BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE THAYA

BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE – THAYA BILATERALES PROJEKT DYJE – THAYA Posouzení ekologického stavu a vypracování návrhů opatření pro ochranu nebo zlepšení ekologického stavu vod Beurteilung des ökologischen Zustands und Entwurf von Schutz- oder Verbesserungsmaßnahmen für den ökologischen Zustand der Gewässer Spolufinancováno z prostředků EU – fondu ERDF Gefördert mit EU-Mitteln – ERDF ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

1

Autoři příspěvků české části projektu: Adámek Zdeněk Beránková Danuše Brtníková Helena Dzuráková Miriam Forejtníková Milena Autoři příspěvků rakouské části projektu: Robert Konecny Gerhart Käfel Autoři fotografií české části projektu: Beránková Danuše Brtníková Helena Dzuráková Miriam Forejtníková Milena Heteša Jiří Neruda Pavel Žák Josef Fotografie rakouské části projektu poskytli: Technisches Büro Spindler Atelier Oberhofer Heike Schultz Kartengrundlagen: T. G. Masaryk Water Research Institute Brno Bearbeitung der Karten: Knoll – Planung & Beratung ZT GmbH Knoll – Planung & Beratung ZT GmbH Partnerské organizace účastnící se projektu: Rakouská republika: Umweltbundesamt GmbH Nationalpark Thayatal GmbH Česká republika: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Český hydrometeorologický ústav Krajský úřad Jihomoravského kraje Povodí Moravy, s. p. Správa Národního parku Podyjí Adresa webových stránek projektu: www.project-dyje-thaya.info Zpracoval: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. www.vuv.cz Grafický design: KONTURA DESIGN Vydal: Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

Úvod

EINLEITUNG

Tato publikace si klade za cíl informovat o českorakouské přeshraniční spolupráci odborných institucí při realizaci směrnice 2000/60/ES ustavující rámec činnosti Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice je nástrojem k harmonizaci vodohospodářských aktivit v rámci Evropské Unie. Jejím centrálním tématem je posouzení ekologického stavu vod a na to navazující vypracování návrhu opatření s konečným cílem zajistit dosažení dobrého chemického a ekologického stavu vodních útvarů na území členských států do roku 2015. Bilaterální projekt Dyje/Thaya se v období 06/2006 – 06/2008 zabýval hodnocením ekologického stavu vodních útvarů v oblasti hraničního vodního toku Dyje. Projekt měl schválenou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci programu INTERREG IIIA. Český projekt byl podporován Ministerstvem životního prostředí a za koordinace Výzkumného ústavu vodohodpodářského, v.v.i. na něm dále spolupracovaly následující instituce: Povodí Moravy, s.p., Český hydrometeorologický ústav, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Správa Národního parku Podyjí, Ústav biologie obratlovců AV ČR. Koordinátorem rakouské části projektu byl Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň. Financování rakouských projektových nákladů převzaly následující subjekty: Spolková země Dolní Rakousko, Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí a vodohospodářství, národní park NP Thayatal i ERDF. Povodí řeky Dyje, jehož částí se projekt zabývá, leží současně na území České republiky a Rakouska. Spolupráce na hraničních vodách mezi Českou republikou a Rakouskou republikou je upravena mezistátní smlouvou a zastřešujícím orgánem této spolupráce je Česko – rakouská komise pro hraniční vody, která na svých zasedáních projednává otázky úpravy a udržování hraničních vodních toků, udržování

Bilaterální pracovní jednání Bilaterale Arbeitsbesprechungen

Diese Veröffentlichung möchte, über die tschechischösterreichische grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Fachinstitutionen bei der Umsetzung der Richtlinie 2000/60/EG zur Schaffung eines Ordnungsrahmens für Maßnahmen der Gemeinschaft im Bereich der Wasserpolitik zu informieren. Die Richtlinie ist ein Instrument zur Abstimmung der wasserwirtschaftlichen Aktivitäten in der Europäischen Union. Ihr zentrales Thema ist die Beurteilung des ökologischen Zustands der Gewässer und die darauf folgende Erarbeitung eines Maßnahmenplans mit dem Ziel, einen guten chemischen und ökologischen Zustand von Wasserkörpern auf dem Gebiet der Mitgliedsstaaten bis 2015 zu erreichen. Das bilaterale Projekt Dyje/Thaya befasste sich im Zeitraum 06/2006 – 06/2008 mit der Bewertung des ökologischen Zustands der Wasserkörper im Bereich des Grenzwasserlaufes Dyje/Thaya. Das Projekt würde mit Mitteln aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE) im Programm INTERREG IIIA gefördert wurde vom Umweltministerium gefördert und von den folgenden Institutionen durchgeführt: Povodí Moravy, s.p. (Verwaltung des Einzugsgebiet der March), das Tschechische hydrometeorologische Institut, das Verwaltungsamt der Südmährischen Region und die Verwaltung des Nationalparks Podyjí. Der Koordinator des österreichischen Projektteils war das Umweltbundesamt Wien. Die Finanzierung der österreichischen Projektkosten übernahmen folgende Subjekte: Bundesland Niederösterreich, Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt- und Wasserwirtschaft, Nationalpark Thayatal und EFRE. Das Einzugsgebiet der Thaya, mit dessen Teil sich das Projekt befasst, liegt auf dem Gebiet Tschechiens und Österreichs. Die Zusammenarbeit an den Grenzgewässern zwischen der Tschechischen Republik und der Republik Österreich ist mit einem internationalen Vertrag geregelt. Das Dachorgan für diese Zusammenarbeit ist die tschechisch-österreichische Grenzgewässerkommission, die Fragen der Herrichtung und Erhaltung der Grenzgewässer, der Reinhaltung der Grenzgewässer, die Fragen der Hydrologie und der wasserwirtschaftlichen Studien und Planungen in ihren Sitzungen diskutiert. Das Projektziel in dem tschechischen Teil war es, biologische, hydromorphologische und chemische sowie physikalisch-chemische Komponenten für eine Klassifikation des ökologischen Wasserkörperzustands der Thaya im grenznahen Gebiet zu bewerten. Ein wichtiges Ziel in Übereinstimmung mit der Rahmenrichtlinie war der Vergleich methodischer Vorgänge und Ergebnisse der beiden Partnerseiten sowie die Formulierung möglicher Maßnahmenvorschläge zur Lösung der festgestellten Probleme. Ein wichtiger Teil war die Öffentlichkeitsarbeit in der Region zum

ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT

3

čistoty hraničních vod, otázky hydrologie, vodohospodářských studií a plánování. Cílem projektu v české části bylo zhodnotit biologické složky, hydromorfologické složky a chemické a fyzikálně chemické složky pro klasifikaci ekologického stavu vodních útvarů na řece Dyji v příhraniční oblasti. V souladu s Rámcovou směrnicí bylo důležitým cílem porovnání metodických postupů a výsledků obou partnerských stran a také formulování možných návrhů opatření k řešení zjištěných problémů. Důležitou součástí bylo informování veřejnosti v daném regionu o probíhajícím projektu a jeho výstupech. Získané výsledky tohoto projektu mají charakter expertního hodnocení, nejsou součástí Plánu oblasti povodí Dyje, ale rozvíjejí některé postupy a alternativní metody, které mohou být dále využity v procesu vodohospodářského plánování na území obou států. Tématicky byly jednotlivé aktivity projektu rozčleněny do pracovních skupin pro abiotický stav, biotický stav, pro práci s veřejností a management projektu.

laufenden Projekt und seinen Ergebnissen. Die erhaltenen Projektergebnisse entsprechen einer Expertenbeurteilung, sie sind kein Bestandteil des „Plans für das Einzugsgebiet der Thaya“. Es wurden einige Vorgänge und alternative Methoden entwickelt, um eine weitere Anwendung im Prozess der wasserwirtschaftlichen Planung auf dem Gebiet der beiden Staaten zu finden können. Die Projektaktivitäten wurden in thematische Arbeitskreise für den abiotischen Zustand, den biotischen Zustand, für die Öffentlichkeitsarbeit und das Projektmanagement aufgeteilt.

Pramen Moravské Dyje Quelle der Mährischen Thaya

4


GIS PROJEKT GIS PROJEKT

V rámci bilaterálního projektu Dyje/Thaya bylo dohodnuto vybudování společného GIS projektu jako zastřešujícího článku pro jednotlivé expertní skupiny. Jeho význam spočívá především v možnosti lokalizace odběrných profilů, tvorbě tematických map a grafických výstupů a prezentaci dílčích i finálních výsledků projektu. Pro jeho realizaci bylo po dohodě s rakouskými partnery vybráno prostředí ArcGIS 9.2. Na začátku projektu bylo nutné vyřešit hlavně otázku harmonizace souřadnicových systémů a dat obecně. Dohodli jsme se vybudovat GIS ve společném evropském terestrickém referenčním systému ETRS-89 s použitím metody permanentní transformace dat z obou národních systémů. Co se týká dat, oba státy disponují vlastními datovými sadami s rozdílnou podrobností a různým stavem aktualizace. Bylo proto nutné rozhodnout, data kterého státu se použijí pro grafickou reprezentaci řeky Dyje a jejich přítoků v hraniční oblasti, aby přitom zůstala zachována kontinuita dat. VÚV T.G.M., v.v.i. je tvůrcem a správcem Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD). Tato data byla vytvořena s přesností a podrobností Základní mapy ČR 1:10 000 a v současné době probíhá harmonizace v hraničních oblastech. Rakouská strana používá vrstvu vodních toků v měřítku 1:50 000. Vzhledem k tomu, že česká strana má k dispozici podrobnější a aktuálnější data sítě vodních toků, jsou v přeshraničním území použita tato. V ostatních oblastech a tematických vrstvách disponuje každý stát vlastními podklady (rastrové základní mapy, výškopis, vodní toky a plochy, síť odběrových míst, bodové zdroje znečištění, informace o využití území). Na základě představ a potřeb obou projektových partnerů byl také dohodnut společný datový „rámec“ i adresářová struktura pro všechny existující i nově vznikající datové vrstvy na české i rakouské straně. V závěrečných fázích celého projektu po sběru, analýzách a konečném vyhodnocení dat, byly vytvořeny výstupní datové sady, které jsou graficky vizualizovány do finálních map.

Im Rahmen des bilateralen Projektes Dyje/Thaya wurde die Erstellung eines gemeinsamen GIS-Projektes als einer Plattform für die jeweiligen Expertengruppen vereinbart. Seine Bedeutung besteht in erster Linie in der Möglichkeit, Entnahmeprofile zu orten, thematische Karten und grafische Outputs zu erstellen sowie Teil- und Endergebnisse des Projektes zu präsentieren. Für seine Umsetzung wurde in Absprache mit dem österreichischen Partnern die Umgebung ArcGIS 9.2 gewählt. Am Projektanfang war es vor allem notwendig, die Abstimmung der Koordinatensysteme und der Daten im Allgemeinen zu lösen. Wir einigen uns darauf, das GIS im gemeinsamen europäischen terrestrischen Referenzsystem ETRS-89 mit Anwendung der Methode der permanenten Datentransformation aus den beiden nationalen Systemen zu erstellen. Was die Daten betrifft, verfügen beide Länder über eigene Datensätze mit einer unterschiedlichen Ausführlichkeit und einem unterschiedlichen Fortschreibungsstand. Es war daher zu entscheiden, welche Datensätze für die grafische Präsentation des Flusses Thaya und seiner Zuflüsse im grenznahen Gebiet zu verwenden sind, um eine Datenkontinuität zu erhalten bleibe. Das Institut VÚV T.G.M., v.v.i. ist Verfasser und Verwalter der Digitalen wasserwirtschaftlichen Datenbank (DIBAVOD). Diese Daten wurden mit Genauigkeit und Ausführlichkeit der Grundkarte der Tschechischen Republik ČR 1:10 000 erstellt, und zurzeit erfolgt ihre Abstimmung für die grenznahen Gebiete. Die österreichische Seite verwendet die Schicht der Wasserläufe im Maßstab 1:50 000. Da die tschechische Seite ausführlichere und aktuellere Daten des Gewässernetzes zur Verfügung hat, werden für die grenznahen Gebiete eben diese Daten verwendet. Auf anderen Gebieten und thematischen Schichten verfügt jedes Land über eigene Unterlagen (Raster-Grundkarten, Höhenplan, Wasserläufe und -flächen, Netz der Entnahmestellen, punktuelle Verschmutzungsquellen, Informationen von Gebietsnutzungen). Aufgrund der Anliegen und Bedürfnisse der beiden Projektpartner wurden ebenfalls ein gemeinsamer „Datenrahmen“ und eine gemeinsame Verzeichnisstrategie für alle bestehenden und neu erstellten Datenschichten auf der tschechischen und österreichischen Seite vereinbart. In den Abschlussphasen des Projektes, nach der Datensammlung und -analysen sowie schließlich der Datenauswertung, wurden Datensätze, die in endgültigen Karten grafisch visualisiert sind, als Ergebnis erstellt. Příklad tématické mapy – mapa odběrových profilů) Beispiel einer thematischen Karte – Karte der Entnahmeprofile


5

ABIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU ABIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS

Hodnocení chemických a fyzikálně chemických složek Pro hodnocení byla použita data z monitorovací sítě situačního monitoringu z roku 2006. Na toku Moravské Dyje se jednalo o profil Písečné, na Dyji profily Podhradí, Dyje – Jevišovka a Pohansko. U dalších dvou

vložených monitorovacích profilů na řece Dyji na začátku a na konci oblasti Národního parku Podyjí: Zadní Hamry – střelnice a Devět Mlýnů – jez Papírna byl proveden jednorázový odběr a stanoveno požadované spektrum ukazatelů. Metodika posuzování vycházela z materiálu Základní teze pro stanovení cílů a metod hodnocení stavu útvarů povrchových a podzemních vod pro potřeby zpracování prvních plánů povod. Hodnoceny byly všeobecné parametry (teplotní a kyslíkové poměry, slanost, acidobazický stav, živinové podmínky), pro které jsou limity stanoveny v závislosti na typologii vodních útvarů a dále specifické znečišťující látky. Ze 6 sledovaných profilů vyhověly požadavkům dva a to Podhradí a Zadní Hamry – střelnice. Důvodem zhoršeného stavu a tím nesplnění daných požadavků byly zejména všeobecné parametry, konkrétně především nadlimitní koncentrace síranů a celkového fosforu. Hodnocení hydromorfologických složek V minulosti se kvalita řek hodnotila převážně na základě míry znečištění vody cizorodými chemickými látkami. Postupně se pohled měnil a vodní toky jsou nyní chápány komplexněji jako životní prostředí biologických společenstev a to nejenom vlastní voda, ale i okolí toku. Hydromorfologie se zabývá fyzikálními a hydrologickými charakteristikami řek. Hodnocení hydromorfologického stavu toků je zaměřeno na odhalení míry

6

Die hydromorphologischen Komponenten wie die chemischen und physikalisch-chemischen Gütekomponenten werden in der Rahmenrichtlinie als unterstützende Systeme verstanden, welche eine Umgebung für die biologischen Gütekomponenten bilden. Bewertung der chemischen und physikalisch-chemischen Komponenten Für die Bewertung wurden Daten aus dem Überwachungsnetz des Lagemonitorings aus dem Jahre 2006 verwendet. An der Mährischen Thaya handelte es sich um das Profil Písečné, an der Thaya um die Profile Podhradí, Thaya – Jevišovka und Pohansko. Bei zwei weiteren eingeschalteten Überwachungsprofilen an der Thaya am Anfang und Ende des Nationalparks Podyjí (Zadní Hamry – Střelnice und Devět Mlýnů – Wehranlage Papírna) wurde eine einmalige Entnahme durchgeführt und das erforderliche Kennzahlenspektrum festgelegt. Die Bewertungsmethodik basierte auf den „Grundthesen für die Festlegung von Zielen und Methoden der Bewertung des ökologischen Zustands der Oberflächen- und Grundwasserkörper für die Bearbeitung der ersten Pläne des Einzugsgebiets (VÚV T.G.M., v.v.i., 2007). Es wurden allgemeine Parameter (Temperatur- und Sauerstoffverhältnisse, Salzhaltigkeit, azidobasischer Zustand, Nährstoffzustände), für welche Grenzwerte in Abhängigkeit von der Typologie der Wasserkörper festgelegt wurden, sowie spezifische Schadstoffe bewertet. Von sechs überwachten Profilen haben zwei die Ansprüche erfüllt, und zwar Podhradí und Zadní Hamry – Střelnice. Der Grund des verschlechterten Zustands, und daher der Nichterfüllung der gestellten Ansprüche, sind hauptsächlich die allgemeinen Parameter, insbesondere übermäßige Konzentrationen von Sulfaten und Gesamtphosphor. Bewertung der hydromorphologischen Komponenten Früher wurde die Gewässergüte hauptsächlich aufgrund des Grades der Wasserverschmutzung mit fremdartigen chemischen Stoffen beurteilt. Sukzessiv veränderte sich die Auffassung, und die Gewässer werden heute umfassender verstanden, als Lebensgrundlage für biologische Gesellschaften (auch in der direkten Umgebung), und zwar nicht nur die Wasser verstanden. Die Hydromorphologie befasst sich mit der physikalischen und hydrologischen Charakteristik der Gewässer. Die Bewertung des hydromorphologischen Wasserkörperzustands richtet sich auf die Feststellung der anthropogenen Beeinflussung der Flüsse und ihre Verän-


antropogenního ovlivnění řek a jejich změnu vůči přirozeným podmínkám. Během trvání projektu byla provedena terénní šetření a hodnocení na 22 úsecích ležících na toku Dyje a 1 úseku na Moravské Dyji. Uskutečnil se také společný průzkum české a rakouské pracovní skupiny na dolním úseku řeky Dyje. V době řešení projektu nebyla schválená národní metodika pro posuzování těchto jevů, proto byla použita metodika Manuál pro sledování hydromorfologických složek ekologického stavu tekoucích vod (AOPK, 2006). Hodnocení bylo provedeno na základě posouzení až 17 parametrů. Hodnotí se nejen vlastní koryto a břehy toku, ale i okolní niva a funkčnost této jednotky jako celku. Metodika vychází z pětistupňové klasifikační stupnice stavu, která je přizpůsobena požadavkům Rámcové směrnice. Hydromorfologický stav sledovaných lokalit se na této stupnici pohyboval v rozmezí dobrý (2. třída) až poškozený (4. třída). Z podrobného česko-rakouského porovnání jednotlivých hodnocených parametrů vyplynulo, že i při použití rozdílných metodických postupů (metodika AOPK a metodika Nömorf) byly označeny stejné důvo-

derung gegenüber den natürlichen Bedingungen. Im Laufe des Projektes wurden Vorortuntersuchungen und Bewertungen auf 22 Abschnitten an der Thaya und einem Abschnitt der Mährischen Thaya durchgeführt. Es fand ebenfalls eine gemeinsame Untersuchung des tschechischen und österreichischen Arbeitskreises am Unterlauf der Thaya statt. Im Laufe des Projektes gab es keine bestätigte nationale Methodik für die Beurteilung dieser Phänomene, deshalb wurde die Methodik „Handbuch für die Überwachung der hydromorphologischen Komponenten des ökologischen Zustands der Fließgewässer“ (AOPK, 2006) angewendet. Die Bewertung entstand aufgrund der Beurteilung von bis zu 17 Parametern. Es wurden nicht nur das eigentliche Flussbett und die Flussufern bewertet, sondern auch die umliegende Aue sowie die Funktionsfähigkeit des Ganzen. Die Methodik basiert auf einer fünfstufigen Klassifikationsskala, die den Aufforderungen der Rahmenrichtlinie angepasst wurde. Der hydromorphologische Zustand der überwachten Stellen schwankte auf dieser Skala im Bereich gut (2. Klasse) bis beschädigt (4. Klasse). Aus dem ausführlichen tschechisch-österreichischen

Závěrečné vyhodnocení hydromorfologických složek ve sledovaných úsecích (2008) Die Abschließende Bewertung der hydromorphologischen Komponenten in den überwachten Abschnitten (2008)


7

dy pro zařazení do dané třídy kvality morfologického stavu. Je zřejmé, že ani užití těchto odlišných metodik nevede ke zkreslení příčin špatného morfologického stavu, což směřuje k návrhům podobných nápravných opatření. Kontinuita toku Hodnocení podélné průchodnosti bylo založeno na podkladech poskytnutých Povodím Moravy, s.p. Celý tok Dyje je přehrazen významnou překážkou (vyšší než 1 m) na 26 místech, z toho neprostupně na 22 místech. Největší pozornost se upírá k překážkám na dolních úsecích toků, proto i v rámci řešení tohoto projektu byl konzultován aktuální stav a budoucí plány pro zprůchodnění Dyje od soutoku s Moravou. V roce 2005 byl na řece Dyji na jezu v Břeclavi vybudován první velký rybí přechod, pro umožnění migrace některých vzácných druhů ryb až z Dunaje. V krátké době ho čeká drobná technická úprava. Rybí přechod na jezu Bulhary byl budován společně s břehovou vodní elektrárnou a dokončen v listopadu 2007. Připravovaná úprava Jamborova prahu v Lednici zajistí spolu se zmiňovanými rybími přechody migrační napojení na řeku Dunaj pro celý úsek dolního toku Dyje po dolní hráze nádrží Nové Mlýny.

Rybí přechod na jezu v Břeclavi Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Břeclav

8

Vergleichung der bewerteten Parameter ging hervor, dass auch bei der Anwendung unterschiedlicher methodischer Verfahren (Methodik AOPK und Nömorph) gleiche Gründe für die Einstufung in die jeweilige Qualitätsklassen des morphologischen Zustands festgelegt wurden. Es ist bemerkbar, dass auch die Anwendung dieser unterschiedlichen Methodiken keine Verzerrung der Ursachen des schlechten morphologischen Zustands verursachte, was zum Entwurf ähnlicher Verbesserungsmaßnahmen führte. Gewässerkontinuität Die Bewertung der Wasserführung basierte auf den von Povodí Moravy, s.p. zur Verfügung gestellten Unterlagen. Der gesamte Strom der Thaya ist an 26 Stellen mit bedeutsamen Hindernissen (über 1 m Höhe) gedämmt, davon an 22 Stellen undurchlässig. Die größte Aufmerksamkeit gilt den Hindernissen am Unterlauf der Gewässer, deshalb wurden auch im Rahmen dieses Projektes der aktuelle Zustand sowie künftige Planungen für den Abfluss der Thaya über dem Zusammenfluss mit der March diskutiert. 2005 wurde an der Thaya an der Wehranlage in Břeclav die erste große Fischaufstiegshilfe errichtet, um die Migration einiger seltener Fischarten von der Donau zu ermöglichen. In kurzer Zeit soll hier eine kleine technische Anpassung erfolgen. Die Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary wurde zeitgleich mit einem Uferwasserkraftwerk errichtet und im November 2007 fertiggestellt. Die vorzubereitende Herrichtung der Wehranlage Jamborův práh in Lednice wird gemeinsam mit den oben genannten Fischaufstiegshilfen für eine Migrationsverbindung mit der Donau für den gesamten Unterlauf der Thaya bis zum unteren Damm der Anlage Nové Mlýny sorgen.

Rybí přechod na jezu Bulhary Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary


BIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU BIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS

Hlavní novinkou ve vodním hospodářství se od vydání Rámcové směrnice o vodách jeví důraz na ekologické kvality toků. Řeka či potok nemá splňovat jen hospodářsky důležité funkce, má zejména poskytovat dobré podmínky pro společenstva organismů vázaných na vodní prostředí, tak aby se rozvoj těchto společenstev co nejvíce blížil přirozenému stavu. Každý stát vyvíjí svůj systém hodnocení, součástí Projektu Dyje/Thaya proto bylo i porovnání těchto národních metodik a získaných výsledků s rakouskými. Hodnocení biologických složek toků je dle Rámcové směrnice zaměřeno na: – Makrozoobentos – Ryby – Fytoplankton – Fytobentos – Makrofyta Podmínky v toku nejlépe charakterizují z uvedených skupin zoobentos a ryby. Tyto dvě složky mají také v současné době nejlépe rozpracovanou metodiku hodnocení a v případě špatného stavu se z výsledku hodnocení dají určit příčiny. Hodnocení je tedy i podkladem pro výběr nápravných opatření. V České republice je hodnocení ekologického stavu shrnuto do informačního systému ARROW. Pro Projekt byly použity výsledky hodnocení v profilech situačního monitoringu z let 2006 a 2007. Makrozoobentos – bezobratlí živočichové žijící ve dně – je hodnocen několika indexy shrnutými do konečného hodnocení. Pro účely výběru vhodných nápravných opatření hodnotíme použité indexy ve dvou skupinách: vyjadřující saprobní podmínky a degradaci celého společenstva. První skupina vypovídá spíše o jakosti protékající vody, druhá skupina indexů je ovlivňována jinými vlastnostmi lokality, zejména hydrologickými a morfologickými podmínkami.

Als die wichtigste Neuheit in der Wasserwirtschaft seit dem Erlass der Rahmenrichtlinie über Gewässer erscheint die Betonung der ökologischen Gewässergüte. Flusse und Bäche sollen nicht nur wirtschaftlich wichtigen Nutzungen dienen, sie sollen insbesondere gute Bedingungen für an Wasser gebundene Gesellschaften von Organismen bilden, um die Entwicklung dieser Gesellschaften möglichst nahe an den natürlichen Zustand zu bringen. Jeder Staat entwickelt ein eigenes Bewertungssystem, ein Teil des Projektes Dyje/Thaya war deshalb auch ein Vergleich dieser tschechischen Methodiken und erhaltenen Ergebnisse mit den österreichischen. Die Bewertung der biologischen Komponenten der Gewässer richtet sich gemäß der Rahmenrichtlinie auf: – Makrozoobenthos – Fische – Phytoplankton – Phytobenthos – Makrophyta Die Bedingungen im Gewässer werden von den o.g. Gruppen durch Zoobenthos und Fische am besten charakterisiert. Für diese zwei Komponenten gibt es zurzeit auch die am besten bearbeitete Bewertungsmethodik, und die Ursachen des schlechten Zustands können am besten aus den Bewertungsergebnissen festgestellt werden. Diese Bewertung dient daher auch als Unterlage für die Auswahl der Verbesserungsmaßnahmen. In der Tschechischen Republik wird die Bewertung des ökologischen Zustands im Informationssystem ARROW zusammengefasst. Für das Projekt wurden Bewertungsergebnisse aus den Profilen des Lagemonitorings aus den Jahren 2006 und 2007 verwendet. Das Makrozoobenthos – Wirbellose, die in der Bodenzone vorkommen – wird mit mehreren Indizes bewertet, die in die endgültige Bewertung einfließen. Zur Auswahl von geeigneten Verbesserungsmaßnahmen werden die verwendeten Indizes in zwei Gruppen bewertet: saprobische Bedingungen und Odběr makrozoobentosu v Národním parku Podyjí Entnahme des Makrozoobenthos’ im Nationalpark Podyjí/Thayatal

Vývojové stádium jepice (Ephemeroptera) Entwicklungsstadium der Eintagsfliege (Ephemeroptera)


9

Z mapky na str. 13 je zřejmé, že největší rozdíly v hodnocení podle těchto dvou skupin indexů jsou u profilů v Národním parku Podyjí. Degradace společenstva se projevuje jednak změnou druhů oproti přirozenému stavu, ale hlavně velmi malým počtem nalezených jedinců. To připisujeme nárazovým výkyvům průtoku, který nastává v tomto úseku vlivem přerušovaného provozu vranovské elektrárny několikrát denně. Lipan podhorní (Thymalus thymalus) dříve v Dyji v NP silně zastoupen, je vzhledem k pravidelným návštěvám kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) téměř vyhuben Die Europäische Äsche (Thymalus thymalus) war in der Thaya im NP früher stark vertreten, während heute sie infolge der regelmäßigen Besuche des Kormorans (Phalacrocorax carbo) fast ausgerottet ist.

Obvyklý způsob rybaření na dolním toku Dyje Eine übliche Weise des Fischfangs an der unteren Thaya

I když způsob hodnocení makrozoobentosu není úplně totožný v České republice a v Rakousku, je založen na stejných principech a vede k obdobným výsledkům. Limitní hodnoty saprobního indexu pro dobrý stav jsou u nás nastaveny pro horní úsek Dyje přísněji než v Rakousku. Pro společenstvo ryb je česká metoda hodnocení zcela odlišná od rakouské. Česká metoda požaduje hodnocení podle juvenilních stádií ryb, aby se zjistily druhy přirozeně se rozmnožující v hodnoceném úseku a vyloučil se vliv umělého zarybňování, které je

10

Degradation der gesamten Gesellschaft. Die erstere Indexgruppe bringt Aussagen eher zur Güte des fließenden Wassers, die zweite wird durch andere Standorteigenschaften beeinflusst, insbesondere durch hydrologische und morphologische Bedingungen. Aus der nachfolgenden Karte ist ersichtlich, dass die größten Unterschiede in der Bewertung anhand dieser zwei Indexgruppen die Profile im Nationalpark Podyjí/Thayatal betreffen. Die Degradation der Gesellschaft zeigt sich einerseits bei einer Veränderung der Artenzusammensetzung gegenüber dem natürlichen Zustand, aber vor allem bei der sehr geringen Anzahl der gefundenen Individuen. Das erklären wir aus stoßartigen Schwankungen der Wasserführung, die auf diesem Abschnitt durch den mehrmals am Tag unterbrochenen Betrieb des WKW Vranov entstehen. Obwohl die Bewertungsmethoden für das Makrozoobenthos in Tschechien und Österreich nicht völlig übereinstimmen, basieren sie auf denselben Prinzipien und führen zu ähnlichen Ergebnissen. Grenzwerte des saprobischen Indexes für den guten Zustand sind in Tschechien für den oberen Abschnitt der Thaya strenger als in Österreich festgelegt. Für die Fischgesellschaft allerdings weicht die tschechische Bewertungsmethode von der österreichischen völlig ab. Die tschechische Methode erfordert eine Bewertung anhand der juvenilen Fischstadien, um die Fischarten zu definieren, die sich im zu bewertenden Abschnitt natürlich vermehren, und um den Einfluss der künstlichen Besetzung auszuschließen, die in Tschechien stark verbreitet ist. Die Bewertungsergebnisse sind trotzdem mit den österreichischen vergleichbar, mit Ausnahme einiger spezifischer Fälle. Die Fischbewertung im Nationalpark Podyjí/Thayatal nach der tschechischen Methodik ist positiver, der Abschnitt wird als eine sekundäre Forellenregion betrachtet. Die Artenzusammensetzung entspricht dann den Voraussetzungen, die kleinere Menge der Biomasse entspricht der niedrigeren Ertragsfähigkeit des Gewässers. Die österreichische Auffassung und Wahl des Referenzstandorts für Unterlandgewässer betrachtet den Abschnitt der Thaya im Nationalpark Podyjí/Thayatal als beschädigt. Die Ursache dieser negativen Bewertung besteht darin, dass der Abschnitt unterhalb der Stauanlage Vranov als eine Barbenregion bewertet wird, in Bezug auf das Referenzprofil Podhradí. Logischerweise folgt dann die Einstufung des Abschnitts in die 4. Güteklasse, trotz dem erhöhten Vorkommen der auf reines Wasser sensiblen Arten. Auf den Zustand der Fischgesellschaft kann sich auch das kleinere Nahrungsangebot infolge der kleinen Menge des Zoobenthos’ auswirken, das durch die Schwankungen der Wasserführung unterhalb der Stauanlage Vranov regelmäßig weggeschwemmt wird.


v Čechách velmi rozšířené. Výsledky hodnocení jsou přesto srovnatelné s rakouskými s výjimkou specifických případů. Hodnocení ryb v Národním parku Podyjí je dle naší metodiky příznivější, pohlížíme na tento úsek jako na druhotné pstruhové pásmo. Druhové složení pak odpovídá předpokladům a menší množství biomasy odpovídá nižší úživnosti toku. Rakouský přístup a volba referenční lokality pro nížinné toky určuje úsek Dyje v Národním parku Podyjí jako poškozený. Příčinou negativního hodnocení rakouskou stranou je skutečnost, že tok pod nádrží Vranov je hodnocen jako parmové pásmo vztažené k referenčnímu profilu Podhradí. Logicky tak, i přes zvýšený výskyt druhů náročných na čistou vodu, vyjde hodnocení lokality jako 4. třída kvality. Na stavu společenstva ryb se může projevovat i nižší potravní nabídka spojená s malým množstvím zoobentosu, který je pravidelně vyplavován špičkováním průtoků pod Vranovem. Nezanedbatelný je také vliv kormorána, jednoho z chráněných živočichů. Dalším rozdílně hodnoceným úsekem byl hraniční vodní útvar pod Břeclaví. Dle hodnocení monitoringu ryb z roku 2006 byl dominantní plůdek jelce jesena, který tvořil téměř 90 % celého společenstva, ekologický stav byl vyhodnocen jako poškozený, zejména vzhledem k nízké diversitě i biomase. Bylo obtížné stanovit důvody, neboť morfologické podmínky úseku toku i jakost vody jsou poměrně dobré. Při rozsáhlém průzkumu rybího společenstva v srpnu 2007 bylo však ve sledovaném úseku nalezeno celkem 2 477 ks dospělých ryb 22 druhů. Výrazně převládala ouklej obecná, populace ostatních druhů byly řádově méně početné: cejnek malý, parma obecná, cejn velký, jelec jesen, plotice obecná a karas stříbřitý. Reofilní druhy jako jelec tloušť a jesen, parma, bolen dravý a ostroretka stěhovavá se dohromady podílely na celkovém složení pouze necelými 5 %. Dravé druhy se zde vyskytovaly jen málo a kapr obecný nebyl zjištěn vůbec. Z druhů chráněných zákonem stojí za zmínku kromě výše uvedeného jelce jesena, výskyt ježdíka žlutého a obou druhů drsků - většího i menšího. Dyje nad ústím do Moravy je tedy druhově poměrně velmi bohatá a patří mezi naše toky s nejvyšší diverzitou ichtyofauny. Také biomasa byla oproti vzorku z předchozího roku trojnásobná. Fytoplankton je biologickým společenstvem řas, sinic a rozsivek, které je výrazně ovlivňováno obsahem živin ve vodách, je tedy dobrým ukazatelem eutrofizace. Nevyvíjí se na jedné lokalitě, ale změny probíhají dynamicky v čase i prostoru. Vývoj hodnotícího systému není ještě plně dokončen, a tak využíváme zatím, stejně jako v plánech oblastí povodí, souhrnný ukazatel – obsah chlorofylu ve vodě. Nižší úživnost toku Dyje je podle tohoto ukazatele patrná v úseku pod Vranovskou přehradou. Nejvíce prozkoumaným úse-

Nicht unerheblich ist auch der Einfluss der Kormorane, einer geschützten Tierart. Ein anderer unterschiedlich bewerteter Abschnitt ist der grenzüberschreitende Wasserkörper unterhalb von Břeclav. Nach der Fischbewertung aus dem Jahre 2006 dominierte hier die Brut des Nerflings (Leuciscus idus), die fast 90 % der gesamten Gesellschaft darstellte; der ökologische Zustand wurde als beschädigt bewertet, insbesondere angesichts der geringen Vielfalt und Biomasse. Es war schwierig, die Ursachen zu finden, da die morphologischen Bedingungen am Gewässerabschnitt sowie die Wassergüte relativ gut sind. Bei einer umfangreichen Untersuchung der Fischgesellschaft im August 2007 wurden jedoch insgesamt 2 477 erwachsene Fischindividuen von 22 Arten im untersuchten Abschnitt gefunden. In überwiegender Mehrheit war es die Ukelei (Alburnus alburnus), die Populationen anderer Arten waren um eine Ordnungsgröße kleiner: Güster (Blicca bjoerkna), Flussbarbe (Barbus barbus), Brachse (Abramis brama), Nerfling (Leuciscus idus), Rotauge (Rutilus rutilus) und Goldfisch (Carassius auratus). Reofile Arten wie Eitel (Leuciscus cephalus) und Nerfling (Leuciscus idus), Barbe (Barbus barbus) und Schied (Aspius aspius) sowie Nase (Chondrostoma nasus) beteiligten sich gemeinsam an der gesamten Zusammensetzung mit nur knappen 5 %. Raubarten kamen hier nur wenig vor, der Karpfen (Cyprinus carpio) wurde gar nicht festgestellt. Von den gesetzlich geschützten Arten wurde neben dem oben genannten Nerfling auch das Vorkommen von Schrätzer (Gymnocephalus schraetser) und der beiden Zingelarten – Zingel (Zingel zingel) und Streber (Zingel streber) festgestellt. Die Thaya oberhalb der Mündung in die March war also relativ hoch artenreich und gehörte zu den Gewässern mit der größten Artenvielfalt der Fischfauna. Ebenfalls die Biomasse war dreimal so groß wie die Entnahme aus dem Vorjahr. Das Phytoplankton ist eine biologische Grün-, Blauund Kieselalgengesellschaft, die vom Nährstoffinhalt im Wasser wesentlich beeinflusst wird und daher ein guter Indikator der Eutrophierung ist. Sie entwickelt sich nicht isoliert auf einzelnen Standorten, sondern die Veränderungen verlaufen dynamisch in Zeit und Raum. Die Entwicklung eines Bewertungssystems ist noch nicht vollständig fertiggestellt, deshalb nutzen wir vorläufig – wie auch für die Abschnittspläne der Einzugsgebiete – einen zusammenfassenden Indikator: den Chlorophyllinhalt im Wasser. Eine kleinere Ertragsfähigkeit gemäß dieses Indikator wurde in der Thaya im Abschnitt unterhalb der Stauanlage Vranov festgestellt. Der am gründlichsten untersuchte Abschnitt der Thaya befindet sich unterhalb des Stauanlagesystems Nové Mlýny. In den Stauanlagen kommt es zu


11

kem Dyje je část pod soustavou nádrží Nové Mlýny. V nádrži dochází k masivnímu rozvoji některých druhů, které jsou v říčním úseku málo rozvinuty. Na složení fytoplanktonu je vliv Novomlýnských nádrží patrný až po soutok s Moravou. Zatímco fytoplankton není vhodným ukazatelem pro malé toky a horní úseky toků, neboť tu nestačí dojít k jeho dostatečnému rozvoji, je vhodné na těchto místech posuzovat množství a složení fytobentosu. Tyto nárosty na kamenech, na dně toku a řasy osídlující sedimenty jsou závislé na dostatku světla, a proto jsou výrazně utlumeny ve velkých hlubokých tocích, kde je tímto společenstvem výrazněji osídlena pouze příbřežní zóna.

einer massiven Entwicklung einiger Algenarten, die in den fließenden Gewässerabschnitten nur wenig entwickelt sind. Der Einfluss des Stauanlagesystems Nové Mlýny auf die Zusammensetzung des Phytoplanktons ist bis zum Zusammenfluss mit der March klar bemerkbar. Da das Phytoplankton kein geeigneter Indikator für kleinere Gewässer und Oberläufe ist, weil die Entwicklungszeit hier nicht ausreicht, kann anstatt dessen die Menge und Zusammensetzung von Phytobenthos an diesen Stellen beurteilt werden. Diese Anwuchse auf Steinen und dem Gewässerboden sowie die im Sediment vorkommenden Algen sind vom Lichtzugang abhängig, deshalb sind sie in großen tiefen Gewässern erheblich eingedämmt, wo nur der ufernahe Bereich mit dieser Gesellschaft bewachsen ist. Die höheren Pflanzen (Makrophyta), die mindestens zeitweise direkt im Wassermilieu leben, werden durch die Gewässerregulierung erheblich beeinträchtigt. Der trapezförmige Flussbettquerschnitt mit einer Befestigung der Sohle mit Bruchstein gewährt dieser Gesellschaft kaum Lebensraum. Aber auch in natürlichen Bedingungen kommen Gewässer vor, wo diese biologische Komponente nicht bedeutend

Fytobentos a vodní květ na Dyji v září 2003 Phytobenthos und Wasserblüte an der Thaya im September 2003

Vyšší rostliny (makrofyta) žijící alespoň část roku přímo ve vodním prostředí jsou značně omezeny úpravami toků. Lichoběžníkový tvar koryta s opevněním paty lomovým kamenem neposkytuje životní prostor pro toto společenstvo. Také v přírodních podmínkách se vyskytují toky, kde tato biologická složka není významně rozvinuta. Při hodnocení je brán zřetel na druhové složení, neboť se výrazně projevuje šíření nepůvodních invazivních druhů. Tento aspekt však je dále lidskou činností ovlivňován, např. poměrně úspěšnými opatřeními v Národním parku Podyjí. Z biologických společenstev tedy může vstoupit do hodnocení ekologického stavu v současné době jen zoobentos, ryby a zprostředkovaně fytoplankton. Dle Rámcové směrnice rozhoduje vždy nejhůře hodnocený ukazatel a tento princip je proto využit i v souhrnném hodnocení. Jeden souhrnný index však neříká nic o důvodech nalezeného stavu. Proto při návrhu opatření uvedených v závěrečné zprávě projektu, bylo třeba se

12

Netykavka žlaznatá(Impatiens glandulifera) – cizorodý prvek v okolí mnoha našich řek Drüsiges Springkraut (Impatiens glandulifera) – gebietsfremde Art in der Umgebung vieler unserer Flüsse

entwickelt ist. Bei der Bewertung wird die Artenzusammensetzung berücksichtigt, denn die Verbreitung gebietsfremder invasiver Pflanzenarten kommt hier deutlich zur Geltung. Dieser Aspekt wird allerdings durch die menschliche Tätigkeit weiter beeinflusst, z.B. durch die relativ erfolgreichen Maßnahmen im Nationalpark Podyjí/Thayatal.


Výsledky hodnocení biologických složek ekologického stavu Bewertungsergebnisse der biologischen Komponenten des ökologischen Zustands

zaměřit na důvody zhoršeného stavu jednotlivě a opatření navrhnout tak, aby byla naplněna hlavní zásada Rámcové směrnice: udržet nebo zlepšit podmínky pro přirozený vývoj a oživení potoků a řek při zachování dalších potřebných funkcí toku.

Von den biologischen Gesellschaften können heute nur das Zoobenthos, die Fische und mittelbar auch das Phytoplankton in die Bewertung des ökologischen Zustands einbezogen werden. Gemäß der Rahmenrichtlinie entscheidet immer der am schlechtesten bewertete Indikator, und dieser Grundsatz wurde deshalb auch in der zusammenfassenden Bewertung angewendet. Ein zusammenfassender Index liefert allerdings keine Aussage über die Ursachen des festgestellten Zustandes. Bei dem Entwurf der Maßnahmen im abschließenden Projektbericht war deshalb notwendig, sich auf konkrete Ursachen des ungenügenden Zustandes zu konzentrieren und die Maßnahmen so vorzuschlagen, dass der Hauptgrundsatz der Rahmenrichtlinie erfüllt wird: Bedingungen für eine natürliche Entwicklung und Belebung der Gewässer zu erhalten oder zu verbessern bei Aufrechterhaltung anderer benötigter Gewässerfunktionen.


13

SOUHRNNÉ HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A NÁVRHY MOŽNÝCH OPATŘENÍ

ZUSAMMENFASSENDE BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS UND ENTWURF MÖGLICHER MASSNAHMEN

Jak je uvedeno na předcházejícím schématu, výsledné hodnocení ekologického stavu je podle Rámcové směrnice určeno nejhůře hodnoceným biotickým ukazatelem, abiotické složky jsou považovány za podpůrné ukazatele, pokud budou všechna hodnocená společenstva v dobrém stavu. Rozmezí mezi dobrým a středním stavem je tou hranicí, která rozhoduje, zda je potřeba navrhovat nápravná opatření. Následující mapa ukazuje souhrnné hodnocení podle biotických i abiotických ukazatelů a vyplývá z ní, že o výsledném ekologickém stavu rozhoduje ve všech našich lokalitách nejhůře hodnocený biotický ukazatel, a žádná z lokalit není v dobrém ekologickém stavu. Do tohoto závěrečného hodnocení jsou zahrnuty i výsledky ze situačního monitoringu z roku 2007 dle ARROW, které byly v době zpracování k dispozici. Návrhy možných opatření jsou uváděny pro společné hraniční úseky toku a úseky zcela na našem území, které jsou však ovlivňovány i činnostmi na rakouské straně. Tyto návrhy jsou výsledky bilaterálního expertního posouzení, diskuse a harmonizace. Vyjadřují doporučení, která mohou být zohledněna při dalších zásazích v povodí. Souběžně s řešením našeho projektu probíhalo podle celostátních schválených metodik i sestavování Plánu oblasti povodí Dyje, který je od června 2008 předložen k vyjádření veřejnosti. Zde presentovaný projekt není pevnou součástí POP, dává však nové podněty pro plánovací činnost. Námi navrhovaná opatření mohou být případně využita v dalším cyklu od roku 2015, tak jak je to z důvodu náročnosti provedení i u mnohých opatření navrhovaných v POP.

Wie dem Schema zu entnehmen ist, ist die zusammenfassende Bewertung des ökologischen Zustands ist gemäß der Rahmenrichtlinie durch den am schlechtesten bewerteten biotischen Indikator bestimmt, abiotische Komponenten werden für Hilfsindikatoren gehalten, solange alle bewerteten Gesellschaften sich im guten Zustand befinden. Der Bereich zwischen dem guten und mittleren Zustand ist die entscheidende Grenze, Vorgangssob Verbesserungsmaßnahmen chema der vorzuschlagen sind. Zustandbewertung laut den Die nachfolgende Karte zeigt die Forderungen der zusammenfassende Bewertung Rahmenrichtlinie nach biotischen und abiotischen Indikatoren. Es geht aus ihr hervor, dass vom resultierenden ökologischen Zustand an allen unseren Standorten der am schlechtesten bewertete biotische Indikator entscheidet, und dass keiner der Standorte sich im guten ökologischen Zustand befindet. In die abschließende Bewertung wurden auch Ergebnisse des Lagemonitorings aus dem Jahre 2007 gemäß ARROW einbezogen, die zur Zeit der Erstellung bereits zur Verfügung standen. Die vorgeschlagenen möglichen Maßnahmen werden sowohl für gemeinsame Grenzabschnitte des Wasserlaufs als auch für die Abschnitte auf dem tschechischen Gebiet, die jedoch durch Tätigkeiten auf der österreichischen Seite beeinflusst werden, angeführt. Diese Vorschläge sind Ergebnis einer bilateralen Expertenbeurteilung, Diskussion und Abstimmung. Sie enthalten Empfehlungen, die bei weiteren Eingriffen im Einzugsgebiet berücksichtigt werden können. Parallel mit unserer Projektumsetzung wurde ein Plan des Einzugsgebietes der Thaya (POP) anhand einer gültigen nationalen Methodik bearbeitet, der im Juni 2008 zur öffentlichen Diskussion gestellt wurde. Das hier präsentierte Projekt ist kein fester Teil der Einzugsgebietsplanung, gibt jedoch neue Anregungen für die Planungstätigkeit. Die von uns vorgeschlagenen Maßnahmen können eventuell im nächsten Planungszyklus nach 2015 angewendet werden, ähnlich wie viele im POP vorgeschlagene Maßnahmen wegen deren Kompliziertheit.

Souhrnné hodnocení ekologického stavu Zusammenfassende Bewertung des ökologischen Zustands

14


Profil: Mährische Thaya – Písečné Ökologischer Zustand: mittlerer Der schlechteste Indikator: saprobischer Index für Zoobenthos Der beste Indikator: Fische

Profil: Moravská Dyje – Písečné Ekologický stav: střední Nejhorší ukazatel: saprobní index zoobentosu Nejlepší ukazatel: ryby Nápravná opatření je třeba zaměřit zejména na jakost vody. Vliv morfologie není zatím rozhodující, je hodnocen na hranici 2 a 3 stavu. K uvedení morfologie do dobrého stavu je potřeba jen drobných zásahů.

Profil: Dyje – Podhradí Ekologický stav: poškozený Nejhorší ukazatel: fytoplankton Nejlepší ukazatel: ostatní biologické složky i chemický stav dobrý Nápravná opatření je třeba směřovat na snížení odtoku nutrientů z povodí nad hodnoceným profilem, budou směřována zejména do zemědělství a k čištění odpadních vod malých sídel. Vliv morfologie není rozhodující (2–3 stav), zlepšení morfologického stavu může však kladně ovlivnit i samočisticí procesy k odbourávání nutrietů v toku. Zvýšená trofie toku může mít negativní dopad na vodní útvar stojatých vod – Vranovskou přehradu, která navazuje na tento profil. Profil: Dyje – Národní park Podyjí Ekologický stav: Zadní Hamry-střelnice – poškozený Devět Mlýnů-jez Papírna – střední Nejhorší ukazatel: degradace zoobentosu Nejlepší ukazatel: saprobní index V tomto úseku doporučujeme změnit referenční podmínky pro hodnocení a posuzovat úsek jako chladný, málo úživný tok. Ryby jsou tu u nás již nyní hodnoceny jako druhotně pstruhové pásmo I v tomto případě však je nutno upra-

Die Verbesserungsmaßnahmen sind insbesondere auf die Wassergüte zu richten. Der Einfluss der Morphologie ist vorerst nicht entscheidend, er wird zwischen dem 2. und 3. Zustand bewertet. Für die Herrichtung der Morphologie zu einem guten Zustand sind nur geringfügige Maßnahmen notwendig. Profil: Thaya – Podhradí Ökologischer Zustand: beschädigt Der schlechteste Indikator: Phytoplankton Der beste Indikator: andere biologische Komponenten und der chemische Zustand Die Verbesserungsmaßnahmen sind auf eine Reduzierung des Nährstoffzuflusses vom Gewässer über dem bewerteten Profil zu richten, insbesondere auf die Landwirtschaft und die Abwasserreinigung in kleinen Ortschaften. Der Einfluss der Morphologie ist nicht entscheidend (Zustand 2 bis 3), eine Verbesserung des Morphologiezustands kann jedoch Selbstreinigungsprozesse zum Nährstoffabbau im Gewässer positiv beeinflussen. Eine erhöhte Gewässertrophie kann den stehenden Wasserkörper – Stauanlage Vranov – beeinträchtigen, der sich an dieses Profil anschließt. Profil: Thaya – Nationalpark Podyjí/Thayatal Ökologischer Zustand: Zadní Hamry-Střelnice – beschädigt Devět Mlýnů – Wehr Papírna – mittlerer Der schlechteste Indikator: Degradation von Zoobenthos Der beste Indikator: saprobischer Index In diesem Abschnitt empfehlen wir, die Referenzbedingungen für die Bewertung abzuändern und den Abschnitt als kühles, wenig nährhaltiges Gewässer zu beurteilen. Die Fische werden bei uns bereits jetzt als eine sekundäre Forellenzone beurteilt. Auch in diesem Fall ist jedoch das hydrologische Regime so anzupassen, dass keine großen stoßhaltigen Schwankungen der Wasserführung entstehen. Zurzeit kommt es viermal täglich zu solchen Schwankungen, und der Wasserspiegelanstieg beträgt bis 40 cm. Der zu steile


15

vit hydrologický režim tak, aby nedocházelo k velkým nárazovým výkyvům průtoku. V současné době toto kolísání nastupuje čtyřikrát denně a vzestup hladiny je až o 40 cm. Příliš strmý nástup má za následek strhávání a vyplavování zoo i fytobentosu. Morfologie odpovídá typu toku, hlavními migračními překážkami jsou přehrady na začátku i konci úseku, Vranovská a Znojemská. Profil: Dyje – Jevišovka Ekologický stav: poškozený Nejhorší ukazatel: fytoplankton, ryby Nejlepší ukazatel: saprobní stav Navržená opatření směřují k omezení zátěže ze zemědělství, zlepšení celkové kondice toku pomůže snížit rozvoj nežádoucího fytoplanktonu. Morfologie toku je ovlivněna převážně ohrázováním v lichoběžníkovém profilu bez zastínění a bez možnosti rozvoje makrofyt. Úsek navazuje na dva úseky Dyje na Rakouském území, které jsou hodnoceny obdobným způsobem. Profil: Dyje – Pohansko Ekologický stav: střední Nejhorší ukazatel: ryby, fytoplankton Nejlepší ukazatel: zoobentos Nápravná opatření ke zlepšení stavu jsou potřebná v celém povodí, i v povodí Svratky a Jihlavy. Složení fytoplanktonu je ovlivňováno nádrží Nové Mlýny. Stav ryb a chemických ukazatelů může souviset s vlivem průmyslu v celém povodí. Morfologie je kromě několika místních jevů v celém úseku v poměrně přirozeném stavu. Hydrologický režim je v tomto úseku ovlivněn výše položenými nádržemi jen v době povodní, případně nadlepšováním minimálních průtoků.

16

Anlauf verursacht die Abreißung und Ausschwemmung des Zoo- und Phytobenthos’. Die Morphologie entspricht dem Gewässertyp, die wichtigsten Migrationshindernisse sind die Stauanlagen Vranov und Znojmo am Anfang und Ende des Abschnitts. Profil: Thaya – Jevišovka Ökologischer Zustand: beschädigt Der schlechteste Indikator: Phytoplankton, Fische Der beste Indikator: saprobischer Zustand Die Verbesserungsmaßnahmen richten sich auf eine Beschränkung der Belastung durch die Landwirtschaft; eine Verbesserung der Gesamtkondition des Gewässers hilft die Entwicklung des unerwünschten Phytoplanktons zu reduzieren. Die Gewässermorphologie wird überwiegend durch die Eindeichung im trapezförmigen Querschnitt ohne Beschattung und ohne Möglichkeiten für die Entwicklung der Makrophyta beeinflusst. Der Abschnitt schließt sich an zwei Thaya-Abschnitte auf dem österreichischen Gebiet an, die ähnlich zu bewerten sind. Profil: Thaya – Pohansko Ökologischer Zustand: mittlerer Der schlechteste Indikator: Fische, Phytoplankton Der beste Indikator: Zoobenthos Maßnahmen für eine Zustandsverbesserung sind in dem gesamten Einzugsgebiet erforderlich, auch im Einzugsgebiet der Svratka (Schwarza) und Jihlava (Igel). Die Zusammensetzung des Phytoplanktons wird ebenfalls durch die Stauanlage Nové Mlýny beeinflusst. Der Zustand von Fischen und chemischen Indikatoren kann im Zusammenhang mit der Auswirkung der Industrie im gesamten Einzugsgebiet stehen. Die Morphologie befindet sich im gesamten Abschnitt außer einigen lokalen Phänomenen in einem verhältnismäßig natürlichen Zustand. Das hydrologische Regime in diesem Abschnitt wird nur in Hochwasserfällen bzw. durch eine Aufbesserung der Mindestwasserführung durch die höher gelegenen Stauanlagen beeinflusst.


ZÁVĚREM ČESKÉ ČÁSTI PROJEKTU AM ENDE DES TSCHECHISCHEN TEILS DES PROJEKTS

Výsledky Bilaterálního projektu Dyje/Thaya dosáhly stanovených cílů. Na řece Dyji v příhraniční oblasti bylo ověřeno, jaké možnosti, interpretace a postupy volí pro implementaci Rámcové směrnice česká i rakouská strana, kde mohou vznikat vlivem použití jiných metodických postupů určitá nedorozumění a nejednotný náhled a také, kde se nacházejí místa, jejichž řešení je v pravomoci Česko-rakouské komise pro hraniční vody. Byly porovnány metody pro stanovení jednotlivých složek biotického a abiotického stavu, byl hodnocen a diskutován výsledný ekologický stav ve společných úsecích na řece Dyji a doporučena možná opatření. Podrobné alternativní šetření hydromorfologického stavu a makrozoobentosu přineslo cenné poznatky pro pracovní týmy v ČR zabývající se rozvojem hodnotících metod. Celkové hodnocení ekologického stavu představuje velmi složitý systém budovaný na vědecké úrovni, který zahrnuje detailně všechny složky vodního ekosystému. Z celkového hodnocení vyplývá, že žádná z lokalit není v dobrém ekologickém stavu. Správná interpretace těchto výsledků a nalezení souladu ve stanovení nápravných opatření bude náročný proces, který bude vyžadovat velice úzkou spolupráci odborných složek a veřejnosti v daném regionu.

Die Ergebnisse der Bilateralen Projektes Dyje/Thaya haben die festgelegten Ziele erfüllt. An der Thaya im grenznahen Gebiet wurde überprüft, welche Möglichkeiten, Interpretationen und Vorgänge die tschechische und die österreichische Seite für die Umsetzung der Rahmenrichtlinie wählen, da hier durch den Gebrauch unterschiedlicher methodischer Vorgänge Missverständnisse und Meinungsunterschiede entstehen könnten, und es wurden Stellen definiert, deren Behandlung im Zuständigkeitskreis der Tschechischösterreichischen Grenzgewässerkommission liegt. Es wurden Feststellungsmethoden für die Komponenten des biotischen und abiotischen Zustands verglichen. Der daraus resultierende ökologische Zustand an den gemeinsamen Abschnitten der Thaya wurden bewertet und diskutiert, und es wurden mögliche Maßnahmen empfohlen. Eine ausführliche alternative Untersuchung des hydromorphologischen Zustands und des Makrozoobenthos’ brachte wertvolle Erkenntnisse für Arbeitsteams in Tschechien, die sich mit der Entwicklung von Bewertungsmethoden befassen. Die Gesamtbewertung des ökologischen Zustands stellt ein sehr komplexes wissenschaftliches System dar, das alle Komponenten des Ökosystems im Gewässer detailliert umfasst. Aus der Gesamtbewertung ergibt sich, dass keiner der Standorte sich in gutem ökologischen Zustand befindet. Eine richtige Interpretation dieser Ergebnisse und das Erreichen einer Übereinstimmung betreffend der einzuleitenden Verbesserungsmaßnahmen wird ein anspruchsvoller Prozess sein, der eine sehr enge Zusammenarbeit der Fachstellen und der Öffentlichkeit in der Region erfordern macht.

Vodní nádrž Znojmo-hráz Stauanlage Znojmo-Damm


17

GEWÄSSERSCHUTZ – EINE AUFGABE VON EUROPÄISCHER DIMENSION OCHRANA VOD – ÚKOL EVROPSKÝCH ROZMĚRŮ

Flüsse halten sich nicht an Staatsgrenzen. Dem trägt die Europäische Union gerade bei der Wasserrahmenrichtlinie (RL 2000/60/EG, WRRL) Rechnung, die im Dezember 2000 in Kraft getreten ist. Die Richtlinie legt für alle Mitgliedsländer Umweltziele fest, die zur Verbesserung der Qualität unserer Oberflächengewässer und des Grundwassers beitragen sollen. Sie stellt damit ein Instrument zur Harmonisierung der Wasserwirtschaft innerhalb der Europäischen Union dar. Für die Thaya gab es in den vergangenen Jahrzehnten eine Vielzahl von Eingriffen und Belastungen, aber nur wenig aufeinander abgestimmte Planungen. Der Fluss pendelt in seinem Verlauf immer wieder zwischen der Tschechischen Republik und Österreich und bildet über längere Abschnitte die gemeinsame Grenze. Um die Ziele der WRRL zu erreichen, ist es jetzt notwendig die Vorgaben auf fachlicher Ebene grenzüberschreitend abzustimmen. In diesem Sinne haben das Umweltbundesamt Wien und der Nationalpark Thayatal auf österreichischer Seite und das Wasserforschungsinstitut Brno mit den Partnern Landesbezirk Südmähren, Nationalpark Podyji, Tschechisches Hydrometeorologisches Institut und Povodí Moravy s.p. (Einzugsgebiet der March, staatlicher Betrieb) auf tschechischer Seite 2006 ein gemeinsames Projekt begonnen. Wesentliches Ziel war, den Vorgaben der WRRL folgend, eine harmonisierte Experten-Bewertung der flussbaulich-gewässerökologischen Situation für die Thaya sowie die Erstellung eines Katalogs mit Verbesserungsvorschlägen, der auf die festgestellten Defizite Bezug nimmt. Bedeutend ist dabei die Einbindung der betroffenen Öffentlichkeit, die nicht nur über Planungsstand und Ergebnisse informiert wurde, sondern auch ihre Anliegen einbringen konnte. Das österreichische Projekt ist zusammen mit dem tschechischen als Einheit zu sehen und dient der Unterstützung der bilateralen Umsetzung der Wasserrahmenrichtlinie an der Thaya. Die hier dargestellten Ergebnisse geben den Inhalt des österreichischen Projektteils wieder. Möglich wurde die Durchführung dieses ambitionierten Vorhabens dank der Finanzierung der österreichischen Projektkosten durch das Land Niederösterreich, das Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) und den Nationalpark Thayatal sowie den Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE).

20

Řeky nedodržují státní hranice. Právě to má na zřeteli Evropská unie ve své Rámcové směrnici pro vodní politiku 2000/60/ES (RSVP), která vstoupila v platnost v prosinci 2000. Tato rámcová směrnice stanovuje všem členským státům ekologické cíle, které mají přispět k zlepšení stavu povrchových i podzemních vod. Představuje tak nástroj harmonizace vodního hospodářství v Evropské unii. Dyje byla v minulých desetiletích ovlivněna mnoha různými zásahy a zátěžemi, ale velmi málo navzájem sladěným plánováním. Řeka střídavě protéká územím České republiky a Rakouska, přičemž místy vytváří delší úseky společné hranice. Pro dosažení cílů RSVP je nyní nutné sladit plánované kroky nejen na odborné úrovni a i mezi jednotlivými zeměmi. V tomto smyslu zahájily v roce 2006 Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň a Národní park Thayatal na rakouské straně a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.v.v.i v Brně s partnery (Jihomoravský kraj, Národní park Podyjí, Český hydrometeorologický ústav a Povodí Moravy, s. p.) na české straně společný projekt. Hlavním cílem bylo vytvořit v souladu s RSVP harmonizované expertní hodnocení hydromorfologické a ekologické situace na Dyji a sestavit katalog návrhů na její zlepšení s ohledem na zjištěné nedostatky. Důležité je také zapojení dotčené veřejnosti, která nebude pouze informována o stavu plánování a o výsledcích, ale bude moci také vyjádřit své požadavky. Rakouský projekt je nutné společně s českým vnímat jako jeden celek sloužící k podpoře bilaterální realizace směrnice RSVP na Dyji. Výsledky, které jsou dále uvedeny, zobrazují obsah rakouské části projektu. Provedení tohoto ambiciózního projektu bylo možné díky financování rakouských projektových nákladů Spolkovou zemí Dolní Rakousko, Spolkovým ministerstvem zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství (BMLFUW), Národním parkem Thayatal a Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF).

DAS öSTERREICHISCHE PROJEKT / RAKOUSKÝ PROJEKT

DIE EU WASSERRAHMENRICHTLINIE Die EU – Wasserrahmenrichtlinie (WRRL) legt für alle europäischen Oberflächengewässer und das Grundwasser Umweltziele fest: Für die Oberflächengewässer ist ein guter ökologischer und ein guter chemischer Zustand zu erhalten bzw. wieder herzustellen, wobei sich der Zustand nicht verschlechtern darf. Für die Grundwasserkörper ist ein guter chemischer und mengenmäßiger Zustand zu erhalten bzw. wiederherzustellen. Eine Verschlechterung des Grundwasserzustandes ist zu verhindern. Die WRRL enthält Vorgaben für eine aktuelle Gewässerbewertung und die Verpflichtung zu einem ökologisch ausgerichteten, flusseinzugsgebietsbezogenen Gewässermanagement. Diese Vorgaben sind flächendeckend für sämtliche Gewässer bindend und bis spätestens 2015 zu erreichen. Die Frist kann in Ausnahmefällen bis 2027 verlängert werden. Die Überlegungen schließen das gesamte Einzugsgebiet mit ein. Daraus ergibt sich für viele Gewässer verstärkt die Notwendigkeit grenzüberschreitender Zusammenarbeit. Bei der Bewertung des ökologischen Zustands liegt der Schwerpunkt auf der Untersuchung der aquatischen Lebensgemeinschaften: bei Flüssen sind das beispielsweise Algen, wirbellose Bodentiere, höhere Wasserpflanzen und Fische. Die Auswahl der biologischen Methoden zur Bewertung obliegt den Mitgliedsstaaten. Zur Sicherstellung der Vergleichbarkeit der Bewertungsergebnisse wurde in der WRRL ein System zur Interkalibrierung der unterschiedlichen Bewertungsmethoden festgelegt. Der chemische Zustand wird entsprechend der EU-weit vorgegebenen Umweltqualitätsnormen und nationaler Bewertungsmethoden eingestuft. DIE THAYA – EINE VIELFÄLTIGE FLUSSLANDSCHAFT Die Thaya hat zwei Quellflüsse, die Deutsche Thaya und die Mährische Thaya. Die Deutsche Thaya entspringt in Schweiggers (Waldviertel) und trifft nach rund 100 km in Raabs auf die Mährische Thaya, die in Tschechien in der Böhmisch-Mährischen Höhe entspringt. Die Thaya bildet entlang von vier Abschnitten die gemeinsame Grenze zwischen Tschechien und Österreich und mündet schließlich bei Hohenau in die March. Die Gesamtlänge der Flussläufe in Österreich beträgt rund 360 km. Das Einzugsgebiet der Thaya ist ca. 13.404 km² groß, davon befinden sich 83% (11.200km²) in Tschechien. Charakteristisch für die Thaya ist der durch Schneeschmelze und starken Niederschlagsereignissen geprägte Abfluss, der vor allem im Frühjahr und Sommer zu Hochwässern führen kann. Der Verlauf der Thaya in Österreich wird in diesem Projekt folgendermaßen eingeteilt: Der Oberlauf der Thaya zwischen Schweiggers und Drosendorf umfasst eine Länge von rund 120 km. Der

RÁMCOVÁ SMĚRNICE EU PRO VODNÍ POLITIKU Rámcová směrnice EU pro vodní politiku (RSVP) stanovuje ekologické cíle pro všechny evropské povrchové a podzemní vody: Pro povrchové vody je úkolem udržet či obnovit dobrý ekologický stav a dobrý chemický stav, přičemž se tento stav nesmí zhoršovat. U útvarů podzemních vod je cílem udržet či obnovit dobrý chemický a kvantitativní stav. Je nutné zabránit zhoršování stavu podzemních vod. RSVP obsahuje úkoly pro zhodnocení aktuálního stavu vod a povinnost ekologicky zaměřeného vodního managementu celých povodí. Tyto úkoly jsou závazné pro všechny vody a musí být splněny do roku 2015. Tuto lhůtu lze ve výjimečných případech prodloužit do roku 2027. Úkoly se vztahují vždy na celé povodí, proto je u mnoha toků naprosto nezbytná přeshraniční spolupráce. Při hodnocení ekologického stavu je nejdůležitější výzkum vodních společenství: u řek jsou to například řasy, bentičtí bezobratlí, vyšší vodní rostliny a ryby. Volba biologických metod hodnocení je ponechána členským státům. Aby bylo možné výsledky hodnocení porovnávat, stanovila RSVP systém mezikalibračního porovnání různých hodnotících metod. Chemický stav se klasifikuje podle společných norem pro celou EU, norem pro kvalitu životního prostředí a národních metod hodnocení. DYJE – ROZMANITÁ ŘÍČNÍ KRAJINA Řeka Dyje má dvě pramenné části - Německou Dyji a Moravskou Dyji. Německá Dyje pramení ve Schweiggersu (Waldviertel) a asi po 100 km se ve městě Raabs an der Thaya setkává s Moravskou Dyjí, která pramení v České republice na Českomoravské vrchovině. Dyje tvoří ve čtyřech úsecích společnou hranici mezi českou republikou a Rakouskem a nakonec v Hohenau an der March ústí do řeky Moravy. Celková délka těchto toků v Rakousku je kolem 360 km. Povodí Dyje má velikost cca 13 404 km2, z toho 83 % (11 200 km2) se nachází v Česku. Řeku Dyji charakterizuje průtok ovlivňovaný táním sněhu a silnými srážkami, který může, zejména na jaře a v létě, vést k povodním. Tok Dyje v Rakousku je v tomto projektu rozdělen na tři části: Horní tok Dyje mezi Schweiggersem a Drosendorfem (cca 120 km). Střední tok se táhne od Drosendorfu k Bernhardsthalu (cca 170 km). Dolní tok vede od Berhardsthalu do Hohenau k ústí do řeky Moravy (cca 15 km). VODNÍ ÚTVARY DYJE Před zahájením hodnocení stavu jsou toky rozděleny do jednotlivých povrchových vodních útvarů představujících jednotné a homogenní úseky toku. Tyto útvary pak tvoří základ pro vypracování plánovaných opatření. Vzhledem k tomu, že přírodní prostředí a funkce


21

Mittellauf erstreckt sich von Drosendorf bis Bernhardstal auf einer Länge von rund 170 km. Der Unterlauf (15 km) verläuft von Bernhardsthal bis nach Hohenau zur Einmündung in die March. DIE WASSERKÖRPER DER THAYA Vor der Bewertung des Zustands werden die Flüsse Oberflächenwasserkörpern zugeordnet, die einheitliche und homogene Gewässerabschnitte darstellen. Sie bilden die Basis für die Erstellung von Maßnahmenplänen. Die Naturräume und Nutzungen an der Thaya sind abwechslungsreich und vielfältig, deshalb erfolgte eine Einteilung in zehn vergleichbare homogene Abschnitte. Basierend auf dieser Zuordnung wurde seitens des BMLFUW in den Jahren 2004/05 eine Risikoanalyse durchgeführt, die aufzeigt, inwieweit die Wasserkörper ohne geeignete Sanierungsmaßnahmen den guten Zustand bis 2015 verfehlen. Das Ergebnis war, dass ein Großteil der Wasserkörper ohne geeignete Maßnahmen den guten Zustand wahrscheinlich nicht erreichen wird.

řeky Dyje jsou různorodé a rozmanité, došlo k rozdělení na deset srovnatelných homogenních úseků. Na základě tohoto rozdělení provedlo Spolkové ministerstvo zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství v letech 2004/05 analýzu rizik, která ukazuje, nakolik se vodní útvary bez vhodných sanačních opatření do roku 2015 vzdálí od dobrého stavu. Podle výsledků analýzy většina vodních útvarů bez vhodných opatření dobrého stavu pravděpodobně nedosáhne. Přehled ukazuje, že sedm z deseti vodních toků vykazuje riziko, že nedosáhnou dobrého stavu.

Ist-bestandsanalyse 2004/2005 Analýza stavu 2004/2005

22


Celkové hodnocení rizik u povrchových vod (povodí > 100 km2) povrchové vodní těleso

dolní tok střední tok

horní tok

riziko

riziko

chemický stav

živiny a organické zatížení

hydromorfologické riziko

celkové riziko

kandidát na těžce zatížený tok

5017900 Dyje

2

3

2

3

2

5017102 Dyje 5017101 Dyje

2

3

2

3

2

2

3

3

3

3

5017103 Dyje ústí Pulkau

2

3

3

3

3

5018700 Dyje Národní park

1

3

3

3

2

5000101 Dyje

1

2

3

3

3

5000108 Dyje Tauenbach

1

1

2

2

2

5000107 Dyje

1

1

3

3

3

5000106 Dyje

1

1

1

1

1

5000400 Dyje Německá Dyje

1

2

2

2

2

1 – vodní útvar nevykazuje žádné riziko nedosažení cíle 2 – riziko nelze přiřadit 3 – vodní útvar vykazuje značné riziko nedosažení cíle

BEWERTUNG DES GEWÄSSERZUSTANDES Das neue österreichische Wasserrechtsgesetz aus dem Jahr 2003 (WRG, BGBl. I Nr.82/2003) verlangt entsprechend der Vorgaben der EU-Wasserrahmenrichtlinie eine gesamtheitliche Betrachtung der Gewässersysteme. Damit werden nun auch neben der Auswirkung von stofflichen Verunreinigungen andere Eingriffe bewertet, die die Funktion des Gewässers als Lebensraum verändern können. Dazu zählen Veränderungen in der Gewässerstruktur und im Abflussverhalten im Zuge verschiedenster Nutzungen der Gewässer und ihres Umlandes (z. B. Gewässerregulierungen, Wasserkraftnutzung). BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDES Im Zuge des Projekts wurde der Schwerpunkt auf die Bewertung von drei Biologischen Qualitätselementen (Algen, wirbellose Bodentiere und Fische) gelegt. Für diese Elemente wurden die nationalen Bewertungsmethoden (Leitfäden des Lebensministeriums) verwendet. Anhand von Kennwerten werden die Abweichungen vom Typ spezifischen, sehr guten Zustand ermittelt:  Zusammensetzung der Tier- und Pflanzenarten  Anteil der störungsempfindlichen und gewässertypspezifischen Arten  Vielfalt der Lebensgemeinschaften  Altersstruktur der Fischgemeinschaft Die unten angeführte Tabelle zeigt, welche der drei Qualitätselemente sich besonders als Bioindikator für das Aufzeigen von Gewässerbelastungen eignen.

HODNOCENÍ STAVU TOKŮ Nový rakouský vodní zákon z roku 2003 (WRG, spolkový věstník BGBl. I č.82/2003) vyžaduje na základě úkolů z RSVP komplexní přístup k vodním ekosystémům. Proto jsou nyní, vedle vlivů látkového znečištění, hodnoceny i jiné zásahy, které mohou změnit fungování vodního útvaru jako biotopu. Patří k nim i změny ve struktuře vodního útvaru a v odtokových poměrech během nejrůznějšího využívání vodních útvarů a jejich okolí (např. regulace toků, využívání vodní energie). HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU V průběhu projektu byl kladen důraz na hodnocení tří biologických kvalitativních složek (řasy, bentičtí bezobratlí a ryby). Pro tyto složky byly použity národní hodnotící metody (příručka Ministerstva zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství). Na základě ukazatelů byly stanoveny odchylky od typově specifického stavu velmi dobrý: – složení živočišných a rostlinných druhů – podíl druhů citlivých na narušení a druhů specifických pro typ vodního útvaru – rozmanitost společenstev – věková struktura rybího společenstva. Níže uvedená tabulka ukazuje, které ze tří kvalitativních složek se nejlépe hodí jako bioindikátor ukazující zatížení toku.


23

Algen Algen sind sehr gute Bioindikatoren für Nährstoffbelastungen. Basierend auf den Untersuchen des Algenbestands hat sich gezeigt, dass im Oberlauf die mäßige ökologische Zustandsklasse überwiegt. Abschnittsweise stellt sich der gute ökologische Zustand ein. Im Mittellauf herrscht bei Hardegg der gute ökologische Zustand vor, bei Laa der mäßige, der sich im Unterlauf bis zum Zusammenfluss mit der March fortsetzt. Makrozoobenthos Das Makrozoobenthos umfasst alle wirbellosen Lebewesen, die im oder auf dem Gewässerboden leben und mit freiem Auge zu sehen sind (z. B. Strudelwürmer, Schnecken, Muscheln, Kleinkrebse, die Larven der Libellen, Steinfliegen, u.a.).Die Untersuchung hinsichtlich der organischen Belastung (Saprobie) zeigt, dass für die Thaya der gute saprobielle Zustand überwiegt. Nur abschnittsweise wurde im Oberlauf ein mäßiger saprobieller Zustand – wie z. B. nach Waidhofen – festgestellt. Für die Gesamtbewertung des ökologischen Zustandes werden neben der organischen Belastung weitere wesentliche Belastungen für die in Fließgewässern lebende Tierwelt geprüft. Dabei handelt es sich um Veränderungen durch Ufer- und Sohlbefestigung sowie Begradigung des Gewässerverlaufes, Stauhaltung, Schwallbetrieb, Feinsedimenteinträge u. a. . Aufgrund dieser gesamtheitlichen Bewertung befindet sich die Deutsche Thaya bei Schwarzenau in einem mäßigen ökologischen Zustand. An der Grenze bei Drosendorf ist der ökologische Zustand der Thaya ebenfalls als mäßig einzustufen. Die Thaya bei Hardegg (Nationalpark Thayatal) wurde als ökologisch unbefriedigend und der Abschnitt der Thaya bei Laa als mäßig bewertet. Der Unterlauf der Thaya zwischen Bernhardsthal und Hohenau weist teilweise noch naturnahe Abschnitte, insgesamt aber einen mäßigen ökologischen Zustand auf. Fische Fische sind ausgezeichnete Bioindikatoren für Veränderungen der Gewässerstruktur und des Ablusses. Bei den im Jahr 2007 durchgeführten Befischungen konnten insgesamt 40 Fischarten nachgewiesen werden. Davon sind 36 Arten als gewässertypisch zu betrachten. Als “ursprünglich typisch” gelten gemäß den aktuellen Leitbildern 51 Fischarten für die gesamte Thaya. Der fischökologische Zustand im Oberlauf der Thaya zeigt nur einen Abschnitt im guten Zustand – im Bereich Schwarzenau bis Vitis. Die ökologische Bewertung erbrachte für die Thaya im Mittellauf im Bereich Nationalpark einen unbefriedigenden Zustand.

24

Řasy Řasy jsou velmi dobrými bioindikátory zátěže živinami. Na základě výzkumu výskytu řas bylo zjištěno, že na horním toku převažuje střední třída ekologického stavu. V některých úsecích nastupuje dobrý ekologický stav. Na středním toku převládá u Hardeggu dobrý ekologický stav, u města Laa a.d. Thaya střední, který pokračuje ve spodním toku až k soutoku s Moravou. Makrozoobentos Makrozoobentos zahrnuje všechny bezobratlé živočichy, kteří žijí na dně vodního útvaru nebo v něm, a jsou viditelní pouhým okem (např. ploštěnky, plži, mlži, drobní korýši, larvy vážek, pošvatky atd.). Výzkum organického zatížení (saprobita) ukazuje, že v Dyji převažuje dobrý saprobní stav. Pouze na horním toku byl zjištěn střední saprobní stav – např. za městem Waidhofen an der Thaya. Pro celkové hodnocení ekologického stavu jsou zkoumány vedle organického zatížení další zatěže podstatné pro faunu žijící v proudících vodách. Jde přitom o zátěže v důsledku zpevňování břehů a dna a o napřimování toku, zadržování vody, nárazové kolísání průtoku, naplavování jemných sedimentů atd. Podle tohoto komplexního hodnocení je Německá Dyje u Schwarzenau v středním ekologickém stavu. Na hranici u Drosendorfu lze popsat ekologický stav Dyje také jako střední. Úsek Dyje u Hardeggu (národní park Thayatal) byl vyhodnocen jako ekologicky poškozený a úsek Dyje u Laa jako střední. Dolní tok Dyje mezi Bernhardsthalem a Hohenau an der March vykazuje ještě několik úseků blízkých přírodnímu stavu, celkově je tu však střední ekologický stav.


Der Zustand der Thaya bei Laa wurde als mäßig ermittelt. Der Unterlauf der Thaya bei Bernhardsthal konnte als gut bewertet werden. Ein Vergleich mit älteren Untersuchungen zeigt allerdings eine negative Veränderung der Fischbestände. Viele Leitarten sind bereits unterrepräsentiert bzw. zeigen deutliche Mängel im Populationsaufbau. Demnach kann für diese ThayaGrenzstrecke der gute Zustand nicht als langfristig gesichert angenommen werden.

Ryby Ryby jsou výbornými bioindikátory pro změny struktury vodního útvaru a odtokových poměrů. Při odlovech v roce 2007 bylo prokázáno celkem 40 druhů ryb. Z toho lze 36 druhů označit za typické pro tento tok. Za „původně typické“ pro celou Dyji se aktuálně považuje 51 druhů ryb. Ekologický stav zarybnění na horním toku Dyje ukazuje v dobrém stavu pouze jeden úsek Dyje, a to v oblasti Schwarzenau až Vitis. Ekologické hodnocení zjistilo poškozený stav na středním toku Dyje v oblasti národního parku. Stav Dyje u města Laa an der Thaya byl označen jako střední. Dolní tok Dyje u Berhardsthalu bylo možno označit za dobrý. Ve srovnání se staršími výzkumy se ovšem ukazují negativní změny v zarybnění. Mnoho důležitých druhů je již zastoupeno nedostatečně, popřípadě vykazuje zřetelné mezery v populační struktuře. Proto nelze dobrý stav této hraniční části Dyje označit za dlouhodobě zajištěný.

Hodnocení ekologického stavu podle Rámcové směrnice pro vodní politiku

kvalita povrchové vody stará

kvalita povrchové vody nová

hodnocení

5018700

5018700

MZB: 4; PHB: 2, ryby: 4

5017103

5017103

MZB: ; PHB: 3, ryby: 3

5017101

5019300


5017102

5019400


5017900

5017900


ekologický stav

vodní útvar

velmi dobrý

1

dobrý

2

střední

3

poškozený

4

zničený

5

OWK alt

OWK neu

Bewertung

5018700

5018700

MZB: 4; PHB: 2, Fische: 4

5017103

5017103

MZB: ; PHB: 3, Fische: 3

5017101

5019300


5017102

5019400


5017900

5017900



25

ERGEBNISSE ZUSTAND WASSERKÖRPER Entsprechend der Vorgaben der Wasserrahmenrichtlinie ergibt die jeweils schlechteste Bewertung der einzelnen biologischen Qualitätselemente den ökologischen Zustand für den jeweiligen Gewässerabschnitt. Die Gesamtbewertung des ökologischen Zustands setzt sich aus den Werten für Algen, Fische, Makrozoobenthos und unterstützenden physikochemischen Parametern zusammen. Bewertung der Hydromorphologie Die Hydromorphologie beschreibt jene strukturellen und hydrologischen Kennwerte, die wichtige Faktoren für gewässerökologische Prozesse sind. Sie wird durch Begehungen vor Ort anhand ausgewählter Parameter dokumentiert und stellt neben den Informationen über das Kontinuum und über die Situation von allgemein physikalisch-chemischen Parametern eine wichtige Basis zur Erstellung eines Maßnahmenplans dar. DEFIZITANALYSE – ERGEBNISSE UND URSACHEN Anhand der biologischen Qualitätselemente (Fische, Algen und wirbellose Bodenfauna) wurden Defizite und deren Ursachen ermittelt, die schließlich durch Sanierungsmaßnahmen aufgehoben werden sollen. Wasserqualität Eine Ursache, dass derzeit kein guter Zustand im Oberlauf vorliegt, ist der hohe Eintrag organischer Stoffe aus kommunalen Kläranlagen. Weiterer Nährstoffeintrag erfolgt durch die Bodenerosion bedingt durch die intensive Bewirtschaftung, die oft bis unmittelbar an den Gewässerrand reicht. Aufgrund dieser beiden Aspekte – und obwohl die meisten Kläranlagen die behördlich festgelegten Obergrenzen für Phosphorfrachten einhalten – ist die Aufnahmekapazität der Thaya während lang anhaltender Niederwasserperioden schnell erschöpft. Zusätzlich verursachen Querbauwerke (Wehre, Sohlstufen usw.) Rückstaue und beeinträchtigen über längere Strecken den Fließcharakter der Thaya. Dadurch wird die Selbstreinigungskapazität des Gewässers deutlich herabgesetzt. Struktur und Abfluss Im Mittellauf finden sich naturnahe Abschnitte mit Misch- und Laubwaldbeständen. Diese Vegetationsgürtel entlang der Thaya mindern den diffusen Eintrag von Nährstoffen und organischen Substanzen, sodass – trotz vorhandener Staubereiche – die Selbstreinigungskraft der Thaya ausreicht, um den

26

VÝSLEDKY STAVU VODNÍCH ÚTVARŮ Podle zadání Rámcové směrnice pro vodní politiku udává z posuzovaných biologických složek ekologický stav daného úseku vodního toku vždy příslušné nejhorší hodnocení kvality. Celkové hodnocení ekologického stavu se skládá z hodnot pro řasy, ryby, makrozoobentos a podpůrné fyzikální a chemické parametry. Hodnocení hydromorfologie Hydromorfologie popisuje strukturální a hydrologické hodnoty, které jsou důležitými faktory pro ekologické procesy ve vodním útvaru. Je dokumentován při šetření v terénu pomocí vybraných parametrů a tvoří vedle informací o kontinuitě toku a stavu všeobecných fyzikálních a chemických parametrů důležitý podklad pro sestavení plánu opatření. ANALÝZA DEFICITŮ – VÝSLEDKY A PŘÍČINY Pomocí biologických kvalitativních složek (ryby, řasy a bentičtí bezobratlí) byly zjištěny deficity a jejich příčiny, které mají být odstraněny pomocí nápravných opatření. Kvalita vody Příčinou skutečnosti, že na horním toku v současné době není dobrý stav, je vysoký přívod organických látek z komunálních čistíren odpadních vod. Další živiny jsou přiváděny půdní erozí způsobenou intenzívním obděláváním, které často zasahuje až k úplnému kraji koryta toku. Z důvodu obou těchto aspektů – a přestože většina čisticích zařízení dodržuje úředně stanovenou horní hranici obsahu fosforu – se kapacita odbourávání nutrietů Dyje během dlouhodobé nízkého stavu vody rychle vyčerpává. Navíc příčné vodní stavby (jezy, stupně atd.) vyvolávají zpětné vzdutí a zpomalují tak na delších úsecích proudění v Dyji. Tím se také výrazně snižuje samočisticí schopnost toku. Struktura a odtok Na středním toku se nacházejí přírodní úseky se smíšenými a listnatými lesními porosty. Tento pás vegetace podél Dyje snižuje difúzní vnášení živin a organických látek, takže i přes existující prašné úseky stačí vlastní samočisticí schopnost Dyje k opětovnému dosažení a udržení dobrého stavu. Níže po proudu se kvalita vody v Dyji zhoršuje na střední stav, a to díky stoupajícímu množství živin vnášených erozí půdy, intenzivnějším obděláváním a zaústěním silně znečištěné řeky Pulkavy. Na dolním toku ovlivňují výrazně ekologické fungování vodního útvaru regulační opatře-


guten Zustand wieder zu erreichen und beizubehalten. Stromab verschlechtert sich die Wasserqualität der Thaya aufgrund hoher Nährstoffeinträge durch Bodenerosion, intensiver Bodenbewirtschaftung und der Einmündung der hoch belasteten Pulkau auf den mäßigen Zustand. Im Unterlauf beeinträchtigen die im Jahr 1987 abgeschlossenen Regulierungsmaßnahmen des Flusses die ökologische Funktionsfähigkeit des Gewässers deutlich. Die Regulierungsmaßnahmen hatten eine Begradigung des Flusses, ein monotones Flussbett, Uferverbauten, fehlende Begleitgehölze und flussnahe Hochwasserschutzdämme zur Folge. Im Oberlauf zerstückeln Stauanlagen für Wasserkraftanlagen die Fließstrecke der Thaya. Sie beeinträchtigen die aquatischen Lebensräume so, dass strömungsliebende Fische essentielle Habitate verlieren. Die Durchgängigkeit wird stark eingeschränkt und die flusstypspezifischen Fischarten können zum Teil ihre Laichplätze nicht mehr erreichen. Im Mittellauf sind die Abflussverhältnisse hauptsächlich von Schwall-Sunkerscheinungen und Restwasser durch das Kraftwerk Frain geprägt. Auswirkungen auf die Fischfauna ergeben sich neben dem veränderten Temperaturregime vor allem dadurch, dass sich die Flusssohle verdichtet, Lückenräume verstopfen, Fischlarven verdriften und Uferbereiche trocken fallen. Monotone Lebensraumverhältnisse prägen den Mittellauf aufgrund der Regulierungsmaßnahmen der vergangenen Jahrzehnte. Im Unterlauf wurden im Zuge der Regulierungen Flussschlingen und Aubereiche abgetrennt, was zum Verlust wertvoller Lebensräume und dadurch zu ungünstigen Lebensbedingungen für Fische und wirbellose Bodenfauna der Thaya führte. Nove Mlyny verändert die Dynamik der Hochwässer, sodass im Frühjahr Wiesen nicht mehr ausreichend überschwemmt werden. Hier sind negative Auswirkungen vor allem auf die Fortpflanzung der Fische festzustellen.

ní ukončená v roce 1987. Tato regulační opatření vedla k napřímení řeky, monotónnosti řečiště, zpevnění břehů, vystavění protipovodňových hrází blízko řeky, a nepřítomnosti doprovodných dřevin. Horní tok Dyje nádrže z hydroenergetickým využitím, které ovlivňují vodní životní prostor tak, že ryby žijící v proudech ztrácejí své hlavní biotopy. Průchodnost je silně omezená a ryby specifické po tento typ řeky se nemohou dostat ke svým trdlištím. Na středním toku je odtok ovlivněn především nárazovým kolísáním průtoku (přívaly a klesání vody, zbytkový průtok) způsobeným elektrárnou na vodní nádrži Vranov. Vliv na rybí faunu má vedle změněného teplotního režimu i zhutňování dna a ucpávání štěrbin: rybí plůdek jsou odplavovány pryč a břehové oblasti vysychají. Střední tok charakterizují monotónní životní poměry v důsledku regulačních opatření minulých desetiletí. Na dolním toku byly během regulací odděleny říční meandry a lužní území, což vedlo ke ztrátě důležitých biotopů a tím také k nevyhovujícím životním podmínkám pro ryby a bezobratlý bentos v Dyji. Vodní nádrž Nové Mlýny mění dynamiku povodní, takže na jaře již nebývají louky dostatečně zaplavovány. Zde se projevují především negativní vlivy na rozmnožování ryb.


27

Maßnahmen Ausgehende von den Defiziten (sh. Tabelle „Ökologische Wirkungsanalyse“) wurde von österreichischer Seite ein Katalog von möglichen Maßnahmentypen vorgeschlagen.

OPATŘENÍ Na základě deficitů (viz tab. „Analýza ekologických vlivů“) navrhla rakouská strana katalog možných typů opatření. Ökol. Wirkungsanalyse Analýza ekologických vlivů Ryby, makrozoobentos a řasy slouží jako bioindikátory. Podle jejich společenství lze usuzovat na hydroekologické deficity a nutná sanační opatření. Fische, Makrozoobenthos und Algen dienen als Bioindikatoren. Anhand ihrer Lebensgemeinschaft kann auf gewässerökologische Defizite und notwendige Sanierungsmaßnahmen geschlossen werden. TYPY OPATŘENÍ (rozdělené podle skupin opatření)

oblast použití

A Laterální propojení A1 Podpora laterálního propojení

dolní tok, střední tok

B Morfologie řeky

Die Maßnahmenvorschläge können modulartig entlang des Thayaflusses und im Einzugsgebiet eingesetzt werden. Die Vorschläge wirken sich in erster Linie auf die Hydromorphologie des Gewässers aus. Ausgehend von der Verbesserung der abiotischen Verhältnisse in Richtung eines naturnäheren Zustandes wird der biotische Zustand der Thaya positiv beeinflusst.

B1 Úplná integrace meandrů

dolní tok

B2 Napojení meandrů (bez úplné integrace)

dolní tok

B3 Zvýšení vývoje toku a zlepšení břehových struktur


B4 Vývoj říční morfologie (formování podélných a příčných profilů)

dolní tok, střední tok, horní tok

C Situace za nízké a střední vody C1 Zlepšení struktury řečiště


D Podélná konektivita D1 Vytvoření propustnosti Dyje (rybí přechody, žlaby pro obeplutí, odstranění jezů, přestavba stupňovitého dna, použití skluzů)

střední tok, horní tok

D2 Vytvoření propustnosti přítoků (propustnost, říční struktury, redukce půdní eroze v povodí)


E Podélná konektivita E1 Opatření tlumící přívalové kolísání hladiny

střední tok

E2 Optimalizace manipulačních řádů vodních nádrží


F Povodně F1 Management retenčních ploch (přestavba protipovodňových hrází, stavba povodňových retenčních nádrží/poldrů atd.)


F2 Opatření k zlepšení / odstranění stávajících protipovodňových zařízení a vodních staveb


F3 Management odtokové oblasti mezi protipovodňovými hrázemi, zlepšení odtokové kapacity


G Živiny a škodliviny G1 Snížení přívodu živin v povodí


G2 Snížení přívodu škodlivin v povodí


C Situace při střední a nízké vodě C1 Zlepšení struktur v řečišti

28



Aufgabe im Projekt war es auch, die erforderlichen Erhaltungsmaßnahmen im Natura 2000-Gebiet March ‑Thaya-Auen zur Wahrung oder Wiederherstellung eines günstigen Erhaltungszustandes der Schutzgüter auszuarbeiten. Zu diesem Zweck war es notwendig, die aktuellen Erhaltungszustände der Schutzgüter (Lebensraumtypen nach Anhang I und Arten nach Anhang II der FFHRichtlinie sowie Arten nach Anhang I der Vogelschutz- Richtlinie) für den Untersuchungs raum zu bewerten. Als Grundlage dafür dienten die Indikatoren zur Bewertung des Erhaltungszustandes, wie sie in der Studie „Entwicklung von Kriterien, Indikatoren und Schwellenwerten zur Beurteilung des Erhaltungszustandes der Natura 2000-Schutzgüter“ („GEZ-Studie“) entwickelt worden sind. Diese Studie kann auf der Website des Umweltbundesamtes eingesehen und auch geladen werden. Die aus der GEZ-Studie vorliegenden Indikatoren wurden in Besprechungen mit Experten ergänzt oder erweitert. Für jeden Indikator wurde seine Ausprägung in einer dreistufigen Skala bewertet: A = hervorragend, B = gut, C = ungünstig. Aufbauend auf diesen Einzelbewertungen wurde der Erhaltungszustand des Schutzgutes abgeleitet. Eine Gegenüberstellung des aktuellen Erhaltungszustandes mit dem zu erreichenden günstigen Erhaltungszustand führt im nächsten Schritt zur Formulierung von Erhaltungszielen, auf denen die Festlegung von Erhaltungsmaßnahmen basiert. Die Umsetzung der Erhaltungsmaßnahmen soll schließlich zur Erreichung oder Bewahrung.

Návrhy na opatření je možné uplatnit podél toku Dyje a v jejím povodí. Návrhy mají v prvé řadě vliv na hydromorfologii toku. Zlepšení abiotických poměrů směrem k přírodnímu stavu pozitivně ovlivní biotický stav Dyje. Úkolem projektu bylo také vypracovat potřebná ochranná opatření pro oblast Natura 2000 v lužním území řek Moravy a Dyje, a to k zachování nebo obnovení vhodného stavu chráněných území. Za tímto účelem bylo nezbytné ohodnotit ve zkoumaném území aktuální stav chráněných stanovišť (typy životního prostoru podle Přílohy I a druhy podle Přílohy II Směrnice o ochraně přírodních stanovišť 92/43/EHS a druhů podle Přílohy I Směrnice o ochraně ptactva, 79/409/ EHS). Podkladem pro hodnocení byly indikátory pro hodnocení stavu ochrany popsané ve studii „Vývoj kritérií, indikátorů a mezních hodnot k posuzování stavu chráněných území Natura 2000“ („GEZ–studie“). Studii lze nalézt a stáhnout na webových stránkách Spolkového úřadu pro životní prostředí (www.umweltbundesamt.at). Indikátory vycházející z této studie byly doplněny či rozšířeny v diskuzích s experty. Pro každý indikátor byla stanovená třístupňová škála hodnocení: A = výborný, B = dobrý, C = nevyhovující. Z těchto jednotlivých hodnocení byl odvozen stav chráněné oblasti. Porovnání aktuální zachovalosti s vyhovujícím stavem, kterého je zapotřebí dosáhnout, vede v dalším kroku k formulaci cílů ochrany, podle kterých budou stanovena ochranná opatření. Realizace těchto opatření má ve výsledku vést k dosažení nebo zachování požadovaného stavu.


29

INFORMATION UND EINBINDUNG DER ÖFFENTLICHKEIT INFORMOVANOST A ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI

Die EU-Wasserrahmenrichtlinie legt besonderen Wert darauf, die Öffentlichkeit in die Planung einzubeziehen. Die Information und Einbindung der Bevölkerung hatten daher auch im Projekt an der Thaya einen besonderen Stellenwert. So wurde nicht nur die breite Öffentlichkeit mit einer Projekthomepage über wesentliche Inhalte informiert, sondern als besondere Zielgruppe die Gemeinden und Interessensvertreter in der Region eingebunden. INFORMATIONSVERANSTALTUNGEN Anfang November 2007 haben Informationsveranstaltungen in den Städten Waidhofen und Laa stattgefunden, in deren Rahmen ein Überblick über das Projekt und seine Ziele gegeben wurde. Über die Information hinaus war die Diskussion mit Projektverantwortlichen besonders wichtig, denn hier konnten die Anliegen der Betroffenen vorgestellt und ausführlich diskutiert werden. Die eingebrachten Vorschläge wurden bei der weiteren fachlichen Bearbeitung berücksichtigt SYMPOSIUM Am 18. Jänner 2008 fand in Waidhofen das Symposium „Die Thaya im Fokus“ statt. Über 90 Gäste aus Österreich und Tschechien besuchten die Veranstaltung und diskutierten über laufende und zukünftige Aktivitäten rund um die Thaya. Nicht nur für Gemeinden war die Veranstaltung von großem Interesse, sondern auch für Behörden, Experten und Interessensvertreter. Dazu wurden die laufende Umsetzung der EU Wasserrahmenrichtlinie in Österreich und Tschechien sowie die Abstimmung mit dem Hochwasserschutz präsentiert. Der Vertreter der Europäischen Kommission in Österreich, Herr DI Karl Georg Doutlik, wies in seinem Vortrag auf die Notwendigkeit der guten bilateralen Kooperation aus Sicht des länderübergreifenden Gewässerschutzes hin. INTERNETAUFTRITT Zur laufenden Information der interessierten Öffentlichkeit wurde eine eigene Homepage unter der Adresse eingerichtet. Auf der Webpage werden zum einen Ausgangslage und Ziele des Projektes, zum anderen Ergebnisse und Beiträge zu den Veranstaltungen präsentiert. Dem grenzüberschreitenden Charakter des Projektes entsprechend wurde die Webpage in tschechischer, deutscher und englischer Sprache erstellt. www.project-dyje-thaya.info

30

Rámcová směrnice EU pro vodní politiku klade velký důraz na zapojení veřejnosti do plánování. Informovanost a zapojení veřejnosti proto hrály zvlášť důležitou roli i v přeshraničním projektu Dyje/Thaya. O jeho základním obsahu byla prostřednictvím vlastní webové stránky projektu informována nejen široká veřejnost, ale jako zvláštní cílová skupina byly zapojeny i obce a zástupci zájmových skupin v regionu. INFORMAČNÍ AKCE Začátkem listopadu 2007 se konaly informační akce ve městech Waidhofen an der Ybbs a Laa an der Thaya, podávající přehled o projektu a jeho cílech. Kromě těchto informací se konalo také mimořádně významné setkání s představiteli projektu, která poskytlo dotčeným subjektům možnost prezentovat své požadavky a podrobně o nich diskutovat. Předložené návrhy byly brány v úvahu i při dalším odborném zpracování. SYMPOZIUM Dne 18. ledna 2008 se konalo ve Waidhofenu sympozium „Zaostřeno na Dyji“. Akci navštívilo přes 90 hostů z Rakouska a České republiky, kteří diskutovali o probíhajících a plánovaných aktivitách kolem Dyje. O akci se velmi zajímaly nejen obce, ale také úřady, experti a zástupci zainteresovaných skupin. Prezentovaná byla probíhající realizace Rámcové směrnice EU pro vodní politiku v Rakousku a Česku a harmonizace protipovodňové ochrany. Zástupce Evropské komise v Rakousku DI Karl Georg Doutlik upozornil ve své přednášce na nutnost dobré bilaterální kooperace z hlediska mezinárodní ochrany vod.

PREZENTACE NA INTERNETU K průběžnému informování zájemců z řad veřejnosti byla zřízena vlastní webová stránka s adresou www.project-dyje-thaya.info. Na ní se prezentují jednak výchozí situace a cíle projektu, jednak výstupy a příspěvky z akcí. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru projektu byla webová stránka vytvořena v češtině, němčině a angličtině.


ZUSAMMENFASSUNG SHRNUTÍ RAKOUSKÉ ČÁSTI

Flüsse verbinden Der Verlauf der Thaya pendelt zwischen Österreich und Tschechien und bildet im Bereich des Nationalparkes „Thayatal“ und vor der Mündung in die March die Staatsgrenze. Der Schutz unserer Gewässer kann nicht vor den Grenzen halt machen, sondern muss darüber hinaus erfolgen. In diesem Sinn startete im Oktober 2006 das grenzüberschreitende INTERREG Projekt Thaya/Dyje unter der österreichischen Projektträgerschaft des Umweltbundesamtes, unterstützt vom Amt der Niederösterreichischen Landesregierung, dem Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) und dem Nationalpark Thayatal. Gemeinsam mit dem tschechischen Partnerprojekt ist dies die erste bilaterale Kooperation zur Umsetzung der EU-Wasserrahmenrichtlinie an der Thaya. Wesentliche Ziele des Vorhabens waren einerseits die Zusammenführung und Synthese vorhandener Informationen und die Erhebung neuer gewässerökologischer Daten. Als wichtiges Ergebnis wurden Experten-Vorschläge für die Erstellung von Sanierungsmaßnahmen für den Gesamtverlauf der Thaya formuliert. Bei der Bewertung des IstZustandes der Thaya lag der Schwerpunkt vor allem auf der bilateralen Datenerstellung und Abstimmung unter Berücksichtigung der Vorgaben der EU-Wasserrahmenrichtlinie sowie der naturschutzfachlich wertvollen Schutzgebiete wie zum Beispiel des Natura 2000 Gebietes March-Thaya-Auen und der Nationalparke Thayatal und Podyji. Trotz der festgestellten Unterschiede in den österreichischen und tschechischen Bewertungsmethoden konnten bei den gemeinsam diskutierten Gewässerabschnitten wesentliche Übereinstimmungen getroffen werden. Kein der betrachteten Abschnitte weist derzeit einen guten ökologischen Zustand auf. Die Sanierungsvorschläge konzentrieren sich im Oberlauf vor allem auf die Wiederherstellung der Durchgängigkeit. Im Mittel- und Unterlauf ist vor allem die Vernetzung des Flusses mit dem Umland (der Aue) ebenso vordringlich wie die Annäherung des Abflussgeschehens an die natürlichen Verhältnisse. Eine Reduktion von Nährstoffein¬trägen wäre im gesamten Einzugsgebiet anzustreben. Das Projekt „Thaya/Dyje“ kann als erster Schritt einer erfolgreichen bilateralen Zusammenarbeit zur Umsetzung der EU-Wasserrahmenrichtlinie in Tschechien und Österreich gesehen werden.

Řeky spojují Tok Dyje protéká mezi Rakouskem a Českou republikou, přičemž v oblasti národního parku Thayatal a před ústím do řeky Moravy tvoří státní hranici. Ochrana našich vod se nemůže zastavit u hranic, ale musí je překračovat. V tomto smyslu byl v říjnu 2006 zahájen přeshraniční INTERREG projekt Thaya/Dyje. Rakouským nositelem projektu byl Spolkový úřad pro životní prostředí s podporou dolnorakouské zemské vlády, Spolkového ministerstva zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství a Národního parku Thayatal. Společně s českým projektovým partnerem se jedná o první bilaterální spolupráci k implementaci Rámcové směrnice EU pro vodní politiku na Dyji. Hlavním cílem tohoto záměru bylo jednak shrnutí a syntéza dostupných informací, jednak zjištění nových hydroekologických údajů. Důležitým výsledkem byla formulace expertních návrhů nápravných opatření pro celý tok Dyje. Při hodnocení současného stavu Dyje spočíval hlavní důraz na bilaterálním zpracování a harmonizaci dat s přihlédnutím k úkolům Rámcové směrnice EU pro vodní politiku i k ochranářsky cenným chráněným oblastem, jako je např. oblast Natura 2000 v lužních územích řek Moravy a Dyje a národní parky Thayatal a Podyjí. Přes zjištěné rozdíly v českých a rakouských metodách hodnocení bylo na společně projednávaných úsecích toku dosaženo zásadní shody. Žádný ze sledovaných úseků nevykazuje v současnosti dobrý ekologický stav. Nápravná opatření na horním toku se soustředí především na obnovení průtoku. Na středním a dolním toku je naléhavé především propojení řeky s okolím (lužním územím) a také přiblížení odtokových poměrů přirozeným podmínkám. Redukce přísunu živin by byla žádoucí v celém povodí. Projekt Thaya/Dyje lze vnímat jako první krok úspěšné bilaterální spolupráce při implementaci Rámcové směrnice EU pro vodní politiku v České republice a Rakousku.


31

AUFTRAGNEHMER (alphabetishe Reihung) DODAVATELÉ ZAKÁZKY

Atelier Oberhofer Alfons Oberhofer Hydromorphologische Bewertung und Maßnahmenplanung Burggasse 88/28-29 A-1070 Wien Tel.: +43(1)5264812 [email protected]

Knoll • Planung & Beratung ZT GmbH DI Jochen Schmid Projektmanagement, Öffentlichkeitsarbeit Schiffamtsgasse 18/6 A- 1020 Wien Tel.: +43 - (0)1 - 216 60 91 [email protected] www.bueroknoll.at

NUA-Umweltanalytik GmbH Südstadtzentrum 4 A-2344 Maria Enzersdorf, Österreich Tel.: +43/(0)2236/44541-0 [email protected]

Profisch Mag. Schabuss, Weissenbacher, Zornig OEG Dr. Michael Schabuss Ökologische Bewertung Rahmenrichtlinie Laaerbergstrasse 165 A- 1100 Wien Tel.: +43(0)699 1263 1368 [email protected]

32

Mag. Heike Schultz Ökologin für Gewässer- & Naturschutz Ökologische Bewertung Rahmenrichtlinie Theodor-Kramerstraße 12/1/14 A-1220 Wien, Österreich Tel.: +43 (0)650/ 554 16 22 [email protected]

Technischen Büro im-plan-tat reinberg und partner OEG DI Martina Scherz GIS Implementierung Heinrich Öschgasse 56 3430 Tulln Tel.: +43 (0)676 843665 520 [email protected] www.im-plan-tat.at

Technisches Büro Spindler Dr. Thomas Spindler Ökologische Bewertung Rahmenrichtlinie Kreutalstraße 65 A- 2123 Unterolberndorf Tel.: +43- (0) 2245/ 89776 [email protected] www.tb-spindler.at

ZINKE Environment Consulting for Central and Eastern Europe Dipl. Biogeogr. Alexander Zinke Unternehmensberater für Umweltangelegenheiten Kalksburger Straße 6/4 A-1230 Wien Tel.: +43(0)1/924 11 96 [email protected] www.zinke.at


FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA / FOTOGRAFISCHE BEILAGE

Těžba štěrkopísku na Dyji u Pohanska Kiesabbau an der Thaya bei Pohansko

Jarní povodeň 2006 ve Znojmě Hochwasser 2006 in Znojmo


33

Národní park Podyjí poskytuje na vyhrazených úsecích rybářské vyžití Der Nationalpark Podyjí/Thayatal ermöglicht Angelsport nur in bestimmten Abschnitten

Soutok řek Dyje a Moravy Zusammenfluss der Thaya und March

34



35

www.project-dyje-thaya.info

BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE THAYA

Recommend Documents