Assertion of People with Changed Working Ability on the Labour Market

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav společenských věd

Michaela Pazderová

Uplatňování osob se změněnou pracovní schopností na trhu práce. Assertion of People with Changed Working Ability on the Labour Market.

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Dana Pokorná

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Olomouc …………………………..

…………………………… Michaela Pazderová

Děkuji PhDr. Daně Pokorné za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji panu Martinu Řezníčkovi, za cenné rady a poskytnutí potřebných informací.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1

Trh práce ................................................................................................................... 7 1.1

Definice trhu práce ............................................................................................. 7

1.1.1 1.2

Definice práce .................................................................................................... 8

1.3

Nabídka práce..................................................................................................... 8

1.3.1 1.4

1.5

3

Graf křivky nabídky práce .......................................................................... 8

Poptávka po práci ............................................................................................... 9

1.4.1

2

Graf trhu práce ............................................................................................ 7

Graf poptávky po práci ............................................................................... 9

Nezaměstnanost................................................................................................ 10

Změněná pracovní schopnost.................................................................................. 12 2.1

Specifikace typů zdravotního postižení ........................................................... 12

2.2

Ukotvení v zákoně............................................................................................ 12

Uplatňování osob ze ZPS na trhu práce .................................................................. 17 3.1

Zaměstnávání osob se ZPS............................................................................... 17

3.2

Úřad práce vůči občanům se ZPS .................................................................... 18

3.3

Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ....... 19

3.4

Výhody pro zaměstnavatele ............................................................................. 20

3.4.1

Sleva na dani ............................................................................................. 20

3.5

Chráněná pracovní dílna .................................................................................. 21

3.6

Provozování chráněné dílny ............................................................................. 21

3.7

Posudková služba ............................................................................................. 22

3.8

Práva a povinnosti posudkové služby .............................................................. 22

3.9

Hodnocení invalidity ........................................................................................ 23

3.10 Statistiky........................................................................................................... 23

4

3.10.1

Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením ................................... 23

3.10.2

Struktura uchazečů o zaměstnání k 31. prosinci 2010 – čtvrtletní statistika 25

3.10.3

Statistika k 31. prosinci 2010 v Olomouckém kraji.................................. 26

3.11 Další instituce ................................................................................................... 26 3.11.1

Sociální rehabilitace .................................................................................. 27

3.11.2

Podporované zaměstnávání....................................................................... 27

4

Metodika zpracování praktické části ...................................................................... 28

5

Agentura podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc ................................... 29 5.1

Případová studie ............................................................................................... 29

5.1.1 6

Diskuze ..................................................................................................... 31

Osobní příběh .......................................................................................................... 32 6.1

Případová studie ............................................................................................... 32

6.1.1

Diskuze ..................................................................................................... 37

Závěr ............................................................................................................................... 38

5

Úvod V našem státě stejně jako jinde ve světě žijí lidé s různými druhy postižení. Je zde mnoho handicapů od lehkých až po těžké. Postižení může být fyzické i psychické s různými úrovněmi. Je-li to alespoň trochu možné, měli by tito lidé dostat pocit, že jsou také užiteční jako ostatní a měli by mít stejnou možnost uplatnění jako zdraví lidé. Podnětem proč jsem chtěla zpracovat toto téma, je člověk, mě velice blízký, a to moje maminka, která trpí psychickým postižením. Snažila jsem se nahlédnout do problematiky a zjistit jaké možnosti jsou ji nabízeny v případě, že by ji ze zdravotního hlediska bylo umožněno pracovat. Cílem mé práce je popsat možnosti lidí se změněnou pracovní schopností na trhu práce. Svým popisem chci přiblížit situaci lidí se změněnou pracovní schopností, kteří se na trhu práce ocitají. Na základě popisu zpracovávám případové studie. První kapitola je věnována nadefinování trhu práce a problematiky s ním spojené. Týká se to nabídky práce, poptávky práce, a také nezaměstnanosti. Pro přehlednost je problematika doplněna grafy. Ve druhé kapitole je uvedena legislativa, zakotvená v zákoně o zaměstnanosti, spojená se zaměstnáváním lidí se změněnou pracovní schopností a možnostmi uplatnění uvedené v zákoně. Třetí kapitola se zabývá samotným uplatňováním osob se změněnou pracovní schopností. Možnostmi poskytovanými od úřadu práce a jaké výhody mají zaměstnavatelé, v případě, že takto postiženou osobu zaměstnají. Posudková služba, její práva a povinnosti. Také jsou zde uvedeny statistiky zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopnosti a podpora, která je jim nabízena jinou cestou než od úřadu práce. Ve čtvrté kapitole se již věnuji konkrétní APZ SPOLU Olomouc a případové studii o panu Markovi, člověku, který má smutný životní příběh. Diagnostikovali mu paranoidní schizofrenii, ke které se později přidala ztráta sluchu a problémy s pamětí. Vše je ukončeno závěrem a shrnutím.

6

1 Trh práce 1.1 Definice trhu práce „Trh práce je místem, v němž se střetává poptávka po práci ze strany potencionálních zaměstnavatelů s nabídkou práce, již představují jednotlivci ucházející se o zaměstnání, přičemž předmětem koupě a prodeje nejsou jednotlivé osoby, ale jejich pracovní síla.“1 „Práce patří mezi primární výrobní faktory. Je to vědomá a účelná činnost člověka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech.“2 1.1.1 Graf trhu práce Graf č. 13

Zdroj: Lupa.cz

V tomto případě by protnutý bod obou křivek znázorňoval, ţe nabídka a poptávka jsou vyváţené, kaţdý má své pracovní místo. Byl by to ideální stav, ale samozřejmě je jasné, ţe nikdy nenastane a ţe je to utopie.

1

Tuleja, P., Analýza pro ekonomy, s. 147. Klíma, J., Makroekonomie, s. 69. 3 Obejde se online svět bez peněz [online]. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/obejde-seonline-svet-bez-penez/. 2

7

1.2 Definice práce „Práce je účelové vynakládání úsilí a aplikace znalostí a dovedností. Většina lidí pracuje, aby si vydělávala na živobytí – aby získala peníze. Ale lidé pracují také kvůli uspokojení dalších potřeb, které práce přináší, například kvůli uspokojení, že dělají něco užitečného, kvůli pocitu úspěchu, prestiže, uznání, příležitosti využívat a rozvíjet své schopnosti, kvůli pocitu moci a zařazen do společnosti.“4 Práce je potřeba a hlavně nutnost, peníze se vydělat musí, jinak není z čeho ţít, to je jasné. Kaţdý člověk se snaţí, aby jich měl dostatek a ţil podle svých představ a kdyţ uţ ne, tak alespoň aby nestrádal on ani jeho rodina. Tato definice práce, mi připadá nejvýstiţnější a naprosto dokonalá. Opravdu člověk nepracuje jen pro peníze, i kdyţ z hlediska existence člověka, jsou peníze opravdu důleţité, ale je zde zmíněno i obohacování člověka na duši, aby se cítil uţitečný a nepropadal beznaději.

1.3 Nabídka práce „Nabídka práce je závislá na mezních nákladech domácností při konání práce. Efekt vynaložené práce je mzda, tedy peněžní ocenění vykonané práce. Domácnosti jsou pak ochotny pracovat, když efekt plynoucí z výkonu práce je větší než náklady práce, a zvyšovat nabídku práce až do vyrovnání obou ukazatelů.“5 Důležitým faktorem v rozhodování jednotlivců i domácností o nabídce práce je jejich ochota nakládat se svým volným časem a časem, který by byli ochotni vynaložit na práci. Ochota se odvíjí od ohodnocení sám sebe a svého volného času za mzdovou sazbu.6 Lidí ochotných pracovat je mnoho a jejich počet se spíše zvyšuje, ovšem zaměstnavatelé nejsou schopni na nabídky reagovat. 1.3.1 Graf křivky nabídky práce „Tvar křivky nabídky práce vypovídá, že s růstem mzdové sazby nabídka práce roste.“7

4

Armstrong, M., Řízení lidských zdrojů, s. 185. Klíma, J., Makroekonomie, s. 71. 6 srov. Klíma, J., Makroekonomie, s. 71. 7 Klíma, J., Makroekonomie, s. 71. 5

8

Graf č. 28

Zdroj: Lupa.cz

1.4 Poptávka po práci „Poprávka po práci je určena příjmem z mezního produktu práce. Firmy jsou pak ochotny zvyšovat poptávku o práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání mezních nákladů práce s příjmem mezního produktu práce. Dojde-li k rovnosti, nemají již firmy zájem o dodatečné jednotky práce.“9 V současné době se poptávka po práci u osob se změněnou pracovní schopnosti spíše klesá. I pro osoby, které změněnou pracovní schopnost nemají, je sloţité sehnat práci. Vlivem krize si zaměstnavatelé nemohou dovolit tolik zaměstnanců jako dříve. Dochází k propouštění. Proto se poptávka po práci sniţuje 1.4.1 Graf poptávky po práci „Při výchozí mzdové sazbě je poptávka po práci. Zvýšení mzdové sazby vyvolá snížení poptávky po práci. V případě snížení úrovně mzdové sazby dojde naopak ke zvýšení poptávky po práci.“10 viz graf č. 3.

8

Obejde se online svět bez peněz [online]. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/obejde-seonline-svet-bez-penez/. 9 Klíma, J., Makroekonomie, s. 69. 10 Klíma, J., Makroekonomie, s. 70. 9

Graf č. 311

Zdroj: Lupa.cz

1.5 Nezaměstnanost Dle Armstronga se nejsou ekonomové schopni shodnout proč nezaměstnanost vzniká a jak ji snížit. Jeho definice je složená z více názorů.12

Z hlediska osob se změněnou pracovní schopností „Uplatnění člověka je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto osoby jsou vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak ohrožuje víc určité skupiny populace, což potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, že právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U lidí se zdravotním postižením vystupují do popředí nejen ekonomické, sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu života, problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem se stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon 11

Obejde se online svět bez peněz [online]. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/obejde-seonline-svet-bez-penez/. 12 srov. Armstrong, M., Řízení lidských zdrojů, s. 190. 10

mají tito lidé v současné společnosti čím dále menší šanci se uplatnit na trhu práce. Doba jejich evidence na trhu práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné životní situace.“13 Tato kapitola nastínila, co to vůbec je pracovní trh a práce, proč člověk pracuje, ţe to není jen materiální věc, ale i věc duševní. Kapitola je popisována hodně ekonomicky, protoţe trh, práce, nezaměstnanost to vše spadá do této sféry, ale pro mě z toho vyplývá ţe je důleţité se obklopovat lidmi a cítit, ţe pro sebe něco děláme. Tato skupina lidí se změněnou pracovní schopností má uplatnění na trhu práce ještě těţší neţ lidé zdraví. V současnosti je práce velký existenční problém číslo jedna.

13

Buchtová, B., a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 109. 11

2 Změněná pracovní schopnost 2.1 Specifikace typů zdravotního postiţení „Z hlediska postižení se v našich podmínkách rozlišuje mezi šesti velkými skupinami osob s postižením, resp., zdravotním postižením: 1. Lidé s mentální retardací (lehká, středně těžká, těžká, hluboká) 2. Lidé se smyslovým postižením (vany a poruchy řeči, sluchové postižení, zrakové postižení) 3. Lidé s tělesným postižením (postižení horních končetin, dolních končetin, páteře, omezené lokomoce) 4. Lidé s kombinovaným postižením (nejčastěji mentální postižení kombinované s tělesným nebo smyslovým postižením) 5. Lidé s duševním onemocněním (schizofrenie, psychózy, neurózy, poruchy osobnosti, apod.) 6. Dlouhodobě (trvale) nemocní (postižení respirační, kardiovaskulární, zažívací, kostní a svalové, kožní, alergické, karcinogenní, imunogenní, centrální nebo periferní nervové soustavy, získané poruchy pohybového a nosného aparátu)“14 Z uvedených skupin je patrné, ţe mnoţství různých omezení ať uţ fyzických nebo psychických je opravdu hodně. Tento výčet samozřejmě neobsahuje všechny, ale jen ty základní a nejdůleţitější. Díky příkladům si jde lehce ujasnit, co do jaké skupiny patří.

2.2 Ukotvení v zákoně „Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Osobou se zdravotním postižením je pro účely zaměstnanosti považován ten, kdo je na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení plně nebo částečně invalidní, nebo je na základě rozhodnutí úřadu práce osobou zdravotně znevýhodněnou.“15

14

Šesták, J., Chráněná dílna nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením, s.

6. 15

Propagační materiály MPSV. 12

§67 „(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším postižením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu se podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím schopnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.“ 16 §68 „(1) Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních

16

§ 67 odstavec 1-5 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. 13

důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace. (2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. (3) Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.“17 Pracovní rehabilitace §69 „(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené.“18 Výhodné pro osoby se změněnou pracovní schopností, které nemohou sehnat práci. Slouţí právě, aby bylo pro osobu lehčí sehnat práci a následně si ji udrţet, navíc se člověk zabaví a má dobrý pocit, ţe pro sebe něco dělá. Pracovní rehabilitace nemusí zprostředkovávat pouze úřad práce. Pracovní rehabilitaci povaţují za nejlepší prostředek pomoci při hledání práce. V praktické části mé práce se věnuji hlavně agentuře podporovaného zaměstnávání. Rekvalifikační kurzy § 74

17 18

§ 68 odstavec 1-3 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších přepisů. § 69 odstavec 1-2 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. 14

„(1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§109). (2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží též v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.“19 Klasická rehabilitace jen přizpůsobená lidem se změněnou pracovní schopností. Pokud jsou lidé v dobrém stavu a chtějí se realizovat v něčem novém, určitě je to vítaná příleţitost, samozřejmě to zvyšuje jich šance uplatnění na trhu práce. Chráněné pracovní místo § 75 „(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.“20

19 20

§ 74 odstavec 1-2 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. § 75 odstavec 1-2 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. 15

Chráněná pracovní dílna § 76 (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství v prvním a třetím čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.“21 Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna jsou ideálním místem pro lidi se změněnou pracovní schopností, protoţe jak pracovní místo, tak pracovní dílna, jsou cíleně vytvořeny především pro práci těchto lidí. V této kapitole jsou důleţité věci, jako je roztřídění omezení do kategorií. Fakta, která ukládá, ale také umoţňuje zákon. Kdy uţ je člověk osobou zdravotně postiţenou, ţe úřad práce je povinen brát ohledy a poskytovat podporu. Je důleţité vědět jaký zákon problematiku upravuje, pro snadnější orientaci. Jsou zde zmíněny nejdůleţitější moţnosti uplatnění.

21

§ 76 odstavec 1-2 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. 16

3 Uplatňování osob ze ZPS na trhu práce 3.1 Zaměstnávání osob se ZPS „Zákoník

práce

nestanoví

žádné

zvláštní

podmínky

pro

uzavírání

pracovněprávních vztahů s osobami se zdravotním postižením. I tyto osoby mají možnost sjednat vedle sebe více pracovněprávních vztahů k témuž nebo různým zaměstnavatelům. Práva a povinnosti vyplývající z každého ze souběžně existujících pracovněprávních vztahů se posuzují zcela samostatně (např. právo na odpočinek, na mzdu nebo plat, na dovolenou). To platí obdobně i v pojistných systémech (např. nemocenské a zdravotní pojištění).“22 „Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Pracovní rehabilitace – souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace. Příprava k práci – zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné místo na základě dohody s úřadem práce. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Specializované rekvalifikační kurzy – jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako ostatní rekvalifikace. Chráněné pracovní místo – je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce. Musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Chráněná pracovní dílna – je pracoviště zaměstnavatele, kde je zaměstnáno nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením.“23 Přesné náleţitosti uvádím v kapitole 2, znění zákona. Pracovní rehabilitace jde ruku v ruce s přípravou na práci, umoţňuje ji jak úřad práce tak jiné organizace. 22 23

Propagační materiály MPSV. MPSV, Zdravotní postižení [online]. Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/8. 17

3.2 Úřad práce vůči občanům se ZPS „Působnost úřadů práce se projevuje v těchto oblastech Informační činnost o právech a povinnostech občana se změněnou pracovní schopností při provádění pracovní rehabilitace. Poradenská činnost občanům se změněnou pracovní schopností, včetně mladistvých a jejich rodičů, o možnostech přípravy pro pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností podle druhu a stupně zdravotního postižení, včetně poradenské služby zaměřené na řešení psychických a sociálních problémů občanů se změněnou pracovní schopností. Zprostředkování vhodného zaměstnání, vhodné zaměstnání je takové zaměstnání, které úřad práce doporučuje všem uchazečům o zaměstnání podle § 1 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, a které odpovídá zdravotnímu stavu občana a přihlíží k věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování. Je tedy vždy bezpodmínečně nutné, aby úřad práce respektoval u každého uchazeče a zájemce o zaměstnání, kterému zabezpečuje vhodné zaměstnání, aby toto zaměstnání bylo v souladu se zdravotním stavem občana obecně. Je pochopitelné, že u občanů se ZPS je znalost jejich zdravotního stavu dvojnásob nutná. Potřebné je ovšem prvotně i doložení změněné pracovní schopnosti jako takové. Na základě vyjádření posudkové komise požívá zdravotně postižený občan jednak zvýšené péče od úřadu práce, zejména při hledání vhodného zaměstnání, jednak zvýšené ochrany v pracovněprávních vztazích. K závěrům posudkové komise by měl rovněž přihlížet zaměstnavatel, a to nejen při přijímání do zaměstnání, ale též by měl při převádění na jinou práci a při nabídce pracovních míst souvisejících s ukončováním pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Doložit zdravotní stav je vždy povinností toho, kdo o zprostředkování zaměstnání žádá, rovněž zaměstnavateli by údaje měl osvědčovat zaměstnanec, neboť OSSZ třetím osobám tyto informace neposkytují. Ve spolupráci se zdravotnickými odborníky a v návaznosti na výsledku léčebné rehabilitace se podílí na zaměření přípravy k práci podle vývoje na trhu práce. Sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění a pracovní podmínky nemají příznivý vliv na zdravotní stav občana se ZPS.

18

Na základě vyhodnocení situace na trhu práce se zřetelem na vývoj pracovního uplatnění mladistvých se změněnou pracovní schopností navrhuje vytváření vhodných učebních a studijních oborů. Vyžaduje od zaměstnavatelů seznamy pracovních míst vhodných pro občany se ZPS. Rozhoduje o udělení předchozího souhlasu zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru výpovědi zaměstnanci – občanu se ZPS. Uzavírá dohody o zřízení chráněných dílen a chráněných pracovišť, poskytuje příspěvky na jejich zřízení a provoz. Sleduje plnění povinného podílu občanů se ZPS ve výši 4% u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, a provádí výběr odvodu do státního rozpočtu podle § 24 odst. 3 písm. a). Poskytuje

příspěvky

zaměstnavatelům

zaměstnanců se ZPS podle § 24a.“

zaměstnávajícím

více

než

50%

24

Místně příslušný úřad práce, je tom nejzákladnější a důleţitou pomocí, na kterou je důleţité se obrátit, jako první. Má velké mnoţství informací a statistik, o nabízených místech, o zaměstnavatelích, školách, poradí vám co vše si musíte vyřídit. Pomůţe s vyplňováním formulářů. Pomůţe také s rekvalifikacemi, zprostředkováním zaměstnání. Jen je jasné, ţe úřad má takovýchto uchazečů hodně a pracovních míst je málo.

3.3 Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením „Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele činí 4%. Pokud zaměstnavatel nesplní povinný podíl potřebným počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, může využít možnosti odběru výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů převážně zaměstnávající osoby se zdravotním postižením nebo 24

Steinichová, L., Povinnosti úřadu práce vůči občanu se ZPS, Národní pojištění,[online], http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/casopis-narodni-pojistenic-4-2003-clanek-2.htm. 19

zaplatit za příslušný počet osob se zdravotním postižením odvod do státního rozpočtu. Způsoby plnění může zaměstnavatel vzájemně kombinovat.“25 Toto pravidlo se mi velmi líbí. Kdyby nebylo povinné zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, jistě by pro ně byla šance získat zaměstnání téměř nulová.

3.4 Výhody pro zaměstnavatele „Zaměstnavatel může od úřadu práce získat příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, na vytvoření chráněné pracovní dílny a také případně na částečnou úhradu jejich provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena zákonem o zaměstnanosti a její konkrétní výše v jednotlivých případech závisí na situaci na trhu práce v daném regionu. Důvodem finanční motivace zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je zvýšení možností uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce. Příspěvky na vytváření chráněných pracovních míst (dílen) jsou poskytovány na konkrétní náklady, které by zaměstnavatel neměl, pokud by tuto osobu nezaměstnal. Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením mají nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek je poskytován ve výši mzdových nákladů zaměstnavatele skutečně vynaložených na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Součástí příspěvku je i úhrada pojistného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které ze mzdy hradí zaměstnavatel. Je však stanovena maximální hranice příspěvku ve výši 8.000 Kč měsíčně za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením bez ohledu na to, zda se jedná o osobu

invalidní

prvního,

druhého,

třetího

stupně

anebo

osobu

zdravotně

znevýhodněnou. 3.4.1 Sleva na dani Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani za každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením,

25

Propagační materiály MPSV. 20

ve výši 60 000 Kč ročně a za každého zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, ve výši 18 000 Kč ročně.“26

3.5 Chráněná pracovní dílna „Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž úkolem je umožnit pracovní uplatnění lidem se zdravotním postižením.“ 27 Upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, uvedeno v kapitole 2.

3.6 Provozování chráněné dílny „Provozovatelem chráněné dílny může být jakýkoliv zaměstnavatel, právnická nebo fyzická osoba. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Chráněná dílna můţe být: a) samostatná složka (středisko, provozní část) subjektu vyčleněná z ostatních činností b) jediným provozním střediskem subjektu“28 Provozovatelem chráněné dílny může být buď podnikatelský subjekt, nebo nestátní neziskové organizace. Obecně platí, že podnikatelský subjekt je zřízen za účelem podnikání, tedy soustavné činnosti s cílem dosažení zisku. Z toho vyplývá, že takto založený provozovatel nemá začlenění a pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením jako hlavní smysl své existence. Nestátní neziskové organizace jsou organizace, které nejsou založeny za účelem naplňování zisku. Základním impulsem pro jejich založení je snaha řešit problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovou činnost. 26

Propagační materiály MPSV. Šesták, J., Chráněná dílna nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením , s. 34. 28 Šesták, J., Chráněná dílna nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením, s. 41. 27

21

Základní formy nestátních neziskových organizací vhodných pro provozování chráněných dílen a) občanská sdružení b) obecně prospěšné společnosti c) církevní právnické osoby“29 Chráněná pracovní dílna se mi z pracovišť líbí nejvíce. Vytvořená cíleně pro pomoc lidem se změněnou pracovní schopností. Tito lidé jsou zde ţádoucí a důleţití.

3.7 Posudková sluţba „Pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky o zdravotním stavu ve vymezeném rozsahu okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Česká správa sociálního zabezpečení a posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z tohoto pravidla existují některé výjimky, zejména v systému nemocenského pojištění, kde posuzování (např. dočasné pracovní neschopnosti) náleží ošetřujícím lékařům, jejichž činnost je lékaři OSSZ kontrolována.

3.8 Práva a povinnosti posudkové sluţby Posudek orgánu služby musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu občana a musí odpovídat posudkovým kritériím zakotveným v obecně závazných právních předpisech. Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů a přihlíží i výsledku případného vlastního vyšetření posuzované osoby. Může též posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření lékařem orgánu posudkové služby anebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení a poskytla součinnost, která je potřebná k podání posudku.“30 Důleţité jsou posudky lékaře, pokud nestačí nebo jsou nedůvěryhodné je osoba vyzvána před posudkovou komisi, která posudek lékaře schválí nebo osobu pošle na vyšetření svými lékaři a aţ poté bude souhlasit nebo ne. Tyto posudky jsou taktéţ důleţité v rozhodování o invalidním důchodu. Kontrola od posudkových komisí probíhá nejčastěji kaţdé tři roky. 29

Šesták, J., Chráněná dílna nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením, s. 42. 30 MPSV, Zdravotní postižení [online]. Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/8. 22

3.9 Hodnocení invalidity „Od1.ledna 2010 existují tři stupně invalidity a invalidní důchod ve třech dávkových pásmech. Zavádí je zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., To vše v rámci I. etapy důchodové reformy. Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec je invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla pracovní schopnost nejméně o 35%. Na míře poklesu pracovní schopnosti závisí stupeň invalidity: a) 1. stupeň se týká pojištěnců, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35%, nejvýše však o 49%. b) Invalidita 2. stupně znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 50%, nejvíce však 69%. c) Nejtěžší, tj. 3. stupeň invalidity se týká těch pojištěnců, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70%. V souvislosti s třístupňovou invaliditou 1. ledna 2010 nabývá účinnosti vyhláška č. 359/2009 Sb., která nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Nahrazuje v oblasti posuzování invalidity 15 let starou legislativu – vyhlášku č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“31 Nová vyhláška zpřísnila posuzování invalidity. Je moţné, ţe člověk braný dříve jako spadající do kategorie plného invalidního důchodu, nyní zapadá do částečného s tím přijde o polovinu peněz.

3.10 Statistiky 3.10.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postiţením „K 30. 6. 2010 bylo v evidenci na ÚP 64,8 tis. uchazečů o zaměstnání – osob se zdravotním postižením (OZP), tj. o 0,8 tis. více než před rokem. Nárůst této skupiny uchazečů o zaměstnání (o 1,2%) byl nižší než nárůst celkového počtu uchazečů o zaměstnání (o 0,8%). Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání tak meziročně poklesl z 13,8% na 12,9%.

31

Propagační materiály MPSV.

23

Vývoj počtu volných pracovních míst vhodných pro OZP měl v 1. pololetí 2010 mírně rostoucí tendenci podobně jako vývoj celkového počtu volných míst. K 30. 6. 2010 jich bylo nahlášeno 2,1 tis., což bylo 6,4% všech volných míst hlášených na úřadu práce.“ 32

Graf č. 433

Zdroj: Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů v období 2005-2010, Úřad práce

Z grafu je čitelné, ţe uchazečů o zaměstnání po roce 2010 pomalu přibývá. V důsledku vyššího počtu uchazečů o zaměstnání – OZP připadala v 1. pololetí na jedno pracovní místo určené pro tuto skupinu průměrně 33,1 OZP.

32

Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů. [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010p1/analyza1006.pdf. 33 Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů. [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010p1/analyza1006.pdf. 24

Graf č. 534

Zdroj: Počet OZP na 1 volné pracovní místo pro OZP v období 2005-2010, Úřad práce

Počet OZP, které připadají na jedno pracovní místo momentálně po předchozím poklesu, stagnuje. Dá se ovšem předpokládat, ţe tato křivka poroste. 3.10.2 Struktura uchazečů o zaměstnání k 31. prosinci 2010 – čtvrtletní statistika Tabulka č. 135 Ţeny

Celkem OZP

Muţi

69 499

33 536

35 963

56

18

38

15 278

7 281

7 997

9 033

5 000

4 003

1. st. inval (§39/2c)

31 730

15 144

15 973

2. st. inval. (§39/2c)

13 117

5 997

7 120

3. st. inval. (§39/2c)

65

18

47

220

78

142

plně invalidní částečně invalidní os. zdrav. znevýhodn.

3. st. inval. (§39/2c), §39/4f)

Zdroj: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, Úřad práce

34

Počet OZP na 1 pracovní místo [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010p1/analyza1006.pdf. 35 Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti za rok 2010 [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt. 25

„Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloženo 1 259 733 tis. Kč jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“36 Tabulka názorně ukazuje strukturu osob se změněnou pracovní schopností evidovaných na úřadu práce. Ţeny uţívají plného invalidního důchod v menším počtu neţ muţi. Osoby s částečným invalidním důchodem hodně převyšují osoby s plným. 3.10.3 Statistika k 31. prosinci 2010 v Olomouckém kraji Tabulka č. 237

Bez podpory v nezaměstnanosti Jeseník

S podporou v nezaměstnanosti

410

100

Olomouc

1 532

395

Prostějov

829

219

Přerov

853

202

Šumperk

1 235

307

Olomoucký kraj

4 859

1 223

Zdroj: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, Úřad práce

Z tabulky je jasné, ţe nejvíce nezaměstnaných je v Šumperku a Olomouci, naopak nejméně v Jeseníku, je to však dáno i počtem obyvatel.

3.11 Další instituce Většinu možností uplatnění osob se změněnou pracovní schopností nabízí již dříve zmiňovaný úřad práce v místě působnosti. Pracovníci se velmi dobře orientují v problematice života s handicapem a jsou velmi dobře zaběhlí v možnostech, jaké mohou nabídnout. Nejvýznamnější možnosti již byly zmíněny v mé práci.

36

Uchazeči o zaměstnání se zdrav. postižením [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010p1/analyza1006.pdf 37 Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti za rok 2010 [online]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt. 26

3.11.1 Sociální rehabilitace „Sociální rehabilitace je zaměřena na posilu osobních kompetencí, schopností a dovedností člověka, aby mohl využívat běžné společenské zdroje a fungovat v přirozeném prostředí.“38 Tato rehabilitace je prováděna pomocí podporovaného zaměstnávání. 3.11.2 Podporované zaměstnávání „Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem z cílové skupiny získat a zachovat si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce. Současně je cílem zvýšit míru samostatnosti uživatelů služeb, tedy jejich dovednosti potřebné k získání a zachování si práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji.“39 Podporované zaměstnávání spadá do kategorie sociální rehabilitace. Další možnost uplatnění nabízí různá sdružení a projekty, které buď spolupracují s úřady, alespoň částečně nebo jsou zcela nezávislé. Aktuálně v Olomouci funguje projekt Diverzita pro OZP, jehož cílem je zlepšit postavení osob zdravotně postižených. TyfloCentrum Olomouc je centrum denních služeb pro těžce zrakově a jinak postižené občany střední Moravy. Trend vozíčkářů pro tělesně postižené. Největší pozornost, jsem však věnovala Agentuře podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc. Tato kapitola je věnována především uplatňování, jak uţ říká samotný název. Udává povinnosti úřadu práce vůči osobám se změněnou pracovní schopností. Popisuje jak jsou lidé se ZPS pro zaměstnavatele výhodní. Důleţitou částí je posuzování invalidity, bez tohoto posudku bychom se o této problematice vůbec nemuseli bavit. Statistiky udávají jasná čísla, kde to jaké je, veselá nejsou vůbec. Pro mě je nejdůleţitější podporované zaměstnávání. V případě, ţe člověk je jakkoli schopen pracovat, měl by se snaţit práci získat. Úřad práce není jedinou moţností, a proto je důleţité vyzkoušet všechno, pokud se opravdu uplatnit chci. Podporované zaměstnávání je formou rehabilitace a kdyţ uţ nezískáte práci, naváţete kontakty a přístup k vám bude mnohem více individuální neţ na úřadu práce.

38

Sociální rehabilitace [online]. Dostupné z WWW: http://www.unie-pz.cz/3-pz/15-socialnirehabilitace.html. 39 Co je PZ? [online]. Dostupné z WWW: http://www.unie-pz.cz/3-pz/14-co-je-pz.html. 27

4 Metodika zpracování praktické části Během výzkumné části jsem využila metody případové studie, kterými chci demonstrovat konkrétní případy z praxe. Zpracování případové studie jsem nastudovala dle Dismana, který definuje případové studie a její zpracování. Vybrala jsem instituci APZ SPOLU Olomouc za názorný příklad instituce a další součástí bylo zpracování případové studie s konkrétní osobou ucházející se o práci prostřednictvím podporovaného zaměstnávání. Účastnila jsem se pravidelných schůzek s panem Řezníčkem během, kterých mi poskytl mnoho informací, jak pracuje jejich APZ SPOLU Olomouc. Bylo mi dovoleno spolupracovat také s odbornou asistentkou a jejím klientem Markem, kterého se týká má případová studie. Docházela jsem na pravidelné konzultace, které Marek s asistentkou absolvoval. Hlavní náplní mé práce bylo pozorování a zaznamenávání skutečností. Praktickou část jsem rozdělila do dvou částí, a to na část případové studie o APZ SPOLU Olomouc a na případovou studii Osobní příběh.

28

5 Agentura podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc 5.1 Případová studie V praktické části mé bakalářské práce jsem se rozhodla přiblížit problematiku zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností pomocí sociální rehabilitace. Místem, kde probíhalo mé šetření, se stala Agentura podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc (APZ). Místo bylo zvoleno hlavně z důvodu působnosti, dobrých referencí a hlavně velmi kladného a pozitivního přístupu k mé osobě a ochota spolupracovat. APZ SPOLU Olomouc je nestátní nezisková organizace, která se problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením zabývá již od roku 1995. Služba je poskytována v sídle APZ, tj. Dolní náměstí 38 v Olomouc. Služby jsou poskytovány v 1. patře budovy. Tato organizace je financována Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky prostřednictvím krajů. Aktuálně má přiznané finance od 1. ledna 2011 do 30. června téhož roku. Množství peněz, které APZ obdrží, je každý rok jiné a od velikosti obnosu se odvíjí počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. V současnosti jsou v APZ SPOLU Olomouc čtyři zaměstnanci (z toho 1x plný úvazek a 3x tříčtvrteční úvazek). Ideálním stavem je na 1 konzultanta maximálně 8 klientů, stát však požaduje, aby měl každý konzultant cca 15 klientů. Současná situace je taková, že na konzultanta připadá cca 10 klientů. Práce konzultantů s klienty je velmi individuální, závisí na diagnóze a stupni postižení. Posláním služby je podpora zdravotně znevýhodněných občanů v oblasti Olomouce a okolí a umožnit jim začleňování do sociálních, vzdělávacích a pracovních aktivit. Služba je poskytována formou ambulantní a terénní a je ohraničena dobou 2 roky. APZ v současnosti nabízí dva druhy sociální rehabilitace a to program Tranzit a Podporované zaměstnávání. Tranzit umožňuje studentům, žákům, posledních ročníků škol, převážně speciálních a učilišť výhradně se zdravotním postižením nahlédnout do pracovního prostředí pomocí bezplatných praxí. Zde je možné se poprvé setkat s prací jako takovou, 29

získání nových dovedností, zvyšování své samostatnosti. Po skončení vzdělání a ukončení praxe, mají možnost přejít do APZ a ucházet se o zaměstnání nebo ukončit kontakt. Díky tomuto programu je pro mladé lidi mnohem snazší přejít do zaměstnání. V současnosti SPOLU spolupracuje s Dětským centrem Topolany, Jitro atd. Podporované zaměstnávání posiluje schopnosti a dovednosti osob z cílové skupiny, aby mohly využívat běžné společenské zdroje a pokusit se uplatnit a na trhu práce. Klient využívá služeb asistenta po celou dobu. To nezahrnuje jen práci jako takovou, kde je většinou nutný dohled, ale také komunikaci, nácvik dovedností jako je například nutnost dopravit se z domova do zaměstnání, orientace na ulici, číslo autobusu, kde vystoupit, najít svou skřínku a také ji odemknout, dále to mohou být věci jako základy práce na počítači, používání mobilu. Čím ho zapnu, psaní textu. Tyto věci se samozřejmě odvíjí od stupně postižení. Je zde snaha se co nejvíce osamostatnit a naučit se žít v přirozeném prostředí. Zabývá se skupinou lidí ve věku 16 – 64 let. APZ se převážně zabývá osobami s tímto zdravotním postižením: -

Osoby s mentálním postižením

-

Osoby s kombinovaným postižením

-

Osoby se zdravotním postižením

-

Osoby s tělesným postižením

-

Osoby se sluchovým postižením

-

Osoby se zrakovým postižením

-

Osoby s jiným zdravotním postižením V případě, že je zájemce o poskytování podporovaného zaměstnávání, tak dorazí

do APZ na úvodní schůzku, kde jsou přítomni dva odborní pracovníci. Při schůzce se vyplňuje předběžný dotazník. Tímto pracovníci zjišťují, zda je služba pro zájemce vhodná. Na konci schůzky dostane zájemce informační materiály a je zařazen do pořadníku čekatelů. Tento pořadník, je kvůli množství klientů a řídí se podle dat schůzek. Tato čekací doba je dána kapacitou APZ. Pracovník poskytuje službu současně 7 – 12 klientům, podle náročnosti spolupráce. Nejčastěji na třetí schůzce následuje uzavření písemné smlouvy o spolupráci mezi APZ a zájemcem. Práce asistenta a klienta je velmi individuální. Asistent se co nejvíce přizpůsobuje klientovým potřebám a vypracuje individuální plán. Tento plán se může

30

v průběhu měnit. Asistent se snaží, aby byl klient co nejvíce aktivní a snaží se ho naučit samostatnosti. Asistent nejčastěji sleduje oblasti zda klient dojde k lékaři, orientace na úřadě, zaměstnání, ale také zda se člověk sám oblékne, vyčistí zuby atd. Podle toho do individuálního plánu uvede co je potřeba se naučit a co klient již ovládá, poté se asistent snaží vyhledávat vhodná zaměstnání, které by mohl klient vykonávat. Následně se pokusí vyhledat vhodné pracovní místo. Pokud je klient přijat do zaměstnání, tak zde práce asistenta nekončí. Množství pomoci se odvíjí od stupně postižení. Zahrnuje ráno vyzvednutí a dovedení do práce, v práci dozor a pomáhání, odvedení zase zpět domů. Postupně se klient učí samostatnosti jako je zvládnout cestu do práce. Je to velmi zdlouhavé, ale podporuje to snahu si práci udržet. Pokud jde vše dobře, je klient schopný pracovat jen s pomocí kolegů a asistent ani není potřeba. 5.1.1 Diskuze APZ SPOLU Olomouc je klasickým případem sociální rehabilitace pomocí podporovaného zaměstnávání. Tato agentura splňuje veškeré požadavky, které klient může na takovou organizaci mít. Pozorovaná agentura splňuje definice uvedené v teoretické části mé práce.

31

6 Osobní příběh 6.1 Případová studie Tato součást praktické části je případová studie, která mi byla dovolena zpracovat se souhlasem p. Řezníčka APZ SPOLU a p. Marka (jméno změněno). Pan Marek je bez práce už nějakou dobu. Jeho postižení je kombinované psychické a fyzické. Reálně nezapadá do žádné z nadefinovaných kategorií postižení. Pro zpracování mé studie, jsem se účastnila konzultací, které měl Marek s asistentkou. Pan Marek měl pomalejší reakce, byl zde vidět problém s pamětí. Každou novou věc nebo informaci si dlouho promýšlí a nejlepší variantou práce je pro něj pravidelně se opakující. Během zpracovávání studie, získal Marek práci jako uklízeč ve Farnosti sv. Mořice, Opletalova 10, Olomouc

OSOBNÍ DOTAZNÍK

Jméno:

Marek

Rok narození:

1974

Registrace na ÚP:

Od roku 2005

Dosaţené vzdělání:

SOU – výroba nábytku

Zdravotní omezení:

Paranoidní schizofrenie, od 17-19 let ataky nemoci + ztráta sluchu 60% levé ucho, alergie (prach a roztoči), po úraze 1996, krvácení do mozku – problém s paměťovými schopnostmi

Změna prac. schopnosti:

Plný invalidní důchod

32

Minulá zaměstnání a praxe: Po vyučení – ve stolárně (běžné odborné práce – řezačka, bruska, lakovna), ošetřovatel prasnic, pomocný dělník na stavbě, jako stolař v Přerovské strojírny, Charita Přerov, kavárna Betánie, Hospic jako dobrovolník 1x týdně Představa o práci: Pan Marek by rád pracoval s lidmi. Proto se snaží získat práce sanitářské, pečovatelské a s tím související úklidové práce. Nevadila by mu ani práce fyzická. Má pracovní zkušenosti v sociální službě Charita v Přerově snad jako sanitář, není si však jistý, na jaké pozici přesně pracoval a jak dlouho. Tyto výpadky se odvíjí od jeho postižení. Má o 3 roky mladší sestru s těžkou mentální retardací, se kterou bydlel ve společné domácnosti, tudíž má bohaté zkušenosti v oblasti pečovatelské a ošetřovatelské. Vzhledem se zdravotnímu omezení by rád pracoval na kratší úvazek. Má opravdový zájem pracovat. Zájmy, záliby: Velmi rád sportuje. Upřednostňuje kolo a plavání. Speciální dovednosti: Kurz pro pomocné zdravotní pracovníky, Kurz základy obsluhy PC Schopnost dojíţdění do práce: Ano Proč chcete pracovat: Pan Marek se chce cítit užitečný. „Člověk má ruce k práci“ Sociální kontakty, jiné zdroje: Jinou službu nevyužívá, s rodinou běžně komunikuje, nyní již společně nebydlí.

33

Součástí dotazníku je nutnost označit, co by od APZ potřeboval před nalezením práce a po nalezení práce. Vždy je nutné uvézt alespoň jeden důvod po nalezení práce, aby mohl být evidovaný u APZ. Před nalezením práce: Marek je soběstačný, co se týče jeho osoby (hygiena, oblečení, jídlo, orientace na ulici atd.). Jako nutnost podpory však označil pomoc v řešení neobvyklých situacích (hlavně nástup do nového zaměstnání, špatný pocit, že tam jde poprvé), posuzování vlastních schopností (souvislost s jeho postižením, neschopnost se rozhodovat, vytvářet názory). Orientace na pracovním trhu, v nabídce volných míst a s tím související vyhledání práce. Dalším bodem byla komunikace, Marek velmi lehce podléhá stresu. Po nalezení práce: Po nalezení práce by se rád zdokonaloval v pracovně právních záležitostech a dále pracoval na své komunikaci (hlavně s kolegy na pracovišti). Marek dochází na schůzky s asistentkou 1x za dva týdny na konzultace. Během těchto počátečních schůzek se jej asistentka snažila poznat a následně vypracovala individuální plán. Individuální plán je zpravidla sestavován na období 3-6 měsíců a vyhotoven do 2 měsíců od uzavření smlouvy. Může se i několikrát změnit podle potřeb klienta. INDIVIDUÁLNÍ PLÁN

Jako první věc asistentka nadefinovala Markovy cíle a částečně i přání. Chtěl by najít práci nejlépe jako pomocný ošetřovatel, vychovatel, práce v knihovně. Vyjádřil zájem, aby práce byla zároveň fyzická. Z požadavků zaškrtnutých v dotazníku a ze schůzek, které s Markem absolvovala, vypracovala následující plán. Co se týče pracovního uplatnění, bude se snažit vytvořit představu Marka o vhodném zaměstnání a vyhledat konkrétní pracovní místo. Následné ověřování před uzavřením pracovně právního vztahu zda je možně umožnit potřebnou praxi na pracovním místě s podporou pracovního asistenta. Poté uzavřít pracovně právní vztah mezi Markem a zaměstnavatelem a dále ho podporovat v naučení a dalším osamostatnění se v pracovních dovednostech na pracovišti a komunikaci po uzavření pracovně právního vztahu. 34

Marek se bude podílet na vyhledávání zaměstnání. Měl by se naučit orientovat a využívat informačních nabídek volných pracovních míst na úřadu práce, v inzertních novinách atd. Při hledání by měl být aktivní. Asistentka mu poskytne podporu při vyřizování osobních záležitostí souvisejících s úřady a jinými organizacemi. Bude ho doprovázet na schůzky se zaměstnavatelem a pomůže v komunikaci s ním a dále na pracovišti. Marek si o tomto rozhodne sám, jak a kdy bude potřebovat. Marek určitě musí vyvinout určitou snahu, chodit na schůzky a plnit dohodnuté úkoly. Sám se snažit vyhledávat zaměstnání a všímat si nabídek k práci. Samozřejmě se účastnit Job klubů, což jsou taková skupinová setkání s ostatními lidmi ucházejícími se o zaměstnání pomocí APZ, kde si povídají o zkušenostech. NÁVRHY NA ZAMĚSTNÁNÍ

Do APZ chodí lidé různých postižení, povah a nadání, ale v podstatě si APZ za nějakou dobu vypracovala seznam, těch nejčastěji vyhledávaných pracovních míst pro své klienty. S Markem vybrala tyto pozice, o které se bude přednostně ucházet: ošetřovatel dětí, umývač aut, pomocný pracovních v kuchyni, sazeč stromků, pracovník v lese, pracovních v čistírně nebo prádelně, pracovník se dřevem. Markova asistentka byla v lednu kontaktována o pracovní příležitosti v kostele Sv. Mořic. Jedná se o úklid na 3 až 4 hodiny denně, v klidném prostředí. Marek byl informován a dohodl si schůzku s p. Hanáčkem, kam ho asistentka doprovodila. Pan Hanáček nabídl Markovi dočasný zástup za uklízečku na 4 měsíce. Vzhledem ke mším a jiným akcím má kostel téměř pravidelný týdenní program, který se opakuje, což Markovi vyhovuje. Marek projevil nadšení a chuť. Marek se následně sešel s uklízečkou, která mu vysvětlila co, jak a kdy. Snažil se vše si pečlivě zapisovat, ale vznikl mu z toho jen chaos, takže mu opět pomohla asistentka, se kterou sestavili týdenní systém úklidu. Nejprve se Marek zaučoval sám jen s pomocí uklízečky a během zácviku se měl rozhodnout, zda bude potřebovat asistenci na pracovišti. Během týdne Marek nastoupil do práce a pracoval společně s druhou uklízečkou, domluvili se, že bude chodit do práce ve stejný čas jako ona, a nebude-li si vědět rady, bude se obracet na ni. Odmítl tedy pracovní asistenci, to je skvělé.

35

Jan je v práci spokojen, ale hodnotí se jako pomalý, snaží se nezapomínat. Velmi mu pomáhá, že kolegyně vždy po příchodu řekne, co je třeba udělat. Pracuje společně s kolegyní, která má na starosti 2. půlku kostela nebo se domluví, že uklízí společně např. Marek vytírání a co je potřeba a ona prach a vysávání. Stále ho zatím vede a pomáhá mu, ale komunikace nevázne a rozumí si velmi dobře i s páterem Hanáčkem. Úklid mu trvá 2-3hodiny, 4x týdně a nemá potřebu přestávek, zázemí má jako ostatní zaměstnanci v zákristii kostela. Marek podepsal s páterem Hanáčkem DPP (80Kč/h na 4 měsíce). Asi po měsíci se asistentka sešla v APZ s paní Kateřinou, což je uklízečka v kostele, která pomáhá Markovi s prací. Sdělila, že už ji vyčerpává, unavuje a stresuje stále říkat Markovi, co má dělat, zdržuje ji od práce, ráda by však, aby Marek mohl zůstat v tomto zaměstnání, ale už mu nechce pomáhat. Rozhovor je o tom co a jak Marek zvládá nebo nezvládá (neví co, má dělat, stále mu musí vše opakovat, vytírá špinavou vodou…). Chtěla, aby se uklízelo podle rozpisu, každý svou půlku kostela samostatně, proto se asistentka rozhodla opětovně Markovi nabídnout asistenci na pracovišti. Marek souhlasil. V současnosti Marek pracuje s asistencí dle svého rozpisu: Pondělí:

prach lavice, vytřít dlažbu + gumovou rohož za hlavními dveřmi zákristie – utřít prach na vysokých skříních 1x týdně, vytřít podlahu, 1x týdně na sucho vytřít 2 bílé skříně, WC NEUKLÍZET – 8-9hod. Mše svatá

Úterý:

vytření podlahy zpovědnice – prach, podlaha kazatelna – prach, podlaha zákristie – utřít prach, vytřít podlahu NEUKLÍZET – 8-9hod. Mše svatá

Čtvrtek:

vytřít dlažbu + gumovou rohož za hlavními dveřmi, vytřít schody zákristie – utřít prach, vytřít podlahu, WC

36

NEUKLÍZET – 8-9hod. Mše svatá Pátek:

vyluxovat malé koberce před postranními oltáři, vyluxovat velký koberec před oltářem, utřít prach po stranách oltářů, vytřít dlažbu + gumovou rohož za hlavními dveřmi zákristie – utřít prach, vytřít podlahu NEUKLÍZET – 8-9hod. Mše svatá, 12-15hod. Svátost oltářní, 15-16hod. pobožnost

Na závěr se podívat, zda je potřeba uklidit: Kobereček před vchodem při znečištění vysát. Pokud je venku mokro vytřít dlažbu i ve středu a v sobotu, dle uvážení. V případě svatby upozorní páter, že je třeba připravit koberec, 2 klekátka a 2 židle. Tímto manuálem se Marek řídí, sice je stále pomalý, ale práce mu jde. V práci bude pokračovat podle dohody až do konce dubna, kdy se má vrátit zpět původní uklízečka. Páter Hanáček s ním je spokojený. 6.1.1 Diskuze Během mého pozorování Marek získal zaměstnání, alespoň na dočasnou dobu. Využil možné zdroje, které mu jsou jako osobě se změněnou pracovní schopností nabízeny. Podporované zaměstnávání se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Sám získat práci, by nejspíš nebyl schopen. Marek překonal sám sebe, hlavně v komunikaci a neshodách s kolegyní. Naučil se pravidelně chodit do práce, vyzkoušel, že ani úklid není jednoduchý a banální. Páter Hanáček je s ním spokojený, za jeho snahu se zlepšovat. Marek ještě stále neskončil zaměstnání ve sv. Mořici, smlouvu má až do dubna tohoto roku, ale pomalu se již rozhlíží po novém zaměstnání. Jeho stav se nijak nezlepšil, ale při vynaložené snaze, je možné fungovat. Stále touží po zaměstnání ošetřovatele. Asistentka tohle zaměstnání příliš nedoporučuje, vzhledem k Markovému stavu.

37

Závěr Mým hlavním cílem bylo přiblížit možnosti, které mají osoby se změněnou pracovní schopností. Pro názornou ukázku jsem vybrala srovnání APZ SPOLU Olomouc a Marka, který její služby využívá. Snažila jsem se získat ty nejzákladnější a nejdůležitější informace, které by měli lidi s omezením zajímat. Získání práce je velmi těžké pro celou společnost, logické je, že pro lidi se změněnou pracovní schopností je to ještě mnohem těžší. První tři kapitoly byly teoretické. První kapitola pojednává o trhu, práci, nezaměstnanosti. Druhá o rozdělení postižení a legislativě. Třetí shrnuje možnosti uplatňování. Čtvrtá shrnuje metodiku pro vypracování praktické části. Pátá kapitola, je již vyloženě praktická a je věnována APZ SPOLU Olomouc. Tuto agenturu jsem se snažila co nejblíže popsat a přiblížit, pro případné zájemce. Přiblížila jsem dva programy, které APZ nabízí. Lehce jsem nastínila program Tranzit, více do podrobností jsem zašla u programu Podporovaného zaměstnávání. Snažila jsem se zdůraznit ty nejdůležitější body. Popsat jak se postupuje v případě zájmu o zařazení do podporovaného zaměstnávání u této APZ. Důležitou částí mé praktické části byla šestá kapitola a to druhá případová studie. Pro její zpracování jsem se stala pozorovatelkou pana Marka a jeho asistentky. Marek přišel do APZ se svým omezením a dokázal získat práci. V normálním případě a bez podpory by toho nejspíše schopen nebyl. Marek se velmi nezlepšil, i když určitý pokrok zaznamenal. Naučil se, pravidelně chodit do práce a začal se snažit řešit spory na pracovišti. Využívá pracovní asistenci a je práce doposud trvá. Je rád, že práci má a cítí se užitečný. Navštěvuje Job kluby a rád se schází s ostatními klienty, aby se podělil o své zkušenosti a zážitky. Z práce vyplývá, že největší podíl na zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností má úřad práce. Úřad práce poskytuje: -

informační činnost

-

poradenství 38

-

zpracování seznamů s pracovními místy vhodnými lidem se ZPS

-

zprostředkování zaměstnání

-

zprostředkování rekvalifikačních kurzů

-

zprostředkování pracovní rehabilitace

-

vede seznamy chráněných pracovních dílen

-

pracovní rehabilitace

-

job klub

-

bezplatné

-

nutnost uznání omezení Úřad práce je prvním krokem, který by měl občan se ZPS podniknout. Práce však

není a ani nemůže být příliš individuální. Proto jsou zde nabízeny sociální rehabilitace. Agentura podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc poskytuje: -

poradenství

-

nácvik dovedností

-

individuální přístup

-

zprostředkování rekvalifikace

-

zprostředkování zaměstnání

-

asistence v zaměstnání

-

snaha udržení zaměstnání

-

job klub

-

bezplatné

-

16-64 let

-

nutnost uznání omezení

39

Dalšími organizacemi poskytující sociální rehabilitaci a usnadnění získání pracovního místa v Olomouckém kraji jsou: TyfloCentrum Olomouc, Trend vozíčkářů, Restart (program Integrace) Všechny tyto jmenované organizace poskytují stejný druh pomoci, jako u uvedené APZ Olomouc, každá z nich je zaměřena na jiný specifický druh postižení. Ve všech případech se je hlavní podmínkou nutnost uznání omezení za člověka se změněnou pracovní schopností a to na základě zhodnocení invalidity. Na případových studiích je jasně vidět, jak se postupuje v praxi a jak se sociální rehabilitace užitečná. Ráda bych, aby tato práce byla braná jako možný podklad ke zpracování příručky pro tyto osoby.

40

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Pazderová Michaela

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce:

Uplatňování osob se změněnou pracovní schopností na trhu práce.

Název práce v anglickém jazyce: Assertion of People with Changed Working Ability on the Labour Market. Vedoucí práce:

PhDr. Dana Pokorná

Počet stran:

44

Počet příloh:

0

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova v českém jazyce:

Trh práce, změněná pracovní schopnost, uplatňování.

Klíčová slova v anglickém jazyce: Labour market, changed working ability, assertion. Obsah práce v českém jazyce: Náplní práce bylo legislativní zakotvení problematiky zaměstnávání lidí se ZPS. Byla zde nastíněna současná situace zaměstnávání lidí se ZPS v regionu. Dále byly zjištěny funkce a služby úřadu práce vůči uchazečům se ZPS. A další podpora a instituce v ČR. Práce vycházela metodologicky ze studia již existujících zdrojů a využívala případových studií. Obsah práce v anglickém jazyce: The work of the legislative basis for the issue of employing people with disabilities. There was outlined the current situation of employment of people with disabilities in the region. Were also identified features and public employment service to applicants with disabilities. And more support institutions in the country. The work is based methodologically resources and use of case studies.

41

Seznam citací: Literatura: ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. 10. Praha : Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80-247-1407-3. BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. Praha : Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. KLÍMA, Jan. Makroekonomie. 1. Brno : Alfa nakladatelství, 2006. 146 s. ISBN 8086851-27-3. ŠESTÁK, Jan. Chráněná dílna – nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním postižením. 1. Týn nad Vltavou : Domov sv. Anežky, 2007. 86 s. ISBN 97880-254-0108-8. TULEJA, Pavel . Analýza pro ekonomy. 1. Brno : Computer Press, 2007. 338 s. ISBN 978-80-251-1801-6.

Internetové zdroje: Co je PZ? [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.uniepz.cz/3-pz/15-socialni-rehabilitace.html. Česko. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2010-12-01]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx. MPSV. Uchazeči o zaměstnání se zdrav. postižením [online]. Olomouc: Úřad práce, 2010. [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:
42

Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů [online]. 2010 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010p1/analyza1006.pdf. Obejde se online svět bez peněz [online]. 2007 [cit. 2010-12-16]. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/obejde-se-online-svet-bez-penez/. Sociální rehabilitace [online]. 2008 [cit. 2011-03-16]. Dostupné na WWW: http://www.unie-pz.cz/3-pz/15-socialni-rehabilitace.html. STEINICHOVÁ, Ladislava. Povinnosti úřadu práce vůči občanu se ZPS. Národní pojištění [online]. ISSN 0323-2395. 2003, č. 4, s. 11-12. [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW:. Úřad práce. Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti za rok 2010 [online]. Olomouc: Úřad práce, 2010 [cit. 2011-02-26]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt.

Propagační materiály: Informace pro osoby se zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti Invalidní důchody – Změny v posuzování invalidit

43

Seznam grafů a tabulek: Grafy: č.1

Graf trhu práce

str. 7

č. 2

Graf nabídky

str. 9

č. 3

Graf poptávky

str. 10

č. 4

Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů v období 2005-2010

str. 24

č. 5

Počet OZP na 1 prac. místo pro OZP v období 2005-2010

str. 25

Tabulky: č. 1

Struktura uchazečů o zaměstnání k 31. prosinci 2010 – čtvrtletní

str. 26

č. 2

Statistika k 31. prosinci 2010 v Olomouckém kraji

str. 27

44