V?tší než Šalomoun je zde

V?tší než Šalomoun je zde Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)

V?tší než Šalomoun je zde David Wilkerson July 12, 2004 Podle Ježíše se v Soudný den objeví jistý sv?dek a p?ednese odsuzující sv?dectví proti této sou?asné generaci. Královna ze Sáby se postaví na míst? pro sv?dky a její slova budou odsuzovat: „Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo p?ijela od kon?in zem?, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více? jest tuto nežli Šalomoun“ (Matouš 12:42). Tato královna osloví naši generaci, nás, kte?í žijeme v opravdu posledních dnech. A její odsouzení bude následující: popíše, jak se snažila ze všech sil, jakou snášela bolest, obtíže a strádání, jen aby získala moudrost od Šalomouna. Víš, po celý sv?j život tato žena zoufale pot?ebovala pravdu, která ji osvobodí. A u Soudu bude sv?d?it: „Cestovala jsem z nejzazšího konce zem?, abych se chopila Šalomounovy moudrosti. Vy jste, na druhé stran?, spokojeni s pravdou evangelia a dál nic nepodnikáte. Uprost?ed vás je ten, kdo je mnohem v?tší než Šalomoun. Ale vy jste p?ed ním zav?eli své o?i i uši.“ Kdo p?esn? byla královna ze Sáby? A pro? je tak d?ležité, že se objeví u Soudu? U?enci ?íkají, že to byla arabská panovnice, vládla nad územím známým dnes jako Jemen. Byla to kultura, která si po staletí libovala v hádankách. Mysl Arab? byla neustále zmatena otázkami, na které nedostali odpov??. Tato význa?ná žena se možná ve své duši trápila, že všechny velké otázky života – o Bohu, budoucnosti, smrti – z?stávají bez odpov?di. Pot?ebovala moudrost, která by jí pomohla v?d?t jak žít, vládnout a pomáhat druhým. Ale žádné množství majetku, slávy nebo poradenství nemohlo zodpov?d?t volání její duše. Nejhlubší touhy její duše z?staly neuspokojeny. Potom slyšela o králi Šalomounovi. V celém tehdy známém sv?t? m?l pov?st muže s neuv??itelnou moudrostí. Písmo ?íká, že královna „uslyšela pov?st o Šalomounovi“ (1. Královská 10:1), možná od kupc? nebo námo?ník?, kte?í cestovali do Jeruzaléma. Podle jejich zpráv rozum?l Izraelský král lidské povaze jako nikdo jiný. Byl schopen odpov?d?t na každou otázku a vy?ešit jakýkoliv problém, bez ohledu na to, jak byl složitý. Královna musela být zv?davá: „Kdo je tenhle muž, který mluví s takovou moudrostí a odpovídá na nesnadné otázky o život??“ Její vlastní bohové nemluvili, neslyšeli ani nekonverzovali. Tak se rozhodla: „Musím se dostat k Šalomounovi za každou cenu. Musím se vypo?ádat s t?mito pal?ivými otázkami. Jestliže dokáže vy?ešit hádanky života, potom je tím, kdo zodpoví to, po ?em toužím.“ Královna si vyžádala karavanu, aby ji dovezla do Jeruzaléma vzdáleného n?jakým 1500 mil. Cesta trvala asi 75 dní – v obou sm?rech 150 dní – tém?? p?l roku. A vedla p?es horkou, rozpálenou pouš?. ?elila loupeživým zlod?j?m a neúrodnému pouštnímu terénu bez jakéhokoliv lidského pohodlí. Snášela ho?ce studené noci. Ale nic nemohlo královnu zastavit od dosažení audience u Šalomouna. Museli ji doprovázet vojáci, státní ú?edníci, služebnictvo, kucha?i a tlumo?níci. Velbloudi museli být naloženi jídlem, vodou a dary drahokam? a ko?ení. Celkem vzato karavanu tvo?il „po?et velmi veliký“ (1. Královská 10:2). P?edstav si, jaký to byl pohled na tento veliký doprovod vjížd?jící do Jeruzaléma po m?sících píse?ných bou?í, vysilujícího žáru, neuv??itelných strádání. Hned jak se p?iblížila k hlavnímu m?stu, sp?chali královnu p?ivítat Šalomounovi sloužící se slovy: „Podnikla jste tak dalekou cestu. Prosím, osv?žte se, ob?erstv?te. Náš král pro vás p?ipravil své velké lázn?.“ Pozd?ji byla královna uvedena na Šalomoun?v dv?r. A v?bec neplýtvala ?asem, když se ho ptala na všechny otázky, které ji kdy zmátly. „P?ijela, aby zkusila jeho v pohádkách… p?išla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což m?la v srdci svém“ (1. Královská 10:1–2). Královna mu to všechno p?edložila. A nebyla zklamaná. Písmo ?íká: „Jížto odpov?d?l Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého p?ed králem, na? by jí neodpov?d?l“ (10:3). Šalomoun ji hojn? odpovídal hlubokými, mocnými, objas?ujícími pravdami. Jediné téma nenechal nezodpov?zené. P?edstavuji si, jak se s každou odpov?dí královnina tvá? rozsv?cuje, uv?domuje si: „Tak takhle to je.“ P?edstav si pokoj, který zaplavil její duši, když byly její celoživotní otázky jedna po druhé zodpov?zené. Page 1 of 6


Potom procestovala Šalomounovo království. Z první ruky poznala ?ád, krásu a prosperitu, kterou Šalomounova moudrost p?inesla jeho národu. Spat?ila „i d?m, kterýž byl ustav?l, též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebník? p?isluhujících jemu, i roucha jejich, še?ký?e také jeho, i stupn?, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu“ (10:4–5). Bylo to tak ohromující, že „zd?sila se náramn?“ (10:5). Jednoduše ?e?eno, vzalo jí to dech. Když to do sebe všechno nasála, ?ekla Šalomounovi: „Pravá? jest ?e?, kterouž jsem slyšela v zemi své, o v?cech tvých a o moudrosti tvé, ješto jsem necht?la v??iti ?e?em, až jsem p?ijela a uz?ela o?ima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; p?evýšil jsi moudrostí a dobrotou pov?st tu, kterouž jsem slyšela. Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kte?íž stojí p?ed tebou vždycky, a slyší moudrost tvou. Budiž Hospodin B?h tv?j požehnaný, kterýž t? sob? oblíbil, aby t? posadil na stolici Izraelské… a ustanovil t? králem, abys ?inil soud a spravedlnost“ (10:6–9). Po své okružní cest? nabídla králi všechny dary, které ve své karavan? p?ivezla. Na oplátku jí král otev?el svou pokladnici a ona žasla nad jeho ohromným bohatstvím: „Král také Šalomoun dal královn? z Sáby vedlé vší v?le její, ?ehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským“ (10:13). Když se Ježíš zmi?oval o této královn?, mluvil k zákoník?m a farizej?m Náboženští v?dci za Kristových dn? královnin p?íb?h dob?e znali. Vyu?ovali o n?m ve svých synagogách a v?d?li všechno o její zoufalé touze navštívit Šalomouna. Te? Kristus použil její p?íb?h, aby je varoval: „Ta samá královna z jihu vás odsoudí p?ed nebeským Otcem. P?išla z nejvzdálen?jší ?ásti sv?ta, aby slyšela Šalomounovu moudrost. A hle, v?tší než Šalomoun te? stojí p?ed vámi.“ Opravdu, tato královna se zeptá farizej?: „Jak jste mohli být tak slepí? Pokládali jste Králi všechny své t?žké otázky, dokonce lstivé otázky, snažili jste se ho nachytat. Ale On je všev?doucí B?h v t?le, práv? ten, který dal Šalomounovi jeho moudrost. Stál mezi vámi a vzbuzoval vaše dotazy, usiloval o to, abyste mu otev?eli svá srdce. On za vás dokonce zem?el. Ale vy jste ho necht?li vid?t a odmítli jste slyšet jeho pravdu. Dali jste p?ednost životu ve tm?, protože vaše skutky byly zlé.“ Rád bych v?d?l: obviní tato královna naši generaci ze stejného h?íchu? ?ekne: „Vid?la a slyšela jsem moudrost muže, který žil v mé dob?, a jeho slova zm?nila m?j život. M?la jsem u n?j jen jedno slyšení a on zodpov?d?l všechno, co jsem m?la na srdci. V?d?l o všech problémech, starostech a obavách v mém život? a jeho pravda m? zbavila všech mých zmatk?.“ „Ale p?išel ?as, kdy jsem musela tohoto muže opustit. Ale vy ne. Uprost?ed vás žil B?h a vy jste m?li stále p?ístup k jeho moudrosti. Navíc je Král Ježíš nekone?n? v?tší než Šalomoun. A máte Jeho Slovo, které k vám mluví o všem ve vašich životech. Chce, aby vám to Slovo p?ineslo úlevu, aby vám pomohlo, aby vám dodalo pokoj a radost.“ „Tak vás neustále zve ke svému hodovnímu stolu. Nemusíte cestovat 1500 mil, abyste se tam dostali. On p?išel k vám, a nežádá vás o dary nebo drahé kamení. Všechno, co od vás chce, je, abyste mu p?inesli svá b?emena. Chce slyšet o vašich starostech, chce o vás pe?ovat, odpov?d?t na vaše trápení. Jediné, co od vás žádá, po ?em touží, je vaše modlitba a chvála.“ „Když jsem byla v Šalomounov? paláci, vid?la jsem, jak byli jeho služebníci š?astní. P?icházeli ke královské tabuli denn? a rádi nasávali jeho moudrost. Soust?ed?n? naslouchali každému jeho slovu s velikou úctou. A když p?icházeli do chrámu uctívat, m?li svatou báze?. Byl to tak skv?lý pohled, že to bralo dech. Slyšela jsem o Šalomounovi veliké v?ci, ale nic m? nep?ipravilo na to, co zažiji v jeho p?ítomnosti.“ „Ale vaše generace, to je zcela odlišný p?íb?h. Pokud jde o vašeho Krále, jste neuctiví, lehkomyslní a frivolní. Máte p?ístup k Jeho skv?lé moudrosti, Jeho veškeré spravedlnosti a svatosti, ale den za dnem Ho ignorujete. Jak m?žete být spokojení s takovými tesklivými, bojácnými životy? Máte ve svém st?edu Zdroj svých odpov?dí. On je mnohem v?tší než Šalomoun!“ Dovol, abych se t? zeptal: kdy jsi naposledy prožil posvátnou úctou napln?ný zážitek s Ježíšem? Kdys byl tak okouzlen jeho usmi?ující moudrostí, která p?ináší pokoj, že ti to až bralo dech? Kdy jsi naposledy ?ekl: „Nic, co jsem se nau?il o Kristu, m? nep?ipravilo na tento zážitek s Ním. Vy?ešil mé pochybnosti a p?inesl mi dokonalou radost“? Ježíš nám v této pasáži ?íká: „Jestliže vyznáváš, že jsi m?j následovník, musíš sám sob? položit jistou otázku.“ Page 2 of 6


My všichni dnes musíme zodpov?d?t jednu rozhodující otázku: „Jestliže je ten, který je v?tší než Šalomoun, ve mn?, je možné, že by m? nechal ve zmatku? Jestliže je jeho moudrost stále k dispozici, usiluji o ni tak horliv? jako královna vyhledávala Šalomounovu moudrost?“ V??ím, že se nás královna ptá: „Jestliže byl Šalomoun ochoten naslouchat všem mým dotaz?m, což by byl tv?j Král n?jak mén? ochotný slyšet ty tvé? Jestliže byl Šalomoun tak trp?livý, aby mi odpov?d?l na vše, co m? zajímalo, cožpak by tv?j všemohoucí Pán nep?evzal tím spíš tvá b?emena? Jak by mohl být Ježíš mén? ochotný k tob? mluvit, dát ti svou moudrost a vedení?“ Pravdou je, že B?h dnes stále ješt? mluví ke svému lidu. A mluví tak jasn?, jako to ?inil ve Starém zákon?, nebo k apoštol?m ?i k první církvi. Ale my si musíme uv?domit jednu v?c: B?h si vybírá mluvit jen k t?m, kdo mají uši k slyšení. Dovolte, abych to vysv?tlil. ?tvrtá kapitola Marka nám ?íká, že Kristus „u?il [zástupy] mnohým v?cem v podobenstvích“ (4:2). V této pasáži vypráví Ježíš podobenství o rozséva?i, o muži, který rozséval semeno na poli. Ale když p?íb?h zakon?il, zástupy byly zmatené. Lidé byli zv?daví: „Kdo je ten rozséva?, kterého popisuje? A co p?edstavuje to semeno? Všechno to povídání o ptácích, ?áblech, trnité a skalnaté zemi, dobré p?d? – o ?em to je?“ Ježíš jim to nevysv?tlil. Místo toho nám Písmo ?íká: „I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš“ (4:9). Jen u?edníci a zbytek n?kolika dalších hledali odpov?di. Tak p?išli pozd?ji k Ježíši a ptali se ho na význam podobenství: „A když pak byl sám, tázali se ho ti, kte?íž p?i n?m byli, se dvanácti, na to podobenství“ (4:10). Tehdy si Kristus ud?lal ?as, aby jim dal odpov?di na to, co je trápilo (viz 4:14–20). Vidíš, co se v této scén? d?je? Ježíš zástupu zjevil pravdu, slyšeli slovo promluvené p?ímo z Božích úst, p?esto je to zmátlo. Možná se divíš: „Pro? Ježíš nevysv?tlil podobenství jasn?ji?“ Klí? nalézáme o n?co dál v té samé kapitole: „A bez podobenství nemluvil jim“ (4:34). V??ím, že Ježíš ?íkal: „Chceš-li rozum?t mému slovu, musíš za mnou chodit pro odpov?di, usilovat o n?. A musíš p?ijít jako královna ze Sáby: s hladem po pravd?, která t? osvobodí. Já ti dám všechna zjevení, která pot?ebuješ. Ale ty ke mn? musíš p?ijít s pronásledujícíma, pozornýma ušima.“ P?edstav si, co se stalo s v?tšinou toho zástupu poté, co šli dom?. Sousedé je obklopili, toužili v?d?t, co Ježíš ?ekl: „Jaké p?inesl poselství? ?ekn?te nám všechno, co jste se nau?ili.“ Ti, kdo ho slyšeli, mohli možná zopakovat jeho podobenství. Ale jejich slova byla mrtvá, bez života, bez jakéhokoliv ú?inku nebo život m?nící moci. V??ím, že totéž se dnes d?je v Kristov? církvi. Slovo, které p?ichází z mnoha kazatelen, je mrtvou literou bez jakéhokoliv zjevení Ducha svatého nebo moci k osvobození z h?íchu. Když jdou potom lidé dom?, mnozí z nich pouze reprodukují slovo, které slyšeli, ale není v tom život Ducha. Jaký je to kontrast k hladu u?edník? a ostatních, kte?í z?stali v této scén? následovníky Krista. Tito lidé p?edstavují každého, kdo hladoví po Božím slov? a kdo soustavn? stíhá Ježíše, a? ho to stojí cokoliv. Zahrnují „spole?nost královny ze Sáby,“ služebníky, kte?í cht?jí Kristovo život m?nící zjevení. Jak Kristus odpovídá na jejich pronásledování? ?íká: „Vám? jest dáno znáti tajemství království Božího, ale t?m, kte?íž jsou vn?, v podobenství všecko se d?je“ (Marek 4:11). ?ecké slovo pro tajemství tady znamená tajnosti. Krátce: Kristus zjevuje své tajnosti pouze t?m, kdo hladoví po pravd?, která m?ní život. ?íká: „Chceš-li odpov?di na své t?žké otázky, pronásleduj m?, stíhej m?. Trav se mnou ?as. Já ti zjevím své Slovo a ukáži ti pravdu, kterou jiní nevidí.“ Kdo jsou tedy ti, „kte?íž jsou vn?“ (Marek 4:11)? Ježíš mluví o zástupech lidí, kte?í nejsou ochotní na N?j ?ekat. Necht?jí se vzdát svého pohodlí, aby ud?lali to, co je nezbytné k vytrénování svých uší, aby slyšeli Jeho hlasu. Možná chodí pravideln? do církve a hledají Pána, aby vyhov?l všem jejich lidským pot?ebám. Ale nemají zájem poznat jeho hlas, mimo jeho schopnost je zaopat?it. Jeho osvobozující pravda pro n? z?stává záhadou, sérií nerozlušt?ných hádanek. Satanova sou?asná válka proti Božímu lidu je zam??ená na naši víru ?áblova hrozba dnešní církvi jde mnohem dál, než je povode? špíny, kterou vylil na Zem. Je v?tší než materializmus, závislosti nebo intenzivní pokušení. Naše bitva je bitvou o víru. ?ím víc p?iložíš své srdce k hledání Ježíše, tím prudší budou útoky Satana na tvou víru.

Page 3 of 6

V?tší než Šalomoun je zde Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) V nedávných m?sících jsem slyšel vyznání od zbožných svatých, kte?í mluví o strašných útocích na svou mysl. Jsou sužováni šípy pochyb a nejistoty a trvale otravováni pochybnostmi o Boží v?rnosti. ?íkají si, zda se zajímá o jejich stagnující služby, jejich sužovaná manželství, o jejich d?ti, které se ocitly na scestí. Mnozí jsou tém?? zvikláni ve svém postupu vp?ed, kolísají ve své ví?e, myslí si: „Nevím, jestli mohu pokra?ovat.“ Tehdy jsem ?etl také dopis od drahé 81-leté ženy, která nám napsala: „M?j manžel je sžírán rakovinou kostí. M?j syn umírá na AIDS. A já pomalu ch?adnu na cukrovku.“ Když jsem ?etl o všem, co tato rodina snáší, pot?ásl jsem v údivu hlavou: „Je v?bec možné, aby si udržela svou radost? Je toho víc, než m?že kdokoliv vydržet. Jist? ji B?h zbaví jejího nedostatku víry.“ Pak jsem ?etl poslední odstavec jejího dopisu: „Navzdory tomu všemu je B?h v?rný. Nikdy neselhal v žádném slov?, které nám zaslíbil. P?edali jsme svého syna do Ježíšových rukou. A te? ?ekáme na den, kdy uvidíme našeho požehnaného Pána tvá?í v tvá?.“ Ano, tato bitva je celá o ví?e. Vysv?tlení vidíme v 8. kapitole Marka, když Ježíš práv? nakrmil 4000 lidí sedmi bochníky chleba a n?kolika rybami. Poté nastoupil se svými u?edníky na lo? a plavili se na druhý b?eh: „I zapomenuli s sebou vzíti chleb?, a nem?li než jeden chléb s sebou na lodí. Tedy p?ikazoval jim, ?ka: Vizte a piln? se šet?te kvasu farizejského a kvasu Herodesova. I p?emyšlovali, ?kouce jeden k druhému: Chleba nemáme.“ „A znaje to Ježíš, ?ekl jim: Co p?emyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ješt? neznáte, ani rozumíte? Ješt? máte oslepené srdce vaše? O?i majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, že jsem p?t chleb? lámal mezi p?t tisíc?? A kolik jste plných koš? drobt? sebrali? ?ekli jemu: Dvanácte. A když také sedm chleb? lámal jsem mezi ?ty?i tisíce, kolik jste plných koš? drobt? vzali? I ?kou jemu: Sedm. I ?ekl jim: Kterakž tedy ješt? nerozumíte?“ (Marek 8:14–21). Ježíš jim p?ipomínal: „Copak jste zapomn?li, kdo já jsem? Práv? jste m? vid?li, jak jsem rozmnožil n?kolik bochník? a ryb, abych nakrmil zástupy. Jak jste mohli zapomenout na takový zázrak? ?ekl jsem vám, že v?tší než Šalomoun je uprost?ed vás. Kdy se vám rozb?eskne, že B?h je s vámi stále, v každé krizi? Máte o?i, ale nevidíte.“ Jak to musí našeho Pána zarmucovat, když zapomínáme na Jeho minulá vít?zství v našich životech, na všechny Jeho zázraky vysvobození. Nazval nás svými p?áteli (viz Jan 15:15), ale ve své krizi ?asto na všechno, co se týká jeho v?rného p?átelství, zapomínáme. Proto Ježíš varoval své u?edníky p?ed kvasem farizej?. V podstat? jim ?ekl: „Jestliže ke mn? p?icházíte se závažnými otázkami, neo?ekávejte, že vám odpovím, máte-li v srdci nevíru. Máte ke mn? p?icházet s d?v?rou a vírou, v??it, že jsem v?tší než Šalomoun.“ V jiné scén? ze 4. kapitoly Marka u?edníci op?t p?eplouvali jezero. Tentokrát „se stala bou?e veliká od v?tru, až se vlny na lodí valily, takže se již napl?ovala lodí“ (Marek 4:37). P?íval vln zaplavil ?lun a zoufalí u?edníci chvatn? vylévali vodu z lodi. Byli to zkušení rybá?i a velice brzy poznali, že jejich životy jsou v nebezpe?í. Tak rychle vzbudili Ježíše, který spal na zádi lodi, a volali: „Mist?e, utoneme!“ Když vidím, jak se Ježíš probouzí ze spánku, mé t?lo touží, aby u?edníky povzbudil: „Jsem tak rád, že jste m? vzbudili. Tohle je vážné. Moji ubozí brat?i, je mi líto, že jsem vás nechal snášet tuto bou?i tak dlouhý ?as. Odpus?te, že jsem nejednal d?ív. Doufejte, snad jste si nemysleli, že se o vás ve vaší krizi nepostarám.“ Ne, Ježíšova reakce byla práv? opa?ná. On u?edník?m vy?inil! „Pro? se tak bojíte? Což ješt? nemáte víry?“ (4:40). P?edstav si, co si tito muži v tu chvíli mysleli: „Skute?n? Ježíš o?ekával, že budeme stát ve stoupající vod? po pás a nebudeme se bát? Tohle je nejhorší bou?e, kterou jsme zažili. Vlny nás zaplavují, lo? se co nevid?t potopí. O?ekávalo se snad od nás, že v této, podle všech p?íznak? beznad?jné, situaci budeme trénovat víru?“ Odpov?? je: „Ano, naprosto!“ Ježíš zkoušel jejich víru. Cht?l v?d?t: „Budou mi tito následovníci v??it tvá?í v tvá? smrti? Budou se držet své víry ve mn??“ V t?le Kristus možná spal. Ale On byl také B?h a Hospodin nikdy nespí: „Aj, ned?íme?, ovšem nespí ten, kterýž ost?íhá Izraele“ (Žalm 121:4). Práv? te? je možná tvá lo? plná vody, tvá situace je naprosto beznad?jná. Bou?e, která zu?í kolem tebe, je možná d?siv?jší než všechno, ?emu jsi ve svém život? ?elil. Ale On je stále ješt? B?h, a ten, který je v?tší než Šalomoun, je s tebou. Máš Jeho p?ítomnost. On je Pánem nad každou bou?í, a On použije tuto bou?i, aby t? p?ezkoušel. On dopouští tvou krizi, aby vid?l, co je ve tvém srdci. Možná si myslíš: „Ale co když se má lo? skute?n? potopí? Co pak?“ Uvažuj o Pavlov? p?íkladu ve Skutcích. Jeho Page 4 of 6

V?tší než Šalomoun je zde Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) lo? se potopila a on o sv?j život nep?išel. Vlastn? se držel Božího slova, které mu B?h dal uprost?ed této bou?e: „Lo? se potopí, ale já ti dám životy všech, kdo jsou na palub?.“ Když bou?e skon?ila, byl B?h oslaven pro svou v?rnost. A následovaly veliké zázraky doprovázené mocným probuzením (viz Skutky 28:1–10). Ano, Pán možná dopustí, abys snášel n?co, co vypadá naprosto katastrofáln?. Ale ty p?ežiješ – a tvá víra také – pokud Mu budeš d?v??ovat. Tvoje lo? se možná potopí, ale B?h ti dá sílu, abys doplaval na b?eh, jako to ud?lal pro Pavla. Všechno, co m?žeš ztratit, je materiální a B?h to m?že snadno nahradit. On vlastní v?tší, lepší lod? a m?že ti požehnat mnohem víc než je všechno, cos možná ztratil. Musím p?ipustit, že když jsem ?etl o Ježíšov? kárání u?edník?, myslel jsem si: „Pane, to není fér. Dostávám dnes dopisy od lidí, kte?í ?elí svým vlastním strašným katastrofám. Ztrácejí své domovy, svá zam?stnání, své milované. Jist? neo?ekáváš, že z?stanou plní víry.“ Potom mi Duch svatý p?ipomenul n?které chudobné oblasti, které jsem navštívil. Vid?l jsem lidi, kte?í žili v chatr?ích a spali na špinavé zemi, p?esto m?li radost, kterou jsem nikde jinde nevid?l. Radovali se z Boží každodenní v?rnosti a to bylo d?vodem jejich p?ekypující víry navzdory všem jejich zkouškám. Dnes existuje veliké odpadání od víry a d?v?ry v toho, kdo je v?tší než Šalomoun Toto veliké odpadlictví je prorokováno v Písmu. Pavel varuje: „Nesvodiž vás žádný nižádným oby?ejem. Nebo? nenastane den Pán?, než až prve p?ijde odstoupení“ (2. Tesalonickým 2:3). Ve Starém zákon? nám Pán uvádí p?íklad toho, co se dnes d?je t?m, kdo odpadají od víry v Boží moc, která jedná v jejich prosp?ch. Ve 14. kapitole 2. Paralipomenon ?elil Aza milionové armád? Etiopan?. Ale král m?l velkou víru: „Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a ?ekl: Hospodine, není? pot?ebí tob? velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž nám, Hospodine Bože náš, nebo? v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme proti množství tomuto. Hospodine, ty jsi B?h náš“ (2. Paralipomenon 14:11). Co se stalo potom? „I ranil Hospodin Mou?eníny p?ed Azou“ (14:12). Jak velikou víru m?l Aza! Po mnoho dalších let „nebylo války až do léta t?idcátého pátého kralování Azova“ (15:19). Po léta chodil Aza p?ed Pánem ve ví?e a to p?ineslo Judsku prosp?ch. Veliký klid a mír byl po celé zemi a tento mír byl sv?dectvím pro sv?t. Hladoví lidé z okolních národ? brzy zaplavili Judu, protože v?d?li, že Aza chodí s Bohem. Potom, ve t?icátém šestém roce své vlády, stál Aza tvá?í v tvá? další krizi. Izraelský král povstal proti Azovi, zajal Rama ve snaze p?erušit všechny obchody s Jeruzalémem. Plánem bylo vyhladov?t Judsko k poslušnosti. Aza z?stal zcela bez ochrany, ale tentokrát se ve své krizi neobrátil k Hospodinu. Místo aby se modlil za Boží vedení a radu, obrátil se na Syrského krále. Vým?nou za pomoc Sýrie otev?el Aza Izraelskou pokladnici a vyprázdnil všechno národní zlato a st?íbro. A tak bylo Judsko osvobozeno od svého nep?ítele, ale ne Hospodinem. Slávu to p?ineslo cizí armád? ze Sýrie. A te? bylo sv?dectví Judy pro sv?t o Boží moci pry?. K Azovi p?išel spravedlivý prorok s tímto sžíravým slovem: „Zpolehl jsi na krále Syrského, a nezpolehl jsi na Hospodina Boha svého… O?i zajisté Hospodinovy spat?ují všecku zemi, aby dokazoval síly své p?i t?ch, kte?íž jsou k n?mu srdce up?ímého. Blázniv? jsi u?inil v té v?ci, protož od toho ?asu budou proti tob? války“ (16:7,9). Jsem p?esv?d?en, že mnoho dnešních k?es?an? má dnes trápení ze stejného d?vodu, jako m?l Aza. Ve svých duších bojují, protože se vzdali víry kv?li své sebed?v??e. Ale faktem je, že není možné, aby m?l následovník Ježíše víru v jakýkoliv jiný zdroj a nem?l trápení. Kristovo varování je jasné: V?tší než Šalomoun je mezi vámi. A my mu máme v??it, naprosto mu d?v??ovat a vydat sami sebe zcela do Jeho pé?e. On bude bojovat naše bitvy a jednat s našimi nep?áteli. Potom tu již nebudou žádné války, protože On je za nás všechny vy?ídí: „P?ítrž ?iní boj?m“ (Žalm 46:9). V?tší než Šalomoun se ve tv?j prosp?ch ukáže mocný, pokud Mu budeš d?v??ovat.

Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/1797/ Page 5 of 6


Page 6 of 6

V?tší než Šalomoun je zde

Recommend Documents