Bližší informace o těchto organizacích je možné nalézt zde:

Metodika jak realizovat výcvik pedagogických pracovníků v prevenci HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování v rámci školní výuky na základních a středních školách a v dětských domovech

Na publikaci se podílely tyto organizace: Česká společnosti AIDS pomoc, o. s., jako realizátor celého projektu a o.s. Prev-Centrum, jako subdodavatel jedné z aktivit.

Bližší informace o těchto organizacích je možné nalézt zde: www.aids-pomoc.cz, http://www.prevcentrum.cz/

Autoři: Bc. Petr Hájek, Mgr. Petr Mach, Libor Matula

Korekturu provedl: Miroslav Hlavatý

2.2.2.9.6

Človíček jde na cestu (pan Perníček)

23

2.2.2.9.7

Dirigent

24

5

2.2.2.9.8

Hádej, kdo přijde na večeři

25

OBSAH Úvod 1

Základní informace o realizovaném projektu

6

2.2.2.9.9

HIV/AIDS

25

2

Školení – vzdělávací program pro pedagogické pracovníky

7

2.2.2.9.10

Informace o HIV/AIDS

26

2.1

I. část školení: Odborné znalostí z oblasti HIV/AIDS (STD) v návaznosti na sexuální výchovu

2.2.2.9.11

Intuice

27

7

2.2.2.9.12

Jména

27

2.1.1

Obsah školení a témata

7

2.2.2.9.13

Kartičky emocí:

27

2.1.1.1

Úvod do problematiky HIV/AIDS v ČR

8

2.2.2.9.14

Lidský stroj

28

2.1.1.2

HIV/AIDS – statistiky ČR a Evropa

9

2.2.2.9.15

Louvre

28

2.1.1.3

HIV infekce a její léčba

9

2.2.2.9.16

Marťané a Venušanky

28

2.1.1.4

Poradenství – nejčastější dotazy a jak na ně nejvhodněji odpovídat

9

2.2.2.9.17

Molekuly „Co máme společného“

29

2.1.1.5

Beseda s HIV pozitivní osobou

9

2.2.2.9.18

Náladoměr

30

2.1.1.6

Legislativa a právo - zdravotní zákon a trestní právo

9

2.2.2.9.19

Nedokončené věty

30

2.1.1.7

Prevence patologických jevů v chování mládeže a úloha škol a pedagogů 10

2.2.2.9.20

Novákovi - Dolákovi

30

2.1.1.8

Souhrnné informace

10

2.2.2.9.21

Obličej

31

2.1.2

Technické pomůcky a kompetence lektorů

11

2.2.2.9.22

Planeta gayů a lesbiček (Homosexualita)

31

2.2

II. část školení: Výcvik pedagogických pracovníků

11

2.2.2.9.23

Poradna

31

2.2.1

Programy primární prevence

12

2.2.2.9.24

Poznávání podle rukou

33

2.2.2

Informace o realizaci kurzu

12

2.2.2.9.25

Pravda, nebo mýtus

33

2.2.2.1

Základní principy práce

12

2.2.2.9.26

Přesedávaná

34

2.2.2.2

Obsah kursu – přehled témat

13

2.2.2.9.27

Příběh pro dva

34

2.2.2.3

Forma kurzu

15

2.2.2.9.28

Přívlastek za jméno

34

2.2.2.4

Metody práce

16

2.2.2.9.29

Rychlý reportér

35

2.2.2.5

Obsahová struktura kursu

17

2.2.2.9.30

Scénky a role

35

2.2.2.6

Příklad dobré praxe

18

2.2.2.9.31

Statistika

36

2.2.2.7

Evaluace kursu

19

2.2.2.9.32

Tečky

36

2.2.2.8

Organizační schéma dne

20

2.2.2.9.33

Tichá pošta trochu jinak

36

2.2.2.9

Příklady technik práce s třídním kolektivem

22

2.2.2.9.34

Vlakem po Evropě

37

2.2.2.9.1

Asociace na slovo AIDS (kreslení)

22

2.2.2.9.35

Zrcadlo

38

2.2.2.9.2

Bomba

22

3

Literatura k využití při realizaci kurzu

39

2.2.2.9.3

Cesta informací

22

4

Použitá literatura a informační zdroje

40

2.2.2.9.4

Cesta AIDS

23

Závěr

2.2.2.9.5

Čísla a fakta

23

2

40

3

ÚVOD Problematika HIV/AIDS v souvislosti s neustále stoupajícím počtem HIV pozitivních osob začíná být velkým společenským tématem a to především k zvyšující se akutnosti realizace preventivních aktivit. Tato publikace je určena aktérům, kteří v rámci školského systému působí v oblasti rozvoje strategií a prevence na školách nebo ve školských zařízeních (například na krajské nebo národní úrovni), případně realizují jejich vzdělávací aktivity. Účelem této publikace je předat čtenáři zkušenosti a návod pro realizaci školení pedagogických pracovníků v prevenci HIV/AIDS, nejen v teoretické rovině, ale i praktické vzhledem k různorodým metodám, které je možné v rámci působení na žáky a studenty využít. Publikace vznikla v rámci projektu Prevence HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování v rámci školní výuky na základních a středních školách a v dětských domovech - výcvik pedagogických pracovníků, který byl realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost financovaného z Evropského strukturálního fondu a státního rozpočtu ČR. Publikace je výstupem zkušeností z realizovaného projektu a navazuje na jeho cíle, které jsou popsány v rámci základních informací o jeho realizaci.

1

Základní informace o realizovaném projektu

Cílem celého projektu bylo vzhledem k nedostačujícímu zajištění prevence HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování u žáků a studentů, zavést celorepublikový program výcviku pedagogických pracovníků v této oblasti. Dílčími cíli, které projekt sledoval (i v návaznosti na tuto publikaci) byly: ● zprostředkovat cílové skupině, tzn. pedagogům, teoretické znalosti v problematice onemocnění HIV/AIDS, užívání návykových látek a nebo jiných sociálně nežádoucích jevů ● zprostředkovat praktické dovednosti pro práci s dětmi a mládeží v rámci primární prevence ● systematicky vzdělávat zlepšovat kvalitu pedagogické práce ● rozšiřovat teoretické znalosti i praktické dovednosti cílové skupiny ● poskytovat základní informační servis v oblasti problematiky onemocnění HIV/AIDS, užívání návykových látek, nebo dalších sociálně nežádoucích jevů ● posilovat kompetentnost škol ve vytváření vlastních Minimálních preventivních programů ● seznámit cílovou skupinu s možnostmi efektivního řešení situací spojených s předsudky vztahující se k problematice HIV/AIDS, užíváním návykových látek nebo s jinými formami rizikového chování ● seznámit cílovou skupinu se základními principy reflexe vlastní práce ● spolupracovat při řešení konkrétních případů V rámci projektu byla realizována školení pro pedagogické pracovníky, kteří působí na školách. V rámci vzdělávacích aktivit bylo nejdříve třeba uvést pedagogické pracovníky do samotné problematiky HIV/AIDS a předat jim základní informace, které využijí pro kvalitní realizaci aktivit ve svých školách nebo školských zařízeních. Další část školení se věnovala programům primární prevence, které měli pedagogickým pracovníkům předat praktické kompetence k realizaci preventivních aktivit na poli problematiky HIV/AIDS. Problematika HIV/AIDS samozřejmě není samostatnou problematickou, ale je spojena s dalšími, jako například sexuální výchova, prevence dalších pohlavně přenosných onemocnění případně užívání návykových látek. Jednotlivá školení se odehrávala v různých částech ČR, například v Ostravě, Ústí nad Labem, Praze.

4

5

2

Školení – vzdělávací program pro pedagogické pracovníky

den

Školení pro pedagogické pracovníky se skládalo z těchto dvou části: ● ●

I. část: Odborné znalosti z oblasti HIV/AIDS (STD) v návaznosti na sexuální výchovu II. část: Výcvik pedagogických pracovníků

V návaznosti na toto rozdělení jsou koncipovány informace týkající se realizace daného kurzu na následujících stránkách - obsahují základní informace o jejich organizaci a obsahu, takovým způsobem, aby bylo možné jednotlivé bloky znovu zrealizovat, jakýmkoli subjektem z jednotlivých úrovní (například celorepublikové, krajské). Při případné realizace je však třeba vzít v úvahu, kdo daný kurz bude organizovat a na jaké úrovni. Samozřejmě, jak v úvodu této publikace bylo zmíněno, je určena pro národní úroveň vzhledem k zaměření celého projektu, avšak je možno ji využít také pro organizaci vzdělávacích aktivit na nižších úrovních, jako je například kraj, obec případně jednotlivá škola či školské zařízení. V tomto důsledku musejí být aplikovány jednotlivá níže uvedená doporučení vzhledem k úrovni, na níž mají být využity. V návaznosti na zkušenosti by neměl počet účastníků přesáhnout 30. 2.1 I. část školení: Odborné znalostí z oblasti HIV/AIDS (STD) v návaznosti na sexuální výchovu Jak již bylo zmíněno v rámci této I. části školení je třeba předat pracovníkům základní informace o samotné problematice HIV/AIDS a také souvislosti s rizikovým chováním v oblasti sexuality. Je třeba vždy akceptovat premisu, že informace, které jsou v této části předávány jednotlivým pedagogickým pracovníkům, jsou širší než informace, které jsou o problematice předávání různými formami jednotlivým žákům a studentům, tak aby byli schopni zodpovídat na jednotlivé dotazy a dostali ucelený přehled o dané problematice. 2.1.1 Obsah školení a témata V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivá témata, které by měla obsahovat I. část kurzu, včetně navrhované hodinové dotace, která je nastavena vzhledem k ideálnímu stavu. Jednotlivá témata kurzu samozřejmě v určitých oblastech mohou být také uzpůsobována vzhledem k pedagogickým pracovníkům, kteří se kurzu budou účastnit, tj. z jaké školy či školského zařízení jsou, jaké děti (žáky a studenty) mají – zda se jedná o studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

6

I.

II.

hodinová dotace 2 1 2 2 2 3

Téma

2

Úvod do problematiky HIV/AIDS v České republice HIV/AIDS – statistiky ČR a Evropa HIV infekce a její léčba Poradenství – nejčastější dotazy a jak na ně nejvhodněji odpovídat Beseda s HIV pozitivní osobou I. Legislativa a právo - zdravotní zákon a trestní právo Prevence patologických jevů v chování mládeže a úloha škol a pedagogů

2 1,5

Beseda s HIV pozitivní osobou II. Dotazy

Výše uvedené rozvržení obsahů a jejich návaznost je třeba logicky zachovat i vzhledem k potřebě informací z jednoho bloku, které budou využity pro realizaci dalšího bloku. 2.1.1.1 Úvod do problematiky HIV/AIDS v ČR Tento blok by mněl obsahovat primární informace o problematice HIV/AIDS, tak aby účastníci byli schopni hlouběji pochopit problematiku v navazujících tématech. Školení by mělo obsahovat minimálně tyto informace: ● ● ● ● ● ●

co je HIV a AIDS, včetně stádií jak se HIV infekce přenáší jak je možné HIV infekci zjistit/odhalit informace o testování informace o základních pilířích prevence včetně sexuálního chování, kdo je HIV pozitivní člověk,

V tomto bloku lektor může využít nejen prostého výkladu, ale také interaktivních technik, případně videí, dokumentů. Některá videa či dokumenty k této problematice je možné nalézt zde: www.aids-pomoc.cz

7

2.1.1. 2HIV/AIDS – statistiky ČR a Evropa

● ●

Účastníci v rámci tohoto bloku by měli obdržet základní informace o prevalenci HIV infekce a onemocnění AIDS v ČR. Tato část by měla obsahovat nejméně tyto témata: ● jaká je situace v ČR, jaká existují zkreslení jednotlivých statistických údajů ● odhad skutečného poštu HIV pozitivních a AIDS nemocných osob, ● situace v dalších zemích Evropy, například Ukrajina, Rusko ● porovnání a odkaz na preventivní aktivity a jejich působení. 2.1.1.3 HIV infekce a její léčba

normativních povinostech HIV pozitivních osob a jejich uplatňování v praxi, možnostem trestního postihu v návaznosti na šíření/infikování jiné osoby/osob

V tomto bloku je možné využít nejen „suchou“ legislativu, ale také příklady z praxe. Tyto příklady z praxe mohou vycházet, jak z osobní zkušenosti lektora, případně také ze zveřejněných soudních rozsudků v případech, které u soudů vyšší instance proběhli v ČR, ale také v zahraničí. V této části je možné také využít a sdílet názory jednotlivých účastníků školení, tedy pedagogických pracovníků. 2.1.1.7 Prevence patologických jevů v chování mládeže a úloha škol a pedagogů

V rámci tohoto bloku by měli účastníci obdržet základní informace o „léčbě“ HIV infekce, tj.: ● HIV lze léčit, ale ne vyléčit ● HIV léčba a prodloužení života HIV pozitivní osoby, ● účinky léčby a její aplikace

V této části by měli pedagogickým pracovníkům být předány základní informace o patologických jevech v chování mládeže, které úzce souvisí s problematikou HIV, především v závislosti na prevenci šíření této infekce. Jedná se například o užívání návykových látek atd.

2.1.1.4 Poradenství – nejčastější dotazy a jak na ně nejvhodněji odpovídat

2.1.1.8 Souhrnné informace

Tato část by se měla zaměřit na aplikaci dosažených znalosti a informací z předešlých bloků na konkrétní dotazy. Lektor v této části zmíní nejčastější dotazy, s kterými se může pedagogický pracovník setkat, jakým způsobem je možné odpovídat a na co si při informování dat pozor, případně s jakými reakcemi je možné se setkat.

V rámci jednotlivých výše uvedených bloků a předávaných informací musíme myslet na to, že účelem není pouhé předání informací, ale jejich sdílení v návaznosti na zkušenosti jak lektorů, tak jednotlivých pedagogických pracovníků v této oblasti. Z tohoto důvodu musí být školení velmi interaktivní, dotazy účastníků by měli být zodpovídány v každém bloku, včetně toho, že by každý blok měl při nastavování jeho vnitřní struktury s tímto počítat.

V této souvislosti je možné využít také publikaci Otázky a odpovědi z internetové AIDS poradny ČSAP. 2.1.1.5 Beseda s HIV pozitivní osobou Zde by měli být účastníkům předány informace: ● o životě HIV pozitivní osoby žijící v ČR ● o zkušenostech novým rozměrem svého života, ve vztahu sám k sobě a svému okolí ● o zkušenostech a reakcích účastníků besed ve školách Účastnící besedy mohou pokládat své osobní dotazy týkající života člověka žijícího s HIV infekcí.

Použité metody a techniky: přednášky ❏ diskuse k daným tématům ❏ skupinová práce ❏

V rámci školení však nemusejí být účastníky všechny informace vstřebány ihned a některé další dotazy nebo nejasnosti bude třeba vysvětlit i po ukončení daného školení. V tomto případě je dobré, aby na vyšších úrovních byl dále pracovník, který by pedagogické pracovníky metodicky vedl, případně odpovídal další dotazy. Tuto funkci samozřejmě mohou zastupovat také jednotlivý lektoři.

2.1.1.6 Legislativa a právo - zdravotní zákon a trestní právo Zde by měli být účastníkům předány informace o: ● legislativním ukotvení problematiky HIV/AIDS

8

Prezentace z realizovaných kurzů, jako inspirace pro realizaci dalších je možné nalézt zde: http://www.aids-pomoc.cz/esf_pro_ucastniky.htm

9

2.1.2 Technické pomůcky a kompetence lektorů Pomůcky, které je třeba zajistit: flipchart, fix, dataprojektor, prostor, na který je možné promítat (například plátno nebo vhodná část stěny), dostatečný zvuk (ozvučení). Kompetence lektora - je třeba zajistit, aby každý z lektorů, který bude daný blok/bloky přednášet měl vztah nejen teoretický, ale také praktický k dané problematice, aby nedocházelo k předávání buď nepravdivých případně nepraktických zkušeností pedagogickým pracovníkům. Lektor by měl mít: ● odpovídající teoretickou znalost ● odpovídající praktické zkušenosti a znalost praktických příkladů – tj. aby byl scho pen teoretické zkušenosti/informace zakotvit v praxi a nejlépe zasadit do konkrétního příkladu, s kterým se v praxi setkal. Dále aby byl schopen zodpovídat na praktické dotazy jednotlivých účastníků. ● dovednost předat potřebná sdělení, informace – tj. umění přednést a předat informace zajímavým způsobe, který podnítí všechny smysly pedagogickým pracovníků (například nejen poslechem, ale i interakcí, vizuálně...) 2.2 II. část školení: Výcvik pedagogických pracovníků

Teoretická a obecná část vzdělávání je stejně zásadní a neodmyslitelná jako část praktická, kromě základních teoretických témat se má kurz zaměřovat na rozvoj osobnosti účastníka, na formování jeho postojů, rozvíjení sociálních dovedností, hledání samostatných možností řešení problematických situací apod. V metodách výuky je proto preferována kombinace bloků zaměřených na předávání teoretických informací a workshopů s nácviky praktických dovedností. 2.2.1 Programy primární prevence Cílem programů primární prevence je, aby cílová skupina získala znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl a aby tyto přednosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen v době realizace programu, ale i v budoucnosti. Tzn. především: ● vytvářet povědomí a informovanost o drogách a jiných formách rizikového chování a nepříznivých důsledcích s nimi spojených ● podporovat protidrogové postoje a normy ● rozvíjet sociální dovednosti - navazování zdravých vztahů, schopnost čelit sociálnímu tlaku, dovednost rozhodovat se, efektivně řešit konflikty apod. ● podporovat a nabízet zdravé alternativy trávení volného času ● seznámit s možnostmi řešení obtížných situací včetně možností, kam se obrátit v případě problému spojených s užíváním návykových látek

Predikcí realizace II. části školení je, že proběhla I. část, která měla za cíl předat základní informace o problematice HIV/AIDS a uvést pedagogické pracovníky do dané problematiky.

2.2.2 Informace o realizaci kurzu

II. část kurzu je ucelený vzdělávací program, který zahrnuje nejen teoretickou průpravu a informace z oblasti problematiky rizikového chování, nácvik praktických dovedností důležitých při vedení programů primární prevence, ale jsou zde zařazeny také sebezkušenostní techniky pro rozvoj osobnosti realizátora programů primární prevence. Výcvik pedagogických pracovníků v této oblasti respektuje Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č.j.: 14514/2000-51 a Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008 č.j.: 10844/2005-24.

Cílenost Dílčí aktivity a zvolené metody je třeba přizpůsobit cílové skupině a jejím specifikům a potřebám. Služby jsou vždy určeny pro úzkou cílovou skupinu, z jejíchž potřeb vycházejí a podle jejíchž specifik jsou upraveny.

Kurz klade důraz na potřebu komplexnosti a soustavnosti vzdělávání školních metodiků primární prevence. Z těchto důvodů je třeba kurz koncipovat jako formu vzdělávání, s možností soustavného prohlubování, rozšiřování znalostí a dovedností s možností návazné metodické podpory.

10

2.2.2.1 Základní principy práce

Komplexnost Program se zaměřuje nejen na problematiku HIV/AIDS a problematiku dalších forem rizikového chování, ale i na rozvoj sociálních dovedností (schopnost čelit sociálnímu tlaku vrstevníků, komunikační dovednosti, posilování sebevědomí, možnosti efektivního řešení problémů), zdraví a životní styl. Kontinuita Důraz je kladen na zachování kontinuity uvnitř programu (jednotlivá témata na sebe navazují a vzájemně se doplňují) i vně programu (spolupráce s dalšími subjekty působícími v oblasti prevence užívání návykových látek)

11

Práce s malou skupinou Jednotlivé aktivity jsou realizovány se skupinou maximálně 30 účastníků. V rámci školního systému maximálně s jednou třídou. Interaktivita Program zahrnuje aktivní účast cílové skupiny s využitím různých forem práce. Pro efektivitu primární prevence je nezbytné, aby se cílová skupina (děti, rodiče i pedagogové) mohla do programu aktivně zapojit a ovlivňovat jeho průběh. Flexibilita Program reaguje na aktuální potřeby cílové skupiny, přizpůsobuje se novým trendům v oblasti problematiky rizikového chování. Nabízené služby reflektují poptávku školských zařízení, pedagogů, žáků základních škol a jejich rodičů a mění se v souvislosti se změnami v oblasti prevence rizikového chování. Teoretická a praktická připravenost realizátora/realizačního týmu Pracovník realizující program má základní teoretické znalosti z oblasti primární prevence rizikového chování dětí se zaměřením na prevenci HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování a praktické dovednosti v práci s danou cílovou skupinou. 2.2.2.2 Obsah kursu – přehled témat Obsahová struktura kurzu je postavena na několika základních tematických okruzích: ● Témata orientována na získání základních teoretických znalostí –v oblasti problematiky HIV/AIDS, formy rizikového chování, rizikové a protektivní faktory vzniku a rozvoje těchto forem chování, historie a mýty, modely efektivní primární prevence, apod. ● Témata orientovaná na získání praktických dovedností – práce s modelovými situacemi ve školním prostředí, metody a techniky programu primární prevence, teorie a praxe projektové činnosti, možnosti hodnocení efektivity programů primární prevence apod. ● Techniky práce s žáky a studenty – součástí seminářů je řada technik sloužících k rozvoji komunikačních dovedností, rozpoznávání projevů rizikového chování ve škole, sociálního klimatu ve třídě, sloužících k rozvoji kooperativních dovedností, k relaxaci, odpočinku účastníků kursu aj. Tyto techniky pak následně účastníci mohou využít při práci s žáky a studenty. a) Systém primární prevence užívání návykových látek a jiných forem rizikového chování ● Programy primární prevence, základní identifikace a klasifikace pojmů primární prevence ● Primární prevence ve školním prostředí, specifika role realizátora programu, školního metodika prevence ● Možnosti prevence v komunitě ● Práce se sítí služeb v oblasti primární prevence

12

b) Problematika různých forem rizikového chování ● Nelegální návykové látky (rizikové a protektivní faktory vzniku závislosti, skupiny drog, jejich účinky a historie; základní dovednosti rozpoznávání rizikových příznaků, systém péče o drogové závislé – harm reduction, léčba, TK, AL,.) ● Prevence HIV/AIDS ● Prevence alkoholismu ● Prevence kouření ● Poruchy příjmu potravy ● Šikana ● Syndrom CAN ● Další formy rizikového chování (záškoláctví, rizikové chování v dopravě, xenofobie a rasismus apod.) c) Specifika práce s dětským kolektivem (školní třídou) Specifika práce v rámci všeobecné primární prevence ● Specifika práce v rámci selektivní primární prevence ● Základní vývojové fáze dítěte v souvislosti se školní docházkou ● Porozumění dynamice interakcí a vztahů ve třídě ● Techniky práce s dětmi v rámci programů PP ● Specifika práce s adolescenty; metody práce s dětmi; ● Řešení modelových problematických situací na školách ● Sebepojetí, sebeuvědomění, skupinový tlak, identifikace se skupinou; ●

d) Rodina rodina – základní pojmy, definice ● rodinné prostředí jako jeden z faktorů vzniku a rozvoje rizikového chování ● způsoby komunikace v rodině ● práce s dětmi a rodinou v kontextu drogového problému ● řešení modelových situací (rozhovory s rodiči ve školním prostředí apod.) ●

e) koncepční a metodická práce Vývoj metodických materiálů a koncepční práce týmu ● Koncepce pracoviště, organizace a další dokumenty ● Supervize, intervizní práce, hodnocení efektivity ●

f) monitorování a evaluace programu primární prevence Způsoby provádění evaluace ● Metody a techniky monitorování a evaluace programu primární prevence (sběr dat, práce s výstupy apod.) ●

13

2.2.2.3 Forma kurzu Vzdělávací kurz by měl probíhat formou na sebe navazujících seminářů, probíhajících v průběhu jednoho roku a v návaznosti na semináře jsou realizovány intervizní setkání s pedagogy. Vzdělávací kurz je veden dvojicí kvalifikovaných odborníků, kteří jsou po celou dobu trvání kurzu přítomni a frekventanti se na ně kdykoliv mohou obracet. Výuka je vedena komunitním, nikoliv frontálním způsobem. Frekventanti kurzu sedí v kruhovém uspořádání, výhodnějším pro diskusi frekventantů s lektory. Po praktických technikách a modelových situacích je vždy prostor pro zpětnou vazbu. Účastníci jsou podporováni ve vlastní aktivitě a vyjadřování svých názorů, postojů a pocitů. Hodinová dotace kursu: Rozsah vzdělávacího kurzu je 50 hodin (včetně intervizní práce). Kritéria pro úspěšné absolvování kursu: Vzdělávací kurz bude ukončen intervizním setkáním a vyhodnocením poznatků aplikovaných v praxi. 2.2.2.4 Metody práce Programovou náplní kurzu jsou základní teoretické znalosti z oblasti prevence a léčby HIV/AIDS, problematika jiných forem rizikového chování a zážitkové techniky zaměřené na práci s žáky a studenty se zaměřením na primární prevenci, workshopy zaměřené na spolupráci pedagogů a realizátorů programů primární prevence, dynamiku interakcí a vztahů ve třídě, rozvoj komunikačních dovedností atp. Mezi použité metody výuky patří: ● přednášky – teorie primární prevence ● diskuse k daným tématům ● reflexe (evaluace procesu a výstupů) ● skupinová práce ● pracovní dílny - nácvik praktických dovedností ● samostatná práce (zpracování závěrečné práce formou eseje) a její představení skupině Personální zabezpečení Vzdělávací kurz je veden dvojicí kvalifikovaných odborníků, kteří jsou po celou dobu trvání kurzu přítomni a frekventanti se na ně kdykoliv mohou obracet.

14

2.2.2.5 Obsahová struktura kursu forma práce

Téma

Reflexe, hodnocení, očekávání frekventantů kurzu, aktivační techniky, organizační aspekty související s realizací kurzu apod. Celkem Zásady efektivní primární prevence, specifická/nespecifická, aktuální situace v ČR Programy primární prevence, základní identifikace a klasifikace programů primární prevence, pojem „rizikové chování“ a jeho formy Techniky práce s dětskou skupinou, práce s třídním kolektivem Celkem Techniky práce s dětskou skupinou, práce s třídním kolektivem Využití neverbálních technik v rámci primární prevence Otázky a odpovědi – na co se v kontextu rizikového chování nejčastěji ptají děti a jak jim odpovídáme Krizové situace na školách v kontextu primární prevence a jejich řešení Prvky psychogymnastiky Význam anonymního dotazování – diskuse k tématu Sex a vztahy, homosexualita x heterosexualita, genderové rozdíly Přístup k minoritám typu HIV pozitivní, toxikomani apod. a společenské řešení těchto fenoménů Předsudky, mýty a společenské stereotypy Techniky pro frekventanty: Seznamování, Sex a vztahy, Předsudky – o minoritách, o HIV pozitivních, veřejné zdraví, společenské řešení problému Rozvoj komunikačních dovedností, týmová spolupráce, spolupráce s rodiči, možnosti a limity vzdělávání pedagogů a rodičů Školní prostředí, jeho hranice, klima školy Tvorba krizového plánu pro školní prostředí Sebepojetí, sebeuvědomění, skupinový tlak, identifikace se skupinou, základní vývojové fáze dítěte v souvislosti se školní docházkou Problematika HIV/AIDS – jak předat teoretické informace dětem Struktura preventivního programu: návrh na koncipování programu pro třídu dle praxe o.s. Prev-Centrum Sexualita v programech primární prevence Relaxační techniky Sebepoznání – pracovní dílna Celkem Reflexe jednotlivých lekcí a vzdělávacích bloků – dílčí evaluace Celkem Samostatná Práce ve skupinách – intervize práce Celkem Komunita

Orientační čas. Dotace 1 hodina 6 hodin 1 hodina 1 hodina 2 hodiny 4 hodiny 1 hodina 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 1 hodina 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 1 hodina 1 hodina 1 hodina 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 33 hodin 2 hodin 2 hodiny 5 hodin 50 hodin

15

Klíčové body: 1) předat informace o kontextu: §prevence HIV/AIDS, stejným způsobem jako prevence užívání NL – musí být realizována v širším kontextu, tzn. zaměření na vztahy, gender, sexualitu, předsudky o minoritách (homosexualita, HIV pozitivní), nejen na předání informací o HIV §informace o modelech efektivní primární prevence 2) struktura preventivního programu: návrh na koncipování programu pro třídu dle praxe o.s. Prev-Centrum: ● ● ● ● ● ● ●

seznámení aktivační technika úvodní technika hlavní technika aktivační technika shrnutí, reflexe závěr

lových situací). Účastníci jsou podporováni ve vlastní aktivitě a vyjadřování svých názorů, postojů a pocitů. Rozsah kurzu je 50 hodin a má formu třídenních víkendových seminářů a návazného intervizního setkání. Každý seminář začíná ve čtvrtek ráno a končí v sobotu odpoledne. Na začátku a na konci každého dne kurzu probíhá komunita respektive reflexe, kdy mají frekventanti kurzu prostor ke zhodnocení programu a k vyjádření svých dojmů a pocitů z kurzu a zpětných vazeb lektorům. V tomto čase je také příležitost pro vedoucí kurzu sdělit účastníkům potřebné organizační a technické informace, hovořit o programu na následující den, případně řešit problémy, které se během kurzu vyskytly. 2.2.2.7 Evaluace kursu Kritéria pro ukončení kurzu: Podmínkou pro ukončení kurzu a získání osvědčení jsou následující kritéria: ● účast na závěrečné intervizní skupině a prezentace eseje (zpráva o realizaci preventivního programu v rámci vlastní pedagogické praxe)

3) metody práce – stručně kategorizovat 4) význam anonymního dotazování – diskuse k tématu 5) práce na tématech ● sex a vztahy, homosexualita x heterosexualita, genderové rozdíly ● předsudky a společenské stereotypy ● problematika HIV/AIDS – jak předat teoretické informace dětem ● problematika veřejného zdraví? Ve smyslu: přístup k minoritám typu HIV pozitivní, toxikomani apod. a společenské řešení těchto fenoménů atp. 2.2.2.6 Příklad dobré praxe Kurz klade důraz na potřebu komplexnosti a soustavnosti vzdělávání realizátorů programů primární prevence. Z těchto důvodů by měl kurz koncipován jako komplexní forma vzdělávání, s možností soustavného prohlubování a rozšiřování znalostí a dovedností a možností návazné metodické podpory. Semináře jsou vedeny komunitním způsobem. Frekventanti kurzu sedí v kruhovém uspořádání, s přednášejícími lektory diskutují a mají možnost se jich ptát na případné nejasnosti. Po praktických technikách a modelových situacích dostanou prostor k vyjádření zpětné vazby (hovoří o svých pocitech z prováděných technik či mode-

16

17

2.2.2.8 Organizační schéma dne I. setkání skupiny Čtvrtek 10,00 – 11,00 11,00 – 11,15 11,15 – 12,45

II. Setkání skupiny Téma

Úvodní komunita Přestávka Zásady efektivní primární prevence, specifická/nespecifická, aktuální situace v ČR 12,45 – 13,15 Oběd 13,15 – 14,45 Programy primární prevence, základní identifikace a klasifikace programů primární prevence, pojem „rizikové chování“ a jeho formy 14,45 – 15,00 Přestávka 15,00 – 16,30 Techniky práce s dětskou skupinou, práce s třídním kolektivem 16,30 – 16,45 Přestávka 16,45 – 18,00 Význam anonymního dotazování – diskuse k tématu 18,00 – 18,15 Přestávka 18,15 – 19,00 Reflexe dne Celkem hodin 9h Pátek Téma 9,00 – 9,45 Úvodní komunita 9,45 – 10,00 Přestávka 10,00 – 11,30 Otázky a odpovědi – na co se v kontextu rizikového chování nejčastěji ptají děti a jak jim odpovídáme 11,30 – 12,45 Oběd 12,45 – 14,15 Předsudky, mýty a společenské stereotypy 14,15 – 14,30 Přestávka 14,30 – 16,30 Sex a vztahy, homosexualita x heterosexualita, genderové rozdíly 16,30 – 16,45 Přestávka 16,45 – 17,15 Reflexe dne Celkem hodin 8,15 h Sobota Téma 9,00 – 10,00 Úvodní komunita 10,00 – 10,15 Přestávka 10,15 – 11,45 Techniky pro frekventanty: Seznamování, Sex a vztahy, Předsudky – o minoritách, o HIV pozitivních, veřejné zdraví, společenské řešení problému 11,45 – 12,00 Přestávka 12,00 – 13,30 Sexualita v programech primární prevence 13,30 – 13,45 Přestávka 13,45 – 14,45 Závěrečná reflexe setkání Celkem hodin 5,45 h Celkem hodin za setkání 23 h

18

Čtvrtek

Téma

10,00 – 11,00 11,00 – 11,15 11,15 – 12,45

Úvodní komunita Přestávka Sebepojetí, sebeuvědomění, skupinový tlak, identifikace se skupinou, základní vývojové fáze dítěte v souvislosti se školní docházkou 12,45 – 13,15 Oběd 13,15 – 14,45 Přístup k minoritám typu HIV pozitivní, toxikomani apod. a společenské řešení těchto fenoménů 14,45 – 15,00 Přestávka 15,00 – 16,30 Rozvoj komunikačních dovedností, týmová spolupráce, spolupráce s rodiči, možnosti a limity vzdělávání pedagogů a rodičů 16,30 – 16,45 Přestávka 16,45 – 18,00 Problematika HIV/AIDS – jak předat teoretické informace dětem 18,00 – 18,15 Přestávka 18,15 – 19,00 Reflexe dne Celkem hodin 9h Pátek Téma 9,00 – 9,45 Úvodní komunita/ prvky neverbálních technik 9,45 – 10,00 Přestávka 10,00 – 11,30 Sebepoznání – pracovní dílna 11,30 – 12,45 Oběd 12,45 – 14,15 Školní prostředí, jeho hranice, klima školy 14,15 – 14,30 Přestávka 14,30 – 16,30 Relaxační techniky 16,30 – 16,45 Přestávka 16,45 – 17,15 Reflexe dne Celkem hodin 8,15 Sobota Téma 9,00 – 10,00 Úvodní komunita/prvky psychogymnastiky 10,00 – 10,15 Přestávka 10,15 – 11,45 Struktura preventivního programu: návrh na koncipování programu pro třídu dle praxe o.s. Prev-Centrum 11,45 – 12,00 Přestávka 12,00 – 13,30 Tvorba krizového plánu pro školní prostředí 13,30 – 13,45 Přestávka 13,45 – 14,45 Závěrečná reflexe setkání Celkem hodin 5,45 Celkem hodin za setkání 23 h

19

2.2.2.9 Příklady technik práce s třídním kolektivem

3. Výstupy z techniky: Ukázat, jak vznikají mýty, předsudky a pomluvy. Uvědomit si význam komunikace a předávání informací.

2.2.2.9.1 Asociace na slovo AIDS (kreslení) 2.2.2.9.4 Cesta AIDS Cíl: Vysvětlit pojem AIDS, připravit pojmy pro diskuzi, zmapovat znalosti žáků. Postup: Žáci mají za úkol nakreslit, co si představí, když se řekne slovo AIDS. Lektoři žákům zdůrazní, že nejde o dokonalé výtvarné ztvárnění, ale o pokus o asociaci. Následuje diskuse nad výkresy. 2.2.2.9.2 Bomba Cíl: Aktivační technika zaměřená na uvolnění žáků a aktivaci jejich pozornosti pro možnost pokračovat v programu. Postup: Žáci obdrží instrukci, že každý ze 4 rohů třídy je jeden kryt. Poté se mají pohybovat volně po třídě. Když lektor řekne „bomba“, schovají se do jednoho z krytů. Každý kryt si zvolí svého zástupce, který vylosuje jeden lístek (puntík znamená, že je kryt zasažený, tzn. že žáci v něm vypadávají ze hry). Tento postup se neustále opakuje až do té doby, dokud nezůstane 1 vítěz (malá skupinka žáků). Doporučení: Tuto hru můžeme využít k vytvoření skupinek pro jinou, navazující techniku. 2.2.2.9.3 Cesta informací Pomůcky: krátký zajímavý článek zaměřený tematicky na dané téma Cíl: Technika ověřuje, kolik si toho žáci z programu odnesli, zda mají pravdivé, utříděné informace, zda všemu rozuměli. Pro multikulturní blok a partnerské vztahy je další cílem vysvětlit vznik předsudků, pojem diskriminace a vliv prvního dojmu nebo posuzování druhých podle svých vlastních nebo viditelných charakteristik. 1. Při technice se vybere několik dobrovolníků (např. 5), z nichž jeden zůstane ve třídě, a ostatní odejdou s lektorkou za dveře na chodbu. Druhá lektorka mezitím přečte žákům ve třídě článek týkající se návykových látek. Vybraný dobrovolník si má z úryvku zapamatovat co nejvíce informací, které pak tlumočí dalšímu dobrovolníkovi, který se vrátil z chodby do třídy. Ten získané informace následně tlumočí dalšímu dobrovolníkovi. Poslední dobrovolník informace zopakuje celé třídě. Obvykle však z celého úryvku sdělí pouze minimální množství informací. 2. Otázky k diskuzi: Jak se měnila informace? Co zůstávalo z původní informace nezměněné a co se vytratilo? Čím to může být? Nalezneme zde nějakou podobnost s reálným životem? Je možné nějak pomluvám a nepřesným informacím zabránit? Jakým způsobem?

20

Pomůcky: papíry, tužky, pastelky Cíl: uvědomit si, jaká může být cesta k této nemoci, kam až nemoc může dojít, kde do života zasáhne. Postup: Lektoři rozdají žákům papíry a pastelky, jejich úkolem je namalovat to, co je první napadne, když se řekne slovo HIV/AIDS/rizikové sexuální chování. Po domalování rozloží žáci obrázky doprostřed třídy a společně s lektory nad obrázky diskutují. Lektoři určí dvojici žáků, která obrázky seřadí tak, jak si myslí, že by mohly jít obrázky za sebou (jako příběh). Následuje nad touto cestou diskuze, lektoři se baví s žáky o dopadech, prevenci, cesty zpátky, pomoci atd. 2.2.2.9.5 Čísla a fakta Pomůcky: předem připravené papírky, s čísly (údaji, telefonním číslem apod. související s problematikou HIV/AIDS; např. 33.3; nebo 1470 apod.) Čas a věk: 8. třída a výš, 30 minut min. Technika má dvě fáze. V té první lektoři pomalu předčítají z barevných (barva není podmínka) papírků čísla a pokládají je na velký flip papír. Žáci mají za úkol psát na papír tipy k číslům, co dané číslo znamená. V druhé části, lektoři se ptají žáků na jejich nápady/odhady a představují žákům, co se pod daným číslem schovává za údaj; případně stručně napíší informaci k danému číslu. Následuje diskuze. Cílem techniky je předání informací, které se budou dále zpracovávat v zážitkových technikách. 2.2.2.9.6 Človíček jde na cestu (pan Perníček) Pomůcky: balicí papír, tužky, kameny Cíl: Technika zaměřená na ujasnění postoje k návykovým látkám, k seznámení s postoji ostatních spolužáků a podpoře protidrogových postojů. Postup: 1. Touto technikou se pracuje s postoji k drogám nebo k probíranému tématu. Mezi žáky leží na zemi balícím papír s nakreslenou siluetou člověka, kterého si žáci mohou pojmenovat. Lektoři nastíní příběh človíčka, našeho kamaráda, který se právě zamiloval a my máme možnost mu do těla napsat/nakreslit pocity, jaké při lásce zažívá, s čím se potkává, jak mu je, co se s jeho tělem

21

děje. Žáci ve skupinkách (jedné skupině) postupně zaplňují nakreslenou siluetu nápady, které se zadáním souvisí. 2. Poté, co mu každý něco napíše/nakreslí, přistoupí lektoři k další fázi. Žáci si znovu nakreslí siluetu. Lektoři žákům řeknou, že človíčkovi se stalo něco nepříjemného, něco ho zasáhlo (je na lektorech zda zadají téma onemocnění HIV/AIDS, obecně pohlavně přenosnou chorobou nebo řeknou, že ho zasáhl rozchod/nevěra/zklamání partnera). Zkuste vymyslet, jak se cítí, jak mu v současné době je, co zažívá, co se mu honí hlavou. Vše se znovu opakuje, s tím rozdílem, že mu tentokrát žáci dávají něco, co zažívá v jiném období. Je potřeba zdůraznit, aby se pokusily vcítit do proměny, do toho, s čím vším se najednou musí človíček/pan Perníček vypořádat. Když se všichni vystřídají, položí lektoři kresby vedle sebe (nejlépe položit střídavě pozitivní, negativní obrázek). Na střídačku společně tvoříme dvojice ze slov, které mají podobný význam; vždy jedno od nás a jedno od drogy. 3. Následuje společná diskuze. Bavíme se o tom, co se ve vztahu může stát, jak tomu předcházet, co mohu sám ovlivnit, na co si dát pozor. Jak se dají některé zážitky nahradit něčím jiným. Je možné vytvářet dvojice ze slov, symbolů, které mají podobný význam (resp. znamenají totéž jen jednou pozitivně – zamilovaný pan Perníček a podruhé negativně – druhý obrázek). Lze se žáků ptát, které pocity člověk zažívá častěji. 4. Výstupy z techniky: Uvědomit si rizika, se kterými se mohou lidé (na počátcích) ve vztahu setkat, co vztah lidem přináší nebo může naopak vzít. 2.2.2.9.7 Dirigent Cíl: Technika zaměřená na uvedení tématu návykových látek (skupinového tlaku), k naladění žáků na program a jejich motivaci k aktivnímu zapojení do programu. Postup: 1. Žáci sedí v kruhu a dobrovolník je poslán na chvíli za dveře. Mezitím se žáci ve třídě domluví, kdo bude jejich dirigent a jim bude ukazovat, co mají dělat (např. hrát na housle, klavír, bubnovat apod.). Začne „koncert“ a dobrovolník se vrátí z chodby do třídy. Jeho úkolem je odhalit dirigenta. 2. Otázky k diskuzi: Podle čeho jste poznali dirigenta skupiny? Čím jste se řídili při jeho hledání? Jaký to byl pocit řídit skupinu? 3. Výstupy z techniky: uvědomění, že někdy se člověk přizpůsobuje druhému, aniž by věděl proč a rozhodoval sám za sebe, toto přizpůsobení může přinést určité výhody (přijetí v partě kamarádů), ale nese s sebou riziko (nespokojenost s výsledkem, kouření, časem obava o vyjadřování vlastních názorů)

22

2.2.2.9.8 Hádej, kdo přijde na večeři Cíl: Cílem techniky je vést žáky k životu bez předsudků. Uvědomění si významu předsudků, jakým způsobem a do jaké míry nás ovlivňují a omezují. Vysvětlit, co jsou to předsudky. Uvědomění si významu prvního dojmu a možného rizika zkreslení. 1. Postup: rozdělení rolí, např: Mladý muž si přivede domů svého přítele a chce rodičům říct, že je gay. Přítelkyně oznámí svému příteli, že se chovala sexuálně rizikově. Mladý 17letý chlapec se rozhodne, že podstoupí 1. testování na HIV. 19letý kluk zavolá dívce, se kterou strávil jednu noc, že je HIV pozitivní. 2. Otázky k diskuzi: Kde se mohli zachovat jinak? Co mohli udělat jinak? Dalo se tomu nějak předejít? Jak mohli ostatní reagovat? Proč tak reaguje okolí? Atd. 3. Výstupy z techniky: Vliv předsudků na naše chování. Vliv společnosti na postoje a hodnoty. Vliv názoru ostatních lidí v tom, jak vnímáme jiná etnika. Jaké používáme předsudky vůči těmto etnikům. Uvědomit si úlohu našeho okolí při předávání společenských norem, hodnot. Chápat význam spojení první dojem a zkreslení. Uvědomění si, že každý má stejná práva, že jsou lidé různí a proto je třeba je tolerovat, dokonce i jejich postoj, který se nám nemusí úplně líbit. Zvýšit toleranci k odlišnostem, národnostem a menšinám. 2.2.2.9.9 HIV/AIDS Pomůcky: Text o HIV/AIDS pro žáky do skupin, nastříhaná slova, propisky Cíl: cílem techniky je získat informace o HIV/AIDS zábavnou formou. Žáci musí z hledaných slov vytvořit smysluplný text. Postup: Lektoři rozdělí žáky do dvojic. Jejich úkolem je nalézt co největší počet slov a doplnit je do textu tak, aby dával smysl. S textem ale nesmí ven ze třídy. Musí se rozdělit ve dvojici tak, aby jeden zůstal ve třídě a zapisoval slova, které najde druhý z dvojice. Zkratka AIDS znamená.........................................a je to stav vyplývající z neléčené infekce virem..............Tento virus může být šířen.....................pohlavním stykem, při kontaktu s.................krví, sdílením...............a injekčních.....................nebo z HIV pozitivní.......................na dítě během těhotenství, porodu či.....................Nakazit se nemůžeš objímáním,...........nebo dotýkáním, penězi, na záchodě, ložním prádlem či v............... Aby ses dozvěděl(a), jestli jsi infikován, je třeba si nechat udělat.............. .......... u obvodního lékaře nebo ve specializovaných poradnách, např. v nemocnici, ve specializovaném centru na................... ..................Inkubační doba příznaku signalizující nakažení virem HIV je přibližně..................V současné době je v České republice virem HIV nakaženo kolem........lidí. Ve světě je to asi............obyvatel. Aby ses ochránil (a) před HIV (a před dalšími sexuálně přenosnými chorobami), musíš vždy při sexu používat............ Přemýšlej dvakrát, než to jednou uděláš!

23

Slova pro doplnění a nastřihání na samostatné papírky (doporučujeme rozházet po chodbě, místnosti) KOJENÍ, LÍBÁNÍM, BAZÉNU, KREVNÍ TEST, ZDRAVOTNÍM, ÚSTAVU, 3 – 4 TÝDNY, 1536, 33,3 MILIONU, KONDOM, SYNDROM, ZÍSKANÉHO, SELHÁNÍ, IMUNITY, HIV, NECHRÁNĚNÝM, INFIKOVANOU, JEHEL, STŘÍKAČEK, MATKY 2.2.2.9.10 Informace o HIV/AIDS Cílem: předat žákům informace o HIV/AIDS zábavnou formou Postup: Lektoři rozdají žákům rozstříhané věty, jejich úkolem je co nejdříve věty sestavit tak, aby dávaly smysl. Po sestavení vět, následuje diskuse k informacím, které se žáci dozvěděli.

2.2.2.9.12 Jména Cíl: Cílem je přivítat se s žáky a navázat s nimi kontakt, připomenout si jejich jména a zmapovat jejich očekávání, uvést téma partnerských vztahů a sexuální problematiky. Úkolem žáků je vymyslet a napsat na každé písmeno z jejich křestního jména slovo, které tím písmenem začíná a souvisí s tématem lásky, sexu a partnerských vztahů. Otázky k diskuzi: Víte všichni, co které slovo znamená? Jaký má slovo charakter – pocit, název, urážka, slangový výraz atd.? V jaké souvislosti se toto slovo používá? Výstupy z techniky: Vysvětlení pojmů ze sexuální problematiky. Lektoři motivují žáky k užívání vhodných termínů. 2.2.2.9.13 Kartičky emocí:

Ve světě je virem HIV nakaženo 33,3 milionu obyvatel

Čas a věk: od 5. třídy, 30 minut Postup: Lektoři rozloží žákům na zem x kartiček žluté a modré barvy. Modrá barva znázorňuje negativní emoce, žlutá pozitivní. Žáci si mají za úkol kartičky prohlédnout a uvědomit si rozdíly mezi negativní a pozitivní emocí. Pak má každý za úkol vybrat si 3 kartičky s pozitivní a 3 kartičky s negativní emocí, které zažívá nejčastěji ve škole. Následuje reflexe o tom, co žáci ve škole nejčastěji zažívají ve škole a proč. Poté jsou žáci rozděleni do skupin a jejich úkolem je podle kartiček, které ve skupině mají, vymyslet situace, při kterých zažívají negativní a pozitivní emoce a vymyslet strategii, jak negativním emocím předcházet.

Inkubační doba příznaků signalizující nakažení virem HIV je cca 3-4 týdny

2.2.2.9.14 Lidský stroj

K přenosu viru HIV dochází krví, spermatem, vaginálními sekrety, kontaminovanými injekčnímu stříkačkami, jehlami

Cíl: Technika slouží k odreagování žáků po dlouhé diskusi, aktivuje pozornost žáků, umožňuje společný zážitek spolupráce. Doporučení: vhodné do třídy, kde nemají žáci problém s těsným fyzickým kontaktem. Začíná nějaký dobrovolník, popř. lektor, který dělá nějaký pohyb, zvuk. Postupně se přidávají další žáci až „vystaví“ ze svých těl „stroj“, který se pohybuje a vydává zvuky. Každý hráč se musí dotýkat alespoň jednoho dalšího spolužáka a představuje jednu součást stroje. Např. hýbe hlavou a syčí, nebo malíčkem levé tuky škube a pípá atd. Následuje reflexe hry.

Zkratka HIV je Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti. AIDS je česky Syndrom získaného selhání imunity = Je výsledkem postupné destrukce imunitního systému virem HIV V České Republice je virem HIV nakaženo 1536 lidí

Virus HIV se nepřenáší penězi, na záchodě, ložním prádlem, v bazénu, podáním ruky. K léčbě HIV se nejčastěji používá, dvoj nebo troj kombinace antiretrovirových léků. 2.2.2.9.11 Intuice Cíl: Umožňuje žákům se lépe poznat, případně poznat nového lektora. Doporučení: Pokud je technika zařazena do bloku multikulturní výchovy, pomáhá uvést téma a vysvětlit vznik předsudků, pojem diskriminace a vliv prvního dojmu nebo posuzování druhých podle svých vlastních nebo viditelných charakteristik. Výstupy z techniky: Pochopení významu prvního dojmu při seznámení s novým člověkem. Jeho vliv na naše další chování.

24

2.2.2.9.15 Louvre Věk: bez omezení, témata přizpůsobit věku Postup:

25

Lektoři určí dvojice. Každá dvojice si sedne na židle tak, aby sedadla židlí směřovala každé na opačnou stranu (židle jsou vedle sebe). Dvojice jsou různě rozmístěny po místnosti. Lektor vyzve žáky, aby si ve dvojicích povídali na zadané téma, a to po dobu 30 sekund – 1 minuta (např. Kam pojedu na prázdniny? Můj nejhezčí dárek k Vánocům. Otázky se mohou týkat tématu, na něž je program zaměřen.) Po uplynutí času se děti promíchají do jiných dvojic (provedou lektoři) a děti opět dostanou zadání rozhovoru na nějaké téma. Obvykle v rámci techniky proběhne cca 8 témat. Po skončení si žáci sednou znovu do kruhu a sdělují, co nového se dozvěděli nebo co je překvapilo, aspoň od 3 spolužáků. 2.2.2.9.16 Marťané a Venušanky Pomůcky: tužky, pastelky, papíry, flipcharty, fixy Cíl: Cílem techniky je uvědomit si svá očekávání od partnerského vztahu, překonat mýty související s problematikou navazování vztahů a rolemi mužů a žen. Podporovat schopnost svobodně se rozhodovat a posilovat schopnost odolat tlaku. Postup: 1. Třída se rozdělí na chlapce a dívky. Lektoři vypráví třídě příběh o rozdělení lidstva na dvě kosmické skupiny. Jedna skupina odletěla na Mars a založila tam prastarou civilizaci lidí zvaných muži. Druhá skupina odletěla na Venuši. Druh člověka, který se zde vyvinul a žije zde dlouhá staletí, se jmenuje ženy. Obě civilizace dospěly do takového stadia vývoje, kdy jsou schopny navštívit se na svých mateřských planetách. Chtějí se na setkání dobře připravit. Proto si předem vyměňují důležitá poselství. Společná meziplanetární rada se usnesla, že muži a ženy by si měli před vlastním setkáním vyměnit poselství s těmito sděleními. 2. Úkolem každé skupiny je napsat: a. 10 přívlastků, které charakterizují, jaké jsme my ženy (my muži). b. Napsat 10 věcí, které jsou pro nás muže (ženy) velmi důležité. c. Napsat několik věcí, které my muži očekáváme od žen a které my ženy očekáváme od mužů. d. Každá skupina nakreslí na papír cca formátu A3 dva obrázky (jak si představuje typického obyvatele sousední planety a jak vypadá typický představitel jejich planety) 3. Zástupci každé skupiny vytvoří radu pro každé pohlaví. Z výsledků obou skupin vytvoří rada reprezentativní vzorek každé ze zadaných otázek. 4. Otázky k diskuzi: Jaké typické znaky jsou společné ženám i mužům? Je nutné, aby každý z nás všechny požadavky, přívlastky, charakteristiky splňoval? Chceme, aby ostatní splnili naše očekávání? Děláme to sami? Je možné splnit očekávání druhého člověka? Jak se pozná, že spolu dva lidé chodí? Kdy je člo

26

věk připravený navázat vztah? Kdy je připravený začít ve vztahu sexuálně žít? Má možnost rozhodnout se sám? 5. Výstupy z diskuze: Chápat a respektovat odlišnosti u obou pohlaví. Schopnost definovat svoji představu o příslušnících vlastního pohlaví a o příslušnících opačného pohlaví, dokázat jmenovat klíčové charakteristiky příslušníků vlastního pohlaví. Učit se formulovat svá očekávání od příslušníků opačného pohlaví. 2.2.2.9.17 Molekuly „Co máme společného“ Cíl: Technika pomáhá vybít přebytečnou aktivitu žáků, umožňuje společný zážitek. Cílem je naladit žáky na program, motivovat je ke spolupráci a k aktivnímu zapojení do programu. Technika umožňuje lektorům lépe poznat žáky a žákům lépe se poznat mezi sebou. Doporučení: Technika je vhodná na podporu spolupráce a komunikace žáků ve skupině, navazuje na téma kamarádství a vlivu vrstevnické skupiny a skupinového tlaku. Otázky k diskusi: Jak se vám spolupracovalo? Dozvěděli jste se o někom něco nového? Setkali jste se s někým vícekrát ve skupince? Napadne vás proč? Byly skupinky častěji rozděleny na chlapce a dívky? Výstupy z techniky: Přivést žáky k tomu, že s každým se nám může podařit najít něco společného. 2.2.2.9.18 Náladoměr Cíl: Neverbálně zhodnotit jakou mám teď náladu, jak se mi líbil program. Reflexe k vyjádření spokojenosti nebo nespokojenosti žáků s programem. Na škále od země (špatná nálada) až po nejvyšší bod, kam dosáhne rukou (skvělá nálada), může každý z přítomných ukázat, kde se právě jeho nálada nachází, jak se cítí. 2.2.2.9.19 Nedokončené věty Pomůcky: předtištěné nedokončené věty (pro každého žáka jedna) Čas a věk: 14 a více, max. 10 minut Postup: Lektoři si připraví věty nastříhané na proužcích papíru. Úkolem žáků je věty doplnit tak, aby měly smysl. Postupně si žáci věty čtou. Slouží jako aktivační technika, uvolnění, naladění na téma. Lektoři mají možnost nenásilně zjistit naladění skupiny na dané téma, úroveň jejich zkušeností v daném tématu, nebo lze také podchytit aktuální problém, který může nějaké dítě řešit a zabránit jeho zhoršení, prohloubení.

27

Např.: Zuzana dělá drahoty, když... Ondra má obzvláště rád... Michal správně váhá... Ela by pořád chtěla...

Každý žák řekne jednu větu a postupně na sebe skládáním vět navazují, až vznikne příběh. Pedagog by měl myslet také na mladé chlapce a dívky, kteří se nacházejí v etapě hledání vlastního já. Mladí muži hledají v sobě své mužství a dívky své ženství. Nezřídka se stává, že se mladý člověk domnívá, že je homosexuální. Dokonce může přechodně i homosexuálně žít (např. společná či vzájemná onanie).

2.2.2.9.20 Novákovi - Dolákovi 2.2.2.9.23 Poradna Pomůcky: připravené kartičky s podobně znějícími jmény rodin a rodinných příslušníků (Novák, Dolák, Volák, Sovák – matka, otec, dítě, pes) Cíl: Cílem je aktivovat žáky a pozitivně naladit na program. Každý hráč si ze sáčku vytáhne jednu kartičku. Na pokyn lektora se najednou začnou svolávat „členové“ jednotlivých rodin hlasitým vyvoláváním svých příjmení. „Členové“ musí vytvořit rodinu. 2.2.2.9.21 Obličej Pomůcky: tužka, papír Čas a věk: 13 a více, max. 40 minut Postup: Žáci nakreslí na papír obličej (stačí jednoduché rysy), lektoři provází práci žáků povídáním. 1) oči – do očí nakreslit, co viděli, co je zaujalo a bylo pro ně důležité 2) uši – co dnes (za celé setkání) slyšeli 3) pusa – co řekli 4) nos – jak se dnes cítili 5) hlava – čelo – nad čím přemýšlí, co se jim honí hlavou, co jim utkvělo Technika slouží k poskytnutí zpětné vazby od žáků pro lektory, lze tak zachytit i celkové naladění žáků. 2.2.2.9.22 Planeta gayů a lesbiček (Homosexualita) Pedagog nabízí svým studentům určitý příběh z daleké budoucnosti. Všichni zde žijí homosexuálně. Muž bydlí s mužem, žena se ženou. Je to společenská norma. Tak je to „normální“. Vypráví příběh dvou chlapců, kteří spolu vedou spořádaný život. Sportují, navštěvují kina, divadla, mají se rádi. Jeden z této dvojice však začne pozorovat, že se s ním něco děje. V noci se mu zdají sny o dívkách, myslí na ně i přes den. Pak se stane něco osudového – potká nádhernou dívku, která je v restauraci na večeři se svou přítelkyní. Jejich city jsou oboustranné. Co dělat? Jak se zachovat? Studenti sami domýšlejí příběh.

28

Cíl: Cílem je vést žáky k uvědomění odpovědnosti za své chování. Informovat o rizicích spojených se sexuálním životem. Vést žáky k životním postojům bez předsudků, odpovědět jim na dotazy týkající se zamilovanosti a vztahů. Postup: 1. Žáci se rozdělí do smíšených skupinek zhruba po 4 – 5 a stane se z nich odborný poradní tým. Vylosují si z předem připravených obálek dotaz konkrétního žáka zhruba v jejich věku. Úkolem každé skupiny je napsat odpověď, jakou by asi napsal odborník. Posléze zástupci jednotlivých skupinek přečtou dotaz a svoji odpověď ostatním. Následuje diskuse o tématu. 2. Výstupy z techniky: Žáci získají informace přiměřené jejich věku. Odpovědi na otázky, které aktuálně řeší. Mají ujasněné informace související se sexuální problematikou. Získali znalosti o rizicích souvisejících se sexuálním životem. Mám malý prsa Všichni se mi smějou, že mám malý prsa. Prostě všichni, holky a hlavně kluci. A mně se jeden fakt dost líbí, jenže takhle asi nemám šanci. Prosím, opravdu to potřebuju vědět. Je něco na zvětšení prsou? Operaci mi ještě nikdo neudělá a navíc je dost drahá. Jednou jsem sice přišla s vycpávkami, ale jedna mi při těláku vypadla a byl to mega trapas. Máma říká, že když mě někdo bude mít rád, bude mu úplně jedno, jestli něco mám nebo nemám, ale já si teď přijdu úplně nemožná. Každý den, když se vidím v zrcadle, tak brečím. Klára (15) Jsem divná já, nebo on je úchyl? Začala jsem chodit s klukem, kterej už měl několik holek. Měla jsem radost, že se toho od něj dost naučím, ale on mi začal po nějaké době navrhovat, ať zkusíme něco nového. Moc jsem nevěděla, o co jde, ale souhlasila jsem. Bylo mi hrozně trapně, když po mě chtěl „69“, nebo „zezadu na pejska“. Strašně jsem se styděla a nic jsem z toho neměla. Tak se ptám, je to normální, tyhle věci? Nebo já jsem trapná, jak mi říká přítel? Nebo on je úchyl? Poraďte mi prosím, mám ho moc ráda a záleží mi na něm. Jarka (17)

29

Jsem lesbička? Kamarádka mě nedávno pozvala, abych u ní přespala, protože rodiče odjeli někam na akci. Dívali jsme se na televizi, skvěle se bavili a taky trochu popíjeli víno. Najednou se mi pochlubila, že našla u rodičů porno a že by bylo skvělý se na to podívat. Chvilku jsme se na něj dívaly a najednou jsme se začaly s kamarádkou hladit a líbat. Docela se mi to líbilo, ale já mám teď strach, jestli nejsem lesbička. Prosím, poraďte mi. Nikol (14)

● ● ● ● ● ● ●

Může být těhotná? S mojí holkou jsme to poprvé dělali u mě doma. Všechno bylo fajn, líbilo se nám to oběma. Těsně před tím, než jsem se udělal, jsem ho z ní vytáhl. Později jsem se dozvěděl, že i tak může holka otěhotnět. Prej se během toho uvolňuje trochu spermatu, tolik, aby zalidnilo. Nevím, jestli jí to mám říct a hlavně, co s tím budeme dělat. Patrik (17)

●

2.2.2.9.24 Poznávání podle rukou

●

● ● ● ●

●

Čas: strukturuje lektor Věk: 8+ Pomůcky: šátek Postup: Dobrovolník si sedne na židli doprostřed kruhu a lektoři mu zaváží oči. Na volnou židli si naproti němu sedá kdokoli ze třídy a podá mu své ruce. Úkolem žáka je poznat podle hmatu, komu ruce patří. Celkem může hádat třikrát. Pokud neuhodne, o koho se jedná, osoba mu sama řekne své jméno a přichází zase někdo další. Pokud jméno svého spolužáka uhodne, mění si s tímto člověkem místo.

●

V dnešní době je již velmi malá pravděpodobnost, že se nakazím virem HIV při krevní transfúzi. Když užívám hormonální antikoncepci, nemohu se nakazit virem HIV. Při orálním sexu se nemohu nakazit virem HIV. Při jednom pohlavním styku s HIV pozitivním partnerem se nemusím nakazit. Na člověku, který je HIV pozitivní, to je poznat. HIV pozitivní matce se narodí HIV pozitivní dítě. AIDS je nemocí homosexuálů. Proti viru HIV existují léky. Pokud jsem věrný, nenakazím se virem HIV. Je dobré se nechat při každé změně partnera testovat na HIV. Můj stálý partner je HIV negativní – na testy již nemusím, je to zpráva, že jsem také HIV negativní. HIV pozitivní člověk se může nechat ošetřit lékařem pouze na zvláštních odděleních pro infekční choroby. Na nemoc AIDS se umírá. Když poučujeme děti o sexu, vede to k tomu, že jsou dříve sexuálně aktivní. Proti viru HIV neexistuje očkování.

2.2.2.9.26 Přesedávaná Pomůcky: židle Cíl: Technika podporuje aktivitu žáků, společný zážitek. Technika by také měla podpořit spontánnost a otevřenost, umožňuje lektorům lépe poznat žáky a žákům lépe se poznat mezi sebou. Doporučení: Přesedávanou lze zařadit jako aktivační techniku s otázkami zaměřenými na téma chystaného bloku.

2.2.2.9.25 Pravda, nebo mýtus 2.2.2.9.27 Příběh pro dva Cíl: diskutovat s žáky, zda jde o mýtus, nebo pravdu, uvést informace na pravou míru. Lektoři si mohou touto technikou ověřit znalosti žáků v daném tématu. Postup: Lektoři rozdělí žáky do skupin, každá skupina dostane několik vět, žáci se mají rozhodnout, zda jde o mýtus, nebo pravdu a vysvětlit proč. Následně každá skupina třídě přečte svoje zadání a řekne své rozhodnutí. Lektoři žáky doplňují, uvádějí informace na pravou míru, doplnit mohou i ostatní žáci. ● ● ●

Homosexualita je porucha. Někteří homosexuálové mohou mít rodinu a děti. Uživatelé drog nastražují použité jehly v dopravních prostředcích.

30

Cíl: Cílem je uvedení do tématu komunikace a spolupráce. Postup: 1. Žáci se rozdělí do dvojic a domluví se na příběhu, který se jednomu ze dvojice přihodil. Jeden pak odejde s lektorem za dveře a druhý ze dvojice příběh zbytku třídy dovypráví. Poté svůj příběh poví i ten, co byl za dveřmi a třída hádá, komu se příběh ve skutečnosti stal. 2. Výstupy z techniky: lektoři upozorní, že nezáleží jen na obsahu předání informace, ale také na formě, jakou informaci sděluje (mimika, zabarvení hlasu, neverbální komunikace). Lektoři se baví s žáky, kterou z forem projevu jsme schopni vůlí ovlivnit, kterou spíše kontrolujeme a která nám napoví o mluvčím pravdu.

31

2.2.2.9.28 Přívlastek za jméno

2.2.2.9.31 Statistika

Cíl: Cílem je připomenout si zábavnou formou jména žáků. Postup: Žáci sedí v kruhu, každý řekne své jméno a přidá k němu nějaký přívlastek, který začíná stejným písmenem jako jeho jméno, např. Veronika veselá, Martin mrzutý, Šárka šílená. Žáci se snaží zapamatovat přívlastky, které jejich spolužáci ke svému jménu použili, a když na ně přijde řada, musí zopakovat všechna jména s přívlastky svých spolužáku, kteří byli v kruhu před ním.

Pomůcky: dostatek prostoru, připravené otázky Cíl: Aktivační technika pro odreagování po dlouhé diskusi, podporuje komunikaci a spolupráci ve třídě, zároveň ale vhodně uvádí téma partnerských vztahů, sexuality, drogové problematiky aj. Postup: Lektor připraví otázky směřující k tomu, co by se žáci o sobě mohli dozvědět zajímavého. Žáci podle ohlášeného klíče přejdou na levou nebo pravou stranu. Např.: Napravo se postaví ten, kdo už ochutnal pivo, nalevo se postaví ten, kdo ještě neochutnal pivo atd.

2.2.2.9.29 Rychlý reportér Cíl: umožňuje žákům se co nejlépe poznat, prolomit ledy. Každý žák si vymyslí jednu otázku, na kterou se bude ptát všech svých spolužáků ve třídě. Otázka musí být položena tak, aby se na ni nedalo odpovídat ano x ne. Lektoři tak mohou zjistit, jaké mají žáci zájmy, co je zajímá, co ve třídě řeší. 2.2.2.9.30 Scénky a role Pomůcky: papírky s napsanými scénkami Cíl: cílem je sehrát zadanou scénku, uvědomit si pocity, které může jedinec zažívat, bavit se o rizicích jeho chování, prevenci. Postup: Lektoři rozdělí žáky do skupin, každá skupina dostane papírek s popsanou scénkou. Úkolem žáků je si tuto scénku ve skupině přehrát. Dále každá skupina přehraje scénku před ostatními. Společně s lektory se žáci baví o možných dopadech chování, prevenci, případném konci příběhu, ostatní skupiny mohou příběh doplnit. 1) Syn jde představit rodičům svého přítele, při té příležitosti jim oznámí, že je gay. Role: syn; přítel; matka; otec 2) 20letý chlapec zavolá dívce, se kterou měl náhodný pohlavní styk, že se nechal testovat na HIV a je pozitivní Role: chlapec; dívka 3) Dívka přizná partnerovi, že se chovala sexuálně rizikově Role: dívka; její partner 4) 18letý chlapec má strach, že se nakazil nějakou pohlavní nemocí nebo HIV. Chce se nechat někde vyšetřit. Role: chlapec; další osoby, které se skupina zvolí

32

2.2.2.9.32 Tečky Cíl: Aktivační technika je zaměřena na uvolnění žáků a aktivaci jejich pozornosti pro možnost pokračovat v programu. Technika nám pomůže rozdělit žáky do skupinek tak, aby nebyli se stále stejnými lidmi. Na tuto hru se může navázat technikou, při které chceme, aby pracovala třída v menších skupinkách. Technika je zaměřená na neverbální komunikaci a spolupráci. Žáci stojí zády do kruhu a mají zavřené oči. Lektoři je obejdou a přilepí jim na čelo samolepku – puntík červené, modré, zelené nebo žluté barvy (popř. nějaké obrázky). Když má každý žák samolepku nalepenou, mohou všichni otevřít oči a bez mluvení se pokusit najít ostatní s puntíkem stejné barvy. Je důležité, aby žáci dodrželi podmínku nemluvit. Pokud se hra podaří, žáci vytvoří skupinky se stejnými symboly. Následuje reflexe techniky. 2.2.2.9.33 Tichá pošta trochu jinak Pomůcky: připravený název emocí (lze tematicky zaměřit), papír a tužka Cíl: Aktivační technika, je vhodné ji zařadit po statičtější části programu. Technika podporuje komunikaci a spolupráci ve třídě. Technika navazuje na téma kamarádství a vlivu vrstevnické skupiny a skupinového tlaku, uvádí téma emocí. Postup: Lektoři napíší na lístek název emoce (vztek, radost, hlad, žízeň, zima atd.), který se má poslat. Třída se postaví do více řad, koukají si na záda. Lektoři předají lístek se zprávou poslednímu ve frontě, ten si zprávu přečte, zaklepe na záda žákovi před ním, aby se otočil, a pokusí se mu pantomimicky emoci vysvětlit. Všichni si pak postupně předávají zprávu, až dojde na konec. Poslední v řadě sdělí lektorovi, o jakou emoci se podle něj jedná. Vyhrává to družstvo, které uhodne více emocí.

33

2.2.2.9.34 Vlakem po Evropě

2.2.2.9.35 Zrcadlo

Cíl: objasnění pojmu předsudky, stereotypy, uvědomit si limity naší tolerance; napomoci žákům vnímat osobní i skupinové předsudky k ostatním lidem a minoritám; uvědomit si, jak „první dojem“ nebo negativní zkušenost poznamenává naše budoucí chování. Doporučení: Předem si ujasnit, do jaké třídy chce lektor tuto techniku použít. Zvážit, zda se hodí do konkrétní třídy, jak na ni budou reagovat žáci např. jiné národnosti. Otázky k diskusi: Jaká jste uplatnili kritéria pro své osobní rozhodnutí? Změnili jste je při práci ve skupině? Jak se vám podařilo se ve skupině dohodnout? Co vám pomáhalo a co vaší dohodě bránilo? Jaké jste hledali argumenty k přesvědčení druhého? Byl někdo, kdo se nenechal přesvědčit? Proč? Hledali jste nějaký kompromis? Jaké stereotypy k možným spolucestujícím se objevovaly? Jak podle vašeho názoru takovéto stereotypy vznikají? Výstupy ze hry: Při hodnocení by měl být vyzdvižen fakt, že na posouzení každého cestujícího nebyl dostatek potřebných informací, které bychom pravděpodobně získali při delším rozhovoru. Přirovnáme to k prvnímu dojmu, stručné informaci z televize, novin. Scénář: Nasedli jste do rychlíku „Tuzemsko“ a vydali se na týdenní cestu z Lisabonu do Znojma. Kupé, ve kterém cestujete, musíte sdílet spolu se třemi dalšími cestujícími. Kterým z níže uvedených cestujících byste dali přednost? 1) Srbský voják z Bosny 2) Obézní švýcarský makléř 3) Italský diskžokej, který má zřejmě spoustu dolarů 4) Afričanka, která prodává kožené zboží 5) HIV – pozitivní mladý umělec 6) Rom cestující na Slovensko 7) Baskický nacionalista, který pravidelně jezdí do Ruska 8) Německý rapper, který vede nezávislý způsob života 9) Slepý muzikant z Rakouska, který neustále hraje na tahací harmoniku 10) Ukrajinský dělník, který se nechce vrátit domů 11) Rumunka ve středních letech, která je bez víza a s ročním dítětem v náručí 12) Holandská svérázná feministka 13) Skinhead ze Švédska, který je zřejmě pod vlivem alkoholu 14) Fotbalový fanoušek z Belfastu, očividně jedoucí na fotbalové utkání 15) Polská prostitutka z Berlína 16) Francouzský farmář jedoucí s košíkem plným pořádně uleželého zapáchajícího sýra 17) Kurdský uprchlík žijící v Německu, který je na cestě do Libye 18) Český emigrant, kterého právě propustili z portugalského vězení Každý si sám vyberte tři cestující, se kterými byste cestovali nejraději, a tři, se kterými by se vám cestovat nechtělo vůbec.

Pomůcky: sudý počet žáků Cíl: Technika slouží k uvolnění, podporuje spolupráci a komunikaci ve třídě. Dalším cílem je uvedení do tématu komunikace a spolupráce, umožňuje společný zážitek. Postup: Lektoři rozdělí žáky do dvojic. Jeden ze dvojice se stává člověkem stojícím před zrcadlem a druhý jeho odrazem. Odraz má opakovat veškeré pohyby dotyčného, tak aby byly co nejvíce shodné a plynulé. Po určité době si žáci jednotlivé role prohodí. Následuje diskuse o technice

34

Výstupy z jednotlivých technik ● Zamilovanost, láska, první pohlavní styk - cíle, témata: - umět mít rád/a sama sebe a vážit si sama sebe - kvalita lásky - soulož není soutěž - právo říci „NE“, stejně jako právo říci „ANO“ - co je zamilovanost, láska (jaké jsou rozdíly) - teoretické informace o antikoncepčních prostředcích, pohlavně přenosných chorobách - jaké mám znalosti? (o pohlavní zralosti) - chtíč vs. láska - homosexuální vztahy, sexuální orientace ●

Partnerské vztahy - cíle, témata: - co to je VZTAH? - význam komunikace ve vztahu - věrnost, respekt, zodpovědnost za sebe / za druhého, tolerance, empatie - rizika nevěry - předčasné partnerské vztahy - nepřevychovám partnera/partnerku - vývoj a budování vztahu - co očekáváme od partnerského vztahu - partnerský vztah jako hodnota

●

HIV/AIDS + další sexuálně přenosná onemocnění - cíle, témata: - informace o sexuálně přenosných onemocněních - rizika, důsledky onemocnění - jak se chránit

35

3 ●

● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ●

průběh onemocnění kontakty na organizace, linky pomoci, lékaře kontext: od JÁ přes ČR k SVĚT pochopení: „týká se to také mne“ – jde o život (můj) jak poznat rizikového partnera? (na co si dát pozor) Literatura k využití při realizaci kurzu

BRŮČKOVÁ, Marie. Příručka HIV poradenství. 1. vyd. Editor Jaroslav Jedlička, Jiří Stupka, Blanka Chmelová. Praha: Státní zdravotní ústav, CEM/PMNP, 2005, 80 s. ISBN 80-707-1259-7. CASTER, M., Information series for HIV-positive people - hiv therapy, London, NAM, 2003, 34 s. Counselling and HIV/AIDS, Geneva, UNAIDS, 1997, 8 s. MAKOVSKÁ-DOLANSKÁ, Pavla, Blanka KORČIŠOVÁ a Viktor MRAVČÍK. Testování infekcí u uživatelů drog v nízkoprahových zařízeních. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004, 25 s. ISBN 80-867-3416-1. HÁJEK, Marcel. HIV/AIDS v chirurgických oborech. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 79 s., barev. příl. ISBN 80-247-0857-4. HIV Průvodce nejen pro gaye, Praha: Česká společnost AIDS pomoc, 55 s. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003, 319 s. ISBN 80-86734-05-61 MONTAGNIERA, L. a kol., AIDS fakta naděje, Praha: Nadace pro život: 1993.64 s., Preventivní materiál, Obvyklé projevy akutní HIV infekce, Praha: Státní zdravotní ústav, 2004 ROZSYPAL, Hanuš. AIDS: klinický obraz a léčba. [1. vyd.]. Praha: MAXDORF-JESSENIUS, 1998, 236 s., barevná příloha. ISBN 80-858-0092-6. VELICA,L., Pre- and post – HIV test Counselling, Bucharest, ARAS, 2006, 148 s. ISBN 973-8942-06-3 Informační a preventivní materiály o problematice HIV/AIDS je možné nalézt zde: http://www.aids-pomoc.cz/info_materialy.htm 3

Závěr Doufáme, že Vám publikace přinesla požadované informace, tak aby mohl být vzdělávací kurz realizován a docházelo tak k posílení preventivních aktivit u žáků a studentů. Pkud byste měli jakékoli dotazy, je možné se na nás obrátit. Kontakty naleznete zde: www.aids-pomoc.cz, http://www.prevcentrum.cz/

Publikaci je možné nalézt v elektronické verzi zde: http://www.aids-pomoc.cz/info_materialy.htm

Použitá literatura a informační zdroje

Publikace o.s. Prev-Centrum: Operační manuál o.s. Prev-Centrum, Programy primární prevence, Koncepce Vzdělávacích aktivit o.s. Prev-Centrum, Programy primární prevence, Koncepce Všeobecné a Selektivní primární prevence o.s. Prev-Centrum, Programy primární prevence, Sborník her a technik o.s. Prev-Centrum, Programy primární prevence.

36

37

POZNÁMKY

38

POZNÁMKY

39

POZNÁMKY

40