i B S A H O : 2 50
F o to g ra fie je m n é s tm k tn r y slu n e č n íc h skv rn na o b se rv a to ři O ndfefov — 2 e ň objevů 1977 — S tr o j na b ro n itin f a stro n o m ic k ý c h i r ad el — Zprávy — Co nového v a stro n o m ii — A p rílo vé z p ra v o d a jstv í — Z lidových h v ězd á re n a a stro n o m ic k ý c h kro u žků — Úkazy na ob loze v červ n u
P a tr o ln í s n ím e k c e l é h o S lu n c e p o ř íz e n ý 8. 8. 1972 v 6 h o d . 37 m in. SČ na o b s e r v a to ř i O n d řejov .
N a p rv n í str. o b á lk y j e f o t o s f é r i c k ý ( d o ln í) a c h r o m o s fé r i c k ý d a le k o h le d o n d ř e jo v s k é o b s e r v a to ř e . 1 — k l a p k a p ř e d o b je k t iv e m ( u z a v ř e n á ) , 2 — b in o k l p ro v izu áln í k o n tr o lu k v a lity o b ra z u a o r ie n t a c i n a S lu n ci, 3 — fo t o g r a fic k ý n á s ta v e c o b s a h u jíc í p r o je k č n í o p tik u , filt r a o h n is k o v o u le š tě n o u c lo n k u , 4 — film o v á k a m e r a , 5 — ex p o z im e tr . (K č lá n k u n a str. 69.)
Říše h v ě z d
Ladislav
R o č . 5 9 ( 1 9 7 8 ) , č. 4
Hejna:
FOTOGRAFIE JEM N É STRUKTURY S L U N E Č N Í C H SKVRN NA O B S E R V A T O Ř I O N D Ř E J O V I když první doopravdy kvalitní sním ky d etailů a jem né struk tu ry slu n ečn ích sk vrn byly p o řízen y již před v íce jak 80 le ty {P . J. Jan ssen v Meudonu před rok em 1896, A. H anský v M eudonu a v Pulkově v le tech 1 8 9 6 — 1905 a S. C hew alier n a čín sk é o b serv ato ři Zó-Sě před ro kem 1 9 1 6 ), ještě dnes lze v p o d statě slu n ečn í o b serv ato ře, kde „běž n ě " získ ávají d o sta te čn ě h om ogen ní řa d y sním ků slu n e čn ích skvrn s rozlišen ím rovným nebo lep ším n ež 1" s p o číta t n a p rste ch jedné ruky. P atří m ezi ně ta k é o n d řejo v sk á o b serv ato ř A stron om ick éh o ú sta vu ČSAV, kde byly první pokusy o získ án í tak o v ý ch to sním ků podnik nuty již v ro c e 1963 a v so u ča sn é době zde p ravid eln ě p racu je přístroj (obr. n a 1. str. o b álk y ), u m ožňující z ísk áv at sním ky s úhlovým ro zli šením kolem 0,6", co ž je p ra k tick y rovno te o re tick é m u rozlišen í použi tého objektivu. N ejvětší překážkou při p ořizován í ta k to k v alitn ích fotografií slu n ečn ích sk vrn za p om oci p řístro jů u m ístěn ý ch n a povrchu Země, je v yn u cen á tep eln á k onvek ce v a tm o sfé ře i přím o v tubusu d alek o hledu. Zdá se d ok o n ce, že p rávě k o n v ek ce přím o v d alekohledu, vznik lá vlivem ohřevu rů zn ý ch v n itřn ích č á s tí dalekohledu zp racovávan ým slu n ečn ím světlem , m á n a k valitu obrazu rozhodující vliv, i když ani vliv tep eln éh o proudění v okolí dalek ohledu (o h řev kopule, stře ch y o b serv ato ře a tp .) nebude z c e la jistě zan edb ateln ý. Při k o n stru k ci a um ístění p řístro je pro fo to g ra fii s vysok ým rozlišen ím se tedy musí s těm ito fak to ry p o číta t a jejich vliv se m usím e sn ažit co n ejv íce om e zit. Z nam ená to tudíž o d stra n it nebo alesp oň p o tla čit m ožná ohniska ohřevu, a to jak v okolí d alekohledu, ta k ta k é v dalekohledu sam ém , což ovšem v žádném p říp ad ě n ed o k áže o d stra n it nepříznivý vliv te p elné k onvek ce z c e la beze zbytku. Je p roto třeb a vyvinout takovou m etodiku a tech n ik u v lastn íh o fo to g rafo v án í, aby pravděpodobnost získ án í věd eck y p oužitelného sním ku byla i za tě ch to nepříznivých ok olností uspokojivá. U kážem e si n yní na k onkrétním případě o n d ře jovského p řístro je, jak to lze re a liz o v a t. Na o b serv atoři v O ndřejově je zm íněný fo to sfé rick ý dalekohled um ístěn spolu s ch ro m o sférick ý m dalek ohledem n a sp o lečn é m ontáži v kopuli hlavní budovy o b serv ato ře. K on struk ce d alekohledu, c e lá ko pule i její b ezprostřed n í okolí je bíle n a tře n o , aby se co n ejv íce omezil ohřev d opad ajícím slu n ečn ím sv ětlem . V lastn í p řístro j je, co do o p tic-
S c h é m a o p t ic k é h o s y s tém u d a le k o h le d u . Oi — h la v n í o b je k t iv , C — o h n is k o v á v y le š tě n á c lo n k a , O, — p r o je k č n í o k u lá r , F — n a p a r o v a n ý k o v o v ý i n t e r fe r e n č ní filtr , E — f o t o g r a f i c k á em u lz e.
ké sou stavy, obdobou k lasick éh o fo to h elio g rafu , jak jej poprvé v ro ce 1857 na H erschelův podnět se stro jil V arren de la Rue (o b r.). H lavním objektivem p řístro je je výborný d vojčočk ový objektiv (O i) o prům ěru 203 mm a ohniskové v zd álen o sti 2830 mm, k terý vybrousil v ro ce 1858 am erick ý astron om A. C lark. Ohniskový obraz S lu nce o prům ěru zhruba 24,5 mm je p rojek čn ím ok ulárem (0^1 zv ětšen na p rům ěr 38 cm n a fo to g ra fick é em ulzi / E ) . V ohnisku je u m ístěn a clo n k a (C j o prům ěru 3 mm, k te rá z ohniskového obrazu celéh o S lunce v y k ra juje pouze tu č á s t, k te rá bude po d alším zv ětšen i fo to g ra fo v á n a . T ato clo n k a je dobře v y le ště n a , aby o d rá ž e la většinu sv ě tla , k te ré n a ní d opadá, čím ž se bráním e zvýšeném u ohřevu v ohniskovém prostoru hlavního objektivu. Takto u m ístěn á clo n k a tak é snižuje m nožství ro z p týlen éh o sv ětla v další č á s ti p řístro je , co ž um ožňuje re g istro v a t i m é ně k o n trastn í d etaily. Vzhledem k tom u, že použitý objektiv byl k o rig o v án pro vizuální p ozorování, leží jeho fok áln í minimum (o b la st s nejm en ším i zm ěn a mi ohniskové vzd álen osti s vlnovou délkou p ro ch ázejícíh o sv ě tla l v ob lasti m ezi 5 2 0 — 610 nm, tak že m usel být pro zvýšení o stro sti vý sled n é kresby použit n ap aro v an ý kovový in te rfe re n čn í filtr ( F ) , v y robený firm ou VEB Zeiss Jen a, jehož m axim um p rop u stn osti Je ž í p rávě v této sp ek tráln í ob lasti (m a x . prop. je u 590 n m ), a jehož šířk a p ásm a je 6 nm. V ýsledný obraz, re sp ek tiv e jeho č á s t o ro z m ě re ch 24 mm X X 18 mm, se film uje běžnou studiovou k am erou s frek v en cí 24 ob ráz ků za sekundu n a film o š ířc e 35 mm. V zhledem k tom u, že výše u ve dené v ýsled n é zvětšen í p řed stavu je v lin eárn í m íře 5" n a jeden mm a n ás zajím ají detaily o ro z m ě re ch řád o v ě desetin obloukové v teřin y, a to dost m álo k o n trastn í d etaily , je tře b a užít fo to g rafick o u emulzi s dost m alým zrnem a s d ost vysokou hodnotou g am a, p řičem ž i její citliv o st musí být vzhledem k nízké ek v iv alen tn í sv ě te ln o sti celéh o systém u dosti vysok á (a le sp o ň 1 2 — 13 D IN ). T yto požadavky splňuje film A gfa G evaert Copex P an, k terý je ta k é v uvedeném p řípadě po užíván. Jak již bylo výše ře če n o , m usí ce lá m etodika pozorování nějakým způsobem alesp o ň č á s te č n ě elim in ovat n epřízn ivý vliv vyn ucen é te p elné k on vek ce. V daném případě to zn am en á, že sk u tečn ě efektivní p rá ce s p řístrojem je m ožná pouze teh d y lze-li vizu áln ě (v estav ěn ý m b in ok lem ) k o n stato v at dobrou kvalitu obrazu, co ž bývá zejm én a brzy
rán o a někdy tak é později odpoledne. V lastn í pozorování se poté p ro vádí tak , že po pečlivém z a o stře n í se n e ch á film ová k a m e ra p ra co v a t zhruba 3 — 7 sekund, co ž p řed stav u je asi 7 0 — 170 n aexp o n o v an ý ch sním ků, z n ich ž se pak vybírají ty , při k te rý c h se vliv n ek v ality o b ra zu projevil co n ejm én ě. E xp o zice, s nim iž se k to ro v á z á v ě rk a k am ery obvykle p racu je, leží v rozm ezí 1 /2 5 0 — 1 /1 0 0 0 sek un d y, a u rču jí se jednoduchým exp ozim etrem . Tubus dalekohledu je p řed objektivem op atřen zavírateln ou klapkou, k te rá se o tev írá b ezp ro střed n ě před a u zavírá ihned po sk o n čen í v lastn íh o pozorování, co ž um ožňuje snížit vliv ohřevu v d alekohledu n a m inim um . P ro ce n to doopravdy k v alit n ích sním ků v tak to získ an ém velk ém m nožství p ozorovacíh o m ateriálu není n ik terak vysoké a činí v n ejlep ším p říp ad ě (p ři velm i dobré k va litě obrazu) zhruba 1 — 3 °/o. T ato p o m ěrn ě nízk á „ ú čin n o s t" je však vyvážen a tím , že ty to opravdu dobré sním ky sn esou sro v n án í se sn ím ky pořízeným i daleko n ák lad n ějším i způsoby, n ap ř. ze s tra to s fé ric k ých balonů atp ., co ž jsou je ště m im o to exp erim en ty vysloveně k rá t kodobé a svým způsobem o jed in ělé. K valitní m a te riá l získ an ý výše p opsaným p řístro jem a výše p op sa ným způsobem slouží v so u časn é době ke studiu m orfo lo g ie slu n ečn ích skvrn a jejich okolí, i jako so u čá st kom plexního p ozorován í projevů slu n ečn í ak tivity. N ejkvalitn ější ze získ an ý ch sním ků byly tak é po užity ke studiu jad er (u m b ry) slu n ečn ích skvrn. Na jejich zák lad ě bylo zjištěn o, že jád ra v šech p ozorovan ých sk vrn m ají struk tu ru do zn ačn é m íry podobnou fo to sfé rick é g ra n u la ci (obr. v p řílo z e ). P rom ě řen ím těch to sním ků bylo ta k é zjištěn o , že ta to podobnost n ení pouze zdánlivá, neboť tak é různé p ro sto ro v é p a ra m e try obou stru k tu r (fo to sférick é i um brální) vykazují zn ačn o u podobnost. N apř. střed n í vzd á len osti střed ů sou sedn ích elem entů (g ra n u lí) čin í u v šech p ro m ěřo van ých skupin skvrn zhruba 1 ,6 ", a to jak pro umbru, tak pro fotosféru. T ato z n ačn á podobnost obou stru k tu r by m ohla m luvit tak é pro podobnost jejich fyzikální p o d staty . A vzhledem k tom u, že podstatou fo to sfé rick é g ra n u la ce je, jak se zd á, k on vek ce, zn am en alo by to , že u vedené výsled k y mluví pro e x iste n ci k onvek ce ve sk v rn ách , tj. v m ís te ch s extrém n ě silným m ag n etick ý m polem , co ž by m ohlo m ít d alek o sáh lé důsledky pro teo rii fy zikální stavb y slu n ečn ích sk vrn , v níž se doposud s existen cí to h o to typu k onvek ce n e p o číta lo .
Jiri
Grygar:
Ž E Ň O B J E V Ů 19 7 7 * Sotvaže se p odařilo uklidit do a stro fy zik áln í před sín ě problém slu n ečn ích n eu trin , n astěh o v aly se nám do hvězdné z a se d a cí dvorany n evyjasn ěn é záležito sti kolem in te rp re ta c e re n tg e n o v ý c h pozorování g a la k tick ý ch zdrojů. V n a p ro sté většin ě zřejm ě jde o dvojhvězdy, v nichž jed n a složk a je zh ro u cen a do m alého objemu bílého trp a s líka, n eutron ové hvězdy nebo dokon ce č e rn é díry. Každý z tě ch to typů * P o k ra čo v á n í z č. 3 /1 9 7 8 (s tr . 4 1 ).
ren tg en o v ý ch dvojhvězd však jeví osobité a n epřed víd an é zv láštn o sti, a to se loni p rok ázalo zvlášť d ram atick y . Především byla zv e ře jn ě n a k om plexní p ozorován í tě s n é d v o jh v ězd y AM H ercu lis, jež je so u ča sn ě ren tg en o v ý m zd rojem 3U 1809 + 50. Objekt 1 2 — 14m je znám jak o p ro m ěn n á h vězda již od r. 1923, a le až d oned ávn a nikdo n etu šil, že běží o těsn o u dvojhvězdu. V r. 1975 bylo objeveno m ihotání (flick e rin g ) n a sv ěteln é k řiv ce, jež je ty p ick é pro tzv. k atak ly zm ick é p rom ěn n é hvězdy. O rok později zjistil E . Tapia, že sv ětlo dvojhvězdy je lin e á rn ě p o larizo v án o , p řičem ž stu p eň p o la riz a ce se p eriod ick y m ění vždy z a 3,1 hod. Ke k o n ci periody p o la ri z a c e n áh le vzrů stá asi n a 5,3 % . S o u časn ě objekt vyk azuje i k ruho vou p o larizaci sv ětla. O pticky i ren tg en o v ě se p o sléze p odařilo p ro k ázat zák ry ty , avšak m inim a sv ěteln é k řivk y jsou v rů zn ý ch b arvách n avzájem posunuta až o 1/3 p eriod y! Ve sp ek tru AM H er se p řes m odré sp ojité zářen í p řek lád ají em isní č á ry s prom ěnnou rad iáln í ry ch lo stí. Podle m odelu, jež v y p ra co v a li C ham nugan, W ag n er, C ram pton, Cowley ová aj., se sou stav a sk lá d á z ch lad n éh o červ en éh o trp a slík a s h m o t n o stí 0,5 M o a bílého trp a s lík a o h m o tn o sti 1 M o , jenž je vzdálen zhruba 500 000 km od povrchu hlavn í složk y. Č ervený trp aslík je g r a v ita cí bílého trp a slík a v ý ra z n ě p ro ta ž e n a m á v e jčitý tv a r se špičkou ve sm ěru ke k om p aktní slo žce. Z p řiv rá ce n é s tra n y červ en éh o trp a s lí k a je „v y tažen " m ohutný plyn ný v ír ve tv aru kornoutu s vrch olem , k terý se d otýk á m a g n e to sfé ry bílého trp a slík a . Z m ěřen í p o la riz a ce plyn e, že ind uk čn ost m ag n etick éh o pole bílého trp a slík a je řád u 1 0 8 teslů , tj. 1 0 7 větší, než lze dnes d osáhn ou t ve fy zik áln ích la b o ra to řích um ěle. V rchol kornoutu, v něm ž proudí plyn ry ch lo stm i až 1 0 5 km s'\ je zd rojem ren tgen o v éh o zářen í, k te ré zp ětn ě oh řívá p řiv rácen o u p olo kouli červ en éh o trp a slík a . S ystém AM H er se ta k rázem s ta l jedním z n ejp ozoru hod n ějších objektů v Galaxii vůbec a je dokon ce p ovažo ván za p ro toty p n ového druhu re n tg e n o v ý ch dvojhvězd, jimž se řík á p o la ry . K této skupině zřejm ě p atří i dvojhvězdy VV Pup a AN UMa. Vůbec se zdá, že dosavadní k a te g o rie b ílý ch trp a slík ů je m nohem širší n ež se dosud zdálo. Při exp erim en tu Sojuz-Apollo byly n alezen y zd roje extrém n íh o u ltrafialo v éh o zářen í (p ásm o 1 0 — 100 n m ), jež jsou pravděpodobně zvlášť žhavým i bílým i trp aslík y , je jic h efek tivní te p lo ty se pohybují m ezi 60 000 K a 110 000 K a p olom ěry m ezi 5000 a 17 000 km. P atří tudíž k n ejtep lejším hvězdám vůbec a tím se n á padně podobají hvězdám v já d re ch p la n e tá rn ích m lhovin. P a tří k nim zejm én a objekty HZ-43 a F eig e 24. Celkový p o če t ex tré m n ě u ltra fia lových zdrojů v Galaxii se odhaduje n a 1 0 3. Pokud jde o ren tg en o v é zd roje, v n ich ž je kom p aktní složkou n e u tron ová dvojhvězda, s ta l se loni n ejlép e sled ovan ým zd rojem objekt HZ H e rc u lis = H e r X -l = 3U 1653 + 35. Zdroj je zák rytovou dvojhvěz dou s oběžnou periodou 1,7 dne a trván ím totáln íh o zák ry tu 0,24 dne. R entgenové zářen í jeví p řísn ě p erio d ick é p u lsace s p eriodou 1,24 s, dále m ihotání v časo v é šk ále 15 s až 300 s a e ru p ce s náběh em k ra t ším n ež 2 s a opětovným poklesem během 20 s. S am otn é ren tg en o v é z ářen í p eriod ick y vym izí vždy n a 25 dní a pak se o p ět zesílí n a zby lý ch 10 dní ve 35d enn í p eriod ě. S ou stava se sk lád á z hlavn í složky o hm otn osti 2 M q , jejíž p ovrch p ře té k á p řes R ocheovu m ez, tak že
t
r
plynný proud vyvěrá z L a g ra n g e o v a bodu £1 a v y tv áří ak rečn l disk kolem ved lejší složk y — n eu tro n o v é hvězdy o hm otn osti 1,4 M q . Zmí n ěn á 35denní p eriod a se vysvětluje p re ce sí deform ovan éh o ak rečn íh o disku. ]. T rům per a j. oznám ili, že při balónovém výstupu byla z jiště n a ve sp ek tru zdroje re n tg e n o v á em isní č á ra s en erg ií 53 keV, k te rá vzniká cyk lo tron o v ý m zářen ím e lek tro n ů v m ag n etick ém poli n eu tro nové hvězdy. Odtud lze sta n o v it in dukci m ag n etick éh o pole n eu tron ové hvězdy, a to 4,6X 10® te slů ; je to dosud n ejv ětší m a g n e tick é pole v p řírodě n alezen é. S tejn ě p řek vapivě se vyvíjejí p o zn atk y o zá b lesk o v ý ch re n tg e n o v ý c h zdro jích (b u rs te re c h ), jež byly poprvé z a re g istro v á n y p o čátk em roku 1975. B rzy se u k ázalo, že záb lesk ové zd ro je se n a lé z a jí v jád rech ku lových hvězdokup a te n to n e č e k a n ý fa k t vyvolal sk u tečn o u lavinu te o re tick ý ch výkladů, k te ré se v esm ěs sh odovaly v tom , že v jád rech kulových hvězdokup se n a ch á z e jí m asívní če rn é díry o h m otn osti ko lem 103 M o . Loňský ro k z n am en al zásad n í revizi toh oto tak vzrušu jícíh o vysvětlení. P ře sto ž e n ě k te ré zábleskové zd ro je se té m ě ř n ep o chybně n ach á z e jí v kulových h vězdokupách, řa d a d alších leží u rčitě m imo hvězdokupy. Dosud n a le z e n ý ch 30 záb lesk o v ý ch zdrojů m á g a lak tick é rozložen í ty p ick é pro p lo ch ý su bsystém , tak že z c e la zřejm ě nesouvisí s h alem G alaxie, k něm už, jak zn ám o, p a tří kulové hvězdo kupy. P roto se v ětšin a astro fy zik ů z a čín á k lon it k m odelu záb lesk o vých zdrojů, v něm ž n eu tro n o v á h vězda získ áv á a k re cí hm otu z blízké hvězdné složk y anebo z m ezihvězdné látk y . K vysvětlení záblesků n av rh li Lamb aj. m odel zad ržo v an é a k re c e : p lyn se při kulově sou m ěrn é a k re c i h rom ad í v m ag n eto p au ze n e u tro nové hvězdy. Je-li te p lo ta plynu d o sta te čn ě vy so k á, působí m ag n eto pauza jako n ep ro p u stn á z áv o ra, k te rá zab raň uje tom u, aby plyn spadl až n a povrch n eu tro n o v é hvězdy. T ento n ah ro m ad ěn ý plyn však z trá cí en ergii zářen ím , a tím se o ch lazu je. Jakm ile te p lo ta plynu klesn e pod u rčitou k ritick ou hodnotu, z á v o ra se otev ře a n ah ro m ad ěn ý plyn do padá velkou ry ch lo stí n a p ovrch n eu tron ové hvězdy. P řitom vzniká ren tg en o v é zářen í, k te ré z čá s ti opouští m ag n eto sféru , a m y pozoru jem e ren tg en ov ý záb lesk . Z ářen í však so u časn ě o h řeje plyn v a k re č ním disku, jeho te p lo ta se zvýší n ad k ritick o u , a z á v o ra se znovu u zavře. Tím z a čín á nový cyk lu s o ch lazo v án í plynu a ce lý děj se opa kuje až k novém u záblesku. P ro ce s vyžaduje velm i dobrou souhru m ezi ry ch lo stí o ch lazován í plynu a ry c h lo s tí a k re c e , jak ož i d o sta te čn ě m o cnou m ag n eto sféru . Jelik ož č e rn é d íry n em ají vnější m ag n eto sféru , n e m ohou se s tá t zábleskovým i zd ro ji; z téhož důvodu nem ohou být ani ren tgen ov ým i p ulsary. U r e n t g e n o v ý c h p u lsa rů je z á ře n í m odulováno ro ta c í neutron ové hvězdy kolem osy, jež je sk lo n ěn a k ose m ag n etick éh o dipólu. M echa nism us vzniku ren tg en o v éh o p ulsaru je ted y odlišný od m echanism u p ulsarů rád io vých , a to se n aven ek projevuje p rávě opačnou záv is lostí pulsní periody n a č a s e — p eriod y ren tg en o v ý ch p ulsarů se se k ulárn ě zk racu jí! Mezi 150 dosud zkoum aným i g a la k tick ý m i zdroji bylo dosud n alezen o 9 ren tg e n o v ý ch pulsarů s p eriodam i od 0,03 s do n ěkolik a desítek m inut. I P o k ra čo v á n í)
STROJ NA B R O U Š E N Í ASTRONOMICKÝCH ZRCADEL A m atér, k terý si ru čn ě vybrousil p arab o lick é z rca d lo , bude po ča se c h tít zrcad lo v ětší a dokon alejší. Ú činnou p om ocí mu v tom m ůže být stro j n a broušení. Přitom stro j n a broušení nem usí být slo žité z a ří zení. A m atér vybavený běžným n ářad ím si jej m ůže sn ad n o a po m ěrn ě levně zhotovit. Takový s tro j, i když bude jen n a ru čn í pohon, zn am en á p od statn é u snadnění broušení. O dstraní fyzickou nám ahu spojenou s p rací v předklonu a n a p ja té sled ován í sp ráv n o sti p ro v á děných tahů. P ra cu je se pohodlně v sed ě, stro j p řesn ě plní n astav en é tah y a tak zbývá jen sled o v at vrstvu brusivá. I když lze tak é ru čn ě vybrousit kvalitní z rca d lo , prů m ěrn ý a m a té r dosáhne daleko lep ších výsledků broušením na stro ji. Je n ěkolik typů b rousicích strojů . Zde bude p opsán jednoduchý stro j, k terý byl zh o to ven na zák lad ě zk ušen ostí znám éh o sovětsk éh o op tik a M aksutova. V obr. 1 je sch e m a tick y zn ázo rn ěn pohled n a stro j sh o ra . S tro j má dva svislé h říd ele: h n ací 1 a h nan ý 2, k te ré m ají vzájem ně v ázan é o tá če n í řem en em 3. Na hnan ém h říd eli 2 je d esk a, n a k te ré je u lo že no spodní sk lo. Horní sklo je p osouváno táh lem 4 a klikou 5 a je vedeno po obloukové d ráze ty č í 6. V ý střed n o st kliky e je sta v ite ln á posuvem čepu kliky po ram eni. Tím se m ění délka tahu. Táhlo 4 je dvojdílné a jeho d élk a je m ěn iteln á. N astavením délky se m ění u m ístě ní tahu. Aby při jem ném broušení bylo z rca d lo o d leh čen o , klouže k o n ec tá h la 4 po výškově sta v ite ln é podp ěře 7. Horní sklo je volně u n ášen o o táčen ím spodního sk la tak , že se proti sobě jednou o to čí asi po p a tn á cti až stu o tá č k á c h spodního sk la. R ych lo st toh oto vzájem ného o tá če n í je záv islá na d élce tahu. N epravidelné vzájem né o táčen í svěd čí o n erovn om ěrn ém rozložení brusivá, n ad b y t ku vody nebo, při leštěn í, o šp atn ě p řiléh ající form ě. K onstrukci stro je zvolím e podle v lastn ích výrobních m ožn ostí a po dle p řed pok lád an éh o využití stro je . Můžeme jej zh otovit d o cela jed n o duše, ce lý ze d řeva, jen s n ěkolik a šrouby a p ásky železa, s ložisky m azaným i grafitem nebo v n á ro čn ě jším p rovedení s valivým i ložisky a s využitím strojn íh o obrábění. Zde bude p opsán a k o n stru k ce stro je zh otoven ého pro broušení z r c a del o prům ěru 150 až 300 mm. Z ákladem stro je je bedna o ro zm ěrech 7 0 X 7 0 X 1 0 0 cm , p o stav en á otevřen ou stra n o u na bok a na té to stra n ě vyztužená dvěm a šikm ým i prkny. H naný h řídel 2 je z o celo v é trubky o vnějším prům ěru 35 mm a na něm jsou n a ta ž e n a valivá ložiska. Každé ložisko je drženo dvojdílnou, dřevěnou, šrouby stažen o u objím kou, k te rá je přišroubována na stěn u bedny. Na horním konci hříd ele je upevněna 10 mm siln á o ce lo v á deska, k te rá n ese spodní sklo. Ulo žení sk la je p atrn é z obr. 2. Je podep řen o třem i v ah ad ly rovn om ěrn ě rozm ístěn ým i blízko k raje. Z boku je drženo dalším i třem i vahadly. V ah ad la jsou z p loch ého železa 3 X 3 0 mm, na k o n cích m ají přilepen y
d estičk y z tvrdší gumy a u p rostřed n av rtán dů lek, do k teréh o zasah uje h rot stav ěcíh o šroubu M 6. Těm ito šrouby se sklo výškově u rovn á a co možno p řesn ě v y cen t ruje p om ocí jeh ly nebo slabého d rátu , k terý p ři pevním e na dřevěný šp a lík a p ostavím e vedle zvolna o táčen éh o sk la. U tažení b očn ích šroubů provádím e pouze p rsty, s citem . Na obou sk lech jsou kapkam i sm oly p řilep e ny k otou če z n ab arv e né, 12 mm silné p řek ližk y o prům ěru asi polovičním n ež je sklo a na nich je přišroubován kus siln ějšíh o p lech u s lOmm otvorem . Čep 9 tá h la 4 zasah u je do toh oto otvoru s u rčito u vůlí, k te rá dovolí n aklápěn í h o r ního sk la při pohybu po kulové p loše spodního. Místo plechu lze po užít n ak láp ěcí valivé ložisko ty p 1200 podle obr. 3, co ž je výhodné hlavně při broušení z rc a d la velk é sv ěteln o sti. Šablonu ve tvaru L, vyříznutou z lep en k y, k o ntrolu jem e, aby tvor pro čep byl p řesn ě u p ro střed sk la. Toto upevnění obou skel dovoluje brousit zrcad lo stříd av ě, plochou n ahoru nebo dolů, a tím dosáhnem e stejn ě jem ného povrchu po c e lé p loše z rca d la . Ř em enice pro klínový řem en 1 3 X 2 0 0 0 m m , u pevněná n a h říd eli 2, m á prů m ěr 400 a je v y p á le n a z 18m m p lech u . Převod je 1 :3 , a le s n e p atrnou odchylkou, aby bylo z a ru če n o , že tep rv e po m noha o tá čk á ch kliky se oba h říd ele d ostanou do původní vzájem né polohy. H nací h říd el 1, n eso u cí kliku, je p roveden podobně jako h řídel 2. K onstrukci kliky zn ázorň uje obr. 4. Čep kliky (p rů m ěr 30 m m ) je posuvný po ram en i a v poloze je za jiště n dvěm a šrouby M 10 s k říd lo vými m aticem i. Na čep u je valivé ložisko v d řevěn é, půlové objím ce, n a k te ré je sk lopně, p om ocí dvou pásků 3 X 2 0 mm, k te ré tvoří vidlici, upevněno táh lo 4. Při vým ěně brusivá dovolí ta to vid lice nadzvednout táh lo 4 a spolu s ty čí 6 jej odklopit stra n o u n a podpěru 10, jak v y zn ačen o čárk o v an ě n a obr. 1. Na ram en i kliky je v y z n a če n a stu p n ice s dělením po 5 mm k n astav en í výstřed n o sti kliky e. Pohon stro je je ru čn í. To m á, k rom ě jednoduché k o n stru k ce, tu h lav ní výhodu, že odpor při broušení je pod k ontrolou . Je to důležité h lav ně n a konci jem ného broušení, kdy p racu jem e s m inim álním m nož stvím vody v brusivu a je n eb ezp ečí, že se obě sk la do sebe „z a k ousnou". Pro ru čn í pohon byla n a čep kliky n a sa z e n a šlap k a z jízd ního k ola, jejíž čep byl upraven k pohodlném u držení. Klikou o tá čím e jednou asi za vteřin u, ke k o n ci jem ného broušení asi z a dvě vteřiny.
■4 Obr. 2.
Obr. 3. A
Táhlo 4 tvoří dvě la tě 2 X 7 cm , um ístěné nad sebou a spolu sp ojen é dvěm a šrouby M10 s křídlovým i m aticem i. Šrouby kloužou ve v ý řezech a dovolují tak táh lo libovolně z k ra co v a t. N a jedné la ti tá h la je stu p n ice s dělením po 5 mm a n a druhé u k azatel n a sta v e n ý tak , aby při nulové vý střed n o sti kliky a poloze sk el p řesn ě n ad sebou ukazoval n a nulu. Na k onci tá h la je zespodu přišroubován o celo v ý p ásek 4 X 2 0 m m, k terý při broušení klouže po druhém pásku, upevněném n a v ý š kově stav iteln ém prkénku 7 a od leh čuje tak z rca d lo od váhy táh la. Při leštěn í se tato podp ěra nepoužívá.
*
V lev o j e d e t a il já d r a v e l k é s k v rn y z h o r n í h o o b r á z k u , p o ř íz e n ý z n eg a tiv u o č t y ř n á s o b n é z á k la d n í e x p o z ici. J e z d e o p ě t v id ět j e h o g r a n u la c i p o d o b n á stru k tu ra .
(O br. k č lá n k u n a str. 69)
N a str. 7 7 —79 jso u s n ím k y p o m ě r n ě r o z s á h lé s k u p in y s lu n e č n íc h s k v rn p o ř íz e n é 13. 9. 1974 v 9 h o d . 55 m in . SC. S n ím k y b y ly z ís k á n y z e s t e jn é h o n e gativ u rů zn ý m i e x p o z ic e m i p ři v ý r o b ě p o z itiv ů . N a t é t o s é r ii sn ím k ů je d o b ř e p a tr n á f o t o s j é ř e p o d o b n á s tr u k tu ra ja d e r s lu n e č n íc h sk v rn .
v
B u dovy o k r e s n í h v ě z d á r n y v e V e s e lí n a d M oravou. ( K e z p r á v ě n a str. 85.)
V odicí ty č 6 je z la tě 4 X 2 cm , k te rá m usí být d ost d louhá (alesp o ň tří prům ěry z rc a d la ), aby se oblouková d ráh a při pohybu z rca d la n e lišila p říliš od přím ky. Na k o n cích ty č e Jsou p řišroubovány k rátk é kusy p loch ého železa 6 X 3 0 mm. Do jednoho je n a ra ž e n lOmm čep 8. Tento čep se o tá č í v otvoru druhého p loch ého železa, přišroubovaného na dřevěnou konzolu. P loch é železo n a druhém konci ty č e je n a v le čen o n a čep 9 (ob r. 3 ) . S troj použijem e pro jem né broušení a pro leštěn í. Hrubé a střed n í broušení, k teré je n e č is té a nevyžadu je tak o v é p řesn o sti, p rovedem e ru čn ě n a jiném p raco v išti. T ahy, k te ré lze n a stro ji p ro v ád ět, jsou zn ázo rn ěn y v obr. 5. Přím ka p řed stavu je výkyv střed u h orn íh o sk la vůči spodním u. Délka tahu se ve všech p říp ad ech ro v n á dvojnásobné v ý střed n o sti kliky e. jed n o stra n n ý tah A. Na stu p n ici tá h la i kliky jsou n a sta v e n y stejn é hodnoty. T yto tah y d ávají n ejm en ší n eb ezp ečí sleštěn éh o k raje. P o užijem e je p řevážn ě, když ch ce m e udržet dosažený tv a r a pouze zjem n it povrch. Jed n o stra n n ý tah B. T áhlo je n a sta v e n o n a v ětší hodnotu než klika. Tahy použijem e jen o b čas, n a k ra tš í dobu, k uhlazení tvaru . S třed o v ě so u m ě rn ý tah C. Stu pn ice tá h la je n a sta v e n a n a nulu. Tyto tah y prohlubují horní sklo u p ro střed a spodní na k raji. Použijí se n ap ř., když zrcad lo m á hrubší k ra j než stře d , v poloze zrcad lo dole, nebo při leštěn í form ou, k tero u jsm e ve střed n í č á s ti upravili z a tla čením povrchu nebo rozšířen ím d rážek . Tyto tah y m ají však v ětší te n d enci sle štit kraj než tah y A. U pravím e-li stro j tak , že ložisko čep u 8 se dá vzd alo v at od hříd ele 2 (n ap ř. tak , že je um ístím e n a k ra tš í ram en o p áky, jejíž delší ram en o se bude pohybovat po stu p n ic i), m ůžem e p ra co v a t v bočním převisu s tah y podle D. Soustavou ta k o v ý ch tahů, postupně se b očn ě vzdalují cích od střed u spodního sk la, působím e p ro ti jem ným zónám . P řev i sem m ůžem e též p ro v ád ět p a rab o lizaci kulového z rca d la . A jestliže si tro u fám e p ro v ád ět m ístní retu š z rc a d la m alým leštičem , n av rtám e čep 9 a do něj vložím e h ro t, k te rý nám te n to le š tič povede. Ale upřím ně ře č e n o , bez tah ů D se obejdem e a použití m a lého le štiče je „siln á m e d icin a “ . B ezp ečn ější je p rovést k o rek ci tvaru z rca d la úpravou form y. I když použití brousicího stro je n ení sto p ro ce n tn í zárukou n a zho tovení k valitního p arab o lick éh o z rc a d la , je p řesto způsobem výroby, k terý p od statn ě u snadňuje p rá ci a prům ěrném u a m atéru dá lepší v ý sledky, h lavn ě u z rca d e l v ětších prům ěrů, n ež broušení ru čn í.
Zpr ávy PLAKETA
ČSAV
DR.
BORISI
VALNÍCKOVI
U příležitosti 50. narozenin udělilo prezidium Československé akadem ie věd stříbrnou čestnou plaketu ČSAV „Za zásluhy ve fyzikáln ích věd ách" RNDr. B orisi V alnlčkovi, CSc., vedoucím u vědeckém u pracovníku A stronom ického ústavu ČSAV v O ndřejově. Vyznam enáním byla po zásluze ocen ěn a dlouholetá vědecká p ráce dr. V aln íčk a v oboru slu n ečn í fyziky a zvláště pak iniciativ a při vytváření a rozvoji exp erim en táln í základny naší heliofyziky. Redakční rada Říše hvězd upřím ně b lah o p řeje.
Co n o v é h o v a s t r o n o m i i KOMETA
W EST
První kom etu letošníh o roku — 1978a — objevil Richard M. W est z E vropské jižní ob servatoře. N alezl ji na sním cích, exponovaných 12. a 13. ledna G. Pizarroem lOOcm Schm idtovou kom orou hvězdárny v La Silla. Kom eta byla v západní čá sti souhvěz dí Vah poblíž ekliptiky, jasn o st m ěla 17m a ohon m ěl délku 6'. Ve spektru fotografovaném 360cm reflek to rem PERIODICKÁ
KOMETA
Paul Wild z A stronom ického ústavu univerzity v Bernu objevil na sním cích , exponovaných 6. a 8. ledna 40cm Schm idtovou kom orou v Zimm erwaldu novou kom etu. Jevila se jako difúzní o b jek t 13,5m— 14m a byla ve vý chodní č á sti souhvězdí Býka poblíže hvězdy £ Tauri. D alší fo to g rafick é po zorování získal Wild 25. ledna. Již z prvních pozorování z jistil B. G. M arsden, že jd e o novou periodickou kom etu s velm i krátkou oběžnou do bou. V r. 1974 prošla velm i blízko ko lem Ju p itera. Protože jde o druhou periodickou kom etu W ildem o b jev e nou, d ostala označení P/Wild 2. Svou RENTGENOVÝ
1978a
15. ledna bylo patrné silné sp o jité spektrum se slabým em isním pásem m olekuly C2 vlnové délky 473,7 nm. Ve spektru byla patrně přítom na i em ise m olekuly Cs vlnové délky 405,0 nm, zatím co u kom et obvykle výrazný em isní pás m olekuly CN (388,3 nm ) ve spektru kom ety W est nalezen nebyl. IAUC 3162 ( B ) WILD
KVASAR
Po objevu rentgenového zářen í kva saru 3C 273 v ro ce 1970 (S . Bowyer a j.), což byl vůbec první objev re n t genové em ise z kvasaru, se zdálo, že v souvislosti s prudkým rozvojem re n t genové astronom ie počátkem sed m d esátých le t bude rentgenových kva sarů ry ch le přibývat. Opak však byl pravdou. K velkém u zklam ání a stro nomů zabýv ajících se m im ogalaktickými rentgenovým i zdroji se až. ja k se zdá, donedávna nikom u nepodařilo další rentgenový kvasar nalézt. Tato sku tečn o st byla velmi překvapující, jelik o ž prostředky soudobé ren tg en o vé astronom ie lze objevit zdroj s in tenzitou až č ty řik rá t slabší než je in ten zita rentgenového toku 3C 273, což nazn aču je, že zd roje s ren tg en o vou svítivostí 3C 273 jsou objev iteln é až k hodnotě rudého posuvu z = 0,35. Kvasarů s takovým i rudými posuvy dnes znám e více než padesát, takže
2 -
1978b
první periodickou kom etu, P/Wild 1, ob jev il Wild 5. dubna 1960. Má oběž nou dobu 13,29 roku a byla pozoro vána i při návratu do p erihelu v r. 1973. P řetisku jem e předběžné e lip tic ké elem enty kom ety P/Wild 2 podle M arsdenova výpočtu: T = 1978 VI. 14,90 EČ o, = 39,48° 1 Q = 136,33° > 1950,0 i = 3,26° J q = 1,4891 AU e = 0,5566 a = 3,3583 AU P = 6,15 roku. IAUC 3167 ( B ) NAB
0137-01
i vzhledem k neobvyklým vlastnostem 3C 273 bylo velmi z aráže jící, proč aspoň jed en d alší rentgenový kvasar nebyl objeven. Nedávno objevili J. N. B ah call, N. A. B ahcallová, S. S. Murray a M. Schm idt nový kvasar, který o značili ja k o NAB 0137-01. Objev ..o b y čejn é h o " kvasaru dnes již celkem nevzbu dí mnoho pozornosti, k v asar NAB 0137-01 však nebyl kvasarem o b y č e j ným. V jeh o těsn é blízkosti se totiž n ach ází rentgenový zdroj 3U 0138-01. Bylo proto je n sam ozřejm é, že B ahcall a spolu pracovníci hned poukázali na m ožnost souvislosti mezi NAB 0137-01 a 3U 0138-01. Pokud je tato id e n tifi kace správná, rentgenová svítivost NAB 0137-01 dosahuje sku tečn ě ú cty hodných rozm ěrů: ačkoliv rentgenový tok 3U 0138-01 je relativ n ě m alý (a si 1 X 1 0 -17 J cm -2 s_1 v oboru 2— 10 keV ), při obrovské vzdálenosti NAB 0137-01
(rudý posuv z = 0,334) je rentgenová svítivost NAB 0137-01 úm ěrná přibliž ně 2 X 1 0 53 J s 1! Významnou podporou id en tifik ace NAB 0137-01 = 3U 0138-01 je spektrofotom etrie NAB 0137-01, kterou získal B. M argon. S p ek tráln í pozorováni NAB 0137-01 v oblasti 360— 700 nm byla provedena s rozlišením 0,8 nm pomocí třím etrového re fle k to ru Lickovy o bservatoře; sou časně byla získ á na UBV fotom etrie objektu pom ocí 210cm reflek to ru observatoře K itt Peak. V šeobecně je spektrum NAB 0137-01 vlivem přítom nosti em isních čar Balm erovy série a též n ěk terých zakázaných em isních č a r c h a ra k te ristickým spektrem kvasaru. V kon trastu se spektrem „o byčejn éh o11 kva saru zde však chybí čára He II (468,6 nm) a s ni sou v isející bowenovské čáry O III (313,3 nm a 334,1 n m ). Podobná anom álie, nezvyklá pro „oby č e jn é 11 kvasary, se vyskytuje i ve CENTRUM
PRO
Centrum M ezinárodni astronom ieké unie pro planetky pracovalo po 30 let pod vedením P. H ergeta na observato ři v C incinnati. Toto ú střed í se v červnu t. r. překlád á na Sm ithsoODCHYLKY
Den UT1— UTC UT2— UTC
spektru zatím jed in éh o znám ého re n t genového kvasaru 3C 273, což pod poruje id en tifik aci NAB 0137-01 = 3U 0138-01. Byly získány n ásled u jící fo to m etrick é ch arak te ristik y NAB 0137-01: V = (16,4 9 ± 0 ,0 2 ), B — V = = ( —0,1 2 ± 0 ,0 3 ), U— B = ( —0,75± ± 0 ,0 4 ), V—P = ( — 0 ,1 ± 0 ,1 ). Je m ož né že d alší rentgenové kvasary by mohly být objeveny při rentgenových pozorováních kvasarů, v je jic h ž sp ek tre ch se nevyskytuji výše uvedené č á ry. A čkoliv pom ěr rentgenové a optic ké svítivosti NAB 0137-01 L (2 ^ 1 0 ke V) : L (0.3-=-l m ikron) ~ 6 se zdá být anom álně vysoký (obdobná hod nota pro 3C 273 čin í 0,4; rentgenový tok. resp. rentgenová svítivost NAB 0137-01 též značně převyšuje re n t genovou svítivost 3C 27 3 ), všechno nasvěd čuje, že objevem NAB 0137-01 byl toužebně očekávan ý druhý re n t genový kvasar kon ečn ě objeven. Z. Urban
ČASOVÝCH
PLANETKY
novu astro fyzikáln í observatoř (Cambridge, M assachusetts, USA) a bude řízeno známým odborníkem B. G. M arsdenem . SIGNÁLU
V LEDNU
1978
1. I. 6. 1. 11. I. 16. I. 21. I. 26. I. 31. I. +0.6504S +0,6345® +0,6183® +0,6018® +0,5868® + 0,5724s +0,5584® + 0,6454 + 0,6303 + 0,6149 + 0,5990 + 0 ,5 8 4 6 + 0,5707 + 0,5573
Časové znam ení čs. rozhlasu se v ysílalo z kyvadlových hodin dne 12. I. od 7íl45m do 9h00m. — V ysvětlení k tabu lce viz ŘH 59, 20; 1/1978. V. P tá č e k
Aprílové zpravodajství OBYVATELÉ EPSILO N IE NA M ĚSÍCI . . . Oba vědci z jistili, že vedle norm ální ozvěny vysílaných impulsů se ozývá je š tě jin á, opožděná ozvěna v časovém rozsahu od tří do čty řiceti sekund. Svá z jiště n i publikovali v časo p ise N atura. A tento tajem ný vesm írný případ nebyl jed iný; svého času známý vědec a pionýr rad iotechniky N. Tesla p rohlásil, že v těch to jev ech m u sejí m ít prsty n ějak é rozum né bytosti mimo zem ských civ ilizaci. Úkolu ro zře šit tuto „danikenovskou záhadu11 se u jal v ro ce 1972 přední astro fyzik z univerzity v Glasgově prof. D. Lunan. S estav il opožděné impulsy do souřadnic a po d alších kom bin acích vyslovil názor, že „autoři11 podiv ných rádiových signálů ž ijí v oblasti hvězdy „epsilon11, k terá je vzdálená 104 světelných let od nás. Později prof. D. Lunan své vývody u p řesn il: hvězda „epsilon11 má sedm planet a ko sm ičtí obyvatelé ž ijí na šesté z nich. Je jich
planeta má jed en m ěsíc; kosm ická lod těch to obyvatel vesm íru krouží kolem našeho M ěsíce. Polský am atér-astronom pracov al na své hypotéze dva roky. Domnívá se, že kdesi v kosm ickém prostoru byly pom ocí velm i přesného a účinného ky b ern etick éh o zařízen í vysílané signály reg istrov ány a opět — s určitým opož děním — vyslány k Zemi. K líč, s jehož pom ocí se podařilo, ja k W. Božym tvrdí, rozšifrov at impulsy, je velm i jednoduchý. Hlavní ře č í, jediným jazy kem, jím ž se mohou dorozum ět všechny civ ilizace, je m atem atika. S estav il obdélník, do něhož um ístil postupně sekundové hodnoty v liniovém systém u, jak o je tomu na televizní obrazovce. Propojením vyznačených bodů vznikla s ít g eo m etrický ch bodů vzájem ně sp jatý ch . Při vynechán í či posunutí je n jednoho z trá cí c e lá ko n stru kce sm ysl. Tím to g rafický m znázorněním získal W. Božym dvacet základ n ích m atem atický ch vět v četně Pythagorovy. Při dru hé sérii opožděných signálů se mu podařilo v daném systém u odkrýt m j. Einsteinovu teo rii relativ ity — je jí m atem atický vzorec — a také ry ch lo st a hm otnost neznám ého kosm ického objektu . L id o v á d e m o k r a c i e 3. IX. 1977 PULSARY — LGM Již m nohokrát se zdálo, že se podařilo navázat sp ojen í s vesm írem . V roce 1968 byly např. zjištěn y pravidelné rádiové signály p o ch ázející z dálek nitra vesm íru. V ědci se dom nívali, že jde o au tom atické m ezip lanetární sondy ji ných kosm ických civ ilizací, ale ja k se nak o n ec ukázalo, m ěly tyto signály přirozený původ a to v tzv. neutronových hvězdách, k te ré jsou nazývány pulsary. Astronom ové nejsou lidé jen zahleděn í do no čn í oblohy, m ají i smysl pro vtip a le g ra ci a ta k o značili pulsary sym bolem LGM — L ittle Green Men — „m alí zelen í m užíčkové1*. L id o v á d e m o k r a c i e 3. IX. 1977 „ MEDOZA“ NA OBLOZE Asi ve čty ři hodiny ráno (20. září 1977) na tem né obloze znenadání vzpla nula obrovská hvězda, k te rá v ysílala na Zemi proudy světla. Přitom se po malu pohybovala k Petrozavodsku, rozp rostřela se nad m ěstem ve tvaru m e dúzy a doslova je zasypala takovým m nožstvím paprsků, že vznikl dojem hustého liják u . Po chv íli u d ělala „m edúza“ na obloze půlkruh a zam ířila k Oněžskému jezeru zahaleném u do šed ých m raků. V této cloně se pak vy tv ořila půlkruhová zářivě červ en á p ro lák lin a s bílým okrajem . Podle očitých svědků trval tento úkaz 10— 12 minut. P r á c e 23. IX. 1977 KONGRES O „STAROVĚKÝCH ASTRONAUTECH“ V jugoslávském m ěstě C rikvenici se konal již tře tí m ezinárodní kon gres pod názvem „S taro v ěcí astro n au ti". Kongresu se zúčastn ili d elegáti z n ěk o lika d esítek zem í světa, k te ří d oklád ají řadou argum entů svá tvrzení, že v dávnověké h isto rii navštívili Zemi před stav itelé rozvinutých civ ilizací z k o s mu. A utoři řady re fe rá tů se zabývali problem atikou tech n iky p řistáván í před stavitelů jin ý ch světů, dokládali, že jsou o tom in fo rm ace v bibli, jin í zase dokum entovali svá tvrzení objevy z p reh isto rick ý ch období. Jeden z před ná š e jíc íc h dokonce tvrdil, že na územ í dnešní Bolívie jsou pozůstatky ra k e to vých odpadů. N a š e r o d in a 27176 SLUNCE ODPOČÍVÁ Fran cou zští vědci z Institutu pro p lan etárn í fyziku od halili jev „odpočívá n í" Slunce. Objev byl učiněn za pom oci fran cou zskéh o u ltratelesk op u , jenž je um ístěn na am erickém satelitu OSO-8 a spočívá ve z jiště n í rytm ického rozpínání slu n ečn í atm osféry. Po krátk é době se pak opět atm o sféra Slu n ce v rací do norm álního stavu. Tento jev se opaku je vždy po d eseti m inutách
a jeh o am plituda dosahuje až 1000 kilom etrů. Ukaž rovněž pozoroval jed en z am erický ch vědců, k te ří se zú častn ili před časem výzkumného letu na pa lubě nadzvukového su p erletad la Concorde, ale nepodařilo se mu je j blíže charak terizov at. N a š e r o d in a 27/76 ROZLOŽENI SOUHVĚZDÍ VE VESMlRU G alaxie ve vesm íru n ejsou rozloženy ch ao ticky , ale tv o ři obrovskou sp i rálu. V šech na vesm írná souhvězdí prý v y tv ářej! složitý systém , v jehož středu jsou g ig an tick á souhvězdí, kolem n ich pak m enší souhvězdí a mlhoviny. L id o v á d e m o k r a c i e 6. VII. 1977
Z lidových hvězdáren a astronomických kroužků OKRESNÍ
HVĚZDÁRNA
VE
Mezi hvězdárnam i jihom oravského k ra je zaujím á platné m isto živá hvěz dárna ve d van áctitisícovém V eselí nad Moravou, k te rá p racu je od své ho o tevření v létě 1963 jak o okresní hvězdárna H odonínská. Jako všechny naše hvězdárny byla vybudována své pom ocí astronom ickým kroužkem Do mu osvěty, jehož členov é kon ali od roku 1953 soustavná astronom ick á pozorování am atérským i dalekohledy a ro zv íjeli v širokém okolí bohatou přednáškovou čin nost. Po přesvěd čo vací kam pani a provedení p ro jek čn ích prací byla stavba hvězdárny z a h á je na v ro ce 1960. M ístní stud enti a ob čan é od pracovali zdarm a v íce než osm tis íc hodin, význam ně pomohly n ěk teré závody, zvláště Vodohospo d ářské stavby. S iln ičn í správa, O kres ní stavební podnik a Depo ČSD. Nově budovaný závod Jihom oravských trubkáren a tažíren opatřil ko n stru kčn í trubky na kopuli. Dnes má hvězdárna dvě budovy. Na hlavní budově, o b sah u jící malou po slu ch árnu pro 25 osob a k an celář, je kopule o prům ěru 5,3 m s Zeissovým zrcadlovým dalekohledem Cassegrain-M eniskus 15/225 cm. Ve druhé budově jsou dílny, knihovna, fo to g ra fick á tem ná kom ora, rad ioastronom ický kabin et a m alá kopule s Zeissovým refrak to rem 10/120 cm pro po zorování Slu n ce a zákrytů hvězd Mě sícem . Před budovou s to jí d alší m alá kopule podobně vybavená. Od roku 1965 ú častn í se hvězdárna prav id el ného fo to g rafick éh o sledování bolidů pomocí celooblohové kom ory, v síti
VESELÍ
NAD
MORAVOU
organizované A stronom ickým ú sta vem ČSAV v O ndřejově. Mladí spolu pracovníci hvězdárny tvoří skupiny pozorovatelů prom ěnných hvězd a m e teorů, i skupinku zabýv ající se e le k tronikou a fo to g rafií bolidů. Hvězdár na je pracovištěm tří astronom ických kroužků m ládeže. Převážná čá st p ráce hvězdárny ve V eselí n. M. se ro zv íjí při populari zaci astronom ie a výukové činnosti. V íce než 150 tisíc návštěvníků ú čast nilo se v eřejn ý ch pozorování a před n ášek nebo besed. Pravidelným i ú čast níky výuky jsou kroužky a te istick é výchovy ze základ n ích d evítiletých ško l hodonínského a sousedního senického okresu, mezi nimiž jsou družební styky. Světonázorové otázky jsou ve výchovném program u hvěz dárny od je jíc h počátků. Zařízení plní úkoly o k resn í hvězdárny a má úzké pracovní styky se sek cí pro p řírod o vědeckou a tech n ick o u propagandu S o cia listick é akadem ie. Neúnavným in spirátorem a vedou cím výchovné, odborné i organizační p ráce je řed itel hvězdárny prof. Ru d olf Lukeš, který má hlavní zásluhu o je jí vybudování a dobré vybavení. Při značném rozsahu výchovné práce zápasí hvězdárna s nedostatkem pro storu pro přednáškové účely. N ěkoli k aleté úsilí o výstavbu posluchárny pro 60 osob je velm i naléhavé a odů vodněné. Snad se podaří tak é vybu dovat přechodovou lávku, k terá usnadní příchod k hvězdárně i při n e příznivém počasí. O. O bů rka
PROSTĚJOVSKÁ
LIDOV
N ávštěvnost lidové hvězdárny v P rostějově v ro ce 1977 nem á v h is to rii tohoto zařízeni obdoby. Od roku 1973 stá le ro ste počet návštěvníků i příznivců tohoto zařízen í a d osahu je nyní již takové výše, že je třeb a si k lást otázku, zda již bylo d osaže no kap acitního lim itu organizace. Vždyť předložit v průběhu roku více než 10 000 návštěvníkům kvalitn í a přitažlivý program , p o m áh ající vždy upevňovat vědecký světový názor, je někdy problem atick é (n e je n z hled is ka m ožnosti sálu o 35 m íste ch ). Proto m usela p řijít na pomoc te c h nika a racio n alizace práce. A tak již od poloviny roku zhlédlo několik ti síc návštěvníků audiovizuální pásma z kosm onautiky nebo astronom ie, k te rá jsou zcela autom atizována. V lastní pásm a 1 příslušné te ch n ick é doplňky byly realizovány na hvězdárně svépo mocí. Ohlas takových pořadů ze s tra ny .návštěvníků je v y n ik ající. Navíc od roku 1978 bude s tá v a jíc í autom a tick ý systém doplněn n ejm od ern ějším film ovým projek torem , který umožní během prom ítání m j. prohlíd ku důležité pasáže film u skutečně obrázek po obrázku, případně zpětný chod a opětovné zopakování k terék o liv pasáže film u atd. Toto všechno je na hvězdárně realizováno proto, aby především mládež si odnášela co n e j v íce info rm ací, v racela se na progra-
HVĚZDÁRNA
V R. 1 9 7 7
my hvězdárny a navykla sl tak na je d nu z možných účelných a hodnotných forem využití svého volného času. Jak bylo této rek ord n í návštěvnos tí dosaženo, proč je v ad resáři hvěz dárny p řes 160 vážných zájem ců o je jí akce, kde je důvod, že na hvězdár nu p řijíž d ě jí školy, BSP, m ládežnické kolektivy z jin ý ch okresů, vysoko šk o lští studenti z NDR, P olska apod.? Krom ě pravidelných in fo rm ačn ích le táků o program ech v průběhu roku, je jich ž sou částí je pasáž pro socio logick ý výzkum, byl také vydán n a bídkový list školám . Dále vydaný do tazník pro návštěvníky rovněž napo m áhá zvyšovat návštěvnost ak cí. N e lze opom enout ani bohatou p u blikač ní čin n o st v okresním i celo státn ím tisku a vydanou brožuru o sovětské kosm onautice, je jíž so u částí je pasáž, in fo rm u jící o typech program ů pro v eřejn o st. Lze říci, že důraz kladený na širokou publicitu o čin n o sti hvěz dárny p řináší nyní svůj efek t. I spo lu p ráce se školam i dosáhla použitím tech n ik y nových k v alitativ n ích hocinot. Jsou to především kroužky v ě deckého světového názoru, k te ré č a s to volí návštěvu hvězdárny jako vhodný doplněk své náplně. S k u te č ně n ejú sp ěšn ější a k c í hvězdárny pro školy byla v ro ce 1977 výstava a p ás mo o sovětské kosm onautice. Jiř í P ru d k ý
Ú k a z y na o b l o z e v čer vnu 1 9 7 8 S lu n ce vstupuje 21. června v 19h l l m do znam ení Raka; v tento o k a mžik je letn í slu novrat a začíná astronom ick é léto. Slu nce vychází po čátkem červn a ve 3h57m, od 13. č e rv na do slunovratu ve 3h50“> a koncem m ěsíce ve 3h54m. Počátkem června zapadá ve 20h00m, od slunovratu do kon ce m ěsíce ve 20h l3m. v červnu má Slu nce n ejv ětší polední výšku nad obzorem, 62°— 63°. Od počátku červ na do slunovratu se délka dne pro dlouží o 20 min, od slunovratu do kon ce m ěsíce se opět o 4 min zkrátí. M ěsíc je 5. VI. ve 20h01m v novu,
13. VI. ve 23h44m v první čtvrti, 20. VI. ve 21h30m v úplňku a 27. VI. ve 1 2 h4 4 m v poslední čtv rtí. V odzemí je M ěsíc 8. června, v přízem í 21. červ na. Ve v ečern ích hod in ách 18. č e rv na dojde k zákrytu hvězdy 4m 46 Librae M ěsícem . V Praze nastává vstup ve 21h25,3m, v Hodoníně ve 21h 29,3m. Během červn a nastanou tyto ko n ju n k ce planet s M ěsícem : 8. VI. v lh s Jupiterem , 9. VI. v 0h s V e nuší, 11. VI. ve 22h se Saturnem , 12. VI. ve 4 h s M arsem, 17. VI. v 17h s U ranem a 20. VI. v l h s Neptunem. M erk u r je počátkem června n a ra n
ní obloze jen velmi k rá tce před vý chodem Slu n ce a pak v druhé polo vině m ěsíce na v ečern í obloze po zá padu Slu nce. Dne 1. červn a vychází ve 3h23m, dne 6. červn a ve 3h26m, tedy je n asi lh h před východem Slunce. Jeho jasn o st se během této doby zvětšu je z — 0,7m na — l ,2 m. V polovině m ěsíce zapadá ve 20h19m, koncem m ěsíce až ve 21h25m. Během této doby se jeho jasn o st zm enšu je z — l,8 m na —0,5m. Dne 13. VI. je M erkur v přísluní, 14. VI. v horní kon ju nk ci se Sluncem , 15. VI. n e jd á le od Země, 24. VI. v 9h v ko n ju n k ci s Jupiterem (M erkur 1,8°, sev ern ěJ a 29. VI. v l l h v kon ju nk ci s Polluxem (M erkur 5° již n ě ).
V en u še je v červnu na večern í oblo ze v příznivě poloze k pozorování. Zapadá až mezi 22h36m— 22h19m a má jasn o st asi — 3,5m. Dne 11. června v l h dojde ke k o n ju n k ci Venuše s Pol luxem ; Venuše bude p rocházet 5° již ně od Polluxe. M ars je v souhvězdí Lva na v e če r ní obloze. Počátkem červn a zapadá v 0 h24m, koncem m ěsíce ve 22h59™. Jasnost M arsu se během červn a zm en š u je z + l , 4 m na + l , 6 m. Dne 5. VI. v l h projde M ars pouze o 0,1° jižně od Satu rn a a 12. VI. v 18h 0,8° s e verně od Regula. Ju p ite r je v souhvězdí Blíženců a je pozorovatelný jen zvečera. P očát kem červn a zapadá ve 22h08m, kon
D ráhy p l a n e t e k P a lla s I n a h o ř e ) a V e sta ( d o l e ) p o d le A n n u aire du B u reau d e s L o n g itu d e s 1978.
cem m ěsíce již ve 20h38m, tedy k rá t ce po západu Slu nce. Ju p iter má jasn ast — 1 ,4 ™. S a tu rn Je v souhvězdí Lva a je po zorovatelný je n na v ečern í obloze. Počátkem června zapadá v 0 h26m, koncem m ěsíce již ve 22h37m. Saturn má Jasnost a si + 0 ,8 m . U ran Je v souhvězdí Vah a n ejp říz n iv ější pozorovací podmínky jsou ve v ečern ích hodinách, kdy kulm inuje. P očátkem červn a zapadá ve 2h49m, koncem m ěsíce Jíž v 0h54m. Uran má jasn o st asi + 5 ,7 m. N eptu n je v souhvězdí H adonoše, a protože je 8. červn a v opozici se Sluncem , je po celý m ěsíc ve výhod né poloze k pozorování. Je nad obzo rem tém ěř po celou noc, koncem m ě síce však zapadá již ve 2h39m. Nep tun má jasn o st + 7 ,7 m. Neptuna, s te j ně jak o Urana, můžeme vyhledat po dle o rien tačn ích mapek, k teré Jsme o tiskli v m inulém čísle. P la n e tk y . O půlnoci 4./5. června nastává opozice se Sluncem dvou ja s ných p lanetek, P allas a Vesty. P allas je v souhvězdí H erkula a má jasn o st 9,4m, V esta v souhvězdí Hadonoše a má jasn o st 6,2m. Obě planetoidy mů žeme vyhledat podle p řipojených o rie n ta čn ích m apek. V esta je 19. červ na v 16h v ko n ju n k ci s M ěsícem. M eteo ry . Z hlavních m eteorických ro jů m ají maxim um čin n o sti Srocp iidy-Sagittaridy 14. června. R oj má vel mi ploché maxim um a je v čin nosti asi 70 dní. Z nepravid elných rojů ma jí m axim a čin n o sti Libridy 8. června, Bootidy (CVn) před půlnocí 9. če rv na, Corvidy v ran n ích hodinách 27. června a Draconidy ve v ečern ích ho dinách téhož dne. J. B.
OBSAH: L. H ejna: F o to g ra fie jem né stru k tu ry slu n ečn ích sk v rn na o b se rv a to ři O ndřejov — J. G rygar: Žeň objevů 1977 — F r . Drbout: Stroj na b rou šen í astron o m ick ých z rca d e l — Zprávy — Co nového v astron o m ii — A prílové zp rav o dajství — Z lid ových hvězdáren a a stro n o m ick ý ch krou žků — Úkazy na obloze v červ n u . CONTENTS: L. H ejna: High Resolu tion P h oto grap h y of Sunspots on th e Ondřejov O b servátory — J. G ry g ar: A d vances in Astronom y in th e Y e a r 1977 — F . Drbout: M achine fo r A stron o m ical M irrors Grinding — N otes — News in A stronom y — F ro m th e Public O b servatories and A stron o m ical Clubs — Ph enom en a in June. C O flE P JK A H H E : JI. XeiÍH a: r p a (J> M H
TO H KO M
H e iH b ix
n areH
OHapnceeB H C eH H H <J>.
JI.
—
H H ie c K x x
C O JI-
o fic ep sa ro p ítií
T p u ra p :
3 o c th -
1977
B
I*.
3e p K a Ji —
H O B O rO
B
— M a-
n i .- iH t p o B a .ib H a H H 3 1'Q T o B .T e H H í í
H IH H a H TO
Ha
aC TpO H O M H H
U pooyT:
< í> o to -
C tp y K T y p w
aC TpO H O -
CooóinenHH —
aC TpO H O M H H
—
H 3
HapoUHbix oócepBaTopHH h acTpoH O H K le C K H X Ha
H eóe
b
K p y JK K O B
—
H B .i e iiH Í !
H io H e .
A s tro lo g h o r o s k o p v y b ra l v sn á ř i, c o ti v n ěm a s i u k á ž e ? C h těl b y c h v id ět, m ilá , j a k s e b u d e š tv á řit, d o s ta n e š -li c v o k a h v ě z d á ř e ! M ladý s v ě t 50/76
• Koupím ok u lár k h vězdářsk ém u d alekoh led u, do f = 30 mm. — M iroslav Tauw inkel, tříd a O bránců m íru 34, 600 00 Brno. Říši hvězd řídí re d a k čn í r a d a : Prof. RNDr. Josef M. Mohr (v ed o u cí r e d a k to r ), D oc. RNDr. CSc. Jiří Bouška (výkonný r e d a k to r ), RNDr. CSc. Jiří G rygar, Prof. O ldřich Hlad, čle n k or. ČSAV, RNDr. D rSc. M iloslav K opecký, Ing. Bohumil M aleček , Doc. CSc. Antonín M rkos, Prof. RNDr. C Sc. Oto Obůrka, RNDr. CSc. Ján Stohl; tech n ick á red a k to rk a V ěra Su chánk ová. — V ydává m in isterstv o ku ltu ry v n a k la d a te ls tv í a vy d av atelstv í P an o rám a, H álkova 1. 120 72 P ra h a 2. — Tiskne S tátn í tisk á rn a , n. p., S lezsk á 13, P rah a 2. — V ychází d v a n á c tk rá t ro čn ě , c e n a jed n otliv éh o čís la K čs 2,50, ro čn í před p latn é K čs 3 0 ,— . — R ozšiřuje Poštovní novinová služba. In form ace o p řed platném podá a objednávky přijím á každá p o šta, nebo přím o PNS — Ú střed n í exp e dice tisk u, Jin d řišsk á 14, 125 05 P ra h a 1 (v če tn ě ob jedn ávek do z a h r a n ič í). Objed návky n evyřizuje r e d a k c e . — Příspěvky z a síle jte re d a k c i Říše hvězd. Švédská 8, 150 00 P rah a 5. Rukopisy a obrázky se n e v ra ce jí. — Toto číslo bylo dáno do tisku 24. ú n ora, vyšlo v dubnu 1978.
D etail o r á m o v a n é č á s t i p a t r o ln íh o sn ím k u z 2. st~. o b á lk y , fo to g r a fo v a n ý 8. 8. 1972 v 6 h o d . 09 m in. SČ v e lk ý m f o t o s f é r ic k ý m d a le k o h le d e m . O ba s n ím k y jso u z d e u v e d en y p r o z ís k á n í p ř e d s ta v y o ro z d ílu v r o z liš e n í v p ří p a d ě b ě ž n ý c h sn ím k ů s lu n e č n í f o t o s f é r y a sn ím k ů ja s n é stru k tu ry slu n e č n íc h sk v rn .
N a p o s le d n í s t r . o b á lk y j e s n ím e k s t a r é p r a v id e ln é s lu n e č n í sk v rn y a je jíh o b e z p r o s t ř e d n íh o o k o l í p o ř íz e n ý 25. 8. 1974 v 15 h o d . 5 m in. SC.
47 281
40
^
ř" ^ .
:
i
* jK <
