Architektura Valdštejnského paláce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Architektura Valdsˇtejnske´ho palaće Semina´rnı´ praće Martin Sˇanda

´ stav pro deˇjiny umeˇnı´ U Filozoficka´ fakulta Univerzity Karlovy

Architektura Valdsˇtejnske´ho palaće

OBSAH

Obsah 1

´ vod U

3

2

Dosavadnı´ literatura

4

3

Prˇed vy´stavbou palaće

7

4

Osoba stavebnı´ka

10

5

Valdsˇtejnsky´ palać jako urbanisticky´ prvek

11

6

Pru˚beˇh vy´stavby

13

7

Ota´zka architekta

16

8

Exterie´r a interie´r palaće

19

9

Interie´r palaće ve vztahu k jeho funkci

29

10 Srovnańı´ Pieroniho nerealizovane´ho plańu s Valdsˇtejnsky´m palaćem

30

11 Za´veˇr

31

12 Seznam pouzˇite´ literatury

32

13 Prˇı´lohy

34

2


1

´ vod 1U

´ vod U

Valdsˇtejnsky´ palać neopomene zˇa´dna´ kniha obecneˇ se zaby´vajıćı´ historicky´mi stavbami Prahy, je zmıńeˇn v kazˇde´ synte´ze prazˇske´ architektury, v kazˇde´m pru˚vodci Prahou. Vy´stizˇneˇ to zmıńil Zdeneˇk Wirth ve stati: Valdsˇtejn a soucˇasne´ umeˇnı´ „Logia patrˇila vzˇdy k sensacı´m, na neˇzˇ upozornˇovala hveˇzdicˇka v pru˚vodci a kazˇdy´ na´vsˇteˇvnı´k cı´til, zˇe tu stojı´ tva´rˇ´ı v tva´rˇ zjevu, i v dobeˇ sve´ho vzniku neobycˇejne´mu.“1 O literaturu by tedy nemeˇla by´t nouze a bylo by tedy pochopitelne´ pokud bych se zde, vzhledem k jejı´mu znacˇne´mu objemu, zaby´val pouze literaturou prˇ´ınosnou a za´vazˇnou. Prˇesto jsem se rozhodl ucˇiniti pravy´ opak, a to i tehdy, pokud je palaći veˇnovańo v te´ cˇi one´ publikaci pouze cˇa´st jedne´ strany. Snazˇil jsem se nikoli o nalezenı´ pouze prˇ´ınosnyćh hlasu˚, ale spı´sˇe o co nejsˇirsˇ´ı paletu postoju˚ k urcˇite´ problematice a jejich konfrontaci. Pokud se cı´tı´m povolań, prˇida´va´m k teˇmto hlasu˚m svu˚j vlastnı´. Za´rovenˇ ponecha´va´m do jiste´ mı´ry na samotne´m cˇtena´rˇi te´to praće, aby si vytvorˇil vlastnı´ pohled na danou problematiku. Cˇinı´m tak, nikoli ve snaze ostouzet cˇi napadat jednotlive´ badatele, dokazovat jejich neznalost cˇi nepozornost, koneckoncu˚, pro neˇco takove´ho nema´m ani vhodny´ veˇk, ani dostatek znalostı´ a zkusˇenostı´, navıć, veˇtsˇinu toho, co uva´dı´m na „pravou mı´ru“ (cˇtena´rˇ necht’posoudı´ vhodnost oneˇch uvozovek), jsem si pouze kdesi prˇecˇetl, a jsem tedy pouhy´m epigonem a hla´snou troubou, ale ve snaze po urcˇite´m shrnutı´ a zhodnocenı´ dosavadnı´ho ba´dańı´ a publikovańı´ o Valdsˇtejnske´m palaći. Myslı´m, zˇe pra´veˇ ted’ je pro neˇco takove´ho prˇ´ıhodna´ chvı´le. Cˇinı´m tak mimo jine´ proto, zˇe literatura o palaći je vy´bornou a mnohdy take´ nelichotivou reflexı´ minule´ho umeˇleckohistoricke´ho ba´dańı´ a mu˚zˇe tedy by´t dobrou sˇkolou pro to budoucı´. Pochopitelneˇ je take´ zrcadlem poneˇkud krˇivy´m, nebot’ Valdsˇtejnsky´ palać, stoje v mnoha ohledech na rozhranı´ dvou veˇku˚, prˇedstavuje cely´ komplex slozˇityćh ota´zek. Nenı´ tedy divu, a rozsah i forma mnohyćh pracı´ to jasneˇ dokazuje, zˇe „mnohomluvne´“ badatele palać s gustem usveˇdcˇ´ı z nepozornosti a neznalosti. Ti pak, poucˇenı´ touto zkusˇenostı´, volı´ radeˇji veˇty cudneˇ strˇ´ıdme´ a kra´tke´. Jesˇteˇ jednu pozna´mku si dovolı´m prˇicˇinit v tomto u´vodu. Velika´ a take´ prozatı´m poslednı´ monografie Valdsˇtejnske´ho palaće 2 by meˇla, dle me´ho na´zoru, by´t publikacı´ shrnujıćı´ a sumarizujıćı´ soucˇasne´ poznańı´. Ona vsˇak (jmenoviteˇ stat’ P. Fiedlera3 ), naopak mnohe´ ota´zky otevı´ra´. Domnı´va´m se, zˇe i to je danˇ one´ „cudnosti“ a „ma´lomluvnosti“. Tato semina´rnı´ praće je vy´sledkem me´ho zaby´vańı´ se architekturou Valdsˇtejnske´ho palaće. Jsem si veˇdom jejıćh limitu˚. Leccos jsem nedoka´zal formulovat tak dobrˇe, jak bych si prˇa´l. Za´rovenˇ jsem mnohdy u´porneˇ bojoval s veˇdomı´m, zˇe pokud bych meˇl urcˇity´m veˇcem veˇnovat vıće prostoru a ony by si to rozhodneˇ zaslouzˇily, nabude jejı´ rozsah hrozivyćh rozmeˇru˚. Mnozˇstvı´ te´mat jsem se dotkl pouze lehce, nebo vu˚bec. Jejı´ cˇtena´rˇ (budou-li tacı´?) bude mı´t mnohdy potrˇebu sa´hnout jesˇteˇ po dalsˇ´ı literaturˇe. Za vsˇechny mohu doporucˇit vy´sˇe zmıńeˇnou velkou monografii. Ta potrˇeba dalsˇ´ı literatury je velice spra´vna´. Je jı´ nutno ocenit. Oba´va´m se totizˇ, ve sve´ „zˇurnalisticke´“ praxi jsem na tento proble´m nara´zˇel sta´le, zˇe sebelepsˇ´ı vystizˇenı´ urcˇite´ho proble´mu, navıć, veˇtsˇina „vystizˇenı´ “ nenı´ „lepsˇ´ı nezˇ by mohla by´t“, je vzˇdy jen cˇa´stecˇne´. Je pouhy´m strˇ´ıpkem, ktery´ teprve s dalsˇ´ımi strˇ´ıpky da´ dohromady celou mozaiku. Snad jsem tedy napsal text, ktery´ ma´ sice celou rˇadu limitu˚, ktery´ je v mnohe´m jen cˇa´stecˇny´, ktery´ je pouze strˇ´ıpkem informacı´, ale prˇesto doufa´m, zˇe va´m nebude jeho cˇtenı´ cˇinit potı´zˇe, a zˇe tu a tam prˇinese i neˇjaky´ zajı´mavy´ pohled cˇi souvislost.

1 Wirth,

Z.: Valdsˇtejn a soucˇasne´ umeˇnı´, in: Doba beˇlohorska´ a Albrecht z Valdsˇtejna. Praha 1934, s. 173. M. a kol.: Valdsˇtejnsky´ palać. Praha 2002 3 Fiedler, P.: Valds ˇ tejnsky´ palać v ra´mci evropske´ architektury, in: Horyna, M. a kol. (cit. v pozn. 2), s. 131-184. 2 Horyna,

3


2

2 Dosavadnı´ literatura

Dosavadnı´ literatura

Do literatury, kterou lze alesponˇ trochu povazˇovat za umeˇnoveˇdnou, vstupuje palać uzˇ v prvnı´ cˇtvrtineˇ 19. stoletı´. Prvnıćh prakticky sto let ovsˇem jde prˇedevsˇ´ım o literaturu topografickou a mı´stopisnou, prˇ´ıpadneˇ o praće historicke´, lexika´lnı´ atp. Hledańı´ architekta v te´to literaturˇe poneˇkud prˇipomıńa´ loterii. Jednotlivı´ autorˇi jej prˇipisovali nejcˇasteˇji Marinimu, nebot’ je v pramenech dolozˇen v podstateˇ po celou dobu vy´stavby palaće, neˇkdy take´ Spezzovi, Biankovi a Pieronimu, to vsˇe ovsˇem bez toho, zˇe by bylo jasneˇji patrne´, na za´kladeˇ jakyćh podkladu˚ tak cˇinı´. Tento stav je ovsˇem pochopitelny´, nebot’ pouze na za´kladeˇ pı´semnyćh pramenu˚ autora palaće urcˇit nelze a stylova´ analy´za, ktera´ jedina´ mohla v danyćh souvislostech prˇine´st pouzˇitelne´ vy´sledky, byla tehdy jesˇteˇ doslova v plenkaćh. Uzˇ v roce 1815 uva´dı´ Johann Dlabacz ve sve´m lexikonu jako architekta Mariniho.4 Tote´zˇ cˇinı´ v roce 1832 i Julius Max Schottky5 . Antonıń Rybicˇka Skutecˇsky´ je roku 1863 prvnı´m autorem, ktery´ se zaby´va´ vy´hradneˇ palaćem. Pokousˇ´ı se o rekonstrukci parcel prˇed vy´stavbou palaće (vcˇetneˇ plańku) a pak se veˇnuje hlavneˇ interie´ru˚m palaće na za´kladeˇ konfiskacˇnı´ho protokolu. Jako „prˇednı´ho rˇeditele a stavitele“ uva´dı´ Giovanniho Battistu Pieroniho de Galiano.6 Pieroniho pokla´da´ roku 1881 za stavitele palaće take´ Edmund Schebek 7 , zatı´mco Wilhelm Lu¨bke o rok pozdeˇji prˇipisuje stavbu palaće i s loggiı´ opeˇt Marinimu.8 , stejneˇ jako Robert Dohme roku 1887.9 Cornelius Gurlitt se veˇnoval palaći te´hozˇ roku 188710 a potom roku 189011 , kdy do „seznamu“ mozˇnyćh architektu˚ zarˇazuje (na za´kladeˇ mylne´ho ztotozˇneˇnı´ s prosluly´m janovsky´m architektem Bartolomeem Biankem) take´ Bartolomea Baccia di Bianco, ktere´ho povazˇuje za autora loggie. Za autora palaće povazˇuje Spezzu nebo Mariniho. Ve sve´ fischerovske´ monografii se k autorstvı´ palaće vyja´drˇil take´ Albert Ilg, ktery´ se roku 1895 na za´kladeˇ „rodinne´ tradice Valdsˇtejnske´“ prˇiklańı´ k Marinimu.12 Gurlittu˚v omyl ohledneˇ Baccia di Bianca koriguje roku 1909 Jirˇı´ Sobotka ve hesle veˇnovane´m tomuto umeˇlci v Theime – Becker: Allgemaines Lexikon der bildenen Ku¨nstler.13 Jasneˇ, byt’ne jako prvnı´ (tı´m je jizˇ F. Balducini14 ) vymezuje pu˚sobnost obou nositelu˚ te´hozˇ jmeńa, cˇ´ımzˇ Baccia di Bianca ze „seznamu“ mozˇnyćh architektu˚ palaće vıćemeńeˇ „sˇkrta´“. Autorstvı´ palaće se roku 1910 veˇnoval i Hermann Hallwich15 a roku 1913 Hugo Schmerber, ktery´ upozornˇuje na Spezzu a Pieroniho pokla´da´ za technicke´ho znalce.16 Urcˇity´m zavrsˇenı´m te´to literatury je potom cˇlańek Vaćlava Wagnera z roku 1917, v neˇmzˇ autor nejprve prˇehledneˇ shrnuje dosavadnı´ literaturu ohledneˇ Valdsˇtejnske´ho palaće a na´sledneˇ palać opeˇt prˇipisuje Bacciu di Biancovi17 Zajı´mavy´m zpu˚sobem se do „palaćove´“ literatury zapsal roku 1925 Karel Chytil, ktery´ jako prˇ´ılohu sve´ho cˇlańku o domeˇ „U bı´le´ho berańka“ a domech sousednıćh otiskl plań z r. 1660, na neˇmzˇ jsou zachyceny parcely budov prˇedcha´zejıćı´ Valdsˇtejnske´mu palaći a zahradeˇ. Samotny´ cˇlańek se palaće cˇi zahrady prakticky nedotkne, kromeˇ omylu, jı´mzˇ je du˚m zvany´ Va´penice, tj. Berkovsky´ a pozdeˇji Trcˇkovsky´ du˚m, ktery´ se na´sledneˇ stal ja´drem Valdsˇtejnske´ho palaće, zameˇneˇn s jiny´m Berkovsky´m domem, ktery´ je dnes soucˇa´stı´ Fu¨rstenberske´ho palaće.18 Naopak za´sadnı´ prˇ´ınos ma´ dvojice textu˚ Zdenka Wirtha z let 1933-1934. Prvnı´ byl otisˇteˇna ve veˇstnı´ku klubu Za starou Prahu19 , druhy´ vysˇel v knize Doba beˇlohorska´ a Albrecht z Valdsˇtejna.20 Tyto dveˇ pomeˇrneˇ du˚kladne´ a v mnohe´m dodnes platne´ studie lze jako vu˚bec prvnı´ praće na dane´ te´ma bezvy´hrad oznacˇit termıńem „umeˇleckohistoricke´“. 4 Dlabacz,

J. G.: Allgemeines historisches Ku¨nstler-Lexikon fu¨r Bo¨hmen, 1815. J. M.: Prag, wie es war und wie es ist, Prag 1832. 6 Rybicˇka Skutecˇsky ´, F. A.: Neˇco o malostranske´m domu Waldsˇtejnske´m, Pama´tky archeologicke´ a mı´stopisne´ V/1863, s. 81-84. 7 Schebek, E.: Die Lo ¨ sung der Wallensteinfrage, Berlin, 1881. 8 Lu ¨ bke, W.: Geschichte der Reanaissance in Deutschland, II 2. vydańı´, Stuttgart, 1882. 9 Dohme, R.: Geschichte der Deutschen Baukunst, Berlin, 1887. 10 Gurlitt, C.: Geschichte des Barockstyles und Rococo in Deutschland, Stuttgart, 1887. 11 Gurlitt, C.: Die barockarchitektur in Bo ¨ hmen, Mitteilungen des Vereines fu¨r Geschichte der Deutschen in Bo¨hmen, XXVIII 1890. 12 Ilg, A.: Die Fischer von Erlach I. Leben und Werke I. B. Fischers v. Erlach des Vaters, Vı´den ˇ 1895. 13 Sobotka, J.: Baccio di Bianco, in: Theime – Becker: Allgemaines Lexikon der bildenen Ku ¨ nstler III, Lipsko 1909, s. 590. 14 Balducini, F.: Notizice dei professori del disegno I-XI, Milano 1811, s. 402. 15 Hallvich, H.: Fu ¨ nf Bu¨cher Geschichte Wallensteins I–III, Lipsko 1910. 16 Schmerber, H.: Das Palais Waldstein in Prag, Mitteilungen des Vereines fu ¨ r Geschichte der Deutschen in Bo¨hmen LII/1913–1914, s. 103–114. 17 Wagner, V.: Baccio Bianco a Valds ˇ tejnsky´ palać (prˇehled literatury) Rocˇenka kruhu pro peˇstovańı´ deˇjin umeˇnı´ za rok 1916 Praha 1917, s. 19–22. 18 Chytil, K.: Du ˚ m „U bı´le´ho berańka“ a historie sousednıćh domu˚, palaću˚ a zahrad Valdsˇtejnske´ ulice na Male´ Straneˇ, Zpra´vy pama´tkove´ho sboru hlavnı´ho meˇsta Prahy, VII, Praha 1925, s. 81-125. 19 Wirth, Z.: Valds ˇ tejnsky´ palać v Praze, Za starou Prahu XVII/1933-1934, s. 35-40 20 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1), s. 171-192. 5 Schottky,

4



Du˚lezˇite´, zˇel v nejpodstatneˇjsˇ´ı cˇa´sti (umı´steˇnı´ Trcˇkovske´ho domu) zcela zava´deˇjıćı´ poznatky ohledneˇ parcelace prˇed vy´stavbou palaće prˇinesl ve sve´ studii„Meˇstisˇteˇ Valdsˇtejnske´ho palaće prˇed jeho vy´stavbou“ z roku 1934 Cyril Merhout21 Cˇlańek, v podstateˇ pouze kra´tkou zpra´vu, ovsˇem s obsahem pro poznańı´ architektury palaće i osoby jeho tvu˚rce velmi za´vazˇnou a vy´razneˇ ovlivnivsˇ´ı budoucı´ ba´dańı´, publikoval roku 1938 Oldrˇich Stefan. Autor v neˇm na za´kladeˇ podobnosti s portikem meˇstske´ho kostela v Livornu prˇipsal Pieronimu salu terrenu.22 Kra´tky´ a badatelsky v podstateˇ zcela margina´lnı´ text veˇnoval palaći v roce 1946 Alois Kubıćˇek23 V roce 1954 se k palaći a ke stavba´m jezˇ palać prˇedcha´zely vra´til Cyril Merhout v knize Palaće a zahrady pod Prazˇsky´m Hradem.24 Autor zde pochopitelneˇ hojneˇ teˇzˇ´ı ze sve´ uzˇ zmıńeˇne´ praće Meˇstisˇteˇ Valdsˇtejnske´ho palaće prˇed jeho vy´stavbou. Tenty´zˇ autor veˇnoval o tok pozdeˇji palaći dokonce jeho prvnı´ monografii, ovsˇem pouze v podobeˇ u´tle´ knı´zˇecˇky, ktera´ navıć pochopitelneˇ vycha´zı´ z autorovyćh starsˇ´ıch pracı´ a neprˇina´sˇ´ı te´meˇrˇ nic nove´ho.25 V roce 1959 se v praći „Plasticky´ princip v cˇeske´ architekturˇe 17 a 18 stoletı´ “ architekturˇe Valdsˇtejnske´ho palaće opeˇt kra´tce veˇnuje Oldrˇich Stefan26 Na rozdı´l od tohoto sice nedlouhe´ho, ale prˇesto zajı´mave´ho Stefanova hodnocenı´ palaće je badatelsky dosti margina´lnı´ kraticˇka´ zmıńka Emanuela Pocheho v knize Architektura v cˇeske´m na´rodnı´m deˇdictvı´ z roku 196127 . Za´sadnı´ informace ohledneˇ palaće, jeho stavebnı´ho vy´voje a prˇedchu˚dcu˚ lze najı´t ve stavebneˇhistoricke´m pru˚zkumu palaće, vypracovane´m v roce 1968 Miladou Vilı´mkovou a Josefem Hryzlerem.28 Zjisˇteˇnı´ Milady Vilı´mkove´, obsazˇene´ v archivnı´ cˇa´sti pru˚zkumu se bohuzˇel prakticky nepromı´tla nejen do mladsˇ´ı literatury, ale ani do ostatnıćh cˇa´stı´ samotne´ho SHP. Pozoruhodny´ je i nedlouhy´ text, veˇnovany´ palaći v knize Cˇesky´ barok Jaromı´ra Neumanna z roku 196929 , stejneˇ jako prˇ´ıslusˇny´ oddı´l synte´zy baroknı´ho umeˇnı´ Oldrˇicha J. Blazˇıćˇka z roku 1971.30 Zatı´mco kniha Prazˇske´ palaće Emanuela Pocheho a Pavla Preisse z roku 1973 neprˇina´sˇ´ı k te´matu palaće mnoho zajı´mave´ho31 , Preissova kniha Italsˇtı´ umeˇlci v Praze z roku 1986 je pracı´ za´sadnı´ a autor v nı´ palaći veˇnuje velmi mnoho mı´sta.32 Zcela za´sadnı´ je te´zˇ rozsa´hla´ monograficka´ studie o Pieronim z pera Jarmily Krcˇa´love´ z roku 1988.33 V souvislosti s atribucı´ Petra Fidlera jej lze oznacˇit za materia´l „nejvysˇsˇ´ı du˚lezˇitosti“. Zmıńky o architekturˇe palaće ve dvojici prakticky totozˇnyćh textu˚ Veˇry Nanˇkove´ z roku 198834 a 198935 jsou take´ spı´sˇe drobne´ a neprˇina´sˇejı´ mnoho nove´ho. Po Merhoutoveˇ drobne´m spisku je dalsˇ´ı monografickou pracı´, navıć citelneˇ veˇtsˇ´ıho rozsahu kniha Valdsˇtejnsky´ palać, Ivana Muchky a Kveˇty Krˇı´zˇove´ z roku 1996.36 Prˇes neˇktera´ pozitiva ji lze charakterizovat jako do jiste´ mı´ry promarneˇnou prˇ´ılezˇitost. Praće mj. neobsahuje ani soupis dosavadnı´ literatury, cozˇ je u publikace tohoto druhu vysloveneˇ zara´zˇejıćı´. Te´hozˇ roku publikovala Maria Brykowska zmıńku o existenci plańu˚ Valdsˇtejnske´ho Palaće v Milańske´ galerii Uffizi37 a v souvislosti s prˇipravovanou rekonstrukcı´ vznikl i novy´ stavebneˇhistoricky´ pru˚zkum palaće z pera Mojmı´ra Horyny a Michaely Lıćˇenˇkove´.38 Michaela Lıćˇenˇkova´ take´ v roce 1998 publikovala za´sadnı´ text o jednom z architektu˚ palaće, Nicolo Sebregondim.39 Tento text se veˇnuje prˇedevsˇ´ım Sebregondiho podı´lu na Jicˇ´ınske´ loggii, ale okrajoveˇ zminˇuje i 21 Merhout, C.: Me ˇ stisˇteˇ Valdsˇtejnske´ho palaće prˇed jeho vy´stavbou, Cˇasopis Spolecˇnosti prˇa´tel starozˇitnostı´ cˇeskoslovenskyćh v Praze XLII/1934, s. 6-21, 55-67, 132-138, 167-184. 22 Stefan, O.: O architektonicke ´ m u´tvaru Valdsˇtejnske´ lodzˇie v Praze, Umeˇnı´ XIV/1938, s. 319–324. 23 Kubıćˇek, A.: Praz ˇ ske´ palaće, Praha 1946. 24 Merhout, C.: Pala ´ ce a zahrady pod Prazˇsky´m Hradem, Praha 1954, s. 16–49, resp. 52. 25 Merhout, C.: Valdsˇtejnsky ´ palać, Praha 1955. 26 Stefan, O.: Plasticky ´ princip v cˇeske´ architekturˇe 17. a 18. stoletı´, Umeˇnı´, VII/1959, s. 305-330. 27 Poche, E.: Architektura baroknı´, in: Architektura v cˇeske´m na ´ rodnı´m deˇdictvı´, Praha 1961. 28 Vilı´mkova ´ , M. – Hryzler, J.: Stavebneˇ historicky´ pru˚zkum Prahy, Mala´ Strana, cˇp. 17, 18. Praha 1968. 29 Neumann, J.: C ˇ esky´ barok, Praha 1969, s. 24, 81–82. 30 Balz ˇ ´ıcˇek, O. J.: Umeˇnı´ baroku v Cˇechaćh, Praha 1971, s. 10. 31 Poche, E. – Preiss, P.: Praz ˇ ske´ palaće, Praha 1973. 32 Preiss, P.: Italsˇtı´ umeˇlci v Praze , Praha 1986, s. 145–59. 33 Krcˇa ´ lova´, J.: Giovanni Pieroni architekt?, Umeˇnı´ XXXVI/1988, s. 511-542. 34 Nan ˇ kova´, V.: Umeˇnı´ baroka – Architektura (rane´ baroko), in: Praha na u´svitu novyćh deˇjin /Cˇtvero knih o Praze/ Praha 1988, s. 292–293. 35 Nan ˇ kova´, V: Architektura 17. stoletı´, in: Deˇjiny cˇeske´ho vy´tvarne´ho umeˇnı´ II/1, Praha 1989. 36 Muchka, I. – Krˇ´ız ˇ ova´, K.: Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 1996. 37 Brykowska, M.: Pla ´ ny Prazˇske´ho hradu a Valdsˇtejnske´ho palaće, Prazˇsky´ sbornı´k historicky´ XXIX/1996, s. 107-116. 38 Horyna, M. – Lıćˇen ˇ kova´, M.: Aktualizovany´ SHP Valdsˇtejnske´ho palaće, Praha 1996. 39 Lıćˇen ´ loha architekta Nicolo Sebregondiho ve sluzˇbaćh ve´vody Albrechta z Valdsˇtejna, Zpra´vy pama´tkove´ pećˇe LVIII/1998 ˇ kova´, M.: U

5



vy´stavbu Prazˇske´ho palaće. Vy´znamny´ prostor je palaći veˇnovań v knize Pavla Vlcˇka a Ester Havlove´ Praha 1910–1700, Kapitoly o architekturˇe rane´ho baroka z roku 1998.40 Obdobne´ informace pochopitelneˇ obsahuje i prˇ´ıslusˇne´ heslo v „malostranske´m“ svazku soupisu pama´tek z pera Pavla Vlcˇka, Ivana Muchky a Jarmily Cˇiha´kove´, vydany´ v roce 1999.41 Z te´hozˇ roku pocha´zı´ i pru˚zkumova´ zpra´va Mojmı´ra Horyny o na´lezech ucˇineˇnyćh beˇhem rekonstrukce.42 Tenty´zˇ badatel se rovneˇzˇ ujal redakce na´kladne´, reprezentativnı´ a prozatı´m i nejrozsa´hlejsˇ´ı a nejnoveˇjsˇ´ı publikace, monografie Valdsˇtejnske´ho palaće.43 Tato kniha obsahuje rˇadu pozoruhodnyćh statı´, jmenoviteˇ Mojmı´rem horynou sepsany´ souhrn poznatku˚ o stavebnı´m vy´voji palaće, ktery´ mimo jine´ sumarizuje a prezentuje poznatky z prˇedchozıćh, jı´m prova´deˇnyćh stavebneˇhistorickyćh pru˚zkumu˚, a to vcˇetneˇ vu˚bec prve´ho publikacˇnı´ho vyuzˇitı´ tehdy jizˇ vıće nezˇ trˇicet let existujıćıćh zjisˇteˇnı´ Milady Vilı´mkove´ obsazˇenyćh v SHP z r. 1968.44 Dalsˇ´ı, v souvislosti s nasˇ´ım te´matem velmi podstatnou a pozoruhodnou statı´ te´to knihy, je stat’Petra Fiedlera Valdsˇtejnsky´ palać v ra´mci evropske´ architektury, v nı´zˇ jejı´ autor dokla´da´ Pieroniho autorstvı´ palaće.45

s. 1–6. 40 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E.: Praha 1910–1700, Kapitoly o architekturˇe rane´ho baroka, Praha 1998, s. 40-53. 41 Vlcˇek, P. – Muchka, I. – C ˇ iha´kova´, J.: Valdsˇtejnsky´ palać, in:Umeˇlecke´ pama´tky Prahy, Mala´ Strana, Praha 1999, s. 147–159. 42 Horyna, M.: Valdsˇtejnsky ´ palać, Praha-Mala´ Strana, cˇp 17-III, Doplneˇk k SHP, Pru˚zkumova´ zpra´va: Na´lezy ucˇineˇne´ beˇhem rekonstrukce, listopad 1999. 43 Horyna, M. a kol. (cit. v pozn. 2) 44 Horyna, M.: Stavebnı´ vy ´ voj Valdsˇtejnske´ho palaće, in: Horyna, M. a kol. (cit. v pozn. 2), s. 91-123. 45 Fiedler, P. (cit. v pozn. 3).

6


3

3 Prˇed vy´stavbou palaće

Prˇed vy´stavbou palaće

Area´l Valdsˇtejnske´ho palaće vznikl na mı´steˇ 26 domu˚, trˇ´ı zahrad (nepocˇ´ıtaje v to ovsˇem zahrady zmıńeˇnyćh domu˚) a jednoho pra´zdne´ho meˇstisˇteˇ, celkem tedy trˇiceti objektu˚.46 Cela´ problematika je ovsˇem slozˇiteˇjsˇ´ı, nebot’ jizˇ Trcˇkovsky´ palać, ktery´ se stal ja´drem Valdsˇtejnske´ho palaće, zaujı´mal parcely celkem sedmi domu˚ a neˇkolika zahrad, vykoupenyćh v obdobı´ let 1567–1620, prˇicˇemzˇ neˇktere´ na´kupy byly realizovańy azˇ v roce 1620 a pouze cˇa´st teˇchto objektu˚ se stala prˇ´ımou soucˇa´stı´ Trcˇkovske´ho palaće.47 Cˇa´st teˇchto domu˚ se nacha´zela na jurisdikci kla´sˇtera sv. Toma´sˇe, cˇa´st na jurisdikci Mensˇ´ıho meˇsta Prazˇske´ho. Trcˇkovsky´ du˚m byl pak domem deskovy´m.48 Veliky´, podlouhly´ a nepravidelneˇ zalomeny´ blok se nacha´zel cˇa´stecˇneˇ uvnitrˇ hradeb severneˇ kla´sˇtera augustiniańu˚ u kostela sv. Toma´sˇe a cˇa´stecˇneˇ vneˇ, sevrˇeny´ ulicemi Na pı´sku (dnes Valdsˇtejnska´) a Fortenskou (dnes Letenska´). Na tu navazovala ulicˇka beˇzˇ´ıcı´ pode´l pozdeˇjsˇ´ı zahradnı´ zdi, zrusˇena´ azˇ v pozdeˇjsˇ´ım 17. stoletı´. Ze za´padnı´ strany byl blok uzavrˇen Pı´seckou ulicı´ (dnes Toma´sˇska´) (Volny´ prostor prˇed hlavnı´m pru˚cˇelı´m palaće vznikl azˇ demolicı´ neˇkolika domu˚ po r. 1621.), z vyćhodnı´ pak plaćkem „Na ryba´rˇ´ıch“. Navıć byl cely´ blok jesˇteˇ prˇ´ıcˇneˇ rozdeˇlen ulicˇkou na podstatneˇ mensˇ´ı, te´meˇrˇ pravidelny´ obde´lny´ vyćhodnı´ dı´l a podstatneˇ veˇtsˇ´ı, nepravidelny´ za´padnı´ dı´l, ktery´ da´le prˇ´ıcˇneˇ deˇlila meˇstska´ hradba.49 Ta probı´hala od kla´sˇtera augustiniańu˚ nikoli (jak by bylo mozˇno ocˇeka´vat) prˇesneˇ v linii zahradnı´ fasa´dy hlavnı´ budovy palaće, ale sˇikmo, poneˇkud vyćhodneˇji k Pı´secke´ brańeˇ, kterou nelze lokalizovat do zlomu dnesˇnı´ Valdsˇtejnske´ ulice, ale azˇ za neˇj, do prostoru prˇile´hajıćı´mu k dnesˇnı´mu trˇetı´mu na´dvorˇ´ı palaće.50 Tato meˇstska´ brańa byla odstraneˇna nejspı´sˇe v pru˚beˇhu vy´stavby palaće51 , zatı´mco patrˇicˇny´ u´sek hradby deˇlıćı´ Trcˇkovsky´ palać a zahradu byl patrneˇ odstraneˇn jizˇ prˇedtı´m. Situaci prˇed vy´stavbou palaće se pokousˇel rekonstruovat jizˇ Antonıń Rybicˇka Skutecˇsky´, ktery´ dokonce uverˇejnil plańek se zakresleny´mi parcelami.52 Acˇ to ve sve´m cˇlańku neuva´dı´, te´meˇrˇ urcˇiteˇ vysˇel z pu˚dorysu, ktery´ vznikl v roce 1660, jako soucˇa´st podkladu˚ pro urovnańı´ sporu˚ vzniklyćh vy´stavbou palaće.53 Pokud porovna´me tento plań s prˇedpokla´danou situacı´, zjistı´me, zˇe sice naprosto neodpovı´da´ sˇ´ırˇka parcel, ale snad relativneˇ prˇesne´ je porˇadı´ jednotlivyćh domu˚ a pozoruhodne´ je i umı´steˇnı´ Pı´secke´ brańy.54 Dalsˇ´ım, kdo se pokusil o rekonstrukci parcel domu˚ a zahrad prˇedcha´zejıćıćh palaći byl W. W. Tomek, ktery´ vypracoval rekonstrukci cele´ Prahy k roku: 1200, 1348 a 1419. Na rekonstrukci k r. 1419 stojı´ za zmıńku prˇedevsˇ´ım velika´ plocha domu (pod cˇ. 17) „p. Alesˇe Sˇkopka z Dube´ neˇkdy podkomorˇ´ıho Zigmunda Hulera“ a opeˇt take´ umı´steˇnı´ Pı´secke´ brańy55 (vizte prˇ´ılohy). Dalsˇ´ım, kdo se tomuto te´matu veˇnoval, byl Cyril Merhout, ktery´ rekonstruoval parcely jizˇ pomeˇrneˇ prˇesneˇ56 s jedinou za´vazˇnou chybou, kterou je umı´steˇnı´ Trcˇkovske´ho domu. Zatı´mco Merhout jej prˇedpokla´dal v prave´ cˇa´sti pru˚cˇelnı´ho krˇ´ıdla palaće, prˇicˇemzˇ leve´ na´rozˇ´ı te´to budovy hledal mezi pa´tou a sˇestou osou hlavnı´ fasa´dy nyneˇjsˇ´ıho palaće zleva57 , rozkla´dal se tento du˚m, nebo prˇesneˇji palać v leve´ cˇa´sti te´to budovy a jeho prave´ na´rozˇ´ı lezˇ´ı mezi desa´tou a jedenaćtou osou palaće. (zleva). Tento omyl ve sve´m archivnı´m pru˚zkumu opravila jizˇ 46 Zahradnı´k,

P.: Deˇjiny Valdsˇtejnske´ho palaće, in: Horyna, M. a kol. (cit. v pozn. 2), s. 49. M. (cit. v pozn. 44), s. 91; Rekonstrukce pu˚vodnı´ho stavu otisˇteˇna´ na s. 92 zobrazuje pouze 27 polozˇek (vizte prˇ´ılohy). 48 Merhout, C. (cit. v pozn. 24), s. 28–29; Trcˇkovsky ´ du˚m byl domem deskovy´m a do seznamu domu˚ na´lezˇejıćıćh Toma´sˇske´ jurisdikci, ktery´ byl sepsań Sˇmidgrobnerem z Lusteneku v ra´mci sve´ho sporu o placenı´ da´vek ze sve´ho domu (Merhout, C. (cit. v pozn. 21), s. 55.), byl vlozˇen omylem. (Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 18 a 23.) 49 Horyna, M. (cit. v pozn. 44), s. 91. 50 Vlcˇek, P. – Muchka, I. – C ˇ iha´kova´, J. (cit. v pozn. 41), s. 147; Na plańu z r. 1660 (Chytil, K. (cit. v pozn. 18), s. 93) (vizte prˇ´ılohy) je brańa zakreslena azˇ kdesi v mı´stech domu „U zlate´ hveˇzdy“(vizte rekonstrukci z r. 1934, resp. 1954 a 2002 v prˇ´ılohaćh), cˇili azˇ v dalsˇ´ım ohybu nyneˇjsˇ´ı Valdsˇtejnske´ ulice. Na Tomkoveˇ rekonstrukci Prahy (Tomek, W. W.: Mappa stare´ Prahy k letu˚m 1200, 1348 a 1419. Praha 1892.) k r. 1419 (vizte prˇ´ılohy) je brańa situovańa take´ azˇ za prvnı´ obyb ulice, i kdyzˇ podstatneˇ za´padneˇji. Merhoutova rekonstrukce i rekonstrukce z roku 2002 situuje brańu do prvnı´ho ohybu nyneˇjsˇ´ı Valdsˇtejnske´ ulice. (vizte prˇ´ılohy) 51 Merhout, C. (cit. v pozn. 21), s. 16. 52 Skutecˇsky ´, A. R. (cit. v pozn. 6), s. 82 53 Chytil, K. (cit. v pozn. 18), s. 93; Tento pla ´ n oznacˇil C. Merhout za „zcela chybny´“ a „naprosto nespolehlivy´“, nebot’je na neˇm Trcˇkovsky´ du˚m zobrazen jako: „postrannı´ du˚m prˇi Pı´secke´ ulici, a to ve stejne´ velikosti, jako trˇeba du˚m za 300 kop.“ (Merhout, C. (cit. v pozn. 21.), s. 56 a 182. 54 Domnı´va ´ m se, zˇe tento plań velice prˇesneˇ odra´zˇ´ı schopnost myslet v souvislostech, tj. tento du˚m byl vedle tohoto a brańa byla mezi tı´m a tı´m. Zı´skat graficky prˇesne´ vyja´drˇenı´ po cˇtyrˇiceti letech je pochopitelneˇ podstatneˇ obtı´zˇneˇjsˇ´ı nezˇ proste´ promı´tnutı´ pameˇtı´ zaznamenanyćh souvislostı´ do graficke´ podoby. Take´ proto povazˇuji zmıńeˇny´ plań za relativneˇ spolehlivy´ pramen. Pokud by jej C. Merhout prˇi sve´ rekonstrukci takto pochopil, zajiste´ by nedosˇel k onomu zcela chybne´mu za´veˇru ohledneˇ lokalizace Trcˇkovske´ho domu. 55 Tomek, W. W. (cit. v pozn. 50). 56 Merhout, C. (cit. v pozn. 21) 57 Merhout, C. (cit. v pozn. 24), s. 22. 47 Horyna,

7



Milada Vilı´mkova´58 , avsˇak bez jake´koli odezvy v mladsˇ´ı literaturˇe.59 Klıćˇovou se uka´zala formulace „ . . . jdouc k Pı´secke´ brańeˇ po prave´ ruce, pra´veˇ v rohu, nedocha´zejıće domu pańu˚v Trcˇku˚v same´ho, lezˇ´ıcı´, prˇed ty´mzˇ se do Rynecˇku malou ulicˇkou jde“, ktera´ se vztahuje k lokalizaci „Posˇtovske´ho“ domu. (cˇ. 3 na rekonstrukcıćh; vizte prˇ´ılohy) Z te´to formulace jasneˇ vyply´va´, zˇe Trcˇkovsky´ du˚m nelezˇel v rynecˇku, jak prˇedpokla´dal Merhout, ale da´le, smeˇrem k Pı´secke´ brańeˇ, tj. v ohybu tehdejsˇ´ı Pı´secke´ ulice60 . Za´veˇry Milady Vilı´mkove´ take´ potvrdil neda´vny´ SHP mj. Na za´kladeˇ vy´znamnyćh na´lezu˚ ucˇineˇnyćh v budoveˇ palaće v pru˚beˇhu rekonstrukce.61 Nenı´ bez zajı´mavosti, zˇe spa´ra probı´hajıćı´ po cele´ vy´sˇce objektu byla zna´ma jizˇ od roku 1917, kdy byla odhalena spolu se zbytky sgrafita prˇi obnoveˇ palaće. Cyril Merhout ji vsˇak interpretoval jako spa´ru souvisejıćı´ s „prˇipojenı´m nove´ trcˇkovske´ stavby na pu˚vodnı´ va´penici“.62 Nepovsˇimnuty zu˚staly take´ nepravidelnosti v zuborˇezu korunnı´ rˇ´ımsy i zde se nacha´zejıćı´ piniova´ sˇisˇtice, ktere´ se jinak nacha´zı´ pouze na na´rozˇ´ı budovy.63 Ja´drem trcˇkovske´ho palaće byl svobodny´ du˚m, dolozˇeny´ jizˇ od 13. stoletı´, ktery´ vzˇdy patrˇil velice vy´znamny´m majitelu˚m.64 V dispozici palaće lze take´ dodnes identifikovat jeho pu˚dorys tvaru zrcadloveˇ otocˇene´ho pı´smene L, ktery´ v sobeˇ v podstateˇ obsahuje pomeˇrneˇ typicke´ strˇedoveˇke´ trojprostorove´ ja´dro s prˇipojeny´m cˇtvrty´m, patrneˇ komunikacˇnı´m prostorem. Sˇ´ırˇka prˇednı´, nepochybneˇ obytne´ prostory da´va´ tusˇit, zˇe by mohlo jı´t o du˚m vybudovany´ na sˇiroke´ parcele.65 Tento du˚m byl uzˇ za Trcˇku˚ z lı´py rozsˇ´ırˇen koupı´ objektu˚ lezˇ´ıcıćh severneˇ od neˇj.66 Na jejich mı´steˇ bylo pak vybudovańo po roce 1611 severnı´ krˇ´ıdlo Trcˇkovske´ho palaće. Tento palać tedy ze trˇ´ı stran uzavı´ral obde´lne´ na´dvorˇ´ı, ktere´ se otevı´ralo do velike´ zahrady.67 Nenı´ vsˇak zcela jasne´, zda a jak bylo na´dvorˇ´ı palaće od te´to zahrady oddeˇleno, te´meˇrˇ urcˇiteˇ zde vsˇak uzˇ nebyla strˇedoveˇka´ hradba. Plocha te´to Trcˇkovske´ zahrady tvorˇila te´meˇrˇ polovinu plochy nyneˇjsˇ´ı Valdsˇtejnske´ zahrady. Cele´ severnı´ krˇ´ıdlo palaće (mimo prostoru kaple a navazujıćıćh oratorˇ´ı) je pouze adaptovanou cˇa´stı´ palaće Trcˇkovske´ho. Z pu˚dorysu tohoto krˇ´ıdla vybudovane´ho po r. 1611 lze pomeˇrneˇ dobrˇe vycˇ´ıst relativneˇ typicky´ renesancˇnı´ pu˚dorys se strˇednı´ komunikacˇnı´ halou. K tomuto prˇ´ıcˇneˇ trojtraktove´mu rˇesˇenı´ je navıć prˇipojen trakt cˇtvrty´, ve vsˇech patrech obsahujıćı´ pomeˇrneˇ rozlehlou mı´stnost s polokruhovou nikou, kterou lze identifikovat jako jı´delnu. Renesancˇnı´ho pu˚vodu jsou i obeˇ sˇnekova´ schodisˇteˇ, a take´ veˇtsˇina kleneb v prˇ´ızemı´ krˇ´ıdla. Zachovańa byla dokonce pu˚vodnı´ vy´sˇka podlah. ve vsˇech podlazˇ´ıch, nalezeny byly fragmenty dekorativnıćh na´steˇnnyćh maleb a kazetovy´ strop. Po r. 1621 vsˇak byly snı´zˇeny stopy.68 Zbyla´ dveˇ krˇ´ıdla, tj. za´padnı´ a jizˇnı´, prosˇla po r. 1621 razantneˇjsˇ´ı u´pravou, ale i tady dosˇlo k zachovańı´ podstatnyćh cˇa´stı´ Trcˇkovske´ho palaće, prˇedevsˇ´ım kompletneˇ dochovane´ho obvodove´ho zdiva azˇ do vy´sˇe druhe´ho patra. V za´padnı´m krˇ´ıdle, tedy v prostoru dnesˇnı´ho velke´ho sa´lu, se v prvnı´m i druhe´m patrˇe nale´zaly obdobne´ prostory. V jizˇnı´ cˇa´sti te´meˇrˇ cˇtvercovy´ sa´l, da´le k severu na na´dvornı´ straneˇ uzˇsˇ´ı chodbovy´ trakt a v ulicˇnı´, za´padnı´ cˇa´sti dva prˇiblizˇneˇ cˇtvercove´ salony. Tento na´lez byl mozˇny´ dı´ky zachovaly´m, velice kvalitnı´m many´risticky´m na´steˇnny´m malba´m v pu˚dnı´m prostoru nad drˇeveˇnou „klenbou“ soucˇasne´ho velke´ho sa´lu, datovatelny´m kol. r. 1600 a take´ dı´ky na´lezu pu˚vodnıćh topinkovyćh podlah a cˇlenıćıćh zdı´ prvnı´ho patra, ktery´ byl umozˇneˇn cca o 60 cm nizˇsˇ´ı u´rovnı´ renesancˇnıćh podlah oproti soucˇasne´mu stavu. Podstatne´ je take´ zjisˇteˇnı´, zˇe soucˇasna´ okna naprosto nerespektujı´ pu˚vodnı´ rozvrh. Podobna´ situace byla zachycena i v jednotraktove´m jizˇnı´m (dnes strˇednı´m) krˇ´ıdle, ktere´ bylo renesancˇnı´ prˇestavbou rozsˇ´ırˇeno smeˇrem k vyćhodu na soucˇasny´ rozsah. I zde byly nalezeny fragmenty na´steˇnnyćh maleb. Zachovańo bylo take´ neˇkolikero velice kvalitnıćh, vyrˇeza´vanyćh dverˇ´ı s Trcˇkovsky´mi erby, naprˇ´ıklad dverˇe vedoucı´ v prvnı´m patrˇe do oratorˇe kaple, nebo 58 Vilı´mkova ´,

M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28.), s. 10. bez zajı´mavosti, zˇe rˇada badatelu˚ z tohoto pru˚zkumu prˇ´ımo cituje. Pavel Vlcˇek (vizte: Vlcˇek, P – Havlova´, E. (cit. v pozn 40), s. 40–53.) dokonce velice cˇasto, a navıć jej zminˇuje jako „zatı´m neju´plneˇjsˇ´ı postizˇenı´ deˇjin stavby“. To lze vysveˇtlit snad pouze tı´m, zˇe badatele´ bud’to celou cˇa´st, veˇnovanou „prˇedvaldsˇejnsky´m“ objektu˚m cˇetli velice nepozorneˇ, nebo ji jednodusˇe necˇetli vu˚bec. 60 Merhout prˇitom celou formulaci prˇ´ımo cituje!, vizte: Merhout, C. (cit. v pozn. 21), s. 62. 61 Horyna, M. (cit.v pozn. 44.), s. 91. 62 Merhout, C. (cit. v pozn. 24.), s. 22. 63 Horyna, M. (cit. v pozn. 44), s. 97 64 Na tomto mı´ste ˇ nechci poda´vat vycˇerpa´vajıćı´ vyćˇet uda´lostı´ a majitelu˚, spojenyćh s tı´mto domem. Pokusı´m se pouze o postizˇenı´ toho, co vy´razneˇ ovlivnilo pozdeˇjsˇ´ı Valdsˇtejnsky´ palać, tedy prˇedevsˇ´ım relikty Trcˇkovske´ho palaće. Vycˇerpa´vajıćı´m zpu˚sobem Pojednala historii domu uzˇ Milada Vilı´mkova´, vizte: Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28) a se zmıńeˇny´mi „rezervami“ pochopitelneˇ i Cyril Merhout, vizte: Merhout, C. (cit. v pozn. 21 a 24) 65 S ˇ kabrada, J. K pochopenı´ pu˚vodnı´ struktury neˇkteryćh typu˚ strˇedoveˇkyćh domu˚ na sˇiroke´ parcele, Pru˚zkumy pama´tek. III, 1, s. 41–48. 66 Milada Vilı´mkova ´ uva´dı´ take´ pozoruhodnou informaci, podle nı´zˇ byly dva drobne´ domky, oznacˇene´ v Merhoutoveˇ rekonstrukci jako cˇ. 8 a 9 pu˚vodneˇ jednı´m domem spolu s cˇ. 11, z neˇhozˇ byl pak oddeˇlen du˚m cˇ. 10, vizte: Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28.), s. 28 – 9. 67 Horyna, M. (cit. v pozn. 44), s. 97 – 105. 68 Horyna, M. (cit. v pozn. 44.), s. 98 – 100. 59 Nenı´

8



intarzovane´ dverˇe s justitiı´, nale´zajıćı´ se ve ve´vodoveˇ kruhove´m audiencˇnı´m pokoji a vedoucı´ do sˇnekove´ho schodisˇteˇ.69 Zby´va´ jesˇteˇ doplnit, zˇe nenı´ zcela zrˇejme´, jak bylo propojeno severnı´ krˇ´ıdlo se za´padnı´m a jizˇnı´m krˇ´ıdlem, a to nejen vzhledem k tomu, zˇe severoza´padnı´ na´rozˇ´ı palaće bylo „doplneˇno“ azˇ Valdsˇtejnem, ale take´ pro rozdı´lnou u´rovenˇ podlah v prvnı´ patrˇe. Je vsˇak jiste´, zˇe zde neˇjake´ propojenı´ muselo by´t.70 Pru˚jezd a schodisˇteˇ byly uzˇ v renesancˇnı´ budoveˇ zhruba na tomte´zˇ mı´steˇ.71 Vneˇjsˇ´ı fasa´da palaće byla nepochybneˇ zdobena sgrafitem, na´dvornı´ fasa´dy pak asi pouze hlazenou omı´tkou a cˇleneˇny kordonovy´mi rˇ´ımsami. Vysokou umeˇleckou na´rocˇnost cele´ho Trcˇkovske´ho palaće pak dokreslujı´ nejen nalezene´ malby a dalsˇ´ı detaily, ale take´ intarzovane´ dverˇe, zachovane´ v kruhove´m prˇijı´macı´m pokoji Albrechta z Valdsˇtejna.72 K ota´zce pu˚vodnı´ parcelace se slusˇ´ı jesˇteˇ zmıńit prˇedpoklad Pavla Vlcˇka73 , podle ktere´ho zachova´va´ Feldovsky´ du˚m pu˚vodnı´ ulicˇnı´ cˇa´ru, z nı´zˇ jizˇ Trcˇkovsky´ du˚m znatelneˇ vystoupil. Toto je nejen absurdnı´ tvrzenı´ ve vztahu k situovańı´ pu˚vodnı´ meˇstske´ hradby, protozˇe by pak byly parcely neuveˇrˇitelneˇ meˇlke´, ale takova´ ulicˇnı´ cˇa´ra by take´ kolidovala s kla´sˇterem augustiniańu˚. Prvnı´ zmıńka o Feldovske´m domeˇ je azˇ z r. 1592.74 Navıć vysveˇtlenı´ vzniku tzv. rynecˇku opeˇt odhalı´ pozorne´ cˇtenı´ archivnı´ho pru˚zkumu Milady Vilı´mkove´, nebot’rynecˇek je pozu˚statek cˇa´sti prˇedhusitske´ho area´lu kla´sˇtera a ulicˇka k neˇmu vedoucı´ je ve skutecˇnosti pozu˚statkem prˇedhusitske´ „zadnı´ brańy“ kla´sˇtera.75

69 Merhout,

C. (cit. v pozn. 24), s. 23. M. (cit. v pozn. 44.), s. 101 – 105. 71 Horyna, M. (cit. v pozn. 42), s. 18. 72 Horyna, M. (cit. v pozn. 44), s. 101 – 105. 73 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 42; Vlcˇek, P. – Muchka, I. – Cˇiha´kova´, J. (cit. v pozn. 41). 74 Merhout, C. (cit. v pozn. 24), s. 50. 75 Vilı´mkova ´ , M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 5. 70 Horyna,

9


4

4 Osoba stavebnı´ka

Osoba stavebnı´ka

Osobou stavebnı´ka palaće, Albrechta Vaćlava Eusebia z Valdsˇtejna se jizˇ zaby´valo nescˇetne´ mnozˇstvı´ autoru˚ v sˇiroke´m rozpeˇtı´ od historiku˚ a historiku˚ umeˇnı´, prˇes antropology a psychology azˇ po ba´snı´ky, dramatiky, romanopisce a fantasty. Strucˇny´m a cˇtivy´m zpu˚sobem shrnuje za´kladnı´ historicka´ fakta naprˇ´ıklad stat’Zdenˇka Hojdy otisˇteˇna´ ve zminˇovane´ monografii z roku 2002: „Albrecht Vaćlav Eusebius z Valdsˇtejna, meznı´ky zˇivota“.76 Valdsˇtejnu˚v vztah k umeˇnı´, a take´ postupnou promeˇnu pohledu na Valdsˇtejnu˚v vztah k umeˇnı´ v za´vislosti na cˇase a mı´rˇe nasˇeho poznańı´ (?) charakterizujı´ na´sledujıćı´ cˇtyrˇi uka´zky. Je samozrˇejmeˇ slozˇite´ posuzovat mnohdy subtilnı´ rozdı´ly v cha´pańı´ motivu˚ a chovańı´ slavne´ho va´lecˇnı´ka pocˇa´tku 17. stoletı´. Jako by ovsˇem vsˇechny uvedene´ citace vystihovaly cˇa´stecˇku Valdsˇtejnovy slozˇite´ osobnosti. Jenom zmıńı´m, zˇe charakteristika Petra Fidlera pocha´zı´ ze stati: „Valdsˇtejnsky´ palać v ra´mci evropske´ architektury“77 , ktera´ nenı´ pouze veˇdecky prˇesny´m pojednańı´m na dane´ te´ma, ale prˇedevsˇ´ım jakousi „filipikou“ proti „snizˇovatelu˚m Pieroniho schopnostı´ “, a jako takova´ je rˇecˇena s jistou nadsa´zkou. Kazˇdopa´dneˇ je dosti zajı´mave´, jak se v literaturˇe postupneˇ zcela meˇnı´ stavebnı´ku˚v obraz a z neurave´ho voja´ka se postupneˇ sta´va´ kultivovany´ znalec umeˇnı´ a veˇd Posluchacˇsky vdeˇcˇne´ jsou pochopitelneˇ vzpomıńky Bacia di Bianca, koneckoncu˚, patrneˇ proto byly take´ sepsańy: „Kdyzˇ mu jednou jeden du˚stojnı´k prˇinesl hla´sˇenı´, zatı´mco prˇihlı´zˇel me´mu malovańı´, tasil kord. Du˚stojnı´k utı´ka´, knı´zˇe za nı´m. Nakonec se (napadeny´) zacˇne brańit. Je to statecˇna´ bestie, rˇekne Valdsˇtejn, zastrcˇ´ı kord a veˇnuje udatne´mu muzˇi sto tolaru˚. Ja´ se vzˇdycky teˇsˇil jeho prˇ´ızni. ‘Hej ty, florentsky´ malı´rˇi,’ vykrˇikl na mne jednou, ‘kdy, u cˇerta, dokoncˇ´ısˇ svou praći?’ Podruhe´, kdyzˇ jsem spadl z lesˇenı´, knı´zˇe krˇicˇel: ‘K cˇertu, to si ta bestie chce zla´mat vaz drˇ´ıv, nezˇ mi tu malbu dodeˇla´?’ Ke kazˇde´mu nebyl tak zdvorˇily´. Prˇihlı´zˇel mi denneˇ neˇkolikra´t a narˇ´ıdil, abych zu˚stal prˇi praći sedeˇt.“78 Zdeneˇk Wirth specifikoval Valdsˇtejnu˚v vztah k umeˇnı´ takto: „Valdsˇtejn prˇicha´zı´ ve styk s vy´tvarny´m umeˇnı´ teprve tehdy, kdy je mu nezbytno, aby bylo skveˇlou fo´liı´ k jeho hmotne´mu rozmachu, ale pak je stavı´ do svyćh sluzˇeb v rozmeˇrech velkolepyćh. Je trˇeba rˇ´ıci hned, zˇe jeho pomeˇr k umeˇnı´ je chladneˇ sobecky´, bez vysoke´ osobnı´ kultury. Vojaćky´ Valdsˇtejn nenı´ ani osvıćeny´ renaissancˇnı´ mecena´sˇ, ani milovnı´k umeˇnı´, ale umeˇlecky´ podnikatel ve vlastnı´m za´jmu, hlavneˇ va´sˇnivy´ stavebnı´k velike´ho slohu a prakticke´ho smyslu, organisa´tor stavitelske´ cˇinnosti sˇiroke´ho programu a dikta´torske´ho gesta.“79 Pavel Preiss v knize Italsˇtı´ umeˇlci v Praze cˇa´st vy´sˇe zmıńeˇne´ho Wirthova cita´tu cituje a za´rovenˇ s nı´m do jiste´ mı´ry polemizuje: „Je nesporne´, zˇe nepatrˇil k rodu stavebnı´ku˚ s vyhraneˇny´m na´zorem na architektonicky´ projev, podlozˇeny´ sˇkolenı´m. Zcela ho vsˇak podcenˇovat nelze. Jevı´-li se dnes jeho pomeˇr k veˇdeˇ v prˇ´ızniveˇjsˇ´ım sveˇtle, platı´ to i o umeˇnı´, v neˇmzˇ se nezajı´mal pouze o vy´sledek (acˇ mu o neˇj sˇlo prˇedevsˇ´ım), ale i o proces vznikańı´. Umeˇlce dovedl ocenit.“80 Konecˇneˇ Petr Fidler charakterizuje „zˇoldne´rˇske´ho neurvalce“ Valdsˇtejna jako kultivovane´ho znalce architektury s jasnou vizı´, zˇeleznou vu˚lı´ a prˇ´ıslovecˇnou netrpeˇlivostı´ stavebnı´ka posedle´ho „stavebnı´“ va´sˇnı´. a da´le, jako cˇloveˇka s vkusem trˇ´ıbeny´m na rudolfıńske´m dvorˇe a prvnı´ho novoveˇke´ho mecena´sˇe v Cˇechaćh.81

76 Hojda, Z.: Albrecht Va ´ clav Eusebius z Valdsˇtejna, meznı´ky zˇivota, in: Horyna, M. a kol. (cit. v pozn. 2), s. 29 –44; Zde mj. odkazy na dalsˇ´ı literaturu. 77 Fiedler, P. (cit. v pozn. 3), s. 132–134. 78 S ˇ , (Sˇtech, V. V.): Albrecht z Valdsˇtejna videˇny´ ze strany. Sveˇdectvı´ Soucˇasnı´kovo, Cˇeske´ slovo XXVI, cˇ. 46. 79 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1), s. 173. 80 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 145–146. 81 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 132–134 a 184.

10


5

5 Valdsˇtejnsky´ palać jako urbanisticky´ prvek

Valdsˇtejnsky´ palać jako urbanisticky´ prvek

Hodnotit nejprve urbanisticke´ pu˚sobenı´ palaće, pote´ se veˇnovat pru˚beˇhu vy´stavby, azˇ pote´ ota´zce architekta, a azˇ te´meˇrˇ na za´veˇr cele´ praće teprve vlastnı´mu hodnocenı´ exterie´ru a interie´ru, se mu˚zˇe zda´t nesmyslne´. Ma´m vsˇak k takove´mu postupu velice dobry´ du˚vod: To, jak bude palać urbanisticky pu˚sobit, vyply´va´ totizˇ do znacˇne´ mı´ry uzˇ z polohy a podoby prˇedchozı´ho Trcˇkovske´ho palaće, a take´ z ambicı´ a potrˇeb stavebnı´ka, jeho prˇańı´, prˇedstav a zkusˇenostı´. Je te´meˇrˇ jiste´, zˇe za´kladnı´ koncepci sve´ho sı´dla urcˇil Valdsˇtejn sa´m.82 Je tedy zrˇejme´, zˇe ota´zka urbanisticke´ho pu˚sobenı´ ota´zku architekta i pru˚beˇhu vy´stavby do znacˇne´ mı´ry prˇedcha´zı´. „Valdsˇtejn se vlomil do husteˇ zastaveˇne´ cˇtvrti a vlozˇil do nı´ jednotku znacˇneˇ veˇtsˇ´ıho rozsahu, vy´sˇky a mohutnosti, nezˇ tato cˇtvrt’byla dosud zvykla´.“ „To je pak vu˚bec smysl baroknı´ Prahy, zˇe vna´sˇ´ı monumenta´lnı´, velke´ jednotky do drobne´ dispozice strˇedoveˇke´ a zˇe dovede prˇi tom vcelku udrzˇeti a zachovati strˇedoveˇky´ pu˚dorys i tehdy, kdyzˇ drobny´mi stavebnı´mi retusˇemi a regulacemi obratneˇ situuje nove´ hmoty do na´meˇstı´ a ulic.“ – Zdeneˇk Wirth83 „Jen muzˇ jeho (tj. Valdsˇtejnovy) vojaćke´ bezohlednosti se mohl rozhodnout, zˇe tak veliky´ kus meˇsta zborˇ´ı, muzˇ bez nejmensˇ´ıho citu k socia´lneˇ slaby´m svy´m sousedu˚m. I dosˇlo tu tehdy k podstatne´ prˇemeˇneˇ kusu meˇsta“ – Cyril Merhout84 „Skupina trˇ´ı domu˚, spojenyćh jizˇ za Trcˇku˚ v jeden celek, byla hned na pocˇa´tku vyprosˇteˇna ze stavebnı´ aglomerace, vytva´rˇejıćı´ shluk na mı´stech dnesˇnı´ho na´meˇstı´, aby se zı´skal na´lezˇity´ odstup pru˚cˇelı´ rezidence. Ta jako prvnı´ z rˇady velkyćh palaćovyćh staveb porusˇila tkańˇ urbanisticke´ho organismu Mensˇ´ıho meˇsta jako signa´l, jak v zı´skala v baroku aristokracie vrch nad meˇsˇt’anstvem, marneˇ se brańıćı´m, aby nebyla za´stavba doslova utlacˇovańa obrovity´mi bloky panskyćh sı´del a kla´sˇternıćh budov.“ – Pavel Preiss85 Postrˇeh Zdenˇka Wirtha, ktery´ pak vıćemeńeˇ opakujı´ vsˇichni autorˇi je obecneˇ du˚lezˇity´. Paradoxnı´ je to, zˇe zrovna v prˇ´ıpadeˇ Valdsˇtejnske´ho palaće je poneˇkud zpochybnitelny´, nebot’zde dosˇlo svy´m zpu˚sobem pouze ke zna´sobenı´ uzˇ v renesancˇnı´m stavu mimorˇa´dneˇ rozsa´hle´ho area´lu, prˇicˇemzˇ naprˇ´ıklad vy´sˇka palaće a v prvnı´ fa´zi vy´stavby kokonce i jeho celkovy´ objem zu˚stal prakticky nezmeˇneˇn. Krˇ´ıdla, ktera´ nejsou va´zańa na renesancˇnı´ vy´sˇku, tj. krˇ´ıdlo sta´jı´ a pa´zˇecı´ho domu, majı´ meˇrˇ´ıtko dokonce komorneˇjsˇ´ı, i kdyzˇ zde je du˚vodem asi take´ jejich „sluzˇebnost“. Na druhe´ straneˇ je nepopiratelne´, zˇe tato velikost je cˇ´ımsi chteˇny´m. Jasneˇ to dokla´da´ naprˇ´ıklad zcela baroknı´ vytvorˇenı´ odstupu demolicı´ domu˚ prˇed pru˚cˇelı´m palaće. Velikost je neoddeˇlitelnou slozˇkou vy´razu palaće i zahrady, jak to peˇkneˇ vyja´drˇil opeˇt Zdeneˇk Wirth slovy: „drobne´ volierky renesancˇnı´ se tu (v zahradeˇ) „zveˇtsˇujı´ v obrovske´ stavby, ktere´ by stacˇily pro medveˇdy, natozˇ pro drobne´ ptactvo““ s tı´m, zˇe toto nove´ meˇrˇ´ıtko je patrne´ v cele´ zahradeˇ a nejvy´razneˇji u loggie.86 Pokud jde o druhou polovinu vy´sˇe uvedene´ho Wirthova vy´roku, tedy prˇizpu˚sobenı´ se strˇedoveˇke´mu pu˚dorysu, pak jde nepochybneˇ o urcˇitou danˇ kontinua´lneˇ se vyvı´jejıćı´mu meˇstu s relativneˇ nemeˇnnou sı´tı´ ulic. Souvisı´ vsˇak take´ s tı´m, zˇe Valdsˇtejnsky´ palać a zahrada jesˇteˇ nejsou stavbami zcela baroknı´mi. Domnı´va´m se, zˇe pu˚dorys zahrady s rafinovaneˇ zalomenou osou vy´borneˇ odpovı´dal jejı´mu many´risticke´mu cı´teˇnı´. Veˇtsˇina mladsˇ´ıch palaćovyćh staveb se snazˇ´ı takovou nepravidelnost parcely spı´sˇe zakry´t, prˇ´ıpadneˇ se jı´ vyhnout vystoupenı´m do ulice, cˇi prˇ´ımo vy´stavbou na okraji meˇsta, kde je mozˇne´ spı´sˇe zı´skat velikou, relativneˇ pravidelnou plochu. Stacˇ´ı prˇipomenout mladsˇ´ı palać Michnu˚ z Vacıńova, palać Cˇernıńsky´ cˇi Prˇehorˇovskyćh z Kvasejova a jejich vazbu na prˇilehlou zahradu. Je tedy toto tvrzenı´ obecneˇ pravdive´, ale nikoli jako za´meˇr, ny´brzˇ omezenı´, ktere´ mu˚zˇe architekty prˇive´st k pozoruhodny´m vy´konu˚m. K urbanisticky´m souvislostem palaće a zahrady nepochybneˇ patrˇ´ı take´ to, zˇe se prˇed meˇstem vlastneˇ maxima´lneˇ uzavı´ra´, a to jak vysoky´mi zdmi zahrady, tak „neproniknutelnou“ rˇadou oken palaće. Tohoto rysu palaće si pochopitelneˇ povsˇimli mnozı´ badatele´, naprˇ. P. Preiss, P. Vlcˇek, P Fidler, ktery´ cely´ area´l velice prˇesneˇ charakterizuje jako refugium, uzavrˇeny´ „ostrov“ uprostrˇed meˇsta.87 Jesˇteˇ jedno tvrzenı´ si zde dovolı´m zpochybnit. Je vysloveno v Umeˇleckyćh pama´tkaćh Prahy88 a rˇ´ıka´, zˇe 82 Fidler,

P. (cit. v pozn. 3), s. 133. Z. (cit. v pozn. 19), s. 35. 84 Merhout, C. (cit v pozn. 24), s. 26. 85 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 147–148. 86 Wirth, Z. (cit. v pozn. 19),s. 39. 87 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 148; Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 49; Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 158 –159. 88 Vlcˇek, P. – Muchka, I. – C ˇ iha´kova´, J.(cit. v pozn. 41). 83 Wirth,

11


5 Valdsˇtejnsky´ palać jako urbanisticky´ prvek

area´l Valdsˇtejnske´ho palaće vlastneˇ vytva´rˇ´ı novy´ typ, protozˇe kombinuje palać sevrˇeny´ kolem male´ho na´dvorˇ´ı a velikou zahradu, cˇ´ımzˇ prˇipomıńa´ stavebnı´ u´tvar italske´ vily. Opeˇt je mozˇne´ pouka´zat na to, zˇe takova´ charakteristika by mohla odpovı´dat uzˇ prˇedchozı´mu Trcˇkovske´mu palaći, ktery´ navıć nenı´ jediny´m renesancˇnı´m prˇ´ıkladem u na´s. Naprˇ´ıklad Rozˇmbersky´ palać na Prazˇske´m hradeˇ byl vybaven zahradou, zahrada prˇile´hala i k palaći za´mku v Telcˇi, velice rozlehlou zahradou (zı´skanou navıć cˇa´stecˇneˇ demolicı´ obytnyćh domu˚) bylo po r. 1547 vybaveno vdovske´ sı´dlo Anny z Rogendorfu v Cˇeske´m Krumloveˇ.89 Posledneˇ jmenovany´ prˇ´ıklad povazˇuji za zvla´sˇteˇ vy´znamny´, vzhledem k velikosti zahrady a relativneˇ cˇasne´mu vzniku. Valdsˇtejnske´mu palaći se podoba´ take´ umı´steˇnı´m komplexu na okraji organismu meˇsta a mj. i prˇ´ıtomnostı´ blı´zke´ho kla´sˇtera, cozˇ uzˇ vsˇak v danyćh souvislostech nenı´ nikterak podstatne´. Pokud tedy vskutku je Valdsˇtejnsky´ palać a jeho zahrada neˇcˇ´ım novy´m, pak je to, kromeˇ uzˇ zminˇovane´ velikosti, prˇedevsˇ´ım razance s jakou byl za´meˇr budovańı´ area´lu uskutecˇneˇn. Spojenı´ uzavrˇene´ho palaće se zahradou vsˇak rozhodneˇ nebylo u Valdsˇtejnske´ho palaće novou mysˇlenkou. Maxima´lneˇ jej lze prohla´sit za jiste´ vyvrcholenı´ tendencı´ k propojenı´ uzavrˇene´ho palaće s rozlehlou zahradou.90 Toto spojenı´ meˇstske´ho palaće s rozlehlou „za´meckou“ zahradou se snazˇ´ı poneˇkud neobratneˇ postihnout i Ivan Muchka, kdyzˇ tvrdı´, zˇe palać nenı´ palaćem, ale spı´sˇe vilou.91 Tyto cˇeske´ prˇ´ıklady pochopitelneˇ nejsou jediny´mi mozˇny´mi, nebot’ Valdsˇtejn zrˇejmeˇ hledal vzory sve´ stavby ˇ ´ımskyćh vzorech, ktery´mi jsou stavby „nove´ho palaćove´ho typu, prˇedevsˇ´ım v Ita´lii. P. Fidler mluvı´ prˇ´ımo o R jak jej prˇedstavujı´ palaće rodiny Borghese cˇi Barberini, s linea´rnı´m sledem mı´stnostı´ v na´vaznosti na ‘liturgii’ dvornı´ho ceremonia´lu“. Teˇmto stavba´m se vsˇak palać podoba´ i tı´m, zˇe acˇ umı´steˇn v intravilańu meˇsta, nemıńı´ se vzda´t komfortu vily suburbany – velike´ zahrady a dalsˇ´ıch „atrakcı´“.92 Jako dalsˇ´ı mozˇne´ vzory uva´dı´ dobove´ knı´zˇecı´ rezidence s tı´m, zˇe Dra´zˇd’anska´ byla ve Valdsˇtejnovyćh dobaćh pouze: „srostilicı´ objektu˚ z ru˚znyćh stavebnıćh period“, Mnichovska´: „pozoruhodna´ v jednotlivostech sve´ho antiquaria“, byla neprˇehledny´m bludisˇteˇm bez prˇ´ıme´ vazby na zahradu. Pouze salzburgska´ rezidence neˇmecke´ho primase, arcibiskupa-knı´zˇete, odpovı´dala jizˇ modernı´ koncepci sı´dla baroknı´ho knı´zˇete. Letmo zminˇuje take´ Landshut a Heidelberg. Z Vı´denˇskyćh soudobyćh staveb je jedinou srovnatelnou stavbou Favorita – rezidence manzˇelky cı´sarˇe Ferdinanda II., Eleonory Gonzagy, staveˇne´ od roku 1623 na vı´denˇske´m prˇedmeˇstı´ Wieden. V obou prˇ´ıpadech jde o „nepravidelny´ area´l s neˇkolika dvory a terasovitou zahradou patrˇ´ıcı´ k typu vily suburbany. Navenek pu˚sobı´ oba zahradnı´ palaće forma´lneˇ zdrzˇenliveˇ a enigmaticky zamlcˇujı´ svu˚j prostorovy´ rozvrh. Nekonecˇne´ rˇady oken neprozrazujı´ nic z funkcı´ prostoru za nimi. Teprve v diskre´tnı´m palaćove´m ‘interie´ru’ se uplatnı´ na´dhera dekorace. Dvornı´ fasa´dy, steˇny sa´lu˚ a lodzˇiı´ hy´rˇ´ı bohatstvı´m sloupove´ho cˇi pilastrove´ho rˇa´du, jejich haptickou souhru architektury a sˇtuku doplnˇuje barevny´ pu˚vab fresek V interie´ru zahrady stupnˇujı´ senzualismus architektonickyćh hmot a povrchu stavby olfaktoricke´ komponenty vu˚nı´ cˇi akusticke´ za´zˇitky zpeˇvu exoticke´ho ptactva a fontań.“.93 K ota´zce urbanismu nesporneˇ patrˇ´ı jesˇteˇ jedna pozoruhodna´ pozna´mka Petra Fidlera: „Palać, acˇ v soudobe´ Praze srovnatelny´ snad pouze se stavbami cı´sarˇsky´mi, vsˇak nemeˇl hra´t roli ‘plnohodnotne´’ ve´vodske´ rezidence. Ta byla, vcˇetneˇ potrˇebne´ infrastruktury rezidencˇnı´ho meˇsta zrˇizovańa v Jicˇ´ıneˇ a meˇla by´t postupneˇ vybudovańa v mensˇ´ım meˇrˇ´ıtku i v Zahańı´ cˇi Meklenbursku (mıćˇovna, zahrady, hrˇebcˇince, rodinna´ hrobka, biskupsky´ kostel atd.“94

M.: Archeologicka´ pama´tkova´ pećˇe v Cˇeske´m Krumloveˇ, Pru˚zkumy pama´tek. VI, 2, s. 95. lze tyto argumenty zpochybnit poukazem na to, zˇe palać v Telcˇi je sice ve meˇsteˇ, ovsˇem poddanske´m a jako soucˇa´st rezidencˇnı´ho za´mku, Rozˇmbersky´ palać na Prazˇske´m hradeˇ nenı´ „ve meˇsteˇ“, vdovske´ sı´dlo Anny z Rogendorfu sice je ve meˇsteˇ, ale pro zmeˇnu netvorˇ´ı „male´ na´dvorˇ´ı“, nebot’ je pouze jednı´m krˇ´ıdlem tzv. nove´ zbrojnice (pozdeˇji panske´ho pivovaru) a nenı´ zcela jasne´, jak toto sı´dlo vypadalo pu˚vodneˇ. Domnı´va´m se vsˇak, zˇe podstatna´ je vazba trvale oby´vane´ho sı´dla sutuovane´ho v meˇstske´m organismu, na relativneˇ rozsa´hlou zahradu. 91 Muchka, I – Krˇ´ız ˇ ova´, K. (cit. v pozn. 36) 92 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 168 a 180. 93 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 180–182. 94 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 139 89 Erne ´ e,

90 Pochopitelne ˇ

12


6

6 Pru˚beˇh vy´stavby

Pru˚beˇh vy´stavby

Na´sledujıćı´ oddı´l prˇina´sˇ´ı spı´sˇe prosteˇ chronologicky serˇazene´ zmıńky o vy´stavbeˇ palaće. Tam, kde je to du˚lezˇite´ pro pochopenı´ pru˚beˇhu vy´stavby „prokla´da´m“ jizˇ tento vyćˇet interpretacemi. Tyto u´daje jsou pouze vıćemeńeˇ na´hodny´mi „strˇ´ıpky“ informacı´. Hezky to ilustruje Milada Vilı´mkova´, kdyzˇ dokla´da´, zˇe o ućˇasti Baccia di Bianco vı´me pouze z jeho dopisu˚, ale ve Valdsˇtejnske´m archivu o neˇm nenı´ ani zmıńka, cozˇ pouze dokazuje nespolehlivost, respektive nekompletnost teˇchto archiva´liı´.95 Samotne´ umı´steˇnı´ Palaće, jak vyply´va´ i z prˇedchozıćh oddı´lu˚, rozhodneˇ nenı´ na´hodne´. Valdsˇtejn si byl veˇdom toho, zˇe v centru meˇsta by ani v pohnutyćh pobeˇlohorskyćh letech nemohl zı´skat tak obrovskou plochu. A zjevneˇ pra´veˇ takovou plochu zı´skat touzˇil, jak lze odhadnout podle toho, zˇe o palać Smirˇickyćh na malostranske´m na´meˇstı´, ktery´ zı´skal v r. 1622 nejevil za´jem, prˇestozˇe rˇada jeho soucˇasnı´ku˚ by jej cha´pala jako zcela adekva´tnı´ meˇstskou velmozˇskou rezidenci. I v tom lze mimochodem spatrˇovat urcˇitou novost Valdsˇtejnova za´meˇru, prˇicˇemzˇ je navıć jasneˇ patrne´, zˇe „fry´dlantsky´“ meˇl o sve´m plańovane´m prazˇske´m sı´dle uzˇ tehdy zcela konkre´tnı´ prˇedstavu. Jak uzˇ vı´me, pouzˇil za za´klad sve´ho palaće rozsa´hlou a mimorˇa´dneˇ kvalitnı´ stavbu Trcˇkovske´ho palaće s rozsa´hlou zahradou. Jeho cena: 30 000 kop mı´sˇenˇskyćh tomu odpovı´da´.96 Prvnı´m objektem, ktery´ Valdsˇtejn kupuje je tzv Ko¨nigovska´ (Khynigovska´) zahrada v brˇeznu 1921. S nejveˇtsˇ´ı pravdeˇpodobnostı´ jizˇ v te´to dobeˇ ma´ dohodnuty´ na´kup Trcˇkovske´ho palaće, ktery´ kupuje pravdeˇpodobneˇ take´ v roce 1621. V roce 1622 kupuje za 4500 kop mı´sˇenˇskyćh meˇstskou va´penici a cihelnu, ktera´ se nacha´zela v mı´stech jı´zda´rny, tedy na opacˇne´m konci budoucı´ho area´lu. Na´kupy domu˚ probı´haly jesˇteˇ neˇkolik dalsˇ´ıch let s tı´m, zˇe poslednı´m zakoupeny´m domem je v roce 1627 du˚m Jana z Feldu. 97 Za rok zapocˇetı´ vy´stavby je prakticky ve vesˇkere´ literaturˇe oznacˇovań rok 1623.98 Jako du˚vod by´va´ uva´deˇna zmıńka o stavbeˇ u Bohuslava Balbıńa, ktera´ vsˇak pouze rˇ´ıka´, zˇe stavba jizˇ probı´ha´99 a pak letopocˇet 1623, ktery´ se uplatnˇuje ve sˇtukove´ vy´zdobeˇ „hlavnı´ho“ sa´lu. Pavel Vlcˇek, navıć zpochybnˇuje autenticitu tohoto datovańı´ tvrzenı´m, zˇe letopocˇet „mohl by´t a pravdeˇpodobneˇ take´ byl“ doplneˇn prˇi neˇktere´ novodobe´ rekonstrukci. Prˇesto vsˇak povazˇuje rok 1623 za rok zapocˇetı´ pracı´.100 Jako rok zapocˇetı´ pracı´ a nikoli jako rok prova´deˇnı´ sˇtukove´ vy´zdoby stropu, jak by bylo logicke´, interpretuje letopocˇet jizˇ C. Merhout101 Azˇ Mojmı´r Horyna a Petr Fidler v poslednı´ monografii Valdsˇtejnske´ho palaće kladou dobu zapocˇetı´ pracı´ uzˇ do roku 1621 prˇ´ıpadneˇ 1622 s tı´m, zˇe stavebnı´ u´pravy byly velmi pravdeˇpodobneˇ zaha´jeny ihned po na´kupu tcˇkovske´ho palaće v kveˇtnu 1621.102 Toto posunutı´ doby zaha´jenı´ pracı´ je podlozˇeno zcela prˇesveˇdcˇivy´mi argumenty. Teˇmi je na jedne´ straneˇ spra´vna´ lokalizace a rozpoznańı´ vy´znamu Trcˇkovske´ho palaće: Severnı´ krˇ´ıdlo Trcˇkovske´ho domu prosˇlo prakticky pouze adaptacı´. Byla zachovańa vy´sˇka podlah, cˇ´ımzˇ tato renesancˇnı´ stavba vlastneˇ urcˇila vy´sˇku pater cele´ho palaće, tedy i onoho tolikra´t zminˇovane´ho „srazˇene´ho“ prˇ´ızemı´. Pochopitelneˇ byla vymeˇneˇna okennı´ osteˇnı´, vlozˇeny podhledy, vybudovańa pozoruhodna´, mezitraktova´ obsluzˇna´ chodbicˇka atp. Ani zmeˇny v za´padnı´m a jizˇnı´m krˇ´ıdle, acˇ podstatneˇ rozsa´hlejsˇ´ı, nelze vnı´mat jinak nezˇ jako prˇestavbu sta´vajıćı´ho stavu. Jedinou novostavbou prvnı´ fa´ze prˇestavby je tedy krˇ´ıdo s Ovidiovou a Astronomickou chodbou, a pak cˇa´st severoza´padnı´ho na´rozˇ´ı s kaplı´ schodisˇteˇm a oratorˇemi. Dva domky, ktere´ sta´ly na tomto mı´steˇ, byly vykoupeny v roce 1623.103 Dalsˇ´ım du˚vodem je Valdsˇtejnova netrpeˇlivost. Vskutku si asi nelze prˇedstavit, zˇe by Valdsˇtejn doka´zal dva roky pomeˇrneˇ bezdu˚vodneˇ cˇekat. Z Biancovyćh vzpomıńek koneckoncu˚ vyply´va´, zˇe byl Valdsˇtejn velice cˇasto prˇ´ıtomen pracı´m na palaći, cˇili v te´ dobeˇ v palaći jizˇ bydlel!104 Na´zory na dobu „hrube´ho“ dokoncˇenı´ palaće jsou poneˇkud ru˚znorodeˇjsˇ´ı. Zdeneˇk Wirth, s odvolańı´m na 95 Vilı´mkova ´,

M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 56. M. (cit. v pozn. 43), s. 91. 97 Vilı´mkova ´ , M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 51. 98 Vilı´mkova ´ , M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 51; Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 147; Vlcˇek, P. – Havlova´, E. (cit. v pozn. 45), s. 42 99 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. 46), s. 50. 100 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s 45.; Pikantnı´ situace nastala v Umeˇleckyćh pama´tkaćh Prahy, kde (patrneˇ dı´ky „spolupraći“ kolektivu autoru˚) je rok 1623 za´rovenˇ oznacˇen za dobu dokoncˇenı´ sˇtukove´ vy´zdoby. vizte: Vlcˇek, P. – Muchka, I. – Cˇiha´kova´, J. (cit. v pozn. 41), s. 147. 101 Merhout, C. (cit v pozn. 24), s. 34. 102 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 110; Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 158; Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. 46), s. 50. 103 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 106–110 104 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 110 96 Horyna,

13



sveˇdectvı´ Adriana de Vries klade dobu hrube´ho dokoncˇenı´ k roku 1626 s tı´m, zˇe lodzˇia byla dokoncˇena v roce 1927.105 Michaela Lıćˇenˇkova´ naopak uvazˇuje o mozˇnosti, zˇe byla lodzˇia dokoncˇena azˇ neˇkdy kolem roku 1630, protozˇe by pak, za soucˇasne´ho posunutı´ prˇ´ıtomnosti Nicolo Sebregondiho jizˇ do roku 1629, bylo mozˇne´ prˇipsat mu mj. pra´veˇ lodzˇu.106 Na´lez drˇ´ıve zmıńeˇne´ spa´ry, nerovnostı´ zuborˇezu a piniove´ sˇisˇtice dokla´da´ postupnost vy´stavby, mozˇna´ i urcˇitou zmeˇnu projektu. Mojmı´r Horyna prˇedpokla´da´ dokoncˇenı´ prvnı´ fa´ze, tj. prˇestavbu a dostavbu pu˚vodnı´ho Trcˇkovske´ho palaće, roku 1623 cˇi 1624, rok 1623 by take´ meˇl by´t rokem formovańı´ definitivnı´ prˇedstavy cele´ho palaće. Ukoncˇenı´ „hrube´“ stavby lodzˇie 1626 protozˇe na podzim 1626 meˇly by´t postaveny provizornı´ sokly pod sochy Adriana de Vries, umist’ovane´ v zahradeˇ proti lodzˇii, prˇicˇemzˇ jejich vy´sˇka napovı´da´, zˇe meˇly by´t z prostoru lodzˇie take´ vnı´mańy. Letopocˇet 1629 je, spolu s inicia´lami sˇtukate´ru˚, dochovań v lodzˇii, a meˇl by tudı´zˇ by´t rokem dokoncˇenı´ sˇtukove´ vy´zdoby, nebot’ je umı´steˇn pomeˇrneˇ nı´zko a odpovı´da´ tedy za´veˇru sˇtukate´rskyćh pracı´. Do roku 1630 by take´ meˇl by´t hotov „hrabeˇcı´ du˚m,“ tj. prava´ cˇa´st pru˚cˇelnı´ho krˇ´ıdla. Datovańı´ se mj. opı´ra´ o dva plańy z italskyćh sbı´rek, (vizte prˇ´ılohy) prvnı´, datovany´ mezi roky 1624–26, chovany´ v univerzitnı´ knihovneˇ v Bologni, zachycuje palać vcˇetneˇ krˇ´ıdla sta´jı´ a pa´zˇecı´ho domu v u´rovni prvnı´ho patra. Na tomto plańu chybı´ Feldovsky´ du˚m, resp, je pouze schematicky naznacˇen tuzˇkou, cozˇ je du˚lezˇite´ pro jeho dataci107 , druhy´, datovany´ po r. 1627, chovany´ ve Florencii, zachycujıćı´ cely´ area´l vcˇetneˇ jı´zda´rny, velke´ groty a take´ Feldovske´ho domu.108 Na za´kladeˇ slohove´ analy´zy a take´ rozboru pı´sma je lze prˇipsat Giovannimu Pieronimu a to jako plańy staveb cˇa´stecˇneˇ jesˇteˇ nedokoncˇenyćh, cˇi neprovedenyćh.109 Pokud zminˇuji Pieroniho plańy, slusˇ´ı se prˇipomenout existenci jesˇteˇ trˇetı´ho plańu, pocha´zejıćı´ho rovneˇzˇ z florentske´ sbı´rky, ktery´m je plań zachycujıćı´ rozlozˇeny´ na´rys steˇn a klenby lodzˇie.110 P. Fidler klade prvnı´ etapu do let 1622–1623, druhou etapu pak azˇ do let 1926–1630.111 Osobneˇ bych prˇedpokla´dal spı´sˇe neprˇetrzˇitou stavebnı´ aktivitu, ktera´ se v cˇa´sti budov situovanyćh soubeˇzˇneˇ s vyćhodnı´ cˇa´stı´ zahrady zastavila azˇ s ve´vodovou smrtı´ v Chebu r. 1934, byt’ ra´mcoveˇ lze takove´ vymezenı´ povazˇovat za pravdeˇpodobne´. Ota´zku postupne´ho naru˚stańı´ komplexu, mj. zmıńeˇna´ spa´ra a navazujıćı´ „anoma´lie“ zubozˇezu rˇ´ımsy spolu s dalsˇ´ımi prˇedpoklady vedoucı´mi k prˇedstaveˇ minima´lneˇ dvou stavebnıćh fa´zı´, doplnˇuje prˇedpoklad Petra Fidlera, ktery´ mluvı´ o postupne´m, avsˇak za´rovenˇ velice promysˇlene´m naru˚stańı´ palaće podle podmıńek, tedy odpovı´dajıćı´ ru˚stu Valdsˇtejnova spolecˇenske´ho postavenı´. Teˇmito uda´lostmi je v roce 1623 Valdsˇtejnovo povy´sˇenı´ do knı´zˇecı´ho stavu a take´ zˇenitba. Roku 1625 se Valdsˇtejn sta´va´ ve´vodou, v roce 1628 pak rˇ´ısˇsky´m ve´vodou meklenbursky´m. Dosazˇenı´ tohoto titulu spojuje Fidler s „zrˇ´ızenı´m reprezentacˇnıćh prostoru˚ vpravdeˇ ve´vodskyćh a novy´m zhodnocenı´m zahrady, ba patrneˇ i vy´stavbou a vy´zdobou ‘ve´vodske´’ lodzˇie.“ Za´rovenˇ ale Fidler upozornˇuje, zˇe palać rozhodneˇ neodra´zˇ´ı Valdsˇtejnovy ambice na Cˇesky´ tru˚n, nebot’ v palaći „vsˇudyprˇ´ıtomne´“ lvı´ masky zastupujı´ coby „heraldicka´ haveˇt’“ valdsˇtejnsky´ erb. Podobneˇ jako spolecˇensky´ vzestup, by palać meˇl odra´zˇet take´ u´mrtı´ Valdsˇtejnova jedine´ho syna a deˇdice v lednu 1628, ktery´ byl impulsem vzniku druhe´ho, separa´tnı´ho „hrabeˇcı´ho“ dvora urcˇene´ho pro synovce Maxmiliańa z Valdsˇtejna (jehozˇ ve´voda ustavil svy´m deˇdicem), vybavene´ho nejen vlastnı´m prˇ´ıstupem a schodisˇti, ale dokonce i vlastnı´ lodzˇiı´ „en miniature“. Te´to prˇedstaveˇ postupne´ promeˇny funkce palaće vsˇak naopak protirˇecˇ´ı to, zˇe na zmıńeˇne´ zmeˇny nereagoval „sled“ cˇi podoba reprezentacˇnıćh prostor pocˇ´ınaje „velky´m“ sa´lem a koncˇe pracovnou (vizte da´le), u nichzˇ je datem ante quem odchod Baccia di Bianco z Prahy.112 Navıć mu neodpovı´da´ ani prˇedpokla´dana´ datace jizˇ zmıńeˇnyćh plańu˚, na nichzˇ je uzˇ zobrazen „hrabeˇcı´ “ dvu˚r. Roku 1626 je te´zˇ zminˇovańa praće na volie´rˇe, opatrˇovańı´ pta´ku˚ pro ni a take´ zˇa´dost o zaslańı´ ra´mu˚ do oken.113 105 Wirth,

Z. (cit. v pozn. 19). M. (cit. v pozn. 39), s. 4. 107 Bologna, Bibliotheca universitaria, coll. no. 935 C. 108 Florencie, Uffizie, Gabineto Disegni e stampe, no. 4517. 109 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 111; Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 140. 110 Povaz ˇ uji za dobre´, prˇipomenout jesˇteˇ existenci peˇtice plańu˚, vypracovanyćh Anselmem Luragem r. 1753 v ra´mci prˇ´ıprav nerealizovane´ prˇestavby palaće na u´stav sˇlechticˇen. (Archiv Prazˇske´ho hradu, Sbı´rka plańu˚ cˇ. 181 – 15) Tyto plańy jsou mimo zmıńeˇnou trojici plańu˚ nejstarsˇ´ım zameˇrˇenı´m palaće a jsou du˚lezˇity´m zdrojem take´ pro poznańı´ promeˇn palaće v uplynulyćh 250 letech. 111 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 158. 112 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 135–139. 113 Zatı´mco Pavel Preiss to povaz ˇ uje za du˚kaz o pokrocˇilosti stavby, Pavel Vlcˇek nad nı´m vyslovuje podiv s pozna´mkou, zˇe potvrzuje prˇedpoklad pouzˇitı´ velke´ho mnozˇstvı´ zdiva prˇedchozıćh staveb. vizte: Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 147; Vlcˇek, P. – Havlova´, E. (cit. v pozn. 106 Lıćˇen ˇ kova´,

14



Roku 1628 se prˇiva´zˇela prˇes Fry´dlant do Prahy sa´dra, nepochybneˇ souvisejıćı´ se sˇtukovou vy´zdobou, patrneˇ v lodzˇii.114 Roku 1628 je take´ konstatovańo, zˇe „na stavbeˇ uzˇ nenı´ moc praće“, 1629 jsou pozˇadovańy skleneˇne´ kotoucˇky na zasklenı´ viky´rˇovyćh oken na „zwinger“ a take´ potrˇebne´ zˇelezo pro volie´ru. Datum 1629 lze take´ najı´t ve sˇtukove´ vy´zdobeˇ lodzˇie, cozˇ Pavel Vlcˇek zminˇuje s tı´m, zˇe jejı´m autorem v zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ nemu˚zˇe by´t Nicolo Sebregondi.115 K te´muzˇ za´veˇru vsˇak vede i porovnańı´ vztahu lodzˇie a zahrady v Praze a v Jicˇ´ıneˇ. Zatı´mco prokazatelneˇ Sebregondiho jicˇ´ınska´ reakizace je jizˇ cı´teˇna barokneˇ, zahrada prazˇske´ho palaće je ve vztahu k lodzˇii cha´pańa jesˇteˇ many´risticky (vizte da´le) Zpra´vy o zasklı´vańı´ oken ve viky´rˇ´ıch je pozoruhodna´ proto, zˇe opravdu mu˚zˇe dokla´dat postupnost „ru˚stu“ palaće podle ve´vodova postavenı´. Zdeneˇk Wirth spojuje tuto zpra´vu se vznikem vsˇech viky´rˇu˚, jako rozsˇ´ırˇenı´ stavebnı´ho programu116 , cozˇ pra´veˇ v souvislosti se za´veˇry Petra Fidrelra znı´ velice pravdeˇpodobneˇ. Pu˚dnı´ prostory palaće totizˇ byly oby´vane´, o cˇemzˇ dodnes sveˇdcˇ´ı zbytky zateplenı´, za´klopove´ stropy, ornamenta´lnı´ malovana´ dekorace a dalsˇ´ı stopy. Pokud je mi zna´mo, je takove´ vyuzˇitı´ pu˚dnıćh prostor (resp. dochovane´ hmotne´ doklady o neˇm) v nasˇich podmıńkaćh pomeˇrneˇ unika´tnı´. Z rˇ´ıjna 1929 pocha´zı´ zpra´va, ty´kajıćı´ se nove´ho zahradnı´ka, podle nı´zˇ by meˇla by´t zahrada jizˇ hotova.117 Z roku 1630 pocha´zı´ jizˇ pouze zpra´vy o tapetovańı´ a tapise´riıćh, zminˇovańo je take´ celkem 59 kachlovyćh kamen, z nichzˇ 45 je uzˇ postaveno. Take´ existujı´ zpra´vy o tom, zˇe osazen je jizˇ i olta´rˇ v kapli. Z teˇchto zpra´v lze vskutku usuzovat, zˇe praće byly vıćemeńeˇ hotove´, byt’zarˇizovańı´ palaće nepochybneˇ trvalo azˇ do ve´vodovy smrti.118 V rˇ´ıjnu 1631 je v Praze dolozˇena cˇinnost Nicolo Sebregondiho a roku 1633 mu bylo narˇ´ızeno, aby odstranil nedostatky a za´vady, ktere´ sa´m prˇedtı´m v palaći objevil.119 Je la´kave´, ztotozˇnit tyto za´vady se „za´vadami“ architektonicky´mi, byt’ alesponˇ cˇa´st z nich mohla by´t i za´vadami technicky´mi, jak sveˇdcˇ´ı zpra´vy o tom, zˇe „stavba nad kuchynı´ hrozı´ zrˇ´ıcenı´m“, z r. 1631.120 Z ledna 1934 pocha´zı´ zpra´va o zhotovenı´ vodovodu v groteˇ a vodotrysku v zahradeˇ. V groteˇ jsou zminˇovańi take´ trˇi sˇtukate´rˇi.121 6. brˇezna 1634 byl sepsań konfiskacˇnı´ protokol, ktery´ je nejen sveˇdectvı´m o Valdsˇtejnoveˇ pa´du, ale prˇedevsˇ´ım du˚lezˇity´m materia´lem, pouzˇitelny´m spolu s dochovany´mi „italsky´mi“ plańy, prˇi identifikaci jednotlivyćh prostor palaće.

40), s. 43. 114 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 153; Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. 46), s. 52. 115 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 43; Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. (cit. v pozn. 46), s. 53. 116 Wirth, Z. (cit. v pozn. 19), s. 36. 117 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. (cit. v pozn. 46), s. 52. 118 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. (cit. v pozn. 46), s. 52–53. 119 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 43; Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 65. 120 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. (cit. v pozn. 46), s. 54. 121 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. (cit. v pozn. 46), s. 54.

15


7

7 Ota´zka architekta

Ota´zka architekta

Na stavbeˇ se objevuje celkem sˇest lidı´, kterˇ´ı byli v literaturˇe neˇkdy zminˇovańi jako mozˇnı´ projektanti palaće: Giovanni Battista Marini Povolań v roce 1621 z Milańa. Pocha´zı´ z Balerny v jizˇnı´m Sˇvyćarsku. Byl podrˇ´ızeny´m Andrea Spezzy, jak vyply´va´ ze sporu o tovarysˇsky´ grosˇ. V neˇm byl spra´vcem Zbynˇkem Lomnicky´m z Budcˇe nazvań „hruby´m zednı´kem“, ktery´ je „vysokomyslny´ a nafoukany´“, prˇicˇemzˇ Lomnicke´ho stı´zˇnosti na Mariniho se i v tak sporyćh archiva´liıćh objevujı´ vıćekra´t. V Praze byl po celou dobu vy´stavby palaće. Z roku 1629 pocha´zı´ zpra´va, podle nı´zˇ mıńı´ v palaći pracovat celou zimu. V roce 1634 se prˇihla´sil s pohleda´vkou na Valdsˇtejnovu pozu˚stalost, z cˇehozˇ Pavel Vlcˇek usuzuje, zˇe byl v te´ dobeˇ jesˇteˇ v Cˇechaćh. V nejstarsˇ´ı literaturˇe mu bylo prˇipisovańo autorstvı´ palaće. (vizte prˇehled literatury) Pozdeˇji je uzˇ zpravidla povazˇovań pouze za prova´deˇcı´ho stavitele. Vlcˇek prˇedpokla´da´, zˇe „meˇl asi podobnou funkci jako Pieroni“, protozˇe se podle jeho projektu˚ staveˇlo v Praze opevneˇnı´.122 Osobneˇ se domnı´va´m, zˇe Mariniho prˇ´ıtomnost po celou dobu vy´stavby palaće, tedy i v dobeˇ kdy Valdsˇtejn horecˇneˇ hledal na´hradu za Spezzu, nehledeˇ na to, zˇe ze zmıńeˇne´ho vyja´drˇenı´ Zbynˇka Lomnicke´ho z Budcˇe plyne, zˇe Marini byl vu˚cˇi Spezzovi v podrˇ´ızene´m postavenı´, dokazuje zˇe te´meˇrˇ urcˇiteˇ nebyl autorem palaće. Na stavbeˇ zrˇejmeˇ plnil roli jake´hosi polı´ra. Jako projektant by se mohl uplatnit maxima´lneˇ v same´m pocˇa´tku. Andrea Spezza Pocha´zı´ z Rogna v Lombardske´ oblasti, prˇ´ıpadneˇ z Arogna v jihosˇvyćarske´m Ticinu. Od roku 1608 pu˚sobil v Oldenburgu, kde prˇestavoval tamnı´ rezidenci rˇ´ısˇske´ho hrabeˇte Antona Gu¨nthera von Olenburg, jako na´stupce meklenburske´ho stavitele Ju¨rgena Reinharda. Odtud vsˇak uprchl roku 1616 a je kra´tce dolozˇen v Praze, kde pracuje pro cı´sarˇe. Od roku 1617 pracuje na stavbeˇ kamaldulske´ho kla´sˇtera v Bielanech u Krakova, ktery´ meˇl projektovat. V letech 1616 –1618 meˇl Spezza u´dajneˇ pouzˇ´ıt okna shodneˇ formovana´ jako okna Valdsˇtejnske´ho palaće na stavbeˇ do´mu sv. Vaćlava v Olomouci.123 Ta se vsˇak vzhledem k provedene´ regotizaci nedochovala a navıć nenı´ jiste´ ani to, zda se v te´ dobeˇ Spezza v Olomouci pohyboval. Na stavbeˇ palaće je dolozˇen azˇ v roce 1626, v Jicˇ´ıneˇ pouze o rok drˇ´ıve – 1625.124 Tradicˇneˇ mu by´va´ prˇipisovańo autorstvı´ palaće. Pavel Preiss dokonce prˇipustil i jeho autorstvı´ loggie.125 Jeho vu˚dcˇ´ı postavenı´ na stavbeˇ je dokladovańo sveˇdectvı´m Adriana de Vries, ktery´ jej slovy „Andreas Italian“ uva´dı´ jako stavitele palaće a take´ Valdsˇtejnovy´m pozˇadavkem po Spezzoveˇ na´hle´ smrti, (leden 1628) zajistit vesˇkere´ plańy, s tı´m, zˇe teˇzˇko zı´ska´ dalsˇ´ıho tak dobre´ho stavitele. Z toho plyne, zˇe Spezza byl minima´lneˇ schopen rozpracova´vat na´vrhy, vytva´rˇet prova´deˇcı´ vy´kresy a celkoveˇ pracovat pomeˇrneˇ samostatneˇ. Zara´zˇejıćı´ je vsˇak Spezzova nı´zka´ mzda 30 zlatyćh meˇsıćˇneˇ.126 P. Fidler naopak Spezzovo autorstvı´ palaće s plnou razancı´ odmı´tl.127 Giovanni Battista Pieroni de Galiano Pocha´zı´ z Florencie, kde se narodil 5 brˇezna 1586 jako syn architekta Alessandra Pieroniho, pu˚sobıćı´ho u Medicejskyćh. Za´klady architektury se naucˇil u sve´ho otce a pote´ u Bernarda Buonalentiho. Po smrti Cosima II, v uńoru 1621, Pieroni v 36 letech odcha´zı´ prˇes Alpy do Rakouska.128 Do Prahy prˇicha´zı´ na podzim roku 1622. Ve trˇica´tyćh letech odcha´zı´ z Prahy do Vı´dneˇ.129 Bacio di Bianko jej oznacˇil za: matematika, astrologa, architekta, inzˇeny´ra, zkra´tka vzor vsˇech talentu˚ Pra´veˇ s Pieronim prˇicha´zı´ do prahy take´ Baccio di Bianco, jehozˇ Vlcˇek specifikuje jako „Pieroniho poskoka a sluhu“. Te´meˇrˇ nikdo nepochybuje o Pieroniho schopnostech, ale cˇasto by´va´ vnı´mań spı´sˇe jako teoretik, Valdsˇtejnu˚v vy´tvarny´ poradce, ktery´ je „lıńy´ kreslit“ To, zˇe to nenı´ pravda dokazuje rˇada plańu˚, ktere´ se dochovaly. Mnohe´ z nich jsou vskutku plańy fortifikacˇnıćh staveb, rozhodneˇ vsˇak ne vsˇechny cˇi veˇtsˇina. Cˇasto take´ cizı´ plańy posuzuje a snad i upravuje (?). Vy´znamne´ a dnes jizˇ vıćemeńeˇ nepopiratelne´ jsou jeho praće pro Brtnici. Velmi pravdeˇpodobne´ je jeho autorstvı´ kostela sv. Jakuba v Jicˇ´ıneˇ i dalsˇ´ıch Jicˇ´ınskyćh staveb. Pozoruhodny´, a dle me´ho na´zoru take´ pro posouzenı´ Pieroniho autorske´ho podı´lu 122 Vilı´mkova ´,

M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 53; Vlcˇek, P. – Havlova´, E. (cit. v pozn. 40), s. 44. I. – Krˇ´ızˇova´, K. (cit. v pozn. 36). 124 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. 44), s. 56; Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 149–150. 125 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 149–150. 126 Zahradnı´k, P. (cit. v pozn. 44), s. 56; Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 114. 127 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 145–146. 128 Baccio di Bianco uva ´ dı´ 16 duben 1620, ale bylo to s nejveˇtsˇ´ı pravdeˇpodobnostı´ azˇ o rok pozdeˇji. 129 Fidler prˇedpokla ´ da´ pomeˇrneˇ logickou souvislost s Valdsˇtejnovou smrtı´. vizte: Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 158. 123 Muchka,

16



na Valdsˇtejnske´m palaći du˚lezˇity´, je jeho plań nerealizovane´ho za´mku z ledna 1624, urcˇene´ho nejspı´sˇe pro neˇkterou lokalitu v Cˇechaćh, otisˇteˇny´ jako soucˇa´st cˇlańku Jarmily Krcˇa´love´: Giovanni Pieroni architekt?.130 (vizte prˇ´ılohy) O srovnańı´ tohoto plańu s „plańem“ Valdsˇtejnske´ho palaće se pokusı´m v za´veˇru te´to praće. Ma´ nesrovnatelneˇ vysˇsˇ´ı plat nezˇ Spezza, pracuje take´ v cı´sarˇskyćh sluzˇbaćh. Od cı´sarˇe, kromeˇ sˇteˇdryćh odmeˇn, dostal take´ predika´t: „de Galiano“. U Valdsˇtejna dolozˇen jako hofmistr a stavitel.131 Rybicˇka jej specifikuje jako „prˇednı´ho rˇeditele a stavitele“132 Wirth jej vidı´ jako: „technicke´ho a umeˇlecke´ho experta“133 Neumann jej oznacˇuje za „nejvy´znamneˇjsˇ´ıho ze zućˇastneˇnyćh“ s tı´m, zˇe mu „podle Stefanova zjisˇteˇnı´ mu˚zˇeme prˇipsal prostoroveˇ velkoryse rˇesˇenou lodzˇii a jehozˇ spolupraće prˇi vy´zdobeˇ hlavnı´ho sa´lu je zarucˇena. Nenı´ vyloucˇeno, zˇe se podı´l Pieroniho, ktery´ vycha´zel z principu˚ many´rismu a teˇzˇil z renesancˇnıćh vzoru˚ janovske´ho pu˚vodu, cˇasem uka´zˇe veˇtsˇ´ı a zatlacˇ´ı do pozadı´ u´lohu Andrea Spezzy.“134 Na za´kladeˇ podobnosti loggie Valdsˇtejnske´ho palaće s portikem kostela v Livornu, ktery´ meˇl staveˇt Pieroniho otec je postaveno Stefanovo prˇipsańı´ Pieronimu, ktere´ je od te´ doby obecneˇ prˇijı´mańo.135 Pavel Preiss toto prˇipsańı´ zpochybnˇuje s tı´m, zˇe odlisˇnost lodzˇie oproti palaći je dańa prˇedevsˇ´ım sve´bytnostı´ u´tvaru lodzˇie, zpochybnˇuje take´ autorstvı´ Livornske´ho portiku a prˇ´ıbuzenstvı´ jeho autora s Pieronim. Ten u´dajneˇ vu˚bec nebyl architektem „tvu˚rcˇ´ım“, ale pouze „filosoficky´m“.136 Emanuel Poche rˇ´ıka´, zˇe Pieroni byl postavou cˇa´stecˇneˇ projektujıćı´ a cˇa´stecˇneˇ rˇ´ıdıćı´ praći kolektivu zućˇastneˇnyćh stavitelu˚.137 Tuto mozˇnost nastolil i Schebek.138 Petr Fidler se na za´kladeˇ plańu˚ Valdsˇtejnske´ho palaće ulozˇenyćh v Uffizi ve Florencii, ktere´ byly Pieronimu prˇipsańy domnı´va´, zˇe Pieronimu lze prˇipsat cely´ palać.139 K jeho osobeˇ rˇ´ıka´: „Architekt Giovanni Battista Pieroni nemeˇl u historiku˚ umeˇnı´ nikdy na ru˚zˇ´ıch ustlańo. Acˇkoliv se veˇdeˇlo o jeho u´zkyćh vztazıćh k Valdsˇtejnovi, ktery´ si Florent’ana cenil nade vsˇe a bez jeho rady ve stavebnıćh a umeˇleckyćh za´lezˇitostech nic nepodnikal, byl Pieroni oznacˇovań jednou za poradce, podruhe´ za pouhe´ho teoretika, lıńe´ho kreslit. Je prˇ´ıznacˇne´, zˇe prvnı´ monograficka´ studie o neˇm vysˇla pod titulem: „Giovanni Pieroni - architekt?“ A otaznı´ku˚ kolem jeho za´hadne´ osobnosti ani pozdeˇji neuby´valo. Proble´m „Pieroni“ je vsˇak prˇedevsˇ´ım proble´m nasˇich prˇedstav o profesiona´lnı´m profilu architekta rane´ho novoveˇku. Prˇed vystoupenı´m malı´rˇe-architekta J. B. Mattheye byl v Cˇechaćh pu˚sobıćı´ architekt, at’ Francesco Caratti, Carlo Lurago nebo Orsi cˇi neˇktery´ jiny´ z nasˇich Komasku˚, prˇedevsˇ´ım cechovnı´ zednicky´ mistr, majitel stavebnı´ „firmy“, ktery´ kreslı´ plańy, uzavı´ra´ smlouvy, organizuje a realizuje jejich provedenı´. Co si vsˇak pocˇ´ıt s architektem, doktorem obou pra´v, ktery´ se zaby´va´ alchymiı´, sestavuje horoskopy, navrhuje „turecke´ stany“, prova´dı´ fyzika´lnı´ pokusy, zakla´da´ veˇdecke´ spolecˇnosti, projektuje pevnosti, plańuje nova´ meˇsta, dopisuje si s Galileem Galileim, organizuje vydańı´ jeho spisu˚ a vedle toho navrhuje a kreslı´ kostely, kaple, za´mky a palaće pro cı´sarˇe, ve´vody, knı´zˇata a „creme de la creme“ nasˇ´ı aristokracie?“140 Zby´va´ jesˇteˇ dodat, zˇe Fidler prˇipisuje Pieronimu na za´kladeˇ dochovanyćh projektu˚ take´ Kostel sv. Jakuba v Jicˇ´ıneˇ.141 , publikoval te´zˇ jeho mimorˇa´dneˇ pozoruhodny´ projekt pro Brtnici atp.142 Vincenzo Boccaci Architekt a malı´rˇ – pocha´zel bud’ prˇ´ımo z Florencie, nebo z toskańske´ho Certalda. Ve Florencii se ucˇil u Lodovika Cardiho a podle slov Baccia di Bianco byl jeho nejlepsˇ´ım zˇa´kem. Prˇicha´zı´ spolu s Pieronim a Biancem. Vlcˇek oznacˇil jeho u´lohu jako „za´hadnou“. Podı´lel se na vy´stavbeˇ prazˇske´ho opevneˇnı´, prˇestaveˇl za´mek v Zahańı´, po skonu Spezzy jej meˇl zastoupit na stavbeˇ Valdsˇtejnske´ho palaće. Po Valdsˇtejnoveˇ smrti se vra´til do Florencie, kde rovneˇzˇ projektoval.143 Valdsˇtejn jej zrˇejmeˇ nepovazˇoval za vhodnou na´hradu za zesnule´ho Spezzu, cozˇ mu˚zˇe odkazovat k jeho schopnostem.144 130 Tento

cˇlańek lze oznacˇit za za´kladnı´ materia´l o Pieronim. J. (cit. v pozn. 33), s. 511-542; Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s 139–158. 132 Skutecˇsky ´, A. R. (cit v pozn. 6) 133 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1) 134 Neumann, J. (cit. v pozn. 29), s. 24. 135 Stefan, O. (cit. v pozn. 22), s. 319–324. 136 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s 195. 137 Poche, E. – Preiss, P. (cit. v pozn. 31) 138 Schebek, E. (cit. v pozn. 7) 139 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s 139–158. 140 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s 148–150. 141 Fidler, P.: Kostel sv. Jakuba Ve ˇ tsˇ´ıho v Jicˇ´ıneˇ a architekt Giovanni Battista Pieroni, in: Valdsˇtejnska´ loggie a komponovana´ baroknı´ krajina okolı´ Jicˇ´ına, Semily 1997, s. 31–42. 142 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s 139–158. 143 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 46. 144 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 114. 131 Krcˇa ´ lova´,

17



Bartolomeo Baccio di Bianco Ve starsˇ´ı literaturˇe byl neˇkdy povazˇovań za projektanta lodzˇie. Vedle sve´ malı´rˇske´ profese snad opravdu meˇl i urcˇite´ zkusˇenosti s projektovańı´m. V cˇlańku Vaćlava Wagnera lze nale´zt tuto charakteristiku: „Nadany´ a mnohostranny´ umeˇlec, du˚myslny´ stavitel a pozoruhodny´ malı´rˇ, Vlach vesely´, jenzˇ lehce a celkem sˇt’astneˇ prosˇel zˇivotem.“145 Prˇesto byla mozˇnost, zˇe by projektoval palać nebo lodzˇii opusˇteˇna ve chvı´li, kdy se zjistilo, zˇe nenı´ totozˇny´ se svy´m janovsky´m jmenovcem. Dnes je mozˇnost, zˇe by byl architektem byt’jenom cˇa´sti Valdsˇtejnske´ho palaće opra´vneˇneˇ povazˇovańa za vyloucˇenou. Z Prahy vıćemeńeˇ uprchl, pravdeˇpodobneˇ jizˇ v roce 1623 nebo 1624146 Nicolo Sebregondi ˇ ´ım. Nejpozdeˇji od r. 1613 Roda´k z Valtellina v jizˇnı´m Sˇvyćarsku, u´dajneˇ poznal Flandry ale prˇedneˇ R ˇ pu˚sobil na Mantovske´m dvorˇe, kde mj. Projektoval vilu Favorita. V Cechaćh je dolozˇen v roce 1630. Do Valdsˇtejnovyćh sluzˇeb prˇicha´zı´ jako Spezzu˚v na´stupce, avsˇak s trojna´sobny´m platem. Nesporneˇ jde o velice schopne´ho architekta, avsˇak do podoby Valdsˇtejnske´ho palaće uzˇ mohl zasa´hnout pouze okrajoveˇ formou dı´lcˇ´ıch za´sahu˚ a korekcı´. Pu˚sobı´ hlavneˇ v Jicˇ´ıneˇ, prˇesto lze jeho za´sahy patrneˇ sledovat v Praze (vizte da´le).147 Mojmı´r Horyna mu prˇipisuje mj. strˇednı´ porta´l, u´pravu prvnı´ho na´dvorˇ´ı, serlianu v lozˇnici ve´vodkyneˇ.148 Sebregondiho, jehozˇ vy´znam ocenil naprˇ´ıklad uzˇ Zdeneˇk Wirth v knize Waldsˇtejnu˚v Jicˇ´ın,149 s „mantovsky´m“ architektem te´hozˇ jmeńa ztotozˇnil P. Fidler. Znacˇnou pozornost mu veˇnovala Michaela Lıćˇenˇkova´.150 Pavel Vlcˇek nejprve toto ztotozˇneˇnı´ prˇijı´ma´, aby jej na´sledneˇ zpochybnil a v podstateˇ odmı´tl.151 Na za´veˇr te´to cˇa´sti, veˇnovane´ ota´zce architekta lze (spı´sˇe z metodickyćh du˚vodu˚) odcitovat znacˇneˇ Sˇalomounske´ a prˇes vsˇechnu svu˚dnost zjevneˇ nepravdive´ tvrzenı´ Pavla Vlcˇka, zˇe „Jeden kazˇdy´ ze zućˇastneˇnyćh architektu˚ by byl schopen palać vybudovat, a snad i le´pe, neby´t ovsˇem Valdsˇtejna“, za´rovenˇ rˇ´ıka´, zˇe dı´ky jeho speˇchu, netrpeˇlivosti a nesta´losti, vzniklo do jiste´ mı´ry „kolektivnı´ dı´lo“.152

145 Wagner,

V. (cit. v pozn. 17), s. 19 P. (cit. v pozn. 32), s. 195; Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J. (cit. v pozn. 28), s. 56. 147 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 47–48. 148 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 115. 149 Mora ´ vek, J. – Wirth, Z.: Waldsˇtejnu˚v Jicˇ´ın, Praha 1946. 150 Lıćˇen ˇ kova´, M. (cit. v pozn. 39), s.1–6. 151 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 48. 152 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 48. 146 Preiss,

18


8

8 Exterie´r a interie´r palaće

Exterie´r a interie´r palaće

Pohledem dosavadnı´ literatury Obecneˇ by´va´ palać zdu˚raznˇovań jako dı´lo na prˇerodu renesance a baroka. Zdeneˇk Wirth mluvı´ o „jiste´m strˇetnutı´ akademicke´ho klasicismu pozdnıćh theoretiku´ s rˇ´ımsky´m barokem, prˇicˇemzˇ se kromeˇ italske´ho vlivu uplatnˇuje take´ vliv nizozemsky´, a to prˇedevsˇ´ım v dekoru malı´rˇske´m a plasticke´m.“153 Mluvı´ take´ o tom, zˇe vlivem „Vlachu˚“ se u na´s mı´sı´ vlivy severoitalske´ s rˇ´ımsky´mi.154 Umeˇlci najatı´ Valdsˇtejnem jsou „vy´sledkem“ tohoto proudu a cˇerpajı´ z vrcholne´ a pozdnı´ renesance nebo z prvnıćh na´znaku˚ baroka. „Architektonicka´ kompozice, ale neznamena´ syste´m, ny´brzˇ sestavu obkreslenyćh vzoru˚, vza´jemneˇ velmi odlehlyćh a neskloubenyćh ve forma´lneˇ cˇisty´ celek.“ Architektura palaće dle neˇj cˇerpa´ z cˇeske´ tradice a jediny´m novy´m prvkem je lodzˇa.155 Zpra´vu o sgrafitech nalezenyćh prˇi opraveˇ v r. 1917 interpretuje Wirth jako pokus „nema´-li by´t palać osgrafitovań“, cozˇ mu opeˇt dokla´da´ slohovou neujasneˇnost. Fasa´da dle neˇj vycha´zı´ z palaće Laterańske´ho, azˇ na porta´ly, ktere´ jsou vıće severske´. Cela´ dispozice pru˚cˇelı´ s nı´zky´m prˇ´ızemı´m a stejneˇ vysoky´mi patry, (mimo viky´rˇe a vysokou strˇechu) vycha´zı´ z rˇ´ımske´ho renesancˇnı´ho palaće.156 Mimo palaće Laterańske´ho, srovna´va´ pru˚cˇelı´ take´ s palaćem Farnessky´m. Sloupy v na´dvorˇ´ı jsou pak robustnı´ obmeˇnou Bramantova cˇleneˇnı´ ve dvorˇe Vatikańske´ho Belvederu.157 Za´rovenˇ Wirth vidı´ „baroknı´ gesto“ palaće v opusˇteˇnı´ tradicˇnı´ho arka´dove´ho dvora a vytvorˇenı´ neˇkolika mensˇ´ıch dvoru˚ a krˇ´ıdel. Novy´ motiv, je take´ pru˚beˇzˇny´, cˇa´stecˇneˇ otevrˇeny´ koridor v prˇ´ızemı´ pru˚cˇelnı´ho krˇ´ıdla a enfila´da pokoju˚ bud’ ve strˇednı´, nebo v bocˇnı´ ose. Baroknı´ jsou take´ individualizovane´ pu˚dorysy. Pro zrod baroka je du˚lezˇity´ velky´ sa´l, prostupujıćı´ dveˇ patra.158 Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı je vsˇak nove´ meˇrˇ´ıtko stavby. Vy´sˇka a sˇ´ırˇka oken je mnohem veˇtsˇ´ı, nezˇ u Laterańske´ho palaće, takzˇe okna „stravujı´“ celou plochu fasa´dy. To je zcela jine´ cha´pańı´ cˇlenitosti plochy a hmoty nezˇ v renesanci. Hmota pu˚sobı´ veˇtsˇ´ım dojmem. Svy´mi detaily a motivy je hutneˇjsˇ´ı. Monumenta´lnı´ totizˇ nenı´ pouze samotna´ vy´sˇka, ale take´ pomeˇr a zejmeńa meˇrˇ´ıtko. Vedle toho se uplatnˇuje take´ profilace a detailnı´ propracovańı´.159 ˇ ´ımeˇ a Lodzˇa se opı´ra´ o renesancˇnı´ lodzˇie italskyćh vil, ktere´, ale majı´ mensˇ´ı meˇrˇ´ıtko. (vila Madama v R del Te v Mantoveˇ) Prazˇska´ lodzˇa hraje svy´m novy´m meˇrˇ´ıtkem novou roli v prostoru zahrady, funguje vlastneˇ jako zahradnı´ pru˚cˇelı´ palaće. Nova´ je i architektonicka´ kompozice zahrady, kterou sice zteˇzˇuje nepravidelny´ pu˚dorys, ale kompozice toho genia´lneˇ vyuzˇ´ıva´ – rozdeˇlenı´m zahrady do dvou cˇa´stı´.160 Cyril Merhout charakterizuje palać takto: „Jizˇ prˇestavba a prˇ´ıstavba Trcˇkovske´ho domu (kterou vsˇak Merhout situoval chybneˇ) prozrazuje, zˇe tu stavebnı´k zachova´val stavebnı´ dispozice renesancˇnı´, do nichzˇ vsˇak italsˇtı´ stavitele´ prˇimeˇsˇovali mnoho prvku˚ jizˇ barokovyćh. Zvla´sˇteˇ je to patrno na vsˇech pru˚cˇelıćh, i ve dvorech je zna´ma renesancˇnı´ jednoduchost. Bohatsˇ´ı jsou trˇi porta´ly. Nad strˇedovy´m – slepy´m je vy´klenek s Madonou z Val de Urazzo, na strˇesˇe je dlouha´ rˇada vyvinutyćh viky´rˇu˚, okna jsou polokruhem uzavrˇena´, steˇna nema´ sloupu˚ ani pilastru˚. . . . A vsˇude je tu viditelny´ za´pas cˇeske´ renesance s nastupujıćı´m barokem severoitalsky´m, daleko jizˇ vyspeˇlejsˇ´ım.“161 Oldrˇich Stefan se palaće teˇsneˇ doty´ka´ ve sve´m cˇlańku o lodzˇii a take´ v cˇlańku: „Plasticky´ princip v cˇeske´ architekturˇe 17 a 18 stoletı´ “. V tom prvnı´m rˇ´ıka´, zˇe Valdsˇtejnsky´ palać je prvnı´ stavbou, v nı´zˇ se zrˇetelneˇ projevila za´kladnı´ odlisˇnost, mezi architektem a stavitelem. Palaći u´dajneˇ nejde o „opticke´ protva´rˇenı´ vztahu˚ jednotlivyćh soucˇa´stı´ celkove´ho organismu“, lodzˇii vsˇak ano. Tı´m je barokneˇjsˇ´ı, pouzˇ´ıva´ vyspeˇlou mysˇlenku relativnı´ho meˇrˇ´ıtka, nebot’ se zde uplatnˇuje kontrast lidske´ho meˇrˇ´ıtka reprezentovany´ balustra´dou se zbytkem stavby. Cituje „dosavadnı´“ ˇ ´ıka´ zˇe by´va´ uva´deˇn vztah k lodzˇii vily Madama: „nikoli jako prˇ´ımy´ vzor, ale meˇrˇ´ıtkem a rozvrhem bocˇnı´ literaturu. R steˇny“ O lodzˇii dei Lanzi rˇ´ıka´, zˇe: „nenı´ trˇeba se jı´ da´le zaby´vat. Do tak sˇirokyćh souvislostı´, ale nelze v deˇjezpytu umeˇnı´ zabı´hat, nechceme-li se spokojiti toliko s obecny´m na´znakem, zˇe lodzˇa dei Lanzi je prˇedchu˚dcem a snad i prototypem vsˇech ostatnıćh.“ Del Te je dle Stefana zcela jine´ho rodu, nenı´ opticka´, ale hmotna´. Ma´ take´ zcela jine´ meˇrˇ´ıtko. Na 153 Wirth,

Z. (cit. v pozn. 1.) Z. (cit. v pozn. 19.) 155 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1.) 156 Wirth, Z. (cit. v pozn. 19.); Wirth, Z. (cit. v pozn. 1.) 157 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1.) 158 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1.) 159 Wirth, Z. (cit. v pozn. 19.) 160 Wirth, Z. (cit. v pozn. 1.) 161 Merhout, C. (cit. v pozn. 24), s. 33. 154 Wirth,

19



za´veˇr cˇlańku prˇedstavuje svu˚j prˇedpoklad, zˇe prˇ´ımy´m vzorem lodzˇie je portikus kostela v Livornu. Tuto teorii opı´ra´ o to, zˇe portikus i lodzˇa majı´ plneˇ vyvinute´ kladı´, cozˇ je u lodzˇiı´ vy´jimkou. Portikus ma´ take´ zdvojene´ sloupy. Jedinou odlisˇnostı´ je zpu˚sob rˇesˇenı´ na´rozˇ´ı obou staveb. Svu˚j prˇedpoklad opı´ra´ take´ o prˇedpokla´dane´ho autora portiku, jı´mzˇ je Pieroni. Jeho pomeˇr s „prazˇsky´m“ Pieronim Stefan nezna´, ale prˇedpokla´da´ pomeˇr prˇ´ıbuzensky´.162 ˇ ´ıka´, zˇe Valdsˇtejn meˇl mezi V druhe´m cˇlańku charakterizuje Stefan palać jako „relativneˇ klidnou hmotu“. R svy´mi architekty jak za´stupce azˇ klasicky klidne´ renesance severoitalske´ho typu (kostel sv. Jakuba v Jicˇ´ıneˇ), tak i takove´, kterˇ´ı se otevrˇeneˇ hla´sili k architekturˇe „soucˇasne´ho“ Nizozemı´ (okna a viky´rˇe palaće). Na obojı´m je patrny´ rozpad stare´ renesancˇnı´ hmoty ve prospeˇch novyćh a nezvyklyćh vztahu˚. Okennı´ osteˇnı´ jizˇ nejsou renesancı´, ale jasny´m barokem. Vlastnı´m domovem teˇchto u´tvaru˚ mohlo by´t jen prostrˇedı´ sve´bytne´, kde uzˇ byla vzpomıńka na klasickou renesanci matna´, nebo chybeˇla vu˚bec. V rytmu viky´rˇu˚ nenı´ zvla´sˇtnıćh kompozicˇnıćh vysˇsˇ´ıch za´meˇru˚, meˇrˇ´ıtkove´ mohutnosti zu˚sta´vajı´ nevyuzˇity. To ale neplatı´ pro lodzˇu, ktera´ je uzˇ jine´ho rodu a jejı´ architekt byl zrˇejmeˇ jine´ho pu˚vodu a sˇkolenı´. Da´le se veˇnuje uzˇ pouze lodzˇii s tı´m, zˇe umeˇlecky nekoresponduje s palaćem, ale pouze se zahradou a zˇe prˇestozˇe formy jsou pozdneˇ renesancˇnı´, ale pro porenesancˇnı´ zpu˚sob, ktery´ stavitel pouzˇil, alby zdu˚raznil monumentalitu stavby (opeˇt jmenovań kontrast balustra´dy a zbytku stavby). Stefan jej cha´pe jako typicky´ znak „porenesancˇnı´ho many´rismu“.163 Emanuel Poche charakterizuje palać jako: „ozvuky pozdneˇ renesancˇnı´ho klasicismu, aplikovane´ na domaćı´ tradici“. O lodzˇii pak rˇ´ıka´, zˇe byla odvozena z milańsko-janovske´ho okruhu.164 O. J Blazˇ´ıcˇek charakterizuje palać jako „dokonalou uka´zku raneˇ barokove´ho velmozˇske´ho sı´dla“, „vnitrˇneˇ homogennı´ soubor“ a „prvnı´ stupenˇ barokove´ promeˇny“. „Dvoupatrova´ teˇzˇka´ u´strˇednı´ budova s nı´zky´m prˇ´ızemı´m a ma´lo vyznacˇeny´m hlavnı´m patrem, s uńavny´m rˇazenı´m okennıćh os a se strˇechou prˇeplneˇnou teˇzˇky´mi viky´rˇi vykazuje zvla´sˇtnı´ smeˇs many´ristickyćh, ale take´ severskyćh, nizozemskyćh. Nove´ je prˇitom ması´vnı´ nasazenı´, nakupenı´ cˇlańku˚ a nove´ jsou i jejich vztahy. ‘Eine greulich grosse Machine’, tak charakterizoval budovu za pu˚l stoletı´ sˇve´dsky´ architekt N. Tessin.“ 165 Interie´ry palaće vidı´ O. J. Blazˇ´ıcˇek jako slohoveˇ vyhraneˇneˇjsˇ´ı, v italske´ noteˇ a na´rocˇneˇjsˇ´ı ve vy´zdobeˇ, ale i zde je „podivny´ sru˚st minule´ho a prˇicha´zejıćı´ho, severskyćh forem a jizˇnı´ho pojetı´.“166 „Giovanni Battista Pieroni, stavitel a veˇdec, byl rozhodneˇ veˇtsˇ´ı umeˇleckou osobnostı´ (nezˇ Spezza) Jeho vznosna´, monumenta´lnı´ lodzˇa, kterou se palaćova´ skupina otvı´ra´ do parkove´ho parteru s grotami a volie´rami prˇi zdi, stojı´ nejda´le v barokove´ promeˇneˇ, navazujıć take´ nejzrˇetelneˇji na hornoitalskou palaćovou architekturu. Zdvojene´ sloupy, dotud spı´sˇ prˇ´ızdobny´ motiv, zna´my´ zejmeńa z janovskyćh staveb, dostal zde charakter jednolite´ monumenta´lnı´ podpory, nejenom kolosa´lnı´m meˇrˇ´ıtkem, ale i logicky´m pouzˇitı´m.“167 Pavel Preiss rˇ´ıka´, zˇe:„architektura palaće cı´lı´ svou funkcˇnı´ mnohostrannostı´ k jednolitosti opakovańı´m neˇkolika prvku˚ a motivu˚. Sled oken obloukoviteˇ uzavrˇenyćh s prˇimykajıćı´mi se suprafenestrami, do neˇhozˇ na pru˚cˇelı´ zasahujı´ poneˇkud neorganicky svou masivnı´ hrˇmotnostı´ a vy´sˇkou porta´ly, a rytmus viky´rˇu˚ - na fasa´deˇ nad kazˇdou trˇetı´ (ve skutecˇnosti druhou) okennı´ osou - pu˚sobı´ svy´m mechanicky´m soucˇtem dosti monotońneˇ. Pouhou aditivnost, nikoliv umocnˇovańı´ odstupneˇnı´m, vykazujı´ take´ dveˇ protilehle´ na´dvornı´ strany svy´m vzorcovy´m cˇleneˇnı´m polosloupy v patrech. Cely´ komplex ma´ v podstateˇ dosud many´risticky´ ra´z. Tvorˇ´ı jakousi hermeticky uzavrˇenou enkla´vu, obraćenou prˇeva´zˇneˇ dovnitrˇ, jezˇ je ve sve´m u´hrnu prˇehle´dnutelna´ pouze z nadhledu, prˇ´ıznacˇne´ho pra´veˇ pro ‘komplexnı´’ nazı´rańı´ many´rismu ‘vsˇeho najednou’ z jake´hosi pomyslne´ho ocˇnı´ho bodu. Many´risticke´ je take´ skladebnı´ navazovańı´ jednotek, rozvı´jejıćıćh se prˇi jejich procha´zenı´. Uplatnˇuje se tu moment ‘prˇekvapenı´’, strˇ´ıdańı´ vy´sˇek a sˇ´ırˇek chodeb a pokoju˚, vyu´st’ujıćıćh do kabinetu˚ a zvla´sˇteˇ pak do prostoru tak vznosne´ho, jaky´m je hlavnı´ sa´l (ktery´ je v architekturˇe strˇednı´ Evropy v te´ dobeˇ zcela unika´tnı´), nebo ‘paradoxnı´’ tvar, jaky´m je podoba sˇachtoviteˇ prˇevy´sˇene´ kaple. Jizˇ proto nelze slozˇitou konfiguraci Valdsˇtejnovy malostranske´ rezidence podcenˇovat.“168 K valdsˇtejnske´ lodzˇii doda´va´ P. Preiss, zˇe je ve vesˇkere´ literaturˇe nejpevneˇji sva´zańa s Pieroniho jmeńem. ˇ „Ze byla za´sluhou jine´ho architekta, nezˇ byl projektant vlastnı´ho palaće, se vyvozovalo prˇedevsˇ´ım z jejı´ odlisˇnosti od jeho architektonicke´ho pojetı´; trˇeba ovsˇem vzı´t v u´vahu, zˇe v tomto prˇ´ıpadeˇ sˇlo o u´tvar sve´bytne´ho charakteru, ktery´ vsˇak je 162 Stefan,

O. (cit. v pozn. 22), s. 319–324 O. (cit. v pozn. 26), s. 314. 164 Poche, E. (cit. v pozn. 27). 165 Blaz ˇ ´ıcˇek, O. J. (cit. v pozn. 30), s. 10. 166 Blaz ˇ ´ıcˇek, O. J. (cit. v pozn. 30), s. 10. 167 Blaz ˇ ´ıcˇek, O. J. (cit. v pozn. 30), s. 10. 168 Preiss, P. (cit. v pozn. 32), s. 148–149. 163 Stefan,

20



s teˇlem stavby srostly´; nad nı´m jesˇteˇ pokracˇujı´ viky´rˇe, ktere´ tvorˇ´ı korunovy´ veˇnec cele´ho palaće.“169 Da´le jmenuje mozˇne´ vzory s tı´m, zˇe byly hledańy „u´porneˇ“. Jmenuje florentskou Loggiu dei Lanzi, pak Rafaelovu rˇ´ımskou Villu Madama, pote´ Palazzo del Te v Mantoveˇ od Gulia Romana. Jako analogie byl jmenovań i portikus v zahradeˇ Villy Mondragone ve Frascati. Pavel Preiss sa´m tyto na´vrhy nikterak nekomentuje, zminˇuje vsˇak take´ Stefanovo prˇipsańı´ a Livornsky´ portikus s tı´m, zˇe: „Prˇipisovat mu vsˇak (Pieronimu) jaky´koli samostatny´ projekt nema´ zˇa´dny´ podklad, naopak, mnohe´ sveˇdcˇ´ı proti tomu, zˇe by se byl na jake´koliv jine´ nezˇ pevnostnı´ architekturˇe ućˇastnil vıće nezˇ radou nebo posudkem. A to platı´ i pro stavby valdsˇtejnske´. Vzdor zmıńeˇne´ koncepcˇnı´ odlisˇnosti, zpu˚sobene´ vsˇak mozˇna´ pra´veˇ jen rozdı´lnostı´ ‘modu’, netrˇeba Spezzovi upı´rat ani na´vrh valdsˇtejnske´ lodzˇie, postavene´ v dobeˇ, kdy zaujı´mal vy´hradnı´ postavenı´ vedoucı´ho valdsˇtejnske´ho architekta.“170 Veˇra Nanˇkova´ rˇ´ıka´, o architekturˇe palaće, zˇe je jesˇteˇ poplatna´ zaalpske´ renesanci, cˇerpa´ z italske´ho many´rismu a nove´mu slohove´mu pojetı´ se blı´zˇ´ı meˇrˇ´ıtkem a snahou po reprezentativnosti. Palaćovy´ komplex povazˇuje za poneˇkud nesourody´, ale s neˇktery´mi detaily prˇekvapujıćı´mi svou kvalitou a na´padnostı´. U lodzˇie, tak jako ˇ ´ımeˇ, palać del Te v Mantoveˇ i portikus ostatnı´ autorˇi prˇipomıńa´ lodzˇii dei Lanzi ve Florencii, vilu Madamu v R 171 kostela v Livornu. Jarmila Krcˇa´lova´ se ve sve´m rozsa´hle´m a prˇ´ınosne´m cˇlańku o Pieronim prˇirozeneˇ doty´ka´ i Valdsˇtejnske´ho palaće, prˇedevsˇ´ım jeho lodzˇa. ˇ ´ıka´, zˇe je koncepcı´, za´kladnı´m slohovy´m rozvrhem, pa´dnostı´ a monumentalitou blı´zce prˇ´ıbuzna´ Loggii R della Signoria (dei Lanzi) na Piazza della Signoriia ve Florencii. S tı´m, zˇe take´ obrovita´ trojice jejıćh polokruhovityćh oblouku˚ na u´tlyćh gotickyćh profilovanyćh pilı´rˇ´ıch (postavena 1376–1382) se vzpıńa´ do vy´sˇe trˇ´ı podlazˇ´ı sousednı´ho Palazza Vecchia. Pieroni pak v Praze monumentalizoval beˇzˇny´ motiv italske´ho cinquecenta – arka´dy na sdruzˇenyćh sloupech, ktere´ byly vsˇak uzˇ r. 1568 pouzˇity Jacopem Stradou na na´vrhu Vı´denˇske´ Neugebaüde. Da´le prˇipomıńa´ lodzˇii o trˇech obloucıćh na dvojici sloupu˚ v casinu vily Lante na Janiculu Giulia Romana. Rytmizacı´ fasa´d Belvederske´ho dvora ve Vatikańu jej patrneˇ inspiroval Bramante. Kra´tce nato Romano tento u´tvar rozvedl ve cˇtverˇici sloupu˚ na portikove´ prostorˇe spojujıćı´ zahradu se dvorem mantovske´ho Palazza del Te. Da´le prˇipomıńa´ jesˇteˇ vy´skyt zdvojenyćh sloupu˚ v pavilonu vily Doria v Janoveˇ, dvojici lodzˇiı´ vily I Collazzi ve Scandici u Florencie a take´ prˇedsıńˇ vily Mansi v Seromigno. Jde o stavby obklopene´ zahradou. Da´le rˇ´ıka´, zˇe Pieroni urcˇiteˇ znal Cigoliho lodzˇii dei Tournabuoni ve Florencii. Veˇnuje se take´ Livornske´mu portiku, ktery´ Stefan prohla´sil za prˇ´ımy´ prˇedstupenˇ lodzˇie Valdsˇtejnske´ho paˇ ´ıka´, zˇe portikus sice staveˇl pieroniho otec, ale spolu s cely´m kostelem jej projektoval Bernardo Buonalenti. laće. R Navıć uzˇ o trˇicet let drˇ´ıve podobny´ portikus projektoval v Caravaggiu Pellegrino Tibaldi. Da´le zminˇuje arka´dy ˇ ´ımeˇ, Agolati Duti v Cremoneˇ, Marino v Milańeˇ cˇi na sdruzˇenyćh sloupech i v na´dvorˇ´ıch palaću˚: Borghese v R ˇ ´ımeˇ. Jarmila u Collegio Borromeo v Pavii. Da´le zminˇuje reprezentativnı´ zahradnı´ sa´l Rafaelovy vily Madama v R Krcˇa´lova´ se veˇnuje take´ osobnosti Pieroniho ucˇitele Buonalentiho: Je pro neˇj charakteristicka´ pa´dnost, mnohost, celkovy´ ućˇin a take´ fantazijnı´ ztva´rnˇovańı´ jednotlivyćh komponent – oken a porta´lu˚, za´plava (azˇ prˇebujelost) dekorativnıćh slozˇek, kartusˇ´ı, musˇlı´, girland. Podle Krcˇa´love´ je tohle vsˇechno charakteristicke´ i pro prazˇskou lodzˇu. Palać vsˇak prˇipisuje Spezzovi. Polemizuje s Pavlem Preissem a rˇ´ıka´, zˇe nejen odlisˇny´ modus, ale zcela jiny´ vy´tvarny´ a slohovy´ na´zor deˇlı´ lodzˇu a palać. Vsˇ´ıma´ si take´ dalsˇ´ıch detailu˚ palaće, naprˇ´ıklad viky´rˇu˚, cˇi krbu v sa´le a nacha´zı´ shody s lodzˇiı´. Na za´veˇr rˇ´ıka´, zˇe Pieroni je umeˇlec v podstateˇ jesˇteˇ cinquecentnı´, many´risticky´, ale prˇesto je pouzˇite´ meˇrˇ´ıtko neˇkteryćh staveb uzˇ baroknı´. Ve svyćh projektech doka´zal respekt k dı´lu jinyćh stavitelu˚, a zˇe tento respekt je patrny´ i na lodzˇi, kdyzˇ ji u´speˇsˇneˇ, ale prˇitom kontrastneˇ vcˇlenil do organismu Valdsˇtejnske´ho palaće.172 Dle Pavla Vlcˇka se pru˚cˇelı´ palaće „nevymyka´ z kompozice pozdneˇ renesancˇnıćh staveb strˇednı´ Evropy, jeho podoba je jen ma´lo italska´. Nı´zke´ prˇ´ızemnı´ podlazˇ´ı a takrˇka shodna´ vy´sˇka obou pater (relativneˇ nı´zkyćh), to vsˇe jsou prvky zrˇetelneˇ zaalpske´. Jen velikost stavby, nikoliv vlastnı´ kompozice, tak mohla ohromit soucˇasnı´ky.“173 Po te´ srovna´va´ pru˚cˇelı´ s biblicky´m palaćem kra´le Sˇalomouna, dlouhe´ho 100 loket, sˇiroke´ho 50 loket a vysoke´ho 30 loket s tı´m, zˇe bylo „trˇikra´t okno proti oknu“ tj. okna ve trˇech rˇadaćh nad sebou. Konstatuje sice, 169 Preiss,

P. (cit. v pozn. 32), s. 158. P. (cit. v pozn. 32), s. 159–160. 171 Nan ˇ kova´, V. (cit. v pozn. 35) 172 Krcˇa ´ lova´, J. (cit. v pozn. 33), s. 530–535 173 Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 48. 170 Preiss,

21



zˇe neˇktere´ mı´ry biblicke´ho „vzoru“ zcela neodpovı´dajı´, ale prˇesto „take´ tı´mto zpu˚sobem mohl stavebnı´k dokazovat sve´ nejprˇedneˇjsˇ´ı postavenı´ v Cˇeske´m kra´lovstvı´ “.174 Da´le Vlcˇek zminˇuje nepravidelnost os pru˚cˇelı´, ktera´ vsˇak u´dajneˇ nenı´ dańa vy´tvarny´m za´meˇrem, ny´brzˇ respektovańı´m starsˇ´ıch konstrukcı´. Pru˚cˇelı´ pry´ nenı´ nijak vy´razneˇ plasticke´, ale zato lze konstatovat du˚raz na strˇednı´ osu, danou „hlavnı´m“ porta´lem, ktery´ vsˇak „ve skutecˇnosti vu˚bec vstupem nenı´. Je jeho pouhou – a tı´m tedy velice baroknı´ – iluzı´, vyvolanou patrneˇ touhou vytvorˇit alesponˇ dojem vstupu, ktery´ by svy´m meˇrˇ´ıtkem odpovı´dal cele´mu palaći. Funkcˇnı´ postrannı´ vjezdy ve skutecˇnosti totizˇ nepu˚sobı´ svy´mi proporcemi dobrˇe.“ Deˇje se tak proto, zˇe tyto porta´ly musely by´t funkcˇnı´, tedy sˇiroke´ vzhledem k pru˚jezdu kocˇa´ru˚ a za´rovenˇ byly limitovane´ vy´sˇkou. „Ve skutecˇnosti tak architekt u strˇednı´ho iluzivnı´ho porta´lu jen uka´zal, jaka´ podoba by spra´vne´ prˇ´ıslusˇela vjezdu prˇi dane´ velikosti pru˚cˇelnı´ fronty. Nepochybneˇ jizˇ od pocˇa´tku bylo se strˇednı´m slepy´m porta´lem pocˇ´ıtańo, ukazuje na to rozestup okennıćh os.“175 Da´le rˇ´ıka´, zˇe fasa´da je zalozˇena na principu vrstvenı´, cˇ´ımzˇ se jesˇteˇ plneˇ hla´sı´ k many´rismu. Vnitrˇnı´ dispozice nenı´ na pru˚cˇelı´ reflektovańa, nelze urcˇit, kde je hlavnı´ sa´l ani se neprojevuje schodisˇteˇ, cozˇ je prvnı´, nebo jeden z prvnıćh prˇ´ıkladu˚ u na´s. „Docha´zı´ tak k prˇ´ısne´mu oddeˇlenı´ fasa´dy od vlastnı´ho prostoru, cozˇ je vlastneˇ moment, ktery´ je charakteristicky´ pro veˇtsˇinu tvorby 17. stoletı´ a souvisı´ s na´stupem rane´ho baroka a jeho snahy po iluzi, i kdyzˇ se pochopitelneˇ uplatnˇoval jizˇ drˇ´ıve.“176 ˇ ´ıka´, zˇe by „spı´sˇe patrˇila vrcholne´ cˇi pozdnı´ renesanci“ a zˇe je Vlcˇek take´ zdu˚raznˇuje pu˚lkruhem ukoncˇena´ okna. R po polovineˇ 17. stoletı´ take´ nikde, s vy´jimkou sakra´lnı´ architektury, nenalezneme. Objevujı´ se znovu azˇ v dalsˇ´ım stoletı´, ovsˇem fungujı´ uzˇ zcela jinak – poma´hajı´ ke gradaci architektury. Pozoruhodna´ jsou polohkuhoveˇ utva´rˇene´ nadokennı´ rˇ´ımsy, nikdy potom jizˇ nepouzˇite´, ale take´ osteˇnı´, „na nichzˇ lze sledovat rozpad klasicke´ renesancˇnı´ tektoniky“. Obde´lny´m osteˇnı´m s uchy totizˇ vlastneˇ chybı´ prˇeklad. „Takove´ prolıńańı´ dvou ‘tektonickyćh rovin’ lze dolozˇit i na starsˇ´ı stavbeˇ Spezzy v Bielanech, ale na druhe´ straneˇ obdobny´ princip (v Ita´lii ovsˇem zna´my´ jizˇ od Michelangela) nalezneme i v pozdeˇjsˇ´ı tvorbeˇ Franceska Carattiho. Jen z tohoto detailu potvrzovat, zˇe palać skutecˇneˇ A. Spezza navrhl, by vsˇak bylo prˇece jen trochu odva´zˇne´. Oproti zmıńeˇny´m oknu˚m majı´ poneˇkud jinou podobu okna viky´rˇu˚, o nichzˇ vı´me, zˇe byla dokoncˇena azˇ pozdeˇji, po Spezzoveˇ smrti. Je pravdeˇpodobne´, zˇe jejich podoba byla dodatecˇneˇ pozmeˇneˇna.“177 V na´dvorˇ´ı Vlcˇek konstatuje „na´rocˇneˇjsˇ´ı plasticke´ cˇleneˇnı´, zvla´sˇteˇ za´padnı´ a vyćhodnı´ strana.“ Rytmizaci polosloupy podle jednotlivyćh pater klasifikuje jako odpovı´dajıćı´ pozdneˇ renesancˇnı´mu (many´risticke´mu) cı´teˇnı´ a charakteristicke´mu vrstvenı´ stavby. Konstatuje take´ (jak se pozdeˇji uka´zalo, zcela spra´vneˇ), zˇe polosloupy „pu˚sobı´ dojmem dodatecˇne´ zmeˇny programu prˇi stavbeˇ“, avsˇak vysveˇtluje tuto zmeˇnu funkcˇnı´ nutnostı´ – „zdi se zrˇejmeˇ uka´zaly by´t prˇ´ılisˇ tenke´ a musely by´t zesı´leny.“ Da´le konstatuje zˇe: „Z dodatecˇnosti vyply´va´ i dalsˇ´ı pozoruhodna´ za´lezˇitost - rytmicke´ strˇ´ıdańı´ uzˇsˇ´ıch a sˇirsˇ´ıch os, ktere´ je prvkem neobycˇejneˇ progresivnı´m. Patrneˇ poprve´ se tu objevuje princip rytmizace, ktery´ v pozdeˇjsˇ´ım vy´voji nalezneme u Carla Luraga, Franceska Carattiho a nejvy´razneˇji u Giovanniho Domenika Orsiho. Lze jej tak povazˇovat za charakteristicky´ znak architektury 3. cˇtvrtiny 17. stoletı´, ktery´ valdsˇtejnska´ stavba prˇedjı´ma´.“ Tento „neobycˇejneˇ progresivnı´ prvek“, vsˇak vza´peˇtı´ vysveˇtluje potrˇebou zrˇ´ızenı´ sˇirsˇ´ıho pru˚jezdu. Vsˇ´ıma´ si take´ toho, zˇe je zachovańa suprapozice rˇa´du (toskańsky´, do´rsky´, iońsky´).178 O lodzˇii rˇ´ıka´, zˇe je na rozdı´l od jinyćh cˇa´stı´ koncipovańa geometrickou konstrukcı´. „Jejı´ sˇ´ırˇka od zadnı´ steˇny azˇ k vneˇjsˇ´ı hraneˇ cˇinı´ 20 loket, de´lka prostoru se rovna´ 50 loktu˚m a vy´sˇka je ‘hudebnı´m’ pru˚meˇrem prˇedchozıćh rozmeˇru˚. Tento hudebnı´ pru˚meˇr nalezneme beˇzˇneˇ u renesancˇnıćh teoretiku˚, zvla´sˇteˇ u Leona Battisty Albertiho, ktery´ da´va´ i na´vod k jeho vy´pocˇtu. Pru˚cˇelı´ lodzˇie bylo rozvrzˇeno ve vztahu vy´sˇky a de´lky v pomeˇru 3 ku 5, ktery´ byl v renesancˇnı´ Ita´lii beˇzˇny´ a odpovı´dajıćı´ doporucˇenı´ zvla´sˇteˇ Andrey Palladia. Podle klasickyćh za´sad byly take´ vytvorˇeny sloupy toskańske´ho rˇa´du, jejichzˇ vy´sˇka odpovı´da´ sedmi modulu˚m. Prˇestozˇe toskańsky´ rˇa´d vsˇeobecneˇ dovoluje nejsˇirsˇ´ı interkolumnia, prˇesahovala vzda´lenost mezi sloupy dovolenou mez, a tak dosˇlo k jejich zdvojenı´.“ Na za´kladeˇ teˇchto matematickyćh vztahu˚ dokla´da´, zˇe tuto architekturu nenavrhl pu˚vodnı´ autor palaće, ale neˇkdo jiny´. „A pra´veˇ Giovanni Pieroni byl matematik a nepochybneˇ i protagonista onoho proudu geometrizace.“ Prˇipomıńa´ take´ „forma´lnı´ podobnost“ s portikem v Livornu, jehozˇ autorem je patrneˇ Pieroniho otec. Odlisˇne´ meˇrˇ´ıtko lodzˇie vysveˇtluje Vlcˇek tı´m, zˇe vzhledem k vy´sˇce vedlejsˇ´ı stavby ani jine´ meˇrˇ´ıtko nemohlo by´t pouzˇito. „Stacˇ´ı si jen zkusit takovou stavbu zakreslit v jinyćh dimenzıćh, pokud by se trˇeba jen trochu chteˇla prˇizpu˚sobit sousednı´ budoveˇ. Sala terrena totizˇ nenı´ solite´rem, ale integra´lnı´ soucˇa´stı´ palaće.“179 Daleko veˇtsˇ´ı rozpor spatrˇuje na budovaćh navazujıćı´ho krˇ´ıdla sta´jı´, pa´zˇecı´ho domu atd. Konstatuje take´ 174 Vlcˇek,

P – Havlova´, E. (cit. v pozn. 40), s. 48. P – Havlova´, E. (cit. v pozn. 40), s. 48–49. 176 Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 49. 177 Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 49. 178 Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 49. 179 Vlcˇek, P – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 52–53. 175 Vlcˇek,

22



jednotu ohradnıćh zdı´ a jı´zda´rny, s tı´m, zˇe ta „jesˇteˇ dlouho nebyla beˇzˇnou soucˇa´stı´ sˇlechtickyćh palaću˚“ a take´ vyslovuje pochybnost nad neˇktery´mi, zˇel neuprˇesneˇny´mi „vy´zdobny´mi detaily groty a prˇilehlyćh budov“ s tı´m, zˇe by slohoveˇ odpovı´daly zcela jine´ architekturˇe.180 Ivan Muchka vysveˇtluje nı´zke´ prˇ´ızemı´ svazˇujıćı´m se tereńem. Velice prˇesny´ je postrˇeh v neˇmzˇ nepravidelnosti os pru˚cˇelı´ vysveˇtluje nutnostı´ prˇizpu˚sobit se interie´ru, cozˇ platı´ zvla´sˇteˇ u schodisˇt’, kdy dvojramenne´ schodisˇteˇ okna „zuzˇuje“, zatı´mco tocˇite´ „roztahuje“, za´rovenˇ vsˇak nepravidelnosti vyvozuje i z „respektovańı´ starsˇ´ı situace“. Zajı´mavy´ je (v dane´m za´beˇru patrneˇ prvnı´) pokus o velice preciznı´ popis jednotlivyćh prvku˚ palaće. Dlouze se veˇnuje porta´lu˚m: „Zatı´m co bocˇnı´ porta´ly jsou okny prvnı´ho patra jakoby stlacˇeny dolu˚, strˇednı´, podstatneˇ vysˇsˇ´ı porta´l okno nad sebou u´plneˇ vytlacˇil. Je zde vsˇak urcˇita´ nesrovnalost, mı´sto aby se strˇednı´ porta´l spojil a cˇlańky na sebou k dominantnı´mu motivu, jako je tomu pra´veˇ u bocˇnıćh porta´lu˚, a tak jizˇ v barokove´m smyslu ovla´dl ostatnı´ cˇa´sti celku, ktere´ by se mu podrˇ´ıdily, vidı´me zde pravy´ opak - hlavnı´ porta´l rezignuje na svou funkci a ponecha´va´ pra´veˇ na nejvıće exponovane´m mı´steˇ pra´zdnou, hladkou plochu.“ Za´rovenˇ konstatuje protikladnost hlavnı´ho a bocˇnıćh porta´lu˚. Antibaroknı´ je dle neˇj i to, zˇe nad osu porta´lu nenı´ nasazen viky´rˇ. Strˇednı´ porta´l je edikulovy´ s obelisky na stocˇenyćh volutaćh a ve strˇedu na sve´ra´zne´ iońske´ hlavici. Uplatnˇuje se zde druha´, neu´plna´ rˇada „klena´ku˚“ a motiv „deˇlovyćh koulı´“. Bocˇnı´ porta´ly jsou v mnohe´m protikladne´. Uplatnˇujı´ se zde netektonicky kva´dry „na vy´sˇku“ (s diamantovańı´m), ploche´, lichobeˇzˇnı´kove´ frontony a segmentovy´ oblouk. Na porta´l bezprostrˇedneˇ navazuje okno se sˇtukovy´m parapetem, volutova´ krˇ´ıdla a fantasticke´ masky. Plosˇne´, dematerializovane´ obelisky jsou „provrtańy“ (probı´jeny´ ornament). Ostatnı´ porta´ly area´lu teˇsneˇ souvisejı´ s teˇmito dveˇma bocˇnı´mi. Da´le Muchka na fasa´deˇ zdu˚raznˇuje „strach s pra´zdna“, nebot’mezi okny je ma´lo mı´sta a nadprazˇ´ı zasahujı´ do kordonovyćh rˇ´ıms, jako na obra´zku v knize Sebastiana Serlia.181 Rozdı´lny´ je, neitalsky´ pomeˇr strˇechy. Na architektonizaci plochy majı´ vy´razny´ podı´l okna – zadnı´ plocha lodzˇie je cˇleneˇna pra´veˇ pouze slepy´mi okny. Take´ si vsˇ´ıma´ „serliovske´ho“ motivu strˇ´ıdańı´ sˇirsˇ´ıch a kratsˇ´ıch u´seku˚ v na´dvorˇ´ı a konstatuje rozpor s cˇleneˇnı´m pater. Vyjmenova´va´ take´ prˇ´ıklady uzˇitı´ serlian na rondelu v Jindrˇichoveˇ Hradci a na za´mku Caparole v Ita´lii. O disproporci okennıćh osteˇnı´ a polosloupu˚ v prvnı´m na´dvorˇ´ı rˇ´ıka´, zˇe: „takova´ neobratnost je vysveˇtlitelna´ pouze ućˇastı´ nesˇkolenyćh domaćıćh stavitelu˚, kterˇ´ı upravili italske´ sche´ma“. Dlouze se te´zˇ zaby´va´ ota´zkou, procˇ nebyl pouzˇit arka´dovy´ dvu˚r. Jako pravdeˇpodobny´ du˚vod se mu jevı´ prˇedevsˇ´ım maly´ rozsah na´dvorˇ´ı. Za´rovenˇ konstatuje napeˇtı´, mezi prˇ´ıcˇnou a pode´lnou osou prvnı´ho na´dvorˇ´ı. Cˇleneˇnı´ steˇn v zahradeˇ hodnotı´ jako prˇ´ıklad many´risticke´ monotonie.182 Veˇnuje se take´ oknu˚m, tvorˇeny´m osteˇnı´m se cˇtyrˇmi uchy a kornı´m u´sekem sˇambrańy defacto zalomeny´m dovnitrˇ, s u´seky soudkovite´ho vlysu nad nı´m, a do pu˚lkruhove´ho oblouku vydutou rˇ´ımsou. Podobneˇ jako Vlcˇek hleda´ jejich analogie. Tvrdı´, zˇe v Ita´lii takova´ okna nikde nejsou a odvola´va´ se na chra´mek v Baalbeku ze druhe´ho stoletı´, ktery´ byl v renesanci zna´m z rytin. Take´ konstatuje podobnost s cho´rovy´mi okny do´mu sv. Vaćlava v Olomouci, snad od Spezzy.183 Tvar oken u´dajneˇ souvisı´ se „sakralizacı´“ palaće. ˇ ´ıka´, zˇe jsou take´ velice zvla´sˇtnı´. Charakterizuje je jako „many´risticke´“. RozePozornost veˇnuje i viky´rˇu˚m. R zna´va´ na palaći dva typy: veˇtsˇ´ı s okennı´m otvorem prˇeklenuty´m segmentem, mensˇ´ı uzavrˇeny´ pu˚lkruhovy´m obloukem. Viky´rˇe jsou nad kazˇdou druhou osou. Muchka nacha´zı´ analogii ve strˇ´ıdańı´ okennıćh frontonu˚. Na za´veˇr cituje Serlia: „viky´rˇe jsou korunou stavby“184 a zminˇuje podobnost „mensˇ´ıch“ viky´rˇu˚ s vyobrazenı´m u Serlia185 , ovsˇem bez volutovyćh krˇ´ıdel.186 U krbu ve velke´m sa´le konstatuje „prvky vysledovatelne´ u Pieroniho“. V cˇa´sti zaby´vajıćı´ se zahradou zminˇuje zcela nepodlozˇenou teorii o jejı´m pu˚vodneˇ zamy´sˇlene´m pokracˇovańı´ v ose lodzˇie azˇ kamsi k Vltaveˇ.187 O lodzˇii rˇ´ıka´, zˇe je spı´sˇe soucˇa´stı´ programu palaće a nikoliv zahrady a da´le zdu˚raznˇuje jejı´ kontrastnost k palaći. Sala terrena je dle neˇj v „ostre´ diskrepanci k palaći.“, cozˇ zdu˚raznˇuje take´ strˇecha, zatı´mco viky´rˇe tuto 180 Vlcˇek,

P – Havlova´, E. (cit. v pozn. 40), s. 53–54. S.: Il settimo libro d’architettura, Bena´tky 1584, kap. 4, 7. 182 Muchka, I. – Krˇ´ız ˇ ova´, K. (cit. v pozn. 36), s. 7–20. 183 Muchka, I. – Krˇ´ız ˇ ova´, K. (cit. v pozn. 36), s. 21 184 Serlio, S. (cit. v pozn. 181), kap. 25, 7. 185 Serlio, S. (cit. v pozn. 181), kap. 33, 7. 186 Muchka, I. – Krˇ´ız ˇ ova´, K. (cit. v pozn. 36), s. 22. 187 Jellicoe, G. A.: Baroque Gardens of Austria, London 1932. 181 Serlio,

23



diskrepanci potlacˇujı´.188 V umeˇleckyćh pama´tkaćh Prahy (Vlcˇek, Muchka, Cˇiha´kova´) je oproti vy´sˇe zmıńeˇny´m dveˇma pracı´m navıć pozoruhodny´, a zrˇejmeˇ do te´ doby nepublikovany´ u´daj, zˇe socharˇska´ vy´zdoba kolem madony z Valle Vigevazzo, pocha´zı´ od Ottavia Mosta (kol. r. 1694)189 Mojmı´r Horyna veˇnuje ve sve´m textu, ktery´ je prˇedevsˇ´ım pecˇlivou prezentacı´ na´lezu˚ a zjisˇteˇnı´ probeˇhle´ho stavebneˇhistoricke´ho pru˚zkumu, vy´raznou pozornost Trcˇkovske´mu palaći. Kromeˇ spra´vne´ lokalizace tohoto palaće a take´ informacı´ o mnoha konkre´tnıćh na´lezech starsˇ´ıho stavu lze zmıńit jesˇteˇ zajı´mava´ zjisˇteˇnı´ ohledneˇ pu˚vodnı´ barevnosti Vadsˇtejnske´ho palaće. Jeho exterie´r byl pojednań se za´kladnı´ plochou bı´lou, lomenou do okrova a s plasticky´mi prvky sˇedy´mi, s mozˇnosti slozˇiteˇjsˇ´ıho pojednańı´.190 Tato zjisˇteˇna´ barevnost byla take´ prˇi poslednı´ rekonstukci pouzˇita. Daleko zajı´maveˇjsˇ´ı je ovsˇem dalsˇ´ı posteh, ktery´ pozoruhodneˇ doplnˇuje prˇedstavu o pu˚sobıćıćh architektech. Mojmı´r Horyna totizˇ na za´kladeˇ na´lezu˚ SHP prˇipsal neˇktere´ konkre´tnı´ cˇa´sti palaće Nicolo Sebregondimu. Na za´kladeˇ srovnańı´ Pieroniho plańu˚ s realizovany´m stavem a zjisˇteˇnı´, zˇe polosloupy prvnı´ho na´dvorˇ´ı byly provedeny prokazatelneˇ dodatecˇneˇ, a to i oproti okennı´m sˇambrańa´m, prˇipisuje je (take´ s prˇihle´dnutı´m k jejich progresivnosti) Nicolo Sebregondimu. Druhy´ rozdı´l plańu˚ a realizovane´ stavby prˇedstavuje na plańu nezaslepene´, nejjizˇneˇji polozˇene´ okno v pru˚cˇelnı´ steˇneˇ velke´ho sa´lu. Mojmı´r Horyna jej interpretuje ve smyslu dodatecˇnosti porta´lu. Trˇetı´m mı´stem, kde Sebregondi dle Mojmı´ra Horyny zasa´hl, je lozˇnice ve´vodkyneˇ v severovyćhodnı´m na´rozˇ´ı druhe´ho patra palaće. Zde byla nalezena a prˇi rekonstrukci take´ obnovena serliana, s pu˚sobivou sveˇtelnou rezˇiı´ oddeˇlujıćı´ zmıńeˇnou lozˇnici od prˇijı´macı´ho sa´lu ve´vodkyneˇ.191 Prˇi analy´ze Pieroniho plańu lodzˇie Petr Fidler konstatuje rozdı´ly oproti realizovane´ podobeˇ. Zatmco na plańu zakterselny´ stav je pomeˇrneˇ strˇdmy´, vy´sledna´ podoba je sˇtukovy´m ornamentem pojednańa daleko bohtsˇ´ım zpu˚sobem. Na plańu mj. nenı´ zakreslen atikovy´ na´stavec s volutovy´mi krˇ´ıdly a tvar sˇtukovyćh ra´mu˚ na klenbeˇ je pozmeˇneˇn. Prˇesto vsˇak konstatuje, zˇe realizovana´ podoba sˇtukovyćh prvku˚ lodzˇie jednoznacˇneˇ potvrzuje Pieroniho autorstvı´. Usˇatcovy´ sˇtukovy´ ra´m na klenbeˇ se segmentovy´m za´klenkem pouzˇil Pieroni i na sve´m projektu Collatovske´ hrobky v Brtnici. Loggia a dalsˇ´ı cˇa´sti palaće, na kteryćh „dosavadnı´ literatura spatrˇovala Florent’anu˚v smysl pro geometricky vytrˇ´ıbeny´ koncept a proporcˇneˇ vyva´zˇeny´ rozvrh prostoru a stavebnıćh hmot“ byly prˇipsańy Pieronimu. Geometricky cˇisty´ rozvrh a suvereńnı´ ovla´dańı´ proporcˇnıćh a morfologickyćh pravidel vitruviańskyćh rˇa´du˚ – „opus italicum“ vsˇak dle Fidlera samy o sobeˇ nestacˇ´ı, nebot’je ovla´dal „lecktery´ nadany´ zednicky´ mistr a na sˇlechtickyćh akademiıćh a jezuitskyćh gymna´ziıćh se s nı´m seznamoval i budoucı´ stavebnı´k“. Proto je potrˇeba najı´t „osobnı´ manieru“, ktera´ teprve poskytuje slohove´ analy´ze klıćˇ k rˇesˇenı´ autorskyćh ota´zek. Touto „kritickou formou“ architektury jsou Fiedlerovi prˇedevsˇ´ım charakteristicke´ formy nadokennıćh rˇ´ıms, ktere´ architekt pouzˇil na vsˇech reprezentativneˇjsˇ´ıch fasa´daćh objektu. Tento charakteristicky´ „omegovy´“ tvar okennıćh nadprazˇ´ı lze dle Fidlera sledovat i v Pieroniho projektu pro Brtnici, objevuje se nejen v exterie´ru na pru˚cˇelı´ i dvorech, ale i ve velke´m sa´le, ve sˇtuku Audiencˇnı´ sıńeˇ a obou galeriı´, na bocˇnıćh steˇnaćh lodzˇie a v na´vrhu jejı´ klenby. Fidler rˇ´ıka´, zˇe jej Pieroni znal i z Florencie (okna medicejske´ knı´zˇecı´ kaple prˇi florentske´m ˇ ´ıka´, zˇe se u na´s s touto formou setka´va´me beˇzˇneˇ azˇ v 18. stoletı´, s tı´m, zˇe ojedineˇle´ pouzˇitı´ S. Lorenzo). R na oknech presbyta´rˇe olomoucke´ho do´mu je nutne´ prˇi nejasne´ stavebnı´ historii jesˇteˇ proveˇrˇit, ale jinak je ve strˇedoevropske´ architekturˇe 17. stoletı´ unika´tnı´. Nale´zt jej vsˇak lze ve francouzske´ profańnı´ architekturˇe pocˇa´tku 17. stoletı´, kde se da´ vysveˇtlit toskańsky´m kulturnı´m vlivem. Celou tuto cˇa´st Fidler uzavı´ra´ konstatovańı´m, zˇe o Pieroniho autorstvı´ palaće nemu˚zˇe by´t ve sveˇtle novyćh poznatku˚ pochyb. Fidler jej vidı´ jako navrhujıćı´ho architekta, ktery´ (podobneˇ jako pozdeˇji naprˇ´ıklad J. B. Mathey, nebo J. B. Santini) nema´ vlastnı´ stavebnı´ firmu. Diskrepance, kteryćh si ru˚znı´ badatele´ povsˇimli jdou dle neˇj na vrub pouzˇitı´ zdiva starsˇ´ıho trcˇkovske´ho palaće, prova´deˇcı´mi staviteli, jaky´m byl i Spezza a take´ libovu˚li stavebnı´ka. O Sebregondim rˇ´ıka´, zˇe do pru˚beˇhu vy´stavby uzˇ patrneˇ zasa´hnout nemohl.192 Hlavnı´m prˇ´ınosem Fidlerovy stati (vedle zdu˚vodneˇne´ obhajoby Pieroniho jako architekta cele´ho palaće) spocˇ´ıva´ v pochopenı´ za´vaznosti podoby ve´vodske´ho sı´dla azˇ do velice drobnyćh detailu˚. Toto hledisko podle neˇj, naprˇ´ıklad hra´lo roli prˇi i prˇi pouzˇitı´ sloupove´ho rˇa´du v na´dvorˇ´ı. Fidler tvrdı´, zˇe byl po roce 1623, poprˇ´ıpadeˇ 188 Muchka,

I. – Krˇ´ızˇova´, K. (cit. v pozn. 36), s. 23–30 P. – Muchka, I. – Cˇiha´kova´, J. (cit. v pozn. 41), s. 150. 190 Horyna, M. (cit. v pozn. 42), s. 5. 191 Horyna, M. (cit. v pozn. 43), s. 114–116. 192 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 144–148. 189 Vlcˇek,

24



1628 „te´meˇrˇ nevyhnutelny´“, nebot’ sloupy odkazujı´ v architektonicke´ mluveˇ na postavenı´ stavebnı´ka. Toto tvrzenı´ dokla´da´ mj. take´ obdobny´m cˇleneˇnı´m na´dvorˇ´ı za´mku Eggenberk u Sˇty´rske´ho Hradce. Za´rovenˇ tı´m vsˇak polemizuje s Mojmı´rem Horynou a jeho prˇipsańı´ polosloupu˚ v na´dvorˇ´ı Sebregondimu s tı´m, zˇe chybeˇjıćı´ polosloupy nejsou du˚kazem, nebot’nejsou ani na „pecˇlive´m zameˇrˇenı´ Luragoveˇ“. Prokazatelnou dodatecˇnost polosloupu˚ vsˇak vıćemeńeˇ nerˇesˇ´ı.193 Prostor lodzˇie je z palaće prˇ´ıstupny´ sˇnekovy´m schodisˇteˇm prˇes kra´pnı´kovou grotu (slouzˇ´ıcı´ jako la´zenˇ). Mythologicky´ a vy´znamovy´ kontext valdsˇtejnske´ groty lezˇ´ı194 v kultu vody. O lodzˇii Petr Fidler rˇ´ıka´, zˇe byla od pocˇa´tku v centu pozornosti badatelu˚. Byla srovna´vańa s italsky´mi stavbami, jako jsou florentska´ Loggia dei Lanzi, Loggia di Davide mantovske´ho Palazzo del Te cˇi prˇedsıńˇ kostela v Livornu. Da´le rˇ´ıka´, zˇe o Pieroniho autorstvı´ lodzˇie se v literaturˇe nepochybovalo a (Podobneˇ jako to cˇinı´ Pavel Vlcˇek) mluvı´ o „hudebnıćh“ pomeˇrech lodzˇie. Prazˇska´ lodzˇa vycha´zı´ ze stejnojmennyćh italskyćh otevrˇenyćh hal. „Nejblizˇsˇ´ı prˇ´ıklad lze najı´t v tridentske´m Castel Buonconsiglio kardina´la Bernarda Clesia z let 1527-37, podobneˇ jako v lodzˇii v dolnobavorske´m Landshutu, kde si ve´voda Ludvı´k X. v tzv. ‘Italske´ stavbeˇ’ dal zhmotnit svu˚j za´zˇitek z mantovske´ho palaće del Te. Prazˇska´ lodzˇa navazuje vzda´leneˇ i na rozmeˇroveˇ intimneˇjsˇ´ı lodzˇii v tzv. Grottenhof, jak by´va´ nazy´vańo giardino segreto mnichovske´ rezidence od Friedricha Sustrise a Giacoma Strady z let 1581-86. Mnichovska´ lodzˇa podobneˇ jako puristicky ‘italska´’ stavba v Landshutu jsou ve srovnańı´ s prazˇskou v meˇrˇ´ıtku nejenom podstatneˇ skromneˇjsˇ´ı, ale postra´dajı´ i jejı´ prˇ´ıme´ a osove´ spojenı´ se zahradou.“ Svojı´ monumentalitou nemeˇla vsˇak zahradnı´ lodzˇa Valdsˇtejnske´ho palaće severneˇ od Alp obdoby. Ve sve´ funkci zahradnı´ho sa´lu stojı´ valdsˇtejnska´ lodzˇa na pocˇa´tku strˇedoevropskyćh sal terren. Ve srovnańı´ s jiny´mi je umı´steˇna ve vyvy´sˇene´ poloze, ma´ cˇisteˇ architektonickou strukturu. Jejı´ otevrˇenı´ do zahrady ma´ charakter triumfa´lnı´ho oblouku. Je urcˇena k vy´hledu˚m, byt’ prazˇska´ lodzˇa, na rozdı´l od mladsˇ´ı valdicke´ lodzˇie–casina tyto pohledy do krajiny pouze v na´znaku evokuje. Du˚lezˇite´ je take´ spojenı´ s vodou a volie´rou.195 Na za´veˇr Fidler rˇ´ıka´, zˇe mnohokra´t zminˇovane´ „anachronismy“ vycha´zejı´ prˇedevsˇ´ım ze sˇetrne´ho nakla´dańı´ se zdivem prˇedchozı´ho Trcˇkovske´ho palaće a konkre´tneˇ je rozva´dı´. Za´veˇr cele´ jeho stati se zaby´va´ vy´razem, funkcı´ a analogiemi celku palaće a zahrady. Jeho shrnutı´ je vsˇak jizˇ soucˇa´stı´ oddı´lu, ktery´ je veˇnovań urbanismu a proto je zde jizˇ neuva´dı´m. Vlastnı´ interpretace Je pochopitelneˇ velice obtı´zˇne´ k tomuto hutne´mu vyćˇtu cokoli doda´vat. Lze v neˇm nale´zt mnoho velice podstatnyćh postrˇehu˚, ale take´ mnozˇstvı´ vy´vodu˚ chybnyćh a mı´sty azˇ jalovyćh. Jenom zdu˚raznı´m to, cˇeho si sice byli veˇdomi vsˇichni autorˇi, ale dı´ky chybne´ lokalizaci trcˇkovske´ho domu ji prˇesto podcenili. Tedy vazby vy´sledne´ podoby palaće na prˇedchozı´ objekt a jeho podobu. Jizˇ ve statıćh Zdenˇka Wirtha je rˇecˇeno mnoho podstatne´ho. Za vsˇechny mohu jmenovat zdu˚razneˇnı´ velikosti – nove´ho meˇrˇ´ıtka: Okna ktera´ „stravujı´ “ fasa´du a volie´ra pro pta´ky ve velikosti „vhodne´ pro medveˇdy“. V za´sadeˇ spra´vny´m se mi jevı´ i postrˇeh o mnozˇstvı´ slohovyćh vlivu˚. Architekt Valdsˇtejnske´ho palaće vskutku doka´zˇe cˇerpat te´meˇrˇ odevsˇad a naprosto mu nedeˇla´ proble´my vytva´rˇet necˇekane´ novotvary. Prˇesna´ je i charakteristika funkce lodzˇie v zahradeˇ i postrˇeh o zalomene´m pu˚dorysu zahrady s tı´m, zˇe jej architekt genia´lneˇ vyuzˇil. Toto zjisˇteˇnı´ vskutku platı´. Prˇi pohledu z lodzˇie cˇloveˇk netusˇ´ı, zˇe svy´m pohledem obsa´hl pouze polovinu cele´ zahrady. Pokud by architekt chteˇl, a vrcholneˇ baroknı´ architekt by to zrˇejmeˇ i udeˇlal, vyuzˇil by plochu takovy´m zpu˚sobem, aby se zahrada jevila co mozˇna´ osova´. Patrneˇ by volil jiny´ pu˚dorysny´ vztah lodzˇie vu˚cˇi palaći. Vzpomenˇme jenom Santiniho na´vrh na korekci sˇikmo umı´steˇne´ sy´pky v Plasech zrcadlovou dostavbou jejı´ druhe´ poloviny, vy´stavbu „sˇikme´“ fasa´dy kostela Nejsveˇteˇjsˇ´ı trojice v Rychnoveˇ nad kneˇzˇnou, cˇi ˇ ´ımeˇ. Tvu˚re palaće vsˇak naopak vy´hled do druhe´ obdobneˇ pu˚sobıćı´ Borrominiho fasa´du kostela sv. Trojice v R cˇa´sti zahrady zakryl pa´zˇecı´m domem. Ba co vıć, krˇ´ıdlo sta´jı´ a navazujıćı´ pa´zˇecı´ du˚m spolu s rozvrhem za´honu˚ a umı´steˇnı´m kasˇny vytva´rˇejı´ prˇesny´ pravou´hly´ rozvrh, ktery´ je pak konfrontovań s nepravidelny´m tvarem zahrady. Funguje zde tedy neˇco, co mu˚zˇeme sledovat naprˇ´ıklad na vıće nezˇ dveˇsteˇ let starsˇ´ıch „many´ristickyćh“ stavbaćh doby Vaćlava IV, naprˇ´ıklad na hradeˇ Krakovci, ve Sloupove´ sıńi Prazˇske´ho hradu, cˇi kapli kra´lovske´ho dvora v Kutne´ Horˇe, kdy je velice prˇesny´ tvar klenby zcela za´meˇrneˇ nasazen na nepravidelny´ pu˚dorys. Loggia, suvereńeˇ ovla´dajıćı´ prostor,v pravou´hle´m rastru navazujıćı´ za´stavba rozvinuta´ prˇedevsˇ´ım vlevo (krˇ´ıdlo sta´jı´ a blok pe´zˇecı´ho domu) ale do jiste´ mı´ry i v pravo (volie´ra), stejneˇ jako teˇmito budovami 193 Fidler,

P. (cit. v pozn. 3), s. 144. jako u jinyćh grot; vizte: Preiss, P.: Panorama many´rismu, Praha 1974, s. 177–202. 195 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 174–177. 194 ostatne ˇ

25



formovany´ a urcˇeny´ pravou´hly´ rastr zahrady, stojı´ ve zcela paradoxnı´m vztahu k sˇikmo beˇzˇ´ıcı´ ohradnı´ zdi. Prˇipomıńa´ tak many´risticke´ sochy, jejıćhzˇ velike´ gesto je vza´peˇtı´ za´sadnı´m zpu´sobem zpochybneˇno. Many´rista uvolnı´ velikou energii, aby jı´ vza´peˇtı´ poprˇel. Baroknı´m se umeˇlecka´ dı´la sta´vajı´ ve chvı´li, kdy se tato mohutna´ uvolneˇna´ energie necha´ vyznı´t v prostoru. Baroko zpravidla nepopı´ra´ samo sebe, nenı´ pouhou hrˇ´ıcˇkou, capricciem, ale je ve sve´m pu˚sobenı´ mohutne´ a formujıćı´.196 Na tomto mı´steˇ by patrneˇ take´ bylo vhodne´ zmıńit neusta´le´ pokusy o zarˇazenı´ area´lu palaće do nasˇich „slohovyćh sˇkatulek“. Domnı´va´m se, zˇe zde vskutku jde o jake´si „prˇechodne´“ obdobı´. Formy, ktere´ zde nale´za´me jsou, jak to rozpoznal uzˇ Wirth jizˇ „nove´“, baroknı´. Nebo prˇesneˇji, je zde prˇ´ıtomno jake´si latentnı´ tı´hnutı´ k baroku. Nale´za´me zde celou rˇadu neuveˇrˇitelneˇ progresivnıćh rˇesˇenı´. Vza´jemne´ vztahy jednotlivyćh „cˇlańku˚“ jsou vsˇak velice cˇasto many´risticke´. Tento charakter se palaći v hodnocenı´ historiku˚ umeˇnı´ a architektury mnohokra´t stal „osudny´m“, nebot’ badatele´ jej cˇasto a ra´di anachronicky posuzovali meˇrˇ´ıtky vrcholne´ho baroka. Za vsˇechny uved’me v literaturˇe zmıńeˇny´ a zcela anachronicky´ odsudek umı´steˇnı´ velke´ho sa´lu palaće proto, zˇe nenı´ situovań v ose stavby, prˇestozˇe podobne´ umı´steˇnı´ sa´lu je v nasˇich podmıńkaćh beˇzˇne´ azˇ o cca 70 let pozdeˇji a ani tehdy nenı´ imperativem cˇi normou. Podobna´ hodnocenı´ jsou nejen zcela nevhodna´, protozˇe anachronicky´mi srovnańı´mi snizˇujı´ umeˇleckohistoricky´ vy´znam tohoto palaćove´ho komplexu, ale prˇedevsˇ´ım znamenajı´ naproste´ nepochopenı´ je specifickyćh kvalit. Prˇitom lze tvrdit, zˇe v nasˇich podmıńkaćh jde o jednu z nejvy´znamneˇjsˇ´ıch many´ristickyćh stavebnıćh pama´tek vu˚bec. Stefanovo prˇipsańı´ lodzˇie Pieronimu se te´meˇrˇ rovna´ imperativu. Zpochybnit si je dovolil vlastneˇ pouze P. Preiss. Domnı´va´m se, zˇe Oldrˇich Stefan prˇecenil vliv zmıńeˇne´ho portiku, byt’jej Pieroni nepochybneˇ znal a patrneˇ se jı´m nechal inspirovat. Za´sadneˇ chybny´ je vsˇak jeho prˇedpoklad, zˇe musı´me hledat prˇedevsˇ´ım „kulisu“ pru˚cˇelı´. Loggia je totizˇ urcˇena prima´rneˇ k vy´hledu˚m z nı´, a proto je jejı´ interie´r nesmı´rneˇ du˚lezˇity´. K ota´zce mozˇnyćh vzoru˚ autora lodzˇie povazˇuji za podstatne´ prˇedevsˇ´ım prˇ´ıspeˇvky P. Fidlera a Jarmily Krcˇa´love´. Sympaticky´ je vsˇak postoj Pavla Preisse, ktery´ se hledańı´m vzoru˚ prakticky nezaby´va´ a toto hledańı´ pra´vem oznacˇuje jako „u´porne´“. Zajı´mave´ a prˇ´ıznacˇne´ je to, zˇe zmıńeˇne´ u´porne´ hledańı´ vzoru˚ prˇ´ılisˇ nefunguje ani u jinyćh cˇa´stı´ palaće. Vzpomenˇme jen podobneˇ „u´porne´“ hledańı´ vzoru˚ oken. Ivan Muchka jde tak daleko, zˇe prˇipousˇtı´ jako vzor chra´mek ze druhe´ho stoletı´ v Baalbeku. Graficke´ prˇedlohy samozrˇejmeˇ hra´ly v dobeˇ vy´stavby palaće klıćˇovou roli, avsˇak jeho vy´vod prˇece jenom znı´ poneˇkud na´silneˇ. Obdobne´ marne´ hledańı´ prˇicha´zı´ i v prˇ´ıpadeˇ viky´rˇu˚, a vlastneˇ veˇtsˇiny pouzˇityćh prvku˚ palaće. Dovoluji si konstatovat, zˇe takovy´ stav mu˚zˇe sveˇdcˇit o jednom. zˇe totizˇ ma´me co do cˇineˇnı´ s velice zkusˇeny´m a schopny´m architektem, jemuzˇ zjevneˇ necˇinı´ potı´zˇe nacˇerpat mozˇnou inspiraci z nejru˚zneˇjsˇ´ıch mı´st, a pak ji velice svobodneˇ ale prˇitom dokonale prˇetavit do podoby zcela origina´lnı´ho, nikdy prˇedtı´m a cˇasto ani nikdy potom opakovane´ho tvaru. Zatı´mco mnozˇstvı´ autoru˚, naprˇ´ıklad pra´veˇ Zdeneˇk Wirth, mluvı´ o „sestaveˇ obkreslenyćh vzoru˚, neskloubenyćh ve forma´lneˇ cˇisty´ celek“, pak mu˚j osobnı´ dojem je pra´veˇ opacˇny´. Tyto „obkreslene´ prvky“ perfektneˇ „drzˇ´ı pohromadeˇ“ Napeˇtı´ v nich zacˇ´ına´ pozorovatel po me´m soudu cı´tit azˇ ve chvı´li, kdy se pokusı´ tyto prvky rozlozˇit popsat a zarˇadit. Charakteristika O. J. Blazˇ´ıcˇka neprˇina´sˇ´ı prˇ´ılisˇ nove´ho (byt’ mnohe´ jednotlive´ formulace jsou velmi trefne´), koneckoncu˚ je soucˇa´stı´ velke´ synteticke´ praće. Domnı´va´m se ovsˇem, zˇe dokazuje (a mnozˇstvı´ podobnyćh charakteristik pote´) prˇeevsˇ´ım vycˇerpa´vajıćı´ prˇesnost charakteristiky Wirthovy. Pavel Preiss se zˇel zaby´va´ vıće osobnostmi nezˇ vlastnı´m palaćem. Jeho charakteristika many´risticke´ povahy palaće je ovsˇem zcela prˇesna´. Pozoruhodne´ je i jeho (a pote´ take´ Vlcˇkova) obhajoba mylnosti zdu˚raznˇovane´ diskrepance palaće a lodzˇie, byt’ s chybny´m za´veˇrem o Spezzoveˇ autorstvı´. Myslı´m, zˇe souvisı´ pra´veˇ s Preissovy´m pochopenı´m many´risticke´ roviny celku Valdsˇtejnske´ho palaće. Pozoruhodny´ cˇlańek Jarmily Krcˇa´love´ se palaće ty´ka´ spı´sˇe okrajoveˇ, prˇestozˇe v cˇańku obazˇene´ zmıńky o neˇm, prˇedevsˇ´ım o jeho lodzˇii, rozhodneˇ patrˇ´ı k du˚lezˇity´m postrˇehu˚m. K nim lze ovsˇem podotknout, zˇe jejı´ za´veˇrecˇna´ charakteristika Buonalentiho tvorby, kterou pak sleduje i v tvorbeˇ G. Pieroniho a kterou nale´za´ u prazˇske´ lodzˇie: „charakteristicka´ pa´dnost, mnohost, celkovy´ ućˇin a take´ fantazijnı´ ztva´rnˇovańı´ jednotlivyćh komponent – oken a porta´lu˚, za´plava (azˇ prˇebujelost) dekorativnıćh slozˇek, kartusˇ´ı, musˇlı´, girland“, neodpovı´da´ pouze lodzˇii, 196 Sypher,

W.: Od renesance k baroku, Praha 1971, s. 158 a na´sl.

26



ale vıćemeńeˇ cele´mu palaći, prˇirozeneˇ prˇedevsˇ´ım v reprezentativnıćh prostoraćh prvnı´ho patra „ve´vodske´“ cˇa´sti. Texty Pavla Vlcˇka a Ivana Muchky majı´ hodneˇ spolecˇne´ho. Je pro neˇ charakteristicke´ mnozˇstvı´ velice prˇesnyćh postrˇehu˚. Jejich interpretace je neˇkdy spra´vna´, avsˇak neˇkdy matoucı´ cˇi prˇ´ımo zcestna´ a absurdnı´. Nechci zde vsˇechny tyto prˇesne´ postrˇehy jmenovat. Za vsˇechny uvedu Vlcˇku˚v postrˇeh vyspeˇlosti cˇleneˇnı´ na´dvorˇ´ı a to vcˇetneˇ prˇedpokladu jejich dodatecˇnosti a pak take´ charakteristiku lodzˇie a jejı´ho vztahu k palaći. U Ivana Muchky je prˇesna´ pozna´mka ty´kajıćı´ se „deformacı´ “ rozestupu˚ okennıćh os fasa´dy poukazem na vnitrˇnı´ usporˇa´dańı´, prˇedevsˇ´ım na schodisˇteˇ. Spra´vny´ je i postrˇeh o „srazˇenosti“ prˇ´ızemı´ vzhledem ke svazˇujıćı´mu se tereńu, byt’zde zjevneˇ nejveˇtsˇ´ı vliv hra´lo patrovańı´ severnı´ho krˇ´ıdla Trcˇkovske´ho palaće, pozoruhodne´ je i konstatovańı´ rozdı´lnosti strˇednı´ho a bocˇnıćh porta´lu˚. Spra´vny´ je i postrˇeh ohledneˇ napeˇtı´ mezi prˇ´ıcˇnou a pode´lnou osou prvnı´ho na´dvorˇ´ı, zajı´mavy´ je i rozklad a popisy jednotlivyćh prvku˚. Du˚lezˇity´ je pak take´ postrˇeh ohledneˇ funkce lodzˇie, ktera´ opravdu patrˇ´ı vıć palaći nezˇ zahradeˇ a je svy´m zpu˚sobem „hlavnı´m sa´lem“ cele´ho palaće. Mojmı´rem Horynou ucˇineˇne´ atribuce neˇkteryćh prvku˚ palaće Sebregondimu, je zcela opra´vneˇna´ a take´ velmi podstatna´. K ota´zce strˇednı´ho slepe´ho porta´lu lze navıć prˇipojit jesˇteˇ jeden Horynou neuvedeny´ argument pro jeho dodatecˇnost. Jak si povsˇiml Vlcˇek, vrcholı´ osa na nı´zˇ je porta´l umı´steˇn „hluchy´m“ prostorem bez viky´rˇe. To je vskutku „antibaroknı´ “ avsˇak logicke´, nebot’viky´rˇu˚ je deset, tedy lichy´ pocˇet. Tento pocˇet prˇitom odpovı´da´ devatenaćti okennı´m osa´m palaće. To, zˇe ve strˇedu cele´ho palaće nenı´ viky´rˇ prˇitom lze vysveˇtlit rozsˇ´ırˇenı´m fasa´dy smeˇrem k jihu prˇi druhe´ stavebnı´ etapeˇ. Pokud by viky´rˇe existovaly jizˇ v prvnı´ etapeˇ vyhovoval by sice sudy´ pocˇet viky´rˇu˚, tedy peˇt, ale zatı´mco vlevo by byl viky´rˇ nasazen hned nad prvnı´ osou, vpravo by byl nasazen azˇ nad osou druhou. To zjevneˇ znamena´ argument pro dodatecˇnosti viky´rˇu˚, vzniklyćh snad v souvislosti s rozsˇ´ırˇenı´m programu palaće o „hrabeˇcı´ “ cˇa´st. Pokud by vsˇak ve strˇednı´ ose nebyl umı´steˇn porta´l ny´brzˇ norma´lnı´ okennı´ osa, pak by se tato osa nikterak vy´razneˇ neprojevovala. Jejich mnozˇstvı´ je na pru˚cˇelı´ takove´, zˇe prˇesny´ strˇed bez pocˇ´ıtańı´ os cˇi viky´rˇu˚ nelze urcˇit. To je jesˇteˇ podtrzˇeno uzˇ zmıńeˇnou nepravidelnostı´ rozestupu˚ jednotlivyćh os. Disproporce v podobeˇ „chybeˇjıćı´ho“ vyky´rˇe nad strˇednı´ osou vynikne teprve ve chvı´li, kdy je do fasa´dy vlozˇen strˇednı´ porta´l, ktery´ tuto osu zdu˚raznı´. Prˇedpoklad doplneˇnı´ porta´lu vynikne take´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy se jej pokusı´me srovnat s porta´ly bocˇnı´mi. Nejen, zˇe si vsˇimneme „pra´zdne´ho mı´sta“, tedy nenava´zanosti na okna jako v prˇ´ıpadeˇ bocˇnıćh porta´lu˚, ale prˇedevsˇ´ım je strˇednı´ porta´l daleko meńeˇ grotesknı´. Je „du˚stojneˇjsˇ´ı“, barokneˇjsˇ´ı. Pokud si navıć uveˇdomı´me, zˇe architekt zde v podstateˇ opeˇt aplikuje tote´zˇ „serliovske´“ sche´ma, pak je zcela logicke´, zˇe zatı´mco nizˇsˇ´ı bocˇnı´ porta´ly doprova´zı´ „otvor“, strˇednı´ vysˇsˇ´ı porta´l nikoliv. Tato odlisˇnost vynikne jesˇteˇ markantneˇji, pokusı´me-li se zjistit, zda-li vedle trojice Sebregondimu prˇipsanyćh prvku˚ uzˇ´ıvajıćıćh „serliovske´“ strˇ´ıdańı´ polı´ (tj. serlianu v lozˇnici ve´vodkyneˇ, cˇleneˇnı´ na´dvorˇ´ı polosloupy a „hlavnı´“ slepy´ porta´l), nenalezneme v area´lu palaće jesˇteˇ neˇjaky´ podobny´ serliovsky´ motiv. K uzˇ zmıńeˇny´m trˇem totizˇ lze prˇidat cˇtvrty´, a tou je rˇesˇenı´ volie´ry. Zde lze navıć vysledovat zcela zjevnou zmeˇnu rozvrhu v pru˚beˇhu vy´stavby. Uzˇ vybudovane´ pilı´rˇe s provedeny´mi za´klenky prˇednı´, arka´dou prolomene´ steˇny volie´ry, tvorˇ´ıcı´ pu˚vodneˇ peˇt zcela shodnyćh polı´, byly upraveny do obkrocˇne´ho rytmu polı´ uzˇsˇ´ıch a sˇirsˇ´ıch. Spolu s uzˇitı´m otvoru˚ nad za´klenky uzˇsˇ´ıch polı´ tvorˇ´ı v za´sadeˇ te´meˇrˇ ucˇebnicovou aplikaci serliany v many´risticke´ „grottove´“ transformaci. Tato u´prava byla prˇitom provedena pouze v „amorfnı´m“ materia´lu sˇtukovyćh kra´pnı´ku˚, zdeˇna´ „kostra“ viditelna´ z „interie´ru“ volie´ry zu˚stala nezmeˇneˇna. Pu˚vodnı´ cˇleneˇnı´ zachova´vajı´ take´ pilastry zadnı´, slepou arka´dou cˇleneˇne´ steˇny volie´ry. Zby´va´ doplnit, zˇe perforovany´ sˇtı´tovy´ na´stavec vı´mzˇ u´tvar volie´ry na jejı´ cˇenı´ straneˇ vrcholı´, nejen s noveˇ nastoleny´m rytmem pocˇ´ıta´, ale dokonce je pointovań ke strˇedu. Prosty´ rytmus A-A-A-A-A, ktery´ se po provedene´ u´praveˇ zmeˇnil v rytmus A-B-A-B-A tak v rovineˇ sˇtı´tove´ho na´stavbe uzˇ´ıva´ dokonce rytmus jesˇteˇ slozˇiteˇjsˇ´ı, totizˇ A-B-C-B-A, prˇicˇemzˇ osa C je odvozena z osy A. Podobnou promeˇnou zrˇejmeˇ prosˇly i bocˇnı´ steˇny volie´ry, tedy arka´dou prolomena´ leva´ steˇna, tak slepou arka´dou cˇleneˇna´ steˇna prava´, ktere´ shodneˇ majı´ strˇednı´ pole dvojna´sobne´ sˇ´ırˇky polı´ bocˇnıćh. S nejveˇtsˇ´ı pravdeˇpodobnostı´ zde pu˚vodneˇ meˇla by´t provedena cˇi dokonce juzˇ provedena byla dveˇ pole shodne´ sˇ´ırˇky. Podobneˇ jako ostatnı´, Horynou zmıńeˇne´ smeˇny, jsou prˇitom jasny´m slohovy´m posunem od many´rysmu k baroku. Pochopitelneˇ si lze polozˇit ota´zku, procˇ k te´to zmeˇneˇ dosˇlo. Mohlo jı´t o rozhodnutı´ stavebnı´ka, avsˇak v konfrontaci s u´daji o zˇeleze pro volie´ru z roku 1629 a u´daji o praći sˇtukate´ru˚ v nedaleke´ groteˇ v roce 1634 je opravdu vıće nezˇ pravdeˇpodobne´, zˇe jde o dalsˇ´ı za´sah Nicolo Sebregondiho. Pokud srovna´me zpu˚sob jaky´m „prˇedchozı´“ architekt (a nenı´ prˇitom pro toto srovnańı´ podstatne´, by-li to

27



vskutku Pieroni) pracuje s jednotlivy´mi poli, pak zjisˇt’ujeme zˇe je jednodusˇe mechanicky opakuje. Lze sice take´ nale´zt (naprˇ. ve sˇtuku astronomicke´ chodby cˇi u strˇesˇnıćh viky´rˇu˚) strˇ´ıdańı´ dvou prvku˚, ale prvku˚ konstantnı´ sˇ´ırˇky, cozˇ je struktura´lneˇ poneˇkud jiny´ prˇ´ıstup. Vy´jimkou je pouze slozˇiteˇjsˇ´ı rytmus polı´ klenby kruhove´ho prˇijı´macı´ho sa´lu, ktery´ vsˇak mohl by´t podmıńeˇn dany´m rozmı´steˇnı´m okennıćh a dnerˇnıćh otvoru˚. Stejnou sˇ´ırˇi polı´ lze nale´zt i v tak nevy´hodnyćh pozicıćh, jako je steˇna trabantske´ho sa´lu, v nı´zˇ krb koliduje s pilastrem. Tato konkre´tnı´ „nedu˚slednost“ je zrˇejmeˇ prˇitom navıć vy´tvarny´m za´meˇrem, podobny´m jizˇ popsane´ paradoxnı´ konfrontaci lodzˇie o od nı´ se odvı´jejıćı´ho pravou´hle´ho rastru zahrady s sˇikno beˇzˇ´ıcı´ ohradnı´ zdı´. Shodnou sˇ´ırˇi polı´ najdeme i v interie´ru lodzˇie, a to nejen na delsˇ´ıch stranaćh, cˇleneˇnyćh prostou trojitou aplikacı´ te´zˇe edikuly, ale i na stranaćh kratsˇ´ıch, v nichzˇ sice proste´ mechanicke´ opakovańı´ polı´ „narusˇujı´“ iluzivnı´ sˇtı´tove´ na´stavce a dverˇnı´ osteˇnı´, ale i tak majı´ pole shodnou sˇ´ırˇku. Zatı´mco „prvnı´“ architekt pracuje veˇtsˇinou pouze se samostatny´m polem, ktere´ urcˇity´m zpu˚sobem organizuje a pointuje, ale pak toto pole cˇi prvek vıćemeńeˇ mechanicky opakuje, pak ten „druhy´“ vnı´ma´ zadanou plochu jako celek, ktery´ nejen skla´da´ z uzˇ „hotovyćh“, vypointovanyćh prvku˚, ale navıć cˇasto organizuje i vztah teˇchto prvku˚ v „obkrocˇne´m“ rytmu, a jesˇteˇ navıć (jako u volie´ry) s mozˇnou gradacı´ ke strˇedu. Domnı´va´m se, zˇe tento prˇ´ıstup je take´ vysveˇtlenı´m tolikra´t zminˇovane´, poneˇkud „libovolne´“ praće s okennı´mi osami, nebot’ prˇi mechanicke´m opakovańı´ je du˚lezˇity´ samotny´ prvek, zatı´mco vza´jemny´ vztah teˇchto mechanicky opakovanyćh prvku˚ azˇ tak podstatny´ nenı´ a lze jej dle potrˇeby prˇizpu˚sobit.. Takovy´ prˇ´ıstup je pro vrcholneˇ baroknı´ho architekta te´meˇrˇ neprˇ´ıpustny´. Pokud z ru˚znyćh du˚vodu˚ nenı´ vyhnutı´, snazˇ´ı se takovou disproporci alesponˇ maxima´lneˇ skry´t, prˇicˇemzˇ mu˚zˇe prˇi tomto „skry´vańı´ “ sa´hnout i k velmi razantnı´m postupu˚m. Pokud naopak tuto nepravidelnost veˇdome´ prˇizna´, naprˇ´ıklad prˇi rˇesˇenı´ fasa´dy strarsˇ´ı budovy nebo v umı´steˇnı´ asymetricke´ kostelnı´ veˇzˇe, snazˇ´ı se prˇesto, naprˇ´ıklad vytvorˇenı´m symetricke´ho rozvrhu alesponˇ na jednotlivyćh cˇa´stech pru˚cˇelı´ cˇi aplikacı´ shodnyćh intervalu˚, o vyloucˇenı´ dojmu na´hodnosti. Zcela markantnı´ prˇ´ıklad lze nale´zt nedaleko – v osameˇle´, nesoumeˇrneˇ umı´steˇne´ zvonici malostranske´ho kostela sv. Mikula´sˇe. Posunute´ okennı´ osy Valdsˇtejnske´ho palaće jsou vsˇak po me´m soudu nepravidelnostı´ jine´ho druhu, nebot’vskutku pu˚sobı´ na´hodneˇ, jsou dosti markantnı´ a bez znalosti pu˚dorysne´ho uspozˇa´dańı´ intere´ru je nelze uspokoliveˇ vysveˇtlit. Pokud je architektem cele´ho palaće Giovanni Pieroni, a osobneˇ to povazˇuji za velice pravdeˇpodobne´, pak s tı´mto prˇ´ıstupem souznı´ jeho vlastnı´ vyja´drˇenı´ v dopise Callotovi, ohledneˇ staveb budovanyćh v Brtnici, ve ktere´m rˇ´ıka´ zˇe posunul vstup projektovane´ budovy z osy. Zˇe je sice vhodneˇjsˇ´ı „s ohledem na symetrii“ udeˇlat vstup v ose, ale zˇe tak ucˇinil „s ohledem na funkcˇnost“. Pieroni tedy esteticke´ hodnoteˇ symetricke´ho rozvrhu fasa´dy rozumı´, ale s ohledem na funkcˇnost ji zcela bez vyćˇitek ozˇelı´.197 .

197 Krcˇa ´ lova´,

J. (cit. v pozn. 33), s. 520

28


9

9 Dispozicˇnı´ rˇesˇenı´ palaće

Dispozicˇnı´ rˇesˇenı´ palaće

Pro poznańı´ fungovańı´ palaće je klıćˇove´ pochopit funkci jednotlivyćh prostoru˚. Merhout tvrdı´, zˇe: „vsˇude v pu˚dorysne´m cˇleneˇnı´ je ocˇividne´, zˇe prˇi stavebnı´koveˇ speˇchu teprve po cˇa´stech a kouscıćh se zı´ska´valy nove´ prostory a znovu se plańovalo. Plańovalo se tudı´zˇ vıćemeńeˇ nahodile., jakoby se vzˇdy teprv dodatecˇneˇ hledala hlavnı´ osa cele´ho stavitelske´ho projektu.“198 Jesˇteˇ Zdeneˇk Wirth mluvı´ o pu˚dorysu, ktery´ je jen mechanicky rˇazeny´m sledem mı´stnostı´, bez umeˇlecke´ plańovitosti a gradace. Za´rovenˇ vsˇak zminˇuje pouzˇitı´ enfila´d.199 Pavel Vlcˇek o interie´ru rˇ´ıka´: „prˇestozˇe palać meˇl by´t sı´dlem suvereńnı´ho zemeˇpańa, i kdyzˇ s lennı´ za´vislostı´ na panovnı´kovi, prˇ´ıstupove´ komunikace tomuto vy´znamu neodpovı´dajı´. rˇesˇenı´ je velmi pragmaticke´ a tedy jesˇteˇ renesancˇnı´: prˇ´ılisˇ stı´sneˇny´ pru˚jezd, na ktery´ navazuje pomeˇrneˇ strme´ a u´zke´ schodisˇteˇ, je prˇekvapujıćı´, stejneˇ jako skutecˇnost, zˇe k podesteˇ schodisˇteˇ neprˇile´ha´ mı´stnost prˇedpokoje, ale vcha´zı´ se rovnou do hlavnı´ho sa´lu. Na druhe´ straneˇ pra´veˇ ten obrovsky´ rozdı´l na´vsˇteˇvnı´ka jisteˇ prˇekvapil a vyvedl z mı´ry. Kazˇdy´, kdo chteˇl by´t ve´vodou prˇijat, nucene´ musel obejı´t vlastneˇ vsˇechny reprezentacˇnı´ prostory.“200 Naproti tomu Petr Fidler, a prˇed tı´m jizˇ take´ Ivan Muchka201 , mluvı´ o velice prˇesne´, grafovane´ a funkci prostoru˚ odpovı´dajıćı´ kompozici, prˇicˇemzˇ klıćˇem k tomuto tvrzenı´ jak konfiskacˇnı´ protokol, tak zminˇovane´ plańy. Fidler mluvı´ o vıćemeńeˇ za´vazne´m rˇazenı´ prostor ve Ve´vodskyćh sı´dlech. Tato osa zacˇ´ına´ velky´m sa´lem, ktery´ neslouzˇ´ı pro porˇa´dańı´ plesu˚, cˇi hostin, ale je sa´lem „trabantsky´m“. Zde shroma´zˇdeˇnı´ trabanti mj. uva´deˇli hosty do rytı´rˇske´ho sa´lu, ve ktere´m sta´l tru˚n, zaznamenany´ take´ konfiskacˇnı´m protokolem, na neˇmzˇ Valdsˇtejn prˇijı´mal meńeˇ urozene´ hosty. Da´le na´sledovala antecamera, ze ktere´ byli urozenı´ hoste´ uva´deˇni do kruhove´ho prˇijı´macı´ho pokoje. Ten byl galeriı´ spojen s pracovnou ve´vody. Za nı´ na´sledovala lozˇnice, kabinet, sˇatna a jı´delna. Tyto mı´stnosti, pochopitelneˇ v opacˇne´m porˇadı´, za´rovenˇ tvorˇily druhou – soukromou osu ve´vodske´ho „bytu“. Za´rovenˇ se v palaći uplatnˇuje cely´ syste´m tocˇityćh schodisˇt’, ktery´ umozˇnˇoval rychle´ propojenı´ s dalsˇ´ımi prostorami palaće v jinyćh podlazˇ´ıch. Sled hrabeˇcıćh mı´stnostı´ ve´vodova synovce a na´slednı´ka take´ zacˇ´ına´ trabantsky´m sa´lem, avsˇak, s ohledem na spolecˇenske´ postavenı´ hrabeˇte, pouze do tabulnice a odtud enfila´dou prostor slouzˇ´ıcıćh jako antecamera do audiencˇnı´ sıńeˇ. Podobneˇ jasne´ logicke´ vazby platı´ v cele´m palaći a to azˇ do velice subtilnıćh detailu˚. Svou jasnou strukturu ma´ i „zˇenske´“, kneˇzˇnou a ve´vodovou dcerou oby´vane´ druhe´ patro. Tato struktura se projevuje dokonce i v rˇazenı´ sloupovyćh rˇa´du˚ prvnı´ho na´dvorˇ´ı – Vojevu˚dcovo prvnı´ patro ma´ do´rsky´ rˇa´d, zˇenske´ druhe´ patro je vybaveno ionicou. Dalsˇ´ım dokladem promysˇlenosti cele´ koncepce palaće je tvar mı´stnostı´, ktery´mi na´vsˇteˇvnı´k procha´zı´. Po obde´lnı´ku trabantske´ho sa´lu a kratsˇ´ıho obde´lnı´ku rytı´rˇske´ sıńeˇ se na´vsˇteˇvnı´k dosta´va´ prˇes te´meˇrˇ cˇtvercovou antecameru azˇ do kruhove´ho – tj. geometricky dokonale´ho – prostoru audiencˇnı´ sıńeˇ. Zde se navıć, v topinkove´ podlaze rekonstruovane´ podle nalezene´ho origina´lu, uplatnˇuje princip quadratury, ktery´ platil za symbol nekonecˇnosti. Tento a podobne´ momenty, stejneˇ jako zcela jasna´ a prˇehledna´ – byt’ za´rovenˇ many´risticka´ struktura prostupuje cely´ area´l.202 Interpretace Petra Fidlera jsou natolik sugestivnı´, zˇe je te´meˇrˇ obtı´zˇno se jim vzpı´rat. Pokud cˇloveˇk pohlı´zˇ´ı na zpu˚sob, jaky´m jsou mı´stnosti rˇazeny, na zcela logicke´ odvı´jenı´ jednotlivyćh os, na zpu˚sob, jak je krˇ´ıdlo konı´ren a pa´zˇecı´ho dvora napojeno na ve´vodskou cˇa´st palaće . . . Teˇzˇko nesouhlasit se za´veˇrem o velice jasne´m a do poslednı´ho detailu promysˇlene´m konceptu. I toto hledisko pomeˇrneˇ jednoznacˇneˇ ukazuje na vıće nezˇ pravdeˇpodobne´ autorstvı´ Giovanniho Battisty Pieroniho de Galiano. To vsˇe i v situaci, kdy jediny´m „pı´semny´m“ dokladem je zmıńeˇna´ trojice italskyćh plańu˚.203

198 Merhout,

C. (vit. v pozn. 24), s. 34. Z. (cit. v pozn. 1). 200 Vlcˇek, P. – Havlova ´ , E. (cit. v pozn. 40), s. 49 201 Muchka, I. – Krˇ´ız ˇ ova´, K. (cit. v pozn. 36). 202 Fidler, P. (cit. v pozn. 3), s. 159–173. 203 Horyna, M. (cit. v pozn. 2), s. 114. 199 Wirth,

29


10 Srovnańı´ Pieroniho nerealizovane´ho plańu s Valdsˇtejnsky´m palaćem

10 Srovnańı´ Pieroniho nerealizovane´ho plańu s Valdsˇtejnsky´m palaćem Na tomto mı´steˇ bych se chteˇl jesˇteˇ veˇnovat plańu zrˇejmeˇ nerealizovane´ za´mecke´ stavby, ktery´ je ulozˇeny´ ve Florencii v galerii Uffizie, datovany´ 3. ledna 1624 a vypracovany´ Giovannim Pieronim.204 (vizte prˇ´ılohy) Tento plań zachycuje prˇ´ızemı´ a prvnı´ patro nezna´me´ho a patrneˇ nerealizovane´ho objektu. Meˇrˇ´ıtko, ktere´ plań pouzˇ´ıva´ je udańo v Prazˇskyćh loktech, cˇili je tento plań nejspı´sˇe urcˇen pro neˇktere´ mı´sto v Cˇechaćh. Hypoteticky by jej bylo mozˇne´ spojit s Valdsˇtejnovy´m za´meˇrem z roku 1624, vybudovat za´mek v Cˇerˇove´ u Jicˇ´ına. Cˇtyrˇkrˇ´ıdla´ budova se strˇednı´m dvorem je komponovańa osoveˇ. Jarmila Krcˇa´lova´ o nı´ rˇ´ıka´, zˇe prˇipomıńa´ ˇ ´ımeˇ (Michelangelo a Sangall) a take´ si vsˇ´ıma´ sa´lu v ose stavby, ktery´ hodnotı´ jako revolucˇnı´ cˇin palać Farnese v R ˇ ´ımeˇ.205 Tato osovost vsˇak nenı´ du˚sledna´. Pokud se podı´va´me naprˇ´ıklad na okna prvnı´ho nejen u na´s, ale i v R patra na zadnı´m pru˚cˇelı´, najdeme azˇ „krˇiklave´“ prohrˇesˇky proti symetrii. Lze prˇedpokla´dat, zˇe budova byla urcˇena do relativneˇ volne´ krajiny, nebot’ma´ okna na vsˇech cˇtyrˇech stranaćh. Porta´lem umı´steˇny´m v ose stavby bychom se velice prostorny´m pru˚jezdem, nebo spı´sˇe vestibulem dostali do te´meˇrˇ obde´lne´ho dvora, z neˇhozˇ jsou prˇ´ıstupny poveˇtsˇinou provoznı´ a hospoda´rˇske´ prostory. Nepochybneˇ zde meˇla by´t umı´steˇna kuchynˇ atp. Dvu˚r obı´ha´ v prvnı´m patrˇe ochoz. v zadnı´m leve´m zadnı´m rohu je sutuovańo mensˇ´ı schodisˇteˇ do patra. Veˇtsˇ´ı, hlavnı´ schodisˇteˇ prˇ´ımo navazuje na arka´du vstupnı´ho krˇ´ıdla (vpravo od vstupu). V prvnı´m patrˇe vedou z chodby navazujıćı´ na schodisˇteˇ vstupy do prostor na leve´ cˇi prave´ straneˇ, nebo pokracˇovat rovneˇ do velke´ho sa´lu v ose budovy. Odtud je prˇ´ıstupna pru˚chozı´ kaple. Prˇes enfila´du pokoju˚ se lze dostat do dlouhe´ chodby, ktera´ je vybavena sdruzˇeny´mi okny. Prˇi na´dvorˇ´ı je situovańa rˇada mı´stnostı´ paralalneˇ prolozˇenyćh enfila´dou. Obeˇ „trasy“ u´stı´ do mı´stnostı´, z nichzˇ je prˇ´ıstupny´ dalsˇ´ı, osoveˇ umı´steˇny´ sa´l prˇi na´dvorˇ´ı a take´ „klasicka´“ loggia. Prostory v prave´m krˇ´ıdle lze pak cha´pat jako soukrome´ cˇi provoznı´ a tvorˇ´ı tak fumkcˇnı´ protiklad „oficia´lnı´ho“ leve´ho krˇ´ıdla. Pokud zpu˚sob utva´rˇenı´ te´to budovy srovna´me s Valdsˇtejnsky´m palaćem zjistı´me, zˇe na´padny´ je uzˇ onen koridor v prˇ´ızemı´. Take´ jeho vazba na schodisˇteˇ je podobna´ prazˇske´mu palaći. Zcela shodny´ je zpu˚sob osveˇtlenı´ schodisˇteˇ okny, ktery´ lze najı´t i na jinyćh Pieroniho projektech a ktery´ se projevuje charakteristickou „deformacı´“ rytmu okennıćh os na fasa´deˇ. Do sa´lu vede vstup prˇ´ımo z chodby, i zde se projevuje analogie s prazˇsky´m palaćem a jeho trabantska´m sa´lem. Odtud je prˇ´ıstupna´ nejenom kaple, ale take´ v podstateˇ dva „sledy“ mı´stnostı´ po leve´ a prave´ straneˇ. Prˇes kapli je pak prˇ´ıstupny´ trˇetı´. Lze se jenom dohadovat o funkci dlouhe´ chodbovite´ mı´stnosti v leve´m krˇ´ıdle. Mohla by to vsˇak by´t obdoba Ovidiovy chodby. Pozoruhodny´m detailem jsou sdruzˇena´ okna. Patrneˇ bychom je necˇekali v projektu Itala – to, zˇe tu jsou dokla´da´, zˇe se Pieroni doka´zal velice rychle prˇizpu˚sobit mı´stnı´m podmıńka´m. Jiny´mi slovy, naprosto mu nedeˇlalo proble´m prˇijı´mat a podle potrˇeby pouzˇ´ıvat nove´ prvky, pokud to uznal za vhodne´. Druhy´, osoveˇ umı´steˇny´ sa´l a prˇilehla´ lodzˇia – patrneˇ bez prˇ´ıme´ho propojenı´ se zahradou jı´zˇ zde lze prˇedpokla´dat, mohly slouzˇit slavnostem. Tomu by mohlo nasveˇdcˇovat druhe´ nedaleke´ schodisˇteˇ. Shluk mensˇ´ıch mı´stnostı´ v prave´ cˇa´sti by mohl by´t mı´stnostmi soukromy´mi, tomu by opeˇt nasveˇdcˇovalo, mensˇ´ı „diskre´tnı´ “ schodisˇteˇ, ktere´ nenı´ prˇ´ıstupne´ prˇ´ımo ze dvora. Analogicky s prazˇsky´m palaćem lze prˇedpokla´dat take´ druhou „soukromou“ osu, vedenou azˇ do velke´ho sa´lu a loggie prˇes tyto soukrome´ mı´stnosti. I v te´to cˇa´sti jsou du˚sledneˇ uplatneˇny enfila´dy. Abychom byli uprˇ´ımnı´, je nutne´ za´rovenˇ prˇiznat, zˇe zde neˇktere´ charakteristicke´ prvky Valdsˇtejnske´ho palaće chybı´. Nejsou zde ani obsluzˇne´ chodbicˇky, ani sˇnekova´ schodisˇteˇ. Navıć je mnozˇstvı´ veˇcı´ nejasnyćh – Pro dobre´ poznańı´ plańu by bylo trˇeba studovat origina´l . . . Jesˇteˇ jedne´ pozoruhodnosti bychom si vsˇak meˇli vsˇimnout. Tou je postup praće architekta. Zatı´mco prˇ´ızemı´ je provedeno pouze prˇedbeˇzˇneˇ, prvnı´ patro uzˇ je definitivneˇ vytazˇeno tusˇ´ı a lavı´rovańo. Za´rovenˇ – prˇedevsˇ´ım v prave´m hornı´m rohu, ale prˇi pozorne´m pohledu te´meˇrˇ vsˇude, jsou patrny stopy zmeˇn a „gumovańı´“. Ukazuje to na proces vzniku plańu. Architekt postupuje od prvnı´ho patra, nebot’je du˚lezˇiteˇjsˇ´ı a azˇ od neˇj odvı´jı´ podobu prˇ´ızemı´. Za´rovenˇ sve´ sche´ma sta´le meˇnı´, promy´sˇlı´, organizuje. Je zde patrny´ podobny´ mysˇlenkovy´ proces a podobne´ sche´ma, jako ve Valdsˇtejnske´m palaći.

204 Florencie, 205 Krcˇa ´ lova´,

Uffizie, Gabineto Disegni e Stampe, no 4525; Tento plań zverˇejnila J Krcˇa´lova´, viz: Krcˇa´lova´, J. (cit. v pozn. 33), s. 529. J. (cit. v pozn. 33), s. 532.

30


11 Za´veˇr

11 Za´veˇr Prˇedlozˇena´ praće, pote´ co je v u´vodu vysveˇtlena jejı´ koncepce, nejprve prˇedkla´da´ literaturu ty´kajıćı´ se Valdsˇtejnske´ho palaće v Praze, pote´ situacı´ prˇed vy´stavbou palaće, vsˇ´ıma´ si pokusu˚ o rekonstrukci tohoto stavu a na za´kladeˇ poslednıćh na´lezu˚ prˇedkla´danou podobu prˇedcha´zejıćı´ho Trcˇkovske´ho palaće rekonstruuje. Da´le se zaby´va´ osobou stavebnı´ka, urbanisticky´m pu˚sobenı´m palaće, prˇina´sˇ´ı a komentuje historicka´ data ty´kajıćı´ se jeho vy´stavby a prˇedkla´da´ jednotliveˇ mozˇne´ architekty palaće. Da´le se veˇnuje exterie´ru a interie´ru palaće s tı´m, zˇe prˇina´sˇ´ı „hlasy“ jednotlivyćh badatelu˚, necha´va´ je pu˚sobit a na za´veˇr prˇ´ıpadeˇ tyto „hlasy“ doplnˇuje vlastnı´m hodnocenı´m palaće, pozna´mkami, postoji a postrˇehy autora te´to praće. Zvla´sˇtnı´ oddı´l je veˇnovań poznańı´ interie´ru palaće v souvislosti s pochopenı´m jeho funkcı´. Prˇedposlednı´ oddı´l je veˇnovań srovnańı´ nerealizovane´jho projektu Giovanniho Pieroniho s prazˇsky´m Valdsˇtejnsky´m palaćem. Za tı´mto oddı´lem na´sleduje za´veˇr a seznam pouzˇite´ literatury. Cela´ praće je doplneˇna prˇ´ılohami, obsahujıćı´mi prˇedevsˇ´ım v textu zminˇovane´ plańy.

31



12 Seznam pouzˇite´ literatury Blazˇ´ıcˇek, O. J.: Umeˇnı´ baroku v Cˇechaćh, Praha 1971 Erneé, M.: Archeologicka´ pama´tkova´ pećˇe v Cˇeske´m Krumloveˇ, Pru˚zkumy pama´tek. VI, 2 Fidler, P.: Kostel sv. Jakuba Veˇtsˇ´ıho v Jicˇ´ıneˇ a architekt Giovanni Battista Pieroni, in: Valdsˇtejnska´ loggie a komponovana´ baroknı´ krajina okolı´ Jicˇ´ına, Semily 1997 Horyna, M. a kol.: Valdsˇtejnsky´ palać. Praha 2002 Horyna, M.: Valdsˇtejnsky´ palać, Praha-Mala´ strana, cˇp.17-III. Doplneˇk stavebneˇ-historicke´ho pru˚zkumu, Na´lezy ucˇineˇne´ beˇhem rekonstrukce, listopad 1999 Chytil, K.: Du˚m „U bı´le´ho berańka“ a historie sousednıćh domu˚, palaću˚ a zahrad Valdsˇtejnske´ ulice na Male´ Straneˇ. Zpra´vy pama´tkove´ho sboru hlavnı´ho meˇsta Prahy, VII, Praha 1925, s. 93 Krcˇa´lova´, J.: Giovanni Pieroni architekt?, Umeˇnı´ XXXVI ´ loha architekta Nicolo Sebregondiho ve sluzˇbaćh ve´vody Albrechta z Valdsˇtejna, Zpra´vy Lıćˇenˇkova´, M.: U pama´tkove´ pećˇe LVIII Merhout, C.: Meˇstisˇteˇ Valdsˇtejnske´ho palaće prˇed jeho vy´stavbou. Cˇasopis Spolecˇnosti prˇa´tel starozˇitnostı´ cˇeskoslovenskyćh v Praze, XLII/1934 Merhout, C.: Palaće a zahrady pod Prazˇsky´m Hradem. Praha 1954 Mora´vek, J. – Wirth, Z.: Waldsˇtejnu˚v Jicˇ´ın, Praha 1946 Muchka, I – Krˇ´ızˇova´, K.: Valdsˇtejnsky´ palać. Praha 1996 Nanˇkova´, V.: Architektura 17. stoletı´, Deˇjiny cˇeske´ho vy´tvarne´ho umeˇnı´ II/1, Praha 1989 Neumann, J.: Cˇesky´ Barok, Praha 1969 Poche, E.: Architektura baroknı´; in: Architektura v cˇeske´m na´rodnı´m deˇdictvı´, Praha 1961 Poche, E. – Preiss, P.: Prazˇske´ palaće, Praha 1973 Preiss, P.: Italsˇtı´ umeˇlci v Praze. Praha 1986 Preiss, P. Panorama many´rismu, Praha 1974 Skutecˇsky´, A. R. : Neˇco o malostranske´m domu Waldsˇtejnske´m. Pama´tky archeologicke´ a mı´stopisne´, V/1863 Stefan, O.: O architektonicke´m u´tvaru Valdsˇtejnske´ lodzˇie v Praze, Umeˇnı´ XIV Stefan, O.: Plasticky´ princip v cˇeske´ architekturˇe 17 a 18 stoletı´, Umeˇnı´, VII/1959 Sypher, W.: Od renesance k baroku, Praha 1971 Sˇ, (Sˇtech, V. V.): Albrecht z Valdsˇtejna videˇny´ ze strany. Sveˇdectvı´ Soucˇasnı´kovo, Cˇeske´ slovo XXVI, cˇ. 46 Sˇkabrada, J. K pochopenı´ pu˚vodnı´ struktury neˇkteryćh typu˚ strˇedoveˇkyćh domu˚ na sˇiroke´ parcele, Pru˚zkumy pama´tek. III, 1

32



Tomek, W. W.: Mappa stare´ Prahy k letu˚m 1200, 1348 a 1419. Praha 1892. Vilı´mkova´, M. – Hryzler, J.: Stavebneˇ historicky´ pru˚zkum Prahy, Mala´ Strana, cˇp. 17, 18. Praha 1968 Vlcˇek, P. – Muchka, I. – Cˇiha´kova´, J.: Valdsˇtejnsky´ palać, in: Umeˇlecke´ pama´tky Prahy, Mala´ Strana. Praha 1999 Vlcˇek, P – Havlova´, E..:Praha 1610 – 1700, kapitoly o architekturˇe rane´ho baroka, Praha 1998 Wagner, V.: Baccio Bianco a Valdsˇtejnsky´ palać (prˇehled literatury), Rocˇenka kruhu pro peˇstovańı´ deˇjin umeˇnı´ za rok 1916. Praha 1917 Wirth, Z.: Valdsˇtejn a soucˇasne´ umeˇnı´, in: Doba beˇlohorska´ a Albrecht z Valdsˇtejna. Praha 1934 Wirth, Z.: Valdsˇtejnsky´ palać v Praze, Za starou Prahu. XVII

33


13 Prˇ´ılohy

13 Prˇı´lohy

Plań, cˇi spı´sˇe pouze skica z roku 1660, rekonstruujıćı´ situaci prˇed vy´stavbou palaće. Trcˇkovsky´ palać oznacˇen cˇ´ıslem 7. Reprodukovańo ze Zpra´v pama´tkove´ho sboru hlavnı´ho meˇsta Prahy, VII, Praha 1925, s. 93.

34


13 Prˇ´ılohy

Vy´sek z „Mappy stare´ Prahy“, rekonstruujıćı´ stav k roku 1419. Tomek, W. W.: Mappa stare´ Prahy k letu˚m 1200, 1348 a 1419. Praha 1892.

35


13 Prˇ´ılohy

Rekonstrukce stavu prˇed vy´stavbou Valdsˇtejnske´ho palaće, kterou provedl Cyril Merhout. Reprodukovańo z knihy Cyrila Merhouta: „Palaće a zahrady pod Prazˇsky´m hradem“, Praha 1954.

Soucˇasny´ plań prˇ´ızemı´ palaće (vcˇetneˇ nedochovane´ velke´ groty.) Reprodukovańo z knihy Pavla Vlcˇka a Ester Havlove´, Praha 1610–1700, Praha 1998. 36


13 Prˇ´ılohy

Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

37


13 Prˇ´ılohy

Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

38


13 Prˇ´ılohy

Giovanni Battista Pieroni, pu˚dorys 1. patra Valdsˇtejnske´ho palaće, datovany´ 1624–1626 (Univerzitnı´ knihovna v Bologni) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

Giovanni Battista Pieroni, pu˚dorys 1. patra Valdsˇtejnske´ho palaće, datovany´ po r. 1627 (Uffizie, Florencie) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

39


13 Prˇ´ılohy

Giovanni Battista Pieroni, loggia Valdsˇtejnske´ho palaće (Uffizie, Florencie) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

40


13 Prˇ´ılohy

Giovanni Battista Pieroni, Brtnice, projekt collatovske´ kaple (Uffizie, Florencie) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

41


13 Prˇ´ılohy

Giovanni Battista Pieroni, Brtnice, projekt kostela sv. Matousˇe (Uffizie, Florencie) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

42


13 Prˇ´ılohy

Anselmo Lurago, pu˚dorys 1. patra Valdsˇtejnske´ho palaće, stav k roku 1753 (Archiv Prazˇske´ho hradu) Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

43


13 Prˇ´ılohy

Hlavnı´ pru˚cˇelı´ Valdsˇtejnske´ho palaće. Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002.

Tote´zˇ pru˚cˇelı´, pokus o rekonstrukci stavu prˇed provedenı´m strˇednı´ho porta´lu. Reprodukovańo z knihy Mojmı´ra Horyny a kol. Valdsˇtejnsky´ palać, Praha 2002, pocˇ´ıtacˇoveˇ upraveno

44


13 Prˇ´ılohy

Giovanni Battista Pieroni, pu˚dorys prˇ´ızemı´ a 1. patra nerealizovane´ho za´mku, cˇi palaće.(Uffizie, Florencie) Reprodukovańo z cˇasopisu Umeˇnı´ XXXVI, s. 529

45

Architektura Valdštejnského paláce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Recommend Documents