Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/benchmarkingovy-pruzkum-knihoven)
Benchmarkingový průzkum knihoven 6. 1. 2011 Odutová Blanka
V následujícím textu se seznámíte s praktickou částí diplomové práce Rozvoj veřejné Městské knihovny v Ivančicích v živé komunitní a vzdělávací centrum města, která se zabývá benchmarkingovým průzkumem vybraných knihoven realizovaným za účelem vzájemného porovnání jejich komunitních činností a stanovení nejlepších postupů pro praxi a možnostmi jejich aplikace pro potřeby dalšího rozvoje Městské knihovny v Ivančicích. Poznámka redakce: jedná se o výtah z bakalářské diplomové práce ODUTOVÁ, Blanka. Rozvoj veřejné Městské knihovny v Ivančicích v živé komunitní a vzdělávací centrum města. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 103 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.
Benchmarkingový průzkum knihoven
Obrázek 1: Kritické faktory úspěchu
Pro účely bakalářské práce je aplikován z metodického hlediska model se čtyřmi kvadranty (viz obrázek výše), kdy bude postupováno podle jednotlivých kroků: 1. Co podrobit benchmarkingu? V této práci chci porovnávat vybrané statistické údaje a nejlepší postupy, vyplývající z otevřených otázek, které se týkají komunitních aktivit vybraných knihoven, které následovně budu definovat v příslušné podkapitole. 2. Jak to uděláme? Pro sběr dat zvolím nejdříve formu osobního dopisu s žádostí o spolupráci, následovně zašlu dotazník pro sběr statistických údajů, který budu kombinovat se semistrukturovanými rozhovory, týkající se otevřených otázek. 3. Kdo je nejlepší? Podle rozboru statistických údajů zjistím knihovny s nejlepšími výkony, podle odpovědí z otevřených otázek budu zjišťovat nejlepší postupy v praxi knihoven. 4. Jak to dělají oni? Získaná data podrobím kontrole, zpracuji všechny získané informace z rozhovorů a použiju k analýze a interpretaci.
Výběr knihoven pro průzkum Pro průzkum bylo vybráno deset knihoven, které byly oceněny za svou činnost v komunitních a vzdělávacích aktivitách cenou z oblasti knihovnických soutěží a cen, tj. Knihovna roku, dále Kamarádka knihovna pro dětské knihovny byly popř. nominovány na tyto ceny. Dále mohly knihovny získat ceny místního charakteru nebo neformální prestižní ocenění v odborné veřejnosti. Výběr byl proveden tak, aby byly zastoupeny knihovny různé velikosti i lokality, neboť každá takováto knihovna může přispět k porovnání jmenovaných činností a k celkové pestrosti a zajímavým úhlům pohledu na rozvoj komunitních aktivit. Jedná se o tyto vybrané knihovny (uspořádány abecedně podle místa působení): 1. Městská knihovna Březová u Sokolova, Karlovarský kraj 2. Městská knihovna Jevíčko, Pardubický kraj 3. Městská knihovna Kuřim, Jihomoravský kraj 4. Obecní knihovna Mokrá-Horákov, Jihomoravský kraj 5. Obecní knihovna Pavlovice u Přerova, Olomoucký kraj 6. ICT a Obecní knihovna Protivanov, Olomoucký kraj 7. Městská knihovna Rosice, Jihomoravský kraj 8. Městská knihovna Tišnov, Jihomoravský kraj 9. Masarykova veřejná knihovna Vsetín, Zlínský kraj 10. Místní knihovna Všechovice, Olomoucký kraj
Definování benchmarků a otevřených otázek Jako referenční body k porovnávání byly vybrány základní statistické údaje, které vypovídají o
velikosti knihovny a místa, o počtu komunitních aktivit a dat souvisejících. Všechny údaje jsou shromážděné za rok 2009. Benchmarky (referenční body): 1. Počet obsluhované populace - počet obyvatel daného místa (města, obce), kde knihovna působí. 2. Počet čtenářů - počet registrovaných uživatelů služeb knihovny. 3. Počet výpůjček knihovny - počet vypůjčených dokumentů. 4. Počet pracovních úvazků - počet zaměstnanců v jednotlivé knihovně, přičemž pracovní jeden úvazek zahrnuje 40 hod. týdně. 5. Počet návštěvníků komunitních akcí - zahrnuje všechny registrované návštěvníky, kteří se zúčastnili aktivit a akcí knihovny. 6. Počet komunitních akcí - kolik aktivit a akcí bylo celkem uspořádáno, z tohoto počtu jsou pak vyjmenovány jednotlivé druhy akcí. 7. Akce pro děti a mládež - počet aktivit a akcí pro děti a mládež z celkového počtu komunitních aktivit. 8. Akce pro maminky (rodiče) s dětmi - počet aktivit a akcí pro rodiče s dětmi z celkového počtu komunitních aktivit. 9. Akce pro seniory - počet aktivit a akcí pro seniory z celkového počtu komunitních aktivit. 10. Akce všeobecně vzdělávací/napříč skupinami - počet aktivit s různými skupinami věnující se všeobecné tematice. 11. Akce - jiná skupina - počet akcí pro jiné než vyjmenované skupiny.
Interpretace průzkumu Z uvedených dat z první části průzkumu jsem porovnávala následující údaje: 1) V prvním souboru dat jsou porovnávány všechny knihovny s rozvinutými komunitními aktivitami z hlediska počtu čtenářů (resp. uživatelů) v poměru k počtu obsluhované populace. Celostátní průměr dosahuje podle Ježkové[1] 15 %. U dotazovaných knihoven je průměr 22 %. Ve spodní části tabulky je srovnání s vlastní knihovnou, která dosahuje 19 %. Nejlepší knihovnou z tohoto pohledu je Městská knihovna v Tišnově, která dosahuje 34 %.
Tabulka 1: Počet uživatelů knihoven z počtu obyvatel místa v % V porovnání se sledovanými knihovnami má knihovna Ivančice menší procento počtu uživatelů z počtu obyvatel, toto procento je však vyšší, než je celostátní průměr, což vytváří dobré podmínky pro rozvoj komunitních aktivit.
Obrázek 2: Počet uživatelů knihoven z počtu obyvatel místa v % 2) Druhý soubor dat se týká počtu akcí, návštěvníků akci a počtu obyvatel. V tomto souboru dat jsem porovnávala počet návštěvníků na akci - průměr je 30, největší počet 37 má knihovna Jevíčko. Počet akcí na 1000 obyvatel se v průzkumech často uvádí, zde má nejvyšší počet 63 knihovna Pavlovice.
Tabulka 2: Počet návštěvníků na akci, počet akcí na 1000 obyvatel Ve srovnání se sledovanými knihovnami má Městská knihovna Ivančice nejméně akcí v přepočtu na 1000 obyvatel, počet návštěvníků na akci se pohybuje v běžné rovině.
Obrázek 3: Počet návštěvníků na akci
Obrázek 4: Počet akcí na 1000 obyvatel 3) V třetím souboru dat je obsaženo srovnání a rozdělení počtu akcí podle skupin uživatelů, kterým byly akce určené. Jedná se o akce pro děti a mládež, akce pro seniory, akce pro rodiče s dětmi, akce všeobecně-vzdělávacího rázu pro zájmové komunitní skupiny a akce pro jiné specifické skupiny. Z uvedeného souboru vyplývá, že nejvíce akcí bylo určeno dětem a mládeži - 64 %, tuto skupinu nejvíce specifikuje knihovna Mokrá-Horákov (89 %), následují akce všeobecně-vzdělávací pro různé komunitní skupiny - 15 %, které nejvíc specifikuje knihovna Všechovice (31 %), dále akce pro seniory - 13 %, nejvíce specifikuje knihovna Pavlovice (30 %), akce pro rodiče s dětmi - 5 %, které specifikuje nejvíc knihovna Jevíčko, akce pro jiné skupiny - 3 %, specifikuje knihovna Kuřim (19 %):
Tabulka 3: Rozdělení akcí podle skupin
Městská knihovna Ivančice pořádá jako u většiny knihoven nejvíc akcí pro děti a mládež, dále pro různé zájmové skupiny. Rezerva je v práci pro seniory a rodiče s dětmi.
Obrázek 4: Rozdělení akcí podle skupin 4) Ve čtvrtém souboru dat porovnávám, jakou část pracovního úvazku věnují zaměstnanci knihoven na tvorbu a realizaci aktivit, přičemž tato dat jsou přepočítána na jeden pracovní úvazek. Tato data se vzhledem ke značné propojenosti pracovních činností zaměstnanců hůře odhadují, dvě knihovny data nespecifikovaly s odůvodněním, že je neodhadnou, nebo se věnují těmto činnostem po své pracovní době. Tyto údaje jsou však důležité při organizaci pracovních činností.
Tabulka 4: Jaká část pracovní doby připadne na tvorbu a realizaci aktivit
Obrázek 5: Jaká část pracovní doby připadne na tvorbu a realizaci aktivit 5) V pátém jednoduchém souboru dat je graficky vyjádřena skutečnost, jak knihovny využívají ke své práci na tvorbě a realizaci komunitních aktivit. Jedná se o 8 knihoven z 10, tabulku proto neuvádím.
Obrázek 6: Využití dobrovolníků ve sledovaných knihovnách V druhé části průzkumu byly položeny knihovnám otevřené otázky za účelem zjištění nejrůznějších aspektů komunitních činností oslovených knihoven: 1.
Jak si myslíte, že děláte akce pro komunitní skupiny? 2. Kde se inspirujete při tvorbě těchto akcí? 3. Vycházíte ze znalosti spíše místních podmínek, přemýšlíte o tom, které akce a pro které skupiny budete ve vaší knihovně pořádat? 4. Co vám chybí v oblasti vlastní tvorby těchto aktivit? 5. Využíváte dobrovolníky ve své práci (proč ano a proč ne)? 6. Máte zpětnou vazbu, jak jsou vaše akce vnímány a hodnoceny? 7. Podporuje vás zřizovatel v těchto aktivitách (i finančně)? 8. Kolik času ze své pracovní doby věnujete těmto aktivitám? 9. Co by pro vás v této oblasti mohly knihovny na úrovni pověřených knihoven regionálními funkcemi, nebo na vyšší úrovni (krajské, NK Praha) udělat? 10. Neoficiálně je vaše knihovna známá ve vašem okolí, ve vašem regionu, nebo v odborné veřejnosti tím, že tyto aktivity vykonáváte úspěšně. Byli jste za svou práci někdy oceněni oficiálně, např.: Knihovna roku, nominace na Knihovnu roku, jiná ocenění). Kterou aktivitu v této souvislosti (popř. spolupráci na ní, nebo postup) považujete za nejvydařenější? 11. Co říkáte teorii, že knihovna by měla být úplně pro všechny? Interpretace druhé části průzkumu proběhne rozborem shromážděných odpovědí, resp. rozhovorů, ze kterých budou srovnáváním vybírány nejdůležitější poznatky v souvislosti s rozvojem komunitních aktivit. Za rozborem každé otázky pak bude následovat vlastní hodnocení či vyjádření Městské knihovny Ivančice s možnými náměty pro vlastní praxi. 1. „Jak si myslíte, že děláte akce pro komunitní skupiny?" Otázka se týkala sebehodnocení oslovených knihoven. Dvě knihovny vyslovily přesvědčení, že tyto aktivity dělají „výborně", pět knihoven vyjádřilo své ohodnocení slovem „dobře". Další dvě knihovny použily různá vyjádření: „jak nejlépe umíme", „v odpovídající kvalitě", jedna knihovna se cítí být „na středu". Většina knihoven chce své činnosti nadále zlepšovat, nejen kvůli náboru nových uživatelů, (spíš je smyslem uživatele udržet), ale i kvůli své prestiži, chce používat lepší formy propagace (marketing, guerilla marketing), má v plánu více oslovit různé skupiny (matky s dětmi), zaujmout střední generaci. Uvědomují si skutečnost, že jako veřejné instituce jsou odpovědné „něco pro veřejnost (mimo klasické služby) dělat" (knihovna Rosice). Městská knihovna Ivančice: Tyto aktivity děláme na průměrné až mírně podprůměrné úrovni, jak v rozsahu, tak v kvalitě. Nedostatky oproti osloveným knihovnám vidím především v systematičnosti, plánování akcí včetně lepší organizace pracovních činností a v nedostatečné propagaci. 2. „Kde se inspirujete při tvorbě těchto akcí?" Otázka mířila ke konkrétním námětům k činnostem jednotlivých knihoven. Nejčastější odpovědi se týkají vyhledávání inspirace v knihách, na internetu, v televizi, u jiných knihovnic, vlastní nápady, obměna jiných úspěšných akcí jiných knihoven, pokračování tradičních knihovnických aktivit, „v podstatě kdekoliv (ulice, kulturní zařízení, knihovny). Vždy když někde najdu nebo uvidím něco zajímavého, přemýšlím, jak by se to dalo aplikovat na možnosti naší knihovny" (knihovna Kuřim). Knihovnice se baví s lidmi, kteří už něco podobného dělají i mimo oblast knihovnictví, (např. práce s dětmi). Za podstatné považují vyhledat typ akce, který je pro knihovnu vhodný a hodně času tráví vyhledáváním dobrých akcí na internetu a inspirací v jiných knihovnách. Mnoho akcí běží již
dlouhodobě, v nich se pokračuje z minulosti. Dále jsou to školení na zajímavá témata, Kulturně informační web, konference Knihovna, konference v Seči, přednášky ve Vědecké knihovně Olomouc, menší knihovny na setkáních „Co venkovské knihovny umějí". V největší knihovně (knihovna Vsetín) je samostatná pracovnice, která tvoří podstatnou část programové náplně. Městská knihovna Ivančice: Pokračujeme zde v tradičních činnostech, ale chybí větší míra kreativně uplatňovaných nápadů, které vnáší nové prvky do tvorby těchto aktivit nebo které se vztahují k místu a tím by více oslovily místní značně patriotické prostředí. Jak vyplývá ze zkušeností ostatních knihoven, bylo by potřebné zlepšit vzájemnou komunikaci a větší sdílení tvorby akcí s knihovnami v rámci regionu, z nichž je poměrně velká část ochotná na této úrovni spolupracovat a diskutovat o svých zkušenostech. 3. „Vycházíte ze znalosti spíše místních podmínek, přemýšlíte o tom, které akce a pro které skupiny budete ve vaší knihovně pořádat?" U této otázky vypovídá většina odpovědí i u větších knihoven ve větších městech o velmi dobré znalosti místního prostředí. V knihovnách přemýšlí, pro koho konkrétní akce mohou být dobré, přičemž se jedná o znalost prostředí a tak i lépe navazují spolupráci s různými skupinami. Není to jen dobrá znalost prostředí, ale hlavně lidí, nejlepší jsou osobní kontakty, to je úplně nejlepší spolupráce. Ale nedělá nám problém oslovovat i tzv. cizí lidi, my je zase pak nějakým způsobem prezentujeme. (knihovna Tišnov) Jde o znalost místa a lidí a je to hodně na osobní rovině. Používáme metodiku oslovení popsanou v metodickém materiálu o seniorech[2] a tenhle model funguje na jakékoliv další možnosti spolupráce. Takže znalost tohoto místa a lidí, to, že my působíme důvěryhodně, to láká zase další potenciální partnery, kteří sami přijdou a osloví nás sami o spolupráci, tím se vytvářejí další aktivity. Cílových skupin máme ve svých strategiích víc. (knihovna Vsetín) Akce se snaží knihovny přizpůsobit konkrétnímu prostředí. Vždy když najdou nějakou kompaktnější skupinu (neboli komunitu) snaží se na ni zacílit svůj program. V menších knihovnách znají knihovnice prostředí výborně, uvádí, že bez těchto znalostí nelze tyto činnosti vůbec dělat, snaží se i znalosti předávat místním lidem a zatraktivnit prostředí obce pro děti i dospělé. Městská knihovna Ivančice: Ve znalosti prostředí a lidí vidím silnou stránku našeho působení ve městě. Jde o to znalostí využít a promyšleně a dlouhodobě vyhledávat spolupráci a vytvářet aktivity, které osloví větší část různých skupin obyvatel i institucí než dosud. Měli bychom se pokusit o první impulz z naší strany a také zároveň vedle těchto aktivit prezentovat i naše tradiční knihovnické a informační služby. 4. „Co vám chybí v oblasti vlastní tvorby těchto aktivit?" Otázka záměrně nesměřovala přímo k oblasti finanční, ale část knihoven se právě u této otázky vyjadřovala i k ní. Čtyři knihovny z deseti pociťují nedostatek financí na aktivity, jedna vidí nedostatek v malých a málo moderních prostorech. Větší knihovny si s tímto problémem poradily v rámci svého rozpočtu, rozpočet mají volněji nastavený a v jeho rámci má knihovna možnost zaplatit např. lektory nebo náklady spojené s aktivitami, ovšem na úkor jiných položek rozpočtu. Asi polovina knihoven by přivítala rozšíření pracovních úvazků na tyto aktivity nebo alespoň lepší ohodnocení pracovníků, kteří tyto aktivity vytvářejí a realizují, neboť musí kvalitně zvládnout své
pracovní povinnosti ve veškerém provozu a ovládat všechny pracovní úkony spojené s činností knihovny. Chtělo by to člověka navíc se specializací jen na určité činnosti a taky lepší finanční ohodnocení. Protože při této práci v tomto rozsahu je u zaměstnanců potřeba obrovská všestrannost a univerzálnost a měli by za to být zaplaceni. (knihovna Tišnov) Někteří pracovníci by přivítali volnější pole působnosti, větší pomoc dobrovolníků, fyzickou pomoc a více času. V převážné většině případů jim nechybí inspirace a vymýšlení nových nápadů. Městská knihovna Ivančice: Protože knihovna v minulosti vyvíjela menší úsilí v této oblasti, je potřebné přesvědčit zřizovatele o smysluplnosti těchto aktivit. Jde o promyšlenou volbu takových aktivit, které ve městě chybí a jsou specifické právě pro činnost a možnosti knihovny ve spolupráci s vhodnými skupinami. Pak bude možné obhájit i úpravy v rozpočtu. V současné době, kdy není možné očekávat nárůst pracovních úvazků je potřebná v této souvislosti lepší organizace práce a hlavně ztotožnění všech pracovníků s cílem postupného většího rozvoje těchto aktivit. 5. „Využíváte dobrovolníky ve své práci (proč ano a proč ne)?" S předchozí otázkou částečně souvisí. Dvě knihovny uvedly, že nevyužívají, jednak z důvodu toho, že není zatím zvykem takováto spolupráce, nebo se jeví jako nespolehlivá, v druhém případě jsou pracovnice zvyklé si tyto aktivity zajišťovat sami a využívat plně svého vzdělání a kreativity s přesvědčením, že tyto aktivity vykonávají dobře. Ostatní knihovny dobrovolníky využívají, jsou to studenti pedagogických škol, přátelé, aktivní čtenáři i nečtenáři. Ano, a zájem je zde velký z obou stran. V souvislosti s aktivitami jde zvláště o seniory, v dětském oddělení jsou to většinou studenti, kteří se selektují z řad čtenářů, s nimi pracují knihovnice z dětského oddělení. Je zde i dost vysoká nezaměstnanost a máme zde dobrovolníky, kteří chodí pracovat přímo do knihovny, aby neztratili pracovní návyky. (knihovna Vsetín) Pomoc dobrovolníků využívají menší i větší knihovny, některé ve velké míře z řad studentů, rodičů, matek na mateřské dovolené, seniorů, bývalých učitelů. Městská knihovna Ivančice: Nejvíce využíváme dobrovolníky z řad studentů knihovnických škol, které rovněž školíme na praxích. Zatím jsme neoslovili jiné skupiny, např. seniory, domnívám se, že je to otázka lepší komunikace ze strany knihovny související s rozvojem vhodných aktivit. Získávání dobrovolníků je podle zkušeností knihoven dobrou cestou, jak si poradit s větším množstvím i kvalitou vykonávaných aktivit. 6. „Máte zpětnou vazbu, jak jsou vaše akce vnímány a hodnoceny?" Otázka souvisí s vnímáním hodnocení činnosti knihoven očima jejich uživatelů. Většina knihoven tuto vazbu má, jednak přímým hodnocením a v ohlasech účastníků po ukončení některé z aktivit, dále se odráží v počtu uživatelů knihoven, zvláště u dětských čtenářů. U dětí vymýšlíme různé jednoduché způsoby, jak to zjistit. Třeba po akci si mohou vzít jeden ze dvou barevných papírků (bílý - akce se mi líbila, červený - nelíbila) a při odchodu je vhodí do nachystané krabice. Také děláme různé menší ankety. (knihovna Rosice)
Zpětná vazba není jen v počtu dětí, ale jak se v knihovně dále udrží a vrací se sem, taky na propracovanosti komunikace, stále mluvíme s lidmi o tom, co děláme, o našem výchovném působení a mluvíme o konkrétních akcích v této souvislosti. (knihovna Tišnov) V menších knihovnách pracovníci dostávají ohlasy velmi rychle, lidé různé aktivity také víc chválí, pokud jsou spokojeni. Také oceňují, že se „v knihovně něco děje". V některých větších knihovnách lidé nejsou zatím zvyklí sdělovat výtky, nápady či možnou inspiraci v oblasti komunitních činností. Městská knihovna Ivančice: Zpětnou vazbu získáváme většinou hned po akcích, sami se ptáme a reagujeme na připomínky. U uvedených odpovědí rovněž vyplývá, že důležité je zjistit, jaké akce lidi opravdu zajímají a co od knihovny v tomto ohledu očekávají, lepší je kontakt a dotazování osobní, návratnost minianket je v naší knihovně bohužel dost nízká. 7. „Podporuje vás zřizovatel v těchto aktivitách (i finančně)?" Ve většině případů knihovny vnímají podporu zřizovatele jako dostačující. Dvě knihovny uvádí nízkou podporu nebo malý zájem zřizovatele. Přesto dosahují dobrých výsledků. Větší knihovny mají rozpočet obvykle nastaven volněji (ale jeho výše je stanovená), v jeho rámci však mohou najít rezervy na tyto aktivity. Zřizovatel nás podporuje, ale jsme i hodně aktivní, děláme ve spolupráci už druhý projekt na evropské úrovni a využíváme granty VISK, Knihovnu 21. století a některé menší kulturní akce z grantů města. (knihovna Vsetín) Obecní úřad je aktivitám knihovny velmi nakloněn, podporuje nás finančně a všemi způsoby. S jeho pomocí, kdy mi nabídla spolupráci paní místostarostka a ostatní ze zastupitelstva, jsem se pustila do všech akcí, které se uskutečnily. (knihovna Pavlovice) Zřizovatelé si tedy v převážné většině uvědomují důležitost činnosti knihoven a v této souvislosti i své vlastní prezentace. Pracovníci knihoven se často zapojují do dění obce i v oblasti samosprávy, působí v kulturních komisích a někdy i v zastupitelstvu. Městská knihovna Ivančice: Zřizovatel činnost knihovny podporuje, ale naše působení ve městě a prezentace by měla být na lepší úrovni jak v rozsahu, tak v kvalitě, aby nedocházelo k pochybnostem o dobrém využití rozpočtu. 8. „Kolik času ze své pracovní doby věnujete těmto aktivitám?" Otázka zjišťuje, zda je možné určit konkrétní část pracovní doby, kterou musí pracovníci věnovat na přípravu a realizaci aktivit. Zjištěné údaje jsem již zpracovala v tabulce a grafu v první části průzkumu, kde průměr vychází na 21 % z běžného pracovního úvazku. Uvádím zde proto pouze několik komentářů přesahující číselné vyjádření. Někteří pracovníci knihoven uvádějí i práci mimo svou pracovní dobu. Všichni hodně. Někdy i navíc 10 hod. týdně než je naše pracovní doba. A přemýšlíme o nich téměř pořád. (knihovna Tišnov)
Kromě knihovnického kroužku většinu akcí připravuji mimo svou pracovní dobu. (knihovna Mokrá-Horákov) Obvykle je práce v knihovně natolik provázaná, že je obtížné stanovit celkovou pracovní doba potřebnou k pořádání těchto aktivit. Zvláště v menších obcích věnují knihovníci resp. knihovnice práci v knihovně víc času, než je běžná pracovní doba. Městská knihovna Ivančice: Podle mého zjištění a srovnání s knihovnami věnujeme aktivitám o něco menší procento času. Tento údaj je pro nás důležitý pro organizaci a optimalizaci pracovních činností. 9. „Co by pro vás v této oblasti mohly knihovny na úrovni pověřených knihoven regionálními funkcemi, nebo na vyšší úrovni (krajské, NK Praha) udělat?" Otázka směřuje ke srovnání konkrétních požadavků pro praxi, které knihovny očekávají od knihoven na vyšší úrovni, popř. vede k vyjádření, jak jsou knihovny v této oblasti spokojeny. Na regionální a krajské úrovni by část knihoven většinou uvítala více školení o komunitních aktivitách a propagaci, přivítají rady, školení i metodiku častější setkávání s kolegy. V oblasti komunitních aktivit je pociťován nedostatek metodiky. Je potřebné větší využití metodiky, novinky pro knihovny se můžeme dozvídat na regionálních poradách. Často tyto informace nemají ani metodičky. (knihovna Jevíčko) V některých lokalitách je spolupráce vnímána více pozitivně. Naše regionální knihovna Prostějov hodně pomáhá, zve nás na různé kurzy, kde můžeme nabrat inspiraci, pořádá ve spolupráci s knihovnami na Prostějovsku setkávání knihovníků, kde jsou cenné zkušenosti z jiných knihoven, pořádá školení, vypomáhá s většími akcemi (pokud je třeba). S jejich spoluprací jsem velmi spokojená. (knihovna Protivanov) V souvislosti s Národní knihovnou v Praze a s profesní organizací SKIP se zvláště větší knihovny vyjadřovaly na různé úrovni. Měli by pomoci ve spolupráci se SKIPem k návrhu jiných tarifů, (mnozí z nás pracují při takto obrovském rozsahu činností v 7. platové třídě, katalog prací je špatně nastavený), aby byla oceněná všestrannost naší práce, protože s komunitními aktivitami prezentujeme místa našeho působení a navíc děláme kvalitně práci v provozu knihovny, charakter naší práce se výrazně mění a v tom by nám měla Praha pomoci. Taky v podstatě uvažujeme o smyslu megalomanských celonárodních akcí, které se v menších knihovnách nedají moc použít, tím se NK prezentuje jen navenek. Je to sice dobrá propagace v médiích, uznáváme třeba Týden knihoven, ale jako spíš náborovou akci. Hodně těch akcí je určeno spíš velkým knihovnám, kde to dělají speciální pracovníci. Ale pro nás by mohli vytvářet něco jiného. Nechápeme, co tam tolik lidí vlastně vytváří, měli by být přece na tuto činnost specialisté (?) My bychom potřebovali propagaci svoji, mít třeba peníze (část úvazku) na PR, kterou děláme po nedělích.(knihovna Tišnov) Z NK Praha máme úzkou spolupráci s p. Mgr. Ježkovou. Ta cesta ke komunitní knihovně byla postupná. Byli jsme malá knihovna, aktivity narůstaly, ve vedení považovali
knihovnu za víc než za půjčovnu knížek a chtěli touto cestou jít. Hovořilo se o tom na úrovni SKIPu, když se paní Ježková, která se vždy zasazovala o komunitní roli knihoven, nabídla a měla pro nás několik seminářů. V nich šlo o týmovou práci uvnitř. Když se pro to nenadchnou, nebudou spolupracovat nebo souznít všichni zaměstnanci, i ti, co se na těch aktivitách nebudou podílet, nebude to fungovat. Ty aktivity jdou na úkor něčeho a je dobré, aby to bylo vyvážené, aby nebyla upozaděna primární role knihovny. Aktivity jsou taková ta šlehačka a musí to v týmu souznít, aby např. lidé na půjčovně nenadávali, že se jiní věnují něčemu jinému, než mají. Tým si musí ujasnit priority, kam chceme jít. Doporučuji takový seminář týmové práce, kde se ujasní priority, 3 sezení, kam chceme jít, kdo to chce víc, kdo míň, vše na bázi konzultantské spolupráce. (knihovna Vsetín) Městská knihovna Ivančice: na úrovni regionu (okres Brno-venkov) je situace složitější, protože zde nikdy neexistovala větší okresní knihovna. Regionální funkce vykonává menší knihovna Kuřim vedle své běžné činnosti městské knihovny. Část regionálních činností vykonávají i další menší městské knihovny (mezi nimi i Ivančice). V této situaci není možné vytvářet ještě metodiku, tuto činnost by měla dělat MZK Brno. Metodika jako taková v oblasti komunitních činností téměř neexistuje, knihovny si ji vytváří sami, podle toho jak umějí (nebo neumějí). My pociťujeme v naší lokalitě tento nedostatek, který řešíme „zdola" vzájemným předáváním zkušeností úspěšnějších knihoven. Tyto činnosti jsou vykonávány jaksi „navíc", poměrně živelně, často jsou postaveny jen na obrovské píli a kreativitě jednotlivých lidí, kteří jsou oceněni v konečném důsledku stejně, jako ti, kteří je nevykonávají vůbec nebo málo. Uvítali bychom smysluplné semináře pro menší knihovny (viz seminář knihovna Vsetín s Mgr. Ježkovou) a také v této oblasti lépe fungující SKIP „Velká Morava". 10. Neoficiálně je vaše knihovna známá ve vašem okolí, ve vašem regionu, nebo v odborné veřejnosti tím, že tyto aktivity vykonáváte úspěšně. Byli jste za svou práci někdy oceněni oficiálně, např.: Knihovna roku, nominace na Knihovnu roku, jiná ocenění). Kterou aktivitu (popř. spolupráci na ní, nebo postup) v této souvislosti považujete za nejvydařenější? Ocenění knihoven v souvislosti s touto otázkou nebudu znovu vyjmenovávat, pouze v kontextu odpovědí, jsou uvedena v příloze u každé jednotlivé knihovny. Zajímavé postupy v činnosti popř. metodiku z ní vyplývající uvedu v další části práce. Cena Kamarádka knihovna 2007 - té si velmi ceníme a je založená na obrovské práci. Za vydařenými aktivitami je dlouhodobý a promyšlený plán, který je v dětském oddělení založený na výchově. (knihovna Tišnov) Za nejvydařenější považují knihovny akce ve spolupráci s městem nebo obcí. Daří se tradiční i méně tradiční akce: Noc s Dudkem, Noc s Andersenem, Pohádkové dopoledne, Toulky zámeckou zahradou, Procházka po pamětihodnostech obce, čtení v Domově důchodců, spolupráce s Dětským domovem Lipník. (knihovna Pavlovice) Městská knihovna Ivančice: Z těchto aktivit můžeme čerpat konkrétní náměty a srovnávat, jaké akce jsou úspěšné, i když jsme si vědomi, že záleží na místních podmínkách. Spolupracujeme se školami a školní družinou, akce děláme spíš nárazově pro různé skupiny, potřebujeme lepší plán,
systém, metodiku, organizaci práce. 11. Co říkáte teorii, že knihovna by měla být úplně pro všechny? Určitě. Nejen pro čtenáře, ale i nečtenáře, ne žádná nudná místnost s regály na knížky, ale místo, kolem něhož se točí veškerá kulturní činnost. (knihovna Protivanov) Knihovny si zároveň uvědomují, že není možné se zavděčit a vyhovět všem, alespoň větší části. Prosazujeme tu teorii, můžeme se pod to podepsat, že knihovna má být pro všechny, ale zároveň mají být daná nějaká pravidla, která, kdo do ní přijde, musí dodržovat.(knihovna Vsetín) My se s tím plně neztotožňujeme. Chceme oslovit co nejvíce lidí, ale nechceme mít z knihovny málem varieté, abychom se zavděčili všem. My jsme organizace, která má určitou úroveň, která má co lidem nabídnout, chceme být s každým partneři a ne se skoro podbízet, jak je to dnes často prezentováno. To si musíme sami uvědomit a jako partneři se k lidem (organizacím) chovat. (knihovna Tišnov) Na jedné přednášce o severských knihovnách jsem se dověděla, že knihovna má být obývákem obce. O takovou knihovnu se u nás snažíme. (knihovna Pavlovice) Městská knihovna Ivančice: Přikláníme se k názoru, že knihovna má sloužit co nejširší veřejnosti s předem danými pravidly.
Postupy a metodika vyplývající z průzkumu Cílem benchmarkingového průzkumu bylo srovnáním různých aspektů komunitní činnosti nalézt nejlepší postupy, resp. metodiku v praxi. Uvedu dva příklady velmi úspěšných postupů pro práci s dětmi a pro komunitní aktivity s různými skupinami např. se seniory. První příklad se týká spolupráce se školami a práce s dětmi, kterou uplatňuje knihovnice dětského oddělení knihovny (cena Kamarádka knihovna za rok 2007) paní Marie Šikolová z Městské knihovny Tišnov. Princip její práce spočívá na oslovení všech tříd základních škol (3 ZŠ v místě) tak, že je všechny rozdělí a vede systematický nabídkový výchovný program, nejde v tom postupovat nahodile. Každý ročník se děti ve škole učí něco jiného a knihovna jde s nimi v nabídce. První třída je o seznámení s knihovnou, ve druhé třídě už jsou ale děti jiné, stejně tak i prostředí, kde jsou, jsou to už o něco starší partneři. Je potřebné respektovat období jejich normálního růstu a na tom se dá dál stavět a pracovat, nutností je také jednat stále s jejich učitelkou. Neznamená to, že všichni budou čtenáři, ale knihovnice na ně působí jako člověk. Je potřebné jim dát prostor, aby mohli komunikovat. Knihovna jde s nimi pořád, někteří špatně čtou, mají sociální problémy nebo problémy v rodině, ve škole jsou na ně kladeny vysoké nároky. Děti dostanou možnost, aby se v knihovně opravdu cítily dobře, na tom je práce postavená. Prostor, kde se dá pracovat je v tom, jak kdo co vnímá, prostor musí mít každý, spíš pro sdělování své zkušenosti. Knihovnice má respekt k jejich osobnosti a stále pracuje s celou skupinou tříd ve školách. Práce je postavena na komunikaci. Z knih vybírá témata, která sice nejsou stále medializovaná, ale na které děti velice dobře slyší. Zároveň jim představuje knihy, když děti ztrácí pozornost, tak je na něco z knihy upozorní, dává šanci všem dětem, aby se vyjádřily. Cílem je, aby děti získávaly zdravé
sebevědomí, potom vodí své známé do knihovny, cítí se, že v knihovně mají nějakou prestiž. Dětem, které jsou agresivnější, v podstatě chybí sebevědomí. Pak už se učí vnímat knihy a v další třídě se jim představují autoři, ale zase ve vztahu, proč to spisovatel psal, knihovnice jim ho představuje, jaké měl záliby, jaký byl jako dítě, pak si informace opravdu dlouho pamatují. Tyto informace vhodné pro děti je hodně pracné získávat. Pak se jim již začne představovat naučná literatura, všem se může hodit nějaká kniha nebo časopis. Jejich zájem se udržuje přes čtvrtou a pátou třídu, pak už více zůstávají, tyto děti prošly nějakou výchovou, kde mohly pochopit podstatu knihovny. V knihovně probíhá už sedmý rok unikátní projekt Knihy mého srdce (dříve než celostátní akce obdobného názvu), zaměřený na autory opět osobnějším způsobem, ale i s dalšími fakty. Děti si to neuvěřitelně pamatují. Takto se knihovnice věnuje asi 1500 žákům a každá třída chodí do knihovny vícekrát. Práce se podporuje výtvarnými akcemi, divadlem, tím se děti v knihovně prezentují. Pak do knihovny zase raději chodí, i s kamarády. Tato práce je hodně náročná a knihovnice si ji připravuje s předstihem celé prázdniny. Druhý příklad pro realizaci komunitních aktivit s různými skupinami, např. se seniory, uvedla Mgr. Kateřina Janošková z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. „Jak dělat aktivity v knihovně kde je méně lidí - možná by byla dobrá cesta právě najít partnery zvenčí, my si přibíráme partnery, oslovujeme je, víme, že bychom to sami nezvládli. Partnerství je hrozně důležité, ale taky je důležité najít dobré partnery, je to otázka dlouhodobého procesu, nejít do toho za každou cenu a nechtít jít sami, jen my knihovna. Nebát se, když vím, že je v místě jiná organizace, škola, neziskovka a oslovit je. Oni mají lidi, vy prostory a ve spoustě věcí byste si mohli pomoci." Knihovna ve Vsetíně vypracovala metodický návod[3], jak oslovovat aktivní seniory. Tato metodika je přínosem ke vzájemnému obohacení života seniorů, knihovny a komunity. Senioři představují významnou část uživatelů knihoven, mají zájem o setkávání i o celoživotní vzdělávání. Podstata této metodiky je v tom, změnit roli seniorů z pasivních příjemců služeb na aktivní partnery při vytváření a realizaci komunitních aktivit. V knihovně vytvořili pětičlennou radu aktivních seniorů, kteří spolupracují s realizačním týmem knihovny na vytváření programu pro seniory. Navrhují témata, získávají účastníky, lektorsky vedou některé akce, tlumočí zkušenosti a podílí se i na přípravě akcí přesahující rámec knihovny. Tato metodika je zajímavá i pro malé knihovny, kdy knihovník z regionální knihovny jako poradce naváže spolupráci s místním knihovníkem (knihovnicí), s pracovníkem obecního úřadu, který reprezentuje obec a spolupracuje při dílčích aktivitách a seniorem - konzultantem, který vykonává lektorskou činnost a vyhledává další aktivní seniory. Tento tým se pravidelně setkává, vytváří program seniorských aktivit v obci, vyhledává dobrovolníky z řad seniorů, propaguje akce. Modelové schéma je vytvořeno pro obce různé velikosti od 500 -1500 obyvatel, může se použít i pro menší města. Tento projekt a uvedená metodika mě velice zaujala, stejně jako první příklad, protože je dobře propracovaná a dá se aplikovat i pro Městskou knihovnu Ivančice.
Použité zdroje Česká společnost pro jakost. Benchmarking : Časté otázky [online]. Praha: 2002 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.benchmarking.cz/caste_otazky.asp.
GAJDUŠKOVÁ, Helena, et al. Senioři v komunitní knihovně : Metodický materiál. Vyd. 1. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2008. 24 s. ISBN 978-80-2541-96-87. JEŽKOVÁ, Zuzana. Knihovna tzv. komunitní. Knihovnicko informační zpravodaj U nás [online]. 2006, roč. 16, č. 1, [cit. 2010-07-01]. Dostupný z WWW: http://unas.svkhk.cz/pdf_archiv/0667.pdf RICHTER, Vít. Projekt Benchmarking knihoven [online]. 12. 3. 2010 [cit. 2010-06-05]. Dostupné z WWW: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/Benchmarking.htm.
Poznámky
[1] JEŽKOVÁ, Zuzana. Komunitní knihovna-příležitost pro knihovnu i obec. In Knižnica, 2007, s. 42 [2] GAJDUŠKOVÁ, Helena, et al. Senioři v komunitní knihovně : Metodický materiál. Vyd. 1. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2008. 24 s. [3] GAJDUŠKOVÁ, Helena, et al. Senioři v komunitní knihovně : Metodický materiál. Vyd. 1. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2008. 24 s. Štítky: veřejné knihovny, komunitní knihovny, benchmarking, průzkumy, projektová výuka
