bon(a)boniéra aneb boňácky novinkovník listopad 2015 5. číslo
ROZHOVOR S BIBIÁNOU TAKÁČOVOU JAK SE VYDAŘIL CRAZY FILM FEST POZVÁNKA NA VÝSTAVU
O CRAZY FILM FESTU
OBSAH
ÚVODNÍK DĚLAT VĚCI ZE SRDCE A NAPLNO JE COOL
3 4 7 8 10 11
ÚVODNÍK CO BYLO – CRAZY FILM FEST OSOBNOST LISTOPADU ROZHOVOR S BIBIÁNOU TAKÁČOVOU B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE CO BUDE & POZVÁNKY
KDO ZA TO MŮŽE ANEB REDakční RADA Vlasta Dubský Zdeněk Heřt Aleš Lang Martina Müllerová JAZYKOVĚ TO ČEKNUL Tomáš Došek KDYBY COSI
[email protected]
V uplynulém měsíci jsme žili festivalem. Nejen my, v BONĚ, ale také celé Řevnice se na několik dní proměnili na malé Karlovy Vary. Promítalo se v Kině Řevnice, paralelně probíhal doprovoní program na několika místech, sešli se zde lidé z Prahy i okolí, příznivci a přátelé BONA, o.p.s., lidé známí i neznámí... O tom, že pořádat festival s tematikou duševního zdraví není jednoduché, si vyzkoušeli už mnozí před námi. Filmové festivaly vznikají a zanikají. V čem teda byl ten náš jedinečný? V první řadě díky nezvyklému formátu – každý z filmů byl opatřen komentářem. Šmrnc festivalu dodal také tým lidí – organizátorů, kteří se setkali ve stejném nadšení, osobním zanícení pro práci a jeli do toho se srdíčkem. Festival měl štěstí na vynikající hlavní organizátorku Annu Schlindenbuch, která dotáhla myšlenku dokonce a dnes můžeme bez ostychu říct, že zdárného. Všichni společně vytvořili komorní atmosféru, kde jsme se mohli cítit příjemně a kam bychom se rádi příští rok vrátili. Aktuální číslo bon(a)boniéry není jenom o festivalu, ale o tom, že dělat věci ze srdce a naplno je cool. A platí to nejen v práci, v časopisu, ale i v tvorbě. Od srdce pro vás také tvoříme tento mini newsletter. Hezké čtení! MARTINA MÜLLEROVÁ
2
3
Zajímavosti:
CO BYLO CRAZY FILM FEST
Festival stál 155 tisíc korun (což je v porovnání s obdobnými festivaly nízkonákladovka ... a to je k neuvěření.)
Diky grantům, sponzorům, kampani na HITHITu a prodeji vstupenek a suvenýrů jsme získali 157 tisíc. (Zde je potřeba opět vyzdvihnout Aničku, která to všechno měla na starost a může za to, že jsme s festivalem v plusu. Díky ní jsme si rovněž vyzkoušeli crowdfundingovou kampaň na Hithitu. Splnili jsme na 108 % a vybrali 54 480 Kč.)
V průběhu příprav bylo potřeba vyřídit nejméně 1391 e-mailů.
TEXT A FOTO: ALEŠ LANG Vážení přátelé, Chtěl bych Vám říct pár informací o akci, kterou naše organizace dělala poprvé ve své historii. Díky Aničce Schlindenbuch, která s nápadem přišla, jsme pořádali filmový festival. Crazy film festival, který byl zaměřen na tématiku života s duševním onemocněním, pořádala BONA, o.p.s. spolu s kinem Řevnice a o.s. Náruč ve dnech 9. až 11. října v Řevnicích (v Řevnicích hlavně proto, že se nabízela dobrá spolupráce s místním kinem i podpora zastupitelstva obce). Cílem akce byla osvěta veřejnosti o dané problematice. V rámci festivalu proběhlo: 9 filmů s hosty, kteří uvedli film a přidali kousek osvěty na téma související s filmem. Patří jim za to díky a zvlášť MUDr. Michaele Štochlové, která se vzdala honoráře ve prospěch našich klientů. 3 koncerty (OTK, Výplach, United heads), které byly výborné. Díky Vám všem za účast! 1 výstava – uspořádali jsme výstavu obrazů Martina Šourka, který byl také přítomen na vernisáži osobně. 2 divadelní představení v podání divadelního souboru Mezi prkny a Bohnické divadelní společnosti 2 besedy – besedovalo Studio 27 a Paralelní životy 4
Děkujeme:
Aničko ještě jednou Tobě,
Nadaci Bona za výrazné finanční posunutí k cíli,
Vám všem, kdo jste se na realizaci projektu podíleli nebo přispěli v rámci HITHITu. (I díky Vám bude BONA, o.p.s. spolu s Aničkou Schlindenbuch pořádat Crazy film festival i příští rok.)
zaměstnancům Kina Řevnice, Modrého domečku a hlavně dobrovolníkům Markétě Ticové (Novákové), Honzovi Schlindenbuch, Jardovi Pešice.
P.P. (poslední poznámka): Pokud byste se chtěli o podrobnostech z festivalu dozvědět více, řekněte si o závěrečné zhodnocení festivalu nebo o další informace na adrese
[email protected] nebo
[email protected]. Na další straně naleznete výběr z fotodokumentace tří skvělých festivalových dnů. 5
Jako doprovodní program proběhli v Řevnicích tři koncerty hudebních kapel v prostorách dřevěného železničního magacínu Sklad 13
OSOBNOST LISTOPADU
V 5. čísle bon(a)boniéry se REDakce rozhodla udělit ocenění MARTINOVI ŠOURKOVI
Vernisáž obrazů Martina Šourka v magacíně Sklad 13
Divadelní soubor Mezi prkny a Bohnická divadelní společnost
za reprezentaci a šíření dobrého jména BONY, o.p.s. v rámci své výstavy na Crazy Film Festu v říjnu 2015.
Prosíme oceněného, aby si přišel na BONU vyzvednout ocenění: bonbón dle vlastního výběru z luxusní bonboniéry sponzorované ředitelem Alešem Langem.
7
Jaké jsou první zážitky z klientů a spolupracovníků? Zatiaľ len dobré. Priznám sa, že som sa bála, či budem vediet komunikovať a celkovo fungovat, ale zatial to ide. Som tu momentálne len týždeň, takže zatial je to vo fáze prieskumu a vytvárania vzťahov s klientami a kolegami. Co ma však překvapuje od kolegov, je veľmi priateľský prístup a určitá osobnostnú vyladenost v rámci týmu. Zatiaľ ma klienti učia zaúčajú do provozu a postupov a zároveň mi umožňujú ich pomaly spoznávať.
ROZHOVOR S BIBÁNOU TAKÁČOVOU terapeutka v komunitním centru JEDNA BEDNA
TEXT: MARTINA MÜLLEROVÁ
Odkud tě vítr zavál do Bony? Co tě motivovalo k přijetí práce asistentky terapeuta? Skúšala som písať na viacej miest cez prázdniny, keď som skončila školu Bc. Bola som na pohovore, kde mi velmi sadol p. riaditel aj Lenka po takej ludskej stránke, proste sa mi pozdávali. Vedela som si velmi dobře predstavit s nimi pracovat. Momentalne dokoncujem druheho bakalara na psychologii (prvého Bc. Som robila zo sociálnej práce). Z tohoto hladiska mi bolo luto, ze ma najskor nezobrali. To sa však potom zmenilo, lebo prva prijata uchadzačka nakonec pracovat nemohla, tak zavolali mne. V tom čase som mala dohodnuté, že budem svedok na svadbe kamarátky vo Švédsku tak som to prijala s tým, že možem nastupit až neskor. Povedali mi, že radi si počkaju na správneho člověka tak to pre mna bolo aj také trošku potvrdenie, že nie som uplne krízová možnost. Co jsi studovala a nebo doposud dělala? Svoje studium som zacinala v Košiciach na psychologii ale kedze ma lakala Praha aj úrovnou studia aj možnostmi a osamostatněním, tak som v druhom ročníku išla do Prahy. Keďže psychológia nevyšla na 1x, tak som šla na sociálnu prácu. Na druhý krát psychológia už vyšla. Za tú dobu som získala množstvo praxí, ale nerobila som nikde na úvazok. Brigady som mala rozne – od osobnej asistencie, zákazníckeho servisu, prodaj zubárskej techniky, práce v bare … Co sa týka studia a mojho budúceho zamerania rada by som sa venovat neskor klinickej psychologii a oblasti zameranej na neurovedy, kedže sa vo volnom čase aj pomocou niektorých skušok v škole snažím doplnovat vzdelanie v biológii. Biologia aj psychologia sú moje „srdcové vedy“.
8
Už jsi stihla nějaké veselé nebo naopak srdceryvné zážitky z bydlení? Som rada, že sa mi podarilo zvládnuť jednu situáciu, v ktorej som si nebola úplne istá. Išlo o situáciu, kedy som sa musela rýchlo rozhodnúť, či povoliť požadované voľno, alebo nie. Nakoniec som to vyriešila tak, aby obe strany boli spokojné. Jaké jsou tvé představy do budoucnosti? ada by som tu ostala dlhší čas zostala pracovať. Medzi moje osobné ciele patrí dokončiť školu, teda urobiť magistra. Posiliť svoju finančnú samostatnosť s tým, že by som rada využila svoje koníčky – rada fotím, kreslím – toto všetko by som chcela zúročiť i finančne aj ked konkrétne predstavy sú mlhavé hlavne vo svetle dobrej konkurencie. Snažím sa vpodstate otvorit všetkému v čom by si moja mysel aj účty na živobytie našli zalúbenie. Beriem to tak, že nato aby si člověk nejak vylovil a aplikoval svoje skutočné sny a predstavy má celý život. Co ráda děláš ve volném čase? Snažím sa rozvíjjať v kresbe a maľbe, čo vyžaduje veľkú vytrvalosť, trpezlivosť a otvorenost mysle pre nové nápady. Fascinujú ma hlavne portréty a modifikované abstraktné krajiny. Rada chodím do prírody sportovat – kolo, beh, turistika… Medzi moje koníčky by sa dalo povedat patrí cestovanie po svete – beriem to však ale ako súčasť života. Bola som v Indonézii, Kavkaz, Rusko, Mongolsko, Balkán. Vacsinou to rieším tak, že zoženiem nejakého partáka, dohodneme sa na společných predstavách otom čo všetko pojem „lowcost“ obsahuje a bud sadneme do lietadla alebo stopujeme už od Opatova :) Máš z osobního života nějaké zkušenosti s psychiatrickým onemocněním a/nebo závislostí? Nebo se plánuješ zbláznit až tady? K závislostiam nemám našťastie vzťah – nefajčím iba som to skúšala na strednej a při výkone istých ludi okolo tzn. krabička za den sa mi to zdal drahý koníček tak som prestala. Inak niekedy fajčiarom tú ich chvílku zastavenia a vydychovania dymu dost závidim. Velmi mám rada dobrú kávu bez mlieka a cukru a tiež dobré červené víno ale to sú skor požitky. Čo sa týka psychického onemocnění, tuto problematiku studuji druhým rokem a je to oblast, v ktorej by som se rada uplatnila. Mám skúsenosť s příbuzným, ktorý si prešiel psych. onemocněním. Nejakým sposobom ma to zasiahlo a preto živo viem, že táto sféra práce je viac doležitá než si v skutočnosti spoločnost dokáže uvědomit ale nezazlievam jej to.
9
B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE TEXT: ZDENĚK HEŘT Vážení a milí čtenáři a čtenářky, podařilo se mi vzpomenout v nejvyšší čas na milou povinnost příspěvku do bon(a)boniéry a i přes příjemný čas trávený na dovolené z části trávené v Jeseníkách,odkud jsem se dnes vrátil, usedám k počítači a píši pozdrav z dovolené, i k d y ž z Prahy. Raní teploty blíží se nule, Slunce však pluje stále ve stejné radosti po obloze a Pán času posunul ručičku hodin tam kam patří a udělal by největší radost panu pekaři bojujícímu za časovou jednotu, kdyby ji již nepřesouval zpět. Leč zvyk je železná košile, a proto z lecjakých důvodů mohlo by býti lepší, kdybychom se narodili v době bronzové, případně dřevěné, kdy ty košile nebyly ještě tak nerozbitné a nekompromisně nerozbitné. Je zřejmé, že železná košile život může zachránit, přičemž po většinu času nesmírně tíží. S jedním zvykem se mi daří vést v tuto chvíli slušný boj a vítězit a pomohli jste mi k tomu vy, lidé se kterými se v BONĚ potkávám. Z nezištných důvodů neumím být dostatečně krutý a odpírat lidem cigarety, pokud si o ně umí slušně říct, ale nedařilo se mi vymezit a začínal jsem si připadat jako chodící automat na kusovky. Chvíli jsem vyhrožoval, že budu muset přestat kouřit, abych ušetřil a hlavně vyřešil problém, až se tak stalo. A je mi krásně. Povzneseně. Po třech týdnech pekla už na kouření nemyslím. Netřeba mi ho jest a mám víc energie, času a sebevědomí. Totiž jsem dokázal se na to vyprdnout. Asi jsem extrémní případ, protože jsem nekouřil zas tak moc, ale ráno kašlal opravdu hodně a možná, kdybych šel na test alergií, tak by mi 10
vypadlo, že mám alergii na nikotin, ale to už je jedno. Už vám, kuřákům ani nezávidím. Nesmrdím lidem v tramvaji, ani na zastávce a doufám, že mi to vydrží. Co mě čeká jest dovolená v Krkonoších. Když bude pěkně bude to fajn, když bude pršet bude to nevšední. Třeba se dostanu i k básním svým na něž nemám příliš mnoho času. Trochu fotím a při lezení po horách se potím. Z mých nejlepších zdrojů se mi doslechlo, že jediný, kdo napsal akrostich na daná sova z minulého měsíce je pan Antonín Zeman a proto vyhrává poděkování za nejlepší báseň na zakázku. Jako dalšího autora bych chtěl vyzdvihnout paní Blanku T., která přispěla dvěma básněmi, ze kterých se můžete pokochat i vy básní Moje báseň. Do příště pište, básněte anebo komponujte a své příspěvky posílejte na adresu
[email protected]. Děkuji a přeji plodný měsíc listopad! Zdeněk Antonín Zeman
Blanka T.
(bez názvu)
Moje báseň
Z něhy pro Tebe zbyl jen popel, víra však nedává mi spát, nejsem jak po větru plášť.
Ležím v posteli A dívám se na televizi. Potom si sednu do křesla A piji kafe, Ať mě to dobře blafe. Kouřím cigaretu A připadám si jako v bufetu.
11
CO BUDE & POZVÁNKY
Promítání fotek, Středa 25. 11. 2015 o 17:00 v klubu Na Průhonu.
12
Pozýváme Vás na výstavu umělecké tvorby Lukáše Trnky s názvem „Lukáš nám vypsal všechny propisky“, kterou si můžete prohlédnout v galerii komunitního centra JEDNA BEDNA, Žitná 23, Praha1. 13
