Časopis žáků Základní školy, Bohumínská 72, Slezská Ostrava
Kameňák Víte, co je BLUDIŠTĚ a kde se nachází?
No přece, zábavná vědomostní soutěžní hra České televize, kterou můžete sledovat na svých televizních obrazovkách a jejíž zákulisí se rozhodli prozkoumat žáci současné IX. A. „Co tomu předcházelo?“zeptali jsme se soutěžících chlapců. Nápad: přihlásit se !?! Proč? Chtěli jsme znát odpovědi na otázky: Dokážeme taky to, co žáci soutěžních družstev z televize? Máme znalosti z různých oborů, jsme zdatní sportovci a máme výdrž? Vytvoříme tým, který zdolá náročné úkoly?
leden 2013
Záznam jede! Milane, foukni mi tam trošku! Čtyřka! Jednička! Toto jsou nejčastější ,,hlášky,, , které jsme slyšeli za celé natáčení zábavné vědomostní soutěžní hry Bludiště. Zúčastnili jsme se třetího posledního kola této soutěže, která se konala 10. 9. 2012, a nastoupili jsme v tomto složení: Dominik Duda (kapitán), Vojtěch Urbačka (naše chodící encyklopedie), Marek Novotný (hlavní lezec), David Hyrš (nejlepší tipař). Samozřejmě nesmělo chybět publikum, které hrálo taky velkou roli, ale v televizi to není tolik vidět. V našem publiku seděly paní učitelky Mgr. Věra Kozubová a Mgr. Petra Ryšková se zbytkem žáků z naší třídy a celou třídou IX.B. Po prvním kole jsme s druhou školou (ZŠ Neplachovice) na tom byli stejně, měli jsme po 3 bodech. V druhém kole (lanová dráha) jsme sice byli lepší na lanech, ale ve střelbě na koš bylo lepší druhé družstvo. Tudíž jsme prohrávali. Třetí kolo bylo pro nás lepší (vědomostní otázky), stáhli jsme náskok soupeře na rozdíl tří bodů a už jsme mu dýchali na záda. Potom přišlo na řadu laserové bludiště, kde náš soupeř opět zvítězil, ale ani to nás nezlomilo. Byli jsme ještě více odhodlaní vyhrát. Ve čtvrtém a posledním kole (tajenka), jsme bohužel neměli všechny indicie a náš soupeř měl všech 8. My jsme dokoupili jednu, ale jak jsme na konci zjistili, byla zbytečná. Po čtvrté rozbalené indícii jsme uhádli správně tajenku a vyhráli potřetí za sebou. Odměnou pro vítěze byl poukaz do Lanového centra na Landeku. A jako poděkování moderátoru Romanu Pastorkovi zveřenujeme tuto fotografii.
Odpověď byla jasná: „Jdeme do toho!“ A paní učitelka poslala přihlášku.
Marek Novotný, IX. A
Adaptační pobyt v Malenovicích
Korálkování - Denisa Hyršová, 7.tř.
Ve dnech 8. - 2. 10.2012 se 25 žáků 6. – 9. tříd zúčastnilo v rámci projektu „Druhá šance pro každého III.“ adaptačního pobytu v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Projekt byl finančně podpořen částkou 57 300Kč z dotačního programu na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže vyhlášeného Moravskoslezským krajem. Cílem bylo vedení dětí k odpovědnosti za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jejich věku, nastínění správného „startu“ do života, uvědomění si důležitosti vzdělání a sebevzdělávání po celý život, nácvik zvládání stresových situací, výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj a podpora sociálních kompetencí, pozitivní vztahy ve skupině a prevence šikany.
Každý večer kolem sedmé jsme šli všichni do herny. Paní učitelky nám daly práce a my jsme ve skupinkách pracovali. Nejzábavnější byly korálky. Mohli jsme si je navléct jako náramky nebo náhrdelníky. Pletli jsme i náramky přátelství, každý měl jinou barvu a všechny byly moc hezké. Potom jsme je mohli dát kamarádovi nebo kamarádce. Bylo to super.
V bazénu - Míša Blažková, 7.tř.
K jeho dosažení byly využívány interaktivní techniky arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie. Žáci pracovali ve skupinách, učili se manuální zručnosti a dovednosti (korálkování, ruční práce, kreslení, tvorba projektů). Hotel skýtal možnosti využití zážitkových a relaxačních technik (bazén se slanou vodou, jóga, solná jeskyně, bowling). Krásné počasí po celý týden umožňovalo sportovní aktivity na hotelovém hřišti a vycházky v okolí Lysé hory.Po celou dobu pobytu vládla mezi dětmi přátelská atmosféra a pohoda. Domů si s sebou všichni odvezli nejen množství výrobků, odměn, ale Mgr. L.Svozilová, Mgr. H. Kajfošová také vzpomínek a zkušeností.
Každý den jsme chodili na bazén. Hráli jsme vodní pólo a někteří relaxovali a vyhřívali se ve vířivce. Měli jsme různé soutěže, například o nejlepší stojku, výdrž pod vodou, kohoutí zápasy. Vítězové dostali odměnu. V bazénu si všichni užili.
Vtipy ze školních lavic
Já a moje nová škola
Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a ptá se podřimujícího Petra, co to je za vzorec? Petr koktá: „Pane učiteli, mám to na jazyku.“ „Tak to honem vyplivni, protože to je kyselina!“
Ahoj spolužáci, někteří z vás mě asi ještě neznají, ale doufám , že se to změní a poznáte mě. ☺ Jsem od září vaše nová spolužačka, jmenuju se Vanessa . Mám tady napsat o tom, jaké to je, když musíte přestoupit na jinou školu.
V hodině přírodopisu povídá profesor: „Nehulákejte tam vzadu! Ať nevzbudíte ostatní!“
Od své první třídy jsem byla na škole 1st International School Of Ostrava, která byla součástí školy Ostrčilové. 1st International School je bilingvní škola s rozšířenou výukou angličtiny , to znamená, že jsem se všechny předměty (kromě českého jazyka) učila v angličtině. Pro některé to bylo těžší , pro některé lehčí, každý jsme na tom byli jinak. Pro mě je angličtina asi jako čeština. To je tak vše, co bych o ní takhle mohla říct. Až do šesté třídy jsme byli v pohodě, ale v sedmé jsme přišli o hodně spolužáků, kvůli nové škole PORG (škola syna Václava Klause). To pro nás bylo něco jako rozpad , ale i tak naše třída zůstala, i když nás bylo sotva devět, ano opravdu jste slyšeli , teda přečetli dobře, bylo nás jen a pouze devět☺. Ale bylo to fajn, méně lidí , méně zkoušení. Po pár dnech, když začal nový školní rok, jsme se dozvěděli, že budeme spojení na třičtvrtinu předmětů se třídou 7.B. Zrovna nadšení jsme z toho nebyli , ale zvládli jsme to. Oblíbili jsme si je. Myslím si, že v učení je to tady lepší než tam. Na Ostrčilce to bylo takové až moc volné, sice fajn ,ale až moc. Když už v té škole musíme sedět tak dlouho, tak si z ní musíme něco odnést a z Ostrčilky jsem si odnesla tak možná tu angličtinu, za kterou jsem ale děsně ráda. No ale i tak mě hodně mrzelo, že jsem
Před písemkou: „Doufám, že nikoho neuvidím opisovat!“ Z poslední lavice se ozve: „Taky doufáme!“ Paní učitelka vyvolá Pepíčka: „Pepíčku, řekni mi dvě zájmena.“ „Kdo, já?“ „Výborně, Pepíčku!“ „Proč pořád smrkáš?“ „Protože jsem alergický na školu!“ Vybrala Alexandra Lakomá, 5.A
Osmička v Renarkonu Dne 19. 10. 2012 se 8. třída vydala spolu s paní učitelkou Svozilovou a paní učitelkou Kajfošovou do Renarkonu. Když jsme se všichni představili, začali jsme se bavit o našem tématu „Virtuální komunikace“. Říkali jsme si její různé klady a zápory. Například, že můžeme komunikovat s kýmkoliv, nehledě na to, že je v jiném městě, nebo jiné zemi, nebo se můžeme zeptat na učivo, když jsme chyběli ve škole. Naopak do záporů jsme zařadili, že si nemůžeme být jistí,s kým se bavíme nebo taky, že zveřejňováním našich osobních informací, jako je například jméno,fotka,město ve kterém bydlíme, nebo škola do které chodíme, bychom se mohli dostat do nebezpečí, protože by si toho mohl všimnout někdo, kdo by nám mohl ublížit, a proto bychom měli zveřejňovat naše osobní informace jen pro lidi, které známe. Roman Mochák, 8.tř.
musela z Ostrčilky pryč. Ale jak se říká, jedny
zavřené dveře otevřou dvoje nové. Mně se otevřely tady u vás, na ZŠ Bohumínská v 8. tř. A přijít do třídy, kde je 4x více žáků, to byl opravdu šok, ale zase musím uznat, že je větší sranda. Takže abych to shrnula… Jsem ráda, že jsem tady. Nemůžu samozřejmě říct, která škola je lepší , protože na každé je to jinak a na každé je něco lepšího či horšího. Ale přestup samotný není doopravdy tak hrozný, jak vypadá.Ano , sice vás to chvíli mrzí, ale zvyknete si, a když máte navíc tak skvělé spolužáky a učitele, jde to v nové škole samo. Vanessa Čečivová , 8.tř.
Sonet o Tobě
– Barbora Pomahačová
A v čem máme prsty letos ?
Láska je vděčnost za něčí existenci, může být i kamarádská, rodinná...
Scházíme se pravidelně každou první středu v
třeba jako my sourozenci,
měsíci ve školní knihovně.
cit je věc hezká, ne povinná.
Aktivně jsme se zapojili do Mikulášské nadílky,
Po mém boku od malička stojíš,
pomáháme při projektu Předškoláci na
znáš moje tajemství a chyby,
Kamenci, zorganizovali
občas se o mě i bojíš,
jsme prodej charitativních
taky já o Tebe, to bezpochyby.
předmětů pro organizaci Život dětem, byli jsme u již 6.VáNoční čtení,
O, radost i bol vždy s Tebou se dělím
kterého jste se 20. 12.
až pohlédneš do očí mých,
2012 možná taky účastnili
své vnitřní pocity ráda Ti sdělím.
a seznámili se tak blíže s tradičními pohádkami H.Ch.Andersena. Ve středu
To, co nás pojí, je silné a věčné,
16. 1. 2013 nás čeká další
mám ráda povahu Tvoji,
barevný den, tentokrát
a naše chvíle společné.
bílý. A určitě se už všichni těšíte na naši oblíbenou Valentýnskou poštu.
Členové školního parlamentu V.A Eliška Titzová VI. Denisa Balcárková VIII. Dominika Pískovská
V.B VII. IX.A IX.B
Veronika Jarešová Michaela Talašová Jan Pomahač Kateřina Zděblová
Takže pokud máte někoho, komu byste chtěli říct, že ho máte rádi, že je vám s ním pěkně, že je prima kamarád nebo kamarádka, nezapomeňte na datum 14. 2. 2013. Zástupci školního parlamentu se stanou na chvíli pošťáky a vaše psaníčka rádi doručí.
Jan Pomahač,IX.A
Adapťák očima dětí
Halloween
Bowling Jedno odpoledne jsme šli na bowling. Hráli jsme ve dvou skupinách po deseti. Některým se povedl i “strike“. Ale já jsem nevyhrála. Vítězi byli: Adéla Stará, Jakub Starý a Lukáš Štefka. Hra trvala hodinu, ale uteklo to docela rychle. Potom jsme šli na večeři a pak do herny, kde nás čekaly další zábavné aktivity- tento den se mi líbil, ráda bych si ho zopakovala. Michaela Blažková, 7.tř Projekty Dělali jsme projekty o tom, jakou bychom chtěli školu. Na papír A2 jsme nakreslili dům, který představoval ,‚školu‘‘. Mnoho z nás do domu psalo ,,komunikativní sezení‘‘, což pro nás znamenalo vyjádření svého názoru. K tomu se pak dodělalo slunce, ve kterém byly optimistické vlastnosti skupiny. Tento projekt jsme projednávali s p. učitelkami. Nakonec jsme se společně vyfotili s hotovými projekty a byli jsme velmi nadšení z našich prací. Procházky Každý den jsme se chodili někam projít. V pondělí jsme šli ke studánce ,,U KORÝTKA", kde jsme si udělali společnou fotku. V úterý jsme zašli na jízdárnu. Všichni měli dvě kolečka na koni, kolem hřiště, ale někteří je rozdali jiným, protože nechtěli jet. Na koni jela i p. uč. Svozilová. Ve středu jsme byli na hřišti, kde někteří skákali přes švihadla, jiní hráli fotbal, někdo fotil a jiní si házeli s míčem. Nakonec jsme si zacvičili jógu, která některým jedincům nešla. Ve čtvrtek nás čekala menší túra k hospodě. Na kopci byl krásný výhled po okolí. V pátek jsme chtě nechtě zabalili své věci, naposledy se podívali na hotel a na krásný výhled na Lysou horu a okolí, nastoupili do autobusu a jeli s menším pocitem smutku domů. Petra Špičáková a Nicole Holajnová, 8. tř.
Film ,,Šikana“ Film, na který jsme se dívali, byl o mladém, citlivém klukovi, který byl šikanován svými spolužáky. Učil se moc dobře, ale bál se chodit do školy. Vymýšlel si nemoci a kradl své matce peníze, aby je mohl „odevzdat“ násilníkům. Šikanoval ho jeden agresivní kluk se svým kamarádem, kamarádkou a svojí holkou. Pořád ho mlátili a brali mu peníze, trhali mu domácí úkoly a opisovali si je. On se bál někomu to říct. Už to sám nezvládal a přemýšlel o sebevraždě. Až jeden den se ho jedna spolužačka přišla zeptat, jestli nechce jít ven. On sice odmítl, ale pozdě v noci jí napsal SMS, aby se sešli. Hned jak přišla, tak se kluk rozbrečel a všechno jí řekl. Druhý den se všechno začalo řešit. Ti, co kluka šikanovali, se dostali až k soudu, kde byli odsouzeni podle zákona, který se týkal krádeže a ublížení na zdraví. Kluk po prázdninách nastoupil na novou školu a se spolužačkou, která mu pomohla, zůstali dobrými přáteli.
Dne 17. 10. 2012 naše škola už po páté pořádala Svátek dýní a strašidel - český halloween, jehož garantem bylo Statutární město Ostrava. Počasí nám opravdu přálo, a tak společný průvod masek od Slezskoostravské radnice na Slezskoostravský hrad byl velmi početný.
Na Hradě všechny děti i dospělé přivítal ředitel školy Mgr. Radek Pollo a vedoucí odboru školství Mgr. Kateřina Michalíková. Na pódiu pak na děti čekal známý klaun Hopsalín, s kterým jsme si odpoledne pořádně užili. Během soutěží a tanečků se vyhodnotilo deset nejlepších masek, které byly odměněny. Nemůžeme zapomenout na vyhodnocení nejhezčích dýní, jak tříd, tak jednotlivých žáků. Rozhodnout, které dýně budou oceněny, nebylo vůbec jednoduché, protože všechny byly zpracovány velmi nápaditě.
Fotopříloha - VI. VáNoční čtení ( více na www.zsbohuminska.cz )
