Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 1
Ústí nad Labem Botanický průvodce okolím Botanical guide to the surroundings of Botanischer Führer durch die Umgebung von
Ústí nad Labem - univerzitní město “Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií”
Projekt1-v3.qxp
1
14.5.2007
20:43
Stránka 2
Botanický průvodce okolím Ústí n. L.
Botanical guide to the surroundings of Ústí n. L.
Botanischer Führer durch die Umgebung von Ústí n. L.
Ústí n. L. nastoupilo cestu od průmyslového centra k centru turistickému. Byla upravena nebo rekonstruována turisticky atraktivní místa ve městě, např. Bertino údolí, letní kino, výletní restaurace Větruše včetně jejího okolí a nově vybudovaná cyklistická stezka podél Labe mezi Děčínem, Ústím nad Labem a Litoměřicemi. Zajímavá je i příroda ve městě a v jeho blízkém okolí. Botanicky i turisticky atraktivní lokality jsou z města snadno dostupné a jsou cílem exkurzí odborníků i oblíbeným výletním místem obyvatel města. Na některé z nich vás zavede tento průvodce.
Ústí n. L. has started to transform from an industrial into a tourist centre. The places in the town which are of any interest or are attractive to tourists have been made good or redeveloped, i.e. Berta´s Valley, the openair cinema, the Větruše excursion restaurant with its surroundings, and the newly built cycle path along the River Labe between Děčín, Ústí nad Labem and Litoměřice. The countryside in and around the town can also offer a lot of compelling things. Attractive places which offer many botanical species as well as tourist experiences are easily accessible from the town; they become the target of excursions for experts and appealing trips for the city population. This guide will take you to some of them.
Die Stadt Ústí n. L. begann ihren Weg von einem industriellen Zentrum zu einem touristischen Zentrum. Touristisch attraktive Orte in der Stadt wurden verändert oder umgebaut, wie z.B. Bertha-Tal, das Freilichtkino, das Ausflugsrestaurant Větruše (Ferdinandshöhe) einschließlich der Umgebung, sowie auch der neu gebaute Fahrradweg an der Elbe entlang zwischen Děčín (Tetschen), Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe) und Litoměřice (Leitmeritz). Sehr interessant ist auch die Natur in der Stadt und in ihrer nahen Umgebung. Botanisch und touristisch attraktive Lokalitäten sind von der aus Stadt leicht erreichbar; sie sind ein Exkursionsziel für Fachleute, sowie auch ein beliebter Ausflugsort für die Stadtbewohner. Dieser Führer nimmt Sie mit an einige dieser Orte.
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 3
I. trasa: Vaňov – NPP Vrkoč – Vaňovské vodopády – Labské vrchy – Větruše (po trase naučné stezky a s využitím turistického značení) NPP Vrkoč, u kterého trasa začíná, stejně jako Vaňovský vodopád jsou lokality spíš geologické a krajinářské. Jedinečná stavba čedičové žíly Vrkoče se sloupy ve tvaru vějíře byla odkryta při stavbě železnice. Na skále je kovová plošina s vyhlídkou do labského údolí. Z okolí Vaňova byl popsán lomikámen trsnatý vlnatý. Roste jen v ČR, jeho bohatší populace jsou známé pouze z okolí Semil. Při značené turistické cestě, nejprve strmě a pak jen pozvolna stoupající úbočím svahu nad řekou, se střídají suťové lesy s drobnými skalkami a sutěmi s dubohabřinami, místy byl vysazen akát. Cestou nás upoutají vzrostlé lípy srdčité, javor babyka, jasan ztepilý, jeřáb břek.V podrostu nalezneme hájovou květenu, např., plicník tmavý, jaterník podléšku, strdivku jednokvětou, hrachor černý, , řimbabu chocholičnatou i vzácnější okrotici bílou, lilii zlatohlavou, hladýš širolistý, plamének přímý . Na nejsušších místech rostou i třešeň křovitá a druhy bylinných lemů kakost krvavý, strdivka sedmihradská. Je zřejmé, že okolí cesty bylo kdysi zarostlé křovinami mnohem méně než dnes.
II.trasa: Čeřeniště – PP Babinské louky – Varhošť – Martinská stěna – Čeřeniště (K dopravě do Čeřeniště vhodné použít auto nebo autobus) PP Babinské louky se nacházejí jihovýchodně. od vsi, jižně od silnice na Rýdeč; z ní jsou také nejsnadněji dostupné. Pestrá mozaika mokrých až suchých luk nebyla zmeliorována jen díky tomu, že zde byl vojenský prostor. Významnými druhy jsou zvonovec liliolistý, kruštík bahenní, vrba plazivá, chrpa parukářka aj. Mnoha vzácným druhům prospívá pravidlené kosení. Stoupáním Babinskými loukami dojdeme na silnici vedoucí do obce Lbín. Na vrcholu stoupání odbočíme po značené cestě na Varhošť. Varhošť je vrch s kovovou rozhlednou, ze které je nádherný kruhový výhled. Ve starší literatuře jsou z něj udávány i některé vzácné druhy např. lomikámen trsnatý a hlavinka horská, na loukách na úpatí dosud rostou kosatec sibiřský, bledule jarní a upolín nejvyšší. Mimo trasu túry leží tzv. Jesuitský příkop, údolí začínající asi 0,4 km vsv. od vrcholu Varhoště. Na pravém břehu bezejmenného potoka asi 0,5 km sv. od Varhoště vystupují na povrch třetihorní diatomové břidlice s velmi hojnými zbytky flóry, vzácnými zkamenělinami ryb (Varhostichtys brevis) a dalších živočichů; z mnoha druhů dřevin je snadné poznat např. listy a plody javorů. Lokalita není dostupná po cestě. Silnice od úpatí Varhoště do Čeřeniště vede rozsáhlým již dlouho stabilizovaným sesuvným územím. Velký sesuv, jehož výsledkem byl vznik Martinské stěny, je dodnes v terénu dobře patrný. V prostorách mezi balvany východně od silnice dochází místy k akumulaci studeného vzduchu. Firn nebo led je zde možné najít ještě v dubnu („ledové lámy“). Na úpatí skalní stěny je dosti hojný lomikámen trsnatý, vzácnější hrachor různolistý, hlaváč fialový atd.
CZ
2
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 4
Na horní hranu Martinské stěny lze nejsnadněji vystoupit po neznačené pěšince, která odbočuje ze silnice na kraji lesa nedaleko od místa, kde silnice začíná prudce klesat do Čeřeniště. Výstup je dosti obtížný a zvláště pro menší děti místy nebezpečný. Stejnou pěšinu je nejlepší využít i pro zpáteční cestu. V Čeřeništi je několik mohutných lip, některé z nich byly i chráněny.
III. trasa: Brná – Průčelská rokle – Sluneční stráň – Nová Ves – Střekov (po naučné stezka Pod Vysokým Ostrým) (Výchozí i cílový bod je na trase MHD.) Průčelská rokle je hluboké asymetrické údolí. V něm bylo ve 20. letech 19. stol. vybudováno několik hrází proti přívalovým vodám Průčelského potoka. Dnes jsou zanesené hlínou, zarostlé olšemi a proto nefunkční. Podél potoka se setkáme s druhy dymnivka dutá, sasanka pryskyřníkovitá, s. hajní, devětsil bílý, řeřišnice hořká, podbílek šupinatý. Na svazích je mozaika otevřených balvanitých sutí, suťových lesů a bučin, ve vyšších par-
Třemdava bílá (Dictamnus albus)
3
CZ
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 5
tiích jižního svahu i dubohabřiny. Z chladnomilnějších a vlhkomilnějších druhů najdeme i v dolní třetině údolí kyčelnici devítilistou, k. cibulkonosnou, měsíčnici vytrvalou a udatnu lesní; žádný z nich nepronikl ani do nejvyšších partií Českého středohoří na protějším levém břehu Labe. Bučiny a suťové lesy na úbočí Vysokého Ostrého jsou podobné jako v Průčelské rokli, jsou z nich udávány např. hlístník hnízdák, žindava evropská, strdivka zbarvená aj. Na Vysokém Ostrém je vyhlídková plošina. U cedule informující o PR Sluneční stráni je možné odbočit a projít po její horní hraně. Je to k jihu skloněná strmá skalnatá stráň s dobře vyvinutou květenou skal, skalních stepí a křovin. Tyto vzácné biotopy hostí chráněné druhy např. kavyl Ivanův, bělozářku liliovitou, hvězdnici zlatovlásek, hvozdík sivý, kosatec bezlistý a další. V doubravě na svahu rostou další vzácné druhy, např. medovník meduňkolistý, plamének přímý, okrotice bílá, o. červená. Sestup terénem ze západního konce stráně je velmi nepříjemný až nebezpečný, proto je vhodné se vrátit zpět na naučnou stezku. Přes obec Nová Ves s posledními zbytky hrázděných domů nás stezka vede k hradu Střekovu, založenému již v polovině 14. století. Hrad je na skalním ostrohu, a v dubnu je stejně jako většina skal pokryt žlutě kvetoucí tařicí skalní. Na nepřístupných skalkách nad hradem je nejsevernější lokalita kyvoru lékařského.
IV. trasa: Ústí n.L., břeh Labe - Bertino údolí – Erbenova vyhlídka na Dobětické výšině Trasa začíná na pravém břehu Labe v Ústí n. L mezi železničním a silničím mostem. Při nižších stavech vody vystupuje nad hladinu štěrkopískové až bahnité dno řeky. Na těchto sedimentech, pokud nejsou delší dobu zaplavené, se koncem léta objevují porosty připomínající dna letněných rybníků. Ze vzácnějších druhů zde můžeme zastihnout šáchor hnědý, blatěnku vodní, potočnici lékařskou a jen velmi vzácně drobnokvět pobřežní. Časté je i plodné rajče. Na neudržovaných březích (především mimo město) je možno spatřit impozantní anděliku lékařskou. Pokračování trasy je na levém břehu řeky pod Mariánskou skálou. Skála je významná lokalita geologická a mineralogická, dříve i botanická. Jedná se o rozsáhlý podpovrchový výlev sodaliticko-natrolitického trachytu, který byl erozní činností Labe rozdělen na část pravobřežní (Kamenný vrch na Střekově) a levobřežní (Mariánská skála). V dutinách trachytu jsou časté krystaly zeolitů i jiných minerálů. Cesta vede po naučné stezce a značené turistické cestě. V první zatáčce serpentin odbočuje do Bertina údolí. Serpentíny byly vybudovány v 60. letech a později doplněny výsadbou dřevin. Podle silnice byly vysazeny smrky, převážně smrk omorika; daří se tu i teplomilnému dřínu, který nás potěší květy již v březnu. Bertino údolí je asi 700 m dlouhé zalesněné údolí Stříbrnického potoka. Na dně údolí vede podle upraveného koryta potoka cesta sevřená strmými svahy porostlými statnými kleny, jasany, duby letními, lískami. Bylinný podrost je chudý, přesto je procházka v tichém lesním údolí uvnitř města velmi příjemná a romantická. Při výstupu z údolí je vhodné pokračovat v ose údolí do ulice Na Louži, která dostala název po malé vodní nádrži, v níž se mnoho let dobře daří uměle vysázené prustce obecné.
CZ
4
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 6
Na jižních svazích Dobětické výšiny jsou zbytky dubového lesa. Nejvyšším bodem trasy je Erbenova vyhlídka (420 m n. m.). Původní dřevěná věž byla otevřena v roce 1889, kamenná rozhledna v roce 1934. Z vyhlídky je nádherný pohled na Labské údolí od Střekova směrem na Děčín, na celé město i nedaleké Krušné hory. Odtud je možné se vrátit na křižovatku silnic (u Lidlu) a pokračovat podél silnice na Krásné Březno. Cesta vede nedaleko zoologické zahrady, která vznikla jako pokračovatelka „ptačí rezervace“ z počátku 20. stol.; v současnosti je zde chováno 240 druhů zvířat. Další možnosti jsou jít na MHD do Dobětic nebo přes Kočkov na Severní terasu.
V. trasa: Zubrnice – Týniště – Buková hora – Malé Březno (Trasu možno absolvovat autem nebo kombinovat autobus a pěší túru.) V obci Zubrnice je známý skanzen, na trase naučné stezky je vodní mlýn. Nejzajímavější porost je dubohabrový les podél Lučního potoka s javorem babykou, habrem obecným, dubem letním a hájovými druhy bylin např. kopytník evropský, pryšec sladký, hrachor jarní, ptačinec velkokvětý a kokořík mnohokvětý. Zajímavá je i velká populace nepůvodního druhu kolotočníku ozdobného u železniční trati pod obcí Zubrnice. Mimo pěší trasu leží luh (po obou stranách silnice) asi 200 m nad obcí Klínky. V časném jarním období v bylinném podrostu pod olšemi, jasany a střemchami kvetou tisíce bledulí jarních. Bledule je v horních partiích údolí drobných vodotečí na pravém břehu Labe v okolí Ústí n. L. relativně hojná. Na trase na Bukovou horu (fyzicky náročná) je těsně za obcí u potoka populace přesličky největší; druh indikuje svahová prameniště. Buková hora je rozsáhlý masív na pravém břehu Labe, z něhož vybíhá hřeben z olivinického čediče, Stříbrný roh. Na nejvyšším bodě Bukové hory (683 m n. m.) stojí televizní vysílač, u něhož je Humboldtova vyhlídka s rozhledem na celé údolí Lučního potoka a část Labe až k Ústí nad Labem. Svahy jsou porostlé rozsáhlými květnatými bučinami, které patří k nejlepším v Českém středohoří. V jejich podrostu bývají druhy kyčelnice cibulkonosná, k. devítilistá, strdivka jednokvětá, čarovník alpský, ostřice převislá, rozrazil horský, rulík zlomocný, měsíčnice vytrvalá, zimolez černý aj. Pod vrcholem Bukové hory je puklinová jeskyně s klesajícím profilem, ve které se drží firn někdy až do začátku léta. Na nejpříkrejších, kamenitých a skalnatých svazích jsou časté suťové lesy, Cestou do Malého Března je zaniklá obec Vitín, kterou připomínají mohutné lípy.
VI. trasa: Telnice – Zadní Telnice – sjezdovka „buben“ a cvičná louka – Adolfov – Černá louka – Liboňov – Telnice (Počátek trasy je dostupný autem nebo autobusem, trasa je středně náročná.) Na svazích nad značenou cestou z Telnice do Zadní Telnice převažují bučiny, podél potoka mokřadní druhy pcháč různolistý, štírovník bažinný, violka bahenní, mokrýš vstřícnolistý.
5
CZ
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 7
Zadní Telnice je významné zimní středisko Ústecka s několika sjezdovkami a udržovanými běžeckými tratěmi. Významnou lokalitou je strmá část sjezdovky nad silnicí do Adolfova zvaná „buben“. Na mělké kamenité půdě je smilkový trávník s druhy svízel hercynský, kociánek dvoudomý, prha arnika, vzácně až velmi vzácně také pětiprstka žežulník, a šafrán karpatský. Ve vlhkých silničních příkopech rostou mléčivec horský a udatna lesní. Značená cesta křižuje silnici a prochází tzv. cvičnou loukou do Adolfova. Vedle běžných druhů roste na cvičné louce rozchodník nachový, hvozdík lesní, hrachor horský a poměrně početná populace lilie cibulkonosné spolu s hojným aromatickým koprníkem štětinolistým. Největší bezlesé plochy po obou stranách silnice na hřebeni jsou úhory, které vznikly z polí opuštěných začátkem 90. let. Černá louka leží asi 1,5 km z. – jz. od Adolfova. Je porostlá mozaikou remízků, mokřadů a rašelinišť v nivě Černého a Ždířského potoka. Rostou zde suchopýr pochvatý, vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná, prstnatec májový, kosatec sibiřský, sítina ostrokvětá, všivec lesní a vítod douškolistý, na sušších místech hvozdík lesní. Silnice do Habartic ji dělí na část severní, větší a bohatší, ale hůře dostupnou, a menší část jižní. Naše cesta se dotýká jižní části louky a klesá převážně bukovým lesem do Liboňova. Podrost lesa je chudý, k nejnápadnějším druhům patří náprstník červený. Zajímavá jsou vlhčí místa pod cestou v Liboňově, kde je hojný árón plamatý a další hájové druhy. Upolín nejvyšší (Trollius altissimus)
CZ
6
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 8
Další místa, stojící za návštěvu Deblík u Sebuzína: teplomilné doubravy, „skalní stepi“, na úpatí písčiny. Pěkné xerotermní trávníky jsou i na Havraní skále a Pahorku sv. od Deblíku. Skalky u Dolních Zálezel: „skalní step“ s kavyly, kosatcem bezlistým, třemdavou bílou aj. Vyhlídkový bod. Kozí vrch u Mojžíře: znělcový lakolit, s pěchavou vápnomilnou a lomikamenem vždyživým, zde a v sousední Divoká rokli několik druhů záraz. Vrabinec u Těchlovic: hradní zřícenina na skalním ostrohu. Květena města Ústí n. L. a jeho blízkého okolí je bohatá, s mnoha vzácnými druhy rostlin, rostoucími na nejrůznějších stanovištích a zajímavých lokalitách. Snad vás o tom přesvědčil tento malý průvodce.
Literatura Kolektiv (1999): Chráněná území ČR, Ústecko. – AOPK ČR, Praha, 350pp. Kopřiva J. (1982): Květena. – Příroda Ústecka 1: 31 – 92. Machová I., Kubát K. (2004): Zvláště chráněné a ohrožené Koniklec luční český druhy rostlin Ústecka. (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica)
7
CZ
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 9
Route I: Vaňov – National Natural Monument Vrkoč – Vaňov Waterfall – the River Labe hills – Větruše (follow the route of the nature trail using the tourist markings) The national natural monument (NNM) Vrkoč, where the route begins, as well as the Vaňov waterfall, are points of interest in terms of geology rather than landscape. The unique structure of the basalt vein of Vrkoč with its columns arranged in the shape of a fan was exposed during construction works on the railway track. A metal plate installed on the peak of the rock offers a view of the River Labe valley. The Vaňov surroundings are characterised by the occurrence of Irish Saxifrage. It only grows in the Czech Republic, and plentiful populations are only famous from the area around Semily. The marked tourist route ascends steeply at the beginning and, after a while, on the hillside it ascends moderately passing debris forests with small rock-gardens and debris with Oaks and Horn-beams, and Rose Acacias planted in some places. On the way, our attention is caught by a mighty Small-leaved Lime, or Field Maple, Common Ash, or a Wild Service Tree. The undergrowth features grove vegetation, such as Suffolk Lungwort, Liverwort, Wood Melick, Black Pea, Corymbflower Tansy as well as the rarer Helleborine, Martagon Lilly, Sermountain, and Ground Virginsbower. The driest places also display European Dwarf Cherry and species of herbal undergrowth such as Bloody Cranesbill and Red Spire. Obviously, the path used to display far fewer bushes than today.
Route II: Čeřeniště – Natural Monument Babinské Meadows – Varhošť – Martinská Wall – Čeřeniště (to get to Čeřeniště it is suitable to use a car or a bus) The natural monument Babinské Meadows is situated south east of the village, south of the road towards Rýdeč; it is best accessible from the road . The fancy mosaic of wet to dry meadows avoided melioration only because there used to be a military zone here. Important species are Ladybells, Marsch Helleborine, Creeping Willow, Centaurea pseudophrygia, etc. Regular mowing promotes the many rare species. The ascending route across the Babinské meadows brings us to a road leading to the village of Lbín. At the peak we turn towards Varhošť following the marked route. Varhošť is a hill featuring a metal lookout tower offering a wonderful circular view. Some older literature also mentions rare species, i.e. Irish Saxifrage and Traunsteinera globosa (L.) Reichenb. Siberian Iris, Spring Snowflake and Trollius altissimus are still seen in the meadows and the foothills. Apart from the route, there is the so-called Jesuit Trench, a valley which starts about 0.4 km east-north-east of the peak of Varhošť. On the right bank of the nameless brook about 0.5 km north-west of Varhošť , Tertiary diatom slate protrudes to the surface accompanied by abundant remains of flora, rare fish fossils (Varhostichtys brevis) and other animals; of the many types of woody species we can easily recognise, for example, the leaves and seeds of maples. The place cannot be accessed from the road. The road from the foothill of Varhošť to Čeřeniště runs through a large and for a long time
ENG
8
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 10
stabilised landslide area. A big landslide, which resulted in the origin of the Martinská Wall, is still easily seen in the local terrain. In the spaces between the boulders, east of the road, cold air accumulates in some places. Granular snow or ice can still be found here as late as in April („icy pieces“). At the foothill of the rock wall Irish Saxifrage is quite abundant, more rarely Everlasting Pea, Pigeon Scabious, etc. The upper part of the Martinská Wall can be most easily accessed via an unmarked path, diverting from the road at the edge of the wood not far from the place where the road starts steeply descending to Čeřeniště. It is quite difficult to walk, and in some places it is quite dangerous for young children. It is best to use the same path when coming back. Čeřeniště features a few large limes, some of them protected.
Route III: Brná – Průčelská Canyon – Sluneční Hillside – Nová Ves – Střekov (along the nature trial Pod Vysokým Ostrým) (Both the start and finish are on municipal bus routes.) The Průčelská Canyon is a deep and asymmetric valley. A few weirs on the Průčelský Tařice skalní (Aurinia saxatilis)
9
ENG
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 11
Brook were built to stop floodwater in the 1820´s. They are full of mud and sludge, overgrown by alder-trees and therefore not functional. Along the brook we can see various types of Corydalis Cava, Yellow Anemone, Wood Anemone, Petasites Alba, Large Bittercress, and Toothwort. The slopes display a mosaic of open boulder debris, debris forests and beech woods, at higher altitudes on the southern slopes even oaks – and hornbeams. Of hygrophylous and cold loving species we can find Drooping Bittercress even on the bottom third of the valley as well as Coral Root, Perennial Honesty and Goat’s Beard; none of them have managed to penetrate to the highest parts of the Bohemian Uplands on the opposite bank of the River Labe. Beech woods and debris woods on the foothill of Vysoký Ostrý are similar to those in the Průčelská Canyon, featuring, for example, Bird's-nest Orchid, Wood Sanicle, Melicgrass, etc. The top of Vysoký Ostrý features an observation point. We can turn at the information board in the natural reserve Sluneční Meadow and walk along its ridge. This is a south facing steep rocky slope with well developed flora found on rocks, rock steppes and shrubs. These rare biotopes host protected species, i.e. Feather Grass, St Bernard's Lily, Goldilocks Aster, Hungarian Pink, Earth Iris, etc. Other rare species grow in the oak woods on the foothill, such as Bastard Balm, Ground Virginsbower, White Helleborine, and Red Helleborine. The descent on the terrain from the western part of the meadow is very unpleasant, even dangerous, therefore it is best to return to the nature trail. Across the municipality of Nová Ves featuring the last remains of half-timbered houses, the trail leads us to Castle Střekov, founded as early as in the mid 14th century. The castle stands on a rock, and in April, it is covered with the yellow blossoms of Golden Alyssum, as are most of the other rocks. The inaccessible rock-gardens above the castle display the northernmost location of the Scale Fern.
Route IV: Ústí n.L., bank of the River Labe – Berta´s Valley – Erben´s Lookout Tower on the Dobětice Heights The route starts on the right bank of the River Labe in Ústí n. L. between the railway and the road bridge. At lower water levels, a grit–sand to muddy river bed is exposed. These sediments, unless they are flooded for a longer time, feature overgrowth reminiscent of beds of summer ponds at the end of summer. Of the rarer species we can spot Brown Galingale, Mudwort, Watercress and very rarely Strapwort. Very frequent is also tomato bearing seeds. Impressive Angelica is seen on un-maintained banks (particularly outside the town) of the river. The route continues along the left bank of the river beneath Mariánská Rock. The rock is an important location in terms of geology and mineralogy, as well as botanic. There is a vast below-surface effusion of sodalite-natrolite trachyte, which was divided by erosion activities of the River Labe into the right-bank part (Kamenný Hill in Střekov) and the leftbank part (Mariánská Rock). The cavities of the trachyte frequently display crystals of zeolites and other minerals. The path runs along the nature trail and marked tourist path. In the first bend of the twis-
ENG
10
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 12
ting road it diverts to Berta´s Valley. The twisting road was built in the 1960´s and later trees were planted on the slopes. Spruces were planted here, particularly Serbian Spruce; the thermophilic European Cornel also thrives here, the blossoms of which we can enjoy already in March. Berta´s Valley is about a 700 m long forested valley of the Stríbrnický Brook. On the bottom of the valley along the maintained bed of the brook there is a part enclosed by the steep hills overgrown with mighty sycamores, ashes, Pedunculate Oaks, and hazels. The herb undergrowth is poor, however, a walk in this quiet forest valley inside the town is pleasing, and romantic. When leaving the valley it is best to continue along the axis of the valley to Na Louži Street, named after a small water reservoir, abundant with thriving Common Mare’s Tail artificially planted here. The remains of an oak wood are located on the southern hills of Dobětice Heights. The highest peak of the route is the Erbenova Lookout Tower (420 m a.s.l.). The original tower made of timber was opened to the public in 1889, the one made of stone in 1934. The tower offers a wonderful view of the River Labe valley towards Střekov, in the direction to Děčín, the whole city and the nearby Krušné Mountains. We can return from here to the crossroads (near the Lidl supermarket) and continue along the road to Krásné Březno. The road runs near the ZOO, which was established as a successor to the “bird sanctuary“ from the beginning of the 20th century; there are 240 species of animals kept here nowadays. Another possibility is to get to the city bus line to Dobětice or across Kočkov to Severní terasa.
Route V: Zubrnice – Týniště – Buková Mountain – Malé Březno (The route can also be done by car or it is possible to combine a bus with walking.) The municipality of Zubrnice features a famous open-air museum of folk architecture, on the line of the nature trail there is a water mill. The most interesting plants are the oak- hornbeam wood along the Luční Brook, featuring Field Maple, European Hornbeam, Pedunculate Oak and grove species of herbs such as Asarabacca, Sweet Spurge, Spring Vetchling, Addersmeat and Solomon’s Seal. Interesting is also the big population of non-original species of Oxeye Daisy near the railway line below Zubrnice. Off the footpath there is an alluvial plain (on both sides of the road) about 200 m above the village of Klínky. In early spring the herb overgrowth below alder-trees, ashes and chokecherries features thousands of Spring Snowlakes blooming. The Spring Snowflake is quite frequent in the upper parts of small brook valleys on the right bank of the River Labe and in the surroundings of Ústí n. L.. The route to Buková Mountain (quite demanding walking) brings us to a population of Great Horsetail just outside the municipality near the brook; the occurrence of this species indicates water springs in the slopes. Buková Mountain is a large massif situated on the right bank of the River Labe, from which “Stříbrný roh”, an olivine basalt ridge, protrudes. The peak of Buková Mountain (683 m
11
ENG
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 13
a.s.l.) features a television transmitter with the Humboldt observation point nearby. The observation point offers a view of the whole valley of Luční Brook and part of the River Labe down to Ústí nad Labem. The slopes are covered with large florid beech woods, some of the best in the Bohemian Uplands. The undergrowth displays species of Coral Root, Drooping Bittercress, Wood Melick, Dwarf Enchanter’s Nightshade, Drooping Sedge, Yellow Archangel, Deadly Nightshade, Perennial Honesty, Black Honeysuckle, etc. Below the peak of Buková Mountain we can find a rifted cave which features a descending profile. In the cave granular snow sometimes remains until the beginning of summer. The most steep, rocky and stony slopes feature debris woods, On the way to Malé Březno mighty limes remind us of the abandoned settlement of Vitín.
Route VI: Telnice – Zadní Telnice – slope „buben“ and training slope – Adolfov – Černá Meadow – Liboňov – Telnice (The start of the route is accessible by car or by bus, medium-demanding route.) The slopes above the marked route from Telnice to Zadní Telnice mostly display beech woods, along the brook wetland species of Melancholy Thistle, Greater Birdsfoot Trefoil, Marsh Violet, and Golden saxifrage. Zadní Telnice is an important winter resort of the Ústí region with several slopes and groomed cross-country ski tracks. An important place is the steep part of the ski slope above the road to Adolfov called „buben“ (“Drum”). On the Kosatec bezlistý (Iris aphylla)
ENG
12
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 14
shallow stony earth we will find grass with Nardus atricta with species such as Heath Bedstraw, Catsfoot, Arnica, and also rarely and very scarcely Fragrant Orchid, and Bright Violet. The wet road trenches feature Blue Sow Thistle and Goat’s Beard. The marked route crosses the road and comes to the so-called training slope in Adolfov. Apart from common species the training slope also features Witch's Moneybags, Wood Pink, Earthnut Pea and a relatively abundant population of Fire Lilly as well as abundant aromatic Spignel. The largest forestless area on both sides of the road on the ridge is fallow land which originated from fields abandoned at the beginning of the 1990´s. The Černá Meadow is situated about 1.5 km west – south-west of Adolfov. It features a fancy mosaic of groves, wetlands and peat-bogs in the alluvium of the Černý and Ždířský Brooks. There are Sheathed Cottonsedge, Bogbean, Sundew, Butterwort, Western MarshOrchid, Siberian Iris, Sharp-flowered Rush, Lamb’s Head and Heath Milkwort, and in drier places Wood Pink. The road to Habartice divides it into the northern part, which is larger and richer, however worse, and the smaller southern part. Our road touches the southern part of the meadow and declines mostly through a beech wood to Liboňov. The forest undergrowth is poor, the most striking species is Foxglove. Wetter places below the road in Liboňov are interesting, where Cockoo Pint and other grove species are found.
Other place worth visiting Deblík near Sebuzín: thermophilic oak woods, „rock steppes“, on the side-hill of a sand bar. Nice exothermic lawns are also found on Havraní Rock and Pahorek north-east of Deblík. Rock-gardens near Dolní Zálezly: „rock steppe“ with Spinifex, Earth Iris, Burning Bush, etc.. Observation point. Kozí Hill near Mojžíř: phonolite lacolite, with lime loving flora and with Lovelong Saxifrage, and several species of Phelipanche purpurea here and the nearby Divoká Canyon. Vrabinec near Těchlovice: ruins of a castle on the rock. The flora of the city of Ústí n. L. and its close surroundings is rich, featuring many rare species growing in different places and interesting locations. Hopefully, this short guide will be of help.
Literature Kolektiv (1999): Chráněná území ČR, Ústecko. – AOPK ČR, Praha, 350pp. Kopřiva J. (1982): Květena. – Příroda Ústecka 1: 31 – 92. Machová I., Kubát K. (2004): Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin Ústecka.
13
ENG
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 15
I. Route: Vaňov (Wannow) – Naturschutzdenkmal Vrkoč (Workotsch) – Vaňovské Wasserfälle – Labské vrchy (Elbgebirge) – Větruše (Ferdinandshöhe) (auf dem Lehrpfad und nach den touristischen Markierungen) Das Naturschutzdenkmal Vrkoč (Workotsch), bei welchem der Pfad beginnt, sowie auch der Vaňovský Wasserfall sind eher Geologie- und Landschaftslokalitäten. Der einzigartige Bau der Basaltader von Vrkoč mit fächerförmigen Säulen wurde beim Aufbau der Eisenbahn entdeckt. Afu dem Felsen befindet sich eine Metallplattform mit Ausblick ins Elbtal. In der Umgebung von Vaňov wurde der Rosen-Steinbrech, subsp. steinmannii beschrieben. Dieser wächst nur in der Tschechischen Republik; reichere Populationen sind nur in der Umgebung von Semily bekannt. Bei dem markierten touristischen Weg, der zuerst abschüssig und dann nur allmählich durch den Berghang über dem Fluss ansteigt, wechseln sich Schluchtwälder mit kleinen Felsen und Geröll mit Eichen- und Hagebuchenholz; an einigen Stellen wurde Akazie gepflanzt. Unterwegs fesselt unsere Aufmerksamkeit großgewachsene Winterlinde, Feldahorn, die gemeine Esche und Elsbeere. Im Unterwuchs findet man Hainflora, wie z.B. dunkles Lungenkraut, Leberblümchen, Einblütiges Perlgras, die Schwärzende Platterbse, Straußblütige Wucherblume, sowie auch selteneres Weißes Waldvöglein, Weißen Türkenbund, Breitblättriges Laserkraut oder Aufrechte Waldrebe. An den trocknesten Stellen wachsen auch Steppen-Kirschen und einige Arten von Krautsaum, z.B. Blutrote Storchschnabel und Siebenbürger Perlgras. Es ist offensichtlich, dass die Umgebung des Weges damals viel weniger mit Staudengewächs bewachsen war als heute.
II. Route: Čeřeniště – Naturdenkmal Babinské louky (Babinské Wiesen) – Varhošť (Aarhorst) – Martinská stěna (Martinská Wand) – Čeřeniště (Čeřeniště mit Auto oder Bus erreichbar) Das Naturdenkmal Babinské louky (Babinské Wiesen) befindet sich südwestlich der Gemeinde und südlich von der Straße nach Rýdeč; von dort ist es auch am einfachsten erreichbar. Das bunte Mosaik von nassen bis trockenen Wiesen wurde nur deswegen nicht verbessert, weil sich hier ein Militärgebiet befand. Zu wichtigen Pflanzenarten gehören die Becherglocke, die Sumpf-Stendelwurz, die Kriech-Weide, die Perücken-Flockenblume u.a. Ein regelmäßiges Mähen tut vielen seltenen Arten gut. Wenn wir durch die Babinské Wiesen hochwandern, kommen wir an die Straße, welche in die Gemeinde Lbín führt. Am Ende unseres Anstiegs biegen wir auf dem markierten Weg Richtung Varhošť ein. Varhošť (Aarhorst) ist eine Anhöhe mit einem Metall-Aussichtsturm, von welchem man ein wunderschönes Panorama hat. In älterer Literatur werden an diesem Ort auch einige seltene Pflanzenarten angeführt, z.B. der Rosen-Steinbrech und die Kugelorchis, auf den Wiesen und am Fuße wachsen immer noch die Sibirische Schwertlilie, die Frühlingsknotenblume und die hohe Trollblume. Außerhalb der Route liegt dann der sogenannte Jesuitengraben – ein Tal, welches ca. 0,4 km ostnordöstlich vom Gipfel von Varhošť beginnt. Am rechten Ufer des namenlosen Baches ca. 0,5 km nordöstlich von Varhošť kommen diatomische Schiefersteine aus Tertiär
DE
14
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 16
zur Oberfläche heraus, mit sehr häufigen Resten von Flora, seltener Fossilen von Fischen (Varhostichtys brevis) und anderen Tieren; von vielen Gehölzarten können z.B. die Blätter und Früchte von Ahorn erkannt werden. Der Ort ist auf dem Weg nicht zugänglich. Die Straße vom Fuße Varhošť nach Čeřeniště führt durch ein großes, bereits lange stabilisiertes Rutschgebiet. Der große Erdrutsch, welcher in der Martinská Wand entstand, ist heute im Terrain immer noch deutlich sichtbar. Im Bereich zwischen den Steinblöcken östlich der Straße wird die kühle Luft an einigen Stellen akkumuliert. Noch im April können Firn oder Eis hier gefunden werden („Eishöhlen“). Am Fuße der Felsenwand kann auch sehr häufig der Rosen-Steinbrech gefunden werden, seltenere verschiedenblättrige Platterbsen, Tauben-Skabiose u.a. Zur oberen Kante der Martinská Wand kann man am einfachsten auf einem nicht markierten Fußpfad hochklettern, welcher von der Straße am Waldrand nicht weit von dem Ort abzweigt, wo die Straße anfängt schlagartig nach Čeřeniště zu abzusinken. Der Aufstieg ist ziemlich anstrengend und vor allem für kleine Kinder an einigen Stellen auch gefährlich. Für dem Rückweg benutzt man am besten den gleichen Fußpfad. In Čeřeniště gibt es einige massive Lindenbäume; manche von ihnen sind auch geschützt.
Jabloň lesní (Malus sylvestris),
15
DE
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 17
III. Route: Brná (Birnai) – Průčelská rokle (Prütschelkluft) – Sluneční stráň (Sonnenhang) – Nová Ves – Střekov (Schreckenstein) (auf dem Lehrpfad Pod Vysokým Ostrým) (Ausgangs- und Zielpunkt ist auf der Linie des öffentlichen Stadtverkehrs) Die Kluft Průčelská rokle ist ein tief asymmetrisches Tal. In den 20er Jahren des 19. Jahrhunderts wurden hier einige Deiche gegen das Flutwasser des Průčelský Baches aufgebaut. Heute sind diese voll von Boden und bewachsen mit Erlen, und deswegen nicht funktionsfähig. Am Bach entlang finden wir die folgenden Pflanzenarten: der Hohle Lerchensporn, das Gelbe Windröschen, das Buschwindröschen, die Weiße Pestwurz, das Bittere Schaumkraut oder die Schuppenwurz. Auf den Abhängen befindet sich ein Mosaik von offenen Steinblock-Schluchten, Schluchtwäldern und Buchenwäldern, in höheren Schichten des Süd-Abhangs auch Eichen- und Hagebuchenholz. Von den kühl- und feuchtliebenden Pflanzenarten finden wir auch im unteren Drittel des Tals die Weiße Zahnwurz, die Zwiebel-Zahnwurz, das Ausdauernde Silberblatt und den Wald-Geißbart; keine von diesen drang sogar zu den höchsten Teilen des Böhmischen Mittelgebirges am gegenüberliegenden linken Elbufer durch. Buchenwälder und Schluchtwälder am Fuße von Vysoký Ostrý (Hohe Wostrey) sind ähnlich wie in der Kluft Průčelská rokle; von diesen nennen wir z.B. die Vogelnestwurz, die WaldSanikel, das Bunte Perlgras u.a. Auf Vysoký Ostrý befindet sich eine Aussichtplattform. Bei der Informationstafel über das Naturreservat Sluneční stráň (Sonnenhang) kann man abbiegen und am oberen Rand entlang gehen. Es ist ein nach Süden abfallender steiler Felsenabhang mit einer sehr gut entwickelten Felsen-, Felsensteppen- und Staudengewächsflora. Diese seltenen Biotope beherbergen geschützte Pflanzenarten, wie z.B. das Federgras, die Astlose Graslilie, den Goldhaarastern, die Pfingstnelke (Ursprung ?), Nacktstengelige Schwertlilie u.a. Im Eichenbestand auf dem Abhang wachsen weitere seltene Arten, z.B. das Melissen-Immenblatt, die Aufrechte Waldrebe, das Weiße Waldvöglein und das Rote Waldvöglein. Der Abstieg durch den Terrain vom westlichen Ende der Flanke ist sehr unangenehm und gefährlich, und deswegen wird es empfohlen, zum Lehrpfad zurückzukehren. Über die Gemeinde Nová Ves mit den letzten Resten von Fachwerkhäusern führt uns der Pfad zur Burg Střekov (Schreckenstein), welche bereits in der Mitte des 14. Jahrhunderts erbaut wurde. Die Burg liegt auf einer Felsenlandzunge und ist im April genauso wie die meisten Felsen mit gelb blühendem Hellgelbem Steinkraut bewachsen. Auf den unzugänglichen Felsen über der Burg befindet sie die nördlichste Lokalität des Schriftfarn.
IV. Route: Ústí n.L., Elbufer – Bertha-Tal – Erben-Aussichtsturm auf der Dobětická Anhöhe Der Weg beginnt am rechten Elbufer in Ústí n. L zwischen der Eisenbahn- und Straßenbrücke. Bei niedrigerem Wasserstand ragt der Kiessand des Flusses aus dem Wasserspiegel. Auf diesen Sedimenten, falls sie längere Zeit nicht geflutet sind, erscheint am Ende des Sommers Gewächs, welches an die Böden gesömmerter Teiche erinnert. Von den seltenen Pflanzenarten können die folgenden hier gefunden werden: das Braune Zypergras, der Schlammling, die Brunnenkresse und nur sehr selten der Hirschsprung. Auch die Fleischtomaten sind häufig. An ungepflegten Ufern (vor allem außerhalb der Stadt) kann die imposante Angelikawurzel gesehen werden.
DE
16
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 18
Der Weg geht am linken Flussufer unter dem Marienfels weiter. Der Fels ist eine bedeutende geologische, mineralogische und früher auch botanische Lokalität. Es handelt sich um eine große unterirdische Effusion von Sodalith-Natrolith-Trachyt; dieser wurde durch die Erosion aufgrund der Tätigkeit der Elbe auf den rechten Ufer-Teil (Kamenný vrch/ Steinberg in Střekov/Schreckenstein) und linken Ufer-Teil (Marienfels) aufgeteilt. In den Höhlen des Trachyts befinden sich oft Kristalle von Zeolithen und von anderen Mineralien. Der Weg führt auf einem Lehrpfad und einem markierten touristischen Weg. In der ersten Kurve der Serpentinen biegt er Richtung Bertha-Tal ab. Die Serpentinen wurden in den 60er Jahren erbaut und später mit Gehölz ergänzt. An der Straße entlang wurden Fichten angepflanzt, vor allem die Serbische Fichte (Omorikafichte); gut geht es hier auch der wärmeliebenden Kornelkirsche, die uns bereits im März mit ihren Blüten glücklich erfreut. Das Bertha-Tal ist ein ungefähr 700 m langes bewaldetes Tal des Stříbrnický Baches. Am Talboden entlang des gepflegten Bachbettes führt ein Weg, der von steilen Abhängen umschlossen ist; diese sind mit robusten Bergahorn, Eschen, Sommereichen und Haselnusssträuchern bewachsen. Der Unterwuchs ist licht, allerdings trotzdem ist ein Spaziergang im ruhigen Waldtal innerhalb der Stadt sehr angenehm und romantisch. Beim Ausstieg aus dem Tal wird es empfohlen, in der Talachse auf der Straße Na Louži weiterzugehen, die ihren Namen nach einem kleinen Wasserspeicher erhielt, in welchem es schon jahrelang den künstlich gepflanzten Tannenwedel gut geht. Auf den südlichen Abhängen der Dobětická Anhöhe befinden sich Reste eines Eichenwaldes. Der Erben-Aussichtsturm (420m ü.M.) ist der höchste Punkt der Strecke. Der ursprüngliche hölzerne Turm wurde im Jahre 1889 und der Steinaussichtsturm im Jahre 1934 eröffnet. Aus dem Aussichtsturm hat man einen wunderschönen Blick auf das Elbtal von Střekov (Schreckenstein) Richtung Děčín (Tetschen), sowie auch auf die ganze Stadt und das unweite Erzgebirge. Von da kann man wieder zur Kreuzung zurückgehen (bei Lidl) und der Straße entlang Richtung Krásné Březno (Schönpriesen) fortsetzen. Der Weg führt nicht weit vom Zoo entlang, der als Nachfolger des „Vogelsschutzgebietes“ aus dem Anfang des 20. Jahrhunderts entstand; aktuell werden hier 240 Tierarten gezüchtet. Als andere Möglichkeit kann man nach Dobětice zum öffentlichen Stadtverkehr gehen oder über Kočkov zur Severní terasa (Nordterrasse).
V. Route: Zubrnice (Saubernitz) – Týniště (Tinischt) – Buková hora (Zinkenstein bzw. auch Buchberg) – Malé Březno (Kleinpriesen) (Die Route kann entweder mit dem Auto absolviert werden oder es können Bus und Wandern kombiniert werden.) In der Gemeinde Zubrnice befindet sich ein bekanntes Museum der Volksarchitektur, und auf dem Lehrpfad gibt es eine Wassermühle. Zum interessantesten Bestand gehört der Eichen- und Hagebuchewald am Luční Bach entlang, mit Feldahorn, Gewöhnlicher Hainbuche, Stiel-Eiche und mit Hainarten von Kräutern, wie z.B. die Gewöhnliche die Haselwurz, die Süße Wolfsmilch, die Frühlings-Platterbse, die Große Sternmiere und die Vielblütige Weißwurz. Auch die große Population der nicht ursprünglichen Art von Telekie bei der Eisenbahnstrecke unter der Gemeinde Zubrnice ist sehr interessant.
17
DE
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 19
Außerhalb des Fußweges liegt eine Aue (auf beiden Seiten der Straße) ca. 200 m über der Gemeinde Klínky. In früher Frühlingszeit blühen im Krautbestand unter Erlen, Eschen und Traubenkirschen Tausende von Frühlings-Knotenblumen. Schneeglöckchen ist in den oberen Bereichen des Tales kleiner Wasserläufe am rechten Elbufer in der Nähr von Ústí n. L. relativ häufig. Auf dem Weg zum Buková hora (physisch anstrengend) befindet sich direkt hinter der Gemeinde am Bach die Population von Riesen-Schachtelhalm; die Art zeigt Hangquellen an. Der Berg Buková hora ist eine große Masse am rechten Elbufer, aus welcher ein Grat des Olivinbasalts herausläuft – der Stříbrný roh (Silberhorn). Auf dem höchsten Punkt des Berges Buková hora (683 m ü.M.) steht ein Fernsehturm, bei welchem sich die Humboldtaussicht mit einem Blick auf das ganze Tal des Luční Baches und auf einen Teil der Elbe bis zu Ústí nad Labem befindet. Die Hänge sind mit blumenreichen Buchenwäldern bewachsen, die zu den besten im Böhmischen Mittelgebirge gehören. In ihrem Bestand befinden sich die Zwiebel-Zahnwurz, die Weiße Zahnwurz, das Einblütige Perlgras, das Alpenhexenkraut, die Hänge-Segge, der Berg-Ehrenpreis, die Echte Tollkirsche, das Ausdauernde Silberblatt, die Schwarze Heckenkirsche u.a.
Kociánek dvoudomý (Antenaria dioica)
DE
18
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 20
Unter dem Gipfel des Berges Buková hora ist eine Spalthöhle mit einem fallenden Profil; in der Höhle hält sich der Firn manchmal bis zum Anfang Sommers. Auf den steilsten Steinund Felsenhängen sind Schluchtwälder sehr häufig. Auf dem Weg nach Malé Březno (Kleinpriesen) befindet sich eine nicht mehr existierende Gemeinde Vitín (Wittine), an welche massive Lindenbäume erinnern.
VI. Route: Telnice (Tellnitz) – Zadní Telnice (Hintertellnitz) – Piste „buben“ („Trommel“) und Übungswiese – Adolfov (Adolfsgrün) – Černá louka (Schwarzwiese) – Liboňov (Liesdorf) – Telnice (Tellnitz) (Der Anfang der Route ist mit Auto oder mit Bus erreichbar; die Route ist durchschnittlich anstrengend.) Auf den Hängen über dem markierten Weg von Telnice nach Zadní Telnice überwiegen Buchenwälder, am Bach entlang dann Feuchtgebietsarten, wie z.B. die Verschiedenblättrige Kratzdistel, der Sumpf-Hornklee, das Sumpf-Veilchen und das Gegenblättrige Milzkraut. Zadní Telnice ist ein bedeutendes Winterzentrum der Region Ústí nad Labem mit einigen Pisten und gepflegten Langlaufloipen. Zu bedeutenden Lokalitäten gehört auch der steile Teil der Piste über der Straße nach Adolfov, der „buben“ („Trommel“) genannt wird. Auf dem flachen Steinboden liegt Borstgras mit dem Harzen Labkraut, Gewöhnlichen Katzenpfötchen, Arnika (auch Berg-Wohlverleih genannt), selten bis sehr selten auch mit der MückenHändelwurz und dem Frühlings-Krokus. In feuchten Straßengräbern wächst der Alpen-Milchlattich und der Wald-Geißbart. Der markierte Weg kreuzt die Straße und geht durch die sog. Übungswiese nach Adolfov. Außer den üblichen Pflanzenarten wachsen auf der Übungswiese auch die Herbstfreude, die Busch-Nelke, die Berg-Platterbse und die ziemlich zahlreiche Population von Feuer-Lilie zusammen mit häufiger aromatischer Bärwurz. Zu den größten waldlosen Flächen auf beiden Seiten der Straße des Kammes gehören die Ödländer, die aus den anfangs der 90er Jahre verlassenen Feldern entstanden. Černá louka (Schwarzwiese) liegt ca. 1,5 km westlich – südwestlich von Adolfov. Hier befindet sich ein Mosaik von Laubwäldern, Feuchtgebietarten und Torfmoor in der Aue des Černý und Ždířský Baches. Hier wachsen das Scheiden-Wollgras, der Fieberklee, der Sonnentau, das Gemeine Fettkraut, das Breitblättrige Knabenkraut, die Sibirische Schwertlilie, die Spitzblütige Binse, das Wald-Läusekraut und das Quendel-Kreuzblümchen; an trockneren Stellen dann die Busch-Nelke. Die Straße nach Habartice (Ebersdorf) teilt sie auf den nördlichen Teil, der größer, reicher aber weniger erreichbar ist, und auf den kleineren südlichen Teil. Unser Weg berührt den südlichen Teil der Wiese und fällt nach und nach durch einen Buchenwald nach Liboňov (Liesdorf) ab. Der Uterwuchs ist licht; zu den auffälligsten Arten gehört der Rote Fingerhut. Ziemlich interessant sind die feuchteren Stellen unter dem Weg in Liboňov, wo vor allem der Gefleckte Aronstab sowie auch andere Hainarten häufig wachsen.
Andere sehenswerte Orte Deblík bei Sebuzín (Sebusein): wärmeliebender Eichenbestand, „Felssteppen“, Sandböden
19
DE
Projekt1-v3.qxp
14.5.2007
20:43
Stránka 21
am Fuße. Schöne xerotherme Rasen befinden sich auch auf dem Havraní Fels (Krahenfels) und auf dem Hügel Pahorek nordöstlich von Deblík. Steingärten bei Dolní Zálezely (Salesel): „Felssteppe“ mit Federgräsern, Nacktstengeliger Schwertlilie, Diptam (Flammender Busch) u.a. Aussichtspunkt. Kozí vrch (Ziegenberg) bei Mojžíř (Mosern): Phonolithischer Lakkolith mit Moor-Blaugras und Rispen-Steinbrech; hier sowie auch in der benachbarten Kluft Divoká rokle befinden sich auch einige Arten von Sommerwurz. Vrabinec bei Těchlovice: Burgruine auf einer Felsenlandzunge. Die Flora der Stadt Ústí n. L. und ihrer nahen Umgebund ist reich, mit vielen seltenen Pflanzenarten, die an verschiedensten Orten und interessanten Stellen wachsen. Vielleicht hat dieser kleine Führer Sie davon überzeugt.
Literatur: Kolektiv (1999): Chráněná území ČR, Ústecko. (dt. Schutzgebiete der Tschechischen Republik, Region Ústí nad Labem) – AOPK ČR, Praha, 350pp. Kopřiva J. (1982): Květena. (Die Flora.) – Příroda Ústecka (dt. Die Natur der Region Ústí nad Labem) 1: 31 – 92. Machová I., Kubát K. (2004): Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin Ústecka. (dt. Besonders geschützte und gefährdete Pflanzenarten der Region Ústí nad Labem) Bledule jarní (Leucojum vernum)
DE
20
