www.prazske-noviny.cz
|
ročník 2015
|
číslo 03 / 2015
|
vydání Květen 2015
|
vydává Rassmusen s.r.o
Architekt objevil ve Vltavě pevninu, vznikne u zoo v Troji nový ostrov? Úřednický šiml či byrokratická chyba. Likvidaci řídila správa Povodí Vltavy bez toho, aby si o existenci ostrova opatřila odborné podklady,“ míní Trejbal, který s povodím záhy zahájil úřednický boj.
Nestává se příliš často, aby se měnila katastrální mapa Prahy. Na konci loňského roku to vypadalo, že tento krok nastane poté, co architekt Jan Trejbal „objevil“ ve Vltavě v pražské Troji nedaleko zoologické zahrady kus pevniny. Všechno nasvědčovalo tomu, že na mapu metropole přibyde nový ostrov. Nyní se zdá, že nevole byrokratů a Povodí Vltavy bude silnější.
Povodí Vltavy nicméně svůj krok odbagrovat nánosy hájí. „V úseku jde o úpravu koryta vodního toku, které je státní podnik Povodí Vltavy povinen udržovat v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,“ zastává kroky Povodí Vltavy mluvčí Hugo Roldán. Z toho podle něj vyplývá, že jakékoliv snižování průtočné kapacity koryta vodního toku v tomto území by mělo nepříznivý vliv na ochranu okolních nemovitostí před povodněmi. „Pokud by Povodí Vltavy neodstranilo tu část nánosů, která se na dané lokalitě usadila v důsledku předloňské povodně, porušil by své zákonné povinnosti,“ popisuje Roldán úlohu správce řeky.
Michaela Rozšafná
PRAHA Dostanou pražské ostrovy, jako jsou Střelecký, Slovanský, Kampa a další nového „kamaráda“? Aktuální dění kolem (ne)vzniku nového ostrova zmapovaly Pražské noviny... Když se šel zkraje roku 2013 Jan Trejbal projít kolem řeky Vltavy nedaleko svého bydliště, všiml si ve vodě podivného útvaru. Kus pevniny nezmizel ani pár týdnu poté, co se v místech opět procházel. „Byl jsem přesvědčen, že jde o nový ostrov. Záhy jsem se proto stylizoval do role novodobého lokátora vycházejícího z původní myšlenky středověkých lokátorů, tedy osob, které vyhledávaly lokace k založení vesnice či města,“ řekl Jan Trejbal.
V říjnu 2014 se „lokátor“ Trejbal vydal kus pevniny zmapovat. Vybaven ochrannými pomůckami, na nohou gumovkami a nezbytnou GPS navigací. Z historických materiálů si ověřil také informace o „historii“ ostrova. Podle Trejbala jde o jedno z nejmělčejších míst v Praze, kde v minulosti pravděpodobně existoval brod. „Už na fotografiích Prahy z roku 1938 je výskyt půdy u Troji uprostřed Vltavy patrný,“ uvádí.
Z dochovaných dokumentů vyplývá také to, že do roku 2002 se ostrov v řece objevoval nepravi-
Stylizoval jsem se do role novodobého lokátora delně, při delších obdobích sucha. Po velké vodě v srpnu 2002
se zde podle Trejbala nastálo vytvořila pevnina o rozměrech 45 až 50 metrů na 10 až 15 metrů s vegetací. „Nikdo, žádný úřad, katastr, ani správa Povodí Vltavy, ji ale nezaznamenal,“ podotýká Trejbal. Při další velké vodě v létě 2013 se vyvržená půda z Vltavy, která protrhla Císařský ostrov, zachytila o kus dosavadní pevniny a rozšířila ho o dalších několik metrů
čtverečních. Jak říká Trejbal, na délku dosahoval ostrov kolem sto osmdesáti metrů, na šířku kolem třiceti. „Pevnina získala díky naplavené půdě také reliéf, nejvyšší místo mohlo být dobrých osm metrů nad hladinou,“ popisuje Trejbal. Jeho nadšení z rozšířeného ostrova ale brzy uťaly bagry, které nánosy po povodni zlikvidovaly. „Říkejme tomu, jak chceme.
Odtěžení štěrkových nánosů podpořila také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Podporujeme, aby byl v místech, kde je to možné, ponechán co největší prostor řekám. Dohoda ale je, že část usazeniny ve Vltavě u zoologické zahrady zůstane, protože je útočištěm vodních ptáků a také užovky podplamaté,“ říká Karolína Šůlová z AOPK ČR. Úředníci z Povodí Vltavy označili rozšíření ostrova za povodňovou škodu, která by mohla narušit provoz řeky. Přistoupili nicméně na kompromis, že odbagrují jen zeminu z roku 2013 a zbytek pevniny ponechají. str. 3 ▶
inzerce
PIVO FERDINAND AŽ K VÁM DOMŮ
ROZVOZ ZDARMA PO CELÉ PRAZE JE SNADNÉ MÍT DOMA PIVO FERDINAND 1. Pro objednání si můžete zvolit internetové stránky, e-mail nebo telefon. 2. Dle výběru si objednáte, nejpozději vždy do 17 hodin každé úterý. 3. Pivo Ferdinand doručíme. Rozvážíme každou středu. 4. Vy si jen pivo otevřete, vychutnáte a my se budeme těšit na další objednávku.
www.ferdadomu.cz
Květen 2015
Zajímavost
Pozoruhodná kniha připomíná slavné stavby v Praze – Troji Magdaléna Krajmerová
PRAHA Troja patří mezi nejzajímavější pražské části. Kromě zoologické a botanické zahrady se může pochlubit velmi originální architekturou a také slavnými stavbami. Na ty se zaměřil tým renomovaných autorů – Tomáš Drdácký, Ludmila Hůrková, Patrik Líbal, Eva Semotanová, Filip Šenk a Pavel Vlček, které vedl ing. arch. Petr Krajči. Z jejich pera vznikla v minulém roce důležitá publikace nazvaná Slavné
stavby v Praze – Troji. Tu fotografiemi doplnil Jiří Podrazil. Nová publikace čtenářům přiblíží bohatství pražské Troji. Na 240 stranách knihy projdou slovem i četnými obrazy 61 stavbami a stavebními komplexy. Nechybí středověká ves s osadou Rybáře, více než desítka usedlostí, jakými jsou Salabka, Sklenářka Kazanka a další. Na stránkách knihy jsou také viniční domky, někdejší výletní místa, zahradní restaurace i kouzelná zákoutí. Důkladně se lze seznámit s Trojským zámkem a jeho zahradami, se zoologickou zahradou,
s desítkami staveb z její více než osmdesátileté historie - Gočárovy domky, nové pavilony. Pro mnohé bude jistě zajímavá informace o botanické zahradě v Troji se skleníkem Fata Morgana. Mezi desítkami pozoruhodných staveb zaujme vila režisérky Věry Chytilové či Stückova vila architektů Mühlsteina a Fürtha. Publikace zahrnuje rovněž mosty, přes něž se dá dostat do této pozoruhodné pražské čtvrti. Například Trojským mostem, dnes Barikádníků z roku 1928, Trojskou lávkou z roku 1984 nebo nedávno otevřeným novým Trojským mostem. Knihu Slavné stavby v Praze – Troji vydalo
v roce 2014 nakladatelství Foibos Books v edici Slavné stavby. www.SlavneStavby.cz ◽
|
2
Rozhledna sochaře Čestmíra Sušky ozdobila botanickou zahradu a nabízí krásné výhledy
Administrativní budova u vstupu do zoologické zahrady za první republiky. Zoo byla založená v roce 1926 jako Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada. foto: Čestmír Suška
Říká se mu „velký recyklátor“. Významný sochař a člen už bývalé výtvarné skupiny Tvrdohlaví Čestmír Suška z Prahy je totiž známý tím, že své objekty tvoří ze starých, vyřazených nádrží a ocelové zbytky používá k dalším dílům. Jeho objekty vznikají ve Studiu Bubec v Praze – Řeporyjích. V poslední době začal tvořit nevšední a originální ocelové rozhledny, z nichž jedna zdobí botanickou zahradu v Troji, která tam zůstane na trvalo. Původně byla součástí společné výstavy Sušky a sochaře Lukáše Raise. Oba umělci v zahradě v červnu minulého roku rozmístili celkem sedmnáct skulptur a v září pak přidali osmnáctou. Součástí výstavy byla také Suškova rozhledna, která byla slavnostně pokřtěna za účasti sochaře a ředitelky botanické zahrady Věry Bidlové 9. září 2014. Všem návštěvníkům se díky rozhledně naskytnul nádherný pohled nejen na hlavní město, ale také do korun okolních stromů.
Změny, kterými prošla zahrada po roce 1989, a později, po ničivých povodních, byly velké. Změnila se i vstupní budova.
Desetimetrová a šestitunová rozhledna stojí na svahu
v severní části botanické zahrady. Uvnitř potrubí je vřetenovité schodiště, po němž zájemci vystoupají vzhůru. Povrch tubusu zdobí dekorativní otvory, z nichž se lze dívat ven. Zahrada za dílo zaplatila více než tři miliony korun. Původně rozhledna stála v pražském DOXu, kde ji v roce 2012 spatřila ředitelka zahrady. „Když jsem viděla, jak paprsky slunce probleskují strukturou rozhledny, vybavily se mi koruny našich borovic, v nichž si světlo hraje podobným způsobem. Napadlo mě, jak moc by se nad svah, kde právě borovice rostou, tato skulptura hodila,“ uvedla. Není to jediná rozhledna, kterou sochař Suška vytvořil. „Druhá je zatím umístěná ve Studiu Bubec. Nedávno byla dokončena patnáctimetrová rozhledna, kterou si objednal trutnovský podnikatel Rudolf Kasper. Ta byla převezena na velkou výstavu do Plzně, které je hlavním městem evropské kultury,“ řekl nám Suška. Toto dílo doplnilo kromě dalších objektů dvě menší, sedmimetrové rozhledny. ◽ Hynek Šnajdar
inzerce
INTE
RNE
moderní
mobilní operátor
D JIŽ O
Kč 9 59
T dom ů, do pr i na cest áce y
NEOMEZENÉ volání a SMS
BEZ ZÁVAZKŮ
840 44 88 88 | www.laudatio.cz inzerat_laudatio_290x107.indd 1
17.02.15 21:04
3
|
www.prazske-noviny.cz
Téma
Kuriózní „kauza“ představuje konflikt několika institucí a jednoho občana Pokračování ze str. 1 ▶ POVODÍ VLTAVY PROTI Jan Trejbal mezitím oslovil nespočet institucí od veřejné ochránkyně práv přes ministerstva až po prezidenta republiky se záměrem o legalizaci ostrova. Z několikatýdenního „papírování ve volném čase“, jak Trejbal své jednání s institucemi nazývá, měl ale ještě v prosinci radost. Na konci roku 2014 vznikla na Magistrátu hlavního města Prahy komise, která měla spolu s Institutem plánování a rozvoje (IPR) řídit legalizaci nového ostrova.
Mohly by vzniknout říční lázně a taky by se tam mohly pořádat svatby Jan Trejbal to považoval za především svůj osobní úspěch a už zamýšlel, jak se nová pevnina bude jmenovat a k čemu se bude využívat. „I přes výskyt zajímavé vegetace by nemělo jít čistě o ekologickou záležitost. Mohly by tu vzniknout například říční lázně, reálně vidím i možnost, že si tu někdo uspořádá svatbu,“ řekl před třemi měsíci Trejbal. PRVOTNÍ OPTIMISMUS ZMAŘEN V březnu se redaktorka Pražských novin vydala za Janem Trejbalem znovu, aby zjistila, jak se proces legalizace ostrova posunul. Pevnina ve Vltavě stále zůstává, kolem se nic nezměnilo, z architekta však velké nadšení nečišelo… „Nová komise rady hlavního města Prahy, která měla řídit proces legalizace ostrova pod vedením radní Plamínkové, na pražském magistrátu funguje. V současnosti se ale místo této věci věnuje v souvislosti s dostavbou nové vodní čističky zejména celkové koncepci řešení Císařského ostrova,“ říká Trejbal. Jednoduše řečeno - na ostrov komisi nezbývá čas a prostor. Záměrem komise je především zohlednění přírodních hodnot území a nalezení přijatelného multifunkčního řešení nezbytných úprav v okolí této čističky. „To je sice hrozně fajn, všechno
je ale zaměřené hlavně na problematiku čističky u Císařského ostrova. Existuje obrovská studie na to, že v okolí čističky má vzniknout nový park, takže lze předpokládat, že z 99,9 procenta bude komise řešit pouze čističku,“ říká Trejbal.
Návrh na zřízení přírodního parku s ostrovem V komisi, o které Trejbal mluví, jsou vedle zástupců odboru životního prostředí pražského magistrátu zastoupeni také úředníci z Povodí Vltavy, členové Agentury ochrany přírody a krajiny i Kancelář veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. V čele zástupců IPRu stojí architekt Štěpán Špoula, který za tuto instituci zastává v komisi stano-
visko, aby vedle zmíněné čističky vznikl v místech řeky také přírodní park zahrnující i Trejbalův ostrov. PŘÍNOSNÁ INICIATIVA Snahou Institutu plánování a rozvoje je legalizace severního ramena řeky, ve kterém se ostrov nachází, jakožto „přírodního ráje“ v řečišti řeky. Spolu se zachovanými meandry, ostrůvky a přirozenou vegetací. „Ve veřejném zájmu je vedle ochrany obyvatel před povodněmi, které garantuje Povodí Vltavy, také ochrana řeky jako významného přírodního a krajinného prvku. Koryto Vltavy je nadregionálním biokoridorem a jako vodní tok je rovněž významným krajinným prvkem,“ říká mluvčí IPRu Marek Vácha. Iniciativu Jana Trejbala chápe podle něj IPR jako přínosnou, navrhované řešení však odmítá redukovat výhradně na potřebu změny hranic katastru. „O jejím
přínosu nejsme přesvědčeni,“ sděluje Vácha. V rámci komise jsou podle něj připraveni spolupracovat. „Vzhledem k tomu, že se jedná o krajinářskou úlohu, je vhodná forma zapojení uživatelů včetně širší veřejnosti potřebná. Praha s takovým procesem zatím nemá příliš zkušeností, ale naším společným zájmem je najít dostatečně širokou platformu spolupráce,“ sděluje Vácha.
Je to v rozporu se zájmy ochrany přírody Podle Trejbala však toto „přírodní“ téma dostane v komisi v porovnání s čističkou minimální prostor, pokud vůbec nějaký. „Už jen proto, že Povodí Vltavy stále dokola omílá svoji pís-
ničku, že jde hlavně o ochranu řeky v případě dalších povodní,“ tvrdí. Povodí Vltavy nicméně argumentuje tím, že o ostrov jako o geologicko-zeměpisný útvar trvalého charakteru se ve skutečnosti ani nejedná. „Ten útvar vznikl důsledkem jednorázového porušení plavebního kanálu Troja – Podbaba a průtokem vody napříč Císařským ostrovem při povodni v červnu 2013, čímž došlo k masivnímu odnosu zeminy a naplavenin do upraveného koryta vodního toku Vltavy. Práce na odstraňování povodňové škody již byly dokončeny, nadále budeme plnit povinnosti správce vodního toku. Mimo jiné zajišťovat, případně obnovovat průtočný profil koryta vodního toku v souladu se stanovisky orgánů ochrany přírody,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Budoucnost nového pražského ostrova tak zůstává nejistá. Jisté je ale například to, že odbor životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy považuje za konfliktní Trejbalovu snahu o zpřístupnění lokality veřejnosti. „Je to silně v rozporu se zájmy
ochrany přírody,“ říká mluvčí magistrátu Petra Hrubá. Jan Trejbal se nyní hájí tím, že legalizací ostrova chtěl především zaručit jeho další existenci. „Nešlo mi o to, aby tam vzniklo sterilní přírodně chráněné území. Tím spíš, když v jeho okolí stojí obrovská miliardová čistička. Rád bych místo zpřístupnil lidem, kteří oblast znají a chtějí ji využívat i s jejím přírodním potenciálem,“ říká.
Rád bych místo zpřístupnil lidem, kteří oblast znají Nezbývá než vyčkat, na čem se shodnou stěžejní zástupci příslušné komise - správa Povodí Vltavy, které záleží na ochraně řeky před povodněmi a která plní svoji roli dobrého hospodáře řeky - a zástupci IPRu, kteří chtějí vytvořit v oblasti řeky s ostrovem přírodní oblast. Otázkou zůstává také zapojení veřejnosti a samotného Jana Trejbala do jednání komise. ◽
Květen 2015
Příběh
|
4
Trojský zámek: Místo, kde se nebydlelo Předměstská vila či letohrádek – to byl původní smysl současného Trojského zámku. Rozhodně nešlo o zámek určený k bydlení, jak si mnozí myslí. A podobných „tajemství“, které nejsou návštěvníkům zcela známé, tato honosná stavba skrývá mnohem více.
Letohrádek obklopují rozsáhlé zahrady, které ve své době znamenaly přelom v řešení šlechtických zahrad.
Velmi zajímavá je i osoba Jeana Baptista Matheye, kterému je připisováno autorství této stavby. Tento pán byl původním povoláním nikoli architekt, ale malíř, navíc Francouz trávící dlouhý čas v Římě. Byl to také sebevědomý umělec, který odmítl vstoupit do pražského Cechu stavitelů, což ho v podstatě vylučovalo ze stavební činnosti ve městě. Hrabě Šternberk pak musel dlouze obhajovat, proč mu dům staví člověk, který to má vlastně zakázáno.
Magdaléna Krajmerová
Umělec odmítl vstoupit do pražského Cechu stavitelů
PRAHA Tady je jídelna, tady přijímací salon a zde ložnice… Očekáváte-li, že bude prohlídka Trojského zámku probíhat jako každá jiná návštěva historického objektu, mýlíte se. Zámek totiž nikdy nebyl stavěný jako zámek, tedy obytné místo, ale jako vila či letohrádek římského typu, v němž se nikdy nemělo bydlet a ani nebydlelo.
Sloužil šlechtě jako reprezentační sídlo a také jako cílové místo výletů a na zábavu. V prostorách v přízemí bylo zázemí pro služebnictvo a suterén zahrnoval rozlehlé vinné sklepy. S nadsázkou se říká, a ona je to pravda, že v celém zámku nyní nenajdete jedinou postel. v roli služebnictva Skutečný důvod, proč nechal Václav Vojtěch ze Šternberka le-
Pohled na Trojský zámek z historické vinice svaté Kláry.
tohrádek postavit, byla návštěva císaře Leopolda I. Vypráví se ale, že císař byl jednou na lovu v Královské oboře Stromovka a tam zmoknul. V té době nebyl v blízkosti odpovídající objekt, kde by se mohl usušit. Hrabě Václav Vojtěch se prý také proto rozhodl postavit zde letohrádek, aby se v budoucnu podobná situace nepřihodila. S tím souvisí samotný vstup do zámku. Mnozí návštěvníci sem přicházejí branou od zoologické zahrady a myslí si, že tudy kdysi chodili i šlechtici a šlechtičny. Ovšem pravda je taková, že toto byl vstup pro služebnictvo. Hlavní vchod je situovaný směrem od řeky Vltavy, neboť se předpokládalo, že císař se připlaví na lodi po řece. Po vystoupení na břeh projde hlavní branou, přes krásnou zahradu se dostane ke schodišti zdobenému sochami zápasících Titánů a projde až do hlavního sálu. Navíc pohled na sídlo panovníka, Pražský hrad, je přímo v hlavní ose zámku. Vtip je samozřejmě v tom, že císař už nikdy na toto místo nepřijel.
Přesto zámek Troja svého panovníka přivítal. Navštívil ho po letech Leopoldův syn Josef I. Ten mohl obdivovat hlavní sál letohrádku, věnovaný právě rodu Habsburků. Malířská výzdoba - uvádí se, že v sále je neskutečných 1400 metrů čtverečních maleb - je tvorbou nizozemských malířů Abrahama a Izaka Godynových. Hlavním tématem je oslava vítězství nad Turky u Vídně, která vrcholí jako hold
ském sálu na Pražském hradě druhého největšího ve městě, opticky zvyšuje malba nebes na stropě. staví francouzský malíř Václav Vojtěch ze Šternberka absolvoval, jak bylo tehdy populární, takzvané kavalírské cesty, které vedly na západ až k Paříži a na jih, kde nemohly minout
Řím. Právě zde našel inspiraci pro budoucí podobu Trojského zámku. Podle historiků na hraběte zanechal velký dojem ohromný komplex zámku Fontainebleau s rozsáhlými zahradami, nebo letohrádek Vaux-le -Vicomte, který se stal inspirací pro vznik Trojské vily. Ano, tato stavba byla ve své době spíš vilou než zámkem.
Výzdoba nabízí neskutečných 1400 metrů čtverečních maleb panovníkovi. V bohatě členěném celku jsou propojeny historické příběhy, legendy a také oslava slávy a moci vládnoucí dynastie Habsburků. Malby přitom nejsou klasickými freskami, byly prováděny temperovými barvami, což vyžadovalo daleko pomalejší práci. Prostor sálu, ve své době prý po Španěl-
Hlavní sál věnovaný Habsburkům byl ve své době druhým největším sálem ve městě.
inzerce
Unikátní ochranný nápoj pro Váš pitný režim CS PATENT
KLINICKY TESTOVÁNO
www.imuregen.cz
imunPLUS
z r. 1983
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Hlavní brána do zámku vede k řece Vltavě
Zlom v řešení zahrad Za zmínku stojí nejen zámek nebo správně příměstská vila samotná, ale i okolní zahrady. Ty přinesly zlom do tehdejšího řešení šlechtických zahrad. Jde totiž o francouzské pojetí, které se od těch v té době běžných italských liší velkorysostí a důrazem na celkovou koncepci. Ta je soustředěná na dlouhé prohledy, nenajdete zde žádné čtvercové záhony, jak tomu bylo v italských renesančních zahradách. Cesty jsou uspořádány paprskovitě, což je na jihu také neznámé. Zahradu tvoří čtyři čtverce protkané úhlopříčnými a paprskovitými cestami. Střed tvoří velká fontána. ◽
5
|
www.prazske-noviny.cz
Rozhovor
Botanická zahrada nabízí spoustu příležitostí, aby si ji lidé užili Dvacet let v botanické zahradě pracovala, od 1. června 2012 je Věra Bidlová její ředitelkou. Za tu dobu se jí podařilo otevřít nové expozice a další překvapení pro návštěvníky chystá. „Mým snem je tady otevřít stezku v korunách stromů. Tím nemám na mysli žádnou lanovou dráhu, ale opravdový chodník, kde se můžete procházet a dívat se stromům doslova z oka do oka, jak kvetou, jak plodí, co v nich žije,“ říká současná ředitelka Botanické zahrady Praha.
Trojským zámkem máme navíc přes sezónu i společnou vstupenku – Trojskou kartu. Když si mohou vaši synové vybrat, kam jít o víkendu v Troji, dají přednost zoologické, nebo botanické zahradě? Já mám dva syny, deset a čtrnáct let. Když byli malí, do zoo jsme chodili poměrně často. Jejich oblíbená trasa byla: hlavní vstup, lachtani, dětská tramvaj, lanovka nahoru a rozhledna. Teď už jsou větší, jejich zájmy se mění. Mladší syn nyní pozval svou třídu právě na zmiňovanou výstavu motýlů.
Magdaléna Krajmerová
PRAHA Co považujete za největší úspěch pražské botanické zahrady? Určitě téměř třicet hektarů nádherně ztvárněných expozic. Naše zahrada se rozkládá na převážně jižních svazích trojské kotliny, geomorfologicky je toto území jedinečné, s množstvím výhledů na hlavní město. Za obrovský úspěch považuji, že si k nám nachází cestu stále větší množství návštěvníků. A co je důležité – jde o návštěvníky, kteří se k nám rádi vrací.
ruše a další. U každého pak máte cedulku, na které bude nejen informace o stromě – co je to za druh, kdy se vysadil, ale i vaše jméno. Po letech k němu budete moci přijít se svými vnoučaty a posedět v jeho stínu u svého jména.
Ročně k vám přijde přes 300 tisíc návštěvníků. To je určitě dobrá zpráva pro pokladnu. Ale nemůže takové množství uškodit rostlinám? Botanická zahrada má rozsáhlé venkovní expozice, takže 300 tisíc návštěvníků se zde, neříkám, že zrovna ztratí, ale jsou pro ni únosní. Myslím, že v horizontu čtyř či pěti let je nejen přijatelné, ale dokonce i žádoucí z hlediska tržeb ze vstupného, abychom přivítali i kolem 400 tisíc návštěvníků. Naše expozice by snesly i více. Je to hozená rukavice, musíme se snažit. Jsme příspěvková organizace magistrátu hlavního města, ale měli bychom dosáhnout i určité soběstačnosti, a to jak příjmy ze vstupného, tak i prodejem reklamních předmětů, příjmy z vinice a podobně.
Kolik mě bude stát nechat si vysadit takový strom? To závisí na druhu a jeho velikosti. Když jsme tady vysazovali cukrové javory, které byly vysoké i šest metrů, což odpovídá staří zhruba patnáct let, jejich cena se pohybovala až kolem 50 tisíc korun. Ale najdou se i menší a levnější exempláře.
Když jsme u těch vedlejší příjmů, tak v sousední zoologické zahradě si mohu jako návštěvník například adoptovat zvíře. Je možné si i u vás adoptovat třeba orchidej nebo kaktus? To sice ne, ale můžete si vysadit třeba strom v našich nových expozicích. Vysazovali jsme tady cukrové javory, jeden druh mo-
Otevřeme novou expozici medonosných rostlin a včel
Zájemci si mohou vysadit svůj vlastní strom
To jsou aktivity, které ocení spíš dospělí a fajnšmekři. Nabízíte i nějaké velké lákadlo pro děti? Pro děti, a stejně tak pro celé rodiny, tady máme spoustu aktivit. Od speciálních výukových programů, přes možnost objednat si komentovanou procházku zahradou, až po množství zajímavých edukačních prvků přímo v zahradě. Samozřejmě pořádáme i dětské akce – podzimní dýňové výstavy spojené s pracovními dílnami plnými sezónních plodů a zakončené Halloweenem prakticky praskají ve švech. I u akcí spíše pro dospělé - třeba během výstavy bonsají – jsou o víkendech k dispozici dílničky, aby se děti nenudily. Zanedbatelné není ani to, že s výjimkou japonské zahrady se smí chodit po trávnících a je zde možnost pořádat piknik přímo v zahradě.
Ředitelka botanické zahrady Věra Bidlová
Blíží se nová sezóna, na co byste nalákala zájemce? Především máme krásné nové logo a nový vizuál, takže budeme přebrandovávat komunikaci botanické zahrady. Pro návštěvníky bude velmi atraktivní, a na ni bych je obzvlášť ráda pozvala, nově otevřená expozice medonosných rostlin a včel. Navíc 13. května otevíráme novou expozici kaktusů a sukulentů v severní části zahrady poblíž severoamerické polopouště. Takže všechny čtenáře zvu na letní výstavu Pozor kaktus!
O botanické zahradě Otevřená pro veřejnost byla v roce 1969 a řadí se mezi nejmladší v ČR Na ploše téměř 30 hektarů upravených expozičních ploch si můžete prohlédnout 15 000 rostlinných druhů, z toho asi 5000 ve sklenících K nejznámějším expozicím patří skleník Fata morgana, vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická vinice sv. Kláry i meditační japonská zahrada www.botanicka.cz Skleník Fata Morgana
To je aktivita, která krásně stmeluje rodiny. Zmínila jste edukační prvky. Jak je děti přijímají? Z edukačních prvků mají děti i já osobně nejraději lesní piškvorky a obrovský dvousetletý kmen amerického jasanu, vyříznutý přesně po obvodu stoletého letokruhu. Nejen rodinám s dětmi doporučuji vystoupat na rozhlednu výtvarníka Čestmíra Sušky, kterou jsme otevřeli v září loňského roku. Každoročně úspěšná je také výstava exotických motýlů. Kukly jsou k nám přiváženy z motýlí farmy v anglickém Stratfordu nad Avonou v pravidelných dávkách tak, aby návštěvníci mohli sledovat líhnutí motýlů po celou dobu výstavy. Ta letos trvá do 10. května. Právě sledování křehkého okamžiku proměny kukly v motýla bývá pro návštěvníky největším lákadlem. Pro děti bude atraktivní i expozice medonosných rostlin a včel, kterou budeme otevírat o prázdninách. Změnil se váš pohled na zahradu za ty dva roky, co jste ředitelkou? Zajímá vás při vycházce, kde co chybí, kde je co třeba vylepšit, nebo stále dokážete jít a kochat se květinami, stromky a keříky? Samozřejmě, že se ten pohled změnil, a to výrazně. Nyní převažuje obrovská zodpovědnost k zahradě a jejím zaměstnancům. Když jdu po zahradě, tak
neříkám, že nemám čas si vychutnat, jak je krásná, ale spíš vidím, co je třeba ještě udělat, co nás čeká, a přemýšlím, jak to všechno zvládneme, i když vím, že vše zvládneme. Mám tu totiž skvělé a pracovité kolegy.
Převažuje zodpovědnost k zahradě a k zaměstnancům
du moc ráda a musím přiznat, že když jsem studovala, nějakou dobu jsem v ní dělala průvodce. A zoo si vážím jako souseda, s nímž spolupracujeme. Dalším atraktivním sousedem botanické zahrady je Trojský zámek. I s ním spolupracujete? Ano, využíváme prostory zámku. Například jsme zde vytvořili výstavu kamélií. Ve sklepeních, která jsou jinak veřejnosti nepřístupná, jsme uspořádali celoevropskou výstavu krásných kamenů suiseki. Spolu se zoo a
Jste zřejmě nejpovolanější člověk, který může poradit, jak si v tomto období zahradu nejlépe užít… Ideální je, když k nám vstoupíte severním vchodem od bohnického sídliště. Nejenže jdete celou dobu z kopce, ale zároveň se vyhnete přeplněným autobusům a parkovištím v Troji. Pohodlně si projdete jednotlivé expozice. Určitě byste neměli minout pivoňkovou louku, japonskou zahradu, kde si krásně odpočinete a během sezóny se zde přes víkend dá koupit a vychutnat čaj. Celodenní výlet doporučuji zakončit dole na vinici. Botanická zahrada je vlastníkem historické vinice svaté Kláry a máme z ní výborné víno. Jediným místem, kde se dá ochutnat a koupit, je vinotéka a viniční domek právě v naší zahradě. ◽
Kdy jste si naposledy prošla zahradu jako návštěvník, kochala jste se a nehledala provozní chyby a závady? Když jsme letos v březnu zahajovali novou sezónu, tak jsem byla v zahradě tak trochu jako dvojjediná osoba - jako ředitelka i jako návštěvnice. Jako návštěvnice jsem si uvila jarní kytku, upletla pomlázku, nakoupila spoustu proutěných košíků a současně si byla poslechnout úžasnou přednášku kolegy o orchidejích. Vítání jara u nás v Troji je každoročně velmi příjemná událost. Přesto… když se vydává rodina na výlet do Troji, tak většinou skončí v sousední zoo. Nemrzí vás to trochu? Zoo je tady v Troji mnohem déle, již přes osmdesát let, je větší a navštěvovanější než my. Ale nemrzí mě to. Mám zoologickou zahra-
Japonská zahrada jaro Foto: archiv Botanické zahrady Praha
Květen 2015
Anketa, pozoruhodnost
|
6
Zaujal vás nový most do Troji, který se otevřel loni na podzim? Čím a proč? Michaela Rozšafná
ONDŘEJ MĚŠŤÁK plastický chirurg, 34 let
byla součástí zadávací dokumentace pro výběrové řízení na dodavatele stavby, je smutná. Alespoň, že výsledek je zdařilý.
MICHAELA MAUREROVÁ herečka, 35 let
MARTIN FIURY stavební technik, 28 let
buď stále odkládají, nebo snad raději neměly vzniknout vůbec. I přesto, že oceňuji záměr, aby po mostě jezdila auta i tramvaje, nejsem si zcela jist, že dopravní situaci v Praze 7 to pomůže. Určitě je dobře, že se návratem tramvají přes Vltavu opět zlepšila obslužnost Troji. Z estetického hlediska je rovněž pozitivní, že má Praha konečně moderní stavbu, kterou díky efektnímu osvětlení nelze přehlédnout.
díl od betonových mostů. Má vyprecizovaný design. Celkem i zapadá do prostředí, ve kterém se nachází. Na druhou stranu ale příliš nekoresponduje s ostatními, většinou historickými mosty přes Vltavu. Kdyby stály hned vedle sebe, byla by to vskutku zajímavá podívaná. IVAN JIŘÍK herec, 53 let
ANITA HOMROVÁ PR ředitelka centra Rubikon, 37 let
Most mě zaujal tím, že i přes nízké vzepětí oblouku překlene Vltavu bez jediného pilíře v řece. Jedná se o krásné spojení designu, statiky a dynamiky do funkční a přitom esteticky příjemné konstrukce. Navzdory jeho ceně a užitné hodnotě jsem byl už při prvním pohledu na hotovou stavbu rád, že se jedná o českou práci a že stojí právě v Praze. Doufám, že Trojský most vzbudí úžas v každém, kdo ho uvidí na vlastní oči.
TOMÁŠ KOPEČNÝ specialista komunikace, 43 let Trojský most podle mého patří mezi ty lepší stavby, které se v Praze podařilo v poslední době realizovat. Na rozdíl od jiných staveb, které se
Zaujal mě. Je pěkný, dvakrát jsem po něm už i jel, ale vždycky to skončilo kolonou. Zatím mu chybí návaznost na nějakou další, dobře průjezdnou a někam vedoucí komunikaci. Těším se, až po něm pojedu a ani si toho nevšimnu. JAN KŘÍŽ muzikálový zpěvák a herec, 29 let
Trojský most se mi moc moc líbí. Moje děti říkají, že jim večer nasvícený připomíná kostru dinosaura. Pracuji v nemocnici Na Bulovce a kolem mostu jezdím často. Velice mě zaujal jak svojí architekturou, tak i mediálním rozruchem, který se vytvořil kolem jeho stavby. Most se mi vzhledově velmi líbí, působí na mě jako moderní stavba pro 21. století. Zajímavá je kombinace využití pro chodce, tramvaje i automobilovou dopravu. Skutečnost, že se provedla stavba jiná a za jinou cenu, než
VÁCLAV VYDRA herec, 59 let
Most mě zaujal velmi, je moderní, velkolepý, multifunkční a působí vzdušným dojmem na roz-
Je krásný. Především v noci, když je osvětlený. Most má ale hlavně spojovat… Břehy. Lidi... Spojuje? Rozděluje? Ústí? To ukáže až čas. Jen se děsím blízkosti tunelu Blanka. Nejen ve smyslu vzdálenosti.
Popravdě nevím, jestli bych měl odpovídat, protože jsem nevěděl, že už ho otevřeli. Ale návrhy jsem viděl, a jestli je otevřený, tak se upřímně těším, až si ho prohlédnu na vlastní oči, protože design návrhu se mi líbil moc. A hlavně miluju, když se staví, renovuje a předělává. Mám rád, když je město, ve kterém žiju, v pohybu a někam směřuje. Mostu přeju dlouhý a bezpečný život. Ať slouží... ◽
Foto: Dimír Šťastný, Michaela Rozšafná, Hynek Šnajdar, rimanka.blog.cz,osobní archiv
Trojský most: Urychlení pro tramvaje, cyklisty i chodce PRAHA V Praze se v říjnu loňského roku otevřel nový most spojující břehy Troji a Holešovic. Trojský most, který nelze přehlédnout pro nápadný obloukový tvar, nahradil starý provizorní most zvaný Rámusák, který zde stál od roku 1981. Výstavba vyšla na téměř 1,3 miliardy korun, rekonstrukce probíhala v rámci kompletního projektu Tunelového komplexu Blanka. Délka Trojského mostu je 246 metrů, rozpětí hlavního oblouku 196 metrů a výška nosné konstrukce 34 metrů nad maximální hladinou řeky. Výsledný tvar mostu (obloukový s dolní inzerce
mostovkou) byl vybrán z 20 architektonických návrhů na základě soutěže, kterou Magistrát hl. m. Prahy vypsal v roce 2005. Stavět se začalo v roce 2010.
Foto: wikimediafoundation.org
Před otevřením mostu se objevily názory, že by mohl nést název podle českého prezidenta Václava Havla, nakonec ale zůstalo u názvu Trojský. Vedle dvou jízdních pruhů v obou směrech a tramvajových kolejí uprostřed (vede přes něj linka č. 17) obsahuje most také oboustranné chodníky pro pěší i cyklisty. Trojský most je součástí trasy Městského okruhu. Michaela Rozšafná
7
|
www.prazske-noviny.cz
Rozhovor
Dlouhodobá prosperita je pro nás největším oceněním Troja. To není jenom zoologická či botanická zahrada. Sídlí zde také Elektrotechnický zkušební ústav. Jeho historie sahá až do první třetiny 20. století. Ústav provádí zkoušky elektrické, mechanické, elektromagnetické kompatibility, odolnosti proti vlivům prostředí a mnohé další. V jeho čele stojí ředitel Dalibor Tatýrek, který Pražským novinám poskytl rozhovor.
Hynek Šnajdar
PRAHA Už v roce 1919 byl založen Elektrotechnický svaz československý. Je to už tedy 96 let. Proč vzniknul? Začátky využívání nového druhu energie, kterou byla začátkem 20. století elektřina, vyústilo v založení tehdejšího Elektrotechnického svazu československého – ESČ. Činnost svazu se v následujících letech rozvinula do oblasti vydávání technické literatury, tvorby technických normativních předpisů a ověřování shody vlastností výrobků s požadavky těchto předpisů. Elektrotechnická zkušebna, vybudování elektrotechnického zkušebnictví a značkování výrobků existují od roku 1926. Co bylo tehdy impulsem, aby byla taková zkušebna zřízena? Zřízení elektrotechnické zkušebny, vybudování elektrotechnického zkušebnictví a značkování výrobků vyplynulo z potřeb československého elektrotechnického průmyslu, který chtěl zajistit jakost a bezpečnost výrobků používaných širokou veřejností. Založení zkušebny se datuje do června 1926, kdy bylo na České vysoké škole technické v Brně vyzkoušeno větší množství tavných pojistkových vložek podle Předpisů ESČ. V roce 1928 svaz koupil v Praze dům, kde byla vybudována laboratoř na zkoušení vodičů a instalačního materiálu. V tomto roce byla také s výrobci dohodnuta stálá kontrola instalačních trubek a pojistek s cílem pomoci zajistit jejich bezpečnost. Výrobkům, které vyhověly typovým zkouškám dle předpisů ESČ, bylo uděleno právo používat značku ESČ. Seznamy vyzkoušených výrobků včetně popisu prováděných zkoušek, byly následně publikovány v Elektrotechnickém obzoru. Jak byste laikovi vysvětlil, čím se Elektrotechnický zkušební ústav zabývá? EZÚ se zabývá zejména zkouškami a certifikací elektrotech-
nických výrobků, z hlediska jejich bezpečnosti při uvádění na trh. Kromě elektrotechniky naše služby přesahují i do automotive, zdravotnických prostředků, stavebních a strojních výrobků. Také certifikujeme systémy řízení ve firmách, inspekce výrobních procesů… Má provoz zkušebního ústavu nějaká úskalí, která se musí řešit? S čím se musíte potýkat? Kromě běžných záležitostí, které má každá společnost, je EZÚ akreditován, autorizován, notifikován a pověřen od několika českých, evropských i celosvětových autorit. Takže nás neustále někdo kontroluje, jestli svou práci odvádíme dobře, jestli máme odpovídající kvalifikace našich zaměstnanců, dostatečné vybavení laboratoří a jestli dobře známe všech více než 62 tisíc norem, podle kterých se v EZÚ posuzují výrobky a systémy řízení. Podstatou naší práce v EZÚ je nezávislost a důvěryhodnost, a ta je rovněž neustále kontrolována danými orgány. Po roce 1948 byl Elektrotechnický svaz český zrušen, znárodněn a přejmenován na Elektrotechnický zkušební ústav. Navázal na předchozí instituci, nebo v době minulého režimu upadal? V druhé polovině 20. stolení prakticky všechny průmyslově vyspělé země využívaly povinné národní systémy schvalování výrobků před jejich uvedením na trh ve své zemi. Mezinárodní certifikáty sloužily jako nástroj pro zamezení duplicitního zkoušení výrobků a usnadnění jejich vstupu na národní trhy. To byl i případ Československa, kde byl v roce 1968 systém státního zkušebnictví ustanoven zákonem č. 30/68 Sb., o státním zkušebnictví. Zákon byl na svou dobu velmi pokrokový, jednak proto, že celou oblast pokrýval komplexně, a také tím, že zavedl hodnocení výrobků, které na státem kontrolovaném trhu
představovalo pro výrobce nástroj pro srovnání svých výrobků se zahraniční konkurencí a tím i určitou motivaci ke zlepšování. Začátkem 70. let ústav začal využívat nově postavenou budovu, v níž sídlí dodnes. V tomto období ústav rozvinul své činnosti i v oblasti metrologie, výzkumu a technického rozvoje a hrál významnou roli v oblasti technické normalizace. V období po změně společenského zřízení v roce 1989 EZÚ musel začít odstraňovat dluhy vzniklé v předchozích obdobích. O jaké dluhy šlo a jak vznikly? V té době jsem nebyl v EZÚ, takže vám nemohu zcela přesně říci, zda nějaké dluhy byly nebo ne, ale nic jsem od pamětníků neslyšel. Předpokládám tedy, že žádné zásadnější dluhy nebyly. Bylo těžké se po revoluci zapojit do evropských směrnic a norem? EZÚ byl do spolupráce v mezinárodních systémech zapojen už od 60. let dvacátého století, v řadě případů byl i zakládajícím členem. Po revoluci tedy nebyl problém v této práci pokračovat. Od roku 1991 až donedávna se uvažovalo o privatizaci EZÚ a dalších státem vlastněných zkušeben. Proč k tomu nedošlo? To je dobrá otázka, ale odpověď na ní znají jen političtí zástupci ČR. Můj osobní názor je, že prodejem zkušeben by Česká republika nic nezískala – pár milionů korun státní rozpočet nespasí. EZÚ a ostatní zkušebny pod MPO stát nic nestojí (nemáme ani korunu ze státního rozpočtu) a naopak tyto zkušebny plní určitou službu pro český stát v oblasti standardizace a pro český průmysl stabilní službu při posuzování shody při uvádění výrobků na trh za rozumnou cenu.
standardizačních organizacích, takže časté cestování patří k mé náplni práce. Přesto si musím vyšetřit nějaký čas na mou rodinu a na nějaký ten sport na vyčištění hlavy. Rekreačně hraji lední hokej, a protože jsem brankář a v brance se musím plně soustředit na létající puky, tak docela rychle pouštím pracovní záležitosti z hlavy, což mi pomáhá plně si odpočinout.
ní všech akreditací, autorizací a tak dále. To je pro nás největším oceněním. Spolupracujete jenom s tuzemským prostředím nebo i se zahraničím? Vzhledem k tomu, že legislativní požadavky na elektrotechnické výrobky jsou do značné míry harmonizovány v celé EU, máme mnoho zákazníků z celé Evropy i zbytku světa. Máte kolem sebe tým lidí, na které se lze ve všem spolehnout? Samozřejmě. Bez takové důvěry se nedá efektivně pracovat. Vzpomínáte, jak jste se k této práci dostal? Co vás k ní přivedlo? Byla to shoda okolností. V minulosti jsem působil v oblasti řízení kvality. Pak jsem tuto oblast sice na chvíli opustil, ale v momentě, kdy jsem narazil na inzerát o veřejném výběrovém řízení na post ředitele EZÚ jsem pochopil, že je to ideální šance se do této zajímavé oblasti vrátit. Jste velmi zaneprázdněný. Máte kromě práce ještě čas na nějaké koníčky?
Tady se musím přiznat, že při nástupu do EZÚ jsem měl všeobecně zažitou představu o poklidném životě ve státní správě. Ale život mě rychle vyvedl z omylu. Vzhledem k tomu, že EZÚ je státní podnik a nikoli úřad, tak nedostává ani korunu ze státního rozpočtu a musí si na své živobytí tvrdě vydělávat v normálním konkurenčním prostředí. Takže ano, jsem velmi pracovně vytížen i třeba proto, že EZÚ zastupuje Českou republiku v několika mezinárodních
Líbí se vám v Troji? Je to dobré místo pro sídlo vaší firmy? V Troji se nám líbí moc! Je to nádherná a klidná rezidentní čtvrť města, až máme někdy dojem, že sem s naším zaměřením nepatříme. Ten kontrast nemůže být větší: hi-tech laboratoře vůči divoké přírodě v zoo. Bohužel svět je založen na rovnováze, takže velké nadšení je vyváženo občas nějakým tím zklamáním. Díky krásnému prostředí máme nějaké limity v naši práci. Třeba některé testy hoření některých materiálů nemůžeme v této lokalitě provádět nebo naše kombinace: státní podnik na území Prahy je stopkou téměř pro všechny dotační výzvy, které nás zajímají, a které naše konkurence čerpá. ◽
inzerce
Jací odborníci v ústavu nyní pracují a co konkrétně dělají? Největší odborníci jsou naši technici ze zkušebních laboratoří, kteří provádějí zkoušky a obchodníci, kteří domlouvají podmínky zkoušek se zákazníky a zároveň posuzují naměřené hodnoty od zkušebních techniků vůči odpovídajícím normám. Mohl byste uvést druhy zkoušek, které se u vás provádějí a jakým způsobem? Provádíme zkoušky elektrické, mechanické, elektromagnetické kompatibility, odolnosti proti vlivům prostředí, odolnosti proti teplu a hoření, zkoušky světelných parametrů zdrojů světla, zkoušky hluku a vibrací, kalibrační zkoušky. Popisovat detailně, jakým způsobem se která zkouška provádí, je nad možnosti tohoto rozhovoru. Kolik zaměstnanců má současný podnik? Zhruba 100. Sídlíte pouze v Troji nebo máte nějaké pobočky? Jen v Troji. Co považujete za největší úspěch vašeho ústavu? Získali jste nějaká ocenění? Dlouhodobá prosperita (jsme na trhu 89 let) a neustálé udržeEZU_E15_225x297.indd 1
ezu_143x214.indd 1
25.7.2014 13:10:39
29.04.15 10:40
Fotogalerie
Květen 2015
|
8
Stavby Troji včera a dnes Fotografie z publikace Slavné stavby v Praze - Troji vydané v r. 2014 nakladatelstvím Foibos Books.
Trojský mlýn a pivovar v roce 1940 v době povodně.
Panský dvůr stojící v těsné blízkosti zámeckého areálu byl, podle rozboru stáří trámového dřeva, postavený po roce 1640. Je možné, že v jakési podobě tu už stál statek dříve. Svou podobu změnil se stavbou zámku.
Současný pohled na Trojský mlýn, který se nachází u řeky vedle zámku. První zmínka o něm je z roku 1433.
Dnes tvoří Panský dvůr jen raně barokní a klasicistní budovy, kdysi honosné, nyní ale nevyužívané a zdevastované.
Architekt Oldřich Brabec si ve 20. a 30. letech minulého století navrhl vlastní vilu, která stojí na rozlehlé parcele mezi ulicemi Trojská a Nad Kazankou.
V současnosti v Brabcově vile sídlí úřad Městské části Praha – Troja a mateřské škola, která je tady už od roku 1945.
Zakládání pilířů původního Trojského mostu. V roce 1946 byl přejmenovaný na most Barikádníků.
Stavba mostu Barikádníků ve 20. století znamenala důležitou spojnici poloostrova se zbytkem města.
Trojský most po dokončení v roce 1928. Byl postavený za pět milionů korun.
V roce 1972 až 1980 byl na původní most osazen spojitý ocelový nosník s ložisky nad středy pilířů a most se stal důležitou součástí dopravní Severojižní magistrály.
Vydavatel: Rassmusen s.r.o., Tomáš Bezouška, IČ: 26156008, MK ČR E 21974, Adresa: Vestavěná 1009/18, Záběhlice, 141 00 Praha 4, Obchod: Karolína Rédlová, Redakce: šéfredaktor Hynek Šnajdar,
[email protected], Magdaléna Krajmerová,
[email protected], Michaela Rozšafná,
[email protected], Grafika: Tomáš Pinkas, Tisk: U&WE® ADVERTISING s.r.o., Sazba: Trutnovinky s. r. o., Číslo ISSN: 2336-6338
