Obsah: Jednací řád Volební řád Zvoleno nové představenstvo Usnesení výročního shromáždění delegátů 12.6.2000 Výňatek ze zprávy správního aparátu Směrnice na vymáhání dluhů Změna úředních hodin na správě Správa družstva připravuje Přehled změn v zák. č. 72/1994 Sb. Srovnání funkce vlastníků a správce domu Informace o teple v Rumburku Vy se ptáte, my odpovídáme ...
Jednací řád
Část I Obecná ustanovení Článek 1 Ustanovení orgánů družstva 1. Orgány družstva jsou voleny ze členů družstva starších 18-ti let. 2. Orgány družstva mohou vytvářet k zajištění své činnosti pomocné orgány. Jedná se zejména o odborné komise, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. Článek 2 Stanovení počtu členů orgánu družstva 1. Počet členů představenstva a kontrolní komise (dále jen KK) i je upraven stanovami družstva. 2. Počet členů výboru samosprávy je určen stanovami družstva. 3. Klíč k volbě delegátů na SD je určen stanovami družstva. 4. Pomocné orgány mohou mít minimálně tři členy a maximálně pět.
Článek 3 Funkční období orgánů družstva 1. Funkční období orgánů družstva je určeno stanovami družstva. 2. Členové volených orgánů vykonávají své funkce i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, a to až do nastoupení nově zvolených členů. Článek 4 Změny ve složení orgánů během funkčního období 1. Brání-li členu orgánu trvalá překážka ve výkonu jeho funkce, je povinen požádat orgán, jehož je členem o zproštění. Povinnost vykonávat funkci končí dnem, kdy orgán vysloví souhlas se zproštěním z funkce. Člen družstva, který byl do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. 2. Neplní-li člen orgánu řádně svoji funkci, může ho z ní odvolat orgán, který ho zvolil. Jeho funkce končí dnem odvolání. 3. Zemře-li člen nebo zanikne-li jeho členství v družstvu, zaniká jeho funkce dnem úmrtí nebo dnem zániku členství. 4. U voleného orgánu je jeho počet doplněn na nejbližší členské schůzi samosprávy, nebo SD. Článek 5 Odpovědnost členů orgánů družstva 1. Členové orgánu jsou povinni vykonávat svěřené funkce svědomitě a plnit úkoly s největší péčí. Při výkonu své funkce se řídí platnými právními předpisy, stanovami, družstva, jakož i usneseními vyšších orgánů družstva. Jejich neznalost nezbavuje člena orgánu odpovědnosti. 2. Členové orgánu jsou povinni při výkonu své funkce zachovávat hospodářská a služební tajemství družstva dle směrnice pro utajované skutečnosti. 3. Člen orgánu, jehož funkce skončila, je odpovědný za řádné předání funkce, zejména je povinen odevzdat listiny, písemnosti a vyúčtovat svěřený majetek družstva. O předání funkce se pořídí písemný záznam (předávací protokol). 4. V případě smrti člena orgánu požádá družstvo o vydání písemností pozůstalé členy rodiny nebo domácnosti. Článek 6 Základní pravidla jednání orgánů družstva 1. Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech,které podle stanov a OŘ spadají do jejich působnosti. 2. Orgány jednají a rozhodují v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a v souladu se zájmy členů družstva a družstva jako celku. 3. Orgány družstva posuzují a vyřizují písemné podněty členů družstva podle obsahu podnětu, i když jsou nesprávně označeny. 4. Volené orgány družstva jednají kolektivně na schůzích o záležitostech, které byly uvedeny na
schváleném pořadu jednání, popřípadě o záležitostech, na jejichž projednání se orgán dodatečně usnesl. 5. Každý člen orgánu má jeden hlas. Jeden hlas na schůzi samosprávy mají též manželé, jsou-li společnými členy družstva. 6. Jednání orgánu spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je ukončeno rozhodnutím, zpravidla usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl náležitě zjištěn skutečný stav věci, a aby přijatá rozhodnutí byla konkrétní a realizovatelná. 7. Způsobilost orgánů k usnášení, jakož i stanovení potřebné většiny členů orgánů k přijetí usnesení, upravují stanovy družstva. Pro posouzení způsobilosti orgánů k usnášení je rozhodující stav v okamžiku hlasování. 8. Člen orgánu družstva se podílí na jednání orgánu tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující návrhy a hlasuje o předložených návrzích. 9. Osoba, která je oprávněná účastnit se jednání orgánu družstva s hlasem poradním, může se vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy. 10. Vyjádření, popřípadě pozměňující nebo doplňující návrhy, mohou být podány nejpozději do skončení rozpravy. Po skončení rozpravy formuluje předsedající, popřípadě předseda návrhové komise, konečné znění návrhu usnesení. Při hlasování se hlasuje nejdříve o pozměňovacích návrzích. 11. Orgány družstva rozhodují usnesením. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně potřebná většina přítomných členů orgánu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Článek 7 Jednání orgánů družstva o záležitostech členů 1. Při jednání o záležitostech členů postupují orgány družstva především v součinnosti s těmi členy, jichž se jednání dotýká tak, aby skutečný stav věci byl náležitě zjištěn. 2. Má-li se při jednání rozhodovat o záležitostech člena družstva na základě jeho podnětu, orgán družstva přezkoumá, zda podaný podnět obsahuje všechny potřebné náležitosti. Je-li podnět neúplný, vyzve orgán družstva člena k doplnění podnětu a ve věci samé nejedná. Podnět člena družstva orgán projedná teprve po jeho doplnění. 3. Má-li se při jednání orgánu družstva rozhodnout o opatřeních sankčního charakteru za nesplnění povinnosti člena družstva, je členu dána možnost, aby se k zamýšlenému opatření vyjádřil. Jestliže je to účelné, může být člen přizván k projednání věci. To neplatí při předpisu poplatku z prodlení za opožděnou úhradu za užívání bytu (místnosti nesloužící k bydlení) nebo za služby s užíváním spojené. Článek 8 Rozhodnutí orgánu družstva 1. Rozhodnutí orgánů družstva, která jsou obecného charakteru a dotýkají se všech členů družstva (samosprávy), se zveřejňují způsobem stanoveným představenstvem družstva. 2. Rozhodnutí orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům. 3. Rozhodnutí, proti kterým je přípustné odvolání, musí být vyhotovena písemně a doručena do vlastních rukou. Rozhodnutí, proti kterým je možné podat stížnost nebo kterým se členům uděluje výstraha, musí být vyhotovena písemně a doručena členu doporučeným dopisem. Rozhodnutí mohou být také doručena kurýrem družstva.
4. V písemném vyhotovení rozhodnutí orgánu družstva musí být uvedeno, kdy a kým bylo vydáno a koho se týká. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o právu podat odvolání. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí zcela žádosti člena. 5. Rozhodnutí, proti kterému se již nelze odvolat nebo podat písemnou stížnost podle čl. 9, odst. 8, nabývá právní moci dnem doručení. 6. Rozhodnutí, které je v právní moci, je závazné a nemůže být změněno orgánem, který je vydal, s výjimkou případů uvedených v čl. 11 Jednacího řádu. Článek 9 Jednání o odvoláních a stížnostech proti rozhodnutí družstva 1. Proti rozhodnutí představenstva o zrušení členství, o vyloučení z družstva má člen právo podat písemné odvolání do patnácti kalendářních dnů k nejvyššímu orgánu družstva. Odvolací lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek. 2. Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání, nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. 3. O odvolání rozhoduje nejvyšší orgán družstva. Představenstvo může o odvolání rozhodnout samo, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. 4. Orgán družstva je povinen o odvolání rozhodnout bez zbytečného odkladu. 5. Odvolání k nejvyššímu orgánu družstva je přípustné i proti zamítavému rozhodnutí představenstva o přihlášce občana za člena družstva. 6. Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o vyloučení, může do 15ti dnů od doručení písemného rozhodnutí podat odvolání ke shromáždění delegátů. 7. Spory o práva a povinnosti mezi členem (občanem) a družstvem, vyplývající z členského vztahu, jakož i spory o vyúčtování, rozhoduje příslušný soud. 8. Proti rozhodnutí představenstva dotýkajícímu se práv a povinností člena družstva je přípustné odvolání tam, kde toto stanovy umožňují. Proti ostatním rozhodnutím, dotýkajících se práv a povinností člena družstva (např. výstraha před vyloučením z důvodu rušení občanského soužití, dobrých mravů, atp.), může člen podat písemnou stížnost do 15-ti dnů ode dne doručení. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnostech proti rozhodnutí představenstva rozhoduje kontrolní komise a předkládá ke schválení shromáždění delegátů. Článek 10 Vyřizování stížností, oznámení a připomínek členů družstva, pracovníků aparátu a nečlenů vlastníků 1. Orgány družstva jsou povinny věnovat maximální pozornost vyřizování stížností, oznámení a připomínek členů družstva, pracovníků aparátu a nečlenů vlastníků. 2. Každé podání musí být zaevidováno na úseku ředitele. 3. Maximální doba pro řešení vlastního podání je jeden kalendářní měsíc od zaevidování u družstva v knize došlé pošty. 4. Není-li předpoklad, že bude měsíční termín dodržen z doložitelných důvodů, nebo se řešení ze stejných důvodů protáhne, je třeba na dané podání zaslat sdělení, že záležitost se vyřizuje.
5. Pro podání adresovaná kontrolní komisí platí stejný postup i termíny řešení (odst. 1 - 4) jen s tím rozdílem, že evidenci vede kontrolní komise a postup vyřizování daného podání určuje předseda kontrolní komise. Článek 11 Změny pravomocných rozhodnutí orgánů družstva 1. Nejvyšší orgán družstva může změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva na základě návrhu kontrolní komise družstva, podaného do šesti měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. 2. Orgán družstva, který přezkoumává jakékoliv rozhodnutí, změní nebo zruší přezkoumávané rozhodnutí, odporuje-li zákonům, stanovám, nebo základním a doplňujícím organizačním předpisům družstva. Přitom dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře, byla co nejméně dotčena. 3. Orgán, který rozhodnutí přezkoumává, vychází z právního stavu a ze skutkových okolností v době vydání rozhodnutí. Nemůže proto rozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže se po jeho vydání dodatečně změnily rozhodující skutkové okolnosti, z nichž původní rozhodnutí vzešlo. Článek 12 Zápisy z jednání orgánů družstva 1. Průběh schůzí všech orgánů družstva i závažných jednání musí být zachycen v zápise, který obsahuje: a) místo a datum konání jednání, b) pořad jednání, c) údaje o počtu přítomných účastníků a při schůzích výslovné konstatování, že schůze byla schopná usnášet se, d) plné znění přijatých usnesení, e) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Z uskutečněných schůzí se k zápisu přikládá jako nedílná součást listina přítomných, pozvánka na ní a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 2. Zápisy vyhotovuje zapisovatel, jmenovaný předsedou orgánu nebo členem orgánu, který schůzi řídí. Zapisovatelem je člen orgánu, může jím však být i pracovník družstva. Zápisy podepisují předseda nebo ředitel družstva, který schůzi řídí a další člen orgánu.. Zápisy ze schůzí nejvyššího orgánu družstva podepisují dva zvolení ověřovatelé. Popisem odpovídají podepsaní funkcionáři za pravost a správnost zápisu. 3. Originály zápisů se ukládají odděleně od ostatních písemností družstva. Předseda orgánu je povinen zajistit, aby jednotlivé listy zápisu nemohly být vyměněny. 4. Zápisy samospráv odesílané představenstvu se ukládají na úseku předsedy nebo ředitele družstva. Člen představenstva pro členské záležitosti je spolu s pracovníky aparátu družstva průběžně posuzuje. Každé čtvrtletí při posledním zasedání představenstva informuje o poznatcích ze souhrnu obsahů zápisů.
Část II Shromáždění delegátů družstva (SD) Článek 13 Svolávání a jednání SD 1. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze (shromáždění delegátů). 2. Schůzi nejvyššího orgánu družstva svolává představenstvo, podle Stanov. 3. Pozvánky na schůzi nejvyššího orgánu družstva musejí být zaslány nejpozději 8 dnů před konáním schůze všem řádně zvoleným delegátům. 4. Pořad schůze nejvyššího orgánu družstva navrhuje představenstvo, navrhovaný pořad musí být uveden na pozvánkách. 5. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní ze své funkce. Pokud nebyli současně zvoleni za delegáty, mají při jednání pouze hlas poradní. 6. Jednání nejvyššího orgánu družstva zahajuje předseda nebo pověřený člen představenstva. V úvodu seznámí přítomné s návrhem pořadu jednání. Po schválení pořadu jednání jmenuje zapisovatele a nechá zvolit komisi mandátovou, návrhovou a volební, ověřovatele zápisu. 7. Jednání nejvyššího orgánu družstva řídí předseda, ředitel nebo pověřený člen představenstva. 8. SD se schází ve lhůtách určených stanovami. 9. SD musí být svoláno, požádá-li o to písemně 1/3 členů družstva, 1/3 delegátů nebo kontrolní komise. Článek 14 Mandátová komise 1. Mandátová komise ověřuje oprávnění přítomných k účasti na schůzi nejvyššího orgánu družstva. Podává zprávu o počtu přítomných podle prezenční listiny a o počtu delegátů oprávněných k hlasování. V závěru své zprávy se mandátová komise vyjadřuje, zda je schůze způsobilá se usnášet. 2. Komise sleduje, zda je schůze způsobilá se usnášet i v době hlasování a dbá o správnost hlasování. 3. Komise o své práci pořizuje zápis, který podepisují všichni její členové. Článek 15 Návrhová komise 1. Návrhová komise připravuje návrh usnesení podle výsledků jednání. Návrh usnesení zpravidla obsahuje: a) stanovisko k předneseným zprávám představenstva a kontrolní komise, např. ke zprávě o činnosti a hospodaření družstva, b) chválení ročního hospodářského výsledku družstva a rozhodnutí o použití přebytku nebo úhradě schodku v hospodaření. 2. Rozhodnutí přijatá v průběhu jednání se stávají součástí usnesení.
3. Výsledkem práce návrhové komise je návrh usnesení. Schválené usnesení podepisují všichni členové návrhové komise. Článek 16 Volební komise 1. Volební komise se při své práci řídí Volebním řádem SBDO Průkopník Varnsdorf. 2. Volební komise předkládá nejvyššímu orgánu družstva návrhy pro volbu členů představenstva, kontrolní komise a delegátů na konference a sjezdy regionálních a svazových družstevních orgánů. 3. Předseda volební komise na výzvu předsedajícího schůze uvádí a zdůvodňuje jednotlivé návrhy a seznamuje přítomné s charakteristikami kandidátů. 4. Volební komise doplňuje původní návrh o případné návrhy přednesené z pléna. 5. Volební komise zajistí, aby byla učiněna potřebná organizační opatření k řádnému průběhu volby. 6. O své práci pořizuje volební komise zápis, který podepisují všichni její členové.
Část III Představenstvo družstva Článek 17 Svolávání a jednání SD 1. Návrh pořadu schůzí představenstva stanoví jeho předseda nebo ředitel v souladu s plánem práce. Členové představenstva mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze. 2. Pořad schůze má dodržovat tento sled: a) schválení návrhu pořadu schůze, b) schválení zápisu z předcházející schůze, c) kontrola plnění úkolů a usnesení představenstva, d) projednání záležitostí zařazených na pořad schůze. Článek 18 Jednání představenstva 1. Schůzi představenstva svolává a řídí její předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen představenstva nebo ředitel družstva. 2. Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá. Současně předkládá návrh usnesení. 3. Rozpravu k návrhům řídí předsedající. Předsedající rozpravu ukončí, jestliže by její pokračování bylo neúčelné. Je-li třeba na základě rozpravy změnit návrh usnesení, shrne předsedající výsledky rozpravy a formuluje nový návrh. Po skončení rozpravy dává předsedající o návrhu hlasovat. 4. Představenstvo projednává záležitosti převážně podle písemných podkladů.
5. Rozsah písemných podkladů je určován povahou předkládaných zpráv a návrhů. 6. Návrh usnesení obsahuje znění úkolu, jméno člena představenstva odpovědného za splnění úkolu a lhůtu ke splnění úkolu. 7. Písemné zprávy podepisuje ten, kdo je předkládá, popřípadě ten, kdo je zpracoval. 8. O jednání se pořizuje zápis podle čl. 12. Článek 19 Předseda představenstva 1. Předseda představenstva nebo ředitel družstva organizuje a řídí činnost představenstva. Připravuje návrhy pořadu jednání jednotlivých schůzí představenstva a organizuje práce spojené s přípravou jednání. Rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání a o tom, které otázky a zprávy mají být předkládány písemně nebo ústně. 2. Předseda nebo ředitel řídí jednání schůzí představenstva podle zásad stanovených tímto Jednacím řádem. 3. Předseda jedná jménem představenstva navenek a spolu s dalším členem představenstva podle předem stanoveného pořadí (čl. 20, odst. 2 a odst. 3) podepisuje za družstvo úkony, pro které je předepsaná písemná forma. 4. Předsedu v době jeho zaneprázdnění nebo nepřítomnosti zastupuje místopředseda představenstva v plném rozsahu jeho pravomoci. Článek 20 Další funkcionáři představenstva 1. Pro zabezpečení a zefektivnění chodu družstva může představenstvo určit další funkcionáře. 2. K dosažení nezbytného vnitřního kontrolního mechanizmu je čtvrtletně měněn člen se statutárním podpisem. Členové představenstva se střídají v abecedním pořádku. 3. Člen se statutárním podpisem je na následující období stanoven vždy na posledním zasedání představenstva ve čtvrtletí. 4. Pro úzký styk se členy družstva a pružné řešení celé problematiky je ustaven člen představenstva pro členské záležitosti.
Část IV Kontrolní komise Článek 21 Svolávání a jednání SD 1. Návrh pořadu schůzí kontrolní komise stanoví její předseda. Členové kontrolní komise mohou předložit návrh na doplnění pořadu schůze. 2. Pořad schůze má dodržovat tento sled: a) schválení návrhu pořadu schůze,
b) schválení zápisu z předcházející schůze, c) kontrola plnění úkolů a usnesení kontrolní komise, d) projednávání záležitostí zařazených na pořad schůze. Článek 22 Jednání kontrolní komise 1. Schůzi kontrolní komise svolává a řídí předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen kontrolní komise. Jednání kontrolní komise se může účastnit pověřený a ohlášený člen představenstva. 2. Podklady pro jednání schůzí kontrolní komise, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také informují komisi o průběhu prověrek a kontrol. 3. Předkládané zprávy o prověrkách, kontrolách a revizích obsahují zejména: a) program prověrky, b) souhrnná zjištění o nedostatcích a jejich příčinách s uvedením za ně odpovědných osob, c) návrh opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 4. O návrhu opatření k odstranění zjištěných nedostatků rozhoduje kontrolní komise usnesením. 5. Nepřijme-li představenstvo návrh kontrolní komise na opatření k odstranění zjištěných nedostatků, nebo neplní-li představenstvo přijatá opatření, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání nejvyššího orgánu družstva. 6. Předseda kontrolní komise jedná za kontrolní komisi a podepisuje její usnesení spolu s jedním členem komise. 7. Předsedu v době jeho zaneprázdnění nebo nepřítomnosti zastupuje místopředseda kontrolní komise v plném rozsahu jeho pravomoci.
Část V Samosprávy Článek 23 Ustavení samosprávy 1. O zřízení, změně nebo zrušení samosprávy a o okruhu její působnosti rozhoduje představenstvo. 2. Činnost samospráv řídí představenstvo prostřednictvím správy družstva. 3. Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává na základě usnesení nejvyššího orgánu družstva představenstvo. Musí na ní pozvat všechny členy, kteří jsou do samosprávy zařazeni. Pozvánky na ustavující schůzi samosprávy se zasílají nejméně osm dní před konáním schůze. Písemnou pozvánku členům - uživatelům bytů (místností nesloužících k bydlení) může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech a vchodech v okruhu působnosti samosprávy. 4. Na pozvánce musí být uveden pořad ustavující schůze, který zahrnuje zejména:
a) projednání rozsahu činnosti samosprávy a její úkoly, b) volbu výboru samosprávy, popřípadě volbu delegátů na shromáždění delegátů, c) datum i místo konání schůze a výslovné upozornění, že se ustavující členská schůze může konat o 15 minut později za každého počtu účastníků, jestliže se ve stanovenou hodinu nesejde nadpoloviční většina členů zařazených do samosprávy. 5. Ustavující členskou schůzi samosprávy řídí pověřený člen představenstva nebo ředitel družstva. 6. O ustavující schůzi se pořizuje zápis podle čl. 12. Článek 24 Členská schůze samosprávy 1. Na členské schůzi samosprávy se scházejí členové družstva, zařazeni do příslušné samosprávy. 2. Členská schůze samosprávy se může usnášet jen o záležitostech spadajících do okruhu působnosti samosprávy. 3. Členskou schůzi samosprávy svolává její výbor podle potřeby, nejméně však jedenkrát do roka. Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy. V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva nebo ředitel družstva. O konání členské schůze musí být členové samosprávy informováni nejméně 8 dní předem. 4. Pozvánky na členskou schůzi musejí kromě data, místa a pořadu jednání obsahovat i upozornění, že se členská schůze samosprávy může konat o patnáct minut později za účasti minimálně 3 členů, jestliže se ve stanovenou hodinu nesejde nadpoloviční většina členů samospráv. 5. Členská schůze samosprávy volí delegáty na shromáždění delegátů a jejich náhradníky z řad členů samospráv. 6. Stejnopis zápisu z členské schůze samosprávy předává výbor samosprávy správě družstva do 14ti dnů. 7. Členská schůze samosprávy, na níž mají být voleni delegáti na shromáždění delegátů, se musí konat tak, aby výbor samosprávy mohl jména a adresy zvolených delegátů oznámit představenstvu alespoň dvacet jedna dnů před konáním shromáždění delegátů. Článek 25 Výbor samosprávy 1. Členy výboru samosprávy volí členská schůze na dobu stanovenou stanovami družstva ze členů družstva, zařazených do příslušné samosprávy. 2. Pokud člen výboru samosprávy odchází mimo okruh působnosti samosprávy, je povinen požádat výbor samosprávy o zproštění z funkce člena výboru. 3. Bezprostředně po svém zvolení si výbor samosprávy na své ustavující schůzi zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a rozdělí další funkce. 4. Předseda výboru samosprávy organizuje a řídí činnost výboru samosprávy a zabezpečuje pravidelný styk mezi správou družstva, představenstvem a výborem samosprávy. Účastní se porad předsedů samospráv jednotlivých lokalit. 5. Předseda výboru samosprávy rovněž zabezpečuje styk s orgány místní správy a pracovním aparátem družstva.
6. V případě zaneprázdnění nebo nepřítomnosti předsedy výboru samosprávy jej zastupuje místopředseda nebo jiný určený člen výboru samosprávy. Článek 26 Schůze a jednání výboru samosprávy 1. Pro svolání a jednání schůze výboru samosprávy platí obdobně ustanovení čl. 6, odst. 7 a 8 tohoto Jednacího řádu. 2. Zápisy ze schůzí výboru samosprávy se ukládají u dokumentace samosprávy. Představenstvu se odesílají do čtrnácti dnů v případě, že obsahují informaci pro představenstvo, nebo navrhují, doporučují případně požadují řešení daného problému představenstvem. 3. Skutečnost, že kopie zápisu z jednání výboru byla odeslána představenstvu se zaznamenává na jeho originálu.
Část VI Práva a povinnosti delegátů a náhradníků SD Článek 27 Zvolení delegáta (náhradníka) 1. Delegát (náhradník) je volen jednou, nebo více samosprávami podle stanoveného klíče. 2. Způsob a průběh volby delegáta určuje Volební řád SBDO Průkopník Varnsdorf a čl. 24, odst. 4 až 7 tohoto Jednacího řádu. Článek 28 Práva a povinnosti delegátů 1. Zvolený delegát má právo se aktivně zúčastnit shromáždění delegátů, být volen do pomocných orgánů (komisí) tohoto shromáždění do představenstva, nebo kontrolní komise.Pro toto jednání musí obdržet od představenstva pozvánku nejméně čtrnáct dnů před konáním SD. Na SD má delegát právo vystoupit v diskuzi, nebo předložit písemně diskuzní příspěvek (dotaz, stížnost) k projednávané problematice. Mimoto má právo požadovat zodpovězení předložených dotazů (stížností). Není-li dotaz zodpovězen v průběhu jednání schůze, musí být delegátovi zodpovězen písemně do 30 dnů. 2. Zvolený delegát je povinen se zúčastnit po celou dobu jednání nejvyššího orgánu družstva. Dále je povinen informovat výbory samosprávy, které zastupuje o průběhu a usneseních SD, popřípadě v dohodě s výbory samosprávy informovat členské schůze samospráv. 3. Nemůže-li se z vážných důvodů delegát zúčastnit shromáždění delegátů, je povinen svou neúčast včas projednat s výborem samosprávy a předat pozvánku bezprostředně svému náhradníkovi. 4. Mandátem, opravňujícím k účasti na jednání shromáždění delegátů je jak pro delegáta, tak i jeho náhradníka pozvánka.
Část VII Pomocné orgány Článek 29 Ustavení pomocných orgánů 1. K lepšímu zajištění své činnosti vytvářejí orgány družstva pomocné orgány, které však nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. 2. Působnost pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil. 3. Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil. Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva. 4. Pomocné orgány jsou stálé nebo dočasné. Článek 30 Jednání pomocných orgánů 1. Pro jednání pomocných orgánů platí přiměřeně ustanovení tohoto jednacího řádu a organizačního řádu družstva.
Část VIII Shromáždění společenství vlastníků jednotek Článek 31 Svolání shromáždění 1. Shromáždění společenství vlastníků jednotek (SV) svolává správce v souladu s § 11 zákona č. 72/1994 Sb. nejméně jedenkrát do roka. 2. Na shromáždění mohou být zváni vlastníci podle lokalit a může být konáno s ohledem na počet účastníků v prostorách správce nebo v pronajatých prostorách. Článek 32 Jednání SV 1. Pro jednání SV platí obdobně pravidla jako pro jednání členské schůze samosprávy. 2. Usnášení schopnost jednání nutná pro přijetí platného usnesení je dána v § 11 zák. č. 72/1994 Sb. 3. Tam, kde je majoritním vlastníkem jednotek družstvo, jedná za jednotlivé družstevníky pověřený člen představenstva.
Volební řád
Uvodní ustanovení Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva občanů Varnsdorf (dále jen družstva) na svém jednání dne 12.6.2000 ve smyslu Stanov družstva, schválilo tento volební řád.
Část I Článek 1 Základní ustanovení 1. Volen může být jen člen družstva starší 18-ti let. 2. Členská schůze samosprávy volí: - výbor samosprávy - delegáta (delegáty) a náhradníka na shromáždění delegátů SBDO 3. Shromáždění SBDO (dále jen SD) volí: - členy kontrolní komise - členy představenstva - členy kontrolní komise - zástupce do regionálních a svazových orgánů 4. Výbor samosprávy se volí v počtu nejméně tří členů. 5. Počet delegátů SD je určen podle klíče: - samosprávy s počtem bytů do 75 b.j. - 1 delegát - samosprávy s počtem bytů od 75 b.j. do 110 b.j. - 2 delegáti - samosprávy s počtem bytů nad 110 b.j. - 3 delegáti 6. Do představenstva se volí 7 členů. Do kontrolní komise se volí 5 členů. 7. Členové představenstva se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci. 8. Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. Článek 2 Volební právo
1. Právo volit členy orgánů družstva mají jen členové družstva. 2. Představenstvo, kontrolní komisi a zástupce do regionálních i svazových orgánů mají právo volit delegáti s hlasem rozhodujícím, kteří jsou uvedeni v seznamu delegátů, ověřeném mandátovou komisí. Článek 3 Volební komise 1. Při volbě výboru samosprávy se volební komise nevolí. 2. Volební komise SD je pětičlenná a delegáti ji volí veřejným hlasováním. Návrhy na její členy přednáší předsedající SD. 3. Volební komise ve své kompetenci: - předkládá jmenné návrhy na volbu členů orgánů družstva - přijímá dotazy k předloženým návrhům a podává vysvětlení - zajišťuje řádný průběh voleb - zjišťuje výsledky voleb (sčítá odevzdané hlasy) - podává zprávu o výsledku voleb - zpracovává a podepisuje zápis o výsledku voleb Článek 4 Volební komise 1. Návrhy pro volbu výboru samosprávy a delegáta samosprávy jsou přijímány z pléna členské schůze samosprávy. 2. Návrhy do představenstva a kontrolní komise předkládá volební komise SD. 3. Návrhy kandidátů do orgánů družstva funkce předkládá volební komise podle návrhů přijatých na schůzích samospráv, představenstva, kontrolní komise, porady předsedů nebo podle návrhů delegátů podaných SD. 4. Návrhy kandidátů jsou uspořádány zvlášť pro představenstvo, zvlášť pro kontrolní komisi a i zvlášť pro zástupce družstva do regionálních a svazových orgánů. 5. Kandidátka může obsahovat větší počet kandidátů, než kolik členů má být zvoleno. U každého kandidáta se uvádí: jméno, příjmení, datum narození, povolání, vzdělání a délka členství v družstvu. 6. Jmenný návrh předkládá volební komise delegátům 8 dní před zahájením voleb. 7. Jednotlivé kandidáty na volbu představí předseda volební komise. Článek 5 Hlasování 1. Každý člen nebo delegát s hlasem rozhodujícím má jeden hlas a hlasuje osobně. 2. Volby do orgánů družstva se provádějí veřejným hlasováním (zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku) nerozhodne-li SD o hlasováním tajném.
3. Při tajných volbách hlasují delegáti o kandidátech tak, že provedou úpravu volebních lístků zaškrtnutím jednotlivých jmen, pro které hlasují. Jméno kandidáta, pro kterého nehlasují, nechají beze změny. Jinak upravený hlasovací lístek je neplatný. 4. V případě tajného hlasování a odevzdání volebního lístku s vyšším počtem označených kandidátů než je stanovený počet členů příslušného voleného orgánu je volební lístek neplatný. Článek 6 Volby 1. Volby řídí určený člen samosprávy, stanovený člen představenstva a kontrolní komise,nebo volební komise. 2. Po dobu voleb přeruší předsedající jednání a určí přiměřenou dobu k provedení voleb. 3. Hlasovací lístky s návrhy se vydávají při záznamu účasti po ověření totožnosti a záznamu do listiny přítomných (seznamu delegátů). 4. Při veřejném hlasování se po seznámení se všemi kandidáty se podle tohoto volebního řádu, hlasuje o kandidátech podle abecedy. 5. Při veřejné volbě delegát vyjadřuje svou vůli zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku, který má jednotnou úpravu i velikost a je označen razítkem družstva. 6. Pro případ tajných voleb musí být připravena volební schránka, kterou volební komise před zahájením prohlédne, uzavře a zapečetí. Delegát vyjadřuje svou vůli vhozením volebního lístku do volební schránky. V případě, že svůj volební lístek neodevzdá, nebo jej nevhodí do volební schránky, má se za to, že se zdržel hlasování. Článek 7 Sčítání hlasů 1. Při sčítání výsledků voleb se u veřejné volby provede sčítání hlasů podle projevené vůle delegátů. 2. U tajné volby volební komise zjistí z platných volebních lístků počet hlasů pro jednotlivé kandidáty. 3. V případě pochybnosti o platnosti hlasu, rozhodne volební komise na místě, ještě před vlastním sčítáním. Článek 8 Zápis o volbách Výsledek volby výboru samosprávy je zaznamenán v zápise o členské schůzi při níž volba proběhla. Při volbách řízených volební komisí sepisuje tato komise zápis,který podepisují všichni její členové. V zápise o volbách musí být uvedeny tyto skutečnosti: - navržení kandidáti - doba počátku a ukončení hlasování - celkový počet voličů, kterým byly předány volební (hlasovací) lístky
- počet voličů, kteří se účastnili hlasování - celkový počet hlasů odevzdaných volebních (hlasovacích) lístků - celkový počet hlasů odevzdaných neplatných volebních lístků - celkový počet hlasů udělených navrhovaným kandidátům - stručný obsah oznámení, dotazů a připomínek, došlých volební komisi před hlasováním a záznam o rozhodnutí komise ve sporných případech. 4. Zápis o volbách předá volební komise spolu s přílohami k zápisu o jednání SD. Článek 9 Výsledky voleb a jejich vyhlášení 1. Za člena družstevního orgánu byl zvolen ten, kdo získal prostou většinou nejvíce hlasů. 2. V případě stejného počtu hlasů u dvou nebo tří kandidátů se provádí mezi těmito kandidáty podruhé, případně další kolo podle zásad stanovených tímto volebním řádem. 3. Na závěr volebního aktu vyhlásí předsedající (tam, kde není volební komise), nebo předseda volební komise, konečné výsledky voleb.
Část II Článek 10 Volby předsedů a místopředsedů 1. Volby předsedů a místopředsedů zvolených družstevních orgánů se konají na oddělených ustavujících schůzích, které se konají bezprostředně po ukončení jednání příslušného orgánu. 2. Ustavující schůzi nově zvoleného orgánu zahajuje jeho nejstarší člen. Jako první bod zahájí volbu předsedy. Přijímá návrhy a nechá o nich hlasovat. Do funkce předsedy je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů přítomných. 3. Další vedení schůze přebírá nově zvolený předseda, který podle odst. 2 tohoto článku uskuteční volbu místopředsedy, případně dalších funkcionářů orgánu. 4. V případě stejného počtu hlasů u dvou nebo více kandidátů se provádí mezi těmito kandidáty druhé, případně další volební kolo podle zásad, stanovených tímto volebním řádem.
Část III Článek 11 Závěrečná ustanovení 1. Tento volební řád byl schválen SD dne 12.6.2000 a tímto dnem nbývá účinnosti. 2. Platí pro řádné, mimořádné i doplňující volby volených orgánů družstva.
Zvoleno nové představenstvo Do představenstva družstva SBDO Průkopník byli zvoleni podle protokolu o výsledku voleb: Jan Mareš - Karolíny Světlé 3020, Varnsdorf - ČS 44 – s 62 hlasy Ing. Jana Zachová - Pražská 2956, Varnsdorf - ČS 60 – s 60 hlasy Mgr. Ivana Dudková - Polní 724, Rumburk - ČS 68 – s 59 hlasy Jan Engl - Palackého 190, Rumburk - ČS 17 - s 58 hlasy Hana Přikrylová - Lesní 2969, Varnsdorf - ČS 39 – s 57 hlasy Předsedou představenstva byl na ustavující schůzi zvolen: Jan Mareš Místopředsedou představenstva byl na ustavující schůzi zvolen: Jan Engl Do kontrolní komise družstva SBDO Průkopník byli zvoleni podle protokolu o výsledku voleb: Dana Koubková - Karolíny Světlé 219, Rumburk - ČS 63 – s 58 hlasy Radim Novotný - Karolíny Světlé 3021, Varnsdorf - ČS 45 – s 55 hlasy Eva Mejsnarová - Polní 727, Rumburk - ČS 57 – s 55 hlasy Jana Doležalová - Západní 2818, Varnsdorf - ČS 10 – s 54 hlasy Josef Kňourek - Pražská 2953, Varnsdorf - ČS 30 – s 47 hlasy
Usnesení výročního shromáždění delegátů 12.6.2000 VSD schvaluje: a) zprávu představenstva družstva b) zprávu kontrolní komise družstva c) zprávu za pracovní aparát družstva d) předpoklad hospodaření na rok 2001 e) volební řád se schválenými úpravami f) jednací řád se schválenými úpravami g) provedené volby do představenstva ve složení dle protokolu o volbách /viz.bod.č.4 Zápisu z jednání VSD dne 12.6.2000/ h) provedené volby do kontrolní komise ve složení dle protokolu o volbách /viz.bod.č.4 Zápisu z jednání VSD dne 12:6:2000/ i) výsledky hospodaření za rok 1999 se ziskem 176.024,19 Kč, návrh na rozdělení do nedělitelného fondu 166.024,19 Kč, do sociálního fondu 10.000,- Kč j) postup ekonomického úseku správy SBDO ve vytváření poplatku na měřidla k) VSD vyhovuje odvolání p. Josefa Materny čl.č.1465 ve věci vyloučení z SBDO Průkopník Varnsdorf ze dne 29.3.2000. Důvodem vyhovění odvolání je nedoručení výstrahy a vyloučení společným členům. VSD vzalo na vědomí: a) přehled a stav neplatičů k 31.3.2000 od 1,- Kč ve výši 3.764.728,- Kč bez poplatků z prodlení b) postup SBDO při reklamaci vyúčtování tepla za rok 1999 od f.Harpen v Rumburku c) zprávu auditora za rok 1999 d) plnění usnesení podzimního shromáždění delegátů z 15.11.1999 PSD uložilo: a) pokračovat v záměru snížení neplatičů a vypracovat směrnici do 31.8.2000 b) vydávat 4x ročně Zpravodaj SBDO c) vydat nové Stanovy SBDO k termínu dalšího shromáždění delegátů vzhledem k očekávaným legislativním změnám d) představenstvu družstva v souladu s usnesením ČS 21 z 18.10.1999 doručit výstrahu před vyloučením společným členům manželům Maternovým, přičemž důvod výstrahy a vyloučení podle čl.25, písm.a/ e/ g/ trvá e) technickému úseku správy družstva zajistit statiku objektu ČS 21 a úhradu vícenákladů s dodavatelem zemních prací
f) nově zvolenému představenstvu předložit do 30 dnů výpis z rejstříku trestů a lustrační osvědčení g) představenstvu připravit doplňující volby na 7 členů představenstva na příštím shromáždění delegátů Usnesení z dnešního výročního shromáždění delegátů bylo schváleno poměrem hlasů /51 pro, 0 proti, 15 se zdrželo/.
Výňatek ze zprávy správního aparátu K situaci bytových družstev /výňatek ze zprávy/: Před několika dny jste opět mohli na svých televizních obrazovkách shlédnout pořad ČT 2 o bytovém družstevnictví, na který hned navázal článek v Hospodářských novinách s podivným názvem: "Přežila se myšlenka bytových družstev". Jedná se stále o již 2 roky zmiňované družstvo BD Kavčí skála s CCA 450 byty / tj. 0,06 % celkového počtu družstevních bytů/, které je neustále redaktory předhazováno jako typické pro celkových 750.000 družstevních bytů. Toto družstvo nemělo 4 roky členskou schůzi, neschvalovalo výsledky hospodaření, nebyl zájem o práci v družstvu. Všechna nečinnost se odrazila ve špatném výsledku družstva, které je teď bráno jako vzor. Je to současná ukázka medializace, kdy tisk a televize lační po negativních vzorech a pomíjí naprostou většinu kladného. Opak je však pravdou. Ve všech zemích Evropské unie fungují družstva, jako moderní forma podnikání ve všech možných oborech. Jako například ekonomika, pojišťovnictví, zemědělství, rybolov, doprava, byty, spotřební, řemesla, zásobování, v oblasti sociální, vzdělávání, výchovy na regionální či i národní úrovni. Hlavním cílem družstev je podpora v daném oboru na základě společných ekonomických zájmů jednotlivců i celého společenství neuzavřeného počtu právnických i fyzických osob. Družstva vytváří přebytky v nedělitelných fondech ve prospěch budoucích generací. Princip spoluúčasti členů na činnosti družstev je všeobecně ve světě podporována daňovou, dotační a jinou politikou. U nás se očekává a bytovými družstvy prostřednictvím Svazu českých a moravských bytových družstev je podporován zákon o bytovém družstevnictví, vytvoření garančního fondu a revizního svazu ze zákona, který by zaručoval zákonnost úkonů prováděných statutárními orgány družstev bez obav svých členů. V našem tisku tak už například nezazněly zprávy o družstevnictví z Valného shromáždění OSN, kde na uvedené téma hovořil generální tajemník Kofi Annan. Na římských oslavách práce a družstevnictví dne 30.4.2000 zaznělo m.j., že: " Družstevnictví není pouze termín ekonomický, ale především společenský. Definujeme ho jako formu podnikání se silným sociálním akcentem, kde zřetel solidarity a dobrovolnosti má velkou váhu a pracovník je odpovědný za chod družstva, jehož centrem je člověk. Vzájemnost, svépomoc a solidarita jsou formy, jakými je možno čelit narůstajícím sociálním problémům ve světě /převzato z denního tisku a internetu/. Budoucnost našeho družstva a zvýraznění toho kladného v závislosti na zvýšení informovanosti našich členů já osobně očekávám v pravidelném vydávání našeho Zpravodaje. Vždyť se na jednotlivých samosprávách i na správě družstva za uplynulé období udělalo dostatek slušné a poctivé práce /např.malování, okolí domů, někteří pomohli svým daleko starším spolubydlícím, jsou nové kotelny, provedené rekonstrukce, zvýšily se jistoty u nově privatizovaných samospráv a je další množství drobností, které nám snad také bydlení v družstevních domech zpříjemňují.Do této tiskoviny mohou své názory a příspěvky předkládat i jednotlivé samosprávy a členové družstva prostřednictvím redakční rady s organizačním centrem na sekretariátě SBDO. Jan Mareš
Směrnice na vymáhání dluhů Postup při vymáhání pohledávek předepsaných úhrad za služby a užívání bytů. SBDO Průkopník jako organizace hospodařící se společným bytovým fondem, používá pro ekonomické zabezpečení své činnosti zejména zdroj z úhrad předpisu jednotlivými členy družstva. Protože dochází k neplnění základních povinností některých členů je nutno řešit otázku neplatičů. Jedním z řešení je vydání této směrnice. 1. Zjištění dlužníka provádí EU-NAJ a předá OU k pravidelnému /min.čtvrtletně/ zaslání upomínek s výzvou uhrazení dlužné částky. Seznamy 1-5:000 Kč a druhý nad 5.000 Kč budou předány na všechny úseky družstva, představenstvu a ČS vždy v 2,5,8 a 11 měsíci. Upomínky v 5 měsíci budou spojeny s vyúčtováním příslušného roku. Seznamy budou provedeny v dělení po ČS s celkovou dlužnou částkou za ČS, výstrahy, vyloučení, návrh k soudu na vyklizení, sociální případy, podnikatelé, právnické osoby, dluh z vyúčtování, dluhy vzniklé za dobu dědického řízení apod. 2. Nájemcům, kteří mají dluh na nájmu, nebude TU provádět žádné opravy vyjma případů ohrožení života nájemců a majetku družstva. Členské samosprávy neumožní dlužníkům užívaní společných zařízení v prádelnách a mandlovnách. 3. Dlužníkům nad 8.000 Kč je udělena výstraha před vyloučením dle Stanov SBDO. Zároveň bude dlužníkům odpojena elektrická energie /viz.postup odpojování v závěru směrnice/ a v případech, kde je paprskový televizní kabelový rozvod i odpojení televize. Další sankcí, která donutí dlužníka řešit situaci je odpojení teplé užitkové vody případně i ústřední vytápění bytu. 4. Dlužníci, kteří nereagovali na upomínky s dluhem min.15.000 Kč navrhne OU představenstvu SBDO Průkopník k vyloučení s následným návrhem k soudu na vyklizení bytu. 5. V případech, kdy se dlužník dostaví na správu družstva k projednání dluhu provede EU-NAJ a OU vyčíslení dluhu včetně poplatku z prodlení ve výše 2,5 promile z dlužné částky za každý den z prodlení dle vládního nařízení č.142/94 Sb. Na vypočtenou částku sepíší smlouvu o splátkách se splatností do 2 let a za podmínky okamžité úhrady 50 % dluhu do pokladny družstva. Současně je sepsána nová nájemní smlouva na dobu určitou /čtvrtletní, pololetní a max.roční/ dle závislosti na splacení dluhu. Při porušení splátkového kalendáře dluhů a dovršení nájemní smlouvy na dobu určitou provede správa družstva za standartních podmínek vyklizení bytu. 6. Vyhodnocení směrnice vymáhání pohledávek provádí představenstvo družstva čtvrtletně. Postup při odpojení elektrické energie Dlužníkům bude předáno vymahačem pohledávek písemné upozornění o dluhu a o provedené úpravě části zařízení majetku družstva, která znemožní přívod elektrické energie do bytu. Pokud se dlužník nedostaví na družstvo dle bodu č.5, provede TU do 10 dnů odpojení přívodu el.energie, zaznamená stav elektroměru a oznámí písemně rozvodným závodům SČE, že ruší svůj souhlas s dodávkou el.energie do bytu dlužníka, který potvrdilo při přihlášce. Družstvo po odpojení zajistí kontrolu, zda si dlužník sám nezajistil opětovné připojení. Kontrolu provést 2 x měsíčně.Opětovné připojení bude provedeno po splnění daných podmínek bodem č.5. Členský úsek
Změna úředních hodin na správě Úřední hodiny
Středisko Varnsdorf Pondělí
8.00 - 11.30, 12.30 16.00
Středa 8.00 - 11.30, 12.30 16.00 Telefonní čísla
Členský úsek, sekretariát předsedy družstva
0413 / 371 454
Ekonomický úsek, nájemné
0413 / 371 387
Technický úsek
0413 / 372 128
Středisko Rumburk
0413 / 332 502
Havarijní služba
0602 / 115 241
Fax
0413 / 371 454
Od 17.7.2000 až 28.7.2000 je vyhlášena na správě družstva celozávodní dovolená, z tohoto důvodu budou v těchto termínech zrušeny úřední hodiny. Děkujeme za pochopení Sekretariát
Správa družstva připravuje Novou službu pro družstevníky z Rumburka a severních oblastí – na středisku správy obecních bytů budou k dispozici všechny formuláře pro vyřizování členských záležitostí: - dohoda o přenechání části (celého) bytu - dohoda o převodu členských práv a povinností - prohlášení o vzájemném majetkovém vypořádání (k dohodě o převodu) - soupis poplatků SBDO Průkopník - dohoda o provedení práce
- dohoda o činnosti - cestovní příkaz - malá dohoda na vyplacení odměny - pokuta za neprovedení úklidu Dále bude na středisku správy obecních bytů zřízen bezplatný telefon pro styk se správou SBDO Průkopník ve Varnsdorfu. Tyto nové služby budou v provozu od 1.8.2000. Úřední hodiny střediska správy obecních bytů v Rumburku: Po: 8.00, St: 8.00
Přehled změn v zák. č. 72/1994 Sb. Část zákona
Vymezení pojmů
Nová úprava Zavádí se pojem rozestavěného bytu a rozestavěného nebytového prostoru : Místnost nebo soubor místností, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Zpřesňuje se pojem budovy: Rozhodnutím vlastníka lze za budovu považovat rovněž sekci se samostatným chodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.
Vznik vlastnictví jednotky
Vlastnictví jednotky vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky. Dále může vzniknout na základě dohody spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy nebo vypořádání společného jmění manželů, tímto způsobem však nelze nabýt do vlastnictví byt, který je užívám právem nájmu.
Je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Se souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat smlouvu o zástavním právu k jednotce včetně příslušných spoluvlastnických podílů na Společenství vlastníků společných částech domu, a to k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru jednotek poskytnutého na náklady spojené se správou domu. Vlastníci jednotek ručí až do výše ceny jednotky za závazky vyplývající z této smlouvy. Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem, nebo přechodem vlastnictví jednotky. Společenství se zapisuje do obchodního rejstříku. Je osvobozeno od soudního poplatku za zápis. Zákon upravuje formu a obsah smlouvy o výstavbě formou střešní nástavby, Smlouva o výstavbě půdní vestavby, přístavby nebo při stavebních úpravách, jimž vzniknou nové jednotky. Problematika
Pozemky ve vlastnictví státu:
Právo trvalého užívání zastavěného pozemku a pozemku na něj navazujícího se mění po roce od účinnosti zákona na vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání pozemku zřízeno. Podmínkou je, že o změnu tohoto zastavěných pozemků práva na vlastnictví v jednoroční lhůtě požádá. Pozemky ve vlastnictví jiných osob: U pozemků ve vlastnictví jiných subjektů, pokud nedojde k písemné dohodě o uspořádání právních vztahů, vzniká zákonné věcné břemeno, a to za náhradu. Věcné břemeno na domech, kde družstvo vybodovalo nástavby a vestavby
Zákon řeší věcné břemeno jednoznačně i u těch členů družstev, kteří se podíleli na družstevních nástavbách a v jejichž prospěch zákonné břemeno vzniklo. Novela stanoví, že obdobné věcné břemeno vzniká ve prospěch nájemce bytu i v případě ukončení jeho členství v družstvu.
Do zákona byla zařazena nová část. Podle které ustanovení pro převody bytů z Převody skupinových vlastnictví bytových družstev platí i pro převody rodinných domů, jejich rodinných domků z příslušenství, garáží a základního technického vybavení, které jsou ve vlastnictví vlastnictví bytových družstva a byly vystavěny po 1.1.1969 na základě výjímek a za finanční, úvěrové družstev a jiné pomoci příslušející bytové výstavbě. Promlčení práva člena družstva na uzavření smlouvy s družstvem o převodu vlastnictví na základě výzvy čelena družstva
Právo na uzavření smlouvy lze uplatnit do 10 let od účinnosti tohoto zákona a ustanovení občanského zákoníku o promlčení se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce žadatele, který podal výzvu k převodu jednotky do vlastnictví. V zák.č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, se osvobozují: -od daně darovací v § 20. odst. 6.písm. h) převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev- fyzických osob, jejíž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito členy nebo jejich právními nástupci. - a v § 20.odst.6 písm.i)
Daňové osvobození převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob-nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se oni nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení budovy. V § 20 odst.7 se osvobozují od daně z převodu nemovitostí první úplatné převody nebo přechody vlastnictví k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby a byt nebyl dosud užíván, jestliže je převodcem fyzická nebo právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, anebo je-li převodcem obec
Srovnání funkce vlastníků a správce domu Dosud
Podle novely
Právní povaha společenství
Nemá právní subjektivitu
Je právnickou osobou, která vzniká ze zákona
Statutární orgán
Není
Výbor společenství nebo pověřený vlastník
Jak řešit situaci, jestliže se společenství nesejde, zástupci jednotek nezvolí zástupce ani neurčí správce
Předpokládá se, že správce je nadále ten, koho určil vlastník budovy v původním prohlášení. Pokud však tento správce přestal vykonávat funkci, není situace vůbec řešena.
Nesejde-li se shromáždění společenství k volbě orgánů, plní jejich funkci většinový vlastník, není-li takový. Plní funkci vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.
Kdo je oprávněn vystupovat za vlastníky jednotek před soudy, ostatními orgány a subjekty.
Správce nebo jeden z vlastníků, Není nutné zmocnění. Jménem společenství ale jen na základě zmocnění vystupuje výbor nebo pověřený vlastník nebo dané jednomu z vlastníků nebo pověřená osoba, popřípadě správce. správci (ve smlouvě), jinak musí každý vlastník jednotek vystupovat za sebe.
Jak lze zjistit, kdo jedná U příslušného katastrálního za dům úřadu, ale jen v případě, že vlastníci jednotek určili správce nebo ohlásili katastrálnímu úřadu změnu v osobě správce.
U krajského soudu, v jehož územním obvodu se dům nachází, je veden rejstřík- a každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy, v něm budou uvedeny osoby oprávněné jednat jménem společenství. Společenství vlastníků je osvobozeno od soudního poplatku za zápis.
Povinnost určení správce Když vlastník budovy určí a zajištění jeho funkce správce v původním prohlášení, a ten funkci nevykonává, není stanovena povinnost určení nového správce. Katastrální úřad údaje o změně správce nevyžaduje.
Určení správce není třeba řešet, to záleží na vůli vlastníků jednotek. Problém je řešen statutárním orgánem. Jinak společenství samo rozhodne, zda a koho pověří výkonem činností spojených se správou domu.
Jak řešit situaci, kdy určený správce nevykonává svou funkci a odmítl dodržet šestiměsíční výpovědní lhůtu.
Nelze řešit, pokud se nepodaří najít nového správce, nebo pokud se na jeho určení vlastníci nadpoloviční většinou všech hlasů nedohodnou.
Tento problém řeší statutární orgán společenství, není-li zvolen, nebo přestane-li vykonávat svou funkci vlastníci , kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.
Jak se dozví vlastník jednotky, že se stal členem společenství
Jen v případě, že se společenství Původní vlastník budovy nebo ten, který sejde na svém shromáždění. převedl vlastnictví k jednotce, má povinnost o tom uvědomit ostatní vlastníky jednotek
Kdo může sjednat smlouvu o zřízení zástavního práva k jednotkám k zajištění hypotečního úvěru na potřebné větší úpravy domu.
Pouze vlastníci jednotek
Zajišťování správy společných částí domu, v nichž většina jednotek patří stavebnímu nebo lidovému bytovému družstvu
Správu zajišťuje družstvo na základě smlouvy o správě domu, popř. družstvo vlastníků jednotek.
Smlouvu o zástavním právu může sjednat společenství jako právnická osoba, se souhlasem vlastníků jednotek
Pokud stavební bytové družstvo zajišťuje správu společných částí domu, není nutná jejich transformace na nový tep společenství jako právnické osoby a platí dosavadní úprava. To platí do doby, než se podíl družstva na společných částech domu sníží na méně než jednu čtvrtinu. K novele zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, kterou schválila Poslanecká sněmovna, jsou stále vážné připomínky. Ty se pochopitelně dostávají i do Senátu ČR, kde byla novela projednávána a po bouřlivé diskusi vrácena Poslanecké sněmovně zpět… .
Jan Halík předseda představenstva Sdružení družstev typu LBD: Vznik právnické osoby v domech ve spoluvlastnictví osob nevychází z potřeb samotných spoluvlastníků domů. Navíc – současný zákon vznik právnické osoby již umožňuje ( § 10 ), - "vlastníci jednotek se mohou dohodnout, že zřídí právnickou osobu podle zvláštního zákona, jejímž účelem bude zejména správa společných částí domu". Vlastníci bytů však nemají potřebu zakládat právnické osoby v domech ve spoluvlastnictví obhajovali jen ministerští úředníci. Argumenty navrhovatelů zákona nevycházejí z praxe, což dokazují naše zkušenosti s pětiletou správou domů ve spoluvlastnictví. Omylem navrhovatelů je naděje, že instituce budou jednat pouze se statutárním orgánem, a nikoliv s mnoha spoluvlastníky. Přitom vlastníci bytů jsou registrováni katastrálními úřady spolu s velikostí plochy společných částí domu, kterou mají ve spoluvlastnictví, a proto se i po vzniku právnické osoby budou stavební odbory obracet při stavebním řízení na jednotlivé spoluvlastníky, což jim ukládá stavební zákon. I soudy při jednání o domu ( spory mezi spoluvlastníky, jednání s neplatičem ) vyžadují nejprve výpis z katastru nemovitostí nebude uvedena, neboť to bude právnická osoba bez nemovitého majetku, takže ani pro soudy nic neřeší. Vymáháním pohledávek vůči těm ze spoluvlastníků, kteří nepřispívají na opravy společných částí domu, je stanoveno současným zákonem ( § 16 ), a tyto pohledávky musejí vždy uplatnit sami spoluvlastníci, a nikoliv právnická osoba bez majetku. I naděje ministra pro MMR poskytovat slibované dotace právnické osobě je planá – ty mohou být poskytnuty na společné prostory domu opět jen jejich spoluvlastníkům. Dalším neoprávněným argumentem je zlepšení správy domu – i ta je současným zákonem ošetřena vyhovujícím způsobem. Správu vykonává správce, kterého volí společenství vlastníků nadpoloviční většinou hlasů ( § 11, odst. 6 ). Pokud vznikne právnická osoba, nebudou spoluvlastníci domu při volbě správce postupovat jinak. A argument spoluautora novely z MMR, že "statutární orgán bude moct zajišťovat a hradit opravy, aniž by se musel ptát každého vlastníka", ukazuje neznalost praxe. Správci domů musí mít podle stávajícího zákona uzavřenou smlouvu o správě, kde je dohodnuto, do jaké míry a částky zajišťuje správce běžné opravy, aniž by musel vyžadovat souhlas spoluvlastníků. Důkazem nesmyslného zvyšování administrativy povinným vznikem právnické osoby jsou tyto příklady: - Dům koupilo od obce družstvo, má zajištěnou správu domu a vede podvojné účetnictví. Nadpoloviční většina družstevníků převzala vyty do vlastnictví, a družstvo proto podle novely vytvoří další družstvo družstevníků. Poté povede dvě podvojná účetnictví, bude mít další statutární orgán a dvě registrace u registračního úřadu, u finančního úřadu i v bance u dvou účtů. Spoluvlastníci domu budou členy dvou právnických osob. A to platí pro družstvo vlastnící jen jeden dům... . - Obec prodala ve svém domě několik bytů do vlastnictví. Podle novely obec a vlastníci bytů (minimálně dva) vytvoří právnickou osobu s registrací statutárního orgánu, s registrací u finančního úřadu, s registrací v bance. Obec povede podvojné účetnictví pro svoji část domu, kterou bude mít nadále ve vlastnictví. A co to bude mít nadále ve vlastnictví. A co to bude za právnickou osobu, jestliže ti dva vlastníci bytů jsou třeba důchodci? Na základě zkušeností správců domů ve spoluvlastnictví vyjadřuji názor, že povinný vznik právnické osoby podle novely zákona nemůže přinést nic pozitivního vlastníkům bytů, obcím, družstvům, ani správcům.
Informace o teple v Rumburku Jak už bylo informováno vyúčtování pro oblast Rumburka je předběžné a to z důvodu reklamace nákladů za teplo na topení a teplou vodu (TUV). Vyúčtování tepla bylo provedeno podle dodané faktury od firmy HARPEN s připočtením elektrické energie na výměníkových stanicích dle jednotlivých měření . Tato skutečnost je v souladu se zákonem a byla konzultována s odborem regulace cen na ministerstvu financí. S částkou a vůbec celkovou fakturou od firmy Harpen SBDO nesouhlasilo (ani nesouhlasí), proto byla podána stížnost na finanční ředitelství v Ústí nad Labem. Celá záležitost je pořád v šetření finančního ředitelství. Nájemníky můžeme jenom ujistit, že když SBDO bude znát výsledek šetření finančního ředitelství, budou s tím seznámeni i nájemníci. Pokud bude z výsledku vyplývat změna nákladů na teplo a teplou vodu v jednotlivých domech, bude tato skutečnost zohledněna v opravném vyúčtování za rok 1999.
Vy se ptáte, my odpovídáme ... Od roku 2000 jsou instalovány nové tubičky do RTN s vyšším odparem. Jak my vysvětlíte, že se odpařují dílky na poměrovém měřidle, i když se netopí ? M.F. Varnsdorf Za správu SBDO Průkopník: Poměrová měřidla RTN (rozdělovače topných nákladů) jsou jedním z možných způsobů rozúčtování spotřební složky nákladů na teplo v zúčtovací jednotce (domu) , kdy od 1.1.1999 spotřební složky činní 60% ročních nákladů. Tento způsob odpovídá § 6 vyhlášky č. 85/1998 Sb. z 30.3.1998. Od 1.1.2000 informovala firma TERMI, která smluvně obsazuje a vyhodnocuje měřidla pro byty SBDO, že byly osazeny trubičky z větším odparem pro přesnější vyhodnocení. Všeobecným šetřením ze strany bydlících klesá počet dílků jak v bytech, tak i v součtu za celý dům, což má za následek, že podíl ze 60% nákladů na 1 dílek narůstá (cena v Kč). Není účelem v místnostech netopit (podchlazují se některé prostory, rozšiřuje se vlhkost, tvoří se plísně), ale účelně využívat dodávané teplo. Podmínky jsou pro každého stejné a pokud má někdo dojem, že na odpar v trubičkách má vliv i vyšší teplota v místnostech při slunečním svitu, bylo by žádoucí zacloněním tento vliv omezit (žaluzie, závěsy, apod.). Pavel Kastl Vedoucí technického úsek
