VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
BEZPEČNOST OBRÁBĚCÍCH STROJŮ MACHINE TOOLS SAFETY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
ALEŠ HOLCZER
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2012
doc. Ing. PETR BLECHA, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav automobilního a dopravního inženýrství Akademický rok: 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Aleš Holczer který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Stavba strojů a zařízení (2302R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: Bezpečnost obráběcích strojů v anglickém jazyce: Machine tools safety Stručná charakteristika problematiky úkolu: Rešerše současného stavu požadavků plynoucích ze směrnic Evropského parlamentu a Rady v oblasti obráběcích strojů. Analýza požadavků standardů - harmonizovaných norem - v oblasti bezpečnosti obráběcích strojů. Cíle bakalářské práce: Provést analýzu současných legislativních požadavků EU. Provést analýzu současných legislativních požadavků ČR. Vyhledat předmětné harmonizované normy. Utřídit informace a zpracovat požadavky na bezpečnost vybraného obráběcího stroje.
Seznam odborné literatury: Marek, J.; Konstrukce CNC obráběcích strojů, ISSN 1212-2572 www.infozdroje.cz www.mmspektrum.com www.eur-lex.eu csnonline.unmz.cz
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012. V Brně, dne 30.11.2011 L.S.
_______________________________ prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc. Ředitel ústavu
_______________________________ prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakulty
ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA
ABSTRAKT V této bakalářské práci je vypracován přehled legislativních požadavků a směrnic požadovaných dle Evropského parlamentu a Rady v oblasti obráběcích strojů. Dále se práce zabývá harmonizovanými normami v této oblasti. Bezpečnostní požadavky jsou následně ukázány na vybraném obráběcím stroji - radiální vrtačce.
KLÍČOVÁ SLOVA obráběcí stroj, bezpečnost, soustruh, CNC, normy, směrnice
ABSTRACT This thesis contains an overview of safety requirements and standarts by European Parliament and Council in field of machine tools. The other chapter is about harmonized standards of machine tools. Safety requirements are shown on chosen machine tool - radial drill.
KEYWORDS machine tool, safety, lathe, CNC, standarts, directives
BRNO 2012
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE HOLCZER, A. Bezpečnost obráběcích strojů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2012. 23 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D.
BRNO 2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým původním dílem, zpracoval jsem ji samostatně pod vedením doc. Ing. Petra Blechy, Ph.D. a s použitím literatury uvedené v seznamu.
V Brně dne 25. května 2012
…….……..………………………………………….. Aleš Holczer
BRNO 2012
PODĚKOVÁNÍ
PODĚKOVÁNÍ Vedoucímu bakalářské práce panu doc. Ing. Petru Blechovi Ph.D. za užitečné rady a připomínky při zpracování práce. Poděkování patří i mé rodině a přátelům za vytvoření vhodných studijních podmínek.
BRNO 2012
OBSAH
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 6 1
Definice základních pojmů ................................................................................................. 7
2
Komunitární právo Evropské unie .................................................................................... 10 2.1
Nařízení a směrnice ................................................................................................... 10
2.1.1
Směrnice 2006/42/ES ......................................................................................... 11
2.1.2
Směrnice 2006/95/ES ......................................................................................... 12
2.1.3
Směrnice 2004/108/ES ....................................................................................... 12
2.2
Rozhodnutí, doporučení a stanoviska ........................................................................ 12
2.2.1
Rozhodnutí 768/2008/EHS ................................................................................. 12
3
Legislativa České republiky ............................................................................................. 14
4
Harmonizované normy ..................................................................................................... 15 4.1
5
Proces posouzení rizika ............................................................................................. 15
4.1.1
Analýza rizika ..................................................................................................... 15
4.1.2
Zhodnocení rizika ............................................................................................... 16
4.2
Normy typu A, B, C ................................................................................................... 18
4.3
Celková bezpečnost stroje.......................................................................................... 18
Bezpečnost radiální vrtačky.............................................................................................. 20 5.1
Základní definice ....................................................................................................... 20
5.2
Norma typu C............................................................................................................. 20
5.2.1
Mechanická nebezpečí ........................................................................................ 20
5.2.2
Elektrická nebezpečí ........................................................................................... 21
5.2.3
Nebezpečí způsobená hlukem ............................................................................ 21
5.2.4
Zpracovávané materiály a látky.......................................................................... 21
5.2.5
Ergonomické principy ........................................................................................ 22
5.2.6
Neočekávaná změna chodu ................................................................................ 22
Závěr ......................................................................................................................................... 23 Použité informační zdroje ......................................................................................................... 24 Seznam příloh ........................................................................................................................... 27
BRNO 2012
5
ÚVOD
ÚVOD Bezpečnost obráběcích strojů je tématem určeným především pro konstrukci nového obráběcího stroje. Při navrhování a následné konstrukci se tým pracovníků musí řídit nejen legislativními požadavky své země a Evropské unie, ale i danými normami. Je nezbytně nutné skloubit tato kritéria s co nejnižšími náklady na výrobu a potřebami zákazníka. V mé práci se budu zabývat pouze první částí, a to z hlediska bezpečnosti. Do přehledu nejsou zahrnuty požadavky týkající se obráběcích strojů určených pro trh mimo Evropskou unii. Proces analýzy při navrhování nového obráběcího stroje se řídí tzv. managementem rizik, který zahrnuje mimo jiné zajištění bezpečnosti stroje, realizaci a dokumentaci procesu posuzování rizik a v neposlední řadě prohlášení o shodě (CE). Z hlediska českých státních norem můžeme ve valné většině mluvit o normách harmonizovaných, tedy normách, které přejímají požadavky stanovené normami evropskými.
BRNO 2012
6
DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ
1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pro lepší srozumitelnost a jasné pochopení všech bodů považuji za vhodné definovat základní pojmy, kterých se má bakalářská práce týká. Bezpečnost je obecně definována jako schopnost objektu, v tomto případě obráběcího stroje, odolávat známým a předvídatelným vnějším a vnitřním rizikům, které mohou negativně působit proti jednotlivým prvkům (případně celému stroji). Riziko je kombinace pravděpodobnosti výskytu úrazu a závažnosti tohoto úrazu. Termín odhad rizika je definovaný jako závažnost úrazu a pravděpodobnost jeho výskytu, zatímco analýza rizika je kombinace specifikace mezních hodnot stroje, identifikace nebezpečí a odhadu rizika. [21] Spolehlivost je schopnost stroje, nebo jeho součásti nebo jeho vybavení vykonávat v daném časovém období a za specifikovaných podmínek požadovanou funkci bez poruchy. [21] Norma je předpis, vzor, nařízení nebo úřední ustanovení. [2] Harmonizovanou normou se stává norma, která plně přejímá evropskou normu nebo harmonizační dokument, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu. Normy jsou vždy harmonizovány ke konkrétnímu předpisu (evropské směrnici, nařízení vlády ČR). [7] Nebezpečí je potenciální zdroj úrazu, u něhož může být blíže specifikovaný jeho původ nebo druh potenciálního úrazu.[21] Relevantní nebezpečí je takové nebezpečí, které je identifikováno jako existující u stroje nebo které je se strojem spojené. [21] Významné nebezpečí je nebezpečí, které bylo identifikováno jako relevantní, a které vyžaduje specifickou činnost (opatření) konstruktéra k vyloučení nebo snížení rizika podle posouzení rizika. [21] Nebezpečná událost je událost, která může způsobit úraz. Nebezpečnou situací je okolnost, při které je osoba vystavena alespoň jednomu nebezpečí a nebezpečný prostor je jakýkoliv prostor uvnitř anebo kolem strojního zařízení, ve kterém může být osoba vystavena nebezpečí. [21] Úrazem se rozumí fyzické zranění nebo poškození zdraví. [21] Posouzení shody je postup prokazující, že byly splněny konkrétní požadavky týkající se výrobku, postupu, služby, systému, osoby nebo subjektu. [13] Strojní zařízení je soubor, který je vybaven nebo má být vybaven poháněcím systémem, který nepoužívá přímo vynaloženou lidskou nebo zvířecí sílu, sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně spojených za účelem přesně stanoveného použití. [10]
BRNO 2012
7
DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Obráběcím stojem se rozumí výrobní stroj, který umožňuje dát obrobku žádaný geometrický tvar a jakost povrchu oddělováním materiálu ve formě třísek řezným nástrojem.[29] Jako obrobek můžeme označit těleso, které je předmětem obrábění a u kterého chceme dosáhnout požadovaných vlastností. Ochranný kryt je fyzická bariéra, konstruovaná jako část stroje, k poskytnutí ochrany. Může působit sám o sobě (účinný pouze pokud je uzavřený nebo se nachází v ochranné poloze) nebo ve spojení s blokovacím zařízením s nebo bez jištění (ochrana zajištěna vždy). Rozlišujeme následující typy ochranných krytů: [21]
pevný – je připevněný takovým způsobem, že může být otevřen nebo odstraněn pouze za použití nářadí nebo destrukcí připevňovacích prostředků; pohyblivý –může být otevřený bez použití nářadí; nastavitelný – pevný nebo pohyblivý kryt, který je nastavitelný jako celek nebo má nastavitelnou část; s blokováním – ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením tak, že ve spojení s ovládacím systémem stroje nejsou spuštěny nebezpečné funkce, dokud není tento kryt zavřen, dojde-li k jeho otevření, je vydán povel k zastavení a při zavření krytu musí být vydán povel k práci stroje, tedy nesmí být spuštěn samovolně jen zavřením krytu s blokováním a jištěním – plní stejnou funkci jako kryt s blokováním a je doplněn o jištění při zavření krytu. ovládací – kryt s blokováním, který, jakmile bylo dosaženo uzavřené polohy, udílí povel ke spuštění nebezpečné funkce bez zásahu obsluhy.
Obr. 1 příklad nastavitelného ochranného krytu vrtačky [22]
BRNO 2012
8
DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Ochranné zařízení je jiné ochranné zařízení než ochranný kryt. [21] Jako pracovní prostor je označován prostor, ve kterém může probíhat proces obrábění. [22] Nebezpečný prostor je jakýkoliv prostor uvnitř a/nebo kolem strojního zařízení, ve kterém může být osoba vystavena nebezpečí. [21]
BRNO 2012
9
KOMUNITÁRNÍ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
2 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Evropská unie je postavena na třech pilířích, díky nimž se často můžeme setkat s pojmem "chrám Evropské unie". První pilíř tvoří Evropská společenství, která se skládají z Evropského společenství (ES), Evropského hospodářského společenství (EHS), Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a Evropského společenství atomové energie (ESAE). Druhým pilířem se rozumí společná zahraniční a bezpečnostní politika a za třetí pilíř je považována policejní a justiční spolupráce členských států v trestních věcech. [3] Právě prvního pilíře se týká komunitární právo, které také je často označováno jako právo výrobkové. Toto se dále rozděluje na právo primární a sekundární. Do primárního práva spadají zakládající smlouvy jednotlivých Evropských společenství a protokoly k nim patřící. Sekundární právo obsahuje normy vydávané výkonnými orgány Evropských společenství a rozhodnutí jejich soudních orgánů (Soudního dvora a Soudu prvního stupně). [3] Ustanovení jednotlivých zakládajících smluv ES umožňují orgánům ES vydávat potřebné právní normy. V případě strojních zařízení jsou podstatné následující právní normy ES:
nařízení směrnice rozhodnutí doporučení stanoviska
2.1 NAŘÍZENÍ A SMĚRNICE Nařízení ES mají obecnou platnost a jsou pro členské státy závazné. V podstatě se jedná o evropské zákony. Stejná povinnost platí pro směrnice, které zavazují každý stát, kterému jsou určené, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. [9] Členské státy Evropské unie mají povinnost vykládat národní právo s ohledem na účel a změní směrnice a do určitého data transformovat požadavky směrnic do své národní legislativy. Jejich obsah se stává závazným až po jeho převedení do národního práva a tím také dochází k jejich aplikaci. Směrnice vydává Rada evropské unie, kterou tvoří vedoucí představitelé členských států. Návrhy směrnic podává Evropská komise, která je výkonným orgánem EU a zastupuje zájmy Unie jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských zemí. [23] Směrnice určují platnost komunitního práva na území členského státu vedle národního právního řádu a svou bezprostřední použitelnost na subjekty členských států, aniž by bylo nutné je přejímat vnitrostátním právním řádem. Směrnice mají dále nepřímý účinek, který znamená povinnost států vykládat svůj právní řád tak, aby bylo dosaženo cílů komunitárního práva, včetně národního práva, které bylo přijato před účinností příslušné normy. Komunitární právo má přednost před právem národním. [3] Směrnice ES mají specifické označení stávající se z roku vydání, pořadového čísla směrnice v roce vydání a zkratky příslušného společenství, např. 2009/28/ES.
BRNO 2012
10
KOMUNITÁRNÍ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
Bezpečnosti obráběcích strojů se týkají tři směrnice: 2006/42/ES o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES, 2006/95/ES o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí a 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS. 2.1.1 SMĚRNICE 2006/42/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 je nejvýznamnější směrnicí týkající se bezpečnosti strojních zařízení a byla zveřejněna v Úředním věstníku L 157/2006. Ke dni 29. 12. 2009 nahrazuje svým zněním směrnici 98/37/ES a od tohoto data je prováděna i v ČR pomocí nařízení vlády 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení. Tato směrnice se týká:
strojních zařízení; vyměnitelných přídavných zařízení; bezpečnostních součástí; příslušenství pro zdvihání; řetězů, lan a popruhů; snímatelných mechanických převodových zařízení; neúplných strojních zařízení.
Procesem posuzování shody strojního zařízení s touto směrnicí se zabývá článek 12. Shoda musí být posouzena u každého strojního zařízení před jeho uvedením na trh a/nebo do provozu. Vyjma zařízení, která jsou uvedena v příloze IV této směrnice, stačí k posouzení shody samotné stanovisko výrobce. Pro strojní zařízení, která se v této příloze nachází (např. některé typy pil), vyžadují evropské předpisy, aby se procesu posuzování shoda zúčastnila notifikovaná osoba (třetí strana). [3] V takovém případě má za předpokladu splnění požadavků příslušných technických norem výrobce možnost volby mezi 3 postupy posuzování shody. Tím nejnáročnějším je ES přezkoušení typu, při kterém posouzení shody provádí přímo zmiňovaná notifikovaná osoba. Celá procedura posuzování shody i výsledky musí být řádně zdokumentovány a po shromáždění všech dokumentů může být strojní zařízení vybaveno vším, co potřebuje pro volný pohyb v rámci EHP – ES prohlášením a značkou shody CE. Samotný symbol CE lze chápat jako jakýsi cestovní dokument strojního zařízení a díky němu je zajištěné splnění všech požadavků všech směrnic týkajících se zařízení. Vzhled značky CE je pevně dán v příloze III této směrnice, přičemž musí být zachován poměr stran a symbol nesmí být menší než 5 mm.
BRNO 2012
11
KOMUNITÁRNÍ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
Obr. 2 vzor označení CE [10]
2.1.2 SMĚRNICE 2006/95/ES Druhou směrnicí týkající se bezpečnosti obráběcích strojů je směrnice 2006/95/ES o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí. Definuje elektrické zařízení jako jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých střídavých napětí od 50 do 1 000 Voltů a stejnosměrných od 75 do 1 500 Voltů, s výjimkou specializovaných elektrických zařízení, jejichž seznam je v příloze II této směrnice (např. zařízení v letadlech, výtazích, apod.) [19] Stejně jako směrnice 2006/42/ES i tato popisuje vyjádření shody strojního zařízení se směrnicí pomocí ES prohlášení o shodě a symbolu CE (viz. Obr. 2). 2.1.3 SMĚRNICE 2004/108/ES Třetí směrnicí, která musí být brána v potaz pro bezpečnost obráběcích strojů, je směrnice 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility. Ta je definována jako schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí. [12] Elektromagnetické rušení je elektromagnetický jev, který může mít za příčinu zhoršení funkce zařízení, můžou jimi být elektromagnetický šum, nežádoucí signál, apod.
2.2 ROZHODNUTÍ, DOPORUČENÍ A STANOVISKA Rozhodnutí ES mají také závazný charakter a členské státy mají povinnost přijmout potřebná prováděcí opatření. 2.2.1 ROZHODNUTÍ 768/2008/EHS Ke skupině obráběcích strojů je podstatné rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES z 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS. Toto rozhodnutí mimo jiné definuje, že výrobky uváděné na trh ES musí být v souladu se všemi příslušnými právními předpisy, za soulad s těmito předpisy jsou při uvádění výrobku na trh zodpovědné hospodářské subjekty a tyto jsou také zodpovědné za správnost, úplnost a soulad všech informací týkajících se výrobků se všemi příslušnými pravidly ES. [13] BRNO 2012
12
KOMUNITÁRNÍ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
Zmiňované rozhodnutí stanovuje tzv. moduly postupů posuzování shody ve škále od A – interní řízení výroby až po H1 - Shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti a přezkoušení konstrukce. Dále definuje požadavky na technickou dokumentaci strojních zařízení, která obsahuje mimo jiné:
odpovídající analýzu a posouzení rizik, celkový popis výrobku, koncepční návrh, výrobní výkresy, schémata součástí, seznam harmonizovaných norem a dalších technických specifikací, které byly použity, výsledky konstrukčních výpočtů, měření a provedených kontrol, protokoly o zkouškách, apod.
Společenství pomocí doporučení poskytuje členským státům nezávazné návody pro jejich jednání a v rámci stanovisek vyjadřuje ke vzniklým situacím svůj postoj. Doporučení a stanoviska nejsou závazná, ovšem nedodržení doporučení však může být v některých případech sankciováno. [26] Rozhodnutí, doporučení a stanoviska jsou vázána vždy na konkrétní strojní zařízení.
BRNO 2012
13
LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY
3 LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY V české legislativě jsou evropské směrnice prováděny pomocí jednotlivých nařízení vlády, přesně tak, jak to definice směrnic určuje. Nařízení je oprávněna vydávat vláda a to k provedení zákona, nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. Konkrétně jsou to:
nařízení vlády 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení, nařízení vlády 17/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, nařízení vlády 616/2006 Sb. o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
Všechna 3 nařízení slouží k provádění zákonu č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Při posuzování bezpečnosti obráběcích strojů hraje v české legislativě důležitou roli zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku a zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků s poslední změnou 281/2009 Sb. První ze zákonů tvoří legislativní rámec pro odpovědnost výrobce za vadu výrobku, pro samotného výrobce a výrobek, popisuje podstaty zproštění odpovědnosti, spolupůsobení třetí osoby a promlčení a vysvětluje souvislosti mezi tímto zákonem a občanským zákoníkem. [16] Druhý zákon má za úkol zajistit, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné, a to v souladu s právem ES. K uplatnění tohoto zákonu dochází v situacích, kdy požadavky na bezpečnost nebo omezení rizik nestanoví příslušná ustanovení zvláštního právního předpisu. [17] Česká legislativa pokrývá i základní stanovení maximálních sankcí za nedodržení předpisů omezujících vznik rizikových situací a za případné poranění. Tyto sankce mohou podle zákonu 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) a zákonu 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele dosahovat až výše 50 milionů Kč. Tato pokuta hrozí podle prvního zmiňovaného zákonu prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu nebo zdraví. Druhý zákon stanovuje tuto možnou maximální pokutu tomu, kdo uvede na trh výrobek, který je nebezpečný.
BRNO 2012
14
HARMONIZOVANÉ NORMY
4 HARMONIZOVANÉ NORMY Definice harmonizovaných norem je uvedena v kapitole č. 1. Harmonizované normy jsou vždy definovány směrnicemi ES a vycházejí z nich. Seznam všech harmonizovaných norem pro směrnice, které jsou důležité pro mou práci, nalezneme v Úředních věstnících (přílohy 1 a 2). Proces harmonizace právního řádu České republiky s Evropskou unií a sbližování technických předpisů a norem Evropské unie zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
4.1 PROCES POSOUZENÍ RIZIKA Procesem posouzení rizika se zabývá harmonizovaná norma ČSN EN 12100 a skládá se z analýzy rizika a zhodnocení rizika. Pro posouzení rizika je nutné znát základní informace zahrnující: [21]
Informace týkající se popisu strojního zařízení – specifikaci uživatele, očekávané specifikace strojního zařízení, dokumentaci o předchozích konstrukcích podobných strojních zařízení, informace pro používání strojního zařízení (jsou-li dostupné). Informace týkající se předpisů, norem a jiných použitých dokumentů – použitelné předpisy, relevantní normy, relevantní technické specifikace, seznam relevantních bezpečnostních údajů. Informace vztahující se ke zkušenosti z používání – historii úrazů a nehod dotyčného nebo podobného strojního zařízení, historický přehled poškození zdraví vyplývající z emisí, chemikálií nebo zpracovávaných materiálů, zkušenosti uživatelů z používání podobných strojů. Relevantní ergonomické zásady.
Celý proces posouzení rizika musí být u každého postupu zdokumentovaný. Tato dokumentace musí prokázat postup, který byl použit a výsledky, kterých bylo dosaženo. Pro lepší představu o procesu posouzení rizik přikládám na konci kapitoly schéma Obr. 4. Proces snižování rizika a volba vhodných bezpečnostních opatření nejsou součástí procesu posouzení rizika. 4.1.1 ANALÝZA RIZIKA Proces analýzy rizika, jejíž definice je v 1. kapitole, je nedílnou součástí výroby optimálně bezpečných výrobků. Ještě v nedávné historii byla analýza rizika nepojmenovanou součástí samotné výroby a konstrukce a proto bylo ze začátku pro spoustu (především menších) výrobců obtížné pochopit proces analýzy rizik. K jednoznačnému pochopení analýzy je tento proces popsán ve zmiňované normě a skládá se ze tří bodů: [21] URČENÍ MEZNÍCH HODNOT STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Pod pojmem mezní hodnoty strojního zařízení si lze představit limitní možnosti stroje nebo obsluhy. Prvním typem mezní hodnoty jsou limity použití, které specifikují předpokládané použití stroje včetně jeho různých provozních stavů, fází použití a různých procesů během provozu. Je nutné vzít v úvahu i důvodně předvídatelné nesprávné použití stroje.
BRNO 2012
15
HARMONIZOVANÉ NORMY
Druhým typem mezní hodnoty jsou tzv. prostorové limity, mezi které patří např. rozsah pohybů, rozhraní člověk-stroj a stroj-přívod energie a prostorové požadavky na instalaci a údržbu stroje. Posledním typem jsou časové limity zahrnující předvídatelnou životnost stroje, u které se berou v úvahu jeho komponenty a zamýšlené použití. IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ Identifikace nebezpečí je u strojních zařízení prováděna pro jejich celý životní cyklus v souladu s normou ČSN EN ISO 12100. Životní cyklus zahrnuje konstrukční činnosti (montáž a testování), transportní činnosti (balení, nakládání, ...), montáž, instalaci a uvedení do provozu, seřízení, provozní činnosti, čištění a údržbové činnosti, hledání závad a v konečném pořadí vyřazení z provozu a demontáž. Během procesu identifikace nebezpečí je nezbytně nutné určit fáze životního cyklu strojního zařízení, jimiž by se měl zabývat tým odborníků. Počet výskytů nebezpečí během jejich identifikace může být zapisován do tabulky, viz Obr. 3.
Obr. 3 Vzor tabulky pro seznam významných nebezpečí [3]
ODHAD RIZIKA Vhodnou pomůckou pro provedení odhadu rizika je grafické znázornění pro všechna identifikovaná významná nebezpečí. Pokud jsou některá nebezpečí identifikována na více místech strojního zařízení, je nutné provést odhad rizik pro všechna tato místa. Samotný odhad rizik lze zapisovat do speciálního formuláře. 4.1.2 ZHODNOCENÍ RIZIKA Zhodnocení rizika je nezbytnou součástí jeho posouzení, protože jenom díky zhodnocení se výrobce dozví, jestli je nutné riziko snížit. Ke snížení slouží vhodná ochranná zařízení a snížení samotné se skládá ze tří kroků:
BRNO 2012
16
HARMONIZOVANÉ NORMY
zabudování konstrukčních bezpečnostních opatření; zavedení bezpečnostní ochrany a/nebo doplňkových ochranných opatření; identifikace rizik v informacích pro používání.
Součástí zhodnocení rizik může být i porovnání strojního zařízení nebo jeho částí s podobným strojním zařízením nebo jeho částmi. Tato zařízení nebo jejich části musí mít ovšem srovnatelné technické parametry, nebezpečí a prvky rizika a podmínky pro používání. Dále musí podléhat stejné normě typu C a mít stejný předpoklad používání. [21]
Obr. 4 Schéma procesu posouzení rizika
BRNO 2012
17
HARMONIZOVANÉ NORMY
4.2 NORMY TYPU A, B, C Normy týkající se bezpečnosti strojních zařízení mají třístupňovou strukturu. Podle jejich předmětu rozlišujeme skupinově: [21]
Normy typu A, označovány jako základní bezpečnostní normy, uvádějí obecně platné základní pojmy, zásady pro konstrukci, projektování nebo např. postupy pro volbu vhodných bezpečnostních a/nebo ochranných opatření. Normy typu B, tzv. skupinové bezpečnostní normy, se zabývají jedním bezpečnostním hlediskem (např. rozměry mezer), poté mluvíme o normách typu B1, nebo jedním typem bezpečnostního zařízení (např. bezpečnostními kryty), v tomto případě se jedná o normy typu B2. Normy typu C neboli bezpečnostní normy pro stroje obsahují detailní bezpečnostní a hygienické požadavky pro stroje určitého typu nebo pro typově příbuzné skupiny strojů.
V běžné praxi se mohou lišit požadavky a ustanovení norem typu C od norem typu A a B, v takovém případě jsou ustanovení a požadavky norem typu C vždy nadřazené. Tato struktura harmonizovaných norem je popsána v ČSN EN ISO 12100, Bezpečnost strojních zařízení Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, která je normou typu A.
4.3 CELKOVÁ BEZPEČNOST STROJE Mimo definici základních pojmů týkajících se bezpečnosti obsahuje harmonizovaná norma ČSN EN ISO 12100 (Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci Posouzení rizika a snižování rizika) z roku 2011 i základní metodologii používanou k dosažení bezpečnosti strojních zařízení, viz. kapitola týkající se posuzování rizika. Jejím cílem je tedy vybavit konstruktéry souhrnným systémem a návodem, který umožňuje vyrábět bezpečné stroje. Tato norma je jedinou normou typu A, která se týká bezpečnosti obráběcích strojů Při zvažování této problematiky jsou důležité další dvě normy typu B a to ČSN EN ISO 13849-1 (Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci) z roku 2008 a ČSN EN 60204-1 ed. 2 (Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení strojů - Část 1: Všeobecné požadavky) s poslední opravou z roku 2011. První ze zmiňovaných slouží především pro konstruktéry ovládacích systémů a technické komise připravující normy typu B2 a C. Tato norma neuvádí specifický návod pro shodu s jinými směrnicemi ES. [3] Zmiňovaná první část ČSN EN 60204 platí pro používání elektrických, elektronických a programovatelných elektronických zařízení a systémů u strojů, které nejsou během činnosti přenosné rukou, včetně skupiny strojů, které pracují společně koordinovaným způsobem. V souvislosti s obráběcími stroji se tedy jedná především o stroje číslicově řízené. Nezanedbatelnou roli hraje i druhá část normy týkající se Bezpečnosti strojních zařízení Elektrických zařízení strojů, tedy Část 2: Ověřování. Pro rozsáhlé systémy může být provedeno, s ohledem na velikost, složitost nebo integrovanou formu řídícího systému, speciální uspořádání pro: [3] BRNO 2012
18
HARMONIZOVANÉ NORMY
ověřování bezpečnostních částí samotného řídícího systému před integrací, včetně simulace vhodných vstupních a výstupních signálů; ověřování účinků při integrace bezpečnostních částí do zbytku řídícího systému v souladu s jejich používáním.
BRNO 2012
19
BEZPEČNOST RADIÁLNÍ VRTAČKY
5 BEZPEČNOST RADIÁLNÍ VRTAČKY Pro praktickou ukázku bezpečnosti obráběcích strojů jsem zvolil radiální vrtačku firmy Proma, typ RV-50T. Důvodem byla jasně viditelná bezpečnostní opatření u tohoto druhu obráběcího stroje a jeho jednoduchost.
Obr. 5 Radiální vrtačka Proma RV-50T [30]
5.1 ZÁKLADNÍ DEFINICE Vrtačka je obráběcí stroj sloužící k obrábění děr pomocí rotačního pohybu řezného nástroje, přičemž radiální vrtačka se skládá ze základové desky, sloupu s otočným pláštěm, ramena a vřeteníku. Patří mezi nejrozšířenější typ vrtacího stroje. Vřeteník je umístěn a posouvá se po rameni, které je možné otáčet kolem sloupu a posouvat ve svislé rovině.
5.2 NORMA TYPU C Bezpečnost vrtaček řeší harmonizovaná norma typu C ČSN EN 12717+A1, Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vrtačky. Protože bezpečnostní opatření uvedená v normách typu C mají přednost před těmi v normách typů A a B, budu tuto kapitolu věnovat právě této normě. Součástí jejího obsahu je stanovení technických bezpečnostních požadavků a ochranných opatření, které mají předcházet možným rizikům při předpokládaném použití. Podle základního rozdělení bezpečnostních požadavků v závislosti na hrozícím nebezpečí, které je zvoleno v této normě budu popisovat tyto požadavky i v mé práci. 5.2.1 MECHANICKÁ NEBEZPEČÍ Pro omezení vzniku rizika vlivem mechanického nebezpečí slouží menší nastavitelný ochranný kryt umístěný na konci vřetena, který chrání přístup ke konci vřetena a upínači nástroje. Ověření tohoto opatření je prováděno prohlídkou a praktickými zkouškami. Pevný ochranný kryt nebo kryt celého pracovního prostoru není možné použít z důvodu logicky předpokládaných aplikací radiální vrtačky. Důležité je zajistit i předepsané brzdění vřetena, které musí obsahovat celou škálu předepsaných otáček do zastavení. Vrtačka Proma RV-50T BRNO 2012
20
BEZPEČNOST RADIÁLNÍ VRTAČKY
má rozsah otáček vřetene 25 - 2 000 min-1, přičemž podle normy musí i při nejvyšších otáčkách být maximální počet otáček do zastavení 4. Tato podmínka je ověřována měřením. Pro bezpečné připevnění obrobku na stůl slouží tzv. T-drážky. Pro ochranu obsluhy před třískami neslouží u této vrtačky žádný kryt, proto je vhodné použít odpovídající ochranné pracovní pomůcky.
Obr. 6 detail nastavitelného ochranného krytu [28]
5.2.2 ELEKTRICKÁ NEBEZPEČÍ Zranění elektrickým proudem může vzniknout u vrtaček dvěma způsoby - přímým nebo nepřímým dotykem. Ke přímému dotyku dochází při kontaktu s tou částí vrtačky, kterou má protékat proud (např. kabeláž), k nepřímému při dotyku součástí, kterými proud protékat nemá (např. rám). Pro minimalizaci vzniku úrazu přímým dotykem musí být celé elektrické zařízení navrženo v souladu s ČSN EN 60204-1 ed. 2, viz. kapitola 4.3. Hlavní prostředky pro odpojení musí být umístěny na hlavním krytu zařízení, což je v tomto případě splněno hlavním vypínačem na ovládacím panelu vrtačky. Harmonizovaná norma týkající se Bezpečnosti strojních zařízení - Elektrických zařízení strojů je určující i pro minimalizaci zranění nepřímým dotykem. 5.2.3 NEBEZPEČÍ ZPŮSOBENÁ HLUKEM U této radiální vrtačky nenalezneme žádný přímo viditelný prostředek na omezení hluku (např. kryt). Hluk vznikající od elektromotoru, převodů a samotného pracovního procesu vrtačky je omezen použitím vhodného tlumení. 5.2.4 ZPRACOVÁVANÉ MATERIÁLY A LÁTKY Vzhledem k tomu, že je vrtačka vybavena systémem chlazení řezného nástroje včetně zásobníku na řeznou kapalinu, musí tomu být podřízena i její konstrukce z hlediska možných nebezpečí způsobených touto látkou. Přestože součástí radiální vrtačky Proma RV-50T není systém zpětného odběru použité chladící kapaliny, může jím být doplněna. V tomto případě musí být zajištěna odpovídající filtrace kapaliny, aby nedošlo k usazování kalu. Vnitřní povrch nádrže musí být upraven tak, aby nedocházelo např. k bujení bakterií a nádrž samotná musí být vybavena vypouštěcím otvorem, který umožňuje úplné vypuštění kapaliny.
BRNO 2012
21
BEZPEČNOST RADIÁLNÍ VRTAČKY
5.2.5 ERGONOMICKÉ PRINCIPY Předmětem normy jsou mimo jiné i opatření eliminující nebezpečné situace, které můžou vzniknout nezdravými polohami a nadměrnou námahou obsluhy, nedostatečným osvětlením, nebo neodpovídající konstrukcí. Nezdravé polohy a nadměrné namáhání lze v tomto případě téměř vyloučit vzhledem k velikosti stroje a předpokládaným velikostem obrobků. Rozmístění ovládacích prvků se zdá být logické, snadno dosažitelné a přehledné. Dostatečné osvětlení je zajištěno integrovaným světlem, které je součástí stroje. 5.2.6 NEOČEKÁVANÁ ZMĚNA CHODU Ovládací systém musí být navržen tak, aby v případě nečekaného výpadku energie, poruchy nebo obnovení dodávky energie po jejím výpadku nedošlo k samovolnému spuštění pracovního procesu nebo jakýmkoliv jiným pohybům částí vrtačky. I pro toto slouží norma ČSN EN 60204-1 ed. 2, Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení strojů - Část 1: Všeobecné požadavky. Ověření těchto požadavků (včetně požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu) probíhá kontrolou obvodových schémat, praktickými zkouškami nebo použitím ověřovacích metod popsaných v harmonizované normě ČSN EN 61000-6-2 ed. 3, Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 6-2: Kmenové normy - Odolnost pro průmyslové prostředí. Pro nouzové zastavení slouží nouzový vypínač umístěný na hlavním ovládacím panelu, který je výrazně větší než ostatní ovladače a je vyveden v červené barvě.
BRNO 2012
22
ZÁVĚR
ZÁVĚR Podstatou mé práce bylo zpracování přehledu všech kritérií týkajících se bezpečnosti obráběcích strojů. Při konstrukčním navrhování strojů se musí jejich výrobce řídit harmonizovanými technickými normami, které popisují konstrukci bezpečných strojů velmi důkladně, ve všech ohledech a možných rizikových situacích. Podmínky, které určují technické normy, se ve velké míře shodují se směrnicemi Evropského Parlamentu a Rady a zákony České republiky. Ty se ovšem týkají obecně strojních zařízení a proto při shodě s požadavky v normách dochází většinou i ke shodě s legislativou. Tato podobnost není přímo zakotvená a v legislativních dokumentech se vždy uvádí nutnost řídit se všemi dokumenty. Při zpracovávání obou legislativ mě zaujala jejich návaznost společně s normami. Praktickou ukázku bezpečnostních prvků jsem provedl na předem vybrané radiální vrtačce, u které jsem postupně poukazoval na její části a s nimi související bezpečnost. Neshledal jsem žádné nedostatky v bezpečnosti této vrtačky a naopak jsem názorně demonstroval důležitost všech kritérií. Přestože procentuální počet pracovních úrazů a smrtelných pracovních úrazů způsobených obráběcími stroji se podle dat Českého statistického úřadu každoročně snižuje, problematika bezpečnosti obráběcích strojů je a vždy bude předmětem dalšího výzkumu. Posledními trendy jsou stále rozšířenější automatizace obrábění a používání lehčích a pevnějších materiálů pro ochranné kryty. S rostoucí automatizací klesá riziko selhání lidského faktoru a tím se snižuje i pravděpodobnost zranění osob obsluhujících obráběcí stroje.
BRNO 2012
23
POUŽÍTÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [1]
MAREK, Jiří. Konstrukce CNC obráběcích strojů. Vyd. 2, přeprac., rozš. Praha: MM publishing, 2010, 420 s. ISBN 978-80-254-7980-3.
[2]
Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Osmnáctý díl: Navary - Oživnutí.fotoreprintpův. vyd. Praha: Paseka;Argo, 1999, 1026 s. ISBN 80-718-5259-7.
[3]
MM Průmyslové spektrum. Praha: SEND Předplatné s.r.o, září 2009, Speciální vydání. ISSN 1212-2572.
[4]
VALENTA, František. Blíže k praxi – seriál o bezpečnosti strojních zařízení. MM Průmyslové spektrum. Praha: SEND Předplatné s.r.o, 2008, č. 4. ISSN 1212-2572. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/blize-k-praxi-serial-o-bezpecnostistrojnich-zarizeni.html.
[5]
SKOPAL, Jaroslav. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o strojních zařízeních. MM Průmyslové spektrum. Praha: SEND Předplatné s.r.o, 2008, č. 4. ISSN 1212-2572. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/smernice-evropskeho-parlamentu-arady-o-strojnich-zarizenich.html.
[6]
Koncepce obráběcích a tvářecích strojů v Evropské unii. MM Průmyslové spektrum. Praha: SEND Předplatné s.r.o, 2008, č. 4. ISSN 1212-2572. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/koncepce-obrabecich-a-tvarecich-stroju-vevropske-unii.html.
[7]
TECHNOR Ing. Jiří Řezníček. TECHNOR Ing. Jiří Řezníček: Závaznost technických norem ČSN [online]. 2008 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.technicke-normycsn.cz/normy-csn-zavaznost-norem.html
[8]
BLAŽKOVÁ, Ivana. Bezpečnost strojních zařízení - posouzení rizika - předpisy. In: BOZPinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/bsz08.html
[9]
Smlouva o založení Evropského společenství. In: Úřední věstník C 325. 2002.
[10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES. In: Úřední věstník Evropské unie. 2006. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:157:0024:0086:CS:PDF [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí. In: Úřední věstník Evropské unie. 2006. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:374:0010:0019:cs:PDF [12] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS. In: Úřední věstník Evropské unie. 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:390:0024:0037:cs:PDF
BRNO 2012
24
POUŽÍTÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
[13] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS. In: Úřední věstník Evropské unie. 2008. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:218:0082:0128:cs:PDF [14] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. In: Ústava České republiky. 1993. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html [15] Zákon č. 22/1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1997/sb006-97.pdf [16] Zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998.Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/059-1998sb-zakon-o-odpovednosti-za-skodu-zpusobenou-vadou-vyrobku.html [17] Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51148&nr=102~2F200 1&rpp=15#local-content [18] Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. [19] Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. [20] Nařízení vlády č. 176/2008 o technických požadavcích na strojní zařízení. In: Sbírka zákonů České republiky. 2008. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2008/sb056-08.pdf [21] ČSN EN ISO 12100. Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika. Praha: ÚNMZ, 2011. [22] ČSN EN 12717. Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů - Vrtačky. Praha: ÚNMZ, 2009. [23] ČSN EN 60204 ed. 2. Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení strojů. Praha: ÚNMZ, 2011 [24] ČSN EN ISO 13849. Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů. Praha: ÚNMZ, 2009. [25] Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu [26] Pojmy: Bezpečnost. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/pojmy-bezpecnost.aspx [27] Právo Evropské unie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-, 1.3.2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Právo_Evropské_unie#Prim.C3.A1rn.C3.AD_pr.C3.A1vo
BRNO 2012
25
POUŽÍTÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
[28] Radiální vrtačka PROMA RV-50T. Průmyslový Dům - internetový obchod [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.prumyslovydum.cz/PROMA/Radialnivrtacka-PROMA-RV-50T_g5717.html [29] VAVŘÍK, I., BLECHA, P., HAMPL, J., Výrobní stroje a zařízení, studijní text sylabus, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, VUT Brno 2002. [30] SVOBODA, J. Ochranná zařízení používaná ve stavbě obráběcích strojů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2011. 34 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D.
BRNO 2012
26
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Úřední věstník Evropské unie 2012/C 061 kvůli oznámením číslo: 2012/C 61/01 Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění). Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice. 2012/C 61/02 Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí. Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice. Příloha 2 - Úřední věstník Evropské unie 2012/C 104 kvůli oznámením číslo: 2012/C 104/02 Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ze dne 15. prosince 2004 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS. Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice.
BRNO 2012
27