869827
Hledáme fotografie a dokumenty pro výstavu Spolek podporovatelů historie Buchlovic připravuje výstavu věnovanou lidem, kteří pracovali na zámku, hradě či tehdejším velkostatku nebo panství Berchtoldů. Máte-li doma nějaké fotografie či dokumenty Vašich příbuzných nebo známých, které se vztahují k tomuto tématu, budeme rádi za jejich zapůjčení k pořízení kopií. Chystaná výstava určitě přinese řadu nových a zajímavých informací a připomene osoby, které stály ve stínu šlechtického rodu Berchtoldů, a které byly mnohdy svědky zajímavých událostí či setkání, někdy i světového významu. Předem děkujeme Kamil Maděra, předseda SPHB BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201216
Buchlovický klub seniorů
Ve čtvrtek 21. června 2012 v konferenčním sále Československého kulturního centra Buchlovice proběhlo první, zakládající setkání Buchlovického klubu seniorů. Dorazilo bezmála 60 seňorů a seňorit. Při kafíčku a malém občerstvení jsme založili kroniku a pobavili se o možné náplni nově vzniklého klubu. Vznikl návrh programu na období do konce roku 2012, a tak se od tohoto dne pravidelně každý druhý čtvrtek setkáváme při různých příležitostech. (foto -bž-)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201217
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201218
Doposud proběhlo velmi zajímavé promítání cestopisného filmu o Japonsku, jehož autory jsou členové rodiny Márových. Syn Jirka je upoután na invalidní vozík, a tak je cestování celé rodiny o to „zajímavější“. Absolvovali již několik cest po celém světě. Z jejich dílny vzešlo již několik cestopisů. Dalším v našem programu je „Tajuplná Afrika“, který shlédne Buchlovický klub seniorů 4. října. 26. července jsme vyjeli na jednodenní zájezd do areálu termálního koupaliště Sládkovičovo - Vincov les. V termální vodě o teplotě 62 °C byla možnost poléčit pohybový aparát a v dalších třech bazénech s vodou různých teplot se skýtalo několik dalších možností vodního vyžití.
Čtrnáct dní po velmi poutavém povídání o nových knihách v místní knihovně, nabytém spoustou zajímavých informací, proběhlo příjemné, velmi teplé posezení u táboráku s harmonikou, na kterou velmi vesele zahrála paní Novotná z Velehradu. Posezení proběhlo tentokrát na farním dvoře a při té příležitosti někteří ze seniorů navštívili muzeum P. Arnošta Hrabala na faře. Pavla Večeřová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201219
Odhalení pamětní desky ing. Pavla Vláška
V prostorách zámecké zahrady „ve štítě“ či „u fuchsií“ byla zahájena 28. června každoroční výstava fuchsií, kterou tu před třiceti lety založil pozdější dlouholetý ředitel Památkové správy Buchlovice ing. Pavel Vlášek. Při této příležitosti proběhla vernisáž, při níž byla, za účasti hostů a veřejnosti, odhalena keramická pamětní deska sochaře Oldřicha Víchy, nesoucí jméno před třemi lety zesnulého ing. Vláška. Pamětní desku naleznete po levé straně parkového vchodu do areálu „u fuchsií“. (foto Oldřich Stránský)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201220
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201221
Vážení spoluobčané, dovolujeme si vás pozvat na 1. ročník charitativního koncertu BUCHLOVICE POMÁHAJÍ, který se koná v neděli 14. října 2012 v 15 hodin v sále ČSKC Buchlovice. Jedná se o výjimečný a ojedinělý projekt, kterým m ohou jak diváci, tak i účinkující přispět na dobrou věc. Veškerý výtěžek ze vstupného bude předán na konto Oblastní charity Uherské Hradiště. Účinkovat budou hudební uskupení a sólisté s blízkým vztahem k Buchlovicím, čímž se tato událost stává i jedinečnou přehlídkou buchlovských hudebníků všech generací a hudebních žánrů. Patronkou letošního ročníku je paní Věra Domincová – legendární sólistka souboru Hradišťan. Abychom přispěli nejenom k obohacení vaší duše, ale i vašeho těla, připravilo Misijní klubko v přestávce koncertu již tradiční Misijní štrůdlování. Všichni milovníci domácích štrůdlů si budou moci zakoupit a hlavně ochutnat vícero vynikajících vzorků, které pro Misijní klubko pečou spřízněné maminky a babičky. I tímto způsobem zvýšíte svůj příspěvek na konto na pomoc chudým dětem na misiích. Součástí projektu je také výstava fotografií z míst, kde pomáhá Oblastní charita Uherské Hradiště a Papežské misijní dílo. Výstavu je možné si prohlédnout v prostorách ČSKC Buchlovice od 14. do 31. října 2012. Vzhledem k omezené kapacitě sálu, vám nabízíme možnost zakoupení vstupenky s místenkou v hodnotě 100 Kč v předprodeji. Lze si ji objednat telefonicky na čísle: 737 869 827. Věříme, že vás tato akce zaujme, a budeme se s vámi těšit naviděnou a hlavně naslyšenou! Misijní klubko Buchlovice Účinkující: Buchlovjánek, Buchlovská schola, Buchlovští slavíčci spolu s finalistkami okresní soutěže Zazpívej slavíčku, CM Pentla, CM Rubáš, Dechový kvartet Buchlovice, Děcka z Buchlovic, Chrámový sbor Buchlovice, Lenka Slivková – hoboj, Michala Kyliánová – zpěv, Mužský sbor FS Buchlovice a učitelé a žáci místní pobočky ZUŠ. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201222
Mezinárodní den boje proti drogám
Ve dnech 26. 6. 2012 a 27. 6. 2012 proběhla při příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám v Československém kulturním centru akce s názvem Život ve svobodě zaštítěná hejtmanem Zlínského kraje panem MVDr. Stanislavem Mišákem. Součástí byla beseda žáků 8. a 9. třídy ZŠ Buchlovice s p. Romanem Povalou, DiS., výstava fotografií p. Prof. Jindřicha Štreita „Cesta ke svobodě“ a přednáška p. Romana Povaly, DiS. na téma „Opatrujme naše děti aneb Jak poznat, že dítě bere drogy?“ pro dospělé. (foto -bž-)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201223
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201224
V měsících červenci a srpnu byla v horních prostorách kaple sv. Barbory na Modle k vidění výstava fotografií s tématikou krajiny Chřibů. Pětice autorů fotografií – Jiří Blaha (Kostelany u Kroměříže), Karel Grabovský (Kvasice), ing. Jaroslav Hrabec (Uherské Hradiště), Ivo Hubík (Kroměříž – Trávník) a Bořek Žižlavský (Buchlovice) je součástí Expedice Chřiby a vystavené fotografie pořídila během cest, kterými se zaměřuje na mapování chřibských studánek. Završením tohoto projektu by měl být nejprve novinový seriál a poté by měla následovat kniha zařazená do již šestidílného souboru Chřibů záhadných a mytických. (foto LK)
Nevšední zážitek měli lidé, kteří procházeli v dopoledních hodinách 30. června kolem parkoviště před Muzeem Podhradí. Všichni, kteří se zastavili, zvědavě okukovali nablýskaného automobilového veterána, který se jen tak nevidí. (foto -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201225
Král Artuš v Buchlovicích Druhý prázdninový týden patřil v prostorách základní školy družině Krále Artuše. Probíhal tu příměstský tábor pořádaný Junákem Buchlovice. Celý týden děti plnily úkoly, hráli hry a nechyběl ani výlet. Touto cestou děkujeme Vendule, Veronice, Tereze, Lucce a vyhlášené školní kuchyni pod vedením paní Šaratové. Moc a moc děkují za super týden jmenovitě: Kiki A., Kiki D., Simča, Anetka, Beruška, Marco, Oskar, Tadeáš, Vítek, Lea, Paja, Anička, Naty, Kryštof, Ondra, Roman, Alex, Vikča, Ester, Linda, Natálka, Petra, Pavel, Klárka, Helenka a jejich spokojení rodiče (nejen z Buchlovic)
Lesní soustředění Děcek z Buchlovic V letošním roce jsme místo týdenního zahraničního festivalu udělali od 16. do 19. 7. soustředění v našich krásných lesích. Dopoledne jsme tancovali – podařilo se nám zvládnout „nahrubo“ 2 nová pásma, obkročák a taky vyhazovanou polku. Odpoledne byla rekreační – jedno bylo věnované tvoření z keramiky, kdy si děti pod dohledem manželů Crlových vyrobily jmenovky v hlaholici. V druhém odpoledni jsme prověřili kondičku na lanovém centru na Smraďavce a třetí bylo ve znamení lesní pedagogiky pod taktovou pracovníků Lesů ČR. Přestože nám počasí nepřálo, byly všechny dny zakončeny zpíváním a to díky naší skvělé doprovodné muzice – Davidu Šedovi a Martinu Kučíkovi. Lenka Rašticová
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201226
Výjimečně vysoké a rozvětvené slunečnice narostly v zahrádce manželů Gbelcových, bydlících v Helštýnské ulici na někdejším mlýně. Jejich výška koncem července činila 3,20 m. (foto -bž-)
Buchlovice „pod Javořinou“
(foto -bž-)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201227
Dřevěný kříž na Zahradách v novém
Začátkem měsíce srpna byl osazen nový dubový kříž naproti bytovky na Zahradách. Dřevěné tělo Krista prošlo kvalitní restaurátorskou rekonstrukcí. Po odstranění letitých neodborných nátěrů bylo citlivě přikročeno k aplikaci vhodných roztoků, nátěrů, pryskyřičných směsí, přírodních barviv a včelího vosku tak, aby mohla plastika odolávat venkovním povětrnostním vlivům delší čas. Chybějící a zničené části plastiky byly řezbářsky doplněny. Obnovu této drobné památky v majetku obce financoval městys Buchlovice ze svého rozpočtu. Kříž, zasazený do kamenného podstavce, nechali zbudovat v roce 1902, tedy před 110 lety, manželé Spáčilovi. Jeho poslední rekonstrukce proběhla péčí rolníků Jana a Ludmily Dvořanových, jak hlásá dochovaná zpráva, v květnu 1959. Opravu tehdy provedli stolaři František Dvořáček a Antonín Hána, klempíř Ladislav Mitáš a malíř pokojů František Kropáč. Fotografie dokumentují restaurování památky a její novou podobu. Bořek Žižlavský
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201228
Největším překvapením Javořiny bylo, že se konala Po dvou letech, kdy nás v den Slavností bratrství Čechů a Slováků na Javořině zásadně budil déšť nebo telefonát od vedoucích, že se akce nekoná, převládalo mezi tanečníky i muzikanty FS Buchlovice jasné mínění. Javořina nebyla, pak zase nebyla a tentokrát určitě také nebude. I přesto svědomitě zopakovali na zkouškách pásma, zkontrolovali kroje a domluvili transport. A ejhle! V kalendáři svítí datum 29. července a obloha – no, není zrovna azuro, ale mraky tentokráte nehalí Javořinu a z nebe nepadají tlusté provazce vody. Takže vyrážíme. Cestou ještě opakujeme písničky do pásma Suchov a před jednou vysedáme na parkovišti pod vysílačem. Šedivé mraky se výhružně honí po okolních kopcích, ale zatím to vypadá slibně. Ti, co nejeli v krojích, se oblékli, muzikanti vytáhli a v rámci možností při místní vlhkosti naladili nástroje a přenesli je k pódiu, kde mezitím končil své vystoupení slovenský soubor Kopaničiar. Počasí si nejspíše v tom okamžiku řeklo, že bylo už moc dlouho hodné a zahalilo kopec do mraku. Na místě, kde ještě před pěti minu-
tami stál vysílač, byla nyní jen neprostupná šedá stěna. I tak ale nastupují buchlovjané na pódium a začínají s pásmem bílovských. Pokračují pásmem ševcovských a o velké finále se postará Suchov, to vše proloženo vstupy muziky. Jako na povel se chvíli po závěrečné pokloně souboru spouští napřed drobný a po chvíli hustý přívalový déšť, který se vrací v krátkých a prudkých přeháňkách. To už ale FS Buchlovice balí své propriety, muzikanti demontují cimbál a vyklízejí teď již poněkud podmáčené podium pro cimbálovou muziku Hradišťan a Juru Pavlicu. Protože déšť neustále sílí, vyrážejí prakticky ihned zpět domů. Tříletý úkol byl splněn: Odehráli jsme vystoupení na Javořině. Slavností se již od dopoledne účastnily také politické špičky jak České tak Slovenské republiky. Osobně jsme je bohužel neviděli, nicméně při cestě na místo určení jsme kousek za hraničním přechodem potkali policejní motorky doprovázející několik limuzín s majáčky. Asi měli čerstvé zprávy o počasí, a tak nic neriskovali, což jim chválíme.
FS Buchlovice na Kopaničářských slavnostech 15. červenec. Datum ničím příliš zajímavé. Tedy pro ty, kteří nevěděli o tom, že právě tento víkend probíhají Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, jichž se účastnilo i FS Buchlovice za podpory CM Rubáš. Pro tuto příležitost si procvičila a předvedla pásma buchlovských, ševcovských a suchovských písní. Muzikanti se přidali se svými třemi sólovými čísly. Vystoupení nemělo větších vad, pomineme-li improvizaci mezi primášem Víťou Preclíkem a hlavním tanečníkem suchovských Víťou Škubníkem, který musel cifrovat o jednu sloku víc. Zaslouženou odměnou pro většinu tanečníků i muziky se staly kolotoče, které se nacházely vedle amfiteátru, a které byly na krátkou chvíli buchlovjany doslova obsypány. Největší úspěchy slavila suverénně pohyblivá lavice a bourací autíčka. Poté se část vystupujících chtěla podívat na vystoupení zpěváka Jožky Černého, bohužel se ale spustil déšť, takže buchlovský autobus byl urychleně nabalen a vypraven zpět domů. Celkově však byla akce povedená a tanečníci i muzika vyslechli z úst vedoucích převážně jen slova chvály. Folklorní studio Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201229
XI. ročník Festivalu česneku na zámku (a v městečku) Buchlovice 28. července 2012 V sobotu 28. července 2012 se již po jedenácté konal Festival česneku na zámku v Buchlovicích. Hlavní heslo tohoto ročníku bylo a asi už zůstane i nadále „Jakub, Jakub, česnek nakup, na tvůj svátek, Evžene, těžko už se sežene!“ Festival česneku na zámku, v části zámeckého parku a na části náměstí Svobody, je slavností v rozsahu, který je jedinečný nejen v České republice, ale i v Evropě. Česnekovou slavnost zná a zažívá na světě jen nemnoho zemí (USA, Kanada, Finsko a Velká Británie), my společně v Buchlovicích vždy jubilejně už po jedenácté. V tomto ročníku byl kladen důraz na přípravu prodejců česneku s tím, že všichni byli vyzváni, aby v Buchlovicích byl prodáván pouze a výhradně česnek pěstovaný na území České republiky. Ve spojení s vínem, medem a ostatními produkty je region představován jako místo plné zdraví, jde nám mimo jiné o vytvoření úzkého spojení mezi festivalem a městečkem Buchlovice. Jde o akci pro podporu produkce tradiční zeleniny, jejíž pěstování doznalo značných redukcí v posledních letech (v současnosti snad dochází k bodu obratu), a to také v návaznosti na zvykosloví a ve spojení s lidovým zpěvem, tancem a muzikou. Je to inspirativní přehlídka pro mnoho oborů lidské činnosti, představí se poměrně velké množství řemeslníků a jejich kontakty s česnekovým oborem. Jde mimo jiné také o podporu drobného podnikání v regionu.
Poznámky k nabídce toho voňavého dne: Festivalový den byl zahájen v 10.00 hodin zpěvem nově Česnekové hymny pro rok 2012 Ešče si já, ešče si já do Buchlovic zajedu…, prostorem před zámkem byla nesena česneková vlajka, k přípitku byl tradičně rozléván vynikající česnekový zákys. Po slavnostním předání česnekové úrody starostovi městyse Buchlovice Ing. Jiřímu Černému a také spřátelených obcí ze Slovenska paní Ing. Evě Ďuďákové ze Soblahova a panu Ing. Jozefu Trizuljakovi z Horného Hričova, symbolickém nakrojení česnekového koláče, přítomní ochutnali první z inspirativních ochutnávek z dílny Folklórní agentury, poté se představily některé folklórní soubory a skupiny. Řada soutěží zaujala děti i dospělé, jako příklad můžeme uvést „Soutěž čichačů”, „Soutěž
o nejhmotnější česnek”, „Soutěž o nejkrásnější česnekový cop”, „Šachové (česnekové) utkání Boršice versus zbytek světa”, „O nejsmradlavější dítě”, výsledky Fotosoutěží z minulých ročníků festivalů ve formě výstavy v Muzeu Podhradí Buchlovice „Lidé festivalu česneku“, další doprovodnou výstavou, která byla zahájena před odborným seminářem pana Ing. Jana Kozáka z Poběžovic (největšího našeho, ale možná evropského odborníka – šlechtitele česneku) byla výstava Skupinová foto. Hvězdnou záležitostí se již stalo „X. mistrovství České republiky v plivání česneku na dálku na trávě”. V letošním roce bylo v kategorii mužské bylo dosaženo dobrých výkonů a zvítězil Josef Bajko výkonem 948 cm, takže dosavadní rekord z loňského roku 1071 cm nebyl překonán.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201230
V letošním roce se organizátorům podařilo realizovat vernisáž výtvarné soutěže „Česnek – vzpomínka, kterou lze sníst!“, součástí byla i vybraná dílka z minulých ročníků. Byla opět vydána knížečka Velká kniha o česneku – soubor asi 1000 česnekových receptů „Česnek ničím nenahradíš!“ Mnohé jistě potěšilo větrání spižíren a sklepů a změna jídelníčku v podobě Koštu archívních marmelád a džemů v počtu 25 kusů, byl rovněž vydán Pocitový katalog. Dívky a ženy pak „vešly do očí“ porotcům anonymní soutěže krásy „O nejkrásnější slovácký typ” – vítězkou se stala současně Anička Zelingerová z Javorníka na Horňácku. Všichni se pak mohli věnovat dalším aktivitám tak, že v pohodě prožili den pro celou rodinu. Můžeme uvést ještě mnohá další překvapení – Česneková očista – sprcha na náměstí; podařilo se uskutečnit Fotostudio, z něhož si (opět v česnekovém tónu) mohli návštěvníci odnést fotografie ve stylu obrazů celníka Henri Rosseau. Stálicí i novinkou současně, kde jinde na světě můžete „okoštovat“ více než dvacet pět v České republice uznávaných odrůd česneku spolu s ovarem a chlebem? Mnozí mohli okusit osvědčený staroněmecký rodinný recept v našem podání Čistič mozku, opět na bázi česneku. To zdaleka není vše – volně byly podávány jinde nevídané gurmánské speciality (18 různých česnekových inspirací v množství asi 7000 porcí a také variace na česnekovou zmrzlinu – smetanová stracciatella s česnekem), úhelným kamenem byl (jak jinak) česnek! Folklórní část Slovácka zastupovaly soubory a muziky především z některých produkčních „česnekových oblastí”, „Vlastikovy děti“, což byla sestava ze souborů a sborů Malá Nivnička, Nivnička, Kohútci a Mužského sboru z Boršic u Blatnice, soubor Hradišťan z Uherského Hradiště, cimbálová muzika Burčáci s Mužským a ženským sborem z Míkovic, Hudecká muzika Martina Hrbáče z Veselí n. Moravou a Velké
a domácí dechová hudba Buchlovjané, proslavená dechová muzika Stříbrňanka, Štrajchkapela z Kněžpola, Štrajchkapela Vítovecká 1 (Miklíci) z Fryštáku, Soubor Valašský Vojvody z Kozlovic, Ženský sbor Dolinečka ze Soblahova, Ženský sbor Plkotnice ze Suché Loze a také Country folk kapela Kanonýři. Pro každoroční mimořádný úspěch vystoupilo „Bábkové divadlo Carnevallo Theatro Juraja Hamára“ z Bratislavy, Loutkové divadlo Theatro PIMPRLE Františka Petráka z Luhačovic, Nitranský musicspiel. V doprovodném programu nechyběla přednášková část - seminář„Alliumfilové, spojte se” – přednášel Ing. Jan Kozák, která byla zahájena zpíváním ženského sboru zahrádkářů z Veselíčka. Jistě někteří z početných návštěvníků zaznamenali dvě akce, kterých se během festivalu mohli zúčastnit – z těch vážnějších – malou pobožnost slova a požehnání úrody letošního léta a přicházejícího podzimu s P. Rudolfem Chmelařem, z těch odlehčených pak možnost návštěvy (především pro dámskou část) Zpovědnice poustevníka z Barborky. Co jistě všechny potěšilo, byla skutečnost, že dámy nazdobily své klobouky zeleninově až česnekově a v množství asi 100 se předvedly festivalovému publiku, díky za to, bylo to osvěžením! Hlavním pořadatelem XI. ročníku Festivalu česneku na zámku v Buchlovicích byla Folklórní agentura Buchlov, spolupořadatelem Národní památkový ústav Praha, Správa Státního zámku Buchlovice a tentokrát se mimořádně velkým podílem zúčastnil i městys Buchlovice. Mediálními partnery festivalu byli Český rozhlas Praha 2, Český rozhlas Brno – redakce Zlín, časopis Zahrádkář, Infoservis CZ a.s., Zlín a Infocity Zlín, Dobrý den s Kurýrem Uherské Hradiště, Slovácký deník Uherské Hradiště. Ing. Miloslav Hrdý
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201231
Festival česneku 28. července 2012 Foto Bořek a Martin Žižlavští
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201232
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201233
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201234
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201235
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201236
Česneková oslava Česnek voní pro toho, kdo jej má rád, česnek od nemoci pomáhá tomu, kdo ho zná. Uvařit česnekové pochutnání je slast pro toho, kdo to umí a ten, kdo to neumí, ať třeba čumí. My Buchlovjáci, my to umíme a vše o česneku povíme. Každému rádi poradíme, ale to nejdůležitější neprozradíme. Ty to víš, já to vím, nikomu to nepovím. Ten, kdo česnek užívá, dlouhověkosti se dožívá. V česneku je, co lidské tělo potřebuje. Česneková silice dá pro zdraví nejvíce. A přidáš-li si k tomu skleničky vína půl, máš síly, jak v bývalém panském dvoře vůl. Ludmila Dudešková
Vrtulník pod Buchlovem
(foto Josef Gerža)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201237
Pouť na Barborce 12. srpna 2012 Foto Martin Žižlavský
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201238
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201239
Přátelé z nejmilejších (Vernisáž výstavy Na čo sme pyšní? V Galérii na povale v Soblahově) Měl jsem příležitost být při tom, když soblahovští v pátek dne 17. srpna 2012 zahájili oficiálně společnou výstavou Na čo sme pyšní? výstavní sezónu tak, jak to přislíbili v rámci projektu. Výstava byla už předtím instalována v Galerii na půdě v Buchlovicích v období 6. 1.–31. 3. 2012, kde se setkala s poměrně velkým zájmem občanů městečka i dalších návštěvníků galerie. Scénář vernisáže – s péčí připravený – zahrnoval: • Pozdravení přítomných … Janka Reháková • „Príhovor“ paní starostky obce Soblahova Evy Ďuďákové velmi emotivní, jako vždy pečlivě připravený, zasahující všechny přítomné • Muzikantský vstup - sympatické duo Emka a Miška Barčákové z Dolinečky, lidové písně s harmonikou • Slovo hosta … Miloslav Hrdý, Buchlovice • Série písní Ženského pěveckého sboru Dolinečka, Soblahov • Otevření výstavy … Janka Reháková, pracovnice Galérie na povale
Nejdříve tedy „príhovor“ paní starostky: Vážené dámy, páni, milí hostia! Prajem vám všetkým príjemné piatkové popoludnie, veľmi ma teší, že vás môžem privítať v obci Soblahov vo výstavných priestoroch Galéria na povale. Otvárame prvú spoločnú a poviem putovnú výstavu Na čo sme pyšní. Putovná preto, že už bola nainštalovaná v Buchloviciach. Mnohí z vás, ktorí ste dnes prišli, st esa zúčastnili aj otvorenia výstavy v Buchloviciach. Iste budete so mnou súhlasiť, že vernisáž bola vydarená, bola tam príjemná a milá atmosféra, aby sa nám ju symbolicky podarilo preniesť do Soblahova prihovorím sa vám rovnakými slovami. Začnem citátom: Keď už ľudí na svete pribúdalo, uznal Hospodin za múdre rozdeliť Zem medzi národy, aby každý vedel, čo mu patrí a kde prináleží. Dokončil dielo, hotoval sa oddýchnuť. Odrazu k nemu pribehol upachtený Slováčik a ostýchavo poprosil o kúštik miestečka pod slnkom „Hm, ibaže ja som už všetko rozdal,“ pokrčil Pán Boh plecami. Skormútený prosebník sa chcel pobrať do šíreho sveta, v ktorom nenájde ani fliačik rodnej zemičky. Stvoriteľovi sa však uľútilo zúfajúceho nešťastníka: „Nesmúť, niečo ti predsa len môžem dať, nerozdelil som všetko. Maličký, lež prenádherný kúsoček som si chcel nechať pre svoju potechu, ale keď si meral toľkú diaľku, neodídeš s prázdnymi rukami…“ Pán Boh dal prosiacemu pútnikovi Slovensko. Tu sa citát končí, ja k nemu dodám, pútnik mal šťastie, ten maličký kúsok zeme susedí s nemenej krásnym krajom Českom. Generácie našich predkov mali spoločný osud. Ľudia boli bytostne spätí so zemou, čo ich živila a dávala ich životu zmysel. Tak u vás v Česku ako i u nás na Slovensku ľudia nepýtali od osudu veľa, len robotu do rúk, pot na tvár a chlieb pre svoje deti. Napriek tomu, že žijeme na malých kúskoch zeme, boli a ešte sú medzi nami ľudia, ktorí vedia popri každodenných povinnostiach svojim umom a šikovnosťou svojich rúk vytvoriť nádherné diela, ktoré dnes môžeme obdivovať.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201240
Aj v našej obci Soblahov žijú, alebo sa narodili úprimní, nezištní a obetaví ľudia, ktorí svoj dar a nadanie pretvárajú do krásnych vecí, ktoré tu dnes sa výstave „Na čo sme pyšní“ chcú prezentovať. Určite na dnešnú vernisáž patrí i Folklórna skupina Dolinečka. Sme pyšní na všetky jej členky, ktoré s láskou zachovávajú a šíria krásne ľudové piesne, zvyky a obyčaje nášho ľudu, bez nich by už mnohé boli zabudnuté. Sme pyšní i na sestry Mišku a Emmu Barčákové, ktoré svojim vystúpením dokázali, že aj mladá generácia má rada ľudové piesne, sú zárukou toho, že ľudové tradície sa v Soblahove zachovajú. Naše prababky vyprosovali narodenému dieťaťu, aby bolo Bohu na slávu, sebe na spásu, ľuďom na radosť a svetu na osoh. Poprajme teda úprimne výstave „Na čo sme pyšní“, aby bola tradičnej ľudovej kultúre našich regiónov na slávu, aby robila česť našim obciam a mestečku Buchlovice, aby blahodarne osviežila dušu každého človeka dobrej vôle. Prajem vám príjemný zážitok, vážení priatelia! Už první vernisáž v Buchlovicích jsem uvedl malou úvahou na téma Co je to přátelství?, ve stejném duchu se zahájení vedlo i tentokrát, a tak části příspěvku obsaženého v rámci výstavy znovu otiskuji: Co je přátelství a jak mu skutečně porozumět? Každý z nás žije ve společnosti a jistě zná řadu lidí, které považuje za přátele, nebo ty, kteří se tak snaží chovat. Pro mnohé z nás pojem přátelství není jen prázdné slovo, ale skrývá hlubší smysl. Pro mne má stejný význam jako rodina, láska, víra či život sám. Nedokážu si představit život bez těchto hodnot, bez nich je život prázdný a smutný. Avšak každý máme jiné životní zkušenosti a měřítko našich hodnot se mnohdy liší. Přesto se naše osudy dotýkají a mezilidské vztahy jsou každodenní nutností. Věřím, že v principu lidé o přátelství mají stejnou představu a že pochopení a porozumění je závislé především jen na ochotě naslouchat. Komunikace je základ rozvoje zdravého přátelství, neboť věci nevyřčené vytvářejí pouze domněnky a ty jsou závislé na individuálním pohledu a poznání každého z nás. Vztah přátelský by měl být ryzí, nesobecký a bez hranic, založený na toleranci, porozumění, důvěře, upřímnosti a bez osobních kalkulací. Zní to krásně. Začněme si vážit hodnot, které si to zaslouží, a nesnažme se přesvědčovat ostatní, jak jsme samostatní, a že vlastně nikoho nepotřebujeme. Přátelství je dar, tak si ho važme! Už několik let máme možnost zakoušet přátelské vztahy se dvěma slovenskými obcemi, první z nich byl Soblahov! Ku prospěchu obou stran byla uzavřena smlouva a jejím cílem byla snaha naplňovat cíle mezinárodní spolupráce a posilovat přátelství mezi oběma obcemi, přispívat k přátelským vztahům a spolupráci mezi úřady a občany obou obcí a společně pracovat tak, aby spolupráce prohlubovala sociální, ekonomický, kulturní a vzdělávací život obou obcí a zvyšovala jejich vzájemné porozumění – tedy přátelství doopravdy bez hranic. Řádky smlouvy jsou naplňovány do posledních písmen a věřím, že to tak cítí soblahovští, ale i buchlovičtí občané. Rád bych řekl, že městečko Buchlovice o spolupráci velmi stojí a o ni, jak se patří, pečuje a se stará. Děkuji všem, kdo nějakým způsobem podporují mé myšlenky o přátelství, ať už jde o jednotlivce či občany našich obcí, děkuji jim za podanou ruku i za stisk té námi nabízené. Závěrem příspěvku jsem připomenul, že prostor městečka Buchlovice je zjevně velmi inspirující a přednesl (a zazpíval) vlastní báseň, tyto myšlenky podporující:
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201241
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201242
Zvony na kostele sv. Martina Zvoní. Někdo se narodil, jiná se vdává, třetí právě umřel... už o tom letí do světa zpráva. Když si já zazpívám na huménku v poli, můj hlas se odrazí o martinské zvony... S nimi se lehce hovoří: jsou ušlechtilé, navoněné mluvou mateří. Když zvonovina zazní, jako bys mi
zlatavého vína nalila. Horší je to s námi lidmi. Zvony svou moudrost do daleka vyzvánějí, ale my kupci a drobní kramáři na trhu přezvučíme ji svými drobnými penězi. Moudrosti, moudrosti, míval jsem tě dosti, ale už tě nemám, ani za půl hrsti...
Poté následovala mnohá setkání nad panely výstavy a nad artefakty, které velmi příhodně dokumentovaly snahy o postupné představení obou obcí, setkání, která dala vzniknout dalším novým myšlenkám na spolupráci v dosud neprobádaných směrech. Bylo velmi příjemné se setkat s panem prof. Jozefem Halgošem, čestným občanem obce Soblahova nebo autorem souboru lidových hudebních nástrojů (píšťaly, koncovky, fujary) panem Rudolfem Chabadou, Jankou Rehákovou, Annou Marcinátovou a soblahovskou rodačkou Zuzanou Ježovicovou, rozenou Kelešiovou. Program vernisáže byl velmi příjemný a důstojný, zájem obyvatel Soblahova byl přiměřený a bylo možno konstatovat, že má vzrůstající tendenci a že obec Soblahov nemusí litovat sil a prostředků vynaložených na zřízení kulturní instituce a na její provoz. Paní Janka Reháková je jistě nejlepší možnou volbou pro vedení Galérie na povale, která může celý proces rozpohybovat tak, že se z ní stane záchytný kulturní bod pro celou oblast. Výstava je velmi kvalitně připravená a zaplňuje celý prostor galerie, je vyvážená a představuje v 1. kole některé z fenoménů obou obcí, naznačuje možnosti dalšího pokračování. Závěrem nebylo možno konstatovat jiné než – děkujeme, je nám vždy u Vás dobře, přátelé z nejmilejších! Prožil a zapsal: Miloslav Hrdý
Zahrádkáři Buchlovice nabízejí zájemcům možnost zpracování jablek na mošt. Na naší pěstitelské pálenici si mohou jablka pomlet a vylisovat na moderním lisu o obsahu 120 litrů. Informace na tel.: 572 595 374, 728 417 692 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201243
Z HISTORIE PŘED 70 LETY
17. září uplynulo 70 let od zahájení Akce E Z příkazu K. H. Franka byla gestapem zahájena Akce E (Emigranten). Na celém území protektorátu bylo pozatýkáno několik set osob, jejichž nejbližší příbuzní uprchli do zahraničí a byli podezřelí, že vstoupili do zahraničních vojenských jednotek, které bojovali proti nacistům na různých frontách. Zatčení byli soustředěni v internačním táboře Svatobořice u Kyjova. Akce E pokračovala i v roce 1943, celkem bylo internováno na 3500 osob. Den 17. září 1942 připadl na čtvrtek. Toho dne brzy ráno dorazila do Buchlovic v černých služebních Mercedesech skupina gestapáků v typických kožených kabátech a tmavých kloboucích. Začalo zatýkání nejbližších příbuzných čs. zahraničních vojáků z Buchlovic. První byl v této akci zajištěn Otta Štokman (1916), který od října 1940 po zatčení a uvěznění svého staršího bratra Jana (1906) v koncentračním táboře v Kasselu vedl rodinný obchodu v domě č. 295. Následně byla zatčena i jeho matka Eliška Štokmanová.(1880) Po zadržení je nejdříve napadla myšlenka, že zatčení souvisí s návštěvou dvou parašutistů ze skupiny ZINC Arnošta Mikše a Viliama Gerika, kterým na přelomu března a dubna 1942 poskytli nocleh. Dalším důvodem mohla být angažovanost v ilegální protiněmecké organizaci Obrana národa. Teprve po výslechu v Uh. Hradišti bylo zřejmé, že důvodem zadržení je skutečnost, že tehdy nejmladší ze Štokmanů Jiří (1920), později parašutista operace CLAY, uprchl v roce 1939 do zahraničí. Nevěděli a ani nemohli vědět, že figuroval na seznamu čs. zahraničních vojáků, kterým po porážce Francie 22. 6. 1940 poskytla Velká Británie azyl v parku panství Cholmondeley nedaleko Chesteru. Seznamy tam ubytovaných čs. vojáků získala německá tajná služba a také na tomto základě byla pozatýkána většina jejich přímých příbuzných. A tak dalšími téhož dne zatčenými z Buchlovic byli František Syrovátka (1875) a Františka Syrovátková (1880), rodiče bývalého velitele roty Obrany národa v Buchlovicích, velitele čety v čs. zahraničním vojsku ve Francii a Velké Británii a později důstojníka 2. samostatné československé paradesantní brigády v SSSR Ignáce Syrovátky (1914), rodiče bratrů Oldřicha (1915) a Rostislava (1919) Kaňovských pozdějších pilotů čs. perutí britského královského letectva (RAF) ve Velké Británii, Matouš Kaňovský (1881) a Marie Kaňovská (1885) a jejich sestra Zdeňka Kaňovská (1908). Dále Anna Krevníková, Hilda Krevníková, její matka Isabela Langrová a Lea Reichová. Po krátkých výsleších, ověření totožnosti a kontrole záznamů prováděných v Uh. Hradišti v budově Justičního paláce s věznicí (dnešní UMPRUM školy) byli převezeni do internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova. Tam je zařadili mezi dalších více jak 1200 vězňů. Pro řadu z nich byly Svatobořice jen přestupní stanicí do koncentračních táborů, ze kterých se již nevrátili. Zpočátku byl tábor osvětlován ostrými reflektory, později byly nahrazeny žárovkami na sloupech. V rozích byly vybudovány kulometné věže, kolem dokola dvojí plot - deskový a vně ještě drátěný, završený ostnatým drátem. Strážní službu zde konali protektorátní četníci v počtu 100 mužů. Hlavním velitelem internačního tábora se stal ihned při jeho začátku fungování Franz Kaiser. Mezi četníky zastával pozici nadporučíka německého četnictva. Franz Kaiser se narodil jako František Císař v Havřicích u Uherského Brodu. Tím, že si vzal dceru významného člena gestapa v Brně, si ve své kariéře velmi polepšil – získal pozici velitele pro internační tábor ve Svatobořicích. Kvůli sňatku si poněmčil své jméno a otevřeně se přihlásil k podporování Němců, kteří okupovali Československo. Nesrovnalosti v hospodaření internačního tábora a některé další delikty způsobily BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201244
vyšetřování velitele Kaisera, který byl v listopadu 1943 nahrazen. Velitelem Internačního tábora ve Svatobořicích se stal poručík Bořivoj Schuster. Ten si již nepotřeboval své pocity méněcennosti kompenzovat na vězněných v táboře. Během té doby, co on stál v čele tábora, se podmínky intervenovaných zlepšily – lepší lékařská péče, více jídla a to nejen z balíků od příbuzných, a menší psychický teror. Bohužel i nadále chyběla internovaným svoboda a zůstával strach, co s nimi bude. Muži v táboře byli od počátku zaměstnáni na stavbách nových baráků, ženy v táborové kuchyni, uklízely apod. Později jezdili za prací, jak muži, tak i ženy, i mimo tábor. Ženy pletly vložky do bot a klobouků, šily šaty pro internované. Styk mužů s ženami, které byly v horní části tábora, byl zakázán. Nejpřísnější a nejnebezpečnější byl tento úřední rozkaz: „přiblíží-li se někdo z vězňů k plotu, četník má bez vyzvání okamžitě střílet.“ Další zákazy se týkaly čtení, psaní domů, oslovování židů aj. Nejsmutnějším transportem bylo 50 dětí z pražské Jenerálky. Děti, které neměly rodiče. Děti, které sem byly přivezeny ve věku 2-15 let. Jejich rodiče byli popraveni v Mauthausenu za podíl na atentátu na Heydricha. Mezi nimi byla i tehdy dvanáctiletá Olga Rožnovská, dnes tajemnice OV ČSBS v Uh. Hradišti, která je dcerou Václava Čikla, duchovního správce Boromejského kostela v Resslově ulici v Praze, popraveného za přechovávání sedmi parašutistů po atentátu na Heydricha. Ve Svatobořicích bydlely samostatně a pečovali o ně vybraní internovaní. Nacisté předpokládali u těchto dětí celkovou germanizaci. Ve Svatobořicích a okolních obcích kolem tábora se našlo dost odvážných lidí, kteří doručovali po celou dobu do tábora balíčky s jídlem a dopisy příbuzných a tím se pro internované stalo jejich věznění snesitelnějším. Strach ze zatčení nezabránil mnohým lidem v podpoře internovaných. Nešlo jen o materiální pomoc, ale i o psychickou, která byla mnohdy důležitější než ta materiální. Nepomáhali jen obyčejní lidé ze Svatobořic a okolí. Pomáhali i někteří četníci. Několik četníků bylo při pomoci chyceno a za trest odvezeno do koncentračního tábora. K jejich spisu gestapo připsalo RU (Rückkehr unerwünscht) = (NN návrat nežádoucí). Po půl roce byli postupně propuštěni téměř všichni věznění občané z Buchlovic, hlavně z důvodů, že jim nebyl prokázán jakýkoliv kontakt s rodinnými příslušníky v zahraničí. Podmínky v internačním táboře sice nedosáhly úrovně násilností a zrůdností koncentračních táborů, ale internovaní zažili i tak dost fyzického a psychického útlaku, nejistoty a hladu a nepříjemné vzpomínky si nesli po celý život. Celkový počet vězňů, kteří prošli táborem, byl 3 683 osob. Internační tábor dnes připomíná pomníček u objektů bývalé textilky zřízené na místě tábora ve Svatobořicích. Stálá výstava o internačním táboře z let 1942–45 je v prostorách základní školy v Kyjově. Občané z Buchlovic, kteří byli 17. záři 1942 v rámci akce E (Emigranten) pozatýkáni a vězněni v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova: Anna Krevníková 15. 8 1903 František Syrovátka 2. 4. 1875 - 3. 3. 1954 Františka Syrovátková 11. 4. 1880 - 13. 10. 1958 Hilda Krevníková 19. 8 1910, která byla později vězněna z důvodů rasové persekuce v TerezíMatouš Kaňovský 20. 5. 1881 - 17. 6. 1967 ně spolu se svou matkou Isabelou Langrovou Marie Kaňovská 18. 12. 1885 - 7. 1. 1980 a Leou Reichovou. Zdeňka Kaňovská 26. 6. 1908 - 7. 8. 2008 Eliška Štokmanová 19. 10. 1880 - 15. 8. 1957 Jan Štokman Otto Štokman 8. 11. 1916 - 16. 8. 1977 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201245
Z vyprávění Zuzany Mikulčákové
Hudeček Ruda Hudeček se jmenoval, byl malířem a také stálým hostem u Kunců v hotelu. Že byl vdovcem, najedl se tu v poledne, dal si třeba dvojitou porci a zůstal i na večeři. Byl to labužník a rád si dobře pojedl, také popil, ale jaksi mu začalo zdraví neslúžit, začalo mu srdce dělat neplechu, až z toho přišly srdeční záchvaty a každou chvíli byl u doktora. Doktor mu ochotně vrazil injekci, a protože to bylo už moc často a injekce neměl doktor zrovna po ruce, dal mu je doktor domů, aby si je nosil při sobě, pro všechny případy. Stalo se mu, že jej záchvat chytil v hotelu, kde od rána už vysedával a už po čtvrté obědval, a ten den měl pan doktor dovolenou, byl odjetý mimo Buchlovice. „Co enom udělat, přece tady neumřu bez pomoci,“ prosil hostinského, neměl-li by někdo z hostí injekční stříkačku, injekce že má s sebou. Lojza Ondřej řekl: „Já mám doma stříkačku, doběhnu pro ňu!“ Za chvilku byl nazpět! Stříkačka to byla pořádná, myslím, že s ní dávali injekce koním. Lojzek si všechno nachystal, čtyři chlapi chytli Hudečka a Lojza – rýp! Hudeček zařval jak tur, jednoho kopl, až mu zuby vyrazil, druhý dostal pěstí do břicha a ostatní se spasili útěkem, Lojzu nevyjímaje. Injekce sice nepřišla, kam byla určena, ale přesto Hudečka záchvat přešel, on to přežil, těžko říci jestli z jiné větší bolesti nebo strachem, to nevěděl ani on sám.
Obraz hradu Buchlova od Rudolfa Hudečka BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201246
Vzpomínka na pana Františka Ondrůška Dne 18. srpna tomu bylo už 105 let, kdy se narodil pan František Ondrůšek († 3. 8. 1984). Málokdo ví, že tento srdcem a duší Buchlovják se narodil v Uherském Hradišti na Palackého náměstí, dřívějším autobusovém nádraží. Jeho rodiče, Krescencie a Nikodém, zde byli zaměstnáni jako domovníci v rodině ing. Sedláčka. Útlé mládí prožil v Uherském Hradišti a absolvoval tu i první třídu. Poté se rodiče přestěhovali do Buchlovic do Tyršovy ulice čp. 285 a tady František žil svůj další život. Jeho pracovní život byl rozmanitý. Začal se učit klempířem u pana Ryšky v Buchlovicích na Lhotce. Protože v té době bylo zvykem, že učni byli k ruce i paní mistrové a k řemeslu se moc nedostali, otec Nikodém se rozčílil, byl prudší povahy, a Františka z učení vzal a dal učit zedníkem. V zimním období navštěvoval „pokračovací školu“ v Uherském Hradišti. Ve 30. letech minulého století, kdy byla velká nezaměstnanost, jezdil denně na kole z Buchlovic na Velehrad, pracoval na stavbě rodinné vily Vrzalových, dále v bazilice prováděl zednické
František Ondrůšek na Velehradě, r. 1939
František Ondrůšek na Velehradě, r. 1980 práce, ve velehradském lapidáriu pod bazilikou je vytesán do kamene jeho autogram. Podílel se na stavbě kaple na Salaši. V ústavu pro postižené postavil sporák, který byl funkční ještě v roce 1980, kdy se byl na Velehradě podívat. Řádové sestry si s obdivem vyslechly, co pro ústav a Velehrad udělal. Z těchto pracovních důvodů měl velký vztah k Velehradu. Po druhé světové válce začal pracovat u Státních silnic v Uherském Hradišti a poté u tamní Okresní správy silnic jako řidič, později coby cestář. Tato profese, kterou prováděl převážně v Buchlovicích, se vryla občanům do paměti a vzpomínají na toto období s obdivem. Pan Ondrůšek, jak ho oslovovali, byl v zimním období stále v pohotovosti, moc toho nenaspal. Když bylo třeba, posypal silnici, aby první autobusový spoj mohl vyjet z Buchlovic bez problémů. Oblékl svůj těžký erární cestářský kožich, narazil si ušanku, vzal káru se štěrkem a šel ručně posypat silnici. Vzpomíná dcera Lidka Macáková
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201247
Plukovní pokladna Tuto buchlovickou pověst mně vyprávěla paní Huťková. Věřila jí, ale já moc ne. Trochu jsem ji, s dovolením, rozvinula, aby se z ní stal příběh. A tak – věřte, nevěřte... Byla zimní noc po bitvě u Slavkova, všude plno sněhu, jen v hospodě na buchlovském náměstí blikala světélka. Seděli tam francouzští vojáci a místní robotníci. Bavili se mezi sebou Francouzi francouzsky a sedláci česky. Někteří se s Francouzi bavili i německy, něco z němčiny tehdy uměl snad každý. Mnozí z Francouzů pocházeli z Alsaska, a proto němčinu ovládali. Robotníci byli hladoví, byla válka, měli děti a mladí chlapci neměli vojáky rádi, že jim chodí za děvčaty. Jeden mladý sedlák na tom byl velice zle. Měl mnoho dětí, jednu krávu a pár měřic špatného pole. Vedle něj skupina vojáků v červenočerných fráčcích se bavila o tom, že mají dělat eskortu plukovní pokladně, kterou budou převážet přes Chřiby a Buchlovice. Oni mají peníze a já děti – pomyslel si sedlák. Počkáme si tedy na ně, pokladnu jim vezmeme, ale je musíme sprovodit ze světa, aby neoznačili pachatele. Sebral se a šel domů. Děti už všechny spaly na peci a po lávkách. Jen nejmladšímu žena chystala cumel – kousek tvrdé kůrky z hodně čerstvého šrotovaného chleba, namočeného ve vodě, zabaleného do hadříku ze staré pleny. Sedlák ženě nic neřekl, spustila by veliký křik, a šel spát. Když nadešel termín odvozu pokladny, vytáhl večer pušku a bajonet, v té válečné době byly snad v každé chalupě, a šel burcovat zasvěcené sousedy. Dva z nich měli vychrtlé koníky. Den předtím si prošel les a jedno místo se mu zdálo dost příhodné. Úzký průsmyk, kterým projel jen jeden vůz a okolo něj strmé srázy, zarostené jehličnatými křovinami. Koním ještě ovázali kopyta pytlem a i kola vozu zabezpečili proti rámusu a vyjeli. Jeden vůz nechali kus od průsmyku, druhý nedaleko. Sami se ukryli na svazích ve smrčinách po obou stranách cesty. Nečekali dlouho. Na lesní cestě se ukázal francouzský vojenský vůz a vojáci. Na smluvený signál se ozvaly rány a vojáci padali k zemi. Zůstalo jen několik jedinců stát, kteří se vzdávali. Sedláci však zajatce nebrali, vždyť by je mohli prozradit a také co s nimi. Ve francouzské eskortě se nacházeli dva vojáci – otec a syn. Otec měl již na spáncích prošedivělé vlasy, syn pod nosem tmavý knír. Při obou stálo prozatím štěstí, zůstávali naživu. Proběhly velké salvy, ale nikdo si jich v té válečné době ani nevšiml. Organizátor akce měl konečně na mušce mladého Alsasana a jeho otec prosil, ať ho nechá žít a zastřelí jeho, že už je starý, ale sedlák se neslitoval a mladíka zastřelil. Na to starý Francouz sedláka proklel, že v jeho rodině budou umírat samí mladí lidé, že se jen málokdo dožije plné dospělosti a z uloupených peněz nebude mít užitek. Pak ho sedlák taky zastřelil. Lupiči na korbu vozu naložili pokladnu, na francouzský vůz pak mrtvé, které odvezli někam do lesů a pokladnu do Buchlovic. Přijeli ještě za tmy. Dělení peněz bylo tajné a bez konfliktů, nikdy se na nic nepřišlo a nevelcí buchlovičtí sedláci si hodně pomohli. Organizátor si nakoupil pole, poměrně dobré koně a jeho rodině se začalo žít dobře. Nastala ale doba, kdy ze všeho neměl žádný užitek a děti mu začaly umírat na tuberkulózu. Ještě ze svého mládí si pamatuji na pohřby lidí z jeho rodiny, které schvátila právě tato nemoc. V roce 2005 probíhaly oslavy dvě stě let od bitvy u Slavkova a v denním tisku se objevilo mnoho vzpomínek na ni. Mimo jiné i to, že plukovní pokladna jednoho pluku byla stěhována, ale na místo určení nedorazila. Hned jsem si vzpomněla na paní Huťkovou a její povídání. Zdenka Maršálková BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201248
Rčení. Přísloví. Průpovídky – 3. část Ani kuře zadarmo nehrabe. Bližší košile než kabát. Oko – do srdce okno. Oko za oko, zub za zub. Škoda slzy ronit nad rozlitým mlékem. Žádný strom ještě nevyrostl do nebe. Bez peněz do hospody nelez. Není kostelíčka, kde by nebylo kázáníčka. Ševče, drž se kopyta. Kde není žalobce, není soudce. Přijdu zítra, dá-li Pán Bůh. Dobří přátelé odcházejí, Bůh zůstává. Komu se nelení, tomu se zelení. Co Bůh činí, dobře činí. Bez Božího požehnání marné naše namáhání. Komu není shůry (z nebe) dáno, v apatyce (v lékárně) nekoupí. Prázdný sud duní. Ráno je chytřejší večera. Naděje umírá poslední. Jak si kdo ustele, tak si lehne. Utíká, jakoby mu někdo u zadku střílel. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Devátá mění, jedenáctá rozhoduje. Ořechy rážet a sníh odmetat je zbytečná práce. Kde nic není, ani smrt nebere. Sen a bzina - jedna novina. Jablko nepadne daleko od stromu. Neštěstí nechodí po horách ale po lidech. Stáří pomalu chodí, ale dobře radí. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Kovářova kobyla chodí bosa. Kdo si chce odpočinout, ať si pořídí včely a kdo nadělat, ať si koupí vinohrad. Hrabe pod sebe. Sedí na dvou židlích. Devatero řemesel, desátá žebrota. Střepy přinášejí štěstí. Rozbité zrcadlo – 7 let neštěstí. Dvakrát měř, jednou řež. Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta. Modli se a pracuj, tiše snášej boly a naději
netrať, ať přijde cokoli. Malé děti šlapou po nohách, velké po srdci. Stokrát nic umoří i vola (osla). Sytý hladovému nevěří. Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Kamarádi buďme, dluhy si plaťme. Na hrubý pytel hrubá záplata. Ke každému pytlu se provázek najde. Každý ví sám, kde ho bota tlačí. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Chudák není ten, kdo má hodně práce a může si ji udělat sám. Chudák je ten, který má málo práce a nemůže si ji sám udělat. Pes je nejlepší přítel člověka. Kůň je přítel člověka. Psovi a koňovi nevěř. Kopne nebo ukousne, když to nejméně čekáš. (Z vlastní zkušenosti.) Před ohněm utečeš, před vodou ne. Oheň je dobrý pomocník ale zlý pán. Škoda rány, která mimo padne. Nalil mně čistého vína. (Řekl mi pravdu.) Smrt není zlá. Je to jen kus života těžkého. Bohu ku cti. Bližnímu ku pomoci. Kdo nepracuje, ať nejí. Sepsala Ludmila Dudešková
Astry Kytičku aster krásnou mám. Co chvíli se na ni podívám. Hýří barvami – bílá, modrá, fialová, růžová, tmavočervená, srdce nad jejich krásou usedá. Vůni žádnou nemají, to na jejich kráse nic nemění. I když nevoní, ráda je mám, protože podzim je přinesl nám. Ludmila Dudešková
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201249
Lázeňskou krajinou I Mariánské Lázně Vítám čtenáře našeho putování po krajinách České republiky u dalšího pokračování. Poté, co jsme opustili jihozápad Čech, postoupíme o něco severněji a projdeme si v následujících dílech seriálu západní cíp republiky, Slavkovský les a Chebsko. Naše putování začneme v krásných Mariánských Lázních. Ve středověku do krajiny Slavkovského lesa zabloudil jen málokdo. I když nedaleko byli usídleni premonstrátští mniši v klášteře Teplá, v hlubokých lesích, plných močálů a pramenišť se vyznalo jen pár místních obyvatel, kteří léčivé účinky zdejší vody znali a dovedli využívat. V roce 1528 v údolí Třebízského potoka byla z iniciativy krále Ferdinanda I. Habsburského hledána sůl. České země vlastní zdroj soli neměly a panovník doufal, že by se dala získat ze zdejších slaných pramenišť. Sůl, obsažená v těchto minerálních vodách je však solí Glauberovou se silnými projímavými účinky. Jako kuchyňská sůl je tedy přirozeně nepoužitelná. Ale i tak byla v lékárnách k dostání jako projímadlo
pod honosným latinským názvem sal teplensis. První zmínka o užití minerálních pramenů k léčebným procedurám pochází z roku 1606. Na počátků následujícího století se správy pramenišť ujali premonstráti z tepelského kláštera a v blízkosti vsi Hamrníky nechali vystavět pro své mnichy, léčící se v rodících se lázních zámeček dle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. V roce 1786 vykoupil klášter lesy v okolí Hamrníků a u dnešního Mariina pramene vznikl dům pro nemocné. Byl pojmenován Mariánská lázeň. Podle pověsti byl pramen pojmenován podle mariánského svatého obrázku, zanechaného u vývěru vody nějakým vojákem, který si zde poléčil svá válečná zranění. Od počátku 19. století byly již dnešní Mariánské Lázně rozrostlou lázeňskou vsí. Během následujících desetiletí se staly jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lázeňských centrech v Evropě. Z období devatenáctého století můžeme ve městě vidět pavilony a kolonády s léčivými prameny, s kopulemi a řadami sloupů. Nej-
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201250
známějším a nejnavštěvovanějším je Křížový pramen v pavilonu z roku 1818 v samém centru lázní, nedaleký Rudolfův se svou pro mě nejchutnější vodou ze všech pramenů, či několik pramenů v údolním městském parku. Příjemnou procházkou tak můžeme dojít ke kolonádě pramene Ferdinandova a o kousek dále k dalšímu Rudolfovu prameni. Další prameny a pavilony jsou rozesety v připojené městské části Úšovice a také v okolních lesích. Cesta k Balbínovu nebo Lesnímu prameni může návštěvníku Mariánských Lázní zpříjemnit nejedno odpoledne. Nedaleko Lesního pramene si lze prohlédnout i romantickou Kapličku lásky, ukrytou nedaleko asfaltové cesty ve smrkovém lese. Vrátíme-li se do městského centra, naši pozornost jistě právem upoutá hlavní kolonáda. Tato je vystavěna v novobarokním slohu s požitím litinových zdobených konstrukcí a dnešní její podoba je jen torzem původně zamýšleného rozsahu. Vedle kolonády zurčí Zpívající fontána se svými mnoha rozličnými variantami vodotrysku. V určené hodiny od dopoledne až do večera hraje u fontány reprodukovaná hudba evropských klasických hudebních skladatelů. Fontána, měníc své vodotrysky do rytmu a melodie, vypadá, jako by sama zpí-
vala. Nejpěknější pohled na ni však je večer, kdy je pěkně barevně nasvícená. Další dominantou lázní je mohutný novobyzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie a také pravoslavný kostel svatého Vladimíra. Nesmíme ovšem také zapomenout na městské muzeum, založené v osmdesátých letech 19. století. Dnes se nachází v domě, v němž při svém zdejším pobytu žil Johann Wolfgang Goethe. Prohlédnout si zde můžeme regionální sbírky, historii místního lázeňství nebo také Goethovu světničku. Nad městem se na jednom z lesnatých kopců tyčí kamenná věž rozhledny Hameliky a jen o necelý kilometr dál po červené turistické značce v sousedství hotelu Krakonoš stojí za návštěvu Park Boheminium s venkovní expozicí modelů nejrůznějších českých a moravských památek v měřítku 1:25. Tak tu můžeme vidět vedle hradu Karlštejna, zámku Kynžvartu, Červené Lhoty a jiných také na nasypaném pahorku rotundu sv. Jiří na Řípu a hned pod pahorkem rekonstruovanou podobu církevního areálu ze sadské výšiny u Uherského Hradiště. A když jsem dnes zmínil tepelský premonstrátský klášter, tak se na něj příště podíváme podrobněji. Text a foto Martin Žižlavský
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201251
Mateřídouška Když kotouč rudý v letní podvečer se k zamlženému obzoru kloní, tak stráně pod lesem a meze na polích silnou, omamnou, kořenitou vůní voní.
Douška mateří, rostlinka křehoučká vše rozvoní daleko kolem sebe, jakoby tato vůně jemná, něžňoučká přilétla shora ze samého nebe.
Tuto vůni kořenitou snítky vydávají, co u nás v Čechách mateřídouškou se nazývají. Rostlinky křehoučké s fialovými kvítky jsou našeho venkova, polí a strání dítky.
A když kdos v cizině prožívá tíživé životní zkoušky, ucítí náhle v dálce vonný dech, vonný dech rodné mateřídoušky. Zdenka Maršálková
Naše první paní učitelka Jsou lidé, kteří tvrdí, že se za minulostí neohlížejí a také se jí nezabývají, ale snaží se raději žít intenzivně přítomností. Bez vzpomínek na minulost to přece nejde. Kolik máme vzpomínek a nádherných zážitků ze školních let. Prohlížím si společnou fotografii prváčků ročníku 1946 s usměvavou a velice skromnou paní učitelkou Helenou Kadlecovou. Poslední léta před odchodem do důchodu učila jen první ročníky. Práce s takovým počtem živých a neposedných žáčků v první třídě nebyla určitě lehká. Musela nás naučit základům čtení, psaní a počítání a také potřebným dovednostem a návykům pro práci v dalších ročnících školy i dalším životě. Byla vynikající malířkou. Obrázky namalovanými barevnými křídami na všech tabulích ve třídě nás dovedla získat, zaujmout a motivovat pro právě probírané učivo. Odměnou za píli, chování a dobrou práci ve vyučování od paní učitelky byla pohádka, na kterou jsme se všichni netrpělivě těšili. Stávalo se, že některý školáček nezvládl svůj temperament, zazlobil a slíbená pohádka nebyla. Pro zbytek třídy to bylo veliké zklamání a smutek. Paní učitelka Helenka Kadlecová uměla pochválit nejen úsměvem, pohlazením, ale i dobrým slovem. Každý týden obyčejně v sobotu hodnotila naše chování a pracovní výsledky v učení vylepováním různě velkých hvězdiček do deníčku. Kdo byl výjimečně šikovný k hvězdičce pak ještě přilepila i kometu. Říkali jsme jí: „Paní učitelka hvězdičková“. Ve vyučování se hodně zpívalo, protože paní učitelka nám tak předávala své hudební schopnosti, lásku k hudbě a lidové písni. Celý život se věnovala škole a svým žákům. V činné učitelské službě, ale hlavně v důchodu přicházeli za ní do soukromí jejího domku žáci a ona je trpělivě učila základům hry na klavír a hudební nauky. Dokud paní Helenka žila a zdraví jí přálo, na našich třídních srazech jsme na ni nezapomněli. Přišli ji pozdravit zástupci našeho ročníku, přinesli kytku, popřáli dobrého a pevného zdraví. Sama mohu potvrdit, že z návštěvy už stařičká, ale usměvavá měla vždy ohromnou radost. Zemřela 29. 10. 1988 ve svém domku v ulici Helštýn 98. Do mého památníčku mně nakreslila košík s kyticí růží. Nedávno jsem se procházela po hřbitově a hledala náhrobek s jejím jménem, abych jí na její hrob položila opravdovou živou růži. Místo jejího odpočinku jsem však nenašla.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 9/201252
Když jsem ve své profesi poprvé stála před zvídavými a nejistými školáčky – prváčky, měla jsem před očima svou první paní učitelku, hodnou, spravedlivou, ale i náročnou. Eva Hřibová
Učitelka Helena Kadlecová s žáky školy
Jubilanti v září 2012 75 let 80 let
Věroslava Šimečková Josef Šatný Zdeněk Vávra
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, výkonní redaktoři Mgr. Pavla Večeřová, Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 17,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice