Bezpečí pacienta a zaměstnanců z pohledu managementu CS
RNDr. Bruno Šudřich, odd. CS FN Brno
Historie
Prvopočátky léčebných zákroků na člověku
Nahlédneme-li do dějin lidstva, zhrozíme se, kolik energie, času, zkušeností a umu bylo vynakládáno na vzájemné zabíjení. Dějiny zdravotnictví naopak dokumentují jedno z nejvýznamnějších civilizačních vítězství. Přesto jsou obecně málo známé. Zdravotníkům se zpravidla, na rozdíl od masových válečnických vrahů, nestaví oslavné jezdecké pomníky. O historii jejich úporného boje za ţivoty lidí se téměř nic neví… Zdravotnictví je staré jako lidstvo samo. Ţivot byl vţdy velmi labilním biologickým pochodem, u kterého neustále na člověka číhala smrt. I archeologické nálezy dokládají, ţe v něm nikdy neexistoval „zlatý věk“. Dějiny zdravotnictví jsou ve světě ojediněle prezentovány vystavenými historickými lékařskými nástroji a učebními pomůckami pro lékaře nebo mediky, prvními vědeckými lékařskými přístroji, zajímavými anatomickými preparáty a dobovými publikacemi nebo dokumenty, ale i různými předpisy a zásadami „bezpečnosti“ pro pacienty nebo „personál“.
Historie
Starověk
Když onemocníme v dnešní době, tak víme, že lékaři nám mohou většinou účinně pomoci. Dříve to až taková samozřejmost nebyla, spíše naopak. Zranění a nemoci sužují lidstvo už od jeho počátku. V prehistorických kulturách se rány vypalovaly, obvazovaly a zašívaly, vykloubené končetiny se znovu napravovaly a zlomeniny se zpevňovaly a narovnávaly dlahou. Lidé znali projímadla nebo dávicí prostředky, klystýry nebo povzbuzující prostředky. Když medicína nefungovala, věřilo se, že za to mohou zlí duchové (lepší nežli přiznat že si nevědí rady). Medicinmani se obvykle snažili zahnat nemoc zaříkáváním a často ve snaze pacienta vyléčit použili i bití, nechávali ho vyhladovět, případně mu vyvrtávali otvor v lebce. Tato děsivá metoda, známá jako trepanace, se prováděla v raném neolitu a je nejstarší známou prováděnou operací.
Historie Starověk
Historie
Starověk Profese lékaře, která se vyvinula z medicinmana, se objevila v Egyptě ve 3. tisíciletí př. n. l. Adepti této vědy studovali v chrámových školách.
V židovské kultuře se ve svaté knize objevovaly komentáře do detailu napsané na téma hygiena nemocný by měl být například umístěn do karantény a předměty, se kterými přišel do styku, by se měly dezinfikovat.
Historie
Starověk
Hipokratova přísaha
K prvnímu radikálnímu posunu v lékařství, k jeho proměně z náboženské disciplíny na obor vědecký došlo ve starověkém Řecku. Učenci již nepohlíželi na nemocného jako na člověka potrestaného bohem, ale vnímali nemoc jako nerovnováhu kombinace určitých prvků. V té době se velké slávě těšily dvě lékařské školy, v Kósu a Knidosu. Z té první pochází Hippokrates - zakladatel moderního lékařství.
Kromě toho, že založil Hippokratovu přísahu,zanechal po sobě také řadu studií a záznamů.
Historie
Středověk
Tento vysoký medicínský standart starověku ve středověku výrazně upadl. V Evropě se z klasického vzdělání dochovalo jen velmi málo informací. V 7. století ale antické záznamy přinesla křesťanská sekta s sebou do arabského světa. Tam byly přeloženy a postupně se rozšířily. V arabském světe žila celá řada významných arabských a židovských lékařů, kteří tyto důležité znalosti o infekčních nemocích, poruchách výživy, chorobách oka a nových odvětvích lékařství šířili dál. Nejslavnější z nich byl Ibn Síná známý jako Avicenna. Na územích pod arabskou správou museli adepti, kteří se toužili stát lékaři, projít studiem a zkouškami. V Evropě se však žádný profesionální přístup v lékařské péči neobjevil do té doby, dokud se péče o nemocné nepřesunula do klášterů. Byli to hlavně benedikti, kteří studovali arabské překlady starověkých řeckých textů, a aby byly přístupné každému, kdo o ně projeví zájem, začali je překládat do latiny. Spolu se zakládáním lékařských škol ve 12. století se lékařské umění znovu stalo profesí, která přestala být věcí církve. Od 13. století museli budoucí lékaři začít povinně skládat lékařské zkoušky.
Historie
Konec středověku
Chamberlenovy porodnické kleště, cca 1600
Porodní bába při porodu, E.Roesslin, 1577
Přednostka Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při první lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesorka Milada Říhová:
"Předpokládáme, ţe ve středověku vzdělání porodních bab, ve francouzštině se jmenují daleko elegantněji 'sages femmes', čili moudré ţeny, bylo minimálně pod kontrolou odborné školy. Více spočívalo pouze na zkušenosti. Např. porodní bába, která obcházela rodičky například ve své vesnici a v okolních vesnicích, si vzala sebou třeba svoji dceru, často se to dědilo z pokolení na pokolení, nebo nějakou jinou známou dívku ze sousedství, kterou zajímala tato stránka ţivota a ta chodila s ní a prakticky to od ní odkoukávala a rady se předávaly původně vlastně jenom ústně. Musíme předpokládat, ţe ty ţeny většinou byly negramotné." U lékařů to bylo podstatně lepší, výuka navazovala na poznatky starověku, nicméně i zde byla primární zkušenost a zvláště „v terénu“ to bylo spíše na úrovni lazebníka, šarlatána či kováře.
Historie Novověk
Dřevěné porodnické kleště, 18.stol.
Doc.MUDr. Jaroslav Zvěřina:
Kloubový trepan
"Je důleţité si uvědomit, ţe Evropa jiţ před staletími byla velice čile propojena informačními kanály, a my jsme zjistili při historické reminiscenci, ţe třeba praţská lékařská fakulta byla velice váţeným centrem pro výuku vědeckého lékařství. Sem jezdili experti z celého světa se učit."
Lţíce na mozek Nařízení Marie Terezie z 2.2.1770 o opatřeních proti moru a jiným epidemiím
Historie
Renesance a dál
Doba renesance byla pro obor lékařství velmi důležitá. Důležitou chvílí v lékařství byl mj. objev krevního oběhu, který v roce 1628 učinil lékař Wiliam Harvey. Jako důsledek tohoto objevu se začalo s výzkumy lymfatického systému a cév. Lékaři se konečně v těle začínali orientovat. Vědci se začali zabývat metabolismem a trávicím systémem. Vznikaly hromady a hromady teorií. Dosud se medicína zabývala hlavně nemocemi, ale odteď se zabývala i prevencí. V roce 1796 Edward Jenner objevuje očkování a zavádí ho jako prevenci proti neštovicím. V 19. století se největší pokrok odehrál u diagnostiky. Byly objeveny nemoci jako Parkinsonova choroba aj. Dalšími milníky v historii medicíny se staly průkopnické práce pánů, Louise Pasteura, Ignaze Philippa Semmelweiseho a Roberta Kocha. Tito vědci prokázali, že nemoci přenášejí bakterie, a našli řešení, jak proti nim bojovat, pomocí hygieny a očkování.
Historie Moderní doba 19. století
Velký pokrok v zájmu o zdravotnictví jako oboru a také ve vzdělání znamenala v Evropě doba osvícenství. Např. profesorka Říhová opět o porodnictví:
"Poněvadţ rakouskému mocnářství se dostalo dvou opravdu osvícených panovníků, coţ byla proslulá Marie Terezie a Josef II., kteří se velmi starali o zdravotní, sociální politiku. Starali se o ní mnohem více neţ panovníci jiných zemí. Soudí se, ţe to bylo díky tomu, ţe porodník samotné Marie Terezie, a taky ministr, její velmi oblíbený rádce van Swieten, se sám těmito otázkami zabýval a porodnictví se odborně jako lékař věnoval. Funkce a práce porodních bab se dostává pod státní kontrolu a to změnilo všechno, a pak uţ musely ony chodit do školy, musely skládat zkoušky, musely mít svoje přednášky na lékařské fakultě." Ve stejné době došlo také ke zvýšení zájmu samotných lékařů o porodnictví.
Tento rakousko-uherský osvícenecký základ , stejně jako celé zdravotnictví, školství, průmysl aj. se rozvíjel i v českých zemích a jeho vliv zaznamenáváme dodnes. Trepanační set
Historie
2.pol.20.století
/rozvoj za a po II. svět. Válce: technika, věda, zdravotnictví, hygiena, epidemiologie: instrumentárium, ATB, přístroje, dezinfekce, sterilizace, ale i odborné studie, exaktní zásady, předpisy, normy..…/
ve ZZ ČSR, ČSSR a nyní ČR jsou realizovány „Provozní řády“ jednotlivých pracovišť. V nich byly a jsou v jednotl. kapitolách zakomponovány zásady a pokyny např. pro provoz, hygienu, epidemiologii, ale i bezpečnost, atd. cca od roku 2000 dochází ve ZZ k implementaci systémů nebo norem kvality např. GMP, SŘJ, ISO 9000:2000 a jiných, které v rámci nastavené a zvyšované kvality kopírují jiţ dříve aplikované zkušenosti a pravidla v technice a průmyslu
Historie
První dekáda 21.století
/rozvoj techniky a materiálů – např. pro kosmický výzkum, vojenský průmysl: rozvoj IT, sběr a archivace dat, robotizace, globalizace, nanotechnologie……a s tím související rozvoj zdravotnictví – diagnostika, terapie, prevence, farmaka, přístroje /
Souběţně se realizuje další rozvoj systémů kvality směrem k přijímání průběţné odpovědnosti jednotlivců-vykonavatelů procesu, včetně kontroly a monitoringu těchto dílčích procesů provádějícími osobami Následuje rozvoj dalších navazujících systémů garantované bezpečnosti a odpovědnosti a propojenosti směrem k výslednému produktu nebo činnosti /NIAHO/ /ve ZZ např. chirurgický nebo terapeutický zákrok a s ním souvisejícího souboru činností: příprava pacienta, přístrojů a nástrojů, sterilizace ZP, pooperační činnosti apod./
Nanotechnologie moţná pomohou v budoucnu také pacientům trpícím aterosklerózou neboli kornatěním cév. Američané vyvinuli speciální nanočástice, které putují tělem, aţ dopraví léky k usazenině, kterou v cévách uvolní.
A současnost ???
Druhá dekáda 21.století Extrémní rozvoj techniky Extrémní rozvoj nákladů Extrémní rozvoj zdravotnictví – v technice i nákladech
A probíhá s tím opravdu ve ZZ i:
rozvoj rozvoj rozvoj rozvoj
odpovědnosti ZZ ???? bezpečí pacientů ???? bezpečí zaměstnanců ???? finanční přiměřenosti ????
Aktuální současnost
Rozvoj právního povědomí pacientů
/ dostupné informace, zájem právníků, konkurence, vysoké platby,…../
Postoje zaměstnanců – odpovědnost
/vzdělanost, dohled zaměstnavatelů, kultivovanost společnosti, přijetí osobní odpovědnosti……./
Postoje zaměstnavatelů
/totéţ co u pacientů/
Přístup pojišťoven /maximalizace zisku x minimalizace ztrát/
Stanoviska OOVZ
/odpovídá úrovni státního dozoru/
Stanoviska jurisdikce
/rozvoj právního systému, provázanost na vyšší celky – EU, WHO,…../
Postoj managementu ZZ, resp. CS
/vzdělanost, odpovědnost, dokumentace procesů,……/
Současnost CS jako garanta v zabezpečení sterilních opakovaně pouţívaných ZP ve ZZ
Systémy kvality a bezpečnosti nekompromisně pronikají i do ZZ, tudíţ i do CS / ISO, JCI, GMP, NIAHO, SAK,……/
Současnost, avšak….. Exemplární kazuistika nejen ivančického případu a ní související právní odpovědnost je akutně varující, a to i u zaměstnanců CS, jako nedílná součást právní odpovědnosti celého ZZ !!!! Bezpečí pacientů a zaměstnanců ZZ je a musí být i primární záleţitostí a to i z pohledu managementu CS.
Závěr Pacientů ZZ jsou statisíce - zaměstnanců CS stovky. Pravděpodobnost ohroţení obou skupin je enormně vysoká. Následné útrapy, stavy svědomí, likvidace a náhrada škody, příp. právní odpovědnost, nebo snad i pobyt ve vězení jsou v případě poškození enormně nepříjemné, ne-li likvidační. ____________________________________________ Proto jsou /i z historického hlediska/ zaváděné systémy a jejich důsledné dodržování tím nejjednodušším opatřením pro bezpečnost jak pacientů, tak i zaměstnanců ZZ. ____________________________________________
Bezpečí pacientů a zaměstnanců z pohledu managementu CS
Děkuji za pozornost.
Zdroj vybraných textů a obr.: www.google.com