Časopis W MIXér vydává redakce ZŠ Vendryně tisk – ZŠ Vendryně, cca 40 ks cena 10 Kč MĚSÍČNÍK (dvojměsíčník) Březen 2013 Příští číslo –duben 2013
Naše redakce: Taťána Lysková, Gabriela Sojčáková, Jakub Kotajný, Marcel Lačík, Erik Bystroň, Robin Szlaur, Šárka Klimondová, Matěj Fonš, Barbora Gorylová, Jana Jellúšová Titulní strana : Marcel lačík Vdoucí redakce: Mgr. Simona Lačíková
Ahoj čtenáři !!! Stejně jako v každém měsíci vás čeká v našem časopise spousta zábavy, novinek a zajímavostí. V naší rubrice školní střípky si můžete přečíst například o výchovném programu „Hudbou proti drogám“ nebo něco málo o projektu „Kniha – přítel člověka“. Opět jsou zde pro vás Šifry mistra Erika, počítačoví maniaci, komiks a skvělý fotopříběh. A k tomu nové rubriky – hledejte sami!!!! Přeji vám krásné čtení!! Váš W-mixér
_________________________ŠKOLNÍ STŘÍPKY • Hudbou proti drogám V naší době je velkým otazníkem společnosti problematika užívání drog. Dnes některé nezletilé děti užívají drogy, pijí alkohol s pozdějšími vážnými následky, a tím pádem se nedožívají dlouhého věku. Drogám už podlehlo mnoho lidí, ale také většina hudebních hvězd. V pátek 15. 3. 2013 byl pro žáky 5.- 9.ročníku připraven koncert, preventivní program s názvem „Hudbou proti drogám“. Hudebníci k nám přijeli proto, aby nám něco pěkného zahráli a vysvětlili, že užívat drogy se nevyplácí. Předvedli nám ukázky písní devíti interpretů, po skladbě nám vždy řekli něco o díle a o zpěvákovi, který píseň nazpíval. Ve všech případech díky drogám zemřeli už v pouhých dvaceti sedmi letech! Tito milí pořadatelé nás obeznámili také s mnoha druhy drog a varovali nás, abychom se radši drželi od nich dál. A to platí i pro vás! Doufám, že si z toho vezmete poučení a drog se radši vyvarujete! G. Sojčáková
• Březen – měsíc knihy Tento měsíc žila naše škola ve znamení KNIHY – přítele člověka. V každé třídě se něco dělo – četly se knihy, dělaly se besedy, vyráběla se leporela, žáci 3.A navštívili tiskárnu FINIDR, zaregistrovali se na web www.čtenipomaha.cz, některé děti předčítaly ve školce, jiné poslouchaly, jak jim čte paní ředitelka. Žáci z 2.stupně pilně připravovali projekty pro mladší děti a seznamovali
je
s
mnoha
knihami a aktivitami s nimi. Bylo toho mnoho a bylo to velmi zajímavé a poučné.
Na některé třídy se podíváme pozorněji – tak jak to zachytili naši redaktoři. Gabriela Sojčáková: „V 5.A se konal projekt na kterém se podílela celá třída. Náš projekt vypadal asi takhle: dostali jsme velký bílý papír a na něj jsme napsali velkým písmem KNIHA a kolem jsme psali významné autory , ilustrátory a co je vlastně kniha. Další naše práce s knihami byla: paní učitelka nám rozdala pracovní listy a měli jsme rozdělit knihy podle druhu – dobrodružné, pohádkové, cestopisné atd. A na závěr nám udělaly zajímavou hodinu nejprve šesťačky a poté šesťáci.“ Vojta Klimsza: „Ve 4.třídě si každý žák musel přinést svoji nejoblíbenější, knihu nebo kterou četl. A musel úryvek té knihy přečíst. Když všichni žáci přečetli úryvky té knihy, tak se knihy daly do takového kruhu a žák si mohl vzít knihu jakou by si chtěl přečíst. Knihy se navzájem prostřídaly. A pak vrátily na místo potom se hlasovalo. Kniha která vyhrála ta se měla číst. Vyhrála Narnie, ale byla dlouhá.Na 2.místě byla kniha Kuky se vrací, a tak jí teď čteme. „
Foto: S. Lačíková, Lenka Rusz Kniha mého srdce, Exkurze FINIDR ,Čtení ve školce, akce 2. stupně
__________MATESOVY NEUVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY Dobrý den Vážení přátelé, jmenuju se Matěj a rád bych vám napsal příběh (který se skutečně stal) a mě osobně vyděsil. Budu ho vyprávět očima jedné nejmenované dívky. Jmenuje se Ředitel školy Já a moje kamarádka jsme se domluvily, že po škole zajdeme ke mně. Ale jak jsme stály přede dveřmi, na nich byl lístek: „Jsme na návštěvě, vrátíme se kolem deseti. Máma a táta.“. Hned jak jsme, vešli mě napadl bláznivý nápad. Zeptala jsem se kamarádky, jestli bychom nezkusili vyvolat ducha ředitele školy, který si sáhl na život. Kamarádka okamžitě souhlasila. Postavili jsme na podlahu svíci, sedly kolem ní, chytly se za malíčky a snažily se ředitele vyvolat. V tom najednou v místnosti spadl sešit ze stolu. Pochopily jsme že ředitel již není na onom světě a promlouvaly k němu. Ale stalo se něco nečekaného. Duch nám dal znamení, že nám chce UBLÍŽIT. Rychle jsme zhasly svíci a rozhodly se, že ona přespí u mě. Ale zapomněly jsme ducha poslat zpátky a začaly se dít divné věci. Málem jsem skončila pod autem a holky asi poprvé spadly z kola. Ihned jsme se sešly a ducha odvolaly. A tím můj příběh končí. Zdroj:http://simina2.blog.cz/rubrika/neuveritelne-pribehy
_______________________________________ZAJÍMAVOSTI • Existují Duchové? Ahoj milí čtenáři! Dnes jsem jsi pro vás připravila něco málo o duchách . Jestli byli nebo ne????
Skutečnost nebo výmysl??? Spousta duchařských historek má velmi prosté vysvětlení. Například o jednom domě v anglickém Bathu se říkalo, že tu straší, protože v místnostech byla slyšet hra na klavír. Ale pak se ukázalo, že záhadná hudba pochází z jednoho domu v sousedství. Přenášelo ji vodovodní potrubí, které měly oba Domy společné!
Podvody! Z některých zjevení duchů se vyklubou podvody a triky. Často bývají také výplodem halucinací, při nichž lidé věří, že vidí a slyší věci, které se ve skutečnosti nedějí. Ale ne všechna zjevení duchů můžeme vysvětlit takhle snadno.
Zpracovala:Gabriela Sojčáková Zdroj: procproto
________________________JAK ZATOČIT S NUDOU Ahoj milí čtenáři!!! Mám tady pro vás novou rubriku jak zatočit s nudou. V této nové rubrice vám ukážu nové nápady, jak zatočit s nudou. V dnešním díle se dozvíte, jak vyrobit: Velikonoční minizahrádku Budete potřebovat: -skořápky od vajíček -krabici na vajíčka -semínka (pšenice, pažitky, trávy, hrášku, čočky) fantazii se meze nekladou… -zeminu (je možno nahradit vatou) -malinké drobné kamínky Výroba: Libovolný počet vajíček „vyklepneme“ tak, aby větší část vajíčka zůstala celá. Skořápky pečlivě umyjeme a necháme oschnout v krabičce na vajíčka. Po oschnutí dáme na dno vajíčka malé množství kamínků (jako drenážní vrstvu). Nasypeme zeminu (vatu) do poloviny skořápky. Poté nasypeme tenkou vrstvu semínek a na ní opět slabou vrstvu zeminy (vaty). Důkladně, ale opatrně zalijeme. Zeminu udržujeme stále vlhkou. Nejpozději do pěti dnů by měly vyrašit klíčky a do čtrnácti dnů máme hotového skořápkového „pankáče“. A můžete podle svého nazdobit oči, ústa, nos… Tip: Pokud nemáte stojánky na vajíčka, do kterých by jste mohli postavit hotovou „minizahrádku“, použijte krabičku na vajíčka. Můžete si ji libovolně nabarvit a máte také krásný stojánek. Nebo si hotového „pankáče“ můžete položit do květináče. To už nechám na vás… Text: Taťána Lysková Zdroj: www.keliwood.cz
_______________________________________LUŠTĚNKY 5.
3.
1.
4.
2.
7. 6.
Tajenka 1:__________________________
B
Í
L
Ý
T
E
S
Á
K
B
P
S
L
A
B
I
K
Á
Ř
Ř
V
Á
I
E
Z
Ú
L
R
E
E
N
Í
N
M
Ě
S
Í
C
K M
CH
Ě
L
P
P
E
S
S
D
I
T
K
A
R
S
N
Ě
H
U
R
K
A
E
A
S
O
C
K
B
A
N
Č
Č
M
T
N
O
S
E
S
I
K
E
Á
E
O
L
E
S
N
U
H
A
T
L
N
V
M
A
X
I
P
E
S
R
K
Ů
I
P
O
P
E
L
K
A
K
A
Y
BÍLÝ TESÁK, MĚSÍC, ŘECHTAČKA, DUBEN, NOS, SIMPSONOVI, KRK, PÁN PRSTENŮ, SLABIKÁŘ, KRTEČEK, PES, SNĚHURKA, LES, POPELKA, ÚL, MAXIPES, PUSA, VÍLA AMÁLKA. Jana Jellúšová, 4.třída
Tajenka 2 :_______________________________
1.Žlutá rodina, animovaný seriál (prima cool 18:30) 2. Porodily nás … 3. Michaela domácky ? 4. Bavič dětí?
Tajenka 3:
5. Opak slova noc? 6. Na čem jezdíme na jaře? Barča Gorylová, 4.třída
Tajenka 4 :_________________________________________
Erik Bystroň
_____________________ŠIFRY MISTRA ERIKA 1.Proč jsi Honzíku, přišel dnes tak pozdě do školy ? ptá se paní učitelka. Já nevím. Jak to, že nevíš? Já jsem celou cestu utíkal a…. (tajenka). Vyškrtej písmena p,r,a,k. Zbylá písmena vám dají tajenku. PAN I K ACARAJA AN E M O K H LAV Y K AM R Y S P LAK E TA KSRPEMSIRKAP 2.Sypu ptáčkům-aby jim …(tajenka) Doplň křížovku. P
Malá říčka
S
Část věty
P
Druh medvídka živícího se bambusem
S
Zlevnění
P
Nádoba na pečení
S
Uzenina
P
El. Energie obecně
S
Velká stužka
P
Opak hovoru
S
Snažení
P
Silný prst
S
Otisk
Tajenka 5:__________________________________
Pokud se ti podaří vyluštit všechny čtyři tajenky, tak správné odpovědi zanes do 3.A p.uč. Simona Lačíkové a získáš krásnou odměnu – klíčenku!!!!!!! -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TAJENKA 1:__________________________________ TAJENKA 2:__________________________________ TAJENKA 3:__________________________________ TAJENKA 4:__________________________________ TAJENKA 5:__________________________________
_________________________VLASTNÍ TVORBA Zmatek v Paříži, 2.díl
Caren bleskurychle běžela do kuchyně. V tom si ale uvědomila, že je máma v práci. Naštěstí najednou klaply dveře a ozvalo se mámino volání: „Caren, Baily, jsem doma!!“ Caren poskočíla radostí. „Mamíííííííííí“, vykřikla. „Maminko, dostala jsem dopis od tety, mám jet do Paříže!....a vzít šperk…a….a….“ „Pomalu Caren, pomalu, nejsem stroj, abych přišla z práce a ty mě hned utopíš ve vlnách slov.“ Carenina máma milovala toto přirovnání a pokud byla příležitost, použila ho. „Mami, ale to je hrozně důležité! Musím se tetě ozvat co nejdříve!“, vykřikla Caren naléhavě. “Takže za prvé…ty na mě tady nebudeš pořvávat a za druhé…jaká Paříž? Jaká teta? Jaký šperk? Tohle už je na mě moc!“ Maminka se svalila únavou na gauč, sklopila hlavu a zavřela oči. Caren se na ni dlouze, roztomile podívala, ale když ani to nezabralo, běžela do pokoje pro dopis. “Tady to je, přečti si to a řekni mi, jestli mě tam pustíš, nebo ne.“ Po chvíli máma zvedne oči od dopisu a řekne: „Tak jo, poletíš. Dovolím ti to.“ Caren je celá nadšená, ale do velkých prázdnin zbývá ještě plných měsíců. Hrůza!!
Jenže zrovna pět měsíců se překulí jako pět minut a Caren již stojí na letišti a mává do pozorovatelny své rodině, která ji pozoruje přes sklo. Nastupuje do letadla, sedá si a po třiceti minutách už cítí podivný pocit v břiše. Šperk má bezpečně schovaný ve své příruční tašce. Let jí trvá asi hodinu . Při letu se seznámila s velice milým mladíkem Andrém, který bude shodou okolností bydlet kousek od ní. Letí také za tetou, ale na měsíc. Určitě si spolu užijí spoustu legrace!! André je stejně starý jako Caren, ovšem asi o deset centimetrů vyšší, je velice vlídný a má rád humor. Caren je na tom stejně a tak si po dobu letu říkají i vyměňují vtipy a nenudí se. Jakmile doletěli a bezpečně přistáli, už uviděli své tety, zatím pečlivě zabrané do pojednávání o nějaké velké nehodě kousek od New Yorku. Jakmile tety uviděly svou neteř a synovce, zvolaly: “No to je dost! Už jsme se strachovaly, že jste nedoletěli! Vidím, že jste se s Andrém skamarádili, Caren,“ řekla Carenina teta . “To jsem moc ráda, alespoň se nebudu museto tebe bát, když s ní budeš ty, André.“ André se nadmul pýchou a Caren se jen začervenala. „Tak, a teď pro vás mám program,“ řekla Andrého teta. „André, byla bych moc ráda, kdybys ukázal Caren okolí a můžete se zajít pobavit. Ale nejdříve půjdeme domů,“ dodala jehoteta. A také, že šli. U tety Eimy je obě doma přivítala Caren moc nesympatická služka. Vzala Careniny kufry a odnesla je do pokoje. Teta Eimy měla na Caren moc otázek, a tak se to povídání protáhlo až do oběda. Oběd připravila tetina služka, byl moc dobrý, Caren si
přidala. Po obědě Caren s Andrém vyrazili k Eifellovce. Nebylo to jednoduché, protože museli jet autobusem, metrem a asi pětkrát přestupovat. Za tu námahu to ale stálo. Krásná a honosná Eiffelovka se tyčila přímo před nimi. Na Eiffelovku se už ale nestihli podívat, protože jim volala Carenina teta, kde vězí, a proč se ještě nevrátili. Byli sice unavení, ale domů se jim nechtělo. Cestou zpátky už asi pět kilometrů od centra města na okraji Paříže do autobusu přistoupil podivný muž. Byl celý v černém, měl bradku a podivně se na Caren šklebil. Caren si začala povídat s Andrém, jenže v tu chvíli ji z batohu vypadla taška plná pomerančů, které koupila pro tetu. Pomeranče se rozkutálely po autobuse a jeden nešťastně spadnul na nohu podivného pána s bradkou. Pán zanadával, a vykřikl: „Rozmazlení prcci!“ Zaskučel a držel si svou nohu. Naštěstí se již chystal vystoupit a Caren si oddychla. Přijeli domů. Carenina teta ji zavolala k sobě a řekla ji, aby přinesla ten šperk. Caren vyběhla do schodů a sápala se do kufru. Byla však překvapená nemilým zjištěním. Vyjekla úděsem a práskla sebou na postel. Carenina teta přiběhla a snažila se Caren vzkřísit. Caren se probrala a řekla: “ Teto, někdo mi ten šperk ukradl.“ - pokračování příště –
Taťána Lysková
Žáci ze 3.A se také zúčastnily besedy o Kozlíku Popletovi, kterou nám prezentovala paní knihovnice. Následně vytvářely své vlastní verše o Kozlíkovi, který putuje do Pacanova a přitom poznává svět. Kozlík Popleta Jan Haratek, Nikola Pščolková, Adéla Walachová Šel jeden kozel do světa byl to Kozlík Popleta. Přišel do všech koutů světa, hledal Pacanov celá léta. Přišel prvně do Paříže, hodili ho tam za mříže. Pak navštívil Čínu, tam mu dali jíst hlínu. Velký přístav v Americe, ten se mu líbil nejvíce. Hurááááááá!!!! Našel Pacanov, vlezl do své chýše a domů píše: „Kopýtka se nekovají, zítra se vracím. Čas tu jen ztrácím.“ Náš Kozlík Popleta K. Beierová, S. Nogová, A. Gorzolková, Z. Plintová Náš Kozlík Popleta
vyráží do světa Vydal se do Pacanova , hledá ccestu zas a znova. V okolí New Yorku našel tam krásnou holku. Ještě šel do Číny, tam dostal všechny rýmy. Šel oklikou do Paříže a tam nosil talíře. Pak došel do Pacanova a zeptal se zas a znova, jestli tam kovář boty ková. Kozlík Popleta V. Walter, L. Obergruber Byl jednou jeden kozlík popleta. A vydal se zas do světa. Vydal se do Pacanova,kde kovář podkovy ková. Cestou do Číny byl hodně líný. Plul do New Yorku, na cestě potkal pěknou holku. Běžel do Paříže a hned ho dali za mříže. Došel do Pacanova, viděl kováře, jak ková. „To je štěstí, že jsem tu, ukovej mi podkovu.“
Aještě několik prací žáků 2.B
________________________________RECENZE Sám doma 2, Ztracen v New Yorku Ahoj, dnes vám chci představit knihu Sám doma - ztracen v New Yorku. Smíchu je tam dost. Je to o 7 letém klukovi, který omylem letí do New Yorku a jeho rodina jede na Floridu. Ke všemu jej začnou honit lupiči, a jak to bude dál se dozvíte až si ji koupíte. Robin Szlaur
Lev, čarodějnice a skříň C. S. Lewis Toto je má oblíbená kniha. Je to druhý díl Letopisů Narnie. Hlavními postavami jsou Petr, Zuzana, Lucinka a Edmund. Lucinka při hře objeví v domě starého profesora kouzelnou skříň a za ní tajuplnou zemi Narnii. Narnii ovládá zlá čarodějnice Jadis. Čarodějnice chce děti využít k ještě větší moci, ale to se jí nepodaří. Dětem pomáhají - bobří rodina, Narniané a lev Aslan. Tato kniha se mi moc líbí, je velmi napínavá, zábavná a můžu se díky ní dostat do jiného světa – a to mě baví nejvíce. Doporučuji ji všem milovníkům dobrých knih. Marcel Lačík
_____________________________________________TVOŘÍME
_______________MATESOVY BARMANSKÉ RECEPTY Ahoj lidi, tady opět Mates a chtěl bych vám prozradit jak jednoduše namíchat různé drinky jako profesionál. Piňa colada: Potřeby: 2cl kokosového sirupu (monin) 2cl smetany 6cl ananasového džusu Ledová tříšť nebo led Postup: Vše dáme do mixéru a mixujeme. Pak vše přelijeme do sklenice, ozdobíme ananasem nebo třešničkou a můžeme podávat. Dobrou chuť! Matěj Fonš, obrázek:www.pridejrecept.cz
__________________________POČÍTAČOVÍ MANIACI Počítačoví maniaci Ahoj, vítejte u dalších počítačových maniaků!!! Dnes jsem si připravil hru Counter Strike 1.6. Tuto hru jsem si vybral protože se mi líbí. Má dobrou grafiku, neseká se a má hodně map. Zatím jsem nenašel žádné nevýhody. Cílem hry je zabít teroristy a nebo doprovodit civilisty na dané místo. Jakub Kotajny
_____________________________________HÁDANKY Látanička zalátaná, a přec nikde jehlou nepíchaná.
Dvě kukačky vedle sebe sedí, Jedna druhou nevidí.
Odpověď…………………
Odpověď……………….
(straka)
(oči)
Červený kohoutek za kostěnou brankou.
Proč kohout zamhouří oči, když kokrhá ?
Odpověď……………….
Odpověď………………
(jazyk)
(aby slepice viděly, že to umí nazpaměť)
Erik Bystroň * Je to černé potom bílé zase černé a
zase bílé a pořád se to opakuje. Odpověď: ……………………
* Víte, co dělá pidi oslík, když na něj
svítí slunce?
(tučňák, který válí sudy)
*Má to čtyři nohy, ale myš to není.
Odpověď: ……………………
Má to ocas jako myš, ale myš to není. (pidi stín) Má to hlavu jako myš, ale myš to není. * Víte, co dělá YETTI, když nestojí? Odpověď: …………………..
Odpověď: ……………………
(myšák) (sedí)
* Je to modré a je to pod zemí. Odpověď: ……………………
* Je chlíveček bez dvířeček, je v něm
víc než 100 oveček.
(krtek v montérkách)
Odpověď: …………………… * Šli dva, šli tři. Kolik jich šlo? Odpověď: …………………… (dva)
(makovice) Šárka Klimondová
________________________________HLEDEJ ROZDÍLY
Erik Bystroň
__________________________________KONĚ Ahoj čtenáři!! Dnes jsme si pro vás připravili další díl rubriky koně. Tentokrát jsme pro vás napsaly ochodech koně.
Krok Chod koně v kroku je čtyřdobý. Vychází od levé zadní nohy, následně levá přední, poté pravá zadní a zakončí pravá přední. Kůň má vždy nejméně dvě končetiny v kontaktu s podložkou neboli se zemí. Jeho krok je dlouhý, krk má stále uvolněný.
Klus Klus můžeme absolvovat buď v sedle, nebo v lehkém klusu, kdy střídavě vysedáváme. Většina jezdců používá spíše lehký klus, protože je to pohodlnější a i pro koně výhodnější. Westernoví jezdci tento způsob jízdy nazývají jog. Při přechodu z kroku do klusu přitiskni kolena k tělu koně a výrazně zesil tlak nohou. Otěže však nadále drž tak, aby byl zachován kontakt s hlavou koně.
Cval Zbytečně neomezuj koně v natáčení krku a hlavy dopředu seď rovně, ale naprosto uvolněně. Hýžďovými svaly reaguj na pohyb zvířete. Cval je třídobý chod. Nohosled cvalu je následující: zadní končetina, poté současně druhá přední končetina s diagonální končetinou, přední a nakonec druhá přední končetina. Proto je i sluchem možno rozeznat třídobý klapot kopyt. Zdroj:kniha C.Hendersonová,http://loadpaper.com Zpracovaly:Gabriela Sojčáková, Taťána Lysková
Výlet do zahraničí Pedagogičtí pracovníci jsou většinou zahlceni potřebou celoživotního vzdělávání. Je to celkem logické, chtějí – li být těmi potřebnými, schopnými a všestranně se orientujícími, musí se vzdělávat během své praxe stále. V České republice máme širokou škálu nabídek ve vzdělávání. Jednou z nepřehlédnutelných oblastí je možnost jazykového zlepšování přímo v zahraničí, nejčastěji v zemích EU. Po některých konzultacích s přáteli mne oslovila Národní agentura pro evropské vzdělávání a její program Comenius. Při vyplňování žádostí se sice musíte porvat s některými obtížnostmi, čekací doba je sice velmi dlouhá, nicméně z mých zkušeností mohu říci, že při úspěchu výsledek stojí za to. Měla jsem možnost navštívit prostřednictvím výše zmíněného grantu Velkou Británii, nasát klima typicky strohé církevní málopočetné základní školy. Děti jsou v této škole opravdu slušné, tolerantní a neubližují si, navzájem se respektují, i když jsou jim třeba sotva jen čtyři. Užasla jsem nad nefalšovanou britskou solidností, vstřícností. Mohu říci, že Britové si opravdu potrpí na etiketu, jsou zásadoví, velmi slušní, při konverzaci nezvykle vzájemně se respektující. Možná jsem měla štěstí na opravdu hodné lidi, pobyt v Británii mne přitáhl natolik, že jsem ještě několik týdnů po příjezdu domů čerpala z pozitivně nabitých zdrojů svého nitra. Měla jsem možnost poznat Herefordshire a jeho okolí, kouzelné vesničky, stylovou architekturu, typické zděné farmy, zemědělství v podobě obrovského množství skotu po okolních ohradách. Pokud to jen půjde, velice ráda bych se do oblasti kolem Gloucesteru vrátila. Z informací, které jsem před odjezdem získávala, musím vyvrátit myšlenku o ne zrovna chutném „tradicional English food“. Během týdne jsem měla možnost ochutnat spoustu specialit, jako je jehněčí, ryby, kuřecí, losos, ale i bažanta. Jídlo mi paní hostitelka připravovala vždy víc než sk věle. Během pobytu bylo mým cílem nejen poznávat, ale také studovat jazyk. Paní lektorka pro mne připravovala velmi krásné dny, metodické hodiny jsme vždy poctivě trénovaly a v průběhu zbytku dne pak konverzovaly o všem možném, co se dalo a bylo v mých silách. Tento jazykově – poznávací pobyt považuji za jeden z nejvíce podařených a přitažlivých. Bristol, Gloucester, vesničky v okolí – Ross - On -Way, Oxford, Londýn…a hlavně lidé, kteří se v několikadenním výletu kolem mne mihli….to vše ve mně zanechalo nezapomenutelné zážitky. Věřím, že přátelství, které jsme našly, neutichne. Všem mým kolegům, kteří o těchto variantách přemýšlejí, doporučuji a pokud bude v mých silách, pomohu s radami.Naše škola se v jiném projektu Comenius chystá navázat další kontakty a jen doufáme, že se vše podaří. A teď z jiného soudku : žáci z druhého stupně – těšte se, protože máte na co, bude to nádherná zkušenost, uvidíte v květnu sami ! Iva Lysková
Jak dělají zvířátka? Námět:Taťána Lysková,Foto:Simona Lačíková, Text:Marcel Lačík, Aktéři:redakce W-MIXéru
Ve škole.
Dobrý den děti!
Dnes si budeme povídat o zvířatech. Jakým jazykem se vlastně dorozumívají?
Všichni sborově: Dobrý den pane učiteli!
Jak dělá kočka Kubo?
Jak dělá pejsek Táničko? Haf, haf, prosím!
Mňau, mňau, prosím! Výborně
Jak dělá myška Gábinko?
Správně!
Cože??????
Klik, klik, prosím!
Ooou!!
Hold není myška jako myška!
