AQ-test , spol. s r.o., Ostrava hydrogeologie a ochrana životního prostředí Společnost AQ-test, spol. s r. o. je držitelem certifikátů ISO 9001, ISO 14001 a má potvrzenou shodu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (EMAS).
Název akce:
Pstruží – lyžařské a turistické centrum Opálené
Objednatel:
Petr Mikeska, 739 12 Čeladná 53
Zhotovitel:
AQ-test, spol. s r.o., Brandlova 6, 702 00 Ostrava
Odpovědný
Ing. Svatopluk Valíček
Číslo akce:
Tel./Fax: 596 115 224
Podpis:
řešitel: Autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb Schválil:
Ing. Jiří Tylčer, CSc.
Datum:
únor 2005
Osvědčení o odborné způsobilosti: č.j. 16 686 /4524, OEP/92 ze dne 4.2.1993 Podpis:
Razítko:
15012-6011
Oznamovatel :
Petr Mikeska 739 12 Čeladná 53
Příslušný úřad :
Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117 702 18 Ostrava
Lyžařské a turistické centrum Pstruží - Opálené
Oznámení záměru zpracované ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem a rozsahem dokumentace dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.
2
Obsah ÚVOD ____________________________________________________________________ 6 ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI ______________________________________ 6
A.I. Obchodní firma _______________________________________________________________6 A.II. IČ __________________________________________________________________________7 A.III. Sídlo _______________________________________________________________________7 A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele_______________7
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU ______________________________________________ 7
B.I. Základní údaje ________________________________________________________________7 B.I.1. Název záměru______________________________________________________________________7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru _____________________________________________________________8 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ___________________________________________8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry _____________________________________8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ____________________________________9 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ________________________________________9 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ___________________________15 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků __________________________________________15 B.I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. _____________15
B.II. Údaje o vstupech_____________________________________________________________16 B.II.1. Půda ___________________________________________________________________________16 B.II.2. Voda ___________________________________________________________________________17 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ________________________________________________18 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ______________________________________________18
B.III. Údaje o výstupech ___________________________________________________________19 B.III.1. Ovzduší ________________________________________________________________________19 B.III.2. Odpadní vody ___________________________________________________________________21 B.III.3. Odpady_________________________________________________________________________21 B.III.4. Ostatní _________________________________________________________________________23 B.III.5 Doplňující údaje __________________________________________________________________23
ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ___ 24 3
C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území _____________24 C.1.1. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání ______________________24 C.1.2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ________________________24 C.1.3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž _____________________________________________24
C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí ______________________________26 C.2.1. Ovzduší a klima ___________________________________________________________________26 C.2.2. Voda ___________________________________________________________________________27 C.2.3. Půda ____________________________________________________________________________27 C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje __________________________________________________27 C.2.5. Fauna a flóra _____________________________________________________________________28 C.2.6. Ekosystémy a krajina_______________________________________________________________29 C.2.7. Obyvatelstvo _____________________________________________________________________30 C.2.8. Hmotný majetek __________________________________________________________________30 C.2.9. Kulturní památky __________________________________________________________________30
C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení _________________________________________________________________________31
ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ _____________________________________________________________ 32 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ________________32 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo ______________________________________________________________32 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ____________________________________________________________32 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ___________________________________________________________33 D.I.4. Vlivy na půdu ____________________________________________________________________33 D.I.5. Vlivy na povrchové a podzemní vody__________________________________________________34 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ___________________________________________35 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy____________________________________________________36 D.I.7. Vlivy na krajinu __________________________________________________________________37 D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ____________________________________________37
D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci _____________________________37 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice__________38 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ________________________________________________________________________38 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí _____________________________41
4
ČÁST E -
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU _______________________ 41
ČÁST F __________________________________________________________________ 42 ZÁVĚR __________________________________________________________________ 42 ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ___________________________________________________________ 42 Část H - Přílohy ___________________________________________________________ 45
Rozdělovník: Exemplář č. 1- 10: archiv zhotovitele Exemplář č. 11: archiv objednatele
PŘÍLOHOVÁ ČÁST: příloha 1: Situační mapa zájmového území 1 : 2880 příloha 2: Letecký snímek zájmového území příloha 3: Vyjádření stavebního úřadu a mapa územního plánu 1: 5 000 příloha 4: Výpis z katastru nemovitostí příloha 5: Souhlas s návrhem územního rozhodnutí příloha 6: Hydrologické údaje povrchových vod příloha 7: Fotodokumentace
5
ÚVOD Předmětem tohoto oznámení je obnova lyžařského vleku a výstavba nového turistického centra v obci Pstruží v lokalitě Opálené. V nedávné minulosti již na lokalitě lyžařský vlek fungoval a cílem záměru je jeho obnova, výstavba druhého vleku a dalších doprovodných aktivit. Lokalita je v současnosti oproti minulosti turisticky málo využívána. V 90-tých letech zde byl provozován lyžařský vlek, který byl v r. 1994 likvidován. Vlek je stále veden jako stavba trvalá pod č.j. výst. 914/90-Wi na stavebním úřadě ve Frýdlantě n.O. Provoz vleku byl ukončen z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů mezi provozovatelem vleku JZD Frýdlant n.O. a nájemcem (fyzická osoba). Současný investor je zároveň i vlastníkem pozemků v okolí vleku, takže tento problém již odpadá. Snahou investora je vybudování turistického centra pro poskytnutí zimních a letních turistických a rekreačních možností v atraktivní lokalitě na svahu Ondřejníka (viz foto na titulní straně, příloha 2). Areál bude sloužit především rekreaci mládeže a rodin s dětmi v příjemném prostředí z hlediska možnosti sportování a turistiky, ale i zábavy a poskytnutých servisních a ubytovacích služeb V centru budou pro zimní sporty vybudovány dva vleky (kotvový a POMA) s umělým osvětlením sjezdovky pro večerní lyžování, systém umělého zasněžování, penzion skýtající ubytovací služby a obslužný objekt poskytující stravovací a servisní služby pro návštěvníky. Nově realizovaná lyžařská sjezdovka bude vybavena moderním technickým vybavením a obslužným zázemím vyhovujícím současným požadavkům a standardům pro zařízení obdobného typu. Pro letní aktivity bude využívána paragladingová cvičná louka, cyklosjezdovka, cykloturistika, letní dětský koutek, agroturistické aktivity.
Jako podklady byly využity archivní materiály, výsledky terénního šetření, prohlídky již realizovaných obdobných staveb, dále informace získané na orgánech státní správy a konzultace na obecním úřadě na Pstruží a na Čeladné a na městském úřadě ve Frýdlantě n.O., odboru místního hospodářství a životního prostředí, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebním úřadě.
Oznámení záměru „Lyžařské a turistické centrum Opálené“, jehož investorem je Petr Mikeska, 739 12 Čeladná 53, je zpracováno podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. Podle toho zákona lze záměr zařadit do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), odstavec 10.7. – Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Záměr je uveden ve sloupci B, tudíž posuzování záměru zajišťuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A.I. Obchodní firma Petr Mikeska, 739 12 Čeladná 53 6
A.II. IČ IČ: 48761958 DIČ: CZ6104200278
A.III. Sídlo Petr Mikeska 739 12 Čeladná 53
A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oprávněný zástupce oznamovatele: Petr Mikeska Sídlo:
739 12 Čeladná 53
Telefon/Fax:
558 644 418
Mobil:
604 945 578
E-mail :
[email protected]
Projektant :
Dipl.ing. Vratislav Nohel Nohel Engeneering s.r.o. Tržní 23-24 738 02 Frýdek-Místek 603 447 394, 558 434 733
E-mail :
[email protected]
Náklady stavby:
20.000.000,- Kč
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
B.I. Základní údaje
B.I.1. Název záměru Lyžařské a turistické centrum Pstruží - Opálené. 7
B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem záměru je stavba areálu pro zimní aktivity: se dvěma vleky o délce cca 425 m a 330 m s celkovou přepravní kapacitou 1600 os/hod, s upravovanou sjezdovkou, svahem pro snowboardisty, s umělým osvětlením a umělým zasněžováním lyžařského svahu, s 50 odstavnými stáními pro osobní automobily, s obslužným objektem a s penzionem. V areálu bude nabídka rovněž letních aktivit jako: paragladingová cvičná louka, cyklosjezdovka, cykloturistika, letní dětský koutek, agroturistické aktivity (statek investora na Čeladné).
B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj : Moravskoslezský Obec : 552577 Pstruží Katastrální území : 736465 Pstruží Parcely č.: viz tabulka 1.
Jedná se o svažité pozemky s orientací na severovýchod, které jsou v současnosti využívány jako louky (příloha 2 a příloha 7). Pozemky se nacházejí již v oblasti rekreace, jihozápadně od stávající zastavěné části obce Čeladná, cca za 1 km za okrajem zóny rozptýleného trvalého bydlení a navazují na místní komunikaci o délce 2 km, která odbočuje ze silnice č. II/483 Frýdlant n.O.- Frenštát p.R. v centru obce Čeladná a končí v lokalitě Opálené. Záměr se nachází cca 1 km od železniční stanice Čeladná na trati Ostrava-Kojetín.
B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Cílem záměru je vybudování sportovního centra v turisticky atraktivní oblasti v mikroregionu Frýdlantsko pro využití jak ze strany turistů, tak i ze strany domácího obyvatelstva, zejména rodin s dětmi a mládeže. S ohledem na předpokládanou kapacitu areálu a plánované umístění záměru se jedná o lokální problematiku bez širších technických, sociologických a environmentálních vazeb na okolí. Stavba nemá zvýšené nároky na architektonické začlenění do okolí, pro jednotlivé konstrukce bude použito běžných funkčně vyhovujících materiálů s maximálním využitím přírodních prvků. Pozemky areálu jsou využívány jako zemědělská půda - trvalé travní porosty, pouze z malé části jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. S novou investiční výstavbou nebo s dalšími záměry zatěžujícími životní prostředí území se na lokalitě v současnosti nepočítá. Kumulace vlivů s jinými záměry se s ohledem na výše uvedená fakta nepředpokládá a není to zejména ani z hlediska územně technického, provozního a majetkoprávního možné.
8
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru Nejbližší město Frýdlant n. O. a přilehlé okolí má poměrně dobré předpoklady pro zimní i letní rekreační využití. Ondřejník je osamělá dosti strmá hora turisticky již náležící k Beskydskému regionu. Širší okolí má relativně zachovalou přírodu s turistickými trasami (pro pěší, cyklisty i okružní běžkařské trasy pro lyžaře). Má rovněž vhodné podmínky pro celoroční sportování a těší se dostatečnému zájmu návštěvníků. V nedalekém okolí se nachází řada turistických zajímavostí na malém prostoru s malými dopravními vzdálenostmi. Umístění areálu v navržené lokalitě vyplynulo ze skutečnosti, že dotčené pozemky jsou majetkem investora a v minulosti již zde byl provozován lyžařský vlek. Vlastní svah má vhodnou orientaci, nadmořskou výšku a sklon pro provozování zimních sportů. Z tohoto důvodu se nevyhledávalo variantní umístění záměru v jiné lokalitě. Rovněž technické řešení záměru je zpracováno v jediné realizační variantě.
Přehled zvažovaných variant Jak je uvedeno a zdůvodněno v předchozím textu, variantní umístění sportovního a lyžařského centra se nepředpokládá. Rovněž není uváděna nulová varianta (nerealizace záměru), protože pro srovnání vlivů má význam pouze obdobná varianta. Varianta nerealizace záměru je kontraproduktivní, neboť nepřináší nic významně pozitivního ani z pohledu ekologického ani ekonomického.
B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Stavba je navržena jako novostavba (s výjimkou rekonstrukce dvou objektů: vlek A a penzion) a je členěna na následující pozemní a inženýrské stavební objekty (SO) a provozní soubory (PS) – viz příloha 1:
Lyžařské vleky a sjezdovka Jedná se o vybudování dvou lyžařských vleků v délce cca 425 a 330 m. Delší vlek A bude realizován v trase původního vleku. Vleky budou realizovány se středovými stožáry a oboustrannými rameny pro tažné a vratné lano. Vleky budou mít dolní poháněcí stanici a horní napínací stanici. Budou připojeny na rozvod NN kabelovou zemní přípojkou. Do točivých částí budou požívána výhradně mazadla na bázi olejů lehce odbouratelných v přírodě. Základní parametry projektovaných vleků jsou následující:
Lyžařský vlek A a B:
Typ 9
Vlek A
Vlek B
kotvový
POMA
Dopravní kapacita os./hod
1000
800
Příkon (kW)
45
30
425
330
100
80
Délka vleku
(m)
Převýšení
Sjezdovka Sjezdovka bude realizována na pozemcích o ploše cca 9 ha se svažitostí 20-40 % k severovýchodu. Na pozemcích určených ke zřízení vleků a sjezdovky se nenachází žádná vzrostlá zeleň, jedná se o hospodářsky využívanou louku. Při realizaci záměru budou provedeny pouze drobné terénní úpravy, kterými nebude ovlivněn přirozený charakter lokality. Pro úpravu sjezdovky bude použito rolby.
SO 01 -
Základy lyžařského vleku.
Železobetonové patky koncových stanic a traťových podpěr o celkovém objemu cca 37 m3 betonu. Zalité kotevní šrouby jsou dodávkou technologie. . SO 02 -
Základy lyžařského vleku B
Dtto SO 01, celkový objem 32 m3 betonu.
SO 03 -
Umělé osvětlení svahu A
Bude tvořeno 10 ks osvětlovacích stožárů výšky 10 – 12 m, každý stožár bude opatřen 2 ks asymetrických svítidel 1000 W, zavěšených na nastavitelných příčnících. Ovládání světel bude z obslužného objektu areálu.
SO 04 -
Umělé osvětlení svahu B
Dtto SO 03, jen 8 ks stožárů stejného provedení.
Umělé zasněžování lyžařského svahu Umělé zasněžování bude prováděno v době v zimním období od 15.12. do 31.3. dle potřeby a v závislosti na klimatických podmínkách. Zdrojem vody pro zasněžování bude nově vybudovaná akumulační a ochlazovací nádrž o kubatuře 2500 m3. Vlastní zasněžování bude prováděno pomocí mobilních sněžných děl, které budou zásobovány z rozvodu vody od akumulační nádrže. Trasa vysokotlakého potrubí s jednotlivými přípojnými místy vody a elektřiny bude vedena podél tras lyžařských vleků, stejně budou umístěny i osvětlovací stožáry umělého osvětlení svahu.
SO 05 -
Potrubní a kabelové rozvody.
10
SO řeší potrubní trasy nízkotlakého a vysokotlakého čerpání vody v areálu. Nízkotlaké rozvody zahrnují potrubí mezi jímáním vody, akumulační nádrží, dále přepad nadbytečné vody zpět do potoka. Součástí SO jsou i kanalizační rozvody propojení objektů obsluhy a penzionu s ČOV a jejím vyústěním . Na vysokotlakém potrubním systému, vedeném po trase sjezdovek budou napojeny hydrant/elektranty pro mobilní připojování sněžných kanónů. Konec potrubních větví bude opatřen vždy šachtou s automatickým odvzdušňovacím ventilem. Všechna potrubí nízkotlaká budou z PVC, vysokotlaké rozvody budou ocelové, pozinkované. Ve společném výkopu s potrubími bude vedena veškerá potřebná silová a ovládací kabeláž technologických rozvodů umělého zasněžování, veškeré přívody k objektům i kabeláž umělého osvětlení areálu.
SO 06 -
Akumulační nádrž
Jedná se o zahloubenou nádrž se sypanou hrází o objemu cca 2500 m3, vyloženou těsnící svařovanou fólií. Nádrž bude zásobována odběrem z potoka Stanovec nad penzionem a menší množství (do 1/10 potřeby) bude zachyceno zaústěním bezejmenného potůčku do nádrže. Nátok do nádrže i spodní odtok do čerpací stanice u obslužného objektu budou samospádem. Nádrž bude opatřena bezpečnostním přepadem a bude z bezpečnostních důvodů oplocena. V době mimo odběr bude nádrž průtočná s odvodem vody zpět do napájecího toku. Pro případ nutnosti úplného vypuštění bude nádrž opatřena tůňkou pro obojživelníky. Nádrž bude při průměrné hloubce 2 m zabírat plochu 1 250 m2.
SO 07 -
Obslužný objekt
Architektonické řešení: Stavba je navržena v půdoryse ve tvaru L, z částečně krytými čelními vstupy. Ve svém objemu má působit méně hmotně, proto je stavba rozčleněna i když je řešena symetricky. Střecha valbová, vychází z půdorysu stavby, sklon 40°. Materiálově je stavba navrhována klasicky, kámen, cihla, dřevo, krytina přizpůsobena charakteru krajiny. Dispoziční řešení - samostatně přístupné místnosti: Pokladna, strojovna čerpání vody, místnost obsluhy, bufet a kuchyňka, WC pro muže, ženy a personál, skiservis a sklad – celková plocha objektu 180 m2. Pro obslužný objekt bude potřeba vynětí půdy ze ZPF. Předpokládají se 2 zaměstnanci. Napojení el. energií, pitnou vodou a připojení na kanalizaci je řešeno v rámci celého areálu. Vytápění dřevem s dotápěním elektrickým, větrání přirozené.
SO 08 -
Jímání vody
Odběrné místo bude podle vyjádření Lesů ČR nad penzionem. Strojovna bude umístěna v obslužném objektu lyžařského vleku SO – 03 Nátok vody do čerpadel bude z nádrže samospádem, přepouštěná voda z vysokotlakého čerpadla podle velikosti momentálního odběru bude vedena zpět do nádrže. Spotřeba vody - max. 12000 m3/zimní sezónu. Pro jímání vody je navržen odběrný objekt na hraně toku (Stanovec) z betonových skruží D = 1000, opatřených stupadly. 200, který bude možno v mimoprovozní době uzavřít ručním stavítkem. Sběrač bude současně plnit i funkci mechanického předčištění.
11
Kolem odběrného objektu bude ve svahu provedeno opevnění lomovým kamenem v délce 2,5 m od osy objektu po, i proti proudu. Práh nátoku do jímacího objektu bude umístěn ve výšce, která bude odpovídat stanovenému minimálnímu požadovanému zůstatkovému průtoku. Vybudováno bude odpadní potrubí z obslužného objektu a penzionu ke dvěma ČOV. Od ČOV u penzionu bude odpadní voda vedena k odpadnímu potrubí od ČOV u obslužného objektu a poté zaústěna do potoka Stanovec jedním vyústním objektem (příloha 1).
SO 09 -
Vyústní objekt
Do objektu budou napojena potrubí přepadu akumulační nádrže, odtoku ČOV a dešťové kanalizace objektů a zpevněných ploch. Objekt bude proveden ve stejné úpravě jako jímací objekt, tzn. bude zpevněn a esteticky upraven lomovým kamenem.
SO 10 A, 10 B - ČOV
ČOV bude vybudována zvlášť pro penzion a zvlášť pro obslužný objekt lyž. vleku. Objekt zahrnuje stavební část ČOV pro typovou kontejnerovou ČOV odpovídající velikosti provozu v příslušném objektu. Přívodní splašková kanalizace a ostatní potrubní propojení včetně odtokové kanalizace jsou součástí SO 05. SO 11 -
Penzion
Objekt je situován v horní části areálu u příjezdové komunikace, na místě stávajícího objektu, který bude odstraněn. Stavba bude dvoupodlažní, vzhledem ke svažitému terénu částečně podsklepena, půdorys tvaru L, střechy valbové. Z pokojů a restaurace budou přímé výstupy na terasu. Dispoziční řešení: Ubytovací kapacita penzionu bude 15 míst. V 1.NP bude restaurace (cca 40 míst) s kuchyní a příslušným zázemím, ve 2.NP je kromě pokojů navržena bytová jednotka pro majitele nebo pro některého ze zaměstnanců. V podsklepené části bude garáž, úschovna lyží, technické zázemí a kotelna se skladem dřeva k vytápění. Stavba je tvarově, materiálově a barevně navržena tak, aby byla přizpůsobena okolnímu horskému rázu krajiny a stávajícímu terénu. Metoda výstavby bude klasická, zvolené materiály přírodní: cihla, kámen, dřevo.
SO 12 -
Terénní úpravy a zpevněné plochy
Budou provedeny v nezbytném rozsahu kolem penzionu a obslužného objektu. U penzionu budou umožňovat vstup do objektu, vjezd do 1.PP (garáž a zásobování palivem) a zásobování kuchyně v úrovni 1.NP. Zároveň je zde možnost dočasného odstavení cca 15 osobních automobilů. U obslužného objektu budou zpevněné plochy pouze v těsné blízkosti vstupů. Odstavná plocha pro automobily u tohoto objektu má kapacitu cca 18 stání.
12
Zpevněné plochy kolem objektů budou ze zámkové dlažby, odstavná stání pro 50 osobních automobilů budou z polovegetačních tvárnic o celkové ploše 500 m2 podél příjezdové komunikace k penzionu (příloha 1). SO 13 -
Přípojka VN a trafostanice
Objekt řeší napojení areálu VN přípojkou do vlastní trafostanice, situované v dolní části areálu. Největší odběry budou pro technologii zasněžování a pro provoz lyžařských.vleků, proto umístění je v této části. Pro napojení penzionu bude vybudována přípojka, která bude součástí SO 05.
SO 14 -
Zdroj a akumulace pitné vody
Pitná voda pro areál bude zajištěna z vrtu situovaného v blízkosti penzionu. Předpokládaná omezená čerpaná vydatnost vrtu bude řešena akumulací cca 6 – 8 m3 v podzemním akumulačním objektu. PS 01
Technologie lyžařského vleku A Základní parametry : Vodorovná délka 415 m Šikmá délka 425 m Převýšení 100 m Průměrný sklon 24,20 % Dopravní kapacita 1000 os/hod Výkon poháň.jednotky 37 kW Počet podpěr 4 ks Dopravní rychlost 3,15 m/sec
Poháněcí stanice
Ocelová nosná konstrukce s teleskopickým uložením napínání dopravního lana, příčník uložení kladkových baterií, vč. obslužných lávek pro údržbu a konstrukce zakrytí motoru. Poháněcí kotouč ∅ 2500 mm s pryžovým vyložením. Hydraulické napínání vč. automatické hydraulické jednotky. Všechna místa s olejovými náplněmi jsou zajištěna pro případ úniku náplní. Vratná stanice
Ocelová nosná konstrukce vratného kotouče ∅ 2500 mm, sestávající z centrální vzpěry, nosníku zavěšení kotouče, výztužného táhla a příčníku uložení kladkových baterií. Konstrukce je opatřena výstupovým žebříkem a obslužnými lávkami. Traťové konstrukce
Podpěry typu „T“ s příčnými nosníky uložení kladkových baterií, včetně montážních nástaveb, obslužných lávek a výstupových žebříků, které slouží pro bezpečnou práci při montáži, opravách i údržbě technologie podpěr. Unašeče
Dvoumístné bubínkové unašeče s tlumením rozjezdu i zpětného navíjení. Délka sedátka umožňuje samoobslužný provoz. Sedátka jsou ze speciálního plastu, tažná lanka nylonová. Závěsy a čelisti unašeče jsou zinkované. 13
Povrchová ochrana • Všechny části ocelových konstrukcí jsou žárově zinkovány • Lanové kotouče, motor, převodovka a díly hydraulického systému jsou natřeny speciálními nátěry • Veškerý spojovací materiál je zinkován • Dopravní lano a lanka ovládacího okruhu jsou pozinkovaného provedení
PS 02 -
Provozní silnoproud lyžařského vleku A
Hlavní rozvaděč vleku obsahuje hlavní jištění, frekvenční měnič, silovou část motorového obvodu, napájení ovládacích obvodů, automatické ovládání čerpadla hydraulické jednotky, ovládací a zabezpečovací prvky. V rozvaděči je umístěno i zařízení pro identifikaci poruch ovládacího obvodu tratě, včetně registrace počtu provozních hodin. Ovládací okruh je mezi stanicemi veden lanky po podpěrách, se seriovým zapojením všech jednotlivých bezpečnostních prvků tratě. Není potřebná nákladná kabeláž, uzemnění konstrukcí je provedeno jejich pospojováním zemnícím páskem. Plynulá regulace dává možnost komfortního rozjezdu plně zatížené tratě, provozu se zatížením v rozsahu dopravní rychlosti 1,5 až 3,15 m/sec i předepsaný požadavek revizní rychlosti 0 – 0,5 m/sec. Případné přehřátí motoru je hlídáno termistory, zabudovanými do vinutí. Ovládání vleku a regulace jeho dopravní rychlosti je možné ovládacími prvky na hlavním rozvaděči a mobilním ovladačem z nástupiště vleku.
PS 03
Technologie lyžařského vleku B – POMA Základní parametry : Vodorovná délka Šikmá délka Převýšení Průměrný sklon Dopravní kapacita Výkon poháň.jednotky Počet podpěr Dopravní rychlost
320 m 330 m 80 m 20,91 % 600 os/hod 30 kW 5 ks 3,15 m/sec
Ostatní údaje shodné s PS 01
PS 04 -
Provozní silnoproud lyžařského vleku B
Dtto PS 02 14
PS 05 -
Technologie čerpání vody
Technologie čerpání sestává s kompletní čerpací technologie – podávací čerpadlo, vysokotlaké čerpadlo, poloautomat.filtr se zpětným proplachem, armatury, potrubní rozvody strojovny, elektrozařízení systému čerpání, vč. hlavního technologického rozvaděče, zařízení pro hlídání hladin k zabezpečení proti suchému běhu čerpadel. Strojovna čerpání je v uzavřeném, klimatizovaném prostředí, zvukově odhlučněna vůči venkovnímu prostředí.
PS 06 -
Trafostanice
Technologická část obsahuje ocelovou konstrukci stožárové trafostanice, vlastní transformátor a rozvodnou skříň, vč. skříně měření. Vlastní rozpojovací skříň pro jištění a připojení jednotlivých napojovacích míst nebude umístěna na konstrukci trafostanice, ale bude zabudována v pilíři obslužného objektu. K nově vybudované trafostanici bude vedeno vzdušné vedení o délce cca 600 m.
PS 07 -
Technologie ČOV
Tento PS obsahuje dodávku typového provedení vlastní technologie, včetně elektroinstalace a automatiky řízení.
Stroje a zařízení nazahrnuté rozpočtem stavby
Pro zimní provoz areálu jsou nezbytné : a) Sněžné vozidlo pro úpravu svahů (předpokládá se repasované vozidlo z produkce firem Kässbohrer, Leitner, Prinoth) b) 2 ks sněžných kanónů
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládané zahájení realizace : 10/2005 Předpokládané ukončení realizace : 10/2006
B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Záměr bude realizován na území obce Pstruží, hlavní dopravní napojení je vedeno z obce Čeladná kraj Moravskoslezský.
B.I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Dle přílohy č. 1 zákona, kategorie II, sloupec B, se jedná o záměr podléhající zjišťovacímu řízení č. 10.7: 15
Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Příslušným správním úřadem, který zajišťuje posuzování, je Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
B.II. Údaje o vstupech
B.II.1. Půda Trasy lyžařských vleků a sjezdovek je vedena přes pozemky zemědělského půdního fondu. Stavba je situována na parcelách uvedených v tabulce č. 1. V následující tabulce je rovněž uvedeno předpokládané odnětí půdy 1500 m2 ze zemědělského půdního fondu pro stavbu obslužného objektu a akumulační nádrže na parcele č. 1455/2. Penzion bude rekonstruován ze stávajícího neobydleného rodinného domu žadatele na stavební parcele č. 143. Výpis z katastru nemovitostní je součástí příloh (příloha 4). Využití půdy k záměru je v souladu s územním plánem, dotčení PUPFL je bezkonfliktní - viz souhlasy vlastníků dotčených parcel (příloha 5). Vzhledem k charakteru stavby nebude stávající způsob využití převážné části pozemků po realizaci stavby změněn, neboť i nadále bude v období březen - říjen běžného roku půda zemědělsky využívána a to jako louka. Jedná se o horskou, druhově poměrně chudou louku, vcelku zachovalou, pravidelně obhospodařovanou.
tabulka 1: Přehled dotčených parcel Katas trální území
Druh pozemku
143
957
505
24
zastavěná plocha a nádvoří
1447
974
1448/2
4718
1449/1
575
1449/2
Pstruží
Celková výměra (m2)
trvalý travní porost
Způsob ochrany
Vlastník
ZPF
Odnětí z PUPF L/ZPF
Výměra odnětí
84178
ne
1513
ne ne
1450/3
3481
ne
1454/1
4432
ne
1454/2
5805
ne
1455/2
20089
ano
16
BPEJ
(m2)
ne
P. Mikeska
Parcela č.
180+1420
Parcela č.
Katas trální území
Celková výměra (m2)
Druh pozemku
Způsob ochrany
Vlastník
Odnětí z PUPF L/ZPF
1456/1
4650
ne
1456/3
1611
ne
1456/4
430
ne
1456/2
15045
ne
1457/1
1435
ne
1448/1
20416
ne
1457/2
439
ne
1456/6
9751
orná půda
ne
1460
825
zahrada
ne
1456/5
988
ostatní plocha
ne
1458
152
ne
1543
708
ne
Výměra odnětí
BPEJ
(m2)
83544
Celkem
83544, 84178
84178
83544
99018
B.II.2. Voda Potřeba technologické vody během stavby: Při realizaci bude potřeba nepatrné množství technologické vody, neboť pro výstavbu budou použity převážně suché technologie. Potřeba pitné vody: Při provádění stavebních prací bude potřeba vody pro hygienické účely pracovníků stavby kryta dovozem. Při provozu bude potřeba pitné vody pro stravovací a hygienické účely obsluhy (4 osoby penzion, 2 osoby obslužný objekt = 6 osob) a návštěvníků (penzion – 15 osob, pasanti max. 100 osob) kryta z budoucího zdroje – vrtané studny pro penzion. Předpokládá se spotřeba vody v obslužném objektu a penzionu (při 30% využití celoročně) dle vyhlášky č.428/2001 Sb. v celkovém množství 709 m3/rok tj. průměrně 0,02 l/s, max. množství odebírané za měsíc 197 m3/měsíc (viz tabulka 7).
Potřeba technologické vody během provozu: Pro účely umělého zasněžování se počítá s využitím zdroje užitkové vody – odběru z nově vybudované akumulační nádrže (příloha 1). Celková potřeba vody pro umělé zasněžování je odhadnuta na max. 12000 m3/zimní sezónu. Maximální okamžitá možná potřeba vody pro zasněžování bude pro 2 děla 16,5 l/s (při předpokládaných 12-ti hodinách zasněžování během 4 dnů = 346 m3). Během sezóny bude zapotřebí naplnit nádrž 9500/2500=4 x. Potřeba vody bude kryta přítokem do nádrže z potoka Stanovec v minimálním předpokládaném množství (Q(355-80)-Q330)= (Q270-Q330)=2,4-1,2 ≈ 1,2 l/s a s využitím kapacity nově vybudované vyrovnávací akumulační a ochlazovací nádrže o 17
objemu 2500 m3. Odvozená maximální doba plnění nádrže je 24 dní, což vyhovuje při délce sezóny 80 dní požadované průměrné době plnění nádrže 20 dní.
B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Pro provoz navrhovaných vleků včetně obslužných objektů bude potřeba zajistit okamžitý maximální příkon el. energie 239 kW (zasněžování a činnost vleku nebudou v souběžném provozu, součinnost ostatních zařízení 90%). Celkem za rok se předpokládá spotřeba 370 MWh. Přívod el. energie bude zajištěn stávajícím napojením na veřejnou distribuční síť NN ve správě SME a.s. Připojení bude realizováno nadzemní přípojkou k nově vybudované trafostanici a od ní kabelovými přípojkami k objektům. Surovinové zdroje pro provoz objektu nejsou potřeba. Při vlastní výstavbě budou potřeba surovinové a energetické zdroje (vstupy) běžné jako u obdobných typů staveb.
tabulka 2: Instalovaný příkon Zařízení/spotřebič
Max. příkon (kW)
Lyžařské vleky : 45 +30 kW
75
Osvětlení svahu
20
Zasněžování
140
Penzion – plný provoz
130
Obslužný objekt, bufet
40
Celkový potřebný příkon
239
Vytápění objektů Pro vytápění obslužného objektu a penzionu se předpokládá použití vytápění dřevem s doplněním vytápění pomocí el. přímotopů.
B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Lokalita je přístupná ze stávající místní komunikace z Čeladné k penzionu napojené ze silnici Frýdlant n.O. – Frenštát p.R. Místní komunikace je asfaltová, posledních cca 500 m je nezpevněná prašná cesta. V lokalitě Opálené u budoucího penzionu místní komunikace končí. Komunikace protíná úrovňovým křížením železniční trať u železniční stanice Čeladná ve vzdálenosti cca 1 km od areálu. Pod tratí je komunikace dostatečně široká pro míjení protijedoucích vozidel, nad tratí budou při křížení protijedoucích osobních automobilů 18
využívána rozšíření při odbočkách. V době provozu vleku (v zimních měsících) se předpokládá souběžné stání maximálně 50 osobních vozidel, při stejné průměrné denní dopravní frekvenci za celou zimní sezónu. Pro stání podél této komunikace bude využívána odstavná plocha pro maximálně 50 osobních automobilů u dolního konce vleku A a odstavná plocha u penzionu.
B.III. Údaje o výstupech
B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje znečištění ovzduší Bodovými zdroji znečištění ovzduší jsou emise z lokálních topidel na dřevo v objektech. Tento zdroje je nevýznamný.
Plošné zdroje znečištění ovzduší Plošné znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (prachem) bude způsobeno přechodně během stavebních prací. Tyto krátkodobé negativní dopady na prostředí budou eliminovány na minimum čištěním vozidel a komunikací. Plošné emise z tohoto zdroje znečištění budou nahodilé, závislé hlavně na klimatických poměrech, jejich množství nelze zcela přesně určit. Tento zdroj můžeme považovat za nevýznamný.
Liniové zdroje znečištění ovzduší Liniovým zdrojem znečištění ovzduší bude za provozu lyžařského a turistického centra automobilová doprava zajišťující provoz obslužného objektu a penzionu, činnost stroje na úpravu lyžařské sjezdovky a osobní automobily návštěvníků. Znečištění ovzduší způsobuje prašnost vznikající průjezdem vozidel po znečištěné komunikaci (v zimním období minimální prašnost) a emise škodlivin z automobilů. Znečištění způsobené automobilovým provozem bude přímo závislé na dodržování zákona č. 56/2001Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Vlastní dopravu centra budou zajišťovat osobní automobily pro každodenní běžné dopravní spojení a zásobování dle aktuální potřeby (průměrná frekvence 4 jízdy denně do centra Čeladné a zpět v zimní sezónu (80 dní) a 1 jízda denně v ostatní dobu) a 1 rolba pro úpravu lyžařské sjezdovky (80 motorových hodin po dobu 80 dnů v roce). Průměrný počet osobních automobilů návštěvníků je odhadnut na 50 vozů za den v zimní sezóně a 10 automobilů v ostatní dobu. Odvoz odpadů bude prováděn 1 x za týden (52 jízd za rok) pravidelnými svozy odpadů z obslužného objekt u a penzionu, odvoz kalů z ČOV na vyvážení 1 x za rok speciálními nákladními automobily. Tento liniový zdroj znečištění můžeme považovat za významný. Doprava návštěvníků po železnici do stanice Čeladná nebude novým liniovým zdrojem znečištění ovzduší, protože nepředpokládáme zvýšení dopravní frekvence vlivem zprovoznění centra. Návštěvníci budou využívat stávající spojení. Od stanice budou pokračovat pěšky nebo využijí kyvadlové přepravy koňským spřežením.
19
Emise z dopravy Pro výpočet jsou použity emisní faktory stanovené dle programu MEFA v.02 pro rok 2006. Tyto faktory jsou uvedeny v tabulce (tabulka 3). Dopravní zatížení lyžařského a turistického centra je uvedeno v tabulce (tabulka 4).
tabulka 3: Měrné emise z dopravy Škodlivina
NOx
CxHy
osobní těžké nákladní osobní těžké nákladní osobní těžké nákladní
Druh vozidla Emisní faktory v Neřízená r. 2006 (g.km-1) komunikace, sklon 10%, rychlost 30 km/h Emisní faktory (g.hod-1)
CO
0,53
8,69
Popojíždění rolba
2,67
22,95
8,24
0,2
10,33
1,15
0,00304
Délka jízd osobních a nákladních automobilů pro stanovení přibližné emisní zátěže území je uvažována 2 km, což je vzdálenost od silnice Frýdlant n.O.- Frenštát p.R.. V případě rolby je uvažováno o délce pojezdu po ploše sjezdovky 5 km za 1 hodinu práce. Emisní zátěž z provozu lyžařského a turistického centra je uvedena v tabulce (tabulka 4). V souvislosti s provozem mechanizačních a dopravních prostředků v centra Opálené bude emisní příspěvek ke znečištění ovzduší zejména podél příjezdové komunikace a na vlastní ploše centra činit 27 kg NOx, 86 kg CO a 6 kg CxHy ročně. V uvedeném množství nejsou započítány emise z prostředků využívaných nahodile k dopravě obsluhy, při revizích, opravách či v případě mimořádné situace.
tabulka 4: Dopravní frekvence a celkové emise Emise (g.rok-1)
Druh vozidla Počet jízd Počet jízd Délka Počet jízd Počet jízd Délka jízd za den v za den v jízdy tam za zimní za letní -1 zimní letní a zpět sezónu sezónu (km.rok ) sezónu sezónu
NOx
CO
CxHy
Osobní vlastní
4
1
4
320
285
2420
1283
6461,4
484
Osobní návštěvníků
50
10
4
4000
2850
27400
14522
73158
5480
240
2086
1977,6
48,0
Těžká nákladní
20
12
20
Počet provozních hodin
Rolba 5
80
CELKEM v kg/rok
400
9180
4132
1,2
27
86
6
B.III.2. Odpadní vody Odpadní vody splaškové Splaškové odpadní vody budou vznikat v obslužném objektu a penzionu. Odpadní voda bude likvidována v rámci platné legislativy na vlastních dvou ČOV (u penzionu a u obslužného objektu). Výtok bude zaústěn do potoka jedním vyústním objektem pod ČOV u obslužného objektu (příloha 1). Celkové roční množství 709 m3/rok, maximální měsíční množství 197 m3/měsíc a okamžité množství 0,02 l/s splaškových vod je vypočteno v tabulce (tabulka 7).
Odpadní vody technologické Při provádění stavebních prací nedojde ke vzniku odpadních vod, případné výrobní procesy, vyžadující technologickou vodu (betonové směsi), budou eliminovány dovozem hotových vstupů.
Odpadní vody srážkové Maximální množství deště lze odhadnout z odtokového součinitele k=0,9 (střechy), k=0,8 (zpevněné plochy) a z kritické srážky 0,0153 l/s/m2. Dešťové vody ze střechy obslužného objektu a penzionu budou likvidovány vypouštěním do potoka Stanovec se společným vyústěním spolu s odpadními vodami z ČOV. Dešťové vody z penzionu je možné rovněž zaústit do potrubí přivádějící vodu z potoka do akumulační nádrže.
Dešťové vody – kapacitní odtok dle ČSN 75 6101, 12 056 a údajů ČHMÚ: penzion celkem maximálně 22,32 l/s, ročně 934,62 m3/rok. obslužný objekt celkem maximálně 9,99 l/s, ročně 386,3 m3/rok. Technologické vody budou využívány pro výrobu technického sněhu při umělém zasněžování lyžařského svahu. Odhad množství této vody se bude rovnat množství vody potřebné na výrobu sněhu tj. max. 12000 m3 za sezónu. Po roztopení sněhu tato voda odteče povrchově do potoka Stanovec nebo vsákne do půdy a podzemním odtokem rovněž skončí v potoku Stanovec. B.III.3. Odpady Vznik odpadů lze předpokládat při provádění stavebních prací a při vlastním provozu lyžařského a turistického centra. Vznikající odpady jsou zařazeny do kategorií a druhů odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Odpady vznikající při stavbě a způsob jejich zneškodňování jsou 21
uvedeny v tabulce níže (tabulka 5). Množství odpadů vzniklých při stavebních pracích nelze přesně specifikovat. Většina odpadů bude odvezena na skládku, výkopová zemina bude použita pro terénní úpravy v rámci stavby.
tabulka 5: Přehled odpadů vznikajících při stavbě Název druhu odpadu
Způsob zneškodňování
Kód
Kategorie
Dřevo
17 02 01
O
topivo
Plasty
17 02 03
O
skládka
Cihla
17 01 02
O
skládka
Zemina a kamení
17 05 01
O
vyrovnání terénu
Odpady vznikající při provozu lyžařského a turistického centra a způsob jejich zneškodňování jsou uvedeny v tabulce (tabulka 6). Likvidace nebezpečného odpadu bude zajišťována prostřednictvím odborné organizace oprávněné k nakládání. Vyvážení komunálního odpadu (popelnice) bude navazovat na systém nakládání s odpady v obci Pstruží. Roční množství směsného komunálního odpadu lze odhadnout na 5,3 t/rok při předpokládané produkci 280 kg/rok/os, u pasantů 140 kg/rok/os.
tabulka 6: Přehled odpadů vznikajících při provozu Název druhu odpadu
Kód
Kategorie
Způsob zneškodňování
Papírové a lepenkové obaly
15 01 01
O
Sběrné nádoby
Plastové obaly
15 01 02
O
Sběrné nádoby
Směsné obaly
15 01 06
O
Sběrné nádoby
Kovy
20 01 40
O
Sběrné suroviny
Směsný komunální odpad
20 03 01
O
Sběrné nádoby
Zářivky (umělé osvětlení lyžařského svahu)
20 01 21
N
Předání osobě
jiné
oprávněné
Stabilizovaný kal z čištění komunálních odpadních vod
19 08 05
O
Předání osobě
jiné
oprávněné
(N - nebezpečný odpad, O - ostatní odpad)
22
B.III.4. Ostatní
B.III.4.1 Hluk Zájmové území je situováno při jižním okraji obce Pstruží a západně od centra obce Čeladná. Z hlediska posuzování stínících účinků akustických překážek na šíření hlukové emise lze terén území navrhovaného k umístění stavby charakterizovat jako poměrně strmý severovýchodní svah. Šíření hluku částečně brání okolní rozptýlená a lesní zeleň. Terén lze charakterizovat jako zvukově tlumivý, členitý, bez větších odrazivých ploch. Z hlediska útlumu hluku při šíření jsou terén a zeleň obklopující sjezdovku příznivé pro dostatečný útlum.
Při provozu centra nebudou využívána zařízení, která by překračovala nejvýše přípustné hladiny hluku dané Nařízením vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V době realizace stavby mohou být zdrojem hluku na staveništi používané mechanismy a doprava.
Vibrace Při výstavbě bude stavba zdrojem časově omezených a nepravidelně rozdělených vibrací nízkých hladin způsobených záchvěvy a otřesy mechanizace při výkopových a montážních pracích.
Za provozu nebudou v centra zařízení, která by způsobovala vibrace s hodnotami a ve frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost stavebních objektů. Rovněž provoz osobních vozidel návštěvníků nebude zdrojem vibrací.
B.III.4.2. Elektromagnetické a jiné záření Zdroji elektromagnetického záření mohou být elektrická zařízení vleku, velikost tohoto záření bude ovšem v rámci běžných hodnot a nebude zasahovat do okolí. Světelné záření z osvětlení sjezdovky odpovídá osvětlení městských ulic. Toto osvětlení bude po 22 hodině vypnuto, takže nebude zvyšovat světelné znečištění noční oblohy.
B.III.5 Doplňující údaje Větší terénní úpravy nebo zásahy do krajiny se při výstavbě nepředpokládají. Pro stavbu obslužného objektu bude pouze terén vyrovnán, při stavbě vleku se jedná pouze o výkopy pro patky podpěr vleku betonové kotvicí patky u horní a dolní stanice vleku. Výkop a úprava terénu bude provedena v místě obslužného objektu a akumulační nádrže. 23
ČÁST C ÚZEMÍ
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
C.1.1. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Lokalita Opálené se nachází pod hřebenem Ondřejníku v nadmořské výšce 500 až 600 m.n.m. s atraktivním výhledem na Lysou horu. Pozemky na území centra tvoří trvalé travní porosty a jsou využívány pro chov dobytka jako pastviny nebo jako kosená louka ve vegetačním období. Louka je lemována smíšeným lesním porostem (smrk s příměsí převážně buku) příloha 7. V mimovegetačním období není území hospodářsky využíváno.
Mimo lyžařskou sezónu budou dotčené pozemky převážně sloužit jako dříve pro pastvu či v místech vhodných pro kosení jako zdroj píce. Letní aktivity budou zasahovat do prostoru louky nepoměrně menší plochou než zimní a tak po vybudování lyžařského a turistického centra nedojde k zásadní změně obhospodařování pozemků. Prioritou dosavadního trvale udržitelného využívání je zachování dosavadního zemědělského využívání většiny ploch.
C.1.2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Lokalita lyžařského a turistického centra, stejně jako jeho okolí, je vzhledem ke značnému zastoupení přírodě blízkých krajinných prvků územím s velkou ekologickou stabilitou. Louky, na kterých budou umístěny sjezdovky, budou pro lyžařskou a turistickou činnost intenzivně využívány přibližně po dobu 80 dní v roce, kdy budou kryty sněhem. Běžné trvalé travní porosty kryté dostatečnou vrstvou sněhu zabezpečenou umělým zasněžováním svahů mohou být lyžováním poškozovány jen v minimální míře v předjaří. Pastviny, pokud budou na exponovaných místech lokálně poškozené, budou schopny v krátké době během jara regenerace. Během vegetačního období budou plochy, které představují běžný typ hospodářských luk a pastvin podhorských oblastí, nadále využívány zejména pro pastvu, popřípadě budou koseny. Schopnost regenerace systému je poměrně vysoká.
C.1.3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Územní systém ekologické stability krajiny Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny. Místo záměru nepostihuje přímo žádný prvek ÚSES. Stávající ani navržená biocentra či biokoridory do území nezasahují a jsou situovány v takových vzdálenostech, kde nemohou být ovlivněny zvýšenou návštěvností lokality. V bezprostředním okolí svahu pro lyžování se nalézá na lesních pozemcích rozsáhlý lesní komplex, který je stěžení pro ekologickou stabilitu krajiny. Tento 24
komplex však nebude instalací a provozem lyžařských vleků ani stavbou obslužného objektu a penzionu nijak ovlivněn. Na pozemcích se nenachází žádná vzrostlá zeleň, která by byla výstavbou dotčena.
Zvláště chráněná území V předmětné lokalitě záměru se nenacházejí velkoplošná ani maloplošná chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ani jiná území chráněná z důvodů životního prostředí. Nejbližším chráněným územím je přirozená stará bučina s jedlí, jeřábem a smrkem na vrcholu Skalky. Území nemůže být záměrem dotčeno. Navrhovaná výstavba se nenachází v území se zvláště zvýšenou citlivostí ani zranitelností dle zákona o vodách. Realizací projektu v zájmovém území nedojde k ohrožení územního systému ekologické stability, ani jeho funkčnosti a ani nebudou dotčena území a zájmy chráněné dle zvláštních předpisů, zejména zákonem O ochraně přírody a krajiny. Z hlediska územního plánu obce Pstruží, lze konstatovat, že realizace záměru je v plném souladu s rozvojovými plány obce a také s ÚPD, neboť tento prostor je v územním plánu navrhován pro sportovní využití (příloha 1, příloha 2, příloha 3).
Ochranná pásma Plánovaná stavba nenaruší žádná stávající ochranná pásma dle zákona o vodách. Nedojde ke kontaktu s inženýrskými sítěmi a ochrannými pásmy těchto sítí dle příslušných zákonů.
Území přírodních parků V území stavby ani v jeho okolí není přírodní park vyhlášen.
Významné krajinné prvky Z významných krajinných prvků definovaných v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří vzhled nebo přispívá k udržení její stability – lesy, rašeliniště, vodní toky, jezera, údolní nivy) se v blízkosti lyžařského a turistického centra nalézají pouze lesy a rozptýlená zeleň.
Území historického, kulturního nebo archeologického významu Osídlení území se v minulosti soustředilo do prostorově ohraničeného sídla, s čímž souvisí koncentrace stavebních objektů kolem centra obce. V extravilánu na okolních svazích se nachází rozptýlené osídlení a rekreační objekty místy soustředné v koloniích. Objekty historického, kulturního nebo archeologického významu se v okolí nenacházejí. Území bezprostředně dotčené navrhovanou výstavbou není součástí území významného z hlediska společenských zájmů, historického, vědeckého, kulturního nebo archeologického.
25
Území hustě zalidněná Navržené lyžařské a turistické centrum je umístěno mimo zastavěné území obce Pstruží i Čeladná na plochách převážně zemědělsky obhospodařovaných. Zemědělské využití spočívá v sezónní pastvě a sklizni travních porostů, území je dostatečně vzdáleno od intravilánu obce Pstruží i Čeladná, takže záměr nezasahuje do území s vysokou hustotou zalidnění.
Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Z důvodu dosavadního extenzivního využívání dotčeného území pro pastvu, není lokalita určená pro vybudování lyžařského a turistického centra zatěžována nad míru únosného zatížení a nejsou zde evidovány staré zátěže.
C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí
C.2.1. Ovzduší a klima Dotčené území leží z hlediska klimatického členění (dle topoklimatického atlasu – Quitt 1975) v mírně teplé klimatické oblasti MT 2. Přehled klimatických charakteristik této oblasti uvádí následující tabulka.
Oblast Počet letních dnů
MT 2
Oblast
MT 2
Průměrná teplota v říjnu °C
20-30
6-7
Počet dnů s průměrnou teplotou +10°C a více
140-160
Počet dnů se srážkami 1 mm a více
120-130 450-500
110-130
Srážkový úhrn období (mm)
vegetačním
Počet mrazových dnů
Srážkový úhrn v zimním období (mm)
250-300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
80-100
Počet zamračených dnů
150-160
Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu °C Průměrná teplota v červenci °C Průměrná teplota v dubnu °C
40-50 -3 až -4 16-17 6-7
Počet jasných dnů
ve
40-50
Podle měřicí stanice AIM Čeladná nebyly v r. 2003 (aktuálně měřeny NOx SO2, PM10, suspendované částice a prašný aerosol překročeny přípustné koncentrace. Charakteristické statistické hodnoty dosahují 10 až 50% přípustných limitů.
26
Limit
NO2-oxid dusičitý 2003
SO2-oxid siřičitý 2003 µg/m3
Hodinové MT: 70,0
16 (denní – medián) 60,0
23,6
Roční LV:
17,6
17,7
40,0
125,0
C.2.2. Voda Vlastní plocha sjezdovky je odvodňována potokem Stanovec (číslo hydrologického pořadí 203-01-023), který ústí z levé strany do Frýdlantské Ondřejnice. Potok má dle informací ČHMÚ charakteristické průtoky uvedené v příloze (příloha 6). Minimální požadovaný zůstatkový průtok dle stanoviska správce toku (Lesy ČR s.p.) z 16.12.2004 je Q270= 2,4 l/s1. Režim průtoků v průběhu roku dle křivky překročení není samozřejmě znám, protože u malého toku nejsou průtoky měřeny a podléhají rychlým změnám v závislosti na průběhu srážek. Rovněž není známo pozaďové znečistění toku nad lokalitou. V zázemí se však vyskytuje pouze zalesněný svah Ondřejníka, takže zde není předpoklad antropogenního znečištění. Po vstupu potoka do osídlené části obce předpokládáme vypouštění nečištěných odpadních vod do toku z přilehlých nemovitostí.
C.2.3. Půda Z hlediska kvality půdního fondu, charakterizovaného převážně BPEJ 84178 (bonitovanými půdně ekologickými jednotkami), se zde vyskytuje svažitá půda (sklonitost 12-17o, s expozicí na sever), středně těžké až těžké s různou kamenitostí, jejíž vláhové poměry jsou závislé na srážkách a v menším rozsahu BPEJ 83544 - hnědá půda podzolová (sklonitost 7-12o, s expozicí na jih), středně těžké s různou kamenitostí, s mírným převlhčením. Pozemky lze zařadit do 4. třídy ochrany ZPF (v 5-ti stupňové škále) a jsou charakteristické podprůměrnou produkční schopností klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologické poměry Řešené území se nachází na severovýchodním svahu Ondřejníku. Z hlediska regionálního členění reliéfu České republiky (Balatka, 1987) spadá oblast do soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Západobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina, podcelek Štramberská vrchovina, okrsek Ondřejník.
1
vychází z metodického pokynu MZe
27
Geologické poměry Ondřejník je osamělá erozní troska godulských vrstev. Geologickou stavbu řešeného území utvářejí vrstvy turonského stáří, náležející slezské jednotce v godulském vývoji, zastoupenými hrubě rytmickým flyšem se silně lavicovitými glaukonitickými pískovci. Kvartérní pokryv tvoří především kamenitohlinitá eluvia částečně překrytá svahovými sedimenty, vytvářely se především v pleistocénu, zčásti i v holocénu.
Hydrogeologické poměry Z hlediska hydrogeologické rajonizace náleží zájmové území k hydrogeologické rajónu č. 321-1 – Flyšové sedimenty povodí Ostravice. V tomto území je hlavním hydrogeologickým kolektorem připovrchová zóna. Označujeme tak zónu připovrchového rozvolnění horninového masívu spolu se zvětralinovým pláštěm, která zasahuje od povrchu terénu do hloubky několika metrů až několika desítek metrů. Je charakterizována zvýšením propustnosti horninového masívu následkem jeho rozvolnění, druhotného rozpukání, rozpojení puklin a zvětrání. Probíhá víceméně souhlasně s povrchem terénu a vykazuje zpravidla řádově vyšší propustnost než hlubší partie horninového masívu. Hlubší partie – skalní masiv je tvořen regionálním izolátorem lhoteckých a pestrých godulských vrstev. Propustnost této hlubší partie je charakterizována koeficientem průtočnosti v rozmezí T= 1*10-5 až 1*10-6 m2/s, čemuž odpovídá vydatnost vrtných děl v rozmezí kolem 0,01 až 0,1 l/s na 1 m snížení hladiny ve vodním díle. Na samotné lokalitě se nachází starší studna, která zachycuje málo kvalitní podpovrchovou vodu.
Inženýrsko-geologické poměry z hlediska zakládání staveb Plocha centra se nenachází v oblasti se zvláštními nároky na staveniště, není ani ohrožena sesuvy a nestabilizovanými svahovinami, dotčené území není rovněž evidováno jako poddolované území. Místy je území podmáčené rozptýlenými vývěry podpovrchové vody. Tato podmáčená místa na sjezdovce budou podpovrchovou drenáží odvodněna do potůčku nebo do nádrže, protože by vadila v provozování sjezdovky (roztápění sněhu).
C.2.5. Fauna a flóra Zájmové území leží v Pobeskydském bioregionu, který je součástí Západokarpatské podprovincie (Culek a kol., 1995). Bioregion je tvořen vlhkou pahorkatinou na měkkých sedimentech (včetně ledovcových), z níž vystupují ostře kopce pískovcového flyše. Převažuje 4. bukový stupeň, n a jižních svazích se nachází i 3. dubovo-bukový stupeň. Území je tedy tvořeno mozaikou hájové bioty (smíšený karpatský a hercynský vliv) a karpatského bukového lesa, zčásti se zde projevuje i vliv polonské podprovincie. V zájmovém území je tato přirozená sukcese překryta umělou výsadbou smrkových monokultur.
Flóra Dominantní potenciální jednotkou jsou dubohabrové háje (Tilio cordatae-Carpinetum) a acidofilní doubravy svazu Genisto gemanicae-Quercion (Luzulo albidae-Quercetum, dnes 28
značně degradované). V kopcovitém terénu převažují květnaté bučiny (Dentario enneaphyliFagetum a Dentario glangulosae-Fagetum). Lokálně jsou přítomny suťové lesy svazu TilioAcerion (Aceri-Carpinetum, vzácně i Lunario-Aceretum). V lesích podél menších toků zcela převládají střemchové olšiny (Pruno-Fraxinetum), ojediněle ptačnicové olšiny (StellarioAlnetum glutinosae).
Fauna Pro bioregion je charakteristická mozaikovitá fauna předkarpatských pahorkatin s větším zastoupením lesního elementu (měkkýši - vlahovka karpatská, vřetenatka nadmutá, řasnatka nadmutá). Na suchých stanovištích jsou ochuzená teplomilná společenstva hmyzu a měkkýšů (sarančata, suchomilka panonská aj.). Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní ((Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: vřetenka nadmutá (Vestia turgida), v. hrubá (V. gulo), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), vlahovka karpatská (Monachoides vicina), sklenatka drnová (Oxychilus cellarius), suchomilka panonská (Candidula soosiana), trojzubka stepní (Chondrula tridens), sudovka skalní (Orcula dolium).
V období vegetačního klidu, ve kterém byla zpracována tato dokumentace nebylo možné druhové zastoupení fauny a flory zmapovat. Vlastní parcely projektované sjezdovky však evidentně nejsou z hlediska výskytu fauny a flóry nijak zajímavé ani vyjímečné. S přihlédnutím k celkovému vysokému stupni ekologické stability krajiny však není možné výskyt chráněných druhů na zájmovém území úplně vyloučit.
C.2.6. Ekosystémy a krajina Ekologická rovnováha území je dána vztahy mezi základními složkami krajiny, které lze vyjádřit poměrem mezi relativně přirozenými ekosystémy (tj. lesy, vodní plochy, sady, zahrady, trvalé travní porosty) a systémy umělými (orná půda, zastavěná plocha). Územní systém ekologické stability (ÚSES) je významně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. V zájmovém území jsou tyto interakční prvky, vzájemně působící a ovlivňující celou krajinu, zastoupeny ve značné míře, mají relativně přirozený charakter a značnou druhovou rozmanitost. Tomu odpovídá poměrně vysoký koeficient ekologické stability (KES) zájmového území. Lesní komplex Ondřejníku lze považovat za regionální biocentrum a vlastní záměr je umístěn v zářezu na jeho okraji. V blízkosti zájmového území se podle zpracovaného územního systému ekologické stability, jenž je součástí územního plánu obce Pstruží nenachází biokoridory, které by byly záměrem dotčeny.
29
C.2.7. Obyvatelstvo Obec Čeladná i Pstruží jsou považovány za rekreační lokality a chlubí se zároveň značným rozsahem nové rodinné výstavby. Místní část Pstružího Opálené je odděleno od centra obce Čeladná železniční tratí a silnicí do Beskyd. Je zde příjemné prostředí a zóna trvalého bydlení se prolíná s výše položenou zónou rekreačního bydlení (chaty, chalupy) v extravilánu obce Čeladná i Pstruží, jejichž katastry zde sousedí. Lze konstatovat, že hustota osídlení směrem k Ondřejníku postupně klesá a lokalita Opálené je de facto konec rekreačního i trvalého osídlení. Obec Čeladná je podhorská obec s modernizovanou návsí a značným přírůstkem individuelní výstavby. Obec má vysokou rekreační kapacitu s více než 1000 ubytovacích míst, s největším a nejmodernějším golfovým centrem v ČR, moderní jízdárnou a Beskydským rehabilitačním centrem. Nad vlastní lokalitou se nachází vrstevnicová zeleně značená turistická cesta, která slouží jako cyklotrasa a v zimě jako běžkařská trasa. Tato trasa vede po vrstevnicové cestě, která obkružuje s nevelkými výškovými rozdíly v délce cca 17 km celý masiv Ondřejníku a je celoročně hojně využívána. Nejbližší město Frýdlant nad Ostravicí (357 m n.m.), je podhorské město s 10.000 obyvateli, které leží v údolí řeky Ostravice a díky své geografické poloze bývá často nazýván vstupní branou do Moravskoslezských Beskyd. Město poskytuje návštěvníkům různorodé kulturní i lyžařského a turistické vyžití. Sport a pohybová aktivita zaujímají ve městě významné postavení již více než 100 let. Frýdlant n.O. je východiskem pro procházky (např. přes Novou Ves na ostravické peřeje, přes lubenskou lávku na letiště nebo na metylovický Čupek) i náročnou turistiku, pro kterou se nabízejí výšlapy na nedaleký Ondřejník, Smrk a Lysou horu. V zimním období jsou v okolí města vhodné terény pro turistiku na lyžích. Nejvýchodněji položené letiště České republiky pro motorové i bezmotorové létání ve Frýdlantu nad Ostravicí umožňuje nejen aktivní účast, ale také nerušené sledování leteckého provozu. K letní rekreaci je možné využít koupaliště s tobogánem u motelu Panorama nebo splavy na řece Ostravici, v jejichž blízkosti se nachází také kempink. Milovníkům cykloturistiky jsou určeny četné značené cyklotrasy.
C.2.8. Hmotný majetek Pozemky, na kterých je navržen areál, jsou ve vlastnictví investora. S dalšími vlastníky pozemků, které budou provozem centra jakýmkoliv způsobem dotčeny a nejsou ve vlastnictví investora, byla vedena jednání, na jejichž základě byly získány písemné souhlasy s vybudováním centra. Realizací centra dojde k demolici stávajícího neobydleného objektu a výstavbě penzionu na stejném místě. Vystavěn budou objekty dle popisu v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru. Vlek A bude obnoven s využitím stávajících betonových patek.
C.2.9. Kulturní památky V místě projektovaného centra se nenalézají archeologické, architektonické ani historické památky. Nenacházejí se zde žádné kulturní památky, které by vyžadovaly zvláštní ochranu či záchranu před vlastní stavbou či jejím provozem. 30
C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Kvalita životního prostředí přímo v zájmovém území je již dlouhodobě stabilizovaná a kromě vnějšího vlivu emisí se již po několik desítek let v zásadě nemění. Nedochází ke změně užívání pozemků. Dosavadní zatížení lze klasifikovat jako únosné.
31
ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti
D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo Vlivy centra na nejbližší zástavbu podél příjezdové komunikace budou patrné zvýšenou dopravní frekvencí (příjezd a stání průměrně 50 osobních vozidel/den podél této komunikace). Zvýšení dopravy má obecně vliv na zvýšení emisí a zvýšení hladiny hluku. Stávající dopravní frekvenci v zimním období je možné odhadnout na max. 200 os. aut/den. S ohledem na malý nárůst nebude vliv na imisní a hlukovou situaci podél příjezdové komunikace měřitelný a nedojde k překročení hygienických limitů pro imise a hladiny hluku. Při dodržení všech podmínek, stanovených pro realizaci a provoz zařízení ze strany investora a důsledné kontroly odpovědnými orgány, nebude mít stavba centra ani jeho provoz negativní vliv na zdraví obyvatelstva s výjimkou neměřitelného navýšení znečištění ovzduší a zvýšení hladiny hluku způsobeného motorovými vozidly přechodně během stavebních prací, a provozem motorových vozidel hostů a rolby při úpravě sjezdovky. V oblasti ekonomické a sociální lze očekávat příznivý vliv na situaci v zaměstnanosti. Dojde k vytvoření 6 nových pracovních míst. Využití lokality pro lyžařského a turistické a rekreační aktivity bude mít rovněž příznivý vliv na eventuální další navazující pracovní příležitosti a podnikatelské aktivity obyvatelstva Čeladné a sousedních obcí (případné ubytování, stravování, nabídka dalších forem rekreace a oddechu). Na základě vyhodnocení možných negativních faktorů nelze očekávat, že provoz centra bude porušovat zásady ochrany veřejného zdraví nebo psychologické zátěže z narušení pokojného života a obytné pohody. Vlivy na obyvatelstvo budou málo významné.
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima V době výstavby lyžařského a turistického centra dojde k dočasnému zvýšení znečišťování ovzduší vlivem mechanismů zajišťujících stavební práce. Znečištění ovzduší bude vznikat z prašnosti při průjezdu automobilů po znečištěné vozovce a při vlastních stavebních pracích. K mírnému znečištění dojde rovněž vlivem škodlivin obsažených ve výfukových plynech stavebních mechanismů. Toto navýšení ovšem bude zcela zanedbatelné - max. cca 5 nákl. aut/den.
Běžný provoz lyžařského a turistického centra bude v malé míře znečišťovat ovzduší pouze provozem dopravních prostředků zabezpečujících provoz zařízení a provozem vozidel návštěvníků. Pro zabezpečení provozu lyžařského a turistického centra bude třeba maximálně 4 jízd osobního automobilu obsluhy vleku denně a 1 hodina práce rolby na úpravě lyžařského 32
svahu. Zcela zanedbatelný je odvoz odpadů (1 x týdně v rámci stávajícího svozu) a kalů z ČOV (1 x za rok) nákladním automobilem. Maximální denní počet osobních automobilů lyžařů v sezóně je odhadnut na 50, stávající dopravní frekvenci v zimním období je možné odhadnout na max. 200 os. aut/den. Na základě odborného odhadu množství emisí bude ovzduší na příjezdové komunikaci k lyžařského a turistickému centra mírně zatíženo emisemi z dopravy, což se však prakticky měřitelně na imisní situaci neprojeví. Vzhledem k současnému nízkému zatížení ovzduší znečišťujícími látkami nelze předpokládat, že by v důsledku provozu střediska docházelo v dané oblasti k překračování imisních limitů. Rovněž tak nemůže dojít ke zvýšení imisního ohrožení okolních lesních porostů. Navýšení znečištění ovzduší vlivem dopravy lze považovat za neměřitelné a málo významné.
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci Během stavby: Jedná se o klidnou rekreační lokalitu, kde jsou hladiny hluku hluboko pod hygienickými limity. Mírné a časově omezené zvýšení hladiny hluku lze očekávat v době stavebních prací způsobené provozem mechanizačních prostředků a dopravy při stavbě. Dočasnost prací a vzdálenost lokality od obytných ploch v městě jsou důvodem, proč lze toto negativní ovlivnění prostředí považovat za nevýznamné.
Během provozu: Hluk vyvolávaný pohonem vleku (chod motoru) je natolik tichý, že nelze očekávat zvýšení nad hygienické limity v nebližším trvale obydleném domě.
Přítomnost většího počtu návštěvníků bývá spojena s hlukem způsobeným jejich hlasitými projevy. Zvýšenou hlučnost z tohoto zdroje lze očekávat zejména v nejbližším okolí nástupní stanice vleku, kde se bude soustřeďovat nejvíce návštěvníků. Hluková zátěž může být v tomto prostoru mírně zvýšena i případnou reprodukovanou hudbou.
Pro venkovní prostor činí limitní hodnoty hlukové zátěže stanovené dle Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 55 dB(A) pro den a 45 dB(A) pro noc. Tyto hodnoty nebudou žádným z provozovaných zařízení - strojovnou lyžařského vleku, umělým zasněžováním, provozem stroje na úpravu sjezdovky, ani samotnými lyžaři překračovány. Dopravní frekvence by musela stoupnout minimálně 10-ti násobně oproti stávajícímu stavu (první tisíce aut za den) aby mohlo dojít k dosažení hlukových limitů. Nejbližší obydlená budova se nachází přibližně 80 m jihovýchodně od nástupní stanice a nelze předpokládat při stavbě a provozu vleku překročení ekvivalentní hladiny hluku. Vzhledem k charakteru záměru, intenzitám automobilové dopravy, technickému řešení centra a vzhledem k umístění stavby mimo obytnou zónu se nepředpokládá negativní ovlivnění obyvatelstva hlukem. Vliv na hlukovou situaci lze považovat za málo významné. D.I.4. Vlivy na půdu Dotčené pozemky využité pro realizaci záměru jsou vedeny jako zemědělská půda – trvalý travní porost. Pro realizaci záměru bude nutno přistoupit k trvalému odnětí půdy celkem 1500 33
m2 ze zemědělského půdního fondu k výstavbě obslužného objektu a akumulační nádrže. V prostoru lyžařské sjezdovky díky výrazně sezónnímu využití pozemků nebude znemožněn dosavadní způsob obhospodařování a nebude tudíž nutné jejich trvalé odnětí ze ZPF.
Při řádném dodržování provozního řádu nedojde k úniku látek a přípravků používaných pro zabezpečení činnosti zařízení centra do prostředí a ke kontaminaci půdy. K té by mohlo výjimečně dojít v případě havárie rolby nebo při havárii dopravního prostředku.
Na pozemcích v zimě využívaných bude po lyžařské sezóně prováděn úklid a kontrola stavu půdního krytu. Bude-li zjištěno poškození travního drnu či projevy vodní eroze, budou provedena sanační opatření. Vliv na půdu lze považovat za málo významné.
D.I.5. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vybudování lyžařského a turistického centra a jeho následný provoz nebude takové povahy, která by mohla zásadně ovlivnit bilanci povrchových nebo podzemních vod.
Změny hydrologických charakteristik Jelikož na ploše centra nedojde k vybudování zpevněných ploch (s výjimkou stavby obslužného objektu, stávající dům bude rekonstruován na penzión), nedojde ke znatelné změně hydrologických podmínek zájmového území. Povrchový a podzemní odtok se podstatně nezvýší a výpar se nesníží. Odtok ze střechy obslužného objektu a penzionu bude odváděn do potoka. Plochu sjezdovky bude nutno v době bez sněhové pokrývky pravidelně sledovat a v případě potřeby upravit povrch terénu tak, aby se nemohl povrchový odtok soustřeďovat a netvářely se erozní rýhy. Vlivy na hydrologické charakteristiky lze považovat za nevýznamné, s výjimkou vlivu na průtok v povrchovém toku Stanovce – viz níže.
Vliv na průtoky v povrchových tocích Celková roční vodní bilance ve vodním toku u lyžařského a turistického centra zůstane beze změn. Splaškové vody budou čištěny a vypouštěny do toku. Odebírání vody z potoka pro účely umělého zasněžování bude mít mírně nepříznivý vliv pro retenci lokality. Z hlediska celkového množství povrchového i podzemního odtoku se však jedná o relativně zanedbatelné množství. Průměrná spotřeba vody pro technické zasněžování v zimní sezóně 12000 m3. Toto množství by odteklo přirozeně potokem. Vlivem užití se vrátí na půdní povrch ve formě technického sněhu a odteče v době tání. Sníží se okamžitý průtok v potoku maximálně o 1 l/s a to v době zimních průtoků a zvýší průtok v době maximálních průtoků během jarního tání. Celkově se dá říci, že se bude jednat o zpomalení a snížení povrchového odtoku v období zámrzu a zrychlení a zvětšení povrchového odtoku v období tání. Hrubozrnná struktura sněhu spolu s určitým zhutněním, úpravou svahu a lyžováním vede k pomalejšímu tání sněhu, čímž se prodlužuje doba jarního tání a snižuje rozsah velkých vod. K tomu přispívá i větší odolnost technického sněhu vůči dešti oproti přírodnímu sněhu. Vliv na průtoky v povrchovém toku 34
v úseku mezi odběrem a vypouštěním za významné, pod místem vypouštění za málo významné.
Vliv na jakost povrchových vod Splaškové odpadní vody z obslužného objektu a penzionu budou čištěny ve dvou vlastních ČOV. Při předpokladu 15 ubytovaných osob, 6 pracovníků obsluhy a 100 pasantů/denně je potřeba vody, (což je totéž jako okamžitý výtok z ČOV) rovna 0,012 l/s. Při minimálním průtoku v potoku Q355= 0.7 l/s, nulových obsazích srovnávacích parametrů (BSK5, CHSKCr, NL a N-NH4) na pozadí (ve vodním toku nad výpustí) je předpoklad dodržení limitů dle NV č. 61/2003Sb. (viz tabulka 7). Nárůst koncentrací v toku bude měřitelný a dosahuje při předpokládaných parametrech ČOV 2% až 31% legislativního limitu. K negativnímu vlivu na jakost povrchových vod nebude docházet za předpokladu dodržování všech právních a technických norem jak obslužným personálem lyžařského a turistického centra tak návštěvníky. Voda pro umělé zasněžování sjezdovek bude používána bez jakýchkoliv přídavků chemikálií. Při tání umělého sněhu bude voda částečně odtékat do vodoteče, částečně zasakovat do podzemních vod. Vliv na jakost povrchových vod lze považovat za významný. tabulka 7: Hydrotechnický výpočet potřeby vody a koncentrací v toku
Vlivy na hydrogeologické poměry a zdroje vody V souladu s ustanoveními zákona č. 254/2001 Sb., o vodách je nutné k užívání vod z budoucí vrtané studny Povolení k nakládání s podzemními vodami. Pro odběr vody je potřeba odvrtat studnu o minimální zabezpečené vydatnosti 0,15 l/s. Potřebu vody je možné dle hydrogeologických poměrů v rajónu zajistit vrtem o hloubce minimálně 20 m situovaným na propustnější zóně. Dosah vlivu čerpání z vrtu při snížení max. 10 m a koeficientu filtrace k=1.10-5 m/s lze odhadnout maximálně na R=3000*s* k =94 m. To je vzdálenost, ve které je již vliv nulový. Vzhledem k tomu, že vzdálenost prvního domu pod lokalitou je 250 m od místa budoucí studny nemůže dojít k ovlivnění nejbližšího zdroje. Vliv na hydrogeologické poměry a zdroje vody lze považovat za nevýznamné.
D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Stavební úpravy spojené s výstavbou lyžařského a turistického centra budou zasahovat do geologické stavby území pouze lokálně (v místech založení patek podpěr vleku B, v místě stavby obslužného objektu), nebudou mít znatelný vliv na horninové prostředí a stabilitu území.
Při stavebních pracích nebude nutné čerpání podzemní vody, výkopek zbylý po zpětném zásypu patek a rýh musí být vhodně rozprostřen nebo odvezen. Narušený půdní pokryv bude
35
nutno sanovat. V současné době nejsou plochy svahu se poškozeny účinky vodní eroze ani na nich nejsou evidovány žádné sesuvy. Zájmové území se nachází v netěženém dobývacím prostoru černého uhlí ložiska Trojanovice i.č. 20072. Přírodní zdroje nemohou být provozem lyžařského a turistického centra nijak ovlivněny ani nemůže být znemožněna jejich případná těžba. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje lze považovat za nevýznamné.
D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Projektované vleky, obslužný objekt, penzion a sjezdovka lyžařského centra jsou umístěny na trvalých travních porostech.. Les byl zde v minulosti vykácen, nyní se zde nachází louka. Travnaté plochy jsou využívány během vegetačního období pro pastvu. Na území navrhovaném pro realizaci záměru nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných živočichů nebo rostlin, nejedná se o území chráněné podle zvláštních předpisů (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění), nenachází se zde žádný biokoridor ani biocentrum z hlediska ÚSES.
Realizace lyžařského a turistického centra nepředstavuje žádný terénní, stavebně technický nebo jiný prostorový zásah do hodnotnějších ekosystémů. Běžný provoz technologie nebude znamenat pro organismy vyskytující se v okolí centra, populace a druhy, stejně jako pro jejich biotopy žádné nebezpečí.
Vliv záměru na ekosystémy běžných hospodářsky využívaných luk podhorské oblasti s ochuzenou druhovou rostlinnou skladbou je tedy nevýznamný. Ani minimální nárůst zatížení prostředí osobní dopravou nebude mít vliv na stabilitu stávajících ekosystémů.
Vodní ekosystém potoka nebude narušen vypouštěním splaškových ani dešťových vod. K výrobě umělého sněhu by neměly být použity žádné chemikálie, jež by se staly součástí vyrobeného sněhu a které by mohly při jarním tání kontaminovat povrchovou vodu pod lyžařským svahem.
Vzhledem k typu lokality není pro živočichy ohrožujícím problémem zvýšený pohyb osob, který záměr předpokládá. Může dojít pouze k vytěsnění plašších druhů mimo plochu sousedící bezprostředně s centrem. Rušivým prvkem pro volně žijící živočichy bude větší zátěž území hlukem v důsledku kumulace osob a umělé osvětlení vleků a svahu.
Výstavbou centra nebudou přímo dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Záměr se však nachází v bezprostředním kontaktu s těmito pozemky. Ani tyto pozemky však záměrem dotčeny nebudou. Stanovisko majitelů lesa je v příloze (příloha 5). Vliv na faunu, flóru a ekosystémy lze považovat za nevýznamný. 36
D.I.7. Vlivy na krajinu Záměr nebude znamenat změnu krajinného rázu oproti dnešnímu stavu. Výška podpěr vleku nebude převyšovat výšku okolních porostů dřevin. Obslužný objekt a penzion by měl dodržet architektonický vzhled přijatelný pro podmínky územního plánu. Ostatní navržené objekty (umělé zasněžování, inženýrské sítě) budou rušivým elementem v krajině pouze po dobu jejich realizace či použití, jelikož se jedná o objekty dočasné nebo umístěné pod povrchem terénu. Využití krajiny se sice oproti současnosti lokálně změní, avšak v nedávné minulosti již byla lokalita takto využívána. Návrat k původnímu využití je v souladu s vnímáním a očekáváním starousedlíků i víkendových rekreantů. Vliv na krajinu lze považovat za nevýznamný.
D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Nejbližší obytná zástavba se nachází v dostatečné vzdálenosti od posuzovaného záměru, takže nedojde k jejímu přímému ani zprostředkovanému ovlivnění. Historicky nebo architektonicky cenné objekty, nebo objekty památkově chráněné, nebudou stavbou ovlivněny, neboť se nacházejí mimo její dosah. Nedojde k znehodnocení ani poškození pozemků a staveb, naopak lze předpokládat jejich mírné ekonomické zhodnocení v souvislosti s existencí sportovněrekreačního centra. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky lze považovat za nevýznamný.
D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Hodnocení významnosti vlivů uvažovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí ve výše uvedeném textu kapitoly D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti je provedeno z hlediska rozsahu a velikosti ve třístupňové škále dle následující tabulky.
tabulka 8: Hodnocení významnosti vlivu
velikost vlivu
rozsah vlivu překračuje hranice záměru
nepřekračuje hranice záměru
měřitelná, blíží se významný limitům
málo významný
měřitelná, v úrovni měření
nevýznamný
neměřitelná
ale málo významný chyb nevýznamný
nevýznamný
37
Charakter zařízení nevykazuje výrazné negativní dopady na složky životního prostředí. Vzdálenost od obytné zóny je dostatečná a zároveň vykazuje dobré komunikační napojení i dostupnost pro turisty. Rozsah vlivů spojených s realizací záměru je možné hodnotit jako lokální, s omezením na prostor centra a nejbližší okolí (řádově desítky metrů). Takto vymezené území přesahují pouze vlivy spojené s dopravou (emise a hluk vozidel podél příjezdních komunikací) a vliv na vodní tok.
Větší návštěvnost obce Čeladná bude znamenat větší poptávku po poskytovaných službách, což v případě využití příležitosti zdejšími obyvateli může mít za následek nepatrné (sezónní) snížení nezaměstnanosti. Lze konstatovat, že ani tato staronová aktivita – vybudování centra nebude znamenat významný zásah do území. Území je schopno záměr bez problémů absorbovat a při dodržování všech platných právních norem nedojde vlivem vybudování a provozu centra k ovlivnění nebo k negativním změnám v kvalitě jednotlivých složek životního prostředí ani k nežádoucí interakci nebo kumulaci vlivů. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že celkový rozsah vlivů záměru na území a populaci bude nevýznamný.
D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Veškeré případné vlivy z provozu lyžařského a turistického centra budou mít pouze lokální charakter. Možnost negativních přeshraničních vlivů posuzovaného záměru lze, vzhledem k navrhovanému umístění, charakteru a rozsahu stavby, vyloučit. D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandartních stavech Havarijní stav při realizaci záměru a provozu lyžařského a turistického centra vzniknout ve dvou případech:
může
1. při úniku závadných látek (PHM) 2. při požáru obslužného objektu a penzionu
Jiné nepředvídané okolnosti nepředstavují s ohledem na charakter činnosti ani na umístění objektů zvýšená rizika. K prevenci a minimalizaci možného negativního ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí souvisejících se záměrem je třeba, aby byly zohledněny následující podmínky:
38
Opatření pro fázi projektové přípravy výstavby lyžařského a turistického centra 1. Doložit stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu dle vyhl. č. 334/1992 Sb., k trvalému vynětí pozemků ze ZPF určených k novým stavbám. 2. Bude požádáno o povolení k nakládání s vodami: odběru povrchové vody z potoka Stanovce, odběru podzemní vody z vrtané studny a vypouštění vod odpadních z ČOV do vod povrchových – potoka Stanovce. 3. Bude zpracován hydrogeologický posudek a projekt na vrtanou studnu a posouzena možnost ovlivnění kvality a množství podzemních vod odběrem z vrtu. 4. Penzion a obslužný objekt budou architektonicky přizpůsobeny požadavkům územního plánování (styl, barva a vzhled), což bude konzultováno s příslušným stavebním úřadem.
Opatření pro fázi výstavby lyžařského a turistického centra Všechna použitá stavební mechanizace musí být v dobrém technickém stavu a průběžně kontrolována, aby bylo zamezeno případným úkapům ropných látek či nadměrným emisím výfukových plynů. 5. V případě nebezpečí znečištění vozovek blátem ze staveniště bude prováděno manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět stavbu. 6. Na staveništi nebude prováděna údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby. 7. Odpady ze stavby budou tříděny a ukládány do připravených kontejnerů. 8. Dodavatel stavby předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich využití resp. odstranění.
Opatření pro fázi provozu lyžařského a turistického centra Ochrana ovzduší 9. Pozornost bude věnována úpravě svahu rolbou, je nutno vyloučit zbytečný běh motorů naprázdno.
Opatření proti hluku 10. Veškerá činnost bude organizována tak, aby venkovní prostor nebyl zatěžován emisemi hluku ve smyslu Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Ochrana vod
39
11. Splaškové odpadní vody budou čištěny ve vlastních dvou ČOV a vypouštěny do potoka Stanovec s dešťovými vodami z penzionu a obslužného objektu jediným vyústním objektem. 12. Techniku (rolba) bude nutno parkovat a manipulovat s ní pouze na určených místech, v prostoru centra bude zakázáno mytí strojů a motorových vozidel, aby nemohlo dojít k úniku závadných nebo nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod. 13. Pro provoz a údržbu vleku či jiné mechanizace budou využívána biomazadla. 14. V rámci zasněžování bude vyloučeno používání aditiv, které by mohly ohrozit kvalitu vod při tání umělého sněhu nebo ovlivnit druhovou rozmanitost trvalých travních porostů. 15. Namátkově bude kontrolován stav terénu na odstavných stáních, v případě vizuálního zjištění větší kontaminace (ropné látky ve fázi, ropné skvrny na sněhu) bude znečištění odstraněno v souladu s provozním řádem. 16. Provozní řád lyžařského a turistického centra musí stanovit činnosti spojené se zneškodněním a likvidací úniků ropných látek v centra (použití sorpčního prostředku, uložení, zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.). 17. Množství odebírané povrchové vody na zasněžování bude měřeno.
Odpadové hospodářství 18. V provozním řádu bude vyřešeno oddělené ukládání odpadů vznikajících při provozu zařízení. 19. Nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech. Ochrana přírody 20. Při všech činnostech v lyžařského a turistickém centra bude maximálně chráněna krajinná zeleň. 21. Pravidelně bude kontrolován stav lyžařských svahů a při zjištění narušení travního krytu nebo projevů vodní eroze bude neprodleně sjednána náprava. 22. V rámci provozního řádu sjezdovky bude uplatněn ke konci sezóny nebo v období oblev takový způsob provozu, který vyloučí vznik vydřených ploch v travních porostech. 23. V rámci využití území mimo sezónu bude umožněno řádné obhospodařování lučních a dalších trvalých travních porostů
Ostatní opatření 24. Veškeré činnosti budou prováděny dle vypracovaného a schváleného provozního, havarijního a požárního řádu lyžařského a turistického centra. Musí být důsledně dodržovány bezpečnostní, hygienické a další předpisy na ochranu životního prostředí. 40
V jejich smyslu budou zaškoleni pracovníci a bude stanovena jejich odpovědnost. K dispozici musí být plán opatření pro případ havárie, záznamy o provedených revizích zařízení a záznamy o zjištění a odstranění závad.
Kompenzační patření 25. Vzhledem k malému rozsahu záměru se přímé kompenzační opatření nenavrhují.
D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí Oznámení bylo zpracováno na základě projektové dokumentace stavby ve stupni „zadání stavby“. Posouzení záměru bylo provedeno na základě konzultací s investorem, projektantem, zástupci obce Čeladné a Pstruží, dotčených orgánů státní správy a dalších podkladů včetně osobních zkušeností zpracovatele oznámení s podobnými provozovanými stavbami. Některé údaje uvedené v oznámení jsou zatíženy chybami.
Denní počet návštěvníků lyžařského a turistického centra byl stanoven odhadem (podle provozu obdobných středisek), s tímto odhadem také souvisí počet vozidel návštěvníků (emise, hluk). Od počtu návštěvníků se odvíjí rovněž spotřeba vody a produkce odpadních vod. Odhad potřeby vody pro zasněžování je spíše na horní hranici a skutečné množství závisí na klimatických podmínkách. Vydatnost budoucí studny na pitnou vody byla stanovena z hydrogeologické mapy, skutečnost může být rozdílná. Velikost charakteristických průtoků v potoku Stanovec dle ČSN 751400 byla převzata z podkladů HMÚ. Skutečný režim průtoku v potoku (průtok v závislosti na ročním období) pak nelze stanovit bez skutečného dlouhodobého měření na toku.
Vzhledem k charakteru stavby a s ohledem na předpokládané minimální vlivy záměru na obyvatelstvo a životní prostředí, byly dostupné podklady a informace pro objektivní hodnocení přípravy, realizace, provozu popř. ukončení záměru dostatečné.
ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán v jedné variantě řešení, stavba nemá zpracovanou žádnou alternativu v technickém řešení ani v umístění na jiné lokalitě. Pozemky lyžařské sjezdovky, na kterých má být záměr realizován, jsou majetkem žadatele. Z těchto důvodů se nevyhledávalo variantní řešení umístění záměru v jiné lokalitě.
41
ČÁST F Mapová a jiná dokumentace je součástí příloh (část H).
ZÁVĚR Provedené hodnocení vlivů vybudování lyžařského a turistického centra na jednotlivé složky životního prostředí prokazuje, že záměr nebude mít významné negativní a nevratné dopady. V zájmovém území záměr nekoliduje s jiným chráněným územím nebo ochranným pásmem a nepředpokládá se negativní kumulace vlivů s jinými záměry. Záměr je v souladu s územním plánem. Z těchto důvodu lze předložený záměr v jediné lokalizační a technologické variantě doporučit ke schválení.
ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
SHRNUTÍ
Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je zpracováno podle přílohy č. 4 tohoto zákona a týká se záměru „Lyžařské a turistické centrum PstružíOpálené“ v katastrálním území obce Pstruží, jehož investorem je P. Mikeska, 739 12 Čeladná 53. Záměr spadá do kategorie II, sloupec B, č. 10.7: Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.
Účel stavby a hlavní parametry Záměrem investora je stavba dvou lyžařských vleků včetně osvětlení a mobilního umělého zasněžování lyžařského svahu, stavba obslužného objektu a rekonstrukce stávající budovy na penzion. Pro odstavná stání osobních automobilů návštěvníků bude využito 50 odstavných míst podél příjezdové komunikace.
Stavba lyžařských vleků, obslužného objektu a rekonstukce penzionu je navržena tak, aby v co možná nejmenší míře narušovala přirozený vzhled okolní krajiny a korespondovala se stávajícím rázem krajiny. Dva lyžařské vleky budou mít kapacitu 1600 osob/hod. Sloupy u nástupních a výstupních stanic budou na dvou betonových patkách a ostatní sloupy vedení lana na jedné patce. Pro obsluhu vleku u nástupní stanice se počítá se stavbou obslužného objektu (bufet, WC, prodejna lístků, servis). Jako zdroj pitné vody bude používán nový zdroj - vrtaná studna pro obslužný objekt a penzion. Jako zdroj vody pro zasněžování bude používán odběr z nově vybudované akumulační nádrže, která bude zásobována z potoka Stanovec. Pro obslužný objekt a penzion je navrženo vytápění dřevem s dotápěním el. přímotopy.
Charakteristika podstatných vlivů na životní prostředí 42
Běžný provoz lyžařského a turistického centra bude v malé míře znečišťovat ovzduší pouze provozem dopravních prostředků zabezpečujících provoz zařízení a vozů návštěvníků střediska. Pro zabezpečení denního provozu bude třeba cca 4 jízdy osobního automobilu a 1 hodina práce rolby na úpravě lyžařského svahu. Zcela zanedbatelný je odvoz odpadů (1 x týdně) a kalů z jímky odpadních vod (1 x za měsíc) nákladním automobilem. Průměrný počet osobních automobilů lyžařů je odhadnut na 50 denně. K dočasnému zvýšení znečišťování ovzduší dojde v době výstavby jednotlivých objektů vlivem mechanismů zajišťujících stavební práce (prašnost, emise výfukových plynů).
Vzhledem k charakteru záměru, intenzitám automobilové dopravy, technickému řešení centra a vzhledem k umístění stavby mimo obytnou zónu se nepředpokládá negativní ovlivnění venkovního prostoru a obyvatelstva hlukem a emisemi na hygienické limity.
Jelikož na ploše centra nedojde k vybudování nových zpevněných ploch (s výjimkou střechy obslužného objektu), nedojde ke znatelné změně hydrologické bilance zájmového území povrchový a podzemní odtok se v podstatě nezvýší a výpar se nesníží. Splaškové vody budou sváděny do ČOV a po vyčištění do vodoteče. Voda pro umělé zasněžování sjezdovek musí být používána bez jakýchkoliv přídavků chemikálií, protože při tání umělého sněhu bude voda částečně odtékat do vodoteče, částečně zasakovat do podzemních vod. K negativnímu vlivu na jakost povrchových vod nebude docházet za předpokladu dodržování všech právních a technických norem jak obslužným personálem centra, tak návštěvníky lyžařského a turistického centra.
Pro realizaci záměru bude nutno přistoupit k trvalému odnětí půdy cca 1500 m2 ze zemědělského půdního fondu pro obslužný objekt a akumulační nádrž. Zemědělskou půdu v prostoru lyžařské sjezdovky tento způsob využití neovlivní natolik, že by byl znemožněn dosavadní způsob obhospodařování a bylo nutné její trvalé odnětí ze ZPF.
Realizace lyžařského a turistického střediska nepředstavuje žádný terénní, stavebně technický nebo jiný prostorový zásah do hodnotnějších ekosystémů. Běžný provoz technologie nebude znamenat pro organismy vyskytující se v okolí centra, populace a druhy, stejně jako pro jejich biotopy žádné nebezpečí. Minimální nárůst zatížení prostředí osobní dopravou nebude mít vliv na stabilitu stávajících ekosystémů. Ekosystém vodního toku Stanovec nebude narušen vypouštěním vyčištěných splaškových vod. Při odběru vody ze studny pro potřeby penzionu a obslužného objektu není zapotřebí stanovit minimální hladinu. Vzhledem k typu lokality není pro živočichy ohrožujícím problémem sezónní zvýšený pohyb osob, který záměr předpokládá. Dojde pouze k vytěsnění plašších druhů mimo lokalitu. Rušivým prvkem pro volně žijící živočichy bude větší zátěž území hlukem v důsledku pohybu a pobytu většího počtu osob a umělé osvětlení centra a svahu.
Záměr nebude znamenat změnu krajinného rázu oproti dnešnímu stavu. Vizuální změnu bude znamenat pouze stavba lyžařských vleků se stavbou obslužného objektu. Výška podpěr vleku nepřevyšuje výšku okolních porostů dřevin. Je zřejmé, že tyto změny nejsou
43
z krajinotvorného hlediska podstatné a prakticky nebudou znamenat pro pozorovatele mimo areál změnu.
V souvislosti s realizací záměru nelze předpokládat finanční zhodnocení pozemků na ploše lyžařského a turistického centra i v jeho okolí.
Jednou z priorit strategického rozvoje regionu je cestovní ruch založený na sjezdovém a turistickém lyžování. Této koncepci vybudování lyžařského a turistického centra na Pstruží plně vyhovuje. Záměr by pak měl mít ve svém důsledku pozitivní dopad na okolí. Větší návštěvnost bude znamenat větší poptávku po poskytovaných službách, což v případě využití příležitosti zdejšími obyvateli může mít za následek nepatrné sezónní snížení nezaměstnanosti (v samotném lyžařském a turistickém centru najde uplatnění 6 zaměstnanců).
Očekávané vlivy výstavby i provozu posuzovaného záměru na životní prostředí lze z hlediska jejich velikosti a významnosti souhrnně hodnotit jako méně významné. Za předpokladu dodržení podmínek, stanovených pro vlastní provoz, dále za dodržení technologické kázně při během výstavby a provozu, je možné považovat záměr za ekologicky přijatelný.
44
Část H - Přílohy
45
