AUTOMATIZOVANÉ PROSTŘEDÍ PRO TVORBU A PREZENTACI PRŮVODCŮ DISTANČNÍM STUDIEM

AUTOMATIZOVANÉ PROSTŘEDÍ PRO TVORBU A PREZENTACI PRŮVODCŮ DISTANČNÍM STUDIEM TOMÁŠ KINCL, JIŘÍ PŘIBIL Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, Vysoká škola ekonomická v Praze Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou tvorby a prezentace dokumentů sloužících jako průvodce studiem pro studenty distanční formy studia na Fakultě managementu. Tyto dokumenty nejsou v současné době standardizovány ani z hlediska obsahu ani z hlediska formy, což negativně ovlivňuje možnost studentů vybrat si předmět, který jim vyhovuje a který je zajímá. Představovaná aplikace standardizuje všechny náležitosti výše uvedených textů. Umožňuje navíc jejich správu i prezentaci přes webové rozhraní, což je výraznou výhodou oproti jiným způsobům realizace. Klíčová slova: Distanční studium, průvodce distančním studiem, strukturovaný dokument, standardizace, webové prostředí. Abstract: The paper is focused on the distance learning support at the Faculty of Management. For each subject there is a separate course outline, however the structure, content and form of the document vary across courses and lecturers. Presently, no standardization rules are applied at the Faculty of Management. The proposed solution might be seen in the web-based course-outline system, which is described in the text of the paper in detail. Key words: The distance learning support, course outline, structured document, web-based system.

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY, SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ PROBLÉMU Význam distanční nebo kombinované formy studia (dále souhrnně nazývana jako distanční) nabývá v posledních letech na významu a nejinak je tomu i na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci (FMJH). Zkušenosti a postupy, které jsou známy z prezenčního studia nelze v distanční formě uplatnit, neboť specifika a rozdíly plynoucí z odlišného principu studia jsou příliš markantní. Odlišný přístup k výuce klade zvýšené nároky především na osobu pedagogického pracovníka, který výuku zajišťuje. Tyto odlišnosti spočívají např. ve zvýšených časových požadavcích na organizaci výuky – pedagog musí být připraven poskytovat celou řadu konzultací nad rámec výuky (ať již osobních nebo formou elektronické komunikace), neboť časová dotace přímé výuky, resp. konzultace nemůže být již ze samé podstaty distanční formy studia vysoká. Další nároky, plynoucí z nedostatečného prostoru pro samotnou výuku, se týkají především úrovně a kvality učebních pomůcek a výukových textů. Právě tyto distanční texty bývají často kamenem úrazu při zajišťování studia. V základní rovině lze rozlišit dva druhy dokumentů podporujících distanční studium. Na prvním místě jsou to výukové texty zahrnující jednotlivé tematické okruhy předmětu a obsahující látku, kterou je nezbytné obsáhnout k úspěšnému absolvování kurzu. Tyto dokumenty se obsahově samozřejmě liší podle jednotlivých předmětů. Po formální stránce se též různí, tvůrce by však měl dodržovat alespoň základní typografická a formální pravidla pro úpravu dokumentů. Odlišná úroveň těchto textů může být dokonce žádoucí, neboť si studenti podle jejich kvality (ať již obsahové nebo formální) mohou učinit představu o osobě vyučujícího a dopředu odhadnout úroveň celého kurzu (není sporu o tom, že kvalita kurzu je velkou měrou determinována právě odborností pedagoga). Lze dokonce tvrdit, že tyto odlišnosti působí pozitivně, neboť dochází určité formě konkurenčního boje mezi předměty a vyučujícími, což působí (alespoň teoreticky) na zvyšování úrovně jednotlivých kurzů. Druhým typem dokumentů v distančním studiu jsou informativní texty, které mají za úkol seznámit studenty s formálními náležitostmi daného kurzu (cíle předmětu, osnova kurzu a její rozdělení do jednotlivých soustředění, podmínky spěšného absolvování kurzu, povinná a doporučená literatura, apod.). I tyto dokumenty jsou vytvářeny vyučujícími daných předmětů, jejich obsahová a formální různost je však v tomto případě nežádoucí. Naopak, jsou-li tyto texty kvalitativně diverzifikovány,

dochází k situacím, kdy jsou studenti různých předmětů nestejně informováni o náležitostech kurzu a tedy i znevýhodněni oproti svým kolegům studujícím předměty jiné (nemají dostatek informací pro rozhodnutí o skladbě svého předmětového portfolia). Stejná úroveň výše zmiňovaných informativních textů je tedy otázkou formální, strukturní a obsahové standardizace. Na první pohled by se mohlo zdát, že zajištění formálních i obsahových norem nemusí být nutně problémem a vše je pouze záležitostí stanovení určitých interních doporučení pro vypracovávání distančních textů. Zkušenost však ukazuje, že každý vyučující má jiné představy o obsahu těchto dokumentů a každý přisuzuje jednotlivým částem odlišný význam – z těchto důvodů se často objevují významné obsahové rozdíly mezi jednotlivými texty. Zajištění formální stejnosti (a správnosti) těchto dokumentů je ještě těžším oříškem, neboť obvykle používané nástroje pro tvorbu textů (obvykle textový editor – téměř výhradně MS Word) nabízí velmi širokou škálu funkcí, které nelze nijak omezit. Úroveň formální a typografické správnosti dokumentu je pak do jisté míry odrazem počítačové gramotnosti daného pracovníka. Tyto informativní texty jsou na FMJH nazývány „Průvodce distančním studiem“ a vypracovávají se zvlášť pro každý kurz, který je v daném semestru v distančním studiu vyučován. Lze namítnout, že vypracování průvodce k danému předmětu je jednorázová záležitost (průvodce lze přeci použít opakovaně v dalších semestrech) a není tedy ani problémem zajistit jeho správnost (ať již z jakéhokoliv hlediska). Obsah distančních kurzů (a tím i tedy jejich průvodců) se však často mění (ať již obsahově, v závislosti na vývoji trendů v daných oblastech, nebo formálně – mění se uspořádání předmětu, obsah jednotlivých soustředění, podmínky úspěšného ukončení kurzu, apod.) a úprava zmiňovaných textů je tedy nezbytná. Autoři navíc tvoří tyto dokumenty téměř výhradně v textovém editoru MS Word a vyvstává dále otázka vhodné formy publikace těchto textů. Na FMJH bývají soubory s průvodci uloženy na sdílených síťových discích školní počítačové sítě, které jsou z vnějšího prostředí mimo intranet hůře dostupné. Existuje sice možnost přístupu k fakultním síťovým diskům prostřednictvím zabezpečeného protokolu (služba KloKan1), tato možnost však není studenty příliš využívána, neboť o ní neexistuje širší povědomí. Problémem může dále být sice masové, ale stále ne bezvýhradní rozšíření editoru MS Word mezi studenty (dokument MS Word není otevřeným formátem a není možné zajistit 100% kompatibilitu s jinými textovými editory). Nabízí se otázka, zda by nebylo výhodnější dokumenty distribuovat v nějakém otevřeném formátu a prostřednictvím dostupnějšího média. Jednou z alternativ mohou být průvodci ve formě webových dokumentů volně dostupných na internetu. Tento způsob je prezentován v navazujícím textu. 2. AUTOMATIZOVANÉ PROSTŘEDÍ DISTANČNÍM STUDIEM

PRO

TVORBU

A

PREZENTACI

PRŮVODCŮ

Lze předpokládat, že pedagogičtí pracovníci zajišťující výuku v distančním studiu vypracovávají texty podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Každý však přisuzuje různým částem dokumentu odlišnou důležitost, která pak vymezuje pečlivost, s jakou jsou jednotlivé části vypracovány. Stejně tak se výrazně liší počítačová gramotnost pedagogů (včetně jejich znalosti formální úpravy dokumentů). Dochází pak tedy k nežádoucímu jevu, kdy se dokumenty k jednotlivým kurzům od sebe značně odlišují. Prezentované prostředí pro tvorbu textů tento nesoulad odstraňuje, jeho nasazení s sebou nese navíc ještě několik (ne nepodstatných) výhod, které budou popsány později. Základním požadavkem na publikační systém byla jeho dostupnost. Možnost tvorby textů neměla být omezena na přítomnost pracovníka v budově FMJH, stejně tak neměla být podmíněna instalací nějakého softwaru. Již od počátku byl tedy systém navrhován tak, aby základním rozhraním mohlo být rozhraní webové. Díky němu je možné systém používat na jakémkoliv počítači připojenému k internetu a není nezbytné provádět dodatečné instalace dalšího softwaru. Velmi důležitou oblastí při tvorbě systému byla otázka zabezpečení přístupu k jednotlivým dokumentům (ve smyslu přístupu k tvorbě a úpravě dokumentů, možnost čtení dokumentů by naopak 1

Služba KloKan (https://home.fm.vse.cz/katedry/www/index.htm) umožňuje zabezpečený přístup k fakultním diskům přes rozhraní webového klienta.

měla zůstat neomezená). Pro zajištění autentifikace uživatelů/pedagogů přicházeli v úvahu dvě možnosti: • Vytvoření vlastního systému správy účtů a hesel – tento způsob sice přináší výhodu pro tvůrce systému ve smyslu absolutní nezávislosti na dalších autentifikačních autoritách, pro uživatele však nese komplikace spojené s vytvářením dalšího uživatelského jména a hesla, které je třeba si pamatovat. • Napojení autentifikačního mechanismu na již existující autentifikační autoritu – uživatel má pouze jedno jméno a heslo a tyto údaje používá pro vstup do více systémů. Tato volba však předpokládá existenci nějaké centrální autority, proti které je totožnost uživatele při přihlašování do systému ověřována. Tato centrální ověřovací autorita na FMJH již existuje – je jí Informační systém Fakulty managementu (ISFM), který je používán pro vedení kompletní studijní agendy fakulty. Používání tohoto způsobu autentifikace přináší však i určitá rizika – je-li mimo provoz ISFM, není možné používat ani publikační systém, protože není možné ověřit totožnost uživatele. Výhodou však může být centrální správa uživatelských kont a hesel. Po zvážení všech přínosů a rizik u obou variant byla nakonec zvolena autentifikace proti existující centrální autoritě (ISFM). Dále bylo nutné zajistit, aby každý pedagog měl přístup pouze k předmětům, jejichž je garantem. Vzhledem ke skutečnosti, že kompletní údaje o jednotlivých předmětech (včetně údajů o garantovi) jsou již v ISFM uloženy, nemělo by valného významu tvořit externí databázi a zajišťovat neustále aktuálnost a konzistenci dat. Po přihlášení do systému se každému pedagogovi zobrazí seznam jím garantovaných předmětů, který je importován z centrální databáze ISFM (viz Obr. 1)

Obr. 1: Úvodní obrazovka systému - seznam garantovaných předmětů.

Pokud dojde k nasazení publikačního systému, jeho uživateli budou pracovníci s velmi odlišnou úrovní počítačové gramotnosti. Ke každé části systému byla proto vypracována nápověda, která by měla použití systému maximálně simplifikovat. Nápovědě a seznámení se se systémem je věnována i celá úvodní stránka.

Obr. 2: Úvodní obrazovka systému – hlavní nápověda. Samotná tvorba průvodce probíhá ve čtyřech krocích (podle jednotlivých částí, které by měl dokument obsahovat). Jsou jimi: • cíle předmětu, • osnova předmětu, • podmínky hodnocení předmětu, • doporučená literatura k předmětu. V každé chvíli je možné dokument upravovat pouze v jednom kroku a uživatel nemůže přejít k další části, dokud předchozí nevyplní. Po každém kroku je právě vytvořená/změněná část uložena do databáze, takže je možné práci přerušit a vrátit se k některé části později. Samotné zadávání textu je řešeno přes formulářové okno, ve kterém jsou ovšem umožněny změny formátování. Samotná změna formátování není nijak náročná a je řešena přes nástrojovou lištu, která má podobný vzhled jako u většiny textových editorů (primárním cílem bylo přiblížit vzhled co nejvíce etalonu trhu s textovými editory – MS Wordu) Editor umožnuje následující úpravy v textu:

Obr. 3: Nástrojová lišta zadávacího formuláře. • • • • • •

• • •

úpravy kopírovat/vyjmout/vložit část textu, pohyb v historii operací (krok zpět, znovu provést krok), vložení hypertextového odkazu, emailové adresy, vodorovné dělící čáry, psaní v horním (dolním indexu), změna písma, změna velikosti písma, změna typu odstavce (nadpisy úrovně 1–6, normální odstavec, atd.), změna řezu písma na tučné/kurzíva/podtržené/přeškrtnuté, změna zarovnání odstavce (na praporek vlevo/na praporek vpravo/na střed/ do bloku), vytváření řazených (číslovaných) i neřazených seznamů,

• •

odsazování odstavců, výběr barvy textu, výběr barvy pozadí textu,

Obr. 4: Formulářové okno pro zadávání textů - demonstrace formátovacích možností. Formátovací možnosti editoru mohou být dále rozšířeny, v současné době se připravuje volba pro vkládání a formátovaní tabulek. Toto prostředí má oproti běžným textovým editorům řadu výhod. Je například možné některá tlačítka zakázat a znemožnit tak uživatelům přílišné odklonění od preferovaného (standardizovaného) vzhledu dokumentu. Vzhledem k tomu, že jsou texty uloženy v databázi, je možné zajistit i strojové vyhledávání řetězců ve všech průvodcích najednou. Veškeré formátování je zajištěno prostřednictvím příkazů (tagů) jazyka HTML (HyperText Markup Language), které mají kromě formátovacího i sémantický význam2 (podobně jako u stylů v MS Wordu je např. možné významově odlišit text odstavce a nadpisu). Lze pak jednoduše zajistit změnu formátování u všech dokumentů v databázi prostřednictvím technologie kaskádových stylů3 (CSS – Cascading Style Sheets) – lze centrálně nastavit vzhled všech dokumentů (vzhled nadpisu první úrovně, odstavce, apod.). Zároveň je možné zabezpečit třeba vložení stejného záhlaví a zápatí (např. s logem FMJH) do každého dokumentu, nebo vložení vodoznaku na pozadí dokumentu. Elementárním způsobem lze nadefinovat i další vlastnosti dokumentu, je možné i kdykoliv přehodnotit normy pro podobu textů, změnit je a zajistit plnění těchto pravidel tvůrci dokumentů. 3. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘÍNOSŮ IMPLEMENTACE SYSTÉMU, MOŽNOSTI DALŠÍHO ROZŠÍŘENÍ Největším přínosem publikačního systému pro tvorbu průvodců distančním studiem je bezesporu formální a obsahová standardizace vytvářených textů. Jedná se navíc o standardizaci nenásilnou a skrytou – uživatel nemusí přemýšlet o tom, zda pokyny pro tvorbu dokumentů skutečně dodržuje či nikoliv – systém mu ani nedovolí, aby konal jinak. Další výhodu a příslib do budoucna lze spatřovat v tom, že velmi jednoduchým zásahem do systému lze vytvořit prostředí pro tvorbu libovolného strukturovaného dokumentu. Oddělení obsahu od formy dokumentu (spolu s možností fulltextového prohledávání databáze, kde jsou všechny texty uloženy) je pak předností, která výrazným způsobem rozšiřuje možnosti využití takto vytvořených textů.

2

Více o sémantickém významu HTML např. Jan Raszyk, seminární práce Webové standardy, HTML a sémantika na webu, kapitola Sémantika - význam elementů v XHTML dokumentu, 2/2004, (http://johnny.wz.cz/osobni/skola/webove-standardy/) 3 Kaskádové styly jsou webovou technologií umožňující definovat vzhled dokumentu (ů) vlastnostmi nadefinovanými v externím souboru. V původním dokumentu tak zůstávají pouze příkazy definující o jaký druh textu se jedná (odstavec, nadpis, …), veškeré další informace o vzhledu jsou nastaveny jinde.

Kladem systému je i skutečnost, že jeho použití je vázáno pouze na připojení daného počítače na internet, žádné další podmínky pro práci s prostředím nejsou stanoveny. Veškeré změny v textu se navíc ihned projeví – jedná se o tvorbu dokumentů online. Nedostatkem systému naopak mohou být poněkud omezené možnosti prostředí oproti běžnému standardu, který poskytují textové editory, řadu funkcí lze však doimplementovat (pokud bude chtít např. pracovník vložit vývojový diagram, nezbude mu nic jiného, než tento diagram nakreslit v nějakém externím programu, exportovat jej jako obrázek a ten připojit k webovému dokumentu). Navíc, pokud již pracovník dokument vytvořil v textovém editoru, jeho konverze do publikačního systému zabere jistě více času, než prosté zkopírování na sdílený fakultní disk (na druhou stranu je třeba říci, že tato konverze nezabere více než pár minut pro každý dokument a jedná se o jednorázovou operaci, kterou může provést např. pověřený pracovník technické podpory na FMJH). Autoři systému předpokládají, že pilotní spuštění tohoto prostředí (plánované na zimní semestr 2004/2005) přinese zkvalitnění podpory výuky v kombinované formě studia a že zavedení systému se setká s kladnými ohlasy jak ze strany studentů, tak ze strany vyučujících.

Ing. Tomáš Kincl Ing. Jiří Přibil Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, katedra managementu informací Adresa: Jarošovská 1117/II, 377 01, Jindřichův Hradec E-mail: [email protected] , [email protected]