Básnická tvorba v hodinách čtení a literární výchovy na 1. stupni ZŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Básnická tvorba v hodinách čtení a literární výchovy na 1. stupni ZŠ

Vypracovala: Mgr. Šárka Zlámalová Vedoucí práce: PhDr. Ivana Šimková, PhD. České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne ………………………………………..

……………………………………………

Poděkování Děkuji vedoucí závěrečné práce PhDr. Ivaně Šimkové, PhD. za odborné vedení, cenné rady, věcné připomínky, ochotu a vstřícný přístup během zpracování této práce.

Anotace Tato práce je zaměřena na práci s poezií v hodinách čtení a literární výchovy na 1. stupni základní školy. V práci jsou popsány základní znaky poezie a různé projevy dětského slovesného folkloru. Součástí teoretické části je rozbor básnického textu a popis básnických prostředků. Práce představuje i vizuální poezii a názory na triviální poezii. V praktické části je nastíněna možná práce s konkrétními básněmi na 1. stupni ZŠ. Práce zahrnuje ukázky rozborů básní z čítanek 1. stupně ve formě pracovních listů pro žáky.

Klíčová slova: poezie, báseň, sloka, verš, rým, básnické figury

Abstract This thesis is focused on work with poetry in reading class and literary education at the first grade of primary school. The basic characteristics of poetry and various manifestations of children’s verbal folklore are described. Description of the poetic means and an analysis of a poetic text is a section of a theoretical part. Thesis presents a visual poetry and opinions about trivial poetry. The practical section outlines the work with the specific poems at the first grade. Thesis includes worksheets with the examples of analyses of poems from the pupil’s books.

Key words: poetry, poem, strophe, verse, rhyme, figure of speech

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 7 I. TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................. 8 1

Čtení a literární výchova na 1. stupni ZŠ ........................................................... 8

2

Dětský slovesný folklor ................................................................................... 10

3

První seznámení s básnickým textem ............................................................. 13

4

Zvukový rozbor básnického textu ................................................................... 14

5

Osvojování básnického textu .......................................................................... 17 5.1

Jak poznáme báseň? ................................................................................ 17

5.2

Výstavba básně ........................................................................................ 18

5.3

Zvukové prostředky ve verši .................................................................... 18

5.3.1

Rým................................................................................................... 18

5.3.2

Básnické figury ................................................................................. 20

6

Zvláštnosti poezie ........................................................................................... 22

7

Trivialita a kýč v dětské poezii ........................................................................ 27

II. PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................ 29 8

Ukázky z čítanek pro 2. ročník ZŠ .................................................................... 30 8.1

Milena Lukešová – Kámen v botě ............................................................ 31

8.2

Jaroslav Seifert – Ukolébavka .................................................................. 33

8.3

František Hrubín – Paleček a jeho kamarádi ........................................... 35

8.4

Jiří Žáček – Vypátrejte tiskařského šotka ................................................ 37

8.5

Václav Fischer – Hádej, hádej, neprohádej! ............................................ 39

9

Ukázky z čítanek pro 3. ročník ZŠ .................................................................... 42 9.1

František Halas – Co všechno musí udělat jaro ....................................... 43

9.2

Karel Václav Rais – Cestička k domovu .................................................... 45

9.3

Jaroslav Seifert – Pekař............................................................................ 47

9.4

Jan Vodňanský – Kolik je na světě věcí .................................................... 49

10

Ukázky z čítanek pro 4. ročník ZŠ ................................................................ 51

10.1

Josef Kainar – Rozpočitadlo ................................................................. 52

10.2

Michal Černík – Vzpomínka na pravěké doby aneb zlatý věk.............. 54

10.3

Jaroslav Seifert – Robinson Crusoe ...................................................... 56

10.4

Jiří Žáček – Stanování ........................................................................... 58

11

Ukázky z čítanek pro 5. ročník ZŠ ................................................................ 60

11.1

Dušan Radovič – Tma ........................................................................... 61

11.2

Jiří Havel – Jak sportujeme .................................................................. 63

11.3

Jiří Suchý – Píseň o Praze ..................................................................... 65

11.4

Alois Mikulka – Květiny ........................................................................ 67

Závěr ...................................................................................................................... 70 Použitá literatura................................................................................................... 71 Seznam příloh........................................................................................................ 74

Úvod Učitelova efektivní práce s čítankovým textem vyžaduje promyšlenou přípravu. Tu ovlivňují možnosti konkrétní ukázky, předpoklady žáků daného ročníku, požadavky zvolených učebních osnov a osobnost vyučujícího. Vhodná motivace v úvodní části hodiny usnadňuje žákům první seznámení s čítankovým textem. Neméně důležitá je i metodická příprava na interpretaci čítankového textu. Je třeba brát v úvahu i to, co jsou žáci schopni při interpretaci zvládnout sami a co si mohou osvojit jen za pomoci vyučujícího. Cílem práce je usnadnit práci vyučujícím českého jazyka a uvést ukázky rozborů konkrétních básní z čítanek 1. stupně základní školy. Teoretická část práce je zaměřena na popis základních znaků poezie a na osvojování básnického textu. Součástí práce je i charakteristika používaných básnických figur a rýmových schémat. Dobrá znalost zvukových prostředků ve verši je podle mne základem pro rozbor básnického textu. V práci jsou využity i ukázky vizuální poezie, která podle mých zkušeností dokáže žáky vždy zaujmout. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu bylo to, že dle mého názoru není básnické tvorbě v hodinách čtení a literární výchovy věnována dostatečná pozornost. Žáci se sami nedokáží orientovat v tom, co je umělecká poezie a co je již spíše poezie triviální a neumělecká. V praktické části jsou uvedeny konkrétní ukázky básní z čítanek pro 2. - 5. ročník ZŠ. Vzhledem k tomu, že každá škola používá čítanky jiných nakladatelství, jsou vybrané básnické texty voleny jako průřez nabízenou básnickou tvorbou v čítankách. Důležitou součástí závěrečné práce jsou pracovní listy, které jsou připraveny podle věku žáků a jsou přizpůsobeny jejich znalostem literární teorie. Jsou zde aplikovány poznatky z teoretické části práce. Zvolené ukázky básní postihují širokou škálu dětského slovesného folkloru a básnické tvorby pro děti. Výběr vhodných textů je vždy na volbě vyučujícího. Pracovní listy by měly posloužit ke zpestření hodin čtení a literární výchovy. Chtěla bych ukázat vyučujícím i žákům, že práce s básnickým textem může být poučná a zároveň zábavná. Ráda bych u žáků probudila větší zájem o čtení poezie. 7

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Čtení a literární výchova na 1. stupni ZŠ Složkou učebního předmětu český jazyk a literatura je čtení a literární výchova a plní zde cíle jazykověvýchovné a literárněvýchovné. Mezi jazykověvýchovné cíle patří rozvíjení jazykových a čtenářských dovedností žáků. Uskutečňují se při práci s textem a při výcviku čtení. Cílem jazykové výchovy je rozvoj slovní zásoby, kultury mluvené řeči, výstižného a srozumitelného vyjadřování žáků. Cíl počáteční literární výchovy spočívá ve formování kultivovaného dětského čtenáře. Dochází k tomu prostřednictvím výchovy k literatuře a naplňuje se také při aktivní estetické komunikaci dětského čtenáře s uměleckým textem (Toman, 2007). Podle Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání zahrnuje vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura tři složky: komunikační a slohovou výchovu, jazykovou výchovu a literární výchovu. V RVP ZV jsou výcvik čtení spolu s rozvíjením kultury mluvené řeči dětí, která se s technikou čtení těsně spojuje, pojaty jako nedílná součást komunikační a slohové výchovy. V očekávaných výstupech za 1. období (1. – 3. ročník) se vyžaduje, aby žáci četli plynule a s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti a zároveň aby přitom pečlivě vyslovovali, správně dýchali a volili vhodné tempo mluveného projevu. V očekávaných výstupech za 2. období (4. a 5. ročník) přibývá požadavek na uvědomělé čtení přiměřeně náročných textů potichu a nahlas a v souvislosti se čtením výrazným je kladen důraz na volbu náležité intonace, přízvuku a tempa podle komunikativního záměru a na rozlišování spisovné a nespisovné výslovnosti. Náplní složky literární výchovy je vést žáky k individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k vyjadřování pocitů z přečteného textu a k upevňování pozitivního vztahu k literatuře. K očekávaným výstupům za 1. období patří čtení a přednes zpaměti ve vhodném frázování a tempu, rozlišování vyjadřování v próze a ve verších a tvořivá práce s literárním textem podle pokynu učitele a podle schopností žáka. V očekávaných výstupech na konci 2. období se vyžaduje, aby žák uměl vyjadřovat dojmy z četby a zaznamenávat je, byl schopen volně reprodukovat text podle svých 8

schopností a tvořit literární text na dané téma a dovedl při jednoduchém rozboru literárních textů používat základní literární pojmy. Podle J. Tomana (2000) patří k základním estetickým dovednostem žáků rozvíjeným v hodinách čtení a literární výchovy předčítání a přednes. Předčítání je vlastně výrazné čtení textu, vědomě zaměřené na posluchače s cílem vyvolat u nich citový a estetický zážitek. Přednes se od předčítání liší pouze tím, že je věrnou reprodukcí textu osvojeného zpaměti. Pro přednes poezie se také vžilo pojmenování recitace. Poezie pro děti má široké možnosti využití ve školní literární výchově a je neprávem opomíjena. Spolu s pohádkou a povídkou ze života dětí patří k základním žánrům dětské četby. Poezie dokáže oslovit posluchače hlavně emocionální působností, personifikovaným obrazem skutečností, pravidelným rytmem, zvučným rýmem a melodickým vyzněním. V současné poezii pro děti má své nezastupitelné místo veršovaný folklor, zvláště dětský. Tvoří jej zejména říkadla, rozpočitadla, hádanky, škádlivky a jazykolamy (Toman, 2008).

9

2 Dětský slovesný folklor Slovesný folklor vznikal a šířil se ještě před vynalezením písma, fungoval však i nezávisle na literatuře. Vyznačuje se autorskou anonymitou, ústním kolektivním tradováním, lidovým pojetím tvorby, variabilitou formy a obsahu. Většina útvarů lidové slovesnosti směřovala původně k dospělým posluchačům, teprve postupem času přešla řada z nich do recepce dětí. Za dětský folklor jsou považovány různé slovesné, hudební, dramatické a taneční projevy úzce spjaté s venkovským lidovým prostředím, s rodinnou výchovou, s potřebami a zájmy dětí. Jeho význam spočíval v rozvíjení dětského vnímání, citu, myšlení a řeči, představivosti, fantazie, v poznávání okolního světa a v upevňování mezilidských vztahů (Toman, 2008). Inspirativním zdrojem pro poezii určenou dětem se staly hlavně říkadla, hádanky, rozpočitadla, ukolébavky a škádlivky. Lidové říkadlo je jednoduchý veršovaný útvar, ve kterém se klade důraz na rytmickou složku, zatímco jeho význam ustupuje do pozadí nebo je zcela potlačen. Jeho jednotlivé motivy jsou k sobě řazeny spíše asociativně, logické vazby mezi verši se rozvolňují, vznikají slovní zkomoleniny. Jeho estetická působnost spočívá v souladu pravidelného rytmu, výrazného rýmu a melodického vyznění. L. Lederbuchová (2006, str. 124) uvádí, že „říkadlo je krátká básnička s pravidelným veršovým rytmem, který dodnes souvisí s doprovodným pohybem. Říkadlo si tak zachovává alespoň formálně své původní poslání – kdysi sloužilo jako doprovod náboženských obřadů a bylo spojeno s rituálními tanečními pohyby. Tím si lze vysvětlit, že rytmická složka je v něm důležitější než vlastní významy slov.“ Podle funkce lze rozlišit lidové říkadlo praktické a zábavné. Praktickým typem říkadla dospělí zdokonalovali dítě v ovládání různých tělesných pohybů (Paci, paci, pacičky…), usnadňovali mu manuální činnost (Otloukej se píšťaličko…), procvičovali jeho mluvidla a zlepšovali jeho výslovnost a artikulaci (tzv. jazykolamy, např.: Pan kaplan v kapli plakal.).

10

Zábavný typ lidového říkadla plní hlavně funkci relaxační. Často provázel dětské pohybové hry (Slepá bábo, kam tě vedu…) nebo hry dítěte s dospělým (Vařila myšička kašičku…). Umožňoval také navazování kontaktů dítěte s živou a neživou přírodou jejím oslovováním (Šnečku, šnečku, vystrč růžky…) i k napodobování přírodních zvuků (Čim, čim, čimčarara…) (Toman, 2008). U některých říkadel je rytmická složka důležitější než vlastní významy slov, říkadla obsahují rytmizované shluky hlásek jako zvláštní neologismy, např. Enyky benyky kliky bé / ábr fábr domine / elce pelce do pekelce / ty musíš jít z kola ven! (Lederbuchová, 2006). Zvláštním druhem říkadla je pranostika předpovídající počasí. Například: Svatá Anna / chladna zrána. Jak uvádí J. Toman (2008) mezi časté žánry dětského slovesného folkloru patří i hádanka. Její působení je mnohostranné. Rozvíjí úsudek a důvtip dítěte. Převládají hádanky založené na metaforicko-metonymickém principu, např.: Vlasy nemá, hřeben nenosí, ostruhy má, chodí bosý. (Kohout.) Dalším rozšířeným typem jsou hádanky tvořené jako slovní hříčky, např.: Který pták má na konci abecedu? (Vr- a- b- e-c) Zajímavou variantu tvoří tzv. hádanky nepravé, které ani řešení nevyžadují, např.: Jakých ryb je v rybníce nejvíce? (Mokrých) Podle Křivánka a Kupcové (1996, str. 22) „ je hádanka krátká veršovaná literární forma zábavného poslání charakterizující objekt z neobvyklého pohledu tak, aby zůstal utajen. Skládá se ze zadání úkolu a z rozuzlení, které vyžaduje důvtip.“ Specifickým žánrem dětského folkloru je ukolébavka. Původně to byla lyrická píseň s jednoduchou kolísavou melodií, kterou dítě vnímalo především jako slovní a zvukovou hru. Jejím cílem bylo uspání batolete, např. Spi, synáčku, spi, / zamkni očka svý; Pán Bůh bude s tebou spáti, / andělíčky kolíbati, / spi, andílku, spi! Rozpočitadla se nejprve uplatňovala v pragmatické funkci. Rytmizovala pohybovou činnost dětí a pomáhala při počátečním rozdělování rolí v dětských hrách. Například: Stojí javor u potoka, / říkají mu klíč: / na koho to slovo padne, / ten musí jít pryč! Později se rozpočitadlo od hry osamostatnilo a jeho praktické fungování ztratilo smysl. V důsledku toho získala na významu zejména jazyková hříčka (Toman, 2008). 11

Škádlivkami se děti žertovně a s komickou nadsázkou vysmívaly charakterovému nedostatku nebo směšnému a neobvyklému chování svých vrstevníků, případně dospělých. Například: Jakube, Jakube, / obrať gatě na rube / a košili na líc, / bude z tebe zajíc. Jak uvádí J. Toman (2008) dětský veršovaný folklor byl u nás mnohokrát vydáván v původní klasické podobě i v modernizovaných výborech, buď jako nedílná součást české lidové slovesnosti, nebo častěji v publikacích určených přímo dětem.

12

3 První seznámení s básnickým textem Čítankový text je uplatněn v literárně-výchovném procesu v podobě grafické a zvukové. Žáci se s ním poprvé seznamují poslechem a hlasitým nebo tichým čtením. Dětské posluchače nejvíce zaujme přednes nebo předčítání vyučujícího. Pouze vynikající interpret vyvolává při pozorném poslechu básnického textu v dětech bezprostřední zážitek. Kouzlo přímého kontaktu je nezastupitelné. Žáci se lépe soustředí na vnímání, chápání a prožívání obsahu textu při jeho poslechu, když mají zavřené učebnice. Hlasité čtení by mělo být co nejdokonalejší, proto vyžaduje solidní přípravu. Nelze podceňovat ani zdánlivě nejjednodušší ukázky. Občas by také mohly být básně předneseny učitelem zpaměti. První seznámení s čítankovým textem může originálně a poutavě zprostředkovat také nahrávka na kompaktním disku nebo videozáznam s ukázkou profesionálního uměleckého projevu (Toman, 2000). Při interpretaci básnických textů je vhodné promyslet, jak žákům usnadnit chápání jejich obraznosti, pronikání do přenesených významů (metafor) nebo jaký zvolíme metodický postup při nácviku jejich přednesu a při jejich osvojování zpaměti.

13

4 Zvukový rozbor básnického textu Zvukový rozbor navazuje na poslech nebo hlasité čtení žáků. Je důležitou součástí jazykové interpretace čítankového textu. K jeho hlavním úkolům patří výcvik výrazného čtení (intonace, frázování, přízvukování a techniky mluvené řeči) na vybraném úseku textu; příprava na správné uplatňování zvukových prostředků při reprodukci, předčítání, přednesu a dramatizaci; tříbení vnímavosti pro specifické zvukové kvality verše a básnického jazyka, především pro rytmus, rým a hláskovou instrumentaci (zvukosled) (Toman, 2000). Podle Lederbuchové (2006, str. 123) je „ základním činitelem veršového rytmu veršová intonace. Tím, že se ve verších určité nápadné zvuky jazyka pravidelně opakují, vznikne v nás očekávání, že následující verš bude rytmicky uspořádán jako ten předcházející. Očekáváme, že bude mít stejnou melodii, stejně rozvržené pauzy, shodný počet přízvuků a stejnou délku – že svým zvukem naplní ideální rytmický vzorec neboli metrum, podle nějž je báseň rytmicky uspořádána. Tomuto očekávání říkáme metrický impulz.“ Jak uvádí J. Toman (2000), silné rytmické cítění mají žáci 1. a 2. ročníku, později se pozornost dětí přesouvá k obsahu textu a jejich smysl pro rytmus se vytrácí. Součástí zvukového rozboru básnického textu je rovněž práce žáků s rýmem – zvukovou shodou hlásek nebo slabik na konci veršů. Rozložení rýmů ve sloce nebo básni vytváří určité rýmové schéma (rým sdružený: aabb, střídavý: abab, přerývaný: abcb, obkročný: abba, postupný: abcabc). Podle mínění J. Tomana (2000) nejlépe přijímají žáci rým sdružený, který jim také nejvíce ulehčuje zapamatování veršů. Podle názoru J. Tomana (2000, str. 45) „v nižších ročnících děti poznávají rým především v jeho funkci rytmické (navozuje rytmický impulz) a eufonické (pravidelně se opakující zvuková shoda působí zvukomalebně). K tomu slouží například vyhledávání rýmujících se slov, určování rýmového schématu grafickým záznamem, hra na ozvěnu, skládání dvojverší z jednotlivých slov při zachování rýmu, doplňování nebo vymýšlení rýmových dvojic apod. Porozumění rýmovým spojům z hlediska významových vztahů děti prokazují např. doplňováním obsahově správných slov do rýmových dvojic z několika nabízených možností, skládáním izolovaných slov do 14

veršového nebo strofického celku, srovnáváním a objasňováním vzájemných významových souvislostí mezi rýmujícími se slovy, a to i v případech, kdy se v rýmu uplatňuje slovní hříčka.“ Při zvukovém rozboru básně si žáci všímají i nápadného opakování hlásek a hláskových skupin ve veršovém slovosledu, případně slov napodobujících přírodní a zvířecí zvuky (onomatopoia), např.: …bosý kos si klusá v rose, / kus cukru tu Lucka cucá…/ V listopadu listí padá / hlíně na prokřehlá záda … . Žáci jsou schopni rozpoznat při zvukové analýze básnického textu i opakování a hromadění stejných slov nebo jejich skupin na začátku za sebou následujících veršů (anafora) nebo v jediném verši (epizeuxis). Např.: Na řeči teď, prosí vás, / na řeči teď nemám čas! – Koleda, koleda do lega, / koleda, koleda z lega. Děti si přitom uvědomují, že tyto tzv. opakovací figury zpravidla slouží k zesílení nebo kontrastu slovních významů a že mohou být i vhodným prostředkem citově zabarveného nebo humorného vyjádření. (Toman, 2000) Při práci s rytmem a rýmem obracíme pozornost žáků také k neobvyklému pořádku slov ve verších (inverzi). Podle V. Prokopa (2005) se nejčastěji jedná o přívlastky, kdy shodný přívlastek, který bývá běžně před substantivem, se najednou ocitne za ním, nebo neshodný přívlastek, jenž je většinou v pozici za substantivem, je nyní v textu před ním. Například slovní spojení „vrásčitá tvář“ s v uměleckém textu objeví v podobě „v paměti mi zůstala tvář ta vrásčitá“. K porušení přirozeného slovosledu dochází proto, že autor zamýšlí určitý jev zdůraznit, chce ho emocionálně podbarvit, nebo je třeba, aby byl dodržen rým či rytmus apod. Pokud tedy dochází k takovýmto změnám ve skladbě umělecké výpovědi, hovoříme o tzv. inverzním pořádku slov. Např.: Co si pokoj nedá / a vajíčka hledá. – Už krásný podzim podává / jablka sladká, voňavá. V čítankových textech se často vyskytuje druh metafory, zvaný zosobnění (personifikace). Jedná se pravděpodobně o nejrozšířenější metaforu. Jak uvádí V. Prokop (2005, str. 53) „její kouzlo spočívá v tom, že se neživým předmětům, ale také zvířatům či rostlinám, přisuzují vlastnosti lidské bytosti, takže věc hovoří, myslí, prožívá lidské city, např.: kapky deště zpívají, kmeny staletých stromů promluvily, 15

kvítky se uculovaly“. J. Toman (2000) poznamenává, že pokud se přisuzuje věcem, rostlinám a také zvířatům lidské cítění, myšlení a řeč, mluvíme o zlidštění (antropomorfizaci). Např.: list za listem se svlékají / stromy a keře. / Chtějí spát v mlhách, / co jim tká listopad. – Pane datle, pane datle, / poklepejte naší bříze / na obratle. Personifikované a antropomorfizované obrazy korespondují s dětským pojímáním skutečnosti, podněcují představivost a fantazii, přibližují a zdůrazňují svět věcí, rostlin, zvířat a přírodních jevů.

16

5 Osvojování básnického textu Mezi

základní

druhy

literatury

patří

poezie,

próza

a drama.

Poezie

(z řeckého poiésis – tvorba) se dá také nazvat básnictvím. Její autor je označován za básníka nebo básnířku. Básnické dílo se od běžné mluvy odlišuje používáním specifických uměleckých prostředků. Pro označení poezie se dříve používal termín řeč vázaná. Znamenalo to, že se jazyk podřizuje veršovému rytmu, pravidlům určitého prozodického systému a metru (tj. rozměru verše) (Lederbuchová, 2006).

5.1 Jak poznáme báseň? Obvyklým zápisem básnického textu je psaní do veršů, avšak důležitou vlastností, která odlišuje prózu od poezie, je intonace. Dalšími formálními prostředky, kterými se vyznačuje básnická výstavba textu, jsou rým, rytmus, básnické figury i stejný počet slabik a slovních přízvuků ve verších. Rýmem se rozumí zvuková shoda konců slov na konci veršů, rytmus je záměrné uspořádání zvukových prvků ve verši (Martinková, 1995). L. Lederbuchová (2006) upozorňuje, že v básních se jen vzácně shoduje délka verše s délkou věty, je naopak pravidlem, že delší věta přesahuje z jednoho verše do následujícího. Uvádí, že (2006, str. 111) „přesah je důkazem o významovém napětí mezi větou (ne souvětím!) a veršem – věta je jazykový materiál, z něhož jsou verše skládány. Díky přesahu se do citlivých míst verše (na jeho začátek nebo konec) dostanou slova, která jsou svým významem nebo zvukem důležitá a upoutají estetickou pozornost. Všechny funkce přesahu jsou umocněny, končí-li věta uvnitř verše a věta další přesahuje do následujícího.“ Např. Jiří Suchý využil poetických významů přesahu pro humorný účinek. Komická je důslednost přesahu nejen v dělení vět, ale i v dělení slov do jednotlivých veršů. Když pršelo / jen se lilo / a tele do- / ma nebylo / jela Anič- / ka na kole / hledati te- / le na pole. Na poli te- / le nebylo / a pršelo / jen se lilo / na poli byl / jen Pepíček / on jí nabí- / dl deštníček (Lederbuchová, 2006).

17

5.2 Výstavba básně Básně jsou složeny z menších celků, které se nazývají sloky nebo strofy. Představují obvykle myšlenkový celek. Skládají se z veršů (1 řádek básně = verš). Zvukové a významové zvláštnosti verše vnímáme až na pozadí většího celku, až po vyslechnutí nejméně dvou předcházejících veršů. Verš je zvuková a významová jednotka básně. Při recitaci je třeba mít na zřeteli, že básně jsou vystavěny z veršů, a proto je nemůžeme číst jako věty prózy (Lederbuchová, 2006).

5.3 Zvukové prostředky ve verši Svou roli ve zvukovém uspořádání textu hraje hláskové složení textu a hláskový sled. Může se opakovat jedna hláska nebo skupina hlásek, nebo pravidelně několik různých hlásek, např. Spí myrty s mírnými lístky i mírnými stíny / spala stará zahrada jas jasan v snách / rybíz vybízí rty Filipíny / a tráva vstávala zrána na hradbách. (K. Biebl – Zlatými řetězy – Akord). Tak vzniká výrazná zvuková hodnota – tzv. eufonie (libozvuk) nebo její opak – kakofonie (nelibozvuk). Eufonie se utvoří zvláště opakováním samohlásek (především dlouhých), např. u Máchových veršů Ouplné lůny krásná tvář / tak bledě jasná, jasně bledá, / ve růžovou vzplanula zář... . Naopak ve verších Polednice blíž se plíží / blíž, a již je v zápětí z Erbenovy balady Polednice vyvolává v posluchači úzkost opakováním nepříjemně vysoce znějící samohlásky [í] a zvláště sykavek [c, š, ž, z] (Lederbuchová, 2006). Vedle již zmíněných zvukových prostředků se ve verši bohatě využívá i různé rozložení rýmů. Důležitou roli hrají i básnické figury.

5.3.1 Rým Rým (asi ze staroněmeckého rim = verš) je zvuková shoda dvou konců slov v závěru veršů. Má funkci libozvučnou a přispívá k celkové harmonii básně. Rovněž má funkci rytmickou a metrickou, zdůrazňuje zakončení verše jako rytmického úseku básně. Důležitá je i funkce významová, jejímž úkolem je upozornit na význam rýmujících se slov. Proto básníci dávají do rýmu slova důležitá pro obsah básně. Přítomnost rýmu však není ukazatelem umělecké hodnoty básně (Martinková, 1995).

18

Rým má také funkci kompoziční, stavební. V češtině se nejčastěji rýmují poslední dvě slabiky. Podle uspořádání ve strofě (sloce) rozlišujeme schémata, která jsou označena písmeny. V rozložení rýmů se nejčastěji setkáváme s těmito schématy (Lederbuchová, 2006) :

Rým sdružený Slečna kterou mám na mysli

a

Rým střídavý Není nad původnost,

a

tlachává občas nesmysly.

a

každý po ní touží,

b

Kdo však ji spatřil v kombiné,

b

lidé chodí přes most,

a

tak ten jí leccos promine.

b

to já půjdu louží.

b

(Jiří Suchý)

(K. H. Borovský)

Rým přerývaný

Rým obkročný

Nevesely truchlivy

a

Na kraji lesa studánka živá,

a

jsou ty vodní kraje,

b

v ní stará olše list i kořen smáčí

b

kde si v trávě pod leknínem

c

a celý kraj se vůkolem v ní zračí,

b

rybka s rybkou hraje.

b

i obloha jak holub modrosivá.

a

(K. J. Erben)

(J. V. Sládek)

Podle Lederbuchové (2006, str. 122) „rým pomáhá vystavět strofu, vytváří zvukové i významové pouto mezi verši. V české lidové slovesnosti i v moderní poezii má tradici čtyřverší.“

19

5.3.2 Básnické figury Figury vznikají pravidelným opakováním nějakého slova, především opakováním na určitém místě ve verši. Opakování je kompoziční princip, který zdůrazňuje význam určitého motivu nebo slova (Martinková, 1995). K hlavním figurám, využívaným na 1. stupni, patří podle Lederbuchové (2006): 1. epizeuxis – opakování týchž slov nebo slovních spojení za sebou v jednom verši Okolo lesa pole lán, hoj, jede, jede z lesa pán, … (K. J. Erben) 2. anafora – opakování jednoho nebo několika slov na začátku veršů Dobré ráno, kytičky. Dobré ráno, maličký. (F. Hrubín) 3. epifora – opakování jednoho nebo několika slov na konci veršů Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce? (K. J. Erben) 4. epanastrofa – opakování posledního slova či slovního spojení verše na začátku následujícího verše Vybíral jsem celé plástve, celé plástve černého medu … (M. Florian) 5. inverze – obrácený pořádek slov, než je obvyklé Mateřídouško vlasti naší milé, vy prosté naše pověsti, natrhal jsem tě na dávné mohyle komu mám tebe přinésti? (K. J. Erben) 6. refrén – opakování celých veršů na určitém místě strofy. Obsahuje část textu, která snadno zapamatovatelná a v celku skladby se několikrát opakuje. Shoda opakovaných částí může být doslovná, nebo bývá opakování stejného motivu vyjádřeno jazykovou obměnou. Refrén má funkci gradace a pomáhá udržet i náladu textu a posiluje významy slov a motivů.

20

Jenom té nejlíbeznější

A jenom tomu nejčistšímu,

nejnešťastnější

nejpevnějšímu,

podejte své srdce,

tomu, jenž nikdy nezradil sám sebe,

šetřte láskou!

podejte své srdce, šetřte láskou!

(Josef Hora)

Otázkami opakování básnických figur se zabývá L. Lederbuchová (2006, str. 93). Uvádí, že „Popelka třikrát hodila za sebe oříšek a pokaždé v něm našla nádherné šaty, aby mohla jít na ples. I situace na plese se opakovala. Čtenář očekává, že důvod opakovat určitý motiv je pro obsah textu závažný a že se v ději příběhu něco významného stane. Opakování je kompoziční princip, který zdůrazňuje význam určitého slova nebo motivu. Doslovné opakování posiluje i funkce zvukového uspořádání textu a jeho rytmizaci.“

21

6 Zvláštnosti poezie Některé typy básní zkoumají hranice mezi poezií a výtvarným uměním či mezi poezií a hudbou. Příkladem je vizuální poezie (z lat. video = vidím), která není určena k poslechu, ale k vnímání zrakem, k prohlížení. Tvoří ji více druhů, nejznámější jsou kaligramy a obrazová poezie. Kaligram je vytvořený ze slov složených do obrazců, jež mohou být doplněny i kresbou. Obrazová poezie má blízko k výtvarnému výrazu – neobsahuje slova, ale v grafice jsou užity určité prvky opakování jako v lyrické básni a je publikována na stránkách knihy (Lederbuchová, 2006).

Obrázek 1 Zdroj: http://www.ceskaliteratura.cz/translat/apollin.jpg

Guillaume Apollinaire, z francouzštiny přeložil Jindřich Hořejší.

22

Obrázek 2 Zdroj: http://41. media.tumblr.com/tumblr_m7o7moWutO1rqvxn0o1_1280.jpg

Jaroslav Seifert – Počitadlo lásky, Na vlnách TSF NOČNÍ RYBÍ ZPĚV (Christian Morgenstern)

Obrázek 3 Zdroj: http://mkk-jentakumeni.aspone.cz/fisch.gif

23

Jedna z velmi charakteristických Morgensternových básní se jmenuje Trychtýře. Na papíře mají všechny uvedené básně tvar trychtýře, i graficky se tedy proměňují v cosi optického. Tento tvar se snažili zachovat všichni překladatelé. Christian Morgenstern TRYCHTÝŘE Dva trychtýře jdou noční tmou. Těl jejich úzkou skulinou proudí jas luny klidně, stále na cestu lesem a. t. d.

Překlad: Josef Hiršal TRYCHTÝŘE Dva trychtýře jdou noční tmou A trupů úzkou průlinou jim luna slévá světlo stále na cestu lesem a. t. d.

Překlad: Emanuel Frynta

24

TRYCHTÝŘE Dva trychtýře se nocí berou Zúženou jejich trupu děrou měsíční světlo tiše stále proudí na cestu lesem a. t. d.

Překlad: Egon Bondy

Podle mínění V. Prokopa (2005, str. 14) si „pod pojmem báseň každý většinou představí text pravidelně členěný na verše a strofy (sloky). Není tomu ale tak vždy, protože již od antiky existují tendence, jež se zajímají o vizuální stránku básnického textu (jednoduše řečeno, snaží se báseň uspořádat do zajímavého výtvarného obrazce, a porušit tak tradiční členění).“ Kaligram je tedy báseň psaná do obrazce, tím tedy zapojujeme do smyslového vnímání i oči. Výtvarné řešení kaligramu je libovolné, neexistují zde žádné mantinely a spisovatel je v tomto směru zcela svobodný. Hravost je charakteristická i pro Jiřího Havla, který se obrací na mladší děti pomocí textů, jež budou srozumitelné pouze při pozorném vnímání.

25

Obrázek 4 Zdroj: http://img1.sevt.cz/Files/_t_/Images/L1475405.3_800_800_wm_fit.jpg

HAVEL, J. Kdo má smysl pro nesmysl. Praha: Albatros, 2007

Texty Jiřího Havla kombinované s obrázky rozvíjejí fantazii dětských čtenářů a vedou je k tomu, aby se sami pokusili o podobnou tvorbu.

26

7 Trivialita a kýč v dětské poezii Triviální literaturu lze podle J. Tomana (2008) charakterizovat jako typ masové produkce s výhradně zábavnou a relaxační funkcí, postrádající tvůrčí invenci, původnost a uměleckou kvalitu a originalitu. Vyznačuje se atraktivními náměty, obsahovou srozumitelností, idealizovaným obrazem skutečnosti, jednostrannou orientací na dobrodružný děj, šťastným zakončením příběhů a jazykovými schématy a stereotypy. Tato literatura se podbízí zvláště nenáročným čtenářům a vnucuje jim deformované pojetí života světa. Svým autorům a vydavatelům zaručuje maximální čtenářský úspěch a peněžní zisk. Za hodnotově nejnižší vrstvu triviální literatury se považuje literární brak, kýč nebo škvár. Pojmenování brak nebo kýč se odvozuje z německých výrazů Brack (vadné zboží), kitsch (bezcenný obraz), eventuálně kitschen (shrabovat pouliční kal). Slovníkovému pojmu triviální (z latinského „trivialis“) pak odpovídají významy jednoduchý, všední, otřepaný, nízký, obecně dostupný (Lederbuchová, 2006). Jak uvádí J. Toman (2000) trivialita a kýč vždy v daleko větší míře postihovaly literaturu pro děti a mládež než literární tvorbu určenou dospělým. Poskytuje dětským čtenářům přesně to, co od ní požadují: zábavu, bezprostřední citový zážitek, vzrušení, vlastní projekci do ideálního vzoru i nenáročné čtení. Trivialita a kýč se neomezují pouze na epické žánry, ale postihují také dětskou poezii, veršovanou lyriku. Její neuměleckost se projevuje specificky a je zaměřena na dětského posluchače nebo čtenáře předškolního a prepubescentního věku. Za typické znaky triviální poezie určené dětem je považována absence estetické funkce a básnického obrazu, neautentičnost dětského lyrického subjektu nebo hrdiny a naprostý nedostatek uměleckého talentu (Toman, 2008). Na hraně kýče balancuje například populární básnická tvorba Z. Grufíkové – Kopecké. Autorka byla inspirována především vlastními zkušenostmi učitelky mateřské školky. Tradiční přírodní a rodinnou tématiku zpodobňuje věcně sdělnými, prostoduchými motivy, moralizováním, stereotypními rýmovánkami, nepoetickým jazykem, neumělou veršovou technikou a nečistou gramatikou. Přitom tíhne k slovnímu klišé a sentimentálnímu projevu. 27

Ukázky z kniky Z. Grufíkové – Kopecké Básničky od srdíčka (1992):

Ovoce a zelenina

Neposlušný Petřík

Ovoce a zelenina,

Neposlechl mámu Petřík,

to je život,

neoblékl si svůj svetřík.

to je síla.

Hlava bolí, je mu zima,

Kdo jí mrkev,

přemohla ho snadno rýma.

ředkvičky,

Teď tu leží celý den,

ten je zdravý celičký.

ven může až za týden.

Na rozdíl od triviální prózy psané pro děti a mládež, která vychází vstříc přirozeným potřebám

svých

čtenářů,

se

umělecky

pokleslá

dětská

poezie

ocitá

v nezáviděníhodném postavení. Řadí se totiž k žánrům nejméně oblíbeným a její působnost se v podstatě omezuje pouze na věkovou kategorii nejmladších příjemců. Takováto pseudopoezie vede k zprimitivnění a vývojové stagnaci dětského posluchače a ke ztrátě jeho estetické vnímavosti i obrazného myšlení. Zároveň ho vzdaluje opravdovému básnictví (Toman, 2008). I V. Prokop (2005) se domnívá, že kýč je líbivé, komerčně zaměřené dílo, jež je umělecky bezcenné (umění pouze napodobuje). Literární kýč se podle něj jako umění jen tváří, podbízí se a jen se snaží vyvolat iluzi umělecké hodnoty. Kýč není výsledkem tvůrčí činnosti spisovatele, je zde absence jakékoli zkušenosti, dokonce ani nepředpokládá jakoukoliv čtenářovu aktivní účast – chce se jen primitivně, povrchně líbit. Rafinovaně prý počítá s nepříliš vybraným vkusem čtenáře.

28

II. PRAKTICKÁ ČÁST Úplné vysvětlení díla a uměleckých prostředků není vždy možné. Mnohé prostředky dovedeme zjistit a popsat než v pravém slova smyslu vysvětlit, jaký mají estetický účinek a proč. Z toho důvodu zůstává stále otevřeno pole pro subjektivní pojetí. Tam, kde se musíme opřít o své vlastní pocity a názory, je vhodné je porovnat s dojmy druhých – hlavně proto, abychom získali širší a všestrannější pohled na dílo. Jak uvádí V. Martinková (1991, str. 10), „nechtějme literární dílo rozebrat a vyložit beze zbytku. Mějme na paměti slova, která kdysi vyslovil básník Jan Skácel o tom, že nad každou básní ulpívá malinký tajemný obláček, a to je právě ten prostor, kde i čtenář rozvíjí svou fantazii, cítění, celý vnitřní život a prožívá dobrodružství z četby.“ Praktická část práce je zaměřena na rozbor konkrétních ukázek z čítanek pro 1. stupeň ZŠ. Záměrně jsou využity čítanky různých nakladatelství, které jsou doplněny pracovními listy. Tyto listy by mohly usnadnit přípravu vyučujících na hodiny čtení a literární výchovy. Mezi učiteli je stále mnoho takových, kteří si s poezií nevědí rady a při výuce jí nevěnují tolik pozornosti, kolik by si zasloužila. Pracovní listy jsou připraveny podle potřeb žáků tak, aby je práce s básnickým textem bavila. Některé odpovědi zaznamenávají žáci přímo do pracovního listu, jiné slouží jako náměty pro řízený rozhovor mezi učitelem a žáky.

29

8 Ukázky z čítanek pro 2. ročník ZŠ U žáků druhého ročníku není ještě nácvik techniky čtení ukončen. Žáci se učí formulovat otázky k přečteným textům, pokoušejí se o jejich ilustraci a dramatizaci. Cvičí se v soustředěnosti poslechu čtených textů. Předčítá učitel a dobří čtenáři. Žáci začínají rozlišovat některé literární žánry, všímají si rozdílů mezi veršem a prózou (Toman, 2000).

30

8.1 Milena Lukešová – Kámen v botě1

Už vím, kamínku, tak to ty, to tys mi vlezl do boty. Už ať jsi venkuraz, dva, tři. Kamínek do bot nepatří. Obrázek 5 Zdroj: http://www.dltkteach.com/fables/stonesoup/stone.jpg

Poslušně řekl: - Hm, to jistě. Jenomže ležet celý den pořád jen na tom jednom místě, když bota zná kdejaký kout Chtěl jsem se trochu proběhnout. Děkuji…

A jak letěl stranou, zavolal ještě: Obrázek 6 Zdroj: http://bit.ly/1Oa6CGi

- Na shledanou! (Bačkůrky z mechu)

1

MIKULENKOVÁ, Hana a Radek MALÝ. Čítanka 2. Olomouc: Prodos, 2004, 127 s. Modrá řada. ISBN 80-7230-119-5.

31

Úkoly k textu:

1. Kolik je v básni slok a kolik veršů?

slok

___ veršů

2. Najdi slova, která se rýmují, a podtrhni je barevně. 3. Kdo si s kým povídá? Může kámen mluvit? Přečti si ještě jednou pozorně, co kámen říká. 4. Vypiš slova, která nám říkají, co dělá kámen jako lidé. ______________________________________________________ 5. Proč vlezl kámen do boty? Byl velký nebo malý? 6. Byl kámen zdvořilý? Najdi důkaz v básni. 7. Kam kámen patří? 8. Vybarvi na obrázku kámen, který podle tebe vlezl do boty. Nakresli botu, do které vlezl. 9. Zahrajte si rozhovor mezi kamínkem a dítětem.

32

8.2 Jaroslav Seifert – Ukolébavka2

Až chlapečku zavřeš víčka,

Jiskry prší od podkůvek,

vyskočíš si na koníčka.

pojedeš s ním do borůvek.

A koníček spí.

A borůvky spí.

Na louce je plno květin,

Krásná panna drží vlečku,

pojedeš s ním do kopretin.

sbírá si je do džbánečku.

Kopretinky spí.

A džbáneček spí.

Pojedeš s ním k černé skále

A pod skálou voda hučí,

po silnici u maštale.

vezmu si tě do náručí.

Černá skála spí.

A chlapeček spí. (Maminka)

Obrázek 7 Zdroj: http://bit.ly/21c5w20

2

GROLICHOVÁ, Sylvie a Jitka HALASOVÁ (ed.). Čítanka: pro 2. ročník základní školy. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 143 s. ISBN 80-86285-74-x.

33

Úkoly k textu: 1. Kolik je v básni slok?

slok

Kolik je v každé sloce veršů?

____ veršů

2. Najdi slova, která se rýmují, a podtrhni je barevně. 3. Která část básně připomíná refrén jako v písničce? 4. Komu je ukolébavka určena? Kdo ji zpívá? 5. Kdo v ukolébavce postupně usíná? 6. Vysvětli slovní spojení: až chlapečku zavřeš víčka jiskry prší od podkůvek krásná panna drží vlečku 7. Dokresli do kolíbky miminko, kterému by maminka mohla ukolébavku zazpívat. 8. Zazpívejte si společně ukolébavku, kterou znáte.

Obrázek 8 Zdroj: http://www.honkingdonkey.com/kids-coloring-pages/easy-coloring/easy-pics/easy-shape-24.gif

34

8.3 František Hrubín – Paleček a jeho kamarádi3

„Mámo, usmaž kobližky!“

Zavoláme Prsteníčka: „Prsteníčku, tak co ty?“

„Až mi dojdeš na šišky,

Chlapečkovi zrudla líčka:

nemám už čím topit, synku,

„Šiška dělá drahoty.“

dělej něco pro maminku!“ Zavoláme na Malíčka: V lese bum, bum, bum,

„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“

šiška jako dům, za ní druhá, po ní třetí

Malíček je chytrá hlava,

z vysokého smrku letí.

kamarádům rady dává: „Ty jdi sem a ty jdi tam,

Paleček je dávno v lese,

čekejte, až zavolám!

sám však šišku neunese. Tak teď! Hej rup! Už ji nesem…“ Jde okolo školáček

Vracejí se domů lesem,

jménem Ukazováček.

Máma jim dá za šišku

Okoukne ji, pak se sehne,

cukrovanou kobližku.

ale šiškou ani nehne.

(Špalíček veršů a pohádek)

Zavoláme Prostředníčka: „Prostředníčku, pomoz nám!“ Chlapečkovi zrudla líčka: „Nadarmo se namáhám!“ Obrázek 9 Zdroj: http://bit.ly/1Xj0c8p

3

NOVÁKOVÁ, Zuzana. Čítanka 2: [pro druhý ročník základních a obecných škol]. Vyd. 1. Všeň: Alter, 1995, 159 s. ISBN 80-900374-6-1.

35

Úkoly k textu: 1. Kolik je v básni slok? ___________slok 2. Vyhledej slova, která se rýmují, a podtrhni je barevně. 3. V básni je použita přímá řeč. Kdo si s kým povídá? 4. Jaké má Paleček kamarády. Koho tím má básník na mysli? Podle čeho je poznat, že to opravdu byli kamarádi? 5. Vysvětli přirovnání: šiška jako dům 6. Jak je v básni vyjádřeno, že šiška spadla ze stromu dolů? 7. Vysvětli věty: „Nadarmo se namáhám!“ „ Šiška dělá drahoty.“ 8. Kdo z kamarádů je nejchytřejší? Co ostatním poradí? 9. Jsou v básni všechny druhy vět? Který druh věty chybí? Zkus chybějící druh věty vymyslet tak, aby se věta hodila k textu. 10. Zahrajte si o Palečkovi a o jeho kamarádech scénku. Pokuste se o dramatizaci textu. 11. Doplň dětskou říkanku o prstech tak, aby se slova rýmovala. Všechny moje prsty, schovaly se v h_________. Spočítám je hned: jedna, ________, ___________, _____________, ____________. 12. Nakresli Palečka a jeho kamarády. Obkresli svoji ruku a prsty pojmenuj.

36

8.4 Jiří Žáček – Vypátrejte tiskařského šotka4 Kluci, holky – pozor! Tahle fotka, to je podobizna tiskařského šotka.

Všecka slova v okolí převrací a komolí! V tom je prostě mistr světa. Neobstojí před ním žádná věta.

KDO SE ŽENÍ? ČENICH! PES MÁ ČTYŘI ROHY.

Obrázek 10 Zdroj: http://bit.ly/21bI2tY

Pro legrácky má ten rošťák vlohy!

JÍTE RÁDI VÝRY? HOLIČ STŘÍHÁ HLASY. Copak nás má všechny za mamlasy?

OBUJTE SI NOTY! V NOCI PADÁ KOSA. Potrestejte toho utřinosa!

KOŘENÍTE VEPŘEM? TRÁVA ŽERE KRÁVU. Zatkněte ho! Vždyť jsme přece v právu! (Pro slepičí kvoč)

4

BAŤKOVÁ, Božena (ed.) a Hana MIKULENKOVÁ (ed.). Čítanka pro 2. ročník. Olomouc: Prodos, 1992, 127 s. ISBN 80-85806-23-1.

37

Úkoly k textu: 1. Z kolika slok se báseň skládá? _____________slok Je v každé sloce stejný počet veršů? Mají některé sloky stejný počet veršů? V čem jsou tyto sloky stejné? 2. Najdi slova, která se rýmují. Barevně je podtrhni. 3. Kdo je tiskařský šotek? Najdi verše, kde je to vysvětleno. Jaké vlastnosti má tiskařský šotek? 4. Vysvětli, proč básník v prvním verši říká: Kluci, holky – pozor! 5. Vypiš do prvního sloupce zkomolená slova. Vedle napiš slova, která tiskařský šotek zkomolil. Kdo se žení? ________________ -

___________________

Pes má čtyři ________________ -

___________________

Jíte rádi ___________________ - ___________________ Holič stříhá _________________ -

___________________

Obujte si ___________________ -

___________________

V noci padá _________________ -

___________________

Kořeníte ___________________ -

___________________

6. Najdi větu, která je žertem sestavená chybně. Napiš ji správně. __________________________________________________________ 7. Vysvětli slova: podobizna, komolit, mamlas, utřinos. 8. Tiskařský šotek má vlohy pro legrácky. Pro co máš vlohy ty? __________________________________________________________ 9. Vymysli podobnou větu jako šotek. Napiš ji. __________________________________________________________

38

8.5 Václav Fischer – Hádej, hádej, neprohádej!5 1.

O vítr se opírá,

4.

Honzíka i Cecilku

ale není chromý,

umí změnit za chvilku

na sluníčko dotírá

v kravičku či býka,

nad polem i stromy.

který pořád žvýká.

Po nebi chodí na procházku, kluci ho vodí na provázku.

5.

Dvě očka ze skla v nich čočka lesklá.

2.

Na číselném kolotoči

Čáry, máry, ryby, raky,

ukazováček se točí.

Vidí zblízka hvězdy, mraky,

Ten kolotoč má hlas i sluch

družice i turbiňáky,

a číslice ho řídí.

protože je bystrozraký.

I z dalekého zámoří do ucha tiše hovoří

6.

důvěrnou řečí lidí.

Rádo si hoví na skobě, dělává všechno po tobě. a že se jenom opičí,

3.

Čtyři rohy,

má život krátký, jepičí.

Žádné nohy,

Stačí, že do něj někdo ťukne,

stojí věrně vedle strouhy,

urazí se a zlostí pukne.

čeká, hlídá u cesty, bez kabátu, bez vesty. 1. 2. 3. 4. 5. 6. Obrázek 11 Zdroj: vlastní 5

BAŤKOVÁ, Božena (ed.) a Hana MIKULENKOVÁ (ed.). Čítanka pro 2. ročník. Olomouc: Prodos, 1992, 127 s. ISBN 80-85806-23-1.

39

7.

8.

9.

Nejraději za pecí

10.

I když nemá žvýkačku,

Přikrčena líhá,

ustavičně žvýká.

V očích se jí rozsvěcí,

Maminku má rohačku

Když na kořist číhá.

A tatínka býka.

Po obloze pluje,

11.

Kdo má ruce ušpiněné,

Na louce si skáče,

ať se smíří s jeho jménem.

Trká, vyhazuje,

Uň, uň, uní uní,

Má vlněný fráček.

Tlustý je a funí.

Vznešeně si vykračuje,

12.

Mečí a taky ne,

Vějířem se ovívá,

trká i netrká,

Nad jiné se povyšuje

nohy má dřevěné,

A je pyšná protiva.

Pase se na lukách. A ať se kdo chce diví, Řeže se na ní dříví.

7. 8. 9. 10. 11. 12. Obrázek 12 Zdroj: vlastní

40

Úkoly k hádankám:

1. U jednotlivých hádanek urči počet slok a počet veršů. 2. Vyhledej slova, která se rýmují. 3. Řešení hádanek napiš do tabulek a vylušti tajenku. Se slovem z tajenky utvoř všechny druhy vět. 4. Která hádanka je nejkratší a má nejméně slov? 5. Chovají se v některých hádankách zvířata a věci jako lidé? 6. Jsou v některé hádance použita slova, která nemají žádný význam? Proč je básník použil? 7. Vyber si jednu hádanku, pozorně ji přepiš a nakresli k ní obrázek.

41

9 Ukázky z čítanek pro 3. ročník ZŠ U žáků třetího ročníku se objevují požadavky na výraznější hlasité čtení a na motivaci poslechu a četby projevující se očekáváním příjemného zážitku, potřebou sdílet tento zážitek s ostatními, získávat prostřednictvím četby nové informace o světě. Při seznamování s čítankovou ukázkou převažuje poslech učitelova předčítání nebo přednesu (Toman, 2000).

42

9.1 František Halas – Co všechno musí udělat jaro6 Vytáhnout trávu z hlíny a na zeleno natřít. Načernit pěkně stíny a všechno živé sbratřit.

Všem hadům svléci kůži, načesat řádně louky, spočítat lístky růží a pruty leštit, brouky.

Nachystat noty ptáčkům, obléci nahé stromy, vysmát se poškoláčkům, pozlatit střechy, domy.

Rozmíchat v lese barvy a kdeco zrána zrosit,

Obrázek 13 Zdroj: http://bit.ly/1jesjIm

probudit v zemi larvy a teplo do děr nosit.

Včeličkám květy sladit a děcka nutit vstávat a kožich kočkám hladit a peckám jádra dávat. (Před usnutím)

6

HEZINOVÁ, Jitka, Hana DOSKOČILOVÁ a Jaroslav PROVAZNÍK. Čítanka 3: pro třetí ročník základní školy. 4. vyd. Praha: Scientia, 2002, 382 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7183-274-x.

43

Úkoly k textu: 1. Spočítej, kolik má báseň slok. ____________sloky Kolik je v každé sloce veršů? ____________ verše 2. Najdi v básni slova, která se rýmují. Podtrhni je barevně. 3. V každém verši je vysvětleno, co všechno musí udělat jaro. Nedívej se do textu a zopakuj, co musí jaro udělat. Pamatuješ si všechno? 4. Najdi v textu slovesa, která nám dokazují, že se jaro chová jako lidé. 5. O jakých zvířatech a rostlinách se mluví v básni? 6. Vypiš z básně tři barvy a seřaď je podle abecedy. __________________________________________________________ 7. Prohlédni si obrázky a ke každému připiš číslo sloky, ve které se mluví o tom, co je na obrázku. 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

8. Vysvětli slova: sbratřit, zrosit, larvy.

7

Zdroj obrázku: http://classroomclipart.com/images/gallery/Clipart/Animals/Cat_Clipart/TN_catkitten-910.jpg 8 http://www.cliparthut.com/clip-arts/31/red-rose-clip-art-31840.gif 9 http://sweetclipart.com/multisite/sweetclipart/files/grass_strands.png 10 http://images.clipartpanda.com/bit-clipart-free-vector-my-house-clipart_106439_My_House_clip_art_hight.png 11 http://www.cliparthut.com/clip-arts/1230/bare-tree-clip-art-1230990.jpg 12 http://theartmad.com/wp-content/uploads/2015/04/Forest-Clipart-6.png 13 https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/a6/42/7f/ a6427fb30585c0238b62b85309329928.jpg 14 http://albanygacalendar.com/wp-content/uploads/2014/02/Honey-Bee.png 15 http://www.polyvore.com/cgi/img-thing?.out=jpg&size=l&tid=24314099 16 http://www.clipartfort.com/clipart/plog-content/images/animals/pets/birdie1c.png 17 http://l.thumbs.canstockphoto.com/canstock3781347.jpg 18 http://www.zskomenskehofno.cz/upload/uvod/kol%C3%A1k[1].gif

44

9.2 Karel Václav Rais – Cestička k domovu19

Cestička k domovu známě se vine – hezčí je, krásnější než všecky jiné.

Douška a šalvěje kolem ní voní, nikde se nechodí tak jako po ní.

Obrázek 14 Zdroj: http://bit.ly/1PHV9PJ

A kdybych ve světě bůhvíkam zašel, tu cestu k domovu vždycky bych našel.

A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval. (Z křišťálové studánky)

19

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 3. ročník. Brno: Nová škola, 2002, 183 s. ISBN 80-7289-047-6.

45

Úkoly k textu: 1. Kolik slok tvoří báseň? __________________slok Kolik veršů má každá sloka? _____________ veršů Kolik veršů je v celé básni? ______________ veršů 2. Najdi v básni slova, která se rýmují, podtrhni je barevně. Lze najít rým ke každému slovu na konci verše? 3. Nahraď následující slova jinými: vine ___________________ bůhvíkam _______________ 4. Jaké slovo je zkráceno slovem douška? Co toto slovo znamená? _____________________________________________________ Napiš nadřazené slovo ke slovům douška a šalvěj. _____________________________________________________ 5. Co pro tebe znamená slovo domov? Vymysli 5 slov ke slovu domov. _____________________________________________________ _____________________________________________________ 6. Proč je podle básníka cesta k domovu hezčí a krásnější než všecky jiné? 7. Dokresli do obrázku cestičku k domovu.

Obrázek 15 Zdroj: http://bit.ly/1N619zF

46

9.3 Jaroslav Seifert – Pekař20

Když pekař sáhne po čepici, práší se mouka po světnici.

Ráno, raníčko pekař vstává, nakyslý kvásek prohlíží - ten si už večer zadělává, pak vsype mouku do díží.

Však s těstem pohovoří dříve. Nemyslete, to není vtip.

Obrázek 16 Zdroj: http://bit.ly/1I4zyye

Neboť to těsto, to je živé, po dobrém slově kyne líp.

A bochníček je za pár vteřin. Pečivo voní z jeho vrat. Ráno, když lidé lezou z peřin, chodíval teprv pekař spát. (Šel malíř chudě do světa)

20

ZDENĚK VYKOPAL a ILUSTR. JAN KUDLÁČEK. Čítanka: Dodatek k učeb : Pro 3. roč. zákl. šk. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1991. ISBN 80-85298-20-1.

47

Úkoly k textu: 1. Kolik je v básni slok a kolik veršů?

_______________slok _______________veršů

2. Najdi slova, která se rýmují, a podtrhni je barevně. Střídají se v básni dvojice rýmů pravidelně? 3. Popiš práci pekaře. Kdy jeho práce začíná a kdy končí? Najdi důkaz v básni. 4. Ve kterém verši je napsáno, že si pekař povídá s těstem? Proč to dělá? Co mu asi říká? 5. Vysvětli:

těsto je živé bochníček je za pár vteřin lidé lezou z peřin

6. Vypiš slova zdrobnělá. __________________________________ 7. Doplň synonyma. světnice || _______________ díže || _____________________ 8. Najdi v básni dvojici protikladných slov. _____________________________________________________ 9. Napiš alespoň 3 podřazená slova ke slovu pečivo. _____________________________________________________ 10. Líbila by se ti práce pekaře? Čím bys chtěl být jednou ty?

48

9.4 Jan Vodňanský – Kolik je na světě věcí21 Kolik je na světě očí Kolik je na světě snů Kolik se koleček točí Kolik je nocí a dnů

Kolik je na světě moří Kolik je na světě řek Kolik je smutku a hoří Kolik je rozlitých mlék

Kolik je na světě poupat

Obrázek 17 Zdroj: http://bit.ly/1kOFUYJ

Kolik je na světě knih Kolik je jezevčích doupat Kolik je jezevců v nich

Kolik je na světě školek Kolik je na světě škol Kolik je kluků a holek Kolik je šlapacích kol

Toho i toho je mnoho Toho i toho je moc Jediné slunce je jedno A to když zajde – je noc (Šlo povidlo na vandr)

21

BAŤKOVÁ, Božena a Hana MIKULENKOVÁ (ed.). Čítanka pro 3. ročník. Olomouc: Prodos, 1992, 127 s. ISBN 80-85806-24-x.

49

Úkoly k textu: 1.

Kolik je v básni slok a kolik veršů? ________________slok _______________veršů Jedna sloka se od ostatních slok liší. Zkus vysvětlit proč.

2.

Najdi slova, která se rýmují, podtrhni je barevně. Střídají se v básni rýmy pravidelně?

3.

Jaké slovo se opakuje vždy na začátku verše? ________________

4.

Čeho je podle autora na světě hodně? _____________________________________________________ _____________________________________________________ Co je na světě jen jedno? ________________________________

5.

Vypiš z básně dvojice protikladných slov a dvojice synonym. _____________________________________________________ _____________________________________________________

6.

Text zhudebnil Petr Skoumal. Píseň si společně zazpívejte. Která sloka písně není uvedena v napsané ukázce?

Obrázek 18 Zdroj: http://junior.proglas.cz/res/data/167/018507.jpg

50

10 Ukázky z čítanek pro 4. ročník ZŠ U žáků 4. ročníku již dochází k automatizaci čtenářského výkonu. Četba a poslech slouží jako prostředek získávání nových informací. Žáci rozlišují poezii, prózu a drama a dokáží tvořivě pracovat s literárním textem. Učební osnovy zdůrazňují nácvik tichého čtení s porozuměním. Při práci s poezií poznávají píseň, říkadlo, hádanku a báseň (Toman, 2007).

51

10.1 Josef Kainar – Rozpočitadlo22

Krokodýl, krokodýl troje boty prochodil na čtvrté se nezmůže, všude bláto, kaluže, když jde koupit housky, musí chodit bosky, naříká si tuze, jaká je to chůze, svět ho mrzí, v očích má slzy, chytil rýmu, jde pro medicínu,

Obrázek 19 Zdroj: http://bit.ly/1lCvTxK

kdo mu dá na boty? A to budeš zrovna ty! (Nevídáno – neslýcháno)

22

GEBHARTOVÁ, Vladimíra, Jiřina VITVAROVÁ a Zdeněk VYKOPAL. Čítanka pro čtvrtý ročník. 8. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 263, [9] s. Učebnice pro základní školy.

52

Úkoly k textu: 1. Proč autor nazval báseň Rozpočitadlo? 2. Kolik je v básni slok a kolik veršů?

_______________slok ______________veršů

3. Najdi slova, která se rýmují. Podtrhni je barevně. Jak jsou rýmy v básni uspořádány? 4. Opakuje se některé slovo za sebou v jednou verši? Jaké? ___________________________________________________ 5. Krokodýlovi jsou v básni přisuzovány lidské vlastnosti. Co dělá stejně jako lidé? _____________________________________________________ _____________________________________________________ 6. Doplň synonyma. tuze || ________________

medicína || _________________

naříká || ______________

chytil || ____________________

7. Vysvětli výraz „krokodýlí slzy“. 8. Použijte rozpočitadlo ve třídě. Ten, na koho vyjde poslední slabika, najde slovo krokodýl ve slovníku. krokodýl - ____________________________________________

53

10.2 Michal Černík – Vzpomínka na pravěké doby aneb zlatý věk23

Ach, to byl zlatý věk,

Jednou táta řekl: „Dá to ale práci,

když jsem byl ještě pračlověk.

než tu uděláme civilizaci.

Jídelnu, ložnici, kuchyni

Musím vynalézti abecedu,

měli jsme v jeskyni.

železo, kolo, páku, celou vědu.“

Když naši chytili mamuta,

Máma řekla: „Ještě dnes

zpívali vesele utata, utata

hrnce a plotnu měl bys vynalézt,

a pak jsme se pod jedlí

Taky zrcadlo, šaty a střevíce,

svorně přejedli.

Ty potřebuji nejvíce.“

Tatínek nakreslil do skály,

Táta kyjem praštil o pařez,

jak toho mamuta chytali.

až se strachy roztřás les,

Statečný byl můj tatínek,

a mocně zvolal: „Mámo,

i oheň zkrotil na ohýnek.

co se má stát, bude vykonáno!“

Poručil mu: „Hřej a bdi

A tak se začaly dějiny

všechny zimy a noce u lidí.“

naší veliké rodiny.

A ohýnek hřál jak štěně

(Neplašte nám švestky)

poslušně a spokojeně.

Obrázek 20 Zdroj: http://www.terasoft.cz/katalog/pravek2b.jpg 23

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník. 4. vyd. Brno: Nová škola, 2014, 179 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-610-3.

54

Úkoly k textu: 1. Kolik slok je v básni? ___________________slok Mají všechny sloky stejný počet veršů? 2. Podtrhni barevně slova, která se rýmují. Jsou rýmy v básni nějak uspořádány? Jak? 3. Najdi v básni přirovnání a vysvětli jej. ______________________________________________________ 4. Vypiš z básně slovo zdrobnělé i slovo, ze kterého vzniklo. _______________________________________________________ 5. Najdi v básni slova související s pravěkem. ________________________________________________________ 6. Vysvětli slovní spojení – zlatý věk. 7. Co znamená slovo civilizace? Své vysvětlení porovnej s výkladem ve Slovníku cizích slov. 8. Najdi v textu verš, kde má něco neživého vlastnosti živé bytosti. __________________________________________________________ 9.

Vypiš větu rozkazovací. Co je na ní zvláštního? __________________________________________________________

10. Doplň synonyma a protikladná slova. statečný || ___________________

statečný X ________________

mocně || ____________________

vesele X __________________

poručil || ____________________

začaly X __________________

svorně || ____________________

veliké X __________________

zkrotil || ____________________

chytili X __________________

11. Jaký vynález potřeboval táta a jaký máma? táta: _____________________________________________________ máma: ___________________________________________________

55

10.3 Jaroslav Seifert – Robinson Crusoe24

Vzpomínka hezká

Nikdy bych za ni

hlavou se mi míhá:

nechtěl knihu jinou,

jak krásná byla

spal jsem s ní věrně

jedna dětská kniha,

vždycky pod peřinou.

kterou jsem dostal

Žil jsem s ní léta

s mísou cukrlátek;

na ostrově v moři,

Robinson byl to

s Pátkem jsem bloudil

a s ním černý Pátek.

v roklích, na pohoří. (Jaro, sbohem)

Obrázek 21 Zdroj: http://bit.ly/1Oa84bR

24

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník. 4. vyd. Brno: Nová škola, 2014, 179 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-610-3.

56

Úkoly k textu: 1.

Kolik má báseň slok a kolik veršů?

____________________slok ___________________veršů

2.

Podtrhni v básni rýmy barevně. Rýmují se v každé sloce vždy dvojice veršů?

3.

O jaké knize se mluví v básni? Vylušti jméno autora knihy v křížovce. Četl jsi ji?

4. verš, 1. slovo 2. verš, 1. slovo 7. verš, 1. slovo 13. verš, 1. slovo 1. verš, 2. slovo 7. verš, 2. slovo

12. verš, 1. slovo

10. verš, 1. slovo

příjmení básníka

14. verš, 4. slovo

5. verš, 2. slovo Obrázek 22 Zdroj: vlastní

4.

Proč se asi autorovi kniha líbila? O čem kniha je? Odpovědi najdi v básni.

5.

Vysvětli slovo a slovní spojení: cukrlátka vzpomínka hezká hlavou se mi míhá

6.

Proč se spí s knihou pod peřinou?

7.

Najdi verše, ve kterých jsou slova uspořádána neobvykle. Proč takové pořadí slov autor použil?

8.

Máš také svoji oblíbenou knihu? Kde čteš nejraději? 57

10.4 Jiří Žáček – Stanování25

Pomoz mi, bráško, stavět stan, zálesák má mít vlastní střechu. Les cvrliká a ze všech stran je cítit vůně hřibů v mechu.

Musíme najít studánku, ať máme čerstvou vodu k pití. Obrázek 23 Zdroj: http://bit.ly/1PHWfe9

Ohníček hasne ve vánku – škrtej a škrtej, však on chytí!

Až noční stíny vyplavou, neboj se ježků ani sýčka. Spočítej hvězdy nad hlavou, poslouchej, co ti šeptá říčka.

Skoč do snů jako do vody, zapomeň na to, že zem tlačí. Cítíš, jak voní jahody? Ráno tě vzbudí koncert ptačí. (Vrabčí hnízdo)

25

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník. 4. vyd. Brno: Nová škola, 2014, 179 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-610-3.

58

Úkoly k textu: 1. Má báseň stejný počet slok jako veršů v jedné sloce? Kolik to je? _______ Kolik má báseň celkem veršů? _________ 2. Najdi slova, která se rýmují, podtrhni je barevně. Opakují se rýmy pravidelně? 3. Odpovídá obrázek obsahu básně? Vysvětli. 4. Kdo je zálesák? Čím je pro něj stan? _____________________________________________________ _____________________________________________________ 5. Vysvětli 3. a 4. verš. Jak jim rozumíš? 6. Jak popisuje básník přírodu? Co příroda dělá? Vyhledej v básni všechny půvaby, které přináší stanování v přírodě. _____________________________________________________ _____________________________________________________ _____________________________________________________ _____________________________________________________ 7. Najdi verš, ve kterém básník použil přirovnání. Jak tomuto přirovnání rozumíš? _____________________________________________________ 8. Vypiš z básně alespoň 5 slov, která patří ke slovu stanování. ____________________________________________________ _____________________________________________________ 9. Už jsi někdy stanoval ve stanu? Kde nejraději trávíš prázdniny?

59

11 Ukázky z čítanek pro 5. ročník ZŠ Jak uvádí J. Toman (2007), čtení se 5. ročníku zcela automatizuje, dětští čtenáři se při něm soustřeďují na obsah, na významové jádro sdělení, čtou výrazně s prvky uměleckého přednesu. Snaží se pochopit smyslu textu, umí rozlišovat podstatné od nepodstatného. Zdokonalují také svoje interpretační dovednosti. Žáci se učí odlišovat skutečné umělecké hodnoty od literárního braku. Orientují se v nabídce dětské literatury. Hovoří souvisle o přečteném textu, vyjadřují svoje názory a pocity. V 5. ročníku již znají pojmy lyrika, báseň s dějem, přirovnání, zosobnění, básnický přívlastek.

60

11.1 Dušan Radovič – Tma26 Ve tmě si povídají stromy a ožívají stíny a katě lezou ze židlí na skříně plné povidlí a tropí skotačiny. Velí jim vypínač. Když řekne „cvak“ - není už slyšet nic ani onak ani tak. Všechno se uklidní, všechno se ztiší, kromě deště a myší. (Ostrov, kde rostou housle, přel. Josef Brukner)

Obrázek 24 Zdroj: http://nd02.jxs.cz/991/841/479f833eea_59498606_o2.jpg

26

ŠRUT, Pavel a Barbara LUKEŠOVÁ. Čítanka 5 pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: Scientia, pedagogické nakladatelství, 1998, 270 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7183-129-8.

61

Úkoly k textu: 1.

Proč jsou v básni bílá písmena v černém poli?

2.

Kolik má báseň slok? ______________ Kolik má veršů? ________________

3.

Vypiš slova, která se rýmují. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

4.

Najdi v textu zosobnění, tj. místa, kde básník neživým předmětům a rostlinám přisuzuje vlastnosti lidí. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

5.

Co znamená „tropit skotačiny“ a „katě“? Totéž řekni jinak. ______________________________________________________________

6.

Jak to, že věcem ve tmě velí vypínač?

7.

Najdi v básni místo, kdy končí tma a něco se změní. Co se stalo? Co se změnilo? Co naopak zůstalo stejné?

8.

Napiš protikladné slovo ke slovu tma. ________________________________

9.

Zkus si představit, co všechno ožívá ve tvém pokoji, když zhasneš. Uveď příklady. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

10. Popiš své pocity ve tmě. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

62

11.2 Jiří Havel – Jak sportujeme27

Přemek plave v gramatice, Dana bruslí při matice, Tomáš zase u tabule schytá skoro všechny kule. Eliška si ráda šplhne, když to nejde, rychle zdrhne, její sestra Kateřina je přece jen trochu jiná, což vám každý dosvědčí – skáče druhým do řečí.

Obrázek 25 Zdroj: http://bit.ly/1Om0J7b

Jak je vidět, sport nás baví, je to vzácný dar, který vždycky slouží zdraví. Takže, sportu zdar! (Ať se mračí jenom mrak)

27

PECHOVÁ, Drahoslava a Zuzana ŽITNÁ. Čítanka pro 5. ročník základní školy. 1. Úvaly: Jinan, 1994.

63

Úkoly k textu: 1. Kolik má báseň slok a kolik veršů? _____________________________ 2. Podtrhni barevně slova, která se rýmují. Opakují se rýmy v celé básni pravidelně? 3. Přečti si báseň pozorně ještě jednou. Má báseň kromě rýmu také rytmus, tzn. pravidelné uspořádání slovních přízvuků? 4. Která slova považuješ ve verších za významově nejdůležitější? 5. Vypiš slovesa, kterými je vyjádřeno, jak děti sportují. Jaké sporty jsou těmito slovesy zastoupeny? Má básník na mysli skutečné sporty? Vysvětli. __________________________________________________________ __________________________________________________________ 6. Vypiš hovorová slova. _______________________________________ 7. Vyjádři jinými slovy: plave v gramatice ___________________________________________ bruslí při matice ____________________________________________ schytá skoro všechny kule ____________________________________ 8. Učí se děti dobře nebo špatně? Vysvětli. 9. Jak rozumíš druhé sloce? Baví děti sport? 10. Jak jinak by se dalo ve škole sportovat?

64

11.3 Jiří Suchý – Píseň o Praze28

Mám jednu touhu strašnou

Už aby tady byla

Přeju si potají

Ta Praha věžatá

Uvidět bránu Prašnou

Mám v kapse čtyři kila

A svézt se tramvají

To bude outrata

I když mě zmůže spánek

Koupím si v Domě

Po denní námaze

módy

Já ve snu jako vánek

Papuče pro doma

Si vanu po Praze

A budu zpívat ódy Na tebe Praho má.

Já neznám ani Michli

(Růže růžová)

A neznám Hradčany Mám s sebou ale bichli V tý je to napsaný Kde najdu bránu Prašnou A kde zní zvonků hlas A kde se potkám s kašnou A kde je kino Čas

Obrázek 26 Zdroj: http://bit.ly/1SSIV4B

28

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 204 s. ISBN 80-7289-060-3.

65

Úkoly k textu: 1.

Kolik má báseň slok? ________________________ Kolik je v každé sloce veršů? __________________

2.

Najdi v básni rýmy, podtrhni je barevně. Opakují se rýmy pravidelně?

3.

Vyhledej v básničce názvy pražských pamětihodností a názvy pražských čtvrtí. Některé najdi na mapě. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

4.

Najdi v básni všechna nespisovná slova a nahraď je slovy spisovnými. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

5.

Co básníkovi pomáhá v orientaci po Praze? ___________________________

6.

Kde leží hlavní město České republiky? V které části naší vlasti, v kterém kraji? ______________________________________________________________ Kolik se říká, že má Praha věží? ____________________________________

7.

Kde je v Praze zvonkohra, kde „zní zvonků hlas“?

8.

Vysvětli větu „Mám v kapse čtyři kila“. _______________________________

9.

Najdi v básni místa, ve kterých jsou slova za sebou řazena neobvykle. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

10.

Jak rozumíš pojmu óda?

11.

Poznáš pražskou pamětihodnost na obrázku? _________________________

66

11.4 Alois Mikulka – Květiny29

Čekanka u cesty čeká.

Svlačec se prý pořád svléká.

Leknín se zas sucha leká.

Mlíčí není vůbec z mléka.

Pomněnka se připomíná.

Zvonek nechce zazvonit

Zimostrázu není zima.

a petrklíč nemá byt.

Divizna se tuze diví,

Pivoňka? Ta pivo hledá.

že libeček se všem líbí.

Hřebíček se zatlouct nedá.

Brambořík brambory nemá.

Hadinec – to není had.

Sněženka je sněhu žena.

Macešku neslyšet lhát.

Slunečnice nechce svítit

Jitrocel je ranní pusa,

a koniklec koně chytit.

co jí dala huse husa.

Tulipán je cizí pán.

Květiny jsou pěkná cháska.

Kaktus starý veterán.

Nejhezčí je – sedmikráska. (Mateřídouška)

Obrázek 27 Zdroj: http://rexik.zoznam.sk/images/sk/omalovanky/Kvietky.jpg

29

JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 204 s. ISBN 80-7289-060-3.

67

Úkoly k textu: 1. Kolik je v básni slok? ________________________________ Kolik má každá sloka veršů? __________________________ 2. Vyhledej v básni rýmy, podtrhni je barevně. Opakují se rýmy pravidelně? 3. Kolik názvů květin je v básni? ______________ 4. Které květiny uvedené v básničce pěstují zahrádkáři na zahrádce? __________________________________________________________ 5. Vysvětli slovo „cháska“. ______________________________________ 6. Která květina je podle básníka nejhezčí? _________________________ Která květina se ti líbí nejvíc? Zdůvodni proč. __________________________________________________________ 7. K obrázkům přiřaď názvy květin z básně. 30 31 32 33 34 35 36 37

_______________ _______________ _________________ ______________

_____________ ______________ _________________ _______________

30

http://images.clipartlogo.com/files/images/39/395104/outline-cactus-cartoon-free-plant-fennsaguaro-cacus-desert-cacti-catus-sahuaro-cacto_f.jpg 31 http://www.nasaja.cz/foto_male/petrklic.jpg 32 http://images.clipartlogo.com/files/images/82/82295/kuvshinka-a-water-flower-2_t.jpg 33 http://www.reiki-cz.com/herba/obrazky/pivonka.jpg 34 http://images.clipartlogo.com/files/ss/thumb/572/57270022/ vector-drawing-sprig-of_small.jpg 35 http://program.autiste.cz/images/aplikace/prirodoveda/rostliny/kvetiny/350x350/tulipan.png 36 http://program.autiste.cz/images/aplikace/prirodoveda/rostliny/kvetiny/350x350/ slunecnice.png 37 http://www.kvetomluva.cz/flowers/maceska.jpg

68

8. Vypiš názvy květin, ke kterým chybí obrázek. __________________________________________________________ __________________________________________________________ 9. Proč asi přirovnává básník jitrocel k ranní puse? 10. Zkus napsat podobné dvojverší o jiné květině. __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________

69

Závěr Ve své závěrečné práci jsem se věnovala básnické tvorbě v hodinách čtení a literární výchovy na 1. stupni ZŠ. V teoretické části jsem se nejdříve zmínila o základních dovednostech žáků rozvíjených v hodinách čtení a literární výchovy. Dále jsem na základě dostupné odborné a metodické literatury popsala výstavbu básně a rozebrala jednotlivé básnické prostředky a rýmová schémata. Další kapitoly se dotkly zvláštností poezie a triviality a kýče v dětské poezii. Snažila jsem se o ucelený pohled na danou problematiku. Souhlasím s tím, že své nezastupitelné místo v současné poezii pro děti má dětský veršovaný folklor, zejména říkadla, hádanky, rozpočitadla, škádlivky a jazykolamy. Ze své dlouholeté pedagogické praxe však mohu potvrdit, že rozborům básní je při hodinách čtení a literární výchovy věnováno málo času. Přínos mé práce spočívá v možnosti zařazení práce s již vytvořenými pracovními listy do vyučování. Tyto listy by měly přípravu učitelů na vyučování usnadnit. Podařilo se mi shromáždit čítanky různých nakladatelství a vybrat z nich básně vhodné pro rozbor. Chtěla jsem, aby všechny vybrané ukázky žáky i vyučující oslovily, nenudily je a byly něčím zajímavé. Velký přínos spatřuji i v mezipředmětových vztazích. V rámci pracovních listů došlo k prolnutí učiva českého jazyka a literatury s matematikou, prvoukou, hudební výchovou a výtvarnou výchovou. Práci jsem doplnila přílohami s některými vypracovanými pracovními listy. Tyto pracovní listy jsem při hodinách čtení sama odučila a ukázalo se, že svůj účel splnily. Žáky rozbory básní bavily, listy vyplňovali rádi a všem úkolům rozuměli. Mnohdy si ani neuvědomovali, že mají před sebou básnický text, kterého se zpočátku obávali. Některé pracovní listy využily při vyučování i mé kolegyně a potvrdily mi, že jim připravené listy usnadnily přípravu na vyučování a inspirovaly je k další podobné práci s básní. Myslím si, že stanovené cíle mé závěrečné práce byly naplněny. Žáky práce s básní zaujala a věřím, že si je básnická tvorba získala a probudila v nich zájem o poezii. 70

Použitá literatura Odborná literatura JEŘÁBEK, Jaroslav. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005, 126, 92 s. ISBN 80-87000-02-1. KŘIVÁNEK, Vladimír a Helena KUPCOVÁ. Malý slovník literárních pojmů a autorů: texty k literární výchově pro 6. - 9. ročník ZŠ a nižší třídy gymnázia. 2. vydání. Praha: Scientia, 1996. ISBN 80-7183-058-5. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Fraus slovník literárních pojmů, aneb, Co se skrývá za slovy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2006, 159 s. ISBN 80-7238-620-4. MARTINKOVÁ, Věra. Teorie literatury 1: učebnice pro 1. - 4. ročník středních škol. 2. dopl. vyd. Praha: Trizonia, 1995, 40 s. ISBN 80-85573-55-5. MARTINKOVÁ, Věra. Teorie literatury netradičně: učebnice pro střední školy, pro občanské školy a 6. - 9. ročník ZŠ. 1. vyd. Praha: Trizonia, 1995, 343 s. ISBN 80-8557361-x. PROKOP, Vladimír. Teorie literatury, aneb, Několik praktických slovníčků literárních pojmů. 1. vyd. Sokolov: O.K.-Soft, 2005, 73 s. TOMAN, Jaroslav. Didaktika čtení a primární literární výchovy. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, 116 s. ISBN 978-807394-038-6. TOMAN, Jaroslav. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti: (tvorba, recepce, reflexe). České Budějovice: Vlastimil Johanus, 2008, 271 s. ISBN 978-80904247-2-2. TOMAN, Jaroslav. Trivialita a kýč v literatuře pro děti a mládež. Brno: CERM, 2000, 22 s. ITEM. ISBN 80-7204-140-1. Čítanky a metodické příručky BAŤKOVÁ, Božena (ed.) a Hana MIKULENKOVÁ (ed.). Čítanka pro 2. ročník. Olomouc: Prodos, 1992, 127 s. ISBN 80-85806-23-1.

71

BAŤKOVÁ, Božena a Hana MIKULENKOVÁ (ed.). Čítanka pro 3. ročník. Olomouc: Prodos, 1992, 127 s. ISBN 80-85806-24-x. HEZINOVÁ, Jitka, Hana DOSKOČILOVÁ a Jaroslav PROVAZNÍK. Čítanka 3: pro třetí ročník základní školy. 4. vyd. Praha: Scientia, 2002, 382 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7183-274-x. GEBHARTOVÁ, Vladimíra, Jiřina VITVAROVÁ a Zdeněk VYKOPAL. Čítanka pro čtvrtý ročník. 8. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 263, [9] s. Učebnice pro základní školy. GROLICHOVÁ, Sylvie a Jitka HALASOVÁ (ed.). Čítanka: pro 2. ročník základní školy. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 143 s. ISBN 80-86285-74-x. JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 3. ročník. Brno: Nová škola, 2002, 183 s. ISBN 807289-047-6. JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník. 4. vyd. Brno: Nová škola, 2014, 179 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-610-3. JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2004, 204 s. ISBN 807289-060-3. MIKULENKOVÁ, Hana a Radek MALÝ. Čítanka 2. Olomouc: Prodos, 2004, 127 s. Modrá řada. ISBN 80-7230-119-5. NOVÁKOVÁ, Zuzana. Čítanka 2: [pro druhý ročník základních a obecných škol]. Vyd. 1. Všeň: Alter, 1995, 159 s. ISBN 80-900374-6-1. PECHOVÁ, Drahoslava a Zuzana ŽITNÁ. Čítanka pro 5. ročník základní školy. 1. Úvaly: Jinan, 1994. ŠRUT, Pavel a Barbara LUKEŠOVÁ. Čítanka 5 pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: Scientia, pedagogické nakladatelství, 1998, 270 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7183-129-8. TOMAN, Jaroslav. Metodická příručka k čítankám pro 2. - 5. ročník základní školy. Praha: Fortuna, 2000, 111 s. ISBN 80-7168-682-4. VYKOPAL, Zdeněk. Čítanka pro 2. ročník základní školy. Vyd. 1. V Praze: Fortuna, 1991, 44 s. ISBN 80-85298-19-8.

72

Básnické sbírky KOPECKÁ, Zuzana. Básničky od srdíčka. Brno: Schneider, 1992, [82] s. ISBN 80900349-9-3.

73

Seznam příloh Příloha 1 Pracovní list pro 2. ročník – Kámen v botě - rýmy Příloha 2 Pracovní list pro 2. ročník - Kámen v botě - úkoly k textu Příloha 3 Pracovní list pro 3. ročník - Co všechno musí udělat jaro - rýmy Příloha 4 Pracovní list pro 3. ročník - Co všechno musí udělat jaro - úkoly k textu Příloha 5 Pracovní list pro 4. ročník – Stanování - rýmy Příloha 6 Pracovní list pro 4. ročník – Stanování - úkoly k textu Příloha 7 Pracovní list pro 5. ročník - Tma - úkoly k textu

74

Příloha 1 Pracovní list pro 2. ročník – Kámen v botě - rýmy

Příloha 2 Pracovní list pro 2. ročník - Kámen v botě - úkoly k textu

Příloha 3 Pracovní list pro 3. ročník - Co všechno musí udělat jaro - rýmy

Příloha 4 Pracovní list pro 3. ročník - Co všechno musí udělat jaro - úkoly k textu

Příloha 5 Pracovní list pro 4. ročník – Stanování - rýmy

Příloha 6 Pracovní list pro 4. ročník – Stanování - úkoly k textu

Příloha 7 Pracovní list pro 5. ročník - Tma - úkoly k textu