Bažantnice. V tomto èísle. ! Rozhovor se zást. øeditele. ! Strava v jídelnì (fakta) ! Uèení - anketa. ! Teorie blbosti. ! Turecko, jaká je to zemì?

!

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

èasopis tøineckého gymnázia

Bažantnice

Dne 12. prosince 1998 se v aule tøineckého gymnázia konala bažantnice. Tato akce nemìla se zvíøaty nic spoleèného (i když nìkteøí jedinci ...). Ve zkratce øeèeno šlo pouze o jakousi formalitu uvítání našich nových, malých, nezkušených studentù zvaných podle tradice - bažantù. Akce se ale nakonec zvrhla ve vzpomínky na loòské a letošní maturanty, kterých tam nakonec bylo více, než chudáèkù bažantù. To jsem se ale odklonil od tématu ... Bažantnice probíhala následovnì. Co bylo na zaèátku vám tady nepovím, protože jsem pøišel až na soutìže, které se zdály dosti nevydaøené. To ale vùbec nevadí vzhledem k tomu, že bažantnice skoro nebyla (nebýt obìtavé práce 6.C – poøadatelù). Po soutìži pustil pan profesor Marcel Gibiec, který mìl na starosti zvuk, svìtelné efekty, nìjakou hudbu a vìtšina zaèala tancovat. V osm hodin nastoupila na pódium skupina, na kterou se vìtšina z nás tìšila – byla to skupina TOMBOUCTOU skládající se z èásti studenty našeho ústavu. Davy šílely pøi poslechu skupiny, kterou nìkteøí slyšeli poprvé. Menší vìtšina zúèastnìných byla na taneèní ploše a skandovala (zbytek sedìl). Mìli jsme tu èest si poslechnout nìkolik písnièek z jejich vlastní tvorby - napø. remake megahitu “Máma” od Luneticu. Myslím si, že se bažantnice mimoøádnì vydaøila. A jsem rád, že na gymnáziu vznikla tak skvìlá skupina, jakou TOMBOUCTOU zajisté je.

HCA

leden 1999

3. èíslo

www.EXTRAVÝZVA.cz Dramaturgie Èeské televize pøichází od nového roku s nabídkou programù pro mládež. každé úterý od 17.00 hod na ÈT 1 se v netradièních, strachovì – adrenalinových disciplínách, utkají dvì ètyøèlenná družstva støedních škol. Již v prvním vydání, které bude zahájeno pøímým pøenosem z Kavèích hor, mùžete uvidìt reprezentaci našeho mìsta – družstvo tøineckého gymnázia. Pod záštitou starosty mìsta Ing. Igora Petrova a s pomocí Tøineckých železáren a.s. jsme mohli absolvovat nejen velmi netradièní disciplíny, ale zároveò se podrobnì seznámit s prací televizních štábù. Prozrazovat nìco bližšího není tøeba. Vìøím, že všichni zvìdaví najdou èas a v úterý 5. 1. 1999 usednou v 17.00 k televizním obrazovkám. Soutìž by mìla mít pokraèování na síti Internetu (proto ten název), takže se do ní budou moci zapojit i další soutìžící.

V.L.

Taneèní – R.I.P.

Jak jste si jistì všichni všimli, skonèil nám základní kurs taneèních. Pro nìkoho je to vysvobození, pro jiného ztráta. Podívejme se, jak jsme se na taneèní dívali v prùbìhu èasu. První zmínka o našich taneèních se objevuje na pøelomu let 97 – 98. Tenkrát, už ani nevím pøi jaké pøíležitosti, jsem na to zavedl øeè s jednou kamarádkou. Zde je tedy úryvek našeho rozhovoru: „… a co ty? Už mᚠpartnerku?” „Já? Z., vždy je leden. Do taneèních èasu dost, nemyslíš? - Ty snad už mᚠpartnera?” „No, mám …” Tento fakt mì naprosto šokoval. Taneèní zaèínaly nìkdy na zaèátku pøíštího školního roku a moje dobrá kamarádka se mì v lednu ptá, jestli už mám partnerku. Další rozhovor o taneèních probìhl mezi námi TRAPASNÍKY nìkdy kolem dubna. Navrhoval jsem, abychom se jako správní extrémisti nezatì-

žovali takovýmito problémy a nechali to probìhnout pøírodní cestou, tzn. vybrat si partnerky na první lekci. Bohužel, nᚠdrahý vùdce už v té dobì mìl partnerku domluvenou, a tak nám to zcela zkazil. Moc se toho ovšem nezmìnilo. Do konce roku jsme už o tom nemluvili. Pak pøišel ètvrák. Plán byl jednoduchý. Na turisáku si nìjakou fešandu urèitì seženu. No, ne že by jich tam bylo málo, to ne, ale nìjak jsem se k tomu nedostal. A taneèní se blížily. Objevily se nepøíjemné pøedstavy, že na mì zbude nìjaká „hydra”. Ovšem nestalo se byl jsem zachránìn. Kým? Mou dlouholetou kamarádkou ze základky. A potom už to pøišlo. První lekce. Oblek, kravata, rozechvìní, nervozita. Nakonec to však všechno dopadlo nadmíru dobøe. Poèáteèní strach se zmìnil v euforii. Tanec – to je prostì nìco skvìlého. Na konci první lekce

V tomto èísle !

Rozhovor se zást. øeditele

!

Strava v jídelnì (fakta)

! Uèení - anketa !

Teorie blbosti

!

Královna Rùží

!

Turecko, jaká je to zemì?

!

Sportovní akce

jsem se už nemohl doèkat lekce další. Tak to šlo až do „pulkolony”. Tam se opìt nìjaká ta nervozita objevila. Ale i tam postupnì opadla. Pamatuji si, že když jsem došel z „pulky” domù, ještì tak do dvou v noci mi srdce pumpovalo na plné pecky. Tanec – to je prostì to pravé oøechové. Tak to šlo poøád. Èím více se blížil konec, tím více jsem býval smutný. Co budu dìlat až to všechno skonèí? Kde se tady dají tanèit klasické spoleèenské tance? No, pøece na plesech! A tak, když už taneèní skonèily, nezbývá nic jiného než se tìšit na plesovou sezónu. Taky jsem pøišel na to, èím budu až budu velký – budu lvem salónù.

Flash Gordon

Tento èasopis vychází každý mìsíc Dáváme prostor všemu a všem

Strana 2

O uèení

Na svìtì je jen jedna èinnost, kterou prostì „žeru” víc než cokoliv jiného. Samozøejmì, všichni tušíte správnì, je to uèení a pøíprava do školy. V poslední dobì zjišuji, že už bez toho prostì nemohu být, že už to potøebuji k životu. Ano, pøiznávám se, jsem závislý na uèení, ale nestydím se za to, právì naopak, jsem na to nesmírnì pyšný, protože uèení je ta nejlepší, nejzábavnìjší a nejužiteènìjší èinnost èlovìka, která vùbec existuje. Své pøípravì na vyuèování podøizuji úplnì všechno, poèínaje rùzných zájmù a koníèkù, pøes komunikaci se svým okolním prostøedím, až po pøekonávání základních, primárních potøeb èlovìka a nedìlá mi to žádné problémy. Pøi takovém uèení se dají prožít neuvìøitelnì vzrušující pøíhody. Tak napøíklad jednou, ale to už bylo opravdu dávno jsem zažil nìco neuvìøitelného. Pøedstavte si, jednou si takhle listuji svou nejoblíbenìjší knihou, kterou je bezesporu dvaceti osmi dílný Ottùv slovník nauèný a v tom se to stalo, náhle se mi zrak zamlžil nad tou spoustou písmen

PROSTOR

Anketa - uèení(odpovídalo 80 studentù) a pak už si jen pamatuji jak jsem se praštil hlavou o svùj dvaceti osmi dílný Ottùv slovník nauèný. Hned jsem se s touto pøíhodou musel svìøit svému studijnímu deníèku, který si vedu již od základní školy a zapisuji si do nìho takovéto podobné vskutku povedené pøíhody. Velmi rád se s vámi podìlím o nìkolik zásad, kterými se já øídím pøi své pøípravì do školy. Doufám, že si vezmete ponauèení. Hned po skonèení vyuèování upalujte domù, tam se s nikým zdlouhavì nevybavujte a hned zasednìte k sešitùm a uèebnicím. Po krátkém ohmatání ihned zaènìte se studiem a dùkladnì se pøipravujte alespoò na týden dopøedu. Neuškodí, pokud si nastudujete i látku, kterou jste ještì ve škole neprobírali. Toto provádìjte až do pozdních noèních hodin, dokud sami neusnete nad stolem. No a to je celé. Ale už dost bylo srandy a teï vážnì. Já se øídím heslem: „Neuè se, život tì nauèí”.

Uèíš se rád? ano (18), ne (51), nìkdy (9), podle toho co (2) Uèíš se každý den? ano (37), ne (43) Kde se nejradìji uèíš? v pokoji(34), na posteli(19), u stolu(8), na WC(4), pøi rádiu(3), ve škole(3), u televize(2), na zemi(2), nikde(2), kde je ticho a klid(1), kde je teplo(1), ve  vesmíru(1) Jak dlouho se dennì prùmìrnì uèíš? 15 min a ménì(8), pod 1 hod(15), 1 hod a více(33), 2 hod a více(11), 3 hod a více(2), 4 hod a více(5), 10 hod a více(3), 24 hod a více(2), jak kdy(1) Uèíš se taky o pøestávce a v jiných hodinách? ano(44), ne(12), jen o pøest.(4), nìkdy(20) Mᚠradìji písemky nebo zkoušení? písemky(46), zkoušení(27), ani jedno(5), oboje(2) Spoléhᚠpøi písemce na své znalosti nebo na taháky? na znalosti(55), na taháky(5), jak kdy(5), na oboje(15)

OPBM

Stravování ve školní jídelnì (fakta)

Dìkuji za prostor v PROSTORU k podrobnìjšímu nahlédnutí do problematiky školního stravování. Anketa studentù a její vyhodnocení se závìry obsaženými v èísle 2, na stranì 2, v posledním odstavci, údajnì nedopadla pro dospìlé dobøe. Pokud by ale autoøi znali všechny podmínky školního stravování, urèitì by koneèný výsledek nebyl až tak jednoznaèný. Zrušením dotace na jedno jídlo stoupla cena stravenky na 18,-Kè u mladších a 19,-Kè u starších studentù. Cizí strávníci, t.j. zejména dùchodci, platí za jeden obìd 31,- Kè. Režijní náklady na jedno jídlo èinily v minulém roce 10,20 Kè. Režijní náklady zahrnují vodné, stoèné, el. proud, plyn, apod. Stálá cena stravenek vùbec nebere ohled na mìnící se ceny základních surovin – potravin. Vedoucí jídelny zodpovídá kromì jiného za dodržování spotøebního koše -pomìrného zastoupení urèitého

Názory

druhu potravin. Mìsíènì tedy vykazuje spotøebu tìchto druhù potravin: maso, ryby, mléko tekuté, mléèné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory, luštìniny. Z uvedeného jasnì vyplývá, že oblíbená „èína” nemùže být každý den. Pro pøedstavu uvádíme normovanou spotøebu na jednoho strávníka za 20 pracovních dnù (pouze obìd). Maso + mastné výrobky, vèetnì drùbeže - 1,50 kg, ryby – 0,2 kg, mléko tekuté – 1,8 l, mléèné výrobky – 0,20 kg, tuky volné (oleje, máslo, margaríny) – 0,30 kg, cukr volný – 0,30 kg, zelenina – 1,95 kg, ovoce – 1,75 kg, brambory – 3,35 kg, luštìniny 0,20 kg. Mít „èínu” každý den nejde ani z finanèních dùvodù. Denní prùmìr, cena za provaøené potraviny, èiní 7 500,- Kè. Nejdražší jídla pøesáhnou i èástku 10 000,- Kè. Patøí k nim tøeba oblíbené kuøe nebo roštìná. Každý pak snad

pochopí, že další jídlo mùže být pouze ménì finanènì nároèné. Kupodivu nejsou nejlevnìjší jídla sladká, ale guláše. Nejlevnìjší pøílohou jsou knedlíky. Není povinností žádného školního stravovacího provozu vaøit výbìr jídel. Je to naopak dobrá vùle našich pracovnic, která není nijak ohodnocena. V kuchyni zamìstnáváme pracovnice podle výkonu, tedy podle poètu skuteènì uvaøených obìdù, na jednu pracovnici pøipadá 64 obìdù vèetnì pøípravy a úklidu. Pokud je k obìdu maso musí zaèínat s jeho pøípravou již v 5.00 hod ráno. Peníze, které mnozí studenti dostávají na stravenky konèí èasto úplnì jinde, jsou jedním z ménì sledovaných pøíjmù „vìènì chudých” studentù. Školní stravování považuji za jednu z velkých vymožeností. Pro mnohé znamená jediné teplé jídlo za den. Nikde jinde bychom se za takovou cenu nenajedli. Položka za stravování spolkne

Do kterého pøedmìtu se uèíš nejménì? TV(29), ÈJ(16), ZSV(10), NJ(7), IVT(6), M(5), AJ(3), HV(2), D(1), VV(1) Do kterého nejvíce? Bi(54), M(18), CH(2), NJ(1), D(1), LJ(1), AJ(1), TV(1), do všech(1) Do kterého pøedmìtu se uèíš nejradìji? D(19), Bi(12), TV(8), ZSV(6), M(6), IVT(6), AJ(5), Z(4), ÈJ(2), Vv(2), NJ(1), HV(1), Fy(1), LJ(1), do žádného(4), nevím(2) Do kterého pøedmìtu se uèíš nerad? M(23), Bi(17), CH(9), Z(7), D(5), TV(4), NJ(3), Fy(3), LJ(2) ZSV(1), Hv(1), ÈJ(1), nevím(2), do všech(2) Který je tvùj nejoblíbenìjší p øe dmì t? TV(21), D(15), Bi(11), Vv(10), IVT(5), HV(4), AJ(3), ÈJ(2), M(2), ZSV(1), Z(1), CH(1), žádný(2), všechny(2) Který pøedmìt nesnášíš? M(25), Bi(13), CH(11), TV(8), D(5), Vv(3), Z(3), LJ(3), Fy(2), Z(1), ÈJ(1), IVT(1), ani jeden(1), všechny(3)

Elen

znaènou èást rodinných rozpoètù a tak bych byl rád, kdybychom si pøipraveného jídla vážili, dokázali vždy podìkovat tìm, kteøí nám je pøipravili. I kulturu stolování si mùžeme lépe ohlídat. Každý by mìl jíst tak, aby se na jeho místo mohl pozdìji klidnì posadit i nìkdo jiný. Podle námi zjištìných údajù se ve školní jídelnì pravidelnì stravuje ze 615 studentù 281 student, obèas služeb školní jídelny využívá 62 studentù a 272 se nestravuje vùbec. Jako dùvod nestravování udávají pøipravené jídlo doma, kolize rozvrhu s odjezdy autobusù apod. Vìøím, že tento pøíspìvek poskytuje hlubší náhled do problémù školního stravování, pøispìje k lepšímu pochopení souèasného stavu a snad i pøiláká další strávníky.

øeditel školy

Redakèní strana

Slovo šéfredaktora

PROSTOR

Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi! Je tady nový rok a taky tøetí èíslo našeho a hlavnì vašeho èasopisu. S tímto èíslem pøicházíme s prosbou o zodpovìzení ankety, která je na této stránce, a díky které mùžeme udìlat èasopis pro vás lepším. Èím více bude lidí, kteøí na tento dotazník odpoví, tím bude i vìtší náklad(více výtiskù) tohoto èasopisu. Záleží pouze na vás ètenáøích. Vše se dozvíte ještì na této stránce. V tomto èísle zabírají èlánky s úvahovou tématikou vìtší množství Prostoru a doufám, že budou pro vás pøínosem. Pøeji zajímavý a úspìšný nový rok

Kamil Mrázek

Anketa èasopisu Prostor Abychom vìdìli o èem chcete èíst a jakou formou pøipravili jsme pro vás šest otázek. Prosíme vás o jejich zodpovìzení a to na papíøe, kde bude èíslo otázky, odpovìï a v záhlaví jméno a tøída. Jména nebudou zveøejnìna slouží pouze k potvrzení pravosti ankety. Èím více bude lidí, kteøí odpovìdìli na tuto anketu, tím vìtší bude náklad(více výtiskù) našeho èasopisu. Pøedem vám dìkujeme za jejich zodpovìzení. 1. Líbí se vám tento èasopis? 2. Napište poøadí zajímavosti z následujícího výètu èlánkù a rubrik v našem èasopise? Vìdomosti profesorù, Exotické zemì, Z dokumentù Z.I.A. aneb pøísnì tajné, rozhovory s profesory, básnièky, ankety, výroky slavných, kvíz, inzerce 3. O èem se chcete dozvídat v tomto èasopise? 4. Která z oblastí vás zaujme v èasopisech (napište v poøadí od nejlepší po nejhorší)? Zprávy, Názory, Rozhovory, Komentáøe, Reportáže, Zajímavosti, Kultura, Zábava, Sport 5. Co byste pøidali nebo naopak nedávali do èasopisu? 6. Chtìli byste v našem èasopise mít soutìže? Papír na který jste odpovídali pøedejte Kamilu Mrázkovi ze 4.B

http://members.xoom.com/sketa èasopis nezávislých novináøù

Bezplatná inzerce

Ó, jak krásné, vìdìt jednu vìc, nebo dokonce dvì. (Moliére)

Šéfredaktor Kamil Mrázek

Redaktoøi

Jan Nieboras Jana Štìpánková Filip Malík, 4.A Lenka Brudná Natálie Bialoòová Sháním pánský levý papuè, èíslo 9. Jiøí Bobek, 4.A Zdenìk Verner Roman Korzec Prodám vlasy, rok výroby 1982. Ve Jan Chrastina 100% stavu. Pøi rychlém jednání Milan Orálek 50% sleva. Dále zuby rok výroby ´84, ´86, ´91 (možná i prosinec 98). Marie Drongová Igor Nikolov, 4.A Kateøina Bujdošová Petr Šèigel Prodám nepojízdný invalidní vozík. Zn.: Nevhodný dárek.

Prodám starší dioptrické brýle. Zn.: Nutno zkusit.

Jiøí Bobek, 4.A Koupím èeskou poèítaèovou hru „Stíny nad Rivou”. Cena do 600,- Kè.

Filip Malík, 4.A

Korektoøi

Natálie Pozdíšková Táòa Køenková

Grafická úprava Kamil Mrázek

Najdu tì? Jsem ètvrák atletické postavy. Záliby: zvíøata, pøíroda, táborové ohnì. Zn.: Už dost samoty!

3. èíslo vyšlo dne 5. ledna 1999, Sekula , 4.A vychází každý mìsíc, uzávìrka dalšího èísla: 25. ledna 1999

Sháníte nìjakou vìc, chcete nìco prodat nebo vymìnit. Je tu pro vás bezplatná inzerce. Inzeráty pøijímá Jan Chrastina (IV.B)

„Prostor“ také ve školní knihovnì Pøedstavte si to ticho, kdyby lidé øíkali jen to, co vìdí. (K. Èapek)

Strana 3

Nešastný ten, jehož moudrost nikomu neprospìje. (Walther)

ètvrté èíslo vyjde: 2. února 1999 V pøíštím èísle:

! Rozhovor s profesorem Ing. Ivo Kantorem ! Tipy ! Anketa ! nechte se pøekvapit...

Pokud chcete pøispìt svým názorem, myšlenkou, návrhem, èlánkem, tak neváhejte. Dáváme prostor všem a všemu. Pøipomínky nebo návrhy k èasopisu sdìlte nìkterému z èlenù redakce.

Strana 4

PROSTOR

Rozhovory, zajímavosti

Rozhovor se zástupkyní øeditele Mgr. Vilmou Sikorovou

Zdravit èi nezdravit

Jako každý mìsíc i tento jsme položili pár otázek jednomu z profesorù této školy. Tento mìsíc to je paní zástupkynì øeditele Mgr. Vilma Sikorová.

Dobrý den. Možná , že se vám bude zdát takovýto zaèátek úvahy ponìkud zvláštní, ale právì Dobrý den je to, o èem bych chtìl nìco napsat, protože na jeho význam se (alespoò podle mého názoru) mnohdy zapomíná. Co to vlastnì Dobrý den je? Vzdìlanec by øekl, že je to automatizovaný výraz a mnoho dalších údajù, mì ale bude staèit, když si zapamatujete, že je to pozdrav. Skládá se ze dvou slov: dobrý a den. Obzvl᚝ bych vyzdvihl slovo dobrý. Dobrý hraje v pozdravu hlavní roli a právem nìkteøí lidé místo slova den zopakují dobrý. Na pozdrav dobrý den nám pak odpoví Dobrý, dobrý. Tìchto lidí bychom si mìli vážit. Je vždy velmi potìšitelné zjistit, že nám nìkdo pøeje nìco dobrého, zvl᚝ v dobì, kdy na sebe lidi moc hodní nejsou. Urèitì i vy znáte nìkoho takového ve svém okolí. Den má ve srovnání s Dobrým zanedbatelný význam, protože se dá snadno nahradit napøíklad slovy ráno, dopoledne, poledne nebo i veèer. Proè bychom si ale nepopøáli dobrý delší èasový úsek, nic to nestojí a druhého to urèitì potìší. Tak tedy Dobrý týden, zní to sice divnì, ale já pùjdu ještì dál. Staèí se nadechnout a øíct: Dobrý rok. Až budete nìkdy sami, zkuste si to taky øíct, natrénujte si to, a pak to mùžete použít ve spoleènosti. Uvidíte, jak budou všichni pøekvapeni. Je zajímavé, že se Dobrý den neomezil pouze na naše zemìpisné šíøky, ale že se jeho bratøi rozšíøili takøka do celého svìta. Pokud má bratry, musí mít s nimi spoleèné rodièe. Má jich více, než je obvyklé. Jsou jimi láska, sympatie, pøátelství a dobrá nálada. Kéž by jich i v každém vašem pozdravu bylo co nejvíce. Co napsat na závìr, snad jen zdravte, kde mùžete, nemùže vám to uškodit. Pøeji vám Dobrý život.

• Jak jste se vlastnì dostala na post zástupce øeditele? Bylo mi to místo nabídnuto a já je pøijala. • Jaké starosti (jakou práci) pøináší vaše povolání? Povolání uèitele pøináší zajímavou, pestrou, ale i nároènou práci, která nikdy nekonèí. Musím pøiznat, že se mi splnilo pøání z dìtství – stát se uèitelkou. • Co vás nejvíce tìší na práci uèitele? Tìší i trápí zároveò: jste to vy, studenti a hledání cesty k vám. Každodenní setkávání obohacuje obì strany, i když studenti to zøejmì pøiznají až pozdìji. • Uèila jste za svou profesorskou kariéru jenom na této škole? Ano. Uèím na této škole už pìknou øádku let – je to 22. rok mé pedagogické kariéry. Jiné typy škol jsem si ozkoušela jen v rámci pedagogické praxe na vysoké škole. • Jak se vám spolupracuje s øeditelem a panem zástupcem? Vìøím, že spolupráce je dobrá. Vše musí fungovat a my máme práci rozdìlenou. • Ve které tøídì nejradìji uèíte? Nemohu jednoznaènì odpovìdìt, protože to prostì nejde. Mám ráda živé tøídy, kde je možno navázat kontakt, tøídy, které reagují a spolupracují. Je zajímavé po sobì støídat napø. první a šestý roèník … Snažím se vždy „naladit” správnì. Úspìšnost posoudí studenti sami. • Jaké pøedmìty uèíte? Zaèínala jsem hlavnì výukou tìlesné výchovy, která tvoøila vìtšinu mého úvazku. (Myslím, že souèasní studenti to vlastnì ani nevìdí.) V aprobaci mám ještì ruštinu a angliètinu. Angliètina je teï mým jediným pøedmìtem. • Máte dost volného èasu? Myslím, že záporná odpovìï nepøekvapí nikoho. Tìším se vždy na volné dny a prázdniny stejnì jako vy. • Jaké máte koníèky? Sport, angliètina, rodina, ètení. (Není to poøadí.) • Sportujete? Proè si myslíte, že èlovìk má rád nìjaký sport? Nejradìji hraji volejbal a tenis. Myslím, že èlovìk potøebuje odreagování, psychické uvolnìní, radost ze hry, která je úmìrná radosti z vítìzství. Ale ani porážka by nemìla nikoho odradit, vždy prohrát nìkdo musí. To nejdùležitìjší je hýbat se anebo podle p. Coubertina zúèastnit se. • Myslíte si, že naše škola má velké nároky na znalosti studentù? Nᚠtyp školy má široký zábìr pøedmìtù, tudíž i znalostí a vím, že studium je nároèné. Je dobré stanovit si prioritní pøedmìty podle budoucího zamìøení vysokoškolského studia a tìm se vìnovat maximálnì. • Jak dlouho by se podle vás mìli studenti doma uèit? Domácí pøíprava se nedá naøídit. Ale uèit by se studenti mìli – ve vlastním zájmu. Jak dlouho? To by mìl vìdìt každý sám. • Jak dlouho jste se v mládí uèila do jednoho pøedmìtu (prùmìrnì)? Urèitì jsem se doma uèila. Ale jak dlouho? To už si nepamatuji. Z hodiny na hodinu jsem se také nepøipravovala, vždy jsem byla zkoušena minule… To asi znáte, ne? • Jaký byl vᚠnejhorší pøedmìt ve škole? Nejhorší? Asi deskriptivní geometrie a nìkdy biologie. • Jaký byl vᚠnejoblíbenìjší pøedmìt ve škole? Jazyky a samozøejmì tìlesná výchova. • Co vás mùže nejvíce urazit? Podvody a lži. A vadí mi lidská závist a neúcta k práci druhého. • Kdo je u vás doma šéfkuchaø? Urèitì já. Èekali jste jinou odpovìï? Dìkujeme za odpovìdi

Jana Štìpánková, Natálie Bialoòová Pozn.: V pøíštím èísle položíme otázky panu profesoru Ing. Ivo Kantorovi.

G

Èérmen

Královna Rùží

(pokraèování)

Nemìl na vybranou. Musí skoncovat s tím citem, kterému se øíká láska. Ale jak? Copak on vìdìl, jak se láska zabíjí? Ne. Pøestal na Ni myslet a srdce ho bolelo. Jakoby mìlo odpadnout. Jakoby mìlo odpadnout teï. Ale vydržel to. Pak ho ale pøepadl divný pocit... Stojím pøed èernou rùží a v mokrých dlaních dusím slzy. S kyselým úsmìvem na rtech se ptám: „Co se dìje?“ A rùže neodpovídá. Neodpovídá, protože láska umírá a nikdo o tom neví. Rùže uvadá. Èerná barva bolí. Proè? Proè všechno bolí? Když láska kvetla a èervenou se pýøila, bolelo to. Bolelo to. Teï, když zmožen kleèím pøed èernou rùží, si uvìdomuji, co se stalo. Láska nesmí zemøít. Z mých dlaní stekla slza. A po ní další. Øekl jsem „Odpus mi, rùže.“ Zavøel jsem oèi a snažil se nevnímat bolest. Hrdost, to je to, co musím zabít. Otevøu oèi a vidím èervenou rùži. Krásnìjší než kdy pøed tím. A za ní stojí, zahalena v mlžný opar, Královna Rùží. Vždy Ona se vrátila! Proè to udìlala? Snad proto, aby ho hned mohla opustit a zanechat ho jeho ostudným myšlenkám. Ne! Neodcházej! Ale bylo pozdì. Již odešla. Navždy? Bolí to. Hodnì to bolí. Klekl si do špinavé kaluže... Vybledlé barvy èervené rùže a rozpukané srdce staly se Ti jedinou památkou na minulou lásku. Vybledlé barvy èervené rùže a její ostré trny drásají Tvé vzpomínky do ruda. Vybledlé barvy hoøící rùže pálí Tvé svìdomí a bolest neustoupí. A zvadlá rùže páchne. Jako láska, která je nekoneèná. Jako láska, která není vzájemná. A když vybledlé barvy zvadlé rùže znovu nabydou svých obrysù, pak Ty již tady nebudeš. A vybledlé barvy èervené rùže budou žít pod zavøenými víèky. A èervená rùže zvadne. Opìt. —Vybledlé barvy èervené rùže již nejsou, a bolest vyhasla. (pokraèování pøíštì)

Strana 5

PROSTOR

Kultura

Èerný Princ

Exotické zemì - Turecko

Jaký je to národ, jaké má národní zvyky? Cizince urèitì v Turecku z Evropy nezapomenou pøi pøekvapí, že ve velkých mìstech návštìvì Turecka na velké jsou obchodní domy, na kterých bazary, ve kterých naleznete jsou nápisy(loga) v rùzných nejrùznìjší zboží za velmi nízké jazycích. Není výjimkou, že ceny. Mohu vám øíct, že 80 % mùžete spatøit nápisy ve slozboží na èeských tržištích a vanských jazycích jako napø. burzách je z Turecka. v polštinì. Musíte si dávat pozor doTurecko je velmi islámská konce na zlodìje lidí. Už se stalo, zemì a je tam hodnì mešit že se v Turecku ztratilo pár s minarety. I v malých vescizincù, ale nemusíte se bát, není nièkách o nìkolika obyvatelích to tak hrozné jak to vypadá. je alespoò jedna. V mìstech jako Na závìr jednu pøíhodu. je Istanbul se Procházím se nachází i jedulièkami na z nejznámìsta a namìjších tzv. jednou slyModrá mešita ším hlas z s šesti minamešity. Vìtrety. šina lidí Když se (kromì cirozhodnete zincù) mizeli mešitu naz ulic. Bylo to vštívit, musíte v pozadí Modrá mešita (Fantomas) fajn, protože si vybrat koneènì turistùm pøístupnou, ale bez nastal klidný èas (bez vtahování pøíslušného obleèení by vás do do obchodù) na procházení po ni nepustili. Muži musí mít mìstì. dlouhé kalhoty, ženy dlouhou Hlasu pøedèítajícího nevìnuji sukni a pøikrytá ramena. pozornost až najednou v zaV Turecku jezdí spousta padlé ulièce vidím pøed obchùdaut a taxíkù. V pøípadì, že se kem, jak prodavaè kleèí na rozhodnete pøejít pøes cestu, kobereèku obrácený k Mecce a tak … máte smùlu. Pøechody zvedá hlavu, ruce nahoru a dolu. Nezajímalo ho jestli si nìkdo pro chodce nenajdete, a když chce nìco koupit nebo ne. náhodou narazíte na sema- Usoudila jsem, že když nastane fory a náhodou svítí zelená hodina pøedèítání, tak pravopro chodce, tak se vám zdá, že slavné muslimy nezajímá nic, ani ohluchnete z toho hrozného zákazníci, jenom kobereèek kraválu, který zpùsobují smìr Mecca a modlitby. Fantomas klaksony aut. Turisté a obchodníci hlavnì

Mnozí spisovatelé, zvláštì básníci, jsou rádi , myslí-li se o nich, že tvoøí v jakýchsi záchvatech podobných šílenství, v jakési exaktické intuici, a za žádnou cenu by nechtìli, aby publikum nahlédlo za kulisy, na ten velmi namáhavý a obtížný postup kompozice, kdy vhodná myšlenka pøichází teprve v posledním okamžiku, když nesèetnì jiných bylo zavrženo; na ten opatrný výbìr, na ty bolestné výškrty, jedním slovem na všechno to zdlouhavé a obtížné manipulování s vnìjším aparátem, jehož je potøebí.

(Poe)

PROSTOR

Strana 6

“Nikdo není dokonalý” v kulturním domì TRISIA (nìkteøí lidé jsou zvláštní) Dne 8. prosince 1998 v 1900 hod. se v kulturním domì TRISIA odehrával poøad Jiøího Krampola „Nikdo není dokonalý” a pozdìji nám bylo jasné, proè má takový název. Na tohle pøedstavení jsme se vydali pouze s jedním cílem, udìlat s hlavním protagonistou interview. Vše bylo zaøízené a my se vydali smìr kulturní dùm. Mìli jsme pøijít hodinu pøed vystoupením. V uvedený èas jsme dorazili na místo, ale pan Krampol ještì nebyl pøítomen. Pøišel zhruba o 40 minut pozdìji. Jakmile mu bylo sdìleno, že bychom s ním chtìli udìlat rozhovor do èasopisu a už na nìho èekáme tak dlouho, øekl, že nemá náladu. Po skonèení pøedstavení dával „už s náladou” autogramy. Poté jsme úplnì zmìnili na Jiøího Krampola názor, který by vám mìl být jasný. To k našemu cíli, a vidíte jak jsou nìkteøí lidé zvláštní. Ale zpìt k pøedstavení. Trvalo skoro dvì hodiny a nenatáèela ho televize. Hosty Jiøího

Vìdomosti profesorù

Krampola byly Uršula Kluková a Jana Šulcová, které vyprávìly na témata dìtství, cizí zemì, jazyky a trapasy. Po každém tématu Jiøí Krampol vstal a šel se zeptat publika na pár otázek ze všeobecných vìdomostí. Byly to tak složité otázky, až se zdálo, že v Tøinci jsou sami nevzdìlaní lidé. Z našeho pohledu vypadal tento poøad na dvì hodiny dlouhý a zaèínali jsme se nudit. Krampol a jeho hosté mluvili na daná témata a to bylo všechno. V sále chybìla obrazovka, kde by diváci shlédli lidi odpovídající na zajímavé otázky pøímo z ulice, což nás velmi mrzelo… Tento èlánek jsme uveøejnili, abyste pochopili, že všechno nemusí vždy dopadnout tak, jak jste si to pøedstavovali. A interview s Jiøím Krampolem nás opravdu pøekvapilo, samozøejmì tøinecké pøedstavení „Nikdo není dokonalý” taky.

Kamil Mrázek, Pepa Mauglí

Vánoce aneb jak to vùbec bylo Vánoce nejsou pùvodnì svátek køesanský, ale pohanský. Po nejdelší noci, která nastává 21. prosince, oslavoval „zrození Slunce”, nebo-li poèátek nového roku. Øíkalo se mu svátek slunovratu, protože uctíval den, kdy se zaèínala krátit noc, svìtlo zvítìzilo nad tmou a život nad smrtí. Tvoøil proto i dùležitý pøedìl mezi starým a novým rokem hospodáøským. Slunovrat byl jedním z hlavních svátkù už za starých Øekù a Øímanù. O nìkolik století pozdìji køesané „boha Slunce” nahradili božským dìátkem a pùvodní svátek urèili za den jeho narození, které se poprvé v kalendáøi objevilo v roce 336 našeho letopoètu. Vánoce v podobì svátkù slavících pøíchod Spasitele se ale ustálily až kolem roku 800 našeho letopoètu.

Kultura, zábava

Tradice oslav slunovratu se z køesanských Vánoc vytrácela jen pomalu, a tak napøíklad až do šestnáctého století u nás zaèínal nový den narozením Pánì. Samotný Nový rok – tedy dnešní první leden – byl pouhým osmým dnem vánoèních svátkù, jejichž období konèilo o Tøech králích. Pøestože se církev po staletí snažila pohanské koøeny Vánoc potlaèit, nìkteré zvyky opøedené povìrami pøetrvali dodnes. Zøejmì nejznámìjší je pøedvídání budoucnosti pouštìním skoøápek èi házení støevíce. Pohanský pùvod má i tradice pøevlekù, která se dodnes uplatòuje zejména v mikulášských a masopustních maškarních prùvodech.

AJA

Nìkolikrát jsem si vymìòoval názory s jistým idiotem a zdá se mi, že jsem zhloupl. (Shaw)

Jako každý mìsíc i tento jsme vyzkoušeli tøi profesory ze základních znalostí oborù, které uèí. Pro matematiku to byla Mgr. Dagmar Mannheimová, pro zemìpis Mgr. Marcel Gibiec a pro ZSV - pøekvapení. Tázaný mìl být profesor PhDr. Jan Bujok, ale ten odmítl na tyto hloupé otázky odpovídat. A tak jsme oslovili PhDr. Šárku Pilchovou. Všem odpovídajícím dìkujeme, že odpovìdìli. Tato rubrika by mìla ukázat, kolik mají profesoøi znalostí a jaký mají smysl pro humor. Hlavním dùvodem zavedení této rubriky byla zábava, a pravda trochu vyzkoušet znalosti. Nikdo neví všechno… KM

Otázky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Jak vypoèítáte objem krychle? Kolik má trojúhelník tìžnic? Co je to litosféra? Jaké znáte 2 základní pohyby Zemì? Jaký je polomìr Zemì? Kdy byl dokonèen vývoj planety Zemì? Jako pøedponu má 1012? Jak byste definoval(a) slovo melancholik? Víte, jak zní slib prezidenta ÈR? (aspoò èást). Kdo byl Sikmund Freud?

Správné odpovìdi:

1. V=a3, 2. tøi, 3. kamenný obal Zemì, 4. rotace Zemì kolem vlastní osy a obìh Zemì kolem Slunce, 5. 6 378 km, 6. pøed 4,6 miliardami let, 7. tera, 8. èlovìk, který je pomalý, uzavøený, nepøizpùsobí se, patøí k typùm slabým, 9. Slib zní: Slibuji vìrnost ÈR. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou èest, že svùj úøad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vìdomí a svìdomí., 10. psychiatr (psycholog)

Odpovìdi profesorù: Mgr. Dagmar Mannheimová 1. V=a3 ; kde a je délka hrany. 2. tøi 3. nevím 4. okolo vlastní osy, okolo Slunce 5. 6 378 km 6. Vždy se ještì vyvíjí. Nevím 7. mega 8. je smutný, pesimistický 9. Nevím. slibuji, atd. 10. biolog Mgr. Marcel Gibiec 1. To jsme se uèili na støední škole. V=a2×b2 2. tøi 3. Kamenný obal Zemì. Nebo jestli to chcete podrobnìji, tak… 4. rotace kolem své osy, obìh kolem Slunce 5. 6 378 km 6. pøed 4,6 mld. let 7. Miliarda. Ale pøedponu nevím. 8. Èlovìk, který podléhá náladám = náladový èlovìk (struènì). 9. To je napsané na tìch obrazech, že? Nevím. 10. Psychoanalytik PhDr. Šárka Pilchová 1. V=a3 2. tøi 3. To je ta nìjaká vnitøní èást zemské kúry – ne kúry – ta je na povrchu. Jádro a nad tím je litosféra. Litosféra je jeden z obalù Zemì. 4. Pohyb kolem slunce, kolem vlastní osy. 5. 6300 a nìco 6. To už je dokonèeno? Není ještì dokonèen. 7. Nevím. 8. Temperamentní typ, uzavøený, který na sebe vztahuje neúspìchy své i cizí – klade se je za vinu. Žije ve vlastních pøedstavách. 9. To je moc dlouhé. Slibuji vìrnost státu a obèanùm. Budu zachovávat ústavu této Zemì. 10. Rakouský psycholog, psychiatr èeského vlastnì moravského pùvodu. Øešil vztah vìdomí a podvìdomí. Katy

Zábava, kultura

PROSTOR

Z dokumentù Z.I.A. aneb pøísnì tajné Teorie blbosti aneb nikdo není chytrý Blbost, co je to? Kde se tu vzala? Dloholeté zkoumání èlovìka vedlo k cíli, že hlavu kterou nosí (spíše je zakoøenìna na krku) nemá jenom pro parádu. V hlavì se zrodil zázraèný orgán. Vìdci mu zaèali øíkat mozek. Málo kdo z vás ví, že mozek je zkratka, která znamená Mentální Objekt Zmatkù Efektivnì Koordinující. Ze zkoumání mozku došli vìdci k závìru, že produktem tohoto orgánu je myšlení. Zajímavé na slovì myšlení je to, že obsahuje urèitého tvora. Odtud se odvozuje, že nìkdo má myší mozek. Všichni tvorové mají mozek ve kterém se tvoøí dobré, ale i špatné myšlenky. Špatným myšlenkám se zaèalo øíkat blbosti a dobrým zase chytrosti. Chytrý èlovìk je tudíž èlovìk, který produkuje chytré myšlenky a blbý èlovìk produkuje špatné myšlenky Proè se produkují blbosti a jak poznáme, že to jsou špatné myšlenky? Lidé ze Z.I.A. na to nepøišli. Bude to dlouho záhadou. Nikdo neví jak se pozná blbost a jak vznikla. Víme však to, že lidé myslící špatnì se rozšiøují èím dál tím rychleji. Pøímým dùkazem pro obyvatelé této planety je Z.I.A. Pro lidi je blbost všechno to, co je v rozporu s urèitými pravidly, které nikdo nestanovil, tudíž každý muže považovat za blbost nìco jiného a tak si uvìdomte, že na svìtì mùžeme být všichni pro všechny blbci. Právì Z.I.A. je pro spoleènost chápaná jako organizace vymykající se všem pravidlùm a chápání každého èlovìka. To ovšem každý a posoudí sám. Z této teorie vyplývá, že každý èlovìk chápe blbost jako nìco jiného a tudíž všichni mùžeme být v oèích všech hloupí. Neexistuje blbost, pouze my si ji ve svých pøedstavách a nepsaných pravidlech vytváøíme. Pokud uvìøíme, že nìco co udìláme není blbé, blbost zanikne.

agent Z.I.A.

A je tady nový rok... Milí pøátelé, pøed pár dny jsme se rozlouèili s rokem tisícím devíti stým devadesátým osmým a pøivítali jsme rok 1999. Co vlastnì pøišlo s tímto novým rokem? Snad jste si všichni dali pøi novoroèním pøípitku nìjaké pøedsevzetí. Co od toho pøedsevzetí oèekáváte? Asi je to významná chvíle, kdy by èlovìk mìl splnit vše, co si v té chvíli umínil. Možná si myslíme, že nám stojí za to udìlat nìco pro naše dobro, nebo pro dobro nìkoho jiného. Ale øeknìte mi, co se zmìní tím pøedsevzetím? Nebo ještì jinak, co se vùbec

zmìní, když je tady nový rok? Všechno je stále pøi starém: zùstávají nám stejné radosti, stejní pøátelé, kamarádi, stejné starosti s uèením, stejné problémy, lásky, trápení... Jak vidíte, nic se nemìní. Jen do sešitu budete psát nové èíslo: 1999. Proè se tedy tolik slaví nový rok? Podle mne si snad všichni bez výjimky slibujeme od nového roku nìco jiného, odlišného od toho starého. Nìco, co bude ještì lepší, než to bylo minule. Nìco, co se nám nepodaøilo a v co doufáme, že se nám podaøí. Mnozí lidé dokonce

Strana 7

Neochotný student! Proè? aneb novináø se nikdy nevzdá.

V tomto èísle jsme vám chtìli otrkal a dá se øíct, že i zapadl do sdìlit, jak tìžké je to mít indivikolektivu. duální studium, jak tìžké je Právì tehdy nás napadlo zvládat obojí: školu i svùj udìlat s ním rozhovor, abychom koníèek (ne, že by to nebylo vás uvedli do svìta „indivilehké) a ve všem vynikat co nejduálního studia”. lépe. Byl dohodnut rozhovor Nejdøíve na nás vychrlil své s jedním nejmenovaným stuprotesty, ale po dokonalém dentem (ne, že bychom ho zpracování souhlasil. To nám pro nechtìli jmenovat, ale urèitì by zaèátek staèilo. Ovšem, když se na nás moc zlobil a tøeba by došlo na domluvu termínu, s námi už nikdy nepromluvil), mlèel jako ryba, vesele klièkoval který se bohužel nekonal mezi skøíòkami a my za ním. (závada není na zpravodaji!). Tímto jsme se rozhodli s jeho Nejdøív nìco o anonymovi: rozhovorem a s ním skoncovat. pøišel do naší tøídy až týden po Ale jak se øíká „pomsta bude zahájení vyuèování a to byla sladkᔠrozhodli jsme se naše tøída, jak øíká vìtšina zpracovat otázky pro nìj a profesorù „otrkaná až moc”. odpovìdìt sami. Tady vidíte S nikým se nebavil, byl to takový výsledek naší dvoutýdenní tøídní chudáèek. Po èase se taky snahy: ! Považuješ svùj talent za pøítìž? Samozøejmì! ! Proè vùbec chodíš do školy? To taky nechápu. ! Bydlíš s rodièi? Ani náhodou! ! Bydlíš sám? Šílíte, co si o mì myslíte? ! Kolik hodin týdnì trénuješ? Jedna, dvì, tøi, ... to chcete po mì moc! ! Jak k tobì a tvému studiu pøistupují rodièe a uèitelé? Hmm..., odstupují! ! Tvoje první láska. Hokejka. (To svìdèí o všem ...) Dìkujeme za rozhovor. (Doufejme, že po pøeètení neznámým neochotníkem

nebudeme klièkovat pro zmìnu mezi skøíòkami my!)

zaèínají úplnì od zaèátku. Zaèínají žít nový život. Snaží se být noví, nebýt zbabìlí - proè zbabìlí? Každý, kdo se postaví novému roku tváøí v tváø, je odvážný. Co z toho všeho tedy plyne? Jen to, že nový rok se bude slavit, dokud tady budeme, že všichni se na nový rok tìší a že na Silvestra vìtšina z nás pustí starosti z hlavy. Alespoò na chvilièku se všichni spoleènì radujeme. Takže? Vše nejlepší do roku 1999 vám pøeje

Mikrobi nemají èas zkoumat biology. (Michaux)

Pepa Mauglí

Banditos

Tvrzení, že èlovìk je nejušlechtilejší stvoøení na svìtì, si lze vysvìtlit tím, že mu to žádné stvoøení nevyvrátilo. (Lichtenberg)

Tento kreslený vtip je pøíhodou jednoho pana profesora. Poznáte kterého?

Strana 8

Proè píšu zrovna o dárcích? No, možná proto, že nevím, o èem jiném bych mohl psát. Spíš ale proto, že dárky jsou neodmyslitelnì spjaty s Vánocemi. V poslední dobì jsem u sebe zaznamenal podivnou zmìnu – doufám, že je to zmìna k lepšímu. Vzpomínám si, jak jsem si jako malý chlapeèek vždycky k vánocùm spisoval sáhodlouhé seznamy toho, co bych chtìl dostat. Nìco ve smyslu: „Milý Ježíšku, pod stromeèek bych chtìl nové kolo – horské, lego 5044, poèítaèovou hru, hokejku, brusle, auto na vysílaèku, atd.” Prostì vìci. Pøímo hory vìcí. Vìtšinou zùstal Ježíšek k mým pøáním hluchý a nadìlil mi vìci, které pro mì nemìly valnou cenu. Napø.: svetr, šálu, plnicí pero, pravítka, kružítka, apod. Ano, jsou to vìci velice praktické a užiteèné, ale že bych z nich mìl nìjakou velkou radost, to se øíci nedá. Samozøejmì, že jsem svá

pøání nepsal jenom Ježíškovi. Své šance jsem se snažil zvýšit i tím, že jsem podobné seznamy sepisoval i na jmeniny, Den dìtí, konec školy, zaèátek školy a narozeniny. No, kdybych byl holka, možná bych pøidal i MDŽ a Den matek. Od gymnázia se však se mnou stala podivná zmìna. Seznamy byly èím dál tím kratší a radost z praktických vìcí rostla. Nevím, sám to nedokážu vysvìtlit. Svedeme to tøeba na pubertu nebo nìco takového. Chtìli byste vìdìt, jaké seznamy jsem psal když jsem byl v prváku? Dobøe. Bylo to asi takhle: „Drazí rodièové, moc by mì potìšil nový walkman – musíte uznat, že ten starý už je prostì nepoužitelný, dále bych potøeboval poøádné boty na hory – však jste vidìli, co mi z chodidly udìlaly Prestižky …” Vidíte snad ten rozdíl. Jak jsem vysledoval, nebyl jsem jediný, kdo se zmìnil. I Ježíšek prošel inovací. Zaèal nadìlovat podle

SPORT Ze sportovních výsledkù Okresní kolo ve šplhu Hoši v sestavì Kaleta, Bocek, Jursa, Szuscik obsadilo hezké 3. místo ze 13 družstev. V jednotlivých obsadil Kaleta 2. místo a Bocek 3. místo. Dìvèata v sestavì Cieslarová, Rucká, Stonavská, Turoòová skonèila 5 z 10 družstev. Na regionálním kole vytvoøil Kaleta školní rekord èasem 4,63 s a obsadil 5. místo. Okresní kolo v košíkové Ambiciozní a pomìrnì mladé družstvo v sestavì Tomiczek, Raszka, Jínek, Kurzok, Sirota, Páleníèek, Sekula, Nikolov, Starý, Heczko skonèilo na 4. místì z 11 družstev. Naši košikáøi nejdøíve ve skupinì dvìma nešastnými porážkami o 1 hod skonèili druzí, ale závìreèné boje ve skupinì o 4. – 6. místo dopadly výbornì a skupinu vyhráli.

Mgr. Pavel Sikora

uvìznìn ve svém tìle, pak se spojí s technickým pokrokem a vymìní tìlo za stroj a nakonec existuje už jen jako èistá energie. Ale co je dál? Jak takovýto pokrok pokraèuje? Pokraèuje vùbec? Co si myslíte vy? Jaká budou asi další pøání?

Flash Gordon & Danken McLaude

Požadovat, aby si nìkdo zapamatoval vše, co èetl, je jako žádat, aby v sobì nosil to, co kdy snìdl. Z tohoto žil tìlesnì a z onoho duševnì a stal se prostøednictvím toho tím, èím je.

(Schopenhauer)

Vánoèní turnaj v ping-pongu Dne 22. prosince od 8:00 hod. se konal turnaj v ping-pongu, který byl organizován profesory tìlocviku s pojmenováním „Vánoèní turnaj“. Hlavním organizátorem byl pan profesor

Mgr. Marcel Gibiec. Hrálo se v dívèí a chlapecké kategorii zvl᚝. Na ping-pong se pøihlásilo 10 hochù a 12 dívek. Umístìní bylo následovné:

z dívek: 1.místo – Klusová Katka (1.C) 2.místo – Sabelová Renáta (3.A) 3.místo – Dvoøáková Blanka (3.A) z chlapcù: 1. místo – Macura Jan (5.B) 2.místo – Przywara Jakub (3.B) 3. místo – Kowolowski Vít (4.B)

Kamil Mrázek

Pøipravované akce Lyžování: sjezdové bìžecké Florbal Silový víceboj

Šplh vysoký

21. 12. 1998 leden 1999 únor 1999 únor 1999

nìkolik nabídek, vèetnì naší školní akce Mgr. Pavel Sikora

8. 1. 10. 1. 12. 1. 15. 1. 17. 1. 19. 1. 22. 1. 24. 1. 29. 1.

Pá Ne Út Pá Ne Út Pá Ne Pá

Tøinec-Zlín Sparta-Tøinec Opava-Tøinec Karlovy Vary-Tøinec Tøinec-Kladno Pardubice-Tøinec Tøinec-Jihlava Vsetín-Tøinec Tøinec-Slávia

lednový hokej

Regionální kolo v plavání V soutìži velmi kvalitní úrovnì skonèili hoši (Nowak, Jínek, Sklenáø, Heczko, Vitásek, Chowaniec) na 3. místì a dívky (Richterová, Nowaková, Štefková, Guziurová, Bujoková, Karczmarcyková) na 4. místì. Nejlepší jednotlivé výsledky: 1. místo - Jínek (50 m delfín – 0:28,1) 1. místo - Heczko (100 m znak – 1:09,2) 3. místo - Nowak (100 m volný zpùsob – 1:02,0) 3. místo - Nowaková (100 m znak – 1:19,6)

mých pøedstav – tedy alespoò èásteènì. Takže jsem dostával: nepromokavé šusáky, svetr, papuèe, walkman a další vìci . Stále to zùstaly praktické a potøebné vìci, ale teï jsem z nich mìl nefalšovanou radost. Nelžu, èestné pionýrské. Pokrok se nezastavil. Èasem jsem se témìø oprostil od hmoty. Jak to myslím? No, pomnu-li, že teï už jsem seznamy nepsal a pøání pronášel ve své mysli, zmìnil jsem druh pøání. Myslím, že pøíklad bude nejlepší: „Bože, prosím, dej mi sílu pøekonat lidské zlo v každém z nás. A smím-li tì o nìco žádat, dej mi trochu lásky. Staèí støípek…” Nebudu to tady rozepisovat – doufám, že jste pochopili. Proè tedy píšu tenhle èlánek. Z prostého dùvodu. Sám si nedovedu pøedstavit, jakým smìrem se budou má pøání ubírat dál. Dostal jsem se od mrtvé hmoty až k citùm, ale to všechno se dá odvodit. Je to jako ve sci-fi: èlovìk je nejprve

lednový hokej

Dárky

Kultura, sport

PROSTOR