ASOCIACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE
ANOÚK (zaloţena r. 2001)
Smysl ANOÚK je ve třech hlavních směrech činnosti:
1. Komunikace, partnerství, sdružování
2. Informace
3. Servis STRANA 2
ČINNOSTI
Ve své činnosti se ANOÚK zaměřuje na:
oblast finančních prostředků pro NNO se zaměřením na EU i dotační politiku státu a kraje
spolupráci s obcemi, mikroregiony Ústeckého kraje, krajskými orgány
vzdělávání zástupců neziskových organizací včetně poradenské činnosti
informování veřejnosti, médií i veřejné správy o činnosti neziskového sektoru
pořádání kulatých stolů, workshopů, krajských konferencí
(v r. 2009 interaktivní seminář s názvem „NNO a fondy Evropské unie“ pořádaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací nevládních neziskových organizací ČR a ANOÚK; ve spolupráci s RRA seminář „Jak získávat prostředky z EU“)
realizaci projektů (BROÚK; Lektoři pro NNO) STRANA 3
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Nejvyšším orgánem ANOÚK je valné shromáždění. Rozhoduje o změně stanov, o vyloučení člena z ANOÚK, volí předsedu a další členy rady ANOÚK, volí členy revizní komise, schvaluje výši členských příspěvků, schvaluje rozpočet. V době mezi zasedáními Valného shromáždění řídí asociaci Rada ANOÚK. V jejím čele stojí předseda, který řídí její činnost. Dále do ní patří místopředsedové a členové, v celkovém počtu 7 osob.
SOUČASNÉ VEDENÍ: předseda:
PaedDr. Jan Eichler
další členové rady:
PaedDr. Jiří Roth p. Robert Hrabčík p. Zdeněk Tarant p. Dalibor Černý pí. Jaroslava Frýdlová pí. Božena Pecková STRANA 4
OBOROVÉ SKUPINY SDRUŢENÍ Činnost ANOÚKu probíhá v oborových skupinách, které se jednotlivě zaměřují na specificky orientované oblasti neziskového sektoru. Počet oborových skupin není konečný, bude se postupem času jistě měnit a vyvíjet. Za každou skupinu odpovídá jeden člen rady ANOÚK.
OBOROVÉ SKUPINY:
Děti, mládeţ, sport a tělovýchova
Ţivotní prostředí, ekologie
Sociální a zdravotní, církve, komunitní, dobrovolnictví
Vzdělávání, poradenství, mezinárodní aktivity EU, výzkum
Ochrana kulturních a historických památek
Strategické dokumenty
Kultura, umění
STRANA 5
ČLENOVÉ A SÍŤ ANOÚK Členská základna ANOÚK má zhruba 104 členů (organizací). ANOÚK však nespolupracuje a nevyvíjí činnost jen pro své členy, ale poskytuje informační a poradenskou činnost i dalším zástupcům neziskového sektoru. Farní Charita, Rumburk
Pro lepší informovanost a 4. ZO ČSOP Tilia, Krásná Lípa poskytování služeb NNO byla vytvořena na konci roku 2002 „síť Charitní sdruţení, Děčín ANOÚK“, jejímž smyslem je mít ANOÚK, Ústí nad Labem v každé obci s rozšířenou ENERGIE, o.p.s., Meziboří O.S. FOCUS, Teplice působnosti partnerskou organizaci, která by poskytovala služby a Krušnohorské centrum Diakonie ČCE, Litoměřice pro rodinu a sociální péči, Most informace z ANOÚK neziskovým O.S. Šance, Lovosice subjektům ve svém nejbližším STUŢ, Chomutov okolí. Knihovna třetího tisíciletí, Louny
Barvy ţivota, Roudnice nad Labem
Turistické sdruţení Šamani, Ţatec
STRANA 6
ROZVOJOVÉ CENTRUM PŘI ANOÚK
V rámci projektu BROÚK – Budoucí rozvoj Ústeckého kraje vzniklo v celém Ústeckém kraji několik rozvojových center, mezi nimi i Rozvojové centrum při Asociaci neziskových organizací Ústeckého kraje.
Rozvojové centrum při ANOÚK sídlí na adrese: Prokopa Diviše 5, 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 201 700
[email protected]
STRANA 7
Nevládní neziskové organizace a ROP Severozápad, příleţitost nebo past?
Příleţitosti
získání prostředků na příslušné aktivity
realizace zajímavých projektů
rozvoj NNO i obce, města,kraje
zlepšení služeb nabízených NNO
lepší image NNO u veřejnosti
Často zajímavé, netradiční činnosti, které nelze provádět za tržní cenu
spolupráce s jinými NNO, s veřejnou správou, s odbornými institucemi – vytváření partnerství
Pasti
- NNO se díky uzavřené smlouvě stane vazalem často nesmyslných podmínek a nařízení, které EU ani nepožaduje - NNO se dostane díky různým prodlevám do platební neschopnosti a musí si brát půjčku, v případě, že ji nedostane, končí a může také jít do likvidace - NNO do žádného projektu ROP nejde, protože podmínky jsou nastaveny tak, že je většina NNO ani nemůže splnit - po tvrdých zkušenostech NNO s různými granty, již tato neziskovka nemá chuť další grant realizovat a je příkladem pro ostatní neziskovky
STRANA 8
Bariéry čerpání prostředků EU nevládními neziskovými organizacemi
STRANA 9
Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány
- téměř nesplnitelný požadavek na předfinancování projektů a následné proplacení uznatelných nákladů, např. OP ŽP je proplácen průběžně, jinde existují i zálohy - zaměření priorit ROP není pro činnost NNO využitelné (jedná se více o investiční projekty tzv. tvrdé - NNO nemají zastoupení v hodnotících orgánech Výboru rady regionu ani přímo v Regionální radě ROP - povinná příloha „Finanční zdraví“ – k posouzení žadatele se nám jeví ne moc objektivní (zejména pro obce) - zejména u měkkých /neinvestičních projektů vyšší míra CZV v oblasti personálních a souvisejících nákladů (nyní se výstupy musí zadávat 3. straně, nebo je řešit z obsahového hlediska na své náklady – neefektivni a NNO zatěžující) – raději alespoň k 40-60%, dle charakteru projektu, ne jen stávajících 7,5 % - hranice min. způsobilých nákladů je příliš vysoká - povinná příloha Studie proveditelnosti u měkkých/neinvestičních projektů je dle povinné osnovy obtížně uchopitelná - předfinancování alespoň 20% CZV, flexibilnější nastavení etap a s tím souvisejícího průběžného čerpání X garance u bankovních ústavů, pomoc se zajištěním půjčky atd. STRANA 10
Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány
- formulář žádostí – když už je elektronicky, ať plní svou funkci v kontrole chyb, které by zkontrolovat mohl a jistě umí (akorát to vidí jen úředník a ne již zadavatel. Tedy se nepomáhá zpracovat a předložit bezchybnou žádost, ale chytá se na chybách – např. zahájení a fyz.zah. realizace projektu, délka etap, hodnoty etap, volba vhodného VR a jeho nastaveni…) - bylo by efektivnější, kdyby přílohou žádosti nebylo pravomocné územní rozhodnutí/ stavební povolení, ale např. projektová dokumentace a podaná žádost, studie (možná by nebylo od věci převzít systém OPPI – registrační a plná žádost.) - pomohly by možnosti oprav a doplnění žádosti/příloh, pokud nejde o změnu podstaty projektu - chybí nám včasné a jednoznačné konzultační a metodické podpory pracovníků URR (příručky radí konzultovat, pracovníci spíše hledají chyby) - žadatel/příjemce by měl mít šanci pracovat se stejným výkladovým materiálem jako hodnotitel/administrátor
Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány
- pomohlo by méně metodických pokynů a jasnější/jednoznačnější a průhlednější nastavení pravidel administrace již v době podání žádosti, které se v průběhu projektu nebudou měnit - poslední – třetí - fázi hodnocení by bylo třeba zprůhlednit či odstranit – dle mne zakládá prostor pro manipulaci: potřebnost pro region, inovativnost projektu a ještě jedno naprosto subjektivní kritérium - při případném dalším uvažování o % rozdělení dotačních financí brát více ohledů na obce do 5000 obyvatel. Ty byly s ohledem na rozpočet ROP víceméně vyšachovány z dění - pravidla, dnes lze říci původní pravidla, napsali lidé, kteří o realizaci investičních projektů nemají potuchy, což přineslo mnoho potíží mnoha příjemcům - podle mého názoru si ČR oproti pravidlům daných EU proces výrazně sama zkomplikovala - i při veškeré ochotě pracovníků RR konzultovat s žadateli a příjemci, zápisy z konzultací jsou nic neříkající a nedají se použít jako důkaz při změně výkladu pravidel ze strany reg. Rad
Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány
-
-
-
-
-
- dotace pod určitou finanční mez je pro její administrativní náročnost jen za trest. A to ještě nevíme, co přinese doba udržitelnosti - neustálé změny pravidel prolínající se s pravidly původními, přetrvávající nejasnosti výkladu (i když chápu, že původně nastaveno nesmyslně tvrdě, pro dokončení projektů bylo nutné změnit) - nutnost dokládání originálů/ověřených kopií (např. faktur, …) = spousta zbytečné práce. Všichni příjemci jsou de facto považováni za zloděje a podle toho je systém nastaven,toto je u všech programů z EU - u investičních projektů je nesmysl klást důraz na rovné příležitosti a složitě je obhajovat. Z hlediska přístupu ke zdravotně postiženým to řeší stavební zákon, z hledisek ostatních projde při správné argumentaci i nový zimní stadion v IPRM CV i golfové hřiště někde na horách - komplikuje nám práci nejednoznačné nastavení podmínek pro investiční X neinvestiční projekt. Pravidla publicity jsou nastavena spíše jen pro investiční projekty, nikoliv pro měkké. Chybí jednoznačná metodika pro příjmy v době realizace a udržitelnosti projektu
Nestačí jen brečet, musíme jít dál Milí přátelé, vážení hosté, i přes všechny těžkosti, které si často způsobujeme sami, nikoliv EU, jak je často prezentováno, je potřeba jít dál, čerpat prostředky z EU a účelně je využívat pro rozvoj našeho kraje.
Náměty pro další období:
Zvýšit podporu menších projektů s niţšími náklady
Veřejné zakázky nehodnotit jen dle ceny, ale také dle kvality
Kontrolovat projekt z hlediska účelu, nejen dle formalit
Sníţit administrativní náročnost
Zveřejnit bodové hodnocení projektů experty a hodnocení výborem
Rady regionu, aby se vyloučilo politické působení
Ţadatel musí být z regionu
Nepodporovat z prostředků EU bohaté regiony Čech – např. Prahu
STRANA 14
KONTAKT ASOCIACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE
Ladova 2532/2, 400 12 Ústí nad Labem tel./fax: 475 209 922 e-mail:
[email protected] web: www.volny.cz/anouk
STRANA 15
ZÁVĚR Děkuji Vám za pozornost A děkuji také všem NNO za zajímavé náměty pro svůj příspěvek.
Dr. Jan Eichler
