Autor: Mojmír Vlašín Režie: Mojmír Vlašín Manažer představení: Mirek Patrik Nápověda: herci, manažér Hudba: Cimbálová muzika bez cimbálu Veronica Osoby: Pavla Strusková
ministryně školství
rozšafná, ironická
Bedřich Vypera
ministr zemědělství
zmatený, ale chytrý,
Jiří Jouza
ministr vnitra
klidný, tichý, uhlazený
Jasna Martinková ministryně pro nezadržitelný rozvoj
rozjívená, nesoustředěná, emocionální
František Křižík
ministr energetiky
nesmělý, vážný a svědomitý
Ludwig Švestka
ministr kultury a informací a národnostních menšin
důrazný a důležitý
Günter Čech
ministr spravedlnosti
divný
Václav Kupec
ministr dopravy
arogantní, namyšlený, bezvadný oblek (fialové sako, bílé ponožky)
Markéta
sekretářka
rozpustilá až drzá, namalovaná, typ diblík
Dalibor Hampejz
ministr financí
miluje Klause a neví o tom
František Pahrbek premiér
politický buldozer, má netradiční názory, kterým sám nevěří
Diana Drábová
ministryně obrany
rázná, rozhodná
Martin Drápal
pobočník ministryně obrany
voják, v uniformě
Tomáš Ambroz
ministr ŽP
nepřijde
Paulus Ashili
pobočník ministra kultury
černoch, v etnickém oblečení
Vysvětlení:
Hra je sestavena převážně z výroků, které uspěly v anketě Zelená perla. Autoři výroků: Karel Kříž, Jaroslav Foldyna, Miroslav Šefara, Michael Vít, Jaroslav Kubera, Jiří Hanzlíček, Milan Urban, Jiří Vlach, Petr Zbytek, Milan Venclík, Richard Nouza,Antonín Terber, Jan Zahradník, Petr Martiňák, Dana Drábová, Jaromír Schling, Jiří Čepelka, Václav Klaus, Vlastimil Aubrecht, Vladimír Zatloukal, Jaroslav Doubrava, Oldřich Sedlář, Dalibor Kouba, Josef Zbořil, Roman Joch, Miroslav Uchytil, Jiří Novák, Miroslav Binder, Pavel Švarc, Miroslav Beneš, Ondřej Huml, Josef Lux, Jaroslav Hyžík, Vlasta Svobodová, Václav Obluk, Pavel Tošovský, Petr Laušman, Tomáš Jirsa, Petr Masopust, František Janouch, Antonín Peltrám, Milada Emmerová, Vratislav Kulhánek, Milan Duda, Jiří Šedivý, Libor Řehák, Jaroslava Pavlovská, Vladimír Chour, Stanislav Novotný, Jiří Skalický, Miroslav Beneš, Václav Heřman, Václav Beroušek, Tomáš Zikmund, Jiří Gavenda, Jiří Drda, Vladimír Kulhánek, Bohumil Fišer,Zdeněk Joska, Pavel Kučera, Jaroslav Růžička, Martin Říman, František Laburda, Rudolf Tomíček, Václav Brousek, Roman Joch, Dalibor Hampejz, Petr Karas, Jaroslav Poup, Jiří Ježek, Miloš Zeman, Miloslav Kučera, Bohumil Svoboda, Josef Němec, Ivan Žlábek, Jaroslav Balek, Rut Bízková, Stanislav Hajný, Jiří Kajzar, Ivan Kratochvíl, Petr Habersberger, Jiří Bednář, Jiří Pokorný, Petr Nečas, Oldřich Vojíř, Zdeněk Kantořík, Jefim Fištejn, Ivan Brezina, Václav Rambousek, Rudolf Zeman, Lukáš Mikulecký, Karel Hruška, Václav Mencl, Josef Vorel, Robert Kopecký, Jiří Procházka, Ladislav Flégl, Josef Jílek, Pavel Pavlík, František Roček, František Benda, Milan Štorek, Karel Dyba, Rostislav Gargulák.
Scénické poznámky jsou psány kurzívou, Podtržená slova je třeba číst výrazně a důrazně. Postavy jsou psány tučně. Scéna: Zasedací místnost v budově vlády, státní znak, telefon, notebook nebo počítač (nemusí být funkční), alespoň jeden mobil, dlouhý černý stůl, křeslo pro premiéra, židle pro ostatní (x ks), černé kafe (9 ks), 3 láhve bechera , nějaké sušenky, ošatka, kilo rýže, časopis Veronica, tři podpisové knihy, opona. OBRAZ PRVNÍ – Temelín Všechny postavy se zasvěceně a nesrozumitelně baví. Postupně přichází na scénu. Nejprve vyjde Markétka, která přinese na scénu kafe a začne si malovat obličej, pak trochu porovná věci na stole. Poslední přichází Jouza s puškou přes rameno. František Pahrbek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, uděláme si prezenci. (čte ministry a oni se hlásí slovy „zde“ nebo „tady“) Je tady ministr financí Hampejz, ministryně školství Strusková, ministr zemědělství Vypera, ministryně obrany Drábová, ministr vnitra Jouza, ministr pro nezadržitelný rozvoj Rybář, ministr spravedlnosti Čech, ministr kultury a informací a národnostních menšin Švestka, ministr dopravy Kupec, ministr energetiky Křižík, ministr životního prostředí Ambrož.(rozhlíží se, ale nikdo se neozývá) je tady ministr životního prostředí, Markétko? Markétka: Není, pane premiére, asi sbírá po lese odpadky, jako obvykle, haha František Pahrbek: No, nejsme usnášení schopní neboli jinými slovy (chvíli se zamyslí nad tím, co řekl, a pokračuje) jsme neusnášení schopní (chvíli se zamyslí nad tím, co řekl, a pokračuje) no prostě jsme neschopní. Zdá se, že budeme muset tedy chvíli počkat, ale mezitím můžeme probrat neformálně několik záležitostí, které se Ambrože netýkají. Mám tady poznačeno: Temelín, čistota vody v Labi, národní park Šumava a vliv automobilové dopravy.
František Křižík: No pokud jde o ten Temelín! Navzdory všem ekonomickým problémům si nadále myslím, že bylo dobře, že jaderná elektrárna byla dostavěna. Ludwig Švestka: Zastavení Temelína by byl zločin a zrada na českém národě! Jasna Martínková: No, stále se ale vyskytují obavy o bezpečnost, pořád nějaké poruchy... Markétka: Co je komu do toho, co dělá ČEZ, že, pane premiére… František Pahrbek: Pokud jde o bezpečnost Temelína, na to máme v Česku samostatný úřad, který na rozdíl od ekologického ministerstva oplývá odborníky. Požadavky na hodnocení těžkých havárií spadají výlučně pod jadernou bezpečnost. Opět se nedotýkají otázek životního prostředí. František Křižík: Nenalezli jsme ani my, ani naši dodavatelé takové problémy, které by signalizovaly, že Temelín není dokonalý... Není to samozřejmě jen otázka stavby, ale také technologie. Z hlediska této optiky je Temelín přímo božský. Ludwig Švestka: No, stále se ale vyskytují obavy, kam s radioaktivním palivem... František Pahrbek: Hele, kultůro! Ono takzvané vyhořelé palivo můžeme bezpečně ukládat do země. Po třech stech tisících letech se jeho radioaktivita sníží na přípustnou úroveň a pak se s ním může nakládat jako s dnešním popílkem, komunálním odpadem a spoustou jiných produktů moderní civilizace. Günter Čech: No ale, kam to na tu dobu dáme, kde se to zahrabe? František Křižík: Prostě se postaví v Temelíně. Tam jsou na to lidé zvyklí. Nové úložiště jim tak dalece vadit nebude. Postaví si nové fotbalové hřiště a bude to naprosto bez problémů. František Pahrbek: V budoucnosti je velmi pravděpodobné, že každá dědina bude mít svůj jaderný reaktor s komplexním využitím tepla i elektrické energie po celou dobu roku. Zima – topení, v létě ohřev vody v koupalištích, pohon klimatizace apod. Proti protestujícímu davu některých ekologů je potřeba postavit rozum. Nemáme právo si dále ničit ozonovou vrstvu, kterou klasické elektrárny, na rozdíl od elektrárny jaderné, vytvářejí. Günter Čech: Dobrá, myslím, že nejde o ozon, klasické elektrárny vytvářejí nikoliv ozon, ale skleníkové plyny, oxid uhličitý a tak.. František Křižík: A nakonec, i kdyby opravdu stoupal objem kysličníku uhličitého v atmosféře, i kdyby stoupala teplota ovzduší, máme kvůli tomu plakat? Bujněji by rostla vegetace, celkově by přibylo srážek a bylo by o kapku příjemněji i v takových končinách, jakou je střední Evropa. Günter Čech: Ale i tak, proč tedy, jako ministr energetiky, žádáte o prolomení limitů a další těžbu uhlí, když je tu božský Temelín? František Pahrbek: Limity jsou pozůstatkem posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy... Těžař je tu od toho, aby těžil... a Báňský úřad rozhodne… (výrazně se odmlčí), že to rozhodnutí bude kladné... Dalibor Hampejz: A navíc, i když těžba nerostných surovin představuje značný zásah do přírodních poměrů, má i své kladné stránky při poznávání přírody. Kolik krásných zkamenělin se našlo a tak. Diana Drábová: Pobočník, ke mně! (ze zákulisí vyjde pobočník s obrovskou podpisovou knihou a hodí ji před ministryni na stůl, ta začne podepisovat lejstra, mezitím pobočník stále salutuje) Jasna Martínková: No, a za deset let poctivec Patočka třeba i uzná, že síla ozonové vrstvy kolísá, dejme tomu, v časových cyklech, že kácení dešťových pralesů tu je vyváženo novou výsadbou jinde, že snížení
celkové výměry zemědělské půdy je z hlediska globální výživy ukazatel stejně relevantně znepokojivý jako klesající počet žebřiňáků. Günter Čech: A co jako jste tím chtěla říci? Jasna Martínková: Z čeho usuzujete, že jsem tím chtěla něco říci? Günter Čech: Protože pod tímto pojmem si někteří lidé představují něco jiného! Petra Strusková: No dobře, ale těžbou a pálením uhlí se zvyšují emise, nebylo by lepší šetřit energií? František Křižík: Spořit elektřinu? Přestaneme svítit, nebo co? Petra Strusková: No to ne, ale mohlo by se..., daly by se taky vystavět alternativní zdroje, větrné tyhletyto... Markétka: Temelín je větrný mlýn. A proti tomu se těžko fouká. František Křižík: Jsem proto přesvědčen, že hromadná výstavba větrných elektráren a případné celostátní rozšíření spalování biomasy, jež by si vyžádalo vyčlenění mnoha set kilometrů zemědělské půdy, by byly ekologickým zločinem. Václav Kupec (bere mobil a zuřivě mobiluje) Diana Drábová (k pobočníkovi): Můžete jít! Martin Drápal: Paní ministryně, dovolte mi odejít. (pobočník sebere veškerou i na zem spadlou poštu, zasalutuje a pořadovým krokem odchází)
OBRAZ DRUHÝ – Doprava František Pahrbek: No, a pak tady máme problematiku dopravy, především dálnic. Nebojím se tvrdit, že jsou ekologové přímo zodpovědní za všechno špatné, co se děje na našich silnicích, na druhé straně však naše civilizace jednoznačně preferuje individuální automobilismus jako výraz svobody jednotlivce, nezávislosti atd. Vláda... nemůže jít proti přání většiny obyvatelstva a osobní vozy zakázat, nebo je neúměrně zdražit. Pavla Strusková: Václave, jako ministr dopravy byste měl vědět, že je třeba udělat maximum pro to, aby auto nebylo vnímáno coby perverzní neřest, ale jako nepostradatelná součást moderní společnosti, která si zaslouží své uznání. Václav Kupec: No to je ostatně vaše úloha, vy jste ministryně školství. Lidé si musejí především uvědomit to, že dopravní zácpy na hlavních průtazích často způsobují kolaps v dopravě. Vždycky, když se na nich stala nehoda, vytvořila se před městem několikakilometrová fronta... Nezbývá proto, než rozptýlit dopravu i do center měst... (závistivě se kouká po ministryni obrany, které pobočník odnáší podpisovou knihu, vytáhne mobil a někam volá) Bedřich Vypera: Na prknech konstruktérů jsou návrhy automobilů, které vypouštějí téměř čistší vzduch, než nasávají. František Pahrbek (nahýbá si z láhve Becherovky): Kdo tady nasává? Aha. Jsem přesvědčen, že každý člověk, jenž má rád přírodu, se těší na okamžik, kdy těsně za Ústím bude moci zařadit pátý rychlostní stupeň a dojede za pár desítek minut až do hlavního města. Václav Kupec: Ukazuje se tedy nade vší pochybnost, že omezovat individuální automobilismus bez omezení základních lidských svobod je nemožné.
František Pahrbek: Dálnice jsou vlastně ekologickou stavbou, motory při jízdě po nich pracují v optimálním režimu, a tudíž vypouštějí méně zplodin. Přitom zejména maximálně pružná a univerzální automobilová doprava odpovídá svým charakterem stále více individualisticky pojímanému stylu euroatlantické civilizace. (potlesk) Václav Kupec: Aha tady jste! (na scénu vychází pobočník ministra dopravy v železničářské uniformě, předkládá velkou podpisovou knihu, dlouho a urputně se spolu o něčem zcela nesmyslném baví, je slyšet výrazy Pendolino, mašinfíra, apod.) Günter Čech (tuká tužkou do stolu aby utišil Kupce): Obavy ochranářů, že by se kvůli zařízení na jednom z vrchů Pálavy mohl zhoršit stav životního prostředí, jsou totiž zcela neopodstatněné Markétka: Pane ministře spravedlnosti, a jak to souvisí s dálnicemi? Günter Čech: No nijak, nijak. Václav Kupec (vzhlédne od podepisování): Lidé žijící v okolí dálnic sice ucítí zápach z automobilů, ale zápach je subjektivní pocit, který vnímá každý jinak. Pocity nezhoršují zdravotní stav domorodců. Zákonný limit pro hluk je sice na Pankráci překračován již dnes, ale není to o mnoho. Není ani tak podstatné, co lidé slyší ve dne, to je pod prahem vnímání, důležitý pro domorodce je především hluk v noci, aby se mohli vyspat. Diana Drábová: Cože? Hluk v noci? No to můžeme obstarat. Dělostřelectvo a tak. Veřejnost zatím neví, že armáda dělá pro ochranu životního prostředí hodně... Mrzí mě, že Strana zelených, Hnutí DUHA a Děti Země o nás publikují nepravdivé informace. Ludwig Švestka: Lidé si musejí především uvědomit to, že dopravní zácpy na hlavních průtazích často způsobují kolaps v dopravě. Aha, to už jsem říkal. No zkrátka... teď jsem ztratil ten text...chci říci nit... No prostě budeme stavět další dálnice.. Pavla Strusková: Existují ovšem námitky, že dálnice brání v přirozené migraci živočichů. Václav Kupec: Musí se vytvořit víc bodů, kde budou moci živočichové jinak chránění přecházet. Kolega Ambroz je to bude učit. Markétka: No to je fakt vtipný, haha. Dalibor Hampejz: Myslím, že neexistuje jen přirozená migrace, ale i umělá. Těch pár medvědů či vlků by se tedy dalo podle mého názoru čas od času přepravit do jiných oblastí. Jasna Martínková: Ovšem vyskytují se i informace, že dálnice ničí krajinný ráz, estetiku naší krajiny zděděné po předcích... Někdy to vypadá, že to dokonce víc škodí, než prospívá. Jiří Jouza: To říkáte zrovna vy, ministryně pro nezadržitelný rozvoj! Každé údolí se začne fotit a dává se do kalendářů, až když tam někdo postaví pěkný most. Ta dálnice (myslím D8) se dá i do toho prostředí (myslím CHKO) umístit tak, že dokonce to bude vypadat hezky. Bedřich Vypera: No ano. Neznám žádný případ ani u nás doma ani v zahraničí, že by se krajina poškodila tím, že přes ni prochází dálnice. František Pahrbek: Ta krajina nemá žádnou cenu! Trasy navržené Ředitelstvím silnic a dálnic považujeme za optimální a nebudeme o ní již ani s ministerstvem životního prostředí ani s nikým jiným diskutovat. Markétka: Příkaz mého předáka – vyhrát cenu ropáka!
Václav Kupec: Rozhodnutí pouze na základě skutečně objektivních technických, finančních, ekologických či dopravně technických faktů je nereálné, a proto musí nutně přijít na řadu i hledisko politické. Není přece možné, aby několik desítek militantních radikálů blokovalo výstavbu dálnic v celé České republice. Ekologičtí aktivisté používají přírodu a životní prostředí jako svá rukojmí, což se jim docela daří, protože my všichni máme přírodu a životní prostředí velmi vysoko na svém seznamu priorit. Chtějí – místo společnosti svobodných občanů – poněkud elitářský a člověka podceňující systém, který nazývají občanskou společností. Pavla Strusková: A koho vlastně tím myslíte, kdo jsou ti radikálové, ekologičtí aktivisté? Markétka: Správný ekologický aktivista je skromný, nejezdí autem, nepoužívá intimsprej, nejí maso, chodí oblečen do režné haleny z přírodních materiálů, svítí loučí, nemyje se a recykluje toaletní papír. Bedřich Vypera: Markétko, nelaškujte! Jasna Martínková: No já jsem opravdu četla, že si čistí zuby jen jednou týdně, zato ekologickou stopu si měří každý den! Bedřich Vypera: Ekologický fundamentalismus má své apoštoly, kteří se dostali na MŽP; místo aby spolupracovali, zaujímají žárlivé, nedůvěřivé a podezíravé postoje. Dalibor Hampejz: Ostatně soudím, že ministerstvo životního prostředí má být zrušeno. Chraňme prosím přírodu, nikoliv Ministerstvo životního prostředí. Ludwig Švestka: Ano, pokladno. Já říkám už velmi dlouho, že ministerstvo životního prostředí je vcelku zbytečný orgán. Myslím, že jsme všichni již dávno zezelenali. Myslím, že místo tohoto ministerstva by nám stačil úřad podobný Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který by dohlížel na porušování předpisů a případně tato porušení postihoval. Jiří Jouza: Rozsah posuzování koncepcí je tak rozsáhlý, že se týká prakticky všeho, co projednává a schvaluje vláda a krajské úřady, a mohl by tak ochromit ekonomiku a rozvoj státu. František Pahrbek: Hodnocení životního prostředí by se v České republice mělo dělat především s ohledem na stranický program. Tedy náš stranický program. Dalibor Hampejz: Lze říci, že MŽP neusiluje ani tak o ochranu přírody jako o manifestaci vlastní moci. A šermují zákonem. Zákon si osobuje právo rozhodovat o investičních záměrech, koncepcích, plánech a programech pouze z jediného hlediska, a to ochrany životního prostředí. Günter Čech: Zákony se nám vymkly z ruky. Tyto zákony jsou zneužívány různými ekoteroristickými skupinami, protože to, že se věci řeší takovýmto způsobem, já nazývám ekoterorismem, a jsou k tomu zneužívání poctiví a slušní ekologové. Diana Drábová: No, tak s těmi zákony to nebude zas tak zlé… Günter Čech: Opravdu si myslíte, že zákony, které tvořili komedianti, zpěváci a povaleči z hospod, kteří si říkají disidenti a o legislativě dodnes neví nic, jsou dobré až skvělé? František Pahrbek: A co považuji za velkou tragédii pro Českou republiku je to, že parlamentem prošla Aarhusská úmluva. My teď budeme na principech této úmluvy stavět, jenže tyto principy jsou zrůdné samy ze své podstaty, co na to říkáte na ministerstvu spravedlnosti? Günter Čech: Zákon o vlivu staveb na životní prostředí totiž dává ekologům příliš mnoho možností, jak blokovat dostavbu dálnice. Ekologové pak zneužívají možnosti se k problémům vyjadřovat, kterou jim zákonodárci dali, a stávají se z nich ekoteroristé.
Jasna Martínková: No já nevím, ale i veřejný ochránce práv vydal stanovisko, že D8 nebyla řádně projednaná, účast veřejnosti nebyla... Diana Drábová: Občanská sdružení, a zejména bojůvky ekologických teroristů a jakoby ochránců, nejsou veřejnost. Takové Děti Země jsou typická teroristická organizace, která se neštítí demagogie ani vydírání, maří rozvoj kraje a přírodě v zájmu sebezviditelnění spíše škodí. Jinými slovy, například s cíli Greenpeace můžeme souhlasit, ale již ne s prostředky této zelené extremistické a násilnické organizace. No a o Duze je známo, že je financovaná ze zahraničí. Václav Kupec: Ano! Napíšu stížnost na ombudsmana, při svém hodnocení dálnice vycházel z neúplných a zavádějících informací. Jasna Martínková: No já nevím, neměli bychom víc podporovat železnici? Markétka: Myslíte to Prndolíno... (zpívá si nebo pouští z kazeťáku: Z Ostravy, z Ostravy pinďa jede do Prahy…) Jasna Martínková: Ne, mám na mysli regionální tratě... a modernizaci železnice. Václav Kupec: Regionální dráhy nemají žádný význam z hlediska povinnosti státu zabezpečit dopravní spojení občanům nebo podnikatelské sféře. Není tedy žádný důvod, aby tyto tratě setrvávaly v rukou státu. Lze uvažovat především o jejich rušení. Bedřich Vypera: Zachování regionálních tratí v rámci Českých drah by položilo železniční dopravu jako celek. František Pahrbek: No, a v Brně dokonce odmítli nové železniční nádraží, prý jim stačí to staré, zaplivané. Václav Kupec: Výsledek referenda se dá interpretovat tak, že většina Brňanů věří radnici, a je pro projekt železničního uzlu Brno s nádražím v nové poloze. Markétka: Myslíte, jako že ti co nešli k referendu, že chtěli nové nádraží. No, to jako ti, co nešli k volbám, chtěli novou vládu. Chacha. Václav Kupec: Za stagnaci stávajícího centra Brna mohou aktivisté, kteří nechtějí, aby do něho vjížděla auta, čímž zabraňují jeho dalšímu rozvoji. František Pahrbek: No to, co se jim povedlo v Plzni, je dle mého názoru trestuhodné. Ze všeho nejlepší je ale skutečně originální název spolku – Centrum pro podporu občanů. Je to přesně totéž, jako kdyby se Ku-klux-klan nazval Centrem pro ochranu černochů. Ludwig Švestka (zuřivě mobiluje) Markétka: No to je fakt vtipny, ha ha. To je jak když se ta vaše strana jmenuje sociální a demogracie. Václav Kupec (k pobočníkovi): Můžete jít. (pobočník sebere veškerou i na zem spadlou poštu a klátivým krokem odchází)
OBRAZ TŘETÍ – LABE Ludwig Švestka (zuřivě mobiluje) Dalibor Hampejz: No a co vodní doprava? Václav Kupec: Vodní doprava je bohužel ve špatném stavu právě díky militantním ekologům, kteří ji chtějí zcela zrušit.
Ludwig Švestka: No konečně! Paulus Ashili (přichází na scénu, vleče velkou podpisovou knihu nebo dvě, s ministrem zapřede řeč v domorodém jazyce, ministr odpovídá česky) František Pahrbek: Ministr Ambrož dal za pravdu lidem, které nelze označit jinak než jako ekoteroristy. Tím, že zabránil splavnění Labe, škodí životnímu prostředí i zájmům občanů tohoto státu. Pavla Strusková: No, ono to zabetonování všech řek taky není řešení, víte? Diana Drábová: Voda se vylila z břehů a způsobila velké škody zejména tam, kde nebyl její tok regulován. Tam, kde teče řeka v umělém korytě, tak velké problémy nenastaly.Beton je životnímu prostředí příjemný, záleží jen na tom, co se z něho udělá. Jestli obyčejný panelák nebo Tančící dům. Dalibor Hampejz: Jasně. Beton je přínosem pro ochranu životního prostředí. Pavla Strusková: Vyskytly se ale námitky, že právě kolísání hladiny Labe je důležité pro přežití některých druhů. Dalibor Hampejz: Vážená paní mistryně školství, pane premiére, já si myslím, že je úplně zbytečné se jimi nějak zásadněji zabývat. Je přece známo, že pseudoochrana životního prostředí se stala nástrojem zabránění všemu. Diana Drábová: Ani malé dítě nemůže věřit tomu, že stabilizace hladiny Labe zahubí okolní život. Pochopitelně živočichové i rostliny budou mnohem lépe prosperovat v prostředí stabilním než v prostředí chvíli suchém a chvíli zatopeném. Jasna Martínková: Pokud byli bobři tak inteligentní... no... jsou jistě zvyklí na leccos. Myslím si proto (čistě laicky), že by bobři mohli dokonce při stavbě přehrady pomoci. Vždyť od Pána boha mají tuto šikovnost již danou. Problém je, jestli by tuto spolupráci nenarušovali ochránci přírody. Bobři totiž stavějí zásadně bez stavebního povolení a souhlasu ministerstva životního prostředí. Ludwig Švestka: Jistě! (chvilku se zmateně rozhlíží, a když zjistí, že nikdo nic neříká, pokračuje) Navíc stavbou jezů se hladina na Labi ustálí a přírodě se bude rozhodně dařit lépe než v současné době, kdy hladina obrovsky kolísá, takže všechno je dvakrát až třikrát do roka spláchnuté. Markétka: Jestli to není dobře, vždyť to je samej dioxín… Diana Drábová: Emise dioxinů zdravým lidem nepůsobí problémy, protože to je chiméra polovzdělanců... Nikdo nemusí mít strach, že bude kvůli dioxinům umírat. Na to máme zbraně hromadného ničení. Ludwig Švestka: I pokud by byly některé z rizikových objektů zaplaveny a toxické látky by se dostaly do vody, ta by se stejně postupně vsákla do země ještě v areálu Spolany. Dalibor Hampejz: Kdyby dioxiny kontaminovaly vodu v Labi, tak by asi byla kontaminovaná. František Pahrbek: Lidi to přeháněj se strachem ze škodlivin... Tak například všichni říkají, že uzený je škodlivý..., já ho jím od mládí a nic mi není... Paulus Ashili (s ministrem zapřede řeč v domorodém jazyce jakoby na téma škodlivin a ukazuje nenápadně na Pahrbka, občas v domorodém jazyce vyskočí výrazy jako Václav Klaus, Strakova akademie apod., ministr odpovídá česky, pak Paulus odchází) Pavla Strusková: No a co ten únik chloru?? František Pahrbek: V podstatě jsme nachlorovali Labe... S nadsázkou se dá říci, že jsme něco učinili i pro hygienu.
Václav Kupec: No ano! Tehdy (před mnoha lety) v dobách řádění novodobých Savonarolů bylo usilováno o likvidaci dolní a střední nádrže Nové Mlýny, včetně rozorání hrází. Nádrže Nové Mlýny nedávno přesvědčily, že jsou pro účely, pro něž byly budovány, užitečné. Dalibor Hampejz: Všude jinde čili všude tam, kde jsou soukromovlastnická práva vymezena a respektována a kde funguje cenový systém, je životní prostředí chráněno neviditelnou rukou trhu daleko lépe, než by to dokázala viditelná ruka jakéhokoli státu, zákona nebo mezinárodní úmluvy.
OBRAZ 4 – Národní park František Pahrbek: No tak ten Ambrož stále nejde a nejde, já ho asi vyloučím z vlády a dám tam Gebeníčka. Chtěl jsem s ním probrat tu Šumavu. Co považuji za velkou tragédiipro Českou republiku je (kromě ODS) kůrovec. Bedřich Vypera: Ano! Hlavním rizikem pro Šumavu je kůrovec, pak ještě vítr, ale ten není tak infekční. Diana Drábová: Dobrý brouk – mrtvý brouk! Bedřich Vypera: Za současné situace se mi vyhlášení národního parku jeví jako nepřiměřený finanční luxus, který si nemůžeme dovolit. Při vyhlašování chráněných území nejde o žádné společenské zájmy, ale jen o výmysly několika jednotlivců z řad úředníků nebo obcí v okolí. Ludwig Švestka: Příroda, včetně té nejvzácnější, je zde pro lidi a ne pro pár frajerů ze správ NP a CHKO, kteří se rádi za státní peníze prohánějí po „zapovědniku“ v terénních toyotách… Dalibor Hampejz: No jistě! Ideálem zelených je celou přírodu oplotit a pod pohrůžkou pokut hlídat, aby nikdo nepošlapal kytičky a nevylekal zvířátka a broučky Diana Drábová: Jsme stejní ochránci přírody jako všechny ekologické instituce. Myslíme si dokonce, že daleko větší, protože si na rozdíl od nich uvědomujeme, že lidstvo se nevrátí do jeskyň, ale jeho vývoj půjde dál. Markétka: No jasně, vy máte zelený aj mozky… František Pahrbek: No tak, Markétko... Pavla Strusková: Z vědeckého hlediska je ale potřeba ponechat část území, aspoň nějakou část přírody, bez zásahu. Ludwig Švestka: Víte, paní kolegyně... Snahou vědců je zblbnout svými pokusy zbytek společnosti, aby jim dávala stále více peněz... Diana Drábová: Dobrý brouk – mrtvý brouk! Pavla Strusková: Dobře, ale ministr životního prostředí dr. Ambrož říká, že je potřeba ponechat přírodní procesy... Ludwig Švestka (přeruší Struskovou): No pokud vím, tak inženýr Korýtko už chtěl nastartovat přírodní procesy, když se ale objevil kůrovec... Diana Drábová: Dobrý brouk - mrtvý brouk! Dalibor Hampejz: Ti, co dělali ten seznam národních parků a tak, jsou zmanipulovaní ekologičtí aktivisté. Nevěřím v jejich nezávislost, dokladem toho je fakt, že 16 z 41 navržených chráněných oblastí leží v místech, kde jsou ložiska nerostných surovin. Chtějí nám totiž takto zabránit v další těžbě.
Pavla Strusková: No, ale tam se vyskytují různé druhy, tady čtu (bere do ruky časopis Veronica) datlík tříprstý, bramborníček hnědý, kulíšek nejmenší... Bedřich Vypera: Já mám na ministerstvu zemědělství jiný starosti, než se srát s nějakým záborníčkem křivým, nebo medovým, nebo co. A seru na ty jejich ptáky. Neznají hranici, kde je pták a kde je člověk. A teď brání i výstavbě vleků. Rozumíte? V l e k ů ! Günter Čech: Nedopusťme, aby si někteří začali osobovat právo mluvit za přírodu, za jeleny u lyžařských sjezdovek. Příroda jim k tomu mandát nedala a ani nemůže. Jasna Martínková: Nemůžu deklarovat, že budeme bránit každý strom, byť stojí nešikovně. Je-li možné, aby v Alpách ve 3000 metrech nad mořem bylo veškeré vybavení, tak mi neříkejte, aby to nebylo možné v Čechách. Jiří Jouza: Podívejte se, to nelze takhle brát... Vztah k přírodě jsem získal od své babičky, která krmila housátka... Výstavbou vleků se zvýší potravní příležitost krutihlava... a biodiverzita lokality… a přistěhuje se kos černý... Günter Čech: Ne ne! Je třeba redukovat zákon o ochraně přírody, protože brání v podnikání. Zatím žel tomu brání skupina fundamentalistů v parlamentu. Dalibor Hampejz: Zachovalá příroda je pro Šumavu, která dnes patří již mezi nejchudší oblasti v republice, vlastně prokletím. Jiří Jouza: A dokonce se tam nesmí porvozovat ani myslivost. Diana Drábová: Lov je přirozená součást života na vesnici a plní i zábavné funkce. Jak jinak se má dnes člověk na vesnici vyžít jako člověk? Jiří Jouza: Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace – fantasticky si při tom vyčistím hlavu. Akorát mě mrzí, že nemůžu střílet ty křiví zobácí, hlavně káňata… Günter Čech: Ustanovení o celoročním hájení káně lesní a káně rousné se nevztahuje na jedince, kteří opakovaně útočí na domácí drůbež nebo holuby. Tyto jedince je možné v místě, kde působí tyto škody a v bezprostředním okolí tohoto místa, lovit celoročně. Markétka: Tak pravil svatý Vincent. Amen! Günter Čech: Žádnej Vincent, tak pravil zákon! Dalibor Hampejz: Nekontrolované šíření rysa je v rozporu se základní Listinou lidských práv a svobod. Je to tu pohřebiště zvířat, za chvíli tu nebude co lovit. Jiří Jouza: Rys je zabiják ze zábavy. Zlomí zvěři vaz a ani se jí potom nedotkne No, a počet jezevců vzrostl natolik, že to začíná ohrožovat člověka. Markétka: Jistě, pane ministře vnitra, ochrana rysa musí být velkorysá… Bedřich Vypera: Markétko! Nelaškujte. Chování některých ochránců přírody je zeleným terorem. Aktivisté z organizací Hnutí DUHA nebo Děti Země se prosadili na ministerstvu životního prostředí a ve státní správě. Brání regulovat kormorány, vydry, rysy i další predátory, jejichž počty jsou v přírodě neúnosné. František Pahrbek: No, asi by krajinu měli spíš chránit myslivci a ne ti vochránci.
Jiří Jouza: Jistě! Jinak budeme jako myslivci ale krajinu využívat podobně jako kdokoli jiný. Lesy jsou stejně určeny k tomu, aby se dříve nebo později vykácely. Jen pokrytec by nám mohl zakazovat činnost, která sice způsobí hluk a mírně naruší louky a lesy, ale jejich základních funkcí se nedotkne. František Pahrbek: Mě vždycky hrozně mrzí, že ochránci přírody jsou stále strkáni, jak zákonem, tak i ministerstvem, na výsluní a mediálně jsou podporováni, zatímco ti, co skutečně pracují, ať už to jsou myslivci nebo rybáři apod., jsou zatracováni. Dalibor Hampejz: Každý kousek půdy, má-li svého vlastníka, je chráněn před devastací stejně tak, jako je chráněn před nesmyslným požadavkem na uchovávání „v původním přírodním stavu“. Jiří Jouza: Chtít nadřazovat zákon o ochraně přírody zákonu o myslivosti je jako kdyby zákon o ochraně pulců měl být nadřazen zákonu na ochranu žab. Dalibor Hampejz: V tom je má výzva ekologům i všem upřímným ochráncům přírody: Skloňte se před neosobními silami trhu, respektujte abstraktní pravidlo úcty k vlastnickým právům. Nebudete možná tolik vidět v médiích a nebudete si připadat jako hrdinové, bojující proti zlořádům světa. Ale porozumíte tomu, jak se věci mají, a to už samo o sobě stojí za to. Jiří Jouza: Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie. Dalibor Hampejz: No, i s odvarem ideologické veteše minulého století lze v mediálním a společenském světě naší země těchto dnů prosperovat, těšit se zájmu médií a posluchačů, a pasovat se dokonce na jistou intelektuální autoritu. Günter Čech: No, já si myslím, že všechny ty myšlenky jsou nepůvodní, ukradené, prostě recyklované. Původní myšlenky jsou vlastně jenom dvě nebo tři... Teď si aleale nemůžu vzpomenout, které to jsou. František Pahrbek: Ekologie je chápána v definici stanovené Charlesem Darwinem jako věda popisující přírodní společenství v souladu s příslušnými ustanoveními zákona 17/92 a 244/92, a nikoliv jako filozofický směr, nebo ekologické náboženství či podobné intelektuální či jiné extrémy. Petra Strusková: No myslím, že to nebyl Darwin. František Pahrbek: Co, tak vy, ministryně školství, tvrdíte, že to nebyl Darwin. Vy popíráte Darwina?! Petra Strusková: Ale ne, to jste mi špatně rozuměl... František Pahrbek (přeruší ji): A už vůbec nerozumím tomu, proč jsou proti golfu. Nechápu problémy, když příroda je při golfu lépe využitá... Kromě trávy tam nic není, je to jako kdyby si někdo odpaloval míčky na zahradě. František Křižík: A co se týká proklamovaného ohrožení chráněných dřevin, myslím si, že golfovým míčkem dub neprorazíte. Günter Čech: Radikální ekologové jsou problémem vzhledem k tomu, že hesla, která propagují, jsou většinou pravdivá a mají podporu veřejnosti, ale i policistů.
Závěr Markétka: Pane premiére, čekají tady novináři, že prý má být tisková konference, co jim mám říct?? František Pahrbek: No, Markétko, tak je sem pusťte. František Křižík: Pane premiére, přece se nebudete zabývat tou žumpou žurnalistickou!
František Pahrbek: Ale... jen je sem pusťte, já už jim hodím nějakou tu perlu! (ministři s úšklebkem odcházejí) Markétka: Pane premiére, tak já je pozvu! (Markétka jde na kraj jeviště a volá do obecenstva) Pojďte dál, dámy a pánové... (chvíli počká, až se jakoby do sálu nahrnou novináři) Dámy a pánové, zahajuji tiskovou konferenci zde na úřadu vlády. Tiskovou zprávu jste obdrželi, občerstvení obdržíte potom. A teď bych předala slovo panu premiérovi. František Pahrbek (vezme ošatku s rýží, jde před obecenstvo a rýži (jako perly) rozhazuje do obecenstva) KONEC
