Vážený pan Mgr. Jan Kubice ministr vnitra ČR Ministerstvo vnitra

POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY

Policejní prezident

Č. j. PPR-19298-2/ČJ-2011-0099KS

Praha 26. října 2011 Počet listů: 20

Vážený pan Mgr. Jan Kubice ministr vnitra ČR Ministerstvo vnitra

Vážený pane ministře, po důkladném prostudování Závěrečné zprávy poradní komise ministra vnitra k hledání systémových úspor v Policii ČR ze dne 12. října 2011 a zohlednění stanovisek jednotlivých služebních funkcionářů útvarů Policie ČR k tomuto materiálu a analýzy provedené z perspektivy řízení lidských zdrojů Vám tímto sděluji následující stanoviska. Souhlasím s cílem zefektivnění činnosti policie a hledáním případných systémových úspor a proto jsem již po svém nástupu do funkce policejního prezidenta začal pracovat na zefektivnění struktury a poslání policejního prezidia.

S některými návrhy poradní komise jsem ve shodě, neboť kopírují již zamýšlené návrhy jednotlivých ředitelů ÚCP SKPV, útvarů v linii vnější služby a po jejich funkční analýze jsem připraven je realizovat. Jedná se zejména o: • •

• •

•

•

•

zrušení systemizovaných míst zástupců organizačních článků v Policejním prezidiu ČR, která jsou zařazena v tarifní třídě 10 nastavení pouze jednoho náměstka ředitele ÚCP v linii SKPV, ale s ohledem na současnou řídící strukturu jednotlivých útvaru, nastavené poměry řídící-řízený a specifika útvarů realizace sloučení kanceláře náměstka policejního prezidenta pro SKPV a ředitele úřadu služby kriminální policie a vyšetřování možnou úvahu o snižování počtů velitelských míst, případně změnách tarifního zařazení u vybraných pozic v rámci služby dopravní policie u ředitelství služby dopravní policie zcivilnění oddělení správního řízení v případě adekvátního nastavení počtu a platových tříd systemizovaných míst zaměstnanců (min. PT 12-13, zcivilnění oddělení evidencí a informatiky u ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál žádoucí je stanovení poměru řídících a řízených policistů za podmínky zohlednění počtu dislokací a zachování funkčnosti pracovišť pro plnění služebních úkolů vyplývajících ze zákona u Pyrotechnické služby možné posouzení účelnosti funkce zástupce ředitele Útvaru na ochranu prezidenta ČR, která je dlouhodobě neobsazená Strojnická 27 170 89 Praha 7

•

•

•

•

zrušení provozování letecké záchranné služby, které bude záviset na rozhodnutí Ministerstva vnitra. Ministerstvo zdravotnictví plně hradí přímé náklady na letovou hodinu vrtulníku, včetně nákladů na mzdy již nyní realizovanou změnu organizační struktury ředitelství služby cizinecké policie se zaměřením na systémové úspory, spočívající v útlumu činnosti záchytného zařízení cizinců, ve sloučení některých organizačních jednotek - např. mezinárodní oddělení, v převodu činností na civilní pracovníky v rámci služby cizinecké policie možné snížení služebních míst o jedno místo v 8. TT a funkci zástupce ředitele služby (10.TT), v rámci reorganizace Ředitelství služby pořádkové policie lze uvažovat o zrušení výcvikového střediska koní v Brně a dále o zrušení jedné chovné stanice psů s tím, že ve zbývající se zvýší odchov štěňat. (tato varianta již byla navržena), OSKH připravuje nový způsob zabezpečení potřebných procesů u ředitelství služby pořádkové policie částečné rozpuštění a převedení do správy uživatelů objektů odboru ostrahy objektů (na uvedeném již OS pracuje), opuštění a převedení do správy uživatelů objektů typu ubytoven, recepcí, Balková, kynologická základna Býchory apod. u Útvaru na ochranu ústavních činitelů OS

U některých oblastí jsou navržené úspory akceptovatelné pouze za předpokladu legislativních úprav. Jedná se zejména o: •

změnu pracoviště zajišťujícího pyrotechnické vzdělávání. V případě změn v systému policejního školství je nutné připomenout úlohu oddělení pyrotechnického vzdělávání Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra v Pardubicích. Jako jediná zajišťuje pyrotechnické vzdělání pro celou PČR. V případě změny je nutné pracoviště zachovat, a to i se současnou dislokací, která splňuje požadavky na umístění výukového a cvičného materiálu a zkušebního polygonu. Změna dislokace by měla za následek fatální výpadek v personálním zajištění tohoto vzdělávacího střediska a znamenala by nutnost nového výběru a vyškolení všech lektorů, což by znamenalo absenci pyrotechnického vzdělávání po dobu několika let. Pro případ, že dojde k realizaci návrhu spočívajícího ve zrušení uvedené školy, navrhuji převedení oddělení pyrotechnického vzdělávání do Pyrotechnické služby PČR

•

snižování počtu provozuschopných vrtulníků ze 13 na polovinu, tedy max. 7 strojů, zde je třeba vzít v úvahu, že skutečný stav provozuschopných vrtulníků je v současnosti 8 strojů. Vzhledem k nedostatečnému rozpočtu LS dochází při provádění předepsané údržby k přesouvání jednotlivých letadlových celků mezi vrtulníky. Výhodnost odprodejů vrtulníků je nulová, finanční přínos je ztrátový a délka realizace odprodejů je dva roky a více

•

redukci SSM na LS zrušením 4 SSM na operačním dispečinku ve služební hodnosti vrchní inspektor (6TT). Tuto nepřetržitou službu na operačním dispečinku lze zabezpečit příslušníky létajícího personálu, kteří jsou zařazeni ve vyšších služebních hodnostech, tedy i TT – nutná úprava katalogu prací a provedení ekonomické analýzy s cílem zjistit, zda navrhované řešení není dlouhodobě ekonomicky náročnější než stávající stav

•

možný převod zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová, Poštorná a přijímacího střediska cizinců Zastávka u Brna do podřízenosti KŘP, to však vyžaduje změnu zákona č. 326/1999 Sb.

Strojnická 27 170 89 Praha 7

•

snížení na oddělení metodiky ředitelství služby pořádkové policie z 15 pracovníků na 10 a přibrání i spec. činnosti. Snížení početního stavu oddělení metodiky a koordinace výkonu služby a převzetí všech oblastí působnosti oddělení speciálních činností a přímé podpory útvarů je návratem o několik let zpátky do doby před sloučením s ŘSŽP, kdy ŘSPP mnoho současných úkolů nezajišťovalo (i v té době byl stav poddimenzován, a také proto došlo k jeho navýšení). Po provedené analýze je třeba říci, že snížení u stávajícího oddělení lze akceptovat z 15 na 12 policistů, a to za podmínky, že celkový stav bude dále navýšen o 4 policisty ze zrušeného 2. odd. Početní stav policistů tohoto nového oddělení bude 16 policistů

•

opuštění pozic na Útvaru na ochranu ústavních činitelů některých vybraných sídel, jako např. NKÚ se zdůrazněním zvažování bezpečnostních rizik. To lze akceptovat s vědomím, že úspory pro státní rozpočet de facto nenastanou, pouze se budou muset najít finanční prostředky jinde a že tento segment může schválit pouze vláda ČR

Nedávný personální audit konstatoval u OS poměr řídících pracovníků k řízeným 1:14, takže další redukce je již na hranici funkčnosti útvaru. Návrhy, které za současného stavu Policie ČR jsou bez zásadní analýzy nerealizovatelné a mohly by destabilizovat naší organizaci: •

•

•

slučování ÚOOZ a NPC v navrženém časovém horizontu, neboť považuji za daleko vhodnější uvažovat o další odborné diskusi nově zřízené komise k současnému uspořádání ÚCP v linii SKPV návrh na rušení pozice náměstka policejního prezidenta pro řízení lidských zdrojů a podporu výkonu a jeho úseku. Ten vznikl 1. dubna 2011. Zřízení této pozice bylo motivováno dlouhodobou objektivní potřebou jak policejního prezidia, tak celé policie definovat jednoznačnou odpovědnost za řízení životně důležitých zdrojů policie – zdrojů lidských a informačních, řízení projektů a koordinaci mezinárodních vztahů policie. Policejní prezidium má v policejním sboru jedinečné postavení a poslání. Mělo by vytvářet podmínky všem policistům (ve smyslu nastavení základních principů fungování policie), mělo by policii řídit a zastupovat, definovat vizi a cesty k jejímu naplnění (strategie). Organizační struktura tedy musí odrážet jeho poslání, definovat, kdo má za tyto oblasti odpovědnost. Proto se vedly již dlouho debaty o „strategickém“ náměstkovi v policii, který by právě byl výrazem vnímání této role policejního prezidia. V roce 2007 byl společnostmi Det Norske Veritas a MC Triton společně proveden systémový a procesní audit, který byl zaměřen právě na roli policejního prezidia a její naplňování. Závěrečná zpráva z auditu konstatovala, že policejní prezidium neplní zcela svou roli (a ani ji kvůli organizační struktuře plnit nemůže), a to především ve strategickém řízení a vytváření principů funkčnosti policie. Nechci opomenout ani zásadní fakt, že pozice strategického náměstka byla správně zřízena před svým zřízením v Policii ČR také v ministerstvu vnitra. V této souvislosti sděluji, že nejen samu pozici, ale především gesci náměstka policejního prezidenta pro řízení lidských zdrojů a podporu výkonu považuji za klíčovou. zcivilňování ekonomických náměstků. Vycházím jak ze zásady rovného postavení jednotlivých náměstků ředitelů útvarů policie a jejich rovných práv a povinností, tak z prostého faktu, že pro výkon funkce musí být náměstek ředitele útvaru policie (tedy jak v případě náměstka policejního prezident, tak v případě náměstka ředitele krajského ředitelství policie) v postavení služebního funkcionáře, jímž s výjimkou nadřízeného ředitele bezpečnostního sboru může být pouze příslušník policie, resp. v postavení vedoucího příslušníka, kde platí totéž. Ekonomiku PČR nelze brát Strojnická 27 170 89 Praha 7

• • •

•

•

•

•

odděleně od ostatních činností PČR, zejména pak od výkonu služby. Ekonomická rozhodnutí na úrovni PP, resp. i KŘP jsou úzce provázána s klíčovými a strategickými rozhodnutími souvisejícími s přímým i nepřímým výkonem služby a průřezově všemi službami napříč Policií ČR. Pro realizaci ekonomických kroků a dopadů je znalost prostředí bezpodmínečnou nutností. Policie se nepohybuje ve zcela standardním ekonomickém prostředí, její činnost je striktně dána zákonem a neustále dochází ke konfliktu mezi výkonem služby a ekonomikou omezenou limity. Správné hodnocení situace, hledání priorit, odpovědnost za řešení v rámci tohoto složitého prostředí je jednoznačně úkolem ekonomického náměstka a obzvláště v ekonomicky horších časech nabývá na významu. Nelze se ztotožnit s názorem, že pro zastávání funkce ekonomického náměstka PP nebo KŘP postačí pouze ekonomické vzdělání. V případě zcivilnění uvedené pozice hrozí zejména neefektivní rozhodnutí. Neméně důležitým aspektem je jistě i prestiž a postavení vykonávané funkce a s ní související vyjednávací pozice vůči ostatním policistům. obdobně a z obdobných důvodů jsem pro zachování služebního poměru u náměstka ředitele KŘP pro ekonomiku. zcivilňování policejní analytiky SKPV redukce počtů u systemizace služebních míst územních odborů ředitelství služby dopravní policie, městských, obvodních a krajských ředitelství je třeba říci, že navrhovaný počet vrchních komisařů musí být stanoven individuálně dle zatížení a rozsahu prováděných činností jednotlivými krajskými ředitelstvími snižování tarifních tříd u pozic vedoucího operačního odboru PP ČR a zástupce vedoucího odboru; ponechat v 9. TT s PV s tím, že tito služební funkcionáři přímo řídí podle vnitřního diverzifikačního systému všech 5 oddělení (dnes celkem cca 50 policistů). Společně s vedoucími skupin na oddělení operační středisko se pak jedná o 7 funkcionářů s příplatkem za vedení (VO, ZVO, 5 vedoucích skupin). Všechny příplatky za vedení jsou stanoveny na spodní hranici dané zákonem zrušení bez náhrady 3 SSM v 8 TT u Pyrotechnické služby a sloučení všech činností na úseku vnější služby do jednoho útvaru. PS zásadně odmítá vznik společného útvaru, který by vzhledem k rozdílné dislokaci i odlišnosti plněných úkolů představoval vznik nesourodého „molochu“ a vyžádal by si vznik další řídící úrovně. Ve zprávě citovaný předpoklad, že snížením počtu ÚCP automaticky dojde k úspoře na tzv. servisních nákladech nelze považovat za reálný při rozdílné dislokaci pracovišť útvarů a potřebě zajištění funkčních ekonomických vazeb. začlenění ICP na mezinárodních letištích a ODL do organizačních struktur KŘP, návrh je v rozporu s dlouhodobou koncepcí ochrany vnějších hranic a bezpečnosti civilního leteckého provozu, ve všech státech EU je prováděna ochrana vnějších hranic systémem centrálního řízení, ČR by se tak stala anomálií v rámci EU, model centrálního řízení jedním příslušným útvarem je v souladu s právními předpisy a požadavky Evropské unie - Schengenský katalog EU, vydaný Radou EU usnesením č. 7864/09 ze dne 19. 3. 2009. ODL je vysoce specializované pracoviště zajišťující vysoce kvalifikovanou činnost na všech mezinárodních letištích a nelze jej svázat s teritoriální působností, zrušení operační skupiny znamená nezajištění nepřetržitého provozu pro zajištění komunikace NS- VIS s CS-VIS EU zrušení 2x PT 9 a 1x PT 8 PČR a zrušit výcvikové středisko psů v Plzni - úspora 1xPT 8, 1x PT 7, 2x PT 6 a 3x PT 5 a 7x OP u odboru služ. kynologie a hipologie, k problematice kynologických činností je zpracována a schválena vedením Policie ČR Strojnická 27 170 89 Praha 7

•

•

•

komplexní zpráva, která určuje směr a personální obsazení jednotlivých organizačních článků návrh spojit služební potápění s Pyrotechnickou službou. Po vyhodnocení této (v minulosti již realizované) změny bylo zjištěno, že se nejedná v žádném případě o přínosné řešení, a proto bylo rozhodnuto o zpětném převedení potápěčských činností k ŘSPP v letošním roce zrušit místo jednoho z NŘ u ÚOÚČ nelze, a to z důvodu početního stavu útvaru (1200 příslušníků a zaměstnanců) a nemožnosti obsáhnout řízení a kontrolu takovéhoto útvaru pouze jedním NŘ. U ÚOÚČ jak Ř, tak oba dva NŘ. se mj. aktivně podílí na přímém výkonu jako velitelé bezpečnostních akcí a již dnes pracují na samé hraně pracovních i lidských možností předání, resp. převedení ochrany sídelních objektů Parlamentu ČR, Senátu a Ústavního soudu jiným státním orgánům. K otázce je třeba říci, že toto téma bylo již před čtyřmi lety projednáváno a bylo samotnými představiteli těchto institucí zamítnuto jako neekonomické se zvýšením bezpečnostních rizik, anulováním možnosti posilovat ochranu sídel operativně v rámci probíhajících bezpečnostních akcí, nastolením prvku nekoordinace s ostatními policejními součástmi atd.

Současně pevně stanovím minimální rozpětí řízení 1:11 pro policejní prezidium a útvary policie s působností na celém území republiky. Dále jsem schopen předložit návrh vedení policie, který bude navazovat na již provedené kroky vedoucí k úsporným a smysluplným opatřením v jednotlivých řídících úrovních Policie ČR a v jednotlivých organizačních součástech, přičemž o návrhu se bude široce diskutovat napříč policií tak, aby neměl vliv na destabilizaci policie a zároveň by byl reálným základem pro naplňování role policie ve společnosti. Na základě stanovisek jednotlivých útvarů Policie ČR k závěrečné zprávě poradní komise lze identifikovat úspory, které by bylo možné aplikovat bez ohrožení zajištění úkolů, které vyplývají Policii ČR ze zákona o polici a zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ovšem s přihlédnutím k vážným výhradám, které vyplývají z uvedených stanovisek a která popisují možná rizika hrozící v případě přijetí doporučení poradní komise. Komisi předložený materiál neobsahuje reálné návrhy zásadních úspor a realizace většiny návrhů by významně a negativně ovlivnila „přímý výkon služby“. Komise sice předložila návrhy, které dle jejího vyjádření měly generovat minimální úsporu cca 980 mil. Kč pouze z rušených a „zcivilňovaných“ služebních míst, ale současně neprovedla analýzu souvisejících nákladů, které by realizací „úsporných návrhů“ vznikly. Ve střednědobé perspektivě by sice realizací těchto opatření došlo ke snížení nákladů, avšak pouze v objemu zlomku komisí deklarované částky, v perspektivě krátkodobé by pak realizace návrhů komise celkové náklady rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra navýšila při současném generování dalších nezamýšlených důsledků. Přitom komise dále předpokládá možnost využití části uspořených policejních míst na zpětné posílení základního výkonu služby, tedy snížení deklarovaných úspor, které sama navrhla a kterých nelze způsobem navržených komisí dosáhnout. Komise vůbec nevzala v úvahu možná alternativní řešení potřeby úspor, například pojetí policie jako jedné organizační složky státu, systemizaci majetku, jednotné informační prostředí, řízení projektů atd., přičemž tyto oblasti, mohou generovat právě ty prostředky, které by mohly být využity na mzdové náklady efektivního počtu policie. Právě do těchto oblastí jsem již soustředil pozornost dalšího hledání rezerv finančních zdrojů v Policii ČR. Strojnická 27 170 89 Praha 7

Policie prošla v minulých letech mnohými změnami. Zde je nutné uvést, že většina z nich nevedla k větší efektivitě fungování policie. Častým důvodem nesplnění cíle změn bylo jejich chybné, rychlé a nesystémové provedení s absencí řízení rizik, která byla se změnou spojena. Policie nepotřebuje bezúčelné změny, ale především stabilizaci. Závěrečnou zprávu poradní komise beru jako určitý podnět pro diskusi a souhrn nápadů vzniklých na základě jisté zkušenosti. Bohužel nedošlo a ani nemohlo dojít k naplnění komisí deklarovaného cíle, tj. nalezení systémových úspor v Policii ČR. Ty mohou být nalezeny až po správně provedených dodatečných analýzách, při vnímání jednoznačných dopadů do fungování policie, identifikování a řízení rizik. Bez těchto kroků by proces realizace výstupů komise byl velmi riskantním podnikem s dopady do „přímého výkonu“, což je v rozporu s premisou poradní komise, že nesmí dojít k jeho omezení nebo zhoršení podmínek pro jeho činnost. Kritéria, která komise využila k rozlišení „přímého“ a „nepřímého“ výkonu, nejsou nikde uvedena a lze se pouze domnívat, na základě čeho komise toto rozdělení provedla. Navrhované nápady s sebou nesou mnoho rizik, která uvedu níže, a jejich ekonomický efekt je velmi sporný a v navrhované podobě může mít při nesprávné realizaci zásadně negativní dopad do funkčnosti policie. Musím podotknout, že komise zjevně nepracovala s podklady, které vyžádala u mých náměstků pro ekonomiku a řízení lidských zdrojů a podporu výkonu a které v jí požadovaném rozsahu obdržela. V této souvislosti doporučuji Vaší pozornosti vyjádření obou náměstků, která jsou součástí příloh tohoto dokumentu. Výstupy ze závěrečné zprávy nelze efektivně realizovat bez zásahu do služebního zákona a souvisejících právních předpisů. Účelovou změnu zákona o služebním poměru ale principiálně odmítám a vnímám ji jako zásadní destabilizující prvek. Nyní mi, pane ministře, dovolte vyjádřit se konkrétněji k obsahu zprávy poradní komise. Ve výstupu nelze dostatečně identifikovat, na základě jakých podkladů a informací se komise rozhodovala a následně konstatovala „jednoduchá řešení“. Není zřejmé, jak byla určena „zbytná“ místa, principy pro zcivilňování, měřítka a důkazy pro zefektivnění po následných redukcích, dublování činností, identifikace „přežitých modelů“, zlevnění činnosti policie ani jakým způsobem a proč probíhala „optimalizace“ míst. Bez jednoznačných a vypovídajících argumentů jsou tyto formulace pouze v oblasti přání a fikcí. Změny v počtech a výši tarifních tříd nelze navrhnout bez detailní znalosti reálného obsahu úlohy každého dotčeného služebního místa a vazeb v rámci systému odměňování jak v bezpečnostních sborech, tak ve veřejných službách a veřejné správě jako celku. Pokud chci realizovat smysluplnou intervenci do stávající struktury organizace, je nezbytné začít od poslání základního organizačního článku a činností, které musí zajišťovat Policie ČR jako jedna z největších organizací v České republice, jejíž poslání je nezastupitelné a klíčové pro naplňování ochranné funkce státu. Společnost prodělala a prodělává rychlý vývoj. Na tento vývoj musí policie reagovat, protože vnitřní bezpečnost se dotýká všech oblastí lidské činnosti. Nelze tudíž objektivně porovnávat stav policie před dvaceti, deseti lety bez vnímání rozvoje a posunu společnosti a hovořit o zbytnělé struktuře bez argumentů, zvláště když prošla několika redukcemi. Policie musí mít standardní nástroje pro řízení. Má-li Policejní prezidium ČR řídit Polici ČR, jak mu ukládá § 6 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, musí být útvarem obsazeným vrcholovými odborníky, obeznámenými s problematikou výkonu služby. Úloha policejního prezidia je řídit, vytvářet podmínky pro práci, definovat strategie rozvoje a zastupovat policii, proto jeho organizační struktura nemá odraz v dalších útvarech policie. Návrh komise toto nerespektuje. Bohužel se komise nezabývala možnými dopady svých předložených návrhů. Jako velký příklad uvádím její návrh na snižování počtu provozuschopných vrtulníků z 13 na polovinu, tedy max. 7 strojů. Strojnická 27 170 89 Praha 7

V součastné době má LS 8 vrtulníků EC 135 a 5 vrtulníků Bell 412. Z uvedeného počtu jsou 2 vrtulníky odstaveny z provozu z důvodu odebrání osvědčení o letové způsobilosti (jeden vrtulník EC 135 poškozen leteckou nehodou a druhý vrtulník vyřazen z provozu z důvodů připravovaného odprodeje, který se neuskutečnil). Aktuální stav je 11 vrtulníků (5xBell 412 a 6xEC 135). Další odstavování vrtulníků z provozu je z důvodu provádění předepsaných revizí a prohlídek. Průměrně jsou v těchto revizích a prohlídkách 3 vrtulníky (1xBell 412 a 2xEC 135 nebo naopak). Provádíme sledování vytíženosti jednotlivých typů vrtulníků a jejich rovnoměrného zatížení z důvodů optimálního plánování do předepsaných revizí a prohlídek. LS byl nařízen odprodej 4 vrtulníků (Bell 412 HP, EC135 a dvou BO-105) v roce 2008.

Bell 412 HP EC 135 T2 2x BO 105 a náhradní díly

Rok Pořizovací Znalcem nákupu cena stanovená vrtulníku cena 1993 10,6mil 60 mil Kč USD 2003 5 mil. EUR 43 mil Kč 1992

5 mil DM 26 mil Kč a náhradní včetně díly náhradních dílů

Hodnota skutečného prodeje 41 mil Kč

Počet kol odprodeje

Doba prodeje

3

2 roky

0

2

2 roky

10 mil Kč

4

2 roky

Skutečný stav provozuschopných vrtulníků je v současnosti 8 strojů. Vzhledem k nedostatečnému rozpočtu LS dochází při provádění předepsané údržby k přesouvání jednotlivých letadlových celků mezi vrtulníky. Předpokládáme, že počet provozuschopných vrtulníků bude bez navýšení rozpočtu na údržbu a opravy letecké techniky roku 2011 dále snížen. Výhodnost odprodejů vrtulníků je nulová, finanční přínos je ztrátový a délka realizace odprodejů je dva roky a více (EC 135 T2 určený k odprodeji se nepřihlásil žádný uchazeč). Nedoporučuji redukovat počet strojů z důvodů zachování akceschopnosti. Na základě dohody vedení policie po přezkoumání závěrečné zprávy poradní komise chci dodržet tyto základní principy:

Nebude zcivilňováno: informatika; Nepřipouštím možnost „zcivilňování“ služebních míst policistů v oblasti ICT. V současnosti jsou v oblasti ICT zřízena jak služební, tak pracovní místa. Služební místa, jejichž obsahem jsou činnosti v oboru ICT, byla zřízena s ohledem na charakter, bezpečnostní politiku a zpracovávaná data policejních informačních systémů. Potřebnost zřízení služebních míst v oboru ICT byla identifikována a následně konsenzuálně respektována již v minulosti, naposled při tvorbě právního rámce služebního poměru v souvislosti s přijetím nového služebního zákona. Dokladem toho je samostatný oddíl 3.2.2 přílohy nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kde jsou definovány služební činnosti v oboru ICT v Policii ČR. Tato úprava je v rámci bezpečnostních sborů jedinečná stejně, jako je jedinečné postavení informačních systémů policie mezi informačními systémy bezpečnostních sborů. V budoucnu se k těmto činnostem přidají i činnosti v rámci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jak vyplývá z návrhu doplnění katalogu činností v bezpečnostních sborech v souvislosti se vznikem GIBS. Jakkoli vnímám odlišné stanovisko poradní komise, budu respektovat názor, který je výsledkem podrobnější analýzy potřeb a který je implementován do normativního rámce upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.


Ztráta

19 mil Kč 16 mil Kč

Pokud bude zcivilňováno, tak v souladu s dalšími bezpečnostními sbory; Pokud by mělo být přistoupeno na strategii „zcivilňování“, pak teprve tehdy, kdy budou řízena rizika ohrožující dosažení cíle – finanční úspory a současně sjednocen postup všech bezpečnostních sborů v působnosti služebního zákona. Jedině tak bude zajištěna vzájemná prostupnost příslušníků mezi jednotlivými bezpečnostními sbory a zároveň řízeno riziko zahlcení zbývajících bezpečnostních sborů příslušníky odvolanými ze služebních míst v policii. Protože jednotlivá služební místa nejsou ve zprávě ani v přílohách konkretizována tak, aby bylo možno je přesně identifikovat, nelze reálnou možnost jejich zrušení a nahrazení místy pracovními (což je přesnější popis procesu „zcivilnění“) posoudit.

Pokud budou opouštěny činnosti, pak je opustí stát, nikoli jen policie; Řada návrhů komise předpokládá, že policie nebude nadále vykonávat některé ze svých stávajících činností. Jako příklad použiji návrh nahrazení ochrany Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky policisty jejich ochranou nově zřízenou Parlamentní stráží. Odhlédneme-li od faktu, že návrh komise je v tomto konkrétním případě de facto požadavkem na zřízení dalšího bezpečnostního sboru (s ředitelem a aparátem), představuje návrh nikoli úsporu nákladů, ale jejich převedení k jinému orgánu. Pak lze důvodně očekávat delimitaci prostředků z Policie České republiky směrem k novému sboru, činnost zajišťujícímu, tedy v žádném případě úsporu v rámci rozpočtu České republiky, ale pouze snížení stávajícího rozpočtu policie. Nejedná se tedy o úsporu systémovou, ale virtuální. Navíc dosavadní zkušenosti s delimitacemi prostředků z Policie ČR směrem ven (zejména pak k ministerstvu vnitra) jsou takové, že byly vyvedeny prostředky v objemu vyšším, než za jaký byly činnosti v policii prováděny. Tato strategie je tedy pro policii krajně nevýhodnou, státu pak přínos nepřinášející.

Odmítám jakýkoli populismus jako motiv navrhovaných redukcí; Ve zprávě komise obsažené přiznání primárního motivu návrhu „i zde jde spíše o psychologii snížení zbytečně vysokých hodností v očích nejen policejní veřejnosti“1 vnímám jako nenaplňující zadání a cíl komise – nalezení reálných úspor v Policii ČR. V této souvislosti důrazně upozorňuji na skutečnost, že „hodnost“, tedy spíše „služební hodnost“2 nebo „hodnostní označení“3 jednoznačně vyplývá z ustanovení služebního zákona a odvíjí se od charakteristik tarifních tříd dle jeho přílohy a definovaných činností dle prováděcího předpisu4. Určujícími prvky pro stanovení služební hodnosti jsou náročnost, odpovědnost a případně složitost vykonávané činnosti. Volné nakládání se služební hodností mimo hranice výše uvedeného normativního rámce není možné. Taktéž nesmí dojít k narušování vzájemných relací mezi bezpečnostními sbory snižováním tarifních tříd pro shodné nebo srovnatelné činnosti bez projednání všemi bezpečnostními sbory. Riziko soudních sporů, s nimi vzniklých nákladů a současného snížení vážnosti Policie ČR jako bezpečnostního sboru nelze obhájit argumentací směrem k „psychologii“ a veřejnému mínění. Právě na veřejné mínění by měl obraz policie jako orgán nedodržujícího právo velmi negativní „psychologický“ dopad. Pokud by tedy mělo být přistoupeno ke snižování zařazení do služební hodnosti a tarifní třídy, pak teprve po přísném posouzení každé jednotlivé činnosti a následném společném projednání postupu všemi bezpečnostními sbory. Jsem připraven takovou 1

Srovnej Závěrečnou zprávu poradní komise ministra vnitra k hledání systémových úspor v Policii ČR, s. 6. Viz § 7 zákona č. 361/2003 Sb. 3 Viz § 8 zákona č. 361/2003 Sb. 4 Nařízení vlády č. 104/2005 Sb. 2


evaluaci provést nebo na ní spolupracovat, nepředpokládám ale případné řešení vedené pouze z úrovně ministerstva vnitra. Prosté spojení útvarů do větších celků, zcivilňování či centralizace některých činností nemůže mít samo o sobě potenciál nejen úspory, ale hlavně zvýšení funkčnosti či efektivity systému jako takového. Pokud nedojde ke změně legislativy a interních aktů řízení, nelze takové množství a rozsah činností (procesů), které ten či onen organizační článek plní, v nových podmínkách a novém početním složení realizovat. Jedinou možností pak bude tyto činnosti přesunout na výkonné policisty, což nebylo záměrem navrhovatele („chceme vidět policisty z výkonu v ulicích…“).

Níže Vám předkládám alespoň rámcovou analýzu souvisejících nákladů a rizik.


Rámcová analýza nákladů a rizik souvisejících s aplikací doporučení závěrečné zprávy poradní komise ministra vnitra k hledání systémových úspor v Policii ČR 1. Východiska Pro potřeby této studie jsou stanovena následující východiska: 1) protože komise označuje jí deklarované úspory jako minimální, bude počítáno se služebními příjmy a platy stanovenými rozhodnutím, případně platovým výměrem. Tak i související náklady budou identifikovány a kvantifikovány jako minimální; 2) protože komise pracovala pouze se systemizovanými místy v tzv. „nepřímém výkonu služby“1, budou hodnoty průměrného příjmu i podíly osob s nárokem na výsluhový příspěvek vypočítávány pro služební místa mimo směrů vykonávané práce 01 a 022, 3; 3) výsluhový příspěvek bude vypočítán pouze z údajů o průměrné délce služby u osob s nárokem na příspěvek za službu, další započitatelné doby nebudou brány v úvahu; 4) náklady na nově zřizovaná pracovní místa budou vypočítány pomocí zápočtu aktuálně dosažených průměrů platů zaměstnanců policie v jednotlivých platových třídách a konečně 5) při převodu činností služebních na činnosti pracovní bude využit klíč „16 – 4“, který vyjadřuje vztah mezi katalogy prací pro zaměstnance ve veřejných službách a správě4 a katalogem činností v bezpečnostních sborech5. (Již zde je třeba podotknout, že v případě „zcivilňování“ služebních míst, u nichž povaha činnosti odpovídá výslovnému popisu uvedenému v katalogu činností služebních, by bylo z ohledu na riziko případných soudních sporů osob „zcivilněných“ vhodné před zahájením procesu „zcivilňování“ změnit znění příslušného právního předpisu, a to v konsenzu s dalšími bezpečnostními sbory, jak předpokládá jak právní úprava6, tak zásada rovného odměňování za stejné činnosti.) I pro potřeby této studie bude počítáno s daty platnými k 1. září 2011 pro srovnatelnost výstupů zprávy a této studie.

1

Ačkoli do něj ve své závěrečné zprávě často zařazovala i místa pracovní, nebude v této studii inovativní perspektiva komise, shledávající v pracovní činnosti zaměstnanců policie přímý či nepřímý výkon služby převzata a rozlišení přímého a nepřímého služby výkonu bude použito výhradně tam, kde má smysl, tedy u systemizovaných služebních míst. 2 Směr vykonávané práce 01 – operativní, 02 – výkonná služba. 3 Platí tam, kde to je možné – např. v případě „zcivilňovaných“ náměstků ředitele KŘP je SVP 02, tedy „přímý“ výkon. 4 Nařízení vlády č. č. 137/2009 Sb. 5 Nařízení vlády č. 104/2005 Sb. 6 Zákon č. 361/2003 Sb. Strojnická 27 170 89 Praha 7

2. Náklady související s rušením a „zcivilňováním“ služebních míst Tato část kvantifikuje náklady, které souvisejí se záměrem zrušit nebo „zcivilnit“ některá služební místa v policii. Při respektování stávajícího právního rámce nelze nekalkulovat trvalé náklady na výsluhové příspěvky a případně na náhradu těchto služebních míst místy pracovními ani dlouhodobé náklady na služební příjem policistů zařazených do záloh pro přechodně nezařazené po zrušení jejich služebních míst. Jestliže komise tuto část rozvahy neprovedla, je třeba ji provést zde, a identifikovat tak skutečný efekt navrhovaných opatření.

2.1.

Krajská ředitelství policie

Komise zde deklaruje předpokládanou minimální úsporu 270 mil. Kč zrušením celkem 5881 služebních2 míst a dále předpokládanou minimální úsporu 345 mil. Kč „zcivilněním“ 851 služebního místa. Nejprve se podívejme na úsporu zrušením služebních míst bez náhrady.

Tabulka 1 – výpočet nákladů souvisejících se zrušením míst v rámci KŘP Náklady

Služební místa

TT

Prům. služ. příjem

Počet

Průměrná délka služby (roků)

Průměrná výsluha jako podíl příjmu (%)

Zálohy

Výsluhy

10

5 (n)

62 424 (a)

23

41 (b)

2 996 352 (=a*n*12*0,8)

9

31

50 370

24

43

14 990 112

1 535 630 (=((a*n*12)* (b/100) 8 057 185

8 7 6 5

212 84 221 1

38 148 34 426 32 398 28 839

21 21 22 21

37 37 39 37

77 638 810 27 761 126 68 735 597 276 854

35 907 949 12 839 521 33 508 603 128 045

4

32

27 865

21

37

Celkem

586

251 198 724 (c)

8 560 128 200 958 979 (d)

3 959 059 95 935 994 (e)

Úspora 270 000 000 Úspora po očištění o náklady na deklarovaná zálohy, resp. výsluhy

50 239 745 155 262 730 (=c-e) (=c-d)

Deklarovaná úspora: 270 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na zálohy: 50,2 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na výsluhy: 155,3 mil. Kč. Nyní se podívejme na úsporu „zcivilněním“. Ve zprávě se opět opakuje nesoulad mezi počtem deklarovaným v souhrnu (851) a počtem získaným součtem pozic s uvedením tarifní1 třídy (871), opět bude počítáno s počtem s identifikovanou tarifní třídou. 1

Výčet rušených služebních míst podle tarifních tříd ale dosahuje součtu pouze 586 míst. Vzhledem k rozporu v textu zprávy komise bude počítáno se sumou identifikovaných služebních míst, tedy 586. 2 Závěrečná zpráva komise v rozporu s právním předpisem definovanou terminologií hovoří o místech pracovních, tato studie se podrží terminologického standardu.

Tabulka 2 – výpočet nákladů souvisejících se „zcivilněním“ míst v rámci KŘP Náklady - nově zřízená pracovní místa

Služební místa Tarifní třída

Počet


Průměrn á délka služby (roků)


PT

Počet

Prům. plat

Náklady Zálohy

Suma

Výsluhy

10

13

62 424

23

41

13*

13

32 086

5 005 416

7 790 515

3 992 639

8

153

38 148

21

37

12

153

33 962

62 354 232

56 031 782

25 914 699

7

234

34 426

21

37

11

234

26 512

74 445 696

77 334 566

35 767 237

6

257

32 398

22

39

10

257

24 379

75 184 836

79 932 346

38 967 018

5

94

28 839

21

37

9

94

21 560

24 319 680

26 024 314

12 036 245

4

22

27 865

21

37

8

22

19 892

5 251 488

5 885 088

2 721 853

3

36

29747

27

47

7

36

17 809

7 693 488

10 280 563

6 039 831

2

62

24 876

25

45

6

62

16 761

8 328 580

Celkem

871

Úspora deklarovan á

12 470 184

14 806 365

347 606 925

266 725 020

278 085 540

(c)

(f)

(d)

Úspora po očištění o náklady na zálohy, resp. výsluhy a platy

133 768 103 (e)

80 881 905

-197 203 635

-52 886 199

(=c-f)

(=(c-(d+f))

(=(c-(e+f))

345 000 000 zaměstnanců

* v policii nejsou systemizována pracovní místa v PT 14 a v rámci KŘP v PT 13, použit průměr PT 13 v Policii ČR.

Deklarovaná úspora: 345 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na pracovní místa zaměstnanců a zálohy: -197,2 mil. Kč (záporné číslo, tedy namísto úspory nárůst nákladů); úspora po zápočtu nákladů na pracovní místa zaměstnanců a výsluhy: -52,8 mil. Kč (záporné číslo, tedy namísto úspory nárůst nákladů). Obě varianty tedy znamenají zvýšení, nikoli snížení nákladů.

1

Ve zprávě označované v rozporu se standardní terminologií jako „platové“.

2.2.

Útvary policie s působností na celém území republiky

Zde zpráva komise navrhuje zrušení 95 služebních1 (a dalších 10 pracovních) míst, přičemž předpokládá úsporu ve výši 40 mil. Kč u služebních a 4 mil. Kč u pracovních míst. Dále navrhuje „zcivilnění“ dalších 105 služebních míst, přičemž předpokládá minimální úsporu ve výši 40 mil. Kč.

Tabulka 3 – výpočet nákladů souvisejících se zrušením míst v rámci ÚCP Náklady


10 9 8 7 6 5 2 Celkem Úspora deklarovaná


Počet

7 20 39 1 18 5 3

60 764 43 620 38 014 32 632 33 679 30 798 22 393 43 683 804


21 24 22 21 23 18 19


Zálohy

Výsluhy

37 43 39 37 41 29 32

4 083 341 8 375 040 14 232 442 313 267 5 819 731 1 478 304 644 918

1 888 545 4 501 584 6 938 315 144 886 2 982 612 535 885 257 967

93 40 000 Úspora po očištění o náklady na zálohy, resp. 000 výsluhy

34 947 043

17 249 795

8 736 761

26 434 009

Deklarovaná úspora: 40 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na zálohy: 8,7 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na výsluhy: 26,4 mil. Kč.

1

Opět lze pozorovat nesoulad mezi sumárním (95) a detailním (93) výčtem míst navržených ke zrušení.

Tabulka 4 – výpočet nákladů souvisejících se „zcivilněním“ míst v rámci ÚCP Náklady - nově zřízená pracovní místa

Služební místa Prům.

Tarifní

Počet

třída

Průměrná

služ. příjem

Náklady

Průměrná

délka

výsluha

služby

jako podíl

(roků)

příjmu (%)

PT

Počet

Prům. plat

Suma

Zálohy

Výsluhy

8

50

38 014

22

39

12

50

30 048

18 028 800

18 246 720

8 895 276

7

5

32 632

21

37

11

5

27 474

1 648 440

1 566 336

724 430

6

50

33 679

23

41

10

50

24 609

14 765 400

16 165 920

8 285 034

34 442 640

35 978 976

17 904 740

10 531 080

-25 447 896

-7 373 660

Celkem

105

44 973 720

Úspora deklarova ná

Úspora po očištění o náklady na zálohy, resp. výsluhy a platy 40 000 000 zaměstnanců


2.3.

Policejní prezidium České republiky

Zpráva komise navrhuje zrušit bez náhrady 175 služebních míst1, předpokládá úsporu minimálně 85 mil. Kč. Dále navrhuje „zcivilnit“ 86 služebních míst s předpokládanou minimální úsporou 45 mil. Kč.

Tabulka 5 – výpočet nákladů souvisejících se zrušením míst v rámci PP ČR Náklady



Počet



Zálohy

Výsluhy

11

1

74 826

22

39

718 330

350 186

10

3

55 600

23

41

1 601 280

820 656

9

105

42 662

22

39

43 003 296

20 964 107

8

53

37 965

22

39

19 316 683

9 416 883

7

3

32 735

23

41

942 779

483 174

6

5

31 056

23

41

1 490 676

763 972

5

5

31 674

25

45

1 520 352

855 198

174

85 741 745

68 593 396

33 654 176

17 148 349

52 087 570

Celkem Úspora deklarovaná

85 000 000

Úspora po očištění o náklady na zálohy, resp. výsluhy

Deklarovaná úspora: 85 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na zálohy: 17,2 mil. Kč; úspora po zápočtu nákladů na výsluhy: 52,1 mil. Kč.

1

Deklarované počty sumární a rozepsané do tarifních tříd se liší (175 vs. 174).

Tabulka 6 – výpočet nákladů souvisejících se „zcivilněním“ míst v rámci PP ČR Náklady - nově zřízená pracovní místa

Služební místa

Tarifní třída


Počet

11



PT

Poče t

Prům. plat

Suma

1

32 086

1 155 096

Zálohy

Výsluhy

1

74 826

22

39

10

3

55 600

23

41

13*

3

32 086

1 155 096

1 601 280

820 656

9

42

42 662

22

39

13**

42

31 759

16 006 536

17 201 318

8 385 643

8

33

37 965

22

39

12

33

27 495

10 888 020

12 027 369

5 863 342

-1

11

0

27 193

0

0

0

41

10

2

24 456

586 944

596 271

305 589

5

-1

9

0

0

0

0

4

-1

8

0

0

0

0

0

7

1

217 164

243 936

0

-5

6

0

0

0

0

30 008 856

33 271 454

16 195 886

10 476 773

-22 794 681

-5 719 112

7 6

3

2

1

31 056

25410

2 Celkem Úspora deklarovan á

82 45 000 000

23

1

13*

Náklady

18 097

40 485 629 Úspora po očištění o náklady na zálohy, resp. výsluhy a platy zaměstnanců

1 601 280

820 656

* v policii nejsou systemizována pracovní místa v PT 14, použit průměr PT 13 v Policii ČR. ** Průměr PT 13 v Policejním prezidiu ČR.


2.4.

Úspory z rušených a „zcivilňovaných“ služebních míst – shrnutí

Komise ve své zprávě předpokládá zrušení celkem 1167 služebních míst a předpokládá úsporu ve výši 550 mil. Kč. Z těchto míst se podařilo identifikovat pouze 853. Hrubá úspora pak činí cca 380 mil. Kč. Pokud je vzato v úvahu, že tito policisté budou v souladu s ustanoveními služebního zákona zařazeni do zálohy pro přechodně nezařazené, neboť je nebude možno ustanovit na místa ve stejné služební hodnosti, pak vzniknou náklady ve výši 304,5 mil. Kč. Náklady na výsluhové náležitosti těchto policistů budou činit zhruba 146,8 mil. Kč. Reálná úspora tak bude při zrušení služebních míst představovat něco přes 76 mil. Kč po dobu zařazení policistů do zálohy pro přechodně nezařazené a 233,8 mil. Kč při současném vyplácení příspěvků za službu. Pro místa zcivilňovaná zpráva komise uvádí sumu 1042 míst (při součtu podle tarifní třídy popsaných míst to činí 1058 míst) a předpokládá úsporu ve výši 430 mil. Kč. Výpočet minimální úspory podle specifikace ze zprávy představuje sumu 433 mil. Kč. Náklady na pracovní místa, která mají místa služební nahradit, lze předpokládat ve výši něco přes 331 mil. Kč. K těmto nákladům je nutno připočítat objem prostředků na výplaty příspěvků za službu ve výši cca 168 mil. Kč. To představuje částku 499 mil. Kč, o kterou je třeba snížit hrubou úsporu zcivilnění (433 mil. Kč). Prostřednictvím „zcivilňování“ by tedy v konečném důsledku úspory dosaženo nebylo, naopak náklady na náhradu služebních míst místy pracovními při současné výplatě výsluhových nároků by úhrnně vzrostly o téměř 66 mil. Kč. Celková úspora z aplikace návrhů komise tak proti deklarovaným 980 mil. Kč činí pouhých 167,8 mil. Kč, tedy 17 % zprávou deklarované hodnoty. Tak výrazný rozdíl mezi výstupem zprávy komise a kvantifikací námi předkládanou je způsoben skutečností, že zpráva komise se nezabývá souvisejícími náklady, které se k jí navrhovaným opatřením nezbytně váží. Analýza souvisejících nákladů je nezbytnou součástí každé ekonomické rozvahy. Pokud v rámci zprávy komise nebyla provedena, je na místě důvodná obava, že při jejím zpracování byla komise motivována maximalizovat údajné úspory bez ohledu na skutečnost. Je také na místě otázka, zda nedošlo k záměně účelu a prostředku. Účel, jímž měl být symbolický cíl dosažení úspor, se stal prostředkem účelu jiného – prosazení alternativní představy o fungování policie. Představy v mnoha případech kolidující jak s názory dalších odborníků (např. představa jednoho náměstka KŘP, prezentovaná krajským ředitelům, byla shledána neproveditelnou i v podmínkách malých KŘP, označovaných slangově jako „dcery“), případně kolidujících s poznatky teorie řízení (často dochází k nárůstu rozpětí řízení nad v empirické realitě „u-říditelnou“ mez) nebo právním rámcem odměňování příslušníků bezpečnostních sborů a zaměstnanců ve veřejných službách a správě (žádná z úvah o snižování tarifních, resp. platových tříd, případně převodu činností mezi služebními a pracovními není ve zprávě argumentována). Spekulovat o motivech zkreslujícího podání zprávy komise není předmětem tohoto materiálu, který si klade za cíl výhradně identifikovat skutečný efekt navrhovaných opatření. V této části byl popsán přímý ekonomický dopad v oblasti služebních příjmů a platů při zohlednění souvisejících nákladů, přičemž bylo prokázáno, že závěry ze zprávy komise nejsou validní. Neměří totiž úsporu, ale pouze část snižující výdaje. Takto bylo v minulosti již mnohokrát dosaženo „úspory“, která přišla draho.

3. Rizika spojená s realizací návrhů ze zprávy komise Předchozí část identifikovala rozpory mezi deklarovanou a reálně dosažitelnou úsporou z aplikace návrhů obsažených ve zprávě. Předkládala informaci v podobě kvantitativně analyzovatelných a analyzovaných proměnných, takže její výstup je snadno pochopitelný i reduktivní perspektivě nezbytnosti úspor. V této části budou identifikována rizika s aplikací návrhů spojená bez přímo kvantifikovaného finančního vyjádření. Na rozdíl od komise mám poněkud jiný náhled na pojem řízení lidských zdrojů a jeho koncept (proto nebudu hovořit o „linii personální“ či

„kádrové“ práce). Rizika, která budou patřit do skupiny nezamýšlených důsledků aplikace návrhů komise spolu se souvisejícími náklady vyčíslenými v předchozí části, představují možná významnější hrozby než ony opět pouze „papírové“ úspory, které se měly stát hlavním argumentem pro přijetí zprávy jako řešení problému. Rizika budou pojmenována a krátce vysvětlena.

3.1.

Riziko nedosažení cíle

Riziko nedosažení cíle – úspory finančních prostředků - bylo popsáno již v první části. Míra rizika je v tomto případě vysoká, pravděpodobnost jeho vzniku se rovná jistotě. Specialisté v pracovním poměru jsou navíc méně udržitelní (chybí stabilizační prvek zajištění budoucnosti) a využitelní (zákoník práce poskytuje zaměstnavateli menší volnost dispozice se zaměstnancem než služební zákon v případě policistů, např. zmizí možnost nařídit až 150 hodin práce přesčas v kalendářním roce – tak jak vyplývá z § 54 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - na rozdíl od zaměstnance, kterému se musí každá přesčasová hodina proplatit), navíc náklady na ně po přičtení nákladů na výsluhové nároky těch policistů, které nahradí, jsou rovny nákladům na původní policisty – specialisty, nedochází tedy k proklamované úspoře, pouze k další destabilizaci policie.

3.2.

Riziko nadměrné redukce řídících míst

Od roku 2007 bylo v policii zrušeno více než 30 % všech řídících míst policistů a takřka 60 % všech řídících míst zaměstnanců. Narůstající rozpětí řízení zvyšuje nároky na vedoucí pozice ve smyslu kumulace problematik a schopnosti je efektivně uřídit ve smyslu důsledné kontroly a pochopení jednotlivých řízených problematik a postupně dosahuje hranice, jejíž překročení hrozí ztrátou možnosti efektivně řídit výkon pracovních činností. Jde o otázku zastupitelnosti a hygieny práce.

3.3.

Riziko nepřijetí změn

Policie prodělává neustálé změny (většina jich nebyla dokončena či nevedla k větší efektivitě), což opět destabilizuje personál policie, který postrádá základní motivační faktor – jistotu stálého zaměstnání a kariérního rozvoje podle pevných pravidel. Policisté tedy nemají důvod jakékoli změny podporovat, namísto sladění individuálních a organizačních cílů dochází k jejich rozchodu. O změny, jejichž jsou policisté pouhými objekty, se v policii nevede náležitá diskuse. Policejní povolání by mělo být když ne celoživotní, tak minimálně dlouhodobé, aby byla zajištěna mj. návratnost investic státu do vyškolení, výcviku a vzdělávání policistů. Neustálé změny to výrazně narušují.

3.4.

Riziko ztráty specializace

Bude docházek ke kumulace problematik jak v organizačních článcích, tak u pracovníků policie (dopad do podmínek, které jsou vytvářeny výkonu a do podpory výkonu). S efektivní změnou se vždy začíná od definice poslání, užitku a role organizace, následně procesů a teprve poté následuje formulace organizačních struktur a systemizace. Postup opačný, kdy napřed je „optimalizována“ organizační struktura a systemizace a následně jsou činnosti přiřazovány do takto získaného schématu, je nelogický a nesprávný. Dále je nutné vnímat rozdílnost poslání jednotlivých článků – není možné zachovat odraz všech linií od Policejního prezidia ČR až po územní odbory. Policejní prezidium má řídící, strategickou a systémovou úlohu a zastupuje policii.

3.5.

Riziko destabilizace

Je zcela namístě si otevřeně přiznat, že komisí navrhovaná opatření často nejsou realizovatelná bez zásahů do stávajícího právního rámce služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Bez něj by nebylo možné vypořádat se s masivním zařazováním policistů ze zrušených míst do zálohy pro přechodně nezařazené, volně nakládat s tarifními třídami nebo přesouvat podle aktuálního vnímání činnosti služební do kategorie činnost pracovních tak, aby bylo možno „zcivilňovat“. Právní rámec v případě služebního poměru přestavuje jednu část společenské dohody mezi státem (reprezentovaným policií) a policistou. Vymezuje podmínky, za nichž se policista vzdal řady svých práv a přistoupil na závazek naplňování organizačních a společenských cílů i s nasazením života. Tento závazek je platný pro všechny policisty a jeho váhu nelze snižovat úvahou o „přímosti“ výkonu nebo aktuální potřebě, pokud se nechceme dopustit jeho znevažování. Chce-li společnost, aby tento závazek policisty byl trvalý a neměnný, pak musí trvalými a neměnnými být i závazky společnosti vůči němu. Není aktuální obraz policie dostatečnou ilustrací vlivu „změn pravidel v průběhu hry“, ke kterým dochází kontinuálně od roku 2007, na organizační i společenskou loajalitu policistů?

3.6.

Riziko ztráty vazeb mezi bezpečnostními sbory

Riziko ztráty proporcionality pozic v rámci organizace mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, které jsou v gesci zákona o služebním poměru, spočívá jednak v „individualizovaném“ výkladu povahy a obsahu služebních činností jednotlivými bezpečnostními sbory, který znemožní zákonem deklarovanou prostupnost mezi těmito sbory, jednak v zahlcení dalších bezpečnostních sborů bývalými příslušníky policie, jejichž služební místa budou v policii pro dosažení diskutabilní úspory zrušena a kteří jsou ze zákona povinně ustanovováni na služební místo ve stejné služební hodnosti v jiném bezpečnostním sboru.

3.7.

Riziko nezamýšlených důsledků

Riziko implementace bez důkladné analýzy dopadu do výkonu a skutečných ekonomických dopadů mohou mít s velikou pravděpodobností velký destabilizující účinek, který může mít zásadní vliv na výkonnost i přes snahu ušetřit výkon a ve svém důsledku nepřinese očekávaný efekt. Spíše se takto vedená „systémová změna“ zařadí po bok jiných nedostatečně domyšlených a nedostatečně komunikovaných „reforem policie“.

Závěr analýzy Mám za to, že v předchozích částech prokázaný rozpor mezi zprávou komise deklarovaným a reálně dosažitelným ekonomickým efektem navrhovaných změn spolu s alespoň rámcově definovanými riziky je dostatečným argumentem pro částečné zpochybnění závěrečné zprávy komise. Mám za to, že vhodnější cestu představuje konsenzuální řešení jako výsledek opravdu veřejné diskuse v policii a provedení důkladné analýzy důsledků včetně nezamýšlených a souběžné analýzy kontextové. Policie je připravena nabídnout návrhy vlastní, které nebudou opatřeny tak bombastickými a tak nepravdivými tvrzeními o fiktivních úsporách a budou nabízet úspory skutečné, a dále navrhnout řešení, která nebudou destabilizovat bezpečnostní sbor, jehož společenský význam v kontextu „narůstajícího sociálního napětí v naší republice“ (citace závěrečné zprávy komise) bude nepochybně narůstat.

Přes všechny výhrady vnímám závěrečnou zprávu poradní komise jako podnět policistů s bohatými zkušenostmi, které mohou být využity při identifikaci řešení systémových úspor napříč policií. Znovu opakuji, že si uvědomuji potřebnost hledání zefektivnění činnosti policie, ale ne za každou cenu. Odmítám dělat nepodložená populistická gesta pro vnímání změn, ale jsem připraven a schopen realizovat skutečně podložené a efektivní změny s řízenými riziky a dostatečným časem.

S pozdravem plk. Mgr. Petr Lessy, v.r. policejní prezident

Vážený pan Mgr. Jan Kubice ministr vnitra ČR Ministerstvo vnitra

Recommend Documents