ARCHEO LOGICKE ROZHLEDY
Archeologické rozhledy LIII-2001, seSit 3 Recenzovany £asopis Vydâvâ Archeologicky üstav Akademie vëd Ceské republiky v Praze. http://www.arup.cas.cz Peer-reviewed journal published by the Institute of Archaeology, Prague. http://www.arup.cas.cz
Adresa redakce Letenskä 4, 11801 Praha 1; e-mail:
[email protected] tél.: 02/57533782, 0607942455; fax: 02/57532288 Vedouci redaktor - Editor in chief Martin Jezek Redakéni rada - Editorial board Andrea BartoSkova, Martin Bartelheim, Jan Blazek, Jan KlapSte, Jiff Machac"ek, Vladimir Salac", Jan Turek, Josef Unger Technické redaktorky - Production editors Marcela Hladfkova, Bohumila Novotnä
Pfeklad do angliftiny a anglické korektury (pokud neni uvedeno jinak) - Unless otherwise noted, English translation/correction: Alastair MILLAR - http://www.skriptorium.cz - Grafickä üprava: Pavel Cindr. Vyroba: PBtisk Pfibram. Vychazi ttyrikrat mine. RozJifuje, informace o pfedplatném podävä a objednävky pfijimâ DUPRESS, Podolské 110, 147 00 Praha 4, tel. 02 41433396. - Orders from abroad: SUWECO CZ s.r.o., Ceskomoravska 21, 180 21 Praha 9, Czech Republic; Kubon & Sagner, P. O. Box 341018, D-80328 München 34, Germany. Tento seSit vySel v listopadu 2001 © Archeologicky üstav AV £R, Praha 2001
Doporucenà cena 45,- K£ ISSN 0323-1267
Archcologickc ro/.hlcdy LII1-2001
429
OBSAH Jifi Svoboda, K analyze velkych loveckych sfdliSf: vyzkum v Predmostf v roce 1992 — Analysis of the large hunter's settlements: excavation at Predmostf in 1992 Miriam Nyvltovd-FiXdkovd, Predmostf - vyhodnocenf fauny z vyzkumù v roce 1992 — Predmostf - Evaluation of fauna from research in 1992 Eva Drozdovd, Zhodnoceni znovuobjeveného fragmenta lidské dolnf telisti (.. 21 z Pfedmostf u Pferova — The evaluation of a rediscovered fragment of human lower jaw, No. 21 from Pfedmosti u PPerova
431-443
444-451 452-460
Vit Vokolek - Pavel Sankot, Zwei Brandgräber der Stufe H D3 und LT A aus Lochenice, Kr. Hradec Krâlové — Dva zàrové hroby stupnë H D3 a LT A z Lochenic, okr. Hradec Krélové
461-480
Jammir Benei- Petr Pokorny, Odlesftovânf vychododeské niziny v poslednich dvou tisiciletich: Interpretace pyloanalytického zäznamu z olsïny Na bahne, okr. Hradec Krälove — Deforestation of East-Bohemian lowland during the last two millennia: Interpretation of pollen record from the site „Na bahne", Hradec Krâlové district
481-498
Ladislav Smejda, Kostel, nebo mohyla? Pflspëvek ke studiu pohfebnfch arealu — Church or tumulus? A contribution to the study of burial areas
499-514
Zuzana Vahlovd, Surovinové zdroje a provenience romänskych terakotovych dlazdic — Material sources and provenance of Romanesque terra-cotta tiles
515-563
MATERIALIA Willem J. H. Willems, Soufasny vyvoj archeologické pamâtkové péie v Nizozemf a v Evropë
564-575
Soucasnost archeologické pamâtkové pé£e v tR
576-591
Uenëk Dragoun, Michal Ernée, Lubos Jirdn, Petr Sommer, Jifi Varhanik DISKUSE Slavomil Vend, Souvislosti chapäni pojmu „nälezovy celek" v deské archeologii — The term „find complex" in Czech archaeology: its use and misuse
592-614
TomdX Durdik, K problematice hradu v Chrudimi — Zur Problematik der Burg in Chrudim
615-619
Jan h'mlik - JifiSigl, K uvahäm Martina Jezka o poéâtcfch mësta Chrudimi a tamëjîim hradu — Zu Martin Jezeks Überlegungen zu den Anfängen der Stadt Chrudim und seiner Burg
620-629
COMITÉ POUR LA SIDÉRURGIE ANCIENNE de l'Union Internationale des Science Préhistoriques et Protohistoriques (R. Pleiner ed.)
630-642
430
Archeologické rozhledy LIII-2001
AKTUALITY Vratislav Janäk - Bogustaw Chorqiy - Zuzana Bflzovd - Emanuel Grepl, Druhà etapa terénniho prüzkumu Pobeskydl
643-645
J. Unger. £tvrta pracovnf konference „Pffrodovëdecké metody v archeologii a antropologii"
645
K. Vahch. Nad tolik dfiny v Krumlovském lese?
646
J. Waldhauser, Prof. Dr. Wolfgang Dehn (6. 7. 1909 - 29. 5. 2001 )
646-647
Juraj Pavük. Zomrel Stanislav SiSka
647-648
NOVÉ PUBLIKACE SI. Vend. Michat Kobusiewicz: Ludy towiecko-zbierackie pótnocno-zachodniej Polski (Poznarï 1999)
649-650
M. Jezek. Heiko Steuer: Waagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig (Köln 1997)
650-653
Martin Wihoda, Toma5 Durdik - Pavel Bolina: Stfedovëké hrady v Cechâch a na Moravë (Praha 2001)
654-657
Frantiüek Kostmuch. Archeologia technica 11 (Brno 2000)
658
Pavel Fojtik, Milan Doklâdal: Morfologie spâlenych kostl. Vyznam pro identifikaci osob (Brno 1999)
658-659
Martin Nodl. Mateusz Goliriski: Wokót socjotopografii poinos'redniowiecznej Swidnicy. Cze« 1. (Wroctaw 2000)
659-660
L. Jirän. Pavla Horalkovä-Ederovä - Antonin Straf: PohfebiStë a sidliStë kultury unetické ze Slavkova u Brna, okr. VySkov (Brno 2000)
660-661
Karel Noväfek. )aritz, G. (ed.): History of Medieval Life and the Sciences. Proceedings of an International Round-Table-Discussion Krems an der Donau September 28-29 1998 (Wien 2000)
661
Petr Dre.iler. Bohuslav Klima: Nové vyznamné objevy archeologické expédiée Pedagogické fakulty MU ve Znojmë-Hradis'ti (Brno 2001 )
661-662
J. Hrala, Josip V. KobaT Bronzezeitliche Depotfunde aus Transkarpatien (Ukraine) (Stuttgart 2000)
662-664
Jan PU ka, R. Krajfc a kol.: Dûm pasife Prokopa v Tàbofe (Archeologicky vyzkum odpadni jimky v dome dp. 220) (Tàbor 1998)
664
Ondfej Wolf. \. Lech - F. M. Stçpniowski (eds.): V. Gordon Childe i archeologia w XX wieku (Warszawa 1999)
664-665
Jifi' Svoboda. Michel Lorblanchet: La grotte ornée de Pergouset (Saint-Géry, Lot). Un sanctuaire secret paléolithique (Paris 2001 )
665
Marek Uhersky. Marylin Palmer - Peter Neaverson: Industrial Archaeology (Principles and Practice) (London 1998)
665-666
L Jirän, jifï ftfhovsky: Die bronzezeitliche Vollgriffschwerter in Mähren (Brno 2000)
666-667
Jana Knizakovd, Sbornfk Chebského muzea 6/1998, 7/1999 (Cheb 1999, 2000)
667-668
J. Bubenik, Studia Mediaevalia Pragensia IV/1999 (Praha 1999)
668-669
L Kurkovd. Ve sluibäch archeologie. Sbornfk k 60. narozeninàm RNDr. Vladimfra Haäka, DrSc. (Brno 1998)
669-670
Michal B. Soukup, Archäologie online
671
564
Archfologic-kc ro/hlcclv I.III-2001
MATERIALIA SOUëASNY VYVOj ARCHEOLOGICKÉ PAMÂTKOVÉ PÉC^E VNIZOZEMI A V E V R O P Ë Willem J. H. Willems Tento pfispévek' je vënovân vyvoji archeologie a organi/aci archeologickc pamatkové péëe v Ni/o/emi a pfedevsïm podstatnym /mënam, klere v oboru v souëasné dohë probihaji jiiko dûsledek uplatfiovâni t/v. Maltské ûmluvy (cf. Willem\ et al. /W7). Zabyvâ se i prioritami naSeho ohoru v nejbli/Si budoucnosti a v mezinarodnich souvislostech, pfedevSim / hlediska spoluprâce mezi jednotlivymi nârodnimi archeologiemi, kterâ se v souëasnosti v Evropë ro/viji a organizuje. K liislorii V roce 1947 byl /.alozen RiSsky ûfad archeologické pamatkové péëe - Rijksdienxt voor her Oudheidkundig Bodemonderzoek (dale ROB). Üfad spadâ jako/to samostatny i'ifad pod Ministerstvo Skolstvi, kultury a vëdy. ROB spolu s Ris\kym iifadem pro ochranu pamatek (Rijkdienst voorde Munumentenzo/s - RM), zabyvajicim se ochranou stavebnich pamatek, maji /a ukol naplfiovat v praxi zâkon o pamatkové péëi, ktery vstoupil v platnost v roce 1961. Tento /.âkon ma vSak dlouhou historii. Profesionâlnf zajern o archeologické nâle/y trvâ v Ni/o/emi ji/ velmi dlouho. Jeho poëâtky sahajï •à k roku 1818, kdy bylo /alo/eno Risské mu/.eum starovëkych pamatek (Rijk\mu.\eum van Oudheden - RMO) a kdy byl profesorem archeologie na Risské univer/itë v Leidenu jmenovân C. J. C. Reuvens. Tim se Ni/o/emi stalo prukopnikem nového oboru, nebot' prof. Reuvens byl prvnim vysokoskolskym pedagogem na svëtë, do jeho? uva/ku byla /.aëlenëna explicitnë i neklasickâ archeologie, tedy pravëk a ëasnâ doba dëjinnâ. Jmenovânim Reuvense /aCal systematicky terénni vy/kum a dokumentace archeologickych nale/iSt' v Ni/o/emi. Tato udâlost ovSem nebyla v evropském râmci /.cela ojedinëlâ, nebot' na pfelomu 18. a 19. sioleti vznikaly vSude v ponapoleonské Kvropô nârodni stâty a politika vyvijcla silny tlak na vytvâfenî „nârodni identity". K obra/u „nârodni minulosti" mohla archéologie, kterâ se prâvë vyvijela v samoslatny védecky obor, pfispët vy/namnym /pùsobem. Neni divu, /e koncept „nârodnich starovëkych pamâtek" se /rodil prâvë v této dobë: poprvé byl pou/it v roce 1790 jako mul fady pëti knih na téma „antiquités nationales" francou/skym uëencem A.-L. Millinem a na poëâtku 19. stoleti /.domâcnël v celé Evropë (vi/ napf. Schnapp IW6). Mu/eum starovëkych pamâtek hrâlo po celych sto let nc)dùle7itëj$i roli v ni/o/emské archeologii. Teprve v roce 1920 byla /.alozena druhâ instituce: Biologicko-archeologicky üstav (liiolo^mii Archeologisch Institut- BAI) v Gronningen, vedeny prof. A. E. van Giftenem. Ten vnesl do archeologického bâdâni nové fundamentâlni vëdecké a technické prvky, nejvëtSi vy/nam pro ochranu pamâtek pak mêla jeho prâce o wurtech a megalitickych hrobech v severnim Ni/o/emi. Vedle téchto dvou institue! existoval velky poëet vlastivëdnych a staro?.itnickych spolkû a muzei, které se zabyvaly archeologickymi vyzkumy, coz znesnadrtovalo /avedeni urëitého fâdu do archeologickych aktivit. Slo pfitom o dva ozehavé problémy: o regulaci a fi/eni terénnich aktivit a pfedâvâni nâlezû do mu/ei. V roce 1928 byl sice vydân /âkon o pumâtkové péëi, aie pfed druhou svëtovou vâlkou nikdy nedosïo, a to ani /câsti, k jeho naplnëni, nebol' sami archeologové se nemohli sjednotit na jeho vykladu. Pfesto v
Clânek je pfepracovanou ver/1 pfednâSky ode/nélé v Archeologickém ûslavu AV (""R v Pra/e v lislopadu 1999
Wil.l .KM v Souf.ism v \ \ o | .in hcologu k r pam.itko\<- prie ... novena Stâtni komise pro archeologii. v m/ hyly /asloupeny archeologické üstavy a mu/ea. Komisc mêla k dispo/iei vlastni institue! - Stâtni üfad pro archeologické vykopâvky. Nejdûle/itëjSim ûkolem toholo ûfadu hyla dokumentace archeologickych nâle/.ù a lokaln a predâvâni intbrmaci o nich stâtni komisi. Tim hyla poprvé legislativnë vyme/ena /odpovëdnost slatu /a archeologické dëdictvi. neboi pofi/ovanâ dokumentace mêla slou/n jako /àklad pro pripravovany sc/nam pamâtek. Dekret / roku 1940 vSak v praxi neprinesl oCekavany vysledek a urad se dokonee v nâledujicich letech diskreditoval svym nacionalistickym charakterem. V povâleëné dohè dosïo k nové ûpravô organi/ace oehrany pamatek Drive samostatne Matin komise pro rû/.né druhy pamàtek hyly v roce 1946 integrovâny do t/v. Pamâtkové rady. Jejim hlavnim ûkolem hyla pfiprava nâvrhu /cela nového /âkona o pamâtkové péci, ktery vsak vstoupil v platnost a/ v roce 1961. Ülohu registrovâni a dokumentace pravëkych a ranë stredovëkych pamàtek v roce 1947 pfev/al novë /fi/eny RiSsky ûfad pro archeologickou pamâtkovou péëi - ROB. Nejdûle/.itëjSi ëinnosti ROB vSak hylo organi/ovâni vcskerych teréiinich vy/kumû. proio/e ly hyly vyhradnè v kompeienci statu. Novy ustav hyl v tomto ohledu dokonce /amySlen jako monopol - mèl se siai jedinou institua', kterâ hy smëla provâdèt archeologické vykopâvky Tim hyla ovSem znemo?.nëna vy/kumnâ a'nnost nejen mnoha archeologickych spolkû. Pake nui/ea a iimvcr/ilni ùstavy /tratiK svou samosiainosi a jejich /amôstnanci smëli provâdôt terénni vy/kum> pou/e ve spolupiâci s ROB. Je jasne. >e lakovyto system nikdy neinohl dohfe tungovat. Podafilo se sice /amc/il pnvâimm archeologickym vykopâvkàm, na skodu patrnë rovnë? nehylo, >e skontily vy/kumy rû/nych staroZitnickych spolkû a postupnë i vëtüiny mu/ei, tj. vyzkumy /.a üCelem /aklâdâni a ro/mno>o\ .1111 shi rek, at' uf pnvâtnich i\ vefejnych.^ Nepfï/nivym dûsledkem monopolmho systemu provâdèni archeo logického vy/kumu hyl pfedevsîm nevyhnutelny spor s univer/itami, klere se pochopnelnë nemohly v/dât vlastnich vy/kumû |ako/lo nedilne scnicasli védeckeho hàdani. Hlavnë v padesâtych letech to vedlo ke konfliktùm, které skona'ly a? v roce 1961. kdy/ vstoupil v platnost novy /âkon o pamâtkové péëi, na jeho^ /àkkulè /iskaly vëdecké instituée od minisierstva kultury povolem k piovadëni vlastni terénni vy/kumné cinnosti. To se /ah> uka/alo jako velmi smysluplné. nehot vy/kumy univer/.it, provâdëné caslo prâvë na ohro/enych lokalitâch. vy/namnë podpofily pé£\ o archeologické pamâtky v Ni/o/emi. Na ro/dil od mnoha evropskych /emi v Ni/o/emi témëf Ctyficet lel neexistujc oddëlovâni univer/it od pamâtkové péce. co> vede kronië jiného k tomu. /e jejich absolvent! ma|i po ukonëeni sludia bohaté praktické /kusenosti. DneSni ni/o/emsky /.âkon o pamâlkové péfii, ktery byl noveli/ovan v roce 198X. se odlisuje od vëtSiny podohnych /âkonû v mnoha ostatnich evropskych /emich jeStë v jednom sméru Jedno/naënë ukladâ, >e povoleni k terénnim vy/kumûm mohou od minisierstva kultury /.iskat jen stâtni ufady, univcr/ily, provincie a obce (angl. /nëni toholo /akona vi/ Willcms /W7). Toto nafi/eni ji/ plnë odpovidâ nejnovëjSim evropskym tendencim ochrany archeologického dëdictvi. do kteryeh se promitâ ohsah maltské ümluvy, /vlâslë ustanoveni o odpovèdnosii investora /a provedem archeologického vy/,kumu pamàtek niëenych jeho stavebni ëinnosti. Dûsleilnc uplatfiovâni tohoto /âkonného nafi/eni vfas /ahrânilo nekonlrolovanym vykopâvkàm provâdënym komerCnimi archeologickymi firmami. pro nè^ se v nëkterych /emich stâvaji vy/kumy placené investorem vitanym /.drojem /is kü. Toto siriklni uslanoveni vSak pfinâSi i urëité nevyhody, proto/e v okam/iku. kdy |c licha /mënit cely system, se objevuji poli/e s del'inovânim pfeehodné fà/e. ktera h> neodporovala /àkonu. nehot' siàini. resp. ohecni institua? dosud ncjsou schopny provâdët vy/kumy v potfehném ro/.sahu. Zmëny V po/adi akluâlnich /inC-n sio|i nejen uplatnovâni l/v. Maltské ùinluvy (vi/ Kumpurai /W2). aie také /mëny v pojeti archeologické pamâlkové péCe v poslednich letech neho lépe v poslednich deselilelich. Pamatkovâ péëe byla tradiënë velmi silnë /amëfena na lerénni vy/.kum a nale/.eny archeo^ V Ni/o/cmi dncs pfcvlàdà ponèkud odlisno po|eti lunkcc inu/ci. no> je tomu v fVskc rcpuhlicc Ci v dalsich i-vriipskyi-h /l'inich. Mu/ca map' /cela odlism4 ükoly nc> vödecky vy/kiim a archeolopickou p.imalkovuu péci Jcpch hlavnim ûkolem ]v sloitfit vc^cpinsii, ,\ prolo do spcklra icpcli emnosii /pr.ividi.i u-u-nni v y / k u m nepatfi.
fiiiii
Wii n MS: Soiifasny vyvoj archeologické psunâtkové péfc ...
logicky material, jinak feëeno na prâci s nalc/y a s jednotlivymi pamâtkami. Sociàlni a ekonomicky vyvoj 50. a 60. let 20. stolcti s schon pfinâSel v celé Evropë stejné prohlémy v archeologické pamâtkové péëi, které byly také podobnym /pusobem feSeny - t/v. /.âchrannymi vy/kumy. S archeologickymi pamâtkami se vëtsïnou /achâ/elo tak, 2e bud mèly byt ochraftovâny a jako poStovni /nâmky /afa/eny do nârodnich sbirek, t j. se/namù pamâtek, nebo mély byt ,,/aehranèny" vykopani'm. Po/ice archeologické pamâtkové péëc se pomalu, aie jistô stâvala neudr7itelnou - stale vice vzrùstalo napëti mc/i ro/sâhlou stavebni ëinnosti a nedostatkem personâlu a prostfedkû, archeologickâ pamâtkovâ péëe se stale vice /amôstnâvala prâvnimi a administrativnimi postupy ve statické praxi pamâtkové péëe. Domnivâm se, 7e s odstupem mû7eme prohlâsit, 7e nutné a ve vëtsïnë zàpadoevropskych /emi také ro/sâhlé aktivity na ürovni archeologické pamâtkové péëe byly vlastnë formou boje se symptomy, ani7 by se feSily skuteëné pfiëiny. Nové koncepty v pamâtkové péëi se /.aëaly ro/vijet od 70. Iet ve Spojenych stâtech, kde se hovofilo o „cultural resource management" (vi/ Lipe 1974; podrobnë Schiffer - Gumerman 1977). I v Evropë se sice tehdy ojedinële /aëaly objevovat podobné nové pfistupy (napf. v Dânsku), aie vyvoj srovnatelny s americkym se /aëal uplatfiovat 'à. od 80. let, pfiëem/ se postupnë nahra/ii|i relativné statické pojmy „ochrana" a „péëe" mnohem dynamiëtëjsïm konceptem „managementu" archeologického dëdictvi. V tomto vyvoji jde jednak o to, 7e nejvyWim cilem je „zachovâni" archeologickych nale/.iSt', jednak o to, aby se ,,/âchrana" uskuteëftovala v kontextu: v kontextu s minulosti, aie prâvë tak v kontextu s pfitomnosti, nebot'jak pfed nedâvnem formuloval Peter Fowler (199J), „Archaeology itself may be about the past; archaeological resource management, by definition, is in the present". To /.narnena, 7.e archeologické fenomény jsou châpâny vice v kontextu kulturni krajiny a archeologie spolu s archeologickou pamâtkovou péëî jako kulturnë historické discipliny, které nel/e oddëlovat od dneSniho stavebniho ro/voje, u/emniho plânovâni, stavebni pamâtkové péëe, ale ani od historické geografie. Na druhé stranë se uskuteërtuje management archeologického dëdictvi stale vice v râmci prostorového û/emniho plânovâni a projektovâni, tak7e pokusy o plânovâni /ohledfmjici /achovâni i archeologickych pamâtek jsou stale ûspèSnëjSi. To plati jak pro oblast venkova a venkovské krajiny, tak pro û/emi mëst. V zemi jako je Nizozemi je nutno k této problematice pfipoëist i péëi o archeologické pamâtky. které jsou souëâsti „krajiny" pod vodni hladinou. Legitimi/ace takového pfistupu souvisi s dûle7itymi hledisky moderniho prostorového uspofâdâni, plânovâni a projektovâni, jakymi jsou kvalita krajiny a to, co se anglicky o/naëuje jako „sustainable development". S tëmito tendencemi se setkâvâme v literatufe 80. Iet a mù?eme je sledovat i v me/.inârodni spoluprâci, napf. v t/.v. zâvaznych kolokviich Evropské rady v roce 1984 ve Florencii na téma archeologie a plânovâni a v roce 1987 v Nizze o archeologii a velkych vefejnych projektech (Europarat 1987; 1989). Po nich v roce 1989 nâsledovalo doporuëeni Evropské rady, zabyvajici se ochranou a podporou archeologického dëdictvi v souvislosti se zâmëry plânovâni mëst a krajiny. Ve stejném roce vznikla Charta organi/ace ICOMOS 7 Lausanne, kterâ koncem roku 1988 /ahâjila ve Strasburku svou ëinnost vedouci k vytvofem' nové evropské konvence o ochranë archeologického dëdictvi. Ta byla koneënô podepsâna v lednu 1992 v La Valletë a od té doby postupnë vstupuje v platnost v mnoha evropskych /emich. Tykâ se shora uvedenych pojmû a ideji a /amëfuje se na principy /.âkonodârstvî v oblasti 7ivotniho prostfedi, /ejména na princip odpovëdnosti investora, jehoz ëinnosii ISOLI vyvolâny /âchrannc archeologické vy/kumy. Novy /âkon o pamâtkové péëi, ktery v Ni/o/emi vstoupil v platnost v roce 1988, znamcnal si ce vylepfcni pfedcho/.iho /âkona / roku 1961, aie v podstatë byl ji?. v dobë u/âkonëni /astaraly. Ze /minënych novych tendenci vyvoje bylo v /âkonë /ohlednëno jen velice mâlo: stale jeStë pfetrvâvâ ûfedni duch relativnë statické archeologické pamâtkové péëe 60. a 70. let. Aëkoliv se pfiro/enë objevovaly i nové nâ/naky, bylo asi pfiliS brzy na to, aby byly /aëlenëny do /âkonného râmce. Zmëny byly vyvolâny jen nëkolik mâlo let pote fadou okolnosti. Velky vy'/nam mël obecny hospodâfsky, tj. v neposledni fade i stavebni ro/voj, pfiëem7 archeologickâ pamâtkovâ péëe byla stale ûspëSnëji /ohledfiovâna pfi û/emnim plânovâni a tudi7 do ni jaksi pfiro/cnë vplouvaly prvky podporujici zâchranu pamâtek v jejich kontextu. Po/.adavky na pamâtkovou péëi tedy postupnë vzrù-
Au l i c - o l < ) i ; i < kr l o / h l r d y I.IH-200 1
567
staly, co/ s sebou pfinâSelo rostouci prohlémy s lidskymi i technickymi kapacitami. K toniu pfistoupilo, zc ROB byl v râmci zâchranné ëinnosti tradiënë silnë orientov;in na /pracovavam a hoclnoceni terénnïch vyzkumu a pou/e v omezené mife vyvijel hadalelskou cinnost. kterâ hy vlastnè teorelicky pfipravila a naslednë umo/nila uskuteCAovtet t/v. preventivniho managcmeniu. Domnivam se, ie jsme hodnë dosuhh v ohlasti. kterou jsem pfed nëkolika lety popsal |ako ,.peci o vy/kum". tedy v oblasii vëdeckého vy/kumu /amërene na sni/cni /irai mtormaci o minulosti (Wi/lcm.\ /W). Avsak s n'in spojena „preventivni péëe", ledy vy/kum pnspivajid k lomu. ahy se /ahranilo /tralam dülezitych lokalil, hyla pfilis nu'ilo ro/vinuUi Restriikturali/ace üfadu se ledy slala ne/hyinou. Provàdi se postupnë od roku 1994 a do urëité miry stale jeStë prohiba, proto/c l'ormalni siruklury se dosud stàle mem'. Tato pfeména ROB jde ruku v ruce se zmënanu siuklury v celkovém uspofâdàni organizace pamatkové péëe. Ta byla dosud v Nizo/cnu organi/ovàna /naënë eentralislieky. Aktualnini cileni je /apojil do /aehrany pamâtek a hospodafeni s mini obce a vyssi spravm celky (provincie). Tento trend se v poslednich leteeh /acma projevoval v praxi ! Archeologieké prâee (prospekee. inventan/ace, terénni vy/.kum) dosably v souvislosii s velkynii stavebinini /amöry takové dynamiky. jaka /astiftuje vSe, co se odehrâlo v uplynulych desetiletich po vâlce. Nizozemi je nejhustèji osidlenou /emi v Evropë a vedle vystavby stale novyeh mëstskych Ctvrti öi dokonce celycb niest se plânovitè buduje i nova inlrastruktura. V mnoha pfipadech jsou prâvë v tomto râmci mo/ne i ro/sahlé pam.itkové aktivity. Tato situaee ovSem vyvolavà /.naëny tlak na lidské i matenalni kapacity archeologickych pracoviSt'. Tradiënimi metodami nejsme schopni se zhostit naSich povinnostï, dnes jiz danych i zâkonnymi normami. Do popredi vystupuje stale naléhavëji potfeba plynulé nâva/nosti slo/ek celého proeesu - od prospekee a registrace nale/.iSt' pfes spoluucast na planovüni a projektovych pfipravaeh stavebnich a krajinotvornych /asahü a/ k /a chrannym vy/kumüm a naslcdnénui osetfeni, inventarizaci a ulo/eni nâlezù. NaSe instituée se pfi praktieké oehranë konkrétnich panialek museji promënit v podniky organi/.ované a fungujiei po dobnë jako prumyslové ei manazerské firmy. Archeologickâ pamótkovó péce Areheologiekâ pamâtkovâ péëe pfedstavuje eyklicky pnices, kolobëh managementu. ktery musi bezpodmineënë zûstat u/avfen. nebot' vysledky bâdâin a nové po/natky jsou /ivotnë dûle/ite pro dalSi vyvoj. To ale ne/namenâ. /e rû/né prvky tohoto cyklu maji byt soustfedëné v jednëch nikou. V Ni/o/enii se v souèasnc dobë vytvâfi nova siruktura. v je|imz râmci budou na jedne siranë centnilni ûfady pfesouvat vlastni /odpovëdnost na mistni a provmèni üroven, na druhé stranë bude vytvofen rovnëz prostorpro soukromé podniky. V roce 1998 bylo /fi/eiio l/v. Stfedisko archeologickych sluzeb, které pfev/alo personal od ROB a do budouena bude provâdël areheologické prâce vedle univerzit, mëstskych a provinënich archeologû a poslé/e take jinych - privatnieh - firem. Jednâ se o vykopâvky a prospekei. pravdëpodobnë ale take o ëmnosti jako restaurovam', poradenstvi apod. Vëfime, ze se tak podafi /vlâdnout oëekâvany narüst stavebnich praci. Vlastni vyzkumné oddëleni ROB se ma v budoucnu orientovat a speciali/ovat na vy/kum se zamëfenim prâvë na pamâtkovou péëi. ROB sâm je pfebudovâvân z badatelskeho instituiu v tak/vane expertni stfedisko, kde bude obsluhovân centrâlni archeologicky informaëni system pro Ni/o/emi. ktery muze poskytnout vëdomoslni i techniekou podporu provinënim archeologum a institucim. Zde take mohoti byt na celonarodni ürovni posu/ovany /amyslené ro/sahlé programy a projekty. V ROB je take \ neposledni fade provâdëna zâkonnâ oehrana archeologickych pamalek i v y / k u m a rozvoj bâdâni pracovnich /äsad. metod a technik. Pro tyto ro/sahle hluboke /mèny jsou dûle/itâ nëkterâ téniala. l'onnnu problem legitimity archeologieké pamatkové péC'e v torn smyslu. /e /de /fejmë nemusiine vysvëtlovat. proë je pro spoleënost tak vy/nanina. Dule/ité vsak |e. ze sa m proces pamalkove peèe legilimitu potrebuje, aby byl prühledny, proveditelny a zprostfedkovatelny. Pro to exisiuji iha duvcxly: na jedné stranë stoji obëané a finny (a jejich voleni /âstupci - politici), klef i /e svych dam' vi>e tlnancuji a prâvem
' Rii/nc argnmcnty a plâny byly /vcfejneny ministrcm k u l l n r y v pfedniisix- \'tin ila rioeg 20CX1.
568
Wll.l f'MS: Soufasny vyvoj archeologické painatkovc pro1 ...
poiaduji, aby rozhodnuti s Casto dùle/itymi nâsledky byla fâdnë zdùvodnëna a aby archeologické prâce nebyly draZsï nef je nutné. Na stranè druhé stoji archeologové. ktefi museji' dbàt na to, aby byla zajiStèna kvalita archeologického vyzkumu. Tak tomu sice bylo v>dy, aie prâvë prolo, ze se cely procès musi industriali/ovat a na provâdëni praci se musi podilet mnohem vice ûëastnikû, tento trend dale /esiluje. Je totiz, tfeba /abrânit tomu, aby ,,/prûmyslnënî" pamâtkové péëe vedlo k poklesu jeji kvality. Z uvedenych dùvodù vyplyvaji nové ûkoly, loti/ rozvoj vice Ci mène pfesnych norem, smërmc a specifikaci archeologickych praci. K tomuto üCelu byla zalozcna nârodni komise, kterâ takovéto normy zaéala pfipravovat v roce 1999 a jeji? pràce ma byt dokoncena v roce 2001. Vyznamné je, ze v komisi |sou zastoupeny vSechny Clânky. |ichz se tato cinnost tykâ: umver/ity, ROB, provinënî a mëstSti archeologové a rûzné typy archeologickych privâtnich tïrem. Odbornici tak mohou sami stanovit vlastni standardy. ROB je pochopitelnë /astoupen nejsilnëji, avSak nepfedurcuje vysledky jednâni, nebot' je zfejmé, ze standard mùz.e fungovat pou/e tehdy, jestli/c se na jeho tvorbë podili celé spolecenstvi ûcastnikû. Aby byla v budoucnu umoznëna pruznost systému, nejsou vytvofené normy zanâSeny do pevného /âkoniku: museji byt neustâle obnovovâny a vylepSovâny. Jedno je vSak striktnë stanoveno - ty instituée, které se na provâdëni archeologického vyzkumu chtëji podilet, tedy univerzity, firmy, aie i ROB Ci oddëleni archeologickych terénnich praci v provinciich nebo pfï obcich, museji /iskat certifikât. Zâkonem bude pravdëpodobnë pou/e ustanoveno, ze pfislusné normy bude schvalovat ministr kultury, aby mohl za archeologickou pamàtkovou péci IK-SI politickou odpovëdnost. Stâlé fungovâni systému, napf. dodrzovâni vytvofenych norem i jejich prùbëzné obsahové a metodickc /lepsovâni bude mozno pfenechat „archeologické rade", kterâ jakoz.to stàlé grcmium zminënou nârodni komisi v budoucnu vystfidâ. Posledni etapou v budovâni systému bude sjednoceni profesionâlnich archeologù. Je jasné, ze v archeologii Ize cokoliv podfidit norme a vykopâvky tak plânovat mnohem lépe, aie na druhou stranu nemùzeme dopfedu vëdét, co se v /emi skryvâ. To, co se ve skutcCnosti objevi, byvâ zpravidla jiné nez ocekâvâni. Dalsi skutecnosti je. ze veskeré terénni vyzkumy /ûstâvaji nadâlc vcdetkvm bâdânim. které nellexibilni standardizované vyzkumy a industnalizovanâ pamàtkovâ péce nemohou nahradit a vlastnë ani nemohou pfispët k jeho rozvoji. Prolo bude vzdy hodnë /âlc/et na osobnich schopnostech pfisluSného archeologa - a proto^e se jednâ i o penize, pûjde i o ne. Proto je velice dûlez.itâ archeologova profesionâlni etika. Protesionâlni sdruz.eni archeologù jiz v Nizo/emi exisHiic. v roce 1997 hyl /alozen Nizozemsky svaz archeologù (Nederlanse Vereniging van Archeologen NVvA). V blizké budoucnosti je ovSern plânovâno i zavedeni registru, v nëmz se budou muset nechat zapsat archeologové, jestlize budou chtit vést vy/kutn hrazeny investorem. Kromë toho musi kazxly archeolog podepsat profesionâlni eticky kodex. Kdo se provini proti jeho ustanovenim (bude mu prokâzâno neetické jednâni - napf. pfijeti ûplatku, nedostatecnë vedeny vyzkum apod.), mùz.e byt die miry provinëni z registru vyfazen a tim ztrati moznost vedeni investorskych vyzkumu. Dosud se hovofilo jen o samotném provâdëni vlastnich archeologickych praci. Vedle toho zde ovtem stoji problem roz.hodovâni v konkrétnich pfipadech - zda, jak a „za kolik" tyto vyzkumy provést. Takovâ rozhodnuti mohou podle dneSniho pojeti uëinit jen demokraticky zvolené a tudi?. legitimni orgâny - ministr kultury, provinCni vlâda nebo obecni rada. Ty pochopitelnë budou vyî*adovat odborné rady, expertizy atd. Zde ovSem vyvstâvâ problem, jak maji takové posudky vypadat, kdo je bude provâdét apod. Pro odborné posouzeni existuje pfirozenë mnoZstvi vice Ci mène objektivnich kritériî, jako stav dochovanosti pamâtky, poloha, rozsah, hloubka ulo?eni atd. K dispozici |e metodickâ pfiruCka s nâvrhy, jak neodbornikùm, napf. investorûm, ûfednikùm nebo politikùm, tato pravidla vysvëtlovat a eliminovat tak v jejich oëich zdânlivou libovûli a zdânlivë neprùhledné subjektivni hodnoceni odbornikù (viz Deeben el al. 1W9). Pro rozhodovâni budou pochopitelnë vyuzivâna i dal^Si kritéria, kterâ jiz tak zcela objektivni nejsou - stupefi reprezentativnosti, vzâcnost apod. A prâvë v tomto bodë spoëivaji znaCné to>kosti, proto?e rozhodnuti, zda ma byt naleziStô uchovâno, ma dalekosâhlé spolecenské a legislativni dùsledky, pro které je tfeba mit k dispozici oporu v zâkonë. Tedy bud zcela jasnâ kritéria, nebo alespofi peëlivé a propracované postupy umo^fiujici nujit pokud mozno sprâvné a pfedevSfm kontrolovatelné rozhodnuti. NâroCnym poz.adavkem rovnëz. je, aby byl na nârodni
lojTH kr lo/hh-ch 1.111-2001
569
ürovni vytvofen râmec. v nëm? hy üfady mohly srovnâvai svâ selektivm ro/hodnuti. To se mu/e uskuteënit pou/c na /âkladë vëdeckeho bâdâm. ktere poskytne knténa. / inch/ budou ro/hodnuti vychâ/et. /asadni ülohou vëdeckeho vy/kumu hude nepochybnë i stanoveni prioni. Take loto nâle>i do ohlasti ukolù nového ROB. ale mëlo hy se iiskuleciut ve spolupraci s univcr/itami. ëimz zùstanou vy/kum a management co nejtësnëji spojeny. Jednou /. ëinnosti ROB na podporu aktivniho a preventivniho procesu managemenlu je vyvoj uëinnych nâstrojù v postupu u/cmniho plânovâni. Vedle stâvajicich pamâtkovych map. které aie vëtSinou /ahrnuji i/olovane mâle plochy s dosud /naniynn archeologickymi nâle/y. exisiujc nym navic pro celé Ni/o/emi l/v. ..indikaëni mapa archeologiekych hodnot" (IKAV). Pfedsiavuie s>stcin hod noeeni krajiny / hlediska ino/né pfitomnosli archeologickych nale/ist ve Ifech stupnidr vysoky. sifedm. m / k v /aklada se na /nalostech dëjin osidleni v /âvislosti na geologickych. pedologiekych. hydrologickych a jinych podminkach. Neni pochyh o toni. /e lakovâlo mapa nenahradi prospekci v okam/iku. kdy se ji? nejednâ o plânovâni. .île o konkretm siavehni /amer. Tuio mapu nui^eme ostatnë pfedbë/>në vyhotovit jenom v mëh'tku I : 50 (MX), aie ani podrobnëjSi mapy nebudou nikdy moci nahradit nutnost provedeni konkrétniho aktuâlniho prû/kumu ( v i / Dt-fhfii ci ni. 1997). Vyhodou tohoto dnilni m,i|i |e. /e pïvd\iavn|i nasiroi potfebny pro u/emni plânovâni a aèkoliv nejson pon/ilelné he/ odborné rady. jsou pro nearcheology. ktefi o ro/voji dancho ii/eim ro/hoduji. srozumitelné. Mohou proto byt cennou pomûekou pfi ro/hodovâni na nej/àkladnë|sim siupni. aby stavebni a jine aklivity mohly byt plànovâny tak. "/c se podstatnë sm/i nehe/peci poruSeni cennych lokalit. Prvni generace tëchto map byla /.hotovena v roce 1997. Dnes se pracuje na jepch dalsim /dokonaleni. do mapy jsou napf. /ahrnula i û/,emi pod hladinou vody, /astavëné ëi jii naruSené plochy atd. Takovâ prâce je dobrym pfikladem loho. co ro/umi'm pod pojmem „preventivni péëe". K tomu ostatnë path i fada dalsich miciativ. napf. v oblasti ochrany pamâtek. Problematiku l/e shrnout nejlépe do tfi okruhù. 1. Na5e archeologickâ dataha/e |e /hruba ji^ deset lel hudovana tak. /e |i l/e propojit s GIS. Podobnë je tomu nyni ve vice evropskych /i-nnch .1 he/ vyu?ivani tohoto mocného n.i\tro|e u/ vlastnë pamâtkovâ péëe neni moînà. Ze /âkona si l/e pochopitelnë vynutit. >e nè|aky pamâtkovy üfad je vcas informovân napf. o urëitém projektu. aie aby se s tëmito intbrmacemi rychle nalo>ilo a aby se cilcnë reagovalo. k tomu |sou /apolfebi tyté> systémy. jaké map k dispo/ici pro|oktanti a n. ktefi stavbu planuji a schvaluji. GIS samo/fejmë navic pfedstavuje i vynikapci badalelsky nastroj. 2. Archeologicke pamaïky jsou v Ni/o/emi stale vice chrânëny v kontextu. ktery oviSem musi byt definovân na /âkladë vy/kumu - napf. jako maly vysek krajiny nebo sidlistm komora s pâmai kami / jedné neho / vice rû/nych period - v souvislosti s okolnim pfirodnim prostfedim. Kde pro to existuje mo/nost. mû/e byt na tomto /âkladë vytvofena archeologickâ pamâtkovâ rezervace, coi l/e v/hledem k hustotë osidleni v Ni/o/emi provâdôt jen v omezené mife. 3. Nové konceply se dnes vyvije|i /cela cilcnë vc spoluprâci s lidmi /odpovidajicimi za rozvoj nicest, krajinnymi architekty apoil ('hccme se pokusit vychovàvat mësiske i krajinné architeku k /ohlednovâni a respektovani potfeb archeologicke pamatkové péëe. Zpravidla nemaji ani potuchy o dâvném osidleni v mistë, jeho2 ro/voj fesi. Kdy^ aie ohdr/i vëas patfiëné informace, jsou schopni spolu s archeology vymyslet /pûsohy. |ak pri dalsim plânovâni /achovat ..minulosf (\ dokonce iak ji /viditelnit. aby /amyslcné uspofâdam ohoh.itila a nebyla \i> pokladana /a pfeka/ku (napf. Van Marn-niik HiiM\mn IWK). Vysledkem je. ze vy/namné lokality nejen )c /ûsianou /achovany. aie sehr;i\a|i dûle/itou roli pfi vytvâfeni vlastni identity daneho mista. Misto nudnych monotonmch mëstskych ctvrti tak mohou v / m k a t / a p i n a v a a novsi-ilni ii/eini. kde se lepe bydli i pracii|e. Mmistr k u l l u r y to popsal |ako „kulturni plânovâni" a l/e pfeclpokl.nl.il. >e archeologove hudou v hudoucnosti stale vice spolupracovat i se sociology, aiilropology a demografy. V ka>dém pfipadë je /fejmé. /e tcnlo druh ro/voje podporu|e spolecenskou presti/ archéologie, coz je velmi dûlc/ilé /vhistë dnes. kdy spoleënosi |c stale mène ocholna v\da\'al prostfedky /a vëci. |e|ich> vy/nam mû/e vefejnost (pota/mo politickâ uskupeni) |en stè/i odhadnout.
570
Wil l l MS: Soiii'asiiy vyvoj ar< hrologu kr pamalkovr ]><'•("<• ...
Mezinârodni râmec Vyvojové tendence a cast vys"e uvedenych feSeni rnnoha ükolu, perspekliv a prohlémû pocâtku 21. stoleti )sou /de sice pre/cntov;'my na pfikladu NI/O/CMUI. ale pfed podobnymi prohlémy stoji archeologie v mnoha dalSich evropskych /.emich. Celkovy vyvojovy trend od tradiëni pamâtkové péëe k managementu archeologického dëdictvf vede k tomu. ?,e pro pamâtkâfe je nejen smysluplné, ale naprosto nutné hledal spolecnâ stanoviska nad pfisluSny nârodni râmec a sledovat spoleëné eile. To je dùleiité jednak proto, ?.e spoleëny pfistup k prohlérnüm vy^aduje proces sjednocovâni Evropy. jednak jednoduSe proto, /e se od sehe nav/;'ijem mu/eme a musime mnohému uëit. VSichni jsme üëastniky procesu sjednocovâni Evropy. Skutecnosti je, ?.e v EU se sice pova?uje /.a samo/fejmost uchovâvâni kulturni jedineenosti jednoilivych /emi, na druhou stranu je ale stale vice napf. ochrana archeologickych pamâtek ovlivfioväna /âkony a pfedpisy / Krusclu neho spoleeenskym vyvojem vice celoevropskym ne/ nârodnim. Pfitom se Casio a /cela prâvem pohli/i na tvorhu evropského /âkonodârstvi jako na vysledek soute/e rii/nych smeni a pfistupu k danym prohlémûm. Take evropské, v archeologickych kru/ich vëtsinou mené /nâmé programy, které souvisep' se /ivotnim prostfedim neho s jednotlivymi regiony EU, jsou pro archeology düle/ilé a tnohou pomoci ro/voji ohoru. Nasemu ohoru pofâd je
bude poehopitelnë stale pfibyvat. V tomto procesu jsme se ji/ mnohému v/âjemnë pfiuëili, pfitom je velmi nâpadné, /e bylo a stale /ûsiâvâ ninohc k dojcdnani a feseni, a to i /a sitiiace, kdy se ni/o/emska a porynskâ archéologie od sehe skoro nclisi. Pfiklady pro srovnâni se najdou jistë vSude v Evropë. Stejnë dùlefrty je me/inârodni dialog a je mnoho témat, o nich/ musime hovofit. Zminëny vyvoj standardù v archeologické prâci v Ni/o/,emi bude /apotfebi vytvofit i jinde, nëkde se /câsti )\f uskuteértuje, napf. ve Velké Britânii. Je jasné, ïc takovéto vëci nemohou byt v rû/nych /emich s rù/nymi vëdeckymi tradicemi shodné, aie naprosto odliSné byt také nemohou. Vytvofeni spoleënych evropskych norem navic mù?e usnadnit i boj s nekalou konkurenci, s nëkterymi, vyhradnë na vydë-
Archeologie kr l o / h U - d v I 111-2001
571
lek orientovanymi firmami v jednotlivych zemich. Obecné normy, pochopitelné i /àstupcùm nadnârodnich spolecnosii. uiohou byt prostfedkem k dolo/em. /e nabidka lakovych tire m neodpovida ani nejskromnëjsïm nârokùm na kvalitu archeologického vy/kumu. Evropské normy ei smërnice pfiro/enë nejsou be/ nebe/peci. /e hudou ohecné cï redukované na minimum. co/ mû/e vest k tonui. /c bude akceptovano minimum /a vseohecnë platny standard. Pfesto je dohré, aby se spoleëné kroky v tornto smcru podnikaly. co/ ovsem plan i pro colon radii dalsich témat. Zâva/.ny tematicky okruh pfedstavuje kontukt s privatmmi tirniami provadëjicimi vykopàvky a s laickymi archeology, jinak feëeno nutnost vytvofeni tormali/ovaného protesniho etosu. ('»de of Ethics.4 Archeologové se také museji sna/ii o to. aby nachâ/eli tvùrëi feSeni problému shroma/.dbvâni stale vëtsïho nino/stvi dal ve v sec h evropskych /emich. a lo /a siiuace. kdy neni k dispo/ici dosla tecnâ kapacila na jejich pfemënu pomoci vëdeckych metod v relevantni po/natky o minulosii. Museji pfemySlet o v/dèlàvàni studentii. kien biidou vöt'Sinou pracovat v oblasti pamaikovê pece a budou potfebovat dovednosti. jim? se momenlalnè na univer/ilach nevyuCuje. Tak vyvstav.i cela fada problémù nebo i Sana pro .ncheologii. je/ |sou sice do /nacue imry dàny iiàrodne. ale presto |sou v podstaté vSude stejné. Pro v-Sechna taio i daist temata polfebujeme nicvmarodni diskusi - a k tomu je /apotfebi patfièna orgam/ace Organi/aCni ramec takovélo diskuse na evropské ürovni /aruO-iije /-.M«»/"'''" Awnuiitm ofAriiii-»lot;ixix (EAA). Iniciativa v^nikla v roce 1992 a v roce 1994 /aha|ila svou cinnosi. EAA je sdru?.eni osob. které chce sjednocovat archeology / celé Hvropy. Nemâ a nechce vytvâfet alternativu k celé fade me/inàrodnich odbornych organi/aci a kongresû. je? v archeologii piisobt Chce ale napf. svymi ka^dorocninu /asedanimt. casopisem European Journal af Archaeology, internetovymi strànkami atd. vytvofit odborne forum pro diskutovani oi.i/ek dalsiho ro/voje evropské archeologie a jeji role v dneSni i budouci spoleiïnosti. Ma byl fórem pro diskusi me/i /emèmi (mj. i o jejich rü/ne archeologické tradici), me/i rü/nymi odhornymi okruhy a protesmnii skupmami archeologü. pracu|icinn na univer/itach. miiiisterstvech a v ufadech archeologické pamaikovê pece. v nni/cjich i ve vSech typeen pnvalnich archeologickych lirem u.i iiiistm ei regioiuilni ürovni. ZvlaStë diile/itä je na tointo miste diskuse me/i umver/itm archeologü a archeologickou pamatkovou peci. nebot v mnoha /cmich hro/i. /e se jejich cesty ro/ejdou. pakli/e k tomu ji/ nedoSlo. EAA chce hyt rovnè? jistym typem protesniho sdru?eni na evropské ürovni. které vychâzi vsth'c /a|tnüm svych (îlenù. a které vyviji C»dc »fTitnin c. jen/ mü/e pfispét k ro/voji norem a standardü pro vytvofeni protivàhy k mo>nym projevü komerciali/ovane archeologie (vi/ ni/e). Mû?e a take ji/ /aujala stanovisko v pfipadech. kdy j sou va/ne ohroJeny /vhiStë dulc/ité soucàsti archeologickeho dödictvi a podpofit nàrodni ochranu pamaiek v /emich. kde je lo /apolfebi. Mu^e a lake spolupracuje s me/iniirodnimi orgam/acemi a funguje v fade témal jako partner v dialogu u Evropské rady a EU. Z tëchto obecnych potfeb vyplyvà vysoky /àjem o posledm /asedani. na nich/ se setkava |i/ kolem 700 archeologü / celé Evropy. Jde v neposledni fade o odra/ pfibyvajiciho poëtu üfadu pro archeologickou pamalkovou péci a podobnych instiiuci. / nich/ nëkleré poskytuji ve skromné mife EAA i nutnou t'inanëni podporu A konecnë ]e to t.ike diky rostoucimu poëtu ëlenu. ktery i pfes poëâteëni oblige ëini v soucasne dohë pfes l 200. Pfesto?,e je existence EAA v dnesm Iwropë dule/ita. nemü>e toto sdru/em plnit vsechny ükoly stojicï v souCasnc dobë pfed nai5im oborem. Kdy? jsme se /nniVnali o me/marodmch aspektech organi/ace. jmenovali jsme tem.ila ,1 problémy. u nich? je vyhodné. aby byla /praco\avàna a zasiupovana pràvë sdru^enim jcdnotlivcü - soukroniych osob. Existnie aie /cela /|e\ uè t.ike fada problémù. které museji byt feseny jinak. a to prostfednictvim organi/ace. v ni> bude mis obor repre/entovan jinyin /pusohem. resp. jinymi /astupci. Jde napfiklad o vliv me/inanxlnich /kuseiiosti na narodm legislativu. o konkrélm vyvijem a sclna lovani norem a smërnic. o vytvâfeni mecham/mü umo/fuijicich uspesnou spolupraci pfi uskuteCnovàiii nie/inarodnich projektu nebo o spolecnou politiku pn /acha/ent s k u l t u r n i krajinou. V takovych 4
Ni7,o/,emsky spolck archcologii (NVvA) stanovil takovylo kód v i/v Kink-xn vi/ ni>o
572
Wn.l.FMS: Soiifasny vyvoj ar< lu-ologu kr p a m a t k o v ó pi'-fr ...
pfipaclech jsou pfedevSim archeologické instituée schopny pfimo pfispèt k iniciativâm EU v oblasti Û7.emniho plânovâni. turistiky, agrûrni politiky Ci v dalSich oblastech, ktcrc maji pro archeologické dédictvi zasadni vy/nam. Takovéto kroky jsou schopny slcdovat jen instituce, je? maji pfistup na ph'slusna ministerstva na nârodni ûrovni apod. To vSe \\i bylo pfïro/.enë dels"! dohu /.fejmé. Pfed nökolika lety se pokusil prof. D. Planck jako2to pfedscda némeckych /emskych archeologü /ahajit diskusi me/i evropskymi /emskymi archeology na toto téma. Vstfic iniciativnë vyscl norsky Rtyiukantikvar prof. O. Lunde a v roce 1995 v / m k l diskusni kruh, ktery se nëkolikrat setkal. Üëastniky jsou vëtSinou /emsti archcologové na nârodni nebo /.emské ürovni, v zâvislosti na kulturnich /vyklostech konkrétni /emè. V roce 1998 bylo ro/hodnuto /alo?it i formâlni organi/aci, nebot' Cistë neformâlni iniciativa ma pfi prosa/ovanï /ajmu oboru pou/.e ome/ene mo7.nosti. .Ic-sili/e chceme plnô a trvale vyu?ivat s"anci naskytajicich se nam sjednocovanim Evropy, musime tento problem uchopit skuteënë efektivnë. Nëmecky model sdru/eni /emskych archeologü je v Evropë pova>.ovân /a v/or. Ka/dâ spolkovâ /emë ma toti? v Némecku svou kulturni svrchovanost, tedy napf. i samostatnou archeologickou pamatkovou péëi, proto cxistuje t/v. Archeologickâ rada, v m7 je ka/dâ spolkovâ /emë repre/entovâna 1-2 t7,v. /emskymi archeology. Podobnë by tomu pochopitelnë mëlo byt i ve sjednocené Evropë. Proto byl koncem roku 1999 /alo/en spolek /emskych archeologü v Evropë pod nâ/.vem Europae Archaeulogiae Consilium? Zprâva o inauguraCnim shromâWëni EAC pfi Rade Evropy ve Strasburku byla pfed nedâvnem /vefejnéna (Willems 2000). Nyni tedy vedle EAA jako/to obcanské orgam/ace, kterâ sjednocuje evropské archeology a kterâ na evropské ürovni mù/e fungovat i jako urCité nâtlakové sdru/eni, existuje komplementarni orgam/ace - EAC. Ta mù?e vystupovat prâvé v dule?itych oblastech, kdy EAA jakofto sdru^.cni privâtnich osob je nevhodné a kdy je na nânxlni ürovni nutné formâlni postaveni ve spravë. Pro nâsledujici roky byl vytvofen strategicky plan (Lüth et al. 2000), akceptovany /atim osmnâcti deny, me/i mini/ je i Ceskâ republika. Zalo?enim EAA a EAC vytvofila archeologie organi/ace na evropské ürovni, aby vyhovëla poïadavkùm doby a ro/.vijela potfebnou spoluprâci. Nyni jde o to, aby se této „evropské" problematice nevënovalo pou/e nêkolik osamocenych jedincù, aie aby se aktivnë /apojilo co nejvice archeologü /e vsech oblasti naseho oboru a /.e vSech evropskych /emi. At' to vitâme nebo ne, postupujici proces sjednocovâni Evropy se nâs v^ech loti? dotykâ stale vice. pfeklad H. a V. Salaam
LITERATURA l>i'i'hen, J. - Hallewas, I). P Kolen. J Wiemcr. K IW7: Beyond the crystal ball. Predictive modelling as a tool in archaeological heritage management and occupation history, in: W. J. H. Willems - H. Kars - D. P. Hallewas (red.), Archaeological Heritage Management in the Netherlands, Assen, 76-118. Di'i-hen, J. - Groenewoudt, B. J - Hullewd.\. I) I' Willems, W. J. H. IW9: Proposals for a practical system of significance evaluation in archaeological heritage management, European Journal of Archaeology 2.2, 177-199. Europarat 19X7: Archaeology and planning. Report of the Florence Colloquy. Strasbourg (Architectural heritage reports and studies 5). /y#9: Archaeology and major public works. Report of the Nice Colloquy. Strasbourg (Architectural heritage reports and studies 12). 1992: European Convention on the Protection of the Archaeological Heritage (revised). Strasbourg (European Treaty Series 143). h'owler. P I99J: Archaeology in a matrix, in: ). Hunter- I. Ralston (red.), Archaeological Resource Management in the UK. An Introduction, Phoenix Mill, 1-10. Upe. W, I). 1974: A conservation model for American archaeology, The Kiva 39 (1-2), 213-243. 5
Zvolenim latinského o/naceni se autofi vyhnuli u?iti modemkh |a/yku.
ArrlicologK k< ro/hlcdy LIII-2001
573
Liith. E - Olivier, A. - Willems. W. J. H. Wollak. K 2000: A Strategie Plan for the EAC, in: W. |. H. Willems (red.), Challenges for European Archaeology, Zoetermeer, 19-25. Schiffer. M. B. - Gumerman. G. J. Hrsg. 1977: Conservation Archaeology. A Guide for Cultural Resource Management. New York (Studies). Schnapp. A. 1996: The Discovery of the Past. London. Van der Ploeg. F 2000: The management of the archaeological heritage, in: W. |. H. Willems (red.), Challenges for European Archaeology, Zoetermeer, 45-51. Van Marn-wijk. /> Ha\'i\mu. A- 199$: Ruimtelijk ontwerpen en Archeologie. Den Haag. Willems. W. J. H. 199.1: Archäologische Denkmalpflege und Forschung in den Niederlanden, in: S. Duüek, Archäologische Denkmalpflege und Forschung, Weimar, 22-27. 1997: Archaeological Heritage Management in the Netherlands: past, present and future, in: W. |. H. Willems - H. Kars - D. P. Hallewas (red.), Archaeological Heritage Management in the Netherlands, Assen, 3-34. 1999: The Future of European Archaeology. Oxford (Oxbow Lecture 3). «/. 2000: Challenges for European Archaeology. Zoetermeer. Willems. W J. H. - Kars. H. - Hiille\\- l' eil. 1997: Archaeological Heritage Management in the Netherlands. Assen. WILLEM l H. WILLEMS, Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen, PO Box 25000, NL—2700 LZZoetermeer; e-mail: [email protected]
KODEX NIZOZEMSKÉHO SPOLKU ARCHEOLOGÙ (NVvA) Clenové NVvA jsou povinni fidit se ve své profesni praxi ni?e uvedenymi principy. Pfedsednictvo je oprâvnëno vest disciplinarni fi/eni se Cleny. ktefi hy se proti tëmto principum provinili. X.asady NVvA vycha/c|i /e spoleccnského posl.iveni /odpovëdné archeologické praxe. Tri zakladni pravidla I. Archeologové |sou sprâvci. Archeologové jsou spravci archeologického dëdictvi (nale/iSt. nâle/ù m situ, vefejnych sbirek nâlezù, terénni dokiimcniace upod ). klere patfi celé spolecnosti. Na jeho vyu/iti ma proto pravo ka/dy. Jako nenahraditelny /droj po/nani lidské minulosti nesmi byt archeologicky material upirân spolecnosu /.i ucelem osohmho /isku ei /.ihavy. Archeologové maji vedle svych vyzkumù (ne vice, ne/ je nutné, a ne mené, nez je tfeba) aktivnè pîispival k trvalému udr/ov.ïni archeologického dëdictvi a maji vyitfit své speciàlni /na losti a schopnosti k tomu. aby se do ochrany 7,apojila Sirokâ spole^enskâ platforma II. Archeologové /odpovul.i|i .1 osloviiji Archeologicky vy/kuin v ne|sirsim smyslu je oprâvnëny jen tehdy. jestlrâe je uznàn vefejnosti. Archeologové jsou proto povinni uCiniI v?dy vSe. aby se ka?dy. kdo je cïnnosti v /âjmu archéologie /asa/en. inohl na Ê-o/hodovani aktivnë podilet: vlastnici. pnvatni skupiny. /ajniovà spolecenstvi. kolegové, tisk a puhlikuni /a /.pùsob provâdëni této Cinnosli I/o archeology volai k odpovédnosii III. Archeologové odnnl,i|i komerciah/aci archeologického dëdictvi. Obchod s nâle/y vy/vednutymi / |c|ich kontcxtu pfispiva k nifeni nale/i5t'. Archeologové se proto vyhyba|i aktivitâm. |e/ hy komerCni hwliniln nale/û /.vySovaly nebo stimulovaly obchixl s archeologickyin materiâlem. ktery se p;ik nedosiâvâ do vefejného vlasiniclvi a /iisia\;i neph'stupny pro hàdàni Kon/er vâtofi v mu/c|ich se fidi nie/iii.irodniin imi/ejmm kodexeni (1COM). Tri z toho vyplyvajicî pravidla IV. Archeologové se aktivnë uCastni prâce s vefejnosii Archeologové potfehii|i inloniioval vcrc|iiosi o svych aktivitach / nëkolika dfivinlu: ( I ) pro vytvofeni sirokého spoleCeiiskeho /.i/eiin. (2) pro obgasnëiii. jak archeologie vysvëlluje lidské chovâni v minulosti.
574
W i l l . i - M S : Soufasny vyvo| ,ir< licolo^ickr parnatkovr p r f c ...
(3) archeologické pfedstavy o minulosli se pfedâvaji spoleënosti. Archeologové si |sou vëdoini loho, 7e ve spolecnosti existuje mnoho rù/.nyeh profesnich skupin: Skolstvi, politika a sprâva, hospodâfstvi. /ivolin prostfedi a skupiny ochrâncû ?ivotniho prostfedi, seniofi, média atd. Pokud archeologové nejsou sami schopni s vefejnosti pracovat, je jejich povinnosti ro/vijel prâci s vefejnosti prostfednictvim nëkoho jiného. V ph'padé, /e se imciativy v této oblasti chopi nëkdo jiny, maji archeologové dohlédnout na ochranu. /.achovâni a odpovidajici /achâ/eni s archeologickym dëdictvim. V. Archeologové nejsou vlastniky archeologickych int'ormaci. Informace o archeologickém dëdictvi jsou jeho nedëlilelnou souëâsti a palfi vefejnosti s vyjimkou pfechodnych opatfeni / dùvodu vy/kumu a /.achovâni tohoto dëdictvi. Tyto inf'ormace nejsou v 7âdném pfipadë osohnim vlastnictvim hadatele £\ jeho /adavatele. To plati pro vSechny fâ/e /iskâvâni intormacî poëïnaje objevenim, vykopânim a /dokumentovânim a/ po vyhodnoceni a pfedlo?eni vëdeckc /prâvy. Vsechny tyto informace je tfeha v pfimëfené Ihùtë aktivnë poskytnout vefejnosti. VI. Archeologové se sna?i o trvalé /achovâni nâle/ového materiâlu a dokumentace. Nâle/y vy/vednuté / kontextu a dokumentaci archeologického dëdictvi nel/c oddëlit od nâkvové situace samotné. V pfîpadé jejiho /.nifcni jsou |edinym pou/itelnym pramenem. Archeologové se proto aktivnë /asa/u|i o /achovâni a trvaly pfistup k archeologickym shirkâm, datum a dokumentaci a podporuji v5echny, ktcfi se o to snaZf. Archeologové podporuji studijni aktivity kolegù. studentù a dalSich osoh a pfispivaji k uchovânf archeologického dëdictvi m situ. pfek|;l(i „ „ y SV;/(/(Vn,(
THE EAA CODE OF PRACTICE The following text was approved by the members of ihr A s \oi union at ihr Annual Busineß Meeting, lii'lil in Ravenna (Italy) on 27 September 1997. Preamble The archaeological heritage, as defined in Article 1 of the 1992 European Convention on the I'mtfciion of the An haeological Heritage, is the heritage of all h u m a n k i n d Archaeology is the study and interpretation of that heritage for the benefit of society as a whole. Archaeologists are the interpreters and stewards of that heritage on behalf of their fellow men and women. The object of this ('ode is to establish standards of conduct for the members of the European Association of Archaeologists to follow in fulfilling their responsibilities, both to the community and to their professional colleagues. 1 Archaeologists and society 1.1 All archaeological work should be carried out in the spirit of the ( 'hurler for the management of the ar< Ideological heritage approved by ICOMOS (International Council on Monuments ami Sues) in I'>')() 1.2 It is the duty of every archaeologist to ensure the preservation of the archaeological heritage by every legal means. 1.3 In achieving that end archaeologists will take active steps to inform the general public at all levels of the objectives and methods of archaeology in general and of individual projects in particular, us ing all the communication techniques at their disposal. 1.4 Where preservation is impossible, archaeologists will ensure that investigations are carried out to the highest professional standards 1.5 In carrying out such projects, archaeologists will wherever possible, and in accordance with any contractual obligations that they may have entered into, carry out prior evaluations of the ecological and social implications of their work for local communities 1.6 Archaeologists will not engage in, or allow their names to be associated with, any form of activity relating to the illicit trade in antiquities and works of art, covered by the 1970 UNESCO Cimvrnlion on the means of prohibiting and preventing the illiiit import, export, and transfer ofowntnhip of t ullural property
Au h r o l o g u k c l o / l i l c d v I . I I I - ' J O O l
575
1.7 Archaeologists w i l l not engage in, or allow their names to he associated with. any a c t i v i t y that impacts the archaeological heritage which is carried out for commercial profit which derives directly from or exploits the archaeological heritage itself. 1.8 It is the responsibility of archaeologists to draw the attention of the competent authorities to threats to the archaeological heritage, including the plundering of sites and monuments and i l l i c i t trade in antiquities, and to use all the means at their disposal to ensure that action is taken in such cases hy the competent authorities 2 Archaeologists and the profession 2.1 Archaeologists will carry out their work to the highest standards recogm/ed hy their professional peers. 2.2 Archaeologists have a duty to keep themselves informed ot developments in knowledge and methodology relating to their field of specialisation and to techniques of fieldvvork. conservation, information dissemination, and related areas 2.3 Archaeologists should not undertake projects for w h i c h they are not adequately trained or prepared. 2.4 A research design should he formulated as an essential prelude to all proiects Arrangements should also he made before starting proiects tor the subsequent storage and curation ol f i n d s , samples, anil rciords m ai cessible public repositories (museums, archive collections, etc) 2.5 Proper records, prepared in a comprehensible and durable form, should be made ot all archaeological proiecls. 2.6 Adequate reports on all projects should be prepared and made accessible to the archaeological community as a whole with the minimum delay through appropriate conventional and/or electronic pub lishing media, following an i n i t i a l period of confidentiality not exceeding six calendar months 2.7 Archaeologists will have prior rights of publication in respect ol proiects for which they are responsible for a reasonable period, not evieedmg ten years. During this period they will make their results as widely accessible as possible and will give sympathetic consideration to requests foi in formation from colleagues and students, provided that these do not conflict with the primary right of publication When the ten year period has expired, the records should be freeh available for analysis and publication by others. 2.8 Written permission must he obtained for the use of original material and acknowledgement to the source included in any publication. 2.9 In recruiting staff for proiects. archaeologists shall not practise any form of discrimination based on sex. religion, age. race, disability, or sexual orientation 2.10The management of all proiects must respect national standards relating to conditions of employment and safety.
/nun />fni>r\'kn it ;nn'iitn h v <>ri;iiiii;mir r Ni:n>/. W. H .1 Willi-mt, /irrzulriil M/V phprin-il pm AK. fioklnilu rnluki c \;hlrtlrin k i l'omfriim :ii m/myrvv iikliiii/ni Ot/iinlii pnilii ilrvlkv kii/iiiiik«\\ili i koinrn'iiii li : ('rill. Morurv u Slr:.\kii. Nnslc hi i a nrhoji \r ..jil s kü:i na trh" /rinn o\ <<'in .'inlinii <>tc\h'/ir a rriliikir ilmi/u. :r iiahitlknii i>n>M»ni nn \lriiiik;'(v/xV /r/<;v/ :iiiitnin/>r\ck nniir; r>\lavi'iiclio koiiipririitiu/iti iniinrvkii miiu\lrci kiillun. Dii\-inl\ iiriliinivi li kiokfi Mini\trr\lrn. \iiiv/riiiiiiilko\-\-ni HXIHVHIII il H\lti\ï'iin tinliculoxii kr /»iiinilkinc pri'i: i irlio //nKi :tiinri\ i \nk ;i'i\in\(iii tnrlirolouirkr nhi i iir:iiiiinr l'ficiniiii patméHtbiult pftpadiui Irmlrin r k n'ïih'lriii />ni\niiiin i im i>inrhmiri (n „fttkopajfd") n />n>vnilri i (u ..nrn>:hoilii/n i " ) t>ri;iiii\ .SVi/i'«/« i (n>:liin/iir iir a k l u a l n i ) ndvrhpomdtkoveho :nk<>nn vc o MHIInjt'tliiirm ino'iinn fnnkiiuin niixtr/ii. klrrv />\ nrnui\rl h\l podvat/ovdn \\'\li'wrm In riu i. iirnntil k n\'n luim K ..komofc" a ph'ilrvsiin h\- olrvrrl rrttu \kiitrrnr un lin>/i>xi( kr />iiinulki>vr i'rt'i jukn vm/i'i/svi/'<•(•<• o iiviiliu i'nnlrrdi. iir;iniiïu/r mj
NORTHAMPTONSHIRE
ARCHAEOLOGY
Northamptonshire Archaeology offers advice and support to both the public and private sectors. This includes the following technical services:
Consultancy Advice on planning matters including scheduled monument consents and Section 106 Agreements Liaison with statutory bodies and appropriate organisations
Assessment and Evaluation
Management proposals and mitigation strategies
Desk top studies
naam onderzoeker Willems, W.J
Some thoughts on public archaeology from a European perspective
titel publicatie jaartal 2001
titelpagina
beginpagina
/ ,3
Bestandsnaam:
19
eindpagina
20
l .. 953 _ 1 6
*1-953-16-19-20' üeopnysicai and metal-aetecting su, .cyo Project designs and other research specifications Artefact and scientific studies Finds illustration and other graphic services Report writing, editing and publication Archiving service
Rapid response with quality services at affordable prices Northamptonshire County Council Heritage and Archaeology
For further information, please contact: 2 Bolton House, Wootton Hall Park, Northampton NN4 8BE Phone (01604) 700493 Fax (01604) 702822
Institute of Field Archaeologists YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
SETTING STANDARDS IN ARCHAEOLOGY The University of Reading, 2 Barley Gate, PO Box 239, Reading RG6 6AU, United Kingdom Tel 0118 931 6446 Fax 0118 931 6448 e-mail [email protected] Website www.archaeologists.net
OXFORD ARCHAEOLOGICAL UNIT is one of the largest Independent archaeological practices in Europe. Established In 1973, we provide a comprehensive range of archaeological and historical management services in both Britain and overseas.
r ~
•~*+-i~Z,/.*=,*"'• i *
Consultancy, desk-top study Environmental and planning advice Watching briefs Field survey and evaluation Excavations and research Building survey and recording Post-excavation and publication Education and exhibitions Industrial archaeology Church archaeology
w^lBfïiP-'Mr' r ^V '
Selection of recent clients: British Telecom Blue Circle Industries PLC English Heritage Environment Agency Eton College European Development Fund Historic Royal Palaces Agency Laing Homes Ltd Marks and Spencers PLC Ministère de la Culture, France Overseas Development Agency Ove Arup and Partners Rail Link Engineering Tesco Stores Ltd Thames Water Utilities The Heritage Council, Republic of Ireland
OAU Is committed to providing a client service) which Is both cost-effective and of high quality 'i
For further information please contact:
Oxford Archaeological Unit, Janus House, Osney Mead, Oxford, OX2 OES Tel: 01865 263800 Fax: 01865 793496 e-mail: oau-oxfbrd.demon.co.uk
OXFORD ARCHAEOLOGICAL UNIT
•
m
For work in France:
Oxford Archaeological Unit, Collège Sévigné, Rue du Cardinal Suhard, 53100 Mayenne, France Tel/Fax: 00 33 2 43 00 28 80
.
YEARBOOK AND DIRECTORY
IFA SETTING SUNDÂSDS IN AKCHAEOLOGr
The Institute of Field Archaeologists is a company limited by guarantee and not having a share capital, registered in England number 1918782. Its Registered Office is situated in Reading. The directors of the company are the members of the Council of the Institute. All correspondence and enquiries should be directed in the first instance to the central office address:
CONTENTS Preface by Alan Howarth MP Foreword
............................................
Contact names and addresses
.......................................
Aims and history
10
.....................................................
77
.........................................................
Policy statements
The Institute is unable to express opinions «bout the reputation, competence or tinality of work carried out byany professional hotly ii'hit h is nut II. \ registered.
70
.......................................................
Disciplinary procedures
In tlie event of a ct>n>i>laint against a member oflt'A or an WA-regislered organisation. it is the policy of the Institute to résiliée the matter by negotiating with those concerned. However, provisions do exist for the initiation of disciplinary proceedings against members of IM in appropriate circumstances relating to professional misconduct. Please refer li> the section on disciplinary procedures (p 16).
9
.................................................
Structure By-laws
I In' Institute cannot accept responsibility foi tbe tit Is or omissions of any Honorary Member. Member. Associate. Practitioner. Affiliate, or Registered Archaeological Organisation, and accordingly the Institute shall nut be liable for any loss or damage or other matter arising from the employment or en gagement of any such member.
7
GENERAL INFORMATION
Membership
The University of Reading 2 Barley Gate, PO Box 239, Reading RG6 6AU, United Kingdom Tel 01 18 931 6446 Fax 01 18 931 6448 e-mail [email protected] Website www.archaeologlsts.net
5
...............................................................
72
............................................
76
.................................................
77
ARTICLES
Some thoughts on public archaeology from a European perspective by Willem Willems ................................................. 79 A concrete conundrum: whither military archaeology? by John Schofield . . . 27
Not just for boffins.. .Highland archaeology week by John Wood Public archaeology in Northern Ireland by Nick Brannon
..........
..................
Presenting Archaeology in the Isle of Man by Andrew Foxon
..............
25 27 29
Archaeology from the brown earth: the challenge of urban renaissance by James Symonds
.................................................
Ancient DNA by Martin Evison
............................................
37 35
From risk to opportunity: one small step for the development team by Taryn Nixon
....................................................
37
DIRECTORY OF MEMBERS We gratefully in A nmeledge the support of firms whose advertisements appear throughout this publication. As a reciprocal gesture we have pleasure in drawing ihe attention of oar readers to their announcements. Whilst every effort has been made to ensure that Ihe information contained in this Yearbook and dim lm \is current and correct, neither the II-A nor the publishers can be held responsible for any errors or omissions which may occur. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic. mechanical, photocopying, recordings, or otherwise. without the prior written permission of I tilhedral ' "inniuiiiealioiis I united.
40
................................................................ ORGANISATIONS
I FA Register of Archaeological Organisations Advice on commissioning archaeological work Organisations employing IFA members
Addresses Archives
Portable Antiquities Scheme - contacts Treasure Act flow chart
Courses and training IFA publications in print
Coroners - England and Wales English Heritage regional offices
Archaeological services WONT rovi R I I
i \Mii,i,,,iiiiKv
«H.iiMi'W.ikclnl.l MlM Ihmi'lUkrliHil WI-SM-X •*" lu, „|,,,..Y CillnllimMm, Gomt) \|. In, I ,. , I V m , . Mnsnmi ,,l I ,,„!< n An h.it .>l,,j;\ s, n , , i:
Publishing services Insurance Professional associations Classified section
1 l
BACK COVI R (
' nnll "(lccslnrc( ninilvf
l< il \ i
M llnll
77
..................................... ............................. .................................... .............................................. ...........................................
87 83 84 85 86 88 89 90 92
PRODUCTS AND SERVICES DIRECTORY
PICTURE ACKNOWLEDGEMENTS All phnlnq,,,,,^ sir|)|,|,,.,| hy u A R,.(,,s|,.rr(| Oniamsitmni
7
..............................
............................................
!SBN 1 900915 16 2
^"'"'"I'li:. i l ' „ 1 , 1 , , i
...............................
.......................................................
<° ( opyrighl 21X11 ( atheilnil ( ommiiniinliiins I imitetl
„-„Lip linn 2 K, II
77
........................................................
Local government archaeology contacts
"irminKli.iinlli,
70
........................
USEFUL INFORMATION
Published, designed and produced by ( "Ihedral Communications I iiuilrd. High Street, Tisbury, Wiltshire, Finland SIM (.11 A "''I 01747 871717 Fax 01747 871718 e-mail hcd(cathcomm. demon. co.uk
1
..........................
ADVERTISERS INDEX .
93 702 703 703 704 708
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001 3
SOME THOUGHTS ON PUBLIC ARCHAEOLOGY FROM A EUROPEAN PERSPECTIVE
A World Heritage Site at Belem, Lisbon. Portugal where the sixth Annual Meeting of the European Association of Archaeologists was held in 2000 feter n/ntoi
S
ince the 1970s, the management of archaeological resources has become an increasingly important theme both within the archaeological community and in the wider framework of society. Concern over the rapidly deteriorating quality and quantity of archaeological sites as a result of modern development has led to the incorporation of archaeology in the planning process. This has profoundly changed archaeological practices in Europe. The basic principles underlying the management of the archaeological heritage, formulated in the Malta Convention, have found wide acceptance 25 countries have ratified the convention. The implementation of this new standard has important legal and other consequences in many countries. Archaeology has gained credence as a socially relevant discipline, incorporated in economic processes and backed by legal Procedures but at a considerable and increasing cost to society. It has been recently pointed out that there is a direct relation between the acceptance by society of the cost of archaeological resource management and the amount of public support it receives, and thus in its perceived benefits. There is an inherent and apparently universal Public interest in archaeology, but this may be less deeply rooted than is often assumed. There is a certain complacency about the need for public education and outreach'. In addition, it has become clear that public interest often arises from elements which are not normally appreciable to a professional, rather than a
genuine understanding of the past. I understand the term 'public archaeology' to encompass all aspects related to the interaction between archaeology and the public. From a European perspective, one of the problems with the concept of public archaeology is that it is nationalistic. Public consciousness of cultural matters in general usually has a distinctly national flavour and as far as archaeological heritage management is concerned, it is closely related to the national heritage. The rare occasions when the general public gets truly alarmed and/or involved with archaeological issues are often connected to 'national antiquities'. An early example is the famous theft of the Gallehus gold horns from the Royal Collection in Copenhagen in 1802 that shook the Danish nation. Recent ones are the widespread involvement with the debate on the future of Stonehenge or Greek sensitivities about the Macedonia issue and theVergina Star. This is understandable, in view of the role of archaeological remains in relation to the concept of a national identity. The past is an essential element ofthat identity and it should not be surprising that the whole
Willem Willems presenting the European Archaeological Heritage Prize to the Portuguese Minister of Culture Dr M Carrilho (left) in 1999
idea of'national antiquities' was invented around the same time as the formation of modern nation states in Europe. The term antiquités nationales was first used in 1790 by a French antiquarian and was soon applied widely all over early nineteenthcentury Europe. Nowadays, the ways in which archaeology is being used and politicised at the European level are debated. This appears to be very similar to its previous role, as it is now employed to promote notions of a common European heritage, common roots, etc. Although archaeologists are, in part, quite critical of such usage, there seems to be relatively little impact on the general public in Europe. Even in countries where there is broad public support for processes of unification and increased cooperation in Europe, there is little change as far as heritage is concerned. A positive attitude towards a unified Europe does not apparently automatically lead to popular notions about a shared past and perhaps this is just as well. Although English is rapidly developing into a European lingua franca, language barriers are still quite important in communicating archaeology to the public. This communication, therefore, does not take place at the European level and invariably remains limited to a country or at best to a language area. Education is also mostly a national, not a European concern and the way sites and monuments are being dealt with in relation to the public is most certainly a national affair. From a practical point of view I cannot see the feasibility at a European scale of programmes for 'public outreach' such as advocated in the USA, although I certainly agree with the
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
19
A World Heritage Site at Belèm, Lisbon, Portugal P
argument that archaeologists in all branches of the discipline should engage in public outreach according to their abilities and opportunities. If there cannot be an effective public archaeology in Europe, except in European countries or parts of Europe which share cultural and linguistic characteristics, then what is the European perspective on it? In my view, there are two relevant issues here. The concept of public archaeology encompasses a whole variety of issues that have to do with the role of archaeologists, legal issues, the presentation of archaeology by various media and cultural tourism, heritage claims of indigenous groups, illicit trade, etc. There are two important ways to approach these at a European level. One is to seek codification of desirable behaviour in binding or voluntary rules and to set ethical standards. The second is to engage in a continuing international debate, in which national perspectives on these issues can be confronted and exchanged, with the exigencies of political viewpoints. After all, studying the past may be a relatively nonpolitical activity, hut dealing with the past in the present is about choices and thus by definition a political activity. This means that political viewpoints will always be relevant in discussions ot public archaeology. Analytically, discussion and agreement on shared principles comes first, but in reality we are dealing with an iterative process in which principles are discussed, established, codified in some way, and are then found lo be inadequate or insufficient in the light of new perspectives and revised. This must be a dynamic and interactive process in order to keep abreast of all changes. During the last decade, progress has been made with legislation or the creation of ethical and practical standards at the European level, which may serve to regulate or stimulate behaviour and practice in European countries. This can hedone by supranational law, hut is more
20
easily achieved by conventions, which are binding when signed, or by setting standards in charters and creating shared iodes of ethics or practice. Within the European Union, article 128 of the Treaty on the EU opens up the possibility for the EU to be involved in 'the improvement of the knowledge and dissemination of the culture and history of the European peoples'. The Malta Convention, more formally known as the 'European Convention on the Protection of the Archaeological Heritage (Revised)' does however cover some aspects of public archaeology in its articles. Article 9 ('Promotion of public awareness') and 10 ('Prevention of the illicit circulation of elements of the archaeological heritage') are particularly relevant in giving guidance and setting standards. The draft 'European Landscape Convention' in articles 5 and 6 also deals explicitly with various aspects of the role of the public. At global level international agreements exist, such as the 1970 UNESCO Convention and the 1995 UNIDROIT Convention dealing with illegal trade and - at the non-governmental level we have the 1990 ICOMOS Charter on t i n archaeological heritage. For Europe, there is the 1997 European Association of Archaeologists Code of practice, in which the role of the archaeologist in relation to the public is specifically defined. The preamble states 'The archaeological heritage, as defined in Article 1 of the 1992 European Convention on the Protection of the Archaeological Heritage, is the heritage of all humankind. Archaeology is the study and interpretation ofthat heritage for the benefit of society as a whole. Archaeologists are the interpreters and stewards ofthat heritage on behalf of their fellow men and women. The object of this Code is to establish standards of conduct for the members of the European Association of Archaeologists to follow in fulfilling their responsibilities, both to the community and to their professional colleagues'. With this Code, the EAA has set
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
important standards which are especially useful in countries where such principles have not been formally established by an organisation at the national level and whenever principles of archaeological conduct are relevant at the supranational level. The EAA, which has recently been granted consultative status with the Council of Europe in Strasbourg, intends to lobby at the European level and support lobbies at the national level. A recent example of such activity is the issue of illicit trade and the ratification of the abovementioned conventions. Although conferences and symposia on specific 'public archaeology' themes are being organised regularly all over Europe in various contexts, the HAA, at its a n n u a l meetings, provides the only organisational framework at the European level for structured discussion on all issues considered relevant by its membership. These may then lead to EAA working parties on specific issues or EAA committees of a more permanent character, which are set up to deal with matters of a structural nature. An example of the latter is the E.AA Committee on Professional Development, also referred to as the Forum for Professional Associations in Archaeology, in which the Institute of Field Archaeologists has a leading role. Another relevant committee is the Heritage l'ri/.e Committee responsible for awarding the annual 'European Archaeological Heritage I'ri/.e', which is specifically intended to heighten the public profile of archaeological heritage management and its role in modern society. Recurrent themes at recent annual meetings have been training excavations, archaeology and schools, the issue of sustainability, the role of archaeological parks, the issue of cultural landscapes, the techniques and theory of representations of the past in various media, gender issues and many others. In fact, almost the entire spectrum covered by the concept of'public archaeology' is being debated in sessions or round tables. The significance of these debates is not only that issues considered relevant are raised at a European level, but that the outcome of such discussions can lead to a position or policy being adopted by the EAA. Consequently, there is thus a mechanism to identify the problems and needs of archaeology in a context that is free from n a t i o n a l preoccupations und to convert conclusions and shared views into results and action.
