MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY
Aplikace různých konstrukčních systémů dřevostaveb na stavbu chaty Bakalářská práce
2010/2011
Tomáš Mihulka
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:Aplikace různých konstrukčních systémů dřevostaveb na stavbu chaty zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
Dovoluji si touto formou poděkovat Ing. Pavle Kotáskové za cenné rady a pomoc při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat všem kontaktovaným osobám, jež byly ochotny poskytnout cenné rady, především Paní Lence Machové z firmy KASPER CZ a panu BC. Petru Houdkovi z firmy E-SRUBY.cz
Tomáš Mihulka
Abstrakt: Tato práce je zaměřena na návrh rekreačního objektu – chaty pro celoroční užívání s obytným podkrovím, která je provedena ve třech variantách se třemi konstrukčními systémy – rámový, srubový a novodobý masivní systém KLH. Varianty jsou dále porovnány a vyhodnoceny z hlediska provádění, tepelných vlastností, množství použitých materiálů a orientačně i podle ceny.
Klíčová slova: rekreační objekt, sruby, rámové dřevostavby, obvodový plášť, velkoplošný materiál
Abstract: This thesis is focus on design of recreation building – yearlong usable cottage which livable attic. The propousal is make in three variants – the first is frame type, the second is cabin type and the third is new, modern and massive system KLH. All alternatives are compare and evaluate considerate to way of creation, termcharakteristic, amount of raw material and from the view of cost.
Key words: Vacation property, loghouse, wood-frame houses, external cladding, large sized materiál
Obsah 1 ÚVOD.......................................................................................................................................... 6 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................................... 7 3 METODIKA PRÁCE ...................................................................................................................... 8 4 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................................. 10 4.1. Historie staveb ze dřeva................................................................................................... 10 4.1.1 Pravěk......................................................................................................................... 10 4.1.2 Středověk ................................................................................................................... 10 4.1.3 Novověk ..................................................................................................................... 10 4.2. Současné systémy dřevostaveb ....................................................................................... 11 4.2.1 Rámové ...................................................................................................................... 11 4.2.2 Skeletové dřevostavby ............................................................................................... 13 4.2.3 Masivní dřevostavby .................................................................................................. 14 5 VLASTNÍ ŘEŠENÍ........................................................................................................................ 19 5.1. Návrh chaty ...................................................................................................................... 19 5.2. Návrh a posouzení jednotlivých systémů......................................................................... 20 5.3. Varianta 1 - Rámová dřevostavba .................................................................................... 20 5.4. Varianta 2 - Srubová dřevostavba.................................................................................... 25 5.5. Varianta 3 - Moderní masivní systém KLH ....................................................................... 27 6 POROVNÁNÍ ............................................................................................................................. 28 6.1. Tepelné vlastnosti ............................................................................................................ 28 6.2. Celkové množství použitého dřeva .................................................................................. 30 6.3 .Přehled ............................................................................................................................. 34 6.4. Finanční náročnost jednotlivých systémů........................................................................ 35 7 DISKUZE.................................................................................................................................... 36 8 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 37 9 SUMMARY ................................................................................................................................ 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................... 39 Seznam příloh.............................................................................................................................. 40
1 ÚVOD Žijeme v uspěchané době. V době, kdy dnes znamená přežitek, opoždění. Na člověka jsou vyvíjeny obrovské nároky, dere se za úspěchem a bohatstvím. Stres je náš každodenní bič. Proto byl vytvořen rekreační objekt. Proto, abychom alespoň na chvíli ukončili pětidenní pracovní týden, odpočinuli si a nadechli se čerstvého vzduchu. Pobyt v našem rekreačním objektu by nám měl přinést především uvolnění, radost, klid a vrátit nám ztracené pouto s přírodou. A co jiného nám může pomoci ztracené pouto nalézt, než přírodní materiál dosažitelný na dotek. Člověk a dřevo. Již od pradávných časů, kdy počal člověk vědomě a účelně pracovat a bydlet, patřila tato dvě slova k sobě. Člověk hledal vhodné materiály pro svoje potřeby ve svém okolí, tzn. v přírodě. Právě mezi těmito materiály bylo hojně zastoupeno dřevo. Kromě kamene neznáme jiný materiál, se kterým by člověk pracoval tak dlouho a se kterým by měl tolik zkušeností. Nacházelo a nachází spousty uplatnění od dárce životodárného tepla, přes nástroje obživy- nástroje a zbraně až po stavební materiál Dřevo jako stavební materiál je neobyčejně vhodné a to především díky svým vlastnostem. Mechanické vlastnosti dřeva jsou vynikající, má velice vysokou pevnost v tahu, dá se obrábět, tvarovat, lepit či jinak spojovat, dobře izoluje teplo a díky historickým stavbám víme, že je-li dobře konstrukčně ošetřené, je i velmi trvanlivé. Výhodné, oproti jiným materiálům, je však i z hlediska ekologie- patří mezi obnovitelné zdroje, je dobře dostupné a strom, ze kterého se vyrobí například nosný prvek v konstrukci rodinného domu, pomáhá během svého života produkovat kyslík a je součástí ekosystému. Navíc přeměna stromu na onen trám je z hlediska energetické náročnosti oproti jiným materiálům minimální. Těžba dřeva nezpůsobuje naprostou devastaci krajiny jako je tomu u klasických materiálů (kámen, cement, železné rudy apod.). Vnímání dřeva člověkem je velice kladné. Působí kladně na psychickou pohodu člověka, je na omak teplým materiálem, v interiéru je nezaměnitelným prvkem, krásně voní a navozuje neopakovatelnou atmosféru. Z výše uvedených argumentů je až zarážející, jak málo v dnešní době dřevo na stavby používáme. V době, kdy ceny energií neustále rostou, globální klima se zhoršuje a ozonová díra se vlivem exhalací zvětšuje, se použití dřeva přímo nabízí.
6
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je návrh rekreačního objektu vhodného k celoročnímu užívání z různých konstrukčních systémů používaných u dřevostaveb a následné porovnání jednotlivých variant podle daných kritérií. Jde o rámovou konstrukci, roubenou stavbu a dřevostavbu z masivních vrstvených bloků KLH. Porovnávány budou tepelně technické vlastnosti, množství použitého dřeva a finanční náročnost výstavby daného objektu.
7
3 METODIKA PRÁCE Na základě znalostí ze studia a studia další literatury, byla navržena dispozice chaty s obytným podkrovím tak, aby splňovala požadavky stanovené zákonem č. 183/2006 Sb., O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato dispozice byla podrobněji rozpracována do třech variant zadaných konstrukčních systémů dřevostavby. Jedná se o rámovou, srubovou a novodobou masivní dřevostavbu. U všech tří variant byl porovnán prostup tepla obvodovými stěnami. Postup výpočtu: Pro jednoduché konstrukce Tepelný odpor R se vypočítá dle vztahu R = d / λ [m2.K /W] kde
d [m] … ……tloušťka materiálu kolmo na podélnou osu stěny, λ [W/m.k] ….. součinitel tepelné vodivosti
Součinitel prostupu tepla U je roven převrácené hodnotě tepelného odporu U = 1 / R [W/m2.K ] Pro složitější vícevrstvé konstrukce byla použita metoda vážených průměrů ekvivalentního odporu [ W/m2.K ]
λeq =
kde λ 1 až λ x ….součinitel tepelné vodivosti pro první až x-tou vrstvu konstrukce [ W/m.K] V1 až Vx
…..podíl
délek vrstev v konstrukci
celkový tepelný odpor se vypočte ze vztahu R = d/ λeq [m2.K /W] Výpočet množství použitého dřeva: U každého ze zvoleného konstrukčního systému byla vypočtena celková potřeba dřeva v m3. Např. nejprve byl vypočítán objem prvků v konstrukcích a následně množství dřeva jednotlivých konstrukcí. Náklady: Pro zjištění finanční náročnosti chaty, byly osloveny firmy zabývající se realizací dřevostaveb. Na základě získaných informací byly zpracovány předpokládané náklady na stavbu obou variant. 8
Návrh chaty byl rozkreslen potřebnými výkresy v rozsahu pro stavební povolení, které byly zpracovány v programu AutoCAD.
9
4 LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1. Historie staveb ze dřeva 4.1.1 Pravěk
Člověk používal dřevo jako stavební materiál od nepaměti. Původními obydlími pravěkého člověka byly jeskyně a skalní převisy, avšak již od mladší doby kamenné (neolit, cca do 5. tisíciletí př.n.l.) stavěl člověk obydlí podobná dnešním. V té době se změnil typ obživy lidí a začali se objevovat známky primitivního chovu zvířat a zemědělství. To znamenalo, že lidé stavěli obydlí na delší časový úsek, povětšinou u vodních ploch a na místech s úrodnou zeminou. Pro stavebnictví to znamenalo přelom. Počaly se stavět domy stejné konstrukce jako dnes, čili svislé nosné konstrukce a na nich spočívala konstrukce střechy. Takto vytvořený dům měl obvodové stěny z kuláčů zaražených do země, které byly vyplétány proutím a omazány hlínou. Na této nosné stěně byla položena konstrukce střechy, taktéž dřevěná. Tento typ staveb měl délku až 30metrů, proto se nazývá dlouhý dům. Tento typ domu se dále zdokonaloval, především se změnilo obvodové stěny, kde se kulatina začala zarážet do země na těsno vedle sebe, což ještě později nahradilo horizontální kladení kulatiny a primitivní přeplátování ve rozích – tím vznikly srubové stavby. Největší rozkvět měly srubové stavby v severských zemích, kde byl dostatek vhodné suroviny. Některé sruby se dochovaly až do dnešních dob, můžeme tak obdivovat stavby staré až 800let. (Houdek, Koudelka, 2009) Ve starověku byla vysoce rozvinutá tradice dřevěných domů v Číně, Indii a Japonsku. Stavitelé v těchto zemích používali rozvinuté a propracované rámové i skeletové systémy pro stavby sakrálního i obytného charakteru. V oblastech dálného východu se používají s malými obměnami pro sakrální stavby dodnes. Tyto systémy daly základ moderním betonovým a železným skeletovým a rámovým konstrukcím. 4.1.2 Středověk
V této historické éře již byla známa většina stavebních systémů dřevostaveb. Nejpoužívanější byly roubené a skeletové. Roubené našly uplatnění především v oblastech vojenského a obytného stavitelství. Ze skeletů se zhotovovaly především církevní a veřejné budovy. Tento systém se později přeměnil na historicky velice významné hrázděné konstrukce. Ty měli nosný systém ze svislých prvků začepovaných nahoře do stropních průvlaků a dole do vodorovných prahů. Tento systém byl podpořen šikmými vzpěrami a zavětrovadly, které ztužovaly celou konstrukci. Hrázděné domy byly rozšířeny zejména v německy mluvících zemích, na našem území se zachovaly v pohraničí. 4.1.3 Novověk
Obrovský rozmach staveb ze dřeva se stal při kolonizování Ameriky. Bylo nutné během krátkého času postavit velké množství obydlí, k čemuž bylo všudypřítomné dřevo velice vhodné. V Evropě se dřevo používalo také velmi hojně, jeho rozmach však zabrzdil vznik velkého množství požárů. Plameny dokázaly zničit i celá města. Z tohoto důvodu se omezilo používání dřeva. Tento stav se počal měnit až v polovině 19. století, kdy se 10
objevily první subtilní konstrukce s dostatečnou ochranou proti ohni. Po druhé světové válce rozšíření dřevostaveb opět pomohla jejich výhoda a tou je rychlá výstavba. Díky tomu se rozšířily při obnovách poničených měst. ( Zahradníček, Horák, 2007)
4.2. Současné systémy dřevostaveb V současné době představuje slovo “dřevostavba“ celkem rozsáhlou oblast, ve které můžeme najít stavby různého druhu pro různé účely. I v zemích, které tradičně využívají dřevo ve stavebnictví, můžeme zaznamenat v posledních letech zvýšený zájem o tento obor a dřevostavby jsou stále častěji využívány pro stavby, kde zatím dominovaly jiné technologie. (Růžička, 2006)
Rozdělení: 1. Rámové 2. Skeletové 3. Masivní I. Srubové II. Novodobé masivní a. Vrstvené masivní bloky b. Skládané masivní bloky c. Lepené masivní bloky 4.2.1 Rámové
Principem tohoto sytému je nosný dřevěný rám z opracovaného řeziva daných rozměrů, který je opláštěný velkoplošným deskovým materiálem. Tento plášť má navíc statický charakter, protože spolupůsobí s rámem při přenosu zatížení. Jednotlivé druhy systémů se u rámových staveb liší pouze v různých konstrukčních detailech, či stupněm prefabrikace, statické spolupůsobení opláštění je však nutné u všech druhů. (Havířová, 2006) Rámové konstrukce pocházejí z amerického systému “two by four“ který je v severní Americe velice rozšířen. “Two by four“ je rozměr nosného sloupku v palcích,v metrické míře je to sloup průřezu 50/100mm. Sloupky mají modulovou vzdálenost 400 až 600 mm a jsou kotvené do základového prahu zpravidla stejné dimenze. Jejich délka závisí na typu stavebního systému. (Štefko, Reinprecht, Kuklík, 2009) Tento systém se rozděluje na dva základní typy podle způsobu konstrukce pater. Prvním je “Platform Frame“ – stavba v tomto systému vzniká po patrech, sloupky jsou dlouhé na výšku podlaží, nahoře jsou vzájemně spojeny vodorovným pasem a na takto vytvořenou “platformu“ je prováděna konstrukce stropu. Jednotlivá podlaží jsou tedy 11
montována samostatně a u vícepodlažních budov vždy na konstrukci stropu nižšího podlaží. Tento typ je obecně i technologicky výhodnější z důvodu možnosti předpřípravy jednotlivých podlaží a vyšší celkové bezpečnosti při montážích. Druhým typem je “Ballon Frame“ – kde jsou stojky stěn průchozí na celou výšku budovy a k nim se jednostranně nebo oboustranně podobně jako kleštiny připevňují vodorovná nosná žebra stropu. V obou systémech nesmí chybět výztužné opláštění z deskových materiálů pro spolupůsobení při přenosu zatížení. (Havířová, 2006) Opláštění se může navrhovat jedno nebo oboustranně, nebo lze použít zavětrovávací prvky. Možná je i kombinace, tzn. zavětrování výztužným opláštěním po celé ploše a v kritických místech nebo u problematických staveb (štíhlé konstrukce, velké prosklené plochy) doplnění zavětrování profily ze dřeva či oceli.(Zahradníček, Horák, 2007) Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá modulová vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů daných rozměrů, nejhojněji se v evropských zemích používá průřez 60 x 120 milimetrů. Tento rozměr je ale v posledních letech často nahrazován rozměrem 60 x 180 milimetrů z důvodu potřeby lepších tepelně izolačních vlastností obvodových stěn. (Havířová, 2006) U rámových dřevostaveb je třeba zabývat se problematikou difuze a kondenzace vodních par. Difuze v plynech Částice plynu mají největší kinetickou energii, proto zde difuze probíhá nejrychleji. Částice nějakého plynu se prolínají s plynem, který byl v prostoru původně. Dokud se nevyrovnají koncentrace, probíhá difuze. Závisí na čase a teplotě. (www.wikipedia.org) Kondenzace Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu. Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování. (www.wikipedia.org) Toto téma je jedno z nejdůležitějších pro správnou funkci a trvanlivost zejména rámových dřevostaveb. Jde především o směr suchý vzduch – vodní pára, navíc s vlivem teploty. K difuzi vodní páry dochází vlivem rozdílných částečných tlaků vodních par ve vnitřním a vnějším prostředí. To, jak bude vodní pára difundovat v konstrukci, závisí na druhu a pořadí jednotlivých vrstev v konstrukci. Vlhlkostní procento je závislé na teplotě. Při vyšší teplotě vlhkostní procento zvyšuje, při nižší snižuje. Jestliže dosáhne snížení teploty určité meze, dochází k tzv. “stoprocentní nasycenosti vodními parami“ a ke kondenzaci. To znamená, že jakmile se vodní páry zastaví v místě nižších teplot, které jsou většinou u vnějšího pláště, dochází ke kondenzaci vody ve stěně a stěna vlhne. Negativní následky vlhnutí jsou zřejmé: izolace při vyšší vlhkosti hůře izoluje, dřevo bobtná, zvyšuje se riziko napadení škůdci, objemové změny dřeva apod. Jak se tedy tímto jevem vypořádat? (Růžička, 2006)
12
Prvním možným řešením je zamezit vlhkosti ve vstupu do konstrukce. Pro tento účel se používá parozábrana umístěná co nejblíže k vnitřnímu okraji stěny. Nejčastěji se používá polyetylenová PE folie nebo folie hliníková (AL) v ekvivalentních tloušťkách podle skladby konstrukce. Nejdůležitější u tohoto řešení je zamezit vzniku netěsností. Ty mohou vznikat mechanickým poškozením při výstavbě, špatným stykováním v napojeních nebo netěsností kolem instalací elektřiny, vody apod. V případě netěsností vlhkost pronikne do stěny, a pokud je na exteriérové straně použit materiál s vysokým difuzním odporem, vlhkost zůstane ve stěně. S ohledem na možné netěsnosti, je tedy lepší používat ve skladbě stěny takové materiály, které mají ze strany interiéru do exteriéru klesající difuzní odpor, čímž umožníme odpaření vlhkosti do exteriéru. (Havířová, 2005) Sendvičové konstrukce by měly mít následující skladbu stěn (interiér - exteriér): − povrchová vrstva (nejlépe s akumulační funkcí), − montážní předstěna s možností vedení instalací a rozvodů, − parozábrana, − tepelná izolace vložená mezi prvky nosného skeletu, − další vrstva tepelné izolace, která zabraňuje vzniku tepelných mostů v místech nosných prvků, chráněná proti vlhkosti, − vnější povrchová vrstva – omítka nebo provětrávaný obklad 4.2.2 Skeletové dřevostavby
Obecně se moderní skelety a skeletové konstrukce vyvinuly až v období příchodu moderní architektury, přibližně v polovině 19. Století. Na americkém kontinentu se používaly především pro výškové budovy, v Evropě našly uplatnění hlavně při průmyslových stavbách. Skelet jako systém je tedy velmi dobře znám již pár desítek let, zcela nové je však nahrazení původních materiálů pro stavby skeletů (oceli a betonu) dřevem. Přitom moderní dřevěné skelety mohou mít lepší statické vlastnosti, jako příklad uveďme lepené dřevo, které vykazuje mnohdy lepší parametry než ocel a to současně při mnohem menší váze a profilech než betonové konstrukce. Dřevo má výhodu oproti oceli například v protipožární odolnosti, kdy zachovává spoji únosnost po delší dobu, zatímco ocel degraduje již při krátkodobém působení vysokých teplot a ohně. (Zahradníček, Horák, 2008) Nosná konstrukce u skeletových staveb je tvořena svislými prutovými prvky v určitých modulových vzdálenostech a vodorovnými nosnými prvky – průvlaky. Současné dřevené skelety jsou převážně tvořeny z tyčových prvků vyrobených z lepeného dřeva. Oproti historickému skeletu (hrázděné stavby) mají také výrazně jednodušší spoje. Modulová vzdálenost je zpravidla 600mm, jehož násobky tvoří modulovou síť- rastr. Ten bývá častěji pravoúhlý, další variantou je rast trojúhelníkový (výhodný pro atypické stavby). Velikost rastru se může měnit, použití malých či velkých modulových vzdáleností určuje rozměry jednotlivých nosných prvků, dále také počet a tvar spojů. 13
U malých rastrů např. 1200x1200mm jsou spoje jednoduché a sloupy subtilnější než u velkých rastrů např. 3600mm nebo 4800mm, kde je nutné použití lepeného dřeva a složitějších spojů. Výhodou dřevěných skeletů je možnost velkých rozponů, možnost projektování velkých otevřených prostor bez nutnosti dělení nosnými konstrukcemi a možnost velkých otvorů v obvodovém plášti. 4.2.3 Masivní dřevostavby
Masivní stavba je tvořena z masivního rostlého dřeva nebo přířezů z něj vyrobených skládaných do různých systémů tvořících nosné stěny. V případě masivu, ať už hraněného či nehraněného, hovoříme o srubových stavbách. V druhém případě jde o stavby, jejichž stěna je tvořena skládanými, vrstvenými nebo lepenými masivními bloky. Obvodové stěny masivních staveb určených k trvalému bydlení jsou z hlediska dnešních norem nevyhovující na součinitel prostupu tepla. Z tohoto důvodu je vhodné stěny opatřit dostatečnou vrstvou tepelné izolace. I. Srubové Srubové stavby jsou tvořeny kuláči přibližně stejného průřezu, které jsou kladeny vodorovně na sebe. V rozích jsou přeplátovány. Přeplátování může být do poloviny kuláče nebo jen částečné. Při těchto variantách je nutné spojované prvky zajistit kolíky vsunutými svisle do spojů. Podélné spáry se mohou provádět zářezy ve tvaru různých profilů. Ložné spáry musí vykazovat co nejlepší utěsnění spár, a zamezit tepelným ztrátám. Z toho důvodu se do nich vkládá tepelná izolace, popřípadě se ještě utěsňují pružnými tmely. Sruby potřebují nejvíce dřevní hmoty, přibližně osm až patnáctkrát více než sloupkové. Akustické vlastnosti jsou velmi dobré právě z důvodu velkého množství dřeva, naopak variabilita či designové možnosti osobitého ztvárnění jsou omezené. Samotné bydlení ve srubech je velmi zdravé a příjemné a z ekologického hlediska je nejšetrnější, protože přeměně stromu na stavební materiál je použito ve srovnání s ostatními typy dřevostaveb nejméně energie. Architektonické řešení a umístění srubu je třeba pro jeho nezaměnitelný ráz volit velice citlivě. Když se řekne srub, každý si představí krásnou krajinu s nedozírnými horami, divokými vodami a neprostupnými lesy, kde právě na okraji stojí onen srub. Takovýto případ je zapuštěn snad v každém z nás, málokdo však v takové zemi opravdu žije. Srub je tedy vhodný spíše na venkov či dále od města, nejlepší umístění je na horách, kde má tento typ největší tradici. Při umístění do městských aglomerací je nutné brát v potaz okolní zástavbu a citlivě upravit architektonický ráz. (Houdek, Koudelka, 2009) Požadavky na materiál srubu Srub lze postavit z mnoha rozličných druhů dřevin. V praxi se nejvíce uplatňují jehličnaté dřeviny smrk, jedle, borovice či modřín. V České republice je to nejčastěji smrk a to z několika důvodů. Jedním z nich je obrovská zásoba smrkového dřeva v lesích, podpořená hlavně vysazováním smrkových monokultur. Další výhodou hrající do karet smrku je to, že má po vysušení nejmenší objemovou hmotnost, což znamená největší podíl vzduchu a vzduchových mezer, které zlepšují tepelně izolační vlastnosti smrku oproti jiným jehličnanům. Druhou nejvhodnější dřevinou je pravděpodobně 14
modřín, protože ve dřevě modřínu je větší procentuální zastoupení pryskyřic, což způsobuje vyšší odolnost vůči napadení dřevokazným hmyzem. Má tedy delší životnost (používá se na šindelovou střešní krytinu a prahové konstrukce). Výběr vhodného materiálů je první podmínkou pro provedení kvalitní srubové stavby. Dřevo by mělo být zdravé, bez zjevných známek mechanického poškození či poškození dřevokaznými houbami či hmyzem. Nejvhodnější období pro těžbu dřeva je zima, dřevo v zimě obsahuje nejméně vody, což eliminuje deformace při vysoušení hlavně v oblasti po obvodu kmene, které vznikají při těžbě v letním období. V zimě má míza nízký obsah cukrů a škrobů což je hlavním zdrojem potravy dřevokazného hmyzu. Ten navíc není v zimě ve vegetačním období. Jako příklad poslouží nejrozšířenější z našich škůdců – kůrovec, který je v zimním období neaktivní a pokud je dřevo již napadeno, stačí ho odkornit a vliv na kvalitu dřeva bude minimální. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nejvhodnější je dřevo pro stavbu těžit v období vegetačního klidu, tedy od začátku prosince do konce března. Pokud dřevo těžíme jindy, což je v dnešní době pravděpodobné, je třeba dbát zvýšené opatrnosti a dřevo včas ošetřit proti plísním a zamodrání. (Houdek, Koudelka, 2009) Velmi důležitým faktorem určujícím vhodnost a nevhodnost dřeva pro stavbu je točitost vláken. Rozeznáváme pravotočivá a levotočivá dřevní vlákna. Vznikají při růstu stromu, kdy mladý strom vytváří většinou levotočivá vlákna, která se v průběhu života rovnají a mohou přecházet až do pravotočivých. Pro stavební použití je nejvhodnější kulatina s rovnými, případně mírně pravotočivými vlákny. Dochází k tomu právě v období přechodu z levotočivých do pravotočivých vláken. Nežádoucí je výrazná levotočivost, která značí, že strom rostl v nepříznivých podmínkách (zastínění, stísněný prostor) nebo vznikla růstová vada. V takovéto kulatině jsou napětí, která při sušení podněcují vznik trhlin, strom má menší pevnost a největším problémem je kroucení při vysušení. To může v konstrukci způsobit statické změny nebo rozevření spár a spojů. Dřevo pro sruby se používá vysušené i nevysušené. Obě možnosti mají své výhody a nevýhody. Při používání vysoušených klád jsou nutné vyšší náklady na přípravu materiálu, to znamená na samotné vysoušení v sušárnách. Výhoda sušeného dřeva je pak tvarová stálost, minimalizace vzniku trhlin, vysoká jakost a nevýhodou je, že se dřevo při stavbě odštěpuje. Použití surového dřeva je méně nákladné, lépe se dřevem pracuje, neodštěpuje se. Mezi nevýhody patří výrazné sesychání, je nutné vytvářet dilatační spáry, které sesychání eliminují. Další nevýhodou je vznik výsušných trhlin, na to je třeba pamatovat při provádění a je nutné vytvářet takové konstrukční postupy, aby se zamezilo nevhodnému praskání například vytvářet uvolňovací zářezy. II. Novodobé masivní stavby Moderním přístupem ke stavbám z masivu je použití masivních bloků, které jsou vyrobeny vrstvením či složením jednotlivých přířezů. Vzájemné spojení těchto bloků je pomocí lepidel či mechanickými způsoby. Systémy složení a spojování bloků bývá rozdílné podle jednotlivých výrobců, kteří mají tyto způsoby většinou chráněny patentem. Druhým typem novodobých systémů jsou duté lepené nosníky s vnitřním prostorem vyplněným izolačním materiálem. Obecně platí, že výhodami těchto systémů 15
jsou rychlost výstavby, možnost prefabrikace, minimální tvarové změny a vysoká pevnost. Nevýhodou je především vysoká cena. Nyní se na oba typy podíváme podrobně.
16
a. Vrstvené masivní bloky Nosná konstrukce je tvořena ze tří nebo pěti vzájemně křížem kladených vrstev pravoúhlých přířezových prvků. Prvky jsou spojovány lepením. Díky tomuto spoji a kladení ve dvou směrech jsou dílce extrémně rozměrově i tvarově stabilní, není proto nutné vytvářet dilatační spáry. Další výhodou je použití uměle vysoušeného dřeva, které má vlhkost kolem 12%, což znamená, že jeho vlhkost je přibližně stejná jako v průběhu užívání stavby. Pro výrobu se používají přířezy v následujících rozměrech: tloušťky od 10 do 35mm a šířky od 80 do 240 mm. Panely mohou být vyrobeny i jako celostěnové, čímž se zkracuje doba výstavby, nevýhodou je velká hmotnost a nutnost použití těžké techniky. Protože samotná stěna nevyhovuje požadavkům norem, je třeba ji zateplit, Zateplení se provádí obkládáním vláknitými materiály z vnější strany, na tuto vrstvu se montuje dřevěný obklad s odvětrávanou mezerou a difuzní fólií. Interiérová strana se může obložit sádrokartonem nebo se ponechá bez obkladu, čímž přiznáme dřevo v konstrukci. (Havířová, 2006) b. Skládané masivní bloky Druhým moderním způsobem je vytváření nosných stěn a stropů skládáním pravoúhlých přířezů tak, že se stýkají širší stranou a tloušťky jednotlivých prken tvoří vnější povrch vytvořeného bloku. Spojení do bloku se provádí hřebíky nebo pomocí kolíkového spoje. Ten se provádí tak, že se do bloku kolmo na rovinu prken vyvrtá otvor, do kterého se osadí předvysušený dubový kolík, který přijme vlhkost z okolních přířezů a svým nabobtnáním drží spoj mechanickou silou. Takto vytvořené bloky se používají pro obvodové stěny v kombinaci s dodatečným zateplením, pro vnitřní nosné stěny a pro nosné konstrukce stropů. V konstrukcích stropů je jejich výhodou vyšší objemová hmotnost a lepší zvukoizolační schopnost. Z toho důvodu bývá často použita kombinace systému masivního skládaného stropu s rámovými nebo skeletovými nosnými konstrukcemi.(Havířová, 2006) c. Lepené masivní bloky Lepené masivní bloky jsou tvořeny pravoúhlými přířezy lepenými do tvaru “U“, vyplněnými vláknitým izolačním materiálem, tyto profily se spojují do bloků. Používají se ve svislé poloze do nosných stěn, ve vodorovné poloze do konstrukce stropů. Dalším typem je lepení přířezů do obdélníkových bloků, které svými rozměry přibližně odpovídají klasickým cihelným blokům. Spojování těchto “tvarovek“ je pomocí dřevěných kolíků, které se osadí do předem vytvořených otvorů. Tyto tvarovky se skládají a tvoří obvodové stěny, které se dodatečně zateplují izolací foukanou do dutin v blocích. (Havířová, 2006) 4.3. Požadavky na stavby Obecné požadavky na stavby jsou charakterizovány v zákoně č. 183/2006Sb., O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a novou vyhláškou č. 268/2009Sb., o technických požadavcích na stavby, která nahrazuje mimo jiné 17
i vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Nyní se stavebně technické požadavky odvíjí od směrnice Rady ES č. 89/106/EHS, a to mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti, hygieny, ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnosti při užívání, úspory energie a tepelné ochrany. Dále se tyto jednotlivé obecné požadavky upřesňují pro geografické, morfologické a jiné podmínky ČR. 4.4. Vymezení pojmu rekreační objekt Rekreační objekt je podle § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu stavba pro individuální rekreaci (dle vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu) jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci (například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata) zdroj www.businesscenter.cz Český národ mohl být v minulosti právem označován jako národ chatařů a chalupářů a toto označení můžeme, navzdory změně politického systému, použít i dnes. Tato činnost v naší zemi tradici. Poslední údaje hovoří o 250.000 chatách a 180.000 chalupách. Chaty a chalupy zůstávají výrazným specifikem českého životního stylu, i když pochopitelně s různými proměnami např. s vyšší vybaveností spotřebními předměty atd. Mění se nejen vybavení, ale také časové užití staveb, kdy se z čistě letních víkendových stávají celoročně využívané objekty. Umístění navrhované chaty či chalupy by mělo odpovídat našim potřebám, koníčkům a zájmům. Dalšími kritérii jsou například dostatečně velký pozemek umožňující realizaci doprovodných staveb, jakými jsou skleník, bazén a jiné nebo existence stávajících inženýrských sítí (Radomír Měšťan, 2008). Výběr pozemku Jedná-li se o novostavbu, je nutné si, po vybrání vhodného pozemku, ověřit všechny potřebné okolnosti k pozemku se vztahující např: zda na pozemku není uvalena stavební uzávěra, jaký je uzemní plán, vyjádření správců sítí a podobně. Další nezbytností před započetím stavby je provedení geologického průzkumu. Těchto nutných ověření a povolení je celá řada, informace o nich je možné získat na stavebním úřadě, nebo přímo ve stavebním zákoně. Tyto náležitosti nejsou předmětem této práce.
18
5 VLASTNÍ ŘEŠENÍ 5.1. Návrh chaty Rekreačním objektem pro tuto práci je chata pro celoroční užívání, s obytným podkrovím, nepodsklepená. Měla by splňovat požadavky norem. Objekt je navrhován pro 4 osoby. Půdorysné i architektonické řešení ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z hlavních faktorů je otázka financí, které můžeme proinvestovat. Nákladnost stavby závisí na systému stavby, na použitém materiálu, na půdorysné ploše, na podsklepení, na vnitřním vybavení, na pozemkových úpravách souvisejících s charakterem parcely a podobně. Návrhy na architektonické řešení klade investor. Hlavní slovo ale musí mít projektant, který by měl dbát na to, aby stavba nerušila okolí a pokud možno zapadala do krajiny. Sklon střechy, tvar a velikost oken, vikýře, vnější omítka - to vše působí na okolí. Hlavním cílem projektanta je tedy to, aby stavba byla pro krajinu přínosem, což by u dřevostaveb mělo být pravidlo. Vzhled je však jen kompromisem mezi několika činiteli. Nejdůležitějším činitelem je funkčnost chaty. K čemu by byla architektonicky půvabná, ale kvůli například špatné dispozici téměř neobyvatelná budova? Jedním z dalších faktorů je energetická úspora a to jak při výstavbě, tak při provozu,. V poslední době především u chat s celoročním provozem tato problematika narůstá na důležitosti, Objekt je navržen tak, aby pokud možno minimalizoval náklady. Z toho vyplývají i minimální rozměry. Vychází z lidové architektury, bez dalších prvků, působí celistvě a jednoduše. Půdorys je obdélníkového tvaru. Má sedlovou střechu se sklonem 46 stupňů. Obvodové stěny a “fasáda“ se liší podle použité konstrukce, u rámového a novodobého masivního typu je to dřevěný obklad s odvětrávanou mezerou, u srubu kuláče. Dřevěné stěny a obklad je nutné konstrukčně chránit před vlivy povětrnosti, toho je zde dosaženo dostatečným přesahem střechy, který činí 0,75m. U variant s dřevěným obkladem je obklad ukončen 0,3 metru nad terénem, z důvodu ochrany před odstřikující vodou. Dispoziční řešení Při vstupu do objektu vcházíme hlavními dveřmi do zádveří - chodby šířky 1140mm ze, které můžeme dveřmi vlevo pokračovat do technické místnosti – dílny, vpravo je umístěno sociální zařízení záchod a místnost hygieny - koupelna. Koupelna je vybavena sprchovým koutem, umyvadlem a skříní. Hlavní obývací prostor je tvořen obývacím pokojem spojeným s kuchyní, je zde navíc umístěno schodiště do podkroví a krbová kamna. Podkroví je řešeno jako dvě samostatné místnosti, které jsou navržené tak, aby umožňovaly přespání min. dvou osob. Krátkodobé přespání více osob však není vyloučeno.
19
5.2. Návrh a posouzení jednotlivých systémů Návrh chaty je vytvořen ve třech variantách 1. Rámová dřevostavba 2. Srubová dřevostavba 3. Moderní masivní systém KLH
5.3. Varianta 1 - Rámová dřevostavba Prvním typem pro porovnání bude rámový systém. Je navržen rozměr hlavních svislých a vodorovných nosných prvků tvořící rám 60 x 120 mm. Nosnou konstrukci tvoří hraněné řezivo – sloupky opláštěné z obou stran velkoformátovými materiály na bázi dřeva, což je takzvané výztužné opláštění zpevňující stavbu. Sloupky tvoří prostorovou konstrukci – rám se svislými stojkami, horním “věncem“ a spodním prahem. Takto spojený rám je s výztužným opláštěním prostorově tuhý. Pro tuto chatu je použita vzdálenost 625 mm, což je nejběžněji používaná rozteč, navíc použití hustšího rastru sloupků je pro jednoduchou chatu zbytečné a neekonomické. Rámy jsou z obou stran opláštěny sádrovláknitou deskou, ze strany interiéru je ještě vložena parozábrana. Použita je polyetylenová folie tloušťky 0,15 mm. Tu je nutné zajistit proti netěsnostem při spojování a proti mechanickému poškození při montáži (zejména při montáži rozvodů). Dobré provedení a zaručení těsnosti parozábrany je velice důležité pro kvalitní funkci a životnost dřevostavby. Ve vnitřním prostoru rámu, to znamená mezi sloupky je umístěna tepelná izolace z minerální vlny tloušťky 120 mm. Následující vrstvou ze strany exteriéru je termofasáda, jež má hlavně izolační funkci a dřevěný obklad. Mezi termofasádou a dřevěným obkladem je odvětrávaná mezera, která zabrání zdržování vody v prostoru fasády, degradaci dřeva a umožní odpaření vlhkosti, která může do stěny proniknout.
20
Obr. 1: Schéma obvodové stěny (RD Rýmařov) 1 - Sádrovláknitá deska Fermacell 12.5 mm 2 - Parozábrana 3 - Dřevěný rám vyplněný tepelnou izolací (minerální vlna) 120 mm 4 - Sádrovláknitá deska Fermacell 12.5 mm 5 - Termofasáda (tvrzená minerální vlna) Dřevěný obklad uložený na latích s odvětrávanou mezerou (není zobrazen) Složení materiálů obsažených ve stěně Sádrovláknité desky Vytváří opláštění sloupků. Mají velmi dobré statické a protipožární vlastnosti. Vyrábí se ze sádry a vlákna celulózy. V základním provedení je nasákavá a nevhodná pro použití v exteriéru. Vhodné jsou pro použití v interiéru jako pohledové (nahrazují sádrokarton). Díky vysoké pevnosti je možné na tyto desky zavěšovat těžká břemena (kuchyňské linky, knihovny apod.) Obecně je použití velmi rozmanité od obvodových stěn, podhledů stropů přes vnitřní nenosné příčky až po konstrukce podlah. (Zahradníček, Horák, 2007) Parozábrana Použita je parozábrana z PE tloušťky 0,15 mm. Pro dobrou správné užívání stavby je nutné dbát na dokonalou těsnost spojů a spár. Citlivými místy jsou rohové spoje a prostupy instalací. Materiál sloupků
21
Dřevěné přířezy tvoří hlavní nosné konstrukce celé chaty. Obvodové nosné stěny, konstrukce stropů i konstrukce střechy, to vše je z hranolů. Jedná se o stavbu chaty, proto je zvolena ekonomicky nejpříznivější varianta. Bude použito stavební dřevo třídy S1 což znamená smrkové řezivo první pevnostní třídy, podle evropských norem označené také jako C24. Vlhkost tohoto řeziva by neměla překročit 18% a musí být chemicky ošetřeno proti biotickým a abiotickým škůdcům. Toto ošetření bude provedeno nátěry. Dřevo by mělo být přirozeně předsušeno a jeho vlhkost by měla být menší než výše uvedených 18%, přesto se po osazení do konstrukce dají očekávat tvarové změny a je třeba s tím předem počítat. Proto je lepší zajistit takové podmínky, aby vlhkost dřeva bylo co nejblíže hodnotě 12%. Izolace z minerálních vláken Je navržena pro svůj nízký difuzní odpor, tudíž umožňuje odvod vlhkosti ze stěny. Použito bude tvrzené minerální vlny ve formě desek tloušťky 100 mm. Vyrábí se foukáním roztaveného čediče, jsou charakteristické svou šedozelenou barvou. Mají nízkou objemovou hmotnost (30 – 130 kg/m3), nízký koeficient tepelné vodivosti a výborné tepelně-izolační vlastnosti. Patří i mezi nehořlavé materiály, díky čemuž je můžeme použít i pro izolaci dřevěných obvodových konstrukcí. Termofasáda Termofasádu tvoří tvrzená minerální vlna, která má nižší difuzní odpor než polystyren. Je použita proto, aby se vlhkost, která může vlivem netěsností do stěny proniknout, mohla vypařit vnějším pláštěm. Takto navržená stěna má tloušťku 265mm, dřevěný obklad tl. 20 mm je uložen na latích 30 mm. Celková tloušťka tedy činí 315 mm.
22
Provádění: Stavba bude realizována přímo na staveništi. Z jednotlivých sloupků a nosníků bude vytvořen nosný rám spodní konstrukce, na který bude položena konstrukce stropu. Na tu bude uložena horní rámová konstrukce a konstrukce střechy. Chata bude vystavěna na betonovou základovou desku, na které je položena hydroizolace. Spodní práh je tvořen přířezy ošetřenými tlakovou impregnací proti biotickým škůdcům a plísním a je ukotven k betonové desce. Do spodního a horního rámu jsou hřebíkovým spojem připevněny sloupky v osové vzdálenosti 625 mm, která vychází z rozměrů velkoplošných materiálů. Sloupky jsou ošetřeny nátěrem. V místech oken a dveří je provedena výměna a instalovány jsou překlady. Jejich průřez je navrhován podle zatížení, které na ně působí. Stěny i příčky se často montují na betonové desce, poté jsou zkontrolovány a až posléze se vztyčují. Takto vztyčené stěny je nutno zavětrovat. Po vztyčení všech stěn v přízemí se stěny spojují horním prahem, tento prah je dvojitý. Takto vystavěný rám ještě není opláštěn velkoformátovými deskami, je proto nutné ho opět zavětrovat. Na tuto konstrukci se instaluje konstrukce stropu. Konstrukce stropu se provádí osazením věncových fošen nastojato, které jsou spojeny a přitlučeny k hornímu rámu. Poté se vkládají a přibíjejí jednotlivé stropní nosníky jak k věncovým fošnám, tak do horního prahu. V místě schodů je vytvořena výměna. Stropní nosníky jsou štíhlé dřevěné prvky, které jsou náchylné na vybočení. Z tohoto důvodu se provádí “blokování“ nosníků přibližně v půli rozpětí a u podpor. Po montáži stropní konstrukce se spodní rám oplášťuje a instaluje se horní rám a střešní konstrukce. Po dokončení střešní konstrukce se celý dům zavětruje výztužným opláštěním, na stropní konstrukci se přibije podlahový systém a instaluje se vnitřní mezisloupková izolace, rozvody, izolace stropu, střechy atd.
23
Obr.2: Schema rámové dřevostavby Schodiště Schodiště je navrženo dřevěné schodnicové se zapuštěnými stupni bez podstupnic. Počet stupňů je 16. Střešní konstrukce Konstrukce krovu je navržena pro všechny tři systémy stejná. Jde o hambalkovou soustavu. Skladba střechy je následující:
Obr.č.3 skladba střechy (RD Rýmařov) 1 střešní krytina 2 střešní latě 33mm 3 kontralatě 33mm 4 difuzní folie 5 krokev 60x180mm, vzduchová mezera 30mm, vyplněno tepelnou izolací 240mm, laťování po 600mm 6 parozábrana 7 Fermacell 12.5mm, sádrokarton 12,5mm
24
5.4. Varianta 2 - Srubová dřevostavba Jako druhý systém je navržena srubová konstrukce. Systém je navržen do stávajícího půdorysu, základní rozměry půdorysu (obvodové rozměry) tedy budou zachovány. Srub je rozměrově navržen tak, aby v půdorysném zobrazení líce jeho interiérových stěn korespondovaly s lícem stěn rámové dřevostavby. Návrh se snaží minimalizovat náklady, proto zde nenajdeme žádné okrasné prvky. Sruby aby co nejlépe vyhověly tepelně-technickým požadavkům se nejčastěji staví z kulatiny průměru 300 – 400mm, v tomto návrhu je použit průměr 300- 350mm. Vnitřní nosné stěny jsou stejného průměru jako obvodové stěny, příčky jsou lehké dřevěné – rámového typu. Dřevo ve stěnách bude přiznáno z obou stran, je tedy bez dodatečného zateplení. Strop bude tvořen kuláčovými stropními trámy s překládaným stropním záklopem z nehraněných fošen. Požadavky na materiál Pro stavbu srubu je použito smrkové kulatiny nevysušené o průměru 30 - 35 cm. Je třeba použít dřevo ze zimní těžby, které bude ručně odkorněno. Je použito jenom kvalitní kulatiny bez známek jakýchkoli vad, kusy s růstovými vadami (např. točitost), kusy poškozené manipulací či kusy napadené plísněmi jsou vyřazeny. Provádění stavby Základové konstrukce Základovou konstrukci uvažuji pro všechny tři systémy stejnou. Objekt není podsklepen. Základové pasy jsou provedeny z prostého betonu šířka 280 mm a hloubka 1125 mm. Základová deska je z prostého betonu tl. 150 mm a je vyztužena svařovanou sítí. Na základovou desku je natavována asfaltová hydroizolace. Na tuto izolaci bude uložena prahová kláda. Uložení prahové klády musí být velice přesné. Netěsnosti mezi prahovou kládou a podkladním betonem je nutno důkladně utěsnit. Uložení prahové klády Uložení prahové klády je důležitým momentem stavby srubu. Je nutné, aby byla prahová kláda ukládána do správné výšky, protože se od této výšky odvíjí základní konstrukční prvky srubu. Tato výška je důležitá také pro osazení oken či správné umístění a velikost dilatačních spár. I malá nepřesnost v tomto kroku může způsobit velké problémy například ve spojích anebo ve spárách. Základová kláda musí být zároveň uložena minimálně 300 mm nad terénem. Tato konstrukční ochrana eliminuje degradaci dřeva vlivem odstřikující vody nebo akumulace sněhu. Založené prahové klády jsou vybaveny odvodňovacím zářezem, který odvádí vodu ze spodní strany prahové klády. Klády jsou navíc vyloženy 50 mm za hranu podkladní desky, aby se zamezilo zdržování vody na hranách. Montování srubové stěny 25
Montáž srubu probíhá nejdříve v prostorách firmy, která srub zhotovuje. Na přesně položenou prahovou kládu se postupně montují další klády. Ty jsou nejprve očíslovány a přesně změřeny. Dalším krokem je cvičné uložení klády na stěnu a přesné vycentrování pomyslné svislé osy tak, aby na nich mohla být vyměřena geometrie spojů a poté spoje vyřezány. Nejčastějšími typy rohových spojů jsou spoje na rybinu a sedlový spoj. Sedlový spoj je výhodnější, protože umožňuje dosedání stavby vlivem sesychání. Spolu se spoji se vyřezává také vodorovná drážka. Vodorovných drážek existuje nepřeberné množství druhů. Vzniká zářezem ve spodní části vrchní klády a horní části spodní klády. Tyto drážky mají podobný profil jako třeba známý systém pero – drážka tak, aby do sebe zapadaly. Musí zabezpečit dokonalý spoj mezi dvěmi nad sebou uloženými kládami. Dobré provedení této spáry je životně důležité pro pohodlné užívání stavby, neboť zde mohou vznikat velké tepelné ztráty infiltrací. Dobrého utěsnění spoje dosáhneme bezchybným zpracováním podélné spáry, ale ani poté nemáme vyhráno. Vlivem následného sesychání dřeva se může i ukázkově provedená spára rozevřít. Proto se do spar vkládají nejrůznější materiály, které ji mají i po případných změnách tvaru klád utěsnit. Tyto materiály musí mít dobré tepelně technické vlastnosti, protože stěna je v místě spoje tenčí než v běžném průřezu. Musí mít také dobré protipožární vlastnosti, musí dobře odolávat biotickým i abiotickým škůdcům a musí mít také minimální nasákavost. Nejmodernějším systémem pro utěsnění této spáry je použití trvale pružné pásky pro vnější okraje spoje doplněné minerální izolací vloženou doprostřed spoje. Takový spoj zajišťuje dokonalé utěsnění a je navíc trvale pružný a schopný reagovat na případné objemové změny dřeva bez porušení. Po provedení celé stavby se stavba znovu rozebere a doveze se přímo na staveniště. Hrubá montáž srubu je pak otázkou několika hodin, maximálně dnů. Stropní konstrukce Stropní konstrukci tvoří stropnice z klád, tam kde je to nutné, jsou použity průvlaky. Kulatina stropnice je přibližně ve dvou třetinách podélně seříznuta, čímž vznikne rovina, na kterou jsou přibíjeny fošny záklopu. Tím vzniká zároveň podlaha podkroví. Mezi fošny a stropnice je vložena izolace z důvodu odizolování kročejového hluku. Stropnice jsou uloženy na obvodové stěny, kde jsou ukončeny v polovině tloušťky stěny a upevněny tesařskými spoji. Konstrukce střechy Je shodná s rámovým systémem. Jedná se o hambalkový krov. Podrobný popis vrstev v konstrukci viz výše. Schodiště Schodiště je navrženo jako schodnicové se zapuštěnými stupni bez podstupnic. Počet stupňů je 16.
26
5.5. Varianta 3 - Moderní masivní systém KLH Systém Třetím navrženým systémem je systém vrstvených masivních bloků KLH. Tyto bloky se vyrábějí z hoblovaných smrkových přířezů tloušťky 19 – 40 mm. Tyto jsou vysušeny na vlhkost 12% ±2%. Vrstvy přířezů se skládají kolmo na sebe a lepí se pomocí PUR lepidla. Konečná šířka stěny bloku je dána šířkou a počtem slepených přířezů. Počet je volen dle statického výpočtu – 3, 5, 7 nebo více vrstev. Maximální délka těchto panelů je 16,5 metru, šířka 2,95 metru a maximální tloušťka stěny je 0,5 metru. Standardní nosný stěnový panel má šířku 94 mm. Objemová hmotnost těchto panelů je 500 kg/m3. Výrobce uvádí a dokládá to certifikátem, že jsou tyto panely vyráběny ze dřeva, které pochází z trvale udržitelného hospodářství. To znamená, že je tento výrobek ekologicky výhodný. Dřevo v blocích je vysušeno na vlhkost okolo 12%, což odpovídá přibližně vlhkosti dřeva zabudovaného v interiérové konstrukci. S tím souvisí minimální tvarové změny, které jsou dány také použitím vysokého lisovacího tlaku při lepení. Další výhodou je použití PUR lepidla neobsahujícího a do ovzduší neuvolňujícího formaldehyd. Další a asi největší výhodou je pevnost. “Velkoformátovost panelů KLH, jejich statické působení jako deska, statická nosnost a možnost kombinace s ocelí, sklem, ale i všemi ostatními běžnými stavebními materiály nabízí architektuře tu největší svobodu: od rodinného domu, přes několikapatrové obytné domy, sociální a průmyslové stavby, až po excentrické stropní a mostní konstrukce“1 Obvodové stěny Hlavním konstrukčním prvkem obvodových stěn je navržen dřevěný panel KLH tloušťky 94mm doplněný o izolaci z tvrzené minerální vlny ze strany exteriéru. Minerální izolace bude tloušťky 120 mm, Takto provedená stěna by měla podle údajů výrobce mít součinitel prostupu tepla U = 0,27 W/m2.K. (zdroj www.abete.cz) Obklad stěn bude tvořen modřínovými přířezy tl. 20 mm. Obklad je připevněn na latích. Mezi obkladem a izolací je navržena odvětrávaná vzduchová mezera 30 mm. Stropní konstrukce Stropní konstrukce je tvořena opět deskovým panelem KLH. Tento panel má díky své vyšší hmotnosti lepší zvukoizolační schopnosti, než běžné stropy v rámových dřevostavbách, proto je právě mnohdy do rámových dřevostaveb používán.
1
Informace o produktu KLH | ABETE Dřevostavby s.r.o. [online].Abete dřevostavby s.r.o.,
2006
[cit.
2011-05-19].
Křížem
lepené
dřevo.
Dostupné
.
27
z
WWW:
Konstrukce střechy Je shodná s rámovým systémem. Jedná se o hambalkový krov. Podrobný popis vrstev v konstrukci viz výše. Konstrukce schodiště Schodiště je navrženo jako schodnicové se zapuštěnými stupni bez podstupnic. Počet stupňů je 16.
6 POROVNÁNÍ V této kapitole se budu věnovat srovnání jednotlivých systémů podle daných kritérii, kterými jsou: tepelně technické vlastnosti obvodových stěn – součinitel prostupu tepla v závislosti na šířce stěny a množství použitého dřeva
6.1. Tepelné vlastnosti Tepelné vlastnosti materiálů se udávají ve dvou veličinách. Jednou je součinitel prostupu tepla U, který, udává tepelnou ztrátu konstrukce ve Watech na 1m 2 stěny při tepelném toku vyvolaném teplotním rozdílem 1K. Druhou veličinou je tepelný odpor R, ten udává odpor konstrukce při prostupu tepla konstrukcí. Platí, že součinitel prostupu tepla je převrácená hodnota tepelného odporu. Hodnota součinitele postupu tepla pro navrženou stěnu A. Rámová Tab.1: Materiály použité ve skladbě stěny a jejich součinitel tepelné vodivosti λ[W/m.K] Λ [W/m.K]
Materiál Izolace- minerální vlna
0,04
Smrkový sloupek- kolmo na vlákna
0,18
Fermacell
0,32
Tvrzená minerální izolace
0,04
Zdroj: Vlastní zpracování dle normy
Skladba stěny z interiéru do exteriéru: − Farmacell 12,5mm − Parozábrana − Dřevený rám 120mm vyplněný tepelnou izolací 28
− Termofasáda – tvrzená minerální Izolace tl. 120 mm − Odvětrávaná mezera tl. 30 mm − Dřevěný obklad tl. 20 mm Tepelný odpor se vypočítá dle vztahu R = d/ λ [m2.K /W] Kde
d[m] = tloušťka materiálu kolmo na podélnou osu stěny Λ [W/m.k] = součinitel tepelné vodivosti
Z toho vyplývá hodnota jednotlivých tepelných odporů materiálů. Pro celou stěnu je výpočet složitější z důvodu nehomogennosti v jednotlivých průřezech, což znamená, že v místech umístění sloupků mohou vznikat tepelné mosty. Pro výpočet jsem použil metodu ekvivalentních odporů uvedenou v metodice práce. Celkový tepelný odpor R = 5,2486 m2.K /W Součinitel tepla U pro obvodovou stěnu rámové konstrukce U = 0,19 W/m2.K B. Srubová Ve stěně srubu je použito jenom smrkového dřeva. Průměry jednotlivých kuláčů jsou rozdílné, rozptyl je však malý a na celkovou hodnotu má tento rozptyl jen malý vliv. Pro výpočet bereme průměrnou šířku kulatiny 350mm. Ve skutečnosti je šíře 350 mm dosaženo pouze v malé ploše stěny. Proto se tato hodnota musí přepočíst. Pro tyto případy byl měřeními vyhodnocen koeficient, jenž právě tyto rozdílnosti řeší. Tento koeficient byl pro srubové stěny stanoven na 0,77. Koeficient se používá pro výpočet efektivní tloušťky stěny, která je rovna součinu průměru kulatiny a tohoto koeficientu. (Houdek, Koudelka, 2009) Výpočet efektivní tloušťky stěny Průměr kulatiny = 350mm Koeficient = 0,77 Efektivní tloušťka stěny = 26,95mm Tepelná vodivost smrkového dřeva kolmo na vlákna λ = 0,18[W/m.k] Tepelný odpor srubové stěny R = 1,66 m2.K /W součinitel tepla U pro obvodovou stěnu srubové konstrukce U = 0,60 W/m2.K C. Masivní lepená U tohoto systému jsem nenalezl hodnotu tepelného odporu pro samotný panel. Proto jsou použity hodnoty výrobce, který uvádí pro stěnu tvořenou panelem tl. 94mm a izolací tl. 120mm hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,27W/m2.K. Tato hodnota 29
vyhoví normě pro prostup tepla obvodovou stěnou, kde je hodnota stanovena na 0,3W/m2.K.
6.2. Celkové množství použitého dřeva Rámová dřevostavba Základním nosným prvkem obvodové stěny je sloupek průřezu 60x120mm. V konstrukci stropu nad přízemím je rozměr nosníků 60 x 240mm, v konstrukci stropu nad podkrovím je rozměr 60 x 180mm. Sloupky použité v příčkách mají rozměr 60 x 60mm. Celkový počet sloupků v konstrukci podle rastru po 625mm: Kratší strana obdélníkového půdorysu je tvořena 11 sloupky, delší strana 14. Součet svislých sloupků pro jedno podlaží je tedy 50. Počet vodorovných přířezů je roven součtu spodního prahu a dvojnásobného horního přeplátování. Objem dřeva ve vodorovných dílech konstrukce je tedy: Obvod konstrukce = 14,725 metru x 3 = 44, 175 metru. Objem přířezu o délce jednoho metru: 0,06 x 0,12 x 1 = 0,0072 m3. Objem dřeva ve vodorovné části: 0,0072 x 44,175 = 0,32 m3. Objem dřeva ve svislých dílech konstrukce: Počet sloupků 60 x 120 mm v obvodových stěnách: 50 ks Počet sloupků 60 x 120 mm ve vnitřní nosné stěně: 12 ks Celkem sloupků 60 x 120 mm: 62 ks Objem jednoho kusu: 0,06 x 0,120 x 2,912 = 0,02 m3. Celkový objem: 0,02 x 62 = 1,30 m3. Objem dřeva v příčkách: Sloupek 60 x 60 mm = 0,06 x 0,06 x 2,912 = 0,01 m3 Celkem sloupků v přízemí: 14 ks Celkový objem: 14 x 0,01 = 1,4 m3 Konstrukce stropu nad přízemím: Je tvořena nosníky o průřezu 60 x 240 mm ve stejné osové vzdálenosti jako svislé sloupky, to znamená 625 mm. Jsou uloženy v podélném směru na rámu obvodové konstrukce a vnitřní nosné stěně. Počet nosníků je 11 a jejich celková délka 8185mm. Je nutno připočíst dva nosníky uložené na kratších obvodových stěnách, které tvoří 30
součást nosného rámu stropní konstrukce, jejichž délka je 6575 mm. Dalším prvkem jsou dílce vkládané kolmo mezi nosníky jako ochrana proti klopení.
31
Dlouhé nosníky: Objem jednoho nosníku: 0,06 x 0,24 x 8,185 = 0,12 m3 Celkový objem: 0,12 x 11 = 1,32 m3 Krátké nosníky: Objem jednoho nosníku: 0,06 x 0,24 x 6,575 = 0,09 m3 Celkový objem: 0,09 x 2 = 0,18 m3 Ochrana proti klopení: Objem jednoho nosníku: 0,06 x 0,24 x 6,575 = 0,09 m3 Celkový objem: 0,09 x 5 = 0,45 m3 Celkem konstrukce stropu: 1,95 m3 Konstrukce stropu nad podkrovím Je tvořena kleštinami o rozměrech 60 x 180 mm, které jsou součástí stropní konstrukce. Kleštiny jsou upevněny na krokve z obou stran. Celkový počet je 32 kusů a délka kleštin je 2590 mm. Celkový objem dřeva je 0,9 m3. Konstrukce střechy Je tvořena krokvemi a kleštinami o rozměrech 60 x 180 mm. Kleštiny jsou v této variantě již započteny do konstrukce stropu podkroví. Počet krokví je 32 kusů. Součástí jsou také dvě pozednice o rozměrech 140 x 120 mm. Objem jedné krokve: 0,06 x 0,18 x 5,75 = 0,0621 m3 Objem krokví: 0,0621 x 32 = 1,99 m3 Pozednice: 0,14 x 0,12 x 9,595 = 0,16 m3 Pozednice celkem: 0,16 x 2 = 0,32 m3
Srubová dřevostavba Průměr kulatiny použité na obvodovou stěnu je 350mm. Pro podélné obvodové stěny je použito 9 kuláčů. Pro vytvoření příčných obvodových stěn je od základové klády po uložení střechy ve štítě použito 19 kuláčů, které jsou však v horní části trojúhelníkovitě seříznuty podle sklonu střechy. Objem dřeva pro obvodové stěny bez štítu je 26,37 m3 Objem dřeva i se štíty činí 32,68 m3. 32
Objem dřeva v příčkách = 0,64 m3
33
Stropní konstrukce Stropní konstrukci tvoří kuláče osazené do obvodových stěn. Kuláče jsou seshora hraněné, čímž vznikle plocha, na kterou je provedena konstrukce podlahy. Ta je tvořena nehraněnými fošnami. Objem dřeva v kuláčích: 3,67 m3. Objem dřeva fošen: 1,9 m3. Systém KLH Dřevo je v tomto systému použito na stěnové panely, stropní panely a střešní konstrukci stejnou jako u rámové dřevostavby. Panely mají tloušťku stěny 94 mm a jsou vyrobeny a ořezány podle výkresové dokumentace přesně na míru dané stavbě. Z tohoto důvodu jsou při výpočtu odečteny otvory v obvodových konstrukcích. Celková plocha panelů v obvodových konstrukcích je 120,75 m2. Po odečtení otvorů (oken a dveří) v obvodové stěně dostaneme 103,93 m2. Stropní panel má plochu 52,74 m2. Celkem je tedy použito 156,67 m2 panelů, což při šířce stěny panelu 94 mm je 14,73 m3 dřeva.
6.3 .Přehled Vypočtené hodnoty jsou pro navržené tloušťky stěn. Srovnání takovýchto hodnot by nebylo průkazné, je třeba zvolit konstantní tloušťku stěny. To lze provést interpolací uvedených hodnost pro zvolenou tloušťku, která činí 350mm. U rámové a masivní lepené stavby do výpočtu není zahrnut dřevěný obklad, protože je oddělen odvětrávanou vzduchovou mezerou. Tab. 2: Hodnoty tepelně-izolačních vlastností Druh konstrukce
Hodnota U pro stěny použité v návrhu[ W/m2.K]
Hodnota U pro stěnu 350mm [W/m2.K]
Srubová 350mm
0,67
0,67
Rámová 266mm
0,19
0,14
Masivní lepená 215mm
0,27
0,17
Zdroj: Vlastní zpracování
34
Množství dřeva Tab. 3: Množství dřeva Druh konstrukce
Množství dřeva použité přímo v konstrukci [m3]
Srubová 350mm
35,89
Rámová 266mm
8,18
Masivní lepená 215mm
17,94
Zdroj: Vlastní zpracování
6.4. Finanční náročnost jednotlivých systémů Pro zjištění finanční náročnosti byly osloveny konkrétní firmy zabývající se výstavbou dřevostaveb v jednotlivých konstrukčních systémech. Pro rámovou dřevostavbu byla stavba vyčíslena zhruba na 320 000 Kč. Pro srubový systém se náklady na stavbu pohybují okolo částky 620 000 Kč. V ceně obou návrhů je započten veškerý materiál, montáž i doprava. Cena chaty pro systém KLH není uvedena, protože se nepodařilo získat potřebné údaje.
35
7 DISKUZE Z výsledků vyplývá, že množství dřeva použitého v konstrukcích i tepelně-technické vlastnosti stěn jsou velice rozdílné. Rámová dřevostavba používá dřevo především jako nosnou konstrukci. Dřevo zde není přiznáno, a že jde o dřevostavbu, je možné usoudit jen na základě použitého dřevěného obkladu. Subtilní dřevěná konstrukce je z velké míry vyplněna tepelnou izolací, díky čemuž má z navrhovaných variant nejlepší tepelně izolační vlastnosti, které s rezervou vyhoví současným požadavkům norem. Rámové konstrukce lze snadno zhotovit jako nízkoenergetické, to znamená s hodnotou součinitele prostupu tepla menší nebo rovno 0,13 W/m2.K. Novodobá konstrukce z masivních panelů se pohybuje na jakési hranici mezi rámovou a srubovou stavbou. Množstvím použitého dřeva se podobá spíše roubené a zároveň má dostatek tepelné izolace jako rámová. Hodnota součinitele prostupu tepla u systému KLH normě vyhoví a dřevo v kontaktu s interiérem u tohoto typu staveb je velice žádaným prvkem. Další možnou výhodou proti rámovým systémům je lepší zvukoizolační schopnost díky vyšší hmotnosti prvků a stěn. Stavby za Systému KLH jsou však v České republice velice vzácné. Srubová stavba má podle očekávání nejhorší tepelněizolační vlastnosti, což může do určité míry kompenzovat velké množství použitého dřeva v konstrukci. To je totiž schopno vhodně akumulovat teplo a udržovat tak jakési mikroklima v objektu. To ovšem nic nemění na hodnotě součinitele prostupu tepla, který normám nevyhoví. Srubové konstrukce určené pro trvalé bydlení lze zateplovat. Při zateplení srubu ze strany interiéru zachováme exteriérový ráz srubu, přijdeme však o výborné akumulační schopnosti dřeva, navíc je nutné konstrukci vhodně ošetřit proti kondenzaci vodních par. Zateplení ze strany exteriéru je konstrukčně výhodnější, srub však přestane být srubem, čímž ztratí své kouzlo, pro něhož si jej většina investorů staví. Možným řešením je trojvrstvý systém, kdy je izolace umístěna mezi dvě srubové stěny. Tento systém zachová charakter stavby z interiérové i exteriérové strany, avšak je velice nákladný.
36
8 ZÁVĚR Rodinné domy řešené jako stavby ze dřeva nejsou v České republice příliš rozšířeny. Pouze s rekreačními objekty ze dřeva je možné se setkat častěji. Mají v historii větší tradici, navíc je použití dřeva na stavby umístěné v přírodě víc než vhodné. V této práci byl proveden návrh rekreačního objektu – chaty pro celoroční užívání. Jedná se o nepodsklepený jednopodlažní objekt s obytným podkrovím Objekt je navržen tak, aby pokud možno minimalizoval náklady. Z toho vyplývají i navrhované minimální rozměry. Stavba je navržena ve třech variantách dřevostaveb: rámové, roubené a srubové. Mají jednotnou základovou konstrukci a konstrukci střechy. Konstrukce obvodových stěn, stropu a podlah jsou navrženy dle druhu použitého stavebního systému. Jednotlivé varianty byly popsány a následně byly porovnány z hlediska tepelně-technických vlastností obvodových stěn a množství použitého materiálu. Jako tepelně nejúspornější se jeví rámová dřevostavba, která se blíží hodnotám pro nízkoenergetické domy. Díky subtilní konstrukci je podíl dřeva v konstrukci nejnižší, dřevo však není v interiéru nijak viditelné. Z hlediska provádění rámových staveb na staveništi je výhodou absence mohutných prvků, není proto třeba použití těžké zvedací techniky. Nevýhodou je potřebná vysoká kvalifikace a zkušenost stavitelů nutná ke kvalitnímu provedení stavby. Panelový systém KLH spojuje výhody srubových a rámových konstrukcí. Má dostatečné tepelně-izolační vlastnosti, v interiéru přiznané dřevo, dobře izolují zvuk a při vhodném použití venkovní izolace zde není problém s kondenzací vlhkosti ve stěně. Hlavní nevýhodou je špatná dostupnost v ČR a vysoké pořizovací náklady. Systém KLH se jeví jako vysoce perspektivní díky jeho vhodným vlastnostem, což snad povede k jeho rozšíření i u nás. Z hlediska provádění má systém KLH a srubové stavby společnou nevýhodu a tou je především nutnost manipulace s mohutnými stavebními prvky jak na staveništi, tak při dopravě. Srubová konstrukce má nejnepříznivější tepelně-technické vlastnosti stěn, je to však jediný “celodřevěný“ systém, s čím souvisí i největší množství dřeva v konstrukci. Srubové konstrukce se mohou pyšnit nejpůsobivější vzhledem, díky němuž si získávají své příznivce i přes výše uvedené nevýhody.
37
9 SUMMARY Family houses made of wood are not very common in the Czech Republic.Buildings from wood are mostly for recreational use. There is tradition of making buildings for recreational use of wood. Buildings for recreation are usually located in nature and wood fits in nature much more than other materials. There is a proposal of yearlong usable recreation building in this thesis. The proposal is made in three versions of wooden house: frame, timber and rustic. All of them are designed on same basic construction and roof. Construction of perimeter walls, ceiling and floor are diverse to each type of building. Each version has been explained and compared from different views. The views are term-characteristic of perimeter walls and amount of used material. The best alternative from term-characteristic view is frame wooden building, which is really close to standards of low-energy-buildings. The contribution of wood in construction is least from all alternatives. The wood is actually not really visible in interior. The view of technical feasibility for frame building is supported by absence of huge elements, so there is no need of heavy lifting equipment on site. The disadvantage of this variant is absolutely indispensable high qualification and experience of builders for quality building performance. Panel system KLH unites advantages of timber and frame alternatives. There are good enough term-characteristic, the wood is considerable in interior, a great sound insulation and a při vhodném použití venkovní izolace zde není problém s kondenzací vlhkosti ve stěně. The main disadvantage is difficulty of availability in the Czech Republic and expensive cost. Panel system KHL seems really perspective for its great characteristic. Those conditions should lead to extension in the Czech Republic. There is one more disadvantage of this alternative which is same for timber buildings too - there is need to handle huge elements during transport and in site. Timber buildings have the worst term conditions of walls, but the cause is Unixe nothing-but-wooden-system. Of course there is used the biggest amount of wood. Timber buildings have the most impressive design from all alternatives and that is reason why there are supporters although all disadvantages mentioned above.
38
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY • HAVÍŘOVÁ, Z.: Dům ze dřeva, 1. Vydání, Brno : ERA group, 2005, 99s., stavba, edice stavíme • HOUDEK, D., KOUDELKA, O.: Srubové domy z kulatin, 3. Aktualizované vydání, Slavkov u Brna: JoshuaCreative, 2009, 175 s. • MĚŠŤAN, R.: Chaty a chalupy, 1. Vydání, Velké Bílovice: TeMi CZ, 2008, 160 s. • RŮŽIČKA, M.: Stavíme dům ze dřeva, 1. Vydání, Praha: Grada Publishing, 2006, 120 s., edice profi a hobby • ŠTEFKO, J; REINPRECHT, L; KUKLÍK, P. Dřevěné stavby - Konstrukce, ochrana a údržba . 3. Praha : Jaga, 2009. 200 s. ISBN 978-80-8076-80-9. • ZAHRADNÍČEK, V., HORÁK, P.: Moderní dřevostavby, 1. Vydání, Brno: ERA Group, 2007, 154 s. Seznam internetových zdrojů: •
Informace o produktu KLH | ABETE Dřevostavby s.r.o. [online].Abete dřevostavby s.r.o., 2006 [cit. 2011-05-19]. Křížem lepené
dřevo. Dostupné z WWW:
. •
Vícepodlažní dřevostavby II. : Teorie lehkého dřevěného skeletu [online]. 2007 [cit. 2011-05-18]. Vícepodlažní dřevostavby II – Teorie lehkého dřevěného skeletu. Dostupné z WWW: .
•
Úvod
[online].
Praha :
2008
[cit.
2011-05-18].
Dostupné
z
WWW:
<www.fermacell.cz>. •
RD Rýmařov - Úvodní strana [online]. Rýmařov : RD Rýmařov s.r.o., 1999 [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <www.Rdrymarov.cz>.
•
Difuze. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 21.1.2005, last modified on 29.3.2011 [cit. 2011-05-18]. Dostupné z WWW: .
39
Seznam příloh Výkresy - seznam výkresů: • Č. 1. SITUACE, 1:200 RÁMOVÁ DŘEVOSTAVBA • Č.2. PŮDORYS PŘÍZEMÍ, 1:50 • Č.3. PŮDORYS PODKROVÍ, 1:50 • Č.4 ŘEZ, 1:50 • Č.5 SEVEROZÁPADNÍ POHLED, 1:100 • Č.6 JIHOVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 • Č.7 JIHOZÁPADNÍ POHLED, 1:100 • Č.8 SEVEROVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 SRUBOVÁ DŘEVOSTAVBA • Č.9 PŮDORYS PŘÍZEMÍ, 1:50 • Č.10 PŮDORYS PODKROVÍ, 1:50 • Č.11 ŘEZ A-A´, 1:50 • Č.12 SEVEROZÁPADNÍ POHLED, 1:100 • Č.13 JIHOVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 • Č.14 JIHOZÁPADNÍ POHLED, 1:100 • Č.15 SEVEROVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 SYSTÉM KLH • Č.16 PŮDORYS PŘÍZEMÍ, 1:50 • Č.17 PŮDORYS PODKROVÍ, 1:50 • Č.18 ŘEZ A-A´, 1:50 • Č.19 SEVEROZÁPADNÍ POHLED, 1:100 • Č.20 JIHOVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 • Č.21 JIHOZÁPADNÍ POHLED, 1:100 40
• Č.22 SEVEROVÝCHODNÍ POHLED, 1:100 • Č.23 VÝKRES KROVU, 1:50
41
Seznam obrázků:
• Obr:1 Schéma obvodové stěny • Obr:2 Schema rámové dřevostavby • Obr:3 skladba střešního pláště
42
