Reveň vlnitá (čeřitá) Rheum rhabarbarum L. /syn. Rheum undulatum/
BOTANICKÁ CHARAKTERISTIKA: Taxonomie a členění: čeleď - Polygonaceae Původ: Asie Vytrvalost: vytrvalá rostlina Charakteristika: - vytrvalá statná bylina - oddenek a kořen – tlustý, dřevnatý, koření až 2 m hluboko - list – jednoduchý, celistvý nebo dlanitě dělený, nápadně velký, dlouze řapíkatý - čepel – s výraznou žilnatinou - řapík – silný, dlouhý, dužnatý, hladký, zbarvení - u jednotlivých odrůd ( i druhů ) různé, od zelené po tmavě rudou - květní lodyha – přímá, silná, dutá, listnatá, větvená - květenství – velké, jehlancovité latovitého typu - květ – drobný, bělavé až sytě červené barvy, oboupohlavný - plod – trojboká křídlatá nažka - semeno – 50 až 60 ks v 1 g, klíčí za 10 až 14 dnů, klíčivost si drží 2 až 4 roky Opylovací poměry: Konzumní část: listové řapíky použití – řapík: jako zelenina: k přípravě koláčů, dortů, pudinků, nákypů, sladkých polévek a omáček, dezertů, krémů a zmrzliny, džemů, marmelád, kompotů, k výrobě šťáv, limonád, džusů a dokonce i vína, není vhodná pro lidi s nemocnými ledvinami či ledvinovými kameny, - oddenek: k úpravě zažívání, v malých dávkách proti průjmu, ve větších jako projímadlo, k přípravě léčivého čaje, extraktu, sirupu, tinktury apod Osivo: HTS = 14g barva tmavě hnědá tvar trojhranná křídlatá nažka
Rheum rhabarbarum L. – reveň čeřitá - čepel – vejčitá s mírně protaženým vrcholem, výrazně delší než širší, na okraji nápadně zvlněná a brvitá, na bázi srdčitá, 300-900 mm dlouhá, 100-400 mm široká, na ploše nápadně zkrabacená - řapík – na vnější straně oblý, slabě rýhovaný, nevýrazně žlábkovitý - květní lodyha – až 2 m vysoká, lysá - květ – bělavý až nažloutlý - nažka – 6-10 mm dlouhá, 5-7 mm široká - semeno – zraje v červenci - u nás nejčastěji pěstovaný druh - použití – pouze jako zelenina - původ – sz. Čína, Mongolsko, j. Sibiř - odrůdy – nejčastěji pěstované v ČR: Jara – česká odrůda, červenořapíkatá, výnosná, raná Victoria – stará anglická odrůda, oblíbená, raná výnosná, proměnlivé velikosti Dawes Challenge – mohutného vzrůstu, s dlouhými a silnými řapíky více zbarvenými do zelena, velmi výnosná The Sutton – anglická pozdnější odrůda, červenořapíkatá, velmi výnosná, zřídka kvetoucí, vhodná pro delší transport i rychlení Holsteiner Blut – výborná německá odrůda, s dlouhými a tmavě červenými řapíky, vhodná i pro rychlení Rheum rhaponticum L. – reveň bulharská - čepel – široce vejčitá, na okraji nevýrazně zvlněná, 400-700 mm dlouhá, až 400 mm široká, na ploše nevýrazně zkrabacená, na okraji mírně zvlněná a lysá - řapík – s výraznými podélnými rýhami, žlábkovitý - květní lodyha – 1,2 až 1,5 m vysoká, lysá - květ – bělavý až slabě nazelenalý - doba kvetení - V. až VII. - použití – léčivá rostlina i jako zelenina - původ – jv. Balkán ( jediný planý evropský druh ) Rheum officinale Baill. – reveň lékařská - kořen – mohutný, žlutý - čepel – okrouhle ledvinitá - květní lodyha – 2,5 až 3 m vysoká - květ – bělavý až nazelenalý - pěstovaná hojně v Anglii - použití – tradiční léčivá rostlina v jv. Asii - původ – Čína, sv. Tibet ( Himaláj ) Rheum palmatum L. – reveň dlanitá - kořen – mohutný, větvený, oranžový - list – dlouze řapíkatý - čepel – dlanitě laločnatá, 500-900 mm dlouhá, 500-700 mm široká, široce srdčitá, tmavě zelená, na rubu karmínově zbarvená - řapík - karmínově skvrnitý - květní lodyha – načervenalá, 2 až 2,5 m vysoká - květ – bělavý až tmavě červený - doba kvetení – VI. až VII. ( VIII. )
-
nažka – asi 8-10 mm dlouhá, asi 8 mm široká, červenohnědá až hnědá semeno – 1 g = asi 100 ks, klíčivost si drží 1-2 roky, klíčí ve tmě 14 až 21 dní použití – léčivá rostlina ( projímavé účinky, vliv na zažívání ), také okrasná trvalka droga – reveňový kořen ( oddenek ) - Radix ( Rhizoma ) rhei původ – sz. Čína ( horské oblasti, 2800-4100 m n.m. )
Rheum palmatum L. var. tanguticum Maxim. – reveň dlanitá tangutská - čepel – hluboce dlanitě laločnatá - květní lodyha – až 2 m vysoká, červeně skvrnitá - nažka – asi 10 mm dlouhá, asi 8 mm široká, červenohnědá až hnědá - semeno – dozrává koncem VI., 1 g = 80-100 ks - použití - léčivá rostlina ( hojně využívaná v Evropě ), okrasná trvalka - původ – z. a sz. Čína a v. Tibet ( horské oblasti, 3000-4000 m n. m. ) Rheum ribes L. - čepel – ledvinitá, 150-400 mm dlouhá, 200-700 mm široká - květní lodyha – 1 až 1,5 m vysoká - použití – jako lahůdková zelenina ve vých. Turecku Rheum australe D. Don ( Rheum emodi Wall. ) - čepel – 400 až 750 mm dlouhá, 300 až 600 mm široká - květní lodyha – 2 až 3 m vysoká - použití – léčivá rostlina v Indii, Číně - původ – Himaláj Rheum alexandrae Batal. - čepel – tmavě zelená, lysá, 200 x 120 mm - květní lodyha – 1 až 1,2 m vysoká - původ – z. Čína Rheum nobile Hook. & Thoms. - podobná jako Rheum alexandrae Batal. - čepel – lesklá - květní lodyha – 1 až 2 m vysoká - použití – okrasná trvalka - výskyt – Nepál, Indie Nutriční hodnota: základní složky (g .kg1): voda 950 sušina 50 bílkoviny 13 lipidy 1,0 vitaminy (mg . kg-1): C 108 E 2,0 PP 1,0
sacharidy popeloviny vláknina
36 8,5 14
minerální látky (mg . kg-1): K 2500 S Ca 510 Fe P 277 Zn Cl 256 Cu Mg 211 Mn Na 147
80 19,1 3,9 1,5 1,3
Další obsahové látky: - oddenek a kořen: šťavelan vápenatý, antrachinonové deriváty volné i vázané, škrob, pektiny, sacharidy, tuky, stopy silice, třísloviny – tannin, katechin, flavonové glykosidy (rutin). Poznámky: Listové řapíky obsahují kyselinu šťavelovou. Její množství se mění během vegetačního období od 0,24 % do 2,99 % (v letním období). Při vysokém obsahu této látky již nejsou řapíky vhodné pro konzumaci. Rozsah pěstování: V ČR se reveň pěstovala před II. světovou válkou v okolí Kralup nad Vltavou a Vojkovic. V současné době se reveň velkovýrobně nepěstuje, pěstování je omezeno pouze na zahrádkáře. V zahraničí je nejvíce rebarbora pěstována ve Velké Británii, kde její plochy představují 60 % celkové světové produkce reveně. AGROTECHNIKA PĚSTOVÁNÍ: trať: I. interval: 5 let oblast:kukuřičná předplodina: luskoviny, ozimá pšenice, hnojené zeleniny půda: hluboká, humózní, dobře zásobená vápnem závlaha: vyžaduje 750 mm srážek ročně, hladina spodní vody max. 1,5 m Normativy hnojení: (kg . ha-1) N 260 P2O5 70 K2O 79 Poznámky: Dávka organického hnojení je 40 – 60 t . ha-1 chlévského hnoje. Vlastní pěstování: Reveň se množí buď vegetativně nebo generativně. 1. Vegetativní způsob - dělíme kořenové trsy tak, aby na každé části byl alespoň jeden neporušený pupen. 2. Generativní způsob – při tomto způsobu množení dochází k značnému štěpení populace. Osivo vyséváme ihned po sklizni v srpnu na záhon nebo brzy na jaře do pařeniště. Sadbu předpěstujeme do sponu 0,3 x 0,3 m. Další rok na jaře sadbu vysazujeme do brázd do sponu 1 x 1 m. V prvních dvou letech porost plečkujeme, zavlažujeme a případně provádíme ochranu. V meziřadí můžeme pěstovat salát, fazol, hrách na zelené lusky apod. Na podzim meziřadí zoráme. Sklizeň a skladování: Sklizeň začíná v 2. roce po výsadbě v 2/2 IV. a trvá max. do 20. VI. Řapíky se sklízí vylomením celého listu. V prvním roce se odebírají 3 listy z každé rostliny, v dalších letech se
sklízí 1/3 listů z rostliny. Řapíky se upravují odstraněním listové čepele a délka se upraví podle normy. Reveň se v kultuře pěstuje 8 – 10 let. Výnos je 20 – 30 t . ha-1. výskyt chorob a škůdců - rozhodující vliv má volba stanoviště, hnojení a především agrotechnická opatření. V porostech se mohou vyskytovat jak nejrůznější virózy (mozaiky), tak i houbové choroby - nejčastěji suchá skvrnitost listů ( Ascochyta rhei Ell.), plíseň maková ( Peronospora arborescens ), plíseň reveňová ( Peronospora japiana Mazn.). Škůdci - zejména dřepčík rdesnový ( Chaetocnema concinna Marsh.), mandelinka ředkvičková ( Gastroidea viridula Deg.) a mšice maková ( Aphis fabae Scop.), ochrana - preventivní ničení plevelů, včasné odstraňování napadených listů a chemický postřik Jakostní třídění:
ČSN 46 31 30
