Bejkovka (8 přípojek)

roèník XXXII

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

1

2002

II. fáze reformy územní veøejné správy

PENNY MARKET v Chlumci n. C. otevøen

Zpráva o èinnosti TJ Sokol v roce 2001 Chlumec nad Cidlinou dne 31.1.2002

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Slovo starosty Vážení a milí čtenáři, dostává se vám do rukou modernizované číslo dalšího ročníku Chlumeckých listů, konečně v barevné úpravě. Snad někoho zarazí zvýšená cena 14,- Kč za číslo, ale použití dvou barev uvnitř čísla a barevná obálka na křídovém papíře, hodné časopisu 21. století, se zákonitě neobejdou bez zvýšených nákladů. Pro informaci ale ještě upřesňuji, že Město jeden další ročník našeho měsíčníku, který je vydáván vždy v nákladu téměř 1200 výtisků, musí dotovat beztak částkou 80.000 korun. Domnívám se tedy, že časopis Chlumecké listy, který dle hodnocení literátů patří mezi nejprestižnější měsíčníky Východních Čech, neztratí přízeň svých čtenářů, ale jejich okruh se naopak ještě navýší. Za to patří moje poděkování především Radě Chlumeckých listů, která pracuje pro celé Chlumecko pouze za symbolické odměny. Neúprosně přesně začal běžet opět a bez jakéhokoliv zaváhání další rok, který jsme dle křesWanského kalendáře nazvali rokem 2002 po narození Ježíše Krista. I lidstvo je starší, nikdo však přesně neví, jaký věk mu přisoudit, to asi zůstane navždy zahaleno tajemstvím… Ale zůstaňme v Chlumci, dosti polemizování. Já jsem slíbil v posledním čísle, že se zaměřím na bilanci investičních akcí za minulý rok a nastíním investiční úmysl našeho zastupitelstva v roce letošním. Zkolaudovanými akcemi, těmi rozestavěnými a těmi předpokládanými letos, se snažíme postupně snad v kladném smyslu slova měnit tvář našeho města k lepšímu. Posu\te sami nejprve ty úspěšně zakončené a zatím rozestavěné:

- plynovodní řad vč. přípojek v lokalitě Bejkovka (8 přípojek) - plynovodní řad vč. přípojek v lokalitě Malé Kladruby, Skalka - 1. etapa (14 přípojek) V roce 2002 bude snad dokončena plynofikace 2. etapy lokality Na Františku a 2. etapy úseku Nové Město - Skalka. Město Chlumec n. C. na realizaci plynofikace v roce 2001 poskytlo příspěvek VčP HK a.s. ve výši 700 tis. Kč, 1.500.000 bylo v režii VčP Hradec Králové.

2) STAVEBNÍ REKONSTRUKCE KOMUNIKACÍ A CHODNÍKŮ: - Dvořákova ulice (1. část) - rekonstruována v délce 188,6 m nákladem 2,5 mil. Kč. Zřízena nová asfaltová komunikace a oboustranné chodníky pro pěší. Dodavatel stavby: Silnice HK a.s., provoz Nový Bydžov - Riegrova ulice (část) - rekonstruována v délce 274,3 m nákladem 3,4 mil. Kč Zřízena nová asfaltová komunikace a oboustranné chodníky pro pěší. Dodavatel stavby: SSaŽ HK a.s. - Zimova ulice (část) - rekonstruována v délce 123,8 m nákladem 1,3 mil. Kč.

Dvořákova ulice

foto Ant. Fibigr

Riegrova ulice

foto Ant. Fibigr

SOUPIS STAVEBNÍCH PRACÍ V ROCE 2001: 1) PLYNOFIKACE MĚSTA - dle uzavřené smlouvy s VčP HK a.s. bylo realizováno následující: - plynovodní řad vč. přípojek v lokalitě Na Františku - 1. etapa (15 přípojek) 2

Chlumecké listy


letos pravděpodobně vrátím. Slavnostní otevření Lorety plánujeme na červnovou sobotu, snad 15. 6., dle termínu parlamentních voleb. Prostavěnost na Loretě v 2001 byla 6,3 mil. Kč. Dodavatel stavby: Stavoslužba s.r.o. Chlumec nad Cidlinou

Zimova ulice Zřízena nová asfaltová komunikace a jednostranný chodník pro pěší. Dodavatel stavby: Novostav s.r.o. HK - Pražská ulice - chodník (část) - rekonstruován v délce 142,1 m nákladem 0,3 mil. Kč. Zřízen nový jednostranný chodník pro pěší s vjezdy na pozemky rodinných domů. Dodavatel stavby: Novostav s.r.o. HK 3) BYTOVÁ VÝSTAVBA - Bytový dům B v Družstevní ulici Výstavba dokončena v listopadu 2001 nákladem 12,4 mil. Kč a nových 15 bytových jednotek bylo v prosinci 2001 předáno do užívání. Dodavatel stavby: CZ STAVEBNÍ HOLDING Pardubice - Bytový dům A v Družstevní ulici Výstavba 15 bytových jednotek byla zahájena na podzim 2001. Stavba bude dokončena v letních měsících 2002. Rozpočtované náklady činí 12,1 mil. Kč. Prostavěnost v 2001 byla 5,8 mil. Kč. Dodavatel stavby: CZ STAVEBNÍ HOLDING Pardubice - Dům s pečovatelskou službou v areálu bývalé nemocnice Výstavba 10 bytových jednotek (8 x 1+KK, 2 x 2+KK) byla zahájena v srpnu 2001 s termínem dokončení v měsíci dubnu 2002. Rozpočtované náklady činí 9,6 mil. Kč. Prostavěnost v 2001 byla 3,7 mil. Kč. Dodavatel stavby: GEOSAN GROUP a.s. Velim 1 / 2002

foto Ant. Fibigr

4) ŠKOLSTVÍ - Základní škola Kozelkova: Výměna schodišWových oken učebnového pavilonu provedena nákladem 230 tis. Kč. Dodavatel stavby: STAVOplast HK Výstavba nových šaten provedena nákladem 5 mil. Kč. Dodavatel stavby: Stavební firma SOLAR Chlumec nad Cidlinou Výstavba školního hřiště s komunikacemi a chodníky pořízena nákladem 1,7 mil. Kč, plus výhra školy 850.000 Kč u firmy OPAVIA Dodavatel stavby: Stavební firma SOLAR Chlumec nad Cidlinou Zrušení stávajícího septiku a přepojení kanalizace s nákladem 63 tis. Kč. Dodavatel stavby: Vč VaK HK, provoz Nový Bydžov Zakoupení dalšího konvektomatu do školní jídelny v hodnotě 400.000 Kč 5) REKONSTRUKCE HISTORICKÉ LORETY Stavební práce zahájeny v prosinci 2000 s celkovým nákladem stavby 8,5 mil. Kč s termínem dokončení v dubnu 2002. Další milion korun si vyžádá instalace vrácených městských sbírek a sbírky pana Nováka, restaurování silně poškozených historických předmětů, kterých se ale kupodivu dochovalo do roku 1989 pouze 1200 kusů, když původně jich bylo dvakrát tolik! K tomuto ožehavému tématu se ještě

6) DALŠÍ MĚSTEM OVLIVNĚNÉ AKCE V ROCE 2001: Výstavba supermarketu PENNY MARKET v celkové hodnotě 25.000.000 Kč. Po předlouhých společných jednáních s Městem, poznamenaných mnoha vyvolanými změnami smluv, se podařilo německé firmě REWE uvést počátkem ledna velkoobchod do zkušebního provozu. Pracuje zde zatím 14 zaměstnanců, ceny jednoznačně šetří peněženky našich a spádových občanů a Město smlouvou s firmou REWE vydělalo rekonstrukcí východní části náměstí včetně zpevněných ploch, demolicí stávající rozpadající se budovy, rozšířeným městským osvětlením a vlastním prodejem pozemku téměř 6.000.000,- Kč. Domnívám se, že naprostá většina našich obyvatel tento realizovaný záměr schvaluje. Výstavba nového průmyslového areálu firmy BEST a.s. je dalším snad zdařilým výsledkem snah našeho městského zastupitelstva. VždyW Město prodejem pozemků u Lučic, které jsme urychleně získali zpět jako historický majetek obce, získalo bezmála 1.000.000,- Kč, a přitom se jedná o vynikající výsledek i z hlediska budoucí zaměstnanosti našich lidí s dobrými platovými podmínkami. Každý může vidět, že se přes podivné negativní snahy ekologických aktivistů rychle rodí nový moderní průmyslový areál. V současné době se bude rozbíhat druhá etapa výstavby firmy BEST, jejíž majitel pan Ing. Březina je v prestižním časopisu EKOMOM hodnocen jako jedna z absolutních špiček ryze českého podnikatele. Mohu ještě prozradit, že i v letošním roce by měla být zahájena výstavba dalšího průmyslového areálu na zelené louce směrem k Převýšo3


vu, tam, kde dnes naleznete smutné a rozkradené torzo plechové haly. Majitelé firmy NIROSTA, která již v našem městě má svůj znamenitý zvuk, hodlají počátkem léta na prostoru, které Město převedlo v budoucí průmyslovou zónu podél budoucího dálničního přivaděče, vystavět moderní průmyslové haly. Když vše půjde dobře, do roka a do dne od zahájení stavby světlo světa spatří krásný komplex budov. Měl jsem tu čest vidět investiční záměr v projektu a mohu sdělit, že se máme na co těšit. I v letošním roce povedeme další intenzivní jednání o přilákání dalších investorů do našeho města, za to můžeme děkovat našim přátelům manželům Hladíkovým, netřeba je již znovu představovat. K dalšímu průmyslovému rozmachu máme dobré předpoklady, vždyW opravdu na spadnutí je zahájení dostavby dálnice D 11, prioritně u Chlumce. S tím souvisí i podzimní výstavba dvou kruhových objezdů, u Benziny a v Novém Městě, které stát vybuduje nákladem asi 15.000.000 korun. Jestliže se zmiňuji o rozmachu průmyslu, pokračuje snaha Města i ve výstavbě dalších bytových domů,

již koncem roku 2001 avízované. Zájemce o dalších 26 bytů v Zámecké ulici evidujeme a čekáme pouze na převod státního příspěvku ve výši 10,5 milionu korun. Stavba by se měla pod taktovkou firmy GEOSAN Group rozjet již v únoru. Na průběžnou projektovou dokumentaci pro další investice rezervujeme částku 1.000.000 korun. Další drobné investice pro nedostatek místa neuvádím, snad jenom modernizaci zaostalého sociálního zařízení na městském úřadě v hodnotě 600.000. korun. A nakonec si nechám informační bonbónek ve smyslu zahájení výstavby víceúčelové sportovní haly, která bude navazovat na letitou Sokolovnu. Intenzivním jednáním výboru chlumeckého Sokola s Městem a především iniciativou pana zastupitele Solara byl dán impulz k poslanecké aktivitě pro získání účelové státní dotace. Účinnou poslaneckou aktivitou paní poslankyně Horníkové (ODS), které tedy máme být za co vděční, byla pro naše město zabezpečena státní dotace ve výši 6.000.000 korun. Atelier pana Ing. arch. Zimy ve spolupráci s panem Ing. arch. Bučinou

již finišuje na prováděcím projektu. Stavba moderní haly s vlastním úplným zázemím by mohla být zahájena na sklonku jara a v příštím roce by mohla být uvedena do provozu. Náklad na realizaci haly, která bude intenzivně využívána také oběmi školami a veřejností, se pohybuje do 14.000.000 Kč. Tolik tedy k základní a tradiční každoroční bilanci toho, co se v Chlumci nad Cidlinou podařilo a co by ještě na konci našeho čtyřletého volebního období býti zhotoveno mělo. Plány jsou smělé, chuW do práce naše městská rada a zastupitelstvo má, a to je dobře. Pomozte i Vy, naši čtenáři, někdy radou, někdy výtkou, podle toho, když se Vám snad něco nebude zdát. Zastupitelé města ani personál městského úřadu vedeného panem tajemníkem nejsou pro Vás uzavření mocipáni, jsou tady od toho, aby většina z Vás byla v tomto roce spokojenější a spokojenější. Zdravím Vás a přeji pěkné počtení na dalších stránkách inovovaného časopisu Chlumecké listy. Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Zasedání zastupitelstva a rady města Od uzávěrky listopadového čísla Chlumeckých listů (v prosincovém čísle informace z radnice nebyly) proběhla dvě zasedání zastupitelstva, z toho jedno bylo mimořádné a v podstatě se týkalo jenom výstavby víceúčelové sportovní haly. Dále se uskutečnila čtyři zasedání rady města.

VÝSTAVBA VÍCEÚČELOVÉ SPORTOVNÍ HALY Vzhledem k tomu, že výstavbě haly bylo věnováno prakticky celé 22. mimořádné zasedání zastupitelstva, jak už je uvedeno výše, předkládám všech 8 bodů usnesení, která byla v této věci přijata. 4

Zastupitelstvo města: ! Schvaluje záměr výstavby víceúčelové sportovní haly na pozemcích č. parc. 1252/4 a stp. 1254, které jsou dosud v majetku České obce sokolské. ! Pověřuje starostu a zastupitele Zdeňka Solara jednáním ohledně kompletace žádosti k získání účelové státní dotace na tuto stavbu, jejíž realizace se předpokládá v letech 2002 a 2003. ! Bere na vědomí informace pana Ing. arch. Zimy ohledně vypracované studie víceúčelové haly a schvaluje její dispoziční řešení, předpokládaná cena v současných cenách činí 12 až 13 mil. Kč včetně DPH.

! Schvaluje výběr projektanta k pořízení stavební projektové dokumentace na výstavbu víceúčelové sportovní haly Projekční kancelář Ing. arch. Jan Zima, Chlumec nad Cidlinou. Cena kompletní projektové dokumentace bude sjednána ve výši do 4 % stavebního díla a bude uhrazena po zahájení stavby. ! Pověřuje starostu a místostarostu jednáním o převodu parcel 1252/4 a 1254 z majetku České obce sokolské se sídlem v Praze do vlastnictví Města Chlumec nad Cidlinou. ! Souhlasí s objednáním geologického a radonového průzkumu a jejich uhrazením z rozpočtu města ve výši cca 60.000,- Kč, což je nutChlumecké listy


ným předpokladem pro získání stavebního povolení. ! Souhlasí s tím, že stavba bude zahájena a realizována s podmínkou získání účelové státní dotace minimálně ve výši 5 mil. Kč. ! Tímto usnesením jsou revokována a nahrazena dřívější usnesení zastupitelstva města bod 7. z 15. zasedání ze dne 11. 12. 2000, bod 31. ze 17. zasedání ze dne 7. 3. 2001 a bod 14. z 21. zasedání ze dne 19. 9. 2001.

tu pro školní jídelnu základní školy ve výši 550.000,- Kč a jeho zabudování ještě v roce 2001. ! Na prosincovém zasedání byly schváleny návrhy zřizovacích listin Základní umělecké školy a Domu dětí a mládeže Chlumec nad Cidlinou. ! Zastupitelé schválili likvidaci části bývalých šatnových kójí s tím, že bezplatnou likvidaci včetně odstranění vybouraného materiálu provede v příštím roce firma SOLAR Chlumec nad Cidlinou.

VZHLED MĚSTA A OKOLÍ ! Byl schválen úplatný převod hřbitova v Lučicích s tím, že předmětem převodu nebude zvonice na pozemku 229, která zůstane ve vlastnictví původního vlastníka, a k pozemku 229 bude zřízeno věcné břemeno bezplatného práva přístupu a příjezdu pro původního vlastníka - Římskokatolickou farnost - Děkanství Chlumec n. C. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně za cenu 100,- Kč. ! Zastupitelstvo souhlasilo se správním řízením, týkajícím se zařazení komunikací do sítě místních komunikací.

ŠKOLSTVÍ ! Byl schválen nákup konkvektoma-

VYHLÁŠKY ! Na tomtéž zasedání zastupitelstva byla schválena vyhláška č. 5, kterou se mění vyhláška č. 1/2001 o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol v Chlumci nad Cidlinou a vyhláška č. 6/2001 o změně vyhlášky č. 1/2000 o stanovení druhů místních poplatků a jejich sazeb pro území města Chlumec nad Cidlinou.

MAJETKOVÉ ZÁLEŽITOSTI ! Zastupitelstvo po dlouhé diskusi schválilo převod majetku Fotbalového klubu Chlumec nad Cidlinou do vlastnictví Města Chlumec nad Cidlinou.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY ! 35.000,- Kč Občanskému sdružení Město v zahradách na plánované slavnostní otevření rekonstruované Lorety a zahájení jejího provozu v červnu 2002. ! 2.000,- Kč Církvi Československé husitské na vánoční koncert. ! 5.000,- Kč Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje na prezentaci města v rámci Regiontouru Brno. ! 1.500,- Kč Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje na dokrytí nákladů na akci České Baroko.

RŮZNÉ ! Rada se rozhodla pro rok 2002 zůstat při dosavadním způsobu úhrady odpadového hospodářství tzn., že fyzickým osobám budou rozesílány složenky za popelnici s částkou diferencovanou dle svozového režimu a podnikatelům budou rozeslány nové dohody na částky rovněž schválené pro rok 2002 a tyto od nich budou vyinkasovány. Zároveň byly schváleny ceny popelnic pro občany, bytové domy, bytová družstva a ceny pro fyzické osoby - podnikatele a právnické osoby, které byly zveřejněny v posledním loňském čísle Chlumeckých listů. Jana Tučková

Zápis z kontrolního dne o postupu přípravy stavby 1104 Libice n. C. - ChýšE sepsaný dne 9. 1. 2002 v Chlumci nad Cidlinou Přítomni: viz listina přítomných Na začátku jednání předal Ing. Laušman z ŘSD Praha zúčastněným písemné „Informace o postupu přípravy stavby 1104 Libice nad Cidlinou - ChýšW za období prosinec 2001“. K těmto informacím dodal Ing. Laušman ještě podrobnější výklad. Ing. Laušman požádal přítomné účastníky o pomoc při zapisování dalších geometrických plánů na Katastrálním úřadu v Hradci Králové a Pardubicích. Pomoc byla přislíbena. Dále požádal Město Chlu1 / 2002

mec n. C. o pomoc při jednání s panem Mrňákem z Lučic, který nereaguje na žádost o jednání ohledně smýcení dřevin rostoucích mimo les. Ředitel ŘSD Pardubice Ing. Webr podal informace týkající se přípravy budoucí výstavby kruhových křižovatek u benzinové stanice v Chlumci nad Cidlinou a Novém Městě. Další jeho informace se týkala přípravy přeložky silnice 327. JUDr. Volf ze ŘSD Praha informoval přítomné o postupu výkupů pozemků.

Ing. Uchytil - Město Chlumec n. C. kladně kvituje již Ministerstvem dopravy ČR schválený investiční záměr výstavby dvou kruhových křižovatek. Bere na vědomí informaci o tom, že ŘSD zadává projektovou dokumentaci firmě OPTIMA Vysoké Mýto. Bere na vědomí informaci o předpokládaném termínu realizace výstavby křižovatek - podzim 2002. Financování přeložky 327/II Chlumec n. C. - Levín je připraveno ve spolupráci s KHK HK a SFDI Praha ve formě dotačního titulu. Financování projektu je již zabez5


pečeno. Starosta seznámil přítomné s tím, že na další kontrolní den dostavby dálnice by měli být pozváni stávající poslanci Parlamentu ČR, aby dokladovali své dosavadní snahy ústící v realizaci nejdůležitější stavby pro oba kraje Královéhradecký i Pardubický. Poslanci by měli na základě této schůzky vyvinout poslaneckou ini-

ciativu ke změně problematických zákonů týkajících se realizace infrastrukturních sítí v ČR. Přítomní tento záměr schvalují. Náměstek Ing. Novák - SFDI - problematika byla projednána 17. 12. 2001 na úrovni ministra dopravy a spojů, hejtmana Královéhradeckého kraje

a GŘ ŘSD a ředitele SFDI a bylo přislíbeno opatření ve prospěch financování těchto křižovatek. Termín dalšího kontrolního dne 13. 3. 2002 v 10.00 hod. v zasedací místnosti radnice v Chlumci nad Cidlinou Zapsala: Tučková

Text veřejného dopisu, který obdrželo 200 poslanců dolní komory Parlamentu ČR a 80 senátorů horní komory Parlamentu ČR Ministerstvem vnitra vnucovaná verze II. fáze reformy veřejné správy, která vychází v případě realizace velmi negativně pro město Chlumec nad Cidlinou, prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně poměrem hlasů 84 pro, 69 proti, 20 se zdrželo, zbytek nepřítomných. Vládní model podporují bez výhrad poslanci za sociální demokracii, naprosto proti jsou poslanci za ODS, poslanci za čtyřkoalici a KSČM jsou v názorech zatím nejednotni. Za týden od poslání následujícího textu jsem obdržel od našich zákonodárců více než dvacet velmi kladných

reakcí na naše představy o reformě. Čtyřkolalice se tímto problémem bude zabývat na celorepublikovém sjezdu nyní 25. ledna v Telnici u Brna, kam pojedu obhajovat teze „Hradeckého modelu“ a paní poslankyně Rujbrová mi sdělila, že za klub KSČM předloží ve sněmovně návrh velice podobný našim představám. Proto nic pro Chlumec nad Cidlinou není ztraceno. Po přečtení následujícího veřejného dopisu si udělejte názor sami. Děkuji. Miroslav Uchytil

II. fáze reformy územní veřejné správy - nešEastný a drahý model navržený Ministerstvem vnitra ČR Vážená paní poslankyně, senátorko, vážený pane poslanče, senátore Českou republiku v roce 2002 čeká Vaším prostřednictvím mnoho změn ve formě uplatnění nových zákonů nebo jejich novel. Jedním z klíčových souborů zákonů je i dokončování reformy územní veřejné správy. Více než dva roky pracoval početný tým vedený náměstky Ministerstva vnitra ČR (dříve paní Prof. Yvonne Streckovou, nyní panem RNDr. Josefem Postráneckým) ve spolupráci s dvěmi univerzitami na II. fázi zmíněné reformy. Principielně se jedná o rekonstrukci velmi složitého mechanismu symbiózy výkonu samosprávy a státní správy s neustálým odvoláváním se na chystaný vstup České republiky do Evropské unie. Přes veškerou inzerovanou proklamaci o celostátní diskusi na téma re6

forma veřejné správy ve skutečnosti ona diskuse s představiteli samosprávy probíhala pouze direktivním způsobem ze strany úředníků Ministerstva vnitra ČR (viz účelově laděné dotazníky s nesmyslně nebo záměrně krátkými odpovědními termíny pro zastupitelstva obcí ve skriptech vydaných a distribuovaných Ministerstvem vnitra ČR - úsekem pro reformu veřejné správy v srpnu 2000 a v únoru 2001). Řešitelský tým obou náměstků ministra vnitra se průběžně ve svých výstupech ovlivňovaných magickým a poloprázdným heslem „veřejná správa blíže k občanovi“ dopouštěl závažných systémových chyb (kritizovaná tzv. „kružítková“ varianta spádovosti obyvatel bez ohledu na geografii obcí, zásadní neznalost postupných kroků

výkonu státní správy při výkonu běžných agend na pověřených obcích tzv. dnešního II. typu - to jsou v podstatě dnes všechna města) a nastala fatální chyba v úvaze, že občan při svých potřebách musí náročně dojíždět za okresním úředníkem - v 95 % případů je tomu totiž přesně naopak, když tento úředník dojíždí šetřit různá odvolání na „místo činu“. Do dneška přetrvává úplně chaotická představa o tom, kteří úředníci budou vykonávat státní správu na tzv. obcích s rozšířeným výkonem státní správy a kdo vlastně bude odvolacím orgánem ve vztahu k výkonu státní správy na zbylých obcích dnešního II. typu, kde ti úředníci budou sedět, komu budou podřízeni a také kolik jich vlastně bude. Chlumecké listy


Proto vyvstává naprosto reálná obava z toho, že vytipovavé obce III. typu vlastně nemohou vědět, jak velké prostory by měly pro příliv nových úředníků připravovat a především, kolik je to bude z obecní pokladny stát, neboW každý z takových starostů tuší, že stát bude dotovat pouze menší procento finančních nákladů z vyvolaných stavebních rekonstrukcí, případně někde staveb na zelené louce. Dá se totiž s téměř stoprocentní jistotou předpokládat, že ani jedno město z navrženého počtu 193 dostatek připravených kancelářských prostor prostě nemá. Je velmi nereálný předpoklad, že po případném konečném schválení dnešní vládou navržených zákonů zabývajících se reformou veřejné správy, bude vůbec časově možné stihnout do konce roku 2002 výstavbu nových paláců pro příliv státních úředníků na tzv. miniokresních úřadech (za několik měsíců po ujasnění financování vyvolaných investic není totiž možné provést dle zákona 199 o veřejných zakázkách výběrová řízení na projektanty, na dodavatele stavebního díla včetně jeho realizace do fáze možné k nastěhování někde desítek, jinde stovek úředníků). Proto žádné město navržené k výkonu státní správy s rozšířenou působností dnes nemá ve svém rozpočtu na rok 2002 určené finance, které by v součtu se směšně nízkou navrženou státní dotací mohly krýt shora popisované vyvolané investice. Kdo ze starostů tvrdí opak, ten prostě nemluví pravdu, neboW náročnost investičních akcí je známa až po výběrovém řízení, když se však nevyskytnou vícepráce při rekonstrukcích budov, často naprosto obvyklé. Financování výkonu státní správy je také velmi nejisté. Dnes je naprosto obvyklé, že města, která vykonávají výkon státní správy, musí ze svých rozpočtů dokrývat více než 40 % finančních nákladů, které již státní dotace nekryje. Vládou navržená představa o celkovém navýšení úřednického aparátu je jejími ústy proklamována 15ti % (ještě loni byl Ministerstvem vnitra ČR uváděn nulový nárůst), skutečnost se však bude blížit v této černé variantě po ustálení skutečných po1 / 2002

třeb krajských aparátů i tzv. „miniokresních“ úřadů na dvou stech místech v republice nárůstu úřednického aparátu k 25ti %! Kdo tuto režii v důsledku zaplatí? Pověřená města by takto velmi nepříjemně snížila svůj často napnutý rozpočet a starostové z tohoto mají samozřejmě strach. Anebo vše bude hradit stát prostřednictvím nás daňových poplatníků. Populistické provolávání, že v některých státech EU je také vyšší počet státních úředníků než u nás, je velmi farizejské, protože se například jedná o státy s několikanásobně silnější ekonomikou než disponuje ČR a mohou si to dovolit. Náš stát má spoustu důležitějších potřeb, kterými musíme dohánět vyspělou Evropu (výstavba a rekonstrukce dopravní infrastruktury, zdravotnictví, školství, rozvoj zaostalého průmyslu a skomírajícího zemědělství atd. Nemusíme snad papouškovat a napodobovat i jistá negativa EU, jako je neúměrný nárůst úřednického aparátu). Takto by mohl výčet nejasností spojených s dokončením reformy veřejné správy ještě dlouho pokračovat. Ekonomická náročnost reformy územní veřejné správy. Jestliže bohužel živelně vznikly krajské úřady, kterých je opět více, než je nutné, doposud toto stálo státní pokladnu 17 miliard korun. V letošním roce se počítá s dalšími 19ti miliardami korun, tedy celkem 36 miliard korun. Číslo však stále není konečné. Ve všech 14ti krajích někdo zpočátku nekvalifikovaně stanovil odhadné počty úředníků, kolem 250 osob na jeden krajský úřad. Na tyto počty byly postaveny budovy krajských úřadů. Stavební práce byly v průměru o 100 % podhodnocené, jak vyplývá z realizovaných smluvních dodatků. Dnes se však již otevřeně hovoří o potřebných počtech krajských úředníků mezi 400 a 500!!! Jak je toto možné nevidět? Další přírůstek úřednického aparátu se prostě dnes do nově rekonstruovaných budov nevejde a krajská zastupitelstva se všude ohlíží po dalších vhodných objektech, které vyvolají další investice. Ale ještě opět není znám přesný počet potřebných úředníků,

opět se díky nejasně stanoveným pravidlům v odvolacích řízeních státní správy neví tak potřebná cifra, ze které lze kvalifikovaně vyjít pro nároky na počet kanceláří a jejich nutné vybavení. Počet ministerských pracovníků však také neklesá a pravděpodobně ani významně neklesne. Kdo dodnes tvrdí, že byla i první fáze reformy státní správy dobře připravena, vyslovuje mírně řečeno nepravdu. Přesto je vznik krajských úřadů nesporně krokem vpřed, i když měl být od samého počátku daleko lépe připraven i za cenu časové ztráty. Málokdo z vlivných představitelů státní a zákonodárné moci má totiž odvahu dnes otevřeně říci, že živelný zánik krajů po „sametové revoluci“ byl fatální chybou, která nás bude ještě dlouho mrzet. Konsolidace krajských úřadů bude jistě trvat ještě minimálně dva roky. Jestliže tedy finanční náročnost vzniku krajských aparátů bude daňové poplatníky stát celkem více než 40 miliard korun, a to není zmíněna jeho průběžná režie, kolik bude opravdu stát II. fáze reformy, tj. vznik 193 až 210 „miniokresních“ úřadů, vládou odborně nazývaných „obcí s rozšířenou působností výkonu státní správy“? Nelze se naivně domnívat, že vše skončí realizací rekonstrukcí vytipovaných radnic a přílivem úředníků od počtu 30 do 150, podle velikosti „miniokresu“. Tento akt v žádném případě nenaplňuje hlavní heslo reformy „výkon státní správy blíže občanovi“. Aby toto honosné heslo došlo skutečného naplnění, bude následně nutno vybudovat v budoucích „miniokresních“ městech vyjma dnešních okresních a magistrátních měst další budovy, v jejichž zdech budou „minikatastrální úřady“, „mini dopravní inspektoráty“, „miniokresní archívy“ apod. Ani potom heslo nefunguje, protože v dnešních okresních městech jsou soustředěny další instituce, například regionální zastoupení plynáren, vodovodů a kanalizací, energetik, notářství a dalších institucí, které běžný občan potřebuje daleko častěji, než dnešní referáty okresních úřadů. Ale jestliže se postupně toto vše bude 7


v souladu s vizí II. fáze reformy veřejné správy dekoncentrovat, jak vysoko vystoupá režie výkonu neuvěřitelně dekoncentrované státní správy, a také kolik budou stát pouhé investice na takovou realizaci? Protože se jedná o výstavbu financovanou státem asi ve 130ti městech (jednoduchý rozdíl mezi navrženými 200 obcemi minus dnešních 76 okresních a magistrátních měst), každý laik si dokáže spočítat, že výsledná realizace, která by měla skutečný význam, bude stát alespoň 50 miliard korun. Kde na to stát chce vzít a je to vskutku to nejdůležitější, co naše republika potřebuje? Proč starostové a zastupitelstva vytipovaných obcí, především těch dnešních neokresních, podporují tak snaživě vládní návrh reformy? Odpově\ je velmi jednoduchá: vidí v tomto návrhu jednoznačný prospěch pro své město. V jejich městě přece vzniknou další budovy a úřady, kde bude možné umístit jejich úředníky vliv na zaměstnanost. Dále vidí zvýšení vlivu svého města na okolní region, samozřejmě na úkor sousedních měst, která se nutně dostanou do jejich úřednické a následně i ekonomické podřízenosti. To může v důsledku způsobit rozhodováním o územním plánování dynamický rozvoj jednoho města, zatímco sousední nešWastné město se bude měnit ve velkou vesnici. Neúprosný zákon spojených nádob, který zná každý školák. Naprosto přesně a tvrdě se uplatňuje heslo „bližší košile než kabát“, přeloženo zde toto tedy znamená: když stát vše nebo většinu investic a nastalé provozní režie úřednického aparátu zaplatí (rozuměj daňový poplatník), proč by toho moje město nemělo využít? Zastupitelstvům okresních a větších měst byla navrhovaná II. fáze reformy zatím lhostejnější, protože dobře vědí, že ona o nic nepřijdou, všechny potřebné instituce na jejich katastrálním území jsou. Začíná jim však přibývat vrásek, kam s případnými úředníky III. typu a hlavně, kolik stát přispěje na jejich činnost. Ani zde totiž městské pokladnice korunami zrovna nepřetékají. 8

Proč chce dalších nevybraných 41 měst v ČR také být pověřenějším úřadem a ne pouze úřadem II. typu? 29. listopadu 2001 byli pozváni do Výboru pro reformu veřejné správy starostové, kteří měli připomínky k rozdělení správních obvodů III. stupně. Unisono všichni chtěli být také zařazeni do obcí III. typu a argumentovali spoustou důvodů. Proč? Jednoduše sdílí oprávněnou obavu, že nestane-li se tak, stanou se z nich časem, po realizaci vládního návrhu, nevýznamná města typu střediskových vesnic. Toto jednání lze nazvat zoufalým křikem o pomoc. Vyslyší je někdo? (Do této vládou určené „kategorie“ patří i město Chlumec nad Cidlinou). Postavení přednostů okresních úřadů a jejich názor. Jedním z důvodů, proč byla z funkce náměstka ministra vnitra odvolána paní prof. Yvonne Strecková, byl zřejmě i její arogantní přístup k přednostům okresních úřadů a k dnešním okresním úředníkům. Oblíbený slogan paní náměstkyně, který jsem osobně několikrát slyšel byl, že „přednostové OkÚ a jejich lidé jsou kapry, kterým je vypouštěn rybník“ (paní náměstkyně si jaksi neuvědomila, že 76 rybníků vypouští, ale asi 200 menších jich bude muset napustit). Přednostové byli podezíráni, že budou zdržovat a bojkotovat navrženou likvidaci okresních úřadů. Nesměli se jako podřízení zaměstnanci Ministerstva vnitra ČR demokraticky vyjadřovat k nastalému problému bez obavy, že by mohli být odvoláni z funkce. Přitom se jedná o nejvýše kvalifikované a praktické odborníky pro výkon státní správy, na rozdíl od řešitelského týmu, který se po dva roky reformou zabývá a který bohužel praktické zkušenosti ze symbiózy mezi samosprávou a státní správou téměř nemá (akademici z univerzit, ale bez praxe ve státní správě, se asi zlobí, ale musí mi prominout). Prosím proto velmi poslance a senátory, aby ve zkracujícím se termínu pro druhé čtení v Parlamentu vyzpovídali přednosty ve svých volebních okrscích a získali tak názor z druhé strany. Věřím, že i poslanci a senátoři zvolení za stranu sociální demokracie věrni svému názvu mohou připomínkovat návrh jejich vládní strany a nepa-

pouškovat pouze vládní usnesení, to by bylo směšné. Je třeba si uvědomit i obtížnou situaci řešitelského týmu pana náměstka Postráneckého, protože tak složitou věc, jako je komplexní reforma veřejné správy v ČR, ani v tak krátkém časovém úseku nemohl kvalitně připravit. Řešitelský tým i vláda se s předlohou těchto balíků zákonů dostala totiž do obrovské časové tísně. Jak bude reagovat státní okresní úředník při realizaci vládního návrhu reformy v roce 2002? V městech synchronně ustavených krajských orgánů a okresních úřadů došlo k přelivu kvalitních úředníků na kraj a k doplnění stavu na okrese dočasným záskokem. Vyměněny byly takto více než dvě třetiny zaměstnanců. Ve zbývajících OkÚ je relativní klid. Kdo by také za běžný referentský plat chtěl dojíždět denně i sto kilometrů tam a zpět do zaměstnání? Bude-li však schválen definitivně vládní návrh reformy, nastane na všech okresních úřadech fenomén zvaný „Titanic“. Schopný úředník, kovaný „Benešovem“ (tzn. má zvláštní odbornou způsobilost dle Vyhlášky 345/2000 Sb.) se pokusí nalézt zaměstnání jinde, ale bez dlouhého dojíždění na jiný úřad III. typu. Již v polovině roku 2002, tedy za pár měsíců, může dojít k ochromení výkonu státní správy na okresních úřadech; málokterý úředník zůstane do konce. Co s tím? Kde rychle vzít další kvalifikované síly? Jak chce nabírat starosta obce III. typu úředníky III. typu, když projde vládní návrh reformy? Osloví ohrožené úředníky z dnešních okresních úřadů, ale ne všechny, bude na něj vyvíjen tlak, aby zaměstnal především místní obyvatele. Ti však nemají „Benešov“. Pošle je na školení. Mnozí starostové si chybně vysvětlují úsporu úředníků na budoucích úřadech III. typu tím, že jim zkumulují funkce, to až trojnásobně. Aby totiž na mzdy jejich městský rozpočet měl, když jim stát pouze částečně přispěje. To však bude mít za následek očekávaný pokles kvality výkonu státní správy. Takový úředník totiž bude často vlivem mnoha očekávaných novel zákona vyvolaných chystaným vstupem do EU neustále někde na školeChlumecké listy


ní a kde je tedy zastupitelnost funkce, když je výkon státní správy šněrován uzákoněnými časovými lhůtami? O dlouhodobějším onemocnění ani nemluvě. Vztah krajského zastupitelstva k okresním úředníkům. V minulém roce bylo proklamativně dáváno najevo ústy hejtmanů, že okresní úřady musí bezpodmínečně ukončit svoji činnost koncem roku 2002. To byla jasně voda na mlýn řešitelským reformátorům. Opět vyvstává otázka časové nereálnosti tohoto kroku. VždyW ani krajští zastupitelé dodnes neznají konečný počet potřebných úředníků, protože se neví, kdy ukončí svoji činnost například Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, kolik bude úředníků na jiných ministerstvech a kolik z jejich pravomocí bude řešit krajský orgán. Krajská zastupitelstva by si měla uvědomit, že ačkoliv v nastartovaném modelu územní státní správy okresní úřady nefigurují, zatím jsou jediným pevným článkem výkonu státní správy a jejich činnost nelze zbrkle a předčasně bez kvalifikované náhrady ukončit. Smutná a podivná úloha Svazu měst a obcí ve vztahu k reformě. Přesto, že byl například konán celostátní sněm SMO loni v Hradci Králové, dokonce s hlavním bodem programu nazvaným „problematika a postup II. fáze reformy veřejné správy“, zmohlo se usnesení tohoto orgánu pouze na několik nic neříkajících frází typu „vyslovujeme nespokojenost s dosavadním a nejasným postupem řešení II. fáze reformy územní veřejné správy a žádáme urychlení jejího postupu“ (ne zcela přesná citace, ale vystihuje nálady před usnesením). SMO je totiž dle mého názoru právě ohledně problematiky reformy veřejné správy nerovnoměrně a silně lobbisticky nakloněn vládnímu návrhu (vliv zastoupení starostů, kteří si vládní návrh přejí prosadit z důvodu budoucího prospěchu jejich města). Také zde hraje významnou roli pilné navštěvování SMO některými poslanci, kteří jsou až přílišnými protagonisty vládního návrhu reformy. Svoji významnou roli v tomto uskupení SMO hraje opět fakt, že starostové velmi malých obcí nemají čas ani 1 / 2002

možnosti věnovat se nesmírně složitému mechanismu reformy veřejné správy a správně se v této problematice orientovat. Starostové měst a obcí mají dnes v drtivé většině spoustu jiných starostí spojených s rozvojem své obce, které pramení ze stále se zhoršujícího vztahu po ose „stát - obec“ (vysychají finanční prostředky, ale stát uvaluje na obce stále více povinností). Výkonní představitelé SMO bohužel zastávali názor, že sekce Ministerstva vnitra ČR něco vymyslí, ale na tvorbě samotného principu se samospráva podílet nebude, a to je obrovská chyba. Opakovaně byly na SMO zasílány jiné názory na tvorbu reformy s odlišným návrhem na řešení se snahou o distribuci těchto myšlenek, bohužel tyto byly na ústředí SMO zadrženy a nikde neinzerovány.

NÁVRH NA ŘEŠENÍ REFORMY II. FÁZE ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Nelze jen kritizovat, to bývá nejsnadnější, ale také je třeba snažit se nabídnout východisko z nastalé obtížné situace. Nemohu se zbavit dojmu, že dosavadní vládní návrh reformy veřejné správy kulhá na obě nohy. Jakoby někdo navrhl ve svém řešitelském úkolu principielně cosi, co nemá reálný ekonomický základ, co postrádá podrobnou a úplně detailní analýzu, zda bude navržený model fungovat. Jakoby vše bylo vedeno úpěnlivou snahou rychle něco odmávat a pak se uvidí, ono se to možná s problémy nějak rozběhne. Takovému modelu se obecně vžil název DODO (rozuměj „dodělej si doma“). Ovšem taky by se taková reforma s možnými katastrofálními následky pro republiku mohla nazvat nebezpečným a neuváženým hazardem, za který by měl být někdo určitě hnán k odpovědnosti. V samých počátcích Ministerstvem vnitra ČR poprvé zveřejněné a rok pod pokličkou připravované II. fáze reformy veřejné správy vznikla listina s názvem „Připomínky a návrhy k materiálu První věcná a časová představa II. fáze reformy územní veřejné správy“.

Tyto rámcové připomínky zpracovali starostové a jejich zástupci čtyř měst hradeckého okresu (Chlumec nad Cidlinou, Třebechovice pod Orebem, Smiřice a Nechanice). Tyto připomínky byly konzultovány s mnoha představiteli dalších měst a obcí a získaly si petiční podporu více než 450 měst a obcí. Přitom petice nebyla plošně šířena po republice, SMO ji obdržel, ale záměrně ji nezveřejnil! Tyto připomínky a řešitelské návrhy byly kladně přijaty i většinou hejtmanů a jejich zástupců v republice, o představitelích okresních úřadů ani nemluvě. Těmto připomínkám a návrhům se již na přelomu roku 2000 a 2001 vžil název „Hradecký model“. Byl prostřednictvím hejtmanů diskutován i se zástupci vlády ČR. Přesto byl tento model II. fáze reformy veřejné správy doslova smeten úředníky ministerstva vnitra pod stůl s odůvodněním, že by se v takovém případě jednalo o pokles kvality výkonu státní správy, bez řádného odůvodnění tohoto tvrzení. V čem tedy spočívalo rámcové řešení reformy u „Hradeckého modelu“? A) Ponechat a rozšířit stávající zavedenou a funkční strukturu kompetencí obecních úřadů v kategorii I. a II. stupně Zdůvodnění: jedná se o dobře zavedený systém vzniklý a dobře fungující celé období po roce 1990, včetně přirozené spádovosti již existujících infrastrukturních vazeb, geografické polohy obcí, vzniklých a finančně provázaných mikroregionů, zavedené dopravní obslužnosti apod. Velmi důležitý a nepodcenitelný fakt: zůstanou zachovány nerivalitní vztahy obcí přibližně stejné velikosti. Toto navržený vládní model zcela a arogantně ignoruje. Rozšířením výkonu státní správy na úřadech dnešního II. typu se rozumí po zániku okresních úřadů (ne však zbrkle na přelomu roku 2002 - 2003) nezbytné mírné zvýšení počtu úředníků na městských úřadech podle dvou základních klíčů: 1) počet spádového obyvatelstva k pověřenému úřadu, 2) počet potřebných institucí nalézajících se ve spádovém regionu (školské, sociální a zdravotnické ústavy apod.). Měs9


ta se sama ve svých okresech snadno domluví na tomto klíči, dle svých finančních a umísVovacích možností. B) Vypustit model navržených pověřených obcí III. stupně (obce s rozšířenou pravomocí výkonu státní správy) Zdůvodnění: nesmírně investičně a do budoucna i režijně náročný model řešení (desítky miliard korun). Byrokraticky by došlo naprosto jistě ke zvýšení nároků na nové lidské zdroje při výkonu státní správy oproti současnému stavu až o 25 %. C) Alternativní návrh řešení II. fáze reformy územní veřejné správy 1. V ještě dvouletém období stabilizování krajských center v souladu s platnou legislativou. 2. Během tohoto období vytvoření tzv. „detašovaných pracovišW krajského úřadu“ v sídlech dnešních okresních úřadů s nezbytně nutným počtem pracovníků v rozsahu dnešních navržených kompetencí pro obce III. stupně Zdůvodnění: - jedná se pouze o 76 vybavených a ihned funkčních pracovišW oproti navrženým 193 až 210 vůbec nepřipraveným pracovištím!!! - vybrané administrativní síly přejdou ještě z části na krajské úřady, zčásti na pověřené obce II. typu v minimálních počtech a část úzce specializovaných a vysoce odborně zdatných pracovních sil zůstane na svých původních dobře vybavených pracovištích včetně přístupu k 11 let zavedeným, uceleným a neroztříštěným databázím (neocenitelný fakt). - minimalizuje se nebezpečí existenční nejistoty dnešních pracovníků okresních úřadů a ztráty velmi kvalifikovaných sil státní správy. - odvolací orgány - pravomoce III. typu výkonu státní správy budou pro občany k dispozici v běžně dosažitelné vzdálenosti. Podle posledních návrhů ministerstva vnitra by totiž v naprostém kontrastu s proklamací „úřad blíže k občanovi“ bylo odvolacím orgánem krajské město, často i 100 km vzdáleno!!! 10

3. V době „internetizace“ a dostatečné mobility občanů je naprosto nadbytečné vytváření různých matematických modelů vzdálených realitě. Technika informačních systémů jde mílovými kroky vpřed, nelze ani domyslet, jak snadná bude vzájemná komunikace za několik let! 4. Navržený rámcový model alternativního řešení reformy veřejné správy není v zásadním rozporu s Ústavou České republiky. 5. Zřízení Správních soudů v sídlech stávajících okresních úřadů by vhodně doplnilo funkčnost tohoto návrhu řešení reformy územní veřejné správy v České republice. I o nich se zoufale již 10 let pouze hovoří, přičemž jsou již dlouholetou samozřejmostí v zemích EU, kam snad také směřujeme. JINÁ ALTERNATIVNÍ VARIANTA ŘEŠENÍ REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY V současnosti se hodně diskutovalo i o možnosti vytvoření obcí III. typu pouze ve stávajících 76 okresních městech a to tak, že by se prostě stávající okresní úřad stal součástí městského nebo magistrátního úřadu příslušného města, s převodem téměř všech zaměstnaných úředníků. Je to varianta hodně se blížící i „Hradeckému modelu“ co se týče úspornosti nutných investičních a režijních nákladů, ale jednalo by se v podstatě pouze o přemalování vývěsního štítu. Takováto podoba pokračující reformy je sice nejsnadněji proveditelná a triviální, ale měla by být alespoň dokončena pokračováním spočívajícím v dohodě mezi spádovými městy k městu okresnímu, že i v těchto regionálně spádových městech dojde k částečnému posílení výkonu státní správy, opět podle již zmíněných dvou klíčů: počet spádového obyvatelstva a počet zavedených a existujících institucí v regionu. Takto smíšený model výkonu samosprávy a státní správy ovšem není úplně šWastný, protože každý dobrý starosta nebo tajemník pověřené obce musí často i nerad podvědomě uznat, že stání správa by neměla být samosprávě podřízena, ale musí být naopak nezávislá, aby byla například spraved-

livěji posuzována odvolací řízení bez vlivu někdy negativního pochopitelného lidského faktoru ze strany zastupitelů. (Příklad: státní úředník se někdy dostává do situace, kdy je vystaven tlaku samosprávy, která někdy může vyústit do obavy ze ztráty zaměstnání - viz obrazná „úmrtí“ městských tajemníků a vedoucích odborů při změnách v povolebním obsazení radnice).

Vážení poslanci a senátoři, jestliže jste pozorně pročetli tento můj dokument, který v žádném případě není odbornou SWOT analýzou chystané reformy územní veřejné správy až sem, děkuji za pozornost. Rodiče mě doma učili, že má po vzoru jednoho krásného spirituálu „člověk za svou pravdou stát“ a já Vám přeji, abyste uvážlivě svým hlasováním rozhodli o jedněch z nejzávažnějších zákonů, které se bezprostředně dotknou každého občana naší republiky. Na dostřel jsou letos několikeré volby, mnozí z Vás opět usednou do poslaneckých a senátorských lavic, bude možná tvořena další výkonná vláda ČR a nebylo by žádnou hanbou ani pro stávající navrhovatele dnešní podoby reformy územní veřejné státní správy, aby došlo ještě k další odborné diskusi nad nesmírně složitou problematikou této reformy, když mezitím dojde ke stabilizaci ustavených krajských orgánů. Pro toto závažné rozhodnutí v obou komorách Parlamentu ČR Vám z celého srdce přeji nejenom já, ale všichni starostové a zastupitelé českých obcí a měst šWastnou volbu a svůj nezávislý zdravý názor. Ing. Miroslav Uchytil starosta města Chlumce nad Cidlinou V Chlumci nad Cidlinou dne 6. ledna 2002 Kontakt: tel.: 0448 / 594 515, mob. tel.: 0603 887 936 fax: 0448 / 595 904 e-mail: [email protected] Chlumecké listy

POLICIE ČR

Platnost průkazů mimořádných výhod Upozorňujeme držitele průkazů mimořádných výhod I., II. a III. stupně níže uvedeného typu, že dnem 31. prosince 2001 končí platnost těchto průkazů.

sociální oddělení, MěÚ Chlumec nad Cidlinou

Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ " Z pokusu k tr. činu krádeže bylo dne 2. 11. 2001 sděleno obvinění 25letému muži z Krnova, který odcizil svému kamarádovi tiket ze sázkové hry FORTUNA a pokusil se na tento tiket v Chlumci nad Cidlinou vybrat výhru 22 000,- Kč. Na místě byl zadržen policisty OOP Chlumec n. C. " Policisté OOP Chlumec n. C. pátrají po pachateli krádeže 10 ks krůt a čtyřkolové travní sekačky, ke které došlo v Chlumci n. C., místě zvaném Amerika, v době od 8. 11. do 9. 11. 2001. Pachatel způsobil majiteli škodu ve výši 24 000,- Kč. " V ranních hodinách dne 18. 11. 2001 se neznámý pachatel vloupal v Chlumci n. C. do telefonních automatů v Klicperově ul. u lékárny a u pošty v Kozelkově ul. tak, že 1 / 2002

odvrtal zámkové vložky, a z automatů potom odcizil pokladničku s drobnými mincemi a způsobil tím firmě Český Telecom škodu ve výši 8 400,- Kč. " V časovém období jednoho měsíce do 22. 11. 2001 odcizil neznámý pachatel z prostoru písníku Pamětník 250 m vysokonapěWového kabelu, který sloužil jako přívod el. energie k těžícímu bagru, a způsobil tak firmě TARMAC-Severokámen Liberec škodu ve výši 366 000,- Kč. " Z trestných činů útoku na veřejného činitele a výtržnictví byl dne 1. 12. 2001 obviněn, 22letý muž z Chlumecka, který po požití většího množství alkoholu napadl v Chlumci n. C. na Klicperově nám. 32letého muže údery pěstí do obličeje, kterému způsobil zranění vyžadující lékař-

ské ošetření. Poté, co byl eskortován na protialkoholní stanici v Hradci Králové, napadl hlídku zakročujících policistů. " V noční době z 5.12. na 6.12. 2001 vnikl neznámý pachatel do neuzamčeného pokoje v hotelu Astra v Chlumci n. C. a zde potom odcizil ku škodě 48leté ženy 2 500,- Kč na hotovosti, karty k bankovním účtům a další věci. Policie České republiky Obvodní oddělení Chlumec nad Cidlinou žádá občany, pokud mohou k případům neznámých pachatelů podat jakoukoli informaci, která by vedla ke zjištění pachatele nebo odcizených věcí, nechW informují policisty OOP Chlumec n. C. npor. Zima 11

Z VAŠICH DOPISŮ

Slovo občana V poslední době často slýchávám kritiku na nás občany. Kolik akcí se pro nás dělá a my na ně nechodíme. Prý nemáme o společenský život zájem a raději uzavřeni ve svém soukromí pasivně konzumujeme umění i bezduchosti nabízené televizními kanály. Podíváme-li se na návštěvnost kulturních akcí nebo sportovních utkání v našem městě, aW už je pořádá kdokoli, musíme konstatovat, že je žalostná. Hlediště představení Klicperova Chlumce bývá poloprázdné, pokud nehraje zrovna místní dramatický soubor. Na mnoha kulturních akcích v sokolovně, Říhově domě i jinde působí trapně převaha prázdných židlí. Na významný turnaj ve volejbale přijdou jen skalní příznivci, i když se hrají zápasy na ligové úrovni. Výčet podobných zklamání pořadatelů by mohl pokračovat. Naproti tomu při plesech nebo rockovém nářezu sokolovna sténá. Také tehdy, když naše město oblaží svou návštěvou nějaká mediální hvězda nebo při vystoupení žáků chlumecké ZUŠ. Proč občané neudělají radost všem pořadatelům a nerozdělí svou přízeň rovnoměrně? Asi proto, že každý občan je bytost jedinečná, má svůj vkus, záliby a zájmy. Sám si vybírá, co ho zajímá, na co si udělá čas a co chce vidět. Je to jeho přirozenost a má právo si ji uchovat. Naštěstí pro něho a naneštěstí pro pořadatele některých akcí. Vystoupení interpreta, který není na výsluní v médiích, je záležitost pro pořadatele nejistá. Ten musí udělat všechno pro to, aby se o akci dozvědělo co nejvíce lidí. A taky oslovit sponzory, třeba i město. Naše radnice bohudík na takové akce přispívá a alespoň občas v našem městě vystoupí interpreti, dělající slušné umělecké řemeslo, i když nejsou vidět v televizních zábavných pořadech v hlavním vysílacím čase. Mimochodem, ochotnický festival Klicperův Chlumec by bez finanční podpory města a sponzorů dávno zanikl. V minulém čísle Chlumeckých listů autoři jednoho článku rozhořčeně pranýřovali velmi slabou účast občanů na vzpomínkovém aktu u pomní12

ku T. G. Masaryka 28. října. Historie se nedá vymazat a je třeba si významné události připomínat. S tím souhlasím stejně jako s nutností větší propagace připravovaného vzpomínkového aktu. Ale nemohu souhlasit s myšlenkou, že by taková akce měla být povinná pro školní mládež a že škola by také měla upozornit rodiče na důležitost akce. Umím si představit účast tříd, které vznik Československé republiky probírají ten rok v dějepisu. Ale ne hromadnou účast. Jako bývalý žák a nynější učitel vím, jak prožívají hromadné akce žáci v pubertálním věku, pro většinu je to příležitost opustit stereotyp, „ulejt se z matiky“ a pobavit se sami mezi sebou. Sám jsem jako školák a posléze student gymnázia musel být na každé tehdejší slavnostní akci. První máj, rudé tkaniny, vousaté portréty, nic neříkající projevy, alegorické vozy. Výročí Velkého Října a Ještě Většího Února. Kdo nevystupoval v podvečerním kulturním programu a nebyl přespolní, musel být v hledišti. Za čárku. A dokonce jsme druhý den byli osvobozeni od zkoušení. Nelze se divit, že účast na vzpomínkových akcích je dnes mizerná. V občanech to ještě je. Nezájem, ne-

chuW. Na společenských oslavách bývají přítomni jako čestní hosté představitelé politických stran. Myslím, že dokud se budou neustále vynořovat nechutné skandály politických stran a jejich nejvyšších představitelů, které se uhrají do ztracena, situace se nezmění. Nezáleží ani na tom, že například 28. října jde o oslavu české státnosti a ne o nabubřelé zviditelňování některé ze stran. Jsou však už i akce, na které lidé chodí rádi. Jako třeba nedávné oslavy 100 let budovy školy, každoroční pálení čarodějnic nebo nová tradice rozsvícení náměstí o první adventní neděli. Snad to s námi občany nebude tak zlé. A co představitelé města, radní a zastupitelé? Jsou také občany, mají své zaměstnání, starosti, zájmy. K tomu dobrovolně spolurozhodují o dalším rozvoji města a pracují v některé komisi. Asi by měli být přítomni na zahájení provozu budov a zařízení, pro jejichž výstavbu nebo rekonstrukci zvedli ruku. Zda byli ale zvoleni proto, aby zastupovali své voliče v hledištích a museli být povinně ozdobou všech kulturních, sportovních a společenských akcí, ponechám na posouzení laskavého čtenáře. PaedDr. Arnošt Vítek občan a zastupitel

TANEČNÍ 2002 - oznámení Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám objasnit otázku konání tanečních kurzů v Chlumci nad Cidlinou. Taneční mistři, manželé Prouzovi, budou vyučovat v sále Chlumecké Sokolovny pod záštitou TJ Sokol Chlumec n. C. Zde také, u starosty TJ pana Déducha, je možné zajistit si přihlášky. Další podrobnosti o námi vedených tanečních kurzech jsou uvedeny na plakátech Sokola. Těšíme se na Vás všechny - milovníky tance - a přejeme do letošního roku všem hodně zdraví. Vaši taneční mistři Květa a Josef Prouzovi Hradec Králové

Chlumecké listy

Reklama

1 / 2002

13

PTÁME SE ZA VÁS...

PENNY MARKET v Chlumci n. C. otevřen Jako 112. prodejna tohoto druhu a první v letošním roce byla dne 10. ledna 2002 otevřena také v našem městě s prodejní plochou 620 m2. Výstavba tohoto marketu začala 11. září 2001 a přes nepřízeň počasí - na začátku bylo období dešVů a ke konci mrazy a sníh - se podařilo prodejnu za 4 měsíce otevřít. V první nákupní den jsme položili několika nakupujícím ženám tři stejné otázky: 1) Jaký dojem na Vás udělala prodejní plocha marketu? 2) Co říkáte sortimentu zboží? 3) Jak na Vás zapůsobily ceny? A dostali jsme následující odpovědi: 1) Je to pěkné kulturní prostředí. Člověk se cítí volně a není při výběru zboží popoháněn otázkami prodávající: „Co si přejete dál?“ 2) Zboží je dostatek, přehledně uspořádané a nakoupila jsem všechno požadované. 3) Konečně přišel někdo s nižšími cenami a snad také hne s ostatními obchodníky. V.D. 28 let

manipuluje s vozíky. Může dojít k poškození auta. Chybí tam ještě jedna

zábrana. A k budově marketu staví nakupující jízdní kola v blízkosti aut. V.K. 55 let 1) Prostory a uspořádání se mi moc líbí. Všude je dostatek místa. 2) Domnívám se, že je sortiment zboží široký, dostačující. 3) Jsem z vesnice, kde jsou ceny v prodejně o hodně vyšší. Budu nakupovat jenom tady v Penny marketu. K.C. 46 let 1) Jsem velmi spokojena s interiérem a celkovým uspořádáním obchodní-

1) Zboží je hygienicky a přehledně uspořádané. 2) Myslím, že sortiment je vyhovující. 3) Ceny jsou přijatelné. Konečně, pokud by cena některého zboží byla jinde nižší, koupím to tam. Jsem invalidní důchodkyně. Vyhražené parkoviště je v blízkosti místa, kde se

foto Ant. Fibigr 14

Chlumecké listy

PTÁME SE ZA VÁS...

ho domu. Jsem ráda, že se v Chlumci takový obchod otevřel, byl velmi potřebný. Jezdili jsme bu\ do Hradce nebo do Pardubic. Te\ to máme doma. 2) Sortiment zboží je pro mne dostačující. 3) S cenami jsem velmi spokojena. Hlavně, aby vydržely. J.B. 35 let 1) Jsem z blízké vesnice a dojížděli jsme do marketu v Přelouči. Nyní to máme podstatně blíže. Celkový do-

jem je velmi dobrý. Škoda, že nebyl před obchodem uklízený sníh. S vozíky se špatně jezdilo k autům. 2) Se sortimentem jsem spokojena. 3) Ceny jsou příznivé, v některých případech je rozdíl v cenách v porovnání s jinými obchody deset i více procent. M.M. 54 let 1) Chtěla bych poděkovat zástupcům města a hlavně panu starostovi Uchytilovi za prosazení výstavby tohoto marketu. Doslechla jsem se,

a i v novinách se o tom psalo, jaké byly potíže se stavbou, jak někteří občané tomu z různých důvodů bránili. Povedla se kultura a hygiena prodeje. 2) Sortiment je dobrý. 3) Solidní ceny jsou zárukou, že tento obchod pokvete. První den prodeje jsem tady viděla i občany z Nového Bydžova, kteří možnost blízkého nákupu také uvítali. J.K. 60 let Zpracovali:

LV a vh

Finalistka MISS JUNIOR 2001 jmény, předvedly dívky pět disciplín: představení se, rozhovor s moderátorem, módní přehlídku, volnou disciplínu a promenádu v plavkách. Vyhodnoceny byly první tři Miss. Finálové soutěže se zúčastnila i dívka z našeho města, a proto jsem jí položil několik otázek: 1) Kdo Vás přihlásil do soutěže? Studuji Střední odbornou školu oděvní v Třebechovicích pod Orebem, kde škola pořádá pravidelné módní přehlídky. Při jedné z nich si mě všiml redaktor jednoho časopisu a po domluvě se mnou mě přihlásil do soutěže. Michaela Hájková Agentura Iveta uspořádala v loňském roce druhý ročník soutěže Miss Junior pro dívky ve věku 15 - 18 let. Přihlásilo se 960 cívek z celé republiky. Podle fotografií bylo vybráno 300 dívek z Čech a stejný počet z Moravy, které se zúčastnily pohovorů bu\ v Praze, nebo v Brně. Z tohoto počtu vyšlo 12 dívek z Čech pro semifinále v Poděbradech a 12 z Moravy pro semifinále v Jihlavě. Z každého semifinále postoupilo 6 dívek do finále, které proběhlo v Mladé Boleslavi. Krásný finálový program zpestřily interpretky populární hudby a uváděl ho známý moderátor Honza Musil. Devatenáctičlenné porotě, kde se to blýskalo zvučnými 1 / 2002

2) Panoval běhen soutěže mezi dívkami kamarádský duch nebo rivalita? Panovalo naprosté kamarádství a vzájemně jsme si pomáhaly a podporovaly se. 3) V porotě zasedli i muži velice známí z televizní obrazovky. Neměla jste trému? Trému jsem neměla, protože jsem z předkol měla dostatek poznatků. 4) Jaká disciplína byla pro Vás nejtěžší? Je to k neuvěření, ale byla to módní přehlídka, i když mám určité zkušenosti ze školy. Tady jsem se necítila ve své kůži.

5) Nasbírala jste zkušenosti, které můžete uplatnit opět letos. Přihlásíte se? Do této soutěže ne, ale chtěla bych se zúčastnit jiné podobné soutěže. 6) Co chcete dělat v případě dobrého umístění v letošní soutěži? Především musím dodělat školu, udělat maturitu a potom, bude-li zájem, chtěla bych se věnovat modelingu. Přeji Vám hodně úspěchu v další soutěži, děkuji Vám za dobrou reprezentaci našeho města a za rozhovor. Se sl. Michaelou Hájkovou rozmlouval J. Vosáhlo

Víte, že... příspěvky do Chlumeckých listů můžete posílat elektronickou poštou (texty v jakémkoli textovém editoru, fotografie ve formátu např. JPEG) na adresu

[email protected] 15

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 0448 / 595 129

ÚNOR 2002 2. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

106 minut

SKLENĚNÝ DŮM

Americký širokoúhlý thriller. I tam, kde je všechno ze skla, se může skrývat tajemství. Režie: Daniel Sackheim Hrají: Leelee Sobieski, Diane Lane, Trevor Morgan, Bruce Dern ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kč

6. února středa 17.30 hod. 20.00 hod.

95 minut

JAK UKRÁST DAGMARU

Česká bláznivá komedie o českém agentovi 007 „naruby“. Režie: Jaroslav Soukup Hrají: Jaroslav Sypal, Petra Martincová, Vác lav Mareš, Jiří Schwarz, Libuše Havelková ad.


9. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

92 minut

116 minut

Širokoúhlý český film, hořká komedie. Dáme po zelené, svět nám zrůžoví... Na chvíli. Režie: Bohdan Sláma Hrají: Tatiana Vilhelmová, Zdeněk Raušer, Vanda Hybnerová, Zuzana Krönerová, ad.

Česko-řecký film, autobiografický příběh. Po stopách dětství, které smazal čas. Režie: George Agathonikiadis Hrají: Jiří Bartoška, Vl. Brodský, Jan Kačer, Vilma Cibulková, …



105 minut

Mládeži přístupný

PLANETA OPIC

Širokoúhlý americký sci-fi film. Ovládat planetu. Režie: Tim Burton Hrají: Mark Wahlberg, Tim Roht, Helena Bonham Carterová ad.


Mládeži od 12-ti let přístupný


105 minut

MOULIN ROUGE

Širokoúhlý americký filmový muzikál. Žádné zákony. Žádné omezení. Jediné pravidlo: Nikdy se nezamiluj. Režie: Baz Luhrmann Hrají: Nicole Kidman, Ewan McGregor, Richard Roxburgh ad.




DENÍK PRINCEZNY

Americká romantická komedie. Princeznou proti své vůli. Režie: Garry Marshall Hrají: Julie Andrews, Anne Hathaway, Hector Elizondo, Caroline Goodall ad.


114 minut

PODZIMNÍ NÁVRAT


DIVOKÉ VČELY






103 minut

SEJMĚTE CARTERA

Americký širokoúhlý akční thriller. Sylvester Stallone na stopě vrahů svého bratra. Režie: Stephen T. Kay Hrají: Sylvester Stalone, Michal Caine, Mickey Rourke, Miranda Richardson ad.




Změna programu vyhrazena! 16

Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM ÚNOR 2002 8. 2.

19. 2.

DĚTSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL

Připravujeme:

hudební a soutěžní odpoledne pro děti a vyhlášení nejhezčí masky. Začátek od 14.00 hodin.

Koncert JIŘÍHO SCHMITZERA - 13. dubna Předprodej vstupenek Textil - Klicperovo náměstí 60/I

PAVEL DOBEŠ Koncert oblíbeného písničkáře s Tomášem Kotrbou. Začátek od 19.00 hodin. PŘEDPRODEJ VSTUPENEK.

21. 2.

POHÁDKA O KVÍTKOVI VÍTKOVI Karlovarské hudební divadlo Začátek v 9.15 hodin

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM PŘIJÍMÁ PŘIHLÁŠKY NA

TRADIČNÍ KURZY TANCE A SPOLEČENSKÉ VÝCHOVY 2002 Termín zahájení 31. srpna 2002 Kurzovné 800 Kč + 200 Kč za dvě gardenky pro rodiče nebo rodinné příslušníky (v ceně gardenek je volný vstup na jednotlivé lekce, prodloužené a věneček) Vstupné pro veřejnost: lekce - 20 Kč Prodloužená - 30 Kč Věneček - 40 Kč INFORMACE: 0604 - 915 583 nebo 0448 - 595 853 nebo v prodejně Textil

PAVEL DOBEŠ - „K SVÁTKU“ Zpěvák Pavel Dobeš je stálicí české folkové scény. Svým nenapodobitelným a nezařaditelným projevem vstoupil do 1. folkové ligy sám se svou dvanáctistrunnou kytarou. V počátcích své tvorby psal jednoduché písně s dějovými zvraty, ve kterých užíval působivý ostravský dialekt. Jeho nářečový humor, písničkářství a vypravěčství exceluje tragikomickým závěrem. Z písní plyne poučení, smutek i legrace. V roce 1985 se přestěhoval z Ostravy, kde strávil největší část svého života, do Hradce Králové. Spolu s Milošem Dvořáčkem vytvořil originální kytarové duo, které později rozšířil o hráče na klávesové nástroje Radka Havla. Od roku 1996 vystřídal Miloše Dvořáčka na kytarovém postu Tomáš Kotrba, se kterým vystoupí také na koncertu v Chlumci. 1 / 2002

Pavel Dobeš vydal do této doby osm zvukových nosičů. Je držitelem Zlaté desky firmy Monitor za prodej 25 000 ks alba „Něco o Americe“. Odborná kritika ocenila jeho Komplet z let 1987 - 1992, vydaný vydavatelstvím Bonton, jako pátou nejlepší desku v tomto žánru za rok 1999. Jde zatím o nejobsáhlejší shrnutí toho nejlepšího, co interpret natočil. Dobeš se svými písničkami absolvuje ročně kolem sta koncertů. Mezi jeho nejznámější hity patří Jarmila, Zpátky do trenek, Něco o lásce nebo Jumbo Jet. Po pobytu v USA přesouvá svůj humor a satiru do Ameriky, o níž vypráví na albu Něco o Americe. Zatím poslední zpěvákovo album, které vyšlo koncem minulého roku, se jmenuje „K svátku“, obsahuje žhavé folkové novinky. Mimo jiné na něm spolupra

coval např. Radek Pastrňak ze skupiny Buty. Také s tímto novým repertoárem se představí Pavel Dobeš na svém koncertu v Centru kultury, kde zazní i všechny jeho nejznámější písničky. M. Zmítko 17

KULTURA V CHLUMCI

Divadelní soubor „Klicpera“ Vás srdečně zve na

Životní moudra Hlava je jako padák - slouží jedině otevřená Ředitel je člověk jako jiní, jenže o tom neví

DIVADELNÍ PLES

Srdečně přivítáme Vás na tomto plese, vstupenky vyzvedněte si na adrese - „Papírnictví“ pí Netíkové, koná se patnáctého dne v únoru nezapomeňte, dámy a pánové, tančiti ve večerním úboru. Boys melody do nepohody zahrají nám k tanečku, milí bratři Kolaříci, to bude ples, panečku!

Dům bez knih je jako tělo bez duše

NN Chandler Cicero

Zdaleka ne každý, kdo má zlou ženu, se stane Sokratem NN Abych tě rozveselil, milý příteli, budu ti vyprávět příběh o svých nových starostech Karol Irzykowskki Špatná manželka, která umí vařit a nevaří, ještě horší ta, která neumí vařit a vaří NN Vezmete-li domů hladového psa a nakrmíte ho, nekousne vás. To je hlavní rozdíl mezi psem a člověkem Mark Twain LV

V. K. Klicpera V letošním roce vzpomínáme 210. výročí narození dramatika V. K. Klicpery. Na počest našeho nezapomenutelného rodáka otvíráme dnes drobnou knížku vyprávění z jeho života, kterou svého času chlumecký spisovatel Václav Horyna věnoval, u příležitosti dramatikových dvoustých narozenin, městu Chlumci jako Klicperův lidský portrét.

POD ŠINDELOVOU STŘECHOU „Chaloupky české, bu^te požehnány.“ Václav Šolc V domku č. 41 podle děkanství rozestlali rodiče druhorozenému synu Václavovi kolébku 23. listopadu 1792. Otec Václav, krejčí a kostelník u sv. Voršily, matka Anna, dcera Františka Krenčíka, také krejčího. O městečku pod Karlovou Korunou se tehdy říkalo, že krejčí je přes barák, zpátky v každém stavení. Klicpera zíral očima hodně zeširoka, sledoval módu své doby a prsty mu po suknu jen ševelily. Získal přízeň na zámku, pokud se šlechta neobracela k cizím salónům, 18

mezi panským úřednictvem a u vojenské posádky. I z kostela káplo. Kdo v mistrovském cechu neměl tolik štěstí, musil se přiživovat na šlápotě půdy; lepili jmelí, chytali zpěvné ptactvo pro slečinky a klapali u tkalcovského stavu. Někteří sadařili a koníkem pomáhali formanům ve firšponu při Černé míli nad Žehuňským rybníkem. Robotný lid všecko si utká a spíchne sám. Spočítáme-li všechny ratolesti Klicperova rodu, vypučelo jich na deset, chlapců i děvčat, mezi nimi dramatik

Václav. Při tehdejších sociálních poměrech se všichni dospělého věku nedočkali. Sedm jich hrobník zakopal předčasně. Dvanáctiletý Václav vyšel chlumeckou triviální školu v r. 1804. Otec se výchovou syna příliš nezabýval. O rok starší František už byl druhým rokem na hradeckém gymnáziu a rodina o 4 dětech neměla i při veřejné přízni vezdejších statků nazbyt. Václav převezme krejčovskou živnost po otci. Prozatím roznese ušitá oblečení po okolí, dokonce až do Dymokur, vypomůže na zahradě a nabídne ke koupi ovoce. Nějaký krejcar mu také kápne i z ministrování. Dymokury se mohly chlapci stát osudem. Při vysokém sněhu zapadl nad hlavu do závěje a nebýt básníka Karla Sudimíra Šnajdra, černínského justiciára, byl by v sněhovém zajetí vlčí jámy zmrzl. Sedavé zaměstnání Václavovi nesvědčilo. Byl hřmotné postavy a cítil se být ke stoličce přikován. Po půl roce se otec přesvědčil, že učeň se na krejčovinu nehodí. Dovedl ho k řezníku VamChlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

berskému, který před 30 lety se svým otcem a jeho 2 staršími bratry stál na druhé straně barikády proti selským rebelům. Řezník si učně pochvaloval. Václav při své atletické postavě odnášel hovězí čtvrtě na plecích jako hračku. V r. 1807 dostal mladý Klicpera za vyučenou. Po dvou učňovských letech se řeznický tovaryš vydal do světa na vandr. Potřeboval oblomit se v němčině, aby mohl posloužit maloměstským paničkám a dragounské posádce. Uchytil se v Jihlavě, potom v Olomou-

ci a nakonec v Brně. V zemském hlavním městě se vyžíval i kulturně. Pověst o Brněnském kole ve 40. letech zdramatizoval. Neustálý pohled na čerstvou krev rozpáraného dobytčete mu nakonec řeznické řemeslo tak zošklivěl, že se tovaryš vážně roznemohl. Nezbylo, než aby ho otec dovezl domů s příslibem, že se u Klicperů už nikdy nebude o zabíjení zvířat hovořit. Upoután na lůžko přečetl Václav všecko, co se mu dostalo do rukou.

MOTÝLI PŘED SVÍTILNOU „Jen osm českých měst se mohlo pochlubit Čtenářskou besedou jako Chlumec.“ F. A. Šubert František, tou dobou už medik, přivedl uzdraveného bratra na staropražské akademické gymnázium. Latinu Václav pochytil u děkana Berky a v němčině se oblomil u učitele Pacáka a na moravském vandru. Bratři Klicperové zastihli Prahu ještě v doznívajícím rokoku a napudrovaných vlásenkách. Ale mezi studenty se počaly už objevovat dlouhé pantalóny a vlasy na ramena, vynášející projev vlastenectví. Jako více studentů byli odkázáni sami na sebe. Zvláště po roce 1812, kdy jim zemřel před nedožitou padesátkou otec. V jejich skrovném bytě se každý čtvrtek scházeli gymnazisté i univerzitní posluchači, předčítali si své literární práce, a pokud jim to bytná trpěla, hráli i na kytaru a zpívali. Však jim pan Štěpánek, nápověda ve Stavovském divadle, jen o Napoleonovi přeložil celé tucty. Václav si oblíbil historika a volného myslitele Ignáce Cornovu a nadšeného divadelníka Matěje Majobra. Se zaujetím poslouchal matematické výklady Josefa Stanislava Jandery a nad jiné mu byl milý jeho třídní učitel, svobodomyslný bohoslovec Bernard Bolzano. Prefekt Tadeáš Wolraab přál pronikání osvíceneckých směrů do ústavu a už v r. 1803 se pokusil Karel Ignác Thám o vyučování v češtině. Klicpera navíc docházel do soukromých hodin češtiny k Josefu Dobrovskému. Pilnému žákovi bylo v 2. běhu za eminenc prominuto školné a příští 1 / 2002

rok postoupil z 2. ročníku hned do čtvrtého. Pacákův syn vzal gymnazistu do Stavovského divadla, aby student viděl také jednou dramatickou krásu na jevišti. V Chlumci se už dávno nehrálo, jen jedno vystoupení Zímovy vlastenecké činohry Oldřich a Božena, provedené ševci z Vysokého před Majorátem. V Praze navázal Klicpera upřímné přátelství s třebíčským Josefem Chmelou a Františkem Turinským z Poděbrad. Byl sice o 4 léta starší než oba studiózové, zavinil to krejčovský verpánek a prokletá řezničina, ale všechny je spoutala láska k české řeči, v tom si byli rovni. Excelencpán Leopold Kinský velkoryse propůjčoval hraběcí diligenci studentům k cestě za studiemi. V 16 letech Václav už nazíral na svět rozumněji než jeho mnozí spolužáci. Čtyři promeškané roky mu prospěly. Učivo zvládal na eminenc a vyznamenání s malým stipendiem, nějaký florýn mu přibyl kondicemi a kulisář z Nostitzova divadla mu tu a tam podstrčil volnou vstupenku na bidýlko. Děkan Berka zatím povýšil na kanovníka a nepřestával zvát chlumecké sousedy k partiím bulky. Václav už tehdy dával páterovi flek, sluha boží to nezapíral. Jen nutil Václava, aby pravidla hry sesumíroval do knížečky, až bude tím profesorem. A povedlo se. Klicpera se zasloužil o Chmelovu účast při zrodu pražské ochotnické

scény. Potřebovali ho jako recitátora a zpěváka. Deklamovali, improvizovali drobné scénky, zpívali lidové písničky a nikdy nezapomínali na husitský chorál. Také František Turinský našel zálibu v divadle. Už od r. 1811 zajížděl s bratry Klicperovými do Chlumce, kde se hrálo na zámku pro panstvo německy a v Ressoursu, besedním domě po česku. Menší představení instalovali v Dupárně, kde dnes stojí Záloženský dům. V paměti městečka se udržela historka s fraškou Honza Kolohnát z Přelouče, kdy mladší Klicpera onemocněl po celém těle vředy. Na příkaz paní hraběnky Terézy se však hrát musí. Dopadlo to tenkrát šWastně. Při rvačce na jevišti se nežity provalily a vděčný hrabě poslal Václavovi několik náplastí s černou mastí a na každé byl přilepen zlaWák. Velkou zásluhu o vzdělání drobného lidu si získali chlumečtí studenti roku 1818 - bylo právě založeno České muzeum - kdy ustavili ze skrovných výnosů divadla Českou čtenářskou společnost. Jen osm českých měst se mohlo pochlubit čtenářskou besedou. Získávala vlažnou mládež v městečku s německou správou velkostatku a dragounskou posádkou.

Staré únorové pranostiky Svatý Valentýnek (14. 2.) - jara tatínek Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med Masopust na slunci - pomlázka u kamen Když mrzne na Petra nastolení (22. 2.), mrznout bude 40 dní bez prodlení Na svatého Matěje (24. 2.) pije skřivan z koleje Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli urodí LV 19

KDO JE KDO

Před 22 lety, 27. března 1979, zemřel význačný český moderní malíř, který patří do galerie velkých osobností Chlumecka, jejichž jména jsou nezapomenutelná.

VINCENC BENEŠ Narodil se 22. ledna 1883 v Lišicích u Chlumce nad Cidlinou, kde také vychodil obecnou školu. Poté studoval na reálce v Hradci Králové, kam denně dojížděl vlakem z chlumeckého nádraží. Po maturitě odešel roku 1902 do Prahy na Umělecko-průmyslovou školu, aby mohl dále rozvíjet své výtvarné nadání a nevšední zálibu v kreslení a malování. Po dvou letech přešel na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem školy všeobecného malířství, vedené prof. V. Bukovacem, a speciálky, v jejímž čele stál prof. Ottenfeld. Zařadil se mezi mladé bouřliváky nespokojené s panujícím impresivním realismem v malířské tvorbě, jak se pěstoval v školské praxi akademie. Nenacházel uspokojivé tvůrčí podněty ani mimo školu v českém umění té doby. Výstava reprezentativních děl francouzského impresionismu v pražském Mánesu roku 1904 zaujala mladé tvůrce čistotou a původností výtvarného projevu tohoto dynamického hnutí, ale ze všeho nejvíce Vincence Beneše upoutala odvážná díla odpadlíků od impresionistické myšlenky, kteří začínali hledat vlastní, zcela nové cesty uměleckého vyjádření. Výstava norského malíře a grafika Edvarda Muncha, která byla v Praze uspořádána o rok později, nesmírně rozšířila Benešův obzor. Munch byl jedním z čelných představitelů expresionismu, nového uměleckého směru, prohlašujícího vnitřní, subjektivní svět člověka za jedinou pravou realitu a její vyjádření za hlavní cíl a smysl umění. Munch, který byl silně ovlivněn van Goghem a Paulem Gauguinem s jejich úchvatnou barevností, vytvořil expresívní styl sugestivních výrazových prostředků vyznačující se snahou o postižení pocitových problémů lidského života, jako je trýzeň lásky, osamělosti, strachu ze smrti, symbolickým využíváním barev a linií. Munchova výstava mladým, průbojným malířům, jakým byl Vincenc Beneš, 20

přinášela zvěst o vývojovém obratu v malířství, jímž byl odklon od impresionismu orientovaného hlavně na přírodu v jejích jasných a čistých barvách určitého okamžiku jejího vidění, jak to svým dílem podmanivě demonstroval C. Monet, A. Renoir, P. Cézanne a jiní. Beneš se s přáteli sdílejícími jeho výtvarné názory sdružil v tak zvanou „Osmu“, představující programové seskupení odhodlané mimo dané a vyžadované regule akademie zkoušet a hledat nové metody malby. Vycházeli z obdivovaných evropských vzorů a vynalézavě je modifikovali. Používali osvědčeného seskupování barevných skvrn i neoimpresionistického tečkování, ale čím dál zřetelněji směřovali k syntetickému expresionismu, jehož zákony spíše jen tušili a poslepu nahmatávali, než aby je vymezovali a důsledně realizovali. I Beneš s vášnivým, téměř až zarputilým zaujetím hledal nové postupy tvorby. Nejprve impresionisticky, systémem barevných skvrn zachycoval proměnlivé stavy přírody za školou ve Stromovce u Troje, ale stále nenacházel uspokojivé naplnění svého nejvlastnějšího, svému uměleckému naturelu nejpřiměřenějšího vyjádření. Na podzim roku 1906 jeho přátelé z Osmy Filla, Procházka a Feigl se vydali na studijní cestu po Evropě. Přes Dráž\any, Berlín a Hagen, kde se v světoznámých obrazárnách důkladně obeznámili se sbírkami moderního umění, cestovali do Holandska, kde se mimo jiné setkali s četnými díly van Gogha. Poté zavítali do Paříže, která je uchvátila sbírkami francouzského moderního umění a kde se také poprvé setkali s obrazy mladého Picassa. Přes Itálii se pak vrátili domů. Nadšeně sdělovali ostatním členům Osmy své dojmy a poznatky. Beneš, který se z finančních důvodů nemohl této neobyčejně inspirativní studijní cesty zúčastnit, byl zcela nečekaně odškodněn hned následující rok. Zisk menšího dě-

dictví mu umožnil, aby se samostatně vydal na obdobnou cestu za poznáním. Zajel si do Berlína, Dráž\an a Mnichova a odtud se vydal do Paříže. Se zaujetím studoval díla ryzích impresionistů i způsob, jakým jejich tvůrčí postupy rozvíjeli jejich pokračovatelé, především Bonnard, a jejich expresionističtí odpůrci, fauvisté, ve-

Vincenc Beneš v Dalmácii, 1934 dení H. Matissem, jejichž hlavním výtvarným znakem bylo uplatnění čisté barvy ve větších plochách a jednoduché zkratky usilující o dekorativní zvýraznění předmětu. Největším zážitkem pro Vincence Beneše bylo zhlédnutí výstavy obrazů van Gogha. Nedostatek peněz jej však uprostřed zimy přinutil ukončit cestu a vrátit se domů. Přijel sice s prázdnou kapsou, ale nesmírně obohacen spoustou podnětů pro vlastní uměleckou tvorbu. O to hůře se podřizoval doktrinálním požadavkům Ottenfeldovy školy, která ho neúnosně svazovala v uměleckém rozletu. Se svým spolubydlícím Bohumilem Kubištou, který byl jeho důvěrným přítelem od chlapeckých časů, s Fillou a Procházkou spatřoval těžiště své činnosti v hledání nových tvůrčích principů. Pod vlivem španělského renesančního malíře řeckého původu El Greka začal komponovat veliké figurální obrazy na tradiční náChlumecké listy

KDO JE KDO

měty. Jedním z děl této orientace je rozměrné plátno porážka selského lidu u Chlumce, které dnes zdobí zase-

leckého spolku Skupina výtvarných umělců, jehož členy byli architekti a sochaři stejného tvůrčího vyznání.

Porážka selského lidu u Chlumce, olej na plátně dací síň městské radnice. V roce 1908 se zúčastnil úspěšné výstavy sdružení Osma u Topičů a další rok se stal členem S.V.U. Mánes. Nové podněty usměrňující jeho výtvarný pohled uváděly jeho tvorbu čím dál zřetelněji do souvislostí s tehdejším uměním francouzským. Ve skupině svých výtvarných druhů se začal nápadně odlišovat osobitostí malířského rukopisu. Výstava umění Neodvislých v Praze na jaře 1910, uspořádaná Mánesem z iniciativy Osmy, která usilovala o splynutí s ním, jehož také záhy dosáhla, prohloubila Benešovu orientaci na tehdy moderní francouzské umění. Derainův obraz Koupání (který je dnes majetkem Moderní galerie v Praze) byl pro něj doslova zjevením nové výtvarné pravdy, obsahující zárodky kubismu, který se stal tvůrčím programem Picassa a Braquea a k němuž tehdy směřoval i zmíněný Derain, vycházející z teorie i praxe díla Paula Cézanna. Mladí čeští modernisté, k nimž náležel Vincenc Beneš spolu s Fillou i Kubištou, nadšeně přijímali kubistické impulzy a uvědoměle následovali Picassa a Braquea jako vůdce a iniciátory nového, vpravdě revolučního směru založeného na neperspektivním zobrazení skutečnosti převedené do základních stereometrických tvarů. Zanícení vyznavači nové programové orientace přešli družně do nově založeného umě1 / 2002

Beneš úspěšně obeslal tři representativní výstavy Skupiny. Od roku 1912 se účastnil i výstav v zahraničí, v Berlíně (1912) a v Düsseldorfu (1913). Po rozpadu Skupiny obnovil své členství v Mánesu. Události první světové války i jeho osobní situace způsobily příkrou proměnu jeho uměleckého nazírání. Ztratil víru ve správnost kubistického obrazu reality. Opustil Prahu a usadil se dlouhodobě ve svých rodných Lišicích. Do jeho tvorby vstupuje čím dál naléhavěji příroda ve své nevyčerpatelné rozmanitosti barev i tvarů. Poučen zkušenostmi moderního umění umí vidět a zachycovat ostrými údery štětce a energickými tahy zátiší s kyticemi i výseky přírody redukovanými tóny barev při zachování působivé pestrostí, obrysové členitosti a plastičnosti prvků reality. Začíná se jistými návraty k uplatňování impresionistických postupů sbližovat s metodou Slavíčkovou, ale zůstává přitom zcela svůj, ve vší jedinečnosti zcela osobitého projevu. Pilně vystavoval své obrazy v Praze, ale i v jiných městech, ve Dvoře Králové, Mladé Boleslavi, Chrudimi, Hradci Králové, Ostravě... Jeho obrazy byly pojaty do reprezentativních výstav československého umění v zahraničí, v Paříži, Římě, v Londýně, Varšavě, Krakově... Vystavoval v Lublani, Bělehradě a Vídni. Několikrát byl pozván

k výstavám Carnegie Institutu v Pittsburgu, Saint Louis, Philadelphii a Chicagu (1924, 1926, 1928, 1930, 1931, 1932, 1935, 1937). Zúčastnil se výstavy v Hagenbundu ve Vídni, Mezinárodní výstavy moderního umění v Dráž\anech. V současné době je poměrně rozsáhlá kolekce Benešova díla v Moderní galerii v Praze, řada obrazů je v majetku hlavního města Prahy, ministerstva školství a ministerstva zahraničí. V Památníku osvobození je umístěno 30 Benešových obrazů z francouzských bojišW. Četné obrazy jsou ve vlastnictví jiných měst, Turnova, Litomyšle, Bratislavy. I Chlumec má ve svém majetku kromě zmíněného obrazu porážky vzbouřených sedláků nádhernou kytici z období Benešova návratu k impresionistickému realismu. Některé z Benešových obrazů zůstaly v cizině, v Národní galerii v Lublani, v Galerii W. S. Stimmela v Pittsburgu,

Adam a Eva, 1909 v Luxemburském muzeu v Paříži i jinde. Roku 1933 byl Vincenc Beneš poctěn jmenovacím dekretem člena České akademie věd a umění. Velký umělec lnul hlubokou láskou k svému rodnému Chlumecku, s nímž byl celý život těsně spjat. Zaujal význačné místo nejenom v dějinách českého a evropského malířství, ale i v myslích a srdcích svých krajanů a rodáků. Karel Richter 21

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Největší dar Tak to je název našeho divadelního představení, které jsme začali nacvičovat s naší třídní, paní učitelkou Komárkovou, už začátkem listopadu. Stejně jako před minulými Vánocemi jsme chtěli udělat radost nejen jí a sobě, ale především dětem v obou mateřských školách, prvňákům a druhákům naší školy a především babičkám a dědečkům v domově důchodců V Podzámčí, kam jsme se těšili nejvíce. Nejen, že jsme se s chutí pustili do zkoušení vlastní hry, ale s nadšením jsme si pořídili a dokonce i vyrobili drobné rekvizity. Děj vánočního příběhu se odehrává v obchodě. Několik dárků v nadživotní velikosti (budík, televize, kniha,

láhev, panenka a peněžní poukázka) se začne dohadovat, čím je který z nich lepší, ale nakonec zjistí, že žádný z nich neposkytuje trvale to, co lidé opravdu potřebují. Do hry pak vstupují osoby, které vysvětlí, co skutečně udělá lidem o Vánocích největší radost. Prvními diváky a zároveň kritiky nám byli naši spolužáci ze třídy, od kterých jsme mohli přijmout i radu. Tu nám poskytla i paní učitelka Komárková, která s námi celou hru nacvičila a mnohdy s námi měla svatou trpělivost. Myslíme si, že všem, kteří naše vystoupení viděli, se líbilo a děkujeme za milý potlesk, který nám byl velkou a příjemnou odměnou. A protože Vánoce už budou zase letos, pokusíme se opět o nějaké překvapení.

Osoby a obsazení budík: Tereza Koblasová, Tereza Matějů láhev: Martina Černá televize: Eva Svobodová, Martin Kulich kniha: Pavla Kholová, Jana Kučerová peněžní poukázka: Pavla Charvátová, Monika Lochmanová panenka: Jana Synková, Jitka Tahadlová 1. osoba: Tomáš Leibl, Jan Přerovský 2. osoba: Jaroslav Kopřiva, Pavel Miffek Žáci třídy 7.A (zpracoval kabinet českého jazyka - Km)

Naše vánoční vystoupení v domově důchodců V Podzámčí V úterý 18. prosince 2001 šla naše třída potěšit babičky a dědečky do domova důchodců. Nejprve jme pilně nacvičovali vánoční básně a koledy při hodinách čtení a hudební výchovy. Sestavili jsme program vystoupení, které uváděla Štěpánka Kavková a David Miffek. V den vystoupení jsme měli trému, ale všichni dobrou náladu. Vše dobře dopadlo, protože babičky a dědové jsou nejlepší posluchači. žáci 2.C 22

Chlumecké listy


Vyšla hvězda nad Betlémem

Pod tímto názvem se uskutečnila v pořadí již druhá vánoční výstava výrobků a výkresů žáků naší školy. V průběhu posledního adventního týdne

Kluziště Letošní zima nám dětem opravdu přináší velké radovánky. Jak jsme byli šWastni, když v prosinci padaly první bělostné vločky sněhu! A naše radost byla ještě větší, když rtuW teploměru klesala stále více pod bod mrazu. Hned jsme začali pátrat po prvních zamrzlých plochách. Ale na led na ryb-

mohli nejen žáci, ale i široká veřejnost zhlédnout jejich zručnost, šikovnost a nápaditost. Již při vstupu do školní budovy upoutal pozornost návštěvníků velký adventní věnec a čtyři metry vysoká ozdobená a osvícená jedle. Svou vůní připomínala blížící se nejkrásnější svátky v roce. Vánoční atmosféru navodily zvuky slavnostních fanfár a vánočních koled. Mezi exponáty byly desítky výkresů, výrobky z nejrůznějších materiálů, ozdobné stromečky a hrozivé peklo se všemi pekelníky. Obdivovateli byli nejen žáci školy, pracovníci Městského úřadu v Chlumci n. C., obyvatelé z domova důchodců, děti z mateřských škol, ale i široká veřejnost z města a okolí. O velké návštěvnosti svědčí pochvalné zápisy v pamětní kronice. Vánoce jsou již za námi a žáci se již připravují na jární svátky a s nimi

níku jsme se báli vstoupit. Měli jsme radost, když se na hřišti u školy objevila krásná lední plocha, která se leskla jako zrcadlo. Jelikož hodně mrzlo, pan

školník kropil led několikrát denně. Když byl led silný a hladký, mohli jsme již začít bruslit. Děvčata zkouší různé krasobruslařské obraty, nebo hrají různé hry. Chlapci zase trénují hokej. Na kluziště chodí děti všech věkových kategorií. Též tuto plochu využíváme v hodinách tělesné výchovy. Také tam chodí děti z družiny i žáci zvláštní školy. Jsme rádi, že máme kde bruslit a rodiče nemusí mít strach, že se s námi proboří led. 1 / 2002

spojenou výstavu. Určitě se budou snažit, aby měla stejně kladný ohlas. My jim přejeme mnoho dobrých nápadů a energie. Mgr. D. Belancová

Děkujeme všem, kteří se zasloužili o to, že máme na školním dvoře kluziště. žáci 9. tříd 23


Protože víme, že chlumecké občany stále zajímá otázka kolem uzavření průchodu přes školní dvůr, vracíme se opět k tomuto tématu. Zastupitelstvo města po zralé úvaze před hlavními prázdninami loňského roku rozhodlo, že bude průchod uzavřen. Rychle se začalo budovat a vyrostlo v krátké době úctyhodné dílo, z kterého mají děti opravdu radost. Dvůr se využívá i v zimě. Pan školník Leš se vzorně stará o ledovou plochu a rodiče mohou pustit své dítě bruslit a vědí, že se pod ním neprolomí led. V letošním roce se bude budovat dále. V části u parku a do Kozelkovy ulice nám stále chybí plot. Zde budou mít děti ZŠ a ZvŠ školní pozemky. Na tuto část dvora není tak dobře ze školních budov vidět. Jistě by nebyla snaha učitelů a žáků úspěšná, kdyby jim k záhonům mohl chodit každý, kdo si vzpomene.

Na část dvora u školní jídelny je naopak velice dobře vidět ze školní jídelny, budovy I. stupně ZŠ a ZvŠ. Jeden vchod si lépe ohlídáme a zase jde hlavně o bezpečnost dětí. Po zasetí trávy na jaře letošního roku bude areál využíván za příznivého počasí i o velké přestávce. Děti pomáhají udržovat tento areál a moc nás všechny mrzí, když se najdou mezi námi děti, ale i dospělí občané, kteří nám nový plot ničí. Těm je zřejmě milejší pohodlí. Kdyby toto byl soukromý pozemek kteréhokoli z Vás, jistě byste neuvažovali o ničem jiném a chtěli byste potrestat ty, kteří Vám Váš majetek ničí. Jsme rádi, že se nad tímto problémem zamysleli rodiče našich žáků. Na náš dotazník o uzavření školního dvora odpovědělo 480 rodin. V naprosté většině chtějí rodiče, aby dvůr byl uzavřen (363 hlasů) a pouze 117 hlasů bylo pro otevření. 8 rodičů nám podalo ještě svůj vlastní námět.

Žáci naší školy pro Vás připravili i zajímavé měření. Z nákresu porovnejte, zda zacházka je tak dlouhá a důležitější než bezpečnost dětí!

Sm eta no va

Pr

a

sk

á

Ko zel kov a

Vážení čtenáři.

Rozdíl cest činí: 60 m Rozdíl cest činí: 180 m Rozdíl cest činí: 253 m Mgr. Jana Bernartová, ředitelka ZŠ PaedDr. Arnošt Vítek, ředitel ZvŠ

Reklama

24

Chlumecké listy

Reklama

1 / 2002

25

Z MATEŘSKÉ ŠKOLY

Jak jsme se těšili na Vánoce v mateřské škole Beruška, ul. Pod Loretou Vánoce, to je kouzelné slůvko, při jehož vyslovení se rozzáří oči v očekávání radosti a pohody. V naší mateřské škole Beruška celý prosinec probíhal ve znamení příprav na nejhezčí svátky roku. Učitelky společně s dětmi vyzdobily celou školičku. Ve třídách ustrojily vánoční stromečky, stavěly betlémy, zdobily adventní věnce a svícny, pouštěly lodičky a povídaly si o vánočních zvycích. Děti za pomoci učitelek připravovaly dárky a přáníčka pro rodiče. Po celý měsíc se v MŠ rozléhal zpěv vánočních písní a koled. Pro děti bylo připraveno mnoho akcí. Největší obavy měly z příchodu Mikuláše, anděla a čerta. Kdo by neměl, vždyW přestrojení zaměstnanci Domova důchodců V Podzámčí vypadali opravdově. Některé děti musely své „hříchy“ napravit básničkou nebo písničkou a samozřejmě i slibem polepšení. Napětí

brzy pominulo, protože každý dostal od Mikuláše balíček s dobrotami. K dalšímu zpestření vánočních příprav přispěli i chlumečtí ochotníci s pohádkou Malá zlá kouzelnice. Ve spolupráci s Ekologickým centrem Paleta Pardubice zhotovovaly děti vánoční svíčky ze včelího vosku. Do MŠ nás přijelo navštívit Divadýlko z pytlíčku s pohádkou O drakovi. V kině děti zhlédly oblíbenou pohádku Tři oříšky pro Popelku, v kostele si poslechly vánoční koledy, ty známé i zazpívaly. 26

Velmi poutavá a hezká byla vánoční výstava v Základní škole. Nezapomněli jsme ani na besídku pro rodiče a důchodce. Děti počítaly dny - konečně přišel den s velkým

D. Dopoledne byly nejstarší děti v Domově důchodců V Podzámčí. Předvedly vánoční pásmo básniček a koled a předaly vlastnoručně zhotovená přáníčka. Za vše byly odměněny malým dárečkem a potleskem usměvavých babiček, dědečků i zaměstnanců. A odpoledne se již začali scházet rodiče. Děti se oblékly do hezkých šatů, každému to opravdu moc slušelo. Slavnostní chvíle začala. Ze všech tříd byl slyšet zpěv písniček a koled doprovázených hrou na hudební nástroje, recitace vánočních básniček a scének. Na závěr besídky daly děti rodičům svá přáníčka a dárečky. Odměnou pro učitelky byly rozzářené oči dětí a veselé, někdy i zvlhlé oči rodičů a prarodičů. Nakonec si děti hrály s novými hračkami, které našly pod vánočním stromečkem a ochutnávaly cukroví, které pro ně ochotně upekly maminky. Pěkné odpoledne přišly s námi strávit i paní ředitelky a učitelky, které jsou již v důchodu. Děkujeme za návštěvu. Paní učitelka K. Šístková zavzpomínala na dobu strávenou v mateřské škole. Dětem přinesla panenku s copánky, ušila na ni oblečení a k to-

mu přidala milou vzpomínku v podobě veršů:

Poslíček Panenko s copánky a zlatými vlásky, posílám Tě do světa - k dětem... pro vzpomínku a z lásky. Posílám tě tam, kam já už nemohu, protože jsem stará... a kde jsem tak šVastná bývala a mladá! Dej dětem radost a budou tě mít rády, tak jako já jsem mívala jejich tatínky a mámy. Dej dětem lásku a poznáš teplo jejich dlaní a také nešikovné prstíky, které tě potrápí při oblékání... Tak už běž, copatý poslíčku - já sotva držím slzy... Proč? Nevím sama. Asi proto, že všechno tak rychle uteklo a odešlo tak brzy! Ještě jednou moc děkujeme. Pro všechny přítomné bylo připraveno občerstvení, které bylo tečkou za vánočními přípravami a rokem 2001. V nastávajícím roce 2002 si přejeme spokojené děti i rodiče, všem pevné zdraví a pohodu. Kolektiv MŠ Beruška

Chlumecké listy

SKAUTSKÉ OKÉNKO

Vánoční aktivity chlumeckých skautů S blížícím se koncem roku jsme i v naší klubovně začali přemýšlet nad tím, co „vánočního“ bychom letos mohli provést. A jelikož u skautů není nikdy o dobré nápady nouze, bylo brzy jasné, co a jak. S chutí jsme se proto pustili do díla: stříhali jsme, lepili, šili kostýmy - zkrátka dělali vše pro to, aby byl výsledek našeho snažení co nejlepší. A taky bylo o co stát... O tom by Vám ale spíše mohli vyprávět dědečkové a babičky z Domova důchodců V Podzámčí. Právě těm totiž 15. prosince naše skautky a světlušky sehrály hru plnou koled s názvem Vánoční blázen, kterou děvčata secvičila pod vedením Věrky Kopecké. Na závěr výstupu jsme každému obyvateli DD popřáli veselé Vá-

1 / 2002

noce a šWastný vstup do nového roku a předali jim vlastnoručně vyrobená přáníčka. Příznivý ohlas, který naše hra vyvolala, nás potěšil, a proto jsme se opět dali do práce, abychom i v ostatních lidech probudili toho pravého „DUCHA VÁNOC“. A povedlo se! V sobotu před Štědrým večerem jsme v průchodu radnice nabízeli Betlémské světýlko symbol nejvyšších hodnot, jakými jsou láska a přátelství. Byli jsme mile překvapeni, kolik z Vás si přišlo pro chvějící se plamínek, který na své dlouhé cestě k Vám prošel rukama mnoha desítek lidí, aby si trochu toho betlémského tepla přineslo do svých domovů. Doufáme, že tato tradice, která se letos do Chlumce

dostala poprvé, zakoření a my Vám tak budeme moci světýlko nabídnout i příští rok. Konec roku jsme oslavili na tradiční vánoční schůzce, kde jsme si jako obvykle užili spoustu legrace. Hráli jsme mnoho rozpustilých her, pochutnali si na cukroví, a hlavně jsme si rozbalili dárečky, které nám přinesl Ježíšek. Návštěvou nás poctili i oldskautky a oldskauti, kteří vyprávěli veselé historky z junáckých táborů... Co naplat - všechno musí jednou skončit. A tak nezbývá nic jiného, než doufat, že se nám v letošním roce povede ještě o trochu lépe než loni. Právě to Vám také z celého srdce přejí chlumečtí skauti

27

AKCE PRO DĚTI

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE, Chlumec n. C. ul. 9. května

0448/595 357

NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC ÚNOR 2002 Poplatek: 120,- Kč (pro děti i dospělé) S sebou: lyže, saně, boby (dle zájmu), svačinu a pití na celý den, peníze na vleky (dospělí = 280,- Kč, děti do 10 let = 210,- Kč a půldenní = 210,- Kč/160,- Kč) Děti, které pojedou bez rodičů, mají zajištěný pedagogický dozor. Uzávěrka zájezdu je 6. 2. 2002 (středa)!

Pololetní prázdniny: 1. 2. (pátek)

POČÍTAČOVÉ DOPOLEDNE

1. 2.

SOUTĚŽNÍ ODPOLEDNE formou společenských her - KUFR, TUTOVKA,

(pátek)

Program: surfování po internetu - počítačové hry formou soutěží Začátek: od 9.00 do 12.00 hodin v areálu DDM u zahradnictví S sebou: přezůvky Poplatek: 25,- Kč

ČLOVĚČE NEZLOB SE, SCRABBLE Začátek: od 13.00 do 16.00 hod. v areálu DDM u zahradnictví S sebou: přezůvky Poplatek: 10,- Kč 9. 2. (sobota)

ZÁJEZD NA HORY do Deštné v Orl. horách Odjezd:

v 7.30 hod. od lovčické prodejny na nám., návrat kolem 18.30 hod.

23. 2. (sobota)

ZÁJEZD DO PLAVECKÉHO BAZÉNU - Všestary u HK Odjezd:

v 8.15 hod. od lovčické prodejny na nám., návrat kolem 12.00 hod. Poplatek: 80,- Kč (vstup do bazénu + cesta autobusem) S sebou: plavky, ručník, mýdlo (vše v tašce), svačina a pití Uzávěrka zájezdu je 20. 2. 2002 (středa)! Turnaj ve florbalu (z 1. 2. 2002) je přeložen z technických důvodů na jiný termín!

Informace přímo v DDM nebo každou středu v přízemí budovy ZŠ od 9.30 - 10.00 hodin

CO JE BURZA Význam slova - burza je místo, kde se vykonávají obchody bez předložení zboží. Učenější definice praví, že burza je „označení zvláštního tržního segmentu majícího charakter oboustranné aukce, přičemž existuje flexibilita nabídky, poptávky a cen“. Kromě klasické burzy známe i burzy jaksi neoficiální, třeba filatelistické burzy, burzy motoristických součástek nebo burzy staršího dětského oblečení. Když se podíváme na původ slova burza, zjistíme, že je vlastně logický a nijak zvlášW zajímavý. Pochází z latinského bursa, což je váček na peníze, měšec, tobolka. Řecké byrsa, z něhož latinské slovo pochází, znamená pytel, vak, váček na peníze - burza, to má logiku. Konkrétní původ slova je přece jen barvitější. První instituce, která by28

la jakýmsi praotcem nynějších burz, vznikla roku 1531 v dnešní Belgii, v Bruggách, na jednom náměstí tohoto města. Na tomto náměstí měla už předtím kupecká rodina Vander Burse dům s erbem svého rodu - třemi váčky na peníze. A podle toho domu s měšci, který patřil rodině jmenující se vlastně „z měšců“, se první burze začalo říkat burza. A protože spojení váček na peníze - burza je logické, už to tak zůstalo. Takže z erbovního jména rodiny vzniklo místní pojmenování, z toho pak pojmenování obecné a my slovo burza používáme, aniž bychom tušili, že jde vlastně o jméno jedné bruggské rodiny, která bydlela na jistém náměstí a měla v erbu tři váčky na peníze, latinsky bursy. Mi-HLA

Reklama

Chlumecké listy

Reklama

1 / 2002

29

ŽIVOT V PODZÁMČÍ

Hledáme dobrovolníky pro práci se seniory občany Chlumecka, maminky na mateřské dovolené, dobré lidi v invalidním i starobním důchodu, kteří chtějí pomoci - pro vycházky s klienty domova - pro naslouchání - pro pomoc při organizování společenských akcí - pro pomoc při vytváření příjemného prostředí nového domova

Hledáme dobrovolníky pro vedení klubů: 1. Klub „KŘÍŽOVKA“ - luštění oblíbených křížovek 2. Klub „DÉČKO“ - povídání se všemi a o všem, zajímavosti, zprávy z domova i ze světa 3. KNIHOVNA - uspořádání a vedení knihovny na nově otevřené budově Kontakt: Daniela Lusková, koordinátor dobrovolníků Říhova 365/IV, Chlumec n. C., 503 51 tel.: 0448/595 104 0604 240 344

nabízíme:

PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY SPONZOREM PROGRAMU: PENZIJNÍ FOND ČESKÉ POJIŠŤOVNY PAN LIBOR MORÁVEK PAN OLDŘICH KOUT 1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB DOMOVA - pedikúra - kadeřnictví - rehabilitace - stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. PRAVIDELNÉ PORADY - asi jednou za 2 měsíce 3. MOŽNOST VÝLETU SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host

4. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY - 1x ročně 5. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH DOMOVEM - nejen jako pomoc, ale též jako host 6. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PERSONÁLEM - např. Dětský den 7. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ - 2x ročně - s občerstvením 8. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - ku příležitosti narozenin dobrovolníka kytičkou 9. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CELOSTÁTNÍHO OCENĚNÍ DOBROVOLNÍKŮ „KŘESADLO“ 10. POJIŠTĚNÍ

PROSÍME CHLUMECKOU VEŘEJNOST O POMOC PŘI VYTVÁŘENÍ HEZKÉHO PROSTŘEDÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ V PALACKÉHO ULICI. BUDEME VELMI RÁDI, KDYŽ NÁM POSKYTNETE ROSTLINY MENŠÍHO I VĚTŠÍHO VZRŮSTU. ODVOZ ZAJISTÍME. DÁLE PŘIJÍMÁME ZBYTKY LÁTEK A VLNY PRO PRACOVNÍ TERAPII KLIENTŮ.

Chlumec n. C. je prvním menším městem s dobrovolnickou činností V posledních letech začíná být i v České republice organizována činnost dobrovolníků, a to převážně ve velkých městech. Chlumecko se v prosinci loňského roku stalo vůbec prvním regionem menšího města, kde se dala dohromady parta skvělých lidí zapálených pro dobrou věc, pro dobrovolnictví. Začala nezištně pomáhat v domově důchodců a jejich práce je také koordinována. Organizaci dobrovolnictví si vzalo za své vedení domova a tuto činnost prezentovalo též v Národním dobrovolnickém centru Hestia v Praze. Nápad a způsob provedení celé organizace práce se zalíbil PhDr. Jiřímu Tošnerovi a zpro30

středkoval navázání spolupráce s Penzijním fondem České pojišWovny, který je generálním partnerem občanského sdružení HESTIA. Penzijní fond se podílí na rozvoji dobrovolnictví v České republice, tím podporuje zvyšování kvality života seniorů i v jiných směrech než je zajištění finančních prostředků pro období důchodového věku občanů. Je více než symbolické, že spojení Penzijního fondu České pojišWovny, nositele dobrovolného finančního zabezpečení na stáří a podporovatele dobrovolnických aktivit, s občanským sdružením Hestia a Domovem důchodců V Podzámčí započalo v ro-

ce 2001, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků. Domov důchodců V Podzámčí je prvním malým zařízením v České republice, kterému Penzijní fond poskytl finanční částku na „rozjezd“ dobrovolnictví. Z těchto prostředků bude mimo jiné zařízeno příjemné zázemí pro dobrovolníky v nové budově v Palackého ulici. Financování Programu péče o dobrovolníky je financováno ze sponzorských darů chlumeckých občanů a firem. V prosinci proběhl v Domově důchodců V Podzámčí DOBROVOLNICKÝ DEN pod záštitou starosty města. Během dopoledne si zájemci Chlumecké listy

ŽIVOT V PODZÁMČÍ

o dobrovolnou činnost prohlédli prostory domova a odpoledne se sešel tým osmnácti dobrovolníků, kteří v domově pracují, na pracovní poradě a poté k příjemnému posezení. Vedení domova jim formou malého dárku poděkovalo za práci, kterou odvádějí s nadšením a bez nároku na odměnu. Tento den navštívili domov též zástupci Penzijního fondu České pojišWovny, občanského sdružení Hestia a starosta města Ing. Miroslav Uchytil, aby podepsali smlouvu o spolupráci s domovem. Závěrem děkuji všem dobrovolníkům za příjemné prosincové setkání, za jejich práci, všem sponzorům za užitečně vynaložené finanční prostředky a podporu. Daniela Lusková koordinátor dobrovolníků

ADVENTNÍ ČAS V PODZÁMČÍ V čase předvánočním byl, jako každý rok, pro naše seniory připraven pestrý program. Během adventu se klienti domova zúčastnili 22 akcí, které pro ně připravil personál domova, dobrovolníci a děti. Děkujeme tímto všem, kteří se na tomto programu podíleli: - zaměstnancům domova - dobrovolnicím: Monice Grundové, Editě Synkové, Marii Pavlasové, Lindě Dostálkové, Janě Hartmanové a Vendule Mrákotové - za výzdobu domova - MŠ Poděbradova - Baby studiu - za besídku, pozvání na návštěvu do MŠ a pomoc při pečení cukroví - MŠ Beruška - za besídku - MŠ Klamoš - za besídku - Dramatickému kroužku - za představení

- Skautům - za představení - ZŠ 3. třídě - za besídku - ZŠ 2. třídě - za besídku - ZŠ 7. třídě - za besídku - Pěveckému souboru Karlováček - panu starostovi za besedu a květiny - sponzorům za silvestrovskou tombolu - personálu domova - ČSOB Chlumec n. C. - Kadeřnictví Sirůčková A. - Klubu ručních prací - Helen Harper Dále děkujeme Rybářství Chlumec n. C., Lesům a.s., fy Toyland Obědovice a všem občanům Chlumecka, kteří již věnovali rostliny a knihy pro nový DD. Daniela Lusková sociální pracovnice DD

DIAKONIE V CHLUMCI N. C. Diakonie Broumov organizuje a zprostředkovává pomoc potřebným občanům a lidem v těžké sociální a jiné životní krizové situaci na území České republiky i v zahraničí. V našem městě zřídila svoje středisko v Husově ulici (od kostela sv. Voršily směrem k hostinci U Staré brány). Středisko Chlumec n. C. provádí a organizuje sběr darů, ale také prodává dovezené oděvy za velmi nízké ceny. Přijímá: - letní a zimní oblečení - nejvíce jsou potřeba mikiny, trička, tepláky, spodní prádlo, svetry - lůžkoviny, ručníky, záclony, látky včetně zbytků, pletací příze - přikrývky, stany, spací pytle - školní a sportovní potřeby, hračky - prací a čistící prostředky, hygienické a toaletní potřeby - papír - noviny, časopisy, staré i poškozené knihy - jakýkoliv poškozený i netříděný textil - staré svetry, kabáty apod. 1 / 2002

Nepřijímá: (z důvodu zpřísněných ekologických a jiných předpisů a zákonů) - staré nefunkční ledničky a mrazničky - většinu elektrotechniky (černobílé a nefunkční televizory) - starý polstrovaný nábytek, slaměné matrace, použitou a poničenou obuv Otevírací doba střediska: Pondělí 8.00 - 12.00 13.00 - 16.30 Úterý 8.00 - 12.00 Středa 8.00 - 12.00 13.00 - 16.30 Čtvrtek 8.00 - 12.00 Pátek 8.00 - 12.00 13.00 - 16.30

Reklama

Mimo uvedenou otevírací dobu je možno mimořádně příjem darů předem domluvit telefonicky: pí Pecová - 0723 514 308. Kromě toho je možno i nadále dodávat dary do Husova sboru církve Československé husitské na Klicperově náměstí. O činnosti OS Diakonie vás budeme informovat v příštím čísle. vh 31

MALÉ ZAMYŠLENÍ

Novoroční rozjímání Se starostlivě zasmušilou tváří zajisté všichni pozorujeme, jak se v řadách mládeže rozmáhá násilí. Rvačky mezi mladíky nikdy nebyly žádnou vzácností. Rána pěstí do nosu, až vyhrkla červená, patřila přitom k obvyklým způsobům postihu soupeře. Nebylo to jistě nic příjemného, ale dalo se to přežít. Dnes se ujímá kopání těžkou botou do obličeje nebo do ledvin bez nejmenšího ohledu na následky, které snadno mohou být nenapravitelné. Instruktážní ukázky, jak si při tom počínat, jsou k vidění téměř denně v televizních trillerech. Některé vrstvy mládeže jsou v tomto směru velice učenlivé. Brutální násilnictví je ostatně, jak se zdá, světová móda pubertálních primitivů. Napadnout v přesile někoho, kdo se jim z jakýchkoli důvodů nelíbí, a zkopat ho do bezvědomí, se jim zdá nejenom zábavné, ale i povznášející. Když na ně v poměrně vzácných případech nakonec dosáhne ruka spravedlnosti, ani v soudní síni, když se jim všestranně objasní, co způsobili a jak velice obětem svých bezdůvodných zlovolností ublížili, nebývají namnoze schopni zalitovat svých násilnických činů. Namísto pokání vyhrožují pomstou. Čas od času nás masmédia šokují zprávami o nedospělcích, kteří se dopustili surového násilí na svých rodičích, prarodičích či sourozencích. Došlo i k spáchání vražd bez nejmenší lítosti. Při předloňských demonstracích anarchistů proti globalizaci v Praze byli všichni slušní lidé otřeseni bezohledností, s jakou mladíci i dívky házeli zápalné lahve a těžké dlažební kostky na hlavy policistů bez nejmenší obavy, že jim způsobí zmrzačení nebo smrt. S násilím těsně souvisí i sklon k vandalství, bezdůvodnému, nesmyslnému ničení věcí, poškozování domovních fasád, karosérií aut, sedadel ve vlacích, autobusech nebo tramvajích, znehodnocování oken ve vagonech rýhami s použitím hřebíků nebo hran mincí, rozbíjení oken nebo výloh obchodů, ničení laviček v parcích. Lámeme si hlavu, kde se tyhlety hanebné sklony v mládeži berou? Proč mladí tíhnou k násilí a páchání škod? Co je k tomu nabádá a nutí? Čím je způsobeno, že 32

jim přináší uspokojení někomu ublížit nebo něco zničit? To je naléhavý námět k přemýšlení pro rodiče i školy všech stupňů. Jejich výchovné úsilí se u části mládeže zřejmě míjí s účinkem. Věk dospívání má své zvláštnosti, o kterých se všeobecně ví. Většina rodičů zažívá trápení, které jim způsobuje bezradnost, jak čelit pubertálním výchylkám v chování jejich dětí. Opožděná přísnost už obvykle nezabírá. Pohlavky a facky jako výraz rodičovské bezmoci pak často jen dovršují zborcení jejich autority a podněcují k otevřené vzpouře a zpřetrhání přirozených a užitečných vazeb výchovného vlivu. Cesty rodičů a jejich ratolestí se rozcházejí, někdy nenávratně k obapolné škodě. To se zajisté týká i vztahů učitelů a žáků. Rozkol ovšem začal už dříve. Nedostatkem porozumění pro všeliká trápení dětské duše, na která si dospělí neumějí najít čas, aby je vůbec postřehli a pomohli vyškubnout jako plevel. Dětství i dospívající mládí mívá přece takové chvíle, kdy se mu chce hlasitě vykřiknout na protest, až by se sypala okna. Jak píše Fráňa Šrámek ve Stříbrném větru: „Po špičkách má se choditi kolem mládí, neboW tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech, po špičkách chodit a ne řinčeti řetězy. Mládí klesá a trpí, vstává a trpí...“ Bohužel je tomu tak, že mnozí rodičové a pedagogové nemají dostatek postřehu ani trpělivosti, zájmu a dobré vůle, aby vnímali problémy mladistvé duše. Bláhově se domnívají, že postačí, když jim dopřejí mít všechno, co se jim zachce mít. To hlavní však není obklopit děti věcmi a vymoženostmi. Co se v rodinách i ve školách zanedbává, je výchova k dobru a všemu, co s konáním dobra souvisí, k slušnosti, ohleduplnosti, zdvořilosti, poctivosti, soucitu, pravdomluvnosti. Ještě za časů našich rodičů, když někdo něco ukradl, byl jakožto zloděj terčem všeobecného opovržení. Dnes? Lidem, kterým by svědomí nedovolilo něco někomu ukradnout, začínají být, jak se zdá, v povážlivé menšině. Zlodějství začíná být jakýmsi druhem šikovnosti, která leckdy sklízí obdiv. Člověk s normálním cítěním se ovšem musí

podivovat, jak je možné, že třeba i vysokoškolsky vzdělanému, inteligentnímu tuneláři není hanba pomyslet na to, že si drahé auto a vilu pořídil tím, že de facto ukradl něčí celoživotní úspory. Kde se bere takové otupění svědomí? Ano, zlodějství začíná být téměř masovým jevem a vyznačuje se až drzou bezcitností. Podvodník navštíví pod smyšlenou záminkou stařenku, vetře se jí do bytu a v nestřeženém okamžiku jí z přihrádky kredence ukradne všecko, co si ze svého maličkého důchodu našetřila. Ani ho nenapadne dojmout se tím, jaký nenapravitelný žal jí tím způsobí. Ještě v útlém věku je skoro každé děcko na dobré cestě do života. Čtete mu pohádku a ono se umí z celého srdíčka radovat, že chytrý Honza napráskal loupežníkům a zachránil princeznu a s ní celé město před zlým čarodějem. V kterém okamžiku se stala ta chyba, že z tohoto nezáludného, čistého dítěte, schopného rozplakat se nad každou křivdou a neštěstím, o kterém slyší vyprávět, vyroste bezohledný surovec, který je schopen udeřit, okrást nebo dokonce zabít vlastního otce, podvodník, který ožebračí stařičkou důchodkyni, hrabivý násilník, který se neštítí - jak o tom nedávno informovala televize - spolu s kumpánem stejné ražby přepadnout a hovadsky zbít slepce a ještě mu ukrást drahý přístroj, který mu umožňoval obživu? Vyskytl se i jiný případ neméně hanebný svou bezcitností: Slepému chlapci někdo v tlačenici ukradl cvičeného psa, který byl jeho jedinou oporou. Jakým pochodem a z jakých příčin došlo a dochází v duších nestoudných zlodějů, podvodníků a vrahů a koneckonců i v duších vandalů a zlomyslných ničitelů čehokoli, co se nehodí k ukradení, k zániku vrozeného citu a smyslu pro dobro, který tam kdysi musel být? Jak se například mohlo stát, že v době, kdy celý svět je zděšen nelidskou krutostí Bin Ladinových teroristů, kteří neváhali zavraždit tisíce obyčejných, nic netušících a zcela nevinných lidí, včetně žen a dětí, početná skupina uhulákaných výrostků na fotbalovém stadionu v době vyhlášení pietní minuty ticha za oběti terorismu provokativně vyvolává slávu Bin Ladinovi. Kam zmizel zdravý rozum a přirozený lidský soucit? Chlumecké listy

MALÉ ZAMYŠLENÍ

Klást tuto otázku není na místě jen u nás. Stejný sklon ke zlu v mladých duších vidíme v celém světě, takže znovu a znovu se myslitelé zabývají úvahami, jestli je člověk ve své podstatě spíše dobrý, nebo spíše zlý, či zda nezačíná z nějakých zatím neznámých příčin zlo na celém světě převažovat a vítězit. Právě te\ letí světem zpráva, že v samotné Americe, těžce postižené zákeřným útokem vražedných komand arabských teroristů, patnáctiletý student s odcizeným letounem úmyslně narazil do budovy banky, při-

čemž v zanechaném dopise na rozloučenou vyslovil obdiv k Bin Ladinovi. Snad nám proboha nehrozí, že zločinci a vrazi budou idolem dospívající mládeže. Svět se chvílemi zdá jako vykolejený a podléhající mravnímu rozkladu. Co počít, abychom podepřeli břeh dobra podemílaný příbojem vzedmuté lidské špatnosti? Přemýšlejme o tom! Namáhejme své mozky hledáním cest k ozdravění poměrů a potlačení násilí a zlovolnosti ve všech jejich podobách. Je to výzva pro rodinu i školu.

Kniha knih o lásce IV. V Písmu sv. je psáno o lásce celým srdcem a celou silou. Co to znamená? LÁSKA celým srdcem, celou duší, celou myslí a celou silou znamená naprostou oddanost k Hospodinu a ochotu rozdělit se s člověkem v nouzi i o to poslední! Tedy projevit laskavost a lásku, dbát toho, co je dobré pro druhé, neboW jen život, který žijeme pro jiné, stojí za to! Láska nepřemýšlí o ničem zlém. Milujme se tedy navzájem! Pokud milujeme, nejsme přísní a dovedeme odpouštět. Pokud dovedeme odpouštět, zapomínáme i na všechno, co bylo zlé. Můžeme tedy začít zase znovu.

Pro lásku nám není žádná oběW dost velká. Je velký rozdíl v tom, co vykonáme z pouhé povinnosti a tím, co činíme z lásky. Pro lásku zapomínáme i na smrt a nebezpečí. V lásce máme vždy touhu dávat sebe sama. Máme touhu porozumět druhému. Pokud milujeme, snažíme se být lepší. Jsme ochotni se napravit. Jsme ochotni se zřeknout i zlého, neboW láska nám dává sílu, radost a potěšení. Láska je čin. Nezáleží zde na slovech, na tom, zda jsme společensky obratní, zda jsme vtipní, vzdělaní nebo elegantní, chudí nebo bohatí. Někdy postačí i jen to, že jsme ochotní druhému naslouchat.

Trochu humoru Roubíček čte nápis na hrobě přítele Kohna: „Zde odpočívá Izák Kohn, dobrý člověk a poctivý obchodník.“ Roubíček si povzdychne: „Chudák Kohn, musí ležet v hrobě s dvěma cizími lidmi.“ „Tak vy tvrdíte, že jste to auto ukrást nechtěl?“ „Byl jsem přesvědčený, že už nemá majitele,“ odpoví zadržený při vy1 / 2002

šetřování na policejní stanici. „Stálo u hřbitova.“ Ptá se reportér chodce na ulici: „Co soudíte o kouření na pracovišti? „To mě vůbec nezajímá, já jsem potápěč.“ Povídá žena manželovi: „Pamatuješ, miláčku, v téhle kavárně jsme se seznámili?“

V honbě za výdělky nezapomínejme na pěstování citu. Začíná to láskou k matce a otci. Kdo má upřímně rád své rodiče, nedopustí se ničeho, čím by je zarmoutil. Tady je kořen křesWanské lásky k dobru, k lidem, k přírodě, k světu... Co myslíte, že by se dalo dělat lépe v rodinách i ve školních třídách, aby bylo nakonec v lidských srdcích více citu, který je živnou půdou lidskosti. Fundamentem Dobra nezbytného pro zachování života na této planetě. Karel Richter

Možná, že mi te\ v tuto chvíli máte chuW namítnout, že láska přináší lidem i bolest, zklamání, trpkost a slzy. Ano, i taková je láska, přináší i bolest a zklamání. Vím však, že my křesWané máme jednu jistotu. Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha a jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Milí čtenáři, proč píši nadále o lásce? NeboW lásky není nikdy dost a dokonce se nám ji často nedostává. Přeji lásku v srdci VÁM VŠEM, ano všem, neboW všichni jsme členy rodiny Boží a připojuji prosbu k Synu Nejvyššího: Prosíme, zažehni oheň lásky v srdcích, v každém z nás, ó Pane, nechW svět zapálen Tvou láskou v nebe se promění. Jaroslav Tesař farář CČSH

„Pane vrchní, přineste mi prosím, knihu stížností.“ „Mladej, postupte si až k voknu,“ říká řidič tramvaje mladíkovi, který zůstal stát u dveří. „Slyším, ale čekám, až kvoknete.“ Ptá se malý Honzík tatínka: „Tati, jaký je rozdíl mezi cizí a vlastní hloupostí?“ Tou cizí se bavíme my a tou naší zase ti druzí.“ LV 33

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

U stolu italského regionu Benátsko Chlumecké listy Vám v příštích číslech nabídnou židli u stolu proslulých národních kuchyní a pokusí se Vám zprostředkovat hlubší pohled do kulinářského umění v zemích, které jsou v posledních letech častým cílem i českých turistů. Národní kuchyně je neodlučitelně spjata s prostředím, ve kterém vznikla a vyvíjela se. I o tom bude řeč. První příspěvky budou věnovány italské kuchyni, lépe řečeno kuchyni Itálie. Italská kuchyně v úzkém slova smyslu totiž neexistuje. Proč tomu tak je, okamžitě pochopíme, podíváme-li se na mapu Itálie. Je to jednak její neobyčejně protáhlý tvar, jednak její povrch. Barva mapy je, odhlédnuto od několika zelených míst, nížin, zabírajících 23 % povrchu země, hnědá nebo okrová. Jsou to hory se 35 % nebo kopce se 42 %, které, když neznemožňovaly, tedy alespoň řádně ztěžovaly cestování, setkávání obyvatel různých krajů a tím i výměnu životních zkušeností, zvyků a obyčejů. Teprve technický pokrok pomohl zdolat přírodní překážky a lidem ze severu nic nebrání v tom, aby dovolenou trávili na jihu. Italové z jihu odcházeli a dosud odcházejí za prací na sever do průmyslových oblastí, z nichž největší jsou v okolí Milána a Turína. Přesto si však Italové jednotlivých regionů své vlastní kultury, lidového umění, tradic, zvyků a obyčejů velmi váží a dělají hodně pro to, aby je zachovali budoucím generacím. A to platí i pro regionální kuchyně, které se od sebe často podstatně liší. Začněme tím, co je všem Italům společné: velice rádi jedí. Jídlu a výběru surovin k jeho přípravě věnují neobyčejnou péči. V případě italské kuchyně se jedná o kuchyni středomořskou, to znamená, že se konzumuje hodně zeleniny a ovoce, spíše ryby než maso. Pokud se používá tuků, je to zpravidla olivový olej, hlavně na jihu. Horské oblasti produkují výborné sýry, maso a trvanlivé salámy. Jídelní návyky by se daly shrnout asi takto: jakmile pravý Ital otevře ráno oči, už se shání po kávě. Ovšem tak silné a zpravidla tak sladké, že v ní lžička doslova stojí. Mnozí dávají přednost espressu, jiní pijí caffelatte, kávu 34

s mlékem, či caffé macchiato, což je káva s malým množstvím mléka. Bu\ k tomu nezakousnou nic, nebo briošek, po případě loupáček. Samozřejmě, že existují i lidé s jinými preferencemi, zvláště na severu. Kromě toho v posledních letech se i kulinářské zvyky mění, v neposlední řadě pod vlivem všudypřítomných amerických řetězců rychlého občerstvení. Obědvá se ve 13 hodin nebo později. Oběd sestává z několika chodů. Jako první se servíruje polévka, těstoviny nebo rýže. Druhý chod pak bývá maso či ryba. Jako příloha se podává salát z čerstvé zeleniny s olivovým olejem a octem, bílý chléb zpravidla zcela nesolený, nebo jen velmi málo. Jako třetí chod nechybí dezert a ovoce nebo zmrzlina. K jídlu se pije víno a minerální voda. Oběd uzavírá likér nebo vysokoprocentní alkohol jako grappa, brandy nebo hořká. Večeře, která nezačíná před dvacátou hodinou, je podobného složení, zvlášW přijdou-li hosté nebo jedná-li se o večeři slavnostní. Ve všední dny se Italové spokojí i s pizzou, kterou kupují ve specializovaných pekárnách, tak zvaných pizzeriích. Balíky, které si odnášejí domů, jsou dosti objemné. Tolik tedy úvodem. Dnes se podíváme konkrétně do regionu Benátsko (Veneto), jehož hlavním městem jsou Benátky, Venezia. Město na laguně má bohatou námořní a obchodní tradici a zásadně se liší od vnitrozemí bez moře. To má zdravější klima, a tak si bohatí Benátčané na území mezi městy Padua a Verona stavěli honosné vily, letní rezidence, do kterých se uchylovali v létě, když horko ve městě bylo nesnesitelné a kanály příšerně páchly. Dnes jsou vily podél řeky Brenty velkou turistickou atrakcí. Benátky a Benátsko představují dvě různé krajiny a tím také dvě různé kuchyně. Kuchyně oblasti u moře dává přednost rybám, zatímco vnitrozemí konzumuje více masa. Přece jen ale existují některá společná jídla. Je to např. risotto, které se však u moře připravuje s mořskými živočichy, a ve vnitrozemí spíš se zeleninou, jako s chřestem, a když s masem, tedy se žabími stehýnky. Obě části regionu milují pro náš vkus možná poněkud zvláštní kom-

binaci: luštěniny s těstovinami (pasta e fagioli) nebo risi e bisi, za čímž se skrývá rýže s hráškem. V našich krajích bývají Benátky spíše než s kulinářským uměním spojovány s karnevalem, který má dlouhou a bohatou tradici a jehož konec připadá na Popeleční středu, letos je

N BE

SK

ÁT

O

Benátky

to 13. 2. S turistickým rejem masek na náměstí svatého Marka nemá ovšem nic společného. Benátčané ho slaví v uzavřené společnosti cechu nebo jiného spolku s velkou pompou a vydávají spoustu peněz za kostýmy šité podle historických vzorů. Nejznámější masky jsou Pulcinella a Harlekýn. V tyto dny je všechno dovoleno, čehož všichni využívají, neboW jim je škraboškou zaručena anonymita. Pravděpodobně nejslavnějším synem města byl vystudovaný právník, který se více než zákonům věnoval divadlu. Byl to dramatik Carlo Goldoni (1707-1793), autor nesčetných komedií a v neposlední řadě i reformátor italského divadla. Jeho „Sluha dvou pánů“ se objevuje na repertoáru i dnes. S Benátkami je neodmyslitelně spojena i výroba skla a benátských zrcadel. Původně sklo tavili a vyfukovali na hlavním ostrově, ve 13. století však byli skláři z bezpečnostních důvodů - skláři pracují s otevřeným ohněm - vypovězeni na ostrov Murano, asi 2 km severně od Benátek. Aby jim úřady vyhnanství alespoň trochu osladily, dostali různá privilegia. Jedno z nich praví, že dcery se mohou provdat do šlechtických rodin. Na druhé straně skláři pod trestem smrti ostrov nesměli opustit. Toto opatření mělo zaChlumecké listy

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

mezit prozrazení výroby skla. Nějakou dobu to fungovalo, ale brzo se „recept“ dostal ven. Z toho profitovali především zruční čeští skláři, kteří byli schopni vyrábět ve srovnatelné kvalitě. Na Muranu reagovali tím, že vyvinuli novou techniku, tzv. síWované sklo (reticello). Pro přípitek po benátsku se nabízejí následující kreace: Koktajly 5 cl

ledové jahodové nebo broskvové dřeně 15 cl dobře vychlazeného vína prosecco Dřeň ve vychlazené sklenici dolít vínem, krátce promíchat a hned servírovat. Když se rozhodnete pro dřeň jahodovou, budete si pochutnávat na koktajlu Rossini. Nápoj s dření broskvovou nazvali Benátčané koktajl Bellini. Na stole by při troše štěstí mohly vzbudit uznání hostů tyto benátské speciality: Těstoviny s fazolemi - polévka z jednoho hrnce (pasta e fagioli alla veneta) 250 g suchých fazolí 30 g prorostlé slaniny 1 cibule 1 mrkev kousek řapíkového celeru 60 g slaniny s kůží 120 g krátkých těstovin, nikoli špagety nebo makaróny

sůl a čerstvě mletý pepř Fazole nejméně 12 hodin máčet ve vlažné vodě. Prorostlou slaninu nakrájet na kostičky. Cibuli, mrkev a celer nakrájet na malé kousky. Nakrájenou slaninu se zeleninou podusit na slabém ohni. Nechat vychladnout. Slaninu s kůží na chvíli namočit do horké vody, aby ztratila trochu tuku. Scezené fazole a slaninu s kůží dát do hrnce a doplnit tolik vody, aby fazole byly ponořené. Na slabém ohni nechat vařit. Pěnu, která se na začátku tvoří, sbírat. Když jsou fazole uvařené, asi 1/3 rozmixovat a dát zpět do hrnce. K fazolím přidat zeleninu a těstoviny a uvařit ne zcela do měkka. Je-li třeba, přilít trochu vařící vody. Osolit, opepřit a kůži nakrájet na jemné proužky. Jakmile se na povrchu objeví slabá vrstva tuku, polévku servírovat. Rýže s hráškem (risi e bisi) 50 g prorostlé slaniny 2 cibule 40 g másla 400 g čerstvého nebo mraženého hrášku 1 polévková lžice drobně nakrájené 1 petrželky 1l kuřecího vývaru 200 g rýže sůl 50 g strouhaného parmazánu Slaninu a cibuli nakrájet na kostičky, dát do hrnce a na polovině másla nechat zesklovatět. Přidat hrášek, polovinu nakrájené petrželky, sběračku slepičího vývaru a pod pokličkou 15 minut

na slabém ohni vařit. Pak přidat rýži a sůl. Asi 20 minut vařit opět na slabém ohni. Podle potřeby doplňovat vývar, neboW rýže nesmí být suchá, ale na druhé straně nesmí obsahovat příliš mnoho vývaru. Nakonec přimíchat zbylé máslo, petrželku a sýr. Koblihy trochu jinak (fritole) 50 g hrozinek 200 g hladké mouky sůl 60 g cukru 1 vejce 200 ml mléka olej na smažení vanilkový cukr Hrozinky nechat změknout ve vlažné vodě. Mezitím v misce smíchat mouku, sůl, cukr, vejce a přidat osušené a moukou poprášené hrozinky. Kvasnice rozpustit v polovině mléka, smíchat s moukou, cukrem, solí, vejcem a hrozinkami a vypracovat těsto. Postupně přilévat zbylé mléko až vznikne těsto zcela hladké. Na teplém místě nechat hodinu kynout. Lžicí vykrajovat kousky a smažit je po obou stranách v horkém oleji. Po upečení nechat okapat a posypat vanilkovým cukrem. Takto nebo podobně může vypadat benátský stůl s přihlédnutím k nabídce na českém trhu. Zbývá jenom si představit Cidlinu jako lagunu a pamětnický písák jako pláž Lido di Venezia. Hana Tomsová

Vzpomínka na chlumeckého „KRÁLE ŠTIKAŘŮ“ Zdeňka Turka Snad v každém z nás je někde v genech po našich dávných předcích zakódováno lovectví. Není to jednoduché, když ona vášeň v člověku propukne, probudí se. O tom by dlouze mohli vyprávět myslivci i rybáři. Pořád hnáni onou silou neustále lovit, nespat, dlouho být vzhůru, ráno brzy vstávat, někdy i nejíst, nechat se okusovat spoustou komárů, snášet chlad i déšW, nehledě na značné finanční nároky. Lovci, houbaři a jiné poddruhy těchto 1 / 2002

činností jsou lidé většinou nedůvěřiví a neradi prozrazují svá loviště, nebo místečka. Trvalo mně dost dlouho, než se mi u Zdeňka podařilo prolomit nedůvěru natolik, aby mne na ryby vůbec vzal. Turkovi měli rybařinu v rodině, už Zdeňkův otec si pronajímal kus řeky Cidliny, jak to bylo tehdy zvykem. Zdeněk byl přesně o 21 let starší než já, přesto jsme si velice dobře rozuměli a zcela si důvěřovali. V době,

kdy jsme spolu rybařili, byl úžasně vitální, měl rád humor a při pěších pochodech kolem řeky mne dokázal dokonale utahat. Podotýkám, že mnohde kolem řeky byly kopřivy až po pás. O Zdeňkovi a jeho rybářském umění jsem cosi věděl, ale jeho obzvláštní „instinkt“ neboli „čich“ na ryby byl úžasný. Přesně věděl, kde má která ryba stanoviště a kdy bere. Byl jsem u pana „Mistra“ v rybářském učení. Rybařina vyžaduje dlouhý cvik, praxi, 35

LÉKÁRNA INFORMUJE

znalost přírody, štěstí a nadání. Rybář musí vědět, jak splývat s okolním prostředím, být potichu, ale ani to nestačí. Nesmí ani myslet na to, že chce chytit velkou rybu. Zřejmě existuje nějaké spojení, nějaký přenos a ryba ví, že jí hrozí nebezpečí. Podtrženo - tato Zdeňkova teorie byla mnohokrát v praxi ověřena, platí hlavně u velkých ryb. Stejně nejkrásnější rybařina byla a asi bude na řece. Zdeňkovo vyprávění o chytání ryb v Luhách a u Písec-

kých mostů jsou nezapomenutelná. V Luhách prý bývaly jakési ryby, kterým staří chlumečtí rybáři říkali „Jezůvě“. Nikdy jsem se nedozvěděl správný zoologický název této ryby, ač by mne to velmi zajímalo. Ryba se prý v mládí živila planktonem a v pozdější době z ní byl dravec, dorůstající až 90 cm délky. Cidlina v té době byla uváděna jako jedna z nejrybnatějších řek v Čechách. Donešené ryby babička Turkové ráda zpracovávala a ukládala do led-

ničky a Zdeňkova žena Miluška velmi chutně upravovala. Turkovi měli v Chlumci kadeřnictví, hlavně pro dámy, a Zdeněk měl praxi kadeřníka v Paříži. Již před mnoha lety skosila zlá nemoc Zdeňka a svatý Petr, patron všech rybářů, jej povolal k sobě. Jeho žena Miluška mu do rakve přiložila jeho nejmilejší rybářský prut, aby mohl spolu se svatým Petrem ve své činnosti pokračovat. J. C.

Umíme si poradit s poraněním?

NEŽ PŘIJEDE SANITKA Stačí sklouznutí nože při krájení chleba, pád z kola - a již je naše kůže poraněna. Daleko horší poranění způsobí třeba dopravní nehoda.

36

Pokud se jedná o drobné poranění, kdy se protrhne tkáň a drobné žilky, začne nám téci krev a pociWujeme většinou pálivou bolest. Zraněním mohou do těla proniknout choroboplodné zárodky a ránu infikovat. Proto je dobré se rány zpočátku nedotýkat a omývat ji vodou. Lépe je nechat ji krátký čas krvácet. Tekoucí krev totiž z rány „vyplavuje“ špínu a choroboplodné zárodky. Rány, v nichž zůstaly cizí tělesa, popáleniny, poleptání nebo poranění, která by mohla být infikována původci vztekliny (pokousání přítulnou liškou, veverkou, cizím psem atd.), musí v každém případě ošetřit lékař. Jako první pomoc použijeme pokud možno sterilní materiály z domácí lékárničky a ránu lehce zakryjeme. Není-li lékárnička po ruce, lze použít také čistý plátěný šátek nebo vypraný kapesník. Zející, hlubší rány musejí však být okamžitě, nejpozději do šesti hodin, sešity. Všechny ostatní rány zakryjeme náplastí nebo obvazovým mulem tak, aby se k ráně ještě dostal vzduch.

fixujeme jej příliš pevně. U malých poranění stačí i náplast. Při ošetřování ran musíme dbát na to, aby obvaz byl větší než rána a aby byl savý a mohl nasávat vytékající sekret. Navíc se obvaz nikdy nesmí na ránu přilepit. Silné krvácení z rány je nutno před obvázáním zastavit. Při příliš velké ztrátě krve může dojít k vážným oběhovým problémům nebo dokonce k šoku a následně k ohrožení života vykrvácením. Při zastavování krvácení držíme nejprve krvácející část těla ve výšce. Pokud krvácení neustává, je nutné cévy vedoucí k ráně nebo poraněné cévy zaškrtit. Při velmi silném krvácení je nutno navíc přiložit fixační tlakový obvaz. Podvazovat krvácející část těla bychom měli jen v případě krajní nouze a to tak, že škrtidlo je třeba umístit co nejblíže k ráně ve směru k srdci. Zraněného pak musíme co nejrychleji dopravit k lékaři nebo zavolat záchranku. Až do příjezdu lékaře škrtidlo v pravidelných intervalech uvolňujeme a opět stahujeme.

Správné ošetření rány

Naražení, natržení, zlomeniny

Obvazový materiál, mul nebo obvaz by měl být sterilní a vzdušný a ne-

Na našich nohou spočívá váha našeho těla. Není tedy divu, že úrazy

kotníku a nohou patří k nejčastějším poraněním, která se vyskytují. Kloub nohy je schopen se vyrovnat s poměrně velkou zátěží. Zejména při sportu však občas dochází k „nefyziologickým“ pohybům a zatížením, s kterým konstrukce nohy nepočítá a může dojít k poranění kotníku. Postiženy mohou být jak kosti, tak i šlachy a vazivo. A natažené vazy mohou být stejně bolestivé a vyžadovat stejně dlouhou léčbu jako například zlomeniny. # K naražení dochází v důsledku nárazu, úderu nebo pádu na nožní kloub, především na málo chráněné kotníky. Díky bolestivému otoku a krevnímu výronu nelze často rozpoznat, zda došlo k zlomení kostí - zde je nutné provést rentgenové vyšetření. Naražení lze většinou vyléčit studenými obklady a léky snižujícími otok. # Natažení vazů naopak vyžaduje často fixaci nohy sádrovým obvazem nebo speciálním fixačním obvazem. Dochází k němu především u horního hlezenního kloubu, například „špatným šlápnutím“ na nerovném povrchu. # Natržení vazů nebo dokonce odtržení od kostí jsou způsobeny velmi silným přepětím. Chlumecké listy

SPORT

# K nejčastějším zlomeninám nohy patří zlomeniny kotníku. Avšak ani kosti zánártí nejsou před zlomeninami chráněny. Do doby, než byly zavedeny vysoké lyžařské boty, vyskytovaly se tyto zlomeniny nejčastěji u lyžařů.

Jak poranění ošetřit Pokud dojde k úrazu kotníku, je nutné v každém případě tento znehybnit. Nejlépe fixačním obinadlem kotník ovážeme a pokud možno jej necháme v klidu. Jsou-li bolesti sil-

né, je nutné vyhledat lékařské ošetření. Lékař na základě rentgenového vyšetření rozhodne o dalším léčebném postupu. Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

Zpráva o činnosti TJ Sokol Chlumec n. C. v roce 2001 Vážení spoluobčané, uplynul rok 2001 a my bychom Vás rádi informovali, co jsme z našich předsevzetí dokázali realizovat. Valná hromada se konala 19. dubna 2001. Zde byl zvolen nový výbor TJ Chlumec nad Cidlinou. Následně byl převzat majetek TJ na základě provedených inventarizací. Jednotlivé oddíly pokračovaly ve své činnosti v zaběhnutých kolejích. Výbor se pravidelně scházel jednou za měsíc, dle potřeby i častěji. Společná jednání se všemi oddíly proběhla vždy každý první čtvrtek ve čtvrtletí. Byly vypracovány směrnice pro činnost TJ a zásady pro pronájem sálu sokolovny. Naše členská základna se rozrostla o oddíly hokejbalu a florbalu. Dle rozhodnutí výboru bylo započato s opravami a údržbou sokolovny a jejího zařízení. Nejprve byla provedena oprava osvětlení v sále, kde byla vyměněna více jak polovina zářivek. Dále byla opravena střecha v místech, kde zatékalo. Byly instalovány zábrany proti sedání holubů nad bočním vchodem do šaten sokolovny. Byla provedena oprava vstupního schodiště. Výškový rozdíl, vzniklý mezi novým schodištěm a stávající komunikací, se podařilo vyřešit dalším stupněm díky pochopení a především finanční pomoci Města, čímž mu tímto děkujeme. Poslední a největší akcí byla oprava sociálního zařízení v přízemí sokolovny. Termín provedení se hledal velmi obtížně, protože byla v provozu restaurace a probíhaly různé akce v sále. Chtěli bychom touto cestou poděkovat firmám, které nám pomohly zrealizovat výše uvedené akce, zejména stavební firmě Solar, firmě Vladimír Beer - vodoinstalace a Epromu, která zajistila elektroinstalaci, dále všem 1 / 2002

členům TJ, kteří pomohli při jednotlivých akcích a v neposlední řadě Městu Chlumci n. Cidlinou za jeho podporu a všem občanům města za jejich pochopení a trpělivost s tím, že při provádění oprav bylo omezeno používání některých zařízení sokolovny. Jelikož došlo k předání majetku mezi ČSTV a Sokolem, bylo nutno provést veškeré revize týkající se budovy sokolovny a jejího zřízení. Zde byly zjištěny závady a nedostatky. Před námi stojí další úkoly, které vyplývají z jednotlivých revizních zpráv a jsou termínovány. Například byla již provedena oprava cvičebního nářadí a hromosvodů. Abychom dokázali splnit další představy o rozvoji TJ, je třeba získat více

finančních prostředků, které chceme použít jednak na činnost oddílů a zejména na údržbu a opravy budovy sokolovny. Proto jsme se rozhodli provozovat restauraci ve vlastní režii, pořádat více akcí v sále. Například v letošním roce organizujeme taneční, na které Vás také srdečně zveme. V příští zprávě bychom Vás rádi informovali o činnosti jednotlivých oddílů TJ, jejich vedení a členských základnách. Přejeme Všem občanům města Chlumec nad Cidlinou v novém roce pevné zdraví a splnění všech přání. Sportu zdar. Výbor TJ Sokol Chlumec n. C.

l. ročník chlumecké volejbalové ligy Výzva TJ Sokol Chlumec nad Cidlinou - oddíl volejbalu Tímto Vás vyzýváme k účasti na 1. ročníku chlumecké volejbalové ligy. Účastnit se mohou: zástupci firem, ulic, domů, zájmových klubů a dalších podobných shluků lidí. Podmínky: - účastní se hlavně neregistrovaní hráči, v každém družstvu mohou být 2 registrovaní hráči na úrovni okresních soutěží, - v družstvu musí hrát nejméně 2 ženy. Předpokládaným termínem zahájení chlumecké volejbalové ligy je květen 2002. Přihlášky zasílejte do 15. 4. 2002 na adresu: Vladimíra Karlíková ul. Rooseveltova 271/III. Chlumec nad Cidlinou 503 51 tel. č. 595 480 Utkání budou hrána turnajovým způsobem o víkendech. Občerstvení a dobrá zábava jsou zajištěny. 37

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci n. C.: Radek Němčanský Klára Kalová

nar. 27. 11. 2001 nar. 3. 12. 2001

nar. 11. 12. 2001 nar. 12. 12. 2001

Magda Špásová Tomáš Branda

Odešli z našich řad: Marie Petružálková Věra Richterová Oldřich Končický Anna Pražáková Anna Kmoníčková

* * * * *

1926 1921 1928 1916 1910

✝ ✝ ✝ ✝ ✝

22. 11. 27. 11. 29. 11. 3. 12. 8 .12.

2001 2001 2001 2001 2001

* 1921 * 1910

Marie Stehnová František Kozák

✝ 1. 1. 2002 ✝ 6. 1. 2002

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel

Výročí narození - únor 2002: 80 let

91 let

Pan Oldřich Drobný nar. 3. 2. 1922 Riegrova 389/IV, Chlumec nad Cidlinou

Paní Květoslava Rybová nar. 4. 2. 1911 Čelakovského 36/I, Chlumec nad Cidlinou

Paní Růžena Slavíčková nar. 20. 2. 1922 U St. hradu 156/I, Chlumec nad Cidlinou

Paní Emilie Volná nar. 25. 2. 1911 DD Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou Všem jubilantům srdečně blahopřejeme! Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení MěÚ

Děkujeme všem přátelům a známým za projevy soustrasti, květinové dary a účast na posledním rozloučení s naším drahým, panem

Oldřichem KONČICKÝM. manželka a synové s rodinami

Děkujeme všem přátelům a známým za projevy soustrasti, květinové dary a účast na posledním rozloučení s naší drahou maminkou, paní

Marií KONČICKOU z Kladrub, Na Skalce. Poděkování patří též panu Netíkovi za poskytnuté služby a panu Vosáhlovi za citlivá slova útěchy. děti s rodinami

Dne 26. února 2002 budou tomu tři roky, kdy zemřela naše milovaná maminka, babička a teta, paní

Anna BEDNÁŘOVÁ v požehnaném věku 97 let. Kdo jste ji znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. dcera Jiřina Voborníková s rodinou

38

Dne 31. ledna 2002 uplyne již 10 let od úmrtí pana

Josefa ŠPÁSE, pokrývače z Chlumce n. C. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. manželka a synové s rodinami

Chlumecké listy

Bejkovka (8 přípojek)

Recommend Documents