Zpravodaj římskokatolické farnosti sv. Ludmily na Královských Vinohradech číslo 9/2009
měsíčník
Drazí farnici od sv. Ludmily, hned v úvodu chtěl bych vyjádřit svou radost a poděkování. Pánu Bohu a Vám! Bohu za to, že vyslyšel naše modlitby, Vám – právě za tyto vaše modlitby. A výsledek už jste viděli nebo i osobně poznali v podobě nového farního vikáře u sv. Ludmily, P. Christiana. Otci kardinálovi už jsem za toto jmenování a ustanovení nového kněze pro naší farnost také poděkoval. Od prosince, když jsem zůstal na všechno sám, bylo to pro mě velmi náročné období – bez vaší konkrétní spolupráci a především duchovní podpory bych to vůbec nezvládnul. Za to chci Vám poděkovat. Sloužím každou nedělí za farníky mší svatou – to je povinnosti každého faráře – a vždy děkují a prosím za Vás. O poutní slavnosti pat-
vychází 20. září 2009
ronky našeho kostela jsem taktéž sloužil mší za Vás za všechny – za farníky a dobrodince našeho kostela. Doufám, že i nadále zachováte nám – strahovským premonstrátům, svou přízeň. Další věc, na kterou bych chtěl upozornit, je naše příprava na setkání se Svatým otcem, který koncem tohoto měsíce navštíví Českou republiku. Doufám, že se na tuto návštěvu opravdu všichni těšíme a očekáváme její duchovní ovoce: povzbuzení a upevnění naší křesťanské víry. Připravme se na toto setkání svědomitě a dobře. Potřebujeme papežovo povzbuzení. Kéž Svatý otec dokáže rozpálit naše srdce k radostnému vyznávání naší víry, kéž nám vleje nadějí, abychom dokázali beze strachu hledět do budoucna. Váš P. Stanislav a celý pastorační tým od sv. Ludmily
Apoštolát modlitby – září
1. Aby Boží slovo bylo lépe poznáváno, přijímáno a prožíváno jako zdroj svobody a radosti. 2. Aby se křesťané v Laosu, Kambodži a Myanmaru, kteří se často potýkají s velkými problémy, nenechali odradit od hlásání evangelia svým bratřím a důvěřovali v sílu Ducha svatého. 3. Aby se šířila vzájemná úcta a láska mezi náboženstvími v naší zemi cestou modlitby, dialogu, růstu vzdělávání a vzájemného poznání.
2
Z FARNOSTI
9/2009
Christian Martin Pšenička O.Praem Od 1. 9. 2009 jsem byl ustanoven farním vikářem ve farnosti sv. Ludmily. Co všechno v mém životě předcházelo tomuto ustanovení? – Možná se někteří ptají… Přijměte tedy krátké představení. Narodil jsem se v jihočeském Milevsku 19. 4. 1979. Vedle hodných rodičů mám ještě staršího bratra. V rodině jsem „dostal do vínku“ (krom jiného) víru a hudbu. Vedle základní školy jsem navštěvoval ještě základní uměleckou školu – klavír. Později jsem začal hrát i na tubu. Společně s bratrem, který hraje na trubku, a taťkou hrajícím na trombon a baskřídlovku jsem měl možnost nabýt zkušeností muzikantských i lidských. Zhruba ve svých 11 letech jsem začal ministrovat, což ovšem netrvalo dlouho, protože jsem dostal možnost začít pravidelně hrát při nedělních mších svatých v okolí Milevska. Podstatně mě v životě ovlivnil příklad kněží – dnes spolubratří – tehdy žijících v milevském klášteře. Za velmi mnoho vděčím období studia na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde jsem studoval obor Církevní hudba – varhany (1993–1999). Poznal jsem zde mnoho vzácných osobností ať už z řad profesorů a nebo spolužáků. Na Boží volání k zasvěcenému životu a kněžské službě jsem odpověděl a někdy
lépe či hůře odpovídám životem „v premonstrátských barvách“. Do Strahovského kláštera jsem nastoupil v srpnu 1999. Po ročním noviciátu jsem pak začal v roce 2000 studovat na KTF UK. Slavné sliby (2004), jáhenské svěcení (2004), kněžské svěcení (2005). I v době formace a studií můj život protkávala hudba – především gregoriánský chorál. Říká se, že první kněžské místo je dar od Pána Boha. Pro mě se jím stala Jihlava se skvělými spolubratry a živou farností. Je to pro mě nezapomenutelný rok. Proto, když jsem dostal možnost ještě dalšího studia, se mi neodcházelo lehce. Studium na Mozarteu v Salzburgu – obor Kirchenmusik – jsem absolvoval v období 2006–2009. Během tohoto studia jsem bydlel v Koleji sv. Benedikta u kláštera sv. Petra v Salzburgu a měl jsem tudíž možnost blíže poznat benediktiny a navázat s nimi kontakty. Cenná zkušenost se zahraničím, rakouskou a německou církví, nové hudební vzdělání, poznání nových inspirativních osobností – tak by se dal shrnout tento požehnaný čas. Prosil jsem, abych mohl sloužit v živé farnosti, a bylo mi vyhověno a dáno „v míře vrchovaté a natlačené“. Jsem za to vděčný.
Potřebujeme růženec? „Ukaž mi, jak se modlíš, a já Ti povím, jaká je tvá víra.“ Jistě je zřejmé, že podstatou víry není jen pouhá informovanost o věč-
ných pravdách a dogmatech, ale především živý a žitý vztah s Pánem. Jedním z mnoha míst, kde se tento vztah utváří a prohlubuje, je modlitba. Touha
9/2009
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
setkat se s Pánem stojí u základu každé modlitby. Kancionál v krátkém úvodu k modlitbám mluví o některých základních způsobech osobní modlitby. Ústní modlitba – podle předlohy, vlastními slovy, střelná modlitba. Vnitřní modlitba – rozjímání, modlitba afektivní, modlitba jednoduchá. (viz. Kancionál s. 18 – 20) Zde je ve stručnosti shrnuta bohatá tradice církve – jak si Pán sám vede duše, které dorostly hlubokého vnitřního přátelství a sjednocení s Ním. K hlavním společným modlitbám křesťanského lidu patří i modlitba růžence. Každý z nás má jistě s růžencem svou zkušenost. Pro mnohé je právě tato modlitba „žebříkem do nebe“. Mnozí ví, kolik mohou vložit starostí, trápení a křížů mezi jednotlivé „zdrávasy“. K jakému vnitřnímu poznání a lásce k Pánu Ježíši a Panně Marii se člověk může „promodlit“. Pro někoho je však tato modlitba spíš nezáživná, neoslovující nitro – až uspávající… Jak se stalo mně před několika léty, kdy jsem byl z této modlitby „vytržen“ nárazem a zdemolováním blatníku mé tehdejší Felicie… Kombinace pravidelně opakovaného textu a meditace (kontemplace) před-
3
kládaných tajemství růžence je nejen geniálním sumářem podstatných etap života Pána Ježíše, ale je i plánem a mapou cesty křesťana k plnosti lásky. Společná modlitba růžence je pro ty, kdo si k němu cestu zatím nenašli, velikou pomocí a pro mnohé, u nichž je růženec „páteří“ jejich modlitebního života, je společenství v této modlitbě posilou a osvěžením. Potřebujeme jako farnost společnou modlitbu růžence? Najdou se „tahouni“, kteří tuto modlitbu povedou? Jak vypadá moje osobní modlitba? Možná ještě mnohde přetrval zvyk vložit zesnulým do rakve růženec, aby tak měli i po smrti v rukou to, čím se velmi často „probírali“ za svého života. Nám by se dnes mnohým na této poslední cestě pravdivěji vyjímala v rukou myš od počítače a nebo dálkové ovládání televizoru… Potřebuji růženec? Nemohla by to být možnost zastavit se v naší ďábelsky uspěchané době? Příležitost ke společné modlitbě růžence bude u sv. Ludmily opět každou středu – půl hodiny přede mší svatou (16 hod.). P. Christian M. Pšenička, O.Praem.
Setkávání maminek na faře ZÁŘÍ 2009 17. 9. BIBLICKÉ TEXTY – Spor o prvenství: “Kdo chce být první, buď ze všech poslední“ 24. 9. PŘEDNÁŠKA PRO MAMINKY – Katka Kloučková nám bude povídat na téma „Zdravé nošení dětí a cvičení pro miminka“ Milé maminky, přijďte se podívat mezi nás, Vy i Vaše děti jste zváni ke společnému povídání, hraní a modlitbě. Scházíme se ve čtvrtek v 10.00–11.00 hod. Karolina Kopecká, tel. 723 004 307
4
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
9/2009
S laskavým svolením otce kardinála Miloslava Vlka otiskujeme ve farním zpravodaji dva zajímavé články převzaté z jeho webových stránek:
Některé „katedrální“ omyly
V pátek 21. srpna 2009 ve známém pořadu „Uvolněte se, prosím“ uvedl pan Kraus svého hosta pana Zdeňka Mahlera a připomněl, co všechno pan Mahler napsal. Vzpomněl také „skvělou knihu“ – jak řekl – o katedrále. O kritice řady jejích historických omylů se nezmínil. Pobídl svého hosta, aby k soudům o katedrálu řekl své slovo, když má tak široké vědomosti. Pan Mahler na tu chválu ohledně vědomostí řekl, „že to jen předstírá“ – a tady asi mluvil pravdu. Na vybídnutí mávl rukou a řekl, že to už bylo vyřízeno v roce 1918, kdy Hrad byl předán československému lidu. Tady opravdu pan Mahler vědomosti jen předstíral. Hrad přešel do rukou československého státu jako válečná kořist na náhradu válečných reparací mírovou smlouvou, kterou vítězné mocnosti podepsaly v Saint Germain v roce 1918. Do zemských desek byla jako právní titul nabytí uvedena „válečná reparace“. Tato smlouva vítězných mocností byla pak inkorporována do československého zákonodárství. Je proto možné nahlédnout do seznamu všeho, co se touto smlouvou předávalo. Slovo katedrála se tam ale nenajde, protože nebyla „válečnou kořistí“, ale už někdy v 80. létech 19. století byla zapsána do pozemkových knih při jejich vzniku a vlastník – církev! Ach, jak primitivně, lacino a naivně lze balamutit neznalé posluchače ... A lidé, kterým nejde o pravdu, ale nechávají se vést emocemi, polykají takovéto „zdechliny pravdy“ od polovzdělaných populistů,
kteří dávají průchod své nenávisti vůči církvi. Trochu serióznosti, pane Mahlere ... ***
Majetkové vyrovnání
Někdy se musím s překvapením zastavit nad tím, jak velmi nepřesně a zkresleně média prezentují určité zprávy. Mám před sebou zprávu ČTK ze 24. srpna 2009 o otázce majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem. Cituji: „Skupina poslanců kolem Vladimíra Tlustého (zvolen za ODS) kritizovala to, že v zákoně není přesně uveden soupis nahrazeného majetku, a také postup, kterým se dospělo k výši finanční náhrady. Spolu s poslanci ČSSD a KSČM se jim podařilo prosadit přerušení projednávání této předlohy. Návrhem se zabývala i poslanecká komise, která ho letos na jaře nedoporučila ke schválení.“ Tolik zpráva ČTK. Podívejme se na novinářskou kvalitu této zprávy. Text mluví o dvou skupinách, které se návrhem zákona zabývaly: „skupina poslanců kolem Vlastimila Tlustého…“ a „návrhem se zabývala i poslanecká komise…“. Zpracovatel této zprávy v ČTK si nevšiml, že práce poslanecké komise je důsledkem kritiky té „skupiny poslanců“ (lze zjistit v zápisech ze zasedání této komise). Jde tedy o jednu skupinu, nikoliv o dvě! Špatná úroveň zprávy je dále v tom, že se tu sice mluví „o kritice“, ale už se neříká, že všechny námitky byly v komisi vyvráceny a že oponenti už neměli co namítat. Čili že námitky byly vysvětleny. A dokonce v otázce „výše finanční náhrady“ komise pozvala doc. ing. Jiřího Schwarze, děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy
9/2009
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
ekonomické v Praze (člen Národní ekonomické rady vlády – „Nervu“), a ten se svým týmem spolupracovníků zjistil, kolik vynesl totalitním režimem znárodněný majetek od 50. let až do dneška a kolik za stejnou dobu stát do církve investoval. Tím námitky skončily. Vyšlo najevo, že vedle vypočtené částky finanční náhrady 83 miliard v návrhu zákona dluží stát k současnosti vlastně ještě zhruba 160 miliard, které ale církev nežádala a které by státu odpustila. Jak to, že zpracovatel této zprávy opominul takto závažný fakt a tak hrubě zkreslil skutečnosti v neprospěch církve?! Je to neschopnost, zlý úmysl nebo politická objednávka? A další nepochopitelný omyl: té skupině poslanců „se podařilo prosadit přerušení projednávání této předlohy“. To nebyla „skupiny poslanců“, ale parlamentní komise, která měla 12 členů – 6 z vládní koalice, 6 z opozice. Přestože všechny námitky byly zodpovězeny a vyřešeny, při hlasování poslanec Tlustý zradil své kolegy a přeběhl k opozici a tímto způsobem byla takto nezodpovědně, bez jakýchkoliv důvodů předloha smetena se stolu! Je známo, že poslanec Tlustý si vyřizuje své osobní účty s tehdejším premiérem Topolánkem za to, že nebyl jmenován ministrem financí, o což usiloval. Takže sobecké zájmy jednotlivce zde zvítězily nad zájmem celé společnosti, totiž měst a obcí, které měly na tomto zákoně eminentní zájem, poněvadž nevyřešené restituční záležitosti blokují jejich rozvoj. Opravdu trestuhodné zkreslování skutečností a hrubě nepravdivé dezinformování naší veřejnosti. A to ještě není vše. Ve druhé polovině citované zprávy se říká: „Poslanci v roce 2003 došli k názoru, že navržená dohoda je pro
5
stát nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví…“ Když jsme tehdy zjišťovali mezi poslanci, proč hlasovali proti této smlouvě, skoro všichni oslovení nám řekli, že text nečetli! Jak „došli poslanci k názoru“ ... ? Rozhodující hlas měl prof. Václav Pavlíček, který před hlasováním uvedl dva populistické nepravdivé argumenty: že smlouva znevýhodňuje náš stát a privileguje katolickou církev a dále že diskriminuje ostatní církve. Jak nesmyslné jsou to argumenty, dobře ví ten, kdo chápe, co znamená mezinárodní smlouva a co je jejím obsahem. Je uzavírána mezi katolickou církví a státem téměř všude v Evropě. Lze také pochopit i nesmyslnost argumentu o diskriminaci ostatních církví, jestliže víme, kdo uzavírá takovéto mezinárodní smlouvy. Na své internetové stránce www.kardinal.cz jsem obšírně vyvrátil nepravdivost těchto nepřátelských argumentů. Prof. Pavlíček napsal v Parlamentním zpravodaji (leden 2003) článek „K problematice mezinárodních smluv mezi státy a Apoštolským stolcem“. V něm vlastně na řadě míst nepřímo líčí vztah, jaký měl komunistický režim k církvi a k Vatikánu. Pan profesor má svou komunistickou minulost, takže není divu ... Jeho vzor a učitel prof. Antonín Hobza bojoval v roce 1929 proti tehdejšímu konkordátu mezi Vatikánem a Československou republikou podobnými argumenty jako dnes prof. Pavlíček. Dr. Hobza se pak stal v 50. létech poradcem komunistické vlády při vykonstruovaných procesech s církevní hierarchií. Některá jeho doporučení v těchto procesech jsou známá a dobře charakterizují tohoto nepřítele církve ... Kardinál Miloslav Vlk
6
Z FARNOSTI
9/2009
Zpráva z jednání farní pastorační rady dne 9. 9. 2009 (Farní) pastorační rada, která se podle novelizovaných stanov pastoračních rad vydaných sídelním arcibiskupem (poslední úprava ze dne 11. 1. 2008), označuje zkráceně už jen jako pastorační rada, se sešla ke svému poslednímu zasedání v právě končícím dvouletém volebním období. Otec Stanislav seznámil radu s personálními změnami ve farnosti. Nejprve představil nového farního vikáře (což je správné označení pro „kaplana“), P. Christiána Martina Pšeničku, OPraem., který byl k velké radosti pana faráře ustanoven do své funkce k 1. 9. 2009. Krátkou informaci o životní dráze P. Christiána přineseme v zářijovém čísle farního zpravodaje. Dále byla pastorační rada informována o stavu výběrového řízení prováděného Arcibiskupstvím pražským na našeho nového pastoračního asistenta nebo asistentku. K 7. 9. se přihlásilo celkem 31 kandidátů, nabídka je tedy značná. Nový pastorační asistent/asistentka by měl nastoupit na plný úvazek od 1. 10. 2009. Změnily se také některé povinnosti jednoho z našich jáhnů v rámci arcidiecéze – Mgr. Jaromír Odrobiňák bude působit na částečný úvazek v psychiatrické léčebně v Bohnicích, ve fakultní nemocnici na Bulovce a bude se věnovat i obyvatelům Domova seniorů v ul. Jana Masaryka a Obvodního ústavu sociální péče v Máchově ul. Zůstává advokátem Metropolitního církevního soudu (přejmenovaného, ale se stejnými kompetencemi).
Dále byl projednán pastorační plán na právě započatý školní rok. Významné jsou dvě nejbližší velké akce, a sice benefiční komponovaný večer, pořádaný pod záštitou starostky městské části Praha 2 Jany Černochové Občanským sdružením pro opravu varhan v kostele sv. Ludmily v pondělí 14. září 2009 v 19.00 hodin pod názvem „Příběhy ze zákulisí vinohradského kostela“. Účinkovat budou Viktor Preiss (mluvené slovo), Jiří Pospíchal (housle) a Pavel Černý (varhany). Druhou důležitou událostí je naše poutní slavnost, kterou budeme slavit na svátek sv. Ludmily 16. 9. v 16.30 hod. Hlavním celebrantem slavnostní poutní mše svaté bude náš vršovický soused, pan farář P. Stanisław Góra. Po mši sv. bude připraveno pohoštění pro farníky v kavárně Křesťanského domova mládeže u sv. Ludmily, Francouzská 1 (vchod na rohu nám. Míru a Francouzské ul.). Pokud jde o pastorační program v jednotlivých dnech v týdnu, pak zůstane v zásadě zachována struktura i obsah dosavadních činností. Podrobnější informace budou oznamovány průběžně v ohláškách a na nástěnce v zádveří kostela, přehled uvedeme i ve farním časopise; zde uvádíme jen to nejpodstatnější: Rádi bychom v jednom dni v týdnu nalezli pevné místo pro liturgickou modlitbu nešpor. Od října se počítá s její recitací popř. zpěvem v průběhu středeční mše svaté v 16.30 hod. Tzv. „malé poutě“ po pražských koste-
9/2009
AKTUALITY
lech o 3. nedělích po mši sv. v 11 hod. s nabídkou poledního oběda v Křesťanském domově mládeže budou pokračovat; jejich zacílení je dáno charakterem letošního roku. Ten je rokem kněžství, jehož patronem je sv. Jan Maria Vianney. Nejbližší pouť bude 13. 10. do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad, oběd pro přihlášené v kavárně KDM bude ve 12.00 hod. Ti, kdo nepůjdou na společný oběd, se mohou připojit ve 14.30 hod. na nám. Jiřího z Poděbrad před hlavním vchodem do kostela. Následovat budou návštěvy kostelů, ve kterých působili významní kněží XX. století – kostel Matky Boží před Týnem, kostel Panny Marie Sněžné, dále kostely sv. Ignáce, sv. Antonína, sv. Cyrila a Metoděje. Pastorační rada promýšlela návrh na zavedení modlitby růžence před obvyklou podvečerní mší sv. slouženou na úmysl spojený s naší farností o prvních sobotách v měsíci a loretánských litanií po této mši. Růženec bychom se také pravidelně modlili ve středu přede mší svatou (o modlitbě růžence přinášíme krátký text na jiném místě v tomto čísle). V Adventu je plánována jako obvykle Duchovní obnova farnosti. Termín byl předběžně stanoven na sobotu 12. 12. od 9.00 hod. Kdo obnovu povede, musíme teprve domluvit. Odpoledne bude kající pobožnost a po ní příležitost ke sv. zpovědi. Projednán byl i další obsah a termíny cyklu setkání se zajímavými nebo významnými osobnostmi „Křeslo pro hosta“ v začínajícím školním roce. Vzhledem k tomu, že bychom rádi zvali
7
kněze, kteří působí jako učitelé na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, prolíná se téma těchto setkání s tématem roku kněžství. Tomu bychom rádi věnovali úterní večery, které byly v minulém roce vyhrazeny sv. Pavlovi. Jakmile si letošní náplň úterních a středečních večerních setkání promyslíme a připravíme, budeme o připravovaných akcích informovat. Předsedkyně Občanského sdružení pro opravu varhan v kostele sv. Ludmily v Praze 2 Mgr. Lenka Frausová informovala pastorační radu o činnosti a o stavu na účtu. Na přelomu srpna a září bylo na účtu sdružení 260 tis. Kč. Všem přispěvatelům patří vřelý dík. Zaplať Pán Bůh! Na výše zmíněný benefiční komponovaný večer, který je sdružením pečlivě připravován, jsou všichni farníci srdečně zváni, určitě bude velmi pěkný a zajímavý. Sdružení také plánuje adventní koncerty, ale jejich přípravě se bude možné plně věnovat teprve tehdy, až skončí starosti s nejbližšími akcemi. Volby do pastorační rady farnosti Jak již bylo řečeno úvodem, dosavadní pastorační radě končí její mandát. Proto je třeba zorganizovat volby na další období. V ohláškách v neděli 4. 10. t. r. budou přečtena jména navržených kandidátů, vlastní volby proběhnou další neděli, tj. 11. 10. Připomínáme, že podle stanov pastoračních rad mohou volit všichni katolíci starší 15 let příslušející do farnosti, právo být zvolen má každý katolík starší 18 let, který je ochoten plnit úkoly pastorační rady.
ORIENTAČNÍ PASTORAČNÍ PROGRAM 2009/2010 NEDĚLE
ČAS
ČINNOST
9.00 Mše svatá
kostel
11.00 Mše svatá
kostel
16.30 Mše svatá
kostel
PONDĚLÍ 15.00 Náboženství I. stupeň ZŠ
ÚTERÝ STŘEDA
MÍSTO
fara – malý sál
16.30 Mše svatá
kostel
18.30 Ženská chorální schola
fara – malý sál
19.00 Katechumenát – příprava dospělých na křest
fara – velký sál
16.30 Mše svatá
kostel
19.00 Vzdělávání ve víře dospělých – seminář
fara – malý sál
9.00 Setkání seniorů – společenství sv. Jáchyma fara – malý sál a Anny 15.00 Náboženství II. stupeň ZŠ
fara – malý sál
16.30 Mše svatá s nešpory
kostel
17.15 Úklid kostela
kostel
18.00 Příprava na biřmování
fara – malý sál
(sudé)
18.00 Křeslo pro hosta
fara – velký sál
(sudé)
19.30 Společenství mladých OÁZA (kaple sv. Josefa) kostel
(liché)
ČTVRTEK 10.00 Setkání maminek s dětmi
PÁTEK (1. v měsíci) SOBOTA
fara – velký sál
16.30 Mše svatá
kostel
19.00 Farní modlitební společenství – biblická meditace
fara – malý sál
19.15 Zkouška sboru „Laetitia“
fara – velký sál
16.30 Mše svatá (zakončená výstavem NSO)
kostel
7.30 Mše svatá a zahájení celodenního výstavu NSO kostel 17.15 Schůzka Mariiny Legie
fara – malý sál
16.30 Mše svatá
kostel
Vydavá: Římskokatolická farnost u kostela svaté Ludmily, Jugoslávská 27, 120 00 Praha 2, tel. 222 521 558; e-mail:
[email protected], http://www.ok.cz/ludmila/; P. Stanislav B. Surma, OPraem. – administrátor farnosti připravili: M. Kyncl P. Christian M. Pšenička, OPraem. – farní vikář a L. Frausová
Poslední aktualizace: 10. 9. 2009
DEN