ARÉNA VÍTKOVICE včera, dnes a zítra PŘÍLOHA K SANACI

VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Studentská vědecká odborná činnost školní rok 2002-2003

ARÉNA VÍTKOVICE “včera, dnes a zítra” PŘÍLOHA K SANACI

Předkládá student Odborný garant katedra

: : : :

David MAREČEK Václav LUKEŠ Ing. Jan MAREČEK 225

Studentská vědecká odborná činnost 2003 VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební Ludvíka Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba http://fast.vsb.cz

Obsah RŘÍLOHA K SANACI ________________________________________________ 3 Řešitel: David Mareček, VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební _____ 3 Václav Lukeš, VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební ______ 3 Vedoucí práce: Ing. Jan Mareček _________________________________ 3 1.

Anotace _____________________________________________________ 3

2.

Poděkování __________________________________________________ 4

3.

Úvodní slovo _________________________________________________ 5

4.

HISTORIE A SOUČASNOST _____________________________________ 6 Projektová dokumentace a průběh výstavby ___________________________ 6 Původní záměr projektu, zajímavosti ze zákulisí a poruchy ________________ 9 Přípravy na rekonstrukci a modernizaci ______________________________ 10

5.

FOTODOKUMENTACE – výstavba (1976-1987) ____________________ 11

6.

PŮVODNÍ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE – (1977-1985) ____________ 12

7.

FOTODOKUMENTACE – (2002-2003)_____________________________ 12

8.

POPIS PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE – stávající stav (2002-2003) ___ 12

9.

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE – stávající stav (2002-2003) _________ 13

10.

VIRTUÁLNÍ MODEL _________________________________________ 13

11.

MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÁ POMŮCKA – odborný dokument ______ 14

12.

POUŽITÉ MATERIÁLY _______________________________________ 14

-2-


ARÉNA VÍTKOVICE – “VČERA, DNES A ZÍTRA” RŘÍLOHA K SANACI Řešitel:

Vedoucí práce:

David Mareček, VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební student IV. ročníku, obor: Průmyslové a pozemní stavitelství Václav Lukeš, VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební student IV. ročníku, obor: Průmyslové a pozemní stavitelství Ing. Jan Mareček VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební

1. Anotace Projekt se zabývá objektem ARÉNA VÍTKOVICE (PKaSV) z několika hledisek. První část dokumentace je věnována historii, současnosti a budoucnosti ARÉNY. Druhá část nabízí k nahlédnutí archivní fotodokumentaci, která mapuje výstavbu ARÉNY a exkluzivní fotodokumentaci stávajícího stavu. Obě tyto přílohy jsou doplněny průvodní zprávou. Třetí část prezentuje archivní a stávající projektovou dokumentaci. Čtvrtá závěrečná část je hlavním bodem celého projektu, jedná se o multimediální výukovou pomůcku – odborný dokument. Za hlavní cíl projektu bylo považováno splnění požadavku vytvoření DATOVÉ BANKY významné stavby Moravskoslezského kraje, předvést návaznost praxe a teoretických poznatků při realizaci přestavby a pomocí video a fotodokumentace vytvořit odborný dokument. Součástí dokumentace je přiložený CD-ROM a VHS kazeta.

English version : The project deals with object Arena Vitkovice. There are several aspects. The first part of documentation is concerning the history, the present and the future of Arena. The second part offers a view of archive photodocumentation, which surveys the development of Arena and exclusive photodocumentation of today. Both the attachments are complemented with accessory report. The third part presents archive and present project documentation. The forth last part is a principal point of the whole project, it concerns the multimedial teaching aid – professional document. The main point of the project was to create the database of important building of Moravian Silesian region, to show the conection of theoretical knowledge and practise during the rebuilding and to create a professional document using video and photodocumentation. A part of documentation are attached CD-ROM and VHS casette.

-3-


2. Poděkování Při zpracování projektu, který se zabývá objektem Paláce kultury a sportu Vítkovice (Aréna Vítkovice), pomohla kolektivu autorů řada jednotlivců a organizací. Je naší milou povinností na tomto místě poděkovat všem, kteří se na projektu podíleli. Za odborné připomínky a kritiky k projektu děkujeme vedoucímu práce Ing. Janu Marečkovi. Za ochotu a pochopení děkujeme vedení Aréna Vítkovice a.s. autoři projektu David MAREČEK Václav LUKEŠ

-4-


3. Úvodní slovo Předkládaná publikace se zabývá problematikou Paláce kultury a sportu Vítkovice (Aréna Vítkovice) z hlediska historie a současnosti, fotodokumentace průběhu výstavby, původní projektové dokumentace, fotodokumentace stávajícího stavu, výkresové dokumentace zachycující stávající stav inženýrských sítí a instalačních celků. Součástí problematiky je řešení virtuálního modelu arény a vytvoření multimediální výukové pomůcky – dokumentární film. Impulsem ke zpracování projektu je absence komplexního řešení dokumentace arény. Tuto skutečnost jsme vzhledem k významnosti objektu a výrazným změnám souvisejících s postupnou rekonstrukcí a modernizací arény v následujícím období považovali za důležitou. Projekt má svým obsahem sloužit jako “Banka dat“ a přiblížit technické veřejnosti, tj. stavebním inženýrům, architektům a technikům zajímajících se o objekt Paláce kultury a sportu vývoj realizace projektu v čase a objasnění problematiky pomocí multimediálních příloh.

-5-


4. HISTORIE A SOUČASNOST Projektová dokumentace a průběh výstavby Počátkem 70. let 20. století se pro nedostatek kulturně sportovních areálů, v rozrůstající se Ostravě, vytvořila myšlenka vybudovat sportovně kulturní centrum, které by podpořilo sportovní a kulturní vyžití ostravských občanů. Původní návrhy usilovaly o výstavbu projektu podle polské sportovní haly Katowického Ronda. Tento projekt však neprošel z důvodu autorských práv, které by náklady na výstavbu značně prodražily. Proto bylo záhodno vytvořit projekt nový, který bude plnit funkci kulturní i sportovní. Návrh zpracoval Ing.arch. Dedeček v roce 1974, který byl absolventem fakulty stavební na vysoké škole technické v Bratislavě. Byl autorem významných staveb na Slovensku, např. Vysoké školy zemědělské v Nitře. Rozsáhlá činnost ostravských paneláren na Slovensku ponechala na oplátku zpracování projektu slovenskému Stavo-projektu Bratislava. Projekt byl zpracován v roce 1976, posléze se čekalo na uvolnění dostatečných finančních prostředků pro realizaci stavby. V roce 1978 se začalo s přípravou a demolicemi obytné čtvrti u ulice Ruská v Ostravě – Zábřehu. Stavební práce vlastní stavby byly započaty v roce 1979, kdy se provedly výkopy svahované stavební jámy pomocí strojové techniky. Po vyhotovení výkopových prací se zaměřila niveleta dna stavební jámy. Základová konstrukce byla provedena ze železobetonové monolitické desky, jež byla navržena na případné účinky poddolování. V betonářských pracích se dále pokračovalo při výstavbě 4 železobetonových monolitických ztužujících jader, které tvořily hlavní nosný systém objektu. Ostatní část stavby byla navržena z železobetonu do úrovně +4,00m nad ledovou plochou. Státní podnik Vítkovice, divize ocelových konstrukcí, vypracoval projekt ocelových mostů, jež byly nosným systémem střešní konstrukce, která se na

-6-


ně později zavěsila a zároveň tvořily ztužení v podélném směru haly. Ocelové prvky se vyhotovily ze speciální vylehčené konstrukční oceli 12 580, určenou pro tuto stavbu, která měla vyšší pevnost v tahu a dala se svařovat již při 280o C. V roce 1980 byly na stavbu dopraveny části ocelových příhrad z několikavrstvé pásové válcované oceli, jež měli opatřeny konstrukční spoje styčníků vysoko pevnostními šrouby. Oba mosty byly spojeny příhradovou střešní konstrukcí, která se skládala z vaznic, podélných a příčných příhradových vazníků. Pro velkou hmotnost konstrukce mostů, s kterou jeřábová technika nebyla schopna manipulovat, se zvedací mechanismus zajistil v tehdejší NDR. Po dokončení montáže provizorních sloupů a zdvihacího zařízení se mohlo přistoupit k plynulé přepravě konstrukce do výšky 32m, která byla v rovině konzol železobetonových jader. Velká hmotnost střešní konstrukce v té době vytvořila rekord mezi zdvihanými konstrukcemi pomocí zdvihacích zařízení. Po 2 dnech se docílilo dovršení stanovené nivelety konstrukce. V roce 1981 probíhala příprava pro výstavbu tribun a betonáž základových železobetonových jader po celém obvodu paláce. Konstrukce konzol pro tribuny byly vetknuty do základových železobetonových jader, které byly montovány ze t ří konstrukčních dílců přímo na místě uložení. Nad tribunami se zároveň montovala konstrukce střechy, která se skládala z příhradových vazníků a vaznic. Důležitou informací je, že konstrukce tribun nebyla spojena s konstrukcí střechy z důvodu předpokládaných účinků poddolování. V roce 1982 po vyhotovení základových železobetonových jader se za čalo s montáží tribun na jihozápadní straně paláce. V roce 1983 proběhla montáž mezijádrových střešních konstrukcí a tribun. V tomtéž roce se provádělo zastřešení nejprve bočních střešních ploch nad tribunami, posléze mezijádrové střešní plochy.

-7-


V roce 1984 se začal provádět obvodový plášť ocelových konstrukcí s tepelnou izolací. Na jaře probíhala betonáž plochy kluziště nad energokanálem, ve kterém byla navržena technologie chlazení ledu. Dále pak montáž ocelové konstrukce výhledů z režií, a dokončení konstrukcí tribun. Pomocí autojeřábů byly v interiéru zhotoveny podélné technické lávky s gondolami. Prostor mezi lávkami byl vypln ěn podhledovou rámovou konstrukcí se zvukově izolační sítí. Prostor nad tribunami se zakryl podhledem z trapézových košických plechů, na nichž byly umístěny zvukově izolační rohože tvořící zároveň funkci pracholamů. Po instalaci podhledových konstrukcí se začalo s montáží zdrojů osvětlení na technických lávkách a jejich připojení na inženýrské sítě k podružným rozvodným skříním a následně pak k rozvaděčům. Během výstavby interiéru probíhaly lešenářské práce pro obklad železobetonových ztužujících jader přírodní břidlicí, která měla chránit objekt proti agresivnímu prostředí, jež bylo vyvolané velkým znečištěním ovzduší. Břidlice měla charakterizovat ještě s velkým množstvím použité oceli v paláci jakýsi ideál stavby „Sepjetí horníků a hutníků“. Hutník byl představitelem použité oceli a horník přírodní horniny břidlice. V červnu roku 1985 se dokončovaly montáže zámečnických konstrukcí pro sedadla na tribunách. Následně se budovaly tribuny, které byly prototypem vědeckého ústavu: „Rozvoje vědy a techniky“. Tyto prototypy svojí rektifikací měly zajišťovat zvětšení užitné plochy haly a tím i její víceúčelovost. V roce 1987 ještě probíhaly obkladačské práce, dokončovaly se montáže podstřešních a nadstřešních konstrukcí tj. vzduchotechniky, kanalizace, hromosvodu, přijímačových a televizních antén. Dále byl kladen důraz na úpravu exteriéru a sice probíhala výstavba bezbariérových ramp a přístupu ke vchodům. Dodatečně se dodělávaly terasy. Ke konci výstavby se obložil sokl pod terasami přírodní břidlicí. Závěrem se provedla dodatečná úprava terénu s obnovením travních ploch. Byly vysázeny nízké křoviny a zeleň v betonových květináčích na asfaltových plochách, které měly suplovat nedostatečné množství vegetace v dané lokalitě. Objekt byl

-8-


v konečné fázi doplněn potřebným interiérovým, technickým a technologickým vybavením nutným pro provoz. Po těchto finálních úpravách proběhla kolaudace Paláce kultury a sportu Vítkovice. Původní záměr projektu, zajímavosti ze zákulisí a poruchy Původním záměrem územního plánu bylo Středisko volného času a zábavy, jehož součástí měly být: I. tréninková hala, II. cvičná ledová plocha, III. atletická hala, 1. univerzální hala – míčové hry, 2. technický blok, 3. stolní tenis, herny, prodejny, 4. gymnastická tělocvična, 5. krytá plovárna (50m bazén, skokanský bazén, tribuna otevřených bazénů), 6. tribuna otevřených bazénů, 7. otevřený plavecký bazén 50m, 8. otevřený plavecký bazén 25m + dětský bazén, 9. restaurace, MŠ, 10. hotel Atom 3, Atom 4. Z finančních důvodů byl realizován pouze Palác kultury a sportu a hotel Atom 1. Náklady na stavbu haly se pohybovaly kolem 300 miliónu korun, které byly plynule uvolňovány během výstavby. V minulém režimu nebyly problémy s provozem kulturních, sportovních a hotelových staveb. Finance plynuly ze státní pokladny. Až po sametové revoluci se ukázalo, že provoz objektů takovýchto rozměrů je velmi náročný.

-9-


Časem se začala projevovat řada nedostatků se kterými se při výstavbě nepočítalo. Nastaly problémy se stárnoucím vybavením a technologií, ale i s rostoucími požadavky pro standardní vybavenost sportovních staveb. Nemalou zátěží je poruchovost dilatačních spár a obvodového pláště. Hlavní poruchy se projevily u oddilatování konstrukcí ramp, které vedou na terasu. Může se jednat časem o ohrožení statiky konstrukce, proto je nutné v co nejbližší době zasáhnout vhodnou sanační technologií (případné detaily poruch jsou zřetelné v příloze: Fotodokumentaci – 2002-2003). Problematika obvodového pláště ztužujících jader je způsobena odpadáváním obkladu z přírodní černé břidlice. Zjistilo se, že působící kolísání vlhkosti a teplot prostředí spojené s mastnotou břidlic, učinily výše uvedené poruchy. Provedl se sanační zásah, který měl pomocí ocelových kotev zajistit obkladové desky na podkladu cementové malty. Vlivem změn klimatických podmínek v čase docházelo ke korozi kotev a následně k jejich nefunkčnosti. Přípravy na rekonstrukci a modernizaci Zastaralá technologie by měla být nahrazena novou funkčnější a modernější. Dlouholeté snaha Českého svazu ledního hokeje pořádat mistrovství světa v ledním hokeji v České republice, vedla k hledání vhodných hostitelských měst. Volba pořádání utkání skupiny B padla na Vítkovickou arénu. Vybavení haly v současnosti nesplňuje přísná kritéria Mezinárodní hokejové federace IIHF, proto pořádání MS bylo povoleno pouze s podmínkou doplnění kvality technického a sportovního zázemí, vybavení interiéru a služeb pro diváky. Město Ostrava ve spolupráci s Ministerstvem kultury a sportu, se z těchto důvodů podílí na potřebných úpravách. V současné době probíhají v aréně stavebně-technické práce, na kterých se podílí řada projekčních kanceláří a stavebních firem. Členové Mezinárodní hokejové federace už několikrát navštívili palác kultury a sportu, aby zkontrolovali průběh stavebních úprav a prací.

- 10 -


Variabilita užitné plochy Palác kultury a sportu v Ostravě byl poprvé uveden do provozu v roce 1986, kde první kulturní akcí byl koncert „Rudá píseň“. V té době se stal jednou z největších a nejmodernějších evropských víceúčelových hal, která svou kompaktností provozu zaručuje využitelnost v řadě kulturních a sportovních odvětvích. Svou víceúčelovostí zajišťuje využití ploch pro řadu kulturních vystoupení, výstav či sportovních akcí. Jsou tak eliminovány finanční ztráty v provozu, jež by mohly nastat v případě jednostranného využívání. Technické parametry haly plocha haly vnitřní výška haly rozměr ledové plochy kubatura objektu užitková plocha ve všech podlažích velikost plochy po zasunutí pohyblivých tribun výška výsuvného pódia pódium tvoří až 20 zvedacích plošin

7.697 m2 18 m 60 x 30 m 269.650 m3 24.144 m 2 83 x 49 m 1 m až 1,6 m 50 x 8 m

5. FOTODOKUMENTACE – výstavba (1976-1987) Fotodokumentace průběhu výstavby se stala nedílnou součástí kompletní projektové dokumentace, jež měla zachycovat jednotlivé dílčí postupy, které probíhaly na stavbě během její realizace. Díky této kompletní fotodokumentaci se podařilo zachytit souvislý historický vývoj Paláce kultury a sportu.

- 11 -


6. PŮVODNÍ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE – (1977-1985) Projektová dokumentace byla v rámci vzájemné spolupráce zpracována Stavoprojektem Bratislava dle návrhu Ing. arch. Dedečka. Příloha však nabízí pouze zlomek kompletní projektové dokumentace dopněnou výrobními výkresy ocelových konstrukcí a výkresy scénického osvětlení. ROK 1977 1977 1977 1977 1977 1980 1980 1984 1984 1985

NÁZEV VÝKRESU Hlavní nosník I - DIAGONÁLY - 1. Část Hlavní nosník I - SVISLICE A RÁMY 2-2´ Hlavní nosník I - HORNÍ PÁS Hlavní nosník I - HORNÍ PÁS Hlavní nosník I - PŘEHLEDNÝ VÝKRES - POHLED A ŘEZ Stropní osvětlení haly - ROŠTY NA LÁVKÁCH Trasa přívodu ke kabinám - PŘÍČNÝ ŘEZ Víceúčelová hala - PODÉLNÝ ŘEZ Víceúčelová hala - PŘÍČNÝ ŘEZ Víceúčelová hala - ROZMÍSTĚNÍ OSVĚTLOVACÍCH STANOVIŠŤ

MĚŘÍTKO M 1:15 M 1:15 M 1:15 M 1:15 M 1:15 M 1:100 M 1:50 M 1:50 M 1:50 M 1:200

7. FOTODOKUMENTACE – (2002-2003) Fotodokumentace zachycuje stávající stav Paláce kultury a sportu Vítkovice (Aréna Vítkovice), včetně popisu jednotlivých fotografií. Impulsem ke zpracování přílohy je předpokládaná rozsáhlá rekonstrukce arény, která proběhne okamžitě po vypracování kompletní projektové dokumentace. Důvodem ke stavebním úpravám je pořádání mistrovství světa v ledním hokeji - MS 2004. Naskytla se tak poslední možnost zachytit arénu ve stavu, který je až na nepatrné úpravy totožný s p ůvodním řešením bezprostředně po dokončení výstavby koncem 80. let. Popis jednotlivých fotografií je doplněn odborným výkladem v přílohách: Multimediální výuková pomucká – odborný dokument a Projektová dokumentace – stávající stav.

8. POPIS PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE – stávající stav (20022003) Příloha se zabývá popisem projektové dokumentace instalací stávajícího stavu Paláce kultury a sportu Vítkovice (Aréna Vítkovice), jež má usnadnit projektantovi následné odborné disciplíny, snadnou orientaci ve výkresové dokumentaci a upozornit na některé závažné okolnosti.

- 12 -


9. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE – stávající stav (2002-2003) Projekt byl zpracován na podzim roku 2002 kolektivem studentů jako zakázka pro společnost SADO ACOUSTICS. S vědomím, že tato stavba tvořící kulturně sportovní centrum nám umožní uplatnit teoretické poznatky v praxi, jsme nabídku přijali. Byl nám poskytnut přístup nejen do vnitřních prostor arény, ale i do míst objektu, kde se běžný návštěvník nedostane. Během vyměřování stávajícího stavu inženýrských sítí a následné realizaci projektové dokumentace jsme získali cenné zkušenosti, neboť jsme si udělali přehled o tom, co stavba tohoto typu obnáší. Poznámka: Podklady týkající výkresové dokumentace vlastní stavby pro zpracování projektové dokumentace instalací stávajícího stavu Paláce kultury a sportu Vítkovice (Aréna Vítkovice), byly dodány firmou SADO ACOUSTICS. VÝKRES Č.

10.

NÁZEV VÝKRESU

MĚŘÍTKO

01

PŮDORYS - ÚROVEŇ -2,30M

M 1:200

02

PŮDORYS - ÚROVEŇ +4,00M

M 1:200

03


M 1:200

04


M 1:200

05


M 1:200

06


M 1:200

07


M 1:200

08


M 1:200

09


M 1:200

10

PODÉLNÝ ŘEZ

M 1:200

11

PŘÍČNÝ ŘEZ -SMĚR ŘEZU - LÁVKA Č.5

M 1:200

VIRTUÁLNÍ MODEL

Virtuální model by měl být v současné době doplňkem projektové dokumentace významných objektů. Velkou měrou přispívá k formování veřejného mínění laického obyvatelstva.

- 13 -


11.

MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÁ POMŮCKA – odborný dokument

Hlavním cílem projektu bylo pomocí video a fotodokumentace vytvořit multimediální výukovou pomůcku – odborný dokument. Tento dokumentární film má svým obsahem nabídnout uspokojení široké stavební veřejnosti. Součástí je příloha obsahující scénář s komentářem.

12.

POUŽITÉ MATERIÁLY

POUŽITÝ SOFTWARE

:

ArCon 3.1+ ArCon 6.0+ AutoCad 2000 AutoCad 2002 Photoshop 6.0 Adobe Premiera 6.0 Exportní codec CINEPAK RADIUS 1.10

POUŽITÝ HARDWARE

:

AMD Athlon 1.6 XP DIMM 256 SDRAM n Vidia GeForce4 MX 64MB, Titanium

POUŽITÁ LITERATURA :

Přiložená fotodokumentace

- 14 -


3D model - foto-vizualizace 3D model – video-vizualizace

Součástí projektu je přiložený CD-ROM s video-vizualizací lokality, vlastní projektovou dokumentací, textovou dokumentací v plném znění a VHS kazeta (V archívu FAST VŠB-TUO).  2003

D. Mareček, V. Lukeš

- 15 -

ARÉNA VÍTKOVICE včera, dnes a zítra PŘÍLOHA K SANACI

Recommend Documents