BÁSNICTVÍ KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ
LEKCE: 1. LYRIKA, EPIKA, DRAMA 2. BÁSNĚ A VERSOLOGIE 3. BÁSNICTVÍ – OPAKOVÁNÍ
VÝUKOVÉ CÍLE: Žáci:
⇒ rozliší, zda se jedná o ukázku dramatu, lyriky, nebo epiky, ⇒ vlastními slovy definují, co je lyrika ⇒ výrazně přečtou básně,
⇒ vlastními slovy vysvětlí, co je verš,
⇒ definují rým a uvádějí rýmy k zadaným slovům,
⇒ správně přiřadí k jednotlivým typům rýmu ukázky básniček.
LYRIKA, EPIKA, DRAMA
(Literární výchova, 7. ročník, 1. lekce, kontrolní skupina)
ÚKOL
Určete, zda jde o ukázku dramatického, lyrického či epického žánru, zdůvodněte proč. Ukázka č. 1:
To až se v září stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a zpívá, smuténka chodí kolem hrud šedých jak skřivani a zpívá, (je příběh starší nežli já, než moje smrt, než smutek ze mne, odpusť) zpívá si na poli smuténka a chodí po konopných cestách podzimu.
Ukázka č. 2:
ČIPERA (přiběhne ze zahrady s pokladničkou pod paží): To je dobře že vás vidím. Pojďte se mnou, honem! KLEANT : Co se stalo? ČIPERA: Pojďte se mnou, vám povídám! Jsme z vody! KLEANT: Jak to? ČIPERA: Tady to mám! To je ono! To jste potřeboval! KLEANT: Co? ČIPERA: Od rána po tom pasu. KLEANT: Co to je? ČIPERA: Kasička vašeho otce. Vyfouk jsem mu ji. KLEANT: Jak se ti to povedlo? ČIPERA: Všechno vám povím. Ale teď: zachraň se, kdo můžeš. Již ho slyším křičet. Ukázka č. 3:
Celý ten čas venku mžilo, jen se lilo. Bylo lezavo a zimomřivo, takové to počasí, co nehty vleze pod kůži a zebe. Lépe je potom zůstat doma, není-li jeden vysloveně dobrodruh. Lépe je louskat ořechy, aby se jimi dal vylepšit jablkový závin.
1
Tak František třetího dne od nastěhování louskal a Anežka krájela na těsto scvrklá jablka. Zrovna se předháněli ve vymýšlení, kdo kdy viděl větší dýni. „Já jednou viděl dýni,“ holedbal se František, „že bychom v ní mohli pořádat rodinnou oslavu. A že já mám pořádně rozvětvenou rodinu!“ OPAKOVÁNÍ – VÝKLAD
Lyrika – vyjadřuje myšlenky, nálady a pocity autora, nemá děj, většinou je veršovaná. •
Přírodní, společenská, milostná.
Epika – základem je vyprávění děje, příběhu (může jich být i více), děj je
časově určen, jsou vyjádřeny příčinné souvislosti, může být veršovaná (píseň, epos…) i prozaická (legenda, pověst, novela, román…). •
Malá, střední, velká.
•
Tragédie, komedie…
Drama – divadelní hra, základem jsou monology nebo dialogy.
PRÁCE S UČEBNICÍ Kovat koně, nosit psaní,
Básník je pán … – J. Kainar
Někdy píše v jednom vrzu
to jsou všední zaměstnání.
od jara až do zámrzu.
Básník je však, chlapci, pán. Mlsá jenom marcipán.
Jak co píše, na to tata
Nemá-li už ani vindru,
jde si koupit cukrlata.
Za jeden verš o potůčku,
strčí hlavu do cylindru
dá mu řezník kilo bůčku.
a pak píše do knížky,
Za básničku o vaně
při čemž mlsá koblížky.
houby s octem dostane.
Pozn.: Čítanka 7 (Prodos), strana 3. Možné otázky a úkoly k básni:
Kdo ková koně? Kdo nosí psaní?
Co znamená „nemít ani vindru“, „psát od jara až do zámrzu“, „dostat houby s octem“?
Co je hezčí? Napsat básničku o potůčku (o přírodě), nebo o vaně? Proč? 2
Vyhledejte komické prvky, které se týkají jídla: mlsat marcipán, koblížky, koupit si cukrlata, dostat kilo bůčku, houby s octem.
Jak je za psaní básní odměněn skutečný básník? Co je to rým?
Vyhledejte v básni jednotlivé rýmy. ZÁPIS DO SEŠITU
LITERÁRNÍ DRUHY
Drama – zachycení příběhu pro divadelní jeviště.
Epika – většinou prozaické zachycení děje, příběhu.
Lyrika – většinou veršované zachycení myšlenek, pocitů a nálad; -
lyrika přírodní, společenská, milostná, vlastenecká, intimní, reflexivní…; žánry lyrické: píseň, óda, hymnus, elegie…; žánry lyrickoepické: balada, romance…;
POEZIE = básnická řeč vázaná rytmem a rýmem.
SAMOSTATNÁ PRÁCE
Uvádějte rýmy k následujícím slovům:
Spaní, knížka, láska, prodat, louka, čárka, tele…
3
BÁSNIČKY
(Literární výchova, 7. ročník, 2. lekce, kontrolní skupina)
(SKUPINOVÁ) PRÁCE S TEXTEM Přečtěte si následující báseň: Střelený příběh
Tma jak v pytli, měsíc svítil, luh se sněhem zelenal, kočár se jak ďábel řítil
hezky zvolna podle skal.
Cestující vsedě stáli,
Na své fialové truhle
zastřelený zajíc v dáli
černý blondýn hleděl ztuhle
mlčky v živém hovoru,
běžel z vršku nahoru.
Pozn.: Čítanka 6 (SPN), strana 199.
celé pěkně zelené
na to zvíře střelené.
Vyberte si jednu sloku a vysvětlete ostatním, co autor popletl. VÝKLAD A ZÁPIS DO SEŠITU
Oxymóron = spojení dvou neslučitelných protikladů, význam slov se vzájemně vylučuje (Svítání na západě, zbortělé harfy tón, mrtvé milenky cit, živá mrtvola)
Nonsens = nesmysl, úmyslné porušení pravidel, hra se slovy, bláznivá slovní spojení (Moudří blázni, Písničky bez muziky…) PRÁCE S UČEBNICÍ
Znal jsem jednu pampelišku – Jiří Suchý
Znal jsem jednu pampelišku, která dřív, než odkvetla, chtěla po mně ňákou knížku, že by si ji přečetla. Vzal jsem doma sbírku básní, na louku ji odnes, pampeliška, když se zasní, neodkvete, jen se jděte podívati na tu louku,
uvidíte tu mou knížku, vedle ní tu pampelišku, jak tam kvete dodnes. Zlatá je a zářící, slunci podobá se. Dodnes píšou básníci o té její kráse. Půvabná a zlatá je, podle toho právě,
Pozn.: Čítanka 7 (Prodos), strana 4.
1
až půjdete do háje, poznáte ji v trávě. Kdybyste se proměnili v pracovitou včelu, pampelišku připravili o trošičku pelu, věřte mi, že žádná jiná určitě by neměla sladší med a hezčí květ než ta naše sečtělá.
Soustředit se na slova: ňákou, odnes, podívati, pel.
Stručně popište, o čem báseň je. Najděte hlavní motiv.
Vyhledejte v první sloce rýmy: pampelišku – knížku, odkvetla – přečetla. Porovnejte střídání rýmů v básni ze strany 3. Jak se liší? ZÁPIS DO SEŠITU VERSOLOGIE
= nauka o verši.
Báseň – základní útvar poezie, tvoří ji verše.
Verš – základní jednotka básnického rytmu, vyznačena jistým zvukovým uspořádáním, které se může pravidelně opakovat.
Sloka (strofa) – pravidelně se opakující útvar složený z více veršů. Rým – zvuková (nebo grafická) shoda slov na konci verše: a) rým sdružený: aa bb …
b) rým střídavý: ab ab …
c) rým obkročný: ab ba …
d) rým postupný: abc abc … e) rým přerývaný: ab cb …
ÚKOL
Pracovní list č. 2.
Správně přiřaďte ukázky k jednotlivým typům rýmu: Navštívíme dneska spolu
Čtenáři, bratře pokrytče,
kde žáci – s poškoláky v čele –
až padnu, žíly zotvírány,
Beruško,
Sedí bubák na dubu,
aprílovou školu,
čekáš, až odhalím své rány,
zkoušejí pana učitele.
jak podřezané dobytče?
půjč mi jednu tečku!
který v lese stojí.
co máš na zadečku.
A pak se sám bojí!
Třeba tu,
Straší děti: - Bububu!
2
Mládí už je fuč,
dávno nejsme kluci,
co nám život dává? Semtam ňákej puč, ňákou revoluci,
žádná velká sláva… PRO POBAVENÍ
Pracovní list č. 2. Čtěte text:
Co jsem viděl
Viděl jsem rybník v jednom žáru
A přečte si to s čárkami:
Viděl jsem koně na stožáru
viděl jsem domek, tancovat
Viděl jsem domek tancovat
Viděl jsem vrabce karty hrát
Viděl jsem rybník, v jednom žáru
viděl jsem koně, na stožáru
Viděl jsem ševce sedět v hrnku
viděl jsem vrabce, karty hrát
Viděl jsem prstýnek žrát srnku
viděl jsem mouchu, ze zlata
Viděl jsem bábu pod řešetem
viděl jsem lva, pást kozlata
Viděl jsem mouchu ze zlata Viděl jsem lva pást kozlata Viděl jsem kuře stoleté
viděl jsem ševce, sedět v hrnku
viděl jsem prstýnek, žrát srnku viděl jsem bábu, pod řešetem
Viděl jsem housle bloudit světem
viděl jsem kuře, stoleté
Viděl jsem kočku a ta kočka
viděl jsem psa, růst z kotěte
Kdo nechce věřit ať si počká
se nikdy v čárkách nesplete.
Viděl jsem psa růst z kotěte
Za pravdu ve všem dala mi -
viděl jsem housle, bloudit světem viděl jsem kočku, a ta kočka
Pozn.: Učebnice Čítanka 6 (Prodos) strana 203.
3
BÁSNICTVÍ – OPAKOVÁNÍ (Literární výchova, 7. ročník, 3. lekce, kontrolní skupina)
PRÁCE S UČEBNICÍ Fčela – R. Křesťan
Táák? Za trest stokrát a správně! Dítě tedy píše: Včela… Včela… A proč se to tak píše? Hodné děti se neptají odvětil učitel a za hodinu stál nad záhadou, proč se mu dítě podepsalo Vrantišek. Pozn.: Čítanka 7 (Prodos), strana 5. Proč ve slově včela píšeme písmeno V, které vyslovujeme jako F? Proč musí být deštníkáři – J. Kolář
Kdyby nebyli deštníkáři, nebyly by deštníky. kdyby nebyly deštníky, zmokli bychom jako slepice, kdybychom zmokli jako slepice, vypadali bychom jako zmoklé slepice, kdybychom vypadali jako zmoklé slepice, každý by se nám smál, kdyby se nám každý smál, kdekdo by se nám vyhýbal, kdyby se nám kdekdo vyhýbal, žili bychom jako kůl v plotě, kdybychom žili jako kůl v plotě, mohl by nás někdo vytrhnout, rozsekat a spálit. Proto musí být deštníkáři! Pozn.: Čítanka 7 (Prodos), strana 5.
1
Zkuste převyprávět báseň Jiřího Koláře pozpátku:
Proč by nás mohl někdo vytrhnout, rozsekat a spálit? Protože bychom žili jako kůl v plotě. Proč bychom žili jako kůl v plotě? … Proč by nebyly deštníky? Protože by nebyli deštníkáři. OPAKOVÁNÍ
Kdo je autorem básní?
Jak se říká ženě, která píše básně? Co je to verš?
Několik veršů tvoří dohromady… Co je to rým?
Jaké typy rýmů znáte? SAMOSTATNÁ PRÁCE Pracovní list č. 3.
Doplňte do veršů slova, tak aby byly rýmy kompletní: Kuře pípá, koza…,
kočka mňouká, ovce …, myška piští, moucha …,
vepřík chrochtá, kráva …, kanár zpívá, holub…,
kočka škrábe, beran …, hraboš hrabe, krtek …,
z hadů může uštknout …, ryba plave, lítá …,
pozpátku jen leze …, v noci sova v lese …, liška lstivě z nory …,
tetřev toká, jelen …,
že už v lese rostou …!
2
PRÁCE S UČEBNICÍ
Četba literární ukázky. Např.:
Malé dózy, Velké dózy – J. Viiding
Pozn.: Čítanka 7 (Prodos), strana 11 a 12. Všímejte si rýmů. ÚKOL
Vytvářejte rýmy ke slovům: v klobouce nos …
míč -
vítej -
cest -
vlasy -
3
