Bohoslužba se Svatým otcem Benediktem XVI. Brno neděle 27. září 2009 PRESS KIT PRESS CENTRUM BRNO MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY

Bohoslužba se Svatým otcem Benediktem XVI. Brno • neděle 27. září 2009

PRESS KIT PRESS CENTRUM BRNO MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY

Bohoslužba se Svatým otcem Benediktem XVI. • neděle 27. 9. 2009 Press centrum Brno - mezinárodní letišté Brno Tuřany

Press Centrum v Brně zřizuje a vede Kancelář prezidenta republiky. Kontakt: Mgr. Martin Erva zástupce ředitele Tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky e-mail: [email protected] mobil: +420 724 234 169

KONTAKTY PRO MÉDIA ZA ŘÍMSKOKATOLICKOU CÍRKEV V PRESS CENTRU v Brně (letištní hala) budou za Římskokatolickou církev pro rozhovory, komentáře a dotazy bezprostředně související s návštěvou Svatého otce Benedikta XVI., s bohoslužbou v Brně, s homilií Svatého otce v Brně, a dalšími významnými okolnostmi k dispozici: Od 8.30 do 13.00 hodin Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D. generální vikář královéhradecké diecéze komunikace v jazycích: angličtina, němčina, částečně italština mobil + 420 733 755 826

Od 8.30 do 12.00 hodin R.D. Mgr. Tomáš Roule sekretář kardinála Miloslava Vlka komunikace v jazycích: angličtina, francouzština, částečně němčina mobil +420 720 352 791

V AREÁLU BOHOSLUŽBY v Brně budou za Římskokatolickou církev pro rozhovory, komentáře a dotazy bezprostředně související s návštěvou Svatého otce Benedikta XVI., s bohoslužbou v Brně, s homilií Sva tého otce v Brně, a dalšími významnými okolnostmi k dispozici: Od 13.00 do 15.00 hodin Ing. Pavel Jajtner bývalý velvyslanec České republiky ve Vatikánu (v letech 2003-2008) komunikace v jazycích: němčina, angličtina, francouzština, italština, ruština mobil +420 721 092 409

Od 13.00 do 15.00 hodin ThLic. Václav Slouk kanovník Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně mobil +420 604486 094

Od 14.00 do 16.00 hodin biskup Paul Ponen Kubi C.S.C. z Bangladéše kontakt přes P. Ing. Mgr. Jiřího Šlégra, národního ředitele pro Papežská misijní díla v ČR mobil 604 690 294 (27. 9. v 19.00 hodin proběhne s bangladéšským biskupem beseda v oratoři kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně – Židenicích)


K dipozici jsou Vám také další: Ing. Martina Jandlová tisková mluvčí brněnského biskupství mobil +420 731 774 716 Ing. Jiří Doffek webmaster, správce IT Biskupství brněnského mobil +420 603 170 766 PhDr. Jan Chmelíček tiskový mluvčí Jihomoravského kraje mobil: +420 603 548 322

Mgr. Lenka Kolaříková mobil 607 153 580 Mgr. Ondřej Krajtl 777 914 513 redaktoři Radia Proglas Monika Vývodová koordinátorka médií při papežské návštěvě e-mail: [email protected]

Mgr. Pavel Žára tiskový mluvčí Magistrátu města Brna mobil: +420 602 586 620

Mgr. Aleš Pištora tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského tel.: +420 220 392 117 mobil: +420 724 882 842 e-mail: [email protected]

P. Jan Balík tiskový mluvčí ČBK pro papežskou návštěvu mobil: +420 603 433 748 e-mail: [email protected]

Tiskové středisko České biskupské konference Thákurova 3, 160 00 Praha 6 tel.: +420 220 181 432 e-mail: [email protected]

Lukáš Teplý vedoucí mezinárodního tiskového střediska Praha mobil: +420 737 315 818 e-mail: [email protected]

Další informace:

www.biskupstvi.cz /papezvbrne Dotazy /questions:

[email protected]


Osobní dar brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho papeži Benediktu XVI. připomíná velkomoravskou dobu

Před zahájením bohoslužby na tuřanském letišti v Brně 27. 9. 2009 obdrží Svatý otec Benedikt XVI. z rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho kopii závěsného křížku, který byl nalezen v blízkosti základů trojlodní baziliky z velkomoravské doby u obce Mikulčice nedaleko Hodonína. Stříbrný kříž s očkem (z latiny pektorál - náprsní kříž) reliéfně znázorňuje postavu Krista na kříži. Jedná se zřejmě o nejstarší zobrazení Krista nalezené na území brněnské diecéze. Odborníci kladou vznik tohoto drobného díla do doby kolem poloviny devátého století. Na rozdíl od většiny pozdějších plastik a obrazů je Kristus oblečen v kněžském rouchu a je tedy zdůrazněna jeho duchovní vláda nad světem. Tento ikonografický typ (způsob zobrazování) vznikl a byl často používán v byzantské kultuře. Teprve v dalších stoletích se v západní Evropě rozšířily výjevy zachycující Kristovo utrpení a smrt na kříži. Archeologické výzkumy v Mikulčicích odhalily základy řady kostelů, knížecího paláce, kůlových mostů, opevnění a pohřebiště. Mikulčice byly jedním z nejdůležitějších center Velkomoravské říše, prvního západoslovanského státu. Na žádost velkomoravského knížete Rostislava přišli roku 863 z Konstantinopole na Moravu apoštolové křesťanské víry Konstantin (nazývaný Filosof, který později přijal řeholní jméno Cyril) a Metoděj. Konstantin vytvořil písmo – hlaholici – a svými překlady liturgických textů a bible položil základy staroslověnského písemnictví. Metoděj byl jmenován arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie. Oba bratři se ve středověku stali patrony Moravy, později i Čech a dnes patří také k patronům Evropy. Mezi množstvím nejrůznějších předmětů nalezených v Mikulčicích byl i křížek, jehož repliku zasazenou v dřevěném kříži z dubu (rovněž dřevo dubu pochází z vykopávek v Mikulčicích) nosí brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle zavěšenou na stříbrném řetězu (tzv. pektorál - znamení biskupské služby). Právě jeho osobní vztah k tomuto křížku byl důvodem k rozhodnutí věnovat kopii Benediktovi XVI. jako osobní dar. Křížek je připomínkou nejstarších křesťanských kořenů Moravy a tedy i brněnské diecéze. Je uložen ve speciální kazetě, vytvořené uměleckým knihařem Jiřím Foglem v Žamberku. Kazeta – etue – má tvar knihy a kombinuje ušlechtilé materiály jako je kůže, samet a kov. Na čelní desce je motiv půdorysu trojlodní baziliky – místa, kde byl křížek nalezen. Text věnování a údaje o křížku jsou v latině na destičkách z bílého kovu. Koncepce výtvarného zpracování, na níž se podílelo brněnské Diecézní muzeum, dodává drobnému křížku patřičnou vážnost a podtrhuje jeho duchovní výraz a uměleckou kvalitu. Uměleckořemeslné zpracování v dílně Jiřího Fogla je zárukou reprezentativní úrovně tohoto dárku.


Přivítání Svatého otce Benedikta XVI. v Brně diecézním biskupem brněnským Mons. Vojtěchem Cikrlem Svatý otče, srdečně Vás vítám v Brně.

Jsem velmi rád, že Vás mohu přivítat a pozdravit za společenství věřících i ostatních obyvatel brněnské diecéze, města Brna, Jihomoravského kraje a hlavně za všechny poutníky, kteří Vás sem přijeli přivítat a pozdravit osobně. Jako nástupce apoštola Petra přicházíte z Říma, kde svatí Petr a Pavel a s nimi řada dalších hlásali Krista a prolili pro něj svou krev. Díky jejich svědectví se radostná zvěst dostala i k nám. Naše katedrála je zasvěcena dvojici těchto velkých apoštolů – svatému Petru a Pavlovi. Vaše Svatosti, vítejte tedy doma. V dějinách brněnské diecéze je to od jejího založení roku 1777 poprvé, kdy ji navštěvuje Petrův nástupce. Chvíle tohoto setkání, pro nás tak mimořádného právě díky Vaší přítomnosti, je zároveň chvílí nedělní eucharistie, která je pro nás radostnou oslavou Kristova vítězství nad hříchem a smrtí - Dnem Páně. A právě vítězný Kristus nás sjednocuje. Eucharistii můžeme slavit prostřednictvím daru kněžství, ustanoveného Kristem při Poslední večeři předtím, než se on sám stal na kříži obětí za spásu světa. Právě dar kněžství jste, Svatý otče, postavil v tomto roce do středu naší pozornosti, když jste jej vyhlásil Rokem kněží. Přijměte za to dík nás všech. Vítám Vás s radostí také jménem všech přítomných nositelů svátostného kněžství. Tématem dnešního dne je - jak ukazuje symbol kotvy v ose tohoto areálu - naděje a naší nadějí je Kristus. Děkuji, že nás přicházíte v tomto vědomí upevnit a povzbudit. Vás ať naopak povzbudí početná přítomnost rodin. I jejich jménem Vás vítám. Svatý otče, nyní se chceme ztišit a vstoupit s Vámi do společenství modlitby a slavit nedělní eucharistii, které budete předsedat.

Přivítání poutníků v Brně diecézním biskupem brněnským Mons. Vojtěchem Cikrlem Milí poutníci,

vítám každého z vás, z domova i ze zahraničí, na liturgické slavnosti v Brně, kterou prožijeme spolu se Svatým otcem Benediktem XVI. I když bohoslužbě předcházela řada akcí a po ní budou následovat další setkání státnického a společenského charakteru, samotná liturgie je primárně nasměrována dovnitř církve k přetváření věřících, a teprve sekundárně k lidem mimo církev. Je důležité vědět, že hlavou liturgického shromáždění, je velekněz Ježíš Kristus, který je přítomný v osobě předsedajícího, v Písmu, v tom co je konáno, a rovněž ve shromáždění lidí - tedy v každém z nás. Svatý otec nepřijíždí, aby ukazoval na sebe, ale aby celou vahou své služby a postavení ukazoval na Krista, svého a našeho Pána, a na hodnoty jeho království. Protože duchovní život nespočívá jen v účasti na liturgii, ale především v „komunikaci s Bohem“, budou plody i této slavnostní liturgie záviset nejen na duchovních darech, které obdržíme, ale i na jejich rozvíjení v každodenním životě. Milé sestry, milí bratři, přeji vám, ať se zde cítíte dobře a ať vaše účast na slavnostní liturgii přinese požehnání nejen vám zde přítomným, ale i všem, s nimiž žijete a pracujete. K plodnému a radostnému prožití dnešního dne každému z vás ze srdce žehná.


Areál bohoslužby a jeho symbolika

1. Architektonická koncepce areálu (autor návrhu: Ing. arch. Marek Štěpán)

Na pozemky před brněnským letištěm Brno-Tuřany je rozprostřen obrovský koberec. Stejně jako v místnosti i de zabydluje kus prostoru, jen v jiném měřítku – v měřítku zdejší krajiny. Tento exaktně vytýčený obdélník o stranách necelé poloviny kilometru je protkán sítí úhlopříčných cest, které tvoří jeho dekor. Z pohledu z letadla tak vypadá areál pro mši se Svatým otce Benediktem XVI. jako veliký koberec s úhlopříčným vzorem. Toto uspořádání má několik důvodů, např.polohu stávající cesty, která byla začleněna do tkaniva cest. Dalším je orientace ke světovým stranám - účastníci budou otočeni směrem k východu apod. Celý areál je skoro přesně orientován ke světovým stranám. Zvláštní a symbolickou roli v nástupu do areálu hrají stará boží muka v záhybu cesty v severozápadním rohu areálu. Ukazuje na drobný podíl každého jedince na cestě víry v čase. Člověk, který ji kdysi stavěl, jistě netušil jaká událost se zde v budoucnosti odehraje. Tato stará stavbička je začátkem hlavní, symbolické osy areálem. Na druhém konci osy je umístěna několikametrová kotva – symbol naděje a zároveň symbol papežské návštěvy v Brně. Tato osa boží muka - kotva vyjadřuje spojení mezi generacemi. Kotva je umístěna na pomyslné duchovní ose areálu, která vede od starých Božích muk k této kotvě. Tato osa je spojnicí mezi minulostí - našimi předky, kteří stavěli Boží muka, přes přítomnost - společnou velkou mši - do budoucnosti - s nadějí. Po této ose bude přijíždět Benedikt XVI ve svém papamobilu. Kotva je vysoká jedenáct metrů a je umístěna na metrovém náspu. Je mírně stylizovaná a má bílou barvu, ostatně jako většina areálu. Je vyrobena pro dočasné použití právě v areálu mše Svatéhootce, následně bude recyklována. Má lehkou konstrukci z jemné příhradoviny opláštěné vytmelenou překližkou. V náspu pod ní je ukryt stabilizační podstavec. K jejímu nasvětlení bude využito scénického osvětlení. Kotvu vyrobil generální dodavatel areálu Sundrive dle návrhu autora areálu. Přístupové cesty do areálu jsou od severu a západu po místní zpevněné komunikaci.Účastníci se budou na místo konání mše dopravovat od západu kyvadlovou autobusovou dopravou, od severu pěšky. Při těchto komunikacích jsou umístěna velká informační centra. Celý areál je navržen pro 150 000 účastníků. Sytém úhlopříčných cest vytváří jednotlivé kosočtverečné sektory, každý pro cca 6000 účastníků a s vlastním infostánkem. Na východní straně areálu je jeho těžiště – pódium pro Svatého otce, kde bude sloužit papež Benedikt XVI. mši. Před pódiem je v půlkruhovém segmentu uspořádán VIP sektor. Pódium pro Svatého otce je čistě bílé, zastřešené baldachýnem. Baldachýn , jako tisíce let starý archetyp zastřešení, je vybrán záměrně pro svůj konzervativní a jasný tvar. Byl používán po celé Evropě i za jejími hranicemi. Baldachýn u letiště je však velmi jednoduché formy a moderního ztvárnění. Konstrukce baldachýnu je technicky velmi unikátní membránovou konstrukcí. Pódium je orientováno na západ a je rozděleno do tří výškových úrovní a zpřístupněno čtyřmi schodišti. Má rozměr 26 x 22 m a výšku 12 m. Na pódiu bude Svatý otec, jeho koncelebranti a desítky biskupů. Je zde umístěn liturgický mobiliář krémové barvy. V přední části bude umístěna socha P. Marie Tuřanské, nejstarší socha tohoto typu v Brně a zároveň „místní“ – areál je na katastru Tuřan. Kolem pódia je vytýčen kruh, který naznačuje výjimečnosti ostavení tohoto místa v areálu. Vedle pódia je umístěn veliký kříž. Kříž je vysoký 12 metrů, je vyroben z nerezu a opláštěn bronzem. Na místě pěti Kristových ran budou symbolicky umístěny skleněné koule. Po skončení návštěvy Svatého otce bude kříž trvale umístěn nedaleko katedrály sv. Petra a Pavla jako památka na historicky první návštěvu Svatého otce v brněnské diecézi. Kromě pódia pro Svatého otce je na východní hraně areálu umístěno hudební pódium, kde bude velký sbor, orchestr a schola. Zároveň zde bude probíhat program před mší. Zázemí areálu je umístěno ve velkých bílých stanech. Celý areál je doplněn na severní straně stanovým městečkem a na západní rezervní plochou a samozřejmě nezbytným hygienickým zázemím.

Baldachýn

Baldachýn s jemnou křivkou zakrývající ve dvanáctimetrové výšce pódium Sv.otce v Brně je čistě bílý. Baldachýn, jako tisíce let starý archetyp zastřešení, je vybrán záměrně pro svůj konzervativní a jasný tvar připomínající nebeskou klenbu. Byl používán po celé Evropě i za jejími hranicemi. Je symbolickým odkazem ke stanovému obydlí či stanu, který v biblických dějinách hraje důležitou roli a je i nesčetněkrát zmiňován v Bibli samotné. Baldachýn u letiště je však velmi jednoduché formy a moderního ztvárnění.


Konstrukce baldachýnu je technicky unikátní. Tvoří ji předepnutá membrána na ocelové prostorové konstrukci s extrémně nízkou tloušťkou. Tato tloušťka je z pohledu diváků nepostřehnutelná. Membrána je svařena do 1 kusu úctyhodného rozměru 25x17 m a na kratších stranách předepnuta nerezovými lany. Sváry membrány jsou úhlopříčné ve shodě s úhlem jednotlivých sektorů areálu. Tuto membránu tvoří vysokopevnostní PES tkanina, potažená povlakem PVC a zalakovaná akrylovým lakem s ochranou proti UV záření – její pevnost je cca 6 tun/metr šířky. Hmotnost celého zastřešení je 9,5 tuny, z toho 450 kg váží membrána.Tvar membrány a statický výpočet byl vytvořen pomocí speciálního softwaru tak, aby odolával tlaku 100km vichřice. Podpůrná konstrukce membrány je tvořena čtyřmi ocelovými sloupy a šikmými nosníky s převislými konci. Jsou z trojúhelníkové příhradoviny, obaleny kruhovým kartónovým bedněním. Stabilizace celého systému je zajištěna pomocí kotevních táhel s rektifikací. Ty jsou kotveny do terénu zaráženými pilotami hloubky cca 3 m. Tyto piloty jsou demontovatelné a budou po skončení akce vytaženy. Základy pod sloupy jsou na roznášecí ocelové desce. Celkové množství použitého železa včetně základů je 17 tun. Autorem architektonického návrhu je Marek Štěpán, na technickém řešení spolupracovalo sdružení pro realizace membránové architektury ARCHTEX / KONTIS a specialisté na statiku ocelových konstrukcí z firmy EXCON. Zakládání řešila firma Statical. Tyto firmy také zajištují realizaci zastřešení pódia. Investorem zastřešení je Biskupství brněnské. (Ing. arch. Marek Štěpán)

2. Symbolika související s areálem papežské bohoslužby

Kříž je ústředním znamením celého křesťanství. Je to znamení vítězství - znamení přemožení moci zla a smrti. Starý zákon chápal smrt na kříži jako důkaz zvláštního Božího zlořečení a zavržení. Církev však od prvních dnů ústy apoštolů hlásá, že Ježíšův kříž se stal „paradoxem“ = obráceným symbolem: Ve svém Synu umírajícím na kříži Bůh ospravedlňuje hříšníka a nabízí mu vykoupení (tedy „opovrhuje“ hříchem a smrtí, ale zároveň člověka tohoto prokletí zbavuje). V Kristu umírá na kříži hřích a jeho království, skrze Ježíšovo zmrtvýchvstání pak se otevírá všem, kdo po tom touží, nová cesta, kterou lze dojít k Bohu. Kříž je tak jediným a plným symbolem novozákonní radostné zvěsti (evangelia). Tento symbol je podle apoštola Pavla „pro židy pohoršením, pro pohany bláznovstvím“ (1 Kor 1,18-31), pro věřící však radostí a jistotou jejich víry. Kříž je klíč otevírající brány nebe. Kotva je v křesťanství od pradávna užívaný symbol pro ctnost naděje. Naděje je důležitou součástí víry - upevňuje totiž („zakotvuje“) člověka v důvěře v Boží pomoc a blízkost. Zároveň umožňuje překonat životní bouře v jistotě, že jsme stále v Božích rukách. Odkazuje také na Ježíšův požadavek „zajet na hlubinu“, když člověk hledá pevnější vztah s Bohem i poznání sebe sama - na mělčinách (tedy v plytkosti, v povrchnosti) se totiž víra spíše ztrácí. Boží muka jsou jakési lidové „památníky“ víry. Jejich smyslem je vizuálně připomenout kolemjdoucímu člověku, že na všech životních cestách (při práci i v odpočinku) je stále doprovázen Bohem. Boží muka jsou místem, kde se také člověk má zastavit v každodenním shonu, správně se „zorientovat“ - tedy uvědomit si, kam či přesněji řečeno ke komu mají směřovat všechny naše kroky, veškeré naše snažení. Na místě Božích muk se lze v krátké modlitbě setkat s Bohem a odevzdat mu své aktuální starosti a bolesti. Symbolika cesty spojující v areálu papežské mše svaté historickou stavbu Božích muk s nově zbudovanou kotvou jako znamením naděje nám tedy jasně říká: Nejsme vykořeněni, nekráčíme životem beze smyslu a bez cíle. Náš život má v Bohu svůj počátek i naplnění, Boží starostlivá péče nás neopouští a doprovází v každé historické i životní epoše. Zároveň také ale směřujeme k vlastnímu uchopení svého života: Na nás záleží, jaký mu dáme obsah a cíl, na jakých hodnotách jej postavíme, jakou jistotu budeme vyzařovat a odkud chceme čerpat svou sílu. Baldachýn je jakýmsi symbolickým odkazem ke stanovému obydlí či stanu, který v biblických dějinách hraje důležitou roli a je i nesčetněkrát zmiňován v Bibli samotné. Podle prastaré tradice zmíněné v 1. knize Mojžíšově (Gen 4,20) je vynálezcem stanu Jábel, syn Lámechův. Ten je považován za praotce beduinských kmenů. Starozákonní lid Boží, Izrael, si uchoval vzpomínku na své předky, přebývající ve stanech při cestě do zaslíbené země. Nebeská klenba je přirovnávána k napjaté stanové plachtě (Iz 38,12), odtud vzešel zvyk nošení baldachýnu nad monstrancí s eucharistií při průvodech Božího Těla. Nejpodstatnějším významem symboliky stanu je odkaz na „stánek úmluvy“ - tedy místo, kde byla uchovávána archa úmluvy (schránka s deskami Desatera) až do vybudování Jeruzalémského chrámu králem Šalamounem. V něm se velekněz setkával s Hospodinem, zde přinášel oběti za lid i za jeho očištění, zde bylo často přijímáno Boží slovo ústy proroků. V Novém zákoně je pak symbolika stanu přenesena především na církev - místo Božího přebývání mezi lidmi. I ona je jakýmsi „dočasným útočištěm“ pro Boží lid putující tímto světem do nebeského království. Zatímco ale ve Starém zákoně směl do stánku úmluvy vstoupit pouze Mojžíš, Ježíš Kristus otevřel přístup do tohoto „stánku smlouvy“- tedy k Bohu všem lidem, toužícím po spáse.


3. Panna Maria Tuřanská (O Matce Boží Tuřanské (PhDr. Karel Rechlík, ředitel Diecézního muzea)

…Bohoslužba se Svatým otcem Benediktem XVI. se odehrává na tuřanském letišti, které se nachází na území městské části BrnoTuřany… Dříve samostatná obec Tuřany má velmi dlouhé dějiny – právě před rokem proběhly oslavy osmistého výročí první zmínky o Tuřanech a byla otevřena nová historická expozice. Tuřany jsou od středověku poutním místem, jedním z nejstarších na Moravě. Slavnou mariánskou sochu ze zdejšího poutního kostela si můžeme vybavit pod různými názvy. V Tuřanech a okolí je obvyklé pojmenování „Matka Boží v trní“, které odkazuje k legendě, podle níž byla socha nalezena v trnovém keři. Obvyklý název „Tuřanská Madona“ zdůrazňuje nejenom její vazbu na kostel Zvěstování Panny Marie, ale také to, že místo, které si opět podle legendy sama určila – a nakonec prosadila i proti vůli svého nálezce – byly právě Tuřany. Pojmenování „Boží rodička z Tuřan“ ji připomíná jako matku Spasitele. Ježíšek na jejím klíně už jako dítě má atributy své duchovní moci – královskou korunu a vladařské jablko. Ale jistě nejslavnější pojmenování dostala socha od jezuity Bohuslava Balbína v jeho spisu „Diva Turzanensis“ z roku 1658. Latinský výraz „diva“ zřejmě souvisí se slovem „deus“ (bůh) a byl používán v celé škále významů - například „božská“, „nebeská“, ale také „neposkvrněná“, „panna“ nebo třeba i „divotvůrkyně“. Celý svět poetických příměrů, podobenství a obrazů vytvořili během staletí slavní básníci, ale také anonymní autoři lidových písní a nespočetní kazatelé, aby Matce Boží Tuřanské vzdali poctu. Svou pozornost jí věnovala řada historiků: za všechny jmenujme alespoň Zdeňka Kalistu a jeho publikaci Česká barokní pouť. Z historiků umění to byli například Albert Kutal, Jiří Kuthan, Jan Royt a v posledních letech Aleš Mudra. Na samostatnou publikaci by vydaly zprávy o zázračných uzdraveních, která byla s Tuřanskou Madonou od pradávna spojována. Písemné doklady, mimo jiné velmi přesně vedené statistické údaje jezuitů, jsou nesmírně zajímavým svědectvím o víře a náboženském životě v barokní době. Počet poutníků se v dobách největší popularity poutního místa blížil sto tisícům ročně. Samotná dřevěná skulptura pochází podle legendy už z doby cyrilometodějské; úctyhodný věk ale udávají i historici umění datováním do čtyřicátých až padesátých let 13. století. Z původní středověké podoby sochy vidíme dnes vlastně jen Mariinu tvář a celkovou siluetu ve vladařské pozici na trůnu s výmluvným gestem ruky držící žezlo. Tento postoj přesto není tím jediným a rozhodujícím dojmem. Socha při vší své vážnosti působí nepřikrášleným a pravdivě lidským dojmem. Historici umění předpokládají, že socha vznikla v některé z řezbářských klášterních dílen a svým výtvarným typem patří do linie francouzského sochařství 12. století. V celé střední Evropě se zachovalo jen několik obdobných prací, ke kterým patří například plastiky ze štrasburského dómu, Madona z okolí Strakonic nebo Madona z rakouského Mariazell. Věhlas poutního místa a oslavy milující barokní zbožnost byly podnětem k zásadnímu výtvarnému doplnění sochy, které provedl zlatník Jan Jakub Wegelin. Ten v letech 1683 a 1689 vytvořil stříbrný plášť a další kovové doplňky. Slavnostním zkrášlením se Tuřanská madona měla ještě více přiblížit obrazu mocné a úchvatné Královny nebes, tak jak ji opěvují dobové mariánské litanie i lidové písně a modlitby. Zájem historiků umění zajistil Tuřanské Madoně pevné místo v odborných publikacích. Poutní místo Tuřany ale také postupně oživuje a obnovuje svoje velké duchovní tradice. Nynější událost – papežská návštěva – je zcela jistě jedním z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách obce a jedinečným propojením s mariánskou úctou, která k Tuřanům od pradávna patří…

Legenda o nalezení milostné sošky

Slavný latinsky psaný spis jezuity Bohuslava Balbína (1621-1688) Diva turzanensis popisuje příběh nalezení milostné sošky takto: „Roku 1050 šel nábožný a u svých sousedů vážený rolník Horák, v Chrlicích usedlý, večer z polní práce domů. Na místě, kde jsou nyní Tuřany, byl les a v něm keře planých růží. Zde spatřil blíže cesty v jednom keři velké světlo zářící na všechny strany. Byl to oheň bez kouře, bez plápolu a bez praskotu. Nelekl se toho muž statečný, ale byl zvědav, co se zde děje neobyčejného. Hned se domníval, že se tu něco nebeského, podivuhodného ukrývá; přistoupí, a hle! Vidí věc neobyčejnou, vidí tu nebeskou Růži neporušenou žádným trním hříchů, vidí Matku Boží, od níž světlo nebeské tak mocně se šíří.“ Na místě, kde byla milostná soška nalezena, dnes stojí Kaple Zjevení, postavená roku 1901. Je součástí tuřanského poutního areálu, který tvoří kostel Zvěstování Panně Marii s monumentálním průčelím a dvěma zdaleka viditelnými věžemi, dílem Jana Křtitele Erny a Wiléma Dwořaka. Kolem kostela je pěkná zahrada s růžemi a vzrostlými kaštany, kolem ní část ambitů, využívaných pro aktivity farnosti, dále šestiboká raně barokní kaple, dnes zvaná Kaple padlých. Bývalá jezuitská rezidence z roku 1666 v sousedství kostela je dnes radnicí. V blízkosti kostela se nacházejí vzácné sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie s nejvýznamnějšími jezuitskými světci - Ignácem z Loyoly a Františkem Xaverským a památný kříž z roku 1811.


Počty účastníků

Počet poutníků: Počet biskupů: Počet kněží: dobrovolníci-pořadatelé: hendikepovaní vozíčkáři: ministranti: rodiny s malými dětmi:

INFORMACE, ZAJÍMAVOSTI není v tuto chvíli ještě znám 41 asi 1000 1000 100 3200 3500 osob

Svatého otce Benedikta XVI. přivítají v brněnské diecézi kostelní zvony

V době příletu Svatého otce do České republiky (sobota 26.9.2009 v 11.30 hodin) a v době příletu Svatého otce do Brna (neděle 27.9.2009 v 9.20 hodin) budou všude tam, kde je to technicky možné, zvonit kostelní zvony. K nim se připojí z brněnského hradu Špilberk i dělové salvy.

Denně SMS od papeže

Jednou z nejúspěšnějších aktivit v rámci duchovní přípravy před návštěvou Svatého otce byl projekt Biskupství brněnského s názvem „Denně SMS od papeže“. Každý, kdo se zajímá o osobnost Benedikta XVI. a chtěl se připravit a „naladit“ na jeho návštěvu v ČR, mohl ve dnech 5.- 25. září 2009 každý den dostat jednu myšlenku Svatého otce prostřednictvím SMS. Myšlenky Benedikta XVI. byly vybírány z jeho tří encyklik: Deus caritas est (Bůh je láska), Spe salvi (O křesťanské naději) a Caritas in veritate (Láska v pravdě). Jejich přesnou citaci si mohli odběratelé SMS zpráv v následujících dnech zpětně zjistit na webových stránkách http://www.biskupstvi.cz/papezvbrne. Většina citátů byla vybírána tak, aby mohly posloužit jako inspirace k přemýšlení i těm, kdo se k víře nehlásí. Do akce Denně SMS od papeže se zapojilo téměř deset tisíc zájemců.

Program před bohoslužbou

Již od 6.00 hodin je v areálu letiště připraven duchovní program. Jeho smyslem je nejen usnadnit a zpříjemnit účastníkům několik hodin přede mší svatou, ale především sjednotit téměř statisícové shromáždění v jedno velké společenství, vytvořit atmosféru kdy mizí přehrady mezi lidmi a všichni jsou si blízko. Téma papežovy návštěvy v Brně je naděje. K tomuto tématu je zaměřen celý přípravný program. Naděje je jednou ze tří duchovních schopností, které Bůh vlévá při křtu do srdce křesťanů. Naděje udržuje věřícího na jeho duchovní cestě a posiluje se modlitbou. Proto začíná „předprogram“ pásmem společné modlitby a zpěvů vedených komunitou Emmanuel. Naváže svědectví o tom, jak se těžce zkoušená rodina propracovala k naději zakotvené ve víře v Boží lásku. Následuje video, které představí život církve v brněnské diecézi. K tématu naděje se vrací také úvaha o naději režiséra Jiřího Stracha. Až do příletu prezidenta republiky bude znít hudební pásmo muziky Hradišťan spojený s Kantilénou Brno. Také program po ukončení bohoslužby nemá pouze technické důvody, kterými může být například čekání na možnost opustit plochu. Když člověk prožije něco, co ho naplnilo a obohatilo, musí to nechat v sobě doznít, aby to nebylo hned překryto obvyklým spěchem. Na pozadí hudby a zpěvu může člověk meditovat nad tím, co se dotklo jeho srdce a nebo se sdílet s lidmi kolem sebe o svoje čerstvé zážitky.

Hudební pocta Panně Marii Tuřanské

Starou modlitbu k Panně Marii Tuřanské s využitím hudebního motivu ze sbírek Františka Sušila zhudebnil vedoucí populární muziky Hradišťan - Jiří Pavlica - na počest návštěvy Svatého otce v Brně. Píseň v premiéře zazní při vystoupení muziky Hradišťan v neděli 27.9. v areálu tuřanského letiště v rámci programu před příletem papeže. Právě socha P.Marie Tuřanské, jedné z nejstarších soch nalezených na našem území, ozdobí papežské podium při bohoslužbě. Hradišťan má připraveny i hudební pozdravy pro poutníky sousedních zemí – Německa, Rakouska, Polska a Slovenska, pro které zazpívá mariánské písně v jejich rodné řeči.

Představení dětí z Misijních klubek

Na příjezd papeže Benedikta XVI. do ČR se připravují i spolupracovníci Papežských misijních děl, jejichž patronem je sám Svatý otec. Přijedou na setkání do Prahy, Brna a Staré Boleslavi. V rámci připravovaného programu papežské


návštěvy v Brně 27.9. představí děti z brněnské Cyrilometodějské základní školy po bohoslužbě své misijní vystoupení. Během uvítací hymny Papežského misijního díla dětí „Pošli mě, půjdu já“ nastoupí děti v tričkách a šátcích pěti barev kontinentů za použití různých symbolů: Evropa: bílá látka, růženec, louče, Afrika: zelená látka, ovoce apod. Tímto způsobem představí smysl misijního snažení, které se dotýká celého světa. Děti z Misijních klubek nachystaly pro papeže také dárky – přáníčka ve tvaru sluníčka. Nezapomínají se za něho modlit ani během příprav na jeho příjezd. Překvapením jistě bude i perníkový misijní růženec s čísly Misijních klubek, který dostane jako upomínku na tuto akci. Papežská misijní díla, Špindlerův Mlýn 33, 543 51, Česká Republika, Tel: 00420 499 433 058, GSM: 00420 604 838 882, [email protected], www.misijnidila.cz

Liturgie

Mši svatou koncelebrují s papežem všichni přítomní kněží a biskupové, přímo vedle papeže stojí podle protokolu po jeho levé ruce státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone, po pravé ruce místní diecézní biskup Mons. Vojtěch Cirkle (který také papeže vítá a doprovází). Celou bohoslužbu „řídí“ papežův osobní ceremonář Mons. Guido Marini (stojí vždy těsně vedle papeže po jeho levé ruce) spolu s dalšími asistenty, liturgickou službu vykonávají jáhni a bohoslovci brněnské diecéze; lektoři byli vybráni tak, aby zastupovali dvě farnosti, na jejichž území leží areál bohoslužby (Šlapanice a Brno - Tuřany), přímluvy budou přednášet zástupci různých skupin věřících, dary ke slavení eucharistie (misku s hostiemi a konvičky s vodou a vínem) symbolicky přinese rodina s dětmi a dvě řeholní sestry. Celkem bude při mši svaté vykonávat liturgickou službu asi 20 laiků, 15 bohoslovců a 4 jáhni. Svatý otec osobně podá svaté přijímání 40 osobám, které byly vybrány jako zástupci různých diecézí a různých skupin věřících. Liturgickou řečí bude (s ohledem na mezinárodní složení účastníků bohoslužby) latina, homilii pronáší Svatý otec běžně italsky a bude tlumočena do češtiny, v průběhu bohoslužby papež několikrát použije i češtinu, česky budou i předčítaná čtení z Bible. Na konci bohoslužby ještě před požehnáním papež pozdraví (zřejmě v několika řečech) přítomné poutníky a pomodlí se s lidmi modlitbu Anděl Páně, kterou se jinak tradičně modlí z okna svého bytu každé nedělní poledne společně s poutníky na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Bohoslužbu uzavře tzv. apoštolské požehnání, které papež udělí všem přítomným; při tomto požehnání budou také požehnány základní kameny, zvony, sochy, kříže a ostatní předměty náboženské úcty, které budou mít lidé u sebe. Papežská sakristie, v níž Svatý otec stráví v modlitbě chvíle před bohoslužbou a po jejím skončení, je prostor považovaný za papežovo soukromí, kde se převléká do bohoslužebných rouch a následně připravuje na bohoslužbu (proto klekátko a kříž), vstup je dovolen jen pro nejbližší papežovy pomocníky. Prostor sakristie je vybaven takto: několik velkých stolů slouží na rozložení liturgických rouch pro papeže a jeho dva osobní sekretáře, je zde klekátko, kříž, stůl pro potřeby na mytí rukou, několik křesel a konferenční stolek, stolek s občerstvením (dva druhy minerálních vod, káva, čaj; pozn.: i papež dodržuje tzv. eucharistický půst, tzn. hodinu přede mší svatou se zdržet všech pokrmů a nápojů vyjma čisté vody). Nábytek do sakristie vyrábí a sponzorsky zapůjčí firma Potrusil Brno. Textilie na oltář i k liturgickým nádobám byly zhotoveny (podle návrhu architekta pódia) speciálně „na míru“ sestrami klariskami z Brna- Soběšic, do některých částí jsou všity kovové výstuže, aby je nezvedal vítr. Kříž a svícny na oltář byly vybrány z mobiliářů farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla a farnosti Valtice, podle potřeby byly vyčištěny, kříž restaurován Petrem Krajíčkem z Telče. Liturgické nádoby, které se použijí na přímo na oltáři, mají tradičně zlacený povrch, neboť v nich bude uchovávána eucharistie. Zčásti byly zakoupeny nově, kalich pro papeže byl vybrán osobním papežovým ceremonářem z mobiliáře katedrály sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově, patenu (misku na hostie) zhotovil šperkař a zlatník Tomáš Procházka z Turnova tak, aby odpovídala výtvarnému pojetí kalicha; vzhledem k pojetí celého prostoru oltáře byl pro liturgické nádoby kladen důraz na jednoduchost a střízlivost tvarů i provedení ostatní liturgické náčiní (procesní kříž a svícny, kadidelnice, lavabo atd. ) jsou laděny do stříbřitých barev, aby se odlišily od nádob na oltáři; procesní svícny byly zhotoveny rovněž nově dle návrhu architekta pódia tak, aby výtvarně korespondovaly s křížem stojícím vedle pódia. K bohoslužbě jsou použity běžné hostie a mešní víno; jako zvláštní pozornost věnovala firma Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž přímo pro papeže láhev mešního vína Tramín červený, ročník 2008, výběr z cibéb, (vinařská podoblast slovácká, obec Nechvalín).


Veškeré hostie na liturgii se Svatým otcem zdarma dodala firma Unita, jediná hostiárna v České republice - jedná se o 150.000 ks malých hostií, 1000 ks velkých hostií. Svaté přijímání pro celiaky (bezlepkové hostie) se bude podávat ve stanu Eucharistická kaple v průběhu svatého přijímání. V případě, že by se někdo z jakéhokoliv důvodu nedostal ke svatému přijímání během mše svaté (například pořadatelé), může po skončení slavnosti využít Eucharistrickou kapli, kde budou k dispozici jáhni a poslouží svatým přijímáním. Souprava liturgických křesel pro bohoslužbu je zapůjčena z premonstrátského opatství ve Staré Říši, byla pouze běžným způsobem vyčištěna a přečalouněna. Za pozornost stojí, že pro čalounění nebyl zvolen samet tradiční červené barvy, neboť se ukázalo, že by špatně kontrastoval s liturgickými rouchy, která budou v zelené barvě, čalounění je proto provedeno zvláštním sametem v barvě zlatavého písku. Liturgická roucha pro papeže a nejbližší asistenci budou přivezena z Vatikánu, ostatní koncelebranti budou mít ornáty připravené na místě. Brněnské biskupství ornáty pro přítomné biskupy nechalo zhotovit u firmy Asga v polském městečku Kierlikowkia. Tato firma šije liturgické oblečení všeho druhu a má zakázky prakticky z celé Evropy. Liturgická barva bohoslužby Svatého otce v Brně bude zelená. Biskupské ornáty si po návštěvě papeže budou moci odkoupit jednotlivé farnosti a kněží jako památku na papežskou návštěvu v Brně. Keramické misky pro podávání svatého přijímání jsou vyrobeny v keramické dílně v Kunštátě na Moravě. Misky budou označeny zvláštní pamětní pečetí a rozeberou si je na památku po skončení liturgie kněží, kteří budou podávat Eucharistii v sektorech. Purifikatoria ušily řádové sestry Kongregace sester učednic Božského Mistra.

Hudební doprovod mše svaté

Na hudebním doprovodu bohoslužby se bude podílet 120 členný Katedrální smíšený sbor Brno, 16 členný žesťový orchestr, 16 členná Svatomichalská gregoriánská schola s uměleckým vedoucím Josefem Gerbrichem, houslista Pavel Kyncl, tenoristé Ondřej Múčka a Petr Levíček, varhaník David Postránecký. Vedoucím hudebního nastudování a dirigentem je Petr Kolař. Instrumentaci kompozic provedli František Jeřábek a Ondřej Můčka. Výběr skladeb pro papežskou bohoslužbu je rozmanitý. Jednak byly zařazeny z velké části kompozice autorů, jejichž hudební tvorba se nějakým způsobem vztahuje k Brnu např. Leoše Janáčka, Františka Musila, Miroslava Příhody, Jana Kunce, Zdeňka Pololáníka, Jaromíra Hniličky, dále významných autorů české duchovní hudby - letos zesnulého P. Josefa Olejníka, Bohuslava Matěje Černohorského a autorů světových Johanna Sebastiana Bach, Dimitra Stěpanoviče Bortnianského, Marcela Duruflé a Jeana Berthiera. Pro společný zpěv všech přítomných byly vybrány obecně známé duchovní písně. Mimo jiné bude z tvorby Leoše Janáčka uvedena první část slavné Sinfonietty, kompozice věnované městu Brnu, která zazní v okamžiku, kdy Svatý otec začne projíždět papamobilem mezi věřícími, zazní také při rozloučení se Svatým Otcem. Svatého otce pozdraví sbor i v jeho rodném jazyce zpěvem chorálu J.S.Bacha Jesus bleibet meine Freude. Pro připomenutí moravských staroslověnských kořenů zazní kompozice D.S.Bortnianského Iže cheruvímy. Těsně před závěrem papežské bohoslužby bude uveden zpěv Christus vincit brněnského autora Jana Kunce. Tento zpěv je světově známý, neboť se stal znělkou rádia Vatikán. Příprava sboru probíhala v brněnské katedrále od začátku června. Katedrální smíšený sbor je tvořen členy několika smíšených sborů, jsou to: Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská, který je nejstarším kontinuálně působícím sborem v České republice v příštím roce si připomeneme 150. výročí založení. Zakladatelem sboru je Pavel Křížkovský, dlouhou dobu v jeho čele stál Leoš Janáček, světově proslulý brněnský hudební skladatel. V podání sboru zazněla premiérově Janáčkova Glagolská mše. Dómský smíšený a komorní sbor Brno jsou tělesa působící při katedrále sv.Petra a Pavla v Brně. Tato tělesa vystupují pravidelně při slavnostních bohoslužbách a koncertech v katedrále. V roce 2004 reprezentovaly Českou republiku na Středoevropských katolických dnech v Mariazell. Smíšený pěvecký sbor Glória Slavkov působí při kostele Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna. Cantores Gradecenses je smíšený pěvecký sbor působící při katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Jde o orchestr hrající při papežské mši je složen z vynikajících hráčů brněnských profesionálních orchestrů.


Svatomichalská gregoriánská schola je souborem, který se pod vedením Josefa Gerbricha věnuje poučené interpretaci gregoriánského chorálu. Varhaník David Postránecký je pedagogem Opavské konzervatoře, nositelem ocenění z mezinárodních improvizačních soutěží. V brněnské katedrále hraje při slavnostních bohoslužbách. Dirigent Petr Kolař je ředitelem kůru a varhaníkem katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. Při své umělecké kariéře získal několik významných ocenění z interpretačních varhanních soutěží. V současnosti pedagogicky působí na státní Konzervatoři Brno.

Biskupové

Vídeňský kardinál Christoph Schönborn, boskovický rodák kardinál Tomáš Špidlík z Vatikánu, kardinál Stanislaw Dziwisz - osobní sekretář papeže Jana Pavla II., či kolínský kardinál Joachim Meisner patří k významným hostům, kteří potvrdili svou účast na bohoslužbě se Svatým otcem Benediktem XVI. v Brně. Biskupů se ke slavení bohoslužby v Brně přihlásilo 41. Nejvzdálenějším hostem je biskup Paul Ponen Kubi (nar. 1956) z Bangladéše, diecéze Mymensingh.

Kněží a jáhni

Při bohoslužbě s Benediktem XVI. v Brně bude koncelebrovat asi 1000 kněží, z nich je 300 z brněnské diecéze, 220 z olomoucké, 100 z ostravsko-opavské, 80 kněží z diecézí v Čechách, především z hradecké. 216 kněží do Brna přijede ze zahraničí, nejvíce ze Slovenska - asi 186, další z Polska, Rakouska, Chorvatska a Irska. Bohoslužby se budou účastnit i kněží starší. Ve věku Svatého otce (ročník narození 1927) je kněz brněnské diecéze P. Václav Málek, bývalý provinciál Hospitálského řádu Milosrdných bratří. Starší než je Svatý otec budou ještě další 4 kněží, z nichž nejstarší je jezuita P. František Pevný (1921). Dále se bohoslužby budou účastnit 3 kněží na invalidním vozíku. Pro kněze a jáhny je připraveno zázemí ve stanu pro ně určeném, kde se mohou před bohoslužbou připravit a odtud odejdou do tzv. červené zóny. Zde budou vyčkávat příchod papeže a začátek mše svaté. Během bohoslužby 400 kněží vyjde podávat věřícím do celého areálu svaté přijímání. Na místo podávání je odvede asistent, který pak na určeném místě rozevře velký deštník ve vatikánských barvách (žlutá a bílá) a se znakem brněnského biskupství. Rozevřený deštník je znamením pro věřící, že mohou přistupovat ke svatému přijímání. Deštníky se po návštěvě Svatého otce částečně uloží pro potřeby diecéze na brněnském biskupství a část jich odeberou větší poutní místa pro poutní slavnosti (Vranov u Brna, Sloup, Křtiny, Žarošice, Kostelni Vydří, Žďár n/Sázavou ).

O svícnech pro jáhny

Pro mši Svatéhootce Benedikta XVI. v Brně je speciálně vyrobeno šest lehkých nerezových svícnů pro jáhny. Mají štíhlý, vysoký tvar ozdobený čtveřicí skleněných koulí. Zelenomodré koule jsou umístěny v konstelaci kříže v horní části svícnu. Barva skleněných koulí byla vybrána podle liturgické barvy – zelené – a podle modré barvy kalichu, který bude mít papež při mši. Svícny jsou navrženy podle návrhu architekta areálu Marka Štěpána pro vloženou olejovou svíci z nerezu a mají výšku 90 cm. Budou použity například v liturgickém průvodu nebo při čtení evangelia.

Ministranti

Ministrovat je od latinského slova ministrare, což znamená sloužit. Jedná se o službu známou už v prvotní církvi. Ministrant je ten, který přisluhuje knězi u oltáře. Ministrant zná základy liturgie a ví, co je třeba nachystat ke mši svaté a jak se při ní chovat. Ministrant si je vždycky vědom, že především slouží Bohu. Jeho povinností je dělat vše tak, aby bohoslužba byla skutečnou oslavou Boží i z toho „vnějšího“ pohledu. Být ministrantem je čest, a proto je tato služba vykonávána nezištně. Je přihlášeno cca 3200 ministrantů – z brněnské diecéze asi 1500, další z ostatních moravských a českých diecézí i ze zahraničí, především ze Slovenska. Při mši svaté se Svatým otcem není možné, aby všichni ministrovali. Proto je pro ně vyhrazen sektor nejblíže oltáři, označený A0. Vstup do něj je v bílém liturgickém oblečení. Protože ve farnostech ministrují jak malí školáci, tak muži staršího věku, vstup do sektoru pro ministranty není nijak věkově omezen. Chlapci mladší 15 let musí být v doprovodu dospělé osoby.

Mládež

Mladí poutníci budou v Brně většinou již nocovat ze soboty 26.9. na neděli 27.9. ve stanovém městečku, které je nejen pro ně připraveno v těsné blízkosti hlavního podia. Pro mládež je vyhrazen sektor A2 a částečně i sektor A1 - což je dohromady kolem 7500 mladých. Po mši svaté budou vypraveny dva speciální rychlíky z Brna - Slatiny do Staré Boleslavy. Ve Staré Boleslavy se poutníci z Brna připojí k mladým z celé ČR a to již v 19.30 hodin, kdy zde začíná „přeprogram.“


Tělesně postižení - „VOZÍČKÁŘI“

Do sektoru „VOZÍČKÁŘI“ (V6) se přihlásilo celkem 217 poutníků – vozíčkářů a jejich doprovodu. Přijedou nejen z různých míst ČR, ale i ze Slovenska, Polska a Německa. Jejich cesta bude pro ně jistě náročná, ale věří, že ostatní k nim budou ohleduplní a bude-li potřeba pomohou. Těší se, že blízká přítomnost Sv.otce (zástupce Krista ) je naplní pokojem a radostí – a za to stojí překonat i dalekou cestu.

Krojovaní

Svatého otce Benedikta XVI. při příletu do Brna budou u letadla u červeného koberce vítat také chlapci a děvčata v krojích – deset párů. Dalších sto párů lemuje trasu, kudy Svatý otec v papamobilu přijede k pódiu konání bohoslužby. Nejhojněji se v brněnské diecézi používají kroje na jižní a jihovýchodní Moravě. Zde se uchovávají bohaté tradice v nošení krojů. Kroj byl původně určen především jako slavnostní oblečení pro bohoslužby. Ale používá se i při jiných příležitostech: slavnosti, svátky, hody, posvícení, krojované plesy, krojované svatby, pohřby, zvláště mladých a svobodných lidí atd. Každý region má kroj jiný, kroje se někdy více, někdy méně odlišují barvou kalhot, sukní, vyšíváním košil, malovanými pentlemi, kloboučky, čepci apod. Mezi nejznámější kroje patří podlužácký, kyjovský, horňácký, slovácko-hanácký, malohanácký a mnoho dalších krojů v jednodušších formách. Výběr krojů pro papežskou návštěvu byl veden snahou zastoupit všechny oblasti . Počet dalších přihlášených a evidovaných krojovaných je 400. Přihlásilo se i několik početnějších skupin, např.soubor Kyjovánek, dále asi 40 krojovaných poutníků z farnosti Šardice, Milotice, Svatobořice-Mistřín, ale také z Hané ze severní Moravy - Šternberk. Oblékání krojů patří ke všem významnějším a svátečním chvílím. Proto všichni krojovaní považují za svou čest a povinnost zúčastnit se tak vzácné chvíle jako je papežská návštěva.

Zahraniční poutníci Na základě žádostí o místenky ze zahraničí, se vypravilo do Brna přes deset a půl tisíc poutníků a kněží. • Slovensko: 8 576 poutníků, 186 kněží, 131 osob k asistenci kněžím, 27 vozíčkářů (počítáno včetně doprovodu) • Polsko: 1021 poutníků, 22 kněží, 5 vozíčkářů • Německo: 240 poutníků, 2 kněží, 5 vozíčkářů • Rakousko: 351 poutníků • Jiné země (Chorvatsko, Slovinsko, Ukrajina, Poláci žijící v Irsku, francouzská farnost z Prahy, Korejci žijící v Brně a 2 lidé z Chille): 184 poutníků a 6 kněží.

Dary Svatému otci

Kromě oficiálních darů, které Svatý otec v Brně obdrží od brněnského biskupa (viz samostatná zpráva), od hejtmana Jihomoravského kraje a primátora statutárního města Brna, bude papeži prostřednictvím Apoštolské nunciatury v Praze předána také řada dárků od věřících. Na brněnském biskupství se jich shromáždilo třicet pět. Jmenujme aspoň některé: Publikaci Poutní místa Moravy a Slezska věnoval autor František Odehnal ze Soběšic, ponožky v liturgických barvách upletla matka se svou dcerou - Marie a Dagmar Opálkovy, bílý ornát a liturgickou soupravu na oltář darovala Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Brně, broušená váza je darem šlapanické farnosti, na jejímž území se bohoslužba koná, podmalba na skle - Panna Maria Tuřanská je od autorky Zuzany Čechové... Dále byly věnovány knihy, ručně vyšívaný ubrus, minisérie pohlednic vydaných k příležitosti návštěvy Sv. otce v ČR, drobné kousky křišťálového skla, pektorální kříž, ...Svíce ručně vyrobené a zdobené v dárkové krabičce přivezly sestry karmelitánky z Dačic, obrázek z paličkované krajky předala farnost Drnholec, pamětní medaili s průvodním dopisem věnovala městská část Brno-Tuřany, vnorovskou kraslici (pštrosí vejce) věnovala rodina Motyčkova. Zvláštní pozornost zaslouží duchovní dary věnované Svatému otci (modlitby a oběti), které přidaly děti z farnosti Syrovice, a modlitební sdružení. Sekulární institut a sdružení Servi della Sofferenza v ČR, Modlitební skupiny otce Pia v ČR a Společenství mládeže sv. Pia z Pietralčiny v Brně připravili pro Svatého otce neobvyklý dar. Členové jmenovaných sdružení se mu rozhodli věnovat své modlitby. V dopise zaštítěném jejich představeným, Mons. Karlem Orlitou, se uvádí: „Nejsvětější otče, s velkou láskou Vás zdravíme a vítáme v naší vlasti. Jako svého milovaného otce Vás přijímáme do svých srdcí a do svých modlitebních úmyslů. Upřímně si přejeme Vás podpořit ve Vaší službě Petrova nástupce, a proto jsme se zavázali vykonat během jednoho roku od Vaší návšětvy tři tisíce hodin adorace před Nejsvětější svátostí. Tyto hodiny modliteb věnujeme na Vaše úmysly k prospěchu Vašemu i celé církve.“


Žehnané předměty

V závěru bohoslužby udělí Svatý otec Benedikt XVI. všem účastníkům své apoštolské požehnání. V tomto požehnání, které oznámí komentátor během mše, je zahrnuto také žehnání základních kamenů sakrál¬ních staveb a ostatních předmětů liturgické úcty (růžence, medailky, obrázky). K předmětům, které byly před bohoslužbou shromážděny, patří především základní kameny kostelů kaplí, kláštera, farních budov, komunitních center, a křížové cesty. Dalšími předměty jsou kříže (na věž kostela a misijní kříže), zvony, pamětní desky, sochy, obrazy, prapory a model památníku. Předměty budou v neděli 27.9. po 17.00 hodině naloženy a převezeny do Slavkova, kde budou vydávány majitelům hned v neděli večer po 19.00 hodině nebo od úterý 29.9. v následujících dnech. Biskupství brněnské vydá vlastníkům potvrzení o požehnání předmětu Svatým otcem. Převoz zajišťuje firma Autodoprava Matuštík ze Slavkova u Brna a manipulaci 8 farníků z farnosti Slavkov u Brna. Zajímavosti - předměty: Nejtěžší předmět je zvon Martina Středy pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně u jezuitů o hmotnosti 470 kg, dále dubový misijní kříž z farnosti Slavkov u Brna o hmotnosti 300 kg, a základní kámen kostela kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, sv. Markéty a sv. Apolonie v Merbolticích o hmotnosti 80kg. Nejdelší předmět je patriarchální kříž pro věž děkanského kostela sv. Jakuba Staršího v Poličce o délce 3,3 metru. Zajímavostí jsou také dva základní kameny kostelů, které se mají postavit v novodobém slohu na místě kostelů zničených během komunistické totality - kostel sv. Kateřiny v Merbolticích a kostel sv. Vavřince v Měcholupech u Žatce. Pamětní desky pro farnost Šlapanice a Tuřany připomenou návštěvu papeže na území jejich farností, na kterých se plocha u letiště nachází. Vzácnou věcí je kopie deskového obrazu Panny Marie Rynecké pro postavení Mariánského sloupu v Praze. Ze zahraničních projektů se jedná o základní kámen nového kláštera v Žilině Kongregácie Dcér sv. Františka Assiského z Bratislavy. Celkem předmětů: 57 (k datu 23. září), z toho základních kamenů 39 (6 kostelů, 13 kaplí, 10 farních komunitních a duchovních center, 3 farní budovy, 1 klášter, 1 nemocnice, 2 křížové cesty, 1 Boží muka, 1 sousoší) a dalších předmětů 18 (3 kříže, 3 zvony, 3 sochy, 1 deskový obraz, 2 prapory, 1 oltářní kámen, 4 pamětní desky, 1 památník).

Informační stany u vstupů do areálu

V každém ze tří info-stanů je pět vyškolených mladých dobrovolníků. Jejich úkolem je vydávat místenky poutníkům, kteří z nějakého důvodu místenku nemají, vydávat brožury k liturgii a poskytovat potřebné informace. Dobrovolníci spolupracují a komunikují s Pořadatelskou službou v sektorech a na přístupových cestách. Info stany zajišťují také službu „ztráty a nálezy“ , ale hlídají také děti, které zabloudily. Info-stany jsou vybaveny vysílačkami a megafony.

Zdravotnická služba

V sektorech se nachází asi 300 zdravotníků - dobrovolníků. Jsou zajištěni z Diecézní charity Brno, Maltézské pomoci, Českého červeného kříže a krajského úřadu JMK. V každém sektoru podle jeho velikosti je minimálně 1 lékař a 6-12 dalších zdravotníků schopných poskytnout včasnou a účinnou první pomoc. Zdravotníkům v sektorech jsou připraveni s pomocí i dobrovolní hasiči. Přímo v areálu jsou přítomni na čtyřech místech profesionálové Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje v rámci 10 posádek se špičkově vybavenými sanitními vozy, další dvě posádky tvoží zálohu na nedalekém výjezdovém stanovišti v Brně - Slatině, pro převoz bude možno využít další 2 sanity - to tedy v souhrnu představuje kolem 50 záchranářů s 14 sanitními vozy. V případě potřeby bude samozřejmě k dispozici i posádka letecké záchranné služby s moderně vybaveným vrtulníkem. Polní nemocnice s lékaři a zdravotními sestrami zapůjčená Armádou ČR a umístěná na okraji prostoru pro poutníky tvoří zázemí pro ošetření potřebných včetně možnosti uložení na lůžka a umožní méně závažné stavy léčit na místě bez převozu do nemocnice. Naopak lidé ve vážném zdravotním stavu nebo vyžadující speciálnější ošetření budou převezeni profesionálními záchranáři bez zbytečné prodlevy do lůžkových zařízení, která budou připravena poskytnout jim kvalitní ambulantní i lůžkovou péči.


Více než 370 osob bude zajišťovat v uvedený den zdravotnické služby přímo na místě, je zajištěna i součinnost s Hasičským záchranným sborem a Policií ČR, všichni příchozí se proto mohou spolehnout, že v případě potřeby jim bude poskytnut kvalitní zdravotnický servis.

Prodejní stánky

Ve vyhrazených prostorech pro prodej občerstvení, devocionálií a dalšího zboží je v areálu letiště celkem 38 stánků. Stánků s občerstvením je cca 20, stánků s devocionáliemi a upomínkovými předměty 18. V neděli budou první stánky otevřeny od 4.00 hod. až do konce celé události, max. však do 20.00 hodin. Základním pravidlem byla snaha brněnského biskupství poskytnout poutníkům možnost zakoupit si občerstvení a předmět pro vzpomínku.

Brněnský biskup poděkuje za návštěvu Svatého otce v Brně

Děkovnou mši za návštěvu Svatého otce a s poděkováním více než tisícovce organizátorů a dobrovolníků bude sloužit brněnský biskup Vojtěch Cikrle ve čtvrtek 1. října v 17.30 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. V přímém přenosu ji odvysílá Radio Proglas.

Zpracovala ing. Martina Jandlová tisková mluvčí Biskupství brněnského

Biskupství brněnské

Založení Biskupství brněnského je spjato s církevními reformami Marie Terezie a Josefa II., které v 70. letech 18. století radikálně zasáhly do života církve v celé habsburské monarchii. Na přímý podnět císařovny Marie Terezie a na základě buly papeže Pia VI. bylo roku 1777 povýšeno olomoucké biskupství na arcibiskupství a na jihozápadě Moravy došlo k založení nové diecéze se sídlem v Brně. Stalo se tak 5. prosince 1777. Prvním brněnským biskupem byl jmenován hrabě Matyáš František Chorinský z Ledské, dosavadní probošt brněnské kapituly a pomocný biskup olomoucký. Brněnská diecéze v první fázi zahrnovala 151 farností v 18 děkanátech. Do začátku třetího tisíciletí vstoupila už s počtem 452 farností, což je nejvyšší počet ze všech diecézí české i moravské církevní provincie. Současným sídelním biskupem brněnským, v historickém sledu třináctým v pořadí, je Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle (*1946), kterého jmenoval Svatý otec Jan Pavel II. v únoru 1990 a ukončil tak osmnáct let trvající sedisvakanci. O devět let později jmenoval papež Jan Pavel II. pomocným brněnským biskupem Mons. ThDr. Petra Esterku (*1935), žijícího již více než padesát let ve Spojených státech amerických, a pověřil ho duchovní péčí o české krajany v zahraničí. Hlavními patrony brněnské diecéze stejně jako katedrály v Brně na Petrově jsou apoštolové sv. Petr a Pavel (29. června). Slavnost posvěcení katedrály je připomínána 21. května. Statistické údaje Diecéze se rozkládá na ploše 10.597 km2. Na jejím území žije 1.354.361 obyvatel, z toho se k římskokatolické církvi hlásí 533.250 osob (tj. 39,4 %). (Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001). O současných 450 farností se stará 367 kněží, z toho je 90 řeholních. K počtu 608 kostelů, 531 kaplí a 220 kapliček přibylo po roce 1990 jedenáct novostaveb kostelů a dvacet novostaveb kaplí. Na území brněnské diecéze se nachází 61 poutních míst, z nichž 33 je zasvěceno Panně Marii. K nejvýznamnějším poutním místům patří Brno-Tuřany, Hluboké Mašůvky, Kostelní Vydří, Křtiny u Brna, Přibyslavice, Sloup v Moravském krasu, Vranov u Brna, Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a Žarošice.


Brněnská diecéze má dvě kapituly. Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně byla založena 7. března 1296, Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově byla založena 22. srpna 1625. Na Hradišti svatého Hippolyta u Znojma došlo v roce 1214 ke zřízení proboštství, které až do současnosti spravuje Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Po roce 1990 obnovilo nebo zahájilo svou činnost v brněnské diecézi jedenáct církevních škol se sídlem v Brně, Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. Významnou roli ve vzdělávání přijalo také Katechetické centrum, jehož katechetickými kurzy, později pak Teologickým kurzem a kurzem Katecheta prošlo v letech 1990-2004 na 3000 absolventů. Kurzy pro vzdělávání pastoračních pracovníků ve farnostech a akolytů pořádá od roku 2002 Pastorační středisko, které připravuje i jiné formy vzdělávání pro nejširší vrstvy křesťanů. Z Brna od roku 1995 vysílá Křesťanská rozhlasová stanice Radio Proglas, jediná svého druhu v České republice. Za dobu své existence oslovila již statisíce posluchačů. V brněnské diecézi působí 16 mužských a 24 ženských řeholních řádů a kongregací. Zde nejdéle působícím mužským řádem jsou benediktini, kteří v roce 1998 slavili 950 let od svého příchodu do Rajhradu, resp. na Moravu. Nejstarší ženskou řeholí jsou cisterciačky, jejichž klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova byl založen již roku 1233 královnou Konstancií, matkou svaté Anežky České. Znak Biskupství brněnského Od počátku biskupství v Brně byl jako znak užíván čtvrcený štít. Dvě pole připomínal zakladatelku biskupství, císařovnu Marii Terezii, dvě byla obměnou znaku olomoucké diecéze, ze které byla brněnská diecéze vyčleněna. Přestávka v užívání původního znaku a zjevná vazba na habsburskou monarchii vedly biskupa Karla Skoupého k tomu, že v roce 1946 určil jako znak brněnského biskupství černý štít se zlatými vztyčenými zkříženými klíči, podloženými vztyčeným stříbrným mečem s červeným jílcem a záštitou. Takto zvolený znak vychází z patrocinia katedrály. Vlajka brněnské diecéze. Autorem diecézní vlajky, kterou biskup Vojtěch Cikrle požehnal při Diecézním setkání mládeže 8. dubna 2006, je Zdeněk Velebný z Ústí nad Orlicí. Vlajka je symbolem vyjadřujícím spolupatřičnost, je sjednocujícím a signalizačním prvkem, dává okolí najevo, kam její nositelé patří. Užívá se při celocírkevních, diecézních či farních slavnostech. Popis vlajky: V modrém středním pruhu, zdůrazňujícím mariánskou tradici, jsou umístěny symboly brněnské diecéze, které vycházejí z patrocinia katedrály na Petrově – zlaté vztyčené zkřížené klíče podložené vztyčeným stříbrným mečem s červeným jílcem. Vnější barevné pruhy určují polohu diecéze a jejího centra: červená a žlutá jsou barvy Moravy, červená a bílá jsou barvy moravské metropole – Brna. List je vodorovně dělený v poměru 2:1:1:9:1:1:2.

Osobnosti brněnské diecéze Jan Bula (1920-1952)

kněz-mučedník. Jedna z obětí tzv. babického procesu totalitního režimu v padesátých letech minulého století. V roce 2004 v Brně biskup Vojtěch Cirkle zahájil diecézní fázi procesu jeho blahořečení.

Jiří Josef Camel (Kamel) (1661-1706)

jezuita, brněnský rodák a významný botanik, který má trvalé místo v dějinách světové farmacie jako objevitel nových léčiv i jako lékárník.

Vojtěcha (Antonie) Hasmandová (1914-1988)

dlouholetá generální představená Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti, žena neobyčejné věrnosti řeholním zásadám, radostné zbožnosti i odvážné práce pro církev v době totalitního režimu. Ve Vatikánu probíhá proces jejího blahořečení.

Sv. Klement Maria Hofbauer (Dvořák) (1751-1820)

řeholní kněz řádu redemptoristů, rodák z Tasovic u Znojma, původním povoláním pekař. Jako misionář významně působil ve Varšavě a Vídni. Roku 1888 byl prohlášen za blahoslaveného, roku 1909 byl svatořečen, od roku 1914 je patronem Vídně.

Leoš Janáček (1854-1928)

jedna z nejoriginálnějších osobností české hudební moderny, skladatel „moravské“ hudby, významný folklorista, zakladatel a dlouholetý ředitel nové varhanické školy v Brně (od r. 1881).

Bl. Restituta (Helena) Kafková (1894-1943)

řeholní sestra Kongregace františkánek křesťanské lásky. Pro věrnost svému svědomí, za statečnost víry a za své přiznání se ke svobodnému Rakousku byla ve Vídni sťata. Zde ji také roku 1998 papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou. V její rodné brněnské čtvrti Husovice je po ní pojmenován park.


Sv. Jan Kapistrán (1386-1456)

italský mnich z řádu přísných františkánů, jeden z nejproslulejších kazatelů své doby, nazývaný „apoštol Evropy“. Kapistrán kázal roku 1451 také v Brně. Na jeho počest byla později pojmenována kamenná kazatelna na severní straně katedrály jako „kapistránka“.

Řehoř Mendel (1822-1884)

zakladatel moderní genetiky, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Jeho spis Pokusy s rostlinnými hybridy byl po roce 1900 přeložen do všech evropských a mnoha světových jazyků.

Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723)

čelní představitel barokní gotiky v našich zemích. Jeho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Žďársku byl roku 1994 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Sv. Jan Sarkander (1576-1620)

kněz-mučedník. V Brně přijal r. 1609 jáhenské (v kostele Nanebevzetí Panny Marie – u jezuitů) i kněžské svěcení (Petrov). Papežem Janem Pavlem II. byl roku 1995 v Olomouci svatořečen. Je uctíván jako patron zpovědníků.

Martin Středa (1587-1649)

jezuitský kněz a později provinciál, jehož vroucí modlitby a neutuchající víra v dobrý konec posilovaly odvahu a statečnost obránců města Brna v době třicetileté války. Roku 1645, v den Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, byla mnohonásobná přesila švédských vojsk definitivně poražena. Na počest tohoto vítězství se každoročně slaví Den Brna.

František Sušil (1804-1868)

kněz, básník, překladatel, jeden z nejvýznamnějších sběratelů moravských národních písní, autor řady zpěvníků. Jeho sbírka tvořila neuvěřitelných 2361 písní světského i náboženského charakteru, tříděných podle námětů a žánrů, zaznamenaných v nářečí toho kterého kraje.

Tomáš Týn (1950-1990)

kněz dominikánského řádu, brněnský rodák. Většinu života prožil v italské Bologni. Když byl roku 1975 v západním Německu svěcen na kněze, nabídl svůj život Bohu jako oběť za svobodu pronásledované církve v České republice. Zemřel krátce po pádu totalitního režimu v lednu roku 1990. V únoru 2006 byla v boloňské bazilice sv. Dominika zahájena diecézní fáze procesu jeho blahořečení.

Jan Zahradníček (1905-1960)

básník, překladatel a publicista, nejvýznamnější básník české duchovní poezie 20. století. V roce 1952 byl za údajnou velezradu odsouzen ke třinácti letům žaláře. Jeho redakční působení v Brně připomíná pamětní deska na domě, kde sídlila redakce Akordu (nároží ulice Starobrněnské a Šilingrova náměstí). V zahradách pod Petrovem byl na památku jeho mimořádného básnického díla i bolestného osudu odhalen pomník.

Sv. Zdislava z Lemberka (asi 1220-1252)

rodačka z Křižanova, matka čtyř dětí, obětavá pomocnice potřebným. V Olomouci byla roku 1995 prohlášena papežem Janem Pavlem II. za svatou. Je uctívána jako patronka rodin.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Podle nejnovějších poznatků sahají počátky chrámu na Petrově do 70. let 12. století. V období gotiky prošel několika přestavbami. Při jedné z nich, kolem roku 1500, bylo původní zasvěcení svatému Petrovi rozšířeno na zasvěcení sv. Petrovi a Pavlovi. Během třicetileté války kostel vyhořel a jeho obnova proběhla ve dvou barokních fázích v letech 1651-1652 a 1743-1746. Roku 1296 byla u kostela zřízena kolegiátní kapitula, a když papež Pius VI. bulou z roku 1777 potvrdil zřízení brněnského biskupství, byl kostel sv. Petra a Pavla povýšen na katedrálu. Po archeologickém průzkumu, který probíhal v katedrále na počátku 90. let minulého století, je pro veřejnost zpřístupněna románsko-gotická krypta. V roce 2005 byla v chrámu na Petrově otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, v níž mohou návštěvníci shlédnout bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další předměty ukrývající se dříve v depozitářích. Klenotnice katedrály se tak vedle románské krypty a výhledu z jižní (směrem na město Brno) a severní (vyhlídka směrem k Pálavě) katedrální věže stala další nabídkou pro turisty a návštěvníky Petrova. Vedle kaple Zvěstování Páně se vzácným renesančním oltářem byla - v severním vchodu katedrály - 29. června 2005 zpřístupněna nová adorační kaple Těla Kristova, jejíž oltář i interiér navrhl a realizoval renomovaný velehradský umělec Otmar Oliva.

Bohoslužba se Svatým otcem Benediktem XVI. Brno neděle 27. září 2009 PRESS KIT PRESS CENTRUM BRNO MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ BRNO - TUŘANY

Recommend Documents