ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list
Mgr. Michaela Holubová
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
1
ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Po zániku mykénského světa, kolem roku 1200 př. n. l., přišla do Řecka nová skupina lidí. Jsou známi jako Dórové a mluvili řeckým dialektem. O událostech období před 9. stoletím je známo jen velmi málo, a z tohoto důvodu je nazýváno „temným“ obdobím Řecka. Země byla velmi chudá a populace upadala. Kolem roku 900 př. n. l. začali Řekové obchodovat se zeměmi Blízkého východu kolem Středozemního moře a s Itálií. Hospodářství postupně začalo více prosperovat a nastal růst populace. Začalo období, které nazýváme archaickým. Kontakt s Blízkým východem měl vliv na ztvárnění uměleckých předmětů z keramiky i kovu. Řekové též přijali abecedu, adaptovali ji z foinické abecedy, která přinesla zpět gramotnost do Řecka. Lidé obchodovali s dováženým obilím, stavebním dřívím, solenými rybami a luxusním zbožím, jako purpurovým barvivem a papyrem. Řekové vyváželi víno, olivový olej a keramiku. Přibližně od roku 700 př. n. l. se začala rozvíjet města. Protože kraje byly hornaté a komunikace kvůli tomu ztížena, muselo se stát každé město soběstačnou jednotkou. Tak, jak města bohatla a upevňovala své postavení, postupně se z nich stávaly městské státy. Řecký městský stát se nazýval „polis“; z tohoto slova pochází mnoho odvozenin týkajících se politiky. Polis byla spravována plnoprávnými občany. Vedle nich zde žilo také neplnoprávné obyvatelstvo a bezprávní otroci. Většina Řecka je hornatá a v horách je půda chudá. V dobách, kdy se lidem v horách špatně vedlo, začali osidlovat větší a úrodnější území ve vzdálených oblastech Středomoří, v nových územích vytvářeli kolonie. Tento proces začal polovině 8. stol. př. n. l. a říkáme mu velká řecká kolonizace. Řecké kolonie vznikaly na pobřeží Malé Asie, okolo Černého moře a v jižní Itálii. Památkou na ně jsou dodnes města Marseille nebo Neapol. Mezi původními mateřskými obcemi a novými koloniemi nadále zůstávaly těsné vazby. Řecké kolonie se často stávaly centry
2
obchodu se sousedními cizinci. Touto cestou se rozšířily řecké vlivy po celém Středomoří. Nejmocnějšími městskými státy té doby byly Athény a Sparta. Spartské zvyky byly přísné a orientované na výchovu vojáků. Všichni občané mužského pohlaví museli být plně zaměstnáni službou v armádě. Chlapci byli matkám odebíráni v sedmi letech a vychováváni společně ve velmi drsných podmínkách. Neměli zvláštní šat na zimu a byli živeni obilnou kaší. Mladí muži žili společně a byli vojensky cvičeni, lovili a dohlíželi na otroky, kteří za ně obstarávali všechnu práci, včetně obděláváni půdy. V Athénách vládla demokracie, tj. vláda lidu. Všichni občané měli právo navštěvovat měsíční shromáždění a rozhodovat o záležitostech města. Občané měli právo poslat politika do exilu – neboli ho ostrakizovat. To se stalo, když minimálně 4000 občanů napsalo politikovo jméno na ostrakon, což byl střep z rozbité keramiky. Občany byli ovšem pouze dospělí muži narození v Athénách, rozhodovací právo neměly ženy ani otroci. Do 5. – 4. stol. př. n. l. spadá nebývalý rozkvět řecké kultury – vzdělanosti a umění. Tato doba se nazývá klasickým obdobím. V roce 490 př. n. l. napadl Řecko perský král Dáreios. Začala tak řeckoperská válka. Peršané byli poraženi v bitvě u Marathónu v roce 490 př. n. l. Na počest bojovníka, který doběhl s dobrou zprávou o vítězství do Athén a vyčerpáním zemřel, se dodnes běhá stejně dlouhý (42,2 km) maratónský běh. Deset let poté Peršané napadli Řecko opět. V bitvě u Thermopyl padlo 300 Sparťanů a jejich spojenců. Peršané táhli na Athény a v námořní bitvě u Salamíny byli poraženi. Po porážce Peršanů se Athény staly vůdcem Peloponéského spolku, který se původně ustanovil na obranu proti Peršanům. Tak, jak se Athény staly mocnějšími a zesilovaly svůj vliv na ostatní řecké státy, hledaly tyto státy podporu u Sparty. To vedlo k peloponéské válce, která trvala 27 let. Na jejím konci byla většina řeckých městských států zničena a význam polis upadal. Zdroj: OLIPHANT Margaret a kol., Ilustrované dějiny světa, Praha: Svojtka a Vašut, 1996. ISBN: 80-7180-164-X.
3
Otázky k textu: 1) Jaké
období řeckých dějin nazýváme archaickým? Jak ho lze charakterizovat?
2) Co byla řecká polis? Kdo ji řídil?
3) Co byla velká řecká kolonizace? Jaký byl její význam?
4) Byla athénská demokracie stejná jako je ta dnešní? Našli byste nějaký
rozdíl?
5) Také dnes se používá výraz „ostrakizovat“, co tento termín znamená?
6) Jaké
období řeckých dějin nazýváme klasickým? Jak ho lze charakterizovat?
7) Jakou souvislost má dnešní běžecký závod maratón s dějinami
starověkého Řecka?
8) Co způsobilo úpadek řeckých městských států a zánik polis?
4
Vyluštěte tajenku a doplňte citát řecké filosofa Sókrata: Nemá být koráb zakotven jen jedinou kotvou a život na jediné …………..
1 2 3 4 5 6 1 označení pro obce, které Řekové zakládali mimo Peloponéský poloostrov, na pobřeží Středozemního moře 2
státní zřízení, které panovalo v Athénách
3
kmen, který osídlil Peloponéský poloostrov kolem roku 1200 př. n. l.
4
obor lidské činnost, který nabyl velkého rozmachu v období klasického Řecka
5
profese, které se věnovali téměř všichni dospělí muži ve Spartě
6
typ řeckého městského státu, který spravovali plnoprávní občané
5
Ukázka řešení:
6
Hodnocení: Pracovní list je zamýšlen jako aktivita k tématu „Antické Řecko“. Cílem pracovního listu je poskytnout studentům základní informace k období archaického a klasického Řecka. Získané informace si studenti v závěru pracovního listu zopakují prostřednictvím křížovky. Tajenka se Sókratovým citátem může být východiskem pro další diskusi. Pracovní list by měl studentům umožnit rozvíjet klíčové kompetence, především kompetence k učení (využívat informační zdroje).
Zdroje obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Parthenon_from_west.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Socrates_teaching.jpg
7
