Aplikace pro vytváření cenových nabídek

Zadání

i

ii

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačů

Bakalářská práce

Aplikace pro vytváření cenových nabídek Kamil Cech

Vedoucí práce: Ing. Šimon Nešvera

Studijní program: Elektrotechnika a informatika, strukturovaný, bakalářský Obor: Výpočetní technika červenec 2009

iii

iv

Poděkování: Tímto bych rád poděkoval Ing. Šimonu Nešverovi za vedení bakalářské práce a poskytnuté cenné rady. v

vi

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

V Praze dne 9.7.2008

..........................................................

vii

viii

Abstract The aim of this work is to design and implement a graphics application to create price offer on assembly of plastic windows, doors and garage doors. The system will be able to store data in the MySQL database and a print offer. Implementation will be carried out by using the Zend PHP Framework with the help of HTML (XHTML) and CSS for the graphical page of application.

Abstrakt Cílem této práce je navrhnout a implementovat grafickou aplikaci pro vytváření cenových nabídek na montáže plastových oken, dveří a garážových vrat. Systém bude umožňovat ukládání údajů do databáze MySQL a také tisk nabídky. Implementace bude provedena za použití PHP frameworku Zend spolu s využitím jazyka HTML (XHTML) a CSS pro grafickou stránku aplikace.

ix

x

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................1 2 Popis problému.......................................................................................................................3 2.1 Specifikace cíle................................................................................................................3 2.2 Použití frameworku.........................................................................................................3 2.2.1 Zend framework [1].................................................................................................3 2.2.2 Cake PHP framework [2].........................................................................................4 2.2.3 Nette framework [3]................................................................................................4 2.2.4 Tabulka srovnání......................................................................................................4 3 Analýza a návrh řešení............................................................................................................5 3.1 Požadavky.......................................................................................................................5 3.1.1 Obecné.....................................................................................................................5 3.1.2 Funkční....................................................................................................................5 3.2 Účastníci (aktéři).............................................................................................................5 3.3 Případy užití (use case)....................................................................................................6 3.4 Diagram aktivit..............................................................................................................10 3.5 Analytické třídy.............................................................................................................11 3.6 ER schéma databáze......................................................................................................13 3.7 Návrh grafického rozhraní.............................................................................................14 3.7.1 Popis tlačítek menu................................................................................................14 3.7.2 Tlačítka bez popisku .............................................................................................15 3.7.3 Formulářová tlačítka..............................................................................................15 4 Implementace a realizace......................................................................................................16 4.1 Architektura MVC [9]...................................................................................................16 4.1.1 Model (model).......................................................................................................16 4.1.2 View (pohled)........................................................................................................16 4.1.3 Controller (řadič)...................................................................................................16 4.2 Vývoj a nasazení............................................................................................................17 4.2.1 Prostředí pro vývoj................................................................................................17 4.2.2 Prostředí pro nasazení............................................................................................17 4.2.3 Použité nástroje......................................................................................................17 4.2.4 Použité technologie................................................................................................17 4.3 Konfigurace serveru......................................................................................................17 4.3.1 Balíček Zend framework.......................................................................................17 4.3.2 Úprava souboru .htaccess a mód mod_rewrite......................................................18 4.3.3 Adresářová struktura..............................................................................................18 4.3.4 Instalace konzole ..................................................................................................19 4.4 Implementace................................................................................................................20 4.4.1 Inicializace.............................................................................................................20 4.4.2 Zpracování akcí.....................................................................................................21 4.5 Popis tříd........................................................................................................................21 4.5.1 Třídy Controllerů...................................................................................................22 4.5.2 Třídy Modelu.........................................................................................................24 4.5.3 Databázové třídy....................................................................................................25 4.5.4 Formulářové třídy..................................................................................................25 4.6 View scripty...................................................................................................................25 4.7 Diagram nasazení..........................................................................................................26 5 Testování...............................................................................................................................27 5.1 Test splnění požadavků..................................................................................................27 xi

5.2 Uživatelské testování.....................................................................................................27 5.3 Automatizované testování.............................................................................................28 5.3.1 Selenium IDE........................................................................................................28 6 Závěr.....................................................................................................................................29 7 Literatura...............................................................................................................................30 A Seznam implementačních tříd..............................................................................................32 B Seznam zkratek.....................................................................................................................36 C Obsah přiloženého CD.........................................................................................................37

xiii

xiv

Seznam obrázků Obrázek 1: Případy užití.............................................................................................................6 Obrázek 2: Aktivity diagram pro uživatele...............................................................................10 Obrázek 3: ER schéma databáze...............................................................................................13 Obrázek 4: MVC architektura...................................................................................................16 Obrázek 5: Diagram nasazení...................................................................................................26 Obrázek 6: Automatický test v Seleniu.....................................................................................28

xv

xvi

Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání frameworků [4]..........................................................................................4 Tabulka 2: Třídy Controllerů....................................................................................................32 Tabulka 3: Třídy Modelů..........................................................................................................34 Tabulka 4: Třídy formulářů.......................................................................................................35

xvii

xviii

1 Úvod

1

Úvod V současné době, kdy je pozorována rostoucí poptávka po výměně okenních, dveřních

či jiných otvorových výplní v rodinných či panelových domech nebo v průmyslových či jiných stavbách, roste i poptávka po vhodném softwaru pro tvorbu nabídek na služby montážní firmy. Velké i menší výrobní podniky mají obvykle svůj software, který poskytnou svým obchodním kancelářím či autorizovaným prodejcům. Tento software však často bývá orientován více na výrobu, i když je schopen vytvořit čitelnou nabídku určenou přímo pro zákazníka. Dalším výstupem bývá binární soubor obsahující data, na základě kterých se provádí přímo výroba daných komponent či hotových celků – nejčastěji plastových oken. Toto však není příliš vhodné pro montážní firmu orientující se na montáže rozličných otvorových výplní od různých výrobců. Např. plastová okna od výrobce č.1 a garážová vrata od výrobce č.2. V takovém případě je montážní firma nucena vytvořit dvě různé cenové nabídky. To může způsobovat nepřehlednost či zmatek. Není také neobvyklá situace, kdy montážní firma obdrží cenovou nabídku vypracovanou od výrobce a pak je nutné nějakým způsobem doplnit ceny za vlastní služby jako je doprava, montáž apod. Zde vzniká prostor pro tvorbu aplikace, která umožní zadání rozličných komponent, jejich vlastností a jejich cen, která je orientována především na prezentaci a jednotné zobrazení všech nabízených služeb a produktů zákazníkovi. Při pohledu na komplexní nabídku obsahující vše v jednom celku získá zákazník ucelenou představu o nabízených službách a produktech. Pro montážní firmu to představuje zpřehlednění vypracovaných nabídek či již provedených zakázek. Na jednom úložišti jsou uchována data o zákazníkovi a jednotlivých požadovaných prvků, byť jsou od různých výrobců. Pro takové uchovávání či zpracovávání dat je vhodné mít centrální úložiště, ke kterému je výhodné mít přístup odkudkoli prostřednictvím internetu či z lokální sítě. Odbourává se tím problém, kdy dva či více počítačů ve firmě obsahují vypracované nabídky, které jsou od sebe separované. V případě potřeby jejich sloučení by mohly vzniknout nemalé potíže. Naopak centrální úložiště přináší nepříjemnosti v případě, kdy se server, na němž jsou data uchovávána, stane nedostupným. To může nastat vlivem výpadku internetového připojení či přímo serveru jako takového nebo kolizí na lokální síti v níž je server umístěn..

1

1 Úvod Obecně lze volit z několika možností, kde data uchovávat. Firma může vlastnit vlastní webový server ve své síti, na kterém bude provozovat služby umožňující provoz takové aplikace. A nebo se poohlédne po komerční nabídce a využije nějakého webhostingového programu. To je i náš případ. Na tomto serveru je spuštěna firemní prezentace ve formě webových stránek a naceňovací aplikace k nim může být přidružena. Vstup je pak řízen na základě přihlašovacích údajů, což může představovat i jisté bezpečnostní riziko.

2

2 Popis problému

2

Popis problému

2.1 Specifikace cíle Cílem této práce je tvorba aplikace pro vytváření komplexní nabídky. Aplikace bude přístupná přes webové rozhraní za použití některého z běžných prohlížečů na jakémkoliv operačním systému. Vstup do aplikace bude chráněn heslem. Nutnou podmínkou pro vstup do aplikace je tedy korektní zadání přihlašovacích údajů. Po přihlášení bude mít uživatel možnost zadat údaje o zákazníkovi a vytvořit nabídku produktů. Cena za služby bude zadána v systému a editovat ji může pouze administrátor. Cena je udána za 1m z celkové délky obvodu okna či vrat. Celkovou cenu přepočítá systém ze získaných rozměrů. Administrátor bude mít dále možnost přidávat, editovat a mazat uživatele a také měnit firemní údaje. Výstupní kód (v klientově prohlížeči) bude typu XHTML a bude validní. Pro kontrolní účely bude aplikace dostupná na adrese: http://aplikace.mbplast.cz Přihlašovací údaje pro administrátora:

Přihlašovací údaje pro uživatele:

•

přihlašovací jméno: admin

•

přihlašovací jméno: host

•

heslo:

•

heslo:

admin

host

2.2 Použití frameworku K vypracování práce je požadováno použití frameworku. PHP framework je nástroj, který by měl ulehčovat vývoj webových aplikací nebo stránek. Bývá postaven na návrhovém vzoru (obvykle MVC) a obsahuje několik tříd. V současné době existuje poměrně velké množství PHP frameworků. Vypisuji 3 z nejznámějších. Jsou to Zend, CakePHP a Nette framework. Pro tvorbu aplikace jsem použil Zend framework.

2.2.1

Zend framework [1] Jedná se o jeden z nejznámějších frameworků s širokými možnostmi, což lze

považovat za výhodu. Nevýhodou je však častá změna verzí, která s sebou často nese změny v psaní kódu. Upgrade na vyšší verzi může znamenat učení se stále něčeho nového. V současnosti je aktuální verze 1.8 (k 24.6.2009). Obsahuje velké množství tříd řešících rozličné problémy (např. Zend_form, Zend_Pdf, Zend_Auth a další), které lze používat samostatně. Tento framework se řadí spíše mezi ty, které je těžší se naučit oproti ostatním. To je vykoupeno již zmiňovanými širokými možnostmi.[5] 3

2 Popis problému

2.2.2

Cake PHP framework [2] Tento framework se na rozdíl od Zendu vyznačuje poměrně krátkým kódem, který je

třeba pro danou funkcionalitu napsat. Lze říci, že je jednodušší. Taktéž je aktualizován a nejnovější verze je 1.2.3.8166 (k 24.6.2009). Patří spíše mezi snadněji naučitelné frameworky. Inspiruje se či vychází z Ruby on Rails. Využívá návrhový vzor MVC. [5]

2.2.3

Nette framework [3] Je poměrně mladý, ale výkonný český framework. Vyznačuje se poměrně rychlým

vývojem. Aktuální stabilní veze je 0.8 (k 24.6.2009). Stejně jako v Zend frameworku lze jednotlivé části používat nezávisle. Za výhodu považuji českou lokalizaci a velkou podporu české komunity PHP vývojářů.

2.2.4

Tabulka srovnání Zend

CakePHP

Nette

Složitost

vyšší

nižší

?

Návrhový vzor

MVC

MVC

MVC

anglicky

anglicky

česky

multiplatformní

multiplatformní

multiplatformní

1.8.2009

1.2.3.8166

0.8

PHP 5.2.4

PHP 4, PHP 5

PHP 5.2, PHP 5.3

framework.zend.com

cakephp.org

nettephp.com/cs

Lokalizace Operační systém Aktuální stabilní verze frameworku (k 24.6.2009) Požadovaná verze PHP web

Tabulka 1: Srovnání frameworků [4]

Z tabulky vyplývá, že všechny uváděné frameworky jsou z hlediska nasazení prakticky na stejné úrovni. Liší se především svou složitostí a počtem dostupných knihoven či modulů.

4

3 Analýza a návrh řešení

3

Analýza a návrh řešení Pro tvorbu diagramů byl použit nástroj Microsoft Visio 2007 [6] a pro návrh databáze

ER modelář verze 4.23 [7].

3.1 Požadavky 3.1.1

Obecné

1. K systému bude přistupováno přes webový prohlížeč. 2. Systém bude umožňovat přístup více uživatelů. 3. Systém bude mít grafické rozhraní určené k ovládání aplikace.

3.1.2

Funkční

1. Systém bude umožňovat přihlášení uživatele. Uživatel se přihlásí za pomocí uživatelského jména a hesla. Vstup uživatele je možný pouze po zadaní správných údajů. 2. Systém uživateli umožní vkládání údajů o zákazníkovi a produktech určených k montáži. 3. Systém uživateli umožní ukládání vložených údajů (nabídky). 4. Systém uživateli umožní tisk nabídky nebo uložení na lokální disk prostřednictvím generování PDF souboru. 5. Systém uživateli umožní zobrazení předem uložených nabídek. 6. Systém uživateli umožní editaci uložené nabídky. 7. Systém administrátorovi umožní přidávat, zobrazovat, editovat a mazat uživatele. 8. Systém administrátorovi umožní editovat údaje o firmě. 9. Systém administrátorovi umožní editovat údaje týkající se cen za poskytované služby.

3.2 Účastníci (aktéři) Uživatel – osoba s omezenými právy přístupu. Má možnost vytvářet, zobrazovat, editovat a tisknout nabídky. Administrátor – je uživatel s rozšířenými právy. Má možnost editace údajů o firmě, o cenách za poskytované služby a může přidávat, zobrazovat, editovat a mazat uživatele. Má též možnost vytvářet, zobrazovat, editovat, tisknout a navíc mazat nabídky.

5


3.3 Případy užití (use case) Diagram use case znázorňuje všechny možné akce prováděné definovanými účastníky.

Obrázek 1: Případy užití

6

3 Analýza a návrh řešení Login Přihlášení uživatele do systému pokud není přihlášen. Tok událostí: • • •

Zobrazení úvodní stránky. Zadání přihlašovacích údajů (jméno a heslo). Systém ověří zadané udaje. V případě shody (udaje jsou platné) přihlásí uživatele do systému.

Vytvořit nabídku Vytvoření zcela nové nabídky s jedinečným identifikátorem. Tok událostí: • • •

Přihlášený uživatel klikne na úvodní stránce na tlačítko Nová nabídka. Systém vygeneruje formulář pro zadávání údajů. Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Uložit.

Zobrazit nabídky Zobrazení již uložených nabídek. Tok událostí: • •

Systém zaregistruje požadavek na zobrazení nabídek (kliknutím na tlačítko nebo voláním v programu). Systém uživateli zobrazí seznam všech nabídek.

Přidat položku v nabídce Přidání položky do nabídky (např. okno). Tok událostí: • •

Přihlášený uživatel zvolí Přidat položku. Systém přidá další položku do formuláře a zaktualizuje stránku.

Editovat nabídku Editování uložené nabídky. Tok událostí: • • • • •

USES (Zobrazit nabídky). Přihlášený uživatel zvolí u jedné z nabídek Editovat. Systém uživateli zobrazí formulář s předvyplněnými údaji nabídky. Uživatel provede požadované změny. Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Uložit.

7

3 Analýza a návrh řešení Smazat nabídku Smazání uložené nabídky. Tok událostí: • • • •

USES (Zobrazit nabídky). Přihlášený uživatel zvolí u jedné z nabídek Smazat nabídku. Systém administrátorovi zobrazí výzvu k potvrzení. Systém smaže nabídku v případě, že výzva byla potvrzena.

Spočítat ceny Vypočítání koncových cen pro prezentaci zákazníkovi. Tok událostí: • •

Systém zaregistruje požadavek na spočítání cen. Systém projde ceny jednotlivých položek a služeb, sečte je.

Tisknout nabídku Tisknout nabídku - generování stránky pro tisk. Tok událostí: • • • • •

USES (Zobrazit nabídky). Přihlášený uživatel zvolí u jedné z nabídek Tisk. USES (Spočítat ceny). Systém vygeneruje PDF soubor a zobrazí jej uživateli. Uživatel zvolí tisk do souboru (Uložit) nebo tisk na tiskárnu (Tisk).

Vytvořit uživatele Vytvoření (přidání) nového uživatele do systému. Tok událostí: • • •

Přihlášený administrátor zvolí možnost Přidat uživatele. Systém administrátorovi zobrazí formulář pro zadání uživatelského jména, reálného jména a hesla. Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Přidat.

Zobrazit uživatele Zobrazení jmen uživatelů Tok událostí: • •

Přihlášený administrátor zvolí možnost Zobrazit uživatele. Administrátorovi se zobrazí seznam uživatelů.

8

3 Analýza a návrh řešení Editovat uživatele Editace existujícího uživatele. Tok událostí: • USES (Zobrazit uživatele). • Administrátor vybere uživatele určeného k editaci. • Systém zobrazí formulář s předvyplněnými údaji uživatele. • Administrátor provede změny. • Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Uložit. Smazat uživatele Smazání existujícího uživatele. Tok událostí: • • • •

USES (Zobrazit uživatele). Administrátor vybere uživatele určeného k mazání. Systém zobrazí administrátorovi výzvu k potvrzení. Systém smaže uživatele v případě, že výzva byla potvrzena.

Upravit údaje firmy Úprava kontaktních a fakturačních údajů firmy. Tok událostí: • • • •

Administrátor zvolí Upravit údaje firmy. Systém administrátorovi zobrazí formulář s předvyplněnými údaji (v případě prvního použití budou předvyplněné údaje prázdné). Administrátor provede editaci údajů. Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Uložit.

Upravit ceny za služby Úprava cen za poskytované služby firmou. Tok událostí: • • • • •

Administrátor zvolí Upravit ceny za služby. Systém administrátorovi zobrazí seznam služeb a jejich cen. Administrátor vybere službu určenou k editaci. Administrátor provede editaci údajů Systém údaje uloží po kliknutí na tlačítko Uložit.

9


3.4 Diagram aktivit Diagram aktivit znázorňuje možnosti použití uživatelem – tzn. osobou s omezenými právy.

Obrázek 2: Aktivity diagram pro uživatele

10


3.5 Analytické třídy

Nabídka Tato třída představující nabídku může obsahovat libovolný počet položek. Je vytvořena právě pro jednoho zákazníka a právě jednou obsahuje firemní údaje. Nabídku vytváří právě jeden uživatel. Obsahuje následující metody: •

pridatZakaznika - vloží do nabídky zákazníka (spáruje).

•

pridatPolozku - do aktuální nabídky přidá další položku.

•

pridatFirmeniUdaje - vloží do nabídky firemní údaje.

•

tisk - tiskne danou nabídku.

PolozkaNabidky Třída vyjadřující položku v nabídce, kterou může být různý typ okna či vrat. Obsahuje několik atributů vyjadřujících její vlastnosti. Položka se vztahuje k právě jedné nabídce a nemůže existovat bez nabídky. Obsahuje metodu: •

nastavitVlastnosti - nastaví atributy položky.

11

3 Analýza a návrh řešení Uzivatel Třída představuje osobu registrovanou v systému. Uživatel může vytvářet libovolný počet nabídek. Obsahuje následující metody: •

prihlasit - přihlášení uživatele do systému.

•

odhlasit - odhlášení uživatele ze systému.

•

vytvoritNabidku - vytvoření nové nabídky uživatelem.

•

editovatNabidku - editováni již existující nabídky.

•

zobrazitNabidky - zobrazení všech vytvořených nabídek.

Administrator Tato třída je speciálním případem třídy Uzivatel (je potomkem). Vyznačuje se především přidanými metodami: •

pridatUzivatele - přidání uživatele do systému.

•

editovatUzivatele - editace existujícího uživatele systému.

•

smazatUzivatele - smazání uživatele ze systému.

•

editovatUdajeFirmy - editace firemních údajů.

•

editovatCeny - editace cen za poskytované služby.

Zakaznik Třída reprezentující zákazníka. Zákazník může mít libovolný počet nabídek, nejméně však právě jednu. Atributy jsou jméno, kontaktní údaje a další. Obsahuje metodu: •

nastavitUdaje - nastaví údaje zákazníka.

FiremniUdaje Třída pracující s firemními údaji jako jsou adresa, bankovní spojení, ceny za služby a další. V nabídce je obsažena právě jednou a měnit je může kterýkoli administrátor. Metodou je: •

editovatUdaje - nastaví atributy.

12


3.6 ER schéma databáze

Obrázek 3: ER schéma databáze

Možným vylepšením by bylo vytvoření další tabulky s názvem adresa, která by uchovávala společné položky pro tabulky firemni_udaje a zakaznik. Tento krok se jeví výhodně i z toho důvodu, že by to umožnilo definovat firmě více adres (například adresy poboček). Přineslo by to však smyčku do schématu, což je nežádoucí. Více adres není vyžadováno, proto jsem to takto ponechal.

13


3.7 Návrh grafického rozhraní Návrh grafického rozhraní si kladl za cíl, aby bylo ovládání aplikace co nejvíce přehledné i intuitivní. Primárním ovládacím prvkem je tlačítko.

Jednotlivá tlačítka jsou

zobrazena v levé části aplikace a obsahují stručné popisky a také ikonky, které blíže specifikují či dokreslují význam konkrétního tlačítka. Tlačítka jsou v menu uspořádána do logických skupin, které sdružují operace nad danou sekcí. V aplikaci se vyskytují i tlačítka bez popisku. Takové tlačítko obsahuje pouze ikonku a jeho význam je blíže specifikován v nápovědě zobrazené pod ovládacím menu. Jedná se především o tlačítka typu editace, tisk či mazání záznamu, která jsou vždy umístěna u zobrazených záznamů. Všechna tlačítka jsou uložena ve formátu PNG. Pro orientaci, v jaké části aplikace se uživatel či administrátor nachází, slouží informační obdélník oranžové barvy vpravo nahoře pod hlavním logem. Vždy zobrazuje informaci o aktivní sekci či prováděné operaci. Pro vytvoření grafických prvků byl použit grafický editor GIMP verze 2.4.7. [8]

3.7.1 •

Popis tlačítek menu Nová nabídka

Tlačítko Nová slouží pro vytvoření nové cenové nabídky. Je umístěno v sekci nabídky a nemá jiný význam.

•

Zobrazit

Tlačítko Zobrazit vypíše obsah typický pro danou sekci. Může být umístěno do více sekcí.

•

Údaje

Tlačítko Údaje se nachází v sekci firma a zobrazuje formulář určený k editaci firemních údajů.

14

3 Analýza a návrh řešení •

Ceny

Tlačítko Ceny odkazuje na stránku určenou k zobrazení a editaci cen.

•

Přidat uživatele

Tlačítko Přidat uživatele slouží k zobrazení formuláře na vytvoření nového uživatele. Stejné tlačítko s obdobným popiskem se může vyskytnout i v jiných sekcích.

•

Odhlásit

Tlačítko provede odhlášení z aplikace.

3.7.2

Tlačítka bez popisku

Následující tlačítka jsou z řady tlačítek bez popisku. Jejich význam je dán vlastní ikonkou a také vysvětlivkami v nápovědě zobrazené pod menu. Další stručná nápověda se zobrazí při najetí myši nad plochu ikonky (text nápovědy je uložen v atributu title daného tlačítka). smazat editovat tisknout

3.7.3

Formulářová tlačítka

V aplikaci se vyskytují i standardní tlačítka, která jsou součástí formuláře. Jejich popisek vždy přesně vystihuje akci, kterou vykonávají. Neobsahují žádné grafické prvky.

15

4 Implementace a realizace

4

Implementace a realizace

4.1 Architektura MVC [9] V aplikaci je používána struktura aplikace typu MVC (Model View Controller). Zend framework je na tomto návrhovém vzoru založen. Spočívá v oddělení aplikace na tři nezávislé komponenty. Tato architektura by měla kód udržovat více přehledný a organizovatelný. Využívá se zejména v případech, kdy na projektu pracuje více vývojářů.

4.1.1

Model (model) Model je část aplikace pracující s daty či databází. Obsahuje definice jednotlivých tříd

a mimo jiné obsahuje metody pracující s databází. Kód je psán v PHP.

4.1.2

View (pohled) Pohled definuje, jak budou data zobrazena uživateli. Data poskytuje model. Jde

o reprezentaci dat za pomocí jazyka XHTML a CSS. Za pomocí jazyka PHP jsou do view skriptů vkládány proměnné, které view skript na daném místě zobrazí.

4.1.3

Controller (řadič) Řadič zpracovává jednotlivé požadavky či akce (action) od uživatele a příslušně je

směruje. Každá akce je reprezentována veřejnou metodou v třídě controlleru. Lze nadefinovat více řadičů s různým množstvím akcí. Výsledkem jsou změny v pohledu a modelu. Psán v PHP.

4.2 Vývoj a nasazení 4.2.1

Prostředí pro vývoj Aplikace je vyvíjena na počítači s konfigurací Intel Centrino 1,66 GHZ Dual Core 16

4 Implementace a realizace s 2GB RAM, s operačním systémem Windows XP. Vývoj je prováděn pomocí balíčku XAMPP, který vytváří na localhostu webserver s podporou PHP5, MySQL a phpMyAdmin.

4.2.2

Prostředí pro nasazení Aplikace je nasazena na komerčním serveru s konfigurací počítače 2x Xeon 2.66 GHz

QuadCore s 8 GB RAM s nainstalovaným PHP 5.1 i MySQL.

4.2.3

Použité nástroje Pro vývoj aplikace je použit již zmíněný balíček XAMPP verze 2.5 [10], psaní

aplikace je prováděno v PHP Eclipse verze 1.2.0.20090611-1013 [11]. Šablona pro PDF soubory byla vytvořena v programu OpenOffice Writer 3.0 [12].

4.2.4

Použité technologie Na straně klienta, který k aplikaci přistupuje pomocí webového prohlížeče (Internet

Explorer, Firefox, Opera, Google Chrome, Maxthon a další) je využíváno XHTML, CSS a JavaScript. Na straně serveru je využíváno pro aplikační logiku PHP. Pro uchovávání a práci s daty MySQL.

4.3 Konfigurace serveru 4.3.1

Balíček Zend framework V první fázi je třeba z originálních stránek framework.zend.com stáhnout balíček Zend

frameworku ve formátu ZIP. Použil jsem verzi 1.8.0 (pro tuto verzi frameworku je nutné mít nainstalované PHP ve verzi 5.2.4). Po jeho rozbalení se objeví několik složek, z nichž nejdůležitější je složka library, která obsahuje PHP soubory definující tímto frameworkem poskytované třídy. Tuto složku je potřeba překopírovat do pracovního adresáře projektu. Balíček dále obsahuje složku bin, která obsahuje soubory pro instalaci konzole, pomocí které se Zend framework ovládá. Dalšími složkami jsou demos, external, extras, tests. Též obsahuje obvyklé soubory INSTALL.txt, LICENSE.txt, README.txt.

4.3.2

Úprava souboru .htaccess a mód mod_rewrite Aplikace je stavěná tak, že veškeré požadavky jsou řízeny přes controller a proto je

zapotřebí na serveru aktivovat mod_rewrite, který zajistí přepis adresy do požadovaného formátu. Podmínkou je, že server musí mít nainstalovaný modul, který tento mód podporuje.

17

4 Implementace a realizace Též je třeba zajistit podporu pro soubory .htaccess, kterými lze individuálně upravovat některé nastavení serveru (včetně zapnutí mod_rewrite). Změna provedená v souboru tohoto typu platí pro aktuální adresář a všechny adresáře jemu podřízené. V podřízených adresářích lze pravidlo změnit vytvořením stejného souboru s upravenými pravidly, který přepíše původní pravidla. Pro tuto aplikaci nasazenou na některém z komerčních webhostingů je třeba do kořenového adresáře webu umístit soubor .htaccess s následujícím obsahem [13]: RewriteEngine On RewriteRule ^\.htaccess$ - [F] RewriteCond %{REQUEST_URI} ="" RewriteRule ^.*$ /public/index.php [NC,L] RewriteCond %{REQUEST_URI} !^/public/.*$ RewriteRule ^(.*)$ /public/$1 RewriteCond %{REQUEST_FILENAME} -f RewriteRule ^.*$ - [NC,L] RewriteRule ^public/.*$ /public/index.php [NC,L]

Toto nastavení je nutné u těch typů hostingů, kde nelze změnit root adresář (aplikace z bezpečnostních důvodů vyžaduje mít jako root složku public). Výsledkem bude přesměrování všech požadavků na soubor index.php ve složce public, tedy na vstupní bod aplikace.

4.3.3

Adresářová struktura Pro využívání Zend frameworku je doporučeno vytvořit uvedenou adresářovou

strukturu. Tato struktura se též vytváří automaticky po založení nového projektu pomocí konzole:

zf create project nazev. Do složky library je třeba ze stáhnutého

balíčku nakopírovat knihovny, které bude projekt využívat.

Adresářová struktura vypadá následovně [9]: |-- application | |-- Bootstrap.php

18

4 Implementace a realizace | | | | | | | | | | | | | |-|-| `--

|-| |-| | |-`--

configs `-- application.ini controllers |-- ErrorController.php `-- IndexController.php models views |-- helpers `-- scripts |-- error | `-- error.phtml `-- index `-- index.phtml library public `-- index.php tests |-- application | `-- bootstrap.php |-- library | `-- bootstrap.php `-- phpunit.xml

Složka public obsahuje veřejně přístupné soubory a měla by být typu root. Vše ostatní je veřejně nedostupné, což je důležitý bezpečnostní prvek v prostředí internetu. Tohoto opatření lze mimo jiné dosáhnout úpravou souboru .htaccess.

4.3.4

Instalace konzole Zend framework verze 1.8.0 a vyšší se ovládá pomocí konzole. Její instalace se liší dle

použitého systému. Jelikož vývoj provádím v operačním systému Windows, uvedu zde postup právě pro tento systém [14]: 1. Vytvořit složku, kam se konzole „nainstaluje“. Např.: C:\Program Files\ ZendFrameworkCli. 2. Ze staženého balíčku zkopírovat složky bin a library do nově vytvořené složky. 3. Přidat cestu C:\Program Files\ZendFrameworkCli\bin do systémových proměnných - do položky Path. Postup je následující: Start → Nastavení → Ovládací panely → Systém → Upřesnit → Proměnné prostředí → Systémové proměnné. 4. Restart systému. 5. Tím je konzole připravena provádět svoji práci. Otestování funkčnosti lze zadáním příkazu zf

show

version do terminálového okna (Start →

Programy

→ Příslušenství → Příkazový řádek).

4.4 Implementace Analytické třídy sloužily pro přehledné zobrazení rozdělení na logické celky či zobrazení struktury a fungování aplikace. V implementaci je však nutné, vzhledem 19

4 Implementace a realizace k použitému návrhovému vzoru MVC, třídy a jejich metody přizpůsobit pravidlům, jimiž se vzor řídí. Vzhledem k tomu, že data jsou ukládána do databáze, představuje práce s databází významnou součást celé aplikace. Na základě toho vzniklo velké množství tříd orientujících se tímto směrem – každá databázová tabulka má vlastní databázovou třídu, která definuje operace nad konkrétní tabulkou. Každá třída definuje své specifické metody pro práci s tabulkou.

4.4.1

Inicializace Vstupním bodem aplikace je soubor index.php ve složce public, na který jsou

směrovány všechny požadavky. Proto jsou v tomto souboru prováděny inicializační kroky pro celou aplikaci. Dochází zde k nastavení cest k jádru aplikace, ke knihovnám a k application.ini souboru. V ini souboru se nastavuje zobrazování chyb, údaje pro spojení s databází, cesta k layoutu („šabloně“ aplikace), dále timezona a další. Na konci souboru index.php je volán bootstrap.php, kde metoda _initAutoload() zajišťuje automatické nahrání třídy při jejím prvním použití v aplikaci (při použití operátoru new). Metoda _initViewHelpers() nastaví doctype, XHTML hlavičky, jazyk a titulek pro celou

aplikaci. Atributy nastavené pomocí metody _initViewHelpers() se vykreslují v layoutu (soubor layout.phtml). Mimo jiné je v layoutu nastavena cesta k CSS souboru, který složí pro správné zobrazování aplikace v prohlížeči. Úkolem layoutu je zobrazit prvky společné pro všechny stránky. Tzn. hlavní logo a menu. Variabilní obsah se v layoutu volá pomocí $this>layout()->content;

4.4.2

Zpracování akcí Akce uživatelů či administrátora jsou řízeny přes controller. Každý controller je třída

umístěná v samostatném souboru. Soubor má příponu php a je pojmenován stejně jako třída. Definoval jsem tři třídy controllerů, které se starají o jednotlivé, jim příslušející akce. Každá akce je reprezentována metodou v dané třídě. Jsou to třídy: AuthController, 20

4 Implementace a realizace AdminController

a

IndexController.

Defaultně

je

také

definována

třída

ErrorController. Jaký controller se zavolá a jaká akce se bude provádět, se extrahuje

z URL adresy. Za bázovou částí adresy se uvede controller, potom akce. Např. adresa: aplikace.mbplast.cz/auth/login má za následek nasměrování na AuthController

a zavolání metody loginAction(). Pokud je třeba, mohou se za akcí vyskytovat i parametry

předávané

v

adrese.

Musí

aplikace.mbplast.cz/auth/login/id/2

být

odděleny

vyjadřuje

připojení

lomítky.

Např.:

parametru

id

s hodnotou 2.

4.5 Popis tříd Aplikace obsahuje velké množství tříd. Teoreticky je lze rozdělit na hlavní a pomocné. Pomocné třídy jsou především třídy formulářové a databázové. Za hlavní třídy lze považovat třídy controllerů a modelu (Nabídka a Tisk). Zde uvádím popis hlavních tříd a jejich metod. Úplný seznam tříd s výpisem jejich metod je uveden v příloze A. Nutno říci, že Zend framework vyžaduje přesný formát názvů tříd a jejich metod. Metody musí vždy začínat malým písmenem a třídy zase musí mít předem definovanou předponu. Jedná-li se například o formulářovou třídu nabídky, pak je její název Form_NabidkaForm a je uložena v souboru NabidkaForm.php. To je důležité právě pro

automatické nahrávání tříd a volání jednotlivých metod v controlleru.

4.5.1

Třídy Controllerů

AuthController Třída udržující informace o přihlášeném uživateli či administrátorovi. Obsluhuje požadavky týkající se přihlášení a odhlášení z aplikace. Po načtení dat z databáze a rozlišení, zda se jedná o uživatele či administrátora, udržuje data v session. Po úspěšném přihlášení 21

4 Implementace a realizace dojde k přesměrování na IndexController.php. •

init - provede inicializaci pohledu.

•

indexAction - pouze přesměruje na IndexController.php.

•

loginAction - používá přihlašovací formulář. Po odeslání formuláře ověřuje správnost údajů v databázi. Ukládá uživatele do session.

•

logoutAction - zruší session a přesměruje na login.

AdminController Možnosti této třídy využívá pouze administrátor. Uživatel k metodám ani k této třídě nemá přístup. Obstarává požadavky související s editací firemních údajů a cen. Také směruje požadavky na zobrazení, přidávání, mazání a editaci uživatelů. •

init – zjistí identitu přihlášeného uživatele.

•

preDispatch

–

není-li

uživatel

typu

administrátor,

přesměruje

ho

na

IndexController.php. Výsledkem je nepovolení vstupu. •

adduzivatelAction – přijme-li validní data z formuláře, zavolá privátní metodu zapisUzivatele. Jinak vyzve k opravení údajů.

•

edituzivatelAction – do formuláře zobrazí data určená k editaci . Poté je postup podobný předchozí metodě.

•

deleteuzivatelAction – provádí mazání uživatele na základě jeho id. Nedovolí smazat vlastní účet.

•

showuzivatelAction – zobrazí seznam všech uživatelů.

•

zapisUzivatele – privátní metoda, která dle požadavku přidává nebo aktualizuje uživatele v databázi voláním metod databázové třídy.

•

udajeAction – zobrazuje formulář s firemními údaji a provádí aktualizaci.

•

showSluzbyAction – provede zobrazení služeb. Služby jsou fixně definovány.

•

editsluzbaAction – zobrazí formulář pro změnu ceny vybrané služby a provede zpracování z něj zaslaných údajů.

IndexController IndexController je třída dostupná oběma typům uživatelů. Zabývá se tvorbou,

editací a tiskem nabídek. Vyjímku v přístupu k metodám tvoří pouze mazání nabídek, které je umožněno pouze administrátorovi. •

init - zjistí identitu přihlášeného uživatele. 22

4 Implementace a realizace •

preDispatch – není-li uživatel přihlášen, přesměruje ho na login.

•

indexAction – zobrazí seznam nabídek.

•

newnabidkaAction – zobrazí formulář pro vytvoření nabídky. Po obdržení validních údajů volá privátní metodu zapisNabidku.

•

editnabidkaAction – má podobné chování jako předchozí metoda s tím rozdílem, že data aktualizuje a také předvyplňuje do formuláře data z databáze.

•

deletenabidkaAction – maže nabídku voláním metody třídy Model_Nabidky.

•

shownabidkyAction – zobrazí všechny nabídky. V případě zaregistrování požadavku na tisk zobrazí PDF soubor do nového okna.

•

vypisVse – pomocná privátní metoda pro zobrazení nabídek.

•

zapisNabidku – pomocná privátní metoda pro ukládání či aktualizování nabídek.

•

tiskAction – metoda zajišťující zobrazení konkrétního PDF souboru k tisku.

4.5.2

Třídy Modelu

Nabidky Třída Model_Nabidky má na starosti seskupit metody zabývající se akcemi prováděnými nad nabídkami. Obsahuje následující metody: •

__construct – v konstruktoru se uloží data předaná v parametru do privátních

23

4 Implementace a realizace proměnných a vytvoří se instance používaných tříd. •

zjistiIdProfilu – pomocná privátní wrapper metoda pro zjištění id profilu.

•

zjistiIdSluzby – pomocná privátní wrapper metoda pro zjištění id služby.

•

zapisZakaznik – privátní metoda pro uložení nebo aktualizaci zákazníka. Formulářová data předává databázové třídě. Podobně se chovají následující 3 metody.

•

zapisOkno – privátní metoda pro uložení nebo aktualizaci okna (dveří).

•

zapisVrata – privátní metoda pro uložení nebo aktualizaci vrat.

•

zapisSluzby – privátní metoda pro uložení nebo aktualizaci služeb.

•

ulozitNabidku – metoda zabezpečující uložení celé nabídky mimo jiné voláním privátních metod.

•

editovatNabidku – oproti předchozí metodě navíc předvyplňuje data do formuláře.

•

smazNabidku – maže konkrétní nabídku na základě parametru id.

Tisk Tato modelová třída seskupuje metody zajišťující vykreslování údajů do PDF. Jejich výčet následuje: •

__construct – konstruktor provádí nahrání šablony pro tisk, nastavení druhu a barvy písma a do privátní proměnné načte objekt nabídky určený k tisku.

•

zjisti_rozmery – privátní metoda ukládající rozměry stránky do třídních proměnných.

•

tiskni_firemni_udaje – vykresluje firemní údaje uložené v databázi do PDF.

•

getDelka – privátní metoda vracející délku slova.

•

tiskni_zakaznika – provádí zobrazení údajů zákazníka v PDF.

•

tiskni_polozky – provádí zobrazení položek v PDF.

•

uloz – ukládá PDF.

•

tiskni_nabidku – veřejná metoda zastřešující celý proces vykreslování údajů do PDF. Volá příslušné privátní metody.

4.5.3

Databázové třídy Databázové třídy jsou třídy, které obsahují metody pro práci s databází. Jsou

podmnožinou tříd modelu. Jejich význam spočívá ve volání jejich metod místo psaní SQL dotazu přímo do kódu v controllerech. Jejich metody tvoří jakýsi obal SQL dotazů. Hlavními představiteli

jsou

třídy

Model_DbTable_Zakaznik,

Model_DbTable_Polozka a Model_DbTable_Udaje.

24

Model_DbTable_Nabidka,


4.5.4

Formulářové třídy Formulářové třídy slouží výhradně ke tvorbě formuláře. V každé takové formulářové

třídě je vytváření formuláře prováděno v metodě init(). U složitějších formulářů, jako je například formulář nabídky, jsou součástí další pomocné privátní metody. Každý formulář má svoji vlastní formulářovou třídu.

4.6 View scripty View scripty spadají do poslední, třetí, vrstvy MVC architektury. Mají za úkol zobrazení informace uživateli. Obsahem je převážně HTML, resp. XHTML, kód. Ke každému controlleru je přidružen view script. Nutné je opět dodržení správného tvaru názvu daného scriptu. Tím je zajištěno správné volání příslušného scriptu při vykonávání určité metody v controlleru. Např. k metodě tiskAction() je přidružen script uložen v souboru tisk.phtml. Po vytvoření nebo editaci nabídky je zobrazena uživateli výzva k tisku. V případě pozitivní volby se view script snaží PDF soubor zobrazit pomocí JavaScriptu do nového okna. Většina prohlížečů tuto akci blokuje, proto je třeba ji povolit!

4.7 Diagram nasazení

25


Obrázek 5: Diagram nasazení

26

5 Testování

5

Testování Testování je důležitá součást vývoje aplikací, proto by se mu měla věnovat patřičná

pozornost. Dílčí testování probíhá při samotném vývoji, kdy programátor testuje jím právě napsaný kód. Toto je u aplikací v PHP velmi významné, neboť ve většině bezplatných vývojových prostředích pro PHP nelze najít debugger. To je dáno charakterem jazyka. Proto nejjednodušší formou testování je spustit skript na serveru se zapnutým hlášením chyb.

5.1 Test splnění požadavků Testem splnění požadavků se rozumí porovnání funkcionality výsledné aplikace s požadavky na ni kladenými. Obyčejným používáním aplikace lze dojít k závěru, že tento test dopadl úspěšně.

5.2 Uživatelské testování Uživatelský test jde o trochu dále. Aplikaci jsem zpřístupnil úzkému okruhu zainteresovaných uživatelů, kteří aplikaci používali a následně reportovali svoje zkušenosti či připomínky. Takový test může odhalit chyby související s chybným zpracováním zadaných dat či také závažné chyby běhu aplikace. Výsledkem tohoto testu bylo odhalení chyb ve zpracování vstupních dat. Vyskytl se i problém s „přetečením“ textu ve vytvořeném PDF. Tento problém byl vyřešen omezením délky zadávaných dat do formulářových políček. Pro běžné situace, ve kterých se bude aplikace používat, je toto řešení vyhovující. Avšak pro výjimečné testovací situace (např. při zadání řetězce „OOO...OO“ v maximální dovolené délce) je stále nedostatečné. V některých situacích byl zaznamenán pomalejší běh scriptu, což je ovlivněno mimo jiné hardwarovými prostředky serveru a počtem aktuálně připojených uživatelů. Zrychlení lze docílit použitím nástrojů Zend Optimizer a Zend Accelerator na straně serveru [1].

27

5 Testování

5.3 Automatizované testování Uživatelské testování často není schopno pojmout všechny události, které mohou nastat a tím odhalit případné skryté chyby. V událostmi řízených aplikacích mohou vznikat nevyžádané události či závislosti. Proto je vhodné je otestovat nástroji, které se na tuto problematiku zaměřují. Pro testování jsem použil nástroj Selenium IDE [15], který je určený pro test webových aplikací (je implementováno jako doplněk do internetového prohlížeče Firefox).

5.3.1

Selenium IDE Test je prováděn tak, že v prvním kroku se nahrají akce uživatele a zaznamenají se

výstupy. V druhém kroku jsou zaznamenané akce vykonávány automaticky a porovnávají se výstupy. Jde o test typu black-box, kde testovací nástroj nic neví o zdrojovém kódu aplikace. Byly proveden test na tyto akce: přihlášení administrátora, editace cen, editace údajů, zobrazení uživatelů, přidání uživatele, editace uživatele, smazání uživatele, vytvoření nabídky, editace nabídky a smazání nabídky. Test proběhl úspěšně.

28

6 Závěr

6

Závěr Úkolem bylo napsat grafickou aplikaci pro tvorbu cenových nabídek na plastová okna,

dveře a garážová vrata. Domnívám se, že se zadání podařilo splnit. Nicméně je plánováno další rozvíjení a vylepšování. Zákazník často nemá při zadávání práce představu jak přesně by měla aplikace vypadat a jak by měla jednotlivé úkony provádět. Až když dostane na vyzkoušení první verze programu, začíná reportovat, co a jak by mělo být jinak. Tato zpětná vazba je důležitá pro vývoj aplikace správným směrem (čili dle představ zákazníka). Právě na základě takových zpětných reakcí bude aplikace dále rozvíjena a rozšiřována. Mně osobně práce přinesla základní zkušenosti s vývojem webových aplikací. Do této chvíle jsem v PHP psal pouze webové stránky. Proto jsem nastudoval literaturu [17] [18] pojednávající o technice OOP v PHP, která je v této aplikaci velmi používanou. Zcela nové pro mě bylo použití frameworku. Zvolený, silně objektově orientovaný, framework Zend byl v počátcích zdrojem mnoha potíží. Velkým pomocníkem v těchto chvílích byl tutoriál [14], pomocí kterého bylo možno vytvořit základní jednoduchou aplikaci (stránku) spolupracující s jednou databázovou tabulkou. Dalším zdrojem informací bylo české fórum [16] pojednávající o Zend frameworku a problémy s ním spojenými. Po osvojení používání frameworku dostává vývojář do rukou zcela jistě silný nástroj oproti čistému PHP, který za něj řeší některé nutné kroky, které je nucen dělat opakovaně v různých aplikacích. Tím je např. validace formuláře, kterou framework poměrně významně ulehčuje. Nyní bych při psaní další aplikace znovu zvažoval jaký framework použít. Pravděpodobně bych zvolil (zkusil) framework Nette, který se rychle vyvíjí, rozšiřuje a stále více se rozrůstá česká komunita vývojářů, kteří tento framework používají. To může být přínosem při řešení atypických úkolů. Za velké plus považuji jeho podaní v českém jazyce.

29

7 Literatura

7

Literatura

[1]

Zend Framework [online]. c2006-2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[2]

CakePHP: the rapid development php framework [online]. c2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[3]

Nette Framework [online]. c2008-2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[4]

Wikipedia, the free encyclopedia [online]. c2001-2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[5]

STOUPA, Václav. Přehled a vývoj PHP frameworků [online]. 28.3.2008 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[6]

Microsoft Office Visio 2007 [online] c.2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW:

[7]

ER modelář – Konceptuální datový modelář [online] c2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW:

[8]

GIMP – The GNU Image Manipulation Program [online] c2001-2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW:

[9]

Zend Framework Quick Start [online]. c2006-2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW:

[10] Apache friends – xampp [online] c.2002-2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: [11] PHP Development Tools Project [online] c.2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: [12] OpenOffice.cz | Oficiální portál kancelářského balíku OpenOffice.org [online] c.2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: [13] ALBERTON, Lorenzo. Articles – Zend framework, mod_rewrite and public dir in shared hosting [online] c.2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: [14] ALLEN, Rob. Getting Started with Zend Framework [online] c.2002-2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: < http://akrabat.com/wp-content/uploads/getting-started-with-zend-framework-162.pdf>

30

7 Literatura [15] Selenium IDE [online] c2008 [cit. 2009-07-08]. Dostupný z WWW: [16] Zend Framework Fórum [online] c.2006-2008 [cit. 2009-07-08]. Dostupný z WWW: [17] LAVIN, Peter. PHP – objektově orientované: koncepty, techniky a kód. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 211 s. ISBN 1-59327-077-1 [18] GILMORE, Jason W. – Velká kniha PHP5 & MySQL: kompendium znalostí pro začátečníky i profesionály. První vydání. Praha: ZONER software s.r.o., 2005. 711s. ISBN 80-86815-20-X

31

A Seznam implementačních tříd

A Seznam implementačních tříd •

Třídy Controllerů

Název třídy

Seznam metod (bez parametrů)

AdminController extends Zend_Controller_Action

private zapisUzivatele() public init() public preDispatch() public indexAction() public addAction() editAction() deleteAction() showAction() udajeAction() showsluzbyAction() editsluzbaAction()

AuthController extends Zend_Controller_Action

public public public public

IndexController extends Zend_Controller_Action

private zapisNabidku() private vypisVse() public init() public preDispatch() public indexAction() public newnabidkaActoin() public editnabidkaAction() public shownabidkyAction() public deletenabidkaAction() public tiskAction()

ErrorController extends Zend_Controller_Action

public errorAction()

init() indexAction() loginAction() logoutAction()

Tabulka 2: Třídy Controllerů

32

A Seznam implementačních tříd •

třídy Modelů

Název třídy


Model_DbTable_Udaje extends Zend_Db_Table

public getUdaje() public addUdaje() public updateudaje()

Model_DbTable_Users extends Zend_Db_Table

public public public public public

getUser() addUser() updateUser() smazUser() showAllUser()

Model_DbTable_Zakaznik extends Zend_Db_Table

public public public public public

getZakaznik() zjistiZakaznika() addZakaznik() updateZakaznik() deleteZakaznik()

Model_DbTable_Nabidka extends Zend_Db_Table

public public public public public public public

getNabidka() zjistiNabidkuWhere() addNabidka() updateNabidka() deleteNabidka() zjistiCisloNabidky() getAll()

Model_DbTable_Polozka extends Zend_Db_Table

public getPolozka() public getPolozkaWhere() public getPolozkaWhereIdentifikace() public addPolozka() public updatePolozka() public deletePolozka() public deletePolozkaWhere()

Model_DbTable_Okno extends Zend_Db_Table

public public public public public public

getOkno() getOknoWhere() addOkno() updateOkno() deleteOkno() deleteOknoWhere()

Model_DbTable_Vrata extends Zend_Db_Table


getVrata() addVrata() deleteVrata() deleteVrataWhere()

Model_DbTable_Sluzby extends Zend_Db_Table

public public public public public public

getSluzba() zjistiSluzbu() zjistiCenuSluzby() addSluzba() updateSluzba() smazSluzbu((

33

A Seznam implementačních tříd Model_DbTable_PoskytnutiSluzeb extends Zend_Db_Table

public getPoskytnutiSluzeb() public getPoskytnutiSluzebWhereNabidka() public addPoskytnutiSluzeb() public deletePoskytnutiSluzeb() public deletePoskytnutiSluzebWhere()

Model_DbTable_Profil extends Zend_Db_Table


Model_Nabidky

public __construct() private zjistiIdProfilu() private zjistiIdSluzby() private zjistiIdZakaznika() private ZapisOkno() private ZapisVrata() private ZapisSluzby() public ulozitnabidku() public editovatNabidku() public showAllNabidky() public smazNabidku()

Model_Tisk

public __construct() private getDelka() private zjisti_rozmery() private tiskni_firemni_udaje() private tiskni_zakaznika() private tiskni_polozky() private uloz() public tiskni_nabidku)

getProfil() zjistiProfil() addProfil() smazProfil()

Tabulka 3: Třídy Modelů

34

A Seznam implementačních tříd

•

Třídy Formulářů

Název třídy


Form_LoginForm extends Zend_Form

public __construct() public init()

Form_NabidkaForm extends Zend_Form

public init() public pridatPolozku() public pridatPolozkuVrata()

Form_UzivatelForm extends Zend_Form

public init()

Form_UdajeForm extends Zend_Form

public init()

Form_ProfilForm extends Zend_Form

public init()

Form_SluzbyForm extends Zend_Form

public init() Tabulka 4: Třídy formulářů

35

B Seznam zkratek

B Seznam zkratek CD

Compact Disk – kompaktní disk. Jedná se o nosič dat.

CSS

Cascading Style Sheets – tabulky kaskádových stylů. Popisují zobrazení HTML (XHTML) elementů na webové stránce.

ER

Entity Relationship

GHz

Giga Hertz – jednotka frekvence

HTML

HyperText Markup Language, je značkovací jazyk pro hypertext.

MVC

Model-View-Controller. Je to jeden z návrhových vzorů.

MySQL

My Structured Query Language - systém pro řízení či dotazování v relačních databázích.

OOP

Objektově orientované programování.

OS

Operační systém

PDF

Portable Document Format – souborový formát pro dokumenty.

PHP

Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page, je jazyk pro tvorbu dynamických webových aplikací. Je vykonáván na straně serveru.

PNG

Portable Network Graphics – grafický formát. Používá bezeztrátovou kompresi.

RAM

Random-Access Memory - paměť s libovolným (náhodným) přístupem.

URL

Uniform Resource Locator – řetězec znaků (adresa) vyjadřující umístění zdroje informací na internetu.

XHTML

eXtensible HyperText Markup Language – rozšíření HTML

ZIP

Souborový formát pro kompresi a archivaci dat.

36

C Obsah přiloženého CD

C Obsah přiloženého CD Složka

Popis

aplikace

Zdrojové soubory aplikace. Složka obsahuje rozšířenou adresářovou strukturu uvedené v odstavci 4.3.3.

text

Text bakalářské práce ve zdrojovém (OpenOffice) a PDF souboru.

databáze

SQL skripty pro vytvoření a naplnění MySQL databáze.

diagramy

Diagramy ve zdrojových formátech a jako obrázky.

testy

Zdrojové soubory uložených akcí pro testovací nástroj Selenium.

37

Aplikace pro vytváření cenových nabídek

Recommend Documents