BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES ! Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al. THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC
240 x 280 mm, hard cover, 672 pages (3,8 kg of weigt), luxury paper more then 150 photos of dragonflies from the nature, many habitat photos 292 color scans of living specimens of both sexes of all CR species comprehensive english summary to each chapter english description to all photos, tabs, graphs, charts and figs analyses and biostatistics of almost 75000 original data (1900-2007) to all species - maps of distribution, detailed graphical symbolization of seazonal fenology and hyspometrical preferencies is given
THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC Price: 105 EUR (please count with high postage fees during heavy weight book!) Available on Taita Publishers –
[email protected]
Thank you for your attentione, best wishes. Ale‰ Doln˘ & Dan Bárta
Ale‰ Doln˘ Dan Bárta Martin Waldhauser Otakar Holu‰a Lubomír Hanel Robert Lízler
âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Vla‰im 2007
VÁ Î K Y â E S K É R E P U B L I K Y / T H E D R A G O N F L I E S O F T H E C Z E C H R E P U B L I C E k o l o g i e , o c h r a n a a r o z ‰ í fi e n í / E c o l o g y, C o n s e r v a t i o n a n d D i s t r i b u t i o n
VáÏky jako kofiist predátorÛ Predaãní tlak vyvíjen˘ na váÏky, zejména na jejich larvy, je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ ovlivÀujících jejich hojnost a v˘skyt. Hlavními predátory larev jsou ryby; u nás vzhledem k tradici rybochovn˘ch aktivit zejména kapr obecn˘ (Cyprinus carpio), ale také dal‰í ryby, aÈ uÏ reofilní, nebo stagnikolní, jako jsou stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), karas stfiíbfiit˘ (Carassius gibelio), perlín ostrobfiich˘ (Scardinius erythrophthalmus), úhofi fiíãní (Anguilla anguilla), okoun fiíãní (Perca fluviatilis), candát v˘chodní (Sander volgensis) a mnohé dal‰í (BARU· & OLIVA et al. 1995; CASE et al. 2005; NEMJO 1990; WILDERMUTH 1994). Obecnû lze konstatovat, Ïe larvy váÏek jsou zastoupeny v potravû ryb zejména u druhÛ Ïivících se bentosem. Obvykle v‰ak jde jen o doplÀkovou sloÏku jejich potravy. Pouze tam, kde je vy‰‰í abundance larev váÏek a ty jsou navíc dobfie dostupné, se na nû ryby specializují. Nejvût‰í predaãní tlak v na‰ich podmínkách se vytváfií v rybnících s intenzivním chovem ryb, pfieváÏnû kapra obecného. Následkem vysok˘ch hustot ryb star‰ích roãníkÛ (K2, K3) klesá diverzita váÏek velmi v˘znamnû, nûkdy i fiádovû. Diverzita a populaãní denzity odonatocenóz v tûchto biotopech jsou vlivem nadmûrné rybí obsádky sniÏovány také v dÛsledku omezování dostupnosti potravy pro váÏky. DÛsledky predace na populace na‰ich reobiontních váÏek v fiíãních systémech nebyly dosud dostateãnû probádány. Je v‰ak pravdûpodobné, Ïe mohou b˘t na nûkter˘ch lokalitách obdobnû v˘znamné jako ve vodách stojat˘ch. Zvlá‰tû lososovité ryby, jako jsou pstruh obecn˘ (Salmo trutta), pstruh duhov˘ (Oncorhynchus mykiss), siven americk˘ (Salvelinus fontinalis), lipan podhorní (Thymallus thymallus) i dal‰í ryby tekoucích vod Ïivící se pfieváÏnû vodními bezobratl˘mi, vãetnû bentosu, jsou schopné vyhrabávat larvy váÏek ze dna a konzumovat je. U drska vût‰ího (Zingel zingel) v místech poãetného v˘skytu larev klínatek (Gomphus sp.) tento typ potravy dokonce v˘raznû pfievaÏoval (GHERACOPOL et al. 1970). Larvy váÏek uplatÀují propracované ochranné ãi obranné strategie vÛãi vlivu predátorÛ (JOHANSSON 1993). Základ tûchto strategií spoãívá jednak ve zmûnách chování napfi. v omezení aktivity, poziãních pfiesunech, zpomalování vlastních loveck˘ch aktivit
Fig. 20
Ophiogomphus cecilia, Gomphus flavipes; Merops apiaster. Klínatky ulovené vlhou pestrou (vlevo)/Mature gomphids preyed on by European bee-eater (left).
Fig. 21
Predace mravencÛ v˘znamnû zvy‰uje mortalitu váÏek bûhem jejich promûny (vpravo)/Predation of ants contribute directly to mortality during emergence (right).
40
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
Fig. 22
Plazi patfií ke vzácnûj‰ím predátorÛm váÏek, napfi. je‰tûrka obecná – Lacerta agilis (vlevo)/Adult dragonflies are seldom captured by reptiles, e.g lizard Lacerta agilis (left).
Fig. 23 Znakoplavky a dal‰í dravé vodní plo‰tice napadají váÏky pohybující se po vodní hladinû nebo pfii kladení vajíãek pod vodou (vpravo)/Notonectids and other predatory Hemiptera prey on adult odonates that alight on the water surface or fall to underwater oviposition (right).
a jednak ve zmûnách mikrostanovi‰tû opu‰tûním rizikovûj‰ích míst a pfiemístûním se do prostfiedí s dostatkem úkrytÛ apod. U sfagnofilního druhu Leucorrhinia dubia byl navíc prokázán soulad mezi zbarvením jeho larev a barvou osídleného porostu ra‰elininíku (Sphagnum spp.), od zelené pfies hnûdou aÏ po ãervenou (HENRIKSON 1993). Vedle etologick˘ch adaptací existují i morfologická opatfiení zamezující útokÛm ãi sniÏující úspû‰nost predaãního chování ryb. V˘zkum rodu Leucorrhinia v souvislosti s tím prokázal rozdílnou úãinnost mechanické ochrany jednotliv˘ch druhÛ v závislosti na podobû a velikosti hfibetních a postranních trnÛ larev. Bylo zji‰tûno, Ïe druh s nejvût‰ími trny (L. albifrons) je schopen odrazit vût‰inu útokÛ predátorÛ smûfiujících na larvu zezadu, zatímco druh s nejkrat‰ími trny (L. rubicunda) byl schopen odrazit takto smûfiovan˘ch útokÛ signifikantnû ménû. Tolerance vzhledem k pfiítomnosti ryb na stanovi‰ti v rámci tohoto rodu stoupá úmûrnû s velikostí ochrann˘ch trnÛ larev. Nejménû tolerantní jsou druhy L. rubicunda a L. dubia, které mají trny velmi málo vyvinuté. Druh L. dubia na rozdíl od ostatních zástupcÛ rodu navíc nedisponuje Ïádn˘m specifick˘m ochrann˘m chováním vzhledem k rybím predátorÛm (HENRIKSON 1988). K rybám sná‰enlivûj‰í je druh L. pectoralis se stfiední délkou ochrann˘ch trnÛ. Nejlep‰í schopnost vzdorovat predaãnímu tlaku ryb, a tedy i nejvût‰í toleranci mají L. caudalis a L. albifrons, které se vyznaãují velmi siln˘mi a dlouh˘mi hfibetními i postranními trny. Nepfiekvapí proto, Ïe délka a velikost trnÛ jednotliv˘ch druhÛ rodu koreluje s pfiítomností resp. nepfiítomností ryb na místech jejich v˘skytu. U druhÛ s lep‰í morfologickou obranou v‰ak byla zji‰tûna niωí frekvence modelÛ chování, které vedou k eliminaci útokÛ ryb a naopak. Ochrano-obrann˘ systém váÏek rodu Leucorrhinia má tedy z ekologického hlediska ãasto blízko ke strategii vykazující negativní korelaci mezi obrann˘m chováním a morfologickou ochranou (MIKOLAJEWSKI & JOHANSSON 2004). Jin˘ v˘zkum orientovan˘ na tutéÏ problematiku a tent˘Ï rod váÏek, konkrétnû druh L. caudalis, prokázal, Ïe není dÛleÏitá pouze délka a síla ochrann˘ch dorzálních a laterálních trnÛ, ale Ïe stejnû v˘znamnou skuteãností je jejich spoleãná pfiítomnost. Byl-li v rámci experimentu u zkouman˘ch exempláfiÛ jeden z obou typÛ trnÛ odstranûn, klesla úãinnost ochrany tûchto larev aÏ o 60 %. V˘sledky studie dále ukázaly, Ïe o úspû‰né ochranû larev pfii stfietu s rybím predátorem nerozhoduje dominantnû velikost tûla larvy, ale právû charakter morfologické ochrany (MIKOLAJEWSKI & ROLFF 2004).
(Ale‰ Doln˘)
Základní charakteristika fiádu váÏky (Odonata)
41
Souhrnn˘ pfiehled nálezÛ jednotliv˘ch druhÛ Následující tabulka (Tab. 5), doplnûná celkov˘m poãtem lokalit a poãtem nálezÛ daného druhu, zobrazuje poãet obsazen˘ch kvadrátÛ jednotliv˘mi druhy. Mapky a texty vztahující se k jednotliv˘m druhÛm pak obsahují podrobnûj‰í informace, vãetnû ãasového rozloÏení nálezÛ.
Tab. 5 Poãet nálezÛ, lokalit, kvadrátÛ jednotliv˘ch druhÛ váÏek a podíl z celkov˘ch poãtÛ analyzovan˘ch kvadrátÛ. The numbers of findings, localities and quadrates of individual species and their share of the total number of analysed quadrates. Celkov˘ podíl – podíl z celkového poãtu 659 kvadrátÛ [%]; podíl z pokrytí – podíl z celkového poãtu obsazen˘ch kvadrátÛ 593 [%]. Total share – the share of the total sum of 659 quadrates [%]; coverage share – the share of the total sum of 593 quadrates covered with odonatological data [%].
Počet nálezů Number of findings
Počet lokalit Number of localities
Počet čtverců Number of quadrates
Celkový podíl Total share %
Podíl z pokrytí Coverage share %
Calopteryx splendens
1946
1110
303
46
51,1
C a l o p t e r y x v i rg o
1874
1133
327
49,6
55,1
837
440
143
21,7
24,1
72
34
17
2,6
2,9
3
3
3
0,5
0,5
30
20
7
1,1
1,2
4864
2165
428
64,9
72,2
402
248
91
13,8
15,3
39
19
12
1,8
2
Enallagma cyathigerum
3683
1741
422
64
71,2
E r y t h ro m m a n a j a s
1613
799
248
37,6
41,8
druh/species
Coenagrion hastulatum Coenagrion lunulatum C o e n a g r i o n m e rc u r i a l e Coenagrion ornatum Coenagrion puella Coenagrion pulchellum Coenagrion scitulum
466
290
120
18,2
20,2
Chalcolestes viridis
1517
823
282
42,8
47,6
Ischnura elegans
4362
1983
410
62,2
69,1
Ischnura pumilio
993
619
247
37,5
41,7
Lestes barbarus
589
383
189
28,7
31,9
Lestes dryas
596
363
181
27,5
30,5
23
16
10
1,5
1,7
3085
1488
393
59,6
66,3
628
297
125
19
21,1
E r y t h ro m m a v i r i d u l u m
L e s t e s m a c ro s t i g m a Lestes sponsa L e s t e s v i re n s
11
1
1
0,2
0,2
Platycnemis pennipes
3763
1885
381
57,8
64,2
Pyrrhosoma nymphula
2270
1202
311
47,2
52,4
Sympecma fusca
1064
555
208
31,6
35,1
47
35
10
1,5
1,7
Nehalennia speciosa
Sympecma paedisca
114
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
Počet nálezů Number of findings
Počet lokalit Number of localities
Počet čtverců Number of quadrates
Celkový podíl Total share %
Podíl z pokrytí Coverage share %
321
183
82
12,4
13,8
32
15
6
0,9
1
Aeshna cyanea
3539
1696
397
60,2
66,9
Aeshna grandis
1507
876
273
41,4
46
756
332
118
17,9
19,9
1504
875
260
39,5
43,8
93
45
10
1,5
1,7
381
177
80
12,1
13,5
18
13
13
2
2,2
druh/species
Aeshna affinis Aeshna caerulea
Aeshna juncea Aeshna mixta A e s h n a s u b a rc t i c a Anaciaeschna isosceles Anax ephippiger
2028
1016
309
46,9
52,1
Anax parthenope
429
208
104
15,8
17,5
Anax imperator
B r a c h y t ro n p r a t e n s e
247
128
55
8,3
9,3
C o rd u l e g a s t e r b i d e n t a t a
298
205
73
11,1
12,3
C o rd u l e g a s t e r b o l t o n i i
439
290
112
17,0
18,9
1460
717
216
32,8
36,4
C o rd u l i a a e n e a
392
200
100
15,2
16,9
Epitheca bimaculata
29
27
14
2,1
2,4
Gomphus flavipes
65
40
24
3,6
4
1
1
1
0,2
0,2
C ro c o t h e m i s e r y t h r a e a
Gomphus pulchellus
549
349
138
20,9
23,3
L e u c o r r h i n i a a l b i f ro n s
99
32
20
3,0
3,4
Leucorrhinia caudalis
3
3
3
0,5
0,5
Gomphus vulgatissimus
Leucorrhinia dubia
703
228
74
11,2
12,5
Leucorrhinia pectoralis
875
259
96
14,6
16,2
Leucorrhinia rubicunda
420
113
44
6,7
7,4
2902
1480
355
53,9
59,9
99
31
15
2,3
2,5
2328
996
292
44,3
49,2
O n y c h o g o m p h u s f o rc i p a t u s
172
102
69
10,5
11,6
Ophiogomphus cecilia
641
336
96
14,6
16,2
Orthetrum albistylum
785
386
125
19
21,1
Orthetrum brunneum
218
126
64
9,7
10,8
L i b e l l u l a d e p re s s a Libellula fulva Libellula quadrimaculata
3105
1553
360
54,6
60,7
Orthetrum coerulescens
210
98
45
6,8
7,6
Somatochlora alpestris
175
91
27
4,1
4,6
S o m a t o c h l o r a a rc t i c a
125
47
29
4,4
4,9
Somatochlora flavomaculata
177
83
34
5,2
5,7
2
1
1
0,2
0,2
Somatochlora metallica
1618
991
310
47
52,3
Sympetrum danae
1688
824
277
42
46,7
71
47
33
5
5,6
Sympetrum flaveolum
977
601
226
34,3
38,1
Sympetrum fonscolombii
182
133
81
12,3
13,7
74
52
31
4,7
5,2
210
105
58
8,8
9,8
3621
1746
383
58,1
64,6
550
300
118
17,9
19,9
3204
1650
415
63
70
74099
7255
593
89,7
100
Orthetrum cancellatum
Somatochlora meridionalis
S y m p e t r u m d e p re s s i u s c u l u m
Sympetrum meridionale Sympetrum pedemontanum Sympetrum sanguineum Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum
∑
Základní biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcÛ váÏek podle dekád shrnují následující grafy s tabelárním pfiehledem.
Fig. 55 A, B, C Grafické zobrazení (boxploty) a biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcÛ váÏek na území âR podle dekád (druh Coenagrion mercuriale nehodnocen z dÛvodu údajové nedostateãnosti). Grafic presentation (boxplots) and biostatistical evaluation of seasonal-phenological imago activity in the Czech Republic territory (Coenagrion mercuriale – non-anlalysed, data insufficiency).
A – váÏky podfiádu Zygoptera/Dragonflies of the suborder Zygoptera
ten-days period
dekáda druh
1
2
3 4
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 min
q(0,25)
median mean
q(0,75)
max
n
Calopteryx splendens
12
16
18
18,68
21
28
15 696
Calopteryx virgo
13
17
18
18,77
20
27
16 103
Coenagrion hastulatum
12
15
16
16,59
17
24
12 405
Coenagrion lunulatum
13
14
15
14,58
15
18
1 979
0
0
0
0
0
0
0
Coenagrion ornatum
15
18
18
18,14
18
21
71
Coenagrion puella
12
16
17
17,39
19
28
121 208
Coenagrion pulchellum
13
14
15
15,48
17
25
2 533
Coenagrion scitulum
14
17
17
17,24
17
21
7 428
Enallagma cyathigerum
12
17
20
19,56
22
29
45 392
Erythromma najas
12
16
17
17,41
18
27
22 732
Erythromma viridulum
15
20
20
20,28
20
28
15 724
Chalcolestes viridis
15
21
23
22,79
25
32
7 969
Ischnura elegans
10
17
19
19,37
22
30
51 116
Ischnura pumilio
12
16
20
19,27
22
28
4 513
Lestes barbarus
15
17
20
19,94
22
28
3 778
Lestes dryas
14
17
19
19,72
22
29
9 279
Lestes macrostigma
20
21,5
23
22,00
23
23
3
Lestes sponsa
11
18
20
20,17
22
29
39 576
Coenagrion mercuriale
Lestes virens
15
22
24
23,71
26
31
3 644
Nehalennia speciosa
17
17
19
18,71
20
20
77
Platycnemis pennipes
13
16
19
18,90
21
28
65 891
Pyrrhosoma nymphula
10
15
16
16,48
18
27
24 023
8
13
15
16,39
20
31
6 341
11
15
16
17,86
22
24
229
min
q(0,25)
median průměr
q(0,75)
max
n
Sympecma fusca Sympecma paedisca species
I
III
II
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
n – počet nálezů number of records
XII
Jarní aspekt/Spring aspect
q(0,25), q(0,75) – spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range
Jarní až letní aspekt/Spring to summer aspect Letní aspekt/Summer aspect
min (max) – nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie’s occurrence
Letní až pozdně letní aspekt/Summer to late summer aspect
průměr mean
Pozdně letní aspekt/Late summer aspect
medián – obvyklý vrchol výskytu median – the common peak of occurrence
Pozdně letní až podzimní aspekt/Late summer to autumn aspect
časné (pozdní) nálezy – dekády s 25 % nálezů early (late) records – decades with 25% of occurence
Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)
obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) – dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) – decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations
12 4
XI
měsíc
month
Fenologicky nevyhraněné druhy/Fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/Non-evaluated species (data insufficiency)
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
B – váÏky podfiádu Anisoptera – ãást 1., ãeledi Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae a Gomphidae Dragonflies of the suborder Anisoptera – part 1., families Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae and Gomphidae
ten-days period
dekáda druh
1 2
3 4
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 min
q(0,25)
median mean
q(0,75)
max
n
Aeshna affinis
16
20
22
21,18
23
28
995
Aeshna caerulea
17
20
22
21,44
23
26
222
Aeshna cyanea
12
21
23
22,45
24
32
10 716
Aeshna grandis
13
20
22
21,63
23
29
2 831
Aeshna juncea
16
21
22
22,47
24
30
2 595
Aeshna mixta
16
23
24
24,19
25
30
4 868
Aeshna subarctica
16
21
23
22,46
24
27
511
Anaciaeschna isosceles
12
16
17
16,99
18
23
957
Anax ephippiger
15
18
18
18,25
19
19
125
Anax imperator
12
17
19
18,76
20
27
5 761
Anax parthenope
13
17
18
18,57
20
27
1 238
Brachytron pratense
13
15
15
15,56
16
23
524
Cordulegaster bidentata
14
18
20
20,01
21
29
908
Cordulegaster boltonii
14
19
20
20,41
22
28
1 208
Cordulia aenea
12
15
17
16,73
18
27
4 892
Epitheca bimaculata
13
15
15
15,32
16,5
18
31
Gomphus flavipes
15
17
17
18,37
20
25
652
Gomphus pulchellus
22
22
22
22
22
22
1
Gomphus vulgatissimus
13
16
17
16,73
18
25
2 971
Onychogomphus forcipatus
15
17
19
18,69
20
25
862
Ophiogomphus cecilia
15
17
20
19,46
21
29
6 623
Somatochlora alpestris
16
19
20
20,03
21
24
634
Somatochlora arctica
14
20
21
21,41
24
27
657
Somatochlora flavomaculata
17
19
20
20,44
21
26
488
Somatochlora meridionalis
20
20
20
20
20
20
5
Somatochlora metallica
14
18
20
20,24
22
28
3 222
min
q(0,25)
median průměr
q(0,75)
max
n
species
I
II
III
IV
month
n - počet nálezů number of records q(0,25), q(0,75) - spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range min (max) - nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie’s occurrence
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII měsíc
Jarní aspekt/Spring aspect Jarní až letní aspekt/Spring to summer aspect Letní aspekt/Summer aspect Letní až pozdně letní aspekt/Summer to late summer aspect
průměr mean medián - obvyklý vrchol výskytu median - the common peak of occurrence časné (pozdní) nálezy - dekády s 25 % nálezů early (late) records - decades with 25% of occurence obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) - dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) - decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations
( A . D o l n ˘ , M . Wa l d h a u s e r, D . B á r t a & P. D ro z d )
Pozdně letní aspekt/Late summer aspect Pozdně letní až podzimní aspekt/Late summer to autumn aspect Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes) Fenologicky nevyhraněné druhy/Fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/Non-evaluated species (data insufficiency)
Z á k l a d n í ro z b o r v ˘ s l e d k Û
12 5
bfiehov˘mi porosty. Relativnû ãasto se zde objevují lovící dospûlci ‰ídla Aeshna cyanea, jejichÏ v˘voj se v‰ak uskuteãÀuje mimo tyto toky. Specifické stanovi‰tní poÏadavky má lesklice Somatochlora meridionalis. Preferuje zejména zastínûné, pfieváÏnû lesní potÛãky a úzké potoky. Jedin˘m znám˘m stanovi‰tûm tohoto druhu u nás je úzk˘, zastínûn˘ mûlk˘ pfiíkop (Fig. 61) s pomalu proudící vodou a s bahnit˘m dnem pokryt˘m opadem listí (HOLU·A 2007a,b).
Fig. 59 Bezejmenn˘ potok u Kolince (·umavské PodhÛfií), vegetace pfii bfiezích je útoãi‰tûm pro larvy mot˘lice Calopteryx virgo. Unnamed tributary’s trout stream near Kolinec (The ·umava Foothills), bank vegetation provides shelter of Calopteryx virgo larvae. Fig. 60 âisté, lesní potoky s kamenit˘m aÏ písãit˘m dnem – biotop Cordulegaster boltonii (Rousínovsk˘ potok u Cvikova). Clear, shallow streams with rocky, gravelly or sandy bottoms, running through a somewhat open forest provide habitat for Cordulegaster boltonii (The Rousínovsk˘ Potok Stream near Cvikov). Fig. 61 Úzk˘, zastínûn˘ mûlk˘ pfiíkop s pomalu proudící vodou a s bahnit˘m dnem – unikátní nalezi‰tû druhu Somatochlora meridionalis (Vlachovice-Vrbûtice, Bílé Karpaty). Shallow, slow-flowing rivulet with a muddy bottom shaded by the vegetation – a unique habitat for Somatochlora meridionalis (locality by Vlachovice-Vrbûtice in the Bílé Karpaty Mts.).
¤íãky Tento biotop vzniká spojením nûkolika potokÛ aÏ pstruhov˘ch fiíãek. ·ífika koryta dosahuje pfiibliÏnû 5–10 m. Spád není pfiíli‰ strm˘, dno je tvofieno men‰ími kameny, písãité a ‰tûrkovité úseky jsou ãasté. Dle zoocenologické klasifikace jde o metaritron aÏ hyporitron. Proudivá ãást toku zhruba dvojnásobnû pfievládá nad klidn˘mi úseky. Ti‰iny jsou tedy pomûrnû ãasté a jsou zastoupeny na vût‰ích plochách; místy se tvofií hlub‰í tÛÀky. Dominantním druhem váÏky je mot˘lice Calopteryx virgo. Pfiíbuzná mot˘lice Calopteryx splendens se zde objevuje jen v˘jimeãnû stejnû jako páskovec Cordulegaster boltonii. Z klínatek je nejhojnûj‰í Ophiogomphus cecilia, fiidãeji se objevuje Onychogomphus forcipatus. Také klínatka Gomphus vulgatissimus zde mÛÏe vytváfiet velmi poãetné populace (napfi. Draãice nebo Ko‰tûnick˘ potok v jiÏních âechách), av‰ak jejich denzita b˘vá obvykle niωí neÏ u druhu Ophiogomphus cecilia (Fig. 62).
13 6
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
Fig. 62
Pomaleji tekoucí úseky pfiírodû blízk˘ch fiek s písãit˘m dnem v otevfiené krajinû jsou preferovan˘m biotopem druhu Ophiogomphus cecilia (Plouãnice u âeské Lípy). Relatively slow-flowing river with a sandy bottom in open landscape, an Ophiogomphus cecilia's favourite habitat (The Plouãnice River near âeská Lípa).
Fig. 63 Rychle tekoucí fieky s kamenit˘mi úseky, napfi. Osoblaha ve Slezské níÏinnû, jsou charakteristick˘m prostfiedím pro klínatku Onychogomphus forcipatus. The fast-flowing Osoblaha River with a stony bottom in the Central Polish Lowland geomorphological province, a characteristic habitat of Onychogomphus forcipatus.
¤eky ¤eky mají ‰iroké, zpravidla více neÏ 10 m, a mûlké koryto, ve kterém se stfiídají pefiejnaté a ti‰inové úseky. Bfiehová ãást s ti‰inami nad proudiv˘mi úseky pfievaÏuje. Spád je spí‰e promûnliv˘, obecnû mal˘ a jeho charakter ovlivÀuje dal‰í vlastnosti toku i sloÏení biocenóz. Dno je kamenitopísãité s vy‰‰ím zastoupením detritu. Podle zoocenologické klasifikace jde o epipotamon a metapotamon. Odonatofauna je zastoupena ‰ir‰í skupinou reofilních druhÛ. ¤eky charakterizuje zejména mot˘lice Calopteryx splendens a klínatka Gomphus vulgatissimus (Fig. 64). Je to nበjedin˘ zástupce ãeledi Gomphidae, kter˘ se mÛÏe vyvíjet také ve star˘ch fiíãních ramenech, odstaven˘ch meandrech, zbytcích fiíãních koryt a v dal‰ích aluviálních biotopech charakteru stojat˘ch vod, které jsou více ãi ménû v kontaktu s matefisk˘m vodním tokem. V pefiejnat˘ch úsecích s kamenit˘m dnem dominují dospûlci klínatky Onychogomphus forcipatus (Fig. 63), jejíÏ larvy Ïijí v pomaleji tekoucích úsecích, v blízkosti torrentilních úsekÛ fiek. Epipotamon preferuje také klínatka Ophiogomphus cecilia. V˘znamná je zde je‰tû také pfiítomnost mot˘lice Calopteryx virgo, která v‰ak upfiednostÀuje hyporitronové úseky tokÛ. Naopak pro metapotamon je charakteristická
137
A e s h n a ‰ídlo modré ,
c y a n e a
( M ü l l e r, 1 7 6 4 )
‰idlo modré, ˝agnica sina, Blaugrüne Mosaikjungfer, Blue Hawker (Southern Hawker)
Poznávací znaky dospûlcÛ Aeshna cyanea patfií mezi velké druhy, v rámci rodu mezi nejvût‰í. Základní barva tûla je hnûdá aÏ ãernohnûdá. Hruì je pfieváÏnû ãernohnûdá, av‰ak na boãní stranû pfievládá svítivû zelené zbarvení, podél ‰vÛ jsou ‰iroké hnûdé pruhy. Na pfiední stranû mesepisterna je zcela zfieteln˘, ‰irok˘ zelen˘ antehumerální pruh. Hruì je krátce, fiídce, svûtle aÏ tmavû hnûdû ochlupená a toto ochlupení pfiechází na první zadeãkové ãlánky. Základní barva zadeãku je ãernohnûdá, u samic hnûdá. Na zadeãkov˘ch tergitech druhého aÏ sedmého ãlánku mají samci dva páry skvrn, v pfiední ãásti tergitÛ je ãasto neznatelná zelená obruba, která se na boku tergitu roz‰ifiuje a pfiechází v modrou skvrnu. Skvrny prvního páru mají tvar trojúhelníkÛ nebo men‰ích ãárek, jsou zelené a na boku tergitÛ se mûní do vût‰ích modr˘ch skvrn. Druh˘ pár skvrn je svûtle zelen˘. Na osmém aÏ desátém tergitu se nachází po jedné velké skvrnû. Tyto skvrny jsou jasnû modré. U imaturních samcÛ jsou skvrny bledé, svûtle ‰edoÏluté. U samic jsou v‰echny skvrny na zadeãku zelené. Abdominální pfiívûsky samcÛ mají specifick˘ tvar. Konãí trnem ohnut˘m dolÛ, jsou dvoubarevné, jejich stfiední ãást je svûtlá. Oãi jsou u samcÛ zelené, v horní ãásti s modr˘m leskem, u samic zelené aÏ Ïlutozelené. SloÏené oãi se setkávají v urãité délce, dotyk je del‰í neÏ ‰ífika temene mezi oãima. Kfiídla obou pohlaví jsou ãirá nebo se slab˘m hnûd˘m ãi okrov˘m nádechem (pfiedev‰ím u samic). Nohy jsou ãerné a relativnû krátká pterostigma je tmavû hnûdá aÏ ãerná.
1 cm
1 cm
368
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
씹
MoÏná je zámûna s druhem A. viridis, kter˘ ale doposud není na území âR zji‰tûn. U druhu A. cyanea jsou na boãní stranû ‰iroké tmavé pruhy podél ‰vÛ. Samci mají na zadeãku zelené skvrny, na 8.–10. tergitu se nachází jedna skvrna. Zcela rozdílné jsou abdominální pfiívûsky samcÛ. Zamûnitelné jsou více samice. U druhu A. viridis pfievládá na druhém tergitu zelená barva, na osmém aÏ desátém tergitu jsou dvû samostatné skvrny, které b˘vají u druhu A. cyanea spojeny v jednu skvrnu. Bionomie a fenologie Samice se úãastní ovipozice samostatnû, vybírají si k tomu jakákoliv místa ve vodních biotopech, jako jsou porosty vegetace, kmínky stromÛ, plovoucí vûtve, listy apod. Sedící samice ponofiuje konec zadeãku (asi 5 cm) pod vodní hladinu a klade vajíãka do rostlin ãi na vûtviãky nebo stébla, v nûkter˘ch pfiípadech pfiímo na mokré bahno u bfiehÛ ãi do mechov˘ch pol‰táfiÛ. Larvy jsou stagnikolní, vyvíjejí se dva aÏ tfii roky. ZdrÏují se na vegetaci nebo se pohybují po dnû. Vzhledem ke sv˘m schopnostem se aktivnû pohybují, nûkdy na krátkou vzdálenost mohou kofiist i pronásledovat. Líhnutí probíhá v na‰ich podmínkách obvykle od konce kvûtna do druhé poloviny srpna, s maximem ke konci ãervna a v ãervenci. Exuvie mohou b˘t nalézány je‰tû koncem mûsíce záfií (22. 9. 2003, L. Babiánková leg.). Imaga se zpravidla vyskytují od konce kvûtna, v˘jimeãnû dfiíve (nejranûj‰í zji‰tûní 26. 4. 2003, M. Oppeltová leg.) aÏ do poãátku listopadu (14. 11. 2006, A. Doln˘ leg.). TûÏi‰tû doby letu (80 % nálezÛ) pfiipadá na mûsíc ãervenec a první dekádu srpna. Samci jsou teritoriální, velice agresivnû zahánûjí jiné samce i jiné druhy váÏek. Po zahánûní, které provádûjí do velk˘ch v˘‰ek a daleko od vodních biotopÛ nad koruny okolních lesních porostÛ, se vracejí zpût. Pfii lovu a hledání samic samci létají ve v˘‰ce 20–50 cm a patrolujícím letem pátrají po samici. Po útoku na ni spojeni v tandemu odlétají do korun stromÛ,
1 cm
1 cm
Insecta
Odonata
Anisoptera
Aeschnidae
Aeshna
Aeshna cyanea
(Otakar Holu‰a)
369
씸
kde zavû‰eni v páfiicím kole páfiení pokraãuje desítky minut aÏ 1,5 hodiny. Nûkdy samci loví aÏ do soumraku nebo i bûhem slab˘ch de‰ÈÛ. Také samice kladou bûhem soumraku ãi pfii ‰patném poãasí. Imaga ãasto zalétávají daleko od vody, a tak osidlují nové biotopy. 0–0,9 % 1–4,9 %
Nároky na stanovi‰tû
5–14,9 %
A. cyanea je euryekní druh osidlující témûfi v‰echny typy
15–29,9 %
stojat˘ch vod a vyvíjející se také v pomalu tekoucích vodách. Hojnû
30–49,9 %
ob˘vá rÛzné typy vodních biotopÛ antropogenního pÛvodu, kanály,
50–100 %
pfiíkopy vãetnû dÛlních odkali‰È, zahradních bazénÛ ãi tÛní a ob˘vá i doãasné plytké tÛnû vzniklé na lesních cestách. Druh se vyskytuje rovnûÏ ve v‰ech typech ra‰elini‰tních vod, a to i v horsk˘ch vrchovi‰tích s velmi kyselou vodou. Nachází se i v silnû zneãi‰tûn˘ch vodách. Chybí pouze v rychleji tekoucích vodách, av‰ak i u tûch je moÏné zaznamenat v˘skyt imag. Tento druh pfies nízké nároky na charakter biotopu dává pfiednost mezotrofním plytk˘m vodám
Sezonní fenologie – líhnutí (uvnitfi) a letová aktivita (vnû). Seasonal fenology – emergence (inside) and flying activity (outside).
s bohat˘mi porosty vegetace, napfi. Carex sp. nebo Juncus sp., Typha latifolia, T. angustifolia.
Log procentuálního zastoupení hyps. stupÀÛ. Log relative occurrence of hypsometric zones.
m
Také vzhledem k nadmofiské v˘‰ce je tento druh eurytopní, vyskytuje se od nejniωích poloh, napfi. Dûãín, Labe (130 m n. m.), po nejv˘‰e poloÏené vodní
1500
biotopy na území âR, jak˘mi jsou Úpské ra‰elini‰tû (1420 m n. m.) a dal‰í ra‰elinné
1400
ãi jiné biotopy v Krkono‰ích i ostatních nejv˘‰e poloÏen˘ch horách. V Alpách
1300
se objevuje také ve v˘‰kách aÏ po 2080 m n. m.
1200
Larvy Ïijí mezi ponofien˘mi ãástmi submerzních a emerzních rostlin. Jsou velmi pohyblivé, proto se ãasto pohybují i po dnû. Exuvie se nacházejí
1100
na vynofien˘ch ãástech rostlin v pfiíbfieÏních partiích nad vodní hladinou nebo 1000
na kmenech stromÛ u bfiehÛ, obvykle ve v˘‰ce do 50 cm, nebo ve vzdálenostech do nûkolika decimetrÛ od bfiehové ãáry. V nûkter˘ch pfiípadech se nachází
900
nûkolik exuvií vedle sebe.
800 700 600 500 400
V˘skyt podle nadmofiské v˘‰ky vzhledem k pomûrnému zastoupení hypsometrick˘ch stupÀÛ na celkové plo‰e âR. Distribution compared to see levels with regard to proportional representation of hyspometric degrees in the CR.
300 200 100
370
Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.
Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y
Dragonflies of the Czech Republic
Areál Evropsk˘ druh, jehoÏ areál zahrnuje západní a stfiední Evropu, na v˘chod zasahuje aÏ po Ural. Na západû se areál táhne od Portugalska a ·panûlska, zabírá celou Anglii, jiÏní Skotsko, na severu jiÏní Norsko, jiÏní tfietinu ·védska a jiÏní polovinu Finska. Na jihu zasahuje aÏ po severní Sicílii, na jihov˘chodû vybíhá na Balkánsk˘ poloostrov do Srbska a západního Bulharska a zaujímá pfieváÏnou ãást území Rumunska. Samostatná arela se nachází v evropské ãásti a v severní ãásti Turecka. Izolované populace jsou známy ze severního AlÏírska. Roz‰ífiení v âR V‰udypfiítomn˘ druh, kter˘ se vyskytuje ve v‰ech ãástech âeské republiky. Jedna z na‰ich nejhojnûj‰ích váÏek. OhroÏení Druh není na území âR ohroÏen a nevyÏaduje Ïádnou zvlá‰tní ochranu.
ASKEW 2004; DIJKSTRA & LEWINGTON 2006; MERRITT et al. 1996; RAAB et al. 2006; WILDERMUTH et al. 2005.
poãet nálezÛ/number of findings – 3539 poãet lokalit/number of localities – 1696 celkov˘ podíl/total share – 60,2 % podíl z pokrytí/coverage share – 66,9 %
poãet kvadrátÛ/number of quadrates – 397
38 39 4 0 41 42 43 44 4 5 46 47 48 49 5 0 51 52 53 54 5 5 56 57
49 50 51
100 km
52 53
58
54
59 60 6 1
55
62 63 6 4
56 57
65 66 67 68
58 59
69 70 71 72
60
20 km
61 62
73 74 75 76 77 78 79
63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 << 1949
73 74
1950 –- 1989 1989 1950
1990 –- 2007 2007 1990
Insecta
Odonata
Anisoptera
Aeschnidae
Aeshna
Aeshna cyanea
(Otakar Holu‰a)
371
Aeshna cyanea 씹
Aeshna cyanea 씸 395
