Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
Dana Michková
AUTOEVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY
AUTOEVALUTION IN THE KINDERGARTEN
Školský management Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Mgr. Jana Poláchová Vašťatková, Ph.D.
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci pod názvem Autoevaluace mateřské školy vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem v práci použila. V Olomouci dne 25. března 2014 .................. (vlastnoruční podpis)
Poděkování Děkuji paní doc. Mgr. Jana Poláchové Vašťátkové Ph. D. za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala při vedení této bakalářské práce. Dále děkuji všem ředitelkám, vedoucím učitelkám mateřských škol a pedagogickým pracovnicím, které mi sdělily své názory a zkušenosti.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................... 6 1
ŠKOLA ............................................................................................................. 8
2
AUTOEVALUACE VE ŠKOLE ........................................................................10
2.1
Aktuální pojetí autoevaluace v České republice ...........................................12
2.2
Proces autoevaluace ....................................................................................13
3
POUŽITÍ AUTOEVALUACE V MATEŘSKÉ ŠKOLE .......................................16
3.1
Plánování autoevaluace mateřské školy ......................................................16
3.2
Realizace autoevaluace mateřské školy .......................................................22
4
CÍLE A STRATEGIE VÝZKUMU .....................................................................24
4.1
Metody sběru dat .........................................................................................25
4.2
Výsledky a jejich hodnocení .........................................................................26
4.2.1
MŠ č. 1- červená ......................................................................................27
4.2.2
MŠ č. 2 – oranžová ...................................................................................31
4.2.3
MŠ č. 3 – bezbarvá ...................................................................................36
4.2.4
MŠ č. 4 – zelená .......................................................................................41
5
DISKUZE NAD ZJIŠTĚNÍMI ............................................................................46
ZÁVĚR ...................................................................................................................48 ANOTACE ..............................................................................................................50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ......................................................52 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................55
SEZNAM ZKRATEK aj. – a jiné atd. – a tak dále ČR – Česká republika ČŠI – Česká školní inspekce MŠ – mateřská škola MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy např. – například OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj RVP PV- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ŠVP – školní vzdělávací program TVP – třídní vzdělávací program ZŠ – základní škola
ÚVOD Autoevaluace mateřské školy je povinnou součástí pedagogické práce a měla by sloužit ke zkvalitňování a vyšší efektivitě práce. Autoevaluace přinesla do práce učitele kurikulární reforma školství spolu s jiným pohledem na předškolní vzdělávání jako celek i na dítě. Předškolní vzdělávání je považováno za veřejnou službu a mateřské školy dostaly velkou míru autonomie, ale také odpovědnosti za její plnění. Autoevaluace může poskytnout pohled na celou mateřskou školu jako specifickou organizaci se silnými i slabými stránkami, zpětnou vazbu pedagogovi, pocit sebeuspokojení nad vlastní prací, snížení rizika plýtvání zdroji lidskými i finančními, které neposkytují žádný nebo malý efekt. Oslovila mě myšlenka Donalda Rumsfelda „Chyby, kterých se dopustíte, nejsou až tak důležité. Záleží jen na jejich nápravě a na další cestě k vytčenému cíli.“(Riley, 1996, s. 107), která je vyjádřením přístupu k autoevaluaci – jde hlavně o posun k cíli (kvalitě školy). Chtěla bych touto cestou zprostředkovat pohled na autoevaluaci ne jako „kritizování a odsuzování“, ale smysluplnou činnost, která může mít pro školu i pracovníky pozitivní přínos. Cílem mé bakalářské práce je představit aktuální pojetí autoevaluace mateřské školy v českém prostředí. Zjistit názory a zkušenosti ředitelek, vedoucích učitelek a ostatních pracovníků vybraných mateřských škol s autoevaluací. Analyzovat veškeré shromážděné informace, vyvodit úspěšné a neúspěšné aspekty provádění autoevaluace a navrhnout případnou korekci procesů
autoevaluace v těchto
mateřských školách. K takto stanovenému cíli jsem zvolila metodu písemného a osobního dotazování, analýzu dokumentů školy. Úvodní
část
je
věnována
odborným
teoretickým
východiskům
k tématu
autoevaluace. První kapitola definuje pojmy škola, mateřská škola a kvalita předškolního vzdělávání. Další kapitoly charakterizují autoevaluaci ve škole v obecné rovině, aktuální pojetí autoevaluace v České republice, smysl a význam autoevaluace, spojení autoevaluace se změnou v práci školy, proces autoevaluace a jeho výstupy, specifika provádění autoevaluace v mateřské škole. Další část se týká výzkumného šetření provedeného ve čtyřech konkrétních mateřských školách. V této části je uvedena charakteristika jednotlivých mateřských škol a výsledky zjištěné použitými metodami v oblastech: plánování, realizace 6
autoevaluace a zprávy o vlastním hodnocení školy (autoevaluaci). Následují návrhy řešení, diskuze nad zjištěními a závěr. Dále je přiložen seznam literatury a zkratek. Někdo by mohl kritizovat přílišné zaměření výzkumu na ředitelky a vedoucí učitelky mateřských škol. K této myšlence mě vedl fakt, že bez podpory a ocenění vedení školy není možno autoevaluaci provádět kvalitně.
7
1
ŠKOLA
Škola je „ společenská instituce, jejíž tradiční funkcí je poskytovat vzdělání žákům příslušných věkových skupin v organizovaných formách podle určitých vzdělávacích programů“ (Průcha, 2003). Školy jsou součástí vzdělávacího systému. Podmínky zřizování, fungování a cíle pro jednotlivé druhy škol stanovuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.1 Diskuze se vedou o vnímání školy. Školu můžeme vnímat z několika pohledů. Je možné ji vidět jako hospodářskou organizaci a využívat při jejím řízení poznatky a metody obecného managementu s důrazem na ekonomické fungování. Také ji můžeme vnímat jako specifickou organizaci se specifiky v oblasti procesu vzdělávání a výchovy, včlenění do širšího kontextu fungování společnosti. Odlišnosti můžeme sledovat např. v oblasti: stanovování cílů školy (není předně definována kvalita školy, na školu jsou kladeny protichůdné nároky), problémy měření výsledků (zásadní měření jsou dlouhodobá), členství ve škole, srovnatelné vzdělání hlavní skupiny zaměstnanců, práce s časem, vztah odborníků a laiků, práce s dětmi a mladými lidmi a další. Z další strany je škola vnímána jako pospolitost. Zde se členové spoléhají na hodnoty, normy účel, kolegialitu, přirozenou vzájemnou závislost a sdílení vychází spíše zevnitř (Pol, 2007). Jedním z druhu škol je mateřská škola. Ta je nejnižším článkem vzdělávací soustavy. Mateřská škola zajišťuje předškolní vzdělávání pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti (sedmi) let věku dítěte. Vzdělávání v tomto období má stejné cíle jako ostatní stupně vzdělávání a to: osvojování klíčových kompetencí přiměřených věku a tím usnadnění celoživotního vzdělávání. Mateřská škola je legislativně zakotvena jako druh školy, který poskytuje veřejnou službu a řídí se příslušnými právními normami. Hlavní závazné dokumenty vyjadřující cíle a pojetí předškolního vzdělávání jsou: školský zákon (2004), Rámcově vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2004)2. S platností těchto závazných dokumentů vznikla nově také povinnost provádět vlastní hodnocení školy (autoevaluaci) pro všechny školy a tím také pro mateřskou školu. Počet mateřských škol na území České republiky vzrůstá. Ve školním roce 2012/2013 jich bylo už 5011 a s tím stoupl počet dětí navštěvujících mateřskou školu na 354 340 dětí (ČŠI,
1 2
dále jen školský zákon dále jen RVP PV
8
2013). Zvyšující se počet a větší autonomie mateřských škol vytváří tlak na sledování a řízení kvality předškolního vzdělávání. „Kvalita vzdělání není v české i zahraniční pedagogické teorii málo objasněný pojem, s kterým se však často zachází v materiálech vzdělávací politiky, aniž by byl jasný jeho význam (Průcha, Walterová, Mareš 2003, s. 322).“ Hodnocení kvality předškolního vzdělávání probíhá průběžně na úrovni světové, EU, státní a regionální. Kvalita předškolního vzdělávání se skládá z kvalit jednotlivých škol. Ve světovém měřítku komentuje kvalitu předškolního vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj3 ve Zprávě o hodnocení vzdělávání v České republice. I Evropská komise ve svém Sdělení vymezuje dopady vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a to v oblasti sociální, ekonomické i vzdělávací. Popisuje stav, kdy by předškolní vzdělávání a péče byly přístupné pro všechny děti. Zároveň by se měla zvyšovat kvalita systému postavená na společné představě o úloze systému, o nejúčinnějších rámcích pro vzdělávací programy, o kvalifikacích zaměstnanců a o vhodném řízení, které povede ke stanoveným cílům (Evropská komise, 2011). Česká školní inspekce (dále jen ČŠI) hodnotila ve své výroční zprávě za rok 2011/2012 kvalitu předškolního vzdělávání a „Korelace výsledků inspekčního hodnocení ukazuje, že nejvýznamněji ovlivňovaly kvalitu v předškolním vzdělávání úroveň řízení, aktivní zapojení PP do tvorby ŠVP a rozvojových projektů (ČŠI, 2013, s. 24).“
3
dále jen OECD
9
2
AUTOEVALUACE VE ŠKOLE
Kurikulární reforma školství změnila postavení škol. Autonomie, kterou škola získala je vyvážena zodpovědností vzdělávací instituce za důsledky, kvantitu a kvalitu svých služeb. Pol uvádí, že Anderson (2005) chápe autoevaluaci jako protiváhu velké autonomie škol, prostředek ekonomického soutěžení, zesílené kontroly využití veřejných prostředků a podpory rovných příležitostí (Pol, 2007). Utvořit soulad mezi očekáváními z vnějšího prostředí školy a vlastními představami je často velice obtížné. Michek (2006) uvádí obecné přínosy svědomitého provádění autoevaluace, které mohou pomoci se sladěním představ o klíčových oblastech rozvoje školy: Poznání svých silných a slabých stránek. Analýzou (např. SWOT) získá škola přehled o silných slabých stránkách a má objektivně zdůvodněné cíle pro další rozvoj školy. Pochopení vnitřních mechanismů procesů, které se odehrávají v činnosti školy. Provádění autoevaluace vede k potřebě větší komunikace mezi učiteli, učiteli a vedením školy, rodiči, partnery,… Získání podkladů pro diskusi s kontrolními orgány (ČŠI, kontrolní orgány zřizovatele apod.) a dalšími institucemi (sociální partnery, místní orgány státní správy a samosprávy apod.). Dalšími přínosy mohou být: vypracování lepšího programu; získání spolehlivé zpětné vazby, jak postupujeme; změna nefunkčních věcí; potvrzení perfektně fungujícího programu (Lauermann, 2006). Autoevaluace nám přináší pomoc při řízení kvality školy a dosahování úspěšného a efektivního fungování prostřednictvím zavádění změn. Autoevaluace a změna patří neodmyslitelně k sobě. Škola je vystavena mnoha vlivům prostředí. Přizpůsobení se novým požadavkům vyžaduje uskutečňování změn v činnosti školy. K provedení správných změn, správným způsobem ve správném čase nám může pomoci autoevaluace. Zavedení autoevaluace do života škol má důvod právě v realizaci změn ve školní praxi. „Od řešení ‘na papíře‘ je třeba postoupit do reality: udělat to, co se ukáže, že je třeba. Pokud škola nereflektuje to, co zjistila, a neudělá, co by udělat měla, jsou všechny předcházející kroky zbytečné“ (Smolíková, Kupcová 2008, s. 7). Provázanost autoevaluace a změny je
10
nezpochybnitelná. V procesu řízení jde o dvě na sebe navazující fáze řízení kvality školní činnosti. Autoevaluace bez následné změny ztrácí smysl a stává se zbytečnou administrativní zátěží. Změna jako reakce na zjištěné informace není zdaleka ukončením, protože autoevaluace je cyklický, systematický a plánovitý proces. Celospolečenské změny přinesly do školství nové pojetí výchovy a vzdělávání – přijetí principů demokracie a humanismu. Z těchto principů stále narůstající autonomie škol vyžaduje zavádění nových nástrojů, které jsou schopny v nových podmínkách zajistit zakotvení úrovně kvality a její neustálé zvyšování. Mezi ně můžeme zahrnout právě evaluaci, autoevaluaci a vlastní hodnocení školy. Tyto pojmy je třeba blíže specifikovat. Zvýšením autonomie škol se přesunula hlavní část řízení kvality z vnějších institucí na každou školu. Se zvyšováním kvality poskytování vzdělání ve školách souvisí blízce dále definované pojmy jako evaluace, autoevaluace, klíčové kompetence, kvalita a efektivita školy. Evaluace je popisována jako „vyhodnocování procesu a výsledků vzdělávání na úrovni školy a třídy. Je prováděno systematicky, pravidelně a výsledky jsou využívány pro zlepšování kvality školy“ (RVP PV, 2004, s. 46). Je prováděna na více úrovních různými metodami, slouží k vyhodnocení procesů školy a poskytuje školám zpětnou vazbu. Evaluace, která je prováděna pracovníky školy a zaměřuje se na školu samu je nazývána autoevaluací. Autoevaluace je proces systematického, plánovitého vyhodnocování informací o vzdělávacích činnostech, situacích, podmínkách vzdělávání, který je realizován uvnitř školy v na sebe navazujících cyklech. Získané informace poskytují zpětnou vazbu o kvalitě školy jako celku i o jednotlivých činnostech a kvalitě pedagogů. Pomáhají pedagogům a vedení školy v identifikaci oblastí ke zvyšování kvality školy. Usnadňují stanovování cílů školy pro další období. Pol (2007) popisuje autoevaluaci především jako „kolektivní proces zjišťování dat o předem dohodnutých aspektech práce školy“ se zástupci školního života. Ta jsou následně je prodiskutována, zhodnocena a vychází se z něj při plánování perspektiv a rozvoje školy (např. Michek a kol., 2006; Svoboda; Nezvalová; Obst; Prášilová, 1999; Vašťatková, 2006 in Pol) a také říká, že „autoevaluace je proces, který se periodicky opakuje, a který má-li být úspěšný – je nutno ho řídit.“ (Pol, 2007, s. 90)
11
S autoevaluací těsně souvisí pojem kvality a efektivity. Kvalitu zde můžeme chápat jako požadovanou optimální úroveň fungování a produktů školy. Efektivitu zde můžeme definovat jako dosažení kvality školy (výstup) za použití přiměřených zdrojů (vstup) jak lidských, tak, mimo jiné, i finančních (Průcha, Walterová, Mareš, 2003). Autoevaluace školy je zakotvena ve školských právních předpisech spojených s reformou školství.
2.1 Aktuální pojetí autoevaluace v České republice4
Aktuálně je autoevaluace zakotvena ve školském zákoně (2004) jako vlastní hodnocení školy a v RVP PV (2004) jako autoevaluace. Autoevaluace a hodnocení jsou v těchto dokumentech synonymy (Syslová, 2012). Školský zákon (2004) uvádí v § 12, že: „Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.“ Je tedy povinností školy provádět autoevaluaci, ale termíny, strukturu a obsah vlastního hodnocení si škola stanoví sama. Dalšími závaznými dokumenty zabývajícími se také autoevaluací jsou rámcově vzdělávací programy pro jednotlivé druhy škol, které konkretizují požadavky na autoevaluaci a uvádí doporučení k jejímu provádění. Školský zákon (2004) tedy ponechává existenci na sobě zcela nezávislých hodnocení práce školy. Vedle sebe tu stojí vlastní hodnocení školy (autoevaluace) a externí hodnocení Českou školní inspekcí5(evaluace). Rozdíly mezi evaluací a autoevaluací lze charakterizovat v několika aspektech a to: na koho je zaměřena, kdo ji provádí a kdo stanovuje cíle. Externí evaluace (vnější) je zaměřena na hodnocení organizace jako celku. Evaluační cíle, metody, kritéria a indikátory jsou stanoveny z vnějšku. Externím evaluátorem může být ČŠI; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy6; krajský úřad; zřizovatel nebo externí firma. Školy se nejčastěji setkávají s vnější evaluací ze strany ČŠI, která je výhradně zřízena k hodnocení ve školství. Cíle externí evaluace jsou stanoveny z vnějšku, kritéria a měřítka jsou stanovována zadavatelem (Koordinátor, 2012).
4
dále jen ČR dále jen ČŠI 6 dále jen MŠMT 5
12
Interní evaluace (vnitřní, autoevaluace) je zaměřena na hodnocení uvnitř organizace jako je autoevaluace, vlastní hodnocení školy. Je to nástroj pro řízení kvality a efektivity práce školy formou vědomého posunu k určeným cílům ve stále se vyvíjející spirále. Interním evaluátorem může být každý zaměstnanec školy, žáci, rodiče. Cíle interní evaluace jsou stanovovány školou podle vlastní potřeby rozvoje a zjištění výchozího stavu. Mimo jiné, mezi cíle patří i vytváření a upravování školního vzdělávacího programu7. Cílem je opakovat úspěchy a eliminovat neúspěchy změnou ve vlastních činnostech školy (Koordinátor, 2012). Na rozdíl od externí evaluace, která má kvalitu především prokazovat (a současně i zlepšovat), se od interní/vnitřní evaluace (autoevaluace) očekává, že má kvalitu primárně zlepšovat a až následně prokazovat (Vašťatková, 2011). K vyhodnocování (evaluaci, autoevaluaci) potřebujeme znát optimální úroveň vyhodnocovaného jevu a to znamená požadovanou cílovou kvalitu. Nejen externí evaluace může ovlivňovat kvalitu školy. Vyhodnocuje kvalitu školy, srovnává jednotlivé školy mezi sebou, ale nemůže postihnout specifika jednotlivých škol. Zavedení autoevaluace má své logické místo v novém pojetí fungování škol, má svůj význam a smysl.
2.2 Proces autoevaluace Proces autoevaluace se skládá z na sebe navazujících cyklů vyhodnocování. Nekončí tedy jednorázovým vyhodnocením získaných dat, ale inovací procesů směřujících k vyšší kvalitě. Výsledky každého předchozího cyklu slouží jako podklad pro plánování cyklu dalšího.
7
dále jen ŠVP
13
Michek (2006) zobrazil autoevaluaci jako proces.
Obrázek: Autoevaluace jako proces (Michek, 2006, s. 12) Pol (2007) zdůrazňuje, že soubor aktivit tvořící autoevaluaci musí být zvládán kolektivně a ne individuálně. Za zásadní považuje schopnost společného výkonu. Z toho vyplývá potřeba motivace pracovníků ke spolupráci. Prostředkem k získávání pracovníků jsou především informace o smyslu a významu autoevaluace pro školu i pro každého pracovníka. Dalším aspektem ovlivňujícím provádění autoevaluace je podpora vedení školy, úroveň komunikace uvnitř i vně školy, vztahy mezi pracovníky a v neposlední řadě schopnost týmové práce. Dle Vašťátkové (2010) zahrnuje proces evaluace tyto kroky: 1. Pochopení jevu (co je potřeba řešit a proč, koho se týká, …) 2. Vytvoření evaluačního systému (výběr oblastí, cílů, kritérií, indikátorů, nástrojů, odpovědnost) 3. Sběr dat a informací 4. Analýza zjištěných dat a informací 5. Interpretace dat a informací (shrnutí výsledků a návrhy změn a vytýčení cílů, časové určení další evaluace) 6. Zavádění změn a metaevaluace (zhodnocení průběhu a výsledků evaluace) Pro provádění těchto kroků je nutné mít jisté schopnosti, dovednosti a znalosti v oblasti práce s daty, evaluačních nástrojů, komunikace, stanovování cílů, pojmů 14
autoevaluace a další. Důležitý je také výběr zdrojů a informací využitelných pro autoevaluaci. Zdroje dat a informací můžeme rozdělit podle toho, odkud je získáme: Interní (příklady interních zdrojů) – strategický plán školy, plán činnosti školy, ŠVP, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání, hospitační záznamy, tematické plány a další. Externí (příklady externích zdrojů) – inspekční zprávy, výsledky auditů zřizovatele, výsledky kontrolních činností, výsledky v soutěžích, zdroje od jiných škol a další. K plánování Vašťatková (2010) uvádí, že Morrisson aj. doporučují propojení různých zdrojů dat a informací k zajištění větší spolehlivosti zjištěných skutečností. Je výhodné používat principu „triangulace“. Princip „triangulace“ = „pravidlo tří“ je způsob ověřování informací ve třech časech, od tří skupin respondentů nebo třemi metodami (Vašťatková, 2010).
15
3
POUŽITÍ AUTOEVALUACE V MATEŘSKÉ ŠKOLE
Mateřská škola8 má několik specifik oproti jiným druhům škol, které mohou mít vliv na provádění autoevaluace:
v MŠ pracují až na výjimky výhradně ženy;
provozní pracovníci jsou nedílnou součástí života MŠ;
pracovníci MŠ jsou v každodenním styku se zákonnými zástupci dětí;
zákonní zástupci se často velice aktivně účastní života MŠ;
pro děti je MŠ obvykle první zkušeností se vzdělávací institucí;
z důvodu věku dětí je kladen velký důraz na bezpečnost;
jsou velké rozdíly mezi vstupními úrovněmi kompetencí dětí;
děti nemohou samostatně písemně vyjádřit svůj názor;
s jednou skupinou pracují obvykle dvě pedagožky, které se střídají nebo pracují společně
a další.
S nimi musíme počítat při plánování procesu autoevaluace. Výchozím bodem je zjištění aktuálního stavu (skutečnosti) jako vstup a optimální úroveň cílové kvality (výstup). K zjištění skutečného stavu a vytipování problémových či úspěšných oblastí činnosti MŠ slouží strategické analýzy např. SWOT, STEP. Z výsledků si škola určuje priority zájmu pro plánování autoevaluace.
3.1 Plánování autoevaluace mateřské školy „Plánování představuje takové aktivity, které jsou zaměřeny na určování cílů a stanovení postupů, jak těchto cílů dosáhnout (Cimbálníková, 2010, s. 108). Plánování autoevaluace v MŠ začíná v okamžiku připravenosti pracovníků. Celkově lze říci, že bez podpory vedení školy není možné uskutečňovat úspěšnou autoevaluaci a je potřeba dohodnout se na pravidlech, podle kterých bude probíhat např. pravidla nakládání s údaji – komu, kdy, jak, aj. Specifikum mateřské školy společná práce pedagogů s jednou skupinou dětí předpokládá velké nároky na spolupráci a dohodu na pravidlech. V mateřské škole můžeme autoevaluaci plánovat v různých úrovních podrobnosti.
8
dále jen MŠ
16
Úrovně autoevaluace mateřské školy zobrazují různé pohledy na hodnocení školy. „Na úrovni školního programu se hodnotí především:
podmínky;
cíle a záměry ŠVP;
práce pedagogického sboru.
Na úrovni tříd většinou pedagog provádí:
evaluaci integrovaných bloků;
hodnocení třídy dětí;
hodnocení jednotlivých dětí;
hodnocení sebe sama (sebereflexi).
Pedagog je zároveň v rámci školy hodnocen:
ředitelem;
popř. jinými pedagogy“ (Smolíková 2005, s. 21).
Evaluační a Hodnoticí aktivity by měly být uplatňovány nejen při tvorbě ŠVP, ale také v rámci TVP, respektive ve veškeré pedagogické práci mateřské školy. Proto je velmi obtížné odlišit přesně, co se týká úrovně školní či úrovně třídní. Každá z těchto úrovní obsahuje oblasti autoevaluace, které dále každá škola rozpracuje do podoblastí. Pro komplexní vyhodnocování práce MŠ je potřeba podle RVP PV (2004) se zaměřit na tyto oblasti:
„naplňování cílů programu;
kvalita podmínek vzdělávání;
způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání (zpracování a realizace integrovaných bloků);
práce pedagogů (včetně jejich sebereflexe);
výsledky vzdělávání“ (Smolíková, 2004, s. 40).
Oblast podmínky předškolního vzdělávání je v RVP PV (2004) rozdělena na podoblasti - věcné podmínky, životospráva, psychosociální podmínky, organizační podmínky, řízení, personální a pedagogické zajištění, spoluúčast rodičů. Výběr oblastí a podoblastí autoevaluace MŠ je uskutečněn na základě potřeby a zájmu vedení školy a tvoří základ evaluačního systému (plánu) MŠ, který je povinnou
17
součástí ŠVP. Sestavuje se přiřazením kritéria, indikátoru, evaluačního nástroje, termínu splnění, odpovědnosti a pravomoci pracovníků k oblastem a podoblastem. Kritéria kvality (cíle) vyjadřují optimální stav v každé podoblasti pro konkrétní mateřskou školu. Určení této úrovně je nezbytné k vytýčení cílů zlepšování kvality vzdělávání ve škole, i když jsou pro ni některá kritéria nedosažitelná. Prakticky si pedagog porovná současný stav s požadavky RVP PV (2004) a rozhodne se, jak bude postupovat dál. Pedagog by měl tento postup odůvodnit a obhájit. Kritéria musí být také vysledovatelná v práci mateřské školy a dokladovatelná. Např. v podoblasti psychosociální podmínky je kritériem stav, kdy „Děti i dospělí se cítí v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně.“ (RVP PV, 2004, s. 33). K tomuto kritériu musí být vytvořen indikátor výkonu. Indikátory výkonu jsou ukazatele splnění kritéria. Větší vypovídací hodnotu má použití několika indikátorů, i když nalézt jasný indikátor je ve školství někdy problém. Ke kritériu „děti i dospělí se cítí v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně“ (RVP PV, 2004, s. 33) je možno nastavit indikátor na výsledky dotazování v % nebo počtu nebo v kvalitě výborná, dobrá, spíše dobrá s určením míry splnění kritéria např. všichni zaměstnanci v rozhovoru uvádí spokojenost, 98 % dětí chodí do mateřské školy rádo, 100% rodičů hodnotí prostředí mateřské školy jako bezpečné. Nastavení indikátorů je klíčové pro smysluplné a jednoduché vyhodnocení výsledků. Vztah mezi kritérii a indikátory ukazuje následující obrázek.
18
Obrázek: Vztahy mezi kritérii a indikátory (Koordinátor, 2011, s. 10)
Správně zvolené indikátory nám současně napovídají, která metoda, nástroj nebo technika bude při získání potřebných informací tou nejvhodnější (Vašťatková, 2006). Evaluační nástroje lze chápat jako nadřazený pojem k metodám i technikám autoevaluace (Koordinátor, 2011). Výběr správného evaluačního nástroje nám zajišťuje získání informací, které získáme ze spolehlivých zdrojů. Syslová uvádí, že je vhodné odpovědět si na otázky MacBeatha a kol. pro správný výběr evaluačního nástroje (Syslová, 2012).
19
Cíl
K čemu daný nástroj potřebujeme?
Dosah
Kdo bude využívat výsledky?
Vedlejší účinky
Jaké nezamýšlené důsledky spojené s jeho užíváním mohou nastat?
Proveditelnost
Dokážeme s nástrojem zacházet?
Uplatnitelnost
Je možné nástroj za daných podmínek aplikovat?
Čas
Jaké máme za dané situace časové možnosti?
Rozměr
Jde o nástroj zaměřený spíše do "hloubky" nebo do „šířky"?
Data
Které údaje očekáváme?
Spoluúčast
Koho všeho se bude proces týkat?
Časový odstup Kdy lze očekávat zpětnou vazbu?
Tabulka Otázky k výběru vhodného nástroje při autoevaluaci (vlastní zpracování podle MacBeatha a kol. in Syslová, 2012, s. 67)
Evaluační metody (nástroje) můžeme dělit podle výstupů. Vašťatková (2010) uvádí, že v kvantitativních metodách hrají dominantní úlohu čísla, tabulky, grafy. Oproti tomu kvalitativní metody se zabývají skutečnostmi jedinečnými a těmi, které nejsou postižitelné číslem (kvantem), složitější, citlivá (např. kultura školy, pohledy žáků, učitelů). Srovnání výstupů při použití stejných evaluačních nástrojů (metod) popisuje následující tabulka.
20
Metody nástroje
-
Kvantitativní
vymezení (slovo,
Kvalitativní
významové
téma),
jeho
jednotky sumarizace
Analýza
(kolikrát se vyskytlo v dokumentu)
dokumentů
nebo
vymezení
analytických
kategorií či podkategorií (jednotlivé
vyhodnocování struktury
či
vlastností, obsahu
dokumentů
části, tj. kap.ŠVP podle RVP) písemná
Anketa
odpověď
na
otevřenou otázku či otázky Uzavřené (strukturované) položky
Dotazník
dichotomické
(ano,
ne)
či
polytomické (s možností výběru z
otevřené otázky
nabídnutých odpovědí)
Pozorování
záměrné, strukturované
Rozhovor
strukturovaný
(interview)
dané otázky) či polostrukturovaný
rozhovor
nahodilé
(přesně
volný rozhovor (dané téma)
Tabulka Kvalitativní a kvantitativní výstupy (vlastní zpracování dle Syslové 2012, s. 68) Evaluační nástroje, které jsou v mateřské škole využívány nejčastěji: pozorování, hospitace, rozhovory a diskuze, analýza dokumentů, analýza výtvorů dětí, záznamové a hodnoticí listy, dotazník, anketa, SWOT analýza, brainstorming (Smolíková, 2008). Evaluační nástroje s popisem viz příloha č. 1. Důležitým prvkem spojeným s evaluačními nástroji, je způsob vyhodnocení pomocí hodnoticích škál. Hodnoticí (evaluační) škály jsou metodou, jak ohodnotit co nejobjektivněji vlastnost nebo jev a následně ho hromadně vyhodnotit. Hodnoticí škála slouží hodnotiteli pro vyjádření míry, frekvence nebo intenzity různých jevů v pedagogické činnosti školy a hodnotí se vyznačením na škále. Škály jsou často součástí 21
dotazníku, hodnoticího archu a jsou hospodárné na čas pro hodnotitele i zpracovatele dat. Hodnoticí škála poskytuje hodnotiteli možnosti odpovědi např.: 1vždy, 2- někdy, 3- nikdy nebo denně, týdně, vícekrát týdně, měsíčně, vícekrát ročně, jednou za několik let, nikdy. K dokončení evaluačního systému je potřeba ještě doplnění časové dotace a osobní odpovědnost k jednotlivým činnostem. V tomto okamžiku může začít realizace autoevaluace v MŠ.
3.2 Realizace autoevaluace mateřské školy
V praxi to znamená převést naplánované činnosti do reality. Realizace plánu autoevaluace v mateřské škole nesmí znamenat zbytečnou administrativní práci, ale musí co nejvíce využívat stávající dokumenty a činnosti. Aktivity by měly probíhat průběžně i s jejich vyhodnocováním a řešením případných problémů např. korekcí, konkretizací, atd. (Koordinátor, 2012). Realizace je závislá na dobrém naplánování procesu. Součástí této etapy bývá diskuze, zpravidla na pedagogické radě. Diskuze by měla být co nejvíce otevřená a v duchu vzájemné důvěry. Na sběr dat navazuje zhodnocení dat a jejich zpracování, vyhodnocení, učinění závěrů. Důležité je dodržování stanovených pravidel autoevaluace a evaluačního plánu. Zaznamenat výsledky autoevaluace je žádoucí z důvodu prokázání činnosti v oblasti autoevaluace a zároveň jako výchozí bod pro plánování dalšího rozvoje školy. V této finální fázi probíhá vyhodnocení výsledků autoevaluace
z různých
zdrojů. Výsledkem je množství informací o momentálním stavu školy. Probíhá proces utřídění informací, posuzování závažnosti zjištění, srovnávání zjištění z různých zdrojů. Škola sleduje splnění cílů autoevaluace, kritérií kvality, možnosti řešení, cíle a úkoly pro další období a časové určení dalšího cyklu autoevaluace v jednotlivých oblastech aj. MŠ také vyhodnocuje celý proces autoevaluace pod názvem metaevaluace. Smyslem metaevaluace je utřídit si ukončené aktivity a jejich výstupy. Vyhodnotit, zda vyhovují a případně navrhnout změny pro příští autoevaluační cyklus (Pol, 2007). Vhodné metody pro metaevaluace mohou být: diskuse, rozhovory, anketa a další. Výsledkem celého procesu autoevaluace by mělo být sepsání Hodnoticí zprávy jako logického výstupu.
22
V současné době není povinnost sepisovat o autoevaluaci samostatnou zprávu. Hlavním přínosem sepsání tohoto dokumentu může být utřídění výsledků autoevaluace a vytvoření obrazu celkového stavu MŠ v určitém čase, ze kterého vyplynou cíle pro další rozvoj školy. Zpráva může sloužit jako doklad o úspěších školy, o řízení kvality školy pro ČŠI, zřizovatele školy i veřejnost a lze ji také použít na srovnávání v časové řadě.
23
4
CÍLE A STRATEGIE VÝZKUMU
Ve výzkumné části mé práce se zaměřuji na autoevaluaci v mateřské škole. Cílem je zjistit skutečný stav provádění procesu autoevaluace v konkrétních mateřských školách z pohledu pracovníků (ředitelky, vedoucí učitelky, učitelek) a navrhnout případné potřebné změny k optimalizaci jejich procesu. Výzkum probíhal od září 2013 do konce ledna 2014. Cílem výzkumu je na základě analýzy dotazování, dokumentů a syntézy všech získaných
informací
navrhnout
potřebné
změny
v provádění
autoevaluace
v konkrétních mateřských školách. Dílčí cíle výzkumu jsou: zjistit názory a zkušenosti ředitelek a vedoucích učitelek a ostatních pracovníků vybraných mateřských škol s autoevaluací, analyzovat veškeré shromážděné informace, vyvodit úspěšné a neúspěšné aspekty provádění autoevaluace a v případě potřeby navrhnout korekci procesů
autoevaluace
konkrétních mateřských škol. Z cíle výzkumu vyplynuly tyto výzkumné otázky:
Jaké zkušenosti a názory mají na proces autoevaluace ředitelky, vedoucí učitelky a pedagogičtí pracovníci v těchto mateřských školách?
Jak probíhá proces autoevaluace ve čtyřech konkrétních mateřských školách?
Využívá mateřská škola výsledky autoevaluace?
Výzkum byl uskutečněn na čtyřech MŠ. Z důvodu odlišností v postavení samostatných a sloučených MŠ jsem vybrala dvě samostatné a dvě sloučené se základní školou9. Všechny MŠ jsou zřizovány obcemi. Jednotřídní MŠ se nacházejí v malých obcích do 450 obyvatel a sloučené MŠ se nacházejí ve větších obcích do 1600 obyvatel. Dvě vedoucí pracovnice mají střední odborné vzdělání s maturitou, jedna vyšší odborné a jedna vysokoškolské vzdělání. Pedagogické pracovnice mají v těchto MŠ střední odborné vzdělání s maturitou v počtu tři, vyšší odborné v počtu jedna, vysokoškolské v počtu tři. Oslovila jsem ředitelky a vedoucí učitelky těchto MŠ s prosbou o spolupráci na výzkumu. Podrobně jsem je seznámila s cíli mého výzkumu, s případnými pozitivními výstupy pro jejich MŠ a pro ně osobně. Ubezpečila jsem všechny 9
dále jen ZŠ
24
účastníky o anonymitě a diskrétnosti při samotném šetření i při použití získaných dat. Výzkum byl prováděn prostřednictvím písemného dotazování pro ředitelky, vedoucí učitelky a ankety pro pedagogické pracovníky jako prvotního zdroje obecnějších základních informací. Upřesňující informace poskytly polostrukturované rozhovory vycházející z písemného dotazování na téma autoevaluace a upřesňující otázky k anketě. Všechny oslovené ředitelky a vedoucí učitelky souhlasily s nahráváním našeho rozhovoru, i když s mírnými rozpaky. Vše bylo završeno analýzou dokumentů.
4.1 Metody sběru dat Pro výzkum byly zvoleny metody: písemné dotazování, polostrukturované rozhovory, analýza dokumentů a anketa. První částí mého výzkumu bylo písemné dotazování o vlastním hodnocení školy pro ředitelky a vedoucí učitelky. Použila jsem Metodiku využití Kritérií pro hodnocení vlastního hodnocení vlastního hodnocení školy (Mechlová, 2008) k sestavení dotazování. Dotazování je rozděleno do oblastí: obecné informace, plánování vlastního hodnocení školy, realizace vlastního hodnocení školy a zpráva o vlastním hodnocení školy a dalších podoblastí. Podoblasti hodnocení plánování vlastního hodnocení školy jsou: kvalita školy, cíle rozvoje školy, evaluační nástroje, plánování evaluačních činností. Podoblasti hodnocení realizace vlastního hodnocení školy jsou: realizace plánu, spolupráce v rámci školy, nakládání s údaji, získávání výsledků, zpětná vazba, prezentace školy před veřejností. Podoblasti hodnocení zprávy o vlastním hodnocení školy jsou: vyhodnocení cílů, přednosti a nedostatky, opatření a forma zprávy. Dotazované také hodnotily míru důležitosti, kterou přisuzují jednotlivým aspektům autoevaluace. Dotazování proběhlo písemnou formou. Dotazovaná dostala k dispozici kritéria hodnocení a odpovídala označením ano x ne, výběrem z odpovědí, doplněním čísla, výběrem odpovědi ze škály – rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nevím a hodnotila důležitost na stupnici 1 – 5, když 1 znamená nejvyšší důležitost a 5 nejnižší důležitost. Počet otázek pro dotazování byl 59. Formulář dotazování a kritéria hodnocení viz příloha č. 3 a č. 4. Druhou částí bylo písemné dotazování Evaluační nástroje autoevaluace pro ředitelky a vedoucí učitelky. Dotazované zaznamenávaly své odpovědi na téma
25
metody
autoevaluace.
K jednotlivým
evaluačním
nástrojům
dotazovaná
zaznamenávala odpovědi – zná - 1, zná a použila - 2, nezná – nevyplňuje. Kritériem hodnocení byla znalost nejméně tří vhodných evaluačních nástrojů (pro použití pravidla „triangulace“) autoevaluace ke každé oblasti zmiňované v RVP PV jako základní a jednu metodu pro celkovou analýzu stavu organizace z předložených. Formulář - Evaluační nástroje autoevaluace viz příloha č. 5. Třetí částí byly polostrukturované rozhovory s ředitelkami a vedoucími učitelkami. Otázky jsem pokládala dle situace z předem vypracovaného seznamu a také jako reakci na vyplněné dotazníky. Otázky se týkaly praktického provádění autoevaluace např. kdo tvoří cíle, co si představují pod kvalitou MŠ. Dotazovaným jsem nechávala dostatečný prostor na vlastní vyjádření pro uvolnění atmosféry z důvodu zjevných obav z rozhovoru. Rozhovor jsem nahrávala na diktafon a přepsala do textové podoby. Celkem jsem položila přibližně 50 otázek. Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s ředitelkami a vedoucími učitelkami MŠ viz příloha č. 6. Čtvrtou částí byla Anketa evaluační aktivity pro učitelky. Anketa mi umožnila zaměřit se na pohled učitelek v těchto MŠ na autoevaluaci a proběhla po předchozí domluvě po telefonu s ujištěním o anonymitě. Učitelkám jsem položila sedm otázek s variantou odpovědi - ano, ne, nevím po telefonu. Doplňující otázky mi zodpověděly po internetu. Anketa a doplňující otázky viz příloha č. 7. Pátou částí je analýza dokumentů MŠ. Jádrem zájmu byl evaluační systém a záznamy v jednotlivých dokumentech zachycujících provádění autoevaluace v MŠ. Jelikož není přesně stanovena forma jednotlivých dokumentů, soustředila jsem se na efektivnost, funkčnost, prokazatelnost a využití výsledků autoevaluace v MŠ. Seznam dokumentů poskytnutých jednotlivými MŠ viz příloha č. 2.
4.2 Výsledky a jejich hodnocení Tato část ilustruje stávající situaci konkrétního provádění autoevaluace ve vybraných MŠ v oblastech zkoumaných výše popsanými metodami. Obsahuje informace a citace dotazovaných získané v rámci tohoto kvalitativního výzkumu. Následující podkapitoly zahrnují charakteristiku jednotlivých MŠ pod pořadovými čísly a názvy pro zajištění anonymity. Dále jsou uvedeny výsledky výzkumu rozdělené do oblasti plánování, realizace autoevaluace a zprávy o vlastním hodnocení školy. Následují dílčí závěry a návrhy opatření pro každou MŠ.
26
4.2.1 MŠ č. 1- červená MŠ je samostatný právní subjekt s kapacitou 25 dětí předškolního věku soustředěných v jedné třídě. Nachází se v malé obci do 500 obyvatel. Sídlí v samostatné budově a má k dispozici přiléhající zahradu s vybavením pro děti. Tradice školy je v obci dlouhá. Zřizovatelem je obec. Pracují zde čtyři pracovnice a to ředitelka, učitelka, kuchařka, uklízečka a vedoucí školní kuchyně v jedné osobě. Učitelka má vysokoškolské vzdělání a pracuje v MŠ čtyři roky.
Výchovně
vzdělávací program nemá specifické zaměření. Ředitelka pracuje 30 let ve školství a ve vedoucí pozici pracuje 28 let. Sledovala změny v legislativě týkající se autoevaluace, prošla školením o autoevaluaci pod názvem Autoevaluace v MŠ, ale jejím prováděním si není jistá. Dotazování – vlastní hodnocení školy MŠ č. 1 viz příloha č. 8 1. Oblast plánování autoevaluace Ředitelka odpověděla, že MŠ nemá zformulována kritéria kvality školy, ale má formulovány cíle pro evaluační období. Cíle vychází z vize školy, jsou reálné, ale nejsou dostatečně specifikovány (nemají indikátory kvality). Cíle nestanovují na hraně dosažitelného maxima MŠ. Jako nedůležitou hodnotí specifikaci cílů. Spíše vybírá spolehlivé evaluační nástroje, které poskytují relevantní informace. Více evaluačních nástrojů používá jen v některých případech. Důležitost znalosti a použití evaluačních nástrojů hodnotí jako nejvyšší. Termíny evaluace plánuje na celé období a také je takto provádí. Má připravený systém pro zaznamenávání a analýzu informací, stanovenu odpovědnost pracovníků. Provádí metaevaluaci a získané výsledky zohledňují v dalším období. Důležitost plánování hodnotí jako nejvyšší a skoro nejvyšší. 2. Oblast realizace autoevaluace Při realizaci autoevaluace se drží plánu a ten modifikuje podle potřeby. Všichni zaměstnanci jsou zapojeni i do tvorby evaluačního systému. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a rozvojem pedagogických pracovníků. Ředitelka usiluje o porozumění vlastnímu hodnocení školy všemi pracovníky. Výsledky MŠ porovnává v čase, ale ne s jinými MŠ a stanovenými normami. Toto srovnávání hodnotí jako málo důležité. Výsledky autoevaluace jsou souhrnně poskytnuty
27
poskytovatelům informací včetně negativních i pozitivních zjištění. Výsledky jsou prezentovány veřejně, pravdivě a srozumitelně pro veřejnost se zdroji. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Zpráva o vlastním hodnocení školy ani jiná zpráva s tímto obsahem není sestavována. Z Dotazování – evaluační nástroje vyplynulo, že ředitelka zná a použila široké spektrum předložených evaluačních nástrojů ke každé oblasti autoevaluace zmiňované v RVP PV jako základní, ale nezná žádný evaluační nástroj pro celkovou analýzu. Dotazování – evaluační nástroje MŠ č. 1 viz příloha č. 9. Následný rozhovor ukázal, že ředitelka si v některých případech není jistá odpovědí. Na některé otázky odpovídala nejasně nebo nekonkrétně. Přepis rozhovoru MŠ č. 1 viz příloha č. 10. 1. Oblast plánování autoevaluace Ředitelka své představy o kvalitě MŠ vyjádřila slovy: „aby byly děti spokojeny, aby rády chodily do školky nebo do školy, aby my jsme se cítili dobře, aby se vlastně stále zlepšovala ta práce, abychom se snažili i ty nové trendy“. Sdělila mi, že informace o autoevaluaci nemá takové, jaké by si přála. Věří, že po prostudování knihy, kterou si zakoupila, jí to bude jasnější. Z rozhovoru vyplynulo, že použila jako evaluační nástroj rozhovory, dotazník. Paní ředitelka popisovala situaci v jednotřídní MŠ - takto: „jde o to zajistit provoz a ostatní věci jdou stranou“. Jen některé cíle považuje za realizovatelné. Cíle si stanovuje spolu s učitelkou. K motivaci zaměstnanců a k provádění autoevaluace mi sdělila, že: „Je to potřeba, ale myslím si, že to není ještě teďka na tom prvním místě.“ 2. Oblast realizace autoevaluace Zpětnou vazbu zjišťuje z ohlasu dětí. Vyjádření ke zpětné vazbě od rodičů k akcím školy mi bylo sděleno: „Spíš nám rodiče nic neřekli, spíš se to objevilo, jako že někdo něco povídal.“ Hodnocení probíhá na pedagogických i provozních poradách dvakrát do roka. Účast na akcích MŠ zaznamenává v prezenčních listinách, ale nevyhodnocuje. K využití výsledků z autoevaluace: “Snažíme se to zaznamenat do ŠVP, tam máme určitý plán, jak co budeme evaluovat. Zapisujeme, kdy se co provádělo.“ Snaží se hodnotit v pedagogické práci týden a vyhodnotit pozitiva a negativa. Ředitelka seznamuje všechny pracovníky s cíli školy, pracovníci 28
podepisují seznámení s dokumentem. Další vzdělávání pedagogických pracovníků reaguje na konkrétní potřebu školy. Když se vyskytne nějaký problém - vyhodnotí situaci. Pokud je to pro ně důležité, zařadí změny do dalšího roku. Spolupráci se základní školou nevyhodnocují: „Jen, co si takhle v rámci rozhovoru mezi sebou řekneme.“ V anketě učitelka odpověděla, že nezná cíle zlepšení a neví, kam MŠ směřuje. Také neví, jestli má škola kritéria kvality. Provádí individuální hodnocení dětí, ale ne sebehodnocení. Učitelka se neúčastní autoevaluace, neiniciovala její provádění, ale má zájem se podílet na zvyšování kvality MŠ. Anketa a doplňující otázky MŠ č. 1 viz příloha č. 11. Analýza
dokumentů
byla
provedena
z poskytnutých
dokumentů.
Seznam
dokumentů viz příloha č. 2. 1. Oblast plánování autoevaluace Evaluační systém má všechny náležitosti dle RVP PV s výjimkou sebereflexe pedagogů a evaluace koncepce školy. V obecné části jsou uvedeny metody samostatně podle předmětu, ale chybí metody na celkovou evaluaci MŠ. Mezi prostředky je v jednom případě i cíl. Cíle jsou velmi obecné. Další cíle jsem našla v dokumentu Další akce a propagace mezi akcemi MŠ. V Plánu řídící a kontrolní činnosti školy jsou cíle v pedagogické oblasti. V jednom případě je zapsáno hodnocení. V ŠVP je obsažen dokument Uplatňování Úmluvy o právech dítěte v MŠ, který obsahuje konkrétní cíle a kritéria plnění cílů, ale nikde není zmíněno jejich vyhodnocování v evaluačním plánu.
Kritéria pro pedagogické a provozní
pracovnice obsahuje jen oblasti hodnocení v počtu pět pro každou kategorii a to velice obecně. Plán pedagogických porad obsahuje body o hodnocení např. projednání kritérií hodnocení, příprava a projednání vlastního hodnocení školy, hodnocení kontrol provozních zaměstnanců, pololetní evaluace ŠVP, třídního vzdělávacího programu10. Celkově jsou informace v dokumentech roztříštěné a není jasná souvislost jednotlivých dokumentů. 2. Oblast realizace autoevaluace Proces autoevaluace je zachycen v zápisech z pedagogických rad. Obsahuje zhodnocení splnění úkolů slovy – splněno. Nově stanovené úkoly jsou značně obecné např. zajistit dětem bezpečný, příjemný začátek školního roku. Zápisy 10
dále jen TVP
29
obsahují spíše popis průběhu, ale ne konkrétní zhodnocení např. ředitelka a učitelka se dohodly, jak budou provádět pedagogickou diagnostiku, rozdělily si úkoly. Neobsahuje hodnoticí stanovisko, změny v provádění ani příčinu změny. Zápis z hospitace obsahuje závěr se zhodnocením ředitelky. V plánu kontrolní a řídicí činnosti ředitelky je zapsáno krátké zhodnocení hospitace a podpisy ředitelky a učitelky. Dílčí závěry 1. V oblasti plánování autoevaluace:
dle ředitelky nemá škola stanovena kritéria kvality, ale v dokumentech je můžeme najít;
cíle nejsou dostatečně specifikovány, aby je bylo možno kontrolovat a to se potvrdilo i analýzou dokumentů;
dle ředitelky nejsou cíle spíše na hraně dosažitelného maxima;
spíše není používáno více evaluačních nástrojů na zjištění skutečnosti, i když ředitelka zná nebo zná a použila široké spektrum evaluačních nástrojů autoevaluace pro všechny oblasti z RVP PV mimo oblast celkové analýzy organizace;
ve vybraných dokumentech nejsou formulovaná pravidla autoevaluace;
v dokumentech není patrný jednotný systém, v evaluačním systému není obsažena oblast sebereflexe;
v oblastech s nedostatky je ředitelkou hodnocena důležitost jako střední až nedůležité.
2. V oblasti realizace autoevaluace:
podle ředitelky MŠ nevyužívá porovnání s ostatními školami, stanovenými normami, školami v ČR a externího posouzení;
MŠ neověřuje výsledky z více zdrojů;
MŠ získává informace z náhodných zdrojů (z doslechu);
zdroje informací, které škola má, nevyhodnocuje (např. účast na akcích školy);
učitelka si myslí, že autoevaluace v MŠ neprobíhá, cíle zlepšení kvality nezná, má zájem o autoevaluaci, ale nepodílí se na jejím provádění;
30
plnění časového harmonogramu hodnocení je málo průkazné – v dokumentaci je málo záznamů o provádění autoevaluace, existují velice stručné záznamy o hodnocení, ale návaznost cílů na hodnocení není jasná;
autoevaluace probíhá chaoticky (reaguje na náhodné podněty), plánovitě funguje jen v pedagogické oblasti.
Návrhy změn 1. V oblasti plánování autoevaluace:
prohloubit znalosti o autoevaluaci pro orientaci v pojmech;
seznámit se nástrojem celkové analýzy a použít ho;
tvořit cíle tak specifické, aby byly kontrolovatelné;
popsat pravidla a průběh evaluačního cyklu – jak dlouhý bude, kam se bude zaznamenávat, kdo bude hodnotit, jak se bude hodnotit, kdo bude tvořit cíle,… 2. V oblasti realizace autoevaluace:
zjednodušit evaluační plán a snažit se využívat více zdrojů, informace vždy vyhodnotit a výsledky využít pro další období;
informace z doslechu vždy ověřovat z několika zdrojů a brát je jako orientační;
zapojit učitelku do autoevaluace školy – společně tvořit cíle školy, kritéria, indikátory;
hodnocení v důležitých oblastech vždy zaznamenávat podle plánu – při nesplnění uvést pravděpodobnou příčinu a následná opatření;
provádět metaevaluaci – zhodnotit provádění autoevaluace a provést změny k lepší kvalitě. 3. V oblasti zprávy o vlastním hodnocení školy:
sepsat hodnoticí zprávu jako celkové shrnutí posunu a situace MŠ.
4.2.2
MŠ č. 2 – oranžová
MŠ je sloučena s místní ZŠ. Sídlí v samostatném objektu spolu se školní jídelnou a má kapacitu 56 dětí ve dvou třídách. Nachází se ve větší obci do 1500 obyvatel. Má k dispozici přiléhající vybavenou zahradu pro předškolní děti a také vybavení a prostory ZŠ. V MŠ pracuje vedoucí učitelka, 3 učitelky, 2 uklízečky. Výchovně vzdělávací proces nemá specifické zaměření. 31
Vedoucí učitelka pracuje 22 let ve školství a ve vedoucí pozici 10 let. Sledovala změny
v legislativě
týkající
se
autoevaluace,
prošla
školením
s názvem
Autoevaluace v MŠ, ale jejím prováděním si není jistá.
Dotazování – vlastní hodnocení školy MŠ č. 2 viz příloha č. 12. 1. Oblast plánování autoevaluace Cíle MŠ vycházejí z vize a jsou stanovovány na hranici maxima školy. K cílům nejsou tvořena kritéria a indikátory splnění. Používají jeden spolehlivý evaluační nástroj pro zjištění skutečnosti, ale ne více. Evaluační činnosti probíhají průběžně, jsou stanoveny termíny. Nestanovují konkrétní odpovědnost pracovníků a nemají zpracován systém na zaznamenávání a analýzu informací. Metaevaluaci provádějí a její výsledky zohledňují v dalším období. Evaluační systém mají přehledný. Důležitost hodnotí ve většině případů jako velmi důležitou. Jako nedůležitou hodnotí oblast existence kritérií kvality. Menší důležitost přikládají určení konkrétní odpovědnosti pracovníků a existenci systému pro zaznamenávání a analýzu informací. 2. Oblast realizace autoevaluace Autoevaluaci realizují podle plánu a modifikují podle potřeby. Do procesu jsou zapojeni všichni pracovníci školy včetně tvorby evaluačního systému. Soulad je nastaven mezi vlastním hodnocením školy, hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků. Vedoucí učitelka se snaží o porozumění smyslu autoevaluace. Zdroje dat jsou archivovány, zabezpečeny proti zneužití. Anonymita respondentů je zajištěna. Výsledky získávají z více zdrojů na odpovídajícím vzorku respondentů a porovnávají je v časové řadě. Nevyužívají porovnání s ostatními školami ani externí posouzení
autoevaluace.
Respondentům
jsou
poskytnuty
výsledky
včetně
negativních i pozitivních zjištění. Výsledky jsou prezentovány veřejně, pravdivě, srozumitelně a se zdroji informací. Jako nejvíce důležitou hodnotí oblast nakládání s údaji, zpětné vazby a prezentace výsledků před veřejností. Srovnávání se s jinými školami a externí posouzení autoevaluace je hodnoceno jako nedůležité. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Zprávu sepisují pod názvem Analýza školního roku. Všechny cíle jsou vyhodnoceny, ale ne na základě indikátorů kvality. Dobré výsledky jsou zdůrazněny, ale špatné 32
nejsou uvedeny. Opatření vycházejí z předchozích zjištění a jsou v souladu s vizí školy. Výsledky se nepromítají do ŠVP. Ve zprávě nevyhodnocují opatření z předchozí zprávy. Zpráva má jasnou strukturu, je přehledná, srozumitelná, odpovídá plánu a má strukturu schválenou z pedagogické rady. Dotazování – evaluační nástroje ukázalo, že vedoucí učitelka zná široké spektrum evaluačních nástrojů pro oblasti autoevaluace zmiňované v RVP PV jako základní. Nezná však žádný evaluační nástroj z předložených pro celkovou analýzu. Dotazování – nástroje evaluace MŠ č. 2 viz příloha č. 13. Následný rozhovor ukázal, že vedoucí učitelka považuje za velice důležité vztahy mezi pracovníky MŠ. Projevovala zájem o problematiku a sdělovala své problematické zkušenosti s autoevaluací. Přepis rozhovoru s vedoucí učitelkou MŠ č. 2 viz příloha č. 14. 1. Oblast plánování autoevaluace Respondentka vyjádřila svoji představu o kvalitě školy takto: „když jsou tady děti šťastné a cítí se tady dobře. Nejenom děti, ale taky dospěláci. Prostě, když chodíme do práce rádi.“ Hodnocení pracovníků je pro vedoucí učitelku „strašně těžké“ z důvodu odlišností pracovníků. Cíle pro mateřskou školu „Tvoříme asi tři, to je pravda. Ne všichni.“ Cíle jsou většinou realizovatelné. Hodnocení pracovníků vyžaduje ředitel základní školy jednou za půl roku. Vedoucí učitelka hodnotí pracovníky, ale nesděluje jim obsah, protože: „To bych s nima nevydržela.“ Hodnotí pracovníky průběžně slovně. Jako kritéria hodnocení pracovníků uvádí: „Chodit rád do práce, akční, nebát se změn, nebát se techniky, musí být komunikativní ne jen s dětmi, ale i s dospěláky. Důležitá je souhra s druhou učitelkou na třídě, s dětmi, taková důvěra. I takové to milé chování k dětem, pohlazení, pošimrání a podobně. Soucit s dětmi ne jenom s těmi hodnými, ale i s těmi slabšími.“ Vedoucí učitelku hodnotí ředitel. Pravidla pro hodnocení dětí mají sepsaná. Do první porady ve školním roce si „jakoby oťukáváme“ děti a snaží se o zhodnocení všech dětí. Vedoucí učitelka se ujišťuje o tom, že pracovníci rozumí cílům školy. Nejvíc informací o autoevaluaci získává od kolegyň z jiných mateřských škol při pravidelných setkáních. 2. Oblast realizace autoevaluace Evaluace v MŠ probíhá podle evaluačního plánu. Evaluační činnosti hodnotí na pedagogických poradách. Hodnocení integrovaného bloku provádí čtvrtletně a na 33
konci školního roku. Také hodnotí semináře, dění ve třídách, důvody dění, hodnocení dětí, problémy a jejich řešení. Na základě dohody si určí konkrétní úkoly s osobní odpovědností. Před třemi lety použili dotazník a jeho výsledky zveřejňovali i s negativy. Výchovně vzdělávací práci si plánují ze dne na den a po skončení tématu ji zhodnotí a zapíší na druhou stranu plánu. Zhodnocení obsahuje pozitiva, negativa a doporučení pro další činnosti. Proces autoevaluace popisuje jako: „Hodnotím to, co si myslím, že by se hodnotit mělo. Hodnotíme ho podle nejlepšího přesvědčení. Ale jestli je to dobře, anebo co máme ještě zapisovat to nevím.“ Jako problematická se jí jeví oblast sebehodnocení a motivace pracovníků k provádění autoevaluace. V anketě o postoji k autoevaluaci se vyjádřila jedna z učitelek: „nemám to ráda“. Druhá učitelka: „Dle mého názoru zbytečnost. Každý se vidí jinak, často nesebekriticky.“ Třetí učitelka vyjadřuje kladný vztah. Všechny se shodují na hodnocení dětí 2x ročně, nevědí o existenci kritérií kvality školy. Anketa MŠ č. 2 viz příloha č. 15. Analýza dokumentů proběhla na základě předložených dokumentů. Seznam dokumentů viz příloha č. 2. 1. Oblast plánování autoevaluace Oblasti rozvoje školy a kritéria kvality obsahuje Dlouhodobý plán mateřské školy. Učitelky jsou hodnoceny podle Kritérií pro hodnocení pedagogických pracovnic (hodnocení v rovině dlouhodobého plánu). V žádném dokumentu jsem nenašla indikátory splnění kritéria. Evaluační systém je přehledně zpracován v tabulce s cíli a časovým určením. Pokrývá všechny oblasti doporučené v RVP PV, ale není zde určena osobní zodpovědnost. Pravidla pro vnitřní hodnocení a evaluaci popisují způsob provádění a odpovědnost pracovníků. Plán pedagogických porad obsahuje evaluaci: dokumentace, vzdělávacího procesu, diagnostických záznamů dětí, spolupráce školy, soulad ŠVP s RVP PV, závěrečné zhodnocení. V plánu kontrolní a hospitační činnosti je uveden cíl, čas, předmět a kdy byl uskutečněn. Vyhodnocení hospitace je uvedeno v hospitačním záznamu. Dostala jsem k dispozici také anketu s 10 otázkami pro rodiče dětí. Anketa pro rodiče, kterou jsem dostala, má nejednoznačné otázky, v některých otázkách obsahuje několik dotazů a dotazuje se na věci, které rodiče nemohou vědět nebo posuzovat.
34
2. Oblast realizace autoevaluace Realizace autoevaluace je zachycena v zápisech z pedagogických rad jako bod projednaný. Neobsahuje zhodnocení ani nové cíle. Hodnoticí list tematického bloku obsahuje hodnocení zájmu a vzdělávacích výsledků dětí, pozitiva a negativa práce učitelky a nové cíle či změny pro další činnost. Záznamový arch hospitační činnosti obsahuje obecné informace, pozitiva, negativa a závěry pro další činnost. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Zprávu zpracovávají pod názvem Analýza školního roku. Obsahuje charakteristiku školy a hodnocení v oblastech: kvalifikace pedagogických pracovníků, demografický vývoj a změny v průběhu roku, přijímání žáků do MŠ, přijímání a vyřizování stížností, další vzdělávání pedagogických pracovníků, výchovně vzdělávací proces a spolupráce MŠ, podmínky pro zdraví dětí, mimoškolní aktivity, hodnocení školního roku a přehled akcí na příští rok. Každá oblast obsahuje pozitivní i negativní výsledky a případné řešení nedostatků (zpracováno v průběhu výzkumu v MŠ). Dílčí závěry 1. V oblasti plánování autoevaluace:
v dokumentech jsem nenašla indikátory kvality;
z dotazování vyplynulo, že vedoucí učitelka ani pedagogové nevědí o existenci kritérií kvality, které jsou obsaženy v dlouhodobém plánu školy a v dokumentu o hodnocení pracovníků;
podle vedoucí učitelky MŠ nepoužívá více evaluačních nástrojů ke zjištění skutečnosti;
vedoucí učitelka zná nebo zná a použila široké spektrum evaluačních nástrojů pro pokrytí oblastí hodnocení školy. 2. V oblasti realizace autoevaluace:
z dotazování vyplynulo, že MŠ nevyužívá porovnání s ostatními školami, stanovenými normami, školami v ČR a externího posouzení;
škola neověřuje výsledky z více zdrojů;
dvě učitelky se nestaví k autoevaluaci kladně (z celkového počtu 3);
písemné zaznamenávání některých evaluačních činností jsem nedohledala.
35
3. V oblasti zprávy o vlastním hodnocení školy:
zpráva neobsahuje hypotézy o příčinách zjištěného stavu;
zpráva neobsahuje vyhodnocení předchozí zprávy.
Návrhy změn 1. V oblasti plánování autoevaluace:
prohloubit znalosti o autoevaluaci pro orientaci v pojmech;
seznámit všechny pracovníky s kritérii kvality školy;
používat více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti;
plánovat evaluační činnosti s osobní odpovědností pracovníků;
popsat pravidla a průběh evaluačního cyklu – jak dlouhý bude, kam se bude zaznamenávat, kdo bude hodnotit, jak se bude hodnotit, kdo bude tvořit cíle a další. 2. V oblasti realizace autoevaluace:
hodnocení
vždy
zaznamenávat
podle
plánu
–
při
nesplnění
uvést
pravděpodobnou příčinu a následná opatření;
provádět metaevaluace. 3. V oblasti zprávy o vlastním hodnocení školy:
zhodnotit spolehlivost indikátorů kvality;
potřebné změny promítat do ŠVP;
vždy vyhodnotit opatření z předchozí zprávy.
4.2.3
MŠ č. 3 – bezbarvá
MŠ je samostatný právní subjekt s kapacitou 25 dětí předškolního věku soustředěných v jedné třídě. Nachází se v malé obci do 500 obyvatel. Sídlí v 1. poschodí obecní budovy a má k dispozici přiléhající zahradu s vybavením pro děti. MŠ je po rekonstrukci. Tradice MŠ je v obci dlouhá. Pracují zde čtyři pracovníci a to ředitelka, učitelka, kuchařka a uklízečka. Výchovně vzdělávací program je zaměřen na ekologickou výchovu.
36
Ředitelka pracuje 25 let ve školství a ve vedoucí pozici pracuje 1,5 roku. Sledovala změny v legislativě týkající se autoevaluace, neprošla školením o autoevaluaci a jejím prováděním si není jistá. Dotazování – vlastní hodnocení školy MŠ č. 3 viz příloha č. 16. 1. Oblast plánování autoevaluace Cíle MŠ nevycházejí z vize školy, nejsou formulované pro evaluační období a nemají zpracovaná kritéria kvality školy. Používají spolehlivé, relevantní evaluační nástroje, ale ne více než jeden k zjištění skutečnosti. Činnosti provádějí průběžně, ale nemají stanoveny termíny a odpovědnost pracovníků. Evaluační systém je přehledně strukturován. Mají připraven systém pro zaznamenávání a analýzu. Provádí metaevaluaci a zohledňují zkušenosti z předchozího období. 2. Oblast realizace autoevaluace Realizace autoevaluace probíhá podle plánu, který je v případě potřeby modifikován. Do autoevaluace nejsou zapojeni všichni zaměstnanci MŠ. Není nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy, hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků. Zdroje dat a osobní údaje archivují pro doložení výsledků a proti zneužití. Dodržují anonymitu, dávají záruky proti zneužití dat a získávají informovaný souhlas pro video či audio záznam. Nevyužívají srovnávání s ostatními školami a externí posouzení autoevaluace. Výsledky neověřují z více zdrojů. Evaluační nástroje používají spíše správně a na odpovídajícím vzorku respondentů. Respondentům poskytují výsledky souhrnně včetně negativních i pozitivních zjištění. Zjištěné výsledky neprezentují před veřejností. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Zpráva o vlastním hodnocení školy ani jiná zpráva obsahem odpovídající není sestavována. Dotazování – evaluační nástroje ukázalo že, ředitelka zná široké spektrum evaluačních nástrojů v oblastech zmiňovaných v RVP PV jako základní. Nezná však žádný evaluační nástroj z předložených pro celkovou analýzu. Dotazování – evaluační nástroje MŠ č. 3 viz příloha č. 17.
37
Následný rozhovor proběhl v přátelské atmosféře, ale na paní ředitelce byla poznat velká nervozita. Odpovídala v mnoha případech jednoslovně. Dotazování MŠ č. 3 viz příloha č. 18. 1. Oblast plánování autoevaluace Paní ředitelka své představy o kvalitě školy vyjádřila slovy: „Abych splňovala ty cíle, spokojené rodiče, materiálově dobře vybavené.“ Paní ředitelka nemá žádnou zkušenost s nástroji autoevaluace ani z předchozího zaměstnání. Nemá pocit, že ví o nástrojích, které by mohla použít, nezná kritéria a indikátory kvality. K jejímu pohledu na autoevaluaci mi sdělila: „Připadá mi, že by to měl hodnotit někdo jiný, aby to bylo objektivnější.“ Všichni pracovníci jsou seznámeni s cíli školy. Zatím nepoužili dotazník ani anketu. 2. Oblast realizace autoevaluace Cíle si stanovují spíš na jeden rok, vyhodnocují je. V oblasti sebehodnocení mají problémy s motivací pracovníků. K motivaci pracovníků se ředitelka vyjádřila takto: „Možná, že to je problém, že není na odměny. Kdyby věděli, že dostanou odměnu, tak by to bylo lepší.“ Hodnoticí pohovory nedělají a osobní cíle si nezapisují. Hospitace probíhají dvakrát do roka podle plánu a jsou ohlašovány, mají předem daný cíl a dělají závěry ke zlepšení. ŠVP hodnotí. Integrovaný blok hodnotí po skončení a zapisují do třídní knihy a projednávají na pedagogické radě. Hodnocení dětí zapisují do formuláře a při hodnocení se střídají pro větší objektivitu. V anketě odpovídala jedna učitelka. Učitelka odpověděla, že nezná cíle pro zlepšení (kritéria kvality školy).
Také odpověděla, že ředitelka projednává se
zaměstnanci dlouhodobé směřování školy. Učitelka má velice přesnou představu o směřování organizace a svůj názor na autoevaluaci vyjádřila: „Myslím, že autoevaluace v naší škole nemá jasně danou strukturu a je třeba ji komplexně zpracovat do projektu. Je důležité průběžné vyhodnocování, uvědomovat si nedostatky a následně hledat účinnější postupy.“ Učitelka nemá stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj a neprovádí sebehodnocení. Anketa MŠ č. 3 viz příloha č. 19.
38
Analýza dokumentů proběhla z poskytnutých materiálů. Seznam poskytnutých materiálů MŠ č. 3 viz příloha č. 2. 1. Oblast plánování autoevaluace Evaluační systém má datování 2012 – 2015 a je rozdělen do kapitol: Evaluace a hodnocení, Dokumenty školy – ŠVP – TVP, soulad ŠVP – RVP, Průběh vzdělávání a výsledky, Spolupráce, Pravidla hodnocení a evaluace. Evaluační systém je uspořádán přehledně v tabulce, zahrnuje všechny doporučené oblasti z RVP PV, nejsou uvedeny kritéria ani indikátory, v jednom případě si protiřečí časový rozvrh „vždy po skončení časově neomezeného plánu“. Dokumenty také obsahují popis evaluačního cyklu. V Plánu pedagogických porad a je rozdělena evaluace podle evaluačního systému do měsíců. Také v Plánu provozních porad je obsaženo zhodnocení práce školní jídelny, výchovné působení zaměstnanců a SWOT analýza. Sebehodnoticí záznamy obsahují některé položky s více otázkami nebo otázky málo specifické. 2. Oblast realizace autoevaluace Realizace autoevaluace je zachycena v zápisech z pedagogických rad. Zápisy obsahují zhodnocení ŠVP (vždy krátce) s cíli pro další směřování, ale neobsahují kontrolu splnění minulých úkolů. U úkolů není uvedena odpovědnost a časové určení. Záznamový arch pro hospitaci obsahuje cíl hospitace, záznam průběhu, negativ a pozitiv a závěry pro další činnost. Cíl hospitace je nejasný, ale negativa, pozitiva a závěry pro další činnost jsou konkrétní a jasné. Tabulka pro hodnocení dítěte je přehledná, ale není zde uvedena škála na vyplnění a v některých kategoriích je sdruženo více vědomostí či dovedností. Není zde celkové zhodnocení za dané období a cíle pro další činnost. Tabulka je určena na roční hodnocení. Další dokumentaci jsem nedostala k nahlédnutí. Dílčí závěry 1. V oblasti plánování autoevaluace:
dle ředitelky nemá škola stanovena kritéria kvality a cíle nevycházejí z koncepce MŠ;
cíle spíše nejsou formulovány na hraně dosažitelného maxima;
spíše není používáno více evaluačních nástrojů na zjištění skutečnosti;
39
ředitelka zná nebo zná a použila široké spektrum nástrojů autoevaluace pro všechny oblasti z RVP PV mimo oblast celkové analýzy organizace;
z dotazování vyplynulo, že ředitelka nemá velkou zkušenost s použitím evaluačních nástrojů;
podle ředitelky jsou všichni seznámeni s cíli autoevaluace, ale učitelka to nepotvrdila. 2. V oblasti realizace autoevaluace:
dle ředitelky v oblasti získávání výsledků škola nevyužívá porovnání s ostatními školami, stanovenými normami, školami v ČR a externího posouzení;
MŠ neověřuje výsledky z více zdrojů;
učitelka si myslí, že autoevaluace v MŠ neprobíhá správně a cíle zlepšení kvality nezná, má zájem o autoevaluaci;
plnění časového harmonogramu hodnocení je málo průkazné – v dokumentaci je málo záznamů o provádění autoevaluace, existují velice stručné záznamy o hodnocení, ale v některých případech není jasná návaznost cílů na výsledky hodnocení.
Návrhy změn 1. V oblasti plánování autoevaluace:
prohloubit znalosti o celkové analýze MŠ a následně ji provést;
stanovovat cíle tak specifické, aby mohlo být kontrolováno splnění;
nastudovat literaturu o autoevaluaci pro orientaci v pojmech;
popsat pravidla a průběh evaluačního cyklu – jak dlouhý bude, kam se bude zaznamenávat, kdo bude hodnotit, jak se bude hodnotit, kdo bude tvořit cíle a další. 2. V oblasti realizace autoevaluace:
zjednodušit evaluační plán a snažit se získávat informace z více zdrojů, informace vždy vyhodnotit a vytvořit nové cíle pro další období vyplývající z hodnocení;
zapojit učitelku do autoevaluace školy – společně tvořit cíle školy, kritéria;
hodnocení v důležitých oblastech vždy zaznamenávat podle plánu – při nesplnění uvést pravděpodobnou příčinu a následná opatření;
40
provádět metaevaluace.
4.2.4
MŠ č. 4 – zelená
MŠ je sloučena s místní ZŠ. Sídlí v samostatném objektu spolu se školní výdejnou a má kapacitu 40 dětí ve dvou třídách. Nachází se ve větší obci do 1600 obyvatel. Má k dispozici přiléhající vybavenou zahradu pro předškolní děti a také vybavení a prostory ZŠ. V roce 2008 byly provedeny rozsáhlé úpravy prostor. V MŠ pracuje vedoucí učitelka, tři učitelky, jedna školnice. Výchovně vzdělávací proces nemá specifické zaměření. Vedoucí učitelka pracuje 30 let ve školství a ve vedoucí pozici 14 let. Sledovala změny v legislativě týkající se autoevaluace, prošla školením o autoevaluaci pod názvem Autoevaluace v MŠ a jejím prováděním si je jistá. Dotazování – vlastní hodnocení školy MŠ č. 4 viz příloha č. 20. 1. Oblast plánování autoevaluace MŠ má formulována kritéria kvality, která vycházejí z vize školy a jsou v souladu s platnými dokumenty. Cíle MŠ vycházejí z vize školy, jsou formulovány na evaluační období. Také jsou dostatečně specifikovány (indikátory), jsou reálné a spíše na hraně dosažitelného maxima MŠ. Zvolené evaluační nástroje poskytují relevantní informace a jsou spolehlivé. V případě potřeby používají více evaluačních nástrojů. Termíny a odpovědnost pracovníků jsou určeny, evaluační činnosti probíhají průběžně. Mají připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací. Provádí metaevaluace a zohledňují předchozí výsledky. 2. Oblast realizace autoevaluace Autoevaluaci realizují podle stanoveného plánu a průběžně ji modifikují podle potřeby. Do procesu jsou zapojeni všichni zaměstnanci školy i při tvorbě evaluačního systému. Je tvořen soulad mezi vlastním hodnocením, hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků. Vedoucí učitelka usiluje o to, aby pracovníci rozuměli autoevaluaci. Osobní data a zdroje dat archivují a dávají záruky proti zneužití dat. Dodržují anonymitu a získávají informovaný souhlas u video a audio záznamu. Výsledky se srovnávají v časové řadě a s jinými školami. Informace ověřují z více zdrojů. Evaluační nástroje používají spíše správně a na odpovídajícím vzorku respondentů. Nevyužívají externí posouzení autoevaluace. Respondentům 41
poskytují souhrnné výsledky včetně pozitivních i negativních zjištění. Výsledky spíše neprezentují veřejně. Považují tyto informace spíše nesrozumitelné pro veřejnost. Výsledky prezentují pravdivě a uvádějí zdroje dat. Nejvyšší důležitost přisuzuje oblastem: Realizace plánu, Spolupráce v rámci školy, Nakládání s údaji. Malou důležitostí ohodnotila srovnávání s ostatními školami v ČR a externí posouzení procesu autoevaluace. Prezentace výsledků před veřejností se spíše neděje a není hodnocena jako velmi důležitá. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Ve zprávě vyhodnocují všechny cíle, vyhodnocení je transparentní a věrohodné, ale neopírá se o spolehlivé indikátory. Ve zprávě jsou zdůrazněny dobré výsledky i oblasti ke zlepšení a možné příčiny. Opatření vycházejí z předchozích zjištění, jsou v souladu s vizí školy a cíli školského zákona, dlouhodobého záměru MŠMT a kraje. Výsledky se promítají do ŠVP, opatření jsou v konkrétní a kontrolovatelné podobě. Opatření z předchozí zprávy jsou také vyhodnocena. Zpráva má jasnou strukturu schválenou na pedagogické poradě. Text je srozumitelný a přehledný. Důležitost je hodnocena jako velmi vysoká. Nižší důležitost byla označena jen u vyhodnocování cílů spolehlivými indikátory. Dotazování – evaluační nástroje ukázalo, že vedoucí učitelka zná a použila široké spektrum z předložených evaluačních nástrojů k oblastem autoevaluace zmiňované v RVP PV jako základní. Nezná však žádný evaluační nástroj z předložených pro celkovou analýzu. Dotazování – nástroje evaluace MŠ č. 4 viz příloha č. 21. Při rozhovoru vedoucí učitelka odpovídala ochotně a projevovala osobní zájem o problematiku, uváděla širokou škálu konkrétních příkladů činností. Přepis rozhovoru s vedoucí učitelkou MŠ č. 4 viz příloha č. 22. 1. Oblast plánování autoevaluace Ředitelka vyjádřila svoji představu o kvalitě školy takto: „Já si myslím, že všechno musí být dokonale naplánované a navíc sepsané, aby lidi věděli, co mají dělat. Samozřejmě taky kontrola musí být. A z té kontroly se vyvozují nějaká opatření a hodnocení“. Celkově se vyjadřovala konkrétně a podrobně o průběhu evaluace v její MŠ. Cíle si stanovují na rok nebo nejdéle dva a mění je podle situace. Cíle mají většinou měřitelné. Na otázku ohledně smyslu autoevaluace mi sdělila, že: „Smysl v tom vidím určitě. Ono se to dělalo, učitelky si to vždycky říkaly.“ Na otázku ohledně podpory zvenku se vyjádřila: „semináře pro ostatní učitelky – mělo by to být 42
dostupnější, aby se s tím seznámily“ a „Co mně pomohlo, to byly opravdu ty knihy.“ Jako kritéria k hodnocení pracovníků používá náplně práce a plnění úkolů. 2. Oblast realizace autoevaluace Evaluace v MŠ probíhá podle evaluačního plánu. Evaluační činnosti hodnotí na evaluačních poradách a o obsahu se vyjádřila takto: „zaměřujeme se na evaluaci, ať už na evaluaci bloků, materiálních podmínek a tak dále jenom tohle“. Hodnocení integrovaných bloků provádějí do Hodnoticích listů a celkově hodnotí na konci školního roku. Hodnocení tematických částí zapisují do třídní knihy, po skončení části ho provede ta učitelka, která má ranní službu. Hodnocení ŠVP probíhá na konci školního roku v rámci hodnocení integrovaných bloků. Hospitaci předchází předhospitační rozhovor se vzájemným seznámením s cílem výuky i hospitace. Následuje vlastní hospitace, pohospitační rozhovor a případný další byl popsán jako: „pokud to nebylo ke spokojenosti, tak se udělala následná hospitace, ale ne hned, s jiným obsahem. Co se týkalo bezpečnosti, to byla následná hned.“ Výsledkem pohospitačního rozhovoru jsou cíle pro vedoucí učitelku a hodnocenou učitelku. Systém na hodnocení dětí se skládá z prvotní diagnostiky, průběžného hodnocení do třídní knihy. Záznamy provádí různými barvami pro rozlišení období v portfoliích dětí. V hodnocení se učitelky střídají. Při závěrečné evaluaci hodnotí celý rok a stanovují si cíle pro další období. Celkový chod MŠ hodnotí průběžně na evaluačních poradách i na pedagogických a provozních poradách. V rámci porad také navrhují řešení a stanovují cíle pro další období. V anketě se učitelky shodují v otázce, že MŠ má kritéria kvality školy. Učitelky znají cíle zlepšení, provádějí individuální hodnocení dětí a stanovují si cíle další práce společně s kolegyní na třídě. Jedna učitelka si není vědoma, že provádí sebehodnocení. Jedna učitelka odpověděla, že nemá stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj a neví, jestli se podílí na autoevaluaci MŠ. Anketa MŠ č. 4 viz příloha č. 23. Analýza dokumentů proběhla z poskytnuté dokumentace. Seznam dokumentů MŠ č. 4 viz příloha č. 2. 1. Oblast plánování autoevaluace Evaluační systém obsahuje tyto části: co (předmět evaluace), cíl evaluace, jak (metody a formy), kdo, frekvence a úroveň (školní, třídní, osobní). Evaluační systém obsahuje podrobně rozpracované oblasti autoevaluace. Obsahuje i celkovou 43
evaluaci se zhodnocením všech evaluačních materiálů. Celý evaluační systém je přehledně zpracován v tabulce a obsahuje i vysvětlivky. V dokumentu Životospráva jsou uvedeny kritéria a indikátory pro tuto oblast. Je zde uvedeno šest kritérií a pro každé kritérium je uvedeno od čtyř do devíti indikátorů. Některé indikátory nejsou tak přesně specifikovány, aby se dalo jednoznačně zhodnotit jejich splnění. V Plánu pedagogických porad je zařazeno šest evaluačních porad s přesným uvedením předmětu evaluace. Celková evaluace školního roku je zařazena na program porady v srpnu. Evaluace integrovaného bloku se věnuje hodnocení splnění záměrů a cílů, časové dotaci, směřování k rámcovým cílům, reakce dětí, návrhy změn a úprav v ŠVP PV, inspirace a hodnocení výsledků vzdělávání. Evaluace tematické části obsahuje zhodnocení rozvoje postojů, hodnot, učení, poznávání, samostatnosti, sebedůvěry dětí a zhodnocení zvolených metod, použití pomůcek, zájem dětí, výsledků vzdělání. Formulář je srozumitelný a přehledný. 2. Oblast realizace autoevaluace Realizace autoevaluace je zachycena v zápisech z pedagogických rad. Zápisy obsahují seznam přítomných, program a úkoly. Zápis z 20. 11. 2013 obsahuje v programu evaluaci hospitací a následné souhlasné stanovisko o zavedení vzájemných hospitací. U každého bodu programu je zapsáno řešení a odpovědná osoba za splnění. Není zde uveden čas splnění. Záznam z hospitace obsahuje podrobné obecné informace z předhospitačního rozhovoru. V další části je záznam z pozorování a hodnocení hospitovaného. Následuje vyjádření hospitujícího a podpisy obou účastníků. Neobsahuje závěry pro učitelku. 3. Oblast zprávy o vlastním hodnocení školy Závěrečná evaluační zpráva obsahuje podmínky vzdělávání a způsob zpracování ŠVP a jeho realizace. Zpráva popisuje hodnocení v každé oblasti a podoblasti. Vyjadřuje pozitivní, negativní hodnocení a také návrhy řešení. Dílčí závěry 1. V oblasti plánování autoevaluace:
v analýze dokumentace se zjistili, že MŠ má plán evaluace školy přehledně zpracován;
v některých případech jsou stanovené indikátory špatně kontrolovatelné;
44
z rozhovoru vyplynulo, že používají jako kritéria podmínky ke vzdělávání z RVP PV;
všichni pedagogičtí pracovníci znají cíle zlepšení a kritéria kvality;
vedoucí učitelka hodnotí v plánování autoevaluace většinou důležitost jako nejvyšší
z dotazování a analýzy vyplynulo, že plánování je systematické, reaguje na změny 2. V oblasti realizace autoevaluace:
z dotazování vyplynulo, že MŠ nevyužívá porovnání s ostatními školami, stanovenými normami, školami v ČR a externího posouzení;
MŠ spíše neprezentuje výsledky autoevaluace před veřejností a vedoucí učitelka si myslí, že spíše nejsou srozumitelné pro veřejnost;
vedoucí učitelka vidí smysl v autoevaluaci a má promyšlen systém autoevaluace ve škole. 3. V oblasti zprávy o vlastním hodnocení školy:
vedoucí učitelka hodnotí indikátory spíše jako nespolehlivé;
analýza dokumentů ukázala, že zpráva je výstižná a přehledná, obsahuje pozitiva i negativa.
Návrhy změn 1. V oblasti plánování autoevaluace:
změnit některé indikátory tak, aby byly kontrolovatelné a jednoznačné;
při stanovování cílů také určovat přesný čas splnění;
popsat pravidla a průběh evaluačního cyklu – jak dlouhý bude, kam se bude zaznamenávat, kdo bude hodnotit, jak se bude hodnotit, kdo bude tvořit cíle,… 2. V oblasti realizace autoevaluace:
v této oblasti nemám žádné návrhy změn. 3. V oblasti zprávy o vlastním hodnocení školy:
ověřit stávající indikátory kvality.
45
5
DISKUZE NAD ZJIŠTĚNÍMI
Výzkumné šetření zaměřené na autoevaluaci ve čtyřech konkrétních MŠ přineslo mnohá zjištění. Autoevaluace byla zavedena jako nástroj zkvalitňování práce škol, ale její konkrétní podobu si MŠ tvoří samy. Pro zjištění co nejrealističtějšího obrazu autoevaluace v MŠ jsem použila metodu písemného dotazování, které mi ukázalo obecný přístup k autoevaluaci, orientaci v pojmech a evaluačních nástrojích. Navázala jsem rozhovory s ředitelkami a vedoucími učitelkami, při kterých jsem vycházela z vyplněných dotazníků. V rozhovorech jsem zjišťovala názory a způsob provádění autoevaluace v praxi otázkami na konkrétní plánování a realizaci. Anketou jsem zjišťovala názory a zájem ostatních pedagogů, míru jejich účasti na autoevaluaci. Při analýze dokumentů jsem sledovala záznamy, které ilustrují provádění autoevaluace. V oblasti plánování autoevaluace se ukázalo, že jedna MŠ nemá kritéria kvality, dvě MŠ mají kritéria kvality uvedeny v dokumentech školy, ale respondenti o nich nevědí a také je nevyužívají k hodnocení, jedna MŠ používá kritéria z RVP PV. Jen jedna MŠ pracuje s indikátory kvality a to jen v jedné oblasti. Tři z MŠ nepoužívají více evaluačních nástrojů ke zjištění skutečnosti. Ředitelky a vedoucí učitelky všech těchto MŠ znají široké spektrum evaluačních nástrojů pro každou základní oblast autoevaluace z RVP PV, ale neznají žádnou metodu pro celkovou analýzu. Nemůžeme tvrdit, že MŠ mají problém s kritérii a indikátory kvality, ale zjištěná data to naznačují. Negativní odpovědi na existenci kritérií se neshodují s výsledky analýzy dokumentů. Důvodem může být např. neznalost pojmu kritérium. Ne vždy se shodují odpovědi ředitelek a vedoucích učitelek s odpověďmi pedagožek. Dalším výzkumem by se dal také zjistit důvod odlišných odpovědí. Můžeme se domnívat, že to může být nezájmem učitelek o autoevaluaci, malou informovaností vedoucích pracovníků nebo nejasností pojmů na obou stranách. V procesu autoevaluace se ukázalo, že MŠ nevyužívají srovnávání s ostatními školami ani externí posouzení autoevaluace. Tato situace jim neumožňuje využít zkušeností ostatních MŠ a také vyhledávání oblastí s vlastním úspěchem. MŠ také neověřují informace z více zdrojů a tyto nemusí být tedy pravdivé či relevantní. Ve třech MŠ mají učitelky výhrady k provádění autoevaluace v jejich školách. Další zkoumání by mohlo odhalit důvod, proč MŠ nevyužívají srovnávání s ostatními školami a více zdrojů informací.
46
Zprávu o vlastním hodnocení školy sestavují MŠ sloučené se základní školou. V jednom případě zpráva obsahuje hodnocení s negativy i pozitivy a hypotézami stavu. V druhém případě ve zprávě chybí negativní výsledky a jejich hypotetické příčiny. Pro snadnější orientaci ve zjištěních bylo v rámci práce jednotlivým MŠ přiděleno barevné označení založené na principu semaforu. Tedy: zelená – výborně, jen tak dál; oranžová – pozor, chtělo by to zlepšit; červená – tak takto ne. Mateřská škola, u které není zcela jasné, kterým směrem se vydá, byla pojmenována – bezbarvá. Při srovnání procesu autoevaluace v samostatných MŠ a MŠ sloučených se základní školou v tomto případě vyšlo najevo, že školy sloučené provádějí autoevaluaci v lepší kvalitě. Výsledek srovnání nelze zobecnit - bylo by třeba dalšího zkoumání ke zjištění důvodů této skutečnosti. Důvodem může být např. dohled ředitele základní školy, menší administrativní zátěž atd. Na základě zjištěného stavu jsem v jednotlivých MŠ navrhla odpovídající změny. Např. seznámit se s celkovou analýzou SWOT a tím získat celkový pohled na školu a využít ho ke stanovení cílů zlepšení; cíle si stanovovat z výsledků autoevaluace dostatečně specifické pro snadnou kontrolu apod. Otázkou zůstává, proč není úroveň provádění autoevaluace ve všech MŠ dostačující. Výsledky šetření ukázaly, že v některých případech mohou být důvodem špatné kvality autoevaluace: nedostatečné znalosti pojmů souvisejících s autoevaluací, nepochopení rozdílu mezi hodnocením a autoevaluací; nedostatečná dokumentace výsledků či nevyužívání výsledků jako sebereflexe v další práci. Také postoj k provádění autoevaluace není vždy pozitivní a často je autoevaluace považována za nutné zlo – nadbytečné papírování.
47
ZÁVĚR Téma Autoevaluace MŠ jsem si vybrala pro potenciál, který v sobě skrývá ve smyslu zkvalitňování práce škol a zajímal mne pohled na tuto problematiku samotnými pracovníky MŠ. Autoevaluaci považuji za nezastupitelnou součást nového přístupu k předškolnímu vzdělávání jako celku i k dítěti samotnému. Pravidelná zpětná vazba o kvalitě vzdělávání je základem práce každého učitele. Pravidelná zpětná vazba o kvalitě školy je základem práce každého vedoucího pracovníka školy. Pod názvem „Autoevaluace školy“ vešel do života škol nový mocný nástroj, který právě tuto zpětnou vazbu na hodnocení své vlastní práce, práce týmu učitelek ve třídě a MŠ jako celek, poskytuje. Pokud však má autoevaluace přinášet pozitivní výsledky, musí být jednoduchá, srozumitelná a smysluplná. Cílem bakalářské práce bylo představit autoevaluaci v konkrétních školách aktuálním českém kontextu. V této části práce jsem charakterizovala školu a mateřskou školu. Představila jsem autoevaluaci ve škole včetně jejího aktuálního pojetí v ČR, vysvětlila smysl, význam a proces autoevaluace. Specifikovala jsem provádění autoevaluace v MŠ v oblasti plánování, realizace a zprávy o vlastním hodnocení školy. Cílem výzkumné části bylo zjistit názory a zkušenosti ředitelek a vedoucích učitelek a ostatních pracovníků vybraných mateřských škol s autoevaluací. Analyzovala jsem veškeré shromážděné informace a provedla závěry o procesu autoevaluace. Výsledky mohu shrnout jako odpovědi na výzkumné otázky. Názory na provádění autoevaluace se významně různí od „vždyť se to dělalo vždycky“ až po „není to to hlavní“. Zkušenosti jsou od „bohatých“ po „ojedinělé“. Takto lze hodnotit také proces autoevaluace v MŠ – od kvalitního a strukturovaného až k nedostatečnému a chaotickému. Využívání výsledků autoevaluace také koresponduje s předchozími zjištěními. Shrnutí by mohlo být vyjádřeno takto: Pokud má vedení MŠ pozitivní přístup k autoevaluaci, rozumí smyslu a významu provádění, pak je celková úroveň autoevaluace v těchto konkrétních MŠ vyšší. Celkové hodnocení jednotlivých MŠ můžeme charakterizovat takto: Bezbarvá MŠ (samostatná) je ve stejné situaci jako červená s tím rozdílem, že ředitelka nastoupila nedávno, v situaci se zatím orientuje a tendence v provádění autoevaluace nelze plnohodnotně posoudit.
48
Červená MŠ (samostatná) provádí autoevaluaci chaoticky, neplánovaně. Výsledky získané autoevaluací využívá jen okrajově nebo vůbec. Oranžová MŠ (sloučená) provádí autoevaluaci v dobré kvalitě s prostorem pro zlepšení. Vedoucí učitelka si je jistá prováděním a přesvědčená o užitečnosti autoevaluace, ale někteří pracovníci neznají kritéria kvality a nemají pozitivní postoj k autoevaluaci. Zelená MŠ provádí autoevaluaci ve výborné kvalitě. Považuje ji za smysluplnou součást práce (až na výjimky) a má vypracován podrobný systém provádění autoevaluace. Některé malé nejasnosti existují v indikátorech kvality. I když není kvalita autoevaluace vždy dostačující, lze se domnívat, že uplatněním návrhů změn mohou školy tento proces výrazně zlepšit. Problematickým faktorem, který však stále přetrvává, je osobní přístup všech pracovníků školy s důrazem na vedení školy. Cíl práce byl výše uvedenými fakty naplněn. Věřím, že zjištěné poznatky pomohou těmto čtyřem konkrétním MŠ ke zkvalitnění autoevaluace i práce obecně a také mohou být inspirací i pro další školy. Při zpracovávání tématu v praxi jsem zjistila, že nezbytnou podmínkou pro naplnění prvotní funkce autoevaluace, je motivace pracovníků MŠ na odpovídající úrovni. Nově MŠ pracují s představou kvality uskutečnitelné za stávajících podmínek. Tato myšlenka může přinést novou dimenzi chápání kvality v MŠ a posloužit jako „výtah“ do pomyslných výšek školské erudice, ale také se může stát nepříjemnou a zbytečnou administrativní zátěží pro její aktéry. Rozhodujícím faktorem na tomto pomyslném rozcestí, na kterém se (dle mého názoru) právě autoevaluace nachází, může být jedině motivace k neustálému zlepšování. Dnes jsou tou motivací zejména a v mnoha případech zároveň výhradně legislativní požadavky. Prezentované výsledky mé práce mne vedou k závěru, že toto je pro správné fungování autoevaluace nedostačující a jedině tlak ze strany zřizovatelů a veřejnosti na neustálé zvyšování kvality předškolního vzdělávání, může z dlouhodobého pohledu vést k aplikaci autoevaluace jako skutečně efektivního nástroje a nikoliv pouze jako nutného administrativního zla.
49
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Dana Michková Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Název diplomové práce: Autoevaluace v mateřské škole Počet znaků: 85066 Počet příloh: 23 Počet titulů použité literatury a zdrojů: 32 Klíčová slova: evaluace, autoevaluace, autoevaluace školy, evaluační systém, kvalita školy Tato bakalářská práce se zabývá autoevaluací mateřské školy. V teoretické části vymezuje základní pojmy, aktuální pojetí autoevaluace v České republice, smysl a význam evaluace, charakteristiku autoevaluace v mateřské škole. Ve výzkumné části se zabývá zkušenostmi, názory ředitelek a vedoucích učitelek na autoevaluaci v mateřské škole, analyzuje situaci provádění autoevaluace ve čtyřech konkrétních mateřských školách s různou velikostí pomocí dotazníkového šetření, analýzy dokumentů,
ankety
a
rozhovorů.
Následně
navrhuje
korekci
v provádění
autoevaluace v jednotlivých mateřských školách.
ANNOTATION Name of the Author: Dana Michková Name of the department and faculty: Department of Sociology, Andragogy and Cultural Anthropology, Philosophical Faculty Title: Autoevaluation in the kindergarten Amount of Pages: 85066 Amount of Appendixes: 23 Amount of resources: 32 Key words: evaluation, self-evaluation, self-evaluation of school, system of evaluation, quality of school
The thesis deals with the self-evaluation of a kindergarten. The theoretical part defines the basic terms, current concepts of self-evaluation in the Czech Republic, the sense and the significance of the evaluation, the characteristics of selfevaluation of a kindergarten. The practical part explores the experience and opinions of directors and senior teachers to self-evaluation of the kindergarten. It 50
also analyses the implementation of self-evaluation in four specific nursery schools of different sizes using questionnaires, document analysis, surveys and interviews. Subsequently, the thesis proposes corrections of the implementation of selfevaluation in particular kindergarten.
51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1. BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, ISBN 978-807-3672-218. 2. ČŠI. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2011/2012. Praha, 2011.
Dostupné
z:
http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-
8cae-7384d9dba60c 3. EVROPSKÁ KOMISE. Sdělení: Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti. Brusel, 2011. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0066:FIN:CS:PDF 4. CHVÁL, Martin. Školy na cestě ke kvalitě: systém podpory autoevaluace škol v ČR. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, ISBN 978-8086856-90-2. 5. JANÍK, Tomáš, Petr NAJVAR a Milan KUBIATKO. Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 241 s. Pedagogický výzkum v teorii a praxi, ISBN 978-802-1057-050. 6. Koordinátor evaluace: (studijní text pro prezenční formu vzdělávacího programu). Praha: NIDV, 2012. ISBN 978-80-86956-67-1. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/AE/publikace/Koordinator_autoevaluace.pdf 7. LAUERMANN, Marek. Základní techniky sebehodnocení školy a metody na podporu
rozhodování.
In: Školní
vzdělávací
programy [online].
Brno:
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, 2006, [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=504 8. MICHEK, S.; KOL, A. Příručka pro sebehodnocení poskytovatelů odborného vzdělávání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 9. MŠ A ZŠ ORANŽOVÁ. Interní materiály. XY, 2012-2013. 10. MŠ A ZŠ ZELENÁ. Interní materiály. XY, 2012-2013. 11. MŠ BEZBARVÁ. Interní materiály. XY, 2012-2013. 12. MŠ ČERVENÁ. Interní dokumenty. XY, 2011-2013. 13. MŠMT. Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice: Závěry. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zprava-oecdo-hodnoceni-vzdelavani-v-cr 14. POL, Milan. Škola v proměnách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, ISBN 978-80-210-4499-9.
52
15. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-717-8772-8. 16. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika: Věda o edukačních procesech. 1. vyd. Praha: Portál, 1997, ISBN 80-717-8170-3. 17. PRŮCHA, Jan. Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 1996, 166 s. ISBN 80-210-1333-8. 18. PRŮCHA, Jan. Pedagogický výzkum: uvedení do teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, ISBN 80-718-4132-3. 19. RýDL, K. K pojetí kvality ve školství a jejímu hodnocení. e-Pedagogium (on-line), 2002,
roč.
2,
č.
1
-
mimořádné.
[cit.
2013-8-1].
Dostupné
na
www:
. ISSN 12137499. 20. SEBEROVÁ, Alena. Cesta zvyšování kvality vyučování-stanou se učitelé výzkumníky ve svých třídách? In: Orbis scholae. Praha: Univerzita Karlova v Praze,
Pedagogická
fakulta,
2008,
ISSN
1802-4637.
Dostupné
z:
http://www.orbisscholae.cz/archiv/2008_03.pdf#page=72 21. SEDLÁČKOVÁ, Hana, Zora SYSLOVÁ a Lucie ŠTĚPÁNKOVÁ. Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, ISBN 978-807-3578-848. 22. SMOLÍKOVÁ, Kateřina a Martina KUPCOVÁ. Autoevaluace mateřské školy: metodická příručka k vlastnímu hodnocení. 1. vyd. Praha: VÚP, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008, Metodika RVP - Rámcový vzdělávací program. ISBN 978-80-87000-22-9. 23. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy. V Praze: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005, ISBN 80-870-0001-3. 24. SMOLÍKOVÁ,
Kateřina. Rámcový
vzdělávací
program
pro
předškolní
vzdělávání [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, [cit. 2013-07-31]. ISBN 80-870-0000-5. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf 25. SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, ISBN 978-807-3677-749. 26. SYSLOVÁ, Zora. Autoevaluace v mateřské škole: cesta ke kvalitě vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, ISBN 978-802-6201-830. 27. ŠTYBNAROVÁ, Jana. Vzájemné učení škol v oblasti autoevaluace. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení 53
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, ISBN 978-80-86856-865. 28. VAŠŤATKOVÁ, Jana a Stanislav MICHEK. Modely řízení kvality a škola: studijní texty pro distanční vzdělávání: [projekt Školský management]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, ISBN 978-80-244-2608-2. 29. VAŠŤATKOVÁ, Jana, PRÁŠILOVÁ, Michaela. Možné podoby autoevaluace ve školách. Orbis scholae, 2010. 30. VAŠŤATKOVÁ, Jana. Autoevaluace v praxi českých škol. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2011, ISBN 978-80-86856-91-9. 31. VAŠŤATKOVÁ, Jana. Úvod do pedagogické evaluace a jejích metod: studijní texty pro distanční vzdělávání: projekt Školský management. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, ISBN 978-80-244-2681-5. 32. Zákon o předškolním, základním, středním a jiném vzdělávání: školský zákon. In: 561/2004. Praha: Ministerstva vnitra, 2004, roč. 2004, 190. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf
54
SEZNAM PŘÍLOH 1. Základní metody autoevaluace MŠ 2. Seznam použitých dokumentů pro analýzu dokumentů z jednotlivých MŠ 3. Dotazník pro ředitelky a vedoucí učitelky MŠ 4. Kritéria hodnocení dotazování na téma autoevaluace MŠ 5. Formulář – metody autoevaluace 6. Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s ředitelkami nebo vedoucími učitelkami MŠ 7. Anketa pro pedagogy MŠ 8. Dotazování – MŠ č. 1 9. Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 1 10. Přepis rozhovoru ředitelka – MŠ č. 1 11. Anketa a doplňkové otázky – MŠ č. 1 12. Dotazování – MŠ č. 2 13. Dotazování - evaluační nástroje – MŠ č. 2 14. Přepis rozhovoru vedoucí učitelka - MŠ č. 2 15. Anketa pedagogičtí pracovníci – MŠ č. 2 16. Dotazování - MŠ č. 3 17. Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 3 18. Přepis rozhovoru ředitelka - MŠ č. 3 19. Anketa pedagogičtí pracovníci MŠ č. 3 20. Dotazování MŠ č. 4 21. Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 4 22. Přepis rozhovoru vedoucí učitelka - MŠ č. 4 23. Anketa pedagogičtí pracovníci MŠ č. 4
55
Příloha č. 1 Základní metody autoevaluace MŠ V metodické příručce k vlastnímu hodnocení s názvem Autoevaluace mateřské školy (2008) se uvádí přehled základních metod a postupů. Jako základní metody uvádí: Pozorování Umožňuje zachytit jen pozorovatelné jevy. Může být záměrné či nezáměrné. K záměrnému pozorování je třeba příprava a dále doplnění jinou metodou k ověření. Nejčastěji se používá k pozorování dítěte. Hospitace Tato forma záměrného pozorování slouží ke sledování činnosti pedagoga. Výsledky jsou zaznamenány v hospitačním archu, vyhodnoceny a následuje pohospitační rozhovor (analýza zjištěných skutečností a sebereflexe). Je možné využít vzájemných hospitací. Rozhovor, diskuse, pedagogické porady Tyto postupy slouží k výměně informací, shromáždění dat. Může probíhat jako řízená či volně. Při použití jako evaluační metody je potřeba pořídit záznam. Brainstorming Skupinová metoda ke tvořivému hledání řešení určitého problému. Spočívá ve vytváření myšlenkové mapy. Postupuje se od vymezení problému k zaznamenávání návrhů řešení a následnému výběru nejvhodnější varianty. Analýza dokumentů Vyhodnocení písemných záznamů školy (např. ŠVP, třídní kniha, třídní plány, portfolia, písemné přípravy, výroční zprávy, fotodokumentaci, ….). Pro jasné výsledky jsou potřeba stanovit přesné cíle, sledování a kritéria hodnocení. Analýza portfolia dítěte Soubor materiálů dokladujících stav i pokrok dítěte. Může obsahovat různorodý materiál. Pedagog z nich čerpá zpětnou vazbu ke svému pedagogickému snažení a získává informaci o vzdělávacích potřebách dítěte. Dotazník Je využíván ke hromadnému písemnému zjišťování informací. Školy mohou využívat cizí či své vlastní dotazníky dle svých potřeb. Ve srovnání s anketou je obsažnější a zjišťuje skutečnosti více do hloubky. Anketa Je to písemná, hromadná forma dotazování, která umožňuje získat informaci od velkého vzorku respondentů v krátkém čase. Záznamové a Hodnoticí listy, protokoly 1
Jedná se o formuláře, záznamové archy či sešity, které zachycují hodnocení určitých jevů, okolností, situací. Obsahují předem stanovená kritéria a Hodnoticí škály. SWOT analýza Tuto metodu lze využít pro analýzu školy. Jedná se jednoduché a rychlé vyhodnocení silných (Strengths), slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats). Výhodou je zhodnocení situace z pohledu vnitřního i vnějšího. Vašťátková (2010) uvádí ještě další výčet metod možných použít k autoevaluaci v mateřské škole např.: Benchmarking Srovnávání škol
mezi
sebou
navzájem
v předem stanovených
oblastech.
Srovnávání s úspěšnější srovnatelnou školou. Poskytuje inspiraci a vzájemné učení se škol. Evaluace pomocí fotografie a videozáznamu Pořízení video či audio záznamu umožňuje podívat se na průběh vzdělávací činnosti z jiného pohledu, zachytit informace o kultuře školy, je možné ho využít k sebereflexi pedagoga Projekty Umožňují ověřit získané dovednosti, vědomosti v nových souvislostech a rozvíjejí klíčové kompetence. Dílna- workshop Pracovní setkání zainteresovaných osob (např. rodičů, dětí, partnerů školy, vedení školy, učitelů) věnované zvolenému tématu (např. „Jaká by měla být vynikající mateřská škola?“). Všichni se podílejí na hledání společného řešení otázky. STEEP analýza Analýza podmínek a příležitostí školy. Zabývá se výhradně vnějšími podmínkami a to: sociálními, technickými (technologickými), ekonomickými, ekologickými a politickými. Je potřebná pro tvorbu strategických rozvojových plánů školy. Sebehodnocení Je to hodnocení sebe sama v úrovních dítěte, učitele, vedení školy. Poskytuje zpětnou vazbu k činnosti jednotlivce. Technika „5P“ Tato technika se používá ke zjištění příčiny problému. Spočívá v otázce „Proč?“ pětkrát za sebou. „Děti neposlouchají učitelku.“ „Proč?“ Protože běhají po třídě.“ „Proč?“….. 2
Příloha č.
2
Seznam
použitých
dokumentů
pro analýzu
dokumentů
z jednotlivých MŠ MŠ č. 1 Pro analýzu dokumentů byly v této škole využity tyto dokumenty: Časový harmonogram hodnocení, přehled o evaluační činnosti MŠ, Plán řídící a kontrolní činnosti ředitelky, Zápisy z rodičovských schůzek, Uplatňování Úmluvy o právech dítěte v MŠ, Plán pedagogických porad, Zápisy z pedagogických rad, Hospitační záznam, Sebevzdělávání pedagogických pracovnic, Plán průběžného vzdělávání pedagogických pracovnic, Současná koncepce mateřské školy, Kritéria pro pedagogické pracovnice, Kritéria pro provozní pracovnice. Dokumenty jsem rozdělila na skupiny týkající se plánování, procesu a zprávy o vlastním hodnocení. MŠ č. 2 Pro analýzu dokumentů byly v této škole využity tyto dokumenty: Analýza školního roku 2010-2011, Přehled akcí ve školním roce 2010 – 2011, Plán kontrolní a hospitační činnosti, Plán pedagogických porad, Hodnoticí list, Plán činností mateřské školy na školní rok 2013 – 2014, Kritéria pro hodnocení pedagogických pracovnic, Dlouhodobý plán mateřské školy pro období 2013 – 2017. MŠ č. 3 Pro analýzu dokumentů jsem dostala k dispozici tyto dokumenty: Evaluační systém, Tabulka hodnocení dítěte, Autoevaluační a evaluační záznam pedagogického a provozního pracovníka, Dlouhodobý plán dalšího vzdělávání, Plán pedagogických porad, Plán provozních porad. MŠ č. 4 Pro analýzu dokumentů jsem dostala k dispozici tyto dokumenty: Plán PPR pro školní rok 2013 – 2014, Závěrečná evaluační zpráva MŠ 2012-13, Evaluace tematické části, Zápis z provozní porady, Evaluační systém, Evaluace integrovaného bloku, formulář Záznam z hospitace a formulář bez názvu pro vstupní diagnostiku dítěte, Životospráva (kritéria a indikátory)
3
Příloha č. 3 Dotazník pro ředitelky a vedoucí učitelky MŠ Vážená ředitelko, vedoucí učitelko, pedagožko, Připravila jsem pro Vás následující dotazník. Skutečnosti zjištěné jsou považovány za důvěrné a budou sloužit ke zkoumání procesu autoevaluace ve vaší mateřské škole. Výstupem budou návrhy na zlepšení či inovace v procesech autoevaluace. Tímto Vás prosíme o jeho vyplnění. Vaše odpovědi pro nás budou cenným zdrojem informací. Dotazník je dobrovolný a anonymní, přesto Vás žádáme o jeho zodpovědné vyplnění. Vyplňujte takto: U otázek s odpovědí ano, ne – označte kroužkem správnou odpověď. U otázek s ohodnocením: 1 – rozhodně ANO
2 – spíše ANO
3 – spíše NE
4 – rozhodně NE
0 – NEVÍM Důležitost dle vás: označte jako ve škole 1 – nejvyšší důležitost,
5 - nejnižší
důležitost.
A. Obecné informace
1. Kolik let pracujete ve školství?.................... 2. Jakou pozici zastáváte? Učitelka 3. Jak
dlouho
Vedoucí učitelka pracujete
na
vedoucí
pracovníci)?……………….. let 4. Sledovala jste změny v legislativě týkající se AE? Ano
Ne
4
Ředitelka pozici
(vyplní
vedoucí
5. Prošla jste školením ohledně autoevaluace? Jakým? Ano
Ne
Jakým- název……………………………………………………. 6. Jste si jistá ohledně provádění AE (jak provádět)?
Ano
Ne
B. Plán vlastního hodnocení školy – evaluační systém Kvalita školy 1. Škola má zpracován evaluační systém? Ohodnocení:
Důležitost:
Ohodnocení:
Důležitost:
2. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy? Ohodnocení:
Důležitost:
3. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu? Ohodnocení: Důležitost: Cíle rozvoje školy 4. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období? Ohodnocení:
Důležitost:
5. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy? Ohodnocení:
Důležitost:
6. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn. je možné ověřit jejich dosažení (je stanoven indikátor kvality)? Ohodnocení:
Důležitost:
7. Jsou stanovené cíle reálné pro evaluační období? Ohodnocení:
Důležitost:
8. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané školy? Ohodnocení:
Důležitost:
Evaluační nástroje
5
9. Poskytují zvolené nástroje relevantní informace (indikátory) pro ověření stanovených cílů? Ohodnocení:
Důležitost:
10. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé? Ohodnocení:
Důležitost:
11. Používáte více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti? Ohodnocení:
Důležitost:
Plánování evaluačních činností 12. Jsou stanoveny termíny realizace evaluačních činností? Ohodnocení:
Důležitost:
13. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně? Ohodnocení:
Důležitost:
14. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační aktivity? Ohodnocení:
Důležitost:
15. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací? Ohodnocení:
Důležitost:
16. Je prováděna metaevaluace (zhodnocení procesu vlastního hodnocení školy)? Důležitost:
Ohodnocení:
17. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit v předcházejícím období? Ohodnocení:
Důležitost:
18. Je evaluační systém přehledně strukturován? Ohodnocení:
Důležitost:
C. Realizace vlastního hodnocení školy Realizace plánu 19. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu? Ohodnocení:
Důležitost:
20. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován? Ohodnocení:
Důležitost:
Spolupráce v rámci školy 21. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy? Ohodnocení:
Důležitost:
6
22. Je evaluační systém tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně spoluprací ředitele ZŠ a vedoucí učitelky MŠ? Ohodnocení:
Důležitost:
23. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy? Ohodnocení:
Důležitost:
24. Usiluje ředitel školy, vedoucí učitelka, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy? Ohodnocení:
Důležitost:
Nakládání s údaji 25. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? Ohodnocení:
Důležitost:
26. Jsou adresné údaje od dětí, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? Ohodnocení:
Důležitost:
27. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? Ohodnocení:
Důležitost:
28. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? Ohodnocení:
Důležitost:
29. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem? Ohodnocení:
Důležitost:
Získávání výsledků 30. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě? Ohodnocení:
Důležitost:
31. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami? Ohodnocení:
Důležitost:
32. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami? Ohodnocení:
Důležitost:
33. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, dětí? Ohodnocení:
Důležitost: 7
34. Jsou využity příležitosti externího posouzení procesu autoevaluace, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele? Ohodnocení:
Důležitost:
35. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně? Ohodnocení:
Důležitost:
36. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů? Ohodnocení:
Důležitost:
Zpětná vazba 37. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich výsledky souhrnně poskytnuty? Ohodnocení:
Důležitost:
38. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění? Ohodnocení:
Důležitost:
Prezentace školy před veřejností 39. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve škole? Ohodnocení:
Důležitost:
40. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě? Ohodnocení:
Důležitost:
41. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné? Důležitost:
Ohodnocení: 42. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací? Ohodnocení:
Důležitost:
D. Zpráva o vlastním hodnocení školy (pro mateřské školy nepovinná) 43. Zpracováváme zprávu o vlastním hodnocení školy? (pokud ano- vyplňte dále, pokud ne- nevyplňujte dále) Ano
Ne
Vyhodnocení cílů (ve Zprávě o vlastním hodnocení školy) 44. Jsou všechny stanovené cíle vyhodnoceny? Ohodnocení:
Důležitost: 8
45. Je toto vyhodnocení transparentní a věrohodné, tj. vycházejí závěry z analýz získaných dat Důležitost:
Ohodnocení: 46. Opírá se vyhodnocení cílů o spolehlivé indikátory? Ohodnocení:
Důležitost:
Přednosti a nedostatky 47. Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků? Ohodnocení:
Důležitost:
48. Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých je potřeba úroveň zlepšit? Ohodnocení:
Důležitost:
49. Jsou formulovány hypotézy o příčinách zjištěného stavu? Ohodnocení:
Důležitost:
Opatření 50. Vycházejí přijímaná opatření z předcházejících zjištění? Ohodnocení:
Důležitost:
51. Jsou tato opatření v souladu s vizí školy? Ohodnocení:
Důležitost:
52. Jsou tato opatření v souladu se zásadami a cíli platného školského zákona a prioritami dlouhodobého záměru MŠMT ČR a dlouhodobého záměru kraje? Ohodnocení:
Důležitost:
53. Promítají se výsledky v případě potřeby do úpravy školního vzdělávacího programu? Ohodnocení:
Důležitost:
54. Jsou opatření formulována konkrétně a v kontrolovatelné podobě? Ohodnocení:
Důležitost:
55. Je vyhodnocena účinnost opatření obsažených v předcházející zprávě? Ohodnocení:
Důležitost:
Forma zprávy 56. Má zpráva o vlastním hodnocení školy jasnou strukturu? Ohodnocení:
Důležitost:
57. Odpovídá obsah zprávy nastavenému plánu? Ohodnocení:
Důležitost:
58. Je tato struktura v souladu se strukturou schválenou v pedagogické radě? Ohodnocení:
Důležitost: 9
59. Je text přehledný a srozumitelný? Ohodnocení:
Důležitost:
Děkuji za vyplnění Dana Michková
10
Příloha č. 4 Kritéria hodnocení dotazování na téma autoevaluace školy Kritéria slouží k posouzení odpovědi na otázky dotazníku. Odpověď na otázku: U otázek s odpovědí ANO, NE – zakroužkovat odpověď Splnění kritéria je vyjádřeno v závorce. 1 – ANO, 2 – spíše ANO, 3 – spíše NE, 4 – NE, 0 - NEVÍM Důležitost - vyjadřuje osobní pocit důležitosti daného problému pro respondenta. Kritéria pro posuzování plánování vlastního hodnocení školy 1. Kvalita školy A. Má škola formulována kritéria kvality školy? (škola má jasně formulovaná měřitelná kritéria kvality školy v některém ze svých dokumentů) B. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy? (kritérium je v souladu alespoň s jednou vizí) C. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu? (kritéria jsou v souladu s koncepcemi a prováděcími předpisy státu, kraje, zřizovatele atd.) D. Jsou tato kritéria vztažena k oblastem uvedeným v prováděcích předpisech v platném znění pro vlastní hodnocení školy? (kritéria jsou alespoň v těchto oblastech: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání, f) úroveň výsledků práce školy, zejména k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům) 2. Cíle rozvoje školy A. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období? (cíle jsou formulovány v některém z dokumentů školy – jasné a konkrétní) B. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy a definované kvality prostřednictvím kritérií? (všechny cíle jsou v souladu s vizí, stanovené na základě analýzy nebo ŠVP, koncepce kraje nebo zřizovatele atd. a jsou v souladu s kritérii školy) C. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn. je možné ověřit jejich dosažení? (splnění cílů je ověřitelné a dotčení pracovníci jsou s nimi seznámeni a rozumí jim) 11
D. Jsou stanovené cíle reálné, tj. jsou stanoveny dosažitelné priority pro evaluační období? (cíle jsou při projednávání se zaměstnanci určeny na dosažitelnou úroveň) E. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané školy? (cíle jsou vedoucí k optimálnímu rozvoji a jsou motivační dle podmínek školy)
3. Evaluační nástroje A. Poskytují zvolené evaluační nástroje relevantní informace (indikátory) pro ověření stanovených cílů? (evaluační nástroje zjistí ty informace, které chceme, vhodné pro respondenty, umožňují vyjádřit názor) B. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé? (evaluační nástroje jsou cílovou skupinu srozumitelné, přijatelné a je vybrána dostatečně velká skupina pro spolehlivost závěrů) 4. Plánování evaluačních činností A. Jsou stanoveny termíny realizace evaluačních aktivit pro celé období evaluačního cyklu? (je vypracován harmonogram evaluačních aktivit) B. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně? (aktivity jsou průběžné v celém roku - jsou dodržovány dle plánu) C. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační aktivity? (v plánu je stanovena odpovědnost) D. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací? (je určen kdo, jsou definovány vstupy – co se bude testovat, pozorovat atd. a výstupy – jak se výsledky zpracují, co bude výsledkem) E. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit z předcházejících období? (plán obsahuje všechny oblasti s nedostatky v předchozích obdobích) F. Je plán vlastního hodnocení školy přehledně strukturován? (plán je přehledný, strukturovaný – např. po oblastech, po termínech, obsahuje základní úkoly a kritéria plnění) Kritéria pro posuzování procesu vlastního hodnocení školy 5. Realizace plánu A. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu? (zpracovatelé vědí, co je jejich úkolem, s kým spolupracují, vědí termíny pro splnění a dodržují je; vědí, kde najdou potřebné informace)
12
B. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován tak, aby byla zajištěna účelnost realizace procesu autoevaluace? (v odůvodněných případech jsou změněni zpracovatelé – neefektivní práce, změna úkolu – není vhodný pro splnění cíle, změna času – nereálný ve vztahu k splnění, změna nástrojů – nepodávaly relevantní informace, změna plánu – není možné zpracovat v požadované kvalitě a rozsahu. 6. Spolupráce v rámci školy A. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy? (do autoevaluace mají možnost se zapojit pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci – je k tomu přizpůsobena organizace autoevaluace, zapojuje se co nejvíce pracovníků) B. Je plán vlastního hodnocení školy tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně u velkých škol s vedoucími jednotlivých skupin? (plán autoevaluace společně tvořila či upravovala velká část pedagogických i nepedagogických pracovníků) C. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy? (systém hodnocení pracovníků je součástí vlastního hodnocení školy, pracovníci se vzdělávají v oblastech evaluace) D. Usiluje ředitel školy, resp. koordinátor autoevaluace, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy? (ředitel rozumí autoevaluaci, argumentuje pro její provádění, objasňuje postupy, oceňuje dílčí úspěchy, připravuje příklady) 7. Nakládání s údaji A. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? (lze dohledat dotazníky, zápisy z rozhovorů, videonahrávky, záznam o hospitacích, atd.) B. Jsou adresné údaje od žáků, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? (existuje popis, jak zacházet s daty, pro jaké účely budou sloužit, co s nimi bude dál, zpracovatelé podepisují závazek plnění a je vyžadováno dodržování těchto pravidel) C. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? (poskytovatelé údajů jsou předem seznámeni se zárukami) D. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? (jsou sepsána pravidla pro anonymní výzkum nebo má zavedenu a dodržuje nepsaná pravidla) 13
E. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem? (existence evidovaných souhlasů u všech neanonymních záznamů, u dětí platí generální souhlas zákonného zástupce na začátku každého školního roku s vysvětlením, kdy a jak bude záznam použit, u dospělých by měl být ke každému záznamu zvlášť) 8. Získávání výsledků A. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě? (cyklus autoevaluace
byl
opakován
se
stejnými
metodami,
stejným
vzorkem
respondentů a rozsahu, je sledován posun kvality v čase) B. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami? (škola aktivně vyhledává příležitost k porovnání s jinými srovnatelnými školami, posoudí data a snaží se jich využít) C. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami? (škola vyhledává a využívá standardizované evaluační nástroje s uvedenými populačními normami) D. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, žáků, zástupců zřizovatele? (stejná metoda je použita pro různé skupiny respondentů a bylo použito ještě jiných metod) E. Jsou využity příležitosti externího posouzení procesu autoevaluace, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele? (škola aktivně vyhledává externího posuzovatele a využívá jeho poznatků) F. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně? (pokud má evaluační nástroj manuál k použití – je využit, hodnotitel rozumí jednotlivým nástrojům, odhadne jejich použití dle cíle) G. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů? (u velké skupiny respondentů – návratnost alespoň 60%, ne pod 30%, při nižší návratnosti jsou výsledky spíše orientační)
9. Zpětná vazba A. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich výsledky souhrnně poskytnuty? (škola poskytuje výsledky všem respondentům a tím zajišťuje další motivaci se podílet na další spolupráci) B. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění? (hodnotitel uvede všechny zjištěné výsledky pozitivní i negativní srozumitelně, ve vztahu k cílům školy a kritériím kvality) 14
10. Prezentace školy před veřejností A. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve škole? (škola zveřejňuje srozumitelně výsledky dle svého uvážení a ověřuje si jejich správné chápání) B. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě? (prezentované informace jsou nezkreslené) C. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné? (je používán srozumitelný jazyk a odpověď na porozumění je získána např. položkou v dotazníku, anketou na web stránkách) D. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací? (je uvedeno: 1. dotazník – popis skupiny respondentů, počet, složení, termín sběru dat, návratnost, druh odpovědi, jak bylo vyhodnoceno, 2. pozorování – kdo, co kdy, koho pozoroval, na co se zaměřil, jak vyhodnotil, 3. studium dokumentů – kdo, co, kolik, na co se zaměřoval a jak vyhodnocoval atd.) Kritéria pro posuzování zprávy o vlastním hodnocení školy (zpráva o vlastním hodnocení školy není povinným dokumentem, posuzujeme v případě existence nebo dokument pod jiným názvem o vlastním hodnocení školy např. Hodnoticí zpráva školy) 11. Vyhodnocení cílů A. Jsou všechny stanovené cíle vyhodnoceny? (všechny cíle jsou vyhodnoceny) B. Je toto vyhodnocení transparentní a věrohodné, tj. vycházejí závěry z analýz získaných dat? (zpráva obsahuje splnění měřitelných indikátorů, šetření se účastní všichni rodiče pedagogové apod., závěry vycházejí z analýzy dat) C. Opírá se vyhodnocení cílů o spolehlivé indikátory? (indikátor nebo indikátory vykazují spolehlivě splnění kritéria) 12. Přednosti a nedostatky A. Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků? (jsou formulované podstatné dobré výsledky – např. analýza SWOT) B. Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých je potřeba úroveň zlepšit? (jsou formulovány podstatné oblasti ke zlepšení – např. analýza SWOT) C. Jsou formulovány hypotézy o příčinách zjištěného stavu? (jsou uvedeny hypotézy o příčinách)
15
13. Opatření (součást zprávy) A. Vycházejí přijímaná opatření z předcházejících zjištění? (škola má stanoveny způsoby a postupy řešení na odstranění nedostatků) B. Jsou tato opatření v souladu s vizí školy? (opatření jsou v souladu s vizí školy) C. Jsou tato opatření v souladu se zásadami a cíli platného školského zákona a prioritami dlouhodobého záměru MŠMT a dlouhodobého záměru kraje? (opatření jsou v souladu se školským zákonem, dlouhodobým záměrem MŠMT a kraje) D. Promítají se výsledky v případě potřeby do úpravy školního vzdělávacího programu? (opatření se, v případě potřeby, promítnou do ŠVP a dalších dokumentů - např. DVPP, organizační řád školy) E. Jsou opatření formulována konkrétně a v kontrolovatelné podobě? (je stanovena odpovědná osoba a termín splnění – může být v jiných dokumentech školy) F. Je vyhodnocena účinnost opatření obsažených v předcházející zprávě? (existuje vyhodnocení předchozích opatření) 14. Forma zprávy A. Má zpráva o vlastním hodnocení školy jasnou strukturu? (přehledná struktura a logické uspořádání) B. Odpovídá obsah zprávy nastavenému plánu? (zpráva obsahuje informace o realizaci plánu a jeho případné úpravy) C. Je text přehledný a srozumitelný? (text je přehledný a jasný) D. Je tabulková a grafická část zprávy o vlastním hodnocení interpretována? (tabulková a grafická část obsahuje popis získávání dat, metodu a doplňující informace)
16
Příloha č. 5 Otázky pro strukturovaný rozhovor s ředitelkami nebo vedoucími učitelkami
1. Co pro vás znamená „kvalita práce“ ve vaší škole? 2. Jak ji hodnotíte? 3. Sledovala jste změny v legislativě týkající se autoevaluace ? 4. Kde berete informace o autoevaluaci? 5. Prošla jste školením v oblasti autoevaluace? Jakým? Co obsahovalo? 6. Jste si jistá ohledně provádění autoevaluace, máte nejasnosti? 7. Jak probíhá hodnocení pracovníků vaší MŠ? 8. Jak zajišťujete zpětnou vazbu a realizaci změn? 9. Jak zajišťujete systematičnost autoevaluace? 10. Jak a komu zprostředkováváte informace z autoevaluace? 11. Jak zajišťujete, aby byly výsledky hodnocení využívány? 12. Jak uvádíte do souvislosti cíle a hodnocení? 13. Kdo se zapojuje do autoevaluace ve vaší škole? 14. Jak motivujete zaměstnance k provádění autoevaluace? 15. Jak využíváte externí hodnocení? 16. Jsou cíle školy srozumitelné pro všechny pracovníky školy? 17. Jsou vaše cíle měřitelné? 18. Jsou vaše cíle realizovatelné? 19. Potřebují nějakou úpravu? 20. Co jste dosáhly? 21. Které problémy brání dosažení cílů? 22. Je nutné provést změny? Proč je chcete něco změnit? 23. Máte vytvořena pravidla pro autoevaluaci? 24. a další
17
Příloha č. 6 Formulář – evaluační nástroje Nejčastější metody autoevaluace v mateřské škole dle oblastí RVP PV a celková analýza organizace - tabulka na vyhodnocení Oblasti autoevaluace RVP PV a další
Metody
Celková analýza organizace např.
SWOT STEP
Naplňování cílů programu
Analýza dokumentů Dotazník Anketa Anketa Rozhovor
Kvalita podmínek vzdělávání
Dotazník Analýza dokumentace Pozorování Anketa Rozhovor Škálování výroků týkajících se kvality
Způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání
(zpracování
a
realizace
integrovaných bloků)
Analýza dokumentace Diskuse Rozhovory Přímá účast ředitele na přípravě projektů Hodnoticí listy Myšlenková mapa
Práce pedagogů (včetně sebereflexe)
Motivačně Hodnoticí rozhovor Hospitace Vzájemné hospitace Videozáznam Portfólio učitele Sebehodnoticí listy Plán osobního rozvoje učitele Rozbory hospitací s učiteli
Výsledky vzdělávání
Srovnávací testy znalostí a dovedností dětí Portfólio dítěte Rozhovor Statistické vyhodnocení Diagnostické listy Analýza výtvorů dětí
18
Ano
Ne
Příloha č. 7 Anketa pro pedagogy Dobrý den, prosím o vyplnění této ankety, která mi pomůže analyzovat provádění autoevaluace ve vaší škole. V případě zájmu budou závěry ze zkoumání předány všem zúčastněným jako materiál použitelný ke zhodnocení provádění evaluace z pohledu externího pracovníka. Odpovědi označte křížkem ve zvolené možnosti.
Ano
Otázka 1.
Má vaše škola kritéria kvality školy?
2.
Znáte cíle zlepšení vaší organizace?
3.
Provádíte individuální hodnocení dětí?
4.
Provádíte sebehodnocení?
5.
Máte stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj?
6.
Podílíte se na autoevaluaci (vyhodnocování
Ne
Nevím
kvality) organizace? 7.
Stanovujete si cíle další práce společně s kolegyní na třídě?
Děkuji za vyplnění Dana Michková
Doplňující otázky k anketě pro pedagogy MŠ Dobrý den, prosím o odpověď na doplňující otázky pro zpřesnění vašich odpovědí v anketě. Předem děkuji Dana Michková 1. Jakou představu máte o směrování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? 2. Projednává dlouhodobé směrování vaší organizace vedení školy s vámi? 3. Jaký je váš postoj k autoevaluaci vaší organizace? 4. Jak si představujete svůj profesní rozvoj? 5. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? 6. Iniciovala jste provádění autoevaluace ve vaší škole a s jakým výsledkem?
19
Příloha č. 8 Dotazování – MŠ č. 1
1. Škola má zpracován evaluační systém?
x
ano
2. Má škola formulována kritéria kvality školy?
Důležitost
Negativní
Pozitivní
Kvalita školy
Nehodnoceno
1. Plánování vlastního hodnocení školy
3
ne
3. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy?
x
4. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu?
x
Cíle rozvoje školy 5. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období?
spíše ano
3
ano
1
6. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy? 7. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn. je možné ověřit jejich dosažení (je stanoven indikátor kvality)?
ne
8. Jsou stanovené cíle reálné pro evaluační období?
5 1
ano
9. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané
spíše
školy?
ne
3
Evaluační nástroje 10. Poskytují zvolené nástroje relevantní informace (indikátory) pro ověření stanovených cílů?
spíše ano
1
11. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé?
spíše ano
1 spíše
12. Používáte více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti?
ne
1
Plánování evaluačních činností 13. Jsou stanoveny termíny realizace evaluačních činností?
ano
1
14. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně?
spíše ano
2
aktivity?
spíše ano
2
16. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací?
ano
1
spíše ano
2
období?
spíše ano
2
19. Je evaluační systém přehledně strukturován?
spíše ano
2
Celkem
13
15. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační
17. Je prováděna metaevaluace (zhodnocení procesu vlastního hodnocení školy)? 18. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit v předcházejícím
20
4
Důležitost
Realizace plánu
Nehod.
Pozitivní
Negativní
2. Realizace vlastního hodnocení školy
19. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu?
ano
1
20. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován?
spíše ano
2
ano
1
spíše ano
2
spíše ano
2
spíše ano
1
spíše ano
2
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
spíše ano
2
Spolupráce v rámci školy 21. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy? 22. Je evaluační systém tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně spoluprací ředitele ZŠ a vedoucí učitelky MŠ? 23. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy? 24. Usiluje ředitel školy, vedoucí učitelka, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy?
Nakládání s údaji 25. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? 26. Jsou adresné údaje od dětí, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? 27. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? 28. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? 29. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem?
Získávání výsledků 30. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě? 31. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými
spíše
školami?
ne
3
32. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s
4
ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami?
ne
33. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů,
spíše
např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, dětí?
ne
3
ne
4
34.
Jsou
využity
příležitosti
externího
posouzení
procesu
autoevaluace, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele?
x
35. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně? 36. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů?
21
ano
x 1
Zpětná vazba 37. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich ano
1
spíše ano
2
škole?
ano
2
40. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě?
ano
1
41. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné?
ano
1
42. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací?
spíše ano
2
výsledky souhrnně poskytnuty? 38. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění?
Prezentace před veřejností 39. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve
Celkem
22
Příloha č. 9 Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 1 zná,
zná a
nepoužil
použil
Srovnávací testy znalostí a dovedností dětí
x
Videozáznam
x
Pozorování
x
Analýza dokumentů
x
nezná
SWOT analýza
x
Step analýza
x
Brainstorming
x
Diskuse
x
Motivačně hodnoticí rozhovor
x
Dotazník
x
Hospitace, vzájemné hospitace
x
Myšlenková mapa
x
Portfólio učitele
x
Portfolio- dětí
x
Sebehodnoticí listy
x
Plán osobního rozvoje učitele
x
Hodnoticí listy (např. téma, integrovaný blok)
x
Kontrola finančních podkladů
x
Statistické vyhodnocení
x
Škálování výroků týkajících se kvality
x
Rozhovory s partnery školy
x
Dotazníky pro rodiče a další partnery školy (např. školskou radu, zřizovatele)
x
Anketa (učitelé, rodiče žáků, žáci)
x
Řízený rozhovor
x
Přímá účast ředitele školy na přípravě projektů školy
x
Rozbory hospitací s učiteli
x
Rozbory náslechů s dětmi
x
Analýza výtvorů dětí
x
23
Příloha č. 10 Přepis rozhovoru s ředitelkou – MŠ č. 1 Kolik let pracujete ve školství? Ve školství pracuji 33 let. Jak dlouho pracujete na vedoucí pozici? Na vedoucí pozici pracuji 28 let. Co si představujete pod pojmem kvalita práce mateřské školy? Kvalitní škola – aby byly děti spokojeny, aby rádi chodily do školky nebo do školy, aby my jsme se cítily dobře, aby se vlastně stále zlepšovala ta práce, abychom se snažili i ty nové trendy. To, co je teďka, to lepší, zamýšlely se nad tou prací, abychom to nedělali pořád stejně, což si myslím, že se o to snažíme a jináč nevím. Jak tu kvalitu hodnotíte? No, kvalita se může hodnotit různě, hodnotíme to taky podle toho, že naši absolventi, kteří choděj do školy tak potom vidíme, jak byly jako úspěšní na základní škole nebo potom šli studovat na střední školu. Nebo, potom šly na vysokou školutaky podle toho to hodnotíme. Když zjistíme, že se stane, že některé děti v něčem zaostávají, tak přemýšlíme o tom, proč se to tak stalo, abychom to zlepšili. Zjišťujete taky, jak se dívají na mateřskou školu rodiče? Co oni považují za kvalitní mateřskou školu? Snažíme se třeba formou dotazníku, ale většinou rodiče co nám tady bylo řečeno, tak nám říkali, že je naše školka taková domácí. Sledovala jste legislativní změny v oblasti autoevaluace? Sledovala jsem, byla jsem na jednom školení, ale stejně jsem nebyla tak nějak si jistá, jak by se to mělo přesně dělat. Teď jsem si zakoupila knížku, tak uvidím, snad na tom budu lepší. Kde berete informace o autoevaluaci? Bylo to na tom školení, to se mi nezdálo tak úplně jako. Ty informace jsem tam nedostala takový, jaký jsem si myslela a teďka až prostuduju tu knížku, tak věřím, že mi to bude jasnější.
24
Jak zajišťujete zpětnou vazbu ke své práci? No, když to vezmu při práci s dětma tak když se nám něco nedaří, tak se snažíme to udělat jinak, třeba ty děti více zaujmout a když to třeba hodnotíme, tak se s paní učitelkou domlouváme, jakby jsme to, co se nám povedlo, nebo nepovedlo, abychom si to zaznamenaly a postupně to zlepšovaly to. Takže berete jako zpětnou vazbu ohlas u dětí? Ohlas u dětí, ano. Pokud se tam vyskytne oblast, která není podle vašich představ, tak jak to děláte se změnami? Určitě si o tom popovídáme, určitě si říkáme, že bychom to měli nějak řešit, změnit a určitě se snažíme buď zakoupit třeba, když nevyjde z toho rozhovoru, jak by jsme měli postupovat, tak se snažíme sebevzdělávat buď na školení, nebo se snažíme získat informace u kolegyní z jiných mateřských škol anebo se snažíme si sehnat nějaké knížky, nějaký sebevzdělávání. Navazuje
zjištění,
že
něco
není
v pořádku
na
plán
dalšího
vzdělávání
pedagogických pracovníků? Jak to řešíte v konkrétním případě? Když třeba se vyskytlo, že by se mělo více komunikovat s rodiči, tak jsme s paní učitelkou dohodly, že pojede na vzdělávání jak podpořit komunikaci s rodiči, byla na tom vzdělávání a snažili jsme se vylepšit, dělali jsme i dílničky pro rodiče, takže když se to jevilo jako dobrá věc, že nám rodiče říkali, že se jim to moc líbilo, že se jim to takhle líbí a takhle jsme začali promýšlet více. Takže zpětnou vazbu jste od rodičů měli po akci? A před akcí jste měli nějakou zpětnou vazbu, že jim to nevyhovuje? Reagovali jste na situaci? Spíš nám rodiče nic neřekli, spíš se to objevilo, jako že někdo něco povídal. Z doslechu? Z doslechu. Dílničku jste udělali a zpětnou vazbu jste zjišťovali jak? Vlastně jsme říkali, jestli se jim to rodičům takhle líbí a jestli by chtěli ještě, dělali jsme na Velikonoce, dělali jsme na konci školního roku a dělali jsme i takovou jako schůzku pro rodiče předškoláků a myslím si, že se to tímhle tím jak ty rodiče, že 25
prostě - jo jsme spokojený, takhle bychom chtěli něco, kdyby něco takovýto bylo. Podle těch ohlasů jsme se snažili přidávat další věci, pro rodiče, to, co se jim líbilo, tak to jsme přidávali. Bylo to teda na Velikonoce, byla dílnička, že jsme s rodičema malovali ty vejdunky, různé techniky, bylo to opravdu pěkný. Vytvořili jste si cíle z výsledků těchto akcí pro další období? Řekli jsme si, že to jak jsme to dělali v tomhletom loňském roce, že bysme to chtěli dělat i do budoucna. Kdy a jakým způsobem si to hodnotíte? Snažíme se to na pedagogických radách s učitelkou a na provozních projednáváme i s nepedagogy. Jak často máte ty porady? Tak to máme tak dvakrát do roka. A ty akce pro rodiče hodnotíte kdy – např. na konci roku nebo v průběhu roku? Tohleto vlastně si zhodnotíme po té akci, jestli to bylo pozitivní. Ihned po skončení řekneme, protože jsme každá u jiného stanoviště, každá vyslechne část rodičů, pak si řekneme, jestli to bylo k jejich spokojenosti, jestli by chtěli něco takového do budoucna. Sledovali jste účast na akcích? Máme prezenční listiny a zápisy z těchto akcí, takže. Porovnávali jste, jestli ten zájem neklesá, je stabilní? Já si myslím, že na to že jsme jednotřídní mateřská škola, tak jako většina rodičů přišla. Že se stane, že pár rodičů nepřijde. Jak zajišťujete systematičnost autoevaluace? ………. (dovysvětlení - Ten systém je v tom, že si naplánujete, provedete, potom z toho děláte vyhodnocení a z toho vám vyjde cíl pro další období) Tvoříte to v systému nebo podle situace? V některých oblastech si myslím, že je to systematické a v některých to tak není. Jak a komu zprostředkováváte informace z autoevaluace zjištěné? 26
Snažíme se to zaznamenat do ŠVP, tam máme určitý plán, jak co budeme evaluovat. Zapisujeme, kdy se co provádělo. Myslím spíš výsledky – komu? Některé ty výsledky se snažíme sdělovat rodičům, to je třeba o těch dětech, co se nám nepodařilo, to máme my tady učitelky. Jak podáváte informace rodičům? Jakým způsobem? Snažili jsme se udělat to, že když by se rodiče chtěli zeptat na své dítě, jak se nám jeví, a nebo v čem je potřeba přidat, takže máme teď už udělaný konzultační hodiny, když jsme říkali rodičům, kdyby se to nehodilo v tu dobu, kdy máme určené, tak, že můžou říct, do kolika pracují a potom se s nimi domluvíme na jiném čase. Takže to může být jeden učitel. Paní učitelka má jeden týden, jeden týden já. Když by to potřebovali jindy, tak se s nimi dohodnem. Když přijde rodič s nějakým konkrétním dotazem, tak to řešíme okamžitě, když k tomu není něco potřeba. Když děláte dotazník, tak dáváte výsledky dotazníkového šetření vědět zřizovateli? Teďka jsme to nedělali, ale budeme se snažit tohleto napravit a určitě to budeme dávat vědět rodičům a i zřizovateli. Jak zajistíte, aby byly výsledky autoevaluace využívány? No určitě, určitě se budeme snažit, aby se to využívalo nejen v praxi. Ale jak? Určitě nápravou něčeho. Když zjistíme, že někde něco není. Tak jak jsme si to představovali, tak se nad tím zamyslíme, podebatíme a budeme se snažit to zlepšit. Jak uvádíte do souvislosti cíle a hodnocení? Mělo by to tak být, že ty cíle. Ty cíle, co si dáme do hodnocení tak by potom měly být zhodnoceny. Snažíme se potom v pedagogické práci – snažíme se hodnocení týdenního, co se nám povedlo a nepovedlo. Co bychom mohli vylepšit i třeba jak na to reagovaly děti – co se jim líbilo, nelíbilo. Snažíme se tu práci zlepšit, aby ten program byl přiměřený věku. Na jednotřídní škole je problém – mladší a starší děti. Tak aby byly ty cíle, někdy se to taky nezdaří. Mladší děti narušují práci. Naplánujeme si práci a někdy to nejde. Kdo se zapojuje do autoevaluace ve vaší škole? 27
Myslím si, že se zapojují všichni. Zůstaneme u hodnocení pracovníků. Jak hodnotíte vy? Dříve jsme měli kritéria pro hodnocení pracovníků a bylo to jak pro pedagogické tak i pro nepedagogické pracovníky. Dříve nám to sloužilo k tomu, když jsme měli dávat nějaké odměny. Teďka vlastně pomalu žádné nemáme, spíš je to, jak bychom vylepšili práci ať už u provozních pracovníků. Používáte sebehodnoticí dotazníky? Myslím, že v tomhle by se dalo ještě něco vylepšit. Zatím jsme nepoužívali. Myslím si, že bychom to měli ještě řešit. Jako, že si takhe něco člověk řekne, ale sebehodnoticí listy ne. A co hodnoticí pohovory? Tak to vlastně je při hospitaci, to pedagog hodnotí svoji práci, co se mu povedlo při té hospitaci. Jak motivujete zaměstnance k provádění autoevaluace? Ta motivace myslím si, že každý ten zaměstnanec by se měl čas od času zamyslet nad tím, jak pracuje. Ta motivace, abychom ta škola…, ta kvalita se zlepšovala. Je to potřeba, ale myslím si, že to není ještě teďka na tom prvním místě. Teď bych řekla, že na prvním místě je, jak se to dítě tady cítí, je spokojené, rádo chodí do mateřské školy, jestli jsou spokojeni rodiče. Využíváte externí hodnocení? Externí firmu, zřizovatel? Nevyužíváme. Jsou cíle srozumitelné pro všechny pracovníky školy? Já si myslím, že to co máme v tom ŠVP, že je to srozumitelné. Seznamujete je? Seznamujeme. Vlastně všechno, co tam máme, si zaměstnanci pročtou. Jsou pod vším podepsaný. Myslím, že tady na té jednotřídní mateřské škole je, že tady zůstane jedna, je to složitý, když jsem měla před půl rokem paní učitelku nemocnou – to byl teda záhul. Pak jde o to zajistit provoz a ostatní věci jdou stranou. Jak a kdo stanovuje cíle? Máte cíle měřitelné? 28
Stanovujeme si je podle toho, že jestli jsou to cíle ve vzdělávání. Jestli jsou to cíle, čeho chceme dosáhnout, snažíme se s paní učitelkou tak nějak. Třeba si řekneme, v čem by bylo dobré se vzdělávat společně. Jsou ty vaše cíle realizovatelné? Stanovujete si takové, aby šly splnit? Já si myslím, že některé jo. Ono se někdy stane, že se nesplní, ale…myslím si, že se o to snažíme, aby. A když se ten cíl nesplní, tak se děje co? Vyhodnocujete si to? Řekneme si, proč se to stalo. Ale nějak, abychom…A pak pro ten příští rok, když si myslíme, že je to důležitý úkol, tak aby se to na ten příští rok. A když si myslíme, že je to cíl, který můžeme sami nějak třeba během krátké doby …tak se snažíme to změnit. A když ty cíle potřebují nějakou úpravu? Když potřebují nějakou úpravu, tak děláme tu úpravu na další a další školní rok se snažíme. Hodnotíte tedy na konci školního roku? Ano, snažíme se pro ten další rok si dát to, co by bylo potřeba. Ty cíle máte někde formulovány? Máme je v autoevaluaci v ŠVP a snažíme se to postupně plnit. Máte nějaké problémy, které brání dosažení cílů? Určitě někdy problémy jsou, třeba ve zkvalitnění prostředí ve školce. Když se nám přihlásí třeba nějaké malé děťátko, prostě narušuje tu naši práci a musíme se vlastně věnovat částečně tomu jednomu dítěti, které přijde z rodiny a neposlechne, tak narušuje tu práci, kterou potřebujeme rozdělit mezi všechny děti. S tím, myslím, v dnešní době hodně bojujeme a chceme určitě zkvalitnit práci s těmi předškolními dětmi, protože na jednotřídní mateřské škole se to musí všechno skloubit a myslím si, že tam ještě nějaké mezery jsou – jak to vylepšit. Třeba v té přípravě předškoláků – máte nějakou zpětnou vazbu, třeba ze ZŠ? Snažíme se o to. Chodíme do základní školy, konzultujeme s učitelkama v základní škole, snažíme se jim předat i o těch dětech, trošičku, jak nám se jevily, co se nám
29
podařilo nebo které mají vadu řeči, nemají správnou výslovnost, snažíme se jim to nastínit, co je tam ještě potřeba. Ve škole mají taky ty logopedické asistentky a tak jim pomůžou docvičit nebo ještě ty děti jezdí s paní logopedkou. Hodnotíte taky spolupráci se základní školou? Já si myslím, že ta spolupráce s tou základní školou je dobrá. Chodíme i na zápisy, do první třídy a Den Země. Chápu vzájemné návštěvy, ale vy to hodnotíte? Jestli to nějak vyhodnocujete tu spolupráci- jak vy, oni ji hodnotí? Zatím to nevyhodnocujeme.
Jen, co si takhle v rámci rozhovoru mezi sebou
řekneme. Ptáme se určitě, navštěvujeme se- já jsem tam byla v té první třídě. Vždycky si řekneme, jestli je všechno v pořádku nebo, jestli se jim zdají, že by měly v něčem přidat nebo se v loňském roce stalo, že tři měli špatné držení tužky. Tak jsme si říkali, že se na to letos více zaměříme, aby se to už nestalo. A to, že se zaměříte u dětí na dobré držení tužky, máte někde napsáno? Sepíšete si, že pro příští rok máme ty a ty body? S paní učitelkou jsme si to řekli, ale nikam to nepíšeme. Máte vytvořená pravidla pro autoevaluaci? Nějaká pravidla máme, ale ještě by se dalo na to něco zlepšit.
Příloha č. 11 Anketa a doplňkové otázky – MŠ č. 1 Otázka
Ano
Ne
8. Má vaše škola kritéria kvality školy?
x
9. Znáte cíle zlepšení vaší organizace? 10. Provádíte individuální hodnocení dětí?
x x
11. Provádíte sebehodnocení?
x
12. Máte stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj?
x
13. Podílíte se na autoevaluaci (vyhodnocování kvality) organizace?
x
14. Stanovujete si cíle další práce společně s kolegyní na třídě?
x
30
Nevím
7. Jakou představu máte o směřování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? Naše MŠ by měla směřovat k podpoře rozvoje pohybových dovedností dětí, jejich komunikačních a manuálních dovedností vzhledem k jejich individualitám. 8. Projednává dlouhodobé směrování vaší organizace vedení školy s vámi? Ne 9. Jaký je váš postoj k autoevaluaci vaší organizace? Autoevaluace na naší MŠ neprobíhá. 10. Jak si představujete svůj profesní rozvoj? Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení. 11. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? Ano
31
Příloha č. 12 Dotazování – MŠ č. 2
1. Škola má zpracován evaluační systém?
ano
2. Má škola formulována kritéria kvality školy?
Důležitost
Kvalita školy
Nehodnoceno
Pozitivní
Negativní
Plánování vlastního hodnocení školy
x ne
5
3. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy?
x
x
4. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu?
x
x
Cíle rozvoje školy 5. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období? 6. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy? 7. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn. je možné ověřit jejich dosažení (je stanoven indikátor kvality)?
ano
8. Jsou stanovené cíle reálné pro evaluační období? 9. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané školy?
ano
1
spíše ano
1
10. Poskytují zvolené nástroje relevantní informace (indikátory) pro ověření stanovených cílů?
ano
1
11. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé?
ano
1
1
ano
1 spíše ne
1
Evaluační nástroje
spíše ne
12. Používáte více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti?
x
Plánování evaluačních činností 13. Jsou stanoveny termíny realizace evaluačních činností?
ano
1
14. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně? 15. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační aktivity?
ano
1
16. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací?
ne
3
ne
3
17. Je prováděna metaevaluace (zhodnocení procesu vlastního hodnocení školy)?
ano
2
18. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit v předcházejícím období?
ano
1
19. Je evaluační systém přehledně strukturován?
ano
1
Celkem
12
32
5
Důležité
Realizace plánu
Nehod.
Pozitivní
Negativní
3. Proces vlastního hodnocení školy
ano ano
2 1
ano
1
ano
1
23. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy?
ano
1
24. Usiluje ředitel školy, vedoucí učitelka, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy?
spíše ano
3
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
19. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu? 20. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován?
Spolupráce v rámci školy 21. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy? 22. Je evaluační systém tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně spoluprací ředitele ZŠ a vedoucí učitelky MŠ?
Nakládání s údaji 25. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? 26. Jsou adresné údaje od dětí, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? 27. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? 28. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? 29. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem?
x
x
Získávání výsledků 30. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě? 31. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami? 32. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami? 33. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, dětí? 34. Jsou využity příležitosti externího posouzení procesu autoevaluace, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele?
spíše ano ne
4
ne
5
ano
2 ne
ano
5 x 1
ano
1
ano
1
ano ano ano spíše ano
1 1 1 1
x
35. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně? 36. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů?
3
Zpětná vazba 37. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich výsledky souhrnně poskytnuty? 38. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění?
Prezentace před veřejností 39. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve škole? 40. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě? 41. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné? 42. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací?
Celkem
33
A. Zpráva o vlastním hodnocení školy
43. Zpracováváme zprávu o vlastním hodnocení školy?
ano
Důležitost
Zpráva o vlastním hodnocení školy
Nehodnoceno
Pozitivní
Negativní
Zpráva je sepsána pod názvem Analýza školního roku.
x
Vyhodnocení cílů 44. Jsou všechny stanovené cíle vyhodnoceny? 45.
ano
1
spíše ano
1
Je toto vyhodnocení transparentní a věrohodné, tj. vycházejí
závěry z analýz získaných dat
ne
46. Opírá se vyhodnocení cílů o spolehlivé indikátory?
x
Přednosti a nedostatky 47.
Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých škola dosahuje
dobrých výsledků? 48
1
spíše ano
1
Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých je potřeba úroveň
zlepšit? 49.
ano
Jsou formulovány hypotézy o příčinách zjištěného stavu?
ne
1
Opatření 50. Vycházejí přijímaná opatření z předcházejících zjištění?
ano
1
spíše ano
51. Jsou tato opatření v souladu s vizí školy?
1
52. Jsou tato opatření v souladu se zásadami a cíli platného školského zákona a prioritami dlouhodobého záměru MŠMT ČR a
x
dlouhodobého záměru kraje? 53
Promítají se výsledky v případě potřeby do úpravy školního
ne
vzdělávacího programu? 54.
x
Jsou opatření formulována konkrétně a v kontrolovatelné
x
podobě? 55.
x
x
Je vyhodnocena účinnost opatření obsažených v
ne
předcházející zprávě?
x
Forma zprávy 56. Má zpráva o vlastním hodnocení školy jasnou strukturu?
ano
x
57. Odpovídá obsah zprávy nastavenému plánu?
spíše ano
x
pedagogické radě?
ano
x
59. Je text přehledný a srozumitelný?
ano
x
Celkem
11
58. Je tato struktura v souladu se strukturou schválenou v
34
Příloha č. 13 Dotazování - evaluační nástroje-MŠ č. 2 zná,
zná a
nepoužil
použil nezná
Srovnávací testy znalostí a dovedností dětí
x
Videozáznam
x
Pozorování
x
Analýza dokumentů
x
SWOT analýza
x
Step analýza
x
Brainstorming
x
Diskuse
x
Motivačně hodnoticí rozhovor
x
Dotazník
x
Hospitace, vzájemné hospitace
x
Myšlenková mapa
x
Portfólio učitele
x
Portfolio- dětí
x
Sebehodnoticí listy
x
Plán osobního rozvoje učitele
x
Analýza finančních podkladů za organizaci
x
Kontrola finančních podkladů
x
Statistické vyhodnocení
x
Škálování výroků týkajících se kvality
x
Rozhovory s partnery školy
x
Dotazníky pro rodiče a další partnery školy (např. školskou radu, zřizovatele)
x
Anketa (učitelé, rodiče žáků, žáci)
x
Řízený rozhovor
x
Přímá účast ředitele školy na přípravě projektů školy
x
Rozbory hospitací s učiteli
x
Rozbory náslechů s dětmi
x
35
Příloha č. 14 Přepis rozhovoru vedoucí učitelka - MŠ č. 2 Co pro vás znamená kvalita práce ve vaší mateřské škole? Co to tak je, je to, když jsou tady děti šťastné a cítí se tady dobře. Nejenom děti, ale taky dospěláci. Prostě, když chodíme do práce rádi. Jak by měl vypadat kvalitní pedagog – co by měl dělat, nedělat? Měl by to dělat rád. Kdo to nedělá rád, tak to je špatné, měl by pracovat na 100%, jak si myslí, že je to dobře. Kvalita je všeho akorát. Co třeba vybavení? Vybavení máme dostatečné. Ty si myslíš, že vaše škola je kvalitně vybavená? Já neříkám, že kvalitně, ale dostatečně. A co je teda kvalitně? Nezáleží, jestli ty hračky jsou drahé, Záleží na tom, že mají děti výběr a můžou si vybrat, s čím si budou hrát. Dostatek podnětů, hraček, pomůcek, ale ne přehršle. Děti si toho neváží. Jaký by měl být kvalitní pedagog? Chodit rád do práce, akční, nebát se změn, nebát se techniky, musí být komunikativní ne jen s dětmi, ale i s dospěláky. Důležitá je souhra s druhou učitelkou na třídě, s dětmi, taková důvěra. Když hodnotíš učitelku, podle čeho ji hodnotíš, máš zpracovaná nějaká kritéria? Je to strašně těžké, protože každá má své plusy i mínusy. Na každém je i něco dobrého. Tohleto se nedá hodnotit nějakými kritérii. Jsou třeba kritéria – dodržuje pracovní dobu. No to je ale samozřejmé. Vymýšlí nové věci pro děti, co třeba u nich hodnotíš? I takové to milé chování k dětem, pohlazení, pošimrání a podobně. Soucit s dětmi ne jenom s těmi hodnými, ale i s těmi slabšími. Hodnotíš jim dokumentaci – třídní knihu atd.? Hodnotíme. Vyžaduješ přípravy. Ne. Pro nás je příprava to, co píšeme rodičům na nástěnku v šatně. Program vy píšete… Ne na celý týden, ale ze dne na den. V neděli napíšu pondělí, v pondělí se rozmyslím, co bude dál nebo když nestihnu to, co jsem si naplánovala na pondělí, dělám to ještě v úterý, takže píšeme ze dne na den.
36
Když dokončíte téma například v pátek, tak si hodnotíte průběh, organizaci, splnění cíle u dětí? Takto konkrétně to neděláme. Prostě napíšu, co bylo dobré, co se mi nepovedlo a proč, co jsem zkazila. Nevím, třeba, že jsem byla moc náročná, a proto ty děti nesplnily. Nebo že jsem použila špatnou formu a doporučení pro další činnosti. Třeba – budu víc zařazovat pohybové činnosti, protože děti byly nevyřáděné, nedávaly pozor, takové postřehy. Jak si stanovuješ ty cíle? Co budu dělat? Pro děti. Konkrétní? Ano. Podívám se do TVP, rozmyslím si, co asi budu dělat a podívám se na ty cíle. Takže si vypíšeš ty cíle a na to nahazuji ty činnosti. Konkrétně ty cíle nerozepisuji, třeba dosáhla jsem toho a toho. Píšu povedlo se mi a nepovedlo se mi to a to a proč se mi to nepovedlo. A to si píšeš kam? Na druhou stranu toho plánu pro rodiče na nástěnku. Prostě skončí týden, 10 dnů nebo jinak dlouhé, někdy nevím, co bych už ve čtvrtek dělala a tak to ukončím a sundám to z nástěnky a na druhou stranu napíšu, co si o tom asi myslím a založím to. Pak jde po mě druhá, co má odpoledku a někdy se tomu směje, co jsem napsala. Nebo se mnou taky nesouhlasí, že si myslí, že to není pravda. A co děláte, když spolu nesouhlasíte? Každá máme jiné nároky na ty děti. Já jsem víc náročnější na děti. Takže to vidím tak, že by už měli chvilku vydržet. A z čeho děláte ty cíle? Každá si udělá svůj cíl, ta ranní si vede ten den, to dopoledne, ten dopolední blok a ta druhá je jí nápomocná. Je to stejné, jako když píšeme diagnostiku dětí. To je to stejné. Pak když já si beru, jsou dva sešity, rozdělíme si třídu na dvě poloviny a já zhodnotím jednu polovinu a kolegyně druhou polovinu a pak když si vyměníme pak říkám, že vůbec nesouhlasím s hodnocením někoho. Pak mluvíme o tom, protože já nesouhlasím. Každá ty děti vidíme jinak. Jak to děláte třeba na konci školního roku, když se jedná o odklad školní docházky a vy se neshodnete? My tady se docela shodnem. Argumentujeme a docela se shodnem. Tohle probíráte na pedagogických radách, Jo. I s těmi ostatními učitelkami a ty zase…
37
Každá za tu svoji třídu dá návrh a domlouváme se, kdo lépe vychází s rodiči a kdo s nimi o tom pohovoří. To hodnocení děláte v integrovaném bloku? Ne. Hodnotíme čtvrtletně a na konci školního roku. Napíše se to a posílá se to řediteli. Čtvrtletní hodnocení – to hodnotíte splnění cílů integrovaných bloků? Ne. Konkrétně jen činnost na té třídě hodnotíme na ten papír. Co je tedy čtvrtletní hodnocení? Čtvrtletní hodnocení je to, že hodnotíme, kde jsme byli na semináři, co se stalo ve třídě, proč se to stalo, hodnocení dětí, s kým je problém, s kým se promluví a takto, ale konkrétní vzdělávací cíle jen na ten papír. A když se vyskytne potřeba změny, jak to řešíte? Dohadujeme se, dlouho. Dlouho se dohadujeme. A když se dohodnete, že něco změníte, uděláte si zápis z porady, kde popíšete, že se to bude dělat jinak? Myslíš na rodiče nebo na naši práci? Je to jedno, třeba na vaši práci. No to jsme zrovna předělávali ŠVP, protože jsme si mysleli, že tam máme blbost. Domluvíme se, spíš to dvě dělají a ostatní. A, co se týká dětí, tak to se domlouváme, kdo to řekne rodičům a kdo jim doporučí pedagogicko – psychologickou poradnu. Jsi si jistá, když provádíš autoevaluaci? Nejsem. Co ti připadá jako problém? Např. něco nechápeš, nemáš informace? Nebo tak. Hodnotím to, co si myslím, že by se hodnotit mělo. Hodnotíme ho podle nejlepšího přesvědčení. Ale jestli je to dobře, anebo co máme ještě zapisovat to nevím. Při hodnocení dětí v průběhu docházky do MŠ při nedostatcích děláte individuální vzdělávací plány? Ne, jen pro předškoláky. V tom předškolním věku děláte nějakou diagnostiku? Ne. Všichni prochází pedagogicko – psychologickou poradnou a maminky nám vždycky daly vyrozumění. Jenom ti odklaďáci. Jednou jsem dokonce jela sama do pedagogicko – psychologické poradny a tam jsme se dohodli, jak na něj. Když nám jednoho chlapečka vrátili z první třídy. Maminka si nedala říct a pak jsme si tam půjčovali i nějaké pomůcky. Pro odklaďáky potom děláte ten individuální plán? Ano. To, co nám doporučí ta poradna, na co se máme zaměřit. 38
A to si taky vyhodnocujete? Ty pokroky vyhodnocujeme do téhle diagnostiky. Napíšeme, že je s odkladem školní docházky a jedeme dál. Kdy to děláte s těmi předškoláky, kdo má odklad? Většinou to nosí v květnu, červnu, takže to děláme tak v srpnu, abychom od září mohli začít. Pak si to nějak hodnotíte a říkáte mezi sebou? Co zvládlo a co budeme dělat dál? Vyloženě diskuze mezi učitelkami. Jsou pracovníci motivováni k provádění autoevaluace? Mladší ano, a starší se těžko dostávají do nových kolejí. Dělá jim problém kritika vlastní osoby? Ano. S mladšími bez problémů. A co s tím děláš? Co s tím zmůžu? Nezmůžu s nimi nic. Nakonec to skončí tak, že řeknu - my to děláme a že to musí být a že to budou dělat taky. V loni jsme dělali individuální vzdělávací plán a tak to holky přinesly, tak jsem jim řekla, že to jsou bláboly a že se nemůžou držet jednoho slova, do kolonky zaměření nemůžou napsat jedno slovo a tak to musely předělat. Když se taková věc stane, tak je to příklad nekvalitně provedené práce, co s tím děláš – zohledňuješ to potom při hodnocení? Myslíš při finančním? No, hodnocení pracovníků i finančním. Ano. No, to se musí, protože co by tomu řekli ti, co se snaží? Bylo by to nespravedlivé. Kdo určuje cíle pro mateřskou školu? Ty sama nebo s kolektivem? Tvoříme asi tři, to je pravda. Ne všichni. Já chci vědět pravdu. Než abych se rozčilovala, tak si to udělám jen s těmi dvěma. Oni potom sedí a plácají blbosti. Jsou ty cíle měřitelné? …… Slyšela jsi někdy pravidlo SMART? Ty jsi mi to někdy vysvětlovala, řekni mi to ještě jednou. Specifický, měřitelný, akceptovatelný, reálný, časově určený. No tak asi ano. Dáváte si realizovatelné cíle? Někdy ano, někdy ne. Ať už s dětmi, ale stalo se mi to i s dospělákama, když jsem organizovala nějakou akci a pak jsme v tom zůstaly dvě. To ukáže praxe tu pravdu. Mě by zajímalo, který ten cíl byl třeba nerealistický. 39
Co bylo nerealistické? Byla velká akce, dalo nám to hodně času a nakonec jsme tam zůstaly s kolegyní, ostatní přišly pozdě, organizace vázla, děti neměli balónky,…to by se nemělo stát. Tohle jste si zhodnotily a zohlednila jsi to v hodnocení? No jednou za půl roku chce ředitel hodnocení, takže si pamatuji, co se dělo, kdo, co. Vždycky na rovinu. Já se nehodnotím, mě hodnotí ředitel.
Všechny holky si
pamatuji. On chce za půl roku napsat hodnocení. Řekneš jim, co jsi o nich napsala řediteli? Ne Proč? Průběžně jim říkám – vy jsi mě naštvala, byly jsme domluvený tak a tak, jo to řeknu. Ale když mám říct, co jsem tam na rovinu napsala a tak jim to neřeknu. To bych s nima nevydržela. Mám to říkat takhle upřímně? Ano. Které problémy brání dosažení cílů? I finanční? Třeba. No cokoliv. Vybavení dobrý, obrovská podpora od obecního úřadu, ale možná taková… Neochota? Ne to není neochota. Oni jsou prostě tak a vám do půl třetí a jdu domů, je nějaká akce navíc. Víš, co myslím? Ano, žádná iniciativa. Nikdo se nezeptá, co bychom mohli udělat. Dalo by se udělat víc takové to pro děti i pro to. Někdy začínám být otrávená. Děláte třeba nějaké dotazníky pro rodiče, jak to vidí oni? Ano, asi před třemi roky. A jak to dopadlo? Ale docela dobře. Rodič hodnotil i učitelku na třídě? Jo, učitelky na třídách. Vyloženě i kritiku na učitelku? Ano. Jak jsi to řešila, ten výsledek? Bylo to samozřejmě anonymně, já jsem třeba věděla, že ta kritika vyloženě není pravda. Ty rodiče na to koukají úplně jinak. Třeba jsou tu rodiče, na jejich dítě se křivě podíváš, a jseš špatná. Protože vím, že by to nikdy nedělala. Jak to mám řešit, co s tím? 40
Řešila jsi to s těmi rodiči? Když to nevíš, kdo to napsal? My jsme rozdali dotazníky, dali jsme jim je čisté do ruky, dali jsme tam krabici a do té krabice to měli dávat, ani nepoznáš, kdo ti to dal. Potom jsem předčítala. Kdo to teda zpracovával ty dotazníky? Ty sama? Ne, ne. To bylo před třemi roky. To bylo s obecním úřadem. Takže, kdo to zpracovával? Já a z obecního úřadu. Některý připomínky úplně nereálný. Proč nejezdíte do školy v přírodě? Když jsme vesnická škola blízko lesa.
Proč v závěru školního roku
neopékáte prase? A tyhle informace, co jste dostali z toho dotazníku, jste nějak použili? Jo, jo. Víš, co my jsme udělali? Třeba tam bylo – jak hodnotíte čistotu školky? Je dostatečná? Na otázku odpovědělo tolik a tolik rodičů, dva rodiče odpověděli, že čistota není dostatečná. Zveřejňovali jste i ty negativní odpovědi? Ano, ano, ano. To jsem já nevymyslela, to si vymyslela obec a dalo se to na nástěnku ke dveřím. A na učitelky, co z těch dotazníků vyplynulo, s tím se dělo co? Dělala jsi to na ty učitelky? Tam třeba je otázka- Jak jste spokojena s prací učitelky na třídě? A odpovědi jsou – tahle paní učitelka je hodnější než ta druhá, je to nehodnotitelné. Je to špatně položená otázka. My jsme nechtěli, aby hodnotili, která učitelka jim je víc sympatická. Nám tam taky dva napsali, že jim je tahle učitelka sympatičtější, to neznamená, že s těmi dětmi dělá víc. Ta otázka je také špatně položená z důvodu toho, že rodiče neví, jak s dětmi učitelka pracuje. To, že jim řekneš dobrý den - jsi sympatičtější neznamená, že jsi lepší. Kdo vám sestavoval ten dotazník? Jedna paní, která tu jednou suplovala, byla to bývalá ředitelka a ta to vymýšlela. A teď vás obec taky hodnotí? Já jsem žádné hodnocení nečetla. Oni vás můžou hodnotit, ale musí vám dát dopředu kritéria. Co používáte nejčastěji na zjišťování spokojenosti rodičů? Dotazník asi často ne? Ne. Ráno rozhovory při předávání dětí a odpoledne. A ještě jsme si neřekli, co se stalo s těmi výsledky z dotazníku - negativní na učitelku? Seznámila jsi ty pracovnice? My jsme to pak četli všichni, všichni jsme to 41
četli. Jak to máš říct, před holkama jsem řekla, že tomu nevěřím. S tou učitelkou dělám dlouho a dělá dobře s těmi dětmi. Je to názor jedné maminky nebo tatínka. Beru to tak, že je to vzájemná nesympatie. Když jsem tady s tím člověkem, bůh ví jak dlouho a vím, jaký je tak nemůžu proti němu nic říct. Máš nějaká pravidla pro hodnocení? Třeba taková jako máte pro hodnocení dětí? Pravidla pro hodnocení dětí máme sepsaná. A mám říct, jak to děláme? Můžeš. Tak my během září, října si jakoby oťukáváme a do první porady si začínáme zaznamenávat, jak se nám ty děti jeví. Děti, které jsou tady druhý, třetí rok tak vlastně na té přímce barevně vyznačujeme, kam se posouvají dopředu nebo dozadu a tam u těch malinkých dětí, tam vyplňujeme ze začátku jen komunikaci, začlenění do kolektivu, jestli pracuje, v pololetí si o tom povídáme a nakonci školního roku znovu postavu a zaznamenáme. Máte to nějak časově určeno? Vždycky do porady. Dáme si termín porady. Měli jsme poradu v srpnu a řekli jsme, že první týden v listopadu bude další. A do listopadu. Samozřejmě, že nám třeba zůstanou jedno, dvě děti, co pozdě nastoupili a tak tam napíšem do kolonky – minimální docházka. Necháváme to být a dáme tam třeba jen obrázek. Kontroluješ to, jestli je to hotové? Ano. Ujišťuješ se, že všichni rozumí cílům vaší školy? Tomu, co bys od nich chtěla? No, ujišťuji. Když sedíme na té poradě a povídáme si a pak řeknu, máte proti tomu něco? Souhlasíte? A nikdo nic neřekne tak předpokládám, že tomu všichni rozuměli, tak předpokládám. Individuálně se neptám, ale předpokládám, že když se jich ptám, co k tomu máte, a nikdo nic neříká, tak předpokládám, že vědí, o čem se mluví. Řekni mi, kde bereš informace jak provádět autoevaluaci a vůbec, co to znamená? Nejvíc informací získávám od kolegyň z jiných mateřských škol, se kterými se pravidelně při kávě setkáváme a pak si o tom povídáme a divíme se jedna druhé, jak oni to dělají a my to tak neděláme.
Příloha č. 15 Anketa pedagogičtí pracovníci – MŠ č. 2 Otázka
A
B
C
Má vaše škola kritéria kvality školy?
nevím
nevím
nevím
42
Znáte cíle zlepšení vaší organizace?
ano
ano
ano
Provádíte individuální hodnocení dětí?
ano
ano
ano
Provádíte sebehodnocení?
ano
ano
ano
Máte stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj?
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Podílíte se na autoevaluaci (vyhodnocování kvality) organizace? Stanovujete si cíle další práce společně s kolegyní na třídě?
Doplňující otázky A 1. Jakou představu máte o směrování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? Momentálně mě nic nenapadá. 2. Jaké jsou cíle zlepšení vaší organizace? Zlepšit jak vybavení zahrady MŠ, tak zařízení MŠ a dbát na sebevzdělávání učitelek. Věnovat se maximálně všestrannému rozvoji dítěte. 3. Jak často provádíte hodnocení dětí? 2x ročně 4. Jaké máte cíle pro svůj profesní rozvoj? Více se sebevzdělávat – literatura, semináře. 5. Projednává dlouhodobé směrování vaší organizace vedení školy s vámi? Ano 6. Jaký je váš postoj k autoevaluaci (sebehodnocení) vaší organizace? Kladný, myslím si, že je to důležité. 7. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? Samozřejmě 8. Iniciovala jste provádění autoevaluace ve vaší škole a s jakým výsledkem? Spolupracovala jsem na autoevaulaci třídy a naší MŠ.
Doplňující otázky B 1. Jakou představu máte o směrování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? 2. Sama bych se chtěla více věnovat ochraně životního prostředí, lásce k přírodě, znalostem přírody. 3. Jaké jsou cíle zlepšení vaší organizace? nevím 4. Jak často provádíte hodnocení dětí? 2x ročně do diagnostických listů
43
5. Jaké máte cíle pro svůj profesní rozvoj? Viz bod1. a nové zkušenosti a názory v oblasti výchovy 6. Projednává dlouhodobé směrování vaší organizace vedení školy s vámi? ano 7. Jaký je váš postoj k autoevaluaci (sebehodnocení) vaší organizace? Dle mého názoru zbytečnost. Každý se vidí jinak, často nesebekriticky. 8. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? ano Iniciovala jste provádění autoevaluace ve vaší škole a s jakým výsledkem? ne Doplňující otázky C 1. Jakou představu máte o směrování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? nevím přesně 2. Jaké jsou cíle zlepšení vaší organizace? udržet či zlepšovat 3. Jak často provádíte hodnocení dětí? minimálně 2x ročně 4. Jaké máte cíle pro svůj profesní rozvoj? sebevzdělávání, mít dobré nervy 5. Projednává dlouhodobé směrování vaší organizace vedení školy s vámi? nevím přesně 6. Jaký je váš postoj k autoevaluaci (sebehodnocení) vaší organizace? nemám to ráda 7. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? ano 8. Iniciovala jste provádění autoevaluace ve vaší škole a s jakým výsledkem? ne
Příloha č. 16 Dotazování - MŠ č. 3 Plánování vlastního hodnocení školy
44
Neh odn oce
Kvalita školy
Pozitivní
1. Škola má zpracován evaluační systém?
ano
2. Má škola formulována kritéria kvality školy?
Negativní no
Důle žitost x
ne
3. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy?
5 x
x
x
x
4. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu?
Cíle rozvoje školy 5. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období?
spíše ne
3
ne
4
6. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy? 7. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn., je možné ověřit jejich dosažení (je stanoven indikátor kvality)?
x
x
8. Jsou stanovené cíle reálné pro evaluační období?
x
x
x
x
9. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané školy?
Evaluační nástroje 10.
Poskytují
zvolené
nástroje
relevantní
informace
(indikátory) pro ověření stanovených cílů?
spíše ano
2
11. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé?
spíše ano
2
12. Používáte více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti?
ne
x
ne
4
Plánování evaluačních činností 13. Jsou stanoveny termíny realizace evaluačních činností? 14. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně?
ano
2
15. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační aktivity?
spíše ne
3
16. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací?
spíše ano
2
ano
2
předcházejícím období?
ano
1
19. Je evaluační systém přehledně strukturován?
spíše ano
1
Celkem
8
17. Je prováděna metaevaluace (zhodnocení procesu vlastního hodnocení školy)? 18. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit v
A. Realizace vlastního hodnocení školy 45
6
5
Důležité.
Nehod.
Negativní
Pozitivní
Realizace plánu 19. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu?
ano
1
20. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován?
ano
1
Spolupráce v rámci školy 21. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy?
3
spíše ne
22. Je evaluační systém tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně spoluprací ředitele ZŠ a vedoucí učitelky MŠ?
2
spíše ano
23. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy?
3
ne
24. Usiluje ředitel školy, vedoucí učitelka, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy?
spíše ano
1
ano
2
Nakládání s údaji 25. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? 26. Jsou adresné údaje od dětí, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít?
1
ano
27. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita?
ano
1
ano
1
ano
1
28. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? 29. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem?
Získávání výsledků 30. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové
x
řadě?
x
31. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami?
spíše ne
4
spíše ne
4
spíše ne
4
spíše ne
4
32. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami? 33. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, dětí? 34.
Jsou
využity
příležitosti
externího
posouzení
procesu
autoevaluace, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele? 35. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně?
spíše ano
2
36. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů?
spíše ano
1
spíše ano
1
Zpětná vazba 37. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich
46
výsledky souhrnně poskytnuty? 38. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění?
2
ano
Prezentace před veřejností 39. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve škole?
ne
40. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě?
x
41. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné?
x
42. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací?
x
Celkem
13
4
7
Příloha č. 17 Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 3 zná,
zná a
nepoužil
použil nezná
Srovnávací testy znalostí a dovedností dětí
x
Videozáznam
x
Pozorování
x
Analýza dokumentů
x
SWOT analýza
x
Step analýza
x
Brainstorming
x
Diskuse
x
Motivačně hodnoticí rozhovor
x
Dotazník
x
Hospitace, vzájemné hospitace
x
Myšlenková mapa
x
Portfólio učitele
x
Portfolio- dětí
x
Sebehodnoticí listy
x
Plán osobního rozvoje učitele
x
Analýza finančních podkladů za organizaci Kontrola finančních podkladů
x x
47
Statistické vyhodnocení
x
Škálování výroků týkajících se kvality
x
Rozhovory s partnery školy
x
Dotazníky pro rodiče a další partnery školy (např. školskou radu, zřizovatele)
x
Anketa (učitelé, rodiče žáků, žáci)
x
Řízený rozhovor
x
Přímá účast ředitele školy na přípravě projektů školy
x
Rozbory hospitací s učiteli
x
Rozbory náslechů s dětmi
x
Příloha č. 18 Přepis rozhovoru ředitelka - MŠ č. 3 Co si představuješ pod kvalitou mateřské školy? Abych splňovala ty cíle, spokojené rodiče, materiálově dobře vybavené. Jak ty posuzuješ kvalitu u materiálního vybavení, vyhodnocuješ si to? Vyhodnocuji si cíle a ty a potom, když dostanu nějaké finanční prostředky, tak je dáme materiálu nebo akcí, které připravujeme. Ty cíle si někam zapisuješ, plníš a zase na další nový rok? Mám to spíš na rok jako plán. A teď vezmeme pracovníky, jak hodnotíš pracovníky? Používáte třeba nějaký sebehodnoticí list? Máme problémy s vyplněním. Proč to nechtějí vyplňovat? Moc se jim to nelíbí. Je obava. A ty jsi to vyžadovala nebo jsi benevolentnější a nechala jsi to na nich? Požadovala jsem to na nich, ale stejně to nešlo. Motivuješ je k tomu, aby měli snahu? Snažím se je motivovat. Daří se ti to? 48
Nedaří. Děláte sebehodnoticí pohovory? Ne. Má to hodnocení souvislost s finančním ohodnocením? Možná, že to je problém, že není na odměny. Kdyby věděli, že dostanou odměnu, tak by to bylo lepší. A u pedagogů - další vzdělávání je motivuje? Některé finančně některé jinak. Máte nějaké osobní cíle někde zapsané? Zapsané ne, jen tak nějak víme. Bavíte se o tom na pedagogické poradě? Jak ta porada probíhá a co zápisy? Vyslechnu kdo co má. Ty cíle, které jste si určili, jsou tam přesně formulované? Je to tam zapsáno. I čas je tam zapsaný? Ano Jak často děláte hospitace - jak si to plánuješ, já bych chtěla praktický průběh. Jedna je na podzim a pak zjara. Ohlašuješ je nebo neohlašuješ? Ohlašuji. Máš daný cíl předem? Mám. Děláte nějaké závěry, co by bylo potřeba zlepšit? Určitě. Ty závěry někam píšete, máš nějaký další postup? No, při dalších hospitacích. Jak hodnotíš provozní pracovníky, máš nějaké cíle s výsledným stavem? No, tak. Když se to nesplní, co se stane? Pak jdem dál. Je to problém, že třeba pracovník špatně reaguje? Používáte pro zjištění zájmu rodičů dotazník nebo anketu? Zatím ne. Co třeba hodnocení ŠVP? Vyhodnocujete si integrovaný blok, téma, celkově ŠVP? Integrovaný blok po skončení. Píšete to někam? Píšeme to do třídnice. 49
Píšete si tam nějakou změnu? Píšeme. Když tam píšete změnu, tak to řešíte kdy? Když se to týká toho tématu. Tohleto projednáváte na pedagogické poradě? Ano. Uvádíme v zápise. Do ŠVP to už nepíšete? Ne Hodnotíte celý ŠVP a jeho soulad s RVP PV? A máte to někde zapsáno? Ano Co hodnocení dětí – plán, pravidla? Máte nějaký formulář? Ano, formulář a do toho zaznamenáváme. Hodnotíte vždycky jedna učitelka? Střídáme se, aby to bylo objektivnější. Na základě toho hodnocení, když někdo něco nezvládá, píšete to někam? V listu. My to máme v tom listu. Máte nějaké pravidlo, kdy mluvíte s rodiči? Radíte se o tom? Radíme. Máte nějaké odezvy od rodičů? Připomínky, jak s tím nakládáte? Jsou všichni pracovníci seznámeni s cíli v koncepci školy? Ano, zaměstnanci. Jsou ty cíle měřitelné? Snad. Dáváte si cíle na hranici toho, abyste je zvládli? Myslím tak náročné? To ne. V té evaluaci si stanovujete cíle, co chcete zkontrolovat? Ano Máte plán evaluace zpracovaný? Ano Jaký pohled máš na autoevaluaci? Připadá mi, že by to měl hodnotit někdo jiný, aby to bylo objektivnější. Metody autoevaluace, čím zjišťujete, máš nějakou zkušenost? Ne Nebo v předchozím zaměstnání s nějakým dotazníkem, pohospitační rozhovor nebo hodnoticí pohovory? Ne Máš pocit, že víš o nástrojích, které bys mohla použít? Ne A co školení nebo literaturu? Ne Dělala jsi někdy SWOT analýzu? Ne Víš, co je to kritérium nebo indikátor kvality? Ne
50
Příloha č. 19 Anketa pedagogičtí pracovníci MŠ č. 3 Otázka
Ano
Ne
15. Má vaše škola kritéria kvality školy?
x
16. Znáte cíle zlepšení vaší organizace?
x
17. Provádíte individuální hodnocení dětí?
Nevím
x
18. Provádíte sebehodnocení?
x
19. Máte stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj?
x
20. Podílíte se na autoevaluaci (vyhodnocování kvality) organizace?
x
21. Stanovujete si cíle další práce společně s kolegyní na třídě?
x
1. Jakou představu máte o směrování – koncepci práce vaší organizace do budoucnosti? Chtěla bych, aby naše MŠ na vysoké úrovni rozvíjela osobnost dítěte vzhledem k jeho potřebám, zájmům a nadání s ohledem na vývoj zrání dítěte. Cílem je, aby se děti cítily bezpečně, měly pocit jistoty a získávaly zdravé sebevědomí. Pod mým vedením práce v MŠ bych ráda dosahovala vynikajících výsledků ve výchovně vzdělávací práci tak, aby děti byly připraveny na vstup do školy i do budoucího života. Ráda bych také rozvíjela spolupráci s rodiči tak, aby byl vztah mezi oběma stranami na základě partnerství, tedy vztah založený na oboustranné důvěře. 2. Projednáváte dlouhodobé směrování vaší organizace s vedením školy? 3. Ano, ředitelka MŠ projednává se zaměstnanci školy dlouhodobé směřování školy. 4. Jaký je váš postoj k autoevaluaci vaší organizace? 5. Myslím, že autoevaluace v naší škole nemá jasně danou strukturu a je třeba ji komplexně
zpracovat
do
projektu.
Je
důležité
průběžné
vyhodnocování,
uvědomovat si nedostatky a následně hledat účinnější postupy. 6. Jak si představujete svůj profesní rozvoj? 7. Myslím, že by měl směřovat ke zkvalitnění mé práce v MŠ, tedy účastnit se DVPP. Rozšiřovat své vzdělání na školeních, vzdělávacích kurzech, prohlubovat znalosti, zkušenosti a dovednosti pro výkon práce na pozici učitelky MŠ.
51
Příloha č. 20 Dotazování MŠ č. 4 4. Plánování vlastního hodnocení školy Neh odno Důle
Kvalita školy
Pozitivní
1. Škola má zpracován evaluační systém?
ano
2. Má škola formulována kritéria kvality školy?
spíše ano
2
3. Vycházejí tato kritéria z formulované vize školy?
spíše ano
2
ano
1
ano
1
ano
1
kvality)?
ano
1
8. Jsou stanovené cíle reálné pro evaluační období?
ano
1
spíše ano
2
(indikátory) pro ověření stanovených cílů?
spíše ano
2
11. Jsou tyto evaluační nástroje dostatečně spolehlivé?
spíše ano
2
spíše ano
2
činností?
ano
1
14. Jsou evaluační činnosti realizovány průběžně?
ano
1
ano
1
spíše ano
2
ano
1
předcházejícím období?
ano
1
19. Je evaluační systém přehledně strukturován?
ano
1
Negativní
ceno žitost
4. Jsou tato kritéria v souladu s aktuálně platnými závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu?
Cíle rozvoje školy 5. Má škola formulovány cíle pro zvolené evaluační období? 6. Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např. v koncepčním záměru rozvoje školy? 7. Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn., je možné ověřit jejich dosažení (je stanoven indikátor
9. Jsou cíle formulovány na hraně dosažitelného maxima dané školy?
Evaluační nástroje 10.
Poskytují
zvolené nástroje
relevantní
informace
12. Používáte více evaluačních nástrojů pro zjištění skutečnosti?
Plánování evaluačních činností 13.
Jsou
stanoveny
termíny
realizace
evaluačních
15. Je stanovena odpovědnost pracovníků za jednotlivé evaluační aktivity? 16. Je připraven systém pro zaznamenávání a analýzu informací? 17. Je prováděna metaevaluace (zhodnocení procesu vlastního hodnocení školy)? 18. Je zohledněna zkušenost z evaluačních aktivit v
Celkem 52
Důležité.
Realizace plánu
Nehod.
Pozitivní
Negativní
5. Realizace vlastního hodnocení školy
19. Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu?
ano
1
20. Je plán odůvodněně, tj. v případě potřeby, modifikován?
ano
1
ano
1
ano
1
spíše ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
ano
1
Spolupráce v rámci školy 21. Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni všichni zaměstnanci školy? 22. Je evaluační systém tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně spoluprací ředitele ZŠ a vedoucí učitelky MŠ? 23. Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a hodnocením a rozvojem pedagogických pracovníků školy? 24. Usiluje ředitel školy, vedoucí učitelka, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu vlastního hodnocení školy?
Nakládání s údaji 25. Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? 26. Jsou adresné údaje od dětí, rodičů a dalších osob archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? 27. Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? 28. Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? 29. Je v případě audio či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem?
Získávání výsledků 30. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě? 31. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami? 32. Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými normami?
ne
4
33. Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, dětí? 34.
Jsou
využity
autoevaluace,
např.
příležitosti ředitelem
externího partnerské
2
spíše ano posouzení školy,
procesu
zástupcem
zřizovatele?
ne
35. Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně?
spíše ano
36. Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů?
ano
53
4 2 1
Zpětná vazba 37. Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich výsledky souhrnně poskytnuty?
ano
1
ano
1
38. Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění?
Prezentace před veřejností 39. Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce ve škole? 40. Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě?
3
spíše ne
1
ano
41. Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné?
3
spíše ne
42. Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací?
ano
Celkem
20
1 4
43. Zpracováváme zprávu o vlastním hodnocení školy?
Důležitost
Nehodnoceno
Zpráva o vlastním hodnocení školy
Negativní
Pozitivní
6. Zpráva o vlastním hodnocení školy
ano
Vyhodnocení cílů 44. Jsou všechny stanovené cíle vyhodnoceny? 45.
spíše ano
2
ano
1
Je toto vyhodnocení transparentní a věrohodné, tj. vycházejí
závěry z analýz získaných dat 46. Opírá se vyhodnocení cílů o spolehlivé indikátory?
spíše ne
3
Přednosti a nedostatky 47.
Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých
výsledků?
ano
1
48
Jsou zvýrazněny oblasti, ve kterých je potřeba úroveň zlepšit?
ano
1
49.
Jsou formulovány hypotézy o příčinách zjištěného stavu?
ano
1
50. Vycházejí přijímaná opatření z předcházejících zjištění?
ano
1
51. Jsou tato opatření v souladu s vizí školy?
spíše ano
2
Opatření
52. Jsou tato opatření v souladu se zásadami a cíli platného školského zákona a prioritami dlouhodobého záměru MŠMT ČR a dlouhodobého záměru kraje? 53
ano
Promítají se výsledky v případě potřeby do úpravy školního
vzdělávacího programu? 54.
1
Jsou opatření formulována konkrétně a v kontrolovatelné
54
ano
1
ano
1
podobě? 55.
Je
vyhodnocena
účinnost
opatření
obsažených
v ano
1
56. Má zpráva o vlastním hodnocení školy jasnou strukturu?
spíše ano
2
57. Odpovídá obsah zprávy nastavenému plánu?
ano
1
pedagogické radě?
ano
1
59. Je text přehledný a srozumitelný?
ano
1
předcházející zprávě? Forma zprávy
58. Je tato struktura v souladu se strukturou schválenou v
Celkem
Příloha č. 21 Dotazování – evaluační nástroje – MŠ č. 4 zná,
zná a
nepoužil použil nezná Srovnávací testy znalostí a dovedností dětí
x
Videozáznam
x
Pozorování
x
Analýza dokumentů
x
SWOT analýza
x
Step analýza
x
Brainstorming
x
Diskuse
x
Motivačně hodnoticí rozhovor
x
Dotazník
x
Hospitace, vzájemné hospitace
x
Myšlenková mapa
x
Portfólio učitele
x
Portfolio- dětí
x
Sebehodnoticí listy
x
Plán osobního rozvoje učitele
x
Analýza finančních podkladů za organizaci
x
Kontrola finančních podkladů
x
Statistické vyhodnocení
x
Škálování výroků týkajících se kvality
x 55
Rozhovory s partnery školy
x
Dotazníky pro rodiče a další partnery školy (např. školskou radu, zřizovatele)
x
Anketa (učitelé, rodiče žáků, žáci)
x
Řízený rozhovor
x
Přímá účast ředitele školy na přípravě projektů školy
x
Rozbory hospitací s učiteli
x
Rozbory náslechů s dětmi
x
Příloha č. 22 Přepis rozhovoru vedoucí učitelka - MŠ č. 4 Co pro vás znamená kvalita práce ve vaší škole? V naší škole znamená kvalita velice moc, protože nám to pomáhá. Co si ale pod tím představuješ? Jak máme kvalitně dělat práci? Například v kvalitě pracovníků, školy. Teď mě nic nenapadá. Například pracovní podmínky. Já si myslím, že všechno musí být dokonale naplánované a navíc sepsané, aby lidi věděli, co mají dělat. Samozřejmě taky kontrola musí být.
A z té kontroly se
vyvozují nějaká opatření a hodnocení. Co kvalita řízení? Musí být rozpracované pravomoci a ta kontrola, kvalitně musíme jet podle nějakého programu, což je náš ŠVP. A jak tu kvalitu hodnotíš? Kvalitu, čím nebo jak? Celkově jak např. ŠVP?
56
ŠVP máme zpracovaný tak, že s ním neustále pracujeme vlastně denně, protože si každý den říkáme jak ty integrované bloky, které budeme plnit, jaké je hodnocení denní si i píšeme. Neustále máme na poradách, že pokud nám ten integrovaný blok nevyhovuje, jakým způsobem ho nahradíme, co změníme, jaké plánované akce jsou. Kontrolujete, jestli vám souhlasí ŠVP s RVP? Určitě, vždycky, z toho vycházíme. Pokud je tam nějaké nesrovnalost nebo nevyhovující část, tak se děje co? No, když se nám něco neosvědčilo, tak každá má RVP PV u sebe a když se nám něco neosvědčilo, tak to pak hodnotíme na těch poradách. A z toho vzniká zápis z porady? Že se nám to neosvědčilo? Píšeme do zápisu porady nebo taky do zápisu z porady s ředitelkou ZŠ. A změny děláte kdy – v průběhu roku nebo kdy? Změny třeba v tomto případě, když jsme si vytýčili, co nám nevyhovuje, děláme co nejdříve. Nečekáte na konec školního roku? To v žádném případě. Samozřejmě, když je skončený integrovaný blok a potřebujeme ho změnit, tak ho změníme až v následujícím roce, protože už je splněný. To se týká integrovaných bloků. Jsou věci, které se musí změnit okamžitě např. nevyhovující materiální podmínky, něco, co nevyhovuje bezpečnosti, to se dělá hned. A teď, když je splněn integrovaný blok, hodnotíte ten blok? Hodnotíme. Nějak písemně? Písemně. Co tam je napsané?
57
Hodnotíme integrovaný blok. Takže třeba teď mám tady za minulý rok, teď musíme dodělat ty dva a pak už zhodnotíme všechny integrované bloky. Ukážu ti teď to poslední. Bylo dosaženo hlavních cílů, každá učitelka se k tomu vyjádří. Takže toto máte na každé třídě? Toto je pro obě dvě třídy dohromady. ŠVP máte dohromady a každá má svůj TVP? Ne, ale jsou tam výjimky ve velké třídě. Máme integrovaný blok Škola - v malé třídě by byl k ničemu a tak tam máme integrovaný blok Z pohádky do pohádky. Takže rozdíly tam jsou. Hodnocení integrovaného bloku si teda skládáte po celý rok a potom. Děláme si to průběžně, abychom si to pamatovaly. A potom děláte nějaké konečné zhodnocení a to děláte kdy? Po splnění všech integrovaných bloků třeba klidně na začátku nového školního roku. A potom na konci nového školního roku, hodnotíme nově. Hodnotíte celý rok? Hodnotíme. Celý rok zhodnotíme, když děláme závěrečnou evaluaci. A to kdy? Buď o prázdninách, nebo v září následujícího školního roku. A teď integrovaný blok má tematické části a ty taky zvlášť hodnotíte? tematické části taky hodnotíme písemně, a to hodnotí každá učitelka a hodnotí to ta, co má ranní službu ve velké třídě, učitelka v malé třídě, ta má jen ranní službu a ta to hodnotí každý týden, integrované bloky mají podtémata. Mám to taky s sebou. Tady máme téma a ty si každá učitelka rozpracovává sama a pak, když si děláme evaluaci integrovaného bloku, vezme ty svoje poznámky, a když to hodnotíme, tak si k tomu řekne, z toho vycházíme. A to děláte na konci roku nebo na začátku nového?
58
Ano to děláme hodnocení celého vzdělávacího obsahu. Když máte ŠVP, který vám nevyhovuje, tak ho zhodnotíte a dáte do archívu? Nechávám si ho zatím u sebe, my ho nearchivujeme. Takže si poznámky neděláte do ŠVP , ale do Hodnoticích listů. Kde berete informace o autoevaluaci – myslím knihy, internet, školení.? Všechno tohle to, co říkáš. Kdybys měla něco doporučit, máš něco, co považuješ za nejvíc užitečné? Publikace ty byly nejvíc důležité. Co ti pomohlo prakticky? Co mě pomohlo, to byly opravdu ty knihy. To jsme si objednávaly do školky tyhlety evaluační knihy, a co se týká evaluace, a podle toho jsme se hodně řídily. Pak teda hodně důležité jsou ty semináře a školení. Tak třeba záleží na tom lektoru, kdo tam přednáší. Tam když je někdo z velké školy, tak se to na nás ani nevztahují některé věci, ale taky tam jezdíme. Taky nám to pomůže. Když jsi byla na školení z autoevaluace, vzpomínáš si na něco, co by bylo pro tebe prakticky přínosné? Přínosný pro mě třeba byl seminář na hospitace. Měla jsem to hrozně rozpracovaný a zbytečně. A tam byl nějaký pan ředitel z velké školy a ten nám řekl jak to dělat, aby to mělo smysl. Určité věci, na které bychom se měli zaměřit. Máme hodnocení 1-5 - jestli se splnil ten cíl ŠVP, jestli ho vůbec plníme. Jak zajišťujete zpětnou vazbu a tu realizaci potřebných změn, myslím prakticky? Třeba hodnocení pracovníků. Samozřejmě průběžně a pak na pedagogických radách. Takže průběžně jak? Samozřejmě, když mám k té učitelce nějakou poznámku, tak spolu hodně komunikujeme se všema učitelkama i se školnicí. Takže se ty věci řeší většinou hned. Pokud je to dlouhodobější věc, tak se to řekne na poradě. A když je potřeba nějaká změna?
59
Když je potřeba nějaká změna, tak se to konzultuje. Většinou se to konzultuje se všema učitelkama dohromady. Konzultuješ to s ředitelem školy? Určitě. Telefonicky nebo ústně a z toho jsou nějaké výsledky, kdo co zařídí, jak to dopadne, a jsou dané úkoly. Jak zajišťuješ systematičnost evaluace - to znamená, že to všechno navazuje to hodnocení, vyhodnocování? Máme dobře zpracovaný evaluační systém.
Příloha č. 23 Anketa pedagogičtí pracovníci MŠ č. 4 Otázka
A
B
C
Má vaše škola kritéria kvality školy?
ano
ano
ano
Znáte cíle zlepšení vaší organizace?
ano
ano
ano
Provádíte individuální hodnocení dětí?
ano
ano
ano
Provádíte sebehodnocení?
ano
ano
ne
Máte stanoveny cíle pro svůj profesní rozvoj?
ano
ne
ano
ano
nevím
ano
ano
ano
ano
Podílíte se na autoevaluaci (vyhodnocování kvality) organizace? Stanovujete si cíle další práce společně s kolegyní na třídě?
Doplňkové otázky A 1. Jakým způsobem je hodnocena vaše práce? Je hodnocena vedoucí učitelkou na poradě nebo po hospitaci. 2. Má hodnocení kvality vaší práce vliv na odměňování? Odměny žádné nedostáváme. 3. Jaké jsou vaše profesní cíle? Chtěla bych chodit na školení v oblasti přípravy předškoláků a prevence dyslexie. Doplňkové otázky B 4. Kde jsou uvedena kritéria kvality školy?
60
Kritéria kvality školy jsou uvedena v ŠVP jako Kritéria podpory zdraví. Je tam uvedeno, co máme dělat, aby byl program plněn. 5. Jaké máte své profesní cíle? Chci se věnovat logopedii a provádět preventivní péči u dětí. 6. Máte zájem se podílet na zlepšování kvality vaší organizace? Ano mám. Doplňkové otázky C 1. Máte nějakou oblast ve vaší práci, které se chcete věnovat? Pracovat s předškoláky na přípravě do školy. 2. Spolupracujete při zjišťování spokojenosti rodičů, výsledků dětí, spokojenosti pracovníků apod.? Ano. 3. Kde jsou uvedena kritéria kvality vaší školy? Máme je v ŠVP.
61
62
63
64
