ANOTOVANÝ PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH PRACÍ V ROCE 2005

ANOTOVANÝ PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH PRACÍ V ROCE 2005 Jiří Kulhavý (ed.)

9

Editor: Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. © Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. © Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2006

ISBN 80-7157-964-5

10

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

ANOTOVANÝ PŘEHLED PRACÍ

publikovaných v rámci Výzkumného záměru MSM 6215648902 „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“ v roce 2005

11

12

ÚVODEM Předložený sborník anotací je přehledem publikovaných prací za první rok řešení Výzkumného záměru LDF MZLU v Brně „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“. Oproti předchozím letem sborník anotací zahrnuje publikované práce všech tří oborů fakulty, protože fakulta řeší v období 2005 -2010 jeden společný výzkumný záměr. Výzkumný záměr je zaměřen na hledání vědeckých argumentů pro novou orientaci lesního hospodářství a krajinného managementu a na možnosti širšího využívání dřeva jako obnovitelné suroviny. Cíle výzkumu odpovídají současným potřebám a požadavkům lesního hospodářství, dřevařského průmyslu a ochrany a tvorby krajiny na základní a aplikovaný výzkum. Řešeny jsou i okruhy problémů spojené s plněním mezinárodních úmluv a závazků ČR (Kjótó protokol, NATURA 2000 apod.). Lesnický výzkum je zaměřen na zhodnocení funkčního potenciálu a optimalizaci hospodářských postupů v nejrozšířenějších typech hospodářských lesů a na management lesů ve zvláště chráněných územích. Krajinářský výzkum se soustřeďuje na nové metody krajinného managementu a nové možnosti efektivního plánování zásahů v krajině. Dřevařský výzkum se odvíjí od témat materiálového inženýrství se specifickým zaměřením na dřevo a materiály na bázi dřeva, včetně možností optimalizace jejich zpracování a užití s ohledem na ochranu životního prostředí. Přínosy řešení VZ se očekávají v rozvoji poznání a zejména ve formulování výstupů pro praktické uplatnění. Věřím, že předložený přehled publikovaných prací pomůže zlepšit informovanost a vzájemnou komunikaci mezi řešiteli výzkumných projektů a potenciálními odběrateli výsledků výzkumu. Závěrem bych rád poděkoval všem autorům publikací za ochotu spolupracovat na přípravě sborníku a paní Ing. Martě Betušové, která připravila text sborníku pro jeho vydání. Brno 24. 7. 2006 Jiří Kulhavý Editor

13

MONOGRAFIE, KAPITOLY V MONOGRAFIÍCH A PŮVODNÍ VĚDECKÉ PRÁCE VE VĚDECKÝCH ČASOPISECH

BÁRTOVÁ, A. – MAUER, O. The effect of auxinoid application on the planting stock root system. [Vliv aplikace auxinoidů na kořenový systém sadebního materiálu.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 12, s. 548-558. ISSN 1212-4834. Cílem práce bylo ověřit vliv růstových látek skupiny auxinoidů na kořenový systém sadebního materiálu buku lesního a borovice lesní. Byl sledován vliv termínu aplikace růstových látek (jarní, letní máčení), druhu použité růstové látky (IBA, NAA) a doby expozice v růstové látce (1, 2, 5 hodin). Ověřování prokázalo, že aplikace NAA i IBA nestimulovala růst kořenového systému borovice lesní při žádné expozici kořenových systémů v růstových látkách. U buku lesního měla při jarním máčení pozitivní účinek pětihodinová expozice v IBA. U letního máčení buku lesního nebyl u žádné expozice zjištěn komplexní pozitivní vliv na vývin kořenového systému. BRUNECKÝ, P. – CHLADIL, J. – BEDNAŘÍK, J. – BERAN, R. – DROBNÝ, F. – ĎURISOVÁ, J. – HOLOUŠ, Z. – JANČOVÁ, V. – JERGL, Z. – JIČÍNSKÝ, M. – KANICKÁ, L. – KOŇAS, P. – KOVAŘÍK, M. – KRONTORÁD, K. – MÁCHOVÁ, E. – MÜLLER, I. – MUZIKÁŘ, Z. – PACOVSKÝ, J. – PETROVSKÝ, A. – PLÁTENÍK, J. – ŠIMEK, M. – TESAŘOVÁ, D. – TRÁVNÍK, A. MONOGRAFIE – Bezpečné lůžko pro juniory s parametry EU. [MONOGRAPH – Safety bed for juniors with EU parametres.] 1. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, 151 s. ISBN 807157-896-7. Publikace je zaměřena ke zhodnocení aplikovaného výzkumu v oblasti, kde není v dostatečné míře zpracován ani základní výzkum. Jde zde především o výzkum materiálů a pomocných chemických látek. Dále je zde snaha o nalezení optimálního řešení, jež vznikalo z různých koncepcí, návrhů a metod, které jsou zaznamenány. BRUNECKÝ, P. – TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. [Emissions VOC from the furniture parts.] 1. vyd. Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., Ondráčkova 105, Brno, 2005, 68 s. ISBN 80-7355-040-7. V práci, řešící problematiku emisí organických těkavých látek (VOC Volatile Organic Compounds) emitovaných nábytkovými dílci, byl sledován vliv různých druhů nátěrových hmot, používaných při dokončování nábytku, vliv podkladových materiálů, na množství a složení emisí VOC. Práce je zaměřena na určení závislosti složení a množství emisí VOC emitovaných z měřených dílců na čase mezi odebíráním vzorků ovzduší a časem výroby vzorku popř. dokončováním. Měření emisí z testovaných vzorků se provádělo v testovací maloprostorové komoře. Odebrané vzorky emisí byly analyzovány na plynovém chromatografu s hmotnostní spektrometrií a na plynovém chromatografu s termální desorpcí. Z dosažených výsledků vyplývá závislost množství a složení emisí VOC na čase, použité nátěrové hmotě, použitém podkladovém materiálu a na vzájemné interakci

14

nátěrového filmu a podkladového materiálu na bázi dřeva. U nátěrových hmot na akrylátové bázi byl zjištěn i zábranný efekt nátěrového filmu, snižující emise VOC emitované podkladem. ČERMÁK, M. – MARTINKOVÁ, M. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. About phytopathological and histological aspects of Norway spruce dieback. [Fytopatologické a histologické aspekty chřadnutí smrku v Orlických horách.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 8, s. 348-358. ISSN 1212-4834. Hodnocen byl stav pletiv chřadnoucích mladých smrčin na vybraných lokalitách Orlických hor. Jedná se o porosty ve vrcholových partiích, které byly postiženy imisně ekologickou kalamitou v minulém století. Rozlišeno bylo několik typů poškození s odlišným symptomatickým obrazem. Rizikovým faktorem chřadnutí smrku v Orlických horách je vysoký vstup dusíku NOx. Za jednu z hlavních příčin v komplexu faktorů je možno označit nevyrovnaný průběh meteorologických prvků během roku a disbalanci minerální výživy. Důsledkem je snížená lignifikace, nevyzrálost pletiv před zimním obdobím, zvýšená vnímavost poškozených pletiv vůči parazitickým organizmům. Identifikováno bylo několik potencionálně patogenních druhů mikromycet, které mohou být považovány za významný patogenní agens v případě chřadnutí smrku v Orlických horách, nikoli však za hlavní příčinu. ČERMÁK, P. – JEŽEK, J. Effect of tree seed crop on small mammal populations and communities in oak and beech forests in the Drahany Upland (Czech Republic). [Vliv úrody semen dřevin na populace a společenstva drobných savců v dubových a bukových porostech Drahanské vrchoviny.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 1, s. 6-13. ISSN 1212-4834. V letech 2002 (slabá úroda semen) a 2003 (silná úroda semen) probíhal odchyt drobných savců do klasických sklopných pastí na transektech situovaných na území U buku. Odchyt byl prováděn v obou letech jednou měsíčně ve dvou typech lesa společenstva dubových bučin Querci-fageta: v porostu s převahou dubu a v porostu s převahou buku. Celkem bylo zaznamenáno 146 jedinců, z toho 142 jedinců hlodavců – Apodemus flavicollis (81 jedinců), Apodemus sylvaticus (32), Clethrionomys glareolus (29) a 4 jedinci hmyzožravců – Sorex araneus. V obou porostních typech dominovala Apodemus flavicollis. Druhová diversita je (díky presenci Sorex araneus) mírně vyšší v dubových porostech (index diversity H' = 1,60) ve srovnání s bukovými porosty (H' = 1,43). U všech ulovených jedinců byly změřeny základní tělesné parametry. V dubovém lese byla zjištěna u všech druhů vyšší celková početnost než v bukovém lese. Populace hlodavců reagovaly na neúrodu bukvic a žaludů v roce 2002 poklesem početnosti a na úrodu v roce 2003 opětným nárůstem a také prodloužením doby rozmnožování. ČERMÁK, P. – MALÍK, J. Rot caused by Stereum sanguinolentum and its spread through the Norway spruce stem in the LHC Obrova noha management-plan area. [Hniloba pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) a její šíření kmenem smrku na LHC Obrova noha.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 5, s. 15-20. ISSN 1211-8516. Na LHC Obrova noha (Městské lesy Prostějov) bylo sledováno poškození smrku (Picea abies) loupáním a ohryzem kůry způsobeným jelenem evropským. Celkem bylo 15

monitorováno 20 ploch o velikosti 25 m × 25 m v porostech ve stáří 26-65 let. V souhrnu bylo 56 % ze 1 561 stromů poškozeno loupáním a ohryzem, 82 % z poškozených stromů bylo zasaženo hnilobou pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum). Největší podíl mají stromy s hnilobou ve III. věkové třídě – 92 % loupáním poškozených stromů. Na plochách bylo skáceno celkem 90 vzorníkových stromů s presencí hniloby. K poškození loupáním u nich došlo před 6-41 lety. Hnilobou bylo zasaženo 10 % - 94 % hmoty kmene vzorníku (v průměru 39 %). Objem znehodnocené hmoty pozitivně koreluje s dobou uplynulou od poškození loupáním (r = 0,683). Hniloba se v kmeni vertikálně šířila průměrnou rychlostí 10,5 cm.rok-1 (v rozsahu od 1,3 cm.rok-1 do 28,1 cm.rok-1), rychlost postupu negativně koreluje s dobou uplynulou od poškození kmene (r = -0,723). ČERNÝ, Z. – NERUDA, J. – LOKVENC, T. Pěstování vánočních stromků. [Cultivating of Christmas Trees.] 2. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005, 64 s. ISBN 80-7271-156-3. Stručná historie užití a pěstování vánočních stromků. Zdroje a charakteristika vánočních stromků. Současný stav produkce vánočních stromků v ČR a zahraničí. Dřeviny vhodné pro pěstování vánočních stromků. Způsoby a metody pěstování vánočních stromků. Technologie a technika zakládání a provozu plantáží vánočních stromků. Sklizeň vánočních stromků. Ekonomika produkce vánočních stromků. Prodej a užití vánočních stromků. DUDÍK, R. Economic aspects of the selection system of management at the Masaryk Forest Training Forest Enterprise Křtiny. [Ekonomické aspekty výběrného způsobu hospodaření na školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 1, s. 24-36. ISSN 1212-4834. Cílem práce bylo zjistit hospodářský výsledek hospodaření v porostu výběrného hospodářského způsobu na příkladu modelového dílce. Za tímto účelem byl proveden kvalitativní průzkum dřevin dílce 116 D na Školním lesním podniku. Byl vytvořen nákladový a výnosový model hospodaření a vypočítány předpokládané modelové náklady a výnosy, z nichž byl zjištěn modelový hospodářský výsledek dílce. Do modelů vstupují skutečné údaje související s rámcovými směrnicemi hospodaření, s provedeným objemem prací pěstební činnosti a s produkčními schopnostmi stanoviště. Objem prací těžební činnosti vychází z modelové výše a sortimentní struktury decennálního etátu. Východiskem zjištění nákladů jsou ceny konkrétních prací stanovených Školním lesním podnikem pro rok 2004. Podkladem pro výpočet výnosů jsou průměrné ceny sortimentů surového dříví zveřejněné Českým statistickým úřadem za období leden až duben roku 2004. FEUEREISEL, J. Practical verification of food supply to game in conditions of largescale shelterwood system. [Praktické ověření potravní nabídky zvěři v podmínkách velkoplošně-podrostního způsobu hospodaření.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 12, s. 564-571. ISSN 1212-4834. V honitbě Hády ŠLP Křtiny (897 ha) bylo odebráno a analyzováno 383 vzorků biomasy využitelné jako potrava pro zvěř a provedena její kvantifikace na základě plošné pokryvnosti travinného a dřevinného podrostu. V lesních porostech byla zjištěna celková produkce 180 740 kg travní a bylinné biomasy (průměrně 20 g.m-2). Na krajnicích cest 16

a ostatních plochách s produkcí travin a bylin 25 213 kg (průměrně 155 g.m-2). Největší pestrost rostlinných druhů (72) měly ostatní plochy. Celkem lesní a jiné plochy poskytují 205 953 kg využitelné travní a bylinné hmoty, která je k dispozici v průběhu vegetační doby. Dále byla zjištěna produkce 307 243 kg (průměrně 34,5 g.m-2) dřevinné biomasy, tj. pupenů a výhonků. Dřevinnou složku potravy v této lokalitě vytvářejí hlavně dub, buk, habr, javor a jasan. Vyhodnocením zkusných ploch bylo zjištěno, že pokryvnost bylin a trav ve sledovaném lesním celku je snížena v důsledku velkoplošně-podrostního způsobu hospodaření. Na straně druhé byla zjištěna výrazně zvýšená nabídka potravy dřevinného původu ve formě pupenů, listí a výhonků. Na zkusných plochách zjištěný počet jedinců dřevinného nárostu v podrostu činil 270-380 000 ks.ha-1. Pro výpočet využitelné energie v biomase byly použity průměrné hodnoty zjištěné laboratorním vyhodnocením odebraných vzorků biomasy a doplněné literárními údaji. Průměr lesních bylin a trav = 0,60 MJ; pupeny, listy a výhonky v době vegetace = 0,75 MJ. Denní průměrná spotřeba potravy byla převedena do netto stravitelné energie v MJ. Pro posouzení dostatečnosti potravy z hlediska kvality byl použit výpočet potřeby energie na základě metabolické velikosti těla srnčí a zaječí zvěře Při kvantitativním posouzení dostupné potravní nabídky by normované stavy zvěře využívaly 51 % travní a bylinné potravy a 7,5 % potravy dřevinného původu. Při kvalitativním posouzení dostupné potravní nabídky bylo zjištěno, že energetická potřeba srnčí i zaječí zvěře je plně pokryta jejich denní kvantitativní spotřebou bylinné, travnaté a dřevinné biomasy. FORMÁNEK, P. – KLEJDUS, B. – VRANOVÁ, V. Bio-available amino acids extraction from soil by demineralized water and 0.5 M ammonium acetate. [Extrakce biologicky přístupných aminokyselin z půdy demineralizovanou vodou a 0,5 M octanem amonným.] Amino Acids, 2005, sv. 28, č. 4, s. 427-429. ISSN 0939-4451. V této práci byla porovnávána extrakce biologicky přístupných aminokyselin z půdy demineralizovanou vodou (DEMI H2O) a roztokem 0,5 M octanu amonného (0,5 M AAc). Výsledky ukázaly, že extrakce 0,5 M AAc je lepší metodou pro stanovení koncentrací biologicky přístupných aminokyselin v půdě než extrakce DEMI H2O z důvodu vyšší extrakční účinnosti a lepší ochrany aminokyselin proti mikrobiální degradaci v průběhu zpracovávání vzorků. FORMÁNEK, P. – VRANOVÁ, V. – REJŠEK, K. – KLEJDUS, B. Bio-available amino acids in soil under differently managed meadow ecosystems. 9th International Congress on Amino Acids and Proteins – Abstracts. [Biologicky přístupné aminokyseliny v půdě pod rozdílně obhospodařovanými lučními ekosystémy. Devátý mezinárodní kongres o aminokyselinách a proteinech – abstrakty.] Amino Acids, 2005, sv. 29, č. 1, s. 31. ISSN 0939-4451. Znalosti o biologicky přístupných aminokyselinách v půdě jsou důležité pro hodnocení dusíkaté výživy v rozdílných ekosystémech, protože tzv. „volné“ aminokyseliny mohou být přijímány mykorrhizními nebo nemykorrhizními kořeny rostlin. Zájem o danou oblast vychází z poznatků získaných v boreálních, alpských a arktických ekosystémech, kde podmínky prostředí znevýhodňují mineralizaci dusíku a požadavky rostlin na dusík nemohou být zajištěny z minerálních forem N. Složení půdních aminokyselin může být ovlivněno složením rostlinného pokryvu a půdními vlastnostmi. V této studii jsme uskutečnili experiment, ve kterém jsme porovnávali koncentrace 17 biologicky přístupných L-aminokyselin v minerální půdě (Ah horizont) dlouhodobě mírně kosené a 11 let

17

opuštěné části téže horské louky. Ze 17 aminokyselin byly na obou částech horské louky v nejvyšší koncentraci stanoveny glutamová kyselina a arginin. Koncentrace individuálních aminokyselin na obou částech horské louky nebyly statisticky významně rozdílné (P>0,05). GEBAUER, R. – MARTINKOVÁ, M. Effects of pressure on the root systems of Norway spruce plants (Picea abies /L./ Karst.). [Vliv tlaku na kořenové systémy sazenic smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.).] Journal of Forest Science, 2005, sv. 6, č. 51, s. 268-275. ISSN 1212-4834. Tlak na kořeny se vyskytuje poměrně často ať již na svažitých terénech, pod nánosy naplavenin, při jarním tání vysoké sněhové pokrývky nebo činností člověka při pojezdu těžkých mechanizmů v lesních porostech, při rekreačních aktivitách, při vysokých stavech zvěře a pastvě hospodářských zvířat v lesích aj. Byly provedeny experimenty se sazenicemi smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.), které byly pěstovány v kontejnerech s prosklenými stěnami pod zátěží 5,1 kPa během celého vegetačního období. Za podmínek tohoto tlaku a neměřených podmínek hypoxie se prokázala snížená rychlost, změněná časová dynamika růstu kořenů a snížená schopnost obsazovat půdní prostor. Konkrétně např. celková plocha kořenových systémů experimentálních sazenic byla o 52 % nižší, avšak hodnota RAI (Root Area Index) byla u zatížených kořenů o 33 % vyšší oproti kontrolním sazenicím. To znamená, že tlakem na půdní povrch vytvořily sazenice kořenový systém nejen menší, ale i nahloučený do menšího půdního prostoru. Také průměrný délkový růst kořenů byl u experimentálních sazenic oproti kontrolním o 50 % nižší. Významným výsledkem bylo, že u experimentálních sazenic byl růst kořenů časově zpožděný, což je typická obecná reakce na stres. Tendence vytvářet pod zvýšeným půdním tlakem kořenový systém hustý a intenzivní je v rozporu s typickou strategií kořenových systémů stromů. GEBAUER, R. – MARTINKOVÁ, M. Structure and functions of the type sof Norway spruce (Picea abies /L./ Karst.) roots. [Stavba a funkce typů kořenů smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.).] Journal of Forest Science, 2005, sv. 7, č. 51, s. 305-311. ISSN 1212-4834. Příspěvek se zabývá stavbou kořenů u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) od jejich vzrostných vrcholů až k patě kmene tj. kořenů kotevních, ve vztahu k jejich měnící se funkci. Histologií a anatomií orgánů rostlin se v historii věnovala nesčetná řada autorů a základy poznatků v těchto oborech se staly samozřejmou součástí učebnic botaniky. Popis primární a sekundární stavby kořenů je v mnohých učebnicích názorně vysvětlen pomocí kreseb s vyznačením vzájemných poloh jednotlivých systémů pletiv. Většinou se však jedná o stavbu kořenů bylin ať již Magnoliofyt nebo Liliofyt. Stavba kořenů dřevin se samozřejmě principiálně od bylinných druhů neliší. Určitý problém je spojen jednak se sekundárním tloustnutím kořenů, s jejich větvením, srůsty a se změnou stavby, která je vynucena tahovými a tlakovými silami; ty na kořeny působí při mechanickém zatížení např. soliflukcí, zátěží a zhutňováním půdy nebo prostřednictvím jejich nadzemních systémů. Stromy mohou být namáhány nárazy větru, sněhovou pokrývkou, ledovkou, a řadou jiných vlivů. Stavba kořenů se v čase proto mění a to také v důsledku zvětšování hmotnosti kmene a koruny.

18

GRYC, V. – HORÁČEK, P. Effect of the position in a stem on the length of tracheids in spruce (Picea abies /L./ Karst.) with the occurrence of reaction wood. [Vliv polohy ve kmeni na délku tracheid u smrku (Picea abies /L./ Karst.) s výskytem reakčního dřeva.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 5, s. 203-212. ISSN 1212-4834. Práce byla zaměřena na zjištění variability rozměrů tracheid dřeva smrku v závislosti na poloze v kmeni. Byly zjištěny významné změny rozměrů jarních a letních tracheid po výšce i poloměru kmene. Mezi jednotlivými letokruhy byly statisticky významné rozdíly (variabilita po poloměru). Výška 22 m vykazovala statisticky významnou odlišnost v porovnání s ostatními výškami (variabilita po výšce). Rozdíly mezi délkou jarní a letní tracheidy nebyly potvrzeny v zónách CW, OW a SWL. Pouze u zóny SWP byl zjištěn statisticky významný rozdíl. Soubory dat (jarní a letní tracheida) ze zóny CW vykazovaly statisticky významnou odlišnost v porovnání s ostatními zónami. Na základě naměřených výsledků byly vytvořeny 3D modely (pro zóny CW, OW, SWL, SWP; modely pro jarní a letní tracheidu), které popisují změnu rozměrů tracheid smrku v závislosti na poloze v kmeni. U modelů vychází pokles délky tracheidy ve vyšších výškách kmene naproti tomu se zvětšující se vzdáleností od dřeně délka tracheidy stoupá. Význam práce lze spatřovat v rozšíření poznatků o struktuře dřeva smrku. Současně tato práce může přispět k částečnému vysvětlení odlišného chování fyzikálních a mechanických vlastností dřeva v jednotlivých částech kmene. GRYC, V. – HORÁČEK, P. Pryskyřičné kanálky u smrku (Picea abies /L./ Karst.) s výskytem reakčního dřeva. [Resin canals in spruce (Picea abies /L./ Karst.) with the occurrence of reaction wood.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 1, s. 85-92. ISSN 1211-8516. Práce byla zaměřena na zjištění variability rozměrů horizontálních pryskyřičných kanálků dřeva smrku v závislosti na poloze v kmeni. Byly zjištěny významné změny rozměrů pryskyřičných kanálků po výšce i po poloměru kmene. Mezi jednotlivými letokruhy byly statisticky významné rozdíly (variabilita po poloměru kmene). Vliv výšky se v jednotlivých zónách projevoval odlišně. Na základě naměřených výsledků byly vytvořeny 3D modely (pro zóny CW, OW, SWL, a SWP), které popisují variabilitu horizontálních pryskyřičných kanálků v závislosti na poloze v kmeni. Význam práce lze spatřovat v rozšíření poznatků o struktuře dřeva smrku s výskytem reakčního – tlakového dřeva. HALTOFOVÁ, P. – JANKOVSKÝ, L. – PALOVČÍKOVÁ, D. New finds of Cryphonectria parasitica and the first record of chestnut blight on red oak Quercus rubra L. in the Czech Republic. [Nové nálezy rakoviny kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica v České republice. První nález na dubu červeném Quercus rubra.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 6, s. 256-258. ISSN 1212-4834. Původce rakoviny kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica byl zjištěn na nových lokalitách v České republice. První nález pochází z roku 2002. Další dvě lokality byly zaznamenány na jižní Moravě v květnu a červnu 2004. Rakovina kůry kaštanovníku byla vedle kaštanovníku rovněž potvrzena na dubu červeném Quercus rubra. Infikované stromy byly na základě mimořádného rostlinolékařského opatření Státní rostlinolékařské služby ČR asanovány.

19

HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. [Wooden House.] 1. vyd. Brno: ERA group, s. r. o., Edice Stavíme, 2005, 99 s. ISBN 80-7366-008-3. Historický vývoj staveb ze dřeva, konstrukční systémy, materiály. Dřevěná schodiště, dřevěné stropní konstrukce. HOFFMANN, J. – CHVÁLOVÁ, K. – PALÁTOVÁ, E. Lesné semenárstvo na Slovensku. [Forest seed management in Slovakia.] Bratislava: PEREX K+K, s. r. o, 2005, 193 s. ISBN 80-85599-34-1. V monografii jsou uvedeny obecné základy lesního semenářství (vznik a stavba semen, klíčení, klíční klid, stárnutí semen), technologie sběru a zpracování semenné suroviny (luštění, odkřídlování, čištění, třídění semen), skladování semen, zjišťování jejich kvality a předosevní přípravy (skarifikace, macerace, stratifikace). Ve speciální části jsou pro jednotlivé druhy domácích i introdukovaných dřevin uvedeny semenářské charakteristiky semen a plodů, metody zjišťování kvality, skladování a předosevní přípravy. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Vliv rozložení plošné hustoty na fyzikální a mechanické vlastnosti třískových desek. [Effect of the surface density on the physical and machanical properties.] 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, 66 s. ISBN 80-7157-842-8. Při lisování dezintegrovaného dřevního materiálu naformovaného do třískového koberce v klasicky vyhřívaných lisech se zpravidla v lisovacím koberci vytváří vrstvy rovnoběžně s rovinou desky, resp. kolmo na směr lisování s rozdílnou hustotou. Rozdíl v hustotě vrstev, který se zachovává i v hotové desce, je způsoben různou úrovní hydrotermických podmínek při jejích zhušťování. Pro průběh hustoty v příčném řezu desky, nejčastěji znázorněný graficky, se u aglomerovaných materiálů vžil termín „profil hustoty“. Profil hustoty významně ovlivňuje fyzikální a mechanické vlastnosti třískových desek. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Assessing the bending strength and modulus of elasticity in bending of exterior foiled plywoods in relation to their construction. [Posouzení pevnosti v ohybu a modulu pružnosti v ohybu vodovzdorných fóliovaných překližek v závislosti na jejich konstrukci.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 2, s. 77-94. ISSN 1212-4834. Článek shrnuje výsledky institucionálního výzkumu zaměřeného na posouzení pevnosti v ohybu a modulu pružnosti v ohybu vodovzdorných foliovaných kombinovaných a celobukových překližek v závislosti na jejich konstrukci. Byl zkoumán vztah konstrukce překližek a vybraných fyzikálních a mechanických vlastností. U zkoumaných desek byla analyzována ve vzájemných souvislostech vlhkost, hustota, pevnost v ohybu a modul pružnosti v ohybu podél a napříč vláken vrchní dýhy. Veškerá měření byla provedena na vodovzdorných překližkách s povrchovou úpravou fenolformaldehydovou fólií kombinovaných tloušťky 8, 10, 12 a 15 mm a celobukových tloušťky 10, 12, 15 a 18 mm. Konstrukce překližek významným způsobem ovlivňuje kvalitu, která je určována zejména pevností v ohybu a modulem pružnosti v ohybu. Použitím regresní analýzy byly prokázány závislosti, zejména to, že s rostoucí vlhkostí překližek klesá pevnost v ohybu a se zvyšující se hustotou roste pevnost v ohybu a modul elasticity. Stejný trend se prokázal i v souvislosti se zvyšujícím se počtem dýh překližovaných desek. Korelační metodou byly statisticky testovány vzájemné kombinace závislostí uvedených vlastností.

20

HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Effects of the thickness of rotary-cut veneers on properties of plywood sheets. Part 1. Compressibility of plywood materials. [Vliv tloušťky loupaných dýh na vlastnosti překližovaných desek. Část 1. Slisovatelnost překližovaných materiálů.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 9, s. 403-411. ISSN 1212-4834. Článek shrnuje výsledky institucionálního výzkumu zaměřeného na stanovení slisovatelnosti neboli hodnot zmenšení tloušťky lisovaných překližovaných desek. Posouzení vlivu tloušťky a tloušťkových tolerancí použitých dýh na hodnotu slisovatelnosti v závislosti na výrobních parametrech bylo provedeno na souboru překližovaných desek celobukových o nominální tloušťce dýh 1,5 mm. Překližované desky byly vyrobeny jako sedmivrstvé a k jejich výrobě byla použita močovinoformaldehydová pryskyřice DUKOL S. Byla posuzována tloušťková rozdílnost, velikost sesýchání, slisovatelnost dýh. Desky byly lisovány tlakem 1,5 MPa a 1,7 MPa. Zjištěné hodnoty změny tloušťky dýh ve vylisovaných překližovaných deskách a koeficienty slisování jednotlivých vlastností byly následně statisticky analyzovány. Bylo provedeno základní ekonomické vyhodnocení vlivu slisovatelnosti na výšku výrobních nákladů. HURTALOVÁ, T. – MATEJKA, F. – JANOUŠ, D. – ROŽNOVSKÝ, J. – MARKOVÁ, I. Wind speed and aerodynamic conductance variation in air layer affected by spruce forest stand. [Změny rychlosti větru a aerodynamické vodivosti ve vrstvě přiléhající ke smrkovému porostu.] Contributions to Geophysics and Geodety, 2005, sv. 35, č. 3, s. 319-330. ISSN 1335-2806. Naměřené hodnoty vertikálního profilu rychlosti větru byly využity pro stanovení aerodynamické vodivosti ve vrstvě vzduchu přiléhající k mladému smrkovému porostu a byly analyzovány změny rychlosti větru a aerodynamické vodivosti v této vrstvě. Experimentální data byla získána na ekologickém experimentálním pracovišti Bílý Kříž (Moravskoslezské Beskydy) během vegetační sezóny roku 2004. JANKOVSKÝ, L. – ČERMÁK, P. – LIČKA, D. – BERÁNEK, J. In KOLAŘÍK, J. et al. Péče o dřeviny rostoucí mimo les II. [Tending on the woody plants growing out of forest II.] Kapitola Choroby a škůdci dřevin. [The diseases and pests of woody plants.] s. 432-693. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005, 720 s. ISBN 80-86327-44-2. Monografie vztahující se k péči o dřeviny rostoucí mimo les. Zahrnuje problematiku obecné dendrologie, ekofyziologie, dendrometrie, patologie dřevin, posuzování zdravotního stavu dřevin a souvisejících oborů v arboristice. KANTOR, P. et al. Doporučení pro lesnickou pěstební praxi. [Reccomendation for silvicultural practice.] Kapitola 6, s. 143-214. In SLODIČÁK, M. a NOVÁK, J. (eds) Lesnické hospodaření v Jizerských horách. [Forestry Management in the Jizerské hory Mts.] Hradec Králové: Lesy České republiky, s. p., Edice Grantové služby LČR číslo 02, 2005, 232 s. ISBN 80-86945-00-6 (LČR Hradec Králové), ISBN 80-86461-51-3 (VÚLHM Jíloviště-Strnady).

21

Závěrečná kapitola monografie – 6 Doporučení pro lesnickou pěstební praxi. Kapitola je členěna do 6 následujících bloků: 6.1 Obnova; 6.2 Sadební materiál a manipulace od vyzvednutí po výsadbu; 6.3 Přeměny lesních porostů nevhodné druhové skladby; 6.4 Výchova lesních porostů; 6.5 Biologická meliorace; 6.6 Chemická meliorace. KAZDA, M. – CATER, M. – ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. – LINNERT, M. – VON LUPKE, B. – SALZER, J. – SCHMIDT, I. Light climate, canopy influence and plant reaction. [Světelné podmínky, vliv porostního zápoje a reakce rostlin.] Kapitola v knize s. 40-47. In OLESKOG, G. – LÖF, M. (eds) The ecological and silvicultural bases for underplanting beech (Fagus sylvatica L.) below Norway spruce shelterwood (Picea abies /L./ Karst.). [Ekologické a lesnické základy podsadby smrkových porostů bukem (Fagus sylvatica L.).] Göttingen: J. D. Sauerländer's Verlag, 2005, 163 s. Světelné podmínky představují jeden z hlavních faktorů rozhodujících o růstu a přežívání stromů v lese, což je zejména důležité pro zastíněné podsadby během obnovy. Světlo má přímý dopad na fotosyntézu a transpiraci, ale také ovlivňuje morfologii stromů. Stupeň zapojení korun dominantního porostu je v rukou lesního managementu. Pokusně zjištěné požadavky na osvětlení u podsazovaných listnáčů, které lze relativně snadno měřit v praktických podmínkách, mohou sloužit jako objektivní parametr ovlivňující reakce rostlin jako růst a vývin. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Konstrukce a vlastnosti truhlářských překližovaných desek. Slisovatelnost bukových překližek. [Construction and properties of plywoods. Compressibility of veneers.] 1. vyd. Brno: ES MZLU, 2005, 80 s. ISBN 80-7157-857-6. Práce shrnuje výsledky analýzy vlivu rozdílnosti tloušťky překližovaných desek vyrobených z bukových dýh na fyzikální a mechanické vlastností. Byly zkoumány různě lepené a vyráběné desky. Byla zpracována metodika vlastního měření vlastností dýh a sledování výroby překližovaných desek. Na to navazuje metodika zjišťování fyzikálních a mechanických vlastností překližek. Výsledky měření a zjištěných parametrů jsou obsahem samostatné části s navazující diskusí. Bylo provedeno ekonomické vyhodnocení dopadů a vlivu na výrobu loupaných dýh a na vlastnosti překližovaných materiálů. KULHAVÝ, J. et al. Stav půd v zájmovém území. [Soil Conditions in the Investigated Area.] Kapitola 4, s. 63-99. In SLODIČÁK, M. – NOVÁK, J. (eds) Lesnické hospodaření v Jizerských horách. [Forestry Management in the Jizerské hory Mts.] Hradec Králové: Lesy České republiky, s. p., Edice Grantové služby LČR číslo 02, 2005, 232 s. ISBN 80-86945-00-6 (LČR Hradec Králové), ISBN 80-86461-51-3 (VÚLHM Jíloviště-Strnady). Kapitola 4 je tematicky členěna na 9 podkapitol, které jsou ještě dále podrobněji specifikovány. (1) Faktory ovlivňující stav půd v zájmové oblasti. (2) Hodnocení dlouhodobého vývoje půdních charakteristik. (3) Hodnocení současného stavu půd. (4) Geostatistické vyhodnocení půdních dat. (5) Ohroženost půd introskeletovou erozí. (6) Analýza početnosti půdních roztočů (řád Mesostigmata) na vápněných a nevápněných lokalitách zájmového území Jizerských hor. (7) Souhrnné stanovisko k chemické degradaci půd zájmového území. (8) Dílčí závěry. (9) Anglický souhrn. Kapitola je bohatě vybavena charakteristickými mapkami, fotodokumentací půdních profilů, grafy a tabulkami.

22

KULHAVÝ, J. et al. Doporučení pro lesnickou pěstební praxi. [Recommendation for the Silvicultural Practice.] Kapitola 6, s. 143-214. In SLODIČÁK, M. – NOVÁK, J. (eds) Lesnické hospodaření v Jizerských horách. [Forestry Management in the Jizerské hory Mts.] Hradec Králové: Lesy České republiky, s. p., Edice Grantové služby LČR číslo 02, 2005, 232 s. ISBN 80-86945-00-6 (LČR Hradec Králové), ISBN 80-86461-51-3 (VÚLHM Jíloviště-Strnady). Kapitola 6 se zabývá obnovou lesa ve třech aktuálních problémových okruzích: (1) podsadbou porostů poškozených imisně ekologickými stresy, (2) zalesňováním v extrémních ekologických poměrech a (3) tvorbou porostních směsí při maloplošné umělé obnově. Pozornost je věnována sadebnímu materiálu a manipulaci od vyzvednutí po výsadbu, přeměně lesních porostů nevhodné druhové skladby, výchově lesních porostů, biologické a chemické melioraci. Každý okruh je ukončen dílčími závěry. Kapitola obsahuje řadu přehledných tabulek a názorných grafů. KUPČÁK, V. Elementary financial analysis of the Forests of the Czech Republic, state enterprise. [Elementární finanční analýza podniku Lesy České republiky, s. p.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 3, s. 127-140. ISSN 1212-4834. Základním rysem ekonomické reformy lesního hospodářství České republiky po roce 1990 bylo oddělení hospodaření ve státních lesích od výrobní činnosti. Hospodařením tohoto typu byl státem pověřen podnik Lesy České republiky, s. p., přičemž ekonomické činnosti podniku jsou zajišťovány v rozhodující míře dodavatelsky od tzv. podnikatelských subjektů v lesním hospodářství. Předmětem práce je ekonomická analýza podniku Lesy České republiky, s. p., za období let 1998-2002. Jejím cílem byla konstrukce a testování metodiky elementární finanční analýzy a nástin vyjádření komplexní finanční situace a vývoje vybraného subjektu jako příspěvek k odvětvové ekonomické analýze, běžné např. v zemědělství a dřevozpracujícím průmyslu. KUPČÁK, V. – HAJDÚCHOVÁ, I. Komparácia daňového zaťaženia lesných podnikov SR a ČR. [A comparison of tax load on forest enterprises in Czechia and Slovakia.] 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, 55 s. ISBN 80-228-1412-1. Kniha se zabývá srovnáním vlivu daní na ekonomiku lesních podniků na Slovensku a v Čechách. Je rozdělena do tří částí. První část je zaměřená na vývoj daňové soustavy v letech 1993-2004. Druhá část porovnává změny v daňovém zatížení lesních podniků v uvedeném období a třetí část analyzuje dopad uvedených změn na ekonomiku lesních podniků. KYNICKÝ, J. – SAMEC, P. Hydrothermally-metasomatic and exsolution-like mineralization of the carbonatites from the selected localities at Gobi. [Hydrotermálně-metasomatické a odmíšeninové mineralizace v karbonatitech vybraných lokalit pouště Gobi.] Mongolian Geoscientist, 2005, sv. 9, č. 27, s. 52-55. Hydrotermálně-metasomatické a odmíšeninové mineralizace byly nově objeveny v REE, Sr a Ba karbonatitech Lugin Golu a Muske Khudag v jižním Mongolsku. Žilná tělesa odpovídají stavbou sovitum a alvikitům tvořeným převážně kalcitem a mladšími hydrotermálními minerálními asociacemi. Přímé výchozy karbonatitů jsou přeměněné

23

v souvislosti s procesy hydrotermální metasomatózy. Projevy hydrotermální metasomatózy zkreslují původní strukturní rysy „magmatických“ karbonatitů a současně ovlivňují i jejich výchozí minerální a chemické složení. V minerální paragezi převažují karbonáty (kalcit zatlačovaný fluorkarbonáty), k nimž přistupují zejména fluorit, baryt, celestin a křemen. Byl zjištěn polyfázový vývoj mineralizace se třemi mineralizačními etapami, oddělenými navzájem tektonickými hranicemi (etapa magmatická, výšeteplotní hydrotermálněmetasomatická – HM I (nad 250 oC, max. 400 oC) a nížeteplotní hydrotermálněmetasomatická – HM II (pod 150 oC). Během magmatické fáze vznikl primární kalcit, burbankit a apatit. Pro výšeteplotní hydrotermálně-metasomatické fáze (HM I) je charakteristický fluorit, hematit, minerály skupiny fluorkarbonátů (bastnasit, parisit, rontgenit a synchysit), monazit a stroncianit. Během nížeteplotní hydrotermálněmetasomatické fáze (HM II) vzniká baryt, celestin a křemen. MARTINKOVÁ, M. – ČERMÁK, M. – GEBAUER, R. – ŠPINLEROVÁ, Z. In KOLAŘÍK, J. et al. Péče o dřeviny rostoucí mimo les II. [Tending on the woody plants growing out of forest II.] Kapitola Základy anatomie a fyziologie stromů. [Grounding of Tree Anatomy and Physiology.] s. 22-135. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005, 720 s. ISBN 80-86327-44-2. V kapitole základy anatomie a fyziologie stromů se můžeme dočíst o stavbě rostlinné buňky a pletiv. Dále jsou podrobně rozebrány jednotlivé orgány rostlin (kořen, stonek, list). V rámci fyziologie je popsána fotosyntéza, dýchání, vodní provoz a minerální výživa. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. Zdravotní stav lesa v Jizerských horách. [Health condition of the forests stands in the Jizerské hory Mts.] Kapitola 5, s. 101-140. In SLODIČÁK, M. – NOVÁK, J. (eds) Lesnické hospodaření v Jizerských horách. [Forestry Management in the Jizerské hory Mts.] Hradec Králové: Lesy České republiky, s. p., Edice Grantové služby LČR číslo 02, 2005, 232 s. ISBN 80-86945-00-6 (LČR Hradec Králové), ISBN 80-86461-51-3 (VÚLHM Jíloviště-Strnady). Analýzy kořenového systému smrku ztepilého, smrku pichlavého, buku lesního a modřínu opadavého prokázaly vztah mezi stavem kořenového systému a poškozením porostů. Poškozené stromy smrku ztepilého a smrku pichlavého měly deformovaný a malý kořenový systém. Analýzy v porostech ve stádiu zajištěných kultur potvrdily velký podíl deformovaných kořenových systémů. Bylo zjištěno napadení kořenových systémů smrku pichlavého václavkou, které vedlo k hnilobě kořenů a kmenů. Byly zjištěny průkazné odchylky od přirozené architektoniky kořenového systému buku a modřínu. Tyto závěry korespondují se stavem mladých porostů v jiných oblastech České republiky. MICHALČÍK, M. A contribution to creating groups of trees for forest valuation. [Příspěvek k tvorbě skupin dřevin pro účely oceňování lesa.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 4, s. 177-185. ISSN 1212-4834. V průběhu konstrukce zjednodušení nákladového modelu pro oceňování lesních porostů byly náhodně zjištěny odchylky při zařazení některých dřevin do skupin dřevin. Rozdíly v zařazení dřevin do dřevinných typů působí následně rozdíly v nákladech na těžbu a soustřeďování dříví u habru, všech lip, jeřábů a kaštanu koňského. Za pomoci jednoduchých kalkulací bylo prokázáno, že odchylky nákladových sazeb mohou dosahovat 24

až několika desítek procent. Na základě podrobného rozboru je navrženo rozšíření dosavadního počtu skupin dřevin ze 13 na 16, jejichž cílem je poskytnout co nejpřesnější podklady pro tvorbu kalkulací nákladů pro modelování. V dalším kroku se pak očekává, že nákladový model může být za použití statistických metod významně zjednodušen (alespoň pro výkon soustřeďování dříví) na několik málo skupin dřevin. Řešení zjednodušení modelu však není obsahem práce. NERUDA, J. – ULRICH, R. – VALENTA, J. – ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. – GAŠPÁREK, J. – ADAMČÍK, L. – KNOTT, R. – NADYEZHDIN, V. – MARTINKOVÁ, M. – GEBAUER, R. – PRAX, A. – POKORNÝ, E. – CULEK, I. – AUBRECHT, L. – STANĚK, Z. – KOLLER, J. -- HRUŠKA, J. Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory. I. Výběr a ověření metod. (Monografie). [Methods for improved determination of disturbance of tree roots in spruce stands by forwarders.] 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Edice: Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, 176 s. ISBN 80-7157-831-2. Publikace uvádí hlavní výsledky získané při řešení výzkumného projektu GA ČR č. 526/02/0792 „Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory“, jakož i výsledky získané při řešení výzkumného záměru MSM 434100005. Míra poškození prostředí lesnickými stroji je daná podmínkami dané lokality a detaily použité techniky. Poškození lesních porostů, vzniklá v důsledku provozování různých těžebních technologií a provozu strojů, mohou snížit jejich produkci. Pro klasické posouzení vizuálně zjistitelných poškození půd a stromů v lesních porostech, vzniklých v důsledku těžební činnosti, byly vybrány a posouzeny čtyři kontrolní metody. Dále byly ve studii testovány moderní instrumentální metody používané v biologii, pedologii apod., a to na 9 experimentálních plochách při použití 4 typů vyvážecích traktorů, což vedlo k široké řadě metodických a částečně i předběžných technických závěrů. Tato komplexní šetření byla doplněna šetřeními zaměřenými na zjišťování úrovní tlaků v půdě způsobených pojezdy vyvážecích traktorů, a to na dalších 3 plochách při použití 5 vyvážecích traktorů. Vlivem pojezdů došlo u většiny lokalit ke zhutnění půdy do hloubky 20 cm, k poklesu půdní pórovitosti a provzdušnění půdy o 5 % a ke zvýšení hodnot odporu půdy při penetrometrickém měření. Tlaky dosahovaly v závislosti na typu a zatížení stroje a na typu půdy průměrných hodnot od ca 1,0 do 3,0 bar během pojezdu, přičemž specifický tlak pneumatik na tuhé podložce se pohyboval okolo 1,0 bar. Špičkové hodnoty tlaku v půdě během pojezdu však mohly dosáhnout výjimečně až hodnot okolo 4,0 bar. Dále byl v půdách, zhutnělých vlivem pojezdu vzduchu, zjištěn výrazný, až několikanásobný nárůst koncentrace CO2 v půdním vzduchu. Pro vizualizaci kořenů byla použita moderní nedestruktivní technika – georadar, který se ukázal způsobilý k terénnímu studiu skeletových ovšem nikoli jemných kořenů. Pro komplexnější studium struktury kořenů se osvědčil jejich odkryv pomocí supersonického proudu vzduchu. Bylo ověřeno, že na vzorcích kořenů lze v laboratorních podmínkách dostupnou metodou měření elektrického odporu provádět měření kritického mechanického napětí kořenů. Nezbytnou součástí studia kořenů pod vlivem pojezdu těžkých mechanizmů se ukázaly srovnávací a pokusné metody pracující na úrovni morfologie, anatomie a histologie zaměřené na zjištění růstových a strukturálních alterací různých kategorií kořenů pod vlivem uvedených stresorů. Ve studii se osvědčily i nově vyvinuté instrumentální metody studia reakcí dřevin na vliv pojezdu těžebních strojů, zejména zjišťování absorpčního povrchu kořenů na základě měření elektrické vodivosti stromů a půdy. Mimo popisu změn struktury kořenů pod vlivem pojezdu těžkých mechanizmů byl prokázán význam studia absorpční funkce 25

kořenů, měřitelné na základě transpiračního proudu. Transpirační proud v kořenech ovlivněných pojezdem zřetelně a okamžitě reagoval na zatížení ostrým vzestupem a následujícím poklesem (píkem, během několika minut). Vliv pojezdu traktorů byl sledován i z hlediska dynamiky a celoročních hodnot tloušťkového přírůstku kmene ve dvou smrkových porostech v bezprostředním okolí vyklizovacích linek. Během zkoušek a ověřování měřících metod bylo možno předběžně zhodnotit vliv technických úprav vývozních linií a traktorů s tím, že všeobecně se jeví nutné na vývozních liniích v lesních porostech pohyb traktorů minimalizovat. Aplikace nízkotlakých (a také nízko huštěných) pneumatik u vyvážejících strojů se ukázala užitečná, velikost a doba trvání půdního tlaku způsobeného zatížením pohybujících se těžkých strojů poklesly. Uložení smrkového klestu na přibližovací linie ochraně kořenů a kořenových náběhů významně napomáhalo. NOVOTNÝ, D. – JANKOVSKÝ, L. Notes on mycobiota associated with Ips typographus. [Příspěvek k mykobiotě lýkožrouta smrkového.] Czech Mycology, 2005, sv. 57, č. 1-2, s. 91-96. ISSN 0009-0476. V letech 1999 a 2000 byly vždy na jedné vybrané lokalitě postižené kůrovcovou kalamitou ve střední části Šumavy odebrány vzorky kmenů smrku (Picea abies) napadených lýkožroutem smrkovým (Ips typographus). Z odebraných vzorků smrku bylo odchyceno celkem 20 dospělých brouků a zjišťovány mikroskopické houby, které přenášejí. Celkem bylo nalezeno 18 druhů mikroskopických hub, mezi nimiž dominovaly kvasinky a ophiostomatální houby. PACOVSKÝ, J. Ověření splnění požadavků na mechanické vlastnosti kostry lůžka a matrací. [Verify of mechanical requerements on base of bed and mattresses.] Kapitola 7.1, s. 127-129. In BRUNECKÝ, P. – CHLADIL, J. – BEDNAŘÍK, J. et al. MONOGRAFIE – Bezpečné lůžko pro juniory s parametry EU. [MONOGRAPH – Safety bed for juniors with EU parametres.] 1. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, 151 s. ISBN 80-7157-896-7. Postup a průběh ověřování zvolených mechanických kriterií u kostry lůžka a ověřování vlastností zvolených matrací, jež byly brány v úvahu, pro Bezpečné lůžko pro juniory s parametry EU. POLÁŠEK, J. Technická normalizace a posuzování shody. [Technical normalization and adjudicate accordance.] 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, 200 s. ISBN 80-7157-876-2. Publikace je určena studentům vysokých škol se zaměřením na dřevařské inženýrství, ale i odborné veřejnosti v dřevařském průmyslu, působící zejména v oblasti stavebně truhlářské výroby. Může se stát užitečnou pomůckou všem, kdo vyrábí nebo uvádí na trh stanovené dřevařské výrobky podle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky nebo podle Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. PRAUS, L. – HORÁČEK, P. Assessment of tree stability – the mechanical behaviour of a tree. [Hodnocení stability stromu – mechanické chování stromu.] Wood Research, 2005, sv. 50, č. 1, s. 9-18. ISSN 1336-4561. 26

Článek porovnává výsledky tahové zkoušky a konečně prvkového modelu dvou jeřábů prostředních (Sorbus intermedia /Ehrh./ Pers.). Výsledky modelu byly statisticky zhodnoceny jako významně vyšší. Přesto bylo prokázáno, že konečně prvkový model lze s úspěchem použít pro modelování mechanického chování kmene stromu. PRAUS, L. – HORÁČEK, P. In KOLAŘÍK, J. et al. Péče o dřeviny rostoucí mimo les II. [Tending on the woody plants growing out of forest II.] Kapitola 2.4 Hodnocení stromů, s. 205-243. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005, 720 s. ISBN 80-86327-44-2. Metodika ČSOP zahrnující kapitoly o základech anatomie a fyziologie stromů, hodnocení stromů, ohodnocení trvalé zeleně, právní úpravu ochrany dřevin a chorob dřevin. PURCHART, L.

v rámci přeměn smrkových porostů ve 3. a 4. vegetačním stupni.] Ekológia (Bratislava), 2005, sv. 24, č. 4, s. 344-356. ISSN 1335-342X. Do cyklu přeměn byly zařazeny porosty starší smrkové, mladší přeměňované (zejména bukové) a starší bukové přirozené skladby dřevin. Rozbor biologické rozrůzněnosti na úrovni druhové, prostorové a ekologické skladby byl proveden pro jednotlivé plochy v rámci těchto typů současných porostů. Studované území mělo dvě části: objekt Pokojná hora v Drahanské vrchovině a objekt Hetlín v Hornosázavské pahorkatině. Vegetace na plochách byla charakterizována a roztříděna co do přirozenosti. Toto hledisko bylo také vodítkem k posouzení změn v diverzitě vegetace. Rozvoj mechového patra se ukázal jako výrazný znak změněných porostů spolu s typickou směnou druhové skladby synuzie podrostu v úrovni druhové i ekologické. Vysoká pokryvnost terrestrických mechorostů a druhů přispívajících k tvorbě surového humusu je typická pro smrkové porosty spolu s nízkou rozrůzněností vegetace a nízkými počty druhů účastnících se skladby těchto změněných geobiocenóz. TATARINOV, F. – BOCHKAREV, Y. – OLTCHEV, A. – NADYEZHDINA, N. – ČERMÁK, J. Effect of contrasting water supply on the diameter growth of Norway spruce and aspen in mixed stands: a case study from the southern Russian taiga. [Vliv dodávky vod na růst smrku a osiky ve smíšeném porostu: případová studie z jižní tajgy Ruska.] Annals of Forest Science, 2005, sv. 62 , č. 8, s. 807-816. ISSN 1286-4560. Radiální růst smrku (Picea abies /L./ Karst.), osiky (Populus tremula L.), břízy (Betula alba L.), olše (Alnus incana /L./ Moench) a jeřábu (Sorbus aucuparia L.) byl sledován v přirozeně rostoucím smíšeném lese v oblasti jižní tajgy v evropské části Ruska. K měření prováděném v letech 2000-2001 byly použity páskové dendrometry v kombinaci s vývrty pomocí přírůstového nebozezu, které byly rovněž využity k dendrochronologické analýze. Výsledky obou metod byly u smrku dobře srovnatelné, kdežto u osiky se projevila větší variabilita následkem nulového přírůstku u některých stromů. Smrk a osika reprezentovaly 40 % a 45 % výčetní základny, avšak přírůstek u smrku činil 60 %, kdežto u osiky jen 15 % celkové hodnoty porostu, která dosahovala 5,3 až 11,4 m2.ha-1. Výsledky v dané oblasti ukazují na transformaci sekundárních osiko-smrkových lesů na lesy smrko-osiko-březové. Smrk vykazoval největší přírůst ve vlhkém roce, zatímco osika v extrémně suchých letech. TRIBUTSCH, H. – ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. Kinetic studies on the tensile state of water in trees. [Kinetická studie tažné síly vody ve stromech.] Journal of Physical Chemistry, 2005, sv. B 109, č. 37, s. 17693-17707. ISSN 1520-6106. Studie se zabývá vznikem tenzilní vody vlivem slunečního záření a jejími přeměnami ve vodivém systému stromů jako kinetickým fenoménem z hlediska ireverzibilní termodynamiky. Je presentován molekulární kinetický model tvorby tenzilní vody, který je matematicky ekvivalentní s autokatalytickou reakcí a odpovídá van der Waalsově rovnici pro reálné plyno-kapalinové systémy, které uvažují mezimolekulární vztahy. Praktické ověření teoreticky odvozených předpokladů bylo ověřováno na základě měření transpiračního proudu a s použitím infračervené kamery u vzrostlé lípy během zatmění slunce. Voda se nacházela v metastabilním, ledu podobném stavu se zesílenými vodíkovými vazbami, což zvyšovalo teplotu výparu. Diskutovaný model otevírá nové pole výzkumu vodního provozu.

28

VAVŘÍČEK, D. – SAMEC, P. – ŠIMKOVÁ, P. Soil properties as a component of predisposition factors of Norway spruce forest decline in the Hanušovická highland mountain zone. [Půdní vlastnosti jako součást predispozičních faktorů při chřadnutí smrkových porostů v montánních polohách Hanušovické vrchoviny.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 12, s. 527-538. ISSN 1212-4834. Byly vybrány dospělé smrkové porosty postižené symptomy chřadnutí v severní části Hanušovické vrchoviny (Česká republika) na úpatí a hřebenu vrcholu Jeřáb (1 003 m n. m.). Smrkový porost (SP) 1 (700 m n. m.) byl situován v podmínkách jedlo-bukového lesního vegetačního stupně (LVS). SP 2 (880-900 m n. m.) byl situován v podmínkách smrko-bukového LVS. V porostech byly zvoleny výzkumné plochy (VP) o dílčí rozloze 400 m2 na základě různého stupně poškození a stanovištní rozrůzněnosti. Pomocí komplexní analýzy půd se podařilo prokázat, že půdní prostředí může být součástí stresových faktorů, působících v montánních polohách krkonošsko-jesenické elevace predispozici nepřirozených smrkových monokultur. Vysoké koncentrace Al3+ v půdních minerálních horizontech byly zjištěny v přímé vazbě na poškození enkláv VP. Koncentrace Al3+ a limitní stav Mg2+ nutí kořenové systémy stromů existovat převážně v H-horizontech, případně v Ae/Ep-horizontech. To porosty predisponuje vůči klimatickému suchu a suchým epizodám. VYHLÍDKOVÁ, I. – PALOVČÍKOVÁ, D. – RYBNÍČEK, M. – ČERMÁK, P. – JANKOVSKÝ, L. Some aspects of alder decline along the Lužnice river. [Některé aspekty chřadnutí olší na Lužnici.] Journal of Forest Science, 2005, sv. 51, č. 9, s. 381391. ISSN 1212-4834. Chřadnutí olší podél vodotečí je jedním z výrazných projevů chřadnutí dřevin v České republice. Lokální chřadnutí olší je v České republice dokumentováno přibližně 15 let. Cílem příspěvku je zhodnotit příčiny chřadnutí olší a posoudit zdravotní stav ostatních dřevin břehových porostů na dvou lokalitách na středním toku řeky Lužnice. Sledován byl vliv abiotických a biotických stresorů na zdravotní stav dřevin. V pletivech chřadnoucích olší nebyl zjištěn žádný houbový patogen, který by byl přítomen na všech stromech a kterého by bylo možno považovat za hlavního původce chřadnutí. Prokázán nebyl ani výskyt původce chřadnutí olší označovaný jako alder – Phytophthora. Letokruhová analýza poukázala na klesající tendenci přírůstů u olší, nebyl však jednoznačně stanoven abiotický, případně biotický faktor který by měl přímý vliv na zjištěné kolísání velikosti přírůstů. Výraznou úlohu v chřadnutí olší hrají především abiotické faktory, které jsou doprovázeny sekundární aktivizací některých patogenů. Celkově je možno tento jev označit jako polyetiologické chřadnutí.

29

PUBLIKACE V ODBORNÝCH ČASOPISECH

BÁDR, V. – BORKOVCOVÁ, M. Ecto- and endoparasites in remaining polutation of wild rabbit Oryctolagus cuniculus (L., 1758) in east Bohemia. [Ekto- a endoparazité druhu Oryctolagus Cuniculus.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 6, s. 7-14. ISSN 1211-8516. Ekto- a endoparazité druhu Oryctolagus Cuniculus. BEDNÁŘOVÁ, E. – MERKLOVÁ, L. Zhodnocení změn epikutikulárních vosků u smrku ztepilého a jedle bělokoré za období 1994 až 2004 na lokalitě Salaška. [Evaluation of epicuticular waxes changes in Norway spruce and silver fir during 1994-2004 in the Salaška lokality.] In KULA, E. – TESAŘ, V. (eds) Beskydy. Brno: MZLU v Brně, 2005, sv. 18, s. 43-50. ISBN 80-7157-874-6. Po dobu deseti let byl sledován stav epikutikulárních vosků u smrku ztepilého a jedle bělokoré v Beskydech. Snížení imisí v ovzduší v posledních letech mělo za následek snížení destrukce epikutikulárních vosků na povrchu jehlic a zvýšení celkového množství vosků na jehlicích u smrku ztepilého. Jedle bělokorá vykazovala větší odolnost imisnímu tlaku oproti smrku ztepilému. Poškození epikutikulárních vosků u jedle bělokoré bylo po celé sledované období je velmi nepatrné oproti kontrole z oblasti bez antropogenní zátěže. BERÁNEK, J. Hmyz jako přirozená součást našich měst. [Insects, natural members of our cities.] Zahrada – park – krajina, 2005, sv. 15, č. 2, s. 7-12. ISSN 1211-1678. Hmyz je odedávna nedílnou součástí přírody a považovat jej pouze za obtížný by byl veliký omyl, neboť je nepostradatelnou složkou všech ekosystémů. Nejenom lesních, zemědělských nebo vodních, ale i městských. Opylováním zajišťuje společně s některými ptáky, netopýry a dalšími drobnými savci existenci velkého množství rostlin a je nepostradatelnou součástí potravních řetězců. BUČEK, A. Budoucnost záměru výstavby vodní cesty. [Future of the project of water route.] Veronica, 2005, sv. 19, č. 1, s. 8. ISSN 1213-0699. Charakteristika variantních možností dalšího osudu projektu výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe. Z hlediska vlivu na nivní krajinu je nejvýhodnější zrušení současné územní ochrany trasy, neboť by se uvolnil prostor pro postupnou harmonizaci využití krajiny. BUČEK, A. Niva Jihlavy. [Floodplain of the Jihlava river.] Veronica, 2005, sv. 19, č. 2, s. 26-27. ISSN 1213-0699. Charakteristika přírodních hodnot, historie, stavu a významu přírodního parku Niva Jihlavy. Výjimečnou hodnotu mají populace starých stromů, především topolu černého, topolu bílého a jilmu vazu. 30

BUČEK, A. Vodní cesta Dunaj – Odra – Labe ve středoevropské krajině. [Water route Dunaj – Odra – Labe in Central European Landscape.] Veronica, 2005, sv. 19, č. 1, s. 5-7. ISSN 1213-0699. Historický přehled vývoje projektu průplavu Dunaj – Odra – Labe od 17. století po současnost. Vliv územní ochrany trasy průplavu na nivní krajinu. BUČEK, A. Větrné elektrárny a krajina. [Wind power plants and landscape.] Veronica, 2005, sv. 19, č. 5, s. 29. ISSN 1213-0699. Větrné elektrárny mohou mít negativní vliv na krajinu. Zahraniční zkušenosti potvrzují negativní ovlivnění populací ptáků a netopýrů. Dochází také k ovlivnění rázu krajiny. BUČEK, A. – HOLUB, P. Krajina versus globální změny klimatu. [Landscape versus global climate changes.] Sedmá generace, 2005, sv. 14, č. 3, s. 14-18. ISSN 1212-0499. Polemika o větrných elektrárnách a jejich vlivu na krajinu. ČÁP, J. – KOBLÍŽEK, J. Acer tataricum var. torminaloides Pax. Zprávy České botanické společnosti, 2005, sv. 40, č. 1, s. 79. ISSN 1211-5258. Tato dřevina, domácí na Kavkaze, byla nalezena ve fytogeografickém okresu 18a. Dyjskosvratecký úval, v PR Hevlínské jezero. Dorůstá zde výšky 4-6 m a velmi dobře se na lokalitě zmlazuje. ČEPICKÝ, J. GIS GRASS: 3D-Vizualizace krajiny. [GIS GRASS: 3D-Vizualization of Landscape.] Computer Design, 2005, č. 11, s. 65-67. ISSN 1212-4389. V dnešní stále rychlejší době je kladen stále větší důraz na prezentaci výsledků práce. Pryč jsou již doby, kdy pro prezentaci určitého území stačila veřejnosti dvou dimenzionální mapa území. Na trhu se objevují stále dokonalejší a dražší systémy pro vytváření třía více- rozměrných náhledů na krajinu. K dostání jsou ovšem i systémy, jejichž cena je bezkonkurenční – jsou zcela zdarma. V tomto příspěvku bych rád popsal, jak lze vytvářet 3D-náhledy na určité území v prostředí GISu GRASS. ČEPICKÝ, J. GIS zadarmo – QGIS. [Free GIS – QGIS.] Computer Design, 2005, č. 4, s. 73-74. ISSN 1212-4389. Představení programu QGIS. ČEPICKÝ, J. GRASS nově ve verzi 6.0. [GRASS new in version 6.] GeoInformace, 2005, č. 1, s. 36. ISSN 1214-2204. V únoru 2005 má být vydána nová stabilní verze Open Source GISu GRASS, nesoucí označené 6.0. Tento systém je vyvíjen od roku 1982 a jeho silnou stránkou byla vždy především práce s rastrovými daty. Od vývojové verze 5.1, která se přes označení 5.7

31

postupně překulila až k současnému číslu 6, disponuje GRASS i poměrně mocnými nástroji pro práci s vektorovými daty. ČEPICKÝ, J. Mapový server snadno a rychle. [Mapserver fast and easy.] Root.cz , 2005, č. 11, s. 1. ISSN 1212-8309. Daný článek popisuje instalaci a seřizování UMN mapového serveru. ČEPICKÝ, J. – LANDA, M. Quantum GIS a GIS GRASS. [Quantum GIS and GIS GRASS.] GeoInformace, 2005, č. 4, s. 46-47. ISSN 1214-2204. Cílem článku je zběžně představit další GIS aplikaci z rodiny Svobodného Softwaru – a to Quantum GIS (QGIS) [http://qgis.org]. Těžiště textu však neleží v obecném popisu této aplikace, ale spíše v možnosti propojení QGISu s GRASSem s důrazem na další vývoj. Na druhou stranu by bylo nevhodné nezmínit alespoň ty nejzákladnější informace o projektu QGIS. Už proto, že se jeho koncepce na míle liší od konstrukce již zmíněného GRASSu silně poznamenaného čtvrtstoletím občas poměrně těžkopádného vývoje. ČERMÁK, M. -- MARTINKOVÁ, M. – NÁROVEC, V. Patologický účinek mrazu a sněhu na smrčiny. [The pathological influence of frost and snow on spruce stands.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 3, s. 126–128. ISSN 0322-9254. Nepříznivé poměry velkoplošných holin na imisemi nejvíce zatížených lokalitách Orlických hor předznamenaly i řadu nynějších problémů s obnovou lesa. Mnohé z porostů, převážně smrkových, zakládaných zde v 80. letech minulého století již dnes dosahují (nebo se blíží) II. věkové třídy. Přesto je i nadále lesní hospodářství konfrontováno s jejich neuspokojivým růstem, vývojem a zdravotním stavem. Záměrem příspěvku je stručně popsat některé obecné ekofyziologické předpoklady prosperity, udržení a šíření rostlinných druhů. ČERMÁK, P. – PLAŠIL, P. – PETLACH, R. Evaluation of the response of Norway spruce Picea abies (L.) Karst. on synergetic effects of abiotic and anthropogenic stress factors in two localities of the Drahany highland. [Hodnocení reakce smrku ztepilého Picea abies (L.) Karst. na synergické působení abiotických a antropogenních stresových faktorů na dvou lokalitách Drahanské vrchoviny.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 1, s. 59-69. ISSN 1211-8516. Tato práce se zabývá hodnocením reakce smrkových porostů na působení klimatických i antropogenních faktorů na dvou lokalitách převážně 4. lesního vegetačního stupně (lvs) Drahanské vrchoviny – lesnický úsek (LÚ) Proklest na ŠLP Masarykův les Křtiny a revír Senetářov u Lesů ČR LS Tišnov. Hodnocení bylo prováděno na základě monitoringu dle programu ICP Forests doplněného zjišťováním transformace struktury koruny (Cudlín et al., 2001a). Tato metodika umožňuje odhadnout retrospektivní reakci porostu na konkrétní kombinaci stresových faktorů a také jeho současný adaptační potenciál. Celkem bylo monitorováno 35 kruhových výzkumných ploch (13 LÚ Proklest, 22 revír Senetářov) se 700 stromy v porostech s převahou smrku ve věku 122 let. Celková defoliace se v průměrech za výzkumné plochy pohybovala mezi 29,5 % a 37 %, defoliace primární

32

struktury v širokém rozpětí 49 % až 85,5 %. Průměrný stupeň transformace koruny byl na LÚ Proklest 1,57 a v revíru Senetářov 1,6. V monitorovaných porostech se faktory prostředí uplatňují v různé míře. ČERNÝ, M. – MAZAL, P. – FILÍPEK, J. Zobrazení napětí a deformace s využitím AE. [Visualization of stress and deformation with use of AE.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 2, s. 63-73. ISSN 1211-8516. V dané práci jsou zhodnoceny dosažené výsledky, získané měřením AE při jednoosém tahovém zatížení šroubů. Lze zcela jednoznačně prokázat akustickou aktivitu u šroubů při jejich zatížení pod mezí kluzu, kdy je požadována jejich funkce. V okamžiku dosažení plastické deformace lze i další chování spojovacího elementu monitorovat, ale z funkčního hlediska je toto měření již nepodstatné – je vhodné pouze pro posouzení deformační exploatace. Z uvedeného plyne, že v okamžiku, kdy šroub přestane emitovat události uvedeného tvaru, je nutné přistoupit k urychlené výměně spojovacího elementu. Pro odhalení deformačního stavu je tedy nutný pouze záznam počet překmitů – čas. Z předchozího rovněž vyplývá nutnost vytvoření materiálového, resp. typového manuálu záznamu AE. Ten by umožnil přesnější orientaci u všech typů šroubů používaných pro spojování běžných konstrukcí. Uvedené závěry dokazují oprávněnost začlenění metody AE mezi zkoušky používané v technické praxi. DVOŘÁK, J. Obora Kuřim. [The game-preserve Kuřim.] Svět myslivosti, 2005, č. 12, s. 30-31. ISSN 1212-8422. Článek seznamuje s historii obory, která začíná už v druhé polovině 17. století, dále přírodními podmínkami (lokalizace, rozloha, vodní zdroje, lesy) a zvěří, která je v současnosti v oboře chována. Jedná se o mufloní a dančí zvěř, jejíž stav v roce 2005 činil 150 ks mufloní a 130 ks dančí zvěře. Péče o zvěř je zaměřena na obhospodařování 20 ha oplocených zvěřních políček, na nichž se pěstuje převážně oves, ozimní pšenice a slunečnice. Políčka se zpřístupňují podle zvěři vyhovující fáze plodiny. Zdrojem zelené píce je rovněž 15 ha luk s udržovanými trvalými travními porosty. V oboře se loví výhradně na čekané nebo na šoulačce a přibližně 90 % trofejové zvěře je vyhrazeno pro poplatkový odstřel. ERNST, M. – KŘIKAVOVÁ, L. Molekulární genetika – nové poznatky pro myslivost. [Molecular genetic – new scientific knowledge for game management.] Svět myslivosti, 2005, sv. 6, č. 4, s. 10-12. ISSN 1212-8422. Informace o využití molekulárně genetických metod v myslivecké praxi. FLORA, M. Postavení krajů při poskytování finančních prostředků podle lesního zákona. [Position of administrative regions in the provision of funds according to Forest Law.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 5, s. 12-13. ISSN 0322-9254. Článek pojednává o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Rozebírá,

33

jaké postavení mají kraje při rozdělování příspěvků, jaká pravidla se vztahují na vlastníky lesů. HADAŠ, P. Potenciální podkorunové depozice síry, dusíku a iontů vodíku na území ČR a jejich vliv na zdravotní stav lesních porostů v období 1997-2002. [Potential throughfall depositions of sulphur, nitrogen and hydrogen ions in the region of the Czech Republic and their effects on the health condition of forest stands in period 1997-2002.] KULA, E. – TESAŘ, V. (eds) Beskydy. Brno: MZLU Brno, 2005, sv. 18, s. 51-62. ISBN 80-7157-874-6. Potenciální depozice toků S, N a H+ je odvozena pomocí modelového výpočtu z plynných koncentrací SO2, NOx, (NO a NO2) a z jejich suchých i mokrých depozičních toků. Výpočet imisních koncentrací SO2, NOx je realizován na základě Gaussova rozptylového modelu – SYMOS 97. Výpočet suchých depozicí síry a dusíku je prováděn přes výpočet depozičních rychlostí pomocí rezistenčního modelu. Při výpočtu mokré depozice síry a dusíku se vychází z parametrizace převzaté z modelu MESOPUFF II. Na základě korelační analýzy byly odvozeny statisticky průkazné vysoké hodnoty korelace v intervalu od r = 0,8652 do r = 0,9029 mezi poškozováním korun dřevin bez rozlišení a jehličnatých dřevin a vstupem kyselé depozice H+. Jednoduchá lineární regresní funkce vysvětluje vliv podkorunové depozice H+ na poškození korun všech dřevin a jehličnatých dřevin v rozsahu 90,3 % až 76,8 %. HALTOFOVÁ, P. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Distribution and Health Condition of Sweet Chestnut (Castanea sativa Mill.) in the Czech Republic. [Rozšíření a zdravotní stav kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) v České republice.] Acta Horticulturae, 2005, č. 693, s. 159-164. ISSN 0567-7572. Kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. je ostrůvkovitě rozšířen v celé České republice. Nejstarší zmínku o této introdukované dřevině podává Balbín z roku 1679 z oblasti Kamencového jezera u Chomutova. V ČR je dnes evidováno přibližně 320 lokalit. Je vytvořena digitální mapa rozšíření kaštanovníků v ČR obsahující údaje o poloze stromu (měřeno GPS), výšce, obvodu a zdravotním stavu. V ČR jsou pouze dva kaštanové sady – v Nasavrkách a v Chomutově. Vážným problémem je výskyt Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr, původce rakoviny kůry kaštanovníku, potvrzené v letech 2002-2004 na třech lokalitách na jižní Moravě a její první nález na dubu červeném. Napadené stromy byly z nařízení Státní rostlinolékařské správy patřičně asanovány. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Některé aspekty navrhování nízkoenergetických staveb ze dřeva (I). [Some aspects by projection low energy houses of wood (I).] Tepelná ochrana budov, 2005, sv. 8, č. 6, s. 17-22. ISSN 1213-0907. Současné trendy navrhování staveb ze dřeva, posouzení jejich funkční spolehlivosti a životnosti. Návrh skladby obvodové stěny z hlediska tepelné ochrany a úspory energie. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Reliability and service life of wood structures and buildings. [Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb ze dřeva.] Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2005, sv. LIII, č. 5, s. 39-51. ISSN 1211-8516. 34

Životnost konstrukcí a staveb ze dřeva je závislá na teplotně vlhkostních poměrech ve vrstvách obvodového pláště, ve kterých je nosná dřevěná konstrukce zabudována. Teplotně vlhkostní podmínky, respektive odpovídající rovnovážná vlhkost dřeva v konstrukci má pak značný vliv na funkční spolehlivost celé stavby z hlediska mechanické odolnosti a stability (ER1), úspory energie a tepelné ochrany (ER6) a hygieny, ochrany zdraví a životního prostředí (ER3). Pro zajištění spolehlivosti konstrukcí a staveb po dobu jejich předpokládané životnosti je nutný hlubší rozbor konstrukcí z pohledu komplexního tepelně technického hodnocení. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Renesance tradiční suroviny. [Regeneration of traditional raw materiál.] Stavitel, 2005, sv. XIII, č. 8, s. 8-9. ISSN 1210-4825. Komplexní posuzování vlivu stavební činnosti na životní prostředí počínaje těžbou surovin, přes výrobu stavebních hmot a dílců, jejich dopravu na staveniště a vlastní realizaci staveb, až po předpokládaný dopad likvidace nevyhovujících staveb na životní prostředí. Využití dřeva jako stavebního materiálu. HOLOPÍREK, J. – ROUSEK, M. Energy dependenciens with sawing hardboard materials. [Energetická náročnost při řezání dřevěných materiálů.] Roczniki Akademii Rolniczej im. Augusta Cieszkowskiego w Poznaniu, Technologia Drewna, 2005, sv. CCCLXVIII, č. 40, s. 193-199. ISSN 1506-4034. Cílem příspěvku je informace o přesnosti výpočtových metod výpočtu řezného výkonu a jejich souladu s výsledky získanými experimentem. Proto byl zvolen experiment s podélným rozřezáváním dřevěných materiálů pilovým kotoučem. Měřenými veličinami jsou kroutící moment a velikost podávací síly, přitom konstantní veličinou je řezná rychlost, proměnnými veličinami jsou podávací rychlost a výška rozřezávaného materiálu. Pro teoretický výpočet jsou použity celkem čtyři metody, jejichž porovnáním s naměřenými hodnotami bylo experimentálně potvrzeno, že skutečnosti se nejvíce blíží analytická metoda výpočtu. Metody objemová a tabulkové síly vykázaly nejmenší shodu s experimentem. Experiment rovněž potvrdil nárůst výkonu a podávací síly s rostoucí velikostí posuvu. HOLUŠA, O. Charakteristiky lesních geobiocenóz Přírodní památky Kamenec v Podbeskydské pahorkatině (Podbeskydský bioregion, Česká republika). [Characteristics of forest geobiocenoses of Natural Monument of Kamenec in the Podbeskydská pahorkatina hills (Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic).] Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2005, s. 1-15. ISBN 80-86166-18-X. PP Kamenec s rozlohou 9,83 ha představuje zbytky přírodě blízkých porostů azonálních podmáčených stanovišť, a přírodě vzdálených porostů na oglejených stanovištích v zóně 3.VS v oblasti Podbeskydského bioregionu. Geologickým podložím jsou zahliněné aluviální náplavy, v S-části s překryvem sprašových hlín. Půdy jsou hluboké pseudogleje, gleje, fluvizemě, lokálně gleje s přechodem do organozemě. Celkem se v PP nachází 5 LT v 4 edafických kategoriích. Převažují společenstva Jedlo-dubových bučin (3O – AbietiQuerceto Fagetum variohumidum trophicum) a Jasanových olšin ((3)L – FraxinetoAlnetum). Velice cenný je výskyt společenstva SoLT Březových olšin ((1)T – BetuletoAlnetum) s živým rašeliništěm s přechodem do vodní plochy. Na většině území však došlo 35

v historické době k výraznému lidskému ovlivnění, v lesních porostech byly změněna dřevinná skladba, některé části byly odlesněny a v současnosti se přirozeným zalesněním opět dynamicky „vracejí“ do přirozenějšího stavu. HOLUŠA, O. Fauna pisivek (Insecta: Psocoptera) Přírodní památky Kamenec v Podbeskydské pahorkatině (Podbeskydský bioregion, Česká republika). [Fauna of the psocids (Insecta: Psocoptera) in the Natural Monument Kamenec in the Podbeskydská pahorkatina hills (Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic).] Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2005, s. 75-89. ISBN 80-86166-18-X. PP Kamenec ležící v nadmořské výšce 319-323 m n. m. spadá do zóny 3. VS (tj. společenstva dubových bučin (Querceto-Fagetum s. lat.)). Nejrozšířenějším společenstvem je SoLT 3O – jedlo-dubová bučina (Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum), vodou podmáčená stanoviště jsou řazena do společenstva SoLT (3)L – jasanových olšin (Fraxineto-Alnetum) a (1)T – březových olšin (Betuleto-Alnetum) (podle systematiky lesnické typologie Plíva, 1971, 1991). Během intenzivního průzkumu pisivek v rozdílných společenstvech bylo během let 1997-2000 zjištěno 17 druhů. V SoLT 3O (Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum) bylo zjištěno 13 druhů s eudominantními druhy Caecilius flavidus, Stenopsocus immaculatus, S. stigmaticus a Elipsocus moebiusi, v SoLT (1)T (Betuleto-Alnetum) při zjištění 14 druhů byly eudominantní Amphigerontia bifasciata a Mesopsocus laticeps, v SoLT (3)L (Fraxineto-Alnetum) bylo zjištěno 10 druhů s eudominantním druhem Philotarsus parviceps. Vzhledem k zastoupení dřevin (výskyt pouze listnatých druhů) se zde vyskytují převážně folikolní a korticikolní druhy vázané na listnáče. Pouze ojediněle se zde vyskytují druhy jehličnanů, např. Mesopsocus unipunctatus, které zde sestupují z vyšších poloh. Zjištěné druhové spektrum je typické pro nejnižší zonální VS v této oblasti tj. 3.-4.VS (pozn. 1.-2.VS není zonálně na území severní Moravy a Slezska zastoupen (cf. Holuba, 2003a). Nejbohatší druhové spektrum bylo zjištěno na dubu letním v SoLT 3O (11 druhů v 97 ex.), na krušině olšové v SoLT (1)T (10 druhů v 65 ex) a na olši lepkavé v SoLT (1)T (11 druhů v 91 ex.). HOLUŠA, O. Doplnění charakteristik lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák (Beskydský bioregion, Česká republika). [Complementation of characteristics of forest geobiocenoses of National Nature Reserve Mazák (Beskydský biogeographical region, Czech Republic).] Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2005, s. 195-206. ISBN 8086166-18-X. NPR Mazák s rozlohou 74,72 ha představuje zbytky zachovalých přirozených a přírodě blízkých porostů 5. jedlo-bukového, 6. smrko-bukového, 7. buko-smrkového a 8. smrkového VS Moravskoslezských Beskyd. Upřesňujícím lesnicko-typologickým mapováním byly nově vylišeny LT 5J3 (Suťová jilmo-jasanová javořina kapradinová), 6S9 (Svěží smrková bučina na příkrých svazích), 6Y1 (Skeletová smrková bučina na skalách) a 7Y1 (Skeletová buková smrčina na skalách), naopak nebyl vymapován LT 5N2 (Kamenitá jedlová bučina se třtinou rákosovitou). Celkem se v NPR nachází 21 LT v 10 edafických kategoriích. Převažují společenstva smrkové bučiny svahové (6F) (PiceetoFagetum fastigiosum lapidosum mesotrophicum) a bukové smrčiny svahové (7F) (FagetoPiceetum fastigiosum-lapidosum mesotrophicum).

36

HOLUŠA, O. Nová maloplošná zvláště chráněná území v Beskydském bioregionu (Česká republika). [New small-scale especially protected areas in the Beskydský biogeographical region (Czech Republic).] Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2005, s. 207-216. ISBN 8086166-18-X. V roce 2004 bylo na území Beskydského bioregionu v CHKO Beskydy vyhlášeno 6 „nových“ maloplošných chráněných území. Všechny patří do kategorie přírodní rezervace. Jedná se o lesní porosty, které mají charakter přestárlých kmenovin s částečně zachovalou dřevinnou skladbou, ve většině případů však byla skladba pozměněna zvýšením či zavedení smrku obecného. V několika PR je zachován původní ekotyp smrku obecného. Většina poloh uvedených PR se nachází v zóně 5. jedlo-bukového (Abieti-Fageta s. lat.) a 6. smrko-bukového (Piceeto-Fageta s. lat.) VS, jen jediná PR sahá až do 7. bukosmrkového (Fageti-Piceeta s. lat.) a 8. smrkového (Piceeta s. lat.). Celkově nejrozšířenějšími společenstvy v PR jsou v 5. VS: SoLT 5F (Svahová jedlová bučina – Abieto-Fagetum fastigiosum-lapidosum mesotrophicum), 5A (Klenová bučina – AceretoFagetum lapidosum) a 5B (Bohatá jedlová bučina – Abieto-Fagetum eutrophicum), v 6. VS: 6F (Svahová smrková bučina – Piceeto-Fagetum fastigiosum-lapidosum mesotrophicum), 6A (Klenová smrková bučina – Aceri-Piceeto-Fagetum lapidosum), 6B (Bohatá smrková bučina – Piceeto-Fagetum eutrophicum) a 6S (Svěží smrková bučina – Piceeto-Fagetum mesotrophicum), v 7. VS: SoLT 7F (Svahová buková smrčina – FagetoPiceetum fastigiosum-lapidosum mesotrophicum), a 7N (Kamenitá kyselá buková smrčina – Fageto-Piceetum lapidosum acidophilum), v 8.VS: SoLT 8Z (Jeřábová smrčina – Sorbeto-Piceetum). Z azonálních společenstev jsou často zastoupená společenstva podél potoků SoLT 5U (Vlhká jasanová javořina – Fraxineto-Aceretum vallidosum) a 5J (Suťová jilmo-jasanová javořina – Ulmi-Fraxineto-Aceretum saxatile). Výhledově by cílem dalšího vyhlašování nových maloplošných chráněných území mělo být podchycení celého spektra přírodních podmínek, tedy podchytit celou škálu zastoupených souborů lesních typů. HOTAŘ, Z. – KOLEJKA, J. Co přináší letecký laserscanning geoinformatice a praxi. [Airborne laserscanning contribution to geoinformatics and practise.] IT Infix, 2005, sv. speciál, č. 2, s. 19-21. ISSN 0862-996X. Letecké laserové skenování je ideálním zdrojem velmi přesných 3D dat o zájmovém území. Pořízená data lze zpracovávat do rozmanitých modelů terénu a povrchu, dále využívat pro realistické 3D modely. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Nové typy velkoplošných materiálů. [New types of panel boards.] Podlahy a interiér, 2005, č. 7-8, s. 40-42. ISSN 1214-391X. V poslední době se stále více na českém trhu setkáváme se dvěma novými typy vrstvených velkoplošných kompozitních materiálů na bázi dřeva. Jedná se o difuzní desky „FORMline DHF“ a „dřevotřískovou desku MFP“ (Multifunkční panel). HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Elastické tvarovatelné třískové desky Recoflex. [Elastic particlle board Recoflex.] Podlahy a interiér, 2005, č. 7-8, s. 44-46. ISSN 1214-391X.

37

V roce 2004 byly představeny na světových trzích poprvé tzv. elastické třískové desky Recoflex, jejichž vývoj probíhal v letech 2002-03. Recoflex byl vyvinut firmou BSW GmbH Bad Berleburg, Německo s cílem umožnit výrobu rolovatelných podlah na bázi dřeva a tvarovatelných, respektive zakulacených profilů ve výrobě nábytku. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Desky Tetra K. [Panels Tetra K.] Podlahy a interiér, 2005, č. 9-10, s. 26-27. ISSN 1214-391X. Na trhu se v posledním období objevil nový typ velkoplošného materiálu, a to desky a panely TETRA K. Výrobcem je slovenská firma Kuruc Copany, která má technologii výroby patentově chráněnu. Tyto materiály nabízejí vynikající užitkové vlastnosti za malou pořizovací cenu. Výchozí surovinou pro výrobu těchto výrobků je technologický odpad z výroby vrstvených obalů na balení potravin bez přídavku lepidla a dalších chemikálií. Další do úvahy přicházející surovinou představují obaly ze separovaného sběru odpadu po úpravě praním a přídavku Biostat pro zamezení výskytu a mikroorganismů a jejich zneškodnění. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Energetické využití biomasy. [Energetc application of biomase.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 4, s. 48-49. ISSN 1335-7018. Energii lze z biomasy získat biochemickou nebo termickou přeměnou. Dále budeme pojednávat o termickém využitím tzv. „suché biomasy“ neboli dřevních a jiných lignocelulosových odpadů. Mezi suché procesy termické přeměny biomasy na energii řadíme procesy spalování a zplyňování. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Elastické třískové desky. [Elastic particle board.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 7-8, s. 10-12. ISSN 1335-7018. Recoflex sestává zhruba ze stejného podílu dřevního, korkového a latexového granulátu a polyuretanového pojiva. Je vyráběn z 95 % z obnovitelných, stále rostoucích surovin. Velkou předností Recoflexu je jeho bezproblémová recyklovatelnost a minimální obsah volného formaldehydu. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Elastické třískové desky – nový materiál pro dřevozpacující průmysl. [Recoflex – new material.] Materiály pro stavbu, 2005, sv. 11, č. 5, s. 22-24. Elasticity Recoflexu je dosaženo přídavkem elastomerického polyuretanu a latexu, póroviných pásů.Vytvoří se hladké jemné povrchy, přičemž dojem poréznosti materiálu zcela zmizí. HRÁZSKÝ, J. – KRÁL, P. Zušlechťování povrchů materiálů na bázi dřeva plasmou. [Surface coating of wood basis materials with plasma.] Materiály pro stavbu, 2005, sv. 11, č. 10, s. 14-17. Plasma je stav látky charakterizovaný určitým stupněm ionizace, je tedy směsí neutrálních částic, kladných a záporných iontů, přičemž součet nábojů těchto iontů ve větších objemech je nulový. Částice v plasmatu jsou nejčastěji ionizovány v důsledku vzájemných 38

srážek neutrálních molekul mezi sebou nebo neutrálních molekul a iontů. Při setkání kladných a záporných iontů dochází k jejich spojení (rekombinaci) a vzniká neutrální molekula nebo atom. CHLADIL, J. – BEDNAŘÍK, J. – PLÁTENÍK, J. Prostředí CAD a CAM integrované v jediném systému. [Environs CAD CAM interated at one systém.] MM Průmyslové spektrum, 2005, č. 6, s. 53. Popis aplikace softwarového systému, který umožňuje návrh konstrukce objektu včetně generování programu pro CNC obrábění. JANKOVSKÝ, L. Dřevní houby, tlející dřevo a les.[ Wood destroying fungi, dead wood and forest.] Šumava, 2005, sv. 10, č. 1, s. 12-14. ISSN 0862-5166. Tlející dřevo je významným fenoménem lesních ekosystémů. Dřevní hmota je výsledkem cyklických růstových procesů dřevin, kdy část asimilátů je ukládána v druhotně tloustnoucím stonku ve formě letokruhů. Lze tvrdit, že právě přítomnost dřeva odlišuje les od ostatních suchozemských společenstev. Dřevo jako uhlíkatý polymer představuje spolu s organickým opadem základní surovinu detritových řetězců lesních ekosystémů. JANKOVSKÝ, L. Choroby a škůdci na okrasných dřevinách. [Diseases and pests on amenity woody plants.] Zahrada-park-krajina, 2005, sv. 15, č. 2, s. 2-6. ISSN 12111678. Zhoršený zdravotní stav dřevin ve městech je důsledkem synergického působení abiotických a biotických faktorů. V posledních letech zvláště narostla stresová zátěž v důsledku narůstající hladiny polutantů z dopravy, která se rovněž podílí na zmenšování prostoru pro stromy. Zároveň k přímému poškozování kmenů a následnému pronikání houbových infekcí. Stromy ve městech jsou více než stromy ve volné krajině ohrožovány klimatickými extrémy, zvláště pak letními přísušky. Zároveň se šíří některé nové choroby. Příkladem může být karanténní červená sypavka borovice Mycosphaerella pini, klíněnka jírovcová Cameraria ohridella. Na zhoršený zdravotní stav dřevin mohou reagovat i některé dosud málo významné organismy, tak jak je tomu v případě aktuálního chřadnutí borovice černé a aktivizace houby Sphaeropsis sapinea. Ve výčtech by bylo možno pokračovat. Lze konstatovat, že prognózy nejsou příliš příznivé a dopady všech stresorů je možno pouze částečně eliminovat odpovídající péčí a ochranou. JANKOVSKÝ, L. Chřadnutí borovice černé. [The dieback of Austrian Pines.] Zahrada-park-krajina, 2005, sv. 15, č. 2, s. 27-30. ISSN 1211-1678. Chřadnutí borovice černé a některých dalších introdukovaných druhů borovic je důsledkem chronického poškození a sekundární aktivizace některých patogenů. Dosud není zřejmý podíl jednotlivých stresorů na chřadnutí. Za významný faktor je nutno považovat zvláště dopady klimatický extrémů. Zavadlá či jinak poškozená pletiva jsou predisponována ke kolonizaci houbovým

JANKOVSKÝ, L. Ohňovec Weirův – Phellinus weirii (Murrill) R. L. Gilbertson.[ Laminated root rot – Phellinus weirii (Murrill) R. L. Gilbertson.] Rostlinolékař, 2005, sv. 16, č. 5, s. 19a-20a. ISSN 1211-3565. Ohňovec Weirův Phellinus weirii jako primárně parazitická dřevní houby je rozšířena na severoamerickém kontinentu na jihozápadě Kanady a na severozápadě USA. Uváděna je z Japonska z ostrovů Honšů, středního Hokkaida a rovněž z Číny. Ve státech EPPO tato choroba zjištěna nebyla. JANKOVSKÝ, L. – HALTOFOVÁ, P. – PALOVČÍKOVÁ, D. Rakovina kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica v České republice. [The Occurence of Chestnut Blight Cryphonectria parasitica in the Czech Republic.] Rostlinolékař, 2005, sv. 2005, č. 6, s. 17-18. ISSN 1211-3565. V letech 2000-2005 byl ověřen výskyt a zdravotní stav více než 800 soliterních jedinců kaštanovníku jedlého na cca 300 lokalitách v České republice. Spolu se stromy v rámci větších výsadeb a stromů v lesních porostech toto číslo přesahuje 1500 kaštanovníků. Rakovina kůry kaštanovníku byla potvrzena pouze na třech lokalitách, kde byly posléze kaštanovníky na základě mimořádného rostlinolékařského opatření zlikvidovány. Nálezy původce rakoviny kůry kaštanovníku C. parasitica potvrdily vhodné klimatické podmínky pro šíření tohoto patogena v České republice. Přestože lze konstatovat, že zhodnocena byla významná část populace kaštanovníku jedlého Castanea sativa, nelze další nálezy vyloučit, zvláště na mladších výsadbách do 20 let. Ty v rámci probíhajícího průzkumu nejsou plně podchyceny a projevy chřadnutí v důsledku infekce rakovinou kůry kaštanovníku se v tomto věku projevují minimálně. Zdravotní stav kaštanovníku jedlého v České republice ovlivňují především extrémní klimatické podmínky v některých letech. JANKOVSKÝ, L. – PALOVČÍKOVÁ, D. Houba Gremmeniella abietina (Lagerberg) Morelet. [The Gremmeniella abietina (Lagerberg) Morelet.] Rostlinolékař, 2005. sv. 16, č. 2, s. 21-23. ISSN 1211-3565. Gremmeniella abietina (Lagerberg) Morelet je udávána jako původce odumírání letorostů řady jehličnanů. Celkem je uváděna z více jak 50 druhů dřevin 7 rodů z čeledi Pinaceae. V Evropě se vyskytuje na různých druzích borovic Pinus spp., na smrcích Picea spp. a jedlích Abies spp. Z modřínů je popisován blízký druh Ascocalyx (Encoeliopsis) laricina Schläpher – Bernard (anamorpha Brunchorstia laricina Ettlinger). V některých pracích je z modřínů uváděna rovněž Gremmeniella abietina. Jako hostitel je uváděna i douglaska Pseudotsuga menziesii. JANKOVSKÝ, L. – ŠMERDA, J. – PALOVČÍKOVÁ, D. Metody diagnostiky houbových patogenů. [Methods for identification of fungal pathogens.] Reports of Forestry Research = Zprávy lesnického výzkumu, 2005, sv. 11, č. 1, s. 24-27. ISSN 03229688. Přesná a rychlá diagnostika patogenního organismu umožňuje včasné nasazení ochranných prostředků. Mnoho rostlinných patogenů je identifikováno až na základě vnějších symptomů a morfologie fruktifikačních orgánů, které se vyskytují až v pokročilé fázi choroby. Determinace v případě časných stádiích infekce na zelených listech či jehlicích

40

lesních dřevin není klasickými metodami možná, resp. není možno bezpečně rozlišit původce při výskytu symptomů. Klasická diagnostika je časově i prostorově náročná a vyžaduje znalosti specialistů v oblasti taxonomie a systematické biologie. JELÍNEK, P. Biologická hodnocení odepsala lokality s orchidejemi. Veronica, 2005, č. 4. ISSN 1213-0699. Navzdory nové vyhlášce, která zpřísňuje požadavky na zpracovatele biologického hodnocení je zřejmé, že kvalita těchto posudků bude značně kolísat. Živnostník, který se zpracováním biologického hodnocení bude živit, bude mezi dvěmi kameny. Svědomí jej nutí zpracovat posudek kvalitně, potenciální investor, jenž hodnocení platí a odborný posudek zadává, bude často hledat bezproblémového hodnotitele. Významná je tedy úloha orgánu ochrany přírody, který zpracovatele biologického hodnocení schvaluje, a občanských sdružení. Ukáže-li se, že některý z posuzovatelů zpracovává posudek tak, aby vyšel vstříc investorovi, měl by jej referát životního prostředí pro tuto činnost zamítnout. Úloha nevládních organizací je zřejmá: zveřejňováním špatných biologických hodnocení pomůže státní ochraně přírody vybrat pro tuto činnost kvalitní odborníky. JELÍNEK, R. Jak dál s naší pernatou zvěří. [Which way beyond with our feathered game.] Stráž myslivosti – Myslivost, 2005, sv. 53, č. 12, s. 34-37. ISSN 0323-214X. Publikace se zaobírá vývojem početnosti populace pernaté zvěře a dobami jejich lovu. JELÍNEK, R. Liška a doba lovu. [The red fox and its hunting season.] Stráž myslivosti – Myslivost, 2005, sv. 53, č. 10, s. 20-21. ISSN 0323-214X. Publikace řeší otázku změny doby lovu lišky obecná na základě jejich biologických požadavků. JELÍNEK, R. Liška a doba lovu. [The red fox and its hunting season.] Svět myslivosti, 2005, č. 12, s. 12-13. ISSN 1212-8422. Publikace řeší otázku změny doby lovu lišky obecné na základě jejich biologických požadavků. JELÍNEK, R. Management malých šelem a zavlečených živočichů. [The management of the small wild beasts and derived animals.] Stráž myslivosti – Myslivost, 2005, sv. 53, č. 3, s. 20-22. ISSN 0323-214X. Publikace se zabývá problematikou malých šelem a zavlečených živočichů. Je analyzovaná současná doba lovu a zákonné možnosti lovu zavlečených živočichů. JELÍNEK, R. Únorové setkání s liščaty. [February meeting with fox cub.] Svět myslivosti, 2005, č. 2, s. 16. ISSN 1212-8422. Příspěvek se zabývá dobou kladení mláďat u lišky obecné (Vulpes vulpes) a etickou stránkou jejího lovu.

41

KAMLER, J. – DVOŘÁK, J. Jsou společné lovy budoucností české myslivosti ? [Are collective huntings future of Czech game management?] Stráž myslivosti – Myslivost, 2005, č. 10, s. 10-11. ISSN 0323-214X. Příspěvek se zabývá popisem a rozborem způsobů lovu zvěře jako významného nástroje managementu populací volně žijící zvěře. Analyzuje pozitiva a negativa uvedených způsobů včetně jejich priorit, etologických, biologických a společenských aspektů. KAMLER, J. – DVOŘÁK, J. Nestresujeme zvěř zbytečně? [Don't we stress game unnecessarily?] Svět myslivosti, 2005, č. 8, s. 10-11. ISSN 1212-8422. Práce se zabývá vlivem stresových faktorů na populace volně žijící spárkaté zvěře. Jednotlivé stresové faktory popisuje s důrazem na způsoby lovu jako významný stresově působící faktor. V publikaci je předložen návrh na eliminaci působení vybraného faktoru. KANICKÁ, L. Matali Crasset. Môj dom, 2005, č. 2, s. 94-97. ISSN 1335-5902. Práce významné francouzské designérky. KANICKÁ, L. Máte chuť na kávičku? [Dou you want some coffee?] Môj dom, 2005, sv. 2005, č. 3, s. 100-103. ISSN 1335-5902. Design objektů souvisejících s přípravou kávy na bienále designu v Saint Etienne 2004. KANICKÁ, L. Ako sa býva u Hobitov. [How they live in a village of hobbits.] Môj dom, 2005, č. 10, s. 24-30. ISSN 1335-5902. Článek pojednává o bydlení v železobetonovém venkovském domě zapuštěném v zemi ve střední Francii. KANICKÁ, L. Pascal Mourgue. DesignTrend, 2005, sv. 23, č. 1, s. 04-09. ISSN 12101591. Tvorba významného francouzského designéra. KANICKÁ, L. Alberto Meda. DesignTrend, 2005, č. 24, s. 20-25. ISSN 1210-1591. Publikace seznamuje s profilem významného evropského designéra. KANICKÁ, L. Na obědě u Pascala Mourgua. [The lunch with Pascal Mourgue.] Living, 2005, č. 1-2, s. 66-67. Interiér domu významného francouzského designéra. KANICKÁ, L. Bienále designu v Saint Etienne. [Biennial of design in Saint Etienne.] Línia, 2005, č. 1-2, s. 118-121. ISSN 1335-1699. 42

Nejzajímavější modely bienále. KANICKÁ, L. Svěží vítr z Paříže. [The fresh wind from Paris.] Línia, 2005, č. 3, s. 4445. ISSN 1335-1699. Nejzajímavější modely pařížského salónu nábytku 2005. KANICKÁ, L. Jak se bydlí ve zbrojířské dílně. [How to live in a gunsmith workshop.] Línia, 2005, č. 10, s. 48-50. ISSN 1335-1699. Byt rodiny se dvěma dětmi řešený jako velkoprostor v objektu bývalé zbrojířské dílny v Saint Etienne. KANICKÁ, L. Alberto Meda a designblok. [Alberto Meda and designblok.] Línia, 2005, č. 12, s. 30-33. ISSN 1335-1699. Profil významného designéra, čestného hosta Designbloku 2004 firmy Vitra. KANICKÁ, L. Bienále designu v Saint Etienne. [Biennial of design in Saint Etienne.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 1-2, s. 30-31. ISSN 1335-7018. Nejvýznamnější modely bienále designu. KANICKÁ, L. Zdravý a bezpečný nábytek na pařížském salónu. [Healthy and safe furniture at the exibition in Paris.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 3, s. 32-33. ISSN 1335-7018. Ukázky zdravého a bezpečného nábytku. KANICKÁ, L. Obchod s nábytkem a inovace. [Commerce of furniture and innovation.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 4, s. 38-39. ISSN 1335-7018. Salon nábytku v Paříži 2005 z pohledu obchodu. KANICKÁ, L. Bezpečné lůžko juniorů s parametry EU. [Safety bed for juniors with parameters of EU.] Stolařský magazín, 2005, č. 4, s. 58-59. ISSN 1335-7018. Výzkumný projekt Ústavu nábytku, designu a bydlení MZLU – bezpečné lůžko pro juniory se zajímavým designem a variabilním použitím jednotlivých prvků. KANICKÁ, L. Podpora francouzské nábytkářské výroby. [The support of french production of furniture.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 5, s. 26-27. ISSN 1335-7018. Modely vystavené na salónu nábytku v Paříži 2005 vzniklé za finanční podpory organizace VIA.

43

KANICKÁ, L. Mobitex navštívila celebrita. [Mobitex was visited of a celebrity.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 5, s. 32-33. ISSN 1335-7018. Program Ronana Bouroulleca, významného francouzského designéra na jeho návštěvě Mobitexu 2005. KANICKÁ, L. Hvězdný sourozenecký designérský team. [Star sibling designer team.] Stolařský magazín, 2005, č. 6, s. 40-41. ISSN 1335-7018. Přehled činnosti40-h ÐÝUàÝ Ð

HPĎM

KANICKÁ, L. Ideální dům. [Ideal House.] Interiér, 2005, sv. 2005, č. 2, s. 52-53. ISSN 1214-4584. Vize ideálního domu předvedena na kolínském salonu nábytku 2005. KANICKÁ, L. 2 dny s Ronanem Bouroullecem. [2 days with Ronan Bouroullec.] HOME, 2005, č. 9, s. 100-103. ISSN 1214-3960. Profil významného evropského designéra a jeho pobyt v Brně na Mobitexu 2005. KISZA, L. – KUGLER, V. – HOLIŠOVÁ, P. – GIRGEL, M. – DAŇKOVÁ, E. – KAFKA, O. – VRANOVÁ, V. – FORMÁNEK, P. The effect of meadow and spruce ecosystems management on biological activity in soil: brief information on research at experimental ecological station Bily Křiž, Beskids Mts., Czech Republic. [Vliv obhospodařování lučních a smrkových ekosystémů na biologickou aktivitu půdy: stručná informace o výzkumu na experimentálním ekologické pracovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech (Česká republika).] IFSA – News, 2005, sv. 40, s. 5-7. ISSN 1684-209X. Daný článek je informativního charakteru a týká se pedologického výzkumu na experimentálním ekologickém pracovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech. Tento výzkum je soustředěn na otázky týkající se rozdílného obhospodařování lučních a lesních ekosystémů a jeho vlivu zejména na biologické půdní vlastnosti. KOLEJKA, J. Současné trendy v geoinformatice. [Present developments in geoinformatics.] Computer Design, 2005, č. 3, s. 64-66. ISSN 1212-4389. Uživatelská přátelskost, interoperabilita, škálování, používání OGC standardů, spolupráce napříč oborem a mezi konkurenčními subjekty charakterizuje současný stav geoinformatiky. KOLEJKA, J. Využití integrovaných geoprostorových dat v krizovém managementu. [Application of integrated geospatial data in crisis management.] Geografie, 2005, č. 16, s. 68-74. ISBN 80-210-3759-8. Současná řešení v krizovém managementu jsou většinou založena na technokratickém či technickém přístupu. Potřebná data pocházejí z různých zdrojů a vstupují do GIS bez kontroly kvality a vzájemné kompatibility. Vzhledem k vysoké citlivosti výsledků zpracování, k dosažení uspokojivých výsledků byla použita technologie plné integrace geodat. V příspěvku je uveden digitální model krajiny (DMK) jako případ nové formy integrované GIS databáze. DMK sestává ze tří mnohoparametrových datových vrstev: přírodní pozadí, antropické vlivy a rozvojové limity a z digitálního modelu terénu. Dále jsou diskutovány možnosti využití DMK v krizovém managementu. KOLEJKA, J. – PLŠEK, V. Vizualizace geografických dat a produktů a jejich zpracování ve fotorealistické podobě. Geographic data and products visualizing, their presentation in photorealistic form. IT InGIS, 2005, sv. speciál, č. 1, s. 22-25. ISSN 0862-996X.

45

Třírozměrné prezentace geoprostorových dat a výsledků jejich zpracování vybavené texturami navozují realistický pohled a představu na zájmový prostor. Taková úprava dat a výsledků zpracování má mimořádný efekt u široké veřejnosti a příznivě ovlivňuje proceduru rozdování v území. V současnosti jsou k dispozici komerční SW produkty umožňující všestranné 3D modelování na disponibilními geodaty a produkty. KOPECKÝ, Z. Oil Analysis Techniques for hydraulic systems. [Technika olejových analýz pro hydraulické systémy.] Zeszyty Naukove Akademii Rolniczej im. Hugona Kołłątaja w Krakowie, 2005, sv. 419, č. 91, s. 173-180. ISSN 0239-9342. Olejové analýzy jsou efektivní monitorovací techniky, které mohou detekovat potenciální poruchy prvků již v ranném stádiu. Úspěšná olejová analýza je prováděna ve dvou krocích. V prvním kroku je třeba nastavit cílovou úroveň znečištění. Ve druhém kroku aplikujeme monitorování stavu a vhodnou filtraci pro udržení nízkého opotřebení. Výhodou této údržby je, že technický stav stroje je monitorován a případně korigován, když jsou dovolené úrovně znečištění překračovány. Proaktivní „život rozšiřující“ údržba je založena na monitorování technického stavu hydraulického systému. Tato údržba odhaluje a eliminuje stavy, které mohou zapříčiňovat poruchu. Jedná se zejména o monitorování příčin poruch. Je zaměřena ke zlepšení čistoty kapaliny a teploty a poskytuje zajištění stability těchto podmínek. KOPECKÝ, Z. – MAZAL, P. Microscopic and stochastic analysis of wood dust. [Mikroskopická a stochastická analýza dřevěného prachu.] Forestry and Wood Technology, 2005, sv. 56, č. 2005, s. 354-357. ISSN 0208-5704. Je všeobecně známo, že vdechování dřevěného prachu může zapříčinit různé alergické respirační potíže, astma nebo i rakovinu. Cílem příspěvku je rozměrová analýza a stochastický odhad výskytu prachových bukových částic při vysokorychlostním frézování. Rozměry částic byly zjišťovány analýzou obrazu pomocí optické metody na zařízení LUCIA G. Stochastická analýza byla provedena s použitím Weibullova pravděpodobnostního modelu. KOPECKÝ, Z. – PERNICA, J. Wood dust and health protection. [Dřevěný prach a ochrana zdraví.] Rocznik Akademii Rolniczej w Poznaniu CCCXXIII., 2005, č. 40, s. 293-300. ISSN 0137-1738. Dřevěný prach se stává potencionálním zdravotním problémem. Dýchání těchto částic může zapříčinit různé alergické respirační symptomy, slizniční a nealergické účinky včetně rakoviny. Mimo jiné dřevěný prach může vyvolat astma, plicní záněty nebo chronickou bronchitidu. Podle evropské normy EN 481 „Workplace atmospheres – Size fraction definitions for measurement of airborne particles“ bylo stanoveno procentuální množství thorokálních a respirabilních částic. Naměřeny byly průměrné minimální a maximální rozměry prachových částic při frézování smrku, borovice a buku. Jsou ukázány možnosti ochrany zdraví včetně legislativy. KOPECKÝ, Z. – ROUSEK, M. Granulometric analysis and dust emissions in highspeed milling. [Granulometrická analýza a emise prašnosti při vysokorychlostním

46

frézování.] Forestry and Wood Technology, 2005, sv. 56, č. 2005, s. 349-353. ISSN 02085704. Článek pojednává o granulometrické analýze dřevěných prachových částic při vysokorychlostním frézování buku na stendu pro vysokorychlostní frézování dřeva. Byly sestrojeny křivky propadu a výsledky porovnány pro normální, střední a vysoké řezné podmínky. Byl navržen matematický model pro emisi prašnosti, který zohledňuje různé řezné podmínky, použité nástroje a obráběnou dřevinu. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Europly – nový materiál na bázi dřeva. [Europly – new material on the wood basis.] Podlahy a interiér, 2005, č. 11, s. 25-26. ISSN 1214-391X. Desky EUROPLY představují nový materiál na bázi dřeva z průmyslového dříví a z něho vyrobených pásků, tzv. „Eurostrips“, které připomínají dýhové pásky. Jako většina průmyslových výrobků, tak i materiály na bázi dřeva, jsou vystaveny nutnosti diversifikace. „Lépe a přesto levněji“ – tak zní požadavek doby. Materiál vyrobený z pásků loupaných dýh tloušťky cca 3 mm je již delší čas známý pod obchodním názvem PARALLAM. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Využití nového materiálu Thermowood. [Application of the thermowood.] Materiály pro stavbu, 2005, č. 1, s. 27-29. Thermowood je nový druh materiálu s inovovanou strukturou dřeva dosaženou tepelnou a vlhkostní úpravou, která positivně ovlivňuje a zlepšuje nejen trvanlivost, ale i další fyzikální a mechanické vlastnosti. Thermowood se vyrábí z řeziva běžných dřevin ve speciálních sušicích komorách při vysokých teplotách. Upravené dřevo lze použít v interiéru i exteriéru, např. na venkovní obklady fasád, podlahy, stropy, zahradní nábytek, protihlukové bariéry, prvky saun, na ploty a ohrazení, na terasy. dětská hřiště apod. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Možnosti využití ohýbacího dřeva. [Application of bendywood.] Materiály pro stavbu, 2005, sv. 11, č. 9, s. 22-24. Komprimované ohýbací dřevo vzbuzuje zájem nejen u nábytkářů, ale i v ostatních oborech, které dřevo využívají jako pomocný nebo konstrukční prvek. Komprimované ohýbací dřevo bylo patentováno italskou firmou CANDIDUS PRUGGER, jejíž výrobky jsou na našem trhu nabízeny firmou PERGOLA. Komprimované elastické dřevo je možné ohýbat za studena bez použití speciálních pařících autoklávů nebo vysokofrekvenčního případně mikrovlnného ohřevu. Nejdůležitější předností ohýbacího elastického je možnost oddělení úpravy dřeva od jeho tvarování. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Nové CNC centrum na opracování materiálů. [New CNC centre Master Bevel.] MM Průmyslové spektrum, 2005, č. 10, s. 144-145. Kombinace různých materiálů s opracovaným sklem je v současném moderním interiéru velmi časti žádána. Výroba složitějších tvarovaných dílů ze skla, rytin, kreseb nebo gravírovaných ornamentů je zatím většinou doménou výrobců rozsáhle a dokonale vybavených náročnými druhy zařízení a přípravků určených k provádění specializovaných operací. Dostupným řešením, jak umožnit menším firmám výrobu dekorativních předmětů do interiéru, ale i exteriéru z opracovaného sklo, je obráběcí centrum MASTER BEVEL. 47

KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Nové CNC centrum na řezání skla. [New CNC centra for glass cutting.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 4, s. 22-23. ISSN 1335-7018. Dílce, polotovary, výrobky a doplňky ze skla jsou neodmyslitelným moderním prvkem vybavení interiéru. Výroba součástí nábytku a doplňků ze skla způsobuje nábytkářům a výrobcům stavebně truhlářských výrobků často vrásky na čele. Výrobky ze skla bývaly a jsou zatím většinou dodávány specializovanými firmami na zakázku. Zejména se jedná o pravoúhlé dílce (dveře, police, desky konferenčních stolků, vitríny apod. Firma INTERMAC z Itálie přišla nyní s progresivním řešením řezacího centra na výrobu a opracování dílců ze skla. KRÁL, P. – HRÁZSKÝ, J. Ohýbací dřevo. [Bendywood.] Stolařský magazín, 2005, sv. 6, č. 10, s. 12-13. ISSN 1335-7018. Tradiční masivní dřevo v přírodní podobě je možné ohýbat ve velmi omezeném poloměru a navíc za přísně stanovených technologických podmínek. Ohýbací dřevo Bendywood je možné ohýbat za studena bez použití speciálních pařících autoklávů, vysokofrekvenčního, případně mikrovlnného ohřevu. Ohýbací dřevo vzbuzuje zájem v mnoha oborech, které dřevo využívají jako konstrukční nebo dekorativní prvek. Nejdůležitější předností ohýbacího dřeva je možnost oddělení tepelné úpravy dřeva od jeho tvarování. KUČERA, M. – ROUSEK, M. Evaluation of behavior of biodegradable oils in hydrostatic circuit. [Hodnocení chování biologicky rozložitelných olejů v hydrostatických obvodech.] Zeszyty Naukove Akademii Rolniczej im. Hugona Kołłątaja w Krakowie, 2005, sv. 419, č. 91, s. 181-188. ISSN 0239-9342. Článek se zabývá dlouhodobě diskutovanou problematikou nahrazování minerálních olejů v hydrostatických obvodech lesních strojů recyklovanými biologicky rozložitelnými oleji. Cílem příspěvku je navrhnout a odzkoušet metodu hodnocení parametrů olejů používaných v hydrostatických obvodech a převodovkách lesních strojů. Popsány jsou metody hodnocení pro laboratorní a provozní zkoušky a výsledky jsou diskutované na jejich praktické použití v obvodech. Zkoušky prokázaly, že mezi základní ukazatele životnosti biologicky odbouratelných olejů patří změny čísla kyselosti, peroxidového čísla, obsahu vody a viskozity při 40 °C. KULA, E. Integrovaná ochrana – teorie a praxe. [Integrate control – theory and practice.] Zpravodaj ochrany lesa, 2005, č. 11, s. 6-10. ISSN 1211-9342. Integrovaná ochrana lesů je nejvíce propracovaná ke zvládání škodlivého hmyzu, ale významný posun lze očekávat v lesnické fytopatologii, zvláště v ochraně školek a výsadeb. Vytvoření integrované ochrany lesů jako celku, zahrnující všechny škodlivé činitele, je obtížné. Míra integrace je závislá na úrovni propracování dílčích integrovaných přístupů k eliminaci působení škodlivých činitelů. Jedním z předpokladů je, že lesní hospodářství bude pracovat na úrovni lesních ekosystémů. Poté systematické sledování procesů v lesních ekosystémech umožní včas rozpoznat příčiny a nástup aktivizace škodlivých činitelů a vypracování opatření k jejich tlumení.

48

KULA, E. – ČERNÝ, J. – SPRUŽINA, J. Nové druhy motýlů ve fauně Děčínska. [New Lepidoptera species in the fauna of Děčín surroundings.] Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 2005, č. 27, s. 55-66. ISSN 1214-2573. V lokalitě Sněžník (14°04´ V, 50°46´ S, severní Čechy) byl zachycen světelným lapačem 161 nový druh pro Děčínsko. Druh Ortholepis vacciniella (Lienig & Zeller, 1847) je nový pro ČR, druhy Cnephasia longana (Haworth, 1811), Scythris seliniella (Zeller, 1839) pro Čechy. Přírodovědeckou kvalitu této lokality potvrzuje i skutečnost, že řada dalších zjištěných druhů byla teprve nedávno prokázána z území Čech, příp. ČR. KULA, E. – ZĄBECKI, W. Kambioxylofágní fauna smrkových odlomů v území se základním stavem lýkožrouta smrkového. [Cambioxylophagous fauna of the brokenoff parts of Norway spruce trees in the area of low population density of Ips typographus.] In KULA, E. – TESAŘ, V. (eds) Beskydy. Brno: MZLU v Brně, 2005, sv. 18, s. 145-150. ISBN 80-7157-874-6. Nejvyšší atraktivitu pro I. typographus měly silné odlomy ze spodní části kmene, neboť představují neodvětvený lapák. Fauna kambioxylofágů větví odlomů z podkorunové části má nejvyšší diverzitu, jednoznačně nejvýznamnějším je P. chalcographus doprovázený druhy P. poligraphus a C. abietis. Pokryvnost větví byla vyvážená. Na nezpracovaných odlomech se v závislosti na jejich délce a síle vytváří charakteristická fauna s obecně vysokým podílem druhu P. chalcographus. Odlomy představují významný prostor pro namnožení druhu P. poligraphus. KULHAVÝ, J. – DRÁPELOVÁ, I. – REMEŠ, M. Depoziční toky a chemismus lyzimetrických vod ve smrkové monokultuře při různém způsobu obhospodařování – výsledky za rok 2004. [Deposition flows and chemical composition of seepage waters at stands with spruce monoculture managed in different ways – results for the year 2004.] In KULA, E. – TESAŘ, V. (eds) Beskydy. Brno: MZLU v Brně, 2005, sv. 18, s. 35-42. ISBN 80-7157-874-6. V roce 2004 byla monitorována koncentrace vybraných iontů v atmosférických srážkách a lyzimetrických vodách v různě obhospodařované smrkové monokultuře na Bílém Kříži v Beskydech. Na ploše s hustším porostem byly zaznamenány vyšší depozice síry a dusíku v různých formách. Lyzimetrické vody na vápněné ploše měly kromě vyššího pH a vyššího obsahu vápníku rovněž více hořčíku a fosforu. KUPČÁK, V. Ekonomika pěstební činnosti a přírodě blízké hospodaření. [Economics of silvicultural operations and near-natural forest management.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 9, s. 10-11. ISSN 0322-9254. Ekonomická komise Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd se na zasedání v Luhačovicích věnovala tématu „Ekonomika pěstební činnosti a ekonomické aspekty přírodě blízkých způsobů hospodaření v lesích“ a v Kostelci nad Černými lesy diskutovala o ekonomické situaci českého lesního hospodářství a jeho perspektivách v rámci EU.

49

LACINA, J. – KOUTECKÝ, T. Biogeographical and Geobiocoenological Aspects of Deep Coal Mining and its Impacts on Nature and Landscape in the Ostrava Region. [Biogeografické a geobiocenologické aspekty hlubinného hornictví a jeho vliv na přírodu a krajinu Ostravska.] Moravian Geographical Reports, 2005, sv. 13, č. 2, s. 3448. ISSN 1210-8812. Biota, zejména vegetace oblasti ovlivněné hlubinným hornictvím, má svoje výrazná specifika. Se změnami reliéfu (odvaly a poklesy) se změnily podmínky abiotického prostředí ploché pánve a pahorkatiny natolik, že je zde nutno počítat s jinými typy přírodní potenciální vegetace než dříve. Aktuální vegetace se vyznačuje velkým počtem synantropních druhů, včetně invazních neofytů. Na nově vzniklých tvarech reliéfu probíhá spontánní přirozená sukcese, místy ovlivněná a přerušená lesnickými i zemědělskými rekultivacemi. Ze srovnání vegetačního krytu na plochách antropogenního reliéfu před desítkami let a v současnosti vyplynulo, že počet druhů se zvyšuje. I v devastované krajině lze najít řadu lokalit s vysokou biodiversitou, včetně výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů. Tyto lokality byly vymezeny jako součást kostry ekologické stability krajiny. Na základě srovnání biocenóz vzniklých sukcesí a biocenóz podmíněných rekultivačními akcemi, doporučují autoři oba procesy propojit, s důrazem na řízenou sukcesi. LISÁ, L. – BAJER, A. Váté písky na území města Brna. [Air-blown sands in the area of Brno.] Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 2005, č. 22, s. 5-8. ISSN 12126209. Při stavebních pracích byl odkryt profil kvartérních sedimentů v jihovýchodní části svahu Červeného kopce (Brno). Ve svrchní části profilu bylo popsáno těleso vátých písků. Jeho vznik byl určen na základě zrnitostní analýzy, makrostruktur a pozice v terénu. Zdrojová oblast písku byla určena na základě rozboru těžkých minerálů a mikroskopického popisu křemenných zrn. Stratygrafická pozice tělesa byla ohraničena podložními fluviálními terasami a nadložními sprašemi. Přítomnost koluviálních sedimentů v tělese vátých písků ukazuje na vznik v humidním období posledního glaciálu. MADĚRA, P. Stromy ve městě. [Trees in the tlen.] Veronica, 2005, sv. XIX, č. 6, s. 1-5. ISSN 1213-0699. Článek se zabývá městskou zelení, popisuje růstové formy dřevin. Seznamuje čtenáře rovněž s užitkem, který nám stromy ve městech poskytují i s vhodnými biotopy pro ně. Text obsahuje také dendrologické zajímavosti v Brně a blízkém okolí. MERKLOVÁ, L. – TICHÁ, S. Současný stav a vývoj populace tisu červeného v PR V Horách. [Evaluation of the Population Condition of English Yew in the nature reserve V Horách.] Ochrana přírody, 2005, sv. 60, č. 6, s. 179-182. ISSN 1210-258X. Cílem a náplní práce bylo provedení inventarizace tisu červeného (Taxus baccata L.) na území přírodní rezervace V Horách, která se nachází v blízkosti západní hranice CHKO Křivoklátsko a je velmi významnou lokalitou co se týče kvantity i kvality tisu. Celková výměra zájmového území činí dle LHP (1996-2005) 51,6 ha. Celkem bylo zjištěno 3 378 kusů, z toho 46 % bylo samčích jedinců, 52 % samičích a zbylá 2 % neurčitelná. Nejsilnější tis dosahoval výčetní tloušťky 77 cm (tj. obvod 243 cm) při výšce 15 m. Maximální zjištěná výška byla však 17 m.

50

NERUDA, J. – ULRICH, R. – VALENTA, J. – ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. – GAŠPÁREK, J. – ADAMČÍK, L. – NADYEZHDIN, V. – KNOTT, R. – MARTINKOVÁ, M. – GEBAUER, R. – PRAX, A. – POKORNÝ, E. – AUBRECHT, L. – CULEK, I. – STANĚK, Z. – KOLLER, J. – HRUŠKA, J. Estimation of impacts of harverster technology on soils and tree roots. [Posouzení vlivu harvestorové technologie na půdu a kořeny stromů.] Zeszyty Naukove Akademii Rolniczej im. Hugona Kołłątaja w Krakowie, 2005, sv. 419, č. 91, s. 217-226. ISSN 0239-9342. Komplexní šetření vlivu pojezdu vyvážecích traktorů na půdu a kořenový systém stromů, zjišťování úrovní tlaků v půdě způsobených pojezdy vyvážecích traktorů. U většiny lokalit nastalo zhutnění půdy do hloubky 20 cm, tlaky dosahovaly v závislosti na typu a zatížení stroje a na typu půdy průměrných hodnot od ca 1,0 do 3,0 bar během pojezdu. Výrazný nárůst koncentrace CO2 v půdním vzduchu. Vizualizace kořenů georadarem způsobilá k terénnímu studiu skeletových kořenů. Cílem projektu bylo určení a ověření několika metod vhodných pro posouzení mechanického vlivu pohybu těžkých těžebních strojů a vyvážečů na půdu a kořeny smrkových porostů. Odkryv kořenů pomocí supersonického proudu vzduchu. Srovnávací a pokusné metody na úrovni morfologie, anatomie a histologie zaměřené na zjištění růstových a strukturálních alterací různých kategorií kořenů pod vlivem uvedených stresorů. Zjišťování absorpčního povrchu kořenů na základě měření elektrické vodivosti stromů a půdy. Mimo popisu změn struktury kořenů pod vlivem pojezdu těžkých mechanizmů byl prokázán význam studia absorpční funkce kořenů, měřitelné na základě transpiračního proudu. Všeobecně se jeví nutné na vývozních liniích v lesních porostech pohyb traktorů minimalizovat. Technická a organizační opatření jsou reálná (aplikace nízkotlakých pneumatik, uložení klestu na přibližovací linie apod.). PALÁT, M. – PALÁT, M. ml. Přírůst a modelování frakcí biomasy smrkového porostu v oblasti Moravskoslezských Beskyd. [Increment and modelling of biomass fractions of the Norway spruce forest stand in the region of the Moravian-Silesian Beskids.] In KULA, E. – TESAŘ, V. (eds) Beskydy. Brno: MZLU v Brně, 2005, sv. 18, s. 91-96. ISBN 80-7157-874-6. Cílem příspěvku bylo stanovení frakcí nadzemní a podzemní biomasy u smrkového porostu v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Na základě dat z destrukční analýzy nadzemní i podzemní biomasy vzorníků stromového patra na stacionáru Rájec byly získány regresní křivky pro výpočet frakcí biomasy (Palát et al., 1992; Palát, 1997b). Tyto regresní funkce byly ověřeny porovnáním jednotlivých frakcí biomasy vypočítaných podle odpovídajících regresních funkcí. Součet takto vypočítaných frakcí biomasy byl pak porovnán s výsledky výpočtu podle rovnic celkové nadzemní nebo podzemní biomasy. Další ověření regresních funkcí bylo provedeno porovnáním s výsledky destrukční analýzy smrku ze dvou souborů trvalých zkusných ploch, které byly zhodnoceny z hlediska půdních charakteristik i z hlediska poškození v souvislosti s imisemi, škod sněhem a větrem, škod loupáním vysokou zvěří, škod hmyzem, houbami a jinými činiteli na Bílém Kříži v Moravskoslezských Beskydech (Barták, 1993; Palát, 1997a). Dílčí výsledky modelování toku biomasy smrku v Moravskoslezských Beskydech jsou uvedeny v pracích Palát 1996, 1997a, nejnověji Palát, Palát, 2004.

51

PALOVČÍKOVÁ, D. – DANČÁKOVÁ, H. Bionomie a někteří zástupci čeledi padlí v ČR. [Bionomics and Representatives of Mildew Family in CR.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 11, s. 20-21. ISSN 0322-9254. V příspěvku je řešena bionomie a výskyt čeledi padlí v ČR. Od roku 2004 probíhá monitoring výskytu padlí oblasti na Brna, Hranic na Moravě a Hradce Králové. Nejčastěji jsou zastoupeny druhy Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl, Microsphaera berberidis (DC.) Lév., Sawadaea bicornis (Wallr.: Fr)., Phyllactinia guttata (Wallr.: Fr) Lév., Microsphaera syringae (Schwein.) Magnus, Uncinuliella flexuosa (Peck) U. Braun, Erysiphe azaleae (U. Braun. S. Takam). PEJZL, J. Ceny dříví – Komoditní burza Praha. [Wood Prices – Commodity exchange Prague.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 1, 2, 3, 4, s. 43; 39; 39; 39. ISSN 0322-9254. Odborný příspěvek patří do kategorie pravidelných komentářů z Komoditní burzy Praha (KBP), sekce Dříví a dřevní hmota. Je zde uváděna statistika podaných kontraktů a finančních objemů pro jednotlivé komodity v určeném burzovním týdnu roku 2005 na KBP. PEJZL, J. Drvarska struka razvija medunarodnu suradnju. [Dřevařský obor rozvíjí vztahy se zahraničím.] Drvna industrija, 2005, sv. 56, č. 1, s. 35-37. ISSN 0012-6772. Odborný příspěvek pojednává o vzájemné mezifakultní spolupráci Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně a Lesnické fakulty Univerzity Záhřeb v Chorvatsku. Příspěvek dále popisuje první zahraniční návštěvu našich studentů a akademických pracovníků dřevařského oboru na LF Univerzity Záhřeb a seznamuje se současným stavem zpracovatelského průmyslu v daném oboru. PEJZL, J. – MÁCHAL, P. – OBRDLÍK, V. LČR a zahraniční aktivity v rámci zemí EU. [Forest Czech Republic, state public enterprise and foreign activity within the European Union.] Lesu zdar, 2005, sv. 11, č. 6, s. 8-9. ISSN 1214-4835. Cílem odborného příspěvku je zmapování, stručné představení a zhodnocení současných možností vlastníků lesa pro získání prostředků na spolufinancování projektů ze strukturálních fondů EU. Příspěvek je členěn na tyto části: administrace, financování, studie a charakteristika operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství a studie a charakteristika horizontálního plánu rozvoje venkova. PEJZL, J. – VOJTOVÁ, M. Dřevo jako alternativní zdroj energie. [Wood as an alternative energy ressource.] Stavitel, 2005, sv. 13, č. 11, s. 38-39. ISSN 1210-4825. Odborný příspěvek pojednává o využití a podpoře dřeva jako obnovitelného zdroje energie (OZE). Příspěvek je členěn do třech částí: teplo z dřevní biomasy, elektřina z dřevních produktů a ušlechtilá paliva. Součástí je také tabulka udávající orientační náklady na vytápění v závislosti na druhu paliva.

52

POLÁŠEK, J. – POLÁŠEK, M. Nové normy pro dřevěné podlahoviny. (6) Podlahové palubky z jehličnatého dřeva. [New specification for wooden flooring. (6) Softwood flooring board.] Podlahy a interiér, 2005, č. leden – únor, s. 34-36. ISSN 1214-391X. Seriál odborných článků o nových evropských normách pro dřevěné podlahoviny. (6) pokračování se týká ČSN EN 13990 (49 2110): 2004 Dřevěné podlahoviny – Podlahové palubky z jehličnatého dřeva, která stanovuje charakteristiky podlahových palubek z jehličnatého dřeva s perem a drážkou pro použití jako podlahovina v interiéru. Je zde shrnuto to nejpodstatnější z uvedené požadavkové technické normy. POLÁŠEK, J. – POLÁŠEK, M. Nové normy pro dřevěné podlahoviny. (7) Lamparkety z rostlého dřeva. [New specification for wooden flooring. (7) Solid lampaque products from grown wood.] Podlahy a interiér, 2005, č. březen – duben, s. 40-43. ISSN 1214-391X. Seriál odborných článků o nových evropských normách pro dřevěné podlahoviny. (7) pokračování se týká ČSN EN 13227 (49 2133): 2004 Dřevěné podlahoviny – Lamparkety z rostlého dřeva, která stanovuje charakteristiky lamparket z rostlého dřeva pro použití jako podlahovina v interiéru. Je zde shrnuto to nejpodstatnější z určené evropské normy. PURCHART, L. Příspěvek k poznání střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) řeky Ploučnice na Českolipsku. [Contribution to the knowledge of ground beetles (Coleoptera, Carabidae) of the river Ploučnice in the Česká Lípa region.] Bezděz, 2005, sv. 14, č. 2005, s. 163-176. ISSN 1211-9172. Práce přináší výsledky faunistického průzkumu čeledi Carabidae v oblasti řeky Ploučnice na Českolipsku. ROUSEK, M. – KOPECKÝ, Z. Problems of cutting agglomerated materials. [Problematika řezání aglomerovaných materiálů.] Forestry and Wood Technology, 2005, sv. 57, č. 2005, s. 169-172. ISSN 0208-5704. Článek podává informaci o měřícím stendu pro řezání dřevěných materiálů. Zkoušky byly zaměřeny na řezání aglomerovaných materiálů (7 typů materiálů). Kroutící moment, podávací síla a řezná rychlost byly měřeny speciálním měřícím systémem Spider 8. Získané výsledky ukázaly velmi dobrou citlivost měřícího zařízení. Při řezání aglomerovaných materiálů existuje viditelný soulad naměřených parametrů v případě řezání všech typů materiálů. Pouze při řezání hobry jsou parametry odlišné. RYBNÍČEK, M. Řeč letokruhů. [Speech of annual rings.] Archeologie, 2005, sv. 1, č. 1, s. 20-22. ISSN 1801-2612. Každý letokruh, rodící se v kmeni stromu rok od roku, provází minulost lidstva a je schopen vypovídat o svém stáří, tak i o stáří domů, studní, lodí nebo celých středověkých měst. ŘEPKA, R. Carex obtusata Liljebl. (ostřice přítupá). Zprávy České botanické společnosti, 2005, sv. 40, č. 1, s. 94-98. ISSN 1211-5258. 53

Článek přináší prvotní informaci o nálezu Carex obtusata v České republice. Druh je v Evropě pozdně glaciálním reliktem a byl nalezen na dvou blízkých lokalitách v okolí obce Vícov (Prostějov) na střední Moravě. Publikovány jsou morfologické znaky podobných druhů, poznámky o chorologii druhu a jeho výskytu v Evropě a taktéž fytocenologické snímky, zhotovené autorem na obou lokalitách. ŘEPKA, R. Carex ornithopoda Willd. Zprávy České botanické společnosti, 2005, sv. 40, č. 1, s. 98-99. ISSN 1211-5258. V článku je detailní zpráva o nálezu fytogeograficky významného druhu Carex ornithopoda na střední Moravě a to v okolí města Konice v severní části Drahanské vrchoviny. Je to jediná recentní lokalita na celé jižní a střední Moravě mimo karpatskou část území. Podána je ekologie stanoviště a přidán fytocenologický snímek. ŘEPKA, R. Carex rhizina Lindblom [C. pediformis subsp. rhizoides (Blytt) Lindb. fil.] Zprávy České botanické společnosti, 2005, sv. 40, č. 1, s. 99-100. ISSN 1211-5258. V článku je publikován nález dvou lokalit fytogeograficky významného druhu Carex rhizina, nalezeného na katastrech obcí Rozdrojovice a Brno-Bystrc nad oběma břehy Brněnské přehrady. Údolí řeky Svratky bylo dosud jediným říčním údolím JZ Moravy, kde druh dosud nebyl nalezen. Připojeny jsou ekologické detaily z lokalit a fytocenologické snímky. ŘEPKA, R. – DANIHELKA, J. Typification of the name Carex muricata var. lamprocarpa Wallr. and its nomenclatural consequences. [Typifikace jména Carex muricata var. lamprocarpa Wallr. a její nomenklatorické důsledky.] Preslia, 2005, sv. 77, č. 4, s. 129-136. ISSN 0032-7786. Jméno Carex muricata subsp. lamprocarpa „Čelak.“ (1879) bylo často použito v některých evropských flórách pro C. pairae F. W. Schultz, pokud byla míněna jako poddruh C. muricata L. Avšak kombinace C. muricata var. lamprocarpa byla publikována již dříve v r. 1822 Wallrothem. Odpovídající herbářový doklad z Wallrothova herbáře, uložený v herbáři PR a studovaný L. Čelakovským, je zde vybrán a označen jako lektotyp. Rostlina na této herbářové položce patří druhu C. muricata s charakteristicky lesklými mošničkami a květenstvím složeným pouze z 1 nebo 2 klásků. Pro taxon C. pairae musí být použita tato kombinace: C. muricata subsp. pairae (F. W. Schultz) Čelak. (1870) a jméno C. muricata subsp. lamprocarpa Čelak. patří dle autorů do synonymiky C. muricata subsp. muricata. SAMEC, P. – REJŠEK, K. Příklady zjištění deterministického chaosu v paleoklimatických časových řadách. [Some examples of deterministic uncertainty in signals observing at paleoclimatic time series.] Meteorologický časopis, 2005, sv. 8, č. 3, s. 93-99. ISSN 1335-339X. Holocén byl iniciován rychlou deglaciací, rychlou humidizací klimatu a diferenciací půd. Jeho specifiky se stala série suchých epizod, aridizace, dezertifikace rozsáhlých kontinentálních oblastí v pasátových zónách, i epizody provázené výskyty záplav a ochlazováním. Tyto oscilace v současnosti tvoří součást jevů souvisejících s recentní změnou klimatu. Využité rekonstrukce paleoklimatických časových řad dat z Východní

54

Antarktidy (Vostok), rovníkového Východního Tichého oceánu (Ontong) a severního Atlantiku (pobřeží Iberského poloostrova a severozápadního Skotska) byly statisticky srovnány a byly analyzovány pomocí metrické entropie. Časové řady ve všech posuzovaných případech vykázaly deterministicky chaotický průběh. Trendy v nich detekované naznačují, že holocénní oteplování a oscilace atmosférických koncentrací CO2 zřejmě probíhaly s rozdílnou intenzitou v různých regionech a časových obdobích. To je v souladu s předpoklady zpětných vazeb mezi koncentrací skleníkových plynů a povrchovou teplotou, které mohou vyvolat eventualitu podobnou kvartérním DansgaardOeschger (D-O) zvratům s rychlým borcením kontinentálních ledovců i arktického zalednění a zhroucení thermohalinní cirkulace. SIMANOV, V. Výhledová studie pro lesnictví a dřevařství. [Outlook study for forestry and wood precessing industry.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 9, s. 485-486. ISSN 0322-9254. Článek velice stručně seznamuje s obsahem European Forest Sector Outlook Study zpracované FAO, jako minulost, současnost a výhled do roku 2020 v evropském lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu.Týká se zejména výměry lesů, zásob dříví, přírůstů, produkce a spotřeby výrobků ze dřeva a přidružené lesní těžby. SUCHOMEL, J. Národní park Mt. Kinabalu na prahu 21. století. [Mt. Kinabalu national park at the beginning of the 21. century.] Živa – časopis pro biologickou práci, 2005, č. 6, s. 285-288. ISSN 0044-4812. Charakteristika ekosystému NP Mt. Kinabalu. SUCHOMEL, J. Some notes relating to the observation of tamaraw (Bubalus mindorensis) in the Mt. Iglit – Baco National Park (the Philippines) in 2003. [Několik poznámek z pozorování buvola tamarau (Bubalus mindorensis) v národním parku Mt. Iglit – Baco (Filipíny) v r. 2003.] Lynx, n. s. 2005, č. 36, s. 103-110. ISSN 00247774. Extrémně vzácný druh tura tamarau (Bubalus mindorensis) byl pozorován v období mezi 2. až 5. únorem 2003 v centrální oblasti národního parku Mt. Iglit – Baco (Mindoro, Filipíny). Pozorování jsou doplněna fotografiemi, informacemi o vlivu domácích druhů býložravců na místní populaci tamarau a o jejím vývojovém trendu, podle dat získaných na správě parku v San Jose. Získané informace jsou diskutovány s dostupnými literárními prameny. ŠÍMA, M. – ŽALOUDÍK, J. – KOLEJKA, J. Studium stavu a změn litorálních ploch. [Research of the state and changes of litoral areas.] GEOInfo, 2005, sv. 2005, s. 58-61. ISSN 1212-4311. Využití dálkového průzkumu Země k monitoringu a hodnocení vývoje rybničních ekosystémů je úkol vyžadující využití rozmanitých dat a zpracovatelských postupů. Data dálkového průzkumu Země a digitální metody jejich zpracování představují bezkonkurenčně optimální řešitelskou kapacitu pro studium dynamiky krajiny v místním i regionálním měřítku. Na příkladu NPR Velký a Malý Tisý byly identifikovány jednotlivé

55

typy litorálních ploch, jejich změny v průběhu času (1949-1995) a typy změn na základě leteckých a družicových snímků. VENTRUBOVÁ, K. Financování melioračních a zpevňujících dřevin. [Financing of soil-improving tree species.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 8, s. 9-11. ISSN 0322-9254. Lesní hospodářství je činnost, jejímž hlavním cílem je zabezpečení funkcí lesa pro příští generace. Proto byla přijata zásada, že základní principy poskytování finančních prostředků na LH státem se meziročně nebudou výrazně měnit. V příspěvku je provedena analýza finančních podpor na hospodaření v lesích od roku 1997, kdy byly dotace poprvé poskytovány. Nejvýraznější změny je možné sledovat v sekci melioračních a zpevňujících dřevin. VRANOVÁ, V. – SAMEC, P. State of soil sorption complex in substitute stands under decreased air-pollution load in submontane conditions of the Podkrkonoší Region. [Půdní sorpční komplex a jeho aktuální stav v náhradních porostech za snížené imisní zátěže v submontánních polohách Podkrokonoší.] Electronic Journal of Polish Agricultural Universities, 2005, sv. 8, č. 1, s. 1-14. ISSN 1505-0297. Sorpční komplex lesních půd zajišťuje schopnost pedonů adsorbovat výměnné ionty z půdního roztoku a tyto poskytuje zejména pro interakce s rostlinnými kořeny. Tím podmiňuje fyziologicky využitelný trofický potenciál stanoviště. Jeho význam pro zachování biocenózy na průmyslovými imisemi ovlivněných lokalitách roste především tehdy, jestliže se stává nositelem homeorhézy pro zajištění sukcesních procesů. Byl zjišťován aktuální stav efektivních a potenciálních hodnot základních veličin sorpčního komplexu lesních půd a jejich okamžité vzájemné korelativní vazby v náhradních porostech různé dřevinné skladby v jihozápadní části Broumovské vrchoviny (Česká republika). V těchto náhradních porostech byly nejvyšší hodnoty zjišťovaných elementů a veličin detekovány v H-horizontech. V závislosti na různé dřevinné skladbě a humifikaci především zde došlo k diferenciaci obsahu Ca2+, Mg2+ a rovněž i obsahu výměnných bází (S). celková potenciální hodnota kationtové výměnné kapacity (KVKp) nebyla zjištěna jako statisticky významně diferencovaná vlivem různé porostní skladby, je závislá především na množství vstupů protonů (H+). VYHLÍDKOVÁ, I. – PALOVČÍKOVÁ, D. – RYBNÍČEK, M. – JANKOVSKÝ, L. Chřadnutí olší na Lužnici. [The alder decline in Lužnice river.] Lesnická práce, 2005, sv. 84, č. 8, s. 418-420. ISSN 0322-9254. Chřadnutí olší podél vodotečí je jedním z výrazných projevů chřadnutí dřevin v České republice. Lokální chřadnutí olší je v České republice dokumentováno přibližně 15 let. Cílem příspěvku je zhodnotit příčiny chřadnutí olší a posoudit zdravotní stav ostatních dřevin břehových porostů na dvou lokalitách na středním toku řeky Lužnice. Sledován byl vliv abiotických a biotických stresorů na zdravotní stav dřevin. V pletivech chřadnoucích olší nebyl zjištěn žádný houbový patogen, který by byl přítomen na všech stromech a kterého by bylo možno považovat za hlavního původce chřadnutí. Prokázán nebyl ani výskyt původce chřadnutí olší označovaný jako alder – Phytophthora. Letokruhová analýza poukázala na klesající tendenci přírůstů u olší, nebyl však jednoznačně stanoven abiotický, případně biotický faktor který by měl přímý vliv na zjištěné kolísání velikosti přírůstů. Výraznou úlohu v chřadnutí olší hrají především abiotické faktory, které jsou doprovázeny 56

sekundární aktivizací některých patogenů. Celkově je možno tento jev označit jako polyetiologické chřadnutí. ZAPLETALOVÁ, D. – ČULÍKOVÁ, V. – JANKOVSKÁ, V. – LISÁ, L. – RYBNÍČEK, M. Příspěvek přírodních věd a archeologie k historické topografii Starého Brna. s. 267-274. In HAŠEK, V. – NEKUDA, R. – RUTTKAY, M. (eds) Ve službách archeologie 6.

PŘÍSPĚVKY VE SBORNÍCÍCH Z KONFERENCÍ A SEMINÁŘŮ

BAJER, A. Strukturní substráty – vylepšení poškozeného stanoviště stávajících stromů, řešení nových výsadeb v ulicích. [Structure substrate – improve of damage tree growing site.] In Strom pro život – život pro strom V. Ochrana stromů při stavební činnosti. Plzeň, Měšťanská beseda (Česká republika), 24.-26. 8. 2005. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Sekce péče o dřeviny, 2005, s. 48-51. ISBN 80-902910-8-2. Strukturní substráty jsou přírodní nebo technické látky, které mají výrazně vylepšit strukturní vlastnosti (provzdušněnost, pórovitost, vododržnost) stávající zeminy na stanovišti připraveném pro výsadbu. V současné praxi je ve většině případů limitujícím faktorem dostupnost a finanční náročnost strukturního substrátu. Z tohoto pohledu nejvýhodnějším substrátem se jeví tříděný říční písek a perlit. Ostatní substráty mají jen lokální využití nebo jsou přidávány do různých zahradních směsí. Před použitím materiálu jako strukturního substrátu je třeba znát fyzikální a chemické vlastnosti zeminy, jež má být vylepšena a na základě těchto výsledků určit správný poměr směsi zeminy a strukturního substrátu případně dalších vylepšovacích komponentů (rašelina, bentonit, průmyslová hnojiva …). Strukturní substráty mají nezastupitelný význam v péči o zdravý růst stromů v narušených a poškozených substrátech především městské zástavby. BAJER, A. – HOUŠKA, J. – REJŠEK, K. – SAMEC, P. – VRANOVÁ, V. Výzkum stanovištních poměrů v jednotlivých lesních oblastech ČR. [Forest site survey in particular forest areas of the Czech Republic.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. 3. 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 41-63. ISBN 80-7157-844-4. Příspěvek je koncipován jako shrnutí výzkumů stanovištních poměrů v lesních oblastech ČR na Ústavu geologie a pedologie LDF za posledních pět let. Souhrn získaných poznatků je rozdělen do několika částí. První část je věnována dlouhodobému vlastnímu výzkumu ÚGP, studiu šesti hornin (serpentinit, rula, granit, bazalt, syenit a gabro) hojně se vyskytujících na území ČR jako půdotvorný substrát. Druhá část je zaměřena na výzkum v rámci struktury lesní půda – imise, kdy hlavní pozornost je věnována smrkovým porostům vyskytujících se v našich sudetských pohořích 7. a 8. lesního vegetačního stupně až po horní hranici lesa. Třetí významnou součástí práce je studium lesní půdy na dvou lokalitách s geologicky odlišným podložím na Zakarpatské Ukrajině, s důrazem na výzkum změn lesní půdy v horizontu 65 let. Podrobně byly studovány změny chemických, fyzikálně chemických a biologických charakteristik půdy a fenomén acidifikace. Závěrečnou částí příspěvku je návrh uplatnění získaných výsledků v lesnické praxi.

58

BEDNÁŘOVÁ, E. Vývoj poškozování asimilačního aparátu lesních dřevin následkem antropogenních vlivů. [Progress of assimilatory apparatus damage in tree species due to anthropogenic influence.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. 3. 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 65-68. ISBN 807157-844-4. Epikutikulární vosky velmi výstižně charakterizují míru poškození lesních porostů antropogenními vlivy a jejich studium dává možnost odhalit stupeň poškození asimilačního aparátu v jeho počátcích. Negativní změny u epikutikulárních vosků mají široký dopad i do dalších ekofyziologických procesů v porostech a jejich následkem dochází ke snižování produkce lesních dřevin. Struktura epikutikulárních vosků byla studována na smrku ztepilém (Picea abies /L./ Karst.) a jedli bělokoré (Abies alba Mill.) na lokalitách se stejnou nadmořskou výškou, ale rozdílném působení antropogenních faktorů. BEDNÁŘOVÁ, E. Evaluation of the condition of epicuticular waxes in Norway spruce in the Jizerske hory Mts. [Zhodnocení stavu epikutikulárních vosků u smrku ztepilého v Jizerských horách.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Restoration of forest ecosystems of the Jizerské hory Mts. [Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor.] Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 9. 2005. 1. vyd. Prague: Czech University of Agriculture in Prague, Forestry and Game Management Research Institute Jíloviště-Strnady, 2005, s. 81. ISBN 80-213-1379-X. Epikutikulární vosky na povrchu listů a jehlic charakterizují stupeň poškození asimilačního aparátu. Stav epikutikulárních vosků u smrku ztepilého byl sledován na třech lokalitách v Jizerských horách (U zemníku, Tetřeví boudy, Lasičí). Lokality jsou ve stupni poškození asimilačního aparátu rozdílné. Nejnižší degradace struktury epikutikulárních vosků ve smrkových porostech byla zjištěna na lokalitě Lasičí. Poškození v latentní formě. Vyšší poškození epikutikulárních vosků je zaznamenáno na lokalitě Tetřeví boudy. BEDNÁŘOVÁ, E. – MERKLOVÁ, L. Progress of epicuticular waxes damage in Norway spruce due to anthropogenic influence. [Vývoj poškozování epikutikulárních vosků u smrku ztepilého následkem antropegenních vlivů.] .] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, s. 618-619. ISBN 80-86690-25-3. Epikutikulární vosky na povrchu jehlic a listů poskytují rostlině ochranu proti nepříznivým činitelům. Voskové pokryvy reagují na znečistění ovzduší velmi brzy a mohou sloužit jako indikační znak latentního poškozování asimilačního aparátu. Epidermis se svou kutikulou a epikutikulárními vosky, která je rozhraním mezi rostlinou a prostředím, je neustále vystavovaná přírodním a antropogenním vlivům. Cílem studie bylo zhodnotit poškození epikutikulárních vosků metodou sledování degradace struktur epikutikulárních vosků a jejich úbytek na povrchu jehlic smrku ztepilého v letech 1997 až 2001 na lokalitě Bílý Kříž v oblasti Beskydy a referenční ploše lokalita Praha v regionu Brdy.

59

BEDNÁŘOVÁ, E. – MERKLOVÁ, L. Sledování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanská vrchovina. [Monitoring of phenological phases in European beech (Fagus sylvatica L.) in the locality Drahanská vrchovina Upland.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Česko-slovenská bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 1-5. ISBN 80-8669031-8. [CD-ROM]. Fenologické fáze u lesních dřevin jsou výrazně periodické, ale do značné míry jejich nástup a trvání závisí na celém komplexu vnějších podmínek, především klimatických vlivů. Sledování fenologie probíhá již po dobu 15 let. V předkládaném příspěvku jsou vyhodnoceny získané výsledky za období let 1991-2000. Výsledky ukázaly, že především jarní fenologické fáze jsou ovlivněny teplotou vzduchu a teplotou půdy. Začátek podzimních fenologických fází více reaguje na množství srážek. V nejchladnějším roce došlo k rašení pupenů až ve 120 dnu od počátku roku a v nejteplejším již v 84 dnu. BEDNÁŘOVÁ, M. Hostitelské spektrum červené sypavky borovic v ČR. [Host spectrum of dothistroma needle blight in the Czech Republic.] In BERNADOVIČOVÁ, S. – JUHÁSOVÁ, G. (eds) Dreviny vo verejnej zeleni. Bratislava (Slovenská republika), 10.-11. 5. 2005. 1. vyd. Nitra: Ústav ekológie lesa SAV Zvolen. Pobočka biológie drevín Nitra, 2005, s. 243-245. ISBN 80-967238-9-8. Červená sypavka borovic způsobovaná houbou Mycosphaerella pini E. Rostrup byla v České republice poprvé nalezena v roce 1999 na importované borovici černé Pinus nigra Arnold. V roce 2000 byla nalezena ve volné výsadbě. Během tří let se stala důležitým patogenem borovic v České republice. Celkově byla nalezena na 13 druzích borovic (Pinus nigra Arnold, Pinus mugo Turra, Pinus ponderosa Laws. /Douglas/, Pinus jeffreyi Grev. et Balf, Pinus banksiana Lamb., Pinus contorta Douglas, Pinus rotundata Link, Pinus leucodermis Ant., Pinus sylvestris L., Pinus aristata Engelm., Pinus rigida Mill., Pinus heldreichii H. Christ, a Pinus cembra L. var. sibirica /Du Tour/ G. Don.). Jako hostitelé byly rovněž zaznamenány dva druhy smrku – Picea pungens Engelm. a Picea abies Karst. BEDNÁŘOVÁ, M. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Dothistroma needle blight in the Czech Republic. [Červená sypavka borovic v České republice.] In PROCHÁZKOVÁ, Z. (ed.) Sixth Meeting of IUFRO Working Party 7.03.04: Diseases and Insects in Forerst Nurseries. Abstrakt book. Uherské Hradiště (Česká republika), 9.-14. 9. 2005. Uherské Hradiště: VÚLHM Uherské Hradiště, 2005, s. 26. Červená sypavka borovic způsobovaná houbou Mycosphaerella pini E. Rostrup byla v České republice poprvé zjištěna na importovaných sazenicích borovice černé Pinus nigra Arnold v roce 1999. V roce 2000 byl nález potvrzen ve volné výsadbě. Během několika let se tato sypavka stala důležitým patogenem borovic. Výskyt této choroby byl potvrzen na více než 60 lokalitách, především v oblasti Moravy, Slezska a východních Čech. Celkově byla sypavka nalezena na 13 druzích borovic (Pinus nigra Arnold, Pinus mugo Turra, Pinus ponderosa Laws. (Douglas), Pinus jeffreyi Grev. et Balf, Pinus banksiana Lamb., Pinus contorta Douglas, Pinus rotundata Link, Pinus leucodermis Ant., Pinus sylvestris L., Pinus aristata Engelm., Pinus rigida Mill., Pinus heldreichii H. Christ and Pinus cembra L. var. sibirica (Du Tour) G. Don.) Mezi hostitele byly zařazeny i druhy Picea pungens Engelm. a Picea abies Karst. V České republice je nejčastějším hostitelem borovice černá Pinus 60

nigra (80 % lokalit), následuje kleč Pinus mugo (27 % lokalit). Na borovici lesní Pinus sylvestris byl výskyt potvrzen na dvou lokalitách. Kritické období infekce je v podmínkách České republiky od druhé poloviny května do konce června. Inkubační doba je dlouhá přibližně 2 měsíce v závislosti na klimatických podmínkách. První symptomy infekce na jehlicích infikovaných během jarního období se objevují v srpnu a dále se rozšiřují v době od září do listopadu. BEDNÁŘOVÁ, M. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Host spectrum of Dothistroma needle blight in the Czech Republic. [Hostitelské spektrum červené sypavky borovic v České republice.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 165. ISBN 80-7157-902-5. Červená sypavka je důležitým patogenem asimilačního aparátu jehličnanů. V České republice byla poprvé objevena v roce 1999 na importované borovici černé Pinus nigra Arnold. Během několika let se u nás stala důležitým patogenem. V České republice zahrnuje hostitelské spektrum následující druhy – Pinus nigra Arnold, Pinus mugo Turra, Pinus ponderosa Douglas ex Lawson, Pinus jeffreyi Grev. et Balf, Pinus banksiana Lamb., Pinus leucodermis Ant., Pinus sylvestris L., Pinus aristata Engelm., Pinus contorta Douglas, Pinus rotundata Link, Pinus cembra L. var. sibirica (Du Tour) G. Don, Pinus rigida Mill., Pinus heldreichii H. Christ, Picea pungens Engelm., Picea abies (L.) Karst. and Picea schrenkiana Fisch & C. A. Mey. BEDNÁŘOVÁ, M. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Testování účinnosti ochranných opatření proti červené sypavce borovic. [Testing of effect of control methods against red band needle blight.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 72-82. ISBN 80-228-1549-7. Červená sypavka borovic je jedna z nejvýznamnějších celosvětově rozšířených chorob asimilačního aparátu jehličnanů. V České republice byly provedeny pokusy ke zjištění účinnosti jednotlivých ochranných opatření. Jako nejefektivnější se ukázalo vyvětvení spodních infikovaných přeslenů. Experimentální použití neregistrovaných fungicidů prokázalo vliv chemických látek obsažených v těchto fungicidech na vitalitu konidií – konidie byly seschlé a poškozené. BERÁNEK, J. Beetles (Coleoptera) of some Nature Reserves in the Czech Republic. [Brouci vybraných přírodních rezervací České republiky.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 11-17. ISBN 80-7157-902-5. Biodiverzita brouků byla sledována na území pěti přírodních rezervací ve východních Čechách a na jižní Moravě. V daných územích byly studovány všechny čeledi brouků. Celkem bylo determinováno více než 170 druhů brouků z téměř 40 čeledí. 61

BERÁNEK, J. Karanténní škůdce Anoplophora glabripennis. [Quarantine pest Anoplophora glabripennis.] In BERNADOVIČOVÁ, S. – JUHÁSOVÁ, G. (eds) Dreviny vo verejnej zeleni. [Woody species in urban vegetation.] Bratislava (Slovenská republika), 10.-11. 5. 2005. 1. vyd. Nitra: Ústav ekológie lesa SAV Zvolen. Pobočka biológie drevín Nitra, 2005, s. 107-110. ISBN 80-967238-9-8. Tesařík Anoplophora glabripennis byl zavlečen ze své domoviny, Číny a Korei, do USA, Kanady a Evropy v dřevěných obalových materiálech. Velké problémy způsobil v New Yorku (1996) a Chicagu (1998). Jeho výskyt byl rovněž potvrzen v Rakousku (2001), Polsku a Francii (2003) a v Německu (2004). Tento škůdce je schopen zlikvidovat stromy mnoha druhů, jako jsou javory, jilmy, vrby, jírovce a mnoho dalších listnáčů. BRUNECKÝ, P. Bezpečné lůžko pro juniory – MOBIS 2005. [Safety bed for juniors – MOBIS 2005.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. Seminář k programu FASTS ve spolupráci s EUA. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 43-45. ISBN 80-7157-860-6. V rámci výstavy Mobis BVV Brno v březnu 2005 byly prezentovány průběžné výsledky řešení výzkumu a vývoje bezpečného lůžka pro juniory. Obsahem článku je shrnutí výzkumné a vývojové činnosti realizované ve vystavovaných prototypech výrobku a nástin posledních etap řešení úkolu před jeho uzavřením. Řešení probíhá v rámci projektů KONSORCIA za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu se spoluřešiteli Lear Brno, a. s., Colorspectrum Hodonín, s. r. o. a Lignorcentrum Brno, s. r. o. Prezentována byla designérská koncepce lůžka, konstrukční řešení variant výrobku včetně matrací, nové materiály a technologie ověřené v poloprovozních podmínkách, zdravotní a ekologické vlastnosti, měření emisí VOC a experimentální ověření výrobku ve zkušebně nábytku L 1030.2. Na podzimním veletrhu Woodtec budou odborné i laické veřejnosti v rámci workshopu prezentován

materiálů na bázi dřeva i v oblastech, kde jsou požadovány vysoké mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti, životnost výrobků a zaměnitelnost jejich komponentů. BUČEK, A. Ekonomické paradigma a osud české krajiny. [Economical paradigm and fate of the Czech landscape.] In MORAVEC, J. (ed.) Česká krajina, efektivita péče a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajině. Praha (Česká republika), 4. 10. 2005. Praha: IREAS, o. p. s., 2005, s. 54-69. ISBN 80-86684-34-2. Krajina a životní prostředí České republiky ve 20. století. Příklady chybných rozhodnutí vedoucích k narušení krajiny (Novomlýnské nádrže, Vírský přivaděč, protipovodňová ochrana, chemická těžba uranu, průplav Dunaj – Odra – Labe). Ekonomické priority ČR v environmentální oblasti. Zdůvodnění nutnosti změny ekonomického paradigmatu. BUČEK, A. Ekonomické paradigma a osud krajiny. [Economical paradigm and fate of the Czech landscape.] In BUČEK, A. (ed.) Tvář naší země – krajina domova. Dodatky. Průhonice (Česká republika), 8.-10. 3. 2005. Praha a Průhonice: Společnost pro krajinu, 2005, s. 119-126. ISBN 80-86512-35-5. Krajina a životní prostředí České republiky ve 20. století. Příklady chybných rozhodnutí, vedoucích k narušení krajiny (Novomlýnské nádrže, Vírský přivaděč, protipovodňová ochrana, chemická těžba uranu, průplav Dunaj – Odra – Labe). Ekonomické priority ČR v environmentální oblasti. Zdůvodnění nutnosti změny ekonomického paradigmatu. BUČEK, A. Geobiocenologie a tvorba územních systémů ekologické stability krajiny. [Geobiocoenology and Creation of Territorial Systems of Landscape Ecological Stability.] In PETROVÁ, A. – MATUŠKA, P. (eds) ÚSES - zelená páteř krajiny. [TSLES – green backbone of landscape.] Brno (Česká republika), 6.-7. 9. 2005. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, s. 5-15. ISBN 80-86064-85-9. Shrnutí teoretických východisek biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí. Tvorba geobiocenologických map a jejich význam pro tvorbu ekologických sítí. Geobiocenologický klasifikační systém. Výuka geobiocenologie na MZLU v Brně. BUČEK, A. Krajinný ráz v období globalizace. [Landscape character in the time of globalisation.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 19-24. ISBN 80-7315-117-0. Definice krajiny a krajinného rázu. Přehled názorů na vliv globalizace na přírodu a krajinu. Přeměna přírodní krajiny na území ČR na kulturní krajinu. Harmonická kulturní krajina jako podmínka trvale udržitelného využití krajiny. Krajinné plánování a územní systémy ekologické stability krajiny.

63

BUČEK, A. Význam NPR Praděd v kontextu středoevropské krajiny. [Significance of the National Protected Reserve Praděd in Central European Landscape Context.] In HALFAR, J. (ed.) Sborník referátů z konference k 35. výročí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Karlova studánka a Malá Morávka (Česká republika), 11.-12. 11. 2005. Jeseník: Správa ochrany přírody – Správa CHKO Jeseníky, 2005, s. 80-84. Národní přírodní rezervace Praděd má svou polohou, unikátností ekologických podmínek i rozmanitostí biocenóz v síti středoevropských chráněných území nezastupitelný význam. NPR Praděd naplňuje základní podmínky fungování provinciálního biocentra, reprezentujícího v ekologické síti střední Evropy hercynskou horskou biotu. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů zasluhujících prioritní ochranu je v NPR Praděd populace smrku ztepilého (Picea abies), který je klíčovou dřevinou biocenóz 7. smrkového vegetačního stupně a ve zvláštní specifické jesenické smrkové variantě 8. klečového vegetačního stupně přežívá na hranici své ekologické amplitudy. BUČEK, A. Vliv vodní cesty Dunaj – Odra – Labe na krajinu. [Influence of the Waterway Dunaj – Odra – Labe on the Landscape.] In HERBER, V. (ed.) Fyzickogeografický sborník 3: Fyzická geografie – krajinná ekologie – trvalá udržitelnost. Brno, Masarykova univerzita v Brně (Česká republika), 22. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti, 14.-15. 2. 2005. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 37-42. ISBN 80-210-3931-0. Stručný přehled historie plánů na výstavbu kanálu Dunaj – Odra – Labe. Plánovaná vodní cesta by velmi výrazně ovlivnila nebo dokonce zničila strukturu a funkce ekologicky velmi hodnotné nivní krajiny hlavních středoevropských řek. Řeky Morava, Odra, Bečva a Labe a jejich nivy fungují jako provinciální biokoridory v evropské ekologické síti. Pro budoucí trvale udržitelný a harmonický vývoj říčních niv je nezbytné připravit komplexní krajinný plán. BUČEK, A. – MADĚRA, P. – PACKOVÁ, P. Hodnocení a predikce vývoje krajiny v prostoru PR Věstonická nádrž při různých výškách hladiny. [Evaluation and prediction of landscape development on the Věstonická nádrž area by different hight of water level.] In PETŘÍČEK, V. (ed.) Tvář naší Země – krajina domova. sv. 4 – Naše krajina v přírodní krajině Evropy. Průhonice (Česká republika), 8.-10. 3. 2005. Průhonice: Společnost pro krajinu, 2005, s. 35-45. ISBN 80-86512-31-2. Studie se zabývá hodnocením změn lužní krajiny postižené vybudováním soustavy tří vodních nádrží. Detailně v geobiocenologickém pojetí jsou pak hodnoceny změny střední nádrže (Věstonické) vodního díla Nové Mlýny. Na základě zachované geobiocenologické mapy oblasti před zatopením (Buček, Culek, Lacina, 1992) bylo provedeno srovnání se stavem současným, i se stavem při různých výškách hladiny vody v nádrži. Modelově tak bylo hodnoceno fungování ostrovů ve střední nádrži jako biokoridoru spojujícího komplexy lužních lesů na severní a jižní straně vodního díla. Hodnocena byla schopnost ostrovního biokoridoru spojit přerušenou kontinuitu lužní krajiny. Jako varianta splňující minimální požadavky je hodnocena situace při hladině vody v nádrži na kótě 169,50 m n. m. Jako optimální varianta hladina při kótě 168,50 m n. m. Současný stav hladiny je na kótě 170,00 m n. m. a je hodnocen jako nevyhovující. Na obnažených náplavech a ostrovech střední nádrže je od roku 1996 monitorována ecese, sukcese společenstev měkkého luhu i biodiverzita zejména dřevin, za účelem upřesnění modelových řešení.

64

BUCHTA, I. – KULA, E. Typologická charakteristika porostů břízy (Betula sp.) s výskytem hálkotvorných roztočů (Acari, Eriophyidae). [Typological characteristic of birch (Betula sp.) stands infested by gall mites (Acari, Eriophyidae.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 115-120. ISBN 80-228-1549-7. Z typologické charakteristiky porostů napadených hálkotvornými roztoči Acalitus (=Aceria) rudis (Canestrini) a Phyllocoptes lionotus (=Aculus leionotus) (Nalepa) vyplývá, že existují významné rozdíly mezi porosty břízy z hlediska atraktivity k napadení hálkotvornými roztoči. Oba druhy vlnovníků preferovaly porosty 5. a 6. LVS a jejich edafické kategorie K a S. Ve vyšších polohách se projevila vazba k porostům na stanovištích ovlivněných vodou (U, V, G). ČEPICKÝ, J. Modelování krajiny pomocí GISu GRASS. [Landscape modelling using GIS GRASS.] In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 15-18. ISBN 80-239-4963-2. [online] Stále více je slyšet o operačním systému GNU/Linux, který se snaží být svobodnou variantou ke komerčním Unixům. Díky licenci GNU/GPL vzniká celá řada dalších kvalitních programů, nijak se nesnažících licenčně omezovat jejich uživatele. Mezi tyto programy patří i geografický informační se

ČERMÁK, J. – GAŠPÁREK, J. – ADAMČÍK, L. – CULEK, I. – ČERMÁK, M. – ULRICH, R. Vizualizace kořenových systémů pomocí supersonického proudu vzduchu. [Root system visualization using supersonic air-stream.] In NERUDA, J. (ed.) Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory. Brno (Česká republika), leden 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 77-82. ISBN 80-7157-831-2. Podrobnější údaje o struktuře kořenového systému umožňují charakterizovat distribuci skeletových i jemných absorpčních kořenů vyžadovaly jeho celkový odkryv na poměrně velkých plochách (desítky čtverečních metrů). Jediná v současné době dostupná instrumentální technika, která umožňovala splnění tohoto požadavku je technika supersonického proudu vzduchu, se kterou jsme získali dobré zkušenosti i v předchozích studiích. ČERMÁK, J. – GAŠPÁREK, J. – NADYEZHDINA, N. Změny transpiračního proudu v kmenech a kořenech smrku po zatížení těžkými vyvážecími traktory. [Changes of transpiration flow in roots and tree stems.] In NERUDA, J. (ed.) Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory. Brno (Česká republika), leden 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 111-126. ISBN 80-7157-831-2. Cílem ekofyziologického výzkumu bylo objektivně stanovit následky mechanického narušení kořenů, specielně změn jejich funkčního stavu, jak jej odráží jejich schopnost absorbovat, resp. transportovat vodu. Současná měřící elektronická technika dovoluje tyto změny okamžitě detekovat u jednotlivých kořenů a kmenů a specifikovat okolnosti, za kterých k poškození dochází. Prvá část metodické studie zaměřená na zjištění základních otázek měření a způsobu vyhodnocení dat byla provedena na dvou lokalitách (Arboretum Křtiny a Jedovnice), na dalších dvou lokalitách (Vranov-Mraveniště a Vranov-Krmelec) byla provedena druhá část studie, zaměřená na metodiku postižení rozdílů reakce kořenů na různě vlhkých půdách. ČERMÁK, J. – KUČERA, J. – HICKLEY, T. – BAUERLE, W. Transpirace a vodní rezervy u gigantických stromů z hlediska jejich přežívání v pralesích. [Transpiration and stored water in giant trees from the viewpoint of their survival in virgin forests.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, 2005, Lesnická práce, s. r. o., s. 57-68. ISBN 80-213-1396-X. Ve většině studií vodního provozu rostlin je za jediný zdroj vody pro transpiraci pokládána půda. Avšak již některé dřívější studie (Čermák et al., 1976, 1982; Hinckley et al., 1978; Waring & Running, 1978, 1979) ukázaly, že důležitým zdrojem vody zejména u stromů jsou i vnitřní vodní rezervy ve flexibilních – objemově proměnlivých (floem, mladý xylém) i rigidních (starší xylém) pletivech. Ty mají význam v průběhu vegetační sezony i v průběhu dne jako určitá vodní kapacita snáze dostupná než ta v půdě, vyrovnávající působení proměnlivých evaporačních požadavků. Za určitých podmínek bylo pozorováno, že tyto rezervy mohou pro transpiraci stromů poskytovat značná množství vody (např. Čermák et al., 1976, 1982, 1984; Goldstein et al., 1984, 1998; Borchert, 1994), což je zvláště významné za přísušku. Z hydrologického hlediska se však tyto rezervy mohou zdát nevýznamné (Roberts, 1976) avšak jen tehdy, uvažujeme-li časové úseky delší než jeden den. Pokud by byla vyrovnávající vnitřní vodní rezerva ve stromech minimální, znamenalo 66

by to vznik silného vodního deficitu v listoví a dlouhodobé uzavírání průduchů. To by mělo závažné důsledky pro růst i přežívání stromů. Účelem původní studie (Čermák et al., 2005) provedené v pokusném pralese u říčky Wind River nacházejícím se v povodí řeky Columbia ve státě Washington na západním pobřeží USA bylo zjištění situace u mimořádně velkých stromů s ohledem na ekologii, zdravotní stav stromů a nebezpečí vzniku lesních požárů. ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. Instrumental studies of water relations and structure in trees and forest stands applied to evaluate their living strategy and survival chances in changing environmental conditions. [Přístrojové studie vodního provozu lesních stanovišť užité k zjištění životní strategie a možnosti přežití při měnících se životních podmínkách.] In FAY, N. (ed.) Life within and beneath the tree: exploring the tree as a complex system. The transition from health to disease. Keele University, Keele (The United Kingdom), 17.-18. 11. 2005. Keele: 2005, s. 36-45. Voda jako činitel těsně spojený s energii v lesních ekosystémech stejně jako ve městech je nejdůležitější přírodní limitující faktor růstu rostlin. Dokonalá znalost vodního provozu je předpokladem jakýchkoli ekologicky významných rozhodnutí. Na základě dlouhodobých společných studií v České republice a USA s využitím speciální přístrojové techniky byl vypracován terénně dobře aplikovatelný postup měření vybraných parametrů vzrostlých stromů, který umožňuje popsat interaktivní vlivy mezi vodou a stromy a jejich prostředím a poskytnout tak nezbytné informace o chování stromů. ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. Přístrojové metody měření transpiračního proudu a architektury kořenových systémů dřevin. [Instrumental methods for measurement of sap flow rate and root system architecture in woody species.] In ŠÍR, M. – LICHNER, L. – TESAŘ, M. (eds) Hydrologie malého povodí 2005. Praha (Česká republika), 14.-15. 9. 2005. Praha: AV ČR, 2005, s. 37-44. ISBN 80-02-01754-4. Uveden přehled přístrojových metod pro měření transpiračního proudu v kořenových systémech a jejich architektury vyvinutých nebo poprvé aplikovaných skupinou ekofyziologie na ÚEL. ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. Transpirace, resp. odběr vody z půdy za různých půdních vlhkostních podmínek ve vztachu k architektuře stromů. [Transpiration, or extraction of soil water under variable soil moisture in relation to tree architecture.] In ŠÍR, M. – LICHNER, L. – TESAŘ, M. (eds) Hydrologie malého povodí 2005. Praha (Česká republika), 14.-15. 9. 2005. Praha: AV ČR, 2005, s. 45-54. ISBN 80-02-01754-4. Transpirace vzrostlých jedinců různých druhů (např. dub, smrk, borovice) a jedinců různého sociálního postavení hodnocena z hlediska sezónní dynamiky pod vlivem přísušku nebo hypoxie půdy. Detailní vodní bilance založená na znalosti distribuce kořenových systémů umožňuje podstatně lépe vysvětlit chování stromů. ČERMÁK, J. – PRAX, A. – NADYEZHDINA, N. Problematika trvalé koexistence stromů a staveb na sídlištích. [Problems of permanent coexistence of trees and buildings in cities.] In Konference Stromy a jejich vliv na stavby. Malenovice 327, 67

Frýdlant nad Ostravicí (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. Praha: SEKURKON v NEOSETU, 2005, s. 36-45. ISBN 80-86604-21-7. Koexistence vzrostlé zeleně a přilehlých stavebních konstrukcí je problematika, která se zvýrazňuje s rozvojem městských sídlišť a jejich častou výstavbou bez většího zřetele na geologické, půdní a klimatické poměry příslušných lokalit. Interakci korun stromů a nadzemních částí budov z hlediska osvětlení lze posoudit poměrně snadno a je evidentní. Posouzení vlivu kořenových systémů na půdu a podzemní části konstrukcí, které jsou velmi těžko dostupné, je podstatně obtížnější. Avšak právě zde je interakce obou systémů z hlediska jejich dlouhodobé stability nejzávažnější. To se týká zejména lokalit s těžkými jílovitými půdami, které mají řadu technicky i biologicky nepříznivých vlastností. Teprve v posledních několika letech byly vyvinuty měřící metody, které umožňují zviditelnění kořenových systémů (a zjištění odpovídajících kvantitativních charakteristik) a to jak ve smyslu jejich architektury tak jejich funkce. Dostupné jsou i údaje o dlouhodobé dynamice růstu dřevin, umožňující plánovat prostorové uspořádání na desítky let dopředu. Podobné údaje jsou dosud bohužel přehlíženým, ale věcně nezbytným podkladem pro řádnou projektovou dokumentaci. To se týká jak novostaveb nebo chystané výsadby zeleně v krajině, tak častých kritických případů u stávající zástavby, kdy je stabilita konstrukcí a současně stromů (případně i bezpečnost v blízkosti se nacházejících občanů) často vážně ohrožena. Řádné ekofyziologické podklady pak slouží pro výběr technických opatření řešících u vzrostlých stromů a konstrukcí konkrétní problémovou situaci. ČERMÁK, P. – LIČKA, D. Využití softwaru na analýzu obrazu a dendrochronologické analýzy pro určení postupu hniloby pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) kmenem. [Utilization of visual software and dendrochronological analysis for decay extension assessment.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 91-96. ISBN 80-228-1549-7. Příspěvek se věnuje možnostem využití softwaru na analýzu obrazu (LUCIA) a dendrochronologické analýzy pro přesné zjištění rozšíření hniloby S. sanguinolentum v kmeni a pro stanovení rychlosti jejího vertikálního (podélného) a horizontálního (laterálního) šíření. Využití těchto moderních metod je demonstrováno na výsledcích ze Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na základě přesné kvantifikace byl zjištěn pozitivní korelační vztah mezi procentuálním obsahem řezné plochy zasažené hnilobou (v místě rány) a výškou výstupu hniloby v kmeni. ČERMÁK, P. – STREJČEK, M. Napadení ran po loupání a ohryzu pevníkem krvavějícím (Stereum sanguinolentum) a šíření jeho hniloby kmenem. [Stereum sanguinolentum attack of wounds after bark peeling and browsing and spread of the rot in a stem.] In REINPRECHT, L. – HLAVÁČ, P. – TIRALOVÁ, Z. (eds) Drevoznehodnocujúce huby. [Wood-destroying fungi.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 7.-8. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 41-45. ISBN 80-228-1535-7. V letech 2004-2005 jsme v oblasti Sklené-Světnov (HC Přibyslav, Žďárské vrchy) prováděli podrobnou inventarizaci škod loupáním na smrku ztepilého (Picea abies) a následné infekce pevníkem krvavějícím (Stereum sanguinolentum). Hniloba se v kmeni vertikálně šířila rychlostí od 4,2 cm.rok-1 do 37,5 cm.rok-1, rychlost šíření hniloby klesala 68

se vzrůstající dobou parazitace (r = -0,767, p < 0,05). Horizontálním (laterálním) směrem se hniloba šířila rychlostí od 5 cm2.rok-1 do 78 cm2.rok-1. DRÁPELA, K. Některé metodické poznámky k provedení a vyhodnocení statistických testů. [Some methodological notes to implementation and interpretation of statistical tests.] In HELÁN, V. (ed.) Zajištění kvality analytických výsledků. Komorní Lhotka (Česká republika), 22.-24. 4. 2004. Český Těšín: 2 Theta, s. r. o., 2005, s. 98-110. ISBN 80-86380-26-2. Článek popisuje metodické problémy spojené s vyhodnocením chyb I. a II. druhu ve statistickém testování a rozdílem mezi statistickou a faktickou významností testu. DRÁPELA, K. Statistické zhodnocení růstových funkcí používaných v lesnických růstových modelech. [Statistical evaluation of growth functions used in forest growth models.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Růstové funkce v lesnictví – Korfova růstová funkce a její užití v lesnictví a ohlas ve světě. [Growth functions in forestry.] Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 31. 5. 2005. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2005, s. 29-38. ISBN 80-213-1331-5. Článek popisuje statistické zhodnocení růstových funkcí používaných v lesnických růstových modelech. DRÁPELA, K. Využití výsledků NIL pomocí geograficky vážené regrese. [Utilizing of NFI results by geographically weigted regression.] In Využití výsledků Národní inventarizace lesů ČR. [Utilizing of results of National forest inventory CR.] Horní Beřkovice (Česká republika), 22. 9. 2005. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2005, s. 47-55. Článek popisuje možnosti využití GWR pro zpřesnění prostorově lokalizovaných dat pořízených v průběhu NIL. DUDÍK, R. Logistika a strukturované porosty. [Logistics and structured stands.] In HITKA, M. (ed.) Logisticko – distribučné systémy. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta (Slovenská republika), 18.-19. 5. 2005. 1. vyd. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005, s. 54-57. ISBN 80-228-1446-6. Logistika nachází v mnoha oborech široké uplatnění, i v oblasti lesního hospodářství je tomu tak. V podmínkách České republiky převažují porosty stejnorodé, ale zejména stejnověké. Tomu odpovídá filosofie i věcná náplň logistických řetězců, které existují v tomto sektoru. Snahy prosazující zásady trvale udržitelného lesního hospodářství, ale zejména přírodě blízkého lesního hospodářství sebou nepochybně přinesou i změnu přístupu k hospodaření v lesích. Vzrůstající podíl hospodaření ve strukturovaných porostech bude znamenat požadavky na přizpůsobení logistických řetězců tak, aby byl vytvořen prostor ke zvyšování environmentální úrovně hospodaření, ovšem v souladu s obchodními požadavky odběratelů a zpracovatelů dříví. Tyto obchodní požadavky jsou dnes již známy. Nelze v budoucnu předpokládat jejich změnu představující snížení nároků na dodavatele dříví. Naopak, stále více jsou a budou kladeny zvýšené nároky na

69

operativnost a akceschopnost dodavatelů i odběratelů dříví, a tedy i na logistické řetězce jako takové. DUDÍK, R. Význam komunikačních dovedností. [Significance of communication skills.] In BREJCHA, M. (ed.) EDMAN 05 – EDucation for MANagement. [EDMAN – Vzdělávání pro management.] Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta (Česká republika), 25.-26. 8. 2005. 1. vyd. Plzeň: Sdružení Evida Plzeň, 2005, s. 63-70. ISBN 80-86596-67-2. Dnešní trh je charakterizován „trhem kupujícího“. Je tomu bezesporu tak. Kupující je rozhodujícím, byť často koncovým, článkem nejrůznějších řetězců, například logistických. Potřebám a nárokům kupujících jsou podřízeny výsledky podnikatelského úsilí firem. Tyto firmy pouze nečekají „co se stane“, nezabývají se jen prognózováním budoucích událostí. Naopak, snaží se aktivně ovlivňovat dění ve svém tržním segmentu, cíleně usměrňovat chování kupujícího a dosáhnout toho, „čeho chtějí aby se stalo“. Musí vyvíjet aktivity, komunikovat se svým okolím. Komunikace je tedy důležitou manažerskou komponentou, kdy rozvíjení těchto dovedností má pro firmy existenční význam; samozřejmě jsou významné i ostatní komponenty. Podnikatelské úsilí nemusí přinášet pouze efekty ekonomické, nýbrž efekt ekonomický může provázet i efekt ekologický. Například zvýšení prodeje, a tedy i spotřeby, výrobků ze dřeva má zcela jistě pozitivní ekologický efekt, neboť dřevo představuje obnovitelnou surovinu. Umění přesvědčit kupující, aby upřednostňovali výrobky z obnovitelných surovin na úkor výrobků ze surovin neobnovitelných je potom pozitivním výsledkem uplatnění i komunikačních dovedností. Tržní segment dřevostaveb je v tomto směru výzvou. DUDÍK, R. Význam projektového řízení při implementaci normy ISO 9001. [Significiance of projekct management in implementation ISO 9001 standard.] In PRO ject MA nagement. Sborník referátů čtvrtého pracovního semináře PROMA 04. Praha, 17. 2. 2005. 1. vyd. Plzeň: Sdružení EVIDA, 2006, s. 71-76. ISBN 80-86596-567. Projektové řízení je dnes ve světě samostatným oborem. Implementace norem ISO je v České republice fenomén několika posledních let. Právě implementace norem je vhodným příkladem použití nástrojů a metod projektového řízení. Implementace normy není záležitostí pouze managementu podniku, ale týká se každého pracovníka firmy. Úroveň změn v řízení podniku samozřejmě souvisí se stávajícím způsobem řízení procesů ve firmě. Nástroje a metody projektového řízení mohou pomoci implementovat normu v nejkratším možném čase a s nejmenšími možnými náklady. Pomáhají tedy efektivně implementovat normu ISO 9001. DVOŘÁK, M. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Chřadnutí jilmů v ČR na příkladu jižních Čech. Grafióza a Phomopsis oblonga. [The elm decline in the Czech Republic. The Dutch Elm Disease and Phomopsis oblonga.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 133-140. ISBN 80-228-1549-7. Zkoumán byl zdravotní stav populace jilmů v oblasti Jižních Čech z hlediska jejich chřadnutí, výskytu projevů grafiózy jilmů a přítomnosti dalších chorob. Z celkového počtu 70

105 šetřených jilmů bylo celkem 33 bez jakýchkoliv symptomů onemocnění nebo jiného poškození. Jilmy se celkem živelně zmlazují v okolí svých mateřských stromů a jejich zastoupení makroskopických symptomů byla grafióza jilmů identifikována u 10 jilmů. Štěpinkovou ve smíšených lesích dává tedy naději na pozvolný růst populace. Podle metodou se nepodařilo prokázat přítomnost O. ulmi ani O. novo-ulmi. Možnou příčinou je přerůstání izolátů houbou Phomopsis oblonga, která byla zaznamenána v největším počtu vzorků. Její úloha vyžaduje dalšího studia. FEUEREISEL, J. Problematik des Schalenwildmanagements in Tschechien. [Problematika managementu spárkaté zvěře v České republice. Problems of hoofed game management in the Czech Republic.] In Wildschäden durch Grosswild – Zukunftschancen grosser Wildtiere in der Kulturlandschaft. Sien (Österreich), 25.-26. 2. 2005. 1. vyd. Wien: CIC Österreich, 2005, s. 74-82. Nejdiskutovanějším tématem je otázka životnímu prostředí přiměřených stavů spárkaté zvěře. Statistické údaje o dynamice odstřelu nejdůležitějších druhů spárkaté zvěře ukazují zřetelný a trvalý nárůst lovu spárkaté zvěře. FEUEREISEL, J. – DVOŘÁK, J. – ERNST, M. – MALÍK, V. – KOSTEČKA, J. – KRČMA, J. – URBANEC, R. Management zvěře v kulturní krajině. [Management of wildlife on cultural area.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 295-305. ISBN 80-7157844-4. Zhodnocení celkového významu zvěře z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního a významné výsledky institucionálního výzkumu v letech 1999-2004 s návrhem na jejich uplatnění. FIALOVÁ, J. – VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. Aplikace funkčních potenciálů lesů České republiky v hodnocení krajinného rázu. [Application of functional forest potentials in the Czech republic in evaluation of landscape charakter.] In SKLENÁR, Š. – MAŚLANKA K. – PARILÁKOVÁ, K. – ČERNÁ, P. – KLIMENT, M. (eds) Enviro Nitra 2005. 10th International Scientific Conference. Nitra, Slovenská poľnohospodárska univerzita, Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva (Slovenská republika), 20. 4. 2005. 1. vyd. Nitra: SPU Nitra, 2005, s. 29-30 ISBN 80-8069-507-5. Příspěvek se zabývá hodnocením krajinného rázu, jeho legislativním vymezením a především podklady pro jeho exaktní zhodnocení. V krajinném plánování, které má výrazně multidisciplinární charakter, hrají klíčovou roli faktory jako jsou potenciál a kapacita krajiny, její ekologická stabilita a přírodní a ekologické limity využívání krajiny a jejích složek. V souladu s celosvětovým trendem trvale udržitelného rozvoje jsou v České republice prosazovány stále modernější principy a přístupy k managementu krajiny. V rámci lesních ekosystémů, jako jedné z nejdůležitějších krajinných složek, je k dispozici široké spektrum exaktních datových zdrojů. Jejich analýzou a využitím lze výrazně posunovat hranice znalostí o polyfunkčním využívání krajiny. Hodnocením 71

funkčního potenciálu lesů ČR se zabývá metoda Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesa (Vyskot a kol., 2003). Nejnižších funkčních potenciálů dosahují v české krajině lesní ekosystémy stanovištně nepůvodních dřevin, vyskytujících se v monokulturách nebo jako dominantní druh v porostních směsích. Více než 60 % lesních porostů ČR se vyskytuje v průměrném funkčním potenciálu. Vysoký funkční potenciál lesů ČR je soustředěn do bohatých porostních směsí s podstatnou příměsí původních dřevin. Jedná se o funkčně nejkvalitnější lesní ekosystémy vyskytující se na území ČR. Lesy s velmi vysokým a mimořádným funkčním potenciálem nejsou v ČR zastoupeny. FIALOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – KUPEC, P. – VYSKOT, I. Evaluation of social-recreational forest function in the landscape management. [Hodnocení sociálně-rekreační funkce lesa v krajinném plánování.] In LEHOCZKY, L. – KALMÁR, L. (eds) 5th International conference of PhD students : Natural science. Miskolc, University of Miskolc, (Hungary), 14–20 August 2005. Miskolc: University of Miskolc, Innovation and Technology Transfer Centre, 2005, s. 281-284. ISBN 963661-681-7. Důležitost řešení problematiky rekreační funkce lesa vychází z velkého zájmu o rekreaci v krajině a hlavně v lesích, neboť lesy jsou nedílnou součástí České republiky. Rozloha lesů činí 2 639 tisíc hektarů a pomalu se zvyšuje. Lesnatost republiky je 33,4 %. Rozloha lesa přepotená na jednoho obyvatele je v současnosti 0,25 hektaru. Zájem o lesy není běžný jen v ČR, ale je to rozšířený trend. V mnoha státech proběhly rozsáhlé analýzy o návštěvnosti lesa. Jejich výsledky korespondují s výsledky v ČR, kde většina respondentů označila lesy jako nejlepší místo pro rekreaci. FIALOVÁ, J. – SCHNEIDER, J. – VYSKOT, I. Quantification of all-society forest functions in the model of protected landscape area Český les. [Kvantifikace celospolečenských funkcí lesa na příkladu CHKO Český les.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 27-30. ISBN 80-7157-902-5. Cílem práce bylo kvantifikovat celospolečenské funkce lesa metodou Vyskot a kol. (2003). Pro aplikaci bylo vybráno modelové území, část CHKO Český les, majetek Domažlických městských lesů. Rozloha území činí 1 726,48 ha. Hodnoceny byly reálné potenciály, reálné efekty funkcí lesa pro každou porostní skupinu. FIALOVÁ, J. – ŠPAČEK, F. – VYSKOT, I. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. The application of ecosystem’s evaluation of forests into the praxis in the Czech Republic. [Aplikace ekosystémového hodnocení lesů v praxi v České republice.] In MANDER, U. – MEIER, K. (eds) Multifunctional Land Use: Meeting Future Demands for Landscape Goods and Services. Tartu (Estonia), 26.-28. 5. 2005. Tartu: University of Tartu, Institute of Geography, 2005, s. 58. ISBN 9949-11-065-3. Lesy jsou jednou z dominantních složek životního prostředí a mají základní vliv na kvalitu lidského prostředí. Existující antropocentrické koncepce zabývající se vztahy mezi člověkem a lesem jsou založené na myšlence, že lesy slouží člověku v závislosti na jeho 72

potřebách. Nová moderní koncepce integrovaného polyfunkčního hospodaření přichází s myšlenkou, že všechny funkce lesa jsou si rovny. V České republice je několik metod, které se zabývají hodnocením a kvantifikací funkcí lesa, např. metoda publikovaná Sejákem, Vyskotem a kol. Metoda Vyskot a kol. (2003) je jediná ekosystémová metoda v České republice, která je uzákoněna a používaná Českou inspekci životního prostředí pro výpočet škod na funkcích lesa. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesa je důležité pro stanovení doporučeného optimalizovaného systému polyfunkčního lesního hospodaření. Výsledky mohou být použity v mnoha sférách rozhodovacích procesů. Vlastníci lesa, státní orgány nebo instituce mohou použít tyto výsledky. Mohou je také použít při tvorbě lesních hospodářských plánů, oblastních plánů rozvoje lesů, kde jsou vymezené principy lesního hospodaření v závislosti na přírodních lesních oblastech v České republice, plány péče pro chráněná území, nebo pro navržení rekreačních oblastí, atd. Metoda Vyskot a kol. (2003) je také používána pro hodnocení škod způsobených na funkcích lesa. České soudy používají při svém rozhodování vědecká posouzení založená na tomto hodnocení jako nezvratný důkaz. FIALOVÁ, J. – VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – ŠPAČEK, F. Funkční potenciál lesů české krajiny. [Functional potential of forests in the Czech Republic.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 47-51. ISBN 80-7315117-0. V rámci lesních ekosystémů, jako jedné z nejdůležitějších krajinných složek životního prostředí, je k dispozici široké spektrum exaktních datových zdrojů. Jejich důslednou analýzou a využitím lze výrazně posunovat hranice znalostí o polyfunkčním využívání krajiny. Funkční potenciál lesů České republiky vyjádřený podle metody Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesa (Vyskot a kol., 2003) je reprezentován hodnotovými třídami celkového reálného potenciálu funkcí lesů. Celkový reálný potenciál funkcí lesů je součtem reálných potenciálů hodnocených funkcí. Reálné potenciály dosahují hodnot od 0 do 6 (od funkčně nevhodného až po mimořádný). V krajinném plánování, které má výrazně multidisciplinární charakter, hrají klíčovou roli faktory jako jsou potenciál a kapacita krajiny, její ekologická stabilita, přírodní a ekologické limity využívání krajiny a jejích složek. FORMÁNEK, P. – KISZA, L. Bio-available nitrogen forms in soils of differently managed mountain meadows and forests: a preliminary results from season 2005. [Biologicky přístupné formy dusíku v půdě pod rozdílně obhospodařovanými loukami a lesy: předběžné výsledky z vegetační sezóny roku 2005.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 31-34. ISBN 80-7157-902-5. Tato práce je cílena k hodnocení biologicky přístupných forem dusíku ve čtyřech rozdílně obhospodařovaných ekosystémech, kdy kromě amonné a nitrátové formy dusíku byly vzaty v úvahu i biologicky přístupně aminokyseliny. Tato studie byla provedena na mírně kosené a 12 let nekosené horské louce, a ve dvou rozdílně proředěných mladých porostech

73

smrku. Koncentrace amonného a nitrátového dusíku, jako i dusíku v biologicky přístupných aminokyselinách, byly měřeny v červnu 2005 ve vrstvě O a Ah na obou loukách, a ve vrstvách F a H v mladých porostech smrku. Výsledky získané v této práci ukázaly nejvyšší relativní podíl aminokyselinového N na celkovém přístupném N v proředěném smrkovém porostu (F a H vrstvy) a ve vrstvě Ah na mírně kosené louce. Tyto výsledky jsou neočekávatelné a budou přesněji hodnoceny až po sumaci dat z celé vegetační sezóny. FORMÁNEK, P. – VRANOVÁ, V. Srovnání extrakce biologicky využitelných aminokyselin z půdy 0,5 M octanem amonným a demineralizovanou vodou. [Comparison of extraction of bio-available amino acids from soil by 0.5 M ammonium acetate and demineralized water.] In ĎUGOVÁ, O. – KUBÁT, J. – NOVÁKOVÁ, J. – ŠIMON, T. – TESAŘOVÁ, M. – VOŘÍŠEK, K. (eds) Život v pôde VI. [Life in soil VI.] Praha-Ruzyně, Výzkumný ústav rostlinné výroby (Česká republika), 1.-2. 2. 2005. Praha-Ruzyně: VÚRV, 2005, s. 9. ISBN 80-86555-58-5. Potřeba stanovování biologicky využitelných aminokyselin vyplývající ze snahy posoudit úlohu aminokyselin v dusíkaté výživě rostlin je spojena s dvěma náhledy na extrakci, jimiž jsou a) co nejvyšší účinnost spojená s uvolněním výměnně poutaných bazických aminokyselin v půdě a b) se zamezením hydrolytického vlivu. Z doposud získaných poznatků se jeví jako nejvhodnější extrakce demineralizovanou vodou a 0,5 M octanem amonným. Preferovaným trendem extrakce je ta s použitím demineralizované vody, která simuluje proudění vody v prostorech půdních pórů. Na druhé straně může extrakce demineralizovanou vodou poskytnout podhodnocené výsledky a může být spojena s rizikem vyšších ztrát během manipulace se vzorky ve smyslu spotřeby solubilizovaných aminokyselin. Z tohoto důvodu jsme uskutečnili experiment s cílem porovnat účinnosti extrakce biologicky využitelných aminokyselin z půdy demineralizovanou vodou a 0,5 M octanem amonným a ověřit, zda-li extrakce 0,5 M octanem amonným nevykazuje hydrolytický efekt. FORMÁNEK, P. – VRANOVÁ, V. Srovnání extrakce dusíku biologicky využitelných aminokyselin z půd rozdílně obhospodařovaných lučních porostů 0,5 M octanem amonným a demineralizovanou vodou. The comparison of extraction of bio-available amino acids from soil of differently managed meadow stands by 0.5 M ammonium acetate and demineralized water. In VOŘÍŠEK, K. (ed.) Život v pôde VI. [Life in soil VI.] Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky (Česká republika), 1.-2. 2. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 33-37. ISBN 80-2131348-X. V této studii bylo porovnáno množství dusíku 17 aminokyselin extrahovaných z půdních vzorků 0,5 M octanem amonným (0,5 M AAc) a demineralizovanou vodou (Demi H2O). Vzorky byly odebrány z Adn horizontu v polovině května na mírně kosené a 10 let nekosené části horské louky v Moravskoslezských Beskydech a kromě aminokyselin byly 1% K2SO4 extrahovány i minerální formy dusíku (NH4+–N a NO3-–N). Účinnost extrakce biologicky přístupných aminokyselin byla vyšší při použití 0,5 M AAc. Na kosené části louky bylo Demi H2O extrahováno 0,56 M a 0,5 M AAc 1,43 mikrogramů aminokyselinového N/g sušiny půdy. Na části nekosené bylo oběma extraktanty stanoveno 0,29 resp. 1,09 mikrogramů aminokyselinového N/g sušiny půdy. Relativně se N

74

aminokyselin extrahovaných 0,5 M AAc na celkovém biologicky přístupném dusíku v době odběru podílel 10,4 % - 11,5 %. GEBAUER, R. – MARTINKOVÁ, M. Vliv tlaku na kořenové systémy sazenic smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karsten). III. mikroskopická studie. [Impact of soil pressure on root systems in Norway spruce (Picea abies /L./ Karsten) seedlings. III. Anatomy study.] In BLÁHA, L. (ed.) Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2005. VÚRV Praha-Ruzyně (Česká republika), 11. 5. 2005. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně, 2005, s. 95-108. ISBN 80-86555-631. Cílem předložené studie bylo prohloubit poznání v této problematice a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje zhutnění půdy, simulované dlouhodobým zatížením, tvar a velikost tracheid metaxylému a deuteroxylému a tím i hydraulickou vodivost kořenového systému dvouletých sazenic smrku ztepilého. Tato práce navazuje na sdělení v předchozích seminářích (Gebauer & Martinková, 2003, 2004). Z kontrolních a experimentálních sazenic byly odebrány vzorky jemných kořenů a z nich pořízeny transverzální mikroskopické řezy pro analýzu rozměrů lumenů tracheid a zastoupení buněčných stěn v metaxylému a sekundárním xylému. Celkem bylo změřeno kolem 9 500 buněk. Ze získaných výsledků vyplývá, že působením tlaku byla v sekundárním xylému průměrná plocha buněčných stěn vyšší o 1 %, v metaxylému vyšší o 5 % oproti kontrolním sazenicím. Co se týká největšího rozměru lumenů tracheid, pak v kořenech pod vlivem tlaku byly četnější tracheidy úzké (do 12 µm), zatímco u kontrolních kořenů byly četnější tracheidy široké (od 14 µm). Z experimentu vyplývá jednak vyšší citlivost kořenů vůči tlaku v mladších fázích vývinu, vyšší energetický sink a jednak snížená potenciální vodivost xylému. HADAŠ, P. Potential throughfall depositions of sulphur, nitrogen and hydrogen ions in the natural forest area of Jizerské hory Mts. [Potenciální podkorunové depozice síry, dusíku a iontů vodíku na území přírodní lesní oblasti Jireské hory.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Restoration of forest ecosystems of the Jizerské hory Mts. [Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor.] Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 9. 2005. 1. vyd. Prague: Czech University of Agriculture in Prague, Forestry and Game Management Research Institute Jíloviště-Strnady, 2005, s. 7-10. ISBN 80-213-1379-X. I přes trend snižování emisí SO2 a NOx, tak problém poškozování lesních porostů v určitých částech ČR je stále aktuální. Podle monitoringu zdravotního stavu lesních porostů (dle ICP Forest)je Česká republika na prvním místě v Evropě s největším počtem stromů, jejichž defoliace je větší než 25 %. Jednou z možných příčin poškozování lesních porostů se jeví synergické působení depozicí síry, dusíku a vodíkových iontů v kombinaci s klimatickým stresem. Příspěvek hodnotí prostorové pole potenciální podkorunové kyselé depozice vodíkových iontů, síry a dusíku na území přírodní lesní oblasti Jizerské hory v letech 2001 a 2002. HADAŠ, P. Vliv očekávaných změn klimatu na potenciální růstové podmínky lesních porostů na území Drahanské vrchoviny v časovém horizontu 2050. [Impact of anticipated climatic changes on the potential growth conditions of forest stands in the

75

Drahanská vrchovina Upland at a time horizon until 2050.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Československá bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 29. ISBN 80-86690-31-8. [CD-ROM]. Pro hodnocení vlivu očekávaných klimatických poměrů Drahanské vrchoviny (území PLO 30) v časovém horizontu 2050 a jejich vlivu na potenciálních růstové podmínky lesních porostů byly použity výstupy globálního klimatického modelu HadCM2. Hodnocení potenciálních růstových podmínek lesních porostů se opírá o parametry klimatu a stanoviště. Z klimatických parametrů jsou použity ty, které podstatnou měrou ovlivňují stav a vývoj fyziologických procesů lesních porostů, tzn. teplota prostředí a množství vody. Z hlediska růstových podmínek dřevin mají velký význam rovněž extrémní výkyvy klimatu, respektive roční chod parametrů teplot a srážek. Proto jsou rovněž odvozeny denní úhrny srážek, průměrné denní a extrémní hodnoty teploty vzduchu – absolutní minima, maxima. Odvozená denní data byla dále zpracována ve formě měsíčních průměrů resp. úhrnů a dle příslušných definic ve formě počtu mrazových, ledových, letních, tropických dnů, počtu dnů bezesrážkového období (počet minimálně 5 dnů jdoucích za sebou, během kterých se nevyskytly žádné srážky – jako charakteristiku sucha). Uvedené charakteristiky jsou odvozeny pro území Drahanské vrchoviny v rámci 4., 3. a 2. lesního vegetačního pro časový horizont 2050 a jsou porovnávány s normálovým obdobím 19611990. HADAŠ, P. Vláhová bilance smrkové monokultury vyšších poloh Drahanské vrchoviny. [Water balance of Norway spruce monoculture at higher altitude of Drahanská vrchovina Upland.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Česko-slovenská bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 30. ISBN 80-86690-31-8. [CD-ROM]. Nejzranitelnějším místem stability smrkových porostů rostoucích na území České republiky v nižších lesních vegetačních stupních (v 5. až 3. LVS) je narušení jeho vláhové bilance s přímým dopadem na vlhkostní režim půd a na zásoby vody v půdě. V době vegetačního období je zvýšený výdej vody evapotranspirací obvykle kompenzován buď dotací půdní vody nebo atmosférickými srážkami. V tomto příspěvku je hodnocení vláhové bilance zaměřeno na množství srážek a na základní meteorologické parametry ovlivňující evapotranspiraci – na teplotu vzduchu a globální záření. Potřebná vstupní data jsou použita z kontinuálního měření na stacionární ploše Rájec-Němčice, kterou provozuje Ústav ekologie lesa LDF MZLU v Brně. Údaje o evapotranspiraci jsou obvykle získávány na základě modelového výpočtu. Konkrétní aplikace modelového výpočtu závisí na tom, jaké meteorologické parametry máme z měření k dispozici. Vzhledem k dostupným meteorologickým datům je pro hodnocení vláhové bilance smrkových porostů vyšších poloh Drahanské vrchoviny použita metoda výpočtu potenciální evapotranspirace podle Turca. HADAŠ, P. – HYBLER, V. Analýza vlastností porostního mikroklimatu lužních lesů z hlediska obnovy. [Analysis of floodplain forest stand microclimate properties from the viewpoint of regeneration.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. –

76

SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 175– 180. ISBN 80-7157-844-4. Byly charakterizovány změny porostního mikroklimatu v závislosti na způsobu těžby dřeva v lužním lese. Kontinuálně byly měřeny vybrané parametry mikroklimatu. HADAŠ, P. – LITSCHMANN, T. Teplotní a vlhkostní režim lužního lesa v lokalitě Národní přírodní rezervace Křivé jezero. [Temperature and moisture conditions of floodplain forest in the Křivé jezero Lake National Nature Reserve.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Česko-slovenská bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 28. ISBN 80-8669031-8. [CD-ROM]. Národní přírodní rezervace Křivé jezero je ukázkou lužní krajiny s porosty tvrdého i měkkého luhu. Jedná se o území obtékané řekou Dyjí a dyjským ramenem tzv. Mlýnským potokem jihozápadně od Nových Mlýnů. NPR byla pod Pálavou již před vybudováním Novomlýnských nádrží. Nachází se zde řada chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. V roce 1995 v rámci programu revitalizace lužních lesů za spolupráce CHKO Pálava, LZ Židlochovice LČR s. p., a ÚEL LDF MZLU Brno byl zahájen monitoring vybraných abiotických parametrů ekosystému lužního lesa. Pro charakterizování teplotního a vlhkostního režimu lužního lesa jsou měřeny objemové vlhkosti půd v 30 a 60 cm, hladina podzemní vody, atmosférické srážky. Od roku 2003 byl monitoring rozšířen o měření teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu. V příspěvku je provedeno vyhodnocení vývoje teplotních a vlhkostních poměrů porostního mikroklimatu, jejich porovnání s mezoklimatem (reprezentuje stanice Děvín) a makroklimatem (reprezentují průměrné hodnoty severní polokoule). HALTOFOVÁ, P. Sweet chestnut in the Czech Republic. [Kaštanovník jedlý v České republice.] In International Symposium „Optimisation, Productivity and Sustainability of Chestnut Ecosystems in Meditarranean Europe“, Abstracts of contributed papers. [Mezinárodní sympózium „Optimalizace, produktivita a udržitelnosti kaštanových ekosystémů v mediterární Evropě“, Sborník abstraktů.] Catania (Italy), 23.-26. 2. 2005. Catania: Grafica express, 2005, s. 28-29. Evropský kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. je v ČR introdukovanou dřevinou bez významného hospodářského významu. Jiné druhy rodu Castanea se v ČR nepěstují, s výjimkou existence několika exemplářů C. dentata v arboretech. V současné době je zaregistrován výskyt kaštanovníku jedlého na více než 325 lokalitách v parcích, městské zeleni, soukromých zahradách a lesních porostech. Převažují výsadby soliterních jedinců, nebo malých skupin. Nejstarší výsadby pocházející ze 16. století jsou dodnes zachovány v kaštánce u Kamencového jezera na severu Čech, dnes součásti zooparku v Chomutově. Druhá kaštánka byla založena ve východních Čechách v obci Nasavrky v 18. století. Plocha obou kaštánek je asi 3 ha. Přestože obě kaštánky byly zakládány i s cílem produkce plodů, plody jsou v současnosti sbírány jen pro individuální potřebu.

77

HALTOFOVÁ, P. – PALOVČÍKOVÁ, D. – JANKOVSKÝ, L. Vegetative compatibility groups of Cryphonectria parasitica (Murrill) M. E. Barr in the Czech Republic. [Vegetativní kompatibilita Cryphonectria parasitica (Murrill) M. E. Barr v České republice.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 168-169. ISBN 80-7157902-5. Od roku 2001 je v ČR prováděna systematická zdravotní kontrola populace kaštanovníků Castanea sativa Mill. Bylo prověřeno víc než 1000 jedinců na 282 lokalitách. Výskyt původce rakoviny kůry kaštanovníků Cryphonectria parasitica (Murrill) M. E. Barr byl potvrzen na třech lokalitách na Moravě. Na dvou lokalitách, v Uherském Brodě (lokalita č. 1) a Kuřimi (lokalita č. 2), byl napaden pouze jediný strom, na třetí lokalitě v Moravském Píseku byla napadena desítka stromů v okrasné lesní školce. Na třetí lokalitě bylo odizolováno 20 čistých houbových kultur C. parasitica ze 195 vzorků kůry. Dvě z nich byly z dubu Quercus rubra. Vzorky kůry byly sterilizovány povrchovou sterilizací (96% ethanolem 1 minutu, sterilní vodou, ethanolem) a umístěny na Petriho misky s 3% sladinovým agarem (MA3). U kultur byly pozorovány morfologické charakteristiky a doba počátku fruktifikace. Houbové kultury byly párově testovány na vegetativní kompatibilitu s 31 evropskými testery (EU-1 – EU-31). Vegetativní kompatibilní (vc) skupina EU-13 byla determinována na lokalitě č. 1, zatímco na lokalitě č. 2 to byla vc EU-1. Laboratorní testy potvrdily na třetí lokalitě výskyt pouze jediné vegetativně kompatibilní skupiny EU15. Nebyly pozorovány žádné zahojené rakovinné rány, ani nebyl potvrzen výskyt hypovirulentního kmene C. parasitica. HAMANOVÁ, M. Datas for Landscape Management in the Central Part of Protected Landscape Area Žďárské Vrchy. [Data pro péči o krajinu v centrální části CHKO Žďárské vrchy.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 35-39. ISBN 80-7157902-5. V centrální části CHKO Žďárské vrchy je situován subregion Velké Dářko. Zde byla zmapována geobiocenologie, ekologická síť, dozologie … Na základě dat byl navržen plán péče a byla zpracována databáze a vytvořeny mapy. Celý projekt byl zpracován v GIS. HAMANOVÁ, M. Krajinotvorné programy využitelné pro venkov. [Landscape Programs for Countryside.] In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 42-46. ISBN 80-239-4963-2. [online] V současné době se venkovu nedostává financí na mnoho projektů, proto je dobré se orientovat ve všech dotacích a vědět, kde je možné získat finance. Otázkou je, zda obce a jejich obecní zastupitelstva nedají vždy přednost projektům týkajících se intravilánu oproti krajině. V tomto příspěvku bych ráda nastínila možnosti dotací a uvedla jeden úspěšný projekt. 78

HAMANOVÁ, M. Zásah do krajiného rázu v k. ú. CIKHÁJ. [Interference in scenery of Cikháj.] In HERBER, V. (ed.) Fyzickogeografický sborník 3: Fyzická geografie – krajinná ekologie – trvalá udržitelnost. Brno, Masarykova univerzita v Brně (Česká republika), 22. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti, 14.-15. 2. 2005. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 98-104. ISBN 80-210-3931-0. Každá krajina má své kouzlo. Umísťování staveb, které narušují krajinný ráz je nevyhnutelné v rámci pokroku. Někde je to více vhodné a jinde ne. Z velké míry záleží na subjektivním pocitu a pohledu jednotlivce. Co se někomu zdá vhodné, druhého připadá krajně nevhodné a rušivé. V tomto příspěvku Vás seznámím s přírodou na k. ú. obce Cikháj, která leží takřka v centrální části CHKO Žďárské vrchy (v NRBC Žákova Hora), kam dle mého názoru byla nevhodně umístěna větrná elektrárna, která na nejviditelnější z turistické stezky a zároveň od silnice i od ubytovny pro návštěvníky této obce. Tato stavba byla též postavena v rozporu s urbanistickou studií obce, která se snaží zachovat určitý vesnický ráz. Přes všechny argumenty proti se nakonec tato stavba povolila a dnes stojí. Z počátku byla stanoviska většiny dotčených účastníků proti. Stavebník se ale odvolal a nakonec mu byla i přes nesouhlas obce stavba povolena. Elektrická energie vyrobená z alternativních, obnovitelných zdrojů, v tomto případě využívající síly větru, je takřka nejčistší formou výroby energie, kterou lze v současnosti realizovat. Naplňuje zásadu i potřebu trvale udržitelného vývoje a z tohoto hlediska jsou větrné elektrárny obecně zařízení významně šetřící přírodu a její zdroje. Je však potřeba zvážit, zda množství vyrobené energie touto malou elektrárnou se vyrovná narušení krajinného rázu a zničení „genius loci“ obce Cikháje. HAMANOVÁ, M. – PAVLÍKOVÁ, T. Education Ecology for Landscape Engineers. [Výuka ekologie pro krajinné inženýry.] In Veda mladých 2005. Galanta-Kaskády (Slovenská republika), 21.-22. 9. 2005. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, 2005, s. 20. ISBN 80-8069585-7. [CD-ROM]. Předmět krajinná ekologie je jedním z důležitých předmětů, který je vyučován na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie

projektantem ÚSES a na to, aby realizace samotná byla provedena na pozemcích s vyjasněnými vlastnickými vztahy. HAVÍŘOVÁ, Z. – KOTÁSKOVÁ, P. – KOUPIL, M. Využití přírodě blízkých materiálů pro účelové stavby v krajině. [Utilization of akin to nature materials for buildings of purpose at countryside.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a

republika), 22. 11. 2005. l. vyd. Praha: Česká lesnická společnost, 2005, s. 19-27. ISBN 80-02-01759-5. Využití dřevního odpadu z hlavní dřevařské výroby, snižování spotřeby energie při realizaci a provozu staveb, náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji. Realizace staveb z obnovitelných a recyklovatelných surovin a materiálů, mezi které patří především dřevo. Realizace nízkoenergetických a pasivních domů. HEROLDOVÁ, R. M. – PEJČOCH, M. – BRYJA, J. – SUCHOMEL, J. – TKADLEC, E. Hantavirus infections in southern Moravia populations of rodents in the years 2000-2004. [Infekce hantavirů v populaci hlodavců jižní Moravy v letech 2004-2005.] In Abstracts of papers presented at IX. International Mammalogical Congress. [Abstrakty příspěvků přednesených na IX. mezinárodním kongrese o savcích.] Sapporo, Hokkaido (Japan), 31. 7. - 5. 8. 2005. Sapporo, 2005, s. 231. Zhodnocení výskytu hantavirů v populaci hlodavců jihomoravského agroekosystému. HOBZA, P. Poznatky z pěstování méně používaných introdukovaných dřevin na ŠLP Křtiny. [Knowledge from silviculture of less known introduced tree species in the Křtiny Training Forest Enterprise.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 8-14. ISBN 80-228-1489-X. Cílem příspěvku je zhodnotit růstovou dynamiku a vývoj introdukovaných dřevin v konkrétním porostu na školním lesním podniku Křtiny a navrhnout zásady jejich pěstění a výchovy. Součástí výsledků je komparace růstu těchto dřevin s domácím smrkem ztepilým. HOLAN, J. – KLOIBER, M. Chemická koroze dřeva. [Chemical corrosion of wood.] In 27. konference Sanace a rekonstrukce staveb 2005. Brno, Stavební fakulta VUT (Česká republika), 2.-3. 11. 2005. Blansko: Česká stavební společnost, WTA CZ, 2005, s. 44-48. ISBN 80-02-01768-4. Chemická koroze dřeva je závažným problémem, který se často neprojevuje ihned po aplikaci např. ochranné látky. Chemickou korozi dřeva mohou způsobovat jak kyseliny tak zásady. Nebezpečí vzniká především ve střešních konstrukcích, které často bývají ošetřeny retardéry hoření. HOLUŠA, J. – ŽÁRNÍK, M. – HOLUŠA, O. Poznámky k definici lesního typu - je LT rámcem jednotných růstových podmínek? [Notes to the definition of forest type – is forest type the frame of uniform growth conditions?] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 7-9. ISBN 80-2131399-4. Základní jednotkou geobiocenologického i lesnicko-typologického systému je lesní typ (LT). Lesní typ považuje Zlatník (1956) za soubor biocenos původních a změněných a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě náležejících. 81

V produkčním ohledu nejsou vyšší jednotky – tj. skupiny lesních typů – vlastními jednotkami, těmi jsou teprve lesní typy k nim náležející (Zlatník, 1956). Randuška et al. (1986) uvádějí, že „LT je jednotka s úzkym ekologickým rozpätím pre rast drevín, ich produkciu … V rámci jedného lesného typu sú viac menej rovnaké trvalé produkčné podmienky, to znamená, že lesný typ je súčasne produkčným typom“. Průša (2000) zdůrazňuje, že hlavním úkolem lesnické typologie je rozdělení lesa na jednotky přibližně stejné produkce, … „jsou to vlastně plochy stejného růstového prostředí“. Cílem příspěvku je zhodnocení četností absolutních výškových bonit (AVB) a jejích rozpětí ve vybraných lesních typech. HOLUŠA, O. Vliv azonality společenstev lesních geobiocenóz na složení taxocenóz pisivek (Insecta: Psocoptera). [The influence of geobiocenoses azonality to the composition of psocids taxocenoses (Insecta. Psocoptera).] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 7-9. ISBN 80-2131399-4. Azonální geobiocenózy představují vegetaci, jejíchž složení je vedle makroklimatu ovlivňováno hlavně zvláštními půdními poměry. Nachází se na odpovídajících půdách uvnitř více vegetačních zón, jako např. vegetace vrchovišť a slatin, lesy na aluviálních a zamokřených půdách, vodní vegetace, vegetace halofytní na typologicky nevyvinutých půdách, jako na skálách, vátých píscích, sutích apod. (Kolektiv, 1995). V praxi při mapování jsou azonální geobiocenózy (mimo luhy) řazeny do „vegetačního stupně“ o jeden (popř. dva) výše než je vlastní zonální VS – např. v zonálním 5. VS jsou společenstva edafických kategorií O, P, Q, T, G, (R) řazena do vyššího tj. 6. VS (dále jen 6.a VS). V 5. VS bylo zjištěno 29 druhů (cca 2 040 imág) s dominancí: eudominantní druhy Caecilius burmeisteri, dominantní druhy Philotarsus picicornis, Caecilius flavidus a Peripsocus subfasciatus, v 6. VS bylo zjištěno 17 druhů (cca 660 imág) s dominancí: eudominantní druhy Caecilius despaxi, Caecilius burmeisteri, Mesopsocus unipunctatus, Stenopsocus lachlani, dominantní druhy Caecilius flavidus a Reuterella helvimacula, v 6.a VS bylo zjištěno 22 druhů (cca 2 760 imág) s dominancí: eudominantní druhy Caecilius burmeisteri, dominantní druhy Caecilius piceus, Philotarsus picicornis a Enderleinella obsoleta. Ve výsledcích DCA analýzy byly interpretovány jednotlivé osy: osa x – projev vegetačních stupňů, osa y – vliv druhu dřeviny, osa z – (vliv je zřetelný pouze u některých VS nebo geobiocenóz) vliv rozvolněnosti porostů (či solitérnosti sběrových míst), u vyšších VS se na této ose projevuje vliv vrcholového fenoménu, osa q – vliv hydricity. Ve výsledcích DvClA analýzy byly zjištěny některé význačné soubory biotopů. Tyto soubory sdružují určité tyto geobiocenóz podle VS a dřevin. Pro jednotlivé VS byly zjištěny charakteristické druhové kombinace pisivek pro VS: 5. VS – Caecilius flavidus – Metylophorus nebulosus – Philotarsus picicornis, 6. VS – Caecilius despaxi – Stenopsocus lachlani – Mesopsocus unipunctatus – Reuterella helvimacula, pro 6.a VS byla zjištěna charakteristická druhová kombinace: Caecilius burmeisteri – Caecilius piceus – Philotarsus picicornis – Enderleinella obsoleta – (Stenopsocus lachlani). Biotopy pisivek 6.a VS jsou umístěny do souboru biotopů, kde převažují biotopy 5. VS. Lze tedy tvrdit, že taxocenózy 6.a VS jsou více podobny („odvozeny ze“) zonálnímu 5. VS. Na základě uvedených výsledků, lze tvrdit, že mapování azonálních geobiocenóz do vyššího VS je ve většině případů neopodstatněné. Rozhodující bude rozloha azonálních geobiocenóz, pravděpodobně až plocha o rozloze řádově 10 ha (tj. alespoň 30-50 ha) bude opodstatněně řazena k vyššímu VS. Na základě uvedených výsledků je zřejmé, že i živočichové jsou

82

významnou součásti geobiocenóz a že živočichy lze využít i při typizaci geobiocenóz (popř. mapování biotopů). HOLUŠA, O. Vliv zastoupení jedle bělokoré (Abies alba) na složení taxocenóz pisivek (Insecta: Psocoptera). [Influence of representation of silver fir (Abies alba) to the composition of psocid taxocenoses (Insecta: Psocoptera).] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, 2005, Lesnická práce, s. r. o., s. 99-104. ISBN 80-213-1396-X. Jedle bělokorá (Abies alba) představuje jeden z hlavních edifikátorů vegetačních stupňů ve střední Evropě. Její zastoupení v přirozené dřevinné skladbě v jednotlivých VS bylo různé. V zonálních VS se vyskytovala od 3. (tj. dubo-bukového – Querceti-Fageta s. lat.) po 8. VS (tj. smrkový – Piceeta s. lat.). Zastoupení a její účast v porostní struktuře udávají blíže Holuša (2003a) a Žárník & Holuša (in prep.) Ze srovnání diverzit biotopů pisivek s jedlí bělokorou a ostatních dřevin v daném SoLT příslušného bioregionu vyplývá (viz tab. 1), že na jedli byly dosaženy jedny z nejvyšších hodnot indexů diverzity. Nejvyšší hodnoty (HS, HB) byly zjištěny na jedli bělokoré v SoLT 4B ve Vsetínském bioregionu a v SoLT 5B v Beskydském bioregionu. Z analýzy DCA vyplývá, že taxocenózy pisivek (Psocoptera) jsou určeny několika základními faktory – vegetační stupňovitosti, složením dřevin, rozvolněností sběrových míst (+vrcholovým fenoménem) a hydricitou stanoviště. Jednotlivé faktory se projevují ve vzájemné korelaci, proto jejich samostatný projev není možné oddělit od projevu jiných faktorů. Výskyt dřevin (i ve změněných porostech) souvisí s vegetační stupňovitostí, VS souvisejí s hydricitou stanoviště. Od VS nelze také jednoznačně oddělit vliv biogeografický. HOLUŠA, O. The occurrence of Cordulegaster sp. in Czech Republic – result of influence of habitat ecological factors in different biogeographical regions? [Výskyt Cordulegaster sp. v České republice – výsledek vlivu stanovišťných ekologických faktorů v různých biogeografických regionech?] In RIVERA, C. A. (ed.) Abstracts Book 4th WDA International Symposium of Odonatology. Pontevedra (Spain), 26.-30. 7. 2005. Pontevedra: 2005, s. 41. Během 1992-2004 se uskutečnilo intenzivní vyšetřování vodních toků ve všech zalesněných oblastech České republiky. Na území republiky se vyskytovaly dva druhy z rodu Cordulegaster – C. bidentata a C. bolonii. C. bidentata byl nalezen především v Západních Karpatech v nadmořské výšce 300-950 m (centrum 400-500 m). Lokalitami výskytu jsou prameniště a velmi malé potůčky. Kladení vajíček bylo vždy pozorováno v prameništích. Stanoviště larev: hloubka vodního sloupce 1-10 cm, šíře vodního toku 12110 cm, průtok 0,01-2 l.s-1, dno tvoří směs bláta a drobných kamínků (štěrk) – zvětraliny pískovců a jílovců; vysoká hustota larev – 10 larev na 1m2 (5 larev v posledním růstovém stadiu). Četnost populace se mění se změnami matečných hornin (z JZ směrem na SV) – nejvyšší v Bílých Karpatech a Vsetínských vrších – zvětraliny jemnozrnných pískovců, jílovce; nižší v Moravskoslezských Beskydech – chudší (křemičité) pískovce a nejnižší v Slezských Beskydech – hrubozrnné pískovce a slepence. C. boltonii byl nalezen především v hercynské oblasti v nadmořské výšce 200-900 m (centrum 600-700 m n. m.). Lokalitami výskytu jsou klikatící se potoky a menší řeky. Kladení vajíček bylo pozorováno v malých potocích. Stanoviště larev: hloubka vodního sloupce 20-100 cm, šíře vodního toku 0,75-5 m, průtok 30-50 l.s-1, dno je tvořeno hrubozrnným pískem z roztříštěných kamenů –

83

zvětraliny ruly, slída z břidlicových hornin. Nejvyšší četnost byla zjištěná v regionu Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Různý výskyt byl podmíněn geomorfologií regionů a tím vodních toků. Podle výsledků pro výskyt larev Cordulegaster sp. jsou rozhodující geologické rozdíly, především zvětraliny matečné horniny. HOLUŠA, O. – KŘÍSTEK, Š. – ŽÁRNÍK, M. – ŠPARIK, J. S. Primenenie v Ukrajinskich Karpatach sistemy regionalnych planov upravlenija lesami Českoj Respubliky. [Aplikace Systému Oblastních plánů rozvoje lesa České republiky v Ukrajinských Karpatech. Aplication in the Ukrainian Carpathians of Regional forest management plans of Czech Republic.] In Naukovi osnovi vedennja stalogo lisovogo gospodarstva. Ivano-Frankivsk (Ukraina), 28.-30. 9. 2005 Ivano-Frankivsk: Ukrajinskij naukovo-doslidnij institut girskogo lisivnictva im. P. S. Pasternaka, 2005, s. 111-114. Oblastní plány rozvoje lesa patří mezi základní aktivity Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Systém OPRL byl aplikován pro pilotní území v Ukrajinských Karpatech. HOLUŠA, O. – MLČOUŠEK, M. – ŠPARIK, J. S. Primenenie GIS pri planirovanii vedenija lesnovo chazjajstva. [Aplikace GIS při plánování v lesním hospodářství.] [Aplication GIS in the forest planning.] In Možlivosti sučasnich GIS/DZZ-technologij u sprajanni virešennja problem Prikarpatja.[ Možnosti GIS/DPZ-technologií při vyřešení problémů Přikarpatí.] Ivano-Frankivsk (Ukraina), 15.-17. 11. 2005. IvanoFrankivsk: Ukrajinskij naukovo-doslidnij institut girskogo lisivnictva im. P. S. Pasternaka, 2005, s. 46-48. Příspěvek uvádí použití GIS v plánování lesního hospodářství. Jsou popsány první výsledky aplikace vývojového plánu na hlavní oblasti Ukrajiny. HOUŠKA, J. – VESKA, J. – ŠEBESTA, J. Acidifcation dynamics of forest soils in Ukraine Carpathians after 60 years and reaction of plant communities. [Dynamika acidifikace lesních půd v průběhu 60-ti letech a reakce rostlinných společenstev.] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, s. 538. ISBN 80-86690-25-3. Cílem příspěvku je (1) ukázat změny půdních parametrů, zejména sorpční komplex a půdní reakci během periody posledních 60-ti let. (2) vyhodnotit jakým způsobem reagovali rostlinná společenstva na změny půdních vlastností. Výzkumným objektem jsou trvalé zkusné plochy v Biosférické Rezervaci Pop Ivan Maramurešský, situované na ukrajinskorumunské hranici. Tato síť trvalých zkusných ploch byla založena ve 30. letech minulého století, kdy zájmové území patřilo k tehdejšímu Československu. Plochy byly precizně geodeticky zaměřeny, označeny v terénu a byl zde proveden rozsáhlý výzkum fytocenologický, dendrometrický a pedologický. Výzkum byl obnoven v 90. letech minulého století, kdy některé ze zmiňovaných ploch byly obnoveny. Naše data pochází z nejrozsáhlejší a nejzachovalejší plochy č. 11 (rozloha cca 11 ha, sestává z porostů A-F). Jsou k dispozici půdní vzorky svrchních horizontů z 87 míst, pro které byly rovněž vytvořeny fytocenologické snímky (vše pro roky 1938 a 1997). Dále podrobné fyzikálně 84

chemické analýzy půd byly vyhotoveny pro 6 hlubokých půdních sond. Půdní rozbory byly provedeny stejnými metodami jako v roce 1938. Máme tedy možnost porovnat unikátní analytický materiál z posledních skutečně přirozených lesních ekosystémů s odstupem doby 60-ti let. Změny v půdních parametrech odráží zřetelný trend acidifikace těchto lesních půd. Ukazují na to nejen zřetelné rozdíly hodnot aktuální půdní reakce, ale i změny v parametrech sorpčního komplexu, zejména vyluhování bazických kationů. Data byla testována neparamterickým Match Paire testem a ve všech případech vykazují statisticky významné rozdíly mezi lety 1938 a 1997). Rostlinná společenstva prošla rovněž značnými změnami, jak dokládají průměrná Ellenbergova čísla pro reakci spočtená pro jednotlivé porosty A-F (jestliže jsou logaritmována pokryvností, mají vždy zřetelně menší hodnotu pro rok 1997). Změna ve složení fytocenóz ale nereflektuje pouze změnu půdní reakce, jak ukazují analýzy programu Canoco. Naprostá většina variability ve složení druhů daná pH je však sdílená s variabilitou definovanou časem, která je několikanásobně větší. HOUŠKOVÁ, K. – MAUER, O. Přirozená obnova dubu letního (Quercus robur L.) v lužních lesích. [Natural regeneration of pedunculate oak (Quercus robur L.) in floodplain forest.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 187-194. ISBN 80-7157844-4. Ekosystém lužního lesa v současné době prochází změnami, které vážně ohrožují jeho biodiverzitu. Obnova dubu letního je realizována výhradně uměle, síjí či sadbou po velkoplošné holoseči. Cílem lesního hospodaření by však mělo být uplatňování takových technologických postupů, které se blíží přírodním principům. Proto byl v komplexu lužních lesů na jižní Moravě v rámci LZ LČR Židlochovice – polesí Lanžhot založen výzkumný objekt pro ověření technologií, které by umožňovaly využít případné bohaté úrody žaludů k přirozené obnově porostů dubu letního. Objekt byl rozdělen na obnovované plochy s různě dlouhou dobou ponechání clony mateřského porostu o různém zakmenění, s různě silnou podsíjí či bez ní, s přípravou půdy či bez ní a se zásahy proti buřeni či bez nich. Vždy byla zaznamenána nákladovost použitého postupu. Na těchto plochách byla na vytýčených transektech po tři roky sledována četnost semenáčků všech dřevin, základní morfologické charakteristiky dubových semenáčků a pokryvnost buřeně. Z výsledků vyplývá, že nejlepším způsobem obnovy porostů dubu letního je smýcení plně zapojené doubravy ihned po opadu žaludů. Nálet totiž nejlépe odrůstá na volné ploše, v zástinu přirůstá jen nepatrně a v plném stínu během druhého a třetího roku života odumírá. Zásahy proti buřeni a padlí dubovému jsou v prvních třech letech nutností. Doporučený postup je výrazně méně nákladný než u obvykle používaných síjí a sadeb (o cca 40 %). HRDLIČKA, P. – KULA, E. – ZĄBECKA, J. Změny v obsahu prvků v listech břízy (Betula pendula Roth) v imisní oblasti Olkusz – Niepolomice (1995-2004). [Change in the element content of birch leaves (Betula pendula Roth) in the air polluted area Olkusz – Niepolomice (1995-2004).] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 39-44. ISBN 80-228-1549-7.

85

Z analýzy listů břízy v okolí měst Olkusz a Niepolomice (1994, 1998, 2001 a 2004) vyplynulo hodnocení obsahu S, Mg jako kolísavé; N, K, Cu nedostatečné, P, Ca dostatečné; Mn, Zn optimální/nadbytečné; Pb běžné až nadměrné; Cd nadměrné; Al na úrovni pozadí. HRUŠKA, J. – HOUŠKA, J. Application of soil analyses, repeated after 60 years, for acidification modeling using MAGIC model. Aplikace půdních analýz opakovaných po 60-ti letech pro modelování acidifikace pomocí modelu MAGIC. In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, s. 462. ISBN 80-86690-25-3. Cílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky modelování průběhu acidifikace půd pomocí středně komplexního modelu MAGIC (Model of Acidification of Groundwater in Catchments). Výzkumným objektem jsou trvalé zkusné plochy v Biosférické Rezervaci Východní Karpaty, v blízkosti trojmezí Slovensko-Polsko-Ukrajinská republika. Tato síť trvalých zkusných ploch byla založena ve 30. letech minulého století, kdy zájmové území patřilo k tehdejšímu Československu. Plochy byly precizně geodeticky zaměřeny, označeny v terénu a byl zde proveden rozsáhlý výzkum fytocenologický, dendrometrický a pedologický. Výzkum byl obnoven v 90. letech minulého století, kdy některé ze zmiňovaných ploch byly obnoveny. Naše data pochází z plochy č. 6 a 7. Celkem byly zopakovány půdní analýzy na pěti hlubokých sondách (dohromady 25 vzorků), přičemž místa původních sond bylo možno dohledat s přesností do 1 m. Máme tedy unikátní možnost kalibrovat model dvěma sety hodnot s časovým odstupem 60-ti let. Vstupními hodnotami byly: momentální obsah bází, kationtová výměnná kapacita, bazická saturace, půdní reakce aktivní). Co se týče klimatických údajů, pro modelování byly použity hodnoty chemismu srážkových vod ze stanice Starina (Slovensko, 345 m n. m., 20°17,5' v. z. d. a 49°09' s. z. š.), která je součástí sítě EMEP. Výhodou těchto výzkumných ploch je jejich poloha mimo dosah lokálních zdrojů znečištění – kyselá depozice připadá v úvahu pouze z dálkového přenosu. Trvalé plochy jsou v podstatě posledními prakticky přirozenými lesními ekosystémy v Evropě bez přímého ovlivnění člověkem. Výsledky modelování dle scénáře stabilního vývoje (Gothenburg Protocol) ukazují, že acidifikace, i když slabší, bude pokračovat i v příštích 30-ti letech. HRŮZA, P. Technologické možnosti obnovy parkových cest. [Technological possibilities of garden communications restoration.] In KLČ, P. – NOVÁK, J. – NOVOTNÁ, L. (eds) Stavby a Krajina. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra staveb, 15.-16. 9. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, FLE KS, 2005, s. 45-49. ISBN 80-213-1377-3. Staré parkové cesty jsou často navrženy s krytovou vrstvou z živičných materiálů a v současné době je již vyčerpána jejich životnost. Z důvodu historického, přírodního a estetického pojetí obnovy parku je možné použít technologii výstavby parkových komunikací mechanicky zpevněným kamenivem s obrusnou vrstvou žlutého zbarvení. Tento typ zpevnění splňuje požadavky na estetické začlenění komunikací do okolního prostředí, vytváří příznivější hydrologické podmínky na ploše, svojí vzdušností a pružností umožňuje výsadbu dřevin do parkových komunikací.

86

HRŮZA, P. Rekonstrukce a údržba parkových cest na příkladu parku Michalov. [Restoration and maintainance of garden communications in park Michalov.] In KLČ, P. – NOVÁK, J. – NOVOTNÁ, L. (eds) Stavby a Krajina. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra staveb, 15.-16. 9. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, FLE KS, 2005, s. 50-51. ISBN 80-2131377-3. Rekonstrukce městského parku Michalov probíhala v roce 2002-2003. V rámci celkové rekonstrukce byla řešena obnova parkových cest. Parkové cesty určené k rekonstrukci byly zpevněny krytem z živičných materiálů. Návrh technologie obnovy požadoval využití přírodě blízké technologie a materiálů. Z toho důvodu byl kryt parkových komunikací navržen z mechanicky zpevněného kameniva. Dalším požadavkem, který vycházel z historického a estetického hlediska, bylo žluté zbarvení obrusné vrstvy komunikace. Přípravné a zemní práce spočívaly v kompletním odstranění živičných krytů komunikací a ve výškové úpravě nivelety zemní pláně. Mechanicky zpevněné kamenivo bylo připraveno metodou road-mix a obrusná vrstva kameniva byla zpevněna vápennou stabilizací. HUBAČÍKOVÁ, V. – SYNKOVÁ, J. Hodnocení revitalizačních opatření na vybraném toku Jižní Moravy. [Evaluation of revitalization measures at selected South Moravian streams.] In KLIMENT, M. – PARILÁKOVÁ, K. – FLÓRIŠ, R. et al. (eds) Veda mladých 2005. Galanta-Kaskády (Slovenská republika), 21-22. 9. 2005. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre. Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, 2005, s. 49-54. ISBN 80-8069-585-7. Intenzifikace zemědělské výroby, velkoplošná odvodňování zemědělských pozemků a jejich scelování, úpravy vodních toků, likvidace přirozených prvků systému ekologické stability krajiny a v neposlední řadě destrukce vodního režimu jako celku vedly ke zrychlenému odtoku vody především z horních částí povodí jednotlivých toků. Katastrofální následky měly především úpravy, které nerespektovaly ani základní principy fungování ekosystémů vodního prostředí. Po roce 1989 se u nás začaly rozvíjet snahy o napravení následků rozsáhlého narušení vodního prostředí. Tyto aktivity jsou od roku 1992 podporovány v rámci Programu revitalizace říčních systémů. Pomocí finančních prostředků z tohoto programu byla v uplynulých letech realizovaná velká řada opatření, od drobných lokálních akcí, po akce většího rozsahu. HUBAČÍKOVÁ, V. – SYNKOVÁ, J. Hodnocení revitalizačních opatření na Heroltickém potoce. [Evaluation of revitalization measures at Heroltický stream.] In ŠTĚRBA, O. – MĚKOTOVÁ, J. (eds) Říční krajina 3. [River landscape 3.] Olomouc (Česká republika), 5.-6. 10. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 112-119. ISBN 80-244-1162-8. Intenzifikace zemědělské výroby, velkoplošná odvodňování zemědělských pozemků a jejich scelování, úpravy vodních toků, likvidace přirozených prvků systému ekologické stability krajiny a v neposlední řadě destrukce vodního režimu jako celku vedly ke zrychlenému odtoku vody především z horních částí povodí jednotlivých toků. Katastrofální následky měly především úpravy, které nerespektovaly ani základní principy fungování ekosystémů vodního prostředí. Po roce 1989 se u nás začaly rozvíjet snahy o napravení následků rozsáhlého narušení vodního prostředí. Tyto aktivity jsou od roku 1992 podporovány v rámci Programu revitalizace říčních systémů. Pomocí finančních 87

prostředků z tohoto programu byla v uplynulých letech realizovaná velká řada opatření, od drobných lokálních akcí, po akce většího rozsahu. Vzhledem k tomu, že z tohoto programu byla na revitalizační opatření vynaložena poměrně vysoká finanční částka (cca 3 mld. Kč), dále proto, že byl již realizován dostatečný počet akcí, dnes sílí tlaky o vytvoření objektivní metody pro hodnocení revitalizačního efektu realizovaných akcí, případně i pro hodnocení akcí připravovaných. Zhodnocení provedených revitalizací a zjištění jejich negativ je velice důležitým momentem pro předání maximálního množství zkušeností a doporučení, aby při revitalizacích nebyly opakovány chyby a naopak byly využívány osvědčené postupy. JANKOVSKÝ, L. Chřadnutí a choroby jedle bělokoré Abies alba Mill. [The decline and diseases of silver fir Abies alba Mill.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 43-48. ISBN 80213-1396-X. Zastoupení jedle bělokoré zaznamenalo v lesích České republiky významný ústup na současné zastoupení 0,9 %. Jako příčina je zmiňováno mj. chřadnutí jedlí, zřetelné především v 60. a 70. letech 20. století. Z hlediska houbových patogenů se na chřadnutí nepodílí žádný druh, který by měl významný vliv na zdravotní stav populací jedle v ČR. Pro mlaziny má význam pouze gradace korovnice kavkazské Dreyfusia nordmannianae. Zcela zásadní vliv na populace jedle bělokoré v ČR má myslivecké hospodaření jako příčina vysokých stavů zvěře a hospodářské postupy současného lesnictví. JANKOVSKÝ, L. Projevy chřadnutí konifer v ČR. [Decline of coniferous trees in the Czech Republic.] In BERNADOVIČOVÁ, S. – JUHÁSOVÁ, G. (eds) Dreviny vo verejnej zeleni. [Woody species in urban vegetation.] Bratislava (Slovenská republika), 10.-11. 5. 2005. 1. vyd. Nitra: Ústav ekológie lesa SAV Zvolen. Pobočka biológie drevín Nitra, 2005, s. 31-38. ISBN 80-967238-9-8. V rámci péče o dřeviny je zásadním momentem zvládnutí stresových stavů, včetně přesné identifikace stresových faktorů a úlohy biotických agens, který tento stav doprovází. Stejně jako ostatní organismy jsou dřeviny v krajině a především v sídlech vystaveny zvyšující se stresové zátěži danou civilizačním tlakem a změněnými podmínkami prostředí. Úlohou ochrany dřevin je pak dopad těchto stresorů minimalizovat s cílem maximálně prodloužit životnost stromů, minimalizovat rizika provozních havárií a předcházet kalamitním situacím. JANKOVSKÝ, L. – BEDNÁŘOVÁ, M. – HALTOFOVÁ, P. – PALOVČÍKOVÁ, D. The risk of introduction of quarantine pest important for forest nurseries in the Czech Republic. [Riziko zavlečení karanténních organismů významných pro lesní školky v České republice.] In PROCHÁZKOVÁ, Z. (ed.) Sixth Meeting of IUFRO Working Party 7.03.04: Diseases and Insects in Forerst Nurseries. Abstracts book. Uherské Hradiště (Česká republika), 9.-14. 9. 2005. Uherské Hradiště: VÚLHM Uherské Hradiště, 2005, s. 31. V průběhu let 1997-2005 byly v České republice zaznamenány 3 lesnicky významné karanténní choroby Mycosphaerella pini, M. dearnessii a Cryphonectria parasitica. První nález M. pini je datován do roku 1999, kdy byla zjištěna na importovaném rostlinném 88

materiálu, v roce 2000 byla nalezena i ve volné výsadbě v plantáži vánočních stromků. Od té doby se stala běžným patogenem především borovice černé Pinus nigra. Cryphonectria parasitica byla zjištěna poprvé v roce 2002, další dvě lokality pak byla zjištěny v roce 2004 a počátkem roku 2006. Nálezy těchto chorob jsou provázeny hospodářskými ztrátami, ať již v důsledku poškození dřevin chorobou, tak v důsledku eradikačních opatření a uplatňování mimořádných rostlinolékařských opatření. JANKOVSKÝ, L. – CETKOVSKÝ, R. Některé aspekty revitalizace jedle bělokoré Abies alba Mill. na příkladu Konické vrchoviny. [Some aspects of revitalization of silver fir Abies alba Mill. on the example of Konicka vrchovina Upland.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 49-57. ISBN 80-213-1396-X. Na příkladu Konické vrchoviny byl studován zdravotní stav jedle bělokoré a příčiny jejího ústupu v posledních desetiletích. Na základě provedené letokruhové analýzy bylo mimo jiné možno konstatovat: (1) Stromy vykazují od roku 1960 mírně pozitivní trend v růstu letokruhů. (2) Závislost mezi růstem letokruhů, teplotou a srážkami byla nalezena. (3) Srážky se významně podílejí na ovlivnění růstu na počátku a na konci vegetačního období. Teplota má význam v průběhu vegetačního období. (4) Růst stromu v běžném roce je více ovlivněn teplotou než srážkami. (5) Srážky výrazně ovlivňují růst stromu až s dvouletým zpožděním. (6) Srážky vykazují větší vliv na růst letokruhů u souboru stromů zdravých. (7) Teplota se zřetelněji projevuje na růstu letokruhů u stromů s příznaky chřadnutí. Současný zdravotní stav jedle lze považovat za velmi dobrý. Největším problémem je především poškozování jedlových náletů a výsadeb zvěří a nedostatečná výchova jedlových porostů. JANKOVSKÝ, L. – PALOVČÍKOVÁ, D. – BEDNÁŘOVÁ, M. Karanténní škodlivé organismy významné pro dřeviny a současná situace v České republice. [Quarrantine pests important for woody plants and evaluation of the contemporary situation in the Czech Republic.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] ZvolenKováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 153-161. ISBN 80-228-1549-7. V průběhu let 1997-2005 byly v České republice zaznamenány 3 lesnicky významné karanténní choroby Mycosphaerella pini, M. dearrnessii a Cryphonectria parasitica. První nález M. pini je datován do roku 1999, kdy byla zjištěna na importovaném rostlinném materiálu, v roce 2000 byla nalezena i ve volné výsadbě v plantáži vánočních stromků. Od té doby se stala běžným patogenem především borovice černé Pinus nigra. Cryphonectria parasitica byla zjištěna poprvé v roce 2002, další dvě lokality pak byla zjištěny v roce 2004. Nálezy těchto chorob jsou provázeny hospodářskými ztrátami, ať již v důsledku poškození dřevin chorobou, tak v důsledku eradikačních opatření. Náhrady státu v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření přesahovaly v ČR 10 mil. Kč ročně. JAROŠ, O. – KYNICKÝ, J. – SULOVSKÝ, P. Mineralogie křemen-karbonátových žil v oblasti Talyn-Meltes Bulag, JZ Mongolsko. Mineralogy of quartz-carbonate dykes in the region Talyn Meltes Bulag, Transaltai Gobi, Mongolia. In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko

89

2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 67-74. ISBN 80-7157920-3. Oblast Talyn-Meltes Bulag se nachází na jihozápadě Mongolska v těsné blízkosti hranic s Čínou v centru teránu Atasbogd. Talyn Meltes bulag patří mezi nejzajímavější ložiskové výskyty zlata v Mongolsku. Rudní žíly a na ně vázané mineralizace bohaté zlatem jsou prostorově spjaty se smykovou zónou, která probíhá ve směru SZ-JV slabě metamorfovaným vulkanosedimentárním komplexem spodno- až střednědevonského stáří, který je nasunut na pluton spodnodevonských granitoidních hornin. V letech 1999-2002 byl v Mongolsku realizován jeden z projektů programu pomoci rozvojovým zemím s účastí ČR. Terénní práce projektu geologického a geochemického mapování v oblasti Zaaltajské Gobi v měřítku 1 : 200 000 byly provedeny na území o ploše cca 35 410 km2, zobrazeném na listu mapy K - 47 – A v těsné blízkosti mongolsko-čínských hranic. V rámci projektu byla zhodnocena dosavadní prozkoumanost oblasti a vyhodnocení leteckých a satelitních snímků, realizováno geologické mapování s cílem sestavení litologicko-stratigrafické mapy zakryté v měřítku 1 : 200 000, dále bylo provedeno základní regionální geochemické vyhodnocení a vyhodnocení geochemických výsledků z hlediska prognózy ložisek nerostných surovin a provedena šlichová prospekce. JELÍNEK, R. Adaptations biotopes – Úpravy biotopů. In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 68-71. ISBN 80-239-4963-2. [online] Příspěvek řeší možnosti ozeleňování venkovské krajiny. JELÍNEK, R. Biotopes. [Biotopy.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 2005, s. 43-45. ISBN 80-7157-902-5. Publikace řeší možnosti úprav biotopů volně žijících druhů zvěře. JERGL, Z. VOC emitované nábytkovými dílci a jejich vliv na interiér. [VOC Emission emited by Furniture Parts and their Indoors Influence.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 121-127. ISBN 80-7157-860-6. Příspěvek je zaměřen na stanovení emisí VOC, emitovaných nábytkovými dílci v interiéru. Množství VOC bylo sledováno především ve dvou učebnách na LDF MZLU, a to ve specializované laboratoři T210 a nespecializované učebně T18. Výsledkem práce je porovnání množství VOC v učebnách za provozu a mimo provoz a vzájemně mezi sebou. Dále porovnat dosažené výsledky s limitními hodnotami dle normy.

90

JIČÍNSKÝ, M. – CHLADIL, J. Možnosti využití systémů CAD a navazujících aplikací ve výrobě nábytku. [Possibility of using CAD – systems and continual applications for making furniture.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 67-82. ISBN 80-7157-860-6. Konstrukce nábytkových dílců v systémech CAD. V oblasti návrhu je možné vytvořit 3D model výrobku, který lze dále využít od fáze studie, pokračovat s ním před fázi prototypu až do oblasti plánování. Charakteristika konstrukce v parametrických systémech CAD. Další možnosti systémů CAD, které je možné využít ve fázích konstrukce, plánování i výroby. Praktické možnosti využité těchto vlastností na projektu Bezpečné lůžko juniorů s parametry EU. KADLEC, J. Minor forest products and their potential in cost saving of forest owners. [Vedlejší produkty lesa a jejich potenciál v úsporách nákladů vlastníků lesa.] In GAMBUS, F. (ed.) Ecological, Ergonomic and Economical Optimization of Forest Utilization in Sustainable Forest Management. [Ekologická, ergonomická a ekonomická optimalizace využívání lesa v trvale udržitelném hospodaření v lesích.] Krakow (Poland), 15-18. 6. 2005. 1. vyd. Krakow: Wydawnictwo AR, 2005, s. 435-439. ISSN 0239-9342. V publikaci byly sledovány biologické odpady v lesnictví jako vedlejší produkt vznikající při pěstebních a těžebních operacích. Byla identifikována místa vzniku biologického odpadu, podíl na nákladech pěstebních a těžebních operací a byla dána doporučení na snížení nákladů a využití odpadů. Využití vedlejších produktů lesa je jednou z možností ke snížení nákladů výroby a využití biologického odpadu. Využití biologického odpadu může být potenciálním zdrojem zaměstnání pro obyvatele venkova. KALOUSEK, F. Manažerské kompetence a výkonnost firmy. [Managerial competences and company performance.] In BREJCHA, M. (ed.) EDMAN 05 – EDucation for MANagement. [EDMAN – Vzdělávání pro management.] Brno, Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta (Česká republika), 25.-26. 8. 2005. 1. vyd. Plzeň: Sdružení Evida Plzeň, 2005, s. 91-98. ISBN 80-86596-67-2. Dosažení požadovaného úspěchu a vitality každé firmy velice úzce souvisí s povahou vztahů ve firmě. Tyto vztahy ve firmě ovlivňují manažerské kompetence. Kompetence je poměrně stabilní charakteristika osobnosti. Mezi jednotlivé složky osobnosti náleží motivy, rysy, vnímání sebe samotného, vědomosti a dovednosti. Firma, která je orientována na manažerské kompetence a jejich rozvoj snadněji dosahuje svých strategických cílů, úspěchů v rozvoji lidských zdrojů – ve výběrovém řízení, odměňování a v kariérovém vývoji a při pozitivním ovlivňování výchovy a vzdělávání manažerů. Analýza rozvojové potřeby kompetencí musí být řešena v oblasti kompetence manažerské, interpersonální a technické. KALOUSEK, F. Provozně ekonomické aspekty dřevařského průmyslu České republiky. [Production and economic aspects of timber industry in Czech Republic.] In MERKOVÁ, M. (ed.) Priame zahraničné investície v drevospracujúcom priemysle. 91

Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra podnikového hospodárstva (Slovenská republika), 1.-2. 6. 2005. 2005, s. 44-55. ISBN 80-228-1445-8. Podnikatelské prostředí je základním předpokladem fungující tržní ekonomiky. Lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl představují výrobní potenciál, kde společným faktorem je dřevo jako obnovitelný přírodní zdroj. Využívání dřeva je závislé na těsné spolupráci subjektů v lesním hospodářství a v dřevozpracujícím průmyslu. Vývoj dřevozpracujícího průmyslu je odvozen od dodávek surového dříví z našich lesů do tohoto průmyslového odvětví, od jeho ekonomických možností a od dopadů vstupu cizího kapitálu. Pozice tohoto odvětví v ekonomice státu je nezastupitelná. Výraznou jeho předností je využívání kvalitní domácí suroviny. Po vstupu ČR do EU je pro dřevozpracující průmysl prvořadým úkolem zvyšovat jeho konkurenceschopnost. Dynamický růst tohoto odvětví je charakterizován růstem tržeb, zvyšováním přidané hodnoty a produktivity práce. KALOUSEK, F. – ŠTORK, R. Tržní a obchodní aspekty uplatnění dřeva v bytové výstavbě. [Market and Commercial Aspects of using Timber in Domestic Architecture.] In ŠUPÍN, M. (ed.) Marketing a obchod. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta (Slovenská republika), 11. 11. 2005. 1. vyd. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005, s. 153-157. ISBN 80-89029-97-3. Lesní hospodářství České republiky a jeho význam pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu. Bilance zdrojů a uplatnění dřevní hmoty. Dřevařský export a import. Principy cenové politiky na dřevařském trhu. Přednosti českého dřevozpracujícího průmyslu. Zvýšení podpory spotřeby dřeva v ČR prostřednictvím výroby a prodeje dřevostaveb v bytové výstavbě. Dřevostavba jako zakázkový výrobek. Charakteristika stavebního trhu, jeho struktura a vazby k vnějšímu okolí. Specifika a zvláštnosti marketingu ve stavebnictví a tržní uplatnění dřevostaveb. Průzkum konkurence na stavebním trhu staveb ze dřeva. Ekonomické aspekty zhodnocení dřeva jako obnovitelné přírodní suroviny v rámci bytové výstavby. Cenové nabídky a cenové politiky dodavatelů. KANICKÁ, L. Salón nábytku Paříž 2005 – zdraví a bezpečnost. [The furniture exhibiton in Paris – health and safety.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 128-137. ISBN 80-7157-860-6. Bezpečný a zdravý nábytek v Paříži. KANTOR, P. Stabilita alochtonního smrku a jeho produkční potenciál ve smíšených porostech chlumních oblastí. [Stability of allochthonous spruce and its production potential in mixed stands of upland regions.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 95-101. ISBN 80-7157-844-4.

92

Výsledky řešeného projektu přinesly tyto předběžné, ale významné poznatky, které lze shrnout do následujících základních bodů: Smrkové monokultury jsou na nepůvodních stanovištích pahorkatin prokazatelně a zcela jednoznačně natolik nestabilní, že nejsou schopny plnit své produkční ani mimoprodukční poslání. Nejen monokultury, ale i porosty s dominantním podílem smrku se zde mohou s vysokou pravděpodobností zcela rozpadnout ještě před dosažením mýtného věku, pokud v nich nejsou v dostatečném počtu a v přiměřeném rozestupu zastoupeny ekologicky stabilnější dřeviny. Souběžně ale bylo na našich výzkumných plochách potvrzeno, že nelze „a priori“ a kategoricky zcela vyloučit smrk z cílové druhové skladby na kyselých i živných stanovištích chlumních oblastí jako produkčně významnou přimíšenou dřevinu. Jednoznačně se doporučuje jednotlivá forma smíšení a na základě principu „předběžné opatrnosti“ by zde neměl v žádném porostu přesáhnout podíl zastoupení smrku 30 % až 40 %. Na většině stanovišť 2. a 3. lesního vegetačního stupně byla potvrzena mimořádně vysoká životnost, stabilita i produkční schopnost buku. Buk se zde ve většině smíšených porostů projevil jako nosná listnatá dřevina cílové druhové skladby. V obecné poloze má zde jeho zastoupení široké rozpětí hodnot (20 % až 80 %); v jednotlivých případech bude zpravidla závislé na stanovištních podmínkách a konkrétních porostních poměrech. Z pěstebního hlediska lze konečně považovat za velmi významné zjištění, podle něhož ani dramatický úhyn dominantní dřeviny nemusí nutně znamenat rozpad celého porostu, pokud jsou zastoupeny jednotlivě rozmístěné vtroušené dřeviny. Přitom podíl příměsi nemusí být nijak výrazný (cca 20 % stromů ve věku 30 let až 40 let, při hustotě cca 3 000 až 3 500 stromů.ha-1). KANTOR, P. Vodohospodářský potenciál horských lesů při přívalových srážkách. [Water management potential of mountain forests at extreme precipitation.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 225-229. ISBN 80-7157-844-4. Povrchový odtok a následná půdní eroze jsou v lesních porostech zcela zanedbatelné. Toto konstatování platí nejen pro přirozené lesy, ale i pro lesy hospodářské. Dokonce i na holých sečích nejsou erozní procesy (s výjimkou balvanitých lokalit) důsledkem pouhého vykácení stromů, ale jsou vždy projevem špatně organizovaného nasazení a pohybu těžkých mechanizačních prostředků a dalších činností člověka. Absence povrchového odtoku v lese (který zde kromě vysoké vsakovací schopnosti půdního tělesa eliminuje i soustava vodních cest vytvářených v lesní půdě kořeny stromů, živočichy aj.), oproti jeho častému výskytu na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích, je tak prvým a velmi významným předpokladem tlumení povodní v krajině. Z pohledu ekologické stability i trvalosti a bezpečnosti produkce je jednou z nezpochybnitelných priorit lesního hospodářství přeměna smrkových monokultur na smíšené porosty. Výsledky výzkumu ale zcela jednoznačně prokázaly, a to je třeba objektivně konstatovat, že zvýšený podíl listnáčů nesníží nebezpečí velkých vod a povodní. Listnaté dřeviny jsou totiž vzhledem k bezlistému stavu v mimovegetačních obdobích i menší biomase asimilačních orgánů schopny zadržet a odčerpat méně srážkové vody než dřeviny jehličnaté (zejména smrk). Středohorské a horské lesy (na rozdíl od všech nelesních ekosystémů) tlumí velmi snadno přívalové srážky o síle do 50 mm. Souvislé srážky o velikosti do 100 mm se již projeví na celkové výši odtoku vody z lesa, ale z pohledu vodohospodářské účinnosti jsou ještě přijatelné. Za kritickou mez pro účinné tlumení povodní lesem lze považovat hranici 150 až 200 mm souvislých srážek. Při tomto úhrnu je již lesní půda vždy zcela nasycena vodou 93

včetně zaplnění prohlubní jak v půdním povrchu, tak v horninovém podloží. Poté nastává neřízený a spontánní odtok vody celým půdním profilem, vystupující často i na povrch půdy, a to bez ohledu na druhovou skladbu nebo sebejemnější způsoby obhospodařování. Jinými slovy řečeno i těleso lesní půdy má podobně jako technická zařízení – přehradní nádrže, své kapacitní možnosti, které nelze, byť bychom si to sebevíce přáli, překročit. KANTOR, P. – KOPECKÝ, P. Růst a vývoj smrkové mlaziny pět let po prvém výchovném zásahu. [Growth and development of a spruce young-growth stand five years after a tending measure.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 15-19. ISBN 80-228-1489-X. V referátu jsou analyzovány základní růstové veličiny (h, d1, 3, G, štíhlostní kvocient) smrkové mlaziny vychovávané rozdílnou intenzitou. Jde o druhé sdělení z tohoto experimentu. Při prvém, v roce 2001 byla hodnocena reakce smrku prvé 2 roky po zásahu. V předkládané studii je hodnocen týž porost na Školním lesním podniku Křtiny po dalších 3 letech, tedy 5 let po prvém zásahu. Výsledky potvrdily obecně platnou nutnost včasných intenzivních prvých zásahů ve smrkových mlazinách. Z posuzovaných variant se jeví jako optimální redukce hustoty na 1700 stromků na ha při dosažení horní porostní výšky 4 m. KAŇOVÁ, D. – KULA, E. Effect of experimental acidification on birch Betula pendula Roth and several feed-linked insects. [Působení experimentální acidifikace na břízu Betula pendula Roth a některé druhy hmyzu na ni potravně vázané.] .] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, s. 626. ISBN 80-86690-25-3. V umělých podmínkách otevřeného fóliovníku bylo sledováno působení látek kyselé depozice na břízu (Betula pendula Roth) a na ni vázaný fytofágní hmyz. V experimentu byly sazenice břízy rozděleny do čtyř variant: kontrola, kyselá zálivka, kyselá zálivka s postřikem listů, aplikace síranu amonného. Různé typy ošetření se projevily v obsahu živin v substrátu, celkovém obsahu prvků v listech a také v napadení stromů hmyzem. Byl sledován žír nosatců Phyllobius sp., blíže nespecifikovaných volně žijících housenek a housenic, sání mšic a třásněnek. Významný vliv na výběr potravy měl obsahu dusíku a síry v listech. KLIMÁNEK, M. Internet thematic atlas of the University Training Forest on the MapServer. [Tématický atlas Školního lesního podniku Křtiny na internetovém mapovém serveru.] In PAWLAK, W. – SPALLEK, W. (eds) Projektowanie i Redakcja map. [Tvorba a vydávání map.] XIV. Szkola Kartograficzna. Szklarska Poreba (Poland), 20.-22. 5. 2005. Wroclaw: Uniwersytet Wroclawski, 2005, s. 219-224. ISBN 83-915878-6-X. Služby webových mapových serverů jsou velmi užitečným prostředkem k prezentaci digitálních geoprostorových dat v prostředí internetu. Typickým příkladem je OpenSource mapový server „MapServer“ vyvíjený na univerzitě v Minnesotě. Toto prostředí je také použito od roku 2002 pro praktickou aplikaci na datech Školního lesního podniku 94

„Masarykův les“ Křtiny. Takovýto mapový server potom poskytuje efektivní formu pro prezentaci mapových dat nejen pro studenty a zaměstnance univerzity, ale i pro širokou veřejnost. Viz KLIMÁNEK, M. Prezentace digitálních prostorových dat ŠLP Křtiny na mapovém serveru. [Digital geospatial data of the University Training Enterprise on the MapServer.] In TALHOFER, V. – FRIEDMANNOVÁ, L. – HOFMANN, A. (eds) Mapa v informační společnosti. Brno (Česká republika), 7.-9. 9. 2005. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany Brno v nakladatelství Kartografická společnost ČR, 2005, s. 160165. ISBN 80-7231-015-1. [CD-ROM]. Již od roku 2002 je na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně provozován mapový server. Jedná se o freewarový (Open Source) mapový server „MapServer“ vyvíjený Univerzitou v Minnesotě (USA) v rámci grantu NASA. V současné době jsou zde lokalizována data Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny, který slouží k zajišťování pedagogických, výzkumných a poloprovozních úkolů na ploše cca 10 400 ha. Server je využíván zejména pro výuku předmětů z oblasti GIS či DPZ a dále ostatními ústavy fakulty pro lokalizaci terénních cvičení nebo zadávání semestrálních projektů. Studenti mapový server oceňují z hlediska možnosti přístupu k datům mimo prostory LDF, zejména při získávání mapových příloh pro ročníkové nebo diplomové práce na území ŠLP Křtiny. KLIMÁNEK, M. – ČEPICKÝ, J. Mapový server ŠLP „Masarykův les“ Křtiny. [Map server of the University Training Forest.] In Geoinformatika ve veřejné správě – Brno 2005. Brno (Česká republika), 8.-9. 6. 2005. Praha: Česká asociace pro geoinformace, 2005, s. 1-5. [CD-ROM]. Služby webových mapových serverů jsou velmi užitečným prostředkem k prezentaci digitálních geoprostorových dat v prostředí internetu. Typickým příkladem je OpenSource mapový server „MapServer“ vyvíjený na univerzitě v Minnesotě. Toto prostředí je také použito od roku 2002 pro praktickou aplikaci na datech Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Takovýto mapový server potom poskytuje efektivní formu pro prezentaci mapových dat nejen pro studenty a zaměstnance univerzity, ale i pro širokou veřejnost. Viz KLÍMA, S. Stabilita, kvalita a produkce různé směsi smrku, modřínu a borovice na ŠLP Křtiny. [Stability, quality and production of various mixtures of spruce, larch and pine in Training Forest Enterprise Křtiny.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 20-26. ISBN 80-228-1489-X. V příspěvku jsou uvedeny výsledky desetiletého šetření na demonstračních plochách směsi smrku s borovicí a modřínem, její kvalita, stabilita a produkce. Plochy byly založeny a změřeny poprvé v roce 1994 a dále v roce 2004 s průběžným zjišťováním poškození abiotickými činiteli. Demonstrační plochy jsou tvořeny třemi dílci s různým zastoupením dřevin v porostě 146 C 6 ŠLP Křtiny. Nejvyšší porostní zásoba byla zjištěna na ploše II. 681,60 m3.ha-1, při zastoupení SM 86 %, MD 7 %, BO 7 %. Následuje plocha III. 663,30 m3.ha-1 se zastoupením SM 76 %, MD 7 %, BO 17 % a třetí je plocha I. 595,55 m3.ha-1 95

s SM 69 %, MD 5 % a BO 26 %. Štíhlostní kvocient je na všech plochách vysoký, na ploše I. dosahuje hodnoty 109,6, přesto na plochách nebyly za celé období zaznamenány zlomy ani vývraty stromů, takže se dá předpokládat, že tato směs je již při 15% zastoupení rozmístěných zpevňujících dřevin v těchto podmínkách poměrně stabilní. Sledovaná kvalita u smrku a modřínu je poměrně vysoká, u borovice kvalita kmenů s jednotlivým rozmístěním stromů se zhoršuje, stejně jako při klesajícím zastoupení této dřeviny. Doporučené procentické zastoupení dřevin v této směsi je SM 80, BO 10, MD 10. KLIMO, E. – KULHAVÝ, J. Norway spruce monocultures and their transformation to close-to-nature forests from the point of view of soil changes in the Czech Republic. [Smrkové monokultury a jejich transformace na lesy blízké přírodě z pohledu půdních změn v České republice.] In INNES, J. L. – EDWARDS, I. K. – WILFORD, D. J. (eds) Forest in the Balance: Linking Tradition and Technology. The International Forestry Review, 2005, vol. 7(5), 414 p. Abstracts. Brisbane (Queensland, Australia), 813 August, 2005, XXII IUFRO World Congress. Brisbane: Commonwealth Forestry Association, 2005, Session 018, s. 56. ISSN 1465-5489. [CD-ROM]. Současné zastoupení smrkových porostů v České republice je přibližně 54 %, přirozené 11 % a doporučené 36,5 %. Výzkum byl zaměřen na změny v koloběhu elementů, zejména dusíku, pod vlivem smrkových monokultur, dále změny v akumulaci organické hmoty, koncentrace živin v organické vrstvě, procesu acidifikace a koncentrace živin v jehličí smrku v různých stadiích transformace na smíšené porosty. Předběžné závěry: smrkové monokultury mění koloběh elementů zejména v první generaci, nejvyšší akumulace organické hmoty je ve vrstvě H a tato vrstva se mění pomalu i po změně složení porostu. Buk do značné míry zastavuje acidifikační proces. Různé množství akumulované organické hmoty ve smrkových monokulturách (od 50 t.ha-1 do 150 t.ha-1) nemělo významný vliv na stav výživy porostu, zejména N. KLIMO, E. – KULHAVÝ, J. Půdní aspekty transformace smrkových monokultur na lesy bližší přírodě. [Ecological impacts of clear-felling regeneration in spruce forests.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 115-119. ISBN 80-7157-844-4. Rozsáhlé pěstování smrku (Picea abies /L./ Karst.) ve střední Evropě mimo svůj přirozený areál, kam byl uměle rozšířen zejména v posledních 150 letech, přineslo lesnímu hospodářství na jedné straně mnoho užitku, zvláště z ekonomického hlediska, na druhé straně četné problémy. Orientace lesního hospodářství na zvyšování produkce dřevní suroviny bylo na mnoha stanovištích doprovázeno ztrátou biodiverzity, zvýšení rizika ohrožení lesa jak abiotickými tak i biotickými faktory. Výrazné rozšíření smrku spadá zejména do druhé poloviny minulého století, kdy jsou přirozené lesy přeměňovány na smrkové monokultury. Snahy o přeměnu existujících smrkových (nebo borových) monokultur a místy i zřejmé výsledky této činnosti můžeme sledovat v řadě přírodních lesních oblastí u nás. I když cíle přeměn nebyly zcela totožné s těmi, které se vytyčují dnes, hlavní – zvýšení stability porostů a ochrana půdní úrodnosti – se nezměnily. Velmi brzy se ukázalo, že změnit porostní skladbu a zajistit kulturu listnatých dřevin není jednoduché pro celou řadu překážek, které se staví v cestu. Poškozování kultur zvěří je

96

nesporně jedním z nejvýznamnějších činitelů. Stejně vážnou překážkou jsou však i půdní změny, ke kterým došlo od doby, kdy listnaté dřeviny měly v tomto prostoru převahu. Příčinami těchto změn je omezená intenzita koloběhu látek v jehličnatých porostech, vyplývající jednak z nedostatečného prokořenění a využití hlubších vrstev půdy, jednak z nepříznivého složení opadu a jeho zpomaleného rozkladu. Ve stupňující míře se na zhoršení půdních vlastností podílí i vysoká úroveň depozice kyselých složek znečištění ovzduší. A stále více se musí uvažovat i možné ekologické dopady globální změny klimatu, jakož i epizodické období sucha, což dostává smrkové monokultury v nižších polohách do nestabilního stavu vůči abiotickému prostředí. V rámci projektu NAZV QD1130/2001/01 jsme proto sledovali změny půdních vlastností ovlivněné jednak monokulturami smrku tak i změnami vlivem jejich transformace na lesy bližší přírodě. KLOIBER, M. – HOLAN, J. – RYBNÍČEK, M. Stavebněhistorický a technický průzkum krovu kostela ve Starém Hobzí. [Structural and historical investigation of gothic church in Staré Hobzí and proposal its recovery.] In Svorník 3/2005. Krovy, střechy. Sborník příspěvků z 3. konference stavebněhistorického průzkumu. Třebíč, Muzeum Vysočiny (Česká republika), 8.-11. 6. 2004. Praha: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum. Nakladatelství Unicornis, 2005, s. 57-65. ISBN 8086562-06-9. Práce se zabývá posouzením stavu konstrukce gotické části krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje v Starém Hobzí. Součástí práce je návrh sanačních opatření zpracovaný s ohledem na historickou hodnotu objektu. Základem hodnocení je konstrukčně typologický rozbor jednotlivých částí krovu. V dalším posuzování konstrukce byly hodnoceny fyzikální a mechanické vlastnosti, biologické napadení, a dendrochronologické datování. Upřesněny byly také další etapy stavebně historického vývoje částí navazujících na středověké jádro kostela. Stav konstrukce gotického krovu se v poslední době značně zhoršuje vlivem zatékání srážkové vody, která způsobuje na početných místech degradaci dřevěných částí krovu. Pro návrh sanačního opatření byla provedena identifikace biotických činitelů s určením místa přechodu mezi zdravou a poškozenou částí prvků. Z navrhovaných sanačních postupů byla volena především konstrukční opatření, která se jeví jako nejúčinnější, samozřejmě za předpokladu aplikace navazujících postupů, např. sterilizace a preventivní chemické ochrany. KLOIBER, M. – KOTLÍNOVÁ, M. Vliv orientace a šířky letokruhů na šíření ultrazvuku ve struktuře dřeva. [Influence of tree ring orientation and width on ultrasound propagation in wood structure.] In Workshop NDT 2005, Non-destructive Testing in Engineering Practice. Brno (Česká republika), 30. 11. 2005. Brno: VUT Brno, 2005, s. 53-59. ISBN 80-7204-420-6. Předmětem tohoto příspěvku je vztah mezi rychlostí šíření zvuku ve dřevě v závislosti na orientaci a šířce letokruhu a mechanických vlastností dřeva (v našem případě modul pružnosti). Na měření byl použit nedestruktivní přístroj Arborsonic. Rychlost šíření zvuku se snižuje od radiálního k tangencionálnímu směru. Ve skupinách radiálních a podélných směrů letokruhů vzrůstala rychlost šíření zvuku v závislosti na rostoucí šířce letokruhu. V případě tangencionálních směrů letokruhů nebyla tato závislost (vzhledem k šířce letokruhu) potvrzena. Poměr mezi rychlostmi a podélném, radiálním a tangenciálním směru byl určený na 14,7 : 5 : 3,95, což odpovídá předcházejícímu výzkumu (Požgaj et al., 1993).

97

KNEIFL, M. – KADAVÝ, J. – MINX, T. – SERVUS, M. Příspěvek k problematice ekonomiky obnovy jedle bělokoré (Abies alba Mill. ) v CHKO Beskydy. [Contribution on Economics of Silver Fir (Abies alba Mill.) Natural Regeneration in Protected Landscape Area (PLA) Beskydy, Czech Republic.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 199-206. ISBN 80-213-1396-X. Článek se zabývá některými ekonomickými aspekty obnovy jedle bělokoré v CHKO Beskydy. KNOTT, R. Sezónní dynamika tloušťkového přírůstu jedle a buku ve smíšeném porostu. [Seasonal dynamics of the diameter increment of fir and beech in a mixed stand.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 103-109. ISBN 80-7157-844-4. Od roku 2001 je na trvalých probírkových výzkumných plochách Lesnické a dřevařské fakulty v Brně řešen s finanční podporou Grantové agentury ČR a jako součást výzkumného záměru LDF výzkumný projekt „Růstová odezva dřevin v bukojedlovém porostu na klimatické faktory“. V jeho rámci probíhalo v průběhu vegetační sezóny let 2001 a 2002 monitorování tloušťkového přírůstu ve smíšeném porostu na polesí Olomučany Školního lesního podniku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jedním z prvních výstupů tohoto projektu je předběžné zhodnocení přírůstu dvou hlavních dřevin porostu – jedle a buku, a to především v závislosti na různých tloušťkách vybraných vzorníků s ohledem na vliv hlavních klimatických faktorů v průběhu vegetační sezóny roku 2001. KNOTT, R. Vývoj mladého porostu smrku ztepilého druhé generace na nepůvodním stanovišti. [Development of a young stand of Norway spruce of the second generation on an allochthonous site.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 153-158. ISBN 80-7157844-4. V roce 1978 byla založena Ústavem ekologie lesa VŠZ v Brně (nyní MZLU) v rámci výzkumného úkolu „Dynamika ekologických faktorů, tok hmoty a bioelementů v prvé fázi vývoje holoseče po smýcení smrkového porostu“ výzkumná plocha „Rájec“ zaměřená na objasnění ekologických vlivů intenzivního hospodaření v lesních ekosystémech. V příspěvku je podána základní informace o vývoji části tohoto uměle založeného smrkového porostu při inventarizačních měřeních v letech 1986 a 2000 a realizovaných pokusných variantách (probírkách) v rámci celého objektu od roku 2002.

98

KNOTT, R. Transformace smrkové monokultury na les blízký přírodě. [Conversion of Norway spruce monoculture into close to nature forest.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 165-168. »ŘÐ

KOBYLKA, A. Přínos certifikace lesních produktů k trvale udržitelnému rozvoji. [Contribution of forest products certification to sustainable development.] In TOMÁŠKOVÁ, E. (ed.) Ekonomie, právo, management: vzájemné vztahy v procesu trvale udržitelného rozvoje. Brno (Česká republika), 20. 9. 2005. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 45-57. ISBN 80-210-3820-9. Nový trend certifikace lesních produktů, jenž pomalu nabývá na stále větší intenzitě a rozsahu, je fenomén posledních několika let. Bude zajímavé sledovat, které faktory jsou toho hlavní příčinou, zdali se jedná hlavně o ekonomické, environmentální, sociální, právní či jiné příčiny, které tento jev iniciují, provází a determinují v jeho dalším vývoji. Certifikace se dále rozvíjí i přes nemalé náklady, které jednotlivé subjekty operující s dřevařskou surovinou, mají. Při hodnocení přínosu certifikace nelze tento aspekt pominout a je třeba s ním dále pracovat. KOLÁŘ, T. – ŠEBESTA, J. Stav a vývoj pralesů v pohoří Pop Ivan jako příspěvek k poznání jejich významu v krajině. [The State and the Development of Virgin Forests in Pop Ivan Massif as a Contribution to Knowledge Its Importance in the Landscape.] In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 166-169. ISBN 80-239-4963-2. [online] Předmětem studia je obnovení výzkumného polygonu prof. A. Zlatníka. Síť výzkumných ploch byla založena ve třicátých letech. Plochy byly vybírány v nejzachovalejších částech horských pralesů bývalého Československa. Hlavním cílem výzkumu je zjištění současného stavu dendrometrických veličin a stavu vegetace současně se srovnáním jejich stavu v době založení výzkumných ploch. KOLEJKA, J. – MAREK, D. – LANGAR, F. – HUDEČKOVÁ, Z. Tématická kartografická data česko-bavorského pomezí: sběr, interpretace, unifikace, integrace, vyhodnocení a vizualizace. Thematic cartographic data for Bohemian-Bavarian border area: collection, unification, integration, application In TALHOFER, V. – FRIEDMANNOVÁ, L. – HOFMANN, A. (eds) Mapa v informační společnosti. 16. kartografická konference. Brno, 7.-9. 9. 2005. Brno: Univerzita obrany Brno, 2005, s. 46-50. ISBN 80-7231-015-1. [CD-ROM]. Předmětem studie byla identifikace a hodnocení změn kulturní krajiny po obou stranách česko-bavorské hranice v rámci projektu „Pohraniční obec – Grenzdorf“ za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Projekt si kladl za cíl postihnout a vysvětlit nejen prostorové změny využití krajiny v různých přírodních podmínkách, ale také paralelně zjistit, jak reflektovaly změny využití krajiny odlišnosti přírodního prostředí od místa k místu. Pro tyto účely byly použity analogové a digitální mapy z obou stran hranice pro jednotlivá historická období, půdní, geologické, topografické aj. mapy. Všechny byly integrovány do digitálního modelu krajiny za použití širokého spektra technologií a metod.

100

KOŇAS, P. Padákový kluzák. [Paraglider.] In SCHWANGMAIER, J. – STÁREK, J. (eds) 13. ANSYS User's Meeting 2005. Přerov (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. 1. vyd. Brno: SVS FEM, s. r. o, 2005, s. I-B-7-1až I-B-7-6. ISBN 80-239-5675-2. Práce se zabývá tvorbou geometrického a konečně-prvkového modelu padákového kluzáku. Jsou diskutovány problémy parametrizace jednotlivých částí vrchlíku pro snadný vývoj nových kluzáků. Součástí práce je popis několika skriptových rutin pro automatickou tvorbu modelu. Je zmíněna problematika transformace geometrie nosných šňůr do KP modelu pro vázanou CFD a statickou resp. dynamickou analýzu. V neposlední řadě je uveden postup přenosu modelu mezi aplikacemi ANSYS, ICEM CFD, CFX a orientační srovnání rychlosti zpracování modelu na 64b a 32b platformě. KOŇAS, P. – ŠIMEK, M. Konečně-prvková studie mechanické odezvy bočnice lůžka. [Finite element analysis of mechanical response of a bed side rail.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 97-111. ISBN 80-7157-860-6. Hlavním cílem práce je posouzení mechanické odezvy bočnice lůžka v důsledku dynamického zatížení a zhodnocení materiálového složení bočnice pro dané zatížení. Úloha je řešena metodou konečných prvků (MKP), za pomoci ANSYS/LSDYNA softwaru. Výsledky numerického řešení jsou ověřeny reálnými zkouškami ve Zkušebně nábytku. KOŇAS, P. – HORÁČEK, P. – GRYC, V. – TIPPNER, J. – ZEJDA, J. Christmas tree. [Vánoční strom.] In SCHWANGMAIER, J. – STÁREK, J. (eds) 13. ANSYS User's Meeting 2005. Přerov (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. 1. vyd. Brno: SVS FEM, s. r. o, 2005, s. I-B-8-1až I-B-8-10. ISBN 80-239-5675-2. Práce je zaměřena na určení příčin pádu vánočního stromu na Staroměstském náměstí v Praze. Byla provedena komplexní analýza proudění spolu se statickou analýzou v okamžiku před pádem stromu. Zároveň bylo provedeno anatomické šetření, numerický model srovnání stromu s běžným smrkem, jeho vlastnostmi a chováním spolu s předpokládanou odezvou experimentálně posuzovaného stromu v provedené numerické simulaci. Byly stanoveny příčinné vztahy mezi materiálovými vlastnostmi testovaného dřeva a následným výskytem porušení v zatíženém stromě. Nebyl zjištěn žádný vliv ukotvení na příčiny pádu. Práce nabízí původní metodický postup pro klasifikaci příčin v této specifické „konstrukci“. KOPECKÝ, Z. Hydraulické Load Sensing systémy. [Hydraulic Load Sensing Systéme.] In PUCHOVANOVÁ, I. (ed.) Mobilné energetické prostriedky – Hydraulika – Životné prostredie – Ergonómia mobilných strojov. TU vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej techniky, Katedra lesnej a mobilnej techniky (Slovenská republika), 13. 9. 2005. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 108113. ISBN 80-228-1488-1. U starší lesnické techniky nebyl kladen tak důrazný požadavek na úspornost a ekologii systému. Navíc nebyly dostatečné technologie na velmi přesnou výrobu nebo tato výroba byla velmi drahá. Proto se používaly především systémy s prostým škrcením, tzv. systémy s volným středem. V dnešní době je tomu právě naopak, čím dál více je kladen důraz na 101

ekologičnost, ekonomičnost a flexibilitu systému. Článek se zabývá některými aspekty energeticky úsporných systémů a jejich dynamického chování. Měření byla prováděna na hydraulickém stendu simulujícím výložník mobilního stroje. KOTÁSKOVÁ, P. Drobné dřevěné stavby zvyšující atraktivitu a rekreační využívání lesa. [Small timber constructions increasing attractiveness and recreational use of the forest.] In KLČ, P. – NOVÁK, J. – NOVOTNÁ, L. (eds) Stavby a Krajina. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra staveb, 15.-16. 9. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, FLE KS, 2005, s. 90-96. ISBN 80213-1377-3. Zvyšující se životní tempo a rostoucí psychický tlak dnešní doby s sebou přináší potřebu i krátkodobého kvalitního odpočinku. Často využívaným způsobem obnovení duševních sil je pobyt v lesním prostředí. Turisté i cykloturisté ocení hustou síť dobře značených lesních cest, doplněných informačními tabulemi o historii a přírodních krásách území, ve kterém se právě pohybují. Uvítají i množství atraktivit jakými jsou studánky, památníky, vhodně upravené průhledy a výhledy na krajinu a další zajímavosti, které mohou sloužit jako cíl turistického vyžití. Nezbytnou součástí takových míst jsou lavičky, odpočívadla, přístřešky nebo altánky. S ohledem na celospolečenskou funkci krajiny a její ekologickou stabilitu by měly všechny zmiňované stavby být navrhovány tak, aby tvořily nedílnou součást této krajiny. To předpokládá využívat jako stavební materiál přírodní materiály, jako jsou kámen a dřevo. Jejich konstrukce je třeba navrhovat tak, aby byly stabilní a abychom s minimálními náklady dosáhli co nejdelší životnosti. KOTÁSKOVÁ, P. Využití tyčoviny pro drobné pozemní stavby v lesním prostředí. [The use of pole timber for small building constructions in forest enviroment.] In Drevo surovina 21. storočia v architektúre a stavebníctve. Smolenice – zámok, Kongresové centrum SAV (Slovenská republika), 17.-18. 10. 2005. 1. vyd. Bratislava: ADAPT Bratislava, 2005, s. 119-122. ISBN 80-89145-02-7. Do lesního prostředí budeme navrhovat zejména stavby ze dřeva popř. z kamene. Základní nosná konstrukce i jednotlivé prvky mohou být navrženy z kulatiny, hraněných prvků nebo z tyčoviny. Přesto však stále existují mnohé rezervy, které jsou velice málo využívány. Jednou z možností je využití tyčoviny. Je to zároveň příležitost, jak dále přispívat k využívání ekologicky obnovitelných zdrojů. KOUTNÝ, L. – TLAPÁK, V. – HUBAČÍKOVÁ, V. – SYNKOVÁ, J. – KUBOVÁ, K. Vlivy vegetace a lesa na protipovodňovou a protierozní ochranu krajiny. [The effects of vegetations and forest on flood protection and erosion control of landscape.] In Voda v krajině 21. století. Pardubice (Česká republika), 8.-9. 12. 2005. Pardubice: Česká společnost krajinných inženýrů – ČSSI, 2005, s. 123-128. ISBN 80-903258-4-X. Základním principem při zvyšování protierozní a protipovodňové ochrany v povodích drobných a bystřinných toků je prevence. Účinnost prevence vychází samozřejmě z teoretických a praktických zkušeností hydrologie malých povodí při jejich současně velmi intenzivním lesnickém a zemědělském využívání. Účinnost prevence erozních a povodňových jevů přímo i nepřímo navazuje na regulaci a usměrňování všech hospodářských i dalších aktivit a opatření v potenciálně ohrožených povodích ve vazbách

102

na neškodné odvádění nebo převádění extrémních průtoků po přívalových nebo déletrvajících regionálních srážkových situacích. KOŽELUH, M. Systém pro interaktivní prezentaci digitálních dat ochrany přírody. System for interactive presentation of digital data of nature conservation In PETROVÁ A. – MATUŠKA, P. (eds) ÚSES – zelená páteř krajiny. [TSLES – green backbone of landscape.] Brno (Česká republika), 6.-7. 9. 2005. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, s. 45-50. ISBN 80-86064-85-9. Příspěvek obsahuje informaci o nástrojích programu TopoL pro interaktivní prezentaci informací, spojených s různými prostorovými daty pomocí „aplikačních formulářů“. Je popsán způsob výstavby informačního systému a propojení vektorových datových struktur s dalšími informacemi prostřednictvím databáze. KUBOVÁ, K. The methodology of assessment of groundwater vulnerability in the area of the Masaryk Forest Training Enterprise at Krtiny. [Metodika hodnocení zranitelnosti podzemních vod na území ŠLP ML Křtiny.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 2005, s. 45-50. ISBN 80-7157-902-5. Geologický povrch na území povodí potoka Jančovec je velmi rozmanitý, východní část pokrývají horniny Brněnského masívu a západní část je formována vápenci Moravského krasu. NA území se nacházejí 4 hluboké vrty HV 701, HV 401, HV 501, HV 801 a 4 studánky Prosba lesa, Liščí, Hubertova a Srnčí. Na území působí větší počet zdrojů znečištění. Přesnějšímu určení podílu jednotlivých znečišťovatelů na kontaminaci zdejších podzemních vod brání složité místní geologické a hydrogeologické poměry, zvláště pak na styku hornin brněnského masívu a vápenců Moravského krasu. Jednoznačnému určení původce znesnadňuje velmi vysoké riziko zranitelnosti puklinovo-krasového kolektoru. KUBOVÁ, K. – SYNKOVÁ, J. Vliv geologické stavby území na režim podzemních vod na příkladu ŠLP ML Křtiny v Brně. [The influence of the hydrogeological structure on ground-water regime on the example of SLP ML Krtiny in Brno.] In SKLENÁR, Š – MAŚLANKA, K. (eds) Enviro Nitra 2005. Nitra (Slovenská republika), 20. 4. 2005. Nitra: SPU v Nitre, Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, 2005, s. 46-47. ISBN 80-8069-507-5. Území ŠLP ML Křtiny v Brně je díky geologické a petrografické rozmanitosti velmi zajímavým a pestrým územím. Geologickou stavbu tvoří tři hlavní geologické jednotky: brněnský masív, devon Moravského krasu a moravský kulm. Bohatost hornin a typů reliéfu intenzivně působí a ovlivňuje hydrologický a hydrogeologickéý režim. Územím protéká jak významný vodárenský tok Svitava, tak alochtonní toky, např. Křtinský potok, protékající krasovým územím pod zemí a vytvářející tak významné jevy jako propadání, ponory či vyvěrání toku. Území je velmi bohaté na prameny, které jsou od počátku vzniku školního lesního podniku podchycovány a architektonicky ztvárněny tak, aby představovaly úctu, kterou lidé odedávna cítili k přírodě, zvířatům či významným osobnostem. Prameny vznikají za dosti speciálních podmínek, kdy hladina podzemní vody musí být dostatečně vysoko nad hladinou místní erozivní báze, morfologie terénu taková, 103

aby nedocházelo k odtoku dříve jak ke vsaku a geologické prostředí umožňující propustnost pro vznik uceleného oběhu podzemních vod. Jelikož tento přírodní fenomén je křehkým jevem v krajině s nenahraditelným krajinotvorným a historickým významem a plnící funkci ve stabilitě ekosystémů, v koloběhu živin a utváření mikroklimatu a mokřadní flóry, je důležité je chránit a neopomíjet péči o ně. Právě znalost hydrogeologických podmínek území, jež je jedním z předpokladů poznání režimu podzemních vod, je základem pro návrh na ochranu a péči o tyto drobné, avšak důležité přírodní úkazy v naší krajině. KUBOVÁ, K. – SYNKOVÁ, J. Význam drobných lesních pramenů v krajině. [The meaning of small forest springs in our landscape.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 101-104. ISBN 80-7315-117-0. Lidé odedávna uctívali prameny, které hrály významnou úlohu při rozvoji starých sídlišť. Při zakládání obydlí je podchycovali a jejich vodu přiváděli, někdy až z velkých dálek, jako tomu bylo ve starověkém Kartágu nebo v Samarkandu. Dnes prameny pozbyly dávného významu a jsou víceméně využívány jen pro osvěžení lidí či pro lesní zvěř, ptáky a ostatní živočichy. Přestože hrají důležitou úlohu v krajinném a podzemním režimu vod, jsou neustále ohrožovány znečištěním a nesprávnými lidskými zásahy na povrchu Země. Z celkového množství podzemní vody zhruba polovina se nachází hluboce pod zemským povrchem (okolo 1km) a zbytek v mělce podpovrchových zdrojích. Tento stav poukazuje na to, jak důležité je podzemní vody chránit, neznečišťovat a nemrhat jejím množstvím. Známe mnohé civilizované národy a velké kultury, které vyspívaly do té doby, než jim došly zásoby podzemní vody, pak nenávratně zmizely. KUČERA, M. – ROUSEK, M. Environmentálne vhodnejšie hydraulické oleje pre hydraulické komponenty mobilnej techniky. [Environmentally compatible hydraulic oils for hydraulic components of Mobile Machinery.] In TKÁČ, Z. – JABLONICKÝ, J. – ABRAHÁM, R. et al. (eds) Hydraulické mechanizmy mobilnej techniky. Dudince (Slovenská republika), 19.-21. 10. 2005. 1. vyd. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Mechanizačná fakulta, 2005, s. 66-72. ISBN 80-8069-601-2. Hydraulické kapaliny představují rozhodující faktor pro funkčnost hydraulických systémů mobilních strojů, protože plní různorodé technické úkoly. V současné době se vedle technických požadavků na hydraulické kapaliny prosazuje i jejich snášenlivost se životním prostředím. Tato nutnost vyplývá ze skutečnosti, že jen asi 40 % - 50 % celkové spotřeby maziv se vrací v podobě starého oleje na likvidaci. Zbytkový podíl se dostává do přírodního prostředí. Z tohoto důvodu by měly hydraulické mechanizmy mobilní techniky výlučně používat biologicky rozložitelné olejové náplně, které by splňovaly vedle technických požadavků též přísné ekologické požadavky. KUČERA, M. – ROUSEK, M. Evaluation of behavior of biodegradable oils in hydrostatic circuit. [Hodnocení chování biologicky rozložitelných olejů v hydrostatických obvodech.] In GAMBUS, F. (ed.) Ecological, Ergonomic and Economical Optimization of Forest Utilization in Sustainable Forest Management.

104

[Ekologická, ergonomická a ekonomická optimalizace využívání lesa v trvale udržitelném hospodaření v lesích.] Krakow (Poland), 15-18. 6. 2005. 1. vyd. Krakow: Wydawnictwo AR, 2005, s. 181-188. ISSN 0239-9342. Článek se zabývá dlouhodobě diskutovanou problematikou nahrazování minerálních olejů v hydrostatických obvodech lesních strojů recyklovanými biologicky rozložitelnými oleji. Cílem příspěvku je navrhnout a odzkoušet metodu hodnocení parametrů olejů používaných v hydrostatických obvodech a převodovkách lesních strojů. Popsány jsou metody hodnocení pro laboratorní a provozní zkoušky a výsledky jsou diskutované na jejich praktické použití v obvodech. Zkoušky prokázaly, že mezi základní ukazatele životnosti biologicky odbouratelných olejů patří změny čísla kyselosti, peroxidového čísla, obsahu vody a viskozity při 40 °C. KULA, E. Role biotických škodlivých faktorů v dynamice zdravotního stavu porostů břízy (Betula pendula Roth) v imisních oblastech. [The role of harmful biotic factors in the dynamics of the health condition of birch (Betula pendula Roth) stands in airpolluted regions.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 239-246. ISBN 80-7157844-4. Zdravotní stav porostů břízy pokrývajících rozsáhlé území imisní oblasti východního Krušnohoří byl sledován v širokém aspektu působících biotických (hmyz, houby), abiotických (námraza) a antropogenních (imise) faktorů a odezvy stresových situací (nevyrašení), chemizmus a výživa břízy v imisních podmínkách. Ve vymezeném prostoru jsme se soustředili pouze na komentář ke stavu biotických škodlivých činitelů (motýli, nosatci, ploštice, křísi a rzi). KULA, E. Vliv poklesu imisi na výskyt melanismů u motýlů v území Děčínské vrchoviny.[ Effects of the decrease of air pollution on the occurrence of melanisms in butterflies.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] ZvolenKováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 45-51. ISBN 80-228-1549-7. Světelným lapačem byl stanoven výskyt 43 druhů motýlů s projevy melanizmu v imisním území Děčínské vrchoviny (1991-2003). Na pokles imisní zátěže reagoval Biston betularius (L.) pozvolným ústupem formy carbonaria (98,8 % - 84,3 %) a Sphinx pinastri (L.), čímž byl potvrzen začátek revitalizačního procesu zasažené imisní oblasti. Opožděná se jeví reakce druhu Calliteara pudibunda (L.). Tethea or (Den. & Schiff.) s vysokou 81% frekvencí melanistických forem pro nízkou populační hustotu neumožňuje vyhodnotit dynamiku změn. Odontopera bidentata (Cl.) nereagovala ústupem melanismů na změnu imisní situace. KULA, E. – DYTRYCHOVÁ, T. Drobní zemní savci porostů břízy v lesních vegetačních stupních a edafických kategoriích v imisní oblasti. [Occurence of small mammals in birch stands under imission stress according to the forest vegetation zone 105

and edaphic categories.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] ZvolenKováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 127-132. ISBN 80-228-1549-7. V území východního Krušnohoří a Děčínské vrchoviny byly metodou padacích zemních pastí loveni drobní zemní savci (2003-2004). Z 11 zachycených druhů rozhodující postavení zaznamenali Sorex minutus (55,2 %) a S. araneus (22,6 %), kteří preferovali vyšší lesní vegetační stupně a edafické kategorie P, R a snížený výskyt byl v kategorii Q. Z drobných hlodavců ústupem na vzestup LVS reagovaly myšice, které byly častěji v edafické kategorii V, N, zatímco M. agrestis preferoval edafickou kategorii P. KULA, E. – KAJFOSZ, R. Stanovištní charakteristika a nahodilé těžby v beskydské oblasti. [Site characteristics and salvage felling in the region of the Beskids.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 5-10. ISBN 80-228-1549-7. Z analýzy výše nahodilé těžby kůrovcové, živelní a ostatní (1999-2004) na území lesních správ Šenov, Jablunkov, Frýdek-Místek a Ostravice (Beskydy) vyplynuly významné rozdíly v závislosti na zastoupení souborů lesních typů a lesních vegetačních stupňů. Živelní nahodilá těžba a ostatní souše se soustřeďují do 5. LVS a SLT 5S, 5B, 3H, kůrovcem jsou nejvíce ohroženy porosty ve 3. LVS a SLT 3H, 4B. Nebyla zjištěna korelace mezi výskytem polomové nahodilé těžby a těžby kůrovcové. KULA, E. – KAJFOSZ, R. – ZĄBECKI, W. Kambioxylofágní fauna smrků gradační oblasti. [Cambioxylophagous fauna of Norway spruce in the outbreak area of Ips typographus.] In STLOUKAL, E. (ed.) Kalamity v horských oblastiach a ich dôsledky na prírodu. (Novikovov seminár 2005). Bratislava, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského (Slovenská republika), 5. 5. 2005. Bratislava: Faunima, 2005, s. 4. V souboru 175 stromů bylo zjištěno 15 druhů kambioxylofágů. Hodnocení synuzie bylo diferencováno podle sociálního postavení stromu (nadúrovňové, úrovňové a podúrovňové). Druhy I. typographus, Ips amitinus (Eichh.) a Pityogenes chalcographus (L.) atakovaly 90 % analyzovaných stromů, jako doprovodné vystupovaly druhy Pityophthorus pitographus (Ratz.), Polygraphus poligraphus (L.) (35 %), zbývajících 10 druhů nepřekročilo 10 %. Charakteristickým znakem pro gradační území byl silný rozvoj druhu I. amitinus na větvích. Fauna v gradační oblasti se redukuje až na 50 % druhů, chybí např. běžně se v negradační oblasti vyskytující Cryphalus abietis (Ratz). KULA, E. – KAŇOVÁ, D. Metodický postup experimentální simulace stresových podmínek pro břízu za účelem sledování diferenciace výběru potravy fytofágním hmyzem. [Phytophagous insects' feeding preference of birch trees growing under simulated stress conditions – description of methodic approach.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 141-146. ISBN 80-228-1549-7.

106

Ve dvouletých experimentech simulujících stresové podmínky pro břízu Betula pendula Roth (kyselé depozice, depozice síry, dusíku a stres suchem) se podařilo dosáhnout dostatečného ovlivnění živných rostlin (výživa, vitalita, přírůst, fenologie) podle jednotlivých variant tak, aby se tyto rozdíly projevily diferenciací napadení fytofágním hmyzem. KULA, E. – PURCHART, L. Bezprostřední reakce společenstev střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) na vápnění. [Immediate reaction of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) for liming.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 109-114. ISBN 80-228-1549-7. Ve dvanácti březových porostech v Krušných horách (LS Litvínov), určených k monitorování odezvy půdní a epigeické fauny na vápnění, byl proveden faunistický průzkum střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae). V prvním roce po vápnění synekologické charakteristiky a stav společenstev střevlíkovitých nebyly ovlivněny aplikací dolomitického vápence. KULHAVÝ, J. – BETUŠOVÁ, M. – LESNÁ, J. Nové možnosti přípravy půdy při obnově lesa v Krušných horách. [New possibilities of soil preparation in forest regeneration in the Krusne hory Mts.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 81-85. ISBN 80-7157-844-4. Až do nedávné doby se řadu let aplikovala technologie přípravy půdy, při níž byly povrchové humusové vrstvy shrnuty buldozerem a výsadba se prováděla do minerální půdy. Odstranění nadložního humusu se negativně odrazilo v poruchách cyklu živin mezi půdou a rostlinou a následných poruchách růstu dalších generací lesa (odumírání sazenic nebo jejich krnění). Snižoval se nejen obsah přístupného dusíku, ale i dalších živin. Navíc použití této metody vedlo ke zhoršení fyzikálních vlastností a vodního režimu půd. Příkladem může být plocha Boleboř, založená v Krušných horách VS Opočno. Ve snaze zapracovávat organickou hmotu do půdy byla později příprava půdy řešena orbou. Při ní byla do půdy zaorána humusová vrstva včetně bylinné vegetace a zbytků po těžbě. Cílem bylo vedle samotné přípravy půdy i odstranění konkurence přízemní vegetace pro vysazované dřeviny, nebo pro zmlazení dřevin. Nevýhodou tohoto přístupu bylo nedokonalé zapravení organické hmoty do půdy a pomalá dekompozice organické hmoty. Při naorání brázd často zůstávala vrstva pohřbeného organického materiálu nerozložená desítky let. Neosvědčil se ani systém několikanásobné orby a celoplošné přípravy půdy po vyklučení pařezů. Sledování chemizmu půdní vody zachycované lyzimetry pod proorávaným horizontem se ukázalo, že v odtékající vodě se v následujících letech vyskytovaly zvýšené koncentrace organických látek a dalších prvků (ztráty živin). Jako nevhodná byla celoplošná příprava půdy charakterizována doporučením VÚLHM již v roce 1983.

107

KULHAVÝ, J. – GRUNDA, B. Respirace CO2 z půdy pod smrkovým porostem a na zalesněné pasece. [CO2 respiration from soil under a spruce stand and on a reforested clear-felled area.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 77-79. ISBN 80-7157-8444. Respirace CO2 z půdy je často používaným komplexním měřítkem biologické aktivity půdy. Cílem řešení bylo vyhodnotit vliv holoseče na půdní respiraci porovnáním produkce CO2 z půdy pod smrkovou monokulturou a na holé seči vzniklé po smýcení smrkového porostu. Výsledky přinášejí porovnání respirace z půdy od počátku holé seče až po fázi vyspělé mlaziny ve věku 16-25 roků na lokalitě Němčice (Drahanská vrchovina) v nadmořské výšce 625 m. Průměr ročních teplot činí 6,6 °C a průměrné roční srážky 683 mm. Půdním typem je kyselá kambizem na sprašových uloženinách a granodioritu. Půda je mělká až středně hluboká, štěrkovitá, kyselá, s nízkým obsahem minerálních živin. Formou povrchového humusu je moder s vrstvami L, F a H. Lokalita se nachází v bukovém vegetačním stupni a lesní typ patří do skupiny Fagetum quercino-abietinum (F. Vašíček, 1978). Dospělé smrkové porosty (Picea abies /L./ Karst., první generace smrku na zájmové lokalitě) pochází z výsadby v roce 1902. Smrkové porosty 2. generace pochází z výsadby v roce 1976. První období v letech 1976 až 1982, kdy byla na pokusných plochách v Rájci zjišťována biologická aktivita pomocí respiračního testu, lze pokládat za období rané paseky. Po deseti letech od ukončení testů, tj. v roce 1992, bylo měření respirace obnoveno a pokračovalo až do roku 2000, takže tím bylo zachyceno období, kdy se nový porost na pasece dostal již do fáze vyspělé mlaziny. KULHAVÝ, J. – GRUNDA, B. – FORMÁNEK, P. – BETUŠOVÁ, M. Půdní poměry zaplavovaného a nezaplavovaného luhu. [Soil conditions of an inundated and noninundated floodplain.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 91-94. ISBN 80-7157-8444. Cílem studie bylo posoudit vliv eliminace záplav na chemizmus nejsvrchnější vrstvy půdy, zejména humusových poměrů a stavu živin v podmínkách „tvrdého luhu“ (lesní typ Querceto-Fraxinetum) s odstupem 30 let od uskutečnění největších melioračních opatření. Nezaplavovaný luh byl vybrán v lokalitě Lednice, zaplavovaný v lokalitě Pohansko. Výsledky prokázaly, že v půdě nezaplavovaného lesa zůstala schopnost humusových látek vstupovat do fyzikálně chemických vazeb s minerální složkou půdy. Z přístupných živin byl na zaplavované ploše v hloubce od 0 cm do 5 cm o 26 % vyšší obsah vápníku a o 43 % vyšší obsah draslíku, přičemž hořčík byl na obou plochách přibližně stejný. Obsah fosforu na nezaplavované ploše tvořil pouze 13 % obsahu fosforu zjištěného v půdě zaplavované. Z minerálních forem dusíku byly převládající formou nitráty. KULHAVÝ, J. – DRÁPELOVÁ, I. – REMEŠ, M. Acid deposition, soil acidification and minerál nutrition in differently manager Norway spruce stands at higher

108

altitudes of the Moravan-Silesian Beskids in the Czech Republic. [Kyselá depozice, acidifikace půdy a minerální výživa na plochách s různě obhospodařovanými porosty smrku ztepilého ve vyšších polohách Moravskoslezských Beskyd.] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, s. 105. ISBN 80-86690-25-3. Práce se zabývá vyhodnocením kyselé zátěže na experimentálních plochách zalesněných monokulturou smrku ztepilého s různou hustotou zápoje v letech 2000-2003. Celková kyselá depozice dosahovala hodnot v rozmezí 1,2-2,7 kmol H+.ha-1.rok-1, což jsou hodnoty převyšující neutralizační kapacitu půdy. Složení srážek je ovlivněno hustotou korunového zápoje. V letech 2000-2003 se celková roční depozice síry pohybovala v rozmezí 7,3911,01 kg.ha-1 na ploše VP, v rozmezí 10,7-15,99 kg.ha-1 na ploše FS a v rozmezí 17,2925,34 kg.ha-1 na ploše FD. Celková roční depozice dusíku byla v tomtéž období mezi 9,85 a 11,44 kg.ha-1 na ploše VP, mezi 9,74 a 2,45 kg.ha-1 na ploše FS a mezi 11,81 a 5,71 kg. ha-1 na ploše FD. Celková roční depozice vápníku byla 4,57-5,67 kg.ha -1 na ploše VP, 7,9110,76 kg.ha-1 na ploše FS a 12,29-13,79 kg.ha-1 na ploše FD. Celková roční depozice hořčíku dosahovala 0,52-0,99 kg.ha-1 na ploše VP, 1,68-2,43 kg.ha-1 na ploše FS a 3,104,16 kg.ha-1 na ploše FD. Listové analýzy prokázaly, že na nevápněných plochách je výživa fosforem a hořčíkem nedostatečná a obsah dusíku v jehlicích nedosahoval optimální hodnoty (1,35 g.kg-1) ani na jedné ze zkoumaných ploch. KULHAVÝ, J. – DRÁPELOVÁ, I. – REMEŠ, M. – LESNÁ, J. Depoziční toky látek, stav půdy a minerální výživy ve smrkové monokultuře. [Deposition flows, soil condition and mineral nutrition in spruce monoculture of mountain region.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 215-223. ISBN 80-7157-844-4. Lesní oblast Moravskoslezské Beskydy má specifický charakter a současný stav lesních ekosystémů formovala celá řada faktorů. Tyto faktory zahrnují charakter klimatu, vlastnosti půdy, způsob lesnického obhospodařování a zejména v posledním století průmyslové imise a úroveň kyselé depozice. Přestože se emise síry a dusíku na území České republiky v posledních desetiletích podstatně snížily, dochází v řadě lokalit k překročení kritických hodnot pro depozici dusíku a pro kyselou depozici. Acidifikace půdy a postupný pokles nasycení půd bázemi stále ohrožují hornaté oblasti s vysokou úrovní kyselé depozice. Pro eliminaci nepříznivého účinku kyselé depozice byly holiny v některých oblastech opakovaně vápněny. Práce se zabývá vyhodnocením kyselé depozice na pokusných plochách s různou hustotou zápoje v letech 1999-2004: FD (2 600 stromů.ha-1, nízká intenzita výchovného zásahu), FS (1 800 stromů.ha-1, vyšší intenzita výchovného zásahu), FK (kontrolní plocha bez výchovného zásahu), VP (volná plocha). Jsou též porovnány půdní vlastnosti, složení půdního roztoku a stav minerální výživy ve smrkové monokultuře na vápněných a nevápněných plochách. Porosty na plochách označených dále jako plochy FD a FS byly v letech 1983, 1985 a 1987 vápněny dolomitickým vápencem v úhrnné dávce 9 t.ha-1, plocha FK vápněna nebyla. Celková kyselá depozice dosahovala hodnot v rozmezí 1,2-2,7 kmol H+.ha-1.rok-1, což jsou hodnoty převyšující neutralizační kapacitu půdy. Složení srážek je ovlivněno hustotou korunového zápoje. V letech 2000-2003 se celková roční depozice síry pohybovala v rozmezí 7,39-

109

11,01 kg.ha-1 na ploše VP, v rozmezí 10,7-15,99 kg.ha-1 na ploše FS a v rozmezí 17,2925,34 kg.ha-1 na ploše FD. Celková roční depozice dusíku byla v tomtéž období mezi 9,85 a 11,44 kg.ha-1 na ploše VP, mezi 9,74 a 2,45 kg.ha-1 na ploše FS a mezi 11,81 a 5,71 kg.ha1 na ploše FD. Celková roční depozice vápníku byla 4,57-5,67 kg.ha-1 na ploše VP, 7,9110,76 kg.ha-1 na ploše FS a 12,29-13,79 kg.ha-1 na ploše FD. Celková roční depozice hořčíku dosahovala 0,52-0,99 kg.ha-1 na ploše VP, 1,68-2,43 kg.ha-1 na ploše FS a 3,104,16 kg.ha-1 na ploše FD. Poměr C/N v půdních vzorcích je relativně vysoký a svědčí o zhoršených podmínkách pro dekompozici půdní organické hmoty. Aktuální pH (pH/H2O) výluhu půdních horizontů se nacházelo v kyselé oblasti s nejnižšími hodnotami v půdních horizontech H/Al/Ep. Nejnižší hodnoty byly naměřeny v půdním horizontu H nevápněné plochy (pH/H2O 3,36). Vápnění mělo za následek snížení půdní acidity o 0,2-1,6 jednotek pH. Gradient živin v půdním profilu je relativně výrazný a svědčí o tom, že výživa porostů je do značné míry závislá na přísunu živin z povrchové vrstvy humusu a z půdního horizontu A. I na vápněných plochách je půdní sorpční komplex v minerálních horizontech nenasycený. Pomocí listových analýz bylo zjištěno, že na nevápněných plochách je výživa fosforem a hořčíkem nedostatečná a obsah dusíku v jehlicích nedosahoval optimální hodnoty (1,35 g.kg-1) ani na jedné ze zkoumaných ploch. KULHAVÝ, J. – LOMSKÝ, B. – ŠRÁMEK, V. Restoration of forest sites affected by acid deposition. [Obnova lesních stanovišť ovlivněných kyselými depozicemi.] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, Session 7, s. 269. ISBN 80-86690-25-3. Aplikací tekutých a pevných hnojiv byla do porostů dodána dávka 70-100 kg Mg.ha -1. Dolomitický vápenec byl aplikován v celkové dávce 3 t.ha-1. Oba zásahy byly prováděny letecky. Výrazný deficit obsahu hořčíku v jehličí (obsahy hořčíku pod 500 mg.kg-1), který se projevuje žloutnutím smrkových porostů na chudých kyselých půdách a v oblastech s vysokou kyselou depozicí, lze úspěšně upravit aplikací sypkých a tekutých hnojiv s vyšším obsahem hořčíku a aplikací dolomitického vápence. Při současných relativně vysokých vstupech dusíku do lesních ekosystému je třeba preferovat hnojiva neobsahující dusík. KULHAVÝ, J. – LOMSKÝ, B. – ŠRÁMEK, V. Restoration of forest sites affected by acid deposition. [Obnova lesních stanovišť ovlivněných kyselými depozicemi.] In INNES, J. L. – EDWARDS, I. K. – WILFORD, D. J. (eds) Forest in the Balance: Linking Tradition and Technology. The International Forestry Review, 2005, vol. 7(5), 414 p. Abstracts. Brisbane (Queensland, Australia), 8-13 August, 2005, XXII IUFRO World Congress. Brisbane: Commonwealth Forestry Association, 2005, Session 024. ISSN 1465-5489. [CD-ROM]. Dlouhodobé kyselé depozice poškodily přibližně dvě třetiny lesů České republiky. Dosáhly 2,5-7,0 kmol H+.ha-1.rok-1. Kyselé vstupy průkazně překročily neutralizační kapacitu půdy, snížily odolnost lesního ekosystému vůči dalším faktorům, jako jsou klimatické změny a dopad acidifikace. Zejména důležité je vymývání kationů (především Ca2+, Mg2+ a K+), uvolnění iontů hliníku a trend nadměrné výživy dusíkem. Příspěvek předkládá výsledky výzkumu s aplikací různých forem hořečnatých hnojiv a vápnění jako prevence žloutnutí smrkového jehličí. Aplikace byly prováděny v letech 2000-2003 v Krušných horách a

110

Orlických horách (Česká republika). Hnojivem v tekuté a práškové formě bylo do porostu dodáno 70-100 kg Mg.ha-1. Dávka dolomitického vápence byla 3 t.ha-1. KULHAVÝ, J. – REMEŠ, M. Vliv výchovného zásahu na přírůst buku lesního v podmínkách školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. [Alternative methods of beech stands cultivation in the Křtiny training forest enterprise „Masaryk forest“.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 87-90. ISBN 80-7157-844-4. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je v ČR důležitou domácí dřevinou z hlediska produkce a kvality dřeva. Názory na pěstební postupy se dosud různí. V roce 1999 byl na demonstračních plochách ŠLP Křtiny aplikován alternativní způsob pěstění buku, který je již řadu let uplatňován pracovníky Ústavu biometriky University ve Freiburgu v Německu. První etapou hospodaření v mladých porostech je vyvolat přirozené samočištění kmene. Druhou etapou je poté podporován maximální růst cílových stromů (cca 30-35 stromů na ha) tak, aby byl získán co nejdelší přímý kmen bez větví. Cílem experimentu je demonstrovat efektivitu alternativního lesnického způsobu pěstění buku, založeném na výběru a neustálém uvolňování limitovaného počtu cílových stromů (vybraných již v mladém věku) a ukázat, jak důležité je toto uvolňování stromů od konkurentů v porostu pro dosažení co nejdelšího kvalitního přímého kmene. KUPČÁK, V. Ekonomické hodnocení procesů a peněžní vyjadřování funkcí lužních ekosystémů, 1. [The economic evaluation processes and monetary expression of function of floodplain ecosystem, 1.] In DRÁBEK, J. (ed.) Financovanie 2005 LESY – DREVO. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene (Slovenská republika), 24. 11. 2005. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005. ISBN 80-228-1520-9. [CD-ROM]. Procesy a funkce lesních ekosystémů se v ekonomickém pojetí projevují na straně vstupů (výdajů) i výstupů (příjmů) konkrétních hospodařících subjektů. V podmínkách lesního hospodářství (vlastníků lesů) vystupuje v tomto smyslu potřeba identifikace produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, a jejich peněžní vyjádření. Příspěvek seznamuje s počínajícím výzkumem Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně ve věci stávajících hospodářských procesů v lužních ekosystémech, se zaměřením na režimy vodohospodářsky významných území (vodoochranná a vodohospodářská funkce lesa, hodnocení asimilačních schopností aluvií), a vedle toho na efektivnost alternativního využití pozemků, zejména nevyužívaných zemědělských půd. Předmětný ekonomický výzkum je situován do přírodní lesní oblasti č. 35 – Jihomoravské úvaly, lesní vegetační stupeň dubový, edafická kategorie lužní – aluviální náplavy. KUPČÁK, V. Produkce lesního hospodářství ČR a možnosti aplikace kapacitních úloh. [Production of Czech forestry and Possibilities to apply capacity Assignments.] In HITKA, M. (ed.) Logisticko-distribučné systémy. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta (Slovenská republika), 18.-19. 5. 2005. 1. vyd. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005, s. 108-113. ISBN 80-228-1446-6.

111

Produkční funkce v podmínkách lesního hospodářství je historicky determinována těžebními možnostmi lesního fondu. Tržby za dříví pak následně vytváří prostor pro pěstební činnost. Obě determinace se v posledních letech vyvíjejí spíše negativně. Jednak vzhledem k průmětům strategie trvale udržitelného života a nárůstem území se zvláštními režimy hospodaření, a v neposlední řadě vzhledem k nepříznivému celoevropskému vývoji cen dříví v posledních letech. Vše tak synergicky vede k omezováním možností vlastníků lesů resp. ekonomickým dopadům a řešením případných kompenzací, s potřebou odvození předmětných újem od úrovně hospodaření ve standardních podmínkách. Příspěvek se zabývá posledním vývojem produkčního a ekonomického potenciálu lesního hospodářství ČR, ve vztahu k produkci a produkčním veličinám a zejména možnostem aplikace kapacitních úloh a produkční funkce. KUPČÁK, V. Finanční investice a transformace lesního hospodářství v rámci lesnicko-dřevařského komplexu ČR. [Finance investment and transformation of forestry in a frame of forest-timber complex in Czech Republic.] In MERKOVÁ, M. (ed.) Priame zahraničné investície v drevospracujúcom priemysle. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra podnikového hospodárstva (Slovenská republika), 1.-2. 6. 2005. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005, s. 5662. ISBN 80-228-1445-8. [CD-ROM]. Příspěvek se zabývá úlohou a vývojem finančních investic u vybraných transformovaných subjektů lesního hospodářství České republiky. V prvé části stručně popisuje proces ekonomické transformace, kdy na bází tehdejších státních podniků vzniklo 78 tzv. lesních akciových společností, jež byly následně v letech 1992-1993 privatizovány v rámci kupónové privatizace. V další části se příspěvek zabývá vývojem LAS do roku 2000. Vedle vzniku a vývoje vlastnických struktur se v tomto období významně uplatňoval majetek typu finančních investic, ať co by stavová veličina v rámci majetkové struktury (dlouhodobý finanční majetek), tak jako toková veličina vyúsťující do hospodářských výsledků hodnocených společností. KUPČÁK, V. Ochrana lesa a lesní zákon. [Forest Protection and Forest Law.] In LENOCH, J. (ed.) Ekonomické aspekty ochrany lesa. Ovčárna, Jeseníky (Česká republika), 5.-6. 5. 2005. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, s. 45-52. ISBN 80-7157-892-4. Ochranu lesa lze označit jako jeden z určujících prehistorických atributů vzniku lesního hospodářství a vývoje lesnické legislativy. Jako samostatná lesnická věda vznikala ochrana lesů počátkem 19. století, na základě jejích poznatků a poznatků dalších přírodních věd, teprve později vznikla ekologie (pojem ekologie prvně použit až roku 1866 Ernstem Haeckelem). Příspěvek stručně popisuje současnou právní úpravu ochrany lesa, vyplývající ze stávajícího lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů), již lze spatřovat ve čtyřech hlavních oblastech, kterými jsou: ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochrana lesa při obecném užívání lesů, ochrana lesa při hospodaření v lesích a ochrana lesa proti škůdcům a jiným škodlivým činitelům. KUPČÁK, V. – HAJDÚCHOVÁ, I. Vplyv daní na ekonomiku lesných podnikov v Čechách a na Slovensku. [Impact of taxes on the Economy of Forest Companies in Czechia and Slovakia.] In ECOMA 2005 – Ekonomika a management podniků v

112

tranzitivních ekonomikách v globálním tržním prostředí. Lázně Bohdaneč (Česká republika), 29.-30. 6. 2005. 1. vyd. Pardubice: 2005, s. 128-131. ISBN 80-7194-806-3. Článek se zabývá komparací vlivu daní na ekonomiku lesních podniků v Čechách a na Slovensku. Je rozdělený do tří částí. První část je zaměřená na vývoj daňové soustavy v období let 1993 až 2004. Druhá část porovnává změny v daňovém zatížení lesních podniků v uvedeném období a třetí část analyzuje dopad uvedených změn na ekonomiku lesních podniků. KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – VYSKOT, I. – FIALOVÁ, J. Hodnocení dopadů extremních klimatických epizod 2004 na horské lesy Tiché a Kôprové doliny (TANAP, Slovenská republika). [Evaluation of impacts of extreme climatic episodes in 2004 on the mountain forests of Tichá valley and Kôprová valley (Tatra Mountains National Park, Slovak Republic).] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Česko-slovenská bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 51. ISBN 80-86690-31-8. [CD-ROM]. Extrémní větrná kalamita z listopadu 2004 devastovala více než 12 000 ha lesů národního parku Vysoké Tatry (TANAP SR). Jde o cca 80letý periodický jev specifické dynamiky vzdušných mas exploatující úboční a kotlinová stanoviště převážně monokulturních smrkových porostů, často vodou ovlivněných, původně pastevních areálů. Na základě mezinárodní dohody ČR a SR je metodou ekosystémové kvantifikace (Vyskot, I. a kol., 1999-2003) posuzován stav celospolečenských funkcí lesů v důsledku kalamity a vzniklá újma. Primárně jsou hodnoceny lokality nejvyššího stupně ochrany přírody – Tichá a Kôprová dolina. Komparován je, na základě funkčních potenciálů, stav diferencované funkční účinnosti ekosystémových typů před kalamitou s jejich funkční účinností po kalamitě dle stupňů poškození. Kvantifikace funkční újmy lesních ekosystémů detekuje dopady na krajinné prostředí a optimalizaci jeho revitalizace a celospolečenského využití. KUPEC, P. – VYSKOT, I. – FIALOVÁ, J. Evaluation of social-recreation and sanitary-hygienic forest functions as a base for determination of urban recreational forests on example of capital Prague. [Hodnocení sociálně-rekreační a zdravotněhygienické funkce jako základ pro vymezení rekreačních lesů na příkladu hlavního města Prahy.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Management of urban forest around large cities. [Management v rekreačních lesích v okolí velkých měst.] Prague, Czech University of Agriculture Prague, Faculty of Forestry and Environment (Czech Republic), 3rd-6th October 2005. Prague: CUA Prague, 2005, s. 37-38. ISBN 80-2131381-1. Sociálně-rekreační a zdravotně-hygienická funkce lesa představují dvě skupiny celospolečenských funkcí lesa, které byly zhodnoceny metodou Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů (Vyskot, I. a kol., 2003). Tato metoda je založena na moderní ekosystémové koncepci, která pohlíží na lesní ekosystém jako na systém produkující účinky vyplývající z jeho podstaty a ekosystémových procesů. Všechny skupiny funkcí lesního ekosystému mají stejnou důležitost, no nemusí být stejné kvality. Rozdílná hodnota celospolečenských funkcí lesů je vyjádřena dvěma koeficienty: reálným potenciálem funkcí lesa a reálným efektem funkcí lesa.

113

KYNICKÝ, J. – KYNICKÁ, A. – SLAVIK, M. – JAROŠ, O. Karbonatitové tufy a brekcie na Chetzu Teg a Durbent Doritu. [Carbonatite tuffs and breccias from Chetzu Teg and Durbent Doritu.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 57–60. ISBN 80-7157-920-3. Karbonatitové tufy, ignimbrity, strusky, xenolity a brekcie byly objeveny a zkoumány z asociací alkalických vulkanických hornin lokalit Chetzu Teg a Durbent Doritu vázaných svým vnikem na riftové systémy v jižním Mongolsku. Jedná se o vulkanické a vulkanosedimentární relikty (brekcie, tufy) kalcitových karbonatitů (sovitů a alvikitů), které se zachovaly v asociaci s alkalickými vulkanickými a vulkano-sedimentárními horninami jejichž drobné útržky (xenolity) rovněž obsahují. Vlastní karbonatity jsou tvořeny nejen karbonáty (převážně kalcitem), ale i primárními vyrostlicemi akcesorického apatitu, vedlejšího ortoklasu, biotitu, amfibolu a pyroxenu. Tuto primární minerální asociaci nahrazuje asociace mladší, ve které dominují fluorit, baryt, celestin a křemen. Studované vzorky karbonatitů jsou přeměněné zejména v souvislosti s působení aridního klimatu a procesy hydrotermální metasomatózy. Projevy přeměn jsou nejvíce patrné v povrchové vrstvě do 300 mm. Textury vlastních hornin vypovídají o rekrystalizaci primárního magmatického kalcitu a alteraci spojené s rozpadem primárních silikátových minerálů – zejména ortoklasu, biotitu, amfibolu a pyroxenu, jakož i o vzniku mladších sekundárních minerálních asociací – zejména pak asociace fluorit, baryt, celestin a křemen. Vlastní textury jsou ve většině případů velmi chaotické a obtížně interpretovatelné, což mají společné s vysoce metasomatizovanými vulkanickými horninami. KYNICKÝ, J. – HADACZ, R. – SAMEC, P. – JAROŠ, O. – SLAVIK, M. – NOVÁK, J. – TEXL, V. – SKOTÁK, V. – KISZA, L. – SCHEJBALOVÁ, H. – PUBAL, J. – KYNICKÁ, A. – HÖNIG, S. Meteority na území Mongolska. [The meteorites from Mongolia.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 20002005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 83-86. ISBN 80-7157-920-3. Tato především rešeršní práce poodhaluje roušku tajemství a historie objevení šesti mongolských meteoritů. Ještě v nedávné době se o těchto horninách mnoho nevědělo a některé z nich nebyly dosud klasifikovány. Těchto šest meteoritů představuje dvě hlavní skupiny a to běžné chondrity (3) a železné meteority (3). Aj Bogdský kamenný meteorit je brekciovaný chondrit obsahující i řadu cizích úlomků v jemnozrnné základní hmotě. Tugalin-Bulen a Noyon-Bogd kamenné meteority odpovídají běžným olivín-bronzitovým chondritům (H6). Aj Bogdský železný meteorit odpovídá skupině IA, do níž patří řada známých meteoritů jako např. Campo del Cielo nebo Canyon Diablo. Od těchto se liší pouze vyšší teplotou (900-950 °C), kterou prošel během hoření při průletu atmosférou. Manlaiský železný meteorit je poněkud komplikovanější a spadá spíše do skupiny IIC – je to tedy spíše jemnozrnný oktaedrit než Ni-bohatý ataxit, ke kterému má však také blízko.

114

Poslední Sargiin Gobijský železný meteorit má jednoduché chemické složení a spadá do skupiny IA. KYNICKÝ, J. – JAROŠ, O. Pegmatity masívu Gorkhi: Topazové miaroly. [Pegmatites of the Gorkhi masive: Topaz bering miaroles.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 43–46. ISBN 80-7157920-3. Masív Gorkhi je relativně drobný (~144 km2) granitoidní masív mezozoického stáří v Khenteiském synklinoriu – cca 65 km severovýchodně od mongolského hlavního města Ulaan Baataru. Masív a jeho dutinové pegmatity nesou mineralizaci Sn, W a v jejich minerálních asociacích často vystupují fluorit, topaz a beryl. V této práci se zabýváme zejména topazovými pegmatity, konkrétně řešením otázky vzniku zdejších topazů na základě studia fluidních inkluzí. Topaz v barvě modré, zlaté a růžové představuje nejen dokonalou gemologickou surovinu, ale nese v sobě řadů informací o vzniku místních dutinových pegmatitů. Nejvíce informací poodhalil výzkum fluidních inkluzí které představují systém H2O–NaCl o salinitě v intervalu 3,1-11,4 wt % NaCl ekvivalentu a hustotě blízko 0,7 g.cm-3. Úzká asociace s kasiteritem, wolframitem a dalšími minerály dokládá stejné minimální teploty homogenizace v případě krystalizace i těchto minerálů. Pegmatitová tělesa v rámci masivu Gorkhi vznikaly v závěru tuhnutí samotného granitického masivu v předpokládané hloubce 2,5 km což odpovídá zjištěnému tlaku mezi 1,0-1,5 kbar. Miaroly a dutiny v pegmatitech navíc naznačují, že saturace fluid byla dosažena. KYNICKÝ, J. – JAROŠ, O. Ložisko Hutag uul ord. [The Hutag uul ord deposite.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 47-49. ISBN 80-7157-920-3. Ložisko berylu Hutag uul ord se nachází ve východním Mongolsku v jihovýchodní části Suchbaatarského synklinoria nedaleko Barunurtského aimačního centra a v současnosti na něm probíhá pokusná těžba berylu převážně povrchovými lomy. Na ložisku jsou přítomny zejména fluorem bohaté variety peraluminozních granitů a pegmatitů s obvyklou přítomností berylu a topazu jako akcesorických minerálů. Jednotlivé horniny v sobě zaznamenaly dlouhou a komplikovanou historii působení metasomatických fluid za různých teplotních eventů, které výrazně potlačili primární charakter minerální parageneze. Místní horniny mají řadu shodných rysů se vzácnoprvkovými granitoidními horninami popsanými z centrálního Mongolska, které jsou charakteristické zvýšenými obsahy Li, Rb, F, Sn, Ta, Nb, Hf a nízkými poměry K/Rb, Nb/Ta a Zr/Hf. U všech studovaných hornin se při jejich vývoji střetly v již vykrystalovaném pegmatitu silné projevy sekundárních přeměn – a to jak projevy albitizace, tak greisenizace a fluoritizace. Hlavními cíli studia je na jedné straně určení sledu postmagmatických pochodů (postupných přechodů od

115

greisenizace přes albitizaci až k fluoritizaci), na straně druhé i destrukčního vlivu přeměn na struktury i mikrostruktury vlastních hornin a jejich mineralogické složení. Příspěvek je prvotním studiem o ložisku Hutag uul ord. KYNICKÝ, J. – JAROŠ, O. Mineralizace miarol amazonitového masívu Avdarant. [Mineralization of the Avdarant amazonite masive miaroles.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). [Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I).] Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 62-66. ISBN 80-7157920-3. Ložisko dekorační amazonitové žuly se nachází v centrálním Mongolsku. Na ložisku jsou přítomny zejména fluorem bohaté variety peraluminozních amazonitových granitů. Vlastní granit obsahuje řadu drobných miarol představujících v podstatě pegmatity. V případě miarol byly primárními minerály mikroklin a křemen. V sekundární asociaci minerálů vystupují zejména amazonit, albit, kasiterit, lithné slídy, fluorit, topaz, turmalíny řady skoryl-dravit, apatit, atd. Jednotlivé miaroly v sobě zaznamenaly dlouhou a komplikovanou historii působení metasomatických fluid za různých teplotních eventů, které výrazně potlačily primární charakter minerální parageneze miarol. U všech studovaných hornin se při jejich vývoji střetly v již vykrystalované hornině silné projevy sekundárních přeměn – a to jak albitizace, tak greisenizace a fluoritizace. Vlastní procesy sekundárních přeměn však horniny nepřepracovaly komplexně. Výsledkem je komplikovaná parageneze, která vznikala za širokého pole teplot – vzhledem ke studiu plynokapalných inkluzí cca od 600 °C do méně než 200 °C, což odpovídá teplotnímu rozsahu krystalizace pegmatitových minerálů s přechodem k hydrotermálnímu stádiu. KYNICKÝ, J. – JAROŠ, O. – SLAVIK, M. – SAMEC, P. – NOVÁK, J. – TEXL, V. – SKOTÁK, V. – KISZA, L. – SCHEJBALOVÁ, H. – PUBAL, J. – KYNICKÁ, A. – HÖNIG, S. Výsledky průzkumu dutinových pegmatitů granitického masívu Dzunbayn. [Results of pegmatic minerals exploratoring at granitic massive Dzunbayn.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). [Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I).] Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 37-41. ISBN 80-7157-920-3. Masív Dzunbayn je největším (cca 400 km2) granitoidním masivem mezozoického stáří ze všech masivů v Khenteiském synklinoriu. Masív a jeho dutinové pegmatity nesou mineralizaci Sn, W, Ta, Nb a v jejich minerálních asociacích se kromě typických hlavních pegmatitových minerálů často objevují akcesorický až vedlejší kasiterit, wolframit, eshinit, niobit, titanite, granát, apatit, zirkon, alanit, fluorit, topaz, beryl, a řada dalších minerálů. V létě 2005 byly vytypovány a preparovány vzorky z několika objevených miarol. V této práci se zabýváme zejména topazovými pegmatity a konkrétně řešením otázky komplexní minerální parageneze. Na lokalitách byly zastiženy velmi zajímavé minerální asociace dobře vykrystalovaných dutinových minerálních asociací a to jak primárních, tak variabilních sekundárních asociací.

116

KYNICKÝ, J. – SAMEC, P. Preliminary results of project Petrified forests in the Gobi Desert, South-Eastern Mongolia. Předběžné výsledky projektu výzkumu zkamenělých lesů v poušti Gobi, jihovýchodní Mongolsko. In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 51-55. ISBN 80-7157-902-5. Během expedic Scinetific research of Mongolia 2003-2005 byly popsány nové křídové (130 miliónů let staré) paleontologické lokality výskytů zkamenělých dřev. V návaznosti na dosavadním téměř stoletém výzkumu obdobných lokalit v Mongolsku, který prováděly expedice z celého světa, byly zjištěny nová fakta o fosilizaci, barevných změnách fosilních dřev i paleoenvironmentálních interpretacích někdejších druhohorních lesů. Zkoumané území bylo původně pokryté lesy střídanými mozaikou močálům jezer a řek. Činnost nedalekých aktivních vulkánů způsobovala, že toto území bývalo zasahováno tufy. Sopečný materiál pohřbil lesy ve všemi složkami, tvořícími tehdejší ekosystémy. Mezi vybranými vzorky zkamenělého dřeva byly rovněž objeveny unikátní fragmenty dřevních hnilob. To vše bylo zachováno díky kontinualitě procesů fosilizace a petrifikace. KYNICKÝ, J. – SAMEC, P. – PLEŠÁK, S. Předběžná zpráva o výzkumu jihomongolských zkamenělých lesů (Alag Ul, Ulugej Chid a Winterlay). [Short report about south-mongolian petrified forests research (The Alag Ul, Ulugej Chid and Winterlay locality).] In FILIP, J. – CEMPÍREK, J. (eds) Studentská geologická konference 2005. Brno (Česká republika), 22.-23. 4. 2005. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 27. V geologické minulosti byly podmínky vzniku zkamenělých dřev vázány zpravidla na tropické humidní klima a oblasti s lokalizací vulkanické aktivity. Paleoekologické podmínky pro vznik fosilních lesů obecně odpovídají dvěma typům sedimentačních prostředí: (1) vulkanicko-sedimentárním prostředím, kde při sopečných erupcích docházelo k překrytí močálů tufy a dalším sopečným materiálem (pyroklastiky), nebo (2) limnickým prostředím se sedimentací písků, bahen a jílů. V létě 2004 byl studenstskou vědeckou expedicí projektu Mogolsko/Mongolia proveden první terénní průzkum na lokalitě Alag Ul a na dosud bezejmenné lokalitě s technickým názvem Winterlay v jižním Mongolsku. Zde byly nalezeny a sebrány vzorky zkamenělých dřev s datováním 150-130 Ma. Asi 80 % odebraných vzorků zkamenělých dřev pochází z kmenové části stromů, kdy se ve většině případů jedná o zlomky kmenů o velikosti 5 cm - 40 cm. Menší část materiálu tvoří fragmenty větviček o průměru 3 cm - 10 cm. Vzorky vykazují různý stupeň zachovalosti dřevní struktury – od fragmentů se zřetelně zachovalou stavbou po kusy zcela strukturně opalizované. KYNICKÝ, J. – SLAVIK, M. – SAMEC, P. Petrologická charakteristika karbonatitů a jejich výskyty ve formacích Omnot Olgii a Khurin Khad Tolgod. [Petrological characterization of the carbonatites of the Omnot Olgii a Khurin Khad Tolgod vulcanic associations.] In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project

117

2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 49-55. ISBN 80-7157-920-3. Specifické minerální asociace byly nově objeveny v REE, Sr a Ba nabohacených karbonatitech Omnot Olgii a Khurin Khad Tolgod. Jedná se o žilná tělesa přeměněných kalcitových karbonatitů (sovitů a alvikitů), které zde prorážejí nefelinové syenity. Studované vzorky karbonatitů jsou přeměněné zejména v souvislosti s procesy hydrotermální metasomatózy. Projevy hydrotermálních přeměn jsou nejvíce patrné v místech zvýšené tektonické aktivity (tzv. zóny tektonických brekcií). Projevy hydrotermální metasomatózy zkreslují původní strukturní rysy „magmatických“ karbonatitů a současně ovlivňují i jejich výchozí minerální a chemické složení. V minerální paragezi převažují karbonáty (kalcit zatlačovaný fluorkarbonáty), k nimž přistupují zejména fluorit, baryt, celestin a křemen. Byl zjištěn polyfázový vývoj mineralizace se třemi mineralizačními etapami, oddělenými navzájem tektonickými hranicemi – etapa magmatická, výšeteplotní hydrotermálně-metasomatická (HM I – blízko 280 °C, max. 360 °C) a nížeteplotní hydrotermálně-metasomatická (HM II – pod 110 °C). Během magmatické fáze vznikl primární kalcit, burbankit a apatit. Pro výšeteplotní hydrotermálně-metasomatické fáze (HM I) je charakteristický fluorit, hematit, minerály skupiny fluorkarbonátů (bastnasit, parisit, rontgenit a synchysit), monazit a stroncianit. Během nížeteplotní hydrotermálně-metasomatické fáze (HM II) vzniká baryt, celestin a křemen. Na všech studovaných lokalitách jsou zdrojem pro výšeteplotní minerální asociace nejspíše vysoce salinní fluida geneticky spjatá s intruzemi nejmladších alkalických hornin. U nížeteplotní minerální asociace se pravděpodobně jedná o nízce salinní fluida meteorického, popř. smíšeného původu, jejichž chemické složení bývá výrazně ovlivněno hostitelským horninovým prostředím. LACINA, J. – CASKA, J. – HELAN, P. – MAUER, O. Výsadba zeleně v prostoru stavby nového třebovického tunelu. In Konference Stromy a jejich vliv na stavby. Malenovice 327, Frýdlant nad Ostravicí (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. Praha: SEKURKON v NEOSETU, 2005, s. 133-138. ISBN 80-86604-21-7. Stavba nového třebovického tunelu na úseku koridoru Krasíkov – Česká Třebová v extrémních geologických podmínkách. Součástí celého díla je výsadba zeleně zajišťující optimalizaci vodního režimu v okolí stavby se složitým režimem výskytu podzemních vod. Návrh vycházel ze spolupráce autora projektu s pracovníky lesnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. LITSCHMANN, T. – HADAŠ, P. Příspěvek k mezoklimatickým poměrům Pavlovských vrchů a blízkého okolí. [A contribution to mesoclimatic conditions of the Pavlovské vrchy Hills and near surroundings.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Československá bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 55. ISBN 80-86690-31-8. [CD-ROM]. Pavlovské vrchy, především pak masív Děvína, tvoří výraznou dominantu krajiny mezi Brnem a Vídní. Ačkoliv nadmořská výška vrcholu Děvína činí již pouhých 554 m, jsou Pavlovské vrchy důležitou dominantou jižní Moravy. Je to především díky převýšení vůči okolní ploché až mírně zvlněné krajině; např. výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína 118

a hladinou Dyje u Dolních Věstonic činí téměř 390 m. Jsou součástí biosférické rezervace a CHKO Pálava s hojným výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. V únoru 2004 zahájila na vrcholu Děvína činnost automatické meteorologická stanice, které tak významně doplnila již stávající síť stanic obdobného druhu, fungující již od počátku 90tých let v okolních lužních lesích, a od roku 2000 na úbočí masívu Děvína v Perné a Pavlově. Přes poměrně krátkou pozorovací řadu lze již nyní dokumentovat některé rozdíly ve velikosti a chodu vybraných meteorologických prvků ve vrcholových partiích oproti okolním stanovištím. V příspěvku jsou podrobněji zpracovány teplotní, vlhkostní a větrné poměry. LISÁ, L. – BAJER, A. Nové poznatky o fluviální sedimentaci „Ponávky“ na území města Brna. New evidence of fluvial sedimentation of „Ponávka river“ in Brno area. In ÁBELOVÁ M. – IVANOV, M. (eds) 11. Kvartér 2005. Přírodovědecká fakulta MU v Brně (Česká republika), 1. 12. 2005. 11. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2005, s. 15-16. ISBN 80-210-3885-3. [CD-ROM]. V posledních letech byla provedena na území historického jádra města Brna celá řada významných stavebních zásahů. V drtivé většině z nich byly mimo klasické kvartérní sedimenty odkryty zbytky fluviální sedimentace různé provinience a stáří. Nejzajímavější byly zbytky fluviální sedimentace říčky „Ponávky“, které byly zachyceny na několika místech v historickém centru města Brna a na ulici Božetěchova v oblasti Králova Pole. Valounová analýza ukázala pravděpodobnost zastižení horní a spodní části toku Ponávky. MAJIGSUREN, Y. – KYNICKÝ, J. – SAMEC, P. – ALBERTI, C. Granitoids of the Central Mongolian Igneous Belt. Granitoidní horniny Středomongolského vyvřelinového pásu. In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 33-36. ISBN 80-7157-920-3. Alkalicko-živcové granity a příbuzné granitické horniny jsou široce rozšířeny na území východního Mandalgovi v centrálním Mongolsku. Pro tu praci byly zvoleny 4 alkalickoživcové granitoidní plutony mesozoického stáří v okolí města Mandalgovi. Alkalickoživcové granitoidní plutony mesozoického stáří byly zvoleny úmyslně jako reprezentativní vzorek z mnoha mesozoických granitoidních plutonů. Tyto granitoidní horniny intrudovaly v rámci Central Mongolian Igneous Belt (CMIB), která se rozprostírá od východu na západ v délce cca 1 500 km. CMIB je hlavní strukturní zónou vázanou na intenzivní svrchní paleozoickou tektonomagmatickou aktivitu, která byla podřízena pohybům a odlehčení mikrokontinentů a jejich zabudováním do geologické stavby centrálního a západního Mongolska převážně v průběhu spodního paleozoika. V následujícím období zejména spodního mesozoika ale s projevy až do svrchního tercéru byla magmatická aktivita soustředěna v široké oblasti méně stabilizovaného horninového podloží Mongolochotského pásma – the Mongol Okhotsk Belt (MOB), v němž došlo mimo jiné (rozlámání jednotlivých bloků, vznik dómových struktur na straně jedné, grabenů na straně druhé, atd.) k výrazným intruzím granitoidních magmat. Výskyty granitoidních hornin v sobě nesou důležité informace o procesech probíhajících v této oblasti po dlouhá období.

119

MADĚRA, P. Mapování biotopů lesních společenstev v geobiocenologickém pojetí. [Goebiocoenological approach in forest communities biotopes mapping.] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 13. ISBN 80-213-1399-4. Publikace srovnává výhody a nevýhody mapování současného stavu lesních společenstev v pojetí Natura 2000 a v pojetí geobiocenologickém. MADĚRA, P. Rozmanitost společenstev lužních lesů v evropském kontextu. [The floodplain forest communities diversity in European kontext.] In MĚKOTOVÁ, J. – ŠTĚRBA, O. (eds) Říční krajina 3. [River landscape 3.] Olomouc (Česká republika), 5.-6. 10. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 214-226. ISBN 80244-1162-8. Příspěvek se zabývá klasifikací společenstev lužních lesů v Evropě. Důraz je kladen na ekologické poměry lužních lesů temperátní zóny Evropy. Jako srovnávací báze je použit geobiocenologický klasifikační systém terestrické lesní a křovinné vegetace (Zlatník 1976, Buček & Lacina, 1999). MADĚRA, P. Růst smrku (Picea abies /L./ Karsten) na horní hranici lesa v NPR Praděd. [Growth of spruce (Picea abies /L./ Karsten) on the upper forest boundary in NNR Praděd.] In HALFAR, J. (ed.) Sborník referátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky. [Conference Proceedings on 35. jubilee of foundation CHKO Jeseníky Mts.] Karlova Studánka a Malá Morávka (Česká republika), 11.-12. 11. 2005. Jeseník: Správa ochrany přírody – Správa CHKO Jeseníky, 2005, s. 57-64. Příspěvek předkládá výsledky produkční a růstové analýzy populace smrku (Picea abies) na horní hranici lesa v NPR Praděd. Zabývá se populační strategií, možnostmi generativního šíření, způsoby vegetativního šíření a růstovou odezvou stromů na stresové faktory působící při horní hranici lesa. MADĚRA, P. – KOVÁŘOVÁ, P. Růstová odezva společenstva vrby bílé na stres způsobený dlouhodobým zaplavením. [Growth response of White Willow communities on the stress due to long-term flooding.] In BLÁHA, L. (ed.) Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2005. VÚRV Praha Ruzyně (Česká republika), 11. 5. 2005. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, 2005, s. 187-196. ISBN 80-86555-63-1. Společenstva vrby bílé vzniklá přirozenou sukcesí na obnažených náplavech střední nádrže vodního díla Nové Mlýny byla po pěti letech nerušeného vývoje v roce 2001 zaplavena zvýšením hladiny vody v nádrži o 50 cm. Od roku 2002 do roku 2004 byla sledována každoročně na konci vegetační sezóny reakce jedinců, populace i společenstva na zaplavených plochách ve srovnání s referenční nezaplavenou plochou. První rok bylo prokázáno zejména fyziologické oslabení jedinců, druhý rok zvýšená mortalita ve společenstvu, výrazně snížená statická stabilita jedinců, ztráta primární koruny a její

120

nahrazení výmladky v nižších částech kmenů. Třetí rok zaplavení nastal rozpad celého společenstva. MADĚRA, P. – ZIMOVÁ, E. Metodické postupy projektování lokálního ÚSES – multimediální učebnice. [The methods of the TSES projection.] In PETROVÁ A. – MATUŠKA, P. (eds) ÚSES – zelená páteř krajiny. Brno (Česká republika), 6.-7. 9. 2005. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, s. 66-71. ISBN 80-8606485-9. Multimediální učebnice je výsledkem projektu FR VŠ. Je založena na doplnění a podstatném rozšíření dnes již zastaralé a vyprodané publikace „Rukověť projektanta místního ÚSES“ (Löw a kol., 1995). Multimediální forma umožnila přiřadit velké množství příloh, např. projektové dokumentace a příkladů realizací prvků ÚSES. MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – RYCHTECKÁ, P. – SUCHYŇOVÁ, G. – NAVRÁTILOVÁ, M. Dřeviny a krajinný ráz. [The woody species and landscape impression.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 121-128. ISBN 80-7315-117-0. Příspěvek popisuje význam dřevin pro krajinný ráz. MÁCHAL, P. – PEJZL, J. Využívání metody Produkční schopnosti aktiv k dosažení větší konkurenceschopnosti u dřevařských podniků za podpory IS/IT. [Application of the Method Production Possibilites of Assets (PPA) to Achieve Higher Competitiveness of Wood Processing Companies, Supported by IS/IT.] In Firma a konkureční prostředí 2005. [Firm and Competitive Environment 2005.] Brno (Česká republika), 3.-4. 3. 2005. 1. vyd. Brno: Konvoj, s. r. o., 2005, s. 52-56. ISBN 80-7302093-9. Odborný příspěvek pojednává o metodě PSA a názorně ukazuje vliv jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření podniku, a tím poskytuje podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska strategických a finančních cílů. Pyramidová soustava ukazatelů PSA rozkládá ukazatele na vrcholu pyramidy do dalších dílčích ukazatelů pomocí multiplikativních nebo aditivních vazeb až k ukazatelům vlastního provozu. MAREŠ, R. Root Rot Damage in the Norway Spruce Stands Founded on Former Agricultural Land. [Poškození kořenovými hnilobami ve smrkových porostech založených na bývalé zemědělské půdě.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 61-65. ISBN 80-7157-902-5. Byly analyzovány dvě rozsáhlé plochy smrkových porostů založených na živných stanovištích na bývalých zemědělských půdách. Rozsah kořenových hnilob byl sledován

121

na řezné ploše pařezů na těžebních plochách. Porosty v oblasti Kružberku v Nízkém Jeseníku založené převážně na orné půdě mají ve věku 40 let až 50 let díky výraznému poškození kořenovými hnilobami značně sníženou stabilitu a mnohé se již rozpadají. Naproti tomu smrkové porosty v oblasti Lužné v Javorníkách založené před 90 lety až 100 lety na bývalých pastvinách jsou dnes hnilobami poškozené podstatně méně a jsou schopné poskytovat kvalitní dříví. MARTINEK, J. – PEŇÁZ, J. Problematika péče o nadregionální biocentrum ÚSES. [Problems of the care of the TSES supra-regional centre.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 34-38. ISBN 80-228-1489-X. V nadregionálním biocentru Kněhyně-Čertův mlýn by se měly nacházet lesy přírodě blízké. V důsledku negativního ovlivnění v minulosti tomu však vždy není. Proto je třeba přistoupit k transformaci antropicky pozměněných lesů. Transformaci je však nutné založit na podrobném výzkumu. V příspěvku se uvádí dosavadní výzkum a plánovaná šetření. Hlavní pozornost je soustředěna na přirozenou obnovu, jako na předpoklad ekologické stability lesů. MATULA, R. Evaluation of population of less known oak species Quercus dalechampii and Quercus polycarpa in conditions of Central Europe on example of Hády protected area. [Hodnocení populací méně známých druhů Quercus dalechampii a Quercus polycarpa v podmínkách Střední Evropy na příkladu NPR Hádecká planinka.] In BEIERKUHNLEIN, C. – BREUSTE, J. – HAASE, D. – LENZ, R. – STEINHARDT, U. – SYRBE, R. U. (eds) Raum-Zeit-Probleme in der Kulturlandschaft. [Prostor – Čas – Problémy v kulturní krajině.] Freiburg (Germany), 10.-12. 10. 2005. 1. vyd. Freiburg im Breisgau: International Association for Landscape Ecology (IALE) – Region Deutschland, 2005, s. 79. [online] Článek pojednává o dvou méně známých druzích dubů Q. dalechampii a Q. polycarpa na území Národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Byla hodnocena ekologie a struktura porostů obou druhů. Jako nejvíce zastoupený druh se ukázal Q. polycarpa, který byl dominantní ve všech skupinách typů geobiocénu. Druhým nejčastějším byl Q. dalechampii. Co se týče struktury porostů, ukázalo se, že dub se prakticky nezmlazuje a že je nahrazován jinými dřevinami, a to především Fraxinus exelsior. MATULA, R. Nothofagus forests of the temperate climate zone of south America. [Notofágové lesy temperátní klimatické zóny jižní Ameriky.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 67-70. ISBN 80-7157-902-5. Temperátní lesy Chile a Argentiny patří k unikátním ekosystémům jižní polokoule. Složení a rozšíření přirozených notofagových lesů bylo studováno v jižní části centrální Chile a v argentinských Andách. Jako dominantní byly nalezeny tři lesní typy, které byly složeny

122

většinou z Nothofagus alpina, dombeyi, obliqua, pumilio a které se rozprostíraly od hladiny moře až po nadmořské výšky přesahující 2 000 m n. m. MAUER, O. Podrostní způsoby obnovy lesa a využití podsadeb. [Methods of forest regeneration under a shelterwood and the use of underplanting.] In Obnova lesa se zaměřením na podrostní způsob. Hranice na Moravě (Česká republika), 20. 10. 2005. Praha: Česká lesnická společnost, 2005, s. 5-9. ISBN 80-02-01713-7. Podsadby jsou specifickým způsobem umělé obnovy lesa. V příspěvku jsou uvedeny obecné i konkrétní případy jejich uplatnění a zásady realizace (cíl, doba, stav porostu, sled prací, typ sadebního materiálu, velikost obnovních prvků, doba odstranění porostu, limitující faktory) se zvláštním zaměřením na dřeviny snášející stín a dřeviny vyžadující světlo. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – KUDLÁČEK, L. – DRÁPELA, O. Deformace kořenového systému – vznik a možnosti eliminace. [Root system deformations – Development and possibilities of elimination.] In Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. [Regeneration of forest stands in the air-polluted area of eastern Krušné hory Mts.] Hora Sv. Šebestiána (Česká republika), 2. 6. 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, s. 61-67. ISBN 80-7157863-0. Deformovaný kořenový systém je výrazným predispozičním faktorem vyvolávajícím chřadnutí a odumírání lesních porostů. V práci jsou popsány nejzávažnější odchylky kořenového systému od jeho přirozené architektoniky a příčiny vzniku deformací při pěstování sadebního materiálu v lesní školce, při výsadbě a po výsadbě do porostů. Analýzou více než 4 000 kořenových systémů stromů do věku 40 let bylo zjištěno, že 70 % z nich má závažné deformace kořenového systému. V práci je podán návrh na kontrolu kvality kořenového systému v době zajištění kultur. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. Porosty náhradních dřevin a jejich kořenový systém. [Stands of substitute species and their root systéme.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 231-238. ISBN 80-7157-844-4. V extrémních imisních a klimatických podmínkách hor ČR byly zakládány porosty náhradních dřevin. Jejich prioritními funkcemi byly funkce půdoochranná a vodohospodářská. V práci je posuzován a analyzován vývin a zdravotní stav kořenového systému (architektonika, jemné kořeny, mykorrhiza) nejrozšířenějších dřevin porostů náhradních dřevin. U každé dřeviny byly vzájemně porovnávány poškozené a nepoškozené porosty v pásmu ohrožení A, nepoškozené porosty v pásmech ohrožení A a C. K dílčím analýzám byly užity metodické postupy Brněnské rhizologické školy. Olše lepkavá – nebyl prokázán přímý vliv imisí na vývin kořenového systému. V pásmech ohrožení A i C má olše výrazně sníženou vitalitu, která je vyvolána i dlouhodobým užitím olše lepkavé na hranici své ekovalence. Modřín opadavý – nebyl prokázán přímý vliv imisí na vývin kořenového systému a vitalitu. Všechny porosty založené krytokořenným sadebním 123

materiálem vytvořily pouze povrchový, slabý, malý a nerovnoměrně rozložený kořenový systém. Jsou vytvořeny predispozice pro mechanickou nestabilitu. Jeřáb ptačí – změna stanovištních podmínek v pásmu ohrožení A vyvolala změnu architektoniky a funkční mykorrhizy, nedošlo však ke změně vitality. Problémem je 100% poškození stromů zvěří a z toho vyplývající hniloby kmene. Bříza bělokorá – poškození porostů břízy je ovlivněno jejich expozicí, klimatickými podmínkami a imisním atakem. Všechny stromy jsou napadeny václavkou. Dalšími predispozičními vlivy jsou častý výskyt povrchového kořenového systému a mrazových kýl. Poškozené stromy mají ve všech sledovaných parametrech kořenový systém podstatně horší, než stromy nepoškozené, kořenový systém i nadzemní část jsou napadeny agresivními houbami. Smrk pichlavý – vytváří extrémně povrchový kořenový systém, všechny stromy jsou napadeny václavkou, přítomen je i kořenovník. U zdravých i poškozených stromů byla zjištěna velmi nízká životnost jemných kořenů. I když všechny dřeviny porostů náhradních dřevin splnily svoji funkci, jejich současný stav není uspokojivý a v dalším období se může dále rychle zhoršovat – modřín opadavý se může vyvrátit, smrk pichlavý a bříza bělokorá mohou plošně odumřít pro špatný stav kořenového systému, olše lepkavá může odumřít pro nevhodnost stanoviště a jeřáb ptačí bude mít zkrácené obmýtí pro velké hniloby kmene. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. Umělá obnova lesa síjí – síje do vegetačních buněk. [Artificial forest regeneration by sowing – Sowing into growing cells.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 39-44. ISBN 80-228-1489-X. Práce řeší téma umělé obnovy lesa síjí za použití technologie „síje do vegetačních buněk“, patentovanou v České republice. Technologie byla ověřována tři roky na různých stanovištích a v rozdílných klimatických podmínkách u osmi druhů dřevin. Technologie má předpoklady praktického využití obecně při síji velkých semen listnáčů a na místech s extrémními půdními a klimatickými podmínkami, kde není možno použít krytokořenný sadební materiál. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. – MAUER, P. Dřeviny porostů náhradních dřevin – současný stav (r. 2004) a perspektivy. [Stands of substitute tree species – Current situation (2004) and future prospects.] In Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. Regeneration of forest stands in the airpolluted area of eastern Krušné hory Mts.] Hora Sv. Šebestiána (Česká republika), 2. 6. 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, s. 5-18. ISBN 80-7157-863-0. V práci je analyzován vývin a zdravotní stav kořenového systému olše lepkavé, modřínu opadavého, jeřábu ptačího, břízy bělokoré a smrku pichlavého (na kyselých stanovištích, po dozérových přípravách půdy, v pásmu ohrožení A) v imisní oblasti severovýchodního Krušnohoří. I když některé z těchto dřevin vykazují vážná poškození nebo mají predispozice pro jejich vznik v dalším období, všechny splnily a dosud plní funkce porostů náhradních dřevin. I když některé problémy mohly být minimalizovány lesnickými opatřeními, rozhodujícími negativními faktory jsou vliv imisí a abnormální průběh klimatu. V dalším období budou nutná rozsáhlá a rychlá lesnická opatření.

124

MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. – MAUEROVÁ, P. Uplatnění lignohumátů v lesním hospodářství. [Application of lignohumates in forestry.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 45-59. ISBN 80-228-1489-X. Práce informuje o výsledcích orientačního testování aplikace tekutých a pevných lignohumátů při pěstování sadebního materiálu v lesních školkách, po výsadbě na holinu a během růstu mladých smrkových porostů. Výsledky dokumentují, že aplikace lignohumátů měla pozitivní vliv na výškový přírůst nadzemní části sazenic i na kořenový systém (biomasu jemných kořenů) sazenic a mladých porostů. Aplikace lignohumátů neovlivnila délku a barvu jehlic. Preparát má predispozice přispět k revitalizaci smrku. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. – PETERKA, T. Regionální chřadnutí smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) v České republice. [Regional decline of Norway spruce (Picea abies /L./ Karst.) in Czech Republic.] In Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. Regeneration of forest stands in the air-polluted area of eastern Krušné hory Mts.] Hora Sv. Šebestiána (Česká republika), 2. 6. 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, s. 47-59. ISBN 80-7157-863-0. V ČR došlo k rozsáhlému chřadnutí mladších smrkových porostů v oblasti Orlických hor, Jizerských hor a nižších poloh střední Moravy. I když symptomy poškození jsou rozdílné, reakce stromů je vždy shodná – v bezprostřední blízkosti vedle sebe rostou stejně vysoké stromy naprosto zdravé a stromy výrazně poškozené. Práce vyhodnocuje vývin a zdravotní stav kořenového systému zdravých a poškozených stromů. Bylo zjištěno, že u poškozených stromů zaostává vývin kořenového systému za vývinem nadzemní části (poškozené stromy mají slabý kořenový systém) a současně je redukována biomasa jemných kořenů a snížena jejich životnost. Poškozené stromy jsou i stoprocentně napadeny václavkou. V práci jsou podány návrhy na postupy obnovy a výchovy porostů v předmětných oblastech. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. – PULKA, T. Současný stav (r. 2004) smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) v imisní oblasti východního Krušnohoří. [The present condition (2004) of Norway spruce (Picea abies /L./Karst.) in the air-polluted area of eastern Krušné hory Mts.] In Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. Regeneration of forest stands in the airpolluted area of eastern Krušné hory Mts.] Hora Sv. Šebestiána (Česká republika), 2. 6. 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, s. 19-45. ISBN 80-7157-863-0. V práci je analyzován stav celkem 32 porostů smrku ztepilého (20 porostů v Krušných horách – pásmo ohrožení A, B a 12 porostů na Českomoravské vysočině – pásmo ohrožení C, které sloužily jako srovnávací). V architektonice kořenového systému nebyly zjištěny rozdíly. V Krušných horách byly kořenové systémy více napadeny václavkou. V biomase, životnosti a mykorrhizních infekcí jemných kořenů nebyly mezi porosty z obou oblastí zjištěny rozdíly. Stromy v Krušných horách rostoucí na stanovištích po dozérové přípravě půdy v mezipruhu mezi valy mají povrchový kořenový systém s velmi nepravidelně rozloženou kořenovou sítí. Stromy opakovaně poškozované okusem zvěří mají ve srovnání s nepoškozenými stromy větší počet, ale slabších kosterních kořenů. Opakovaný okus 125

nemá negativní vliv na architektoniku a velikost kořenového systému. V poškozených porostech analyzovaných v roce 1988, které měly oproti nepoškozeným porostům výrazně nižší biomasu, životnost i mykorrhizní infekci jemných kořenů, došlo k zásadním pozitivním změnám – v roce 2004 se tytéž porosty v žádném ze sledovaných parametrů nelišily. MAUER, O. – TESAŘ, V. Východiska a návrh postupů obnovy lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. [Starting points and draft procedures to regenerate forest stands in the air-polluted eastern Krušné hory Mts.] In Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. [Regeneration of forest stands in the air-polluted area of eastern Krušné hory Mts.] Hora Sv. Šebestiána (Česká republika), 2. 6. 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, s. 77-90. ISBN 80-7157-863-0. V práci jsou ve formě rámcových směrnic hospodaření popsány postupy obnov)' lesa v imisní oblasti Krušných hor (pásma ohrožení A, B). Postupy obnovy jsou zpracovány diferencovaně podle stanovištních podmínek a stavu porostu a postihují všechny rozhodující pěstebně-technologické situace. MENŠÍK, L. – FABIÁNEK, T. – KULHAVÝ, J. Evaluation of forest floor in a spruce, beech and mixed stand in the central part of the Drahanská vrchovina Upland. [Hodnocení nadložního humusu ve smrkovém, bukovém a smíšeném porostu v centrální části Drahanské vrchoviny.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno, (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 71-76. ISBN 80-7157-902-5. Studie hodnotí humusové poměry třech porostů (smrkového, bukového a smíšeného) v centrální části Drahanské vrchoviny. Ve studii jsou hodnoceny základní charakteristiky nadložního humusu – zásoba povrchového humusu, pH, obsah uhlíku, dusíku, poměr C/N, obsah rozpustného organického uhlíku. Při srovnávání variant nadložního humusu bylo zjištěno, že nejvíce povrchového humusu bylo akumulováno pod smrkovým porostem a to 58,1 t.ha-1. Poukazuje to na zpomalenou dekompozici a mineralizaci, tedy zpomalený koloběh živin. Obsah rozpustného organického uhlíku (DOC) byl nejvyšší v horizontech L a F v bukovém porostu (6,30 g.kg-1 a 3,52 g.kg-1), což svědčí o dostatku substrátu dostupného pro půdní mikroorganizmy, ale také znamená větší riziko pro okyselování půdy. Můžeme říci, že smíšený a bukový porost má pozitivní vliv na stav nadložního humusu. MERKLOVÁ, L. – BEDNÁŘOVÁ, E. Vliv mikroklimatu stanoviště na nástup a průběh jarních fenologických fází u smrku ztepilého a buku lesního. [Influence of locality microclimate on the onset and course of spring phenological phases in European beech (Fagus sylvatica L.) and Norway spruce (Picea abies /L./ Karst.).] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Česko-slovenská bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v

126

nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 1-7. ISBN 80-8669031-8. [CD-ROM]. Na výzkumných plochách v oblasti Drahanská vrchovina byl hodnocen vliv mikroklimatu stanoviště na počátek a průběh fenologických fází u buku lesního a smrku ztepilého v návaznosti na dlouhodobé sledování fenologie. Hodnocení probíhá ve smrkové monokultuře, smíšeném porostu (60 % smrk, 30 % modřín, 10 % buk) a monokultuře buku. Byl hodnocen vliv teploty vzduchu, teploty půdy a srážek na jarní fenologické fáze v jednotlivých porostech. Počátek rašení a olisťování se v jednotlivých sledovaných variantách lišil. MICHALČÍK, M. Několik otazníků kolem výkonu ochrana lesa a osnovy výkonů. [Several Question marks on the Execution of Forest Protection and Scheme of Operations.] In LENOCH, J. (ed.) Ekonomické aspekty ochrany lesa. Ovčárna, Jeseníky (Česká republika), 5.-6. 5. 2005. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, s. 53-61. ISBN 80-7157-892-4. V poslední době zaujalo několik nových informací a názorů na výkon ochrana lesa, s nimiž se vynořilo několik nových pohledů na osnovu výkonů v odvětví lesního hospodářství jako celek. Osnova výkonů je stěžejním nástrojem systému zpracování dat a její kvalita, věcná promyšlenost a provázanost mají stěžejní význam pro takovou funkčnost systému zpracování dat, která by byla adekvátní pracnosti jejich sběru. Myšlenkově nejednotně koncipovaná osnova výkonů působí kontraproduktivně při interpretaci výsledných dat konečnému uživateli. MUZIKÁŘ, Z. Možnosti redukce emisí těkavých organických látek (VOC) při povrchové úpravě nábytku. [Possibilities of the reduction volatile organic compounds emissions evaporated during the surface traetment.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1 vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 112-120. ISBN 80-7157-860-6. Diskuze možností redukce emisí těkavých organických látek z nátěrových hmot při provádění povrchové úpravy nábytku v návaznosti na použité druhy nátěrových hmot a na příslušné technologie jejich aplikací. Informativní kvantifikace těkavých organických látek z jednotlivých způsobů povrchové úpravy včetně vlivu nanášecí techniky. Orientace na reálné podmínky nábytkářského průmyslu. NADYEZHDINA, N. – ČERMÁK, J. – NERUDA, J. – ULRICH, R. – NADYEZHDIN, V. – GAŠPÁREK, J. Impacts of harvestor technology on conducting system in spruce roots. [Vliv harvestorových technologií na vodivostný systém v kořenech smrku.] In KOŠIR, B. – KRČ, J. – STAMPFER, K. (eds) FORMEC 2005 – Scientific cooperation for forest technology improvement. [FORMEC 2005 – Vědecká spolupráce pro rozvoj lesnických technologií.] Ljubljana (Slovenija), 26.-29. 9. 2005. Ljubljana: University of Ljubljana, Biotechnical faculty, 2005, s. 163-170. ISBN 966020-40-4. Komplexní šetření vlivu pojezdu vyvážecích traktorů na půdu a kořenový systém stromů, zjišťování úrovní tlaků v půdě způsobených pojezdy vyvážecích traktorů. U většiny lokalit

127

nastalo zhutnění půdy do hloubky 20 cm, tlaky dosahovaly v závislosti na typu a zatížení stroje a na typu půdy průměrných hodnot od ca 1,0 do 3,0 bar během pojezdu. výrazný nárůst koncentrace CO2 v půdním vzduchu. Vizualizace kořenů georadarem způsobilá k terénnímu studiu skeletových kořenů. Odkryv kořenů pomocí supersonického proudu vzduchu. Srovnávací a pokusné metody na úrovni morfologie, anatomie a histologie zaměřené na zjištění růstových a strukturálních alterací různých kategorií kořenů pod vlivem uvedených stresorů. Zjišťování absorpčního povrchu kořenů na základě měření elektrické vodivosti stromů a půdy. Mimo popisu změn struktury kořenů pod vlivem pojezdu těžkých mechanizmů byl prokázán význam studia absorpční funkce kořenů, měřitelné na základě transpiračního proudu. Všeobecně se jeví nutné na vývozních liniích v lesních porostech pohyb traktorů minimalizovat. Technická a organizační opatření jsou reálná (aplikace nízkotlakých pneumatik, uložení klestu na přibližovací linie apod.). NERUDA, J. – ULRICH, R. – VALENTA, J. – ČERMÁK, J. – NADYEZHDINA, N. – GAŠPÁREK, J. – ADAMČÍK, L. – KNOTT, R. – NADYEZHDIN, V. – MARTINKOVÁ, M. – GEBAUER, R. – PRAX, A. – POKORNÝ, E. – CULEK, I. – AUBRECHT, L. – STANĚK, Z. – KOLLER, J. – HRUŠKA, J. Vliv pojezdu vyvážecích traktorů na kořenový systém stromů a metody pro jeho hodnocení. [Influence of moving by forwarders in root system of trees and methods for its evaluation.] In PUCHOVANOVÁ, I. (ed.) Mobilné energetické prostriedky – Hydraulika – Životné prostredie – Ergonómia mobilných strojov. TU vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej techniky, Katedra lesnej a mobilnej techniky (Slovenská republika), 13. 9. 2005. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 221-233. ISBN 80-228-1488-1. Komplexní šetření vlivu pojezdu vyvážecích traktorů na půdu a kořenový systém stromů, zjišťování úrovní tlaků v půdě způsobených pojezdy vyvážecích traktorů. U většiny lokalit nastalo zhutnění půdy do hloubky 20 cm, tlaky dosahovaly v závislosti na typu a zatížení stroje a na typu půdy průměrných hodnot od ca 1,0 do 3,0 bar během pojezdu. výrazný nárůst koncentrace CO2 v půdním vzduchu. Vizualizace kořenů georadarem způsobilá k terénnímu studiu skeletových kořenů. Odkryv kořenů pomocí supersonického proudu vzduchu. Srovnávací a pokusné metody na úrovni morfologie, anatomie a histologie zaměřené na zjištění růstových a strukturálních alterací různých kategorií kořenů pod vlivem uvedených stresorů. Zjišťování absorpčního povrchu kořenů na základě měření elektrické vodivosti stromů a půdy. Mimo popisu změn struktury kořenů pod vlivem pojezdu těžkých mechanizmů byl prokázán význam studia absorpční funkce kořenů, měřitelné na základě transpiračního proudu. Všeobecně se jeví nutné na vývozních liniích v lesních porostech pohyb traktorů minimalizovat. Technická a organizační opatření jsou reálná (aplikace nízkotlakých pneumatik, uložení klestu na přibližovací linie apod.). NERUDA, J. – VESELÝ, F. – JIROUŠEK, R. Parameternanalyse von modernen landwirtschaftlichen Schleppern bei Holzrückung. [Analýza parametrů moderních zemědělských traktorů v soustřeďování dříví. Parameteanalysis of modern agriculture tractors in jogging.] In KOŠIR, B. – KRČ, J. – STAMPFER, K. (eds) FORMEC 2005 – Scientific cooperation for forest technology improvement. [FORMEC 2005 – Vědecká spolupráce pro rozvoj lesnických technologií.] Ljubljana (Slovenija), 26.-29. 9. 2005. Ljubljana: University of Ljubljana, Biotechnical faculty, 2005, s. 12. ISBN 96-6020-40-4.

128

Cílem tohoto příspěvku je analyzovat soudobý stav používání zemědělských traktorů s nástavbami pro soustřeďování dříví, a to ve vztahu k jejich technicko-provozním vlastnostem a k ekologickým důsledkům jejich činnosti v lese. Dalším úkolem bylo doporučit využití sledovaných traktorů v praxi. Aby bylo možno tyto stroje posoudit, bylo třeba vytvořit soubor srovnávacích kritérií. Jako základ pro vytvoření těchto kritérií sloužila venkovní šetření, která byla prováděna v průběhu roku 2004, na třech traktorech od různých výrobců. Jejich vyhodnocením bylo zjištěno, že žádný z traktorů nelze považovat za jednoznačně nejlepší, neboť každý z nich lze optimálně využít pro jiný druh zásahu v porostu. NERUDA, J. – PECL, J. – ROUSEK, M. – SKOUPÝ, A. – ULRICH, R. – VALENTA, J. Technologie a technika pro trvale udržitelné hospodaření v lesích se zohledněním velikosti majetku. [Technology and techniques for suistainable management in forests considering the size of a properte.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 347-380. ISBN 80-7157-844-4. Základní hypotéza dílčího projektu vychází z následujících myšlenek: Aplikace mechanizovaných (traktorových) a vysoce mechanizovaných (harvestorových) těžebních a dopravních technologií v lesním hospodářství s sebou přináší nezanedbatelná rizika spočívající v možnosti vzniku závažných škod na prostředí a porostech, z nichž mnohé nelze přímo ekonomicky vyjádřit. Hypotéza vychází z výsledků našich i zahraničních prací, které dokládají, že tyto škody nemusejí být přímo závislé na stupni mechanizace, ale naopak mohou být srovnatelné, nebo dokonce nižší než u metod klasických. Škody lze minimalizovat, budeme-li mít k dispozici podklady pro optimalizační multikriteriální řešení, tj. stanovíme-li vhodná. kritéria a určíme-li jejich parametry buď jako optimální nebo mezní. K tomu, aby bylo možno objektivně posoudit aspekty nasazení standardních i nových technologií, je třeba poznat i některé další informace, jako jsou např. faktory ovlivňující výkonnost prostředků, možnost zjišťování objemu dříví vyrobeného harvestorovými technologiemi těžby, zjišťování užitných vlastností ekologicky šetrných náplní a mazacích olejů strojů apod. Zvláštní pozornost byla též věnována specifické problematice hospodaření v lesích malých vlastníků. Ke tvorbě metody sledování uvedených závislostí byla ověřena, porovnána a pro naše podmínky upravena řada publikovaných metodických postupů, např. McMahon, Freising, Freiburg a byly vytvořeny i metodiky vlastní. Rovněž byla založena řada experimentů při kterých budou kvantifikovány negativní dopady jednotlivých technologií, resp. použitých strojních soustav, na prostředí v porovnatelných výrobních podmínkách s ohledem na dosažené technické a ekonomické parametry, testovány užitné vlastnosti ekologicky šetrných hydraulických náplní a mazacích olejů strojů a provedena šetření analyzující stav hospodaření v malolesích. Přitom byla realizována meziústavní spolupráce v zájmu celostního pojetí řešení dané problematiky. Do řešení dílčího projektu byla v tomto smyslu zařazena i tématika řešená v samostatných výzkumných projektech, včetně projektu GA ČR č. 526/02/0792 Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory. Zaměření tohoto dílčího projektu na několik témat je vyjádřeno i jeho členěním do pěti samostatných etap: Etapa 1: Vliv provozu těžebních strojů na poškozování lesních porostů – cílem bylo analyzovat strukturu a intenzitu a vytvořit modely poškození lesních porostů vznikajících při provozu 129

standardních a zejména harvestorových těžebních technologií. Etapa 2: Výkonnost harvestorových technologií lesní těžby – cílem byla analýza hlavních faktorů působících na výši výkonnosti harvestorů a vyvážecích traktorů a ověření možnosti jejího modelování. Etapa se rovněž zabývala metodou analýzy digitálního obrazu zjišťováním hodnot převodních čísel pro stanovení objemu dříví vyrobeného harvestory a uloženého v hráních. Převodní čísla jsou využívána při kontrolách množství dříví zpracovaného harvestory. Etapa 3: Náhrada minerálních olejů v hydraulických obvodech a převodových skříních lesních strojů – cílem bylo zjištění možností zamezení znečišťování životního prostředí úniky ropných výrobků z mechanismů lesnických strojů náhradou minerálních olejů biologicky odbouratelnými oleji. Vzhledem k příznivým cenám je žádoucí vyřešit problematiku náhrady minerálních olejů přírodními estery HETG při respektování technických parametrů olejů, požadavků na provoz strojů a s důrazem na biologickou odbouratelnost podle požadavků ekologie lesních systémů. Etapa 4: Náhrada minerálních olejů pro ztrátové mazání lesních strojů – cílem bylo dosáhnout stavu, kdy by biologicky odbouratelné oleje měly srovnatelné technické parametry při současném požadavku na jejich přiměřenou cenu. Tomu účelu postupně nejlépe vyhověly oleje vyráběné na bázi oleje řepkového, které byly aditivovány tak, aby všechny sledované parametry byly srovnatelné s oleji minerálními a nezvyšovalo se tak riziko havarijních poruch lesnických strojů. K tomu byly vyhledávány ověřovány, a posléze vyvíjeny vlastní metody umožňující komplexní technické hodnocení olejů. Etapa 5: Technika a technologie lesní výroby v malolesích – cílem etapy bylo zhodnocení současné majetkové rozdělení lesů ČR, stavu techniky v nestátních lesích, stanovení požadavků na použitelnou malou mechanizaci na těchto majetcích a zhodnocení jejich použitelnosti v nestátním sektoru. Kromě témat řešených v rámci etap, lze v dílčím projektu nalézt i nezařazenou problematika, např. použití nových principů hloubkových fréz a jejich účinky v přípravě půdy v obnově lesa. OTRHÁLEK, K. – CHLADIL, J. Posouzení vhodnosti použití specializovaných vizualizačních programů a CAD a CAM programů při navrhování v reklamě a při výrobě nábytku. Vytváření a distribuce 3D knihoven nábytku. [Check of pertinency application of specialized vizualized programs and CAD-CAM programs in design and production of furniture.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1 vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 83-91. ISBN 80-7157-860-6. Popis vizualizačních programů a jejich aplikace v CAD CAM systémech. PACKOVÁ, P. – MADĚRA, P. – ŘEPKA, R. – LACINA, J. Vliv výstavby a provozu vodního díla Nové Mlýny na krajinu. [The influence of the construction and the working of water reservoir Nové Mlýny on the surrounding landsca.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 129-134. ISBN 80-7315-117-0. Příspěvek se zabývá změnami krajiny před vybudováním vodního díla Nové Mlýny a po jeho dokončení.

130

PALOVČÍKOVÁ, D. – BODEJČKOVÁ, I. – JANKOVSKÝ, L. Diagnostické metody houbových chorob asimilačních orgánů borovice černé (Pinus nigra) v oblasti Chřibů. [The diagnostic methods of fungal pathogens of Austrian pine (Pinus nigra) assimilatory organs at the Chřiby region.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] Zvolen-Kováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 83-89. ISBN 80-228-1549-7. V příspěvku jsou řešeny diagnostické metody identifikace houbových patogenů u borovice černé na plantážích vánočních stromků. Od roku 2003 probíhá sledování celkového zdravotního stavu v oblasti Chřibů, na Jižní Moravě. U borovice černé se nejvíce ze sypavek vyskytují Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev., Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar, Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo et Minter, (syn. Naemacyclus minor Butin), Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk a Sclerophoma pithyophila (Corda) Höhn. V rámci determinace byly aplikovány klasické symptomatické morfologické metody a metody izolace patogenních organismů. PAVLÍKOVÁ, T. Ecological network of Řeznovice cadastre. [Ekologická síť k. ú. Řeznovice.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno, (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 100-105. ISBN 80-7157902-5. Článek obsahuje charakteristiku a návrh péče o ekologickou síť k. ú. Řeznovice. Celková výměra zájmového území činí 394,44 ha. Ekologická síť byla vymezena na základě metodického postupu biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí. PACKOVÁ, P. – MADĚRA, P. Iniciální stádium sukcese měkkého luhu. [Initial stage of soft-floodplain forest succesion.] In MĚKOTOVÁ, J. – ŠTĚRBA, O. (eds) Říční krajina 3. [River Landscape 3.] Olomouc (Česká republika), 5.-6. 10. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 232-243. ISBN 80-244-1162-8. Příspěvek se zabývá sukcesí dřevin v prostoru střední Novomlýnské nádrže na nově vybudovaných ostrovech. Tyto ostrovy jsou součástí nadregionálního biokoridoru vedoucího podél Dyje, který se dále napojuje na biokoridor provinciálního významu podél řeky Moravy. PAVLÍKOVÁ, T. Možnosti financování ÚSES. [Possibilities of financing of TSES.] In PETROVÁ A. – MATUŠKA, P. (eds) ÚSES – zelená páteř krajiny. [TSLES – green backbone of landscape.] Brno (Česká republika), 6.-7. 9. 2005. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, s. 89-96. ISBN 80-86064-85-9. Příspěvek se snaží zpřehlednit problematiku financování ÚSES. V současnosti existují dvě základní možnosti finančních zdrojů – zdroje ČR, zdroje EU. Zároveň se snaží seznámit se základními problémy při financování ÚSES.

131

PAVLÍKOVÁ, T. Návrh péče o ekologickou síť krajiny středního Pojihlaví. [Protection scheme of ecological network of landscape Středni Pojihlavi.] In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 117-120. ISBN 80-239-4963-2. [online] Příspěvek se zabývá návrhy péče o ekologickou síť krajiny středního Pojihlaví a možnostmi financování navrhovaných opatření v rámci krajinotvorných programů. Ekologická síť je zde tvořena celkem 46 ekologicky významnými segmenty krajiny, jejichž výměra činí 180,9 ha. Významně jsou v tomto území zastoupena stepní společenstva a extrémní skalní ekotopy s výskytem celé řady chráněných a ohrožených druhů. V rámci dotačních programů je možné využít dva základní finanční zdroje, a to Ministerstvo životního prostředí (Program revitalizace říčních systémů, Program péče o krajinu) a Státní fond životního prostředí (Program péče o krajinu). PAVLÍKOVÁ, T. Významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví. [Significant natural and historical elements of landscape of Středni Pojihlavi.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 120-124. ISBN 80-7315-1170. Příspěvek se zabývá významnými přírodními a historickými prvky krajiny středního Pojihlaví. Metodicky zde bylo využito biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí. S využitím této metodiky bylo na základě terénního průzkumu vymezeno celkem 32 ekologicky významných segmentů krajiny, které tvoří kostru ekologické stability zájmového území. Z historického pohledu se jedná o krajinu využívanou již od 12. století, což se projevuje i v aktuálním stavu. Během terénního průzkumu bylo zjištěno celkem 19 historických prvků, mezi nejvýznamnější patří rotunda Sv. Petra a Pavla v Řeznovicích a zříceniny hradu Templštýn. PEŇÁZ, J. – MARTINEK, J. Tvorba a obnova bukových porostů. [Formation and regeneration of beech stands.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 247-255. ISBN 80-7157-844-4. Obnova bukových porostů byla sledována v Beskydech, na lokalitách silně ovlivněných imisemi (Kněhyně, Stolová, Folvark) a na lokalitě málo ovlivněné (Lysá). Pozornost byla soustředěna na přirozenou obnovu generativní i vegetativní. Obnova generativní byla charakterizována úrodou a kvalitou bukvic, klíčením semenáčků a jejich úbytkem, obnova vegetativní formami kořenování před vznikem nových jedinců. Průměrný počet bukvic byl v roce 1995 na vrcholu Kněhyně 279 ks.m-2, na svahu 258 ks.m-2, na svahu Stolové 446 ks.m-2, na Lysé 525 ks.m-2. Životnost bukvic byla na vrcholu Kněhyně 51 %, na svahu 65 %, na Lysé 76 % a na Stolové 85 %. Klíčivost byla na vrcholu Kněhyně 1 %, na svahu 8 %, na Lysé 44 % a na Stolové 61 %. V měsíci červnu 1966 byly zjišťovány počty 132

vyklíčených semenáčků. V méně zapojených částech Stolové bylo 44 ks.m-2, v zapojené části 22 ks.m-2, v sedle Stolové 24 ks.m-2, na Folvarku 25 ks.m-2, na vrcholu Stolové 16 ks.m-2, na Lysé 17 ks.m-2, na svahu Kněhyně 12 ks.m-2, na vrcholu Kněhyně jen několik semenáčků, které záhy uhynuly. Počty semenáčků klesly do září 1997 na Kněhyni na 5 %, na Stolové a Folvarku na 21 %, v sedle Stolové na 40 %, na svahu Stolové na 41 %, na vrcholu Stolové na 45 %. Na svahu Stolové se lišila méně zapojená část, kde bylo 18 ks.m-2 od zapojené části s 5 ks.m-2. V roce 2004 nezbyl na sledovaných transektech z úrody v roce 1995 žádný semenáček. Je zde však malé množství semenáčků z pozdějších let. Obnova vegetativní probíhá čtyřmi způsoby. Je to kořenování větví na bázi kmene při dotyku se zemí, dále kořenování prohnutého kmene tlačeného po svahu sněhem, případně posunem půdy. Třetí způsob je kořenování větví vyvráceného stromu, jehož kořenový systém je částečně spojen s půdou, takže strom žije dál. Posledním případem jsou polykormony, které se šíří excentricky od původních jedinců kořenováním slabších větví, čnějících z obvodu keřovitého útvaru. PETROVSKÝ, A. – JERGL, Z. Volatile Organic Compound emited by matrials used in furniture industry their analyzis and concentration. [Organické těkavé látky emitované materiály, jichž se používá v nábytkářském průmyslu, jejich analýza a koncentrace.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 93-96. ISBN 80-7157902-5. V roce 2005 byl na Ústavu nábytku designu a bydlení na MZLU v Brně řešen grant s názvem „Bezpečné lůžko juniorů“, jež se zabýval vývojem lůžkového nábytku, především ve vztahu k obytnému prostředí. Hlavním kritériem pro výběr použitých materiálů byla především jejich hygienická nezávadnost a bezpečnost. Kromě technických požadavků jež musely splňovat řadu konstrukčních a mechanických parametrů byla cílem práce analýza emisí VOC z jednotlivých částí lůžka, které bylo vyvinuto v rámci již výše zmiňovaného projektu. PODRÁZSKÝ, V. – MATĚJKA, K. – VYSKOT, I. Management of forests in the Prague capital area respecting the forms of use of their function. [Management lesů hlavního města Prahy vzhledem k využití jejich funkcí.] In INNES, J. L. – EDWARDS, I. K. – WILFORD, D. J. (eds) Forest in the Balance: Linking Tradition and Technology. The International Forestry Review, 2005, vol. 7(5), 414 p. Abstracts. Brisbane (Queensland, Australia), 8-13 August, 2005, XXII IUFRO World Congress. Brisbane: Commonwealth Forestry Association, 2005, Session 045. ISSN 1465-5489. [CD-ROM]. Základním cílem projektu je kvantifikace společenských požadavků na plnění funkcí lesů v okolí hl. m. Prahy, optimalizace jejich funkčního využívání a definování rámcových směrnic hospodaření. Pro zájmovou oblast byla sesbírána a analyzována data o společenských prioritách, jejich plošném rozmístění, socioekonomické významnosti a multifunkčním využívání lesních porostů. Byla realizována optimalizace prostorového uspořádání, struktury a vybavení pro cílové (sociálně-rekreační) funkční využívání. Na základě analýzy získaných dat byly definovány zásady současného i budoucího lesního hospodaření, kvantifikovány ekonomické požadavky a efekty a srovnány náklady a výnosy

133

běžného a funkčně optimalizovaného lesního hospodaření. Jedním z hlavních výstupu je kategorizace lesních porostů z hlediska společenských požadavků POLSTER, P. Historie kalamit v českých a moravských lesích. [Case-history of disasters into bohemian and moravian woods.] In LENOCH, J. (ed.) Ekonomické aspekty ochrany lesa. [Economic aspects of forest protection.] Ovčárna, Jeseníky (Česká republika), 5.-6. 5. 2005. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, s. 66-77. ISBN 80-7157-892-4. Lesy byly vždy v minulosti dominantní součástí krajiny Evropy, zejména západní a střední. V současnosti lesy chápeme jako velkoplošné obnovitelné zdroje, které mohou být využívány ve výkonných řemeslných nebo průmyslových odvětvích. V lesním hospodářství rámcové podmínky hospodárného hospodaření určuje trvalost dřevní produkce, jakožto ústřední princip. Přechodu k trvalé dřevní produkci předcházely různé formy hospodaření, které byly průběhem vývoje různě měněny a upřesňovány. Příkladem může být pěstování lesa sdruženého (kombinace produkce paliva z výmladků a kulatinových sortimentů ze starších – silnějších stromů) ve Francii od 17. století. Ve střední Evropě dominuje jako základní forma lesního hospodářství obnova lesa na velkých plochách – pasečné, holosečné hospodářství, těžba za pevně stanovenou obmýtní dobu a navazující plošná obnova (to vše podloženo ekonomickými i těžebními úvahami), výjimečně obhospodařování nestejnověkých porostů. Pro zvýšení celkové produkce dřeva byla při zalesňování vytěžených ploch dávána přednost jehličnatým dřevinám, především smrku a borovici, mnohdy i v oblastech s přirozenou dominancí dřevin listnatých. Tento fakt zapříčiňuje vznik a nepravidelné opakování kalamitních stavů při poškozování porostů, tj. vznik nahodilých těžeb ve velkém rozsahu, který má značný vliv na ekonomiku lesních podniků. POP, M. – MAUER, O. Obnova lesa na valech po dozerových přípravách. [Forest regeneratoin on line mounds after site preparation by bulldozers.] In SANIGA, M. – JALOVIAR, P. (eds) Súčasné otázky pestovania lesa. [Actual problems of silviculture.] Zvolen (Slovenská republika), 6.-7. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 51-57. ISBN 80-228-1489-X. Práce hodnotí úspěšnost odrůstání nových výsadeb na stanovištích s realizovanou celoplošnou dozerovou přípravou půdy v oblasti Krušných hor. Vytvořené organominerální valy byly zpracovány (rozhrnuty) deseti různými technologiemi. Pro zalesnění byly použity dřeviny smrk ztepilý, buk lesní a javor klen. Z hodnocení vyplývá, že po prvním vegetačním období jsou rostliny všech druhů testovaných dřevin v hlubokém šoku po sadbě a stav nově založených kultur je více než užitými technologiemi zpracování valů ovlivněn kvalitou použitého sadebního materiálu. Mezi jednotlivými technologiemi zatím nejsou žádné podstatné rozdíly a žádná z testovaných technologií zpracování valů zatím růstem vysázených rostlin nepředstihla dosud v oblasti nejvíce užívanou technologii, tj. vytěžení dřevní hmoty na valech a jejich rozhrnutí menzimukem. PRAUS, L. – HORÁČEK, P. Assessment of tree stability: the mechanical behaviour of a tree. [Hodnocení stability stromu: mechanické chování stromu.] In FAY, N. – HORÁČEK, P. – KOLAŘÍK, J. (eds) Wind Load Simulation and Tree Statics. IV. TEP

134

Seminar. Ashton Court Mansion, Bristol (England), 5th & 6th December 2005. Bristol: Treework Environmental Practice, 2005, s. 16-25. Článek porovnává výsledky tahové zkoušky a konečně prvkového modelu dvou jeřábů prostředních (Sorbus intermedia /Ehrh./ Pers.). Výsledky modelu byly statisticky zhodnoceny jako významně vyšší. Přesto bylo prokázáno, že konečně prvkový model lze s úspěchem použít pro modelování mechanického chování kmene stromu. REJŠEK, K. Lesní půdy krasových oblastí: vyhodnocení role pevných půdních částic nekrasového původu Dinárského, Českého a Moravského krasu. Forest soils of the Classical Karst in Slovenia, the Moravian Karst and the Bohemian Karst: the evaluation of a role of non-karstic solid soil particles. In Ochrana a využití půdy v podhorských oblastech. Nové Hrady (Česká republika), 1.-2. 9. 2005. České Budějovice: JU v Českých Budějovicích a Česká pedologická společnost, IUSS, Societas Pedologica Slovana. 2005, s. 191-193. ISBN 80-7040-818-9. Předkládaná práce se zabývá krasovými půdami Dinárského, Českého a Moravského krasu z hlediska jejich měřitelných vlastností, které by ukazovali na podíl krasových a nekrajových materiálů. Souběžně je daná práce zaměřena na postižení specifičnosti krasových půd lesních oblastí a to zvláště s ohledem na historicky dramatický vliv člověka na půdu a les v krasu. Na 18 lokalitách krasových oblastí byly vybrány studijní plochy, charakterizovány jejich vnější podmínky s důrazem na specifické parametry lesního prostředí, popsány půdní profily a vzorkovány B a C horizonty směsnými vzorky. Půdy daných studijních lokalit byly charakterizovány laboratorními analýzami, horniny petrografickými analýzami, byly testovány diagnosticky klíčově důležité sloučeniny železa daných půdních vzorků. Chemické složení půdní vzorků bylo určeno determinací roentgenovou fluorescenční spektrální analýzou. Bylo konstatováno, že je pro daných osmnáct studijních území tří evropských krasových oblastí je možno vyvrátit hypotézu o vzniku půd z příměsí vápenců in situ. Byl prokázána zcela dominantní podíl pevných půdních částic flyšových hornin a hornin krystalinika, stejně tak jako očekávatelný vysoký podíl kvartérních eolických a fluviatilních sedimentů Specifičnost střední Evropy ve srovnání s geologicky mladou zaalpskou jižní Evropou je doložena měřitelnými genetickými vazbami mezi půdami všech tří oblastí hodnocených stran podílu nekrasových materiálů jak vzájemně mezi sebou, tak i skupinově pro hodnocení podílu nekrasových materiálů v každé z daných tří oblastí. REJŠEK, K. Život v půdě a jeho fosilní záznam: půdní organismy ve fosilních/reliktních půdách a půdních sedimentech. [Life in soil and its fosile record: soil organism in fosile/relic soils and sediments.] In VOŘÍŠEK, K. (ed.) Život v pôde VI. [Life in soil VI.] Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky (Česká republika), 1.-2. 2. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 151157. ISBN 80-213-1348-X. Půdní biota oživovala půdy každého geologického stupně a epochy. Životní projevy a pobytové stopy půdních organismů je možno studovat na současném stupni poznání detailními metodami jak z hlediska kvality půdních cenóz, tak i jejich kvality. Zvláště pro společenstvo makrozooedafonu je vypovídající hodnota jejich přítomnosti/složení společenstev v jednotlivých definovaných částech geologické minulosti Země důležitým vodítkem pro pochopení jak působení abiotických faktorů na tehdejším půdním povrchu, tak i pro porozumění tvorbě sedimentů. Daný článek se zabývá metodami studia fosilního 135

záznamu přítomnosti půdní bioty a na jejich základě pak definuje jednotlivé interpretační možnosti pro podchycení významnosti informací tohoto velmi citlivého charakteru. REMEŠ, M. – KULHAVÝ, J. – MENŠÍK, L. Characteristics of humus relations in forests of various species composition. [Charakteristika humusových poměrů v porostech s různou dřevinnou skladbou.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 101-106. ISBN 80-7157-902-5. Studie se zabývá humusovými poměry u několika porostů s různou dřevinnou skladbou v oblasti Drahanské vrchoviny. Odklon od přirozené dřevinné skladby našich lesů vedl k výrazným změnám v druhovém zastoupení lesních dřevin, kdy na úkor listnatých dřevin začaly převažovat v druhové skladbě dřeviny jehličnaté. Výstupem studie jsou obsah přístupných a celkových živin v povrchovém humusu a obsah celkového organického uhlíku ve srážkových vodách a v půdním roztoku. Při srovnávání variant nadložního humusu v jednotlivých porostech bylo zjištěno, že zásoba dusíku byla nejvyšší v dospělém smrkovém porostu (844,8 kg.ha-1) a ve smíšeném a bukovém porostu byly hodnoty nižší. V dospělém smrkovém porostu to ukazuje na zpomalený koloběh živin. Obsah celkového organického uhlíku (TOC) byl nejvyšší v dospělém smíšeném porostu (v půdním roztoku zachyceném gravitačními lyzimetry), což svědčí o dostatku substrátu dostupného půdním mikroorganizmům. Byl prokázán pozitivní vliv smíšeného a bukového porostu na stav nadložního humusu. REMEŠ, M. – MENŠÍK, L. – FABIÁNEK, T. – KULHAVÝ, J. – DRÁPELOVÁ, I. Srovnání humusových poměrů pod porosty s různou dřevinnou skladbou. [Comparison of humus conditions under stands of various species composition.] In Ochrana a využití půdy v podhorských oblastech. [Land Use And Soil Protection In Submountain Area.] Nové Hrady (Česká republika), 1.-2. 9. 2005. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2005, s. 173-180. ISBN 80-7040-818-9. Předkládaná studie hodnotí humusové poměry u několika porostů s různou dřevinnou skladbou v oblasti Drahanské vrchoviny. Odklon od přirozené dřevinné skladby našich lesů vedl k výrazným změnám v poměrném druhovém zastoupení lesních dřevin, kdy na úkor listnatých dřevin začaly převažovat v druhové skladbě dřeviny jehličnaté. Výstupem studie jsou základní charakteristiky nadložního humusu – zásoba povrchového humusu, pH, obsah uhlíku, dusíku, poměr C/N, přístupné a celkové živiny, obsah rozpustného organického uhlíku. Při srovnávání variant nadložního humusu bylo zjištěno, že obsah celkového uhlíku byl nejvyšší v dospělém smrkovém porostu a ve smíšeném a bukovém porostu byly hodnoty celkového uhlíku nižší. V dospělém smrkovém porostu to ukazuje na zpomalenou dekompozici a mineralizaci, tedy zpomalený koloběh živin. Tomu odpovídá také vyšší akumulace organického materiálu v nadložním humusu 54,5 t.ha-1, ve srovnání s ostatními variantami, kde se obsah nadložního humusu pohyboval v rozmezí 14,8 t.ha-1 až 36,2 t.ha-1. Obsah rozpustného organického uhlíku (DOC) byl nejvyšší v horizontech L a F v bukovém porostu (5,78 g.kg-1 a 5,22 g.kg-1), což svědčí o dostatku substrátu dostupného pro půdní mikroorganizmy, ale také znamená větší riziko pro okyselování půdy. Byl prokázán pozitivní vliv smíšeného a bukového porostu na stav nadložního humusu.

136

ROUBÍKOVÁ, I. Hodnocení krajinného rázu v městském prostoru. Rating Landscape impression in the urban place. In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 151–155. ISBN 80-7315-117-0. Hodnocení krajinného rázu v historické části města Plzně. ROUBÍKOVÁ, I. Vliv stresorů na tis červený (Taxus baccata L.) v jeho přirozeném prostředí i ve městě. [The Influence of stress of yew common (Taxus baccata L.) in the him natural space and in the city.] In BLÁHA, L. (ed.) Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2005. VÚRV Praha Ruzyně (Česká republika), 11. 5. 2005. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, 2005, s. 261-267. ISBN 80-86555-63-1. Působení negativních vlivů prostředí na zdravotní stav tisu červeného. ROUBÍKOVÁ, I. Tisy v Zámeckém parku Raduň. [Yew in the manor park Raduň.] In Venkovská krajina 2005. [Rural landscape 2005.] Slavičín, Hostětín (CHKO Bílé Karpaty, Česká republika), 13.-15. 5. 2005. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005, s. 134-137. ISBN 80-239-4963-2. [online] Současný stav a volné šíření do lesa tisů ze zámeckého parku Raduň u Opavy. ROUBÍKOVÁ, I. Yew in manor park Raduň. [Tisy v zámeckém parku Raduň.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Management of urban forest around large cities. [Management v rekreačních lesích v okolí velkých měst.] Prague, Czech University of Agriculture Prague, Faculty of Forestry and Environment (Czech Republic), 3rd-6th October 2005. Prague: CUA Prague, 2005, s. 64-67. ISBN 80-213-1381-1. Popis lokality tisu v zámeckém parku Raduň. ROUSEK, M. Užití metod tribotechnické diagnostiky pro posouzení kvality bioodbouratelného oleje NAPRO 2003. [Use of tribo-technical diagnostics methods for quality check of biodegradable oil NAPRO 2003.] In ŠŤASTNÝ, J. (ed.) Opotřebení, spolehlivost, diagnostika 2005. Brno (Česká republika), 25.-26. 10. 2005. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, 2005, s. 163-168. ISBN 80-7231-026-7. Příspěvek se zabývá se problematikou zavádění biologicky odbouratelných olejů. Během výzkumu byly ověřeny a zlepšeny parametry olejů na řepkovém základu, rozeznávají se rafináty a recyklované oleje. Recyklace odstraní největší nedostatek rafinátů a to jejich termooxidační nestabilitu, která se projevuje především vznikem vytvrditelných polymerových úsad. Úsady vedou ke ztrátě funkce hydraulických systémů i převodových skříní. V rámci spolupráce na mezinárodním programu KONTAKT byly společně 137

Katedrou lesní a mobilní techniky TU ve Zvolenu a naším ústavem prováděny ověřovací zkoušky recyklovaného oleje NAPRO 2003 v hydraulickém obvodu a převodových skříních. Jejich výsledky jsou porovnány s parametry nejlepších rafinátů a recyklátů získanými při minulých zkouškách a konstatována jejich horší kvalita daná sklonem k polymerizaci. ROUSEK, M. – KOPECKÝ, Z. Porovnání řezných sil při rozřezávání aglomerovaných materiálů. [Comparison of cutting forces at ripping of wood agglomerated materiále.] In SEDLIAČIK, J. (ed.) XVII. symposium Pokroky vo výrobe a použití lepidel v drevopriemysle. [XVII. Symposium Adhesives in Woodworking industry.] Zvolen (Slovenská republika), 7.-9. 9. 2005. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 220-226. ISBN 80-228-1425-3. Příspěvek podává informaci z oblasti optimalizace řezných procesů při obrábění dřevěných aglomerovaných materiálů řezáním. K podstatnému zkvalitnění měření kroutícího momentu dojde při použití tenzometrického snímače kroutícího momentu HBM T34 s příslušnou měřící ústřednou. Výsledky, zpracovanými v grafech, je doloženo měření kroutícího momentu a řezné síly při podélném rozřezávání dřevěných aglomerovaných materiálů pilovými kotouči při konstantní řezné rychlosti. ROUSEK, M. – KOPECKÝ, Z. – JANÁK, K. Mechanizace linek skladů suroviny velkých pilařských závodů. [Mechanisation of round wood store line large saw-mills.] In VOŽENÍLEK, R. (ed.) XXXI. seminář kateder a institutů dopravy a manipulace. [XXXI. workshop departements and institutes of transportation and handling.] Liberec (Česká republika), 5.-6. 9. 2005. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, s. 85-89. ISBN 80-7083-965-1. Požadavky na sklady suroviny pilařských závodů velkých výkonů se v posledních letech výrazně mění. Surovina se stále více dodává ve výřezech, zkrácených na požadované délky, běžná je elektronická přejímka kulatiny a do linek jsou zařazovány odkorňovače. Odpadá nebo podstatně omezené je naopak krácení dlouhé kulatiny. Příspěvek uvádí do problematiky skladů suroviny současných velkých pilařských provozů, zabývá se jejich mechanizací a popisuje řízení dopravní trasy linek tak, aby splňovaly požadavky na vysoký výkon a jakost výroby při optimálním využití strojů – hlavně odkorňovačů. ROUSEK, M. – KUČERA, M. Evaluation of the service life of a biodegradable oil in gearboxes. [Hodnocení životnosti biologicky rozložitelných olejů v převodových skříních.] In GAMBUS, F. (ed.) Ecological, Ergonomic and Economical Optimization of Forest Utilization in Sustainable Forest Management. [Ekologická, ergonomická a ekonomická optimalizace využívání lesa v trvale udržitelném hospodaření v lesích.] Krakow (Poland), 15-18. 6. 2005. 1. vyd. Krakow: Wydawnictwo AR, 2005, s. 253-258. ISSN 0239-9342. Článek se zabývá dlohodobě diskutovanou problematikou nahrazování minerálních olejů v hydrostatických obvodech lesních strojů recyklovanými biologicky rozložitelnými oleji. Cílem příspěvku je navrhnout a odzkoušet metodu hodnocení parametrů olejů používaných v hydrostatických obvodech a převodovkách lesních strojů. Popsány jsou metody hodnocení pro laboratorní a provozní zkoušky a výsledky jsou diskutované na jejich praktické použití v převodových skříních. Zkoušky prokázaly, že mezi základní ukazatele 138

životnosti biologicky odbouratelných olejů patří změny čísla kyselosti, peroxidového čísla, obsahu vody a viskozity při 40 °C. ROUSEK, M. – KUČERA, M. – PAVELKA, Z. Ověřovací zkoušky biologicky odbouratelného oleje NAPRO (recyklovaný). [Proving test of biodegradable oil NAPRO (recycled).] In PUCHOVANOVÁ, I. (ed.) Mobilné energetické prostriedky – Hydraulika – Životné prostredie – Ergonómia mobilných strojov. TU vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej techniky, Katedra lesnej a mobilnej techniky (Slovenská republika), 13. 9. 2005. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 247-254. ISBN 80-228-1488-1. Příspěvek se zabývá se problematikou zavádění olejů biologicky odbouratelnými v souvislosti s ochranou životního prostředí. Během výzkumu byly ověřeny a zlepšeny parametry celé řady olejů na řepkovém základu, rozeznávají se rafináty a recyklované oleje. Recyklace odstraní největší nedostatek rafinátů a to jejich termooxidační nestabilitu, která se projevuje především vznikem vytvrditelných polymerových úsad. Úsady vedou ke ztrátě funkce prvků hydraulických systémů i převodových skříní. V rámci spolupráce na mezinárodním programu KONTAKT byly společně Katedrou lesní a mobilní techniky TU ve Zvolenu a naším ústavem prováděny ověřovací zkoušky recyklovaného oleje NAPRO v hydraulickém obvodu a převodových skříních. Jejich výsledky jsou porovnány s parametry nejlepších rafinátů a recyklátů získanými při minulých zkouškách. RYBNÍČEK, M. – BUREŠ, J. Dendrochronologická analýza dřevěných konstrukcí kostela sv. Bartoloměje v Kočí. In Svorník 3/2005. Krovy, střechy. Sborník příspěvků z 3. konference stavebněhistorického průzkumu. Třebíč, Muzeum Vysočiny (Česká republika), 8.-11. června 2004. Praha: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum. Nakladatelství Unicornis, 2005, s. 81-94. ISBN 80-86562-06-9. Příspěvek má současně seznámit a přiblížit posluchačům, kteří se podílejí, nebo přímo provádějí stavebně historické průzkumy, vědní disciplínu dendrochronologii a ukázat, že jim může být nepostradatelnou pomocnicí v jejich práci. Dendrochronologie nám může pomoci poodhalit historický vývoj staveb, které nás na každém kroku obklopují a mnohdy skrývají netušená tajemství. RYBNÍČEK, M. – VAVRČÍK, H. – HORÁČEK, P. Prediction of the the number of sapwood annual rings. [Stanovení počtu bělových letokruhů.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 107-112. ISBN 80-7157-902-5. Předmětem práce bylo stanovení počtu bělových letokruhů u dubu (Quercus sp.) v závislosti na nadmořské výšce, lokalitě a věku porostu. Bylo použito několik různých souborů vzorků ze dvou lokalit jižní Moravy. Z výsledků lze potvrdit vliv vodního režimu stanoviště a věku na růst bělových letokruhů. Naopak u nadmořské výšky tento vliv nebyl prokázán. Zjištěné informace mohou mít zásadní vliv při dendrochronologickém datování neúplného vzorku pro jednotlivé oblasti, kde bělové dřevo zčásti nebo úplně chybí.

139

ŘEPKA, R. – ČÁP, J. Dynamika dominant travinobylinných společenstev pod tlakem pastvy na příkladu tří monitorovaných ploch v NPR Mohelenská hadcová step. [Dynamic range of grassland communities under pressure of pasture (an example of tree biomonitoring sites from Mohelenská hadcová step reserve).] In VESELÝ, P. (ed) Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - II. [Actual questions wardships and research NPR Mohelenská serpentine steppe – II.] Mohelno (Česká republika), 19. 9. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 17-21. ISBN 807157-881-9. V práci jsou publikovány dílčí výsledky sledování vlivu pastvy na dynamiku druhové diverzity porostů na monitorovaných plochách v ploché (pastvinné) části NPR Mohelenská hadcová step. Devítiletá řada dat posloužila k získání obrazu dynamiky dominantních druhů (především trav) ve třech různých vegetačních typech v závislosti na pastvě ovcemi. Výzkum byl paralelní s průzkumem stanovištní variability obsahu energie, organických i minerálních živin v pasených porostech (Veselý, 2002). Okrajově byl hodnocen i další faktor: výkyvy průběhu počasí v jednotlivých sledovaných letech. Bylo zjištěno, že druhy jako Festuca rupicola jsou na plochách dříve oraných dynamičtější i přes nepřílišnou ochotu spásání jejich biomasy ovcemi, než ostatní druhy sv. Festucion valesiacae. Naopak, na plochách, které nebyly člověkem dříve narušeny, jsou druhy zmíněného svazu dominantní, konkurenceschopné a odolné spásání, a výkyvy počasí (přísušky) zde způsobují škody na druzích jako je F. rupicola. Práce je doplněna přehledem dynamiky počtu druhů v jednotlivých letech. ŘÍČAN, P. – ÚRADNÍČEK, L. Jilm vaz v Chráněné krajinné oblasti Poodří. [European white elm in Protected Lanscape Area Poodří.] In MĚKOTOVÁ, J. – ŠTĚRBA, O. (eds) Říční krajina 3. [River Landscape 3.] Olomouc (Česká republika), 5.-6. 10. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 354-361. ISBN 80244-1162-8. V souvislosti s velkým úhynem jilmů, způsobeného grafiozou, byla na území CHKO Poodří provedena v letech 2003-2005 inventarizace vzrostlých exemplářů druhu Ulmus laevis. Byla vytvořena evidence druhu, zhodnocen zdravotní stav, postavení v porostu, možnost reprodukce a navržen vhodný management. Celkem bylo zaevidováno 509 stromů s obvodem větším než 100 cm, které byly zobrazeny na podkladě leteckých snímků pomocí zaměření GPS. Vhodné stromy budou použity pro zachování genofondu druhu, zejména při zakládání semenného sadu. SAMEC, P. Biogeografie Mongolska: teoretické předpoklady, metody a aplikace. Biogeography of Mongolia: theory, methods and aplication. In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 11–28. ISBN 80-7157920-3. Mongolsko je vnitrozemský stát, nacházející se v jedné z klimaticky nejkontinentálnějších částí Asie. Celé Mongolsko charakterizuje zóna mírného pásma severní polokoule s extrazonálně pronikajícími prvky boreálního pásma. Na území Mongolska jsou velkoplošně rozšířeny tři hlavní biomy: vnitrozemské stepi mírného pásma, vnitrozemské 140

pouště mírného pásma a horské extrazonální ekosystémy. Cílem příspěvku je představit základní specifika bioregionálního členění a geobiocenologické typizace Mongolska a uvést možnosti jejich využití. Specifika biogeografického členění Mongolska jsou dána tím, že na územním rozsahu země se stýkají tři biogeografické podoblasti a sukcesní trendy vývoje biocenóz zde byly ukončeny už během vrcholného posledního glaciálu. Jako předpoklady pro tvorbu metodiky geobiocenologické typizace Mongolska byly uvažovány jednak charakteristické diferenciální znaky bioty a jejich příčiny, jednak otázky přesnosti standardních metod mapování geobiocenóz. Zvlášť byly uvažovány vlivy, podmiňující charakter recentních přírodních mongolských biocenóz: (1) extrémní kontinentalita klimatu, (2) vyznívající zonální klimatické gradienty, (3) východo-západní orientace pohoří, (4) nepřítomnost souvislého pevninského zalednění a (5) nepřítomnost extraglaciální zóny v pleistocénu. Jako předpoklad pro dostatečnou přesnost definičních oborů vymezovaných typologických jednotek byl navržen rozsah mapování na území vždy specifikované biogeografické provincie, přičemž její velikost byla navržena v mezích hranic geotektonických celků. SAMEC, P. – HADACZ, R. – KYNICKÝ, J. – KISZA, L. Pádová pole pouště Gobi a meteoritické eventy. Gobian impact fields and the meteoritical events. In SAMEC, P. – KYNICKÝ, J. (eds) Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). Main results of Mongolia scientific research according to The Mongolia Project 2000-2005: summaries, evaluaties, and interpretations (Part I). Brno (Česká republika), 14.-15. 12. 2005. 1. vy rIð

objemovou hmotnost redukovanou (Dd), měrnou hmotnost (Ds), maximální kapilární kapacitu (MKK), objemovou vlhkost (w) i procentický obsah sušiny. Nicméně různé druhy lesních dřevin nejvýrazněji ovlivňují především MKK, w i obsah sušiny. SAMEC, P. – VRANOVÁ, V. Bioindication of soil sorption properties in the substitute tree stands at submontane conditions. Bioindikace půdních sorpčních vlastností v podmínkách submontánních náhradních porostů. In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 113-119. ISBN 80-7157-902-5. Humifikace je důležitým aspektem přirozené revitalizace náhradních porostů. Stav chemických vlastností je závislý na interakcích mezi půdním roztokem coby základním médiem pro výměnné reakce a organo-minerálních koloidních částicích, které společně tvoří sorpční komplex. Cílem práce bylo posoudit potenciální vztah mezi přirozenou lesní vegetací a specifickými půdními vlastnostmi svrchních H-horizontů a A-horizontů při zohlednění přírodního potenciálu na stanovištích vybrané množiny šesti trvalých výzkumných ploch náhradních porostů v jihozápadní části Broumovské vrchoviny. Byly zkoumány efektivní a potenciální hodnoty sorpčních vlastností svrchních půdních horizontů. Tyto vybrané půdní vlastnosti byly statisticky srovnány se synuzií podrostní vegetace. Byly zjištěny nelineární korelace mezi hodnotami abundance-dominance u vybraných eko-cenotických skupin druhů a hodnotami potenciální kationtové výměnné kapacity H-horizontů. Korelace parametrů fytoindikátorů a obsahu půdních výměnných bází nebo nasycenosti sorpčního komplexu nebyly detekovány. SEBERA, J. Lesní majetek a věcná břemena. [Forest property and real burden.] In LENOCH, J. (ed.) Ekonomické aspekty ochrany lesa. [Economic aspects of forest protection.] Ovčárna, Jeseníky (Česká republika), 5.-6. 5. 2005. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, s. 78-86. ISBN 80-7157-892-4. Mezi významné druhy právních závad patří rovněž věcná břemena. Problematika věcných břemen, váznoucích na lesním majetku není u nás doposud dostatečně vyjasněna. Věcná břemena přitom mohou váznout na těchto majetcích i významnou měrou a mohou významným způsobem jako právní závada ovlivňovat vlastnické vztahy. Zřízení, změna či zánik věcného břemene může mít značné účetní a daňové dopady. SEBERA, J. Strategie managementu v lesích se zvýšeným zájmem ochrany přírody v ČR. [Management strategy in forests of increased nature conservation concern in Czech Republic.] In DRÁBEK, J. (ed.) Financovanie 2005 LESY – DREVO. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene (Slovenská republika), 24. 11. 2005. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005. ISBN 80-228-1520-9. [CD-ROM]. Stěžejní problematikou hospodaření v lesích na územích se zvláštním statutem ochrany je, v souladu s Národním lesnickým programem, doplnění dotačního systému lesního hospodářství o nástroje podporující trvale udržitelné obhospodařování lesa v případech, kdy lesní majetek nemůže prokazatelně vytvářet dostatek potřebných prostředků a zajištění finančních nároků vlastníků lesa na úhradu důsledků omezení, Věci

přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Koncepce víceúčelového lesního hospodářství, s důrazem na ochranu přírody, vyžaduje vytvoření nových metodických nástrojů, kritérií a postupů pro řízení, plánování a výkon hospodaření. Zejména plánování bude představovat značně flexibilní prvek, pružně reagující na měnící se vnější okolnosti. S tím rovněž souvisí nahrazení dosavadní strnulé kategorizaci lesů novou strukturou funkcí lesa, lépe odpovídající ekonomickým, ekologickým i sociálním vztahům. Stěžejní roli v přechodu na nové pojetí konceptu lesního hospodářství má i návaznost na díla Oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL). SCHNEIDER, J. – VYSKOT, I. – KUPEC, P. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. Modification of European Union standards of urban recreational forests according to delimitation of capital Prague recreational forests. [Modifikace EU standardů rekreačních lesů vzhledem k vymezení rekreačních lesů hlavního města Prahy.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Management of urban forest around large cities. [Management v rekreačních lesích v okolí velkých měst.] Prague, Czech University of Agriculture Prague, Faculty of Forestry and Environment (Czech Republic), 3rd-6th October 2005. Prague: CUA Prague, 2005, s. 39-41. ISBN 80-213-1381-1. V příspěvku je prezentován metodický přístup k modifikaci plošných standardů EU pro vymezování příměstských lesů. Modifikace standardů je provedena pro rekreační lesy hlavního města Prahy na základě ekosystémové metody hodnocení funkcí lesů (Vyskot I. a kol., 2003). SCHNEIDER, J. – VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SMÍTKA, D. – MELICHAROVÁ, A. Klimatické a hydrické determinanty zdravotně-hygienické a sociálně- rekreační funkce lesů na příkladu příměstských zón hl. města Prahy. [Climatic and hydric parameters of sanitary-hygienic and socially-recreational function of forest using example of suburban zones of the capital city Prague.] In ROŽNOVSKÝ, J. – LITSCHMANN, T. (eds) Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. XV. Československá bioklimatologická konference. Křtiny (Česká republika), 12.-14. 9. 2005. 1. vyd. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2005, s. 74. ISBN 80-86690-31-8. [CD-ROM]. Zdravotně-hygienická a sociálně-rekreační funkce lesa je kvantifikována na ekosystémovém základě originální metodou Vyskot, I. a kol.: Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů (MŽP ČR, 1999-2003). Schopnosti lesních ekosystémových jednotek (porostních typů) produkovat uvedené humánní účinky jsou determinovány parametry ekosystémových kriterií. Určujícími klimatickými veličinami porostního prostředí jsou srážky (průměrný roční úhrn, průměrný úhrn za vegetační období, průměrné počty srážkových dnů, atd.), teploty (průměrná roční teplota, průměrná teplota ve vegetačním období, roční max. teplota, suma průměrných denních teplot, atd.), potenciální evapotranspirace, počty tropických, letních a ledových dnů, délka vegetačního období, fyziologická teplota a další. Hydrické veličiny navazují údaji složek porostní evapotranspirace a hodnot vsaku, odtoku a propustnosti půdy. V rámci projektu VaV MŽP ČR byla kvantifikována účinnost příměstských lesů hl. města Prahy a vymezeny jejich zóny s kvalitativní modifikací vzhledem k evropským standardům.

143

SIMANOV, V. Bude dost dříví na topení? A za jaké ceny? [Will be fuelwood enough? And what will be its price?] In TUŠA, N. (ed.) Biomasa 2005 – vznikající trh s biomasou. [Biomass 2005 – a rising market with biomass.] Praha (Česká republika), 26.-27. 10. 2005. Praha 3: b. i. d. services, s. r. o., 2005, III. Sekce, Palivo. [CD-ROM]. Přednáška na mezinárodním semináři. Zdroje dendromasy k energetickému využití. Současné problémy při stanovování ceny dendromasy k energetickému využití. Perspektiva bioenergetiky v České republice. SIMANOV, V. Dříví jako zdroj energie. [Wood as an energy source.] In Štěpkování, biologický odpad a energetické využití biomasy. Praha, Dům ČS VTS (Česká republika), 22. 11. 2005. 1. vyd. Praha: Česká lesnická společnost, 2005, s. 4-7. ISBN 80-02-01759-5. Úvodní přednáška k národnímu semináři. Historie obnovitelných zdrojů energie. Ekonomika fosilních a biogenních paliv. Tvorba a spalování dendromasy. Zdroje dendromasy k energetickému využití. Současné problémy bioenergetiky a možnosti jejich řešení. SIMANOV, V. – KADLEC, J. Studie možností přidružené lesní těžby a přidružené lesní výroby. [The study of possibilities of minor forest products and minor forest produce.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 381-391. ISBN 80-7157-844-4. Cílem studie bylo zjištění současného stavu ve využívání přidružené lesní těžby a přidružené lesní výroby. Dílčím cílem byla identifikace faktorů, které mohou zvýšit využívání činností přidružené lesní těžby a výroby, jako možného zdroje příjmů. V současné době subjekty působící v lesním hospodářství využívají jen činnosti přidružené lesní těžby a výroby, které byly tradičně prováděny a měly úzký vztah k využívání dříví nízké jakosti, přičemž některé činnosti jsou využívány subjekty mimo lesnický sektor. Pro budoucí rozvoj činností přidružené lesní těžby a výroby je potřeba změnit pohled na tyto činnosti, které jsou považovány za občasný zdroj příjmů. Pro úspěšné využívání činností přidružené lesní těžby a výroby je potřeba začít věnovat pozornost jednotlivým produktům. SIMON, J. – ADOLT, R. – DRÁPELA, K. – ĎURSKÝ, J. – KADAVÝ, J. – KNEIFL, M. – MAZAL, P. Metody hodnocení stavu lesa při různých scénářích vývoje. [Methods of assesment of the condition of forests at various conditions of development.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 267-287. ISBN 80-7157844-4. Prezentovaný příspěvek je charakteru metodického, tzn. že uvádí základní charakteristiky souboru metodik a technologií pro zjišťování stavu lesa a jeho atributů, tak jak byly

144

formulovány a zobecněny z výzkumu škály projektů různého zaměření během referenčního období. Jejich aplikace je možná zejména v následujících obecných oblastech: (1) zjišťování stavu lesa pro praktické účely střednědobé hospodářsko-úpravnické praxe – lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy, (2) oblast znalecké praxe v lesním hospodářství, speciálních analýz, zejména produkčního, texturního a strukturního aspektu ve vztahu k hodnocení polyfunkčnosti lesa atd., (3) využití jako základ pro rekonstrukci strategie hospodaření a jeho optimalizaci, (4) využití jako základ pro prognózy vývoje lesa v definovaných podmínkách a při navržené strategii managementu zpracované na různém metodickém základě, (5) využití jako základ pro predikaci vlivu různých faktorů na stav lesa v obtížně definovatelných podmínkách, např. na základě uplatnění metody scénářů, atd. Každá uvedená oblast zahrnuje celou škálu problémových okruhů, při jejichž řešení je vždy nutno volit speciální metodiku v závislosti na cíli užití, požadované přesnosti a technicko-ekonomických podmínkách (technologické vybavení, personální zajištění, ekonomické parametry atd.). Obecně lze konstatovat, že při výběru jednotlivých metod pro speciální šetření je využití klasických terestrických metod v menší či větší míře záležitostí nezastupitelnou (klasickým příkladem je praktické zpracování lesních hospodářských plánů v provozu běžnou metodou). Dále lze konstatovat, že čím speciálnější cílené šetření je realizováno, tím speciálnější metoda (či spíše kombinace metod) musí být využita. Často musí být využito i spektrum metod širšího aspektu, např. speciální ekofyziologické metody (např. při hodnocení vývoje zdravotního stavu stromů a porostů). Metody zjišťování stavu lesa se dynamicky vyvíjí. SKOTÁK, V. – VRANOVÁ, V. The development of forest humus forms in stages of natural and transformed forest stands. [Vývoj humusových forem v přirozeném a kulturním lese.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 131-133. ISBN 80-7157902-5. Tato studie je prezentována jako teoretická část výzkumu zabývající se vývojem humusových forem v lese přirozeném a lese kulturním v oblasti NPR Kněhyně. Tento výzkum je součástí výzkumného záměru Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně č. VZ MSM 6215648902, který je plánován na období 2005-2010. Předpokládáme, že v lese přirozeném bude větší heterogenita humusových forem, zejména se budou vyskytovat humusové formy lignomor a lignomoder. Z delšího časového hlediska předpokládáme vyvážený poměr některých přístupných živin v horizontech nadložního humusu. V kulturních porostech očekáváme větší homogenitu humusových forem, nižší obsah přístupných živin a vyšší poměr C/N. SKOUPÝ, A. – PECL, J. Aspects affecting the role of private forests in the Czech Republic. [Podmínky ovlivňující úlohu soukromých lesů v ČR.] In INNES, J. L. – EDWARDS, I. K. – WILFORD, D. J. (eds) Forest in the Balance: Linking Tradition and Technology. The International Forestry Review, 2005, vol. 7(5), 414 p. Abstracts. Brisbane (Queensland, Australia), 8-13 August, 2005, XXII IUFRO World Congress. Brisbane: Commonwealth Forestry Association, 2005, Session 029, s. 117. ISSN 14655489. [CD-ROM].

145

Příspěvek se zabývá důležitými změnami v lesnictví České republiky. Po roce 1989 byly zejména v restitučním procesu převedeny významné rozlohy lesa ze státu na soukromé vlastníky. Po třináct letech tohoto procesu přešlo 38 % rozlohy lesů na soukromé fyzické osoby, obce a města. Tyto vlastnické změny přinesly potřebu vyřešit problém efektivního a profesionálně vedeného hospodaření, zejména v malolesích. Státní lesnická politika je zaměřena na podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích, podporu významu a funkcí lesů prostřednictvím legislativních a ekonomických nástrojů. Stát podporuje sdružování vlastníků drobných lesů a malých podniků do různých forem společného hospodaření. Tato podpora využívá zejména nástrojů finančních, profesionálních a poradenských. Rovněž sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů podporuje nejen své členy. Zejména potřebná je podpora rozvoje malovýrobních technologií. Jsou vyráběny a dováženy malé traktory, jejich hodnocením se předložený příspěvek rovněž zabývá. SKOUPÝ, A. – SIMON, J. Forest development economics forecasting as a basis for optimization of forest operations. [Simulace vývoje lesa jako základ pro optimalizaci lesnických technologií.] In INNES, J. L. – EDWARDS, I. K. – WILFORD, D. J. (eds) Forest in the Balance: Linking Tradition and Technology. The International Forestry Review, 2005, vol. 7(5), 414 p. Abstracts. Brisbane (Queensland, Australia), 8-13 August, 2005, XXII IUFRO World Congress. Brisbane: Commonwealth Forestry Association, 2005, Session 093, s. 316. ISSN 1465-5489. [CD-ROM]. Simulace vývoje porostů pro optimalizaci lesnických technologií je perspektivní metoda, která umožňuje zjistit relativně přesné údaje nutné pro řídící pracovníky v lesnictví a pro vlastníky lesa. Příspěvek podává všeobecný návrh postupu pro optimalizaci lesnických technologií založený na nových poznatcích o provozní spolehlivosti strojů, technické logistiky, a zejména na metodách kvalimetrických, užívaných při hodnocení jakosti. Metoda umožňuje pružně reagovat na požadavky vyplývající z přírodních a provozních podmínek České republiky a předpokládaných modelových situací, tj. umožňuje včasné a přesné rozhodování, zohledňující požadavky na ochranu lesa, velikost a ekonomickou situaci vlastníka lesa. Propojením stávajících informačních systémů je umožněno získat a korektně vyhodnotit podklady nutné pro rychlé a přesné rozhodování zohledňující všechny ekonomické, společenské a ochranářské požadavky na konkrétním pracovišti, a to jak krátkodobé, tak i pro potřeby dlouhodobého hospodářského plánování. SLODIČÁK, M. – BALCAR, V. – ŠRÁMEK, V. – KULHAVÝ, J. Forestry management in the Jizerské hory Mts. [Lesnické hospodaření v Jizerských horách.] In HŮNOVÁ, I. et al. (eds) Acid Rain 2005 – Air Pollution, its Effects and Future. [Kyselý déšť 2005 – Znečištění ovzduší, jeho vliv a perspektiva.] Praha (Česká republika), 12.-17. 6. 2005. Prague: Czech Hydrometeorological Institute, 2005, Session 8, s. 319. ISBN 80-86690-25-3. Příspěvek informoval o výsledcích projektu GS pro roky 2003-2004 v nejvíce zasažené oblasti Jizerských hor. Byl zaměřen především na znečištění ovzduší a klimatickou situaci a jejich vlivy na lesní půdu, jako i stav a vývoj lesních ekosystémů. Zahrnoval nápravná opatření, probírku, obnovu a přeměnu porostů zájmového území. SUCHOMEL, J. Biodiversity of small mammals of plantage forests ecosystems of south Moravia (Czech Republic). [Biodiverzita drobných savců obhospodařovaných

146

lesů jižní Moravy.] In Biodiversity and Conservation Biology in Plantation Forests. CNRS, Centre de Recherche Paul Pascal, Talence-Bordeaux (France), 27-29 April 2005. 1. vyd. 2005, s. 93-94. Příspěvek seznamuje s rozmanitostí druhů drobných zemních savců na příkladu vybraných lokalit jižní Moravy. SUCHOMEL, J. Synuzie drobných zemních savců izolovaných lesních komplexů v intenzivně obhospodařované krajině jižní Moravy. [Communities of small terrestrial mammals of isolated forest complexes of managed landscape of south Moravia.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 111-114. ISBN 80-7157-844-4. Výsledky studia společenstev drobných zemních savců v letech 2002-2004. SUCHOMEL, J. – DVOŘÁK, J. Rozdíly v chování bobra evropského (Castor fiber) a bobra kanadského (C. canadensis). [Different ethology of Castor fiber and Castor canadensis.] In CHALOUPKOVÁ, H. (ed.) 32. etologická konferencia. [32th Czech and Slovak Conference of Ethology.] Nečtiny u Plzně (Česká republika), 27.-30. 4. 2005. Plzeň: Česká a slovenská etologická společnost, 2005, s. 61. Cílem publikace je srovnání etologie bobra evropského a kanadského z dostupných literárních zdrojů. SUCHOMEL, J. – HEROLDOVÁ, R. M. – MLČEK, J. – ŠUSTOVÁ, K. – RŮŽIČKOVÁ, J. – REMEŠ, M. Winter diet preferences of Apodemus flavicollis under influence of suplementary food in pheasantry. [Zimní potravní preference myšice lesní ovlivněná doplňkovou potravní nabídkou v bažantnici.] In Abstracts of papers presented at IX. International Mammalogical Congress. [Abstrakty příspěvků přednesených na IX. mezinárodním kongrese o savcích.] Sapporo, Hokkaido (Japan), 31. 7. - 5. 8. 2005. Sapporo, 2005, s. 301. Pomocí spektrálního fotometru (NIRS) byla sledována přítomnost vybraných složek potravy v žaludcích odchycených jedinců myšice lesní. SYNKOVÁ, J. – KUBOVÁ, K. Possible methods of stream revitalizations. [Možnosti revitalizací vodních toků.] In MANDER, U. – MEIER, K. (eds) Multifunctional Land Use: Meeting Future Demands for Landscape Goods and Services. Tartu (Estonia), 26.28. 5. 2005. Tartu: University of Tartu, Institute of Geography, 2005, s. 77. ISBN 9949-11-065-3. Při revitalizaci toků se často potýkáme s protichůdnými názory na realizaci, ale i účinek revitalizace. Proto jsou revitalizace předmětem rozsáhlých výzkumů a studií. Vždy je potřeba koordinace a spolupráce několika vědních disciplín, aby výsledkem byla opatření fungující, přitom přírodě blízká a respektující dynamický vývoj toku. Dnes jsou

147

nejčastějšími důvody realizace revitalizačních opatření: nevhodné předchozí úpravy, dlouhodobé zanedbání údržby a devastace povodněmi. SYNKOVÁ, J. – KUBOVÁ, K. Revitalizační opatření v krajině. [Revitalization measure in landscape.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 179-183. ISBN 80-7315-117-0. Revitalizace v krajině je velice široký pojem, proto si dovolím soustředit se pouze na revitalizace ve vodním prostředí a to zejména na tekoucí vody řek a potoků. Při revitalizaci toků se často potýkáme s protichůdnými názory na realizaci, ale i účinek revitalizace. Proto jsou revitalizace předmětem rozsáhlých výzkumů a studií. Vždy je potřeba koordinace a spolupráce několika vědních disciplín, aby výsledkem byla opatření fungující, přitom přírodě blízká a respektující dynamický vývoj toku. Dnes jsou nejčastějšími důvody realizace revitalizačních opatření: nevhodné předchozí úpravy, dlouhodobé zanedbání údržby a devastace povodněmi SYNKOVÁ, J. – KUBOVÁ, K. Water regime interfaces by human in landscape. [Antropogení ovlivnění vodního režimu v krajině.] In MANDER, U. – MEIER, K. (eds) Multifunctional Land Use: Meeting Future Demands for Landscape Goods and Services. Tartu (Estonia), 26.-28. 5. 2005. Tartu: University of Tartu, Institute of Geography, 2005, s. 78. ISBN 9949-11-065-3. Antropicky ovlivněná povodí jsou charakteristická vytvořenou sekundární hydrologickou sítí vzniklou v důsledku lidské činnosti. Vlastní antropické narušení vodního režimu lesních ekosystémů pramenných oblastí vychází ze dvou prvků. Prvním prvkem je narušení, případně změna hydrologické sítě. Druhým prvkem narušení vodního režimu je změna dalších složek ekosystému, především charakteristik půdy a porostu. ŠIMEK, M. Furniture joint testing – purpose, methods and types. [Zkoušení nábytkových spojů.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 121-123. ISBN 80-7157902-5. Článek vysvětluje a popisuje nezbytnost zkoušení nábytkových spojů. Rovněž popisuje metody a typy zkoušení, stejně jako odůvodňuje požadavek testování nábytkových demontovatelných spojů. Řešení nabízí Computer Aided Engineering s jednou ze svých metod Finite Element Metod. ŠIMEK, M. Mechanické vlastnosti demontovatelných nábytkových spojů korpusového nábytku. [Mechanical properties of knock-down furniture fittings.] In TESAŘOVÁ, D. – MÁCHOVÁ, E. (eds) Informační bulletin a sborník statí UNDB LDF MZLU v Brně a Asociace českých nábytkářů. Brno (Česká republika), 20. 2. 2005. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005, s. 92-96. ISBN 80-7157-860-6. 148

Článek popisuje problematiku nedostatku nábytkářského výzkumu v oblasti mechanických vlastností nábytkových konstrukčních spojů. Jako řešení nabízí využití CAE – Computer Aided Engineering (počítačem podporované inženýrství) v podobě jedné z jeho metod – Metody konečných prvků / MKP (Finite Element Method / FEM). ŠIMKOVÁ, P. – VAVŘÍČEK, D. Charakteristiky geologického substrátu Kněhyně (1 257 m n. m.) – Moravskoslezské Beskydy. The characteristics of geological substrate of the Kněhyně Mts. (1 257 m a. s. l.) – Moravian-Silesian Beskids Mts. In FILIP, J. – CEMPÍREK, J. (eds) Studentská geologická konference 2005. Brno (Česká republika), 22.-23. 4. 2005. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 43. Geologické podloží vybraných lokalit tvoří godulský pískovec. Z hlediska makrobioelementů dobrou zásobu vykazuje celkový draslík. Hodnoty celkového fosforu jsou velmi nízké. Šetřené území vykazuje dva typy mechanického rozpadu horniny – štěrkovité a kamenité až balvanité. ŠIMKOVÁ, P. – VAVŘÍČEK, D. Soil disturbance – study case Ore Mountains, Czech Republic. [Půdní disturbance – na příkladu Krušných hor, Česká republika.] In LESLIE, E. – WHITE, V. (eds) Proceedings of the International Forestry Students´ Symposium 2005 (IFSS 2005). [Mezinárodní sympozium studentů lesnictví 2005.] Melbourne (Australia), 14.-28. 8. 2005. Melbourne: The University of Melbourne, 2005, s. 114-119. Specifické podmínky byly vytvořeny půdní skarifikace v oblasti náhorní plošiny Krušných hor, západ České republiky. Celoplošná příprava půdy dozerovou technologii v letech 1975-1985 vedle k významné degradaci edatopu především v 7. LVS. Holorganické a část minerálních horizontů (Ae, Ep a částečně Bs) byly odstraněny s použitím dané technologie a soustředěny do valů společně se zbytky po těžbě. Degradace půdy je v tomto případě zvláště důležitá vzhledem ke změnám ve fyzikálně chemických charakteristikách. Velmi intensivní povrchové vápnění vedlo k dalšímu narušení přirozených lokalit. Vápnění negativně ovlivnilo obsah přístupného K, jehož obsah se snížil v maximální sorpční kapacitě. Původní plochy byly charakteristické kyselou edafickou kategorií. Posun mikroklimatu edatopu se stal současně s celkovým a sukcesním posunem ekosystémových podmínek. ŠIMKOVÁ, P. – VAVŘÍČEK, D. Taxonomy and current soil characteristics of selected mountain soils of the Jeseníky Mts. and Králický Sněžník Massive. [Taxonomie a současné půdní charakteristiky vybraných horských půd Jeseníku a masívu Králického Sněžníku.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 125-130. ISBN 80-7157-902-5. Vybrané lokality Tetřeví a Jezerná tvoří dva individuální transekty, které leží v centrální části krystalinika Jeseníků. Lokalita Králický Sněžník representuje transekt v centrální části masívu Králického Sněžníku. Entic Podzols, Endo-skeleti-Haplic Podzols, Haplic Podzols a Sapric Histosols byly determinovány na těchto lokalitách. Piceetum acidophilum je hlavním lesním typem. Hodnoty půdní reakce jsou nízké, ale přirozené pro tyto plochy. 149

Basická saturace nedosáhla velmi příznivých hodnot. Obsahy P, Mg, Ca a K rovněž nedosáhly hodnot optima na všech hodnocených plochách. ŠÍR, M. – ČERMÁK, J. – TESAŘ, M. – NADYEZHDINA, N. – NADYEZHDIN, V. Porovnání dvou modelů transpirace lesa. [Comparing of two models of forest transpiration.] In ŠÍR, M. – LICHNER, L. – TESAŘ, M. (eds) Hydrologie malého povodí 2005. Praha (Česká republika), 14.-15. 9. 2005. Praha: AV ČR, 2005, s. 307312. ISBN 80-02-01754-4. Článek se zabývá srovnáním dvou modelů transpirace lesa – modelu s regulací a bez regulace. ŠPINLEROVÁ, Z. – MARTINKOVÁ, M. Změny krajinného rázu vrcholových částí Orlických hor. [Landscape pattern changes of the Orlické hory Mts top parts.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 183-189. ISBN 80-7315-1170. Na vrcholových částech Orlických hor důsledkem postupné přirozené i umělé obměny druhového složení vegetace došlo k změnám krajinného rázu. V poslední fázi byl vysoký (převážně smrkový) horský les z důvodu imisně ekologické kalamity nahrazen odolnějšími druhy, zejména nízkými keři borovice kleče. Její přítomnost však není zcela obecně přijímána, proto byl proveden průzkum, zda nemůže bránit vývoji horského lesa (návratu původního krajinného rázu) a jak ovlivňuje rozmanitost bylinných i dřevinných druhů. V rámci studie byl zjištěn vliv samotné existence kleče, zejména hustoty sponu a typu vzrůstu. ŠRÁMEK, V. – LOMSKÝ, B. – BEDNÁŘOVÁ, E. Health condition of the forests in the Jizerské hory Mts. as a reflection of anthropogenic load. [Zdravotní stav lesních porostů v Jizerských horách jako ukazatel antropogenních vlivů.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Restoration of forest ecosystems of the Jizerské hory Mts. [Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor.] Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 9. 2005. 1. vyd. Prague: Czech University of Agriculture in Prague, Forestry and Game Management Research Institute Jíloviště-Strnady, 2005, s. 11-14. ISBN 80-213-1379-X. Stav lesního porostu v Jizerských horách jako ukazatel antropogenních vlivů. Jizerské hory byly v minulosti vystaveny těžkému znečištění ovzduší, což vedlo ke značnému úbytku lesního porostu v horách v 80. letech. Současná depozita stále převyšují kritickou hladinu pro okyselování lesní zeminy. Další růst povede ke zvýšenému požadavku na výživné látky v půdě. ŠTOHL, R. – GLOVINOVÁ, E. – POSPÍCHAL, J. Detection system for electroseparation analytical methods. [Detekční systém pro elektroseparační analytické metody.] In Detection system for electroseparation analytical methods. Proceedings of the International Conference CEEPUS: Summer School 2005. Brno, 150

University of Technology (Czech Republic), 30. 8. - 8. 9. 2005. Brno: VUT Brno, 2005, s. 120-125. ISBN 80-214-2976-3. Vývoj detekčního systému pro elektroseparační analytické metody. ŠTOHL, R. – GLOVINOVÁ, E. – POSPÍCHAL, J. Detection System for Electroseparation Analytical Methods. [Detekční systém pro elelectroseparační analytické metody.] In GAVENDA, A. – ŠEVČÍK, J. (eds) Pokroky v chromatografii a elektroforéze & Chiranal 2005. Olomouc (Česká republika), 7.-10. 2. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 96. ISBN 80-244-0984-4. Vývoj detekčního systému pro elektroseparační analytické metody. ŠTORK, R. Logistika a projektové řízení jako nástroje managementu. [Logistics and Project Management as management tools.] In HITKA, M. (ed.) Logisticko distribučné systémy. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta (Slovenská republika), 18.-19. 5. 2005. 1. vyd. Zvolen: TU vo Zvolene, 2005, s. 189192. ISBN 80-228-1446-6. Porovnání českých firem se zahraničními korporacemi odhaluje velké rozdíly v jejich výkonnosti. Problém spočívá v dosažení porovnatelných cílů (produkce, výkon, obchodování) z porovnatelných zdrojů. Zkušenosti získané v zemích s rozvinutými ekonomikami naznačují – podobně jako poslední zkušenosti nabyté v tuzemsku – že zásadní podmínkou úspěšného rozvoje je v prvé řadě strategie kvality jako součást a výsledek strategického řízení, kvalitativní logistiky jako procesu plánování, implementace a řízení efektivního toku a skladování surovin, polotovarů, hotových výrobků, služeb a souvisejících údajů z místa jejich původu do místa jejich spotřeby. Předkládaný příspěvek zkoumá možnosti aplikace pracovních metod projektového managementu v řízení a podnikové logistice. ŠTYKAR, J. Využití geobiocenologického mapování v péči o břehové porosty na příkladu toku Bílé Ostravice povodí Odry. [Geobiocenological mapping utilization in riparian stands treatment (example: Bílá Ostravice stream, watershed Odra river).] In MĚKOTOVÁ, J. – ŠTĚRBA, O. (eds) Říční krajina 3. [River landscape 3.] Olomouc (Česká republika), 5.-6. 10. 2005. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s. 326-335. ISBN 80-244-1162-8. Výsledky geobiocenologického mapování jsou k dispozici pracovníkům jednotlivých závodů a vodohospodářských provozů podniku Povodí Odry a pomohou při řešení biotechnických opatření. Způsob střídání segmentů skupin typů geobiocénů, reprezentované potenciální vegetací, udává i základ pro texturu dřevinné části a je podkladem pro management současných břehových a doprovodných porostů, ať již mají charakter řadových, břehových, skupinových, solitérních či lesních objektů (viz Kreuz, Z. in Šimíček, 1999). Výsledky geobiocenologického mapování mají však nejen praktický význam, přispívají též k prohloubení znalostí o stavu a vývoji geobiocenóz v krajině říčních a potočních niv.

151

TESAŘ, V. – JEŽEK, K. Začlenění spontánních obnovních procesů do přestavby horského lesa. [Integration of spontaneous regeneration processes into the transformation of a mountain forest.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 255-260. ISBN 80-7157-844-4. V nadregionálním bioceentru (SRBC) Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech je prvotním lesnickým úkolem les transformovat do podoby blízké přírodě, přičemž nezáleží na tom, za jak dlouho se toho dosáhne. Za takového předpokladu je možno zacházení s lesem založit na biologické automatizaci, tedy i na možnosti co nejvíce využít nabízejícího se spontánního návratu lesa. Na pěti zkusných plochách v hospodářském lese a třech v přírodní rezervaci bylo zjištěno m,J±H

state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 135-141. ISBN 80-7157-902-5. Předmětem práce je vytvoření obecného parametrického modelu rezonanční desky klavíru v prostředí programu ANSYS. Parametrizace za užití skriptovacího jazyka APDL (Ansys Parametric Design Language) je provedena v plné šíři popisu geometrického modelu, fyzikálního modelu zahrnujícího ortotropní lineárněelastický materiálový model a předpisu podmínek řešení základních úloh strukturální analýzy (modální analýzy). Změna parametrů simulace umožňuje sledovat vybrané faktory (změny v konstrukci a materiálovém složení), které mají vliv na dynamické chování rezonanční desky.

TIPPNER, J. Thermal and moisture straining of grand piano soundboard. [Teplotní a vlhkostní namáhání rezonanční desky klavíru.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 143-150. ISBN 80-7157-902-5. Práce je zaměřena na popis pohybu teplotního a vlhkostního pole v materiálu rezonanční desky klavíru. K popisu je použit výpočetní systém ANSYS, využívající metody konečných prvků (MKP). V prostředí výpočetního systému je vytvořen obecný parametrický model rezonanční desky – geometrický, fyzikální a matematický a následně jsou prováděny teplotní a vlhkostní analýzy a též analýzy vázaného pohybu fyzikálních polí. Plná parametrizace předpisu tvorby modelů a řešení problémů je provedena pomocí skriptovacího jazyka APDL (Ansys Parametric Design Language). Změny parametrů modelů odhalují vliv vybraných faktorů na chování desky. Výsledkem jsou především rozložení fyzikálních polí (teploty, vlhkosti, napětí) a deformace desky jako odezva na měnící se zatížení. TIPPNER, J. – KOŇAS, P. Model rezonanční desky koncertního klavíru. [Model of grandpiano soundboard.] In SCHWANGMAIER, J. – STÁREK, J. (eds) 13. ANSYS User's Meeting 2005. Přerov (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. 1. vyd. Brno: SVS FEM s. r. o., 2005, s. I-B-5. ISBN 80-239-5675-2. Obsahem práce je sestavení obecného parametrického modelu rezonanční desky koncertního klavíru v prostředí software ANSYS. Parametrizace pomocí APDL je provedena v plném rozsahu popisu geometrie prvku a jednotlivých částí tohoto prvku, 153

fyzikálního modelu zahrnujícího ortotropní lineárně elastický materiálový model a předpisu podmínek řešení základních úloh strukturální analýzy. Model umožňuje změnou parametrů simulace sledovat vliv vybraných faktorů (změny konstrukce a materiálové skladby) na odezvu desky především při dynamickém namáhání. TIPPNER, J. – ZEJDA, J. – KOŇAS, P. Numerická simulace procesu vysoušení řeziva. [Numerical simulation of wood drying process.] In SCHWANGMAIER, J. – STÁREK, J. (eds) 13. ANSYS User's Meeting 2005. Přerov (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. 1. vyd. Brno: SVS FEM, s. r. o, 2005, s. I-B-11. ISBN 80-239-5675-2. Práce je zaměřena na sestavení obecného, parametrického, geometrického, fyzikálního a konečně-prvkového modelu hráně řeziva a jejího vzdušného prostředí (kondenzační sušárny). Pomocí numerické simulace při využití metody konečných prvků byl v prostředí výpočetního systému ANSYS popsán pohyb teplotního a napjatostního pole v závislosti na pohybu pole teplotního ve vzdušném prostředí sušárny. Byla sledována rychlost, směr proudění, tlak a teplota vzduchu, teplota a napětí ve dřevě. Diskutovány byly problémy sestavení modelu, porovnání 2D a 3D modelu, jemnost síťování a definice okrajových podmínek řešení. Výsledky umožňují zabývat se postupy optimalizace sušícího procesu, práce se věnuje možnosti dalších postupů v této oblasti. TOMŠOVSKÝ, M. – ŠMERDA, J. – LOCHMAN, J. – MÁJEK, T. Možnosti uplatnění metod molekulární genetiky při studiu houbových patogenů lesních dřevin. [Possibilities of use of techniques of molecular genetics in study of fungal pathogens of forest tree species.] In KODRÍK, J. (ed.) Uplatňovanie nových metód v ochrane lesa a ochrane krajiny. [New methods in forest and landscape protection.] ZvolenKováčová (Slovenská republika), 8.-9. 9. 2005. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2005, s. 163-167. ISBN 80-228-1549-7. Článek uvádí přehled možností aplikace metod molekulární genetiky (PCR, RFLP, RAPD, studium mikrosatelitů) při detekci houbových patogenů lesních dřevin, při zkoumání jejich populační struktury a šíření. TVRDOŇOVÁ, M. Zásah do krajinného rázu v centrální části CHKO Žďárské vrchy. [Interference with Landscape in the Protected Landscape Area Žďárské vrchy.] In MADĚRA, P. – DRESLEROVÁ, J. – FRIEDL, M. (eds) Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1. [Landscape impression – his perception and evaluation in european kontext. Landscape ecology 1.] Brno (Česká republika), 4.-5. 2. 2005. Brno: CZ-IALE, Paido, 2005, s. 197-201. ISBN 80-7315-117-0. Elektrická energie vyrobená z alternativních zdrojů, v tomto případě energie vyrobená malou větrnou elektrárnou, se dá nazvat čistou energií. Ale měli bychom se zamyslet, co takovéto stavby udělají s krajinným rázem. Jestli malá větrná elektrárna vyrobí tolik energie, aby to vyrovnalo jejímu rušivému efejtu v krajině. ULRICH, R. – NERUDA, J. – STANĚK, Z. Elektrické měření absorpčního povrchu kořenů. [Elektrical measurement of absorption root surfaces.] In PUCHOVANOVÁ, I. (ed.) Mobilné energetické prostriedky – Hydraulika – Životné prostredie – Ergonómia 154

mobilných strojov. TU vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej techniky, Katedra lesnej a mobilnej techniky (Slovenská republika), 13. 9. 2005. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 279-284. ISBN 80-228-1488-1. Modifikovaná metoda elektrické impedance půdy použitá pro měření povrchu absorpčních kořenů dřevin, která byla v posledních letech prakticky využívána k různým lesnickým studiím, byla aplikována při analýze vlivu přejíždění kořenů vyvážecími traktory. Jako absorpční povrch kořenů byly označeny ty části povrchu kořenů, jimiž vstupuje vodní roztok z půdy do stromů. Vlivem pojezdu traktorů se absorpční povrch kořenů v měřených radiálních segmentech kolem stromů zahrnujících dopravní rýhy zmenšoval asi o 0,79 %. Uvedená metoda se jeví vhodná pro posuzování vlivu pojezdu těžkých těžebních strojů na půdu a stromy v lesním hospodářství. ÚRADNÍČEK, L. Biokoridory – nedílná součást dnešní krajiny. [Biological Corridors – Integral Part of Present Landscape.] In PETŘÍČEK, V. (ed.) Tvář naší Země – krajina domova. Sv. 4 – Naše krajina v přírodní krajině Evropy. Průhonice (Česká republika), 8.-10. 3. 2005. Průhonice: Společnost pro krajinu, 2005, s. 76-81. ISBN 80-86512-31-2. Příspěvek se zabývá hodnocením růstu dřevinné složky biokoridorů. Na příkladu pěti objektů je uvedeno vyhodnocení vývoje dřevinné složky. Na trvalých výzkumných plochách o rozměrech 16 m × 50 m, obsahujících více než 300 ks dřevin, byla sledována základní biometrická data, zastoupení jednotlivých druhů a jejich zdravotní stav. Dále bylo pozorováno přirozené zmlazení dřevin. Biokoridory již v této fázi vývoje, pokud jsou dřeviny chráněny proti zvěři, jsou dobře zajištěny a plní předpokládané funkce. ÚRADNÍČEK, L. – MADĚRA, P. Jedle – královna našich lesů. [White Fir – the Queen of European Forests.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 69-74. ISBN 80-213-1396-X. V úvodní části je popisována jedle bělokorá a její růst v Evropě. Příspěvek podává údaje o památných stromech tohoto druhu, srovnává rozměry největších stromů z ČR a ze zahraničí. Je důležité mohutné stromy jedle bělokoré chránit pro příští generace. ÚRADNÍČEK, L. – TICHÁ, S. Růst vybraných druhů vrb na rybníku Bílovec. [Growth of selected willows in the Bílovec pond territory.] In ŠLEZINGR, M. – NOVÁKOVÁ, J. (eds) Lidé, stavby a příroda. [People, architecture and nature.] Brno (Česká republika), 24.-25. 11. 2005. 8. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM. Edice: Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT, 2005, s. 81-85. ISBN 807204-415-X. Cílem studie bylo zhodnotit možnosti vegetativního množení a růst vybraných druhů vrb – Salix fluviatilis, S. purpurea a S. triandra v pokusné výsadbě na břehu rybníka Bílovec. Ve sledovaném úseku břehu byly vytýčeny 2 zkusné plochy, které zachycovaly současný stav břehu rybníka. Na plochách byly zjišťovány počty zakořeněných řízkovanců, jejich výška, a počty nově vyrostlých větví. Tato zaznamenaná data byla vyhodnocena a bylo zjištěno 95,7% zakořenění u druhu Salix fluviatilis při technologii výsadby holemi. V prvním roce po výsadbě průměrná výška dosáhla 149,6 cm. U druhů S. purpurea bylo zakořenění

155

100%, u S. triandra pak 93,3%, průměrná výška dosahovala téměř 1 m. Vrby odrůstaly velmi dobře. Lze je proto doporučit k výsadbám na povlovné břehy vodních nádrží. VAVŘÍČEK, D. – CHALOUPKA, V. Nezbytnost definice půdního prostředí při mapování SLT na příkladu oblasti Babí lom. [The necessity of soil environment definition during the group of forest types maping on the example of Babí lom area.] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 24. ISBN 80-213-1399-4. Stav lesního půdního fondu je výsledkem dlouhodobého působení přírodních půdotvorných faktorů, zvláště vytvářením přirozených svahovin a jejich vlivu na původní půdotvorné substráty. Jednotlivé plochy tvoří transekt Babí lom a jsou charakteristické hloubkově i kvalitativně rozmanitým zvětralinovým pláštěm. Geomorfologie má významný vliv především na půdní skeletnatost. Půdní skeletnatost je mimo jiné základním predispozičním faktorem pro vývoj a genezi jednotlivých půdních horizontů. Rozhodujícím procesem ve vybrané lesní oblasti je fyzikálně chemický pochod s vytvářením alternačně translokačních půd s dominantním procesem brunifikace, a při akumulaci a dominanci polygenetických hlín i procesem ilimerizace. VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. Možnosti obnovy lesa v 7. - 8. LVS masivu Králického Sněžníku. In HALFAR, J. (ed.) Sborník referátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky. [Conference Proceedings on 35. jubilee of foundation CHKO Jeseníky Mts.] Karlova Studánka a Malá Morávka (Česká republika), 11.-12. 11. 2004. Jeseník: Správa ochrany přírody – Správa CHKO Jeseníky, 2005, s. 65-69. V podmínkách Králického Sněžníku se formují především podzoly modální až histické. Snižuje se retenční vodní kapacita v důsledku výrazného úbytku organických látek a humusu. Půdní reakce a bazická saturace je pro daná stanoviště v 7. - 8. LVS edafických kyselých kategorií (Fageto-Piceetum acidophilum a Piceetum acidophilum) běžná. V organominerálních horizontech a horizontech podpovrchových se výrazně snižuje obsah humusu se současným poklesem maximální sorpční kapacity. Neúspěšnost obnovy lesa je často způsobena distribucí kořenového systému při výsadbě do horizontu Ep. Revitalizaci půdního prostředí při výsadbě zajistí aplikace humifikačně minerální směsi ze stanovištních zdrojů v poměru humus: minerál 2 : 1, případně až 3 : 1. V oblasti se optimalizačně nejefektivnějším hnojivem z aspektu nutriční rovnováhy v počáteční fázi ukazuje tabletové hnojivo Stromfolixyl. VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. Srovnání skarifikovaných ploch mezi dozerovými valy a přirozeným edatopem 7. LVS západní časti Krušných hor . [The comparation of scarificated sites (dozer technology made ramparts and natural edatope) at the Ore Mts. area, west part of the Czech Republic.] In SOBOCKÁ, J. – TORMA, S. (eds) Štvrté pôdoznalecké dni na Slovensku. [4th Soil Science Days, Slovakia.] Čingov (Slovenská republika), 14.-16. 6. 2005. Bratislava: Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy v Bratislave, 2005, s. 390-397. ISBN 80-89128-18-1. Specifické podmínky byly vytvořeny skarifikací v PLO Krušné hory po celoplošném odlesnění v letech 1972-1989. Celoplošná dozerová příprava vedla k významné degradaci edatopu. Holorganické horizonty a část minerálních horizontů byly přemístěny za použitím 156

dozerové technologie. Velmi intenzivní letecké vápnění vedlo k vytvoření nových paraklimaxových společenstev. Ty mohou být diagnostikovány výskytem SLT 7S (FagetoPiceetum mesotrophicum) na místo původních 7K (Fageto-Piceetum acidophilum). Přemístění organických horizontů vedlo k velkým ztrátám celkového uhlíku a současně k významnému snížení celkového dusíku. Vápník a hořčík byly na úrovni vysokých zásob jako důsledek vápnění. Hodnoty pH ve svrchních horizontech zůstali na přirozených stanovištích na úrovni 7K i po provedeném leteckém vápnění. VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. The taxonomy and current soil characteristics of mountain soils of the Jeseniky Mts. crystalline complex. [Taxonomie a součastné půdní charakteristiky horských půd krystalinika Jeseníků.] In MIECHÓWKA , A. – GĄSIOREK, M. (eds) Mountain soils – their genesis, features and risks. [Horské půdy – jejich geneze, rysy a ohrožení.] Krakow (Poland), 14.-16. 9. 2005. Krakow: Polish society of soil science, 2005, s. 108. ISBN 83-22389-0-7. Devět půdních sond bylo vybráno v centrální části krystalinika Jeseníků v oblasti dvou lesních správ Loučná nad Desnou (Tetřeví) a Janov (Jezerná). Vytvořené specifické transekty dobře repezentují půdní typy 7. a 8. LVS Jeseníků. Dle FAO byly určeny tyto půdní typy: Tetřeví – Entic Podzols, Endoskeleti-Haplic Podzols, Haplic Podzols, v transektu Jezerná – Haplic Podzols a Sapric Histosols. Hodnocené chemické (N, P, Mg, Ca, K) a fyzikálně chemické (pH/H2O, pH/KCl) charakteristiky, které nedosahovaly optima rovněž nedosahovaly hodnot extrémního nedostatku a byly stálé příznivé. VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. – CHALOUPKA, V. Druhová skladba dřevin a modifikace půdního prostředí na příkladu svahové katény různých půdotvorných substrátů. The tree species composition and the soil environment modification based on the example of slope catena on different matrix. In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Meliorační a zpevňující dřeviny. Přínos nebo ztráta? Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 2. 6. 2005. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 43-53. ISBN 80-213-1332-3. Základní genezí půdní katény jsou geomorfologické procesy dané tvarově svahovým uspořádáním reliéfu. V teritoriu s různorodým pravidelně sekvenčním geologickým podložím dochází na svahovém transektu k pestrému vývoji půdotvorných substrátů odlišných od původního substrátu geologického. Proces se podstatně podílí i na dynamice půdně taxonomických jednotek a jejich fyzikálně chemických charakteristikách. Vliv druhové skladby dřevin je významný pouze pro změny základních půdních parametrů v epipedonu horizontů A. Na půdní charakteristiky v podpovrchových horizontech B nemá podstatný vliv. V rámci organominerálních vrstev je degradační tlak jehličnatých dřevin intenzivnější než eliminace melioračními (základními cílovými) dřevinami lesních ekosystémů. Na parametru humusových forem C : N se vedle druhové skladby dřevin prioritně podílí trofnostní charakteristika půdní jednotky v podpovrchových horizontech. VESKA, J. – HOUŠKA, J. – ŠEBESTA, J. – KOLÁŘ, T. Typologické zařazení a taxační charakteristiky obnovené výzkumné trvalé plochy č. 12 prof. A. Zlatníka na Podkarpatské Rusi. [The typologic clasification and taxative characteristics of renewal research plot n. 12, which established prof. A. Zlatník.] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad

157

Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 25–26. ISBN 80-213-1399-4. Cílem prací spojených s obnovou „Zlatníkových ploch“ na Podkarpatské Rusi je stejnou metodikou jíž použil prof. Zlatník při dendrometrických, fytocenologických a pedologických šetřeních na založených plochách, provést druhé šetření (cca po 70 letech) tak, aby bylo možno dosažené výsledky efektivně porovnat a z tohoto porovnání usuzovat na změny geobiocenóz jež se udály v čase mezi těmito dvěma šetřeními a tím získat představu o vývoji dynamiky v daných lesních geobiocenózách. VESKA, J. – KOLÁŘ, T. – ŠEBESTA, J. The Research of Virgin Forests on Pernament Plots in Ukraine. [Výzkum pralesu na trvalých plochách na Ukrajině.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 173-174. ISBN 80-7157-902-5. Výzkum stálých ploch založených profesorem A. Zlatníkem v 30. letech 20. století na Ukrajině je velmi cenný, protože lesní porosty reprezentují přírodní les a doba mezi prvním a druhým měřením je v současnosti 70 let. Porost na výzkumných plochách může být nazýván „pralesem“, protože tam nebyly nikdy udělané žádné lesnické zásahy a druhová skladba odpovídá abiotickým podmínkám. VYHLÍDKOVÁ, I. – PALOVČÍKOVÁ, D. – RYBNÍČEK, M. – ČERMÁK, P. – JANKOVSKÝ, L. Chřadnutí olší na příkladu řeky Lužnice. [Alder decline by the Lužnice river example.] In BERNADOVIČOVÁ, S. – JUHÁSOVÁ, G. (eds) Dreviny vo verejnej zeleni. [Woody species in urban vegetation.] Bratislava (Slovenská republika), 10.-11. 5. 2005. 1. vyd. Nitra: Ústav ekológie lesa SAV Zvolen. Pobočka biológie drevín Nitra, 2005, s. 111-119. ISBN 80-967238-9-8. Olše lepkavá Alnus glutinosa je charakteristickou dřevinou břehových porostů. Přesto nesnáší kolísání hladiny spodní vody a dlouhotrvající zaplavení stojatou vodou. Jarní zvyšování hladiny vody v řece olším nevadí. Voda je totiž chladná, rychle se okysličuje a obsahuje tedy dostatek kyslíku. Listy stromů jsou navíc teprve v rozvoji a strom nemá vysoké požadavky na transpiraci, ani na příjem vody. Velké nebezpečí pro stromy představují naproti tomu letní záplavy. Voda v řece má vyšší teplotu, což se projevuje ve vyšší kinetické energii molekul vody, které vytlačují molekuly kyslíku. Množství kyslíku ve vodě se navíc snižuje se zpomalením toku vody, k čemuž došlo několik dní po stagnaci vody v Lužnici. Podle místních obyvatel zůstala na některých místech voda stát i 4 týdny. Došlo tak k přidušení kořenů, které přestaly přijímat vodu. A protože teploty vzduchu bezprostředně po povodni byly poměrně vysoké, došlo navíc k přehřátí listů. Tím, že se zvyšovaly nároky na transpiraci a snižoval příjem vody kořeny, byly stromy vystaveny obrovskému stresu, který se projevil jejich vadnutím. VYSKOT, I. – ŠPAČEK, F. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. – SMÍTKA, D. – ŠEDIVÝ, V. – KAPOUNEK, L. Funkční integrace struktur lesních porostů. [Functional integration of forest stands structures.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from 158

outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 287-294. ISBN 80-7157-844-4. Zpráva předkládá výsledky hodnocení funkční integrace smrkových struktur vzniklých v provozních podmínkách jako odezva lesního ekosystému na různé typy probírkových zásahů. V práci je hodnocen jednak vliv různých typů probírek na celospolečenské funkce lesa a integrovaný celospolečenský funkční efekt, dále jsou hodnoceny prvky a parametry porostní struktury v interakci k funkčním kriteriím: stabilita porostů, odolnostní potenciál, kriteriím produkční funkce atd. VYSKOT, I. – ŠPAČEK, F. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. – SMÍTKA, D. – ŠEDIVÝ, V. – KAPOUNEK, L. Sociální aspekty celospolečenského využívání lesů. [Social aspects of forests utilization.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci. [Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 413-417. ISBN 80-7157-844-4. Sociální aspekty využívání lesů představují specifikaci diferencovaných porostních typů v životním prostředí člověka, metodické návody hodnocení specifických účinků lesů a predikci ekonomických potřeb společnosti ve vztahu k lesnímu ekosystému. Výsledkem úkolu byla v první fázi diferenciace podkladů sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické funkce a jejich zapracování do systematiky hodnotových potenciálů funkcí lesů ČR. Druhá fáze řešení byla zaměřena na formulaci faktoru aktuálního společenského zájmu (FAZ) jako vyjádření míry aktuální společenské poptávky po funkcích lesa. ZEJDA, J. The influence of stickers shape on temperature distribution within the drying material. [Vliv tvaru sušárenských prokladů na rozložení teploty uvnitř vysoušeného materiálu.] In ŠIMKOVÁ, P. (ed.) MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forest in cultural landscape. [MendelNet 2005, Současný stav a vývoj lesů v kulturní krajině.] Brno (Česká republika), 8.-10. 11. 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 157-161. ISBN 80-7157902-5. Tato práce porovnává vliv nových tvarů sušárenských prokladů na časový průběh distribuce teploty během umělého vysoušení dřeva. Jedná se o numerickou simulaci vybrané části hráně proložené těmito proklady. Tyto navrhované proklady mají za účel zkvalitnit rozložení teploty a vlhkosti materiálu při umělém vysoušení i v oblasti kontaktu prokladu s řezivem, kde při stávajících tvarech prokladu dochází k nerovnoměrnému prohřátí a částečně i k barevné změně řeziva. Pro vyhodnocení výsledků byly sledovány rychlosti proudění vzduchu a distribuce teploty v pevné i vzdušné části úlohy. ZEJDA, J. – DEJMAL, A. Vliv tvaru sušárenských prokladů na rozložení teploty uvnitř vysoušeného materiálu. [The influence of stickers shape on temperature distribution within the drying material.] In SCHWANGMAIER, J. – STÁREK, J. (eds) 13. ANSYS User's Meeting 2005. Přerov (Česká republika), 21.-23. 9. 2005. 1. vyd. Brno: SVS FEM, s. r. o, 2005, s. I-B-10. ISBN 80-239-5675-2. 159

Tato práce porovnává vliv nových tvarů sušárenských prokladů na časový průběh distribuce teploty během umělého vysoušení dřeva. Jedná se o numerickou simulaci vybrané části hráně proložené těmito proklady. Tyto navrhované proklady mají za účel zkvalitnit rozložení teploty a vlhkosti materiálu při umělém vysoušení i v oblasti kontaktu prokladu s řezivem, kde při stávajících tvarech prokladu dochází k nerovnoměrnému prohřátí a částečně i k barevné změně řeziva. Pro vyhodnocení výsledků byly sledovány rychlosti proudění vzduchu a distribuce teploty v pevné i vzdušné části úlohy. ŽÁRNÍK, M. – HOLUŠA, O. Jedle bělokorá (Abies alba) v lesnicko-typologických vegetačních stupních Českého masivu, Západních a Východních Karpat. [Silver Fir (Abies alba) in the Forest-typological Altitudinal Vegetation Zones of the Czech Massif, Western and Eastern Carpathian Mts.] In NEUHÖFEROVÁ, P. (ed.) Jedle bělokorá – 2005. [European Silver Fir – 2005.] Srní (Česká republika), 31. 10. - 1. 11. 2005. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 83-90. ISBN 80213-1396-X. Široká ekologická valence jedle je pro spolehlivou bioindikaci VS nevýhodou. Význam jedle je dále výrazně snižován nepravidelným roztroušeným výskytem a v některých oblastech až její úplnou absencí. Aktuální rozšíření v Českém masivu a Karpatech se soustřeďuje především na stanoviště vůdčích řad v 4. a 5. VS. Minimální výskyt jedle v ostatních VS komplikuje snahy o definování fenotypových znaků typických pro jednotlivé VS. Naopak vzhledem k téměř mizivému aktuálnímu výskytu jedle v dubových bučinách, lze využít její soustředěný výskyt, jako doplňující diferenciační znak, pro odlišení 3. a 4. VS. Pro zkoumání fenotypových charakteristik jsou nejcennější staré stromy, kterých ovšem v lesích ubývá a chybí generační kontinuum. Právě jejich sledováním ve Východních Karpatech jsme zjistili, že jedle je schopna dorůstat do hlavní korunové etáže ve všech VS, ve kterých se přirozeně vyskytuje. Dosud běžně respektovaný diferenciační znak pro vymezení 7. a 8. VS, tj. absence nebo jen ojedinělý výskyt živořících jedlí ve smrčinách, se tak ukázal jako mylný. Spolehlivým znakem pro odlišení 4. od 5. VS je výrazně nadúrovňový vzrůst jedlí nad korunovou etáží buků v 5. VS. „Chování“ jedle bělokoré ve VS není zatím dostatečně prozkoumané. Využití dosavadních poznatků je pro diferenciaci VS, zvláště v podmínkách kulturní krajiny, jen omezené. ŽÁRNÍK, M. – HOLUŠA, O. – BOUBLÍK, K. Geobiocenologické otázky k (re)konstrukcím přirozené vegetace s významnou účastí dubů (Quercus sp.). [Geobiocenological questions about (re)construction of natural vegetation with significant participation of oaks (Quercus sp.).] In DOUDA, J. – JOZA, V. – ŠAMONIL, P. (eds) Problematika lesnické typologie VII. Kostelec nad Černými lesy (Česká republika), 26.-27. 1. 2005. Praha: ČZU v Praze, 2005, s. 29-31. ISBN 80-2131399-4. Duby (Quercus robur, Quercus petraea agg.) byly povětšinou vždy nejdůležitějšími hospodářskými dřevinami nižších poloh střední Evropy (cca do 400-500 m n. m.) už od dob příchodu neolitických zemědělců v atlantiku a měly důležité místo v jejich religiozitě. Tyto skutečnosti spolu s výtečnou schopností odolávat „pařezinovému“ hospodaření z nich udělaly i nejčastější dřevinu v zemědělské krajině nižších poloh nejen střední Evropy. Je tedy očekávatelné, že aktuální rozšíření dubů v krajině utvářené tisíce let zemědělci nemusí těsněji korelovat s (re)konstruovanou přírodní vegetací (tj. s vegetací, jejíž konstrukce nepočítá s žádnými změnami vyvolanými člověkem) ani s potenciální přirozenou vegetací

160

(PPV), která je v originálním Tüxenově (Tüxen, 1956) pojetí definována jako hypotetická trvalá vegetace tvořená společenstvy závěrečných stadií vývoje, která by se vytvořila v současném klimatu na dnešních stanovištích, kdyby zcela ustala činnost člověka. Značně odlišný rozsah potenciální přirozené vegetace s vysokou účastí dubů ve srovnávaných (re)konstrukčních mapách prokazuje nedořešenost jejich pozice jako porostotvorných dřevin v závěrečných sukcesních společenstvech. Nedořešenost problematiky lze dobře sledovat na různém teoretickém pojetí 1. a 2. VS u nejznámějších autorů. Exaktní řešení této problematiky je bohužel stěžováno až znemožněno objektivními limity (re)konstrukčního mapování. Ukazuje se, že dosud byly podceňovány schopnosti buku úspěšně vegetovat v nejteplejších a nejsušších oblastech termofytika. Ověření jeho ekologických limitů a konkurenceschopnosti (ale i jiných dřevin, tj. javorů, lip a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) vůči dubům by mělo přinést jasno v pochybnostech o možnosti dubů vytvářet (1. a 2. VS) či spoluvytvářet (3. VS) ve střední Evropě klimaxovou vegetaci. ŽIDEK, V. Interakční modelování v grafickém prostředí Idrisi Kilimanjaro. [Interactive modeling in a graphic environment of Idrisi Kilimanjaro.] In Informační systémy v zemědělství a lesnictví 2004 a 2005. [Information systems in agriculture and forestry 2004 and 2005.] ČZU Praha-Suchdol (Česká republika), 17.-18. 5. 2005. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005, s. 1-8. ISBN 80-213-1337-4. [CDROM]. Jednou z důležitých činností při plánování lidské činnosti v krajině je tvorba alternativních scénářů, které umožňují předem vyhodnotit rozsah plánované činnosti i její dopad. Digitální modely v moderních GIS poskytují k tomuto účelu vhodné nástroje. Příspěvek na příkladu lesnické aplikace představuje způsob tvorby digitálního modelu v grafickém prostředí Makro Modeler systému Idrisi. Ukazuje, jak lze velmi snadno měnit parametry jednotlivých operací, testovat výsledky a dospět touto cestou k optimálnímu rozhodnutí. ŽIDEK, V. Některé možnosti topografického a hydrologického modelování v Idrisi Kilimanjaro. [Possibilities of topographic and hydrologic modeling at Idrisi Kilimanjaro.] In Informační systémy v zemědělství a lesnictví 2004 a 2005. [Information systems in agriculture and forestry 2004 and 2005.] ČZU PrahaSuchdol (Česká republika), 17.-18. 5. 2005. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005, s. 1-8. ISBN 80-213-1337-4. [CD-ROM]. Příspěvek představuje některé možnosti topografického a hydrologického modelování, které systém Idrisi nabízí pro analýzu spojitých povrchů, především pro práci nad digitálním modelem terénu (DMT). Na příkladu Školního lesního podniku Křtiny se soustřeďuje především na operace, které umožňují detailně charakterizovat parametry odvodňovací sítě ŽIDEK, V. – KOLEJKA, J. – KLIMÁNEK, M. – KOŽELUH, M. – MATĚJÍK, M. – PECHANEC, V. – ŠUMBERA, S. Výstavba komplexního otevřeného informačního systému o kulturní krajině a využití tohoto systému při podpoře rozhodování. [Building of an open information system of cultural landscape as a tool for decisionmaking support.] In KULHAVÝ, J. – SKOUPÝ, A. – KANTOR, P. – SIMON, J. (eds) Trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině – od koncepce k realizaci.

161

[Sustainable forest and landscape management – from outlines to implementation.] Křtiny (Česká republika), 9. března 2005. Brno: MZLU v Brně. Fakulta lesnická a dřevařská ve vydavatelství Lesnická práce, s. r. o., 2005, s. 309–327. ISBN 80-7157844-4. Cílem dílčího projektu bylo vypracovat a dokumentovat některé z možností tvorby a analýzy datových souborů moderního informačního systému kulturní krajiny, ukázat na vypovídací schopnost prostorových dat z hlediska managementu zájmového území a zpřístupnit nejvýznamnější zpracovaná data odborné veřejnosti. Projekt je zaměřen zejména na sycení geoinformačního systému daty o lese, resp. zalesněném území jakožto komplexu se všemi jeho složkami, a na sdílení těchto dat s co nejširším okruhem uživatelů.

162

OPONOVANÉ VÝZKUMNÉ ZPRÁVY A UČEBNÍ TEXTY

BEDNÁŘOVÁ, E. Sledování zdravotního stavu lesních ekosystémů pomocí změn u epikutikulárních vosků. [Monitoring of health condition of forest ecosystems due to epicuticular waxes changes.] Brno: MZLU v Brně, FLD, ÚEL, 2005. 44 s. Byl sledován stav epikutikulárních vosků u smrku ztepilého, břízy bělokoré, karpatské a pýřité v Krušných horách, Orlických horách, na Drahanské vrchoviny, v Brdech, na lokalitě Poľana, ve Žďárských vrších a v Beskydech. V současné době dochází k poškozování asimilačního aparátu lesních dřevin i následkem zvyšujícího se množství ozonu v ovzduší, především u porostů ve vysokých nadmořských výškách. BUČEK, A. – JELÍNEK, P. – SVÁTEK, M. et al. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. [Assesment methodology of protected area state and management.] Závěrečná zpráva o řešení projektu. Brno: MZLU v Brně, 2005, 308 s. (MŽP ČR). Metodika hodnocení stavu a péče v územích se zvláštním statutem ochrany umožňuje vystihnout silné a slabé stránky stavu a managementu v území chráněném či jinak významném z hlediska ochrany přírody a krajiny. Ukázalo se, že vypracování metodik univerzálního, komplexního, relativně jednoduchého a časově málo náročného hodnocení chráněných území je celosvětově vnímáno jako jedna z priorit současné sozologie, nauky o ochraně přírody. Závěrečná zpráva projektu obsahuje rozbor problematiky hodnocení chráněných území v mezinárodním kontextu, čtyři případové studie a originální metodiku hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. ČEPICKÝ, J. – KLIMÁNEK, M. – ŽIDEK, V. – MIKITA, T. – ŠUMBERA, S. – BORTLOVÁ, P. – MISÁKOVÁ, L. Vytváření a analýza digitálních prostorových dat. [Creating and analysis of digital spatial data.] Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 74 s. ISBN 80-7157-918-1. Návody ke cvičením. DOUŠEK, F. – MATĚJÍK, M. Geodézie. [Surveying.] 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Ed. 2178, 2005, 310 s. ISBN 80-7157-913-0. Učební texty předmětu geodézie. FIALOVÁ, J. – VYSKOT, I. Hodnocení celospolečenských funkcí lesa na vybrané části přírodního parku Český les. [Quantification of all-society forest functions on the model area nature park Český les.] Brno: MZLU v Brně, FLD, 2005, 99 s. Cílem práce byla kvantifikace celospolečenských funkcí lesů pomocí metody Vyskot a kol. (2003). Pro aplikaci byla vybrána vzorová plocha, část chráněné krajinné oblasti Český les, 163

na majetku Domažlických městských lesů, s. r. o. Rozloha vybrané plochy byla 1 726,48 ha. Cílem bylo zhodnocení reálného potenciálu (RPfl) a reálného efektu (REfl) celospolečenských funkcí lesů pro každou porostní skupinu a navržení způsobu hospodaření, kterým by bylo dosaženo maximálního zvýšení hodnot RPfl a REfl. Pro bioprodukční funkci má nejvyšší plošné zastoupení pátý hodnotový stupeň reálného potenciálu funkcí (RPfl) a to 51 %, pro ekologicko-stabilizační funkci druhý stupeň RPfl 37 %, pro hydricko-vodohospodářskou funkci druhý stupeň RPfl 83 %, pro edafickopůdoochrannou funkci třetí stupeň RPfl 71 %, pro sociálně-rekreační funkci třetí stupeň RPfl 35 % a pro zdravotně-hygienickou funkci pátý (velmi vysoký) hodnotový stupeň RPfl 80 %. Třetí hodnotový stupeň celkového reálného potenciálu funkcí lesů zaujímá 50 % rozlohy hodnoceného území. Nejvyšší plošné zastoupení u funkcí bioprodukční, ekologicko-stabilizační, edaficko-půdoochranné, zdravotně-hygienické mají hodnoty reálných efektů od 40 % do 60 % a u funkcí hydricko-vodohospodářské a sociálněrekreační hodnoty od 60 % do 80 %. HÉDL, R. – REJŠEK, K. Zpracování půdních vzorků. [Soil samples treatment.] Praha: AOPK ČR, 2005, 159 s. V práci je detailně popsán způsob odběru směsných vzorků ze studijní plochy. Je definován počet individuálních odběrů, jejich prostorová lokalizace na ploše, způsob tvorby směsného vzorku a jeho označování. Pro terestrické, semiterestrické a sedimentární půdy je popsáno jaké horizonty jakých morfologických znaků jsou vzorkovány. HOUŠKA, J. – HÉDL, R. Závěrečná zpráva o řešení projektu FRVŠ č. 1023/4FR228, 1. [Final report on project solving, Fund of Universities Development No. 1023/4FR228, 1.] Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, 2005, 72 s. Výsledky a výstupy řešení: A. Analýza geologických a půdních podmínek (na základě terénních šetření a laboratorních analýz) Pro podrobnější charakteristiku geologických a pedologických podmínek ŠLP byly využity stávající i nové sondy, seskupeny do tří „sérií“ tak, aby zachytily pokud možno jejich veškerou různorodost. Oproti původně naplánovanému množství sond – 6 je finální počet realizovaných profilů 30, ze kterých byly vzaty vzorky k půdním analýzám. Celkový počet analyzovaných vzorků je 67. B. Prezentace geologických a pedologických informací na síti. 1. Digitální geologická mapa napojená na databázi s údaji o hornině, jejím typu, genezi a příslušnosti k regionálněgeologickým formacím. Lokalizace sond s jejich popisy, fotografiemi, fotografiemi základních hornin a jejich výbrusů. Mapa je dostupná na HRUŠKA, B. – BAJER, A. Hadcové horniny vybraných lokalit ČR a SR, jejich mineralogie, petrografie, geochemie a podrobná charakteristika zvětralinových a půdních pokryvů. [Selected localities of Serpentinite rocks in the Czech and Slovak Republic and their mineralogy, petrology and geochemistry.] Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, 2005, 144 s. ISBN 80-7157-875-4. Mineralogie matečních hornin a jejich stanovištní klasifikace. Popisy zvětralinových a půdních profilů a jejich základní fyzikálně-chemické vlastnosti. Celkové chemické složení matečních hornin a půdních pokryvů. Zvětrávací indexy. Klasifikace zvětrávacích

164

procesů podle molekulárních poměrů. Výluh 20% HCl, vodní výluh a rozpustnost jednotlivých složek. HRŮZA, P. – HANÁK, K. – SKOUPIL, J. – CASKA, J. Kritéria tvorby a rekonstrukce lesní dopravní funkce z hlediska celospolečenských funkcí lesů a ekologické stability zpřístupňované krajiny. [Forest road network engineering and reconstruction criteria in the view of the approached landscape societal functions and ecological stability.] Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 5 s. ISBN 80-7157-844-4. Nezbytnou, respektive zásadní součástí obhospodařování lesa je jeho dopravní zpřístupnění. Problematiku zpřístupnění lesa je zapotřebí řešit tak, aby respektovala všechny funkce lesa a orientovat se na minimalizaci negativních dopadů výstavby lesní dopravní sítě na ekosystémové a společenské účinky lesů. Hlavním cílem výzkumného záměru je vytvoření metodiky pro navrhování a optimalizaci lesní dopravní sítě, která bude respektovat nejen technické a ekonomické požadavky, ale i ekologické nároky, rozšíření současných kritérií pro navrhování cestní sítě tak, aby byl les zpřístupněn dostatečnou hustotou technicky zabezpečených cest a současně splňoval požadavek minimálního poškození lesních ekosystémů a jejich společenských účinků. Takto optimalizovaný návrh bude možné označit za návrh komplexní, který v sobě bude nést atributy technickoekonomicko-ekologického pojetí. Dále si práce klade za úkol stanovit, jak se tento nový způsob návrhu lesní dopravní sítě projeví na změnách jednotlivých parametrů zpřístupnění lesa. Tyto změny parametrů lesní dopravní sítě respektující všechny funkce lesa na základě technicko-ekonomicko-ekologického pojetí jsou porovnávány se současným stavem lesní cestní sítě a s návrhem optimalizované cestní sítě dle technicko-ekonomických kritérií prof. Beneše. HURT, V. – KANTOR, P. Optimalizace zastoupení modřínu ve smíšených porostech pahorkatin. [Optimization of the proportion of larch in mixed stands of uplands.] Závěrečná zpráva pro oponentní řízení projektu FRVŠ 1023/FR231/G, 1. Brno: MZLU v Brně, LDF ÚZPL, 2005, 13 s. Předkládaná zpráva o řešení projektu FRVŠ č. 1023/4FR231/G4 popisuje průběh řešení jednoletého doktorského projektu „Optimalizace zastoupení modřínu ve smíšených porostech pahorkatin“. S ohledem na šíři doktorské práce byla pozornost soustředěna zejména na vyhodnocení přestárlého buko-modřínového porostu – „Hašova svatyně“. Porost, který je v textu označován pracovním názvem „Modřín“ bude dokončen v roce 2005. Projekt hodnotí smíšený porost modřínu a buku na bohatém stanovišti 3. a 4. lesního vegetačního stupně. Jde sice o poměrně „jednoduchou“, ale z produkčního i ekologického hlediska mimořádně významnou směs hlavních dřevin v pahorkatinné oblasti Moravského krasu. JANÁK, K. – ONDRÁČEK, K. – HORÁČEK, P. – HUNKOVÁ, V. – PEJZL, J. – PETER, B. – VOJTOVÁ, M. – ZUKAL, R. Elektronické měření dříví. Užívání elektronického měření dříví v ČR. Kvantifikace odchylek a jejich rozbor. Přehled zahraničních metod a předpisů měření dříví. Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nauky o dřevě, 2005, 45 s. Výzkumná zpráva se zabývá kvantifikací odchylek rozměrů kulatiny (výřezů) mezi údaji dodavatele dřevní suroviny, výsledky elektronického a srovnávacího ručního měření. 165

Odchylky jsou vyhodnocovány po jednotlivých dodávkách i kusech, porovnáváno je 2D a 3D měření. Za pomocí regresní analýzy je stanovena závislost velikosti odchylek mezi jednotlivými způsoby měření a vyčíslení hodnot. JANÁK, K. – ONDRÁČEK, K. – HORÁČEK, P. – PEJZL, J. – PETER, B. – VOJTOVÁ, M. – ZUKAL, R. Srovnání ručního a elektronického měření dříví. Přehled tuzemských metod měření dříví. Kvantifikace skutečných odchylek a rozbor jejich příčin. Brno: MZLU v Brně, 2005, 36 s. Výzkumná zpráva se zabývá způsoby elektronického měření rozměrů kulatiny (výřezů) na území ČR. Analyzuje a definuje jednotlivé veličiny ve způsobu snímání, které mohou významně ovlivnit možné odchylky naměřených hodnot včetně vypočítaných údajů. KADAVÝ, J. – KADLEC, J. – KNEIFL, M. – MINX, T. – SERVUS, M. Přírodě blízké hospodaření s cílem udržení a znovuzavedení jedle bělokoré do lesních porostů v podmínkách CHKO Beskydy. [Close-to-nature management aimed to reintroduction and maintaining the Silver fir in forest stands of the Protected landscape area Beskydy.] Olomouc: 2005, 141 s. (MŽP ČR). Práce komplexně řeší problematiku znovuzavedení a udržení jedle bělokoré v lesních porostech CHKO Beskydy. Je členěna na problematiku přirozené obnovy lesních porostů, jejich pěstování, těžební problematiku, hospodářsko-úpravnické aspekty a finální ekonomické zhodnocení. Projekt byl řešen na dvou modelových územích, nacházejících se na území LS Vsetín a LS Frenštát pod Radhoštěm. Hlavními výsledky práce jsou zjištění, že zavedení jedle povede v dlouhodobém měřítku ke zvýšení produkce porostů, zvýšení nákladů na obnovu. Čistá současná hodnota výsledného finančního efektu nemusí být nutně záporná, závisí však silně na volbě úrokové míry. MAUER, O. – PALÁTOVÁ, E. – RYCHNOVSKÁ, A. Vývin a zdravotní stav kořenového systému javoru klenu v imisní oblasti Krušných hor. [Development and health condition of sycamore maple (Acer pseudoplatanus L.) root system in the airpolluted area of the Krušné hory Mts.] Brno: MZLU v Brně, LDF Ústav zakládání a pěstění lesů, 2005, 32 s. Práce shrnuje výsledky šetření kořenového systému javoru klenu v imisní oblasti Krušných hor. Klen vytváří všestranně rozvinutý kořenový systém dosahující do hloubky až 1 m. Hloubka prokořenění a vývin kořenového systému jsou ovlivněny způsobem a pečlivostí sadby. Prokořenění jemnými kořeny je nepravidelné, více než 80 % jemných kořenů je uloženo v humusových horizontech. Na jemných kořenech byla zjištěna endomykorrhiza, v některých případech i ektomykorrhiza. Nebyly zjištěny rozdíly v biomase, životnosti a mykorrhizní infekci jemných kořenů z Krušných hor a Českomoravské vysočiny. REJŠEK, K. – HÉDL, R. Půda a její vlastnosti. [Soil and its properties.] In HÉDL, R. (ed.) Metodika monitoringu evropsky významných biotopů ČR. Výzkumná zpráva. Praha: AOPK ČR, 2005, s. 64-69. Daná kapitola výzkumné zprávy vychází z definování specifických znaků půdních vlastností a to zvláště jejich prostorové a časové heterogenity. V textu je detailně

166

rozvedeno, že pro hodnocení půdy a jejích vlastností z hlediska evropského monitoringu soustavy Natura 2000 je vhodné půdy rozčlenit do tří skupin: a) terestrické půdy na anhydrogenních (nehydromorfních) substrátech; sem patří půdy většiny biotopů, b) semiterestrické půdy na hydrogenních a rašelinných (hydromorfních) substrátech; patří sem půdy jen několika málo biotopů (A4.2, A4.3, M1.8, T1.6, T1.7, T1.8, T1.9, T7, L9A, L9B), protože u většiny podobných biotopů se měří vodní roztok, nikoli půda, a c) sedimentární půdy, vzniklé usazováním ve vodním prostředí; patří sem půdy převážně mokřadních biotopů (M1.6, M2.1, M2.2, M2.3, M3, M5, M6, M7). Závěrem jsou analyzována úskalí interpretace výsledků. REJŠEK, K. – HÉDL, R. Vlastnosti půdy, trvalá plocha. [Soil properties, study sites.] In HÉDL, R. (ed.) Metodika monitoringu evropsky významných bio

partie svahů PR Sidonie. Je samozřejmé, že spouštěcí mechanismus daného potenciálního eventu byl vyvolán prudkým zmenšením vnitřního tření v sedimentárních pokryvech daných horních částí svahů po intenzivních přívalových srážkách či díky tavné vodě v období výskytů enormně rychlého nástupu jarního tání do prostoru vysoké sněhové pokrývky během eventů svrchního pleistocénu, během deglaciace až do spodního holocénu. ROUBÍKOVÁ, I. Možnosti reintrodukce a obnovy tisu červeného (Taxus baccata L.) na území CHKO Labské pískovce. [Possibilities of re-introduction and renewal of the yew (Taxus L.) in Protected Landscape Area Labské pískovce.] Děčín, 2005, 37 s. (CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří). Uvedení výsledků terénních prací – vyhodnocení NPP Březinské tisy, PP Jílovské tisy, vyhledání vhodných lokalit pro šíření tisu červeného na území CHKO Labské pískovce. SLODIČÁK, M. – BALCAR, V. – BORŮVKA, L. – HADAŠ, P. – JURÁSEK, A. – KANTOR, P. – KULHAVÝ, J. – LOMSKÝ, B. – MATĚJKA, K. – NAVRÁTIL, P. – OSTROVSKÝ, J. – PODRÁZSKÝ, V. – SMEJKAL, J. – ŠRÁMEK, V. – VACEK, S. Lesnické hospodaření v Jizerských horách. [Forestry Management in the Jizerské hory Mts.] ZZ projektu GS LČR Hradec Králové, s. p. Opočno: VÚLHM JílovištěStrnady, VS Opočno, 2005, 191 s. Závěrečná zpráva je koncipována podle tématických bloků: (1) Imise a klima, (2) Půda, (3) Stav lesních porostů, (4) Meliorace, (5) Výchova, (6) Obnova, (7) Přeměny a Syntéza. do kapitol zpracovaných jednotlivými specialisty. Výstupem jsou doporučení pro lesnickou pěstební praxi týkající se obnovy, sadebního materiálu a manipulace, přeměny nevhodných porostů, výchovy, biologické a chemické meliorace. Závěrečnou kapitolu tvoří návrh rámcových směrnic jednotlivě pro exponovaná, kyselá, živná a oglejená stanoviště vyšších poloh a rovněž jednotlivě pro exponovaná, kyselá, oglejená a podmáčená stanoviště horských poloh. Také pro mimořádně nepříznivá stanoviště a vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace. SVÁTEK, M. – BUČEK, A. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. [Methodology of evaluation of state and management of smallscale protected areas.] Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, 2005, 38 s. (MŽP ČR). Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umožňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích chráněných území. Metodika je koncipována tak, aby ji bylo možné aplikovat i při hodnocení všech maloplošných území se zvláštním statutem ochrany, například biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, tvořících skladebné součásti územních systémů ekologické stability krajiny i registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků. Metodika byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). 168

ULRICH, R. Výroba a dovoz lesnické techniky. (Kapitola 9.9) [Production and Import of Forestry Technologies. (Chapter 9.9)] Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky k 31. 12. 2004. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2005, s. 91-93. (tzv. Zelená zpráva). ISBN 80-7084-451-5. Dostupná pdf verze – ke stažení (17,1 MB). [citováno 2005-06-13]. Na tabulkách je vytvořen přehled harvestorů a vyvážecích traktorů podle výrobců, velikosti a roku výroby koncem r. 2004. Z celkového počtu 94 strojů je malých 25, středních 27 a velkých 42. Podle stáří je 24 harvestorů vyrobeno do r. 1995, 26 strojů v období 19961999, nových strojů po r. 2000 je 44 ks. Počet vyvážecích traktorů je 209. Z toho 159 malých a 49 velkých s nosností nad 10 ton. Počet vyvážecích traktorových souprav je 31. Z celkového množství těžby v ČR přes 14 mil. m3 bylo provedeno v předmýtních a obnovních těžbách 2 249 200 m3 sortimentovou technologií, což je 15,4 %. V r. 2002 byl tento podíl 6,8 %. V ČR je také 1 balička klestu. Z ostatní techniky – UKT s počtem 80 ks ročně je dlouhodobě na stejné úrovni. Je znatelný přesun výroby odvozních souprav z dlouhého dříví na krátké dříví. ULRICH, R. – KNEIFL, M. – KADAVÝ, J. – MAZAL, P. – NERUDA, J. Aplikace metodiky výpočtu převodních koeficientů objemu rovnaného dříví pomocí počítačové analýzy obrazu a její verifikace prostřednictvím elektronické přejímky a stanovení koeficientů podle dřevin a sortimentů pro harvestorovou technologii. [Utilisation of computer aided image analysis method for evaluation of stackwood reduction koefficients for harvester technology.] Brno: MZLU v Brně, FLD, 2005, 42 s. (Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové). Zpráva je výsledkem projektu z podpory grantové služby LČR. Na základě 1 176 digitálních snímků čel hrání rovnaného dříví v 39 lokalitách 15 přírodních lesních oblastí ČR byly na základě počítačové analýzy obrazu vyčísleny převodní koeficienty rovnaného dříví pro harvestorovou technologii v ČR. Byla ověřena závislost délky a tloušťky rovnaných sortimentů na hodnotu koeficientu. VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. Půdní prostředí a stav výživy podsadby smrku ztepilého s dílčím návrhem opatření v 8 LVS PLO Jeseníky. [Soil environment and Norway spruce underplanting nutrition with partial steps proposal in the 8th forest vegetation zone, natural forest area Jeseníky.] Brno: MZLU v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, 2005, 40 s. (Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové). V podmínkách Králického Sněžníku se formují především podzoly modální až histické. Snižuje se retenční vodní kapacita v důsledku výrazného úbytku organických látek a humusu. Půdní reakce a bazická saturace je pro daná stanoviště v 7. - 8. LVS edafických kyselých kategorií běžná. V organominerálních horizontech a horizontech podpovrchových se výrazně snižuje obsah humusu se současným poklesem maximální sorpční kapacity. Neúspěšnost obnovy lesa je často způsobena distribucí kořenového systému při výsadbě do horizontu Ep. Revitalizaci půdního prostředí při výsadbě zajistí aplikace humifikačně minerální směsi ze stanovištních zdrojů v poměru humus : minerál 2 : 1. V oblasti se optimalizačně nejefektivnějším hnojivem z aspektu nutriční rovnováhy v počáteční fázi ukazuje tabletové hnojivo Stromfolixyl. Přírůst smrku ztepilého je na výrazně chudých 169

stanovištích ovlivněn především použitím hnojiva s vysokým podílem minerálního dusíku (Silvamix-Forte). VAVŘÍČEK, D. – ŠIMKOVÁ, P. – FORMÁNEK, P. – SAMEC, P. Revitalizace půdního prostředí valů v 7. lvs Krušných hor s návrhem dalších opatření pro obnovu lesa – II. díl. [The revitalization of the windrow soil environment in the Ore Mountains 7th vegetation belt with the proposal of the fallowing actions for forest restoration – Part II.] Brno: MZLU v Brně, 2005, 116 s. Výzkumná zpráva pojednává o profilové, strukturní, kubické a fyzikálně chemické analýze před rozpracováním liniových valů na lesní správě Klášterec nad Ohří v podmínkách 6K (Piceeto-Fagetum acidophilum) a 7K (Fageto-Piceetum acidophilum) východní části náhorní plošiny Krušných hor. Poukazuje na fyzikálně chemické charakteristiky rozpracovaných valů a konfrontuje technologické postupy přípravy půdy ve srovnání se stavem skarifikovaných ploch s náhradními porosty. Rovněž hodnotí dynamiku a poměry minerálního dusíku ve vytvořené „ornici“ rozpracovaných valů a poměry výživy smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karsten). Srovnává ekologické skupiny druhů a jejich sukcesi na rozpracovaných valech. VYSKOT, I. – FIALOVÁ, J. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – MELICHAROVÁ, A. – SCHNEIDER, J. – SMÍTKA, D. Hodnocení funkcí a funkční újmy lesních ekosystémů TANAP v důsledku větrné kalamity (2004) – Etapa I. Tichá a Kôprová dolina. [Evaluation of functions and environmental damage on TANAP's forest ekosystems in consequence of wind calamity (2004) – Phase I – Tichá and Kôprová dolina valleys.] Brno: MZLU v Brně, 2005, 55 s. (MŽP ČR). Větrná kalamita, která postihla Národní park Vysoké Tatry na podzim roku 2004 znamenala rozsáhlou destrukci lesních ekosystémů v rozsahu cca. 12 600 ha. Protože lesní ekosystémy představují jednu z nejdůležitějších složek životního prostředí v tatranském regionu, lze konstatovat, že důsledky kalamity znamenají zásadní narušení životního prostředí v oblasti. Z důvodu objektivního vyjádření škod na životním prostředí Národního parku je nezbytná objektivní kvantifikace jeho poškození, resp. objektivní kvantifikace poškození lesních ekosystémů. Ústav tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vypracoval metodu Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů, jejíž aplikace se zabývá mimo jiné hodnocením škod na životním prostředím způsobené újmou na celospolečenských funkcích lesa. Předkládaná zpráva obsahuje vyhodnocení škod na životním prostředí prostřednictvím újmy na celospolečenských funkcích lesů s tím, že se jedná o aplikaci výše uvedené metody modifikované na poměry lesů Slovenské republiky. Zpráva byla vypracována na základě ministerské dohody ministerstev životního prostředí České a Slovenské republiky kolektivem pracovníků Ústavu tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. VYSKOT, I. – FIALOVÁ, J. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – MELICHAROVÁ, A. – SCHNEIDER, J. – SMÍTKA, D. Hodnocení funkcí a funkční újmy lesních ekosystémů TANAP v důsledku větrné kalamity (2004) – Etapa II. Lesy rekreační Tatranská Lomnica, Štrbské Pleso, Starý Smokovec. [Evaluation of functions and environmental damage on TANAP's forest ekosystems in consequence of wind calamity (2004) –

170

Phase II – Recreational forests Tatranská Lomnica, Štrbské Pleso, Starý Smokovec.] Brno: MZLU v Brně, 2005, 198 s. (MŽP ČR). Předkládaná zpráva prezentuje výsledky II. etapy projektu „Kvantifikace hodnot funkcí lesů a funkční újmy na lesních ekosystémech Tatranského národního parku v důsledku velkoplošné větrné kalamity v listopadu 2004“. Věcně navazuje na řešení I. etapy projektu „Kvantifikace hodnot funkcí lesů a funkční újmy na lesních ekosystémech Tiché a Kôprové doliny“. Dílo je vypracováno na základě dohody ministerstev životního prostředí České a Slovenské republiky kolektivem pracovníků Ústavu tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Druhá etapa projektu je zaměřena na stanovení újmy na celospolečenských funkcích lesa v důsledku větrné kalamity v lesích s výraznou rekreační poptávkou, tzn. v lesích v okolí Starého Smokovce, Tatranské Lomnice a Štrbského Plesa. Stejně jako v předchozích etapách je problematika kvantifikace ekosystémové újmy na funkcích lesa řešena aplikací metody Kvantifikace a kvantitativního hodnocení funkcí lesů (Vyskot, I. a kol., 19962004), modifikovanou na lesní poměry Slovenské republiky. Vzhledem k dominanci požadavku na rekreační využití je pro stanovení újmy na funkcích lesů v okolí Starého Smokovce, Tatranské Lomnice a Štrbského Plesa uvedenou metodou dominantně hodnocena funkce sociálně-rekreační. VYSKOT, I. – FIALOVÁ, J. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – MELICHAROVÁ, A. – SCHNEIDER, J. – SMÍTKA, D. Hodnocení funkcí a funkční újmy lesních ekosystémů TANAP v důsledku větrné kalamity (2004) - Etapa III. Lesy lázeňské Vyšné Hágy. [Evaluation of functions and environmental damage on TANAP's forest ekosystems in consequence of wind calamity (2004) – Phase III – Health-resorts forest Vyšné Hágy.] Brno: MZLU v Brně, 2005, 46 s. (MŽP ČR). Předkládaná zpráva prezentuje výsledky III. etapy projektu „Kvantifikace hodnot funkcí lesů a funkční újmy na lesních ekosystémech Tatranského národního parku v důsledku velkoplošné větrné kalamity v listopadu 2004“. Věcně navazuje na řešení I. etapy projektu „Kvantifikace hodnot funkcí lesů a funkční újmy na lesních ekosystémech Tiché a Kôprové doliny“. Dílo je vypracováno na základě dohody ministerstev životního prostředí České a Slovenské republiky kolektivem pracovníků Ústavu tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Třetí etapa uvedeného projektu je zaměřena na stanovení újmy na celospolečenských funkcích lesa v důsledku větrné kalamity v lesích mimořádného zdravotně-hygienického významu v lázeňských lesích v oblasti Vyšných Hágů. Stejně jako v předchozí etapě je problematika kvantifikace ekosystémové újmy na funkcích lesa řešena aplikací metody Kvantifikace a kvantitativního hodnocení funkcí lesů (Vyskot, I. a kol., 1996-2004), modifikovanou na lesní poměry Slovenské republiky, s tím že vzhledem k mimořádnému zdravotně-hygienickému významu lázeňských lesů v okolí Vyšných Hágů je rozhodnou šetřenou funkcí pro stanovení újmy na funkcích lesů uvedenou metodou funkce zdravotněhygienická. VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – FIALOVÁ, J. – SMÍTKA, D. – MELICHAROVÁ, A. Hodnocení vlivu spárkaté zvěře na funkce lesních ekosystémů lokality Libeř. [Evaluation of influence of hoofed game to forest ecosystems of locality Liběř.] Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 17 s. (MŽP ČR, IFER Jílové u Prahy).

171

Metodou „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa“ (Vyskot I. a kol.) byla hodnocena újma na funkcích lesa v důsledku škod zvěří. V hodnocení byly uvažovány především mladé a středněvěké porosty bezprostředně ohrožené škodami zvěří s různým stupněm poškození. Vzniklá ekologická újma byla vyjádřena finančně. VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – FIALOVÁ, J. – SMÍTKA, D. – MELICHAROVÁ, A. Hodnocení vlivu spárkaté zvěře na funkce lesních ekosystémů lokality Ranšpurk-Cahnov. [Evaluation of influence of hoofed game to forest ecosystems of locality Ranspurk-Cahnov.] Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 17 s. (MŽP ČR, IFER Jílové u Prahy). Metodou „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa“ (Vyskot I. a kol.) byla hodnocena újma na funkcích lesa v důsledku škod zvěří na lokalitě Ranšpurk-Cahnov. V hodnocení byly uvažovány především mladé a středněvěké porosty bezprostředně ohrožené škodami zvěří s různým stupněm poškození. Vzniklá ekologická újma byla vyjádřena finančně. VYSKOT, I. – KUPEC, P. – SCHNEIDER, J. – FIALOVÁ, J. – SMÍTKA, D. – MELICHAROVÁ, A. Hodnocení vlivu spárkaté zvěře na funkce lesních ekosystémů lokality Sv. Anna. [Evaluation of influence of hoofed game to forest ecosystems of locality Sv. Anna.] MZLU v Brně, LDF, 2005, 17 s. (MŽP ČR, IFER Jílové u Prahy). Metodou „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa“ (Vyskot I. a kol.) byla hodnocena újma na funkcích lesa v důsledku škod zvěří na lokalitě Sv. Anna. V hodnocení byly uvažovány především mladé a středněvěké porosty bezprostředně ohrožené škodami zvěří s různým stupněm poškození. Vzniklá ekologická újma byla vyjádřena finančně. VYSKOT, I. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – SYNKOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. – KOTÁSKOVÁ, P. Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů; návrh revitalizačního managementu. [Rewiew of measure of anthropic disturbation of forests ecosystems water regime and its influence on functional ability of forests.] (Řešení pro modelové povodí). Zpráva k 1. kontrolnímu dni. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 9 s. Projekt je řešen v modelovém povodí na území NP Šumava ve spolupráci se Správou NP. Cílem úkolu je návrh komplexního revitalizačního řešení povodí ve smyslu posílení funkčních schopností lesů negativně ovlivněných antropogenním narušením vodního režimu lesních půd. V prvním roce řešení byl proveden výběr modelového povodí a definován a shromážděn soubor potřebných vstupních dat. VYSKOT, I. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – SYNKOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. – KOTÁSKOVÁ, P. Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů; návrh revitalizačního managementu. [Rewiew of measure of anthropic disturbation of forests ecosystems water regime and its influence on functional ability of forests.] (Řešení pro modelové povodí). Zpráva k 2. kontrolnímu dni. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 12 s.

172

Projekt je řešen v modelovém povodí na území NP Šumava ve spolupráci se Správou NP. Cílem úkolu je návrh komplexního revitalizačního řešení povodí ve smyslu posílení funkčních schopností lesů negativně ovlivněných antropogenním narušením vodního režimu lesních půd. V prvním roce řešení byl proveden výběr modelového povodí a definován a shromážděn soubor potřebných vstupních dat. VYSKOT, I. – HRŮZA, P. – KUPEC, P. – SYNKOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. – KOTÁSKOVÁ, P. – AMBROŽ, R. – ČERNEK, I. Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů; návrh revitalizačního managementu. [Rewiew of measure of anthropic disturbation of forests ecosystems water regime and its influence on functional ability of forests.] (Řešení pro modelové povodí). Závěrečná zpráva za rok 2005. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 56 s. Projekt je řešen v modelovém povodí na území NP Šumava ve spolupráci se Správou NP. Cílem úkolu je návrh komplexního revitalizačního řešení povodí ve smyslu posílení funkčních schopností lesů negativně ovlivněných antropogenním narušením vodního režimu lesních půd. V prvním roce řešení byl proveden výběr modelového povodí a definován a shromážděn soubor potřebných vstupních dat. VYSKOT, I. – SCHNEIDER, J. – FIALOVÁ, J. – KUPEC, P. – SMÍTKA, D. Prezentace hodnocení funkcí lesů na mezinárodních demonstračních objektech. Výzkumná zpráva. Brno: MZLU v Brně, 2005, 22 . Cílem dílčí části „Prezentace hodnocení funkcí lesů na mezinárodních demonstračních objektech“ je příprava exkurzní trasy, jež má návštěvníka seznámit potenciálními funkčními schopnostmi a zejména aktuální funkčními účinky lesních porostů a možností jejich objektivizovaného vyjádření. Jednotlivé demonstrační objekty (ve formě exkurzních zastavení) jsou voleny tak, aby dostatečně zřejmě vystihovaly rozdíly v plnění celospolečenských funkcích lesů v závislosti na prostorové, druhové a věkové struktuře lesních porostů. Objektivizovaná kvantifikace a hodnocení funkcí lesa je provedeno metodou Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesů ČR (Vyskot, I. a kol., 19962004). Exkurzní trasa je lokalizována na polesí Bílovice, do okolí hájenky lišky Bystroušky. Trasa sestává ze tří zastávek, v jejichž rámci jsou prezentovány jednotlivé demonstrační objekty. První zastavení je zaměřeno na vysvětlení rozdílů ve funkčních účincích dospělých listnatých porostů ve fázi před obnovou či v jejím průběhu a mladých kultur, druhé zastavení popisuje aktuální funkční účinky dospívajících, předmýtních a mýtních porostů, na třetím zastavení je zachycen rozdíl ve funkčních účincích mladých jehličnatých a smíšených porostů a porostů s věkem přesahujícím dobu obmýtí. Předpokládá se, že jednotlivé demonstrační objekty budou vybaveny informačními tabulemi v českém, příp. anglickém a německém jazyce, informace na jednotlivých tabulích jsou předmětem následujícího textu. Dále by měla být exkurzní trasa vybavena dalším mobiliářem (rozcestníky, odpočívadla). Předpokládá se rovněž vydání exkurzního průvodce v českém, příp. anglickém a německém jazyce. Druhá část je pokračováním dlouhodobého výzkumu struktur modelových lesních porostů na ŠLP ML Křtiny s cílem analýz polyfunkčních přístupů k hospodaření. V roce 2005 bylo provedeno pravidelné měření a vyhodnocení zkoumaných veličin na probírkových zkusných plochách Soběšice a Ořešín. Na uvedených zkusných plochách byly v minulosti realizovány probírky podle

173

různých modelů s tím, že vybrané taxační charakteristiky probíraných lesních porostů byly měřeny v pětiletém intervalu. Rok 2005 uzavírá celé období vlastního šetření na lokalitách. VYSKOT, I. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. – FIALOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. Problematika péče o lesy v okolí hlavního města Prahy s ohledem na formy jejího využívání. [Management of capital Prague suburban forests acording to form of its usaje.] 1. průběžná zpráva úkolu. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 19 s. (MŽP ČR). Příměstské lesy hlavního města Prahy byly diferencovány na základě svých potenciálních funkčních schopností a aktuální funkční účinnosti dle metody Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa (Vyskot I. a kol., 2003) do dvou rekreačních zón. Uvedené zóny byly dále upřesněny na základě modifikovaných standardů EU pro rekreační lesy. VYSKOT, I. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. – FIALOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. Problematika péče o lesy v okolí hlavního města Prahy s ohledem na formy jejího využívání. [Management of capital Prague suburban forests acording to form of its usaje.] 2. průběžná zpráva úkolu. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 23 s. (MŽP ČR). Příměstské lesy hlavního města Prahy byly diferencovány na základě svých potenciálních funkčních schopností a aktuální funkční účinnosti dle metody Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa (Vyskot I. a kol., 2003) do dvou rekreačních zón. Uvedené zóny byly dále upřesněny na základě modifikovaných standardů EU pro rekreační lesy. VYSKOT, I. – SCHNEIDER, J. – KUPEC, P. – FIALOVÁ, J. – MELICHAROVÁ, A. – SMÍTKA, D. Problematika péče o lesy v okolí hlavního města Prahy s ohledem na formy jejího využívání. [Management of capital Prague suburban forests acording to form of its usaje.] Závěrečná zpráva úkolu. Brno: MZLU v Brně, LDF, 2005, 38 s. (MŽP ČR). Příměstské lesy hlavního města Prahy byly diferencovány na základě svých potenciálních funkčních schopností a aktuální funkční účinnosti dle metody Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa (Vyskot I. a kol., 2003) do dvou rekreačních zón. Uvedené zóny byly dále upřesněny na základě modifikovaných standardů EU pro rekreační lesy.

174

ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY

HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva V. [Buildings for 21 century – buildings made of wood V.] 2005. [online] < http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2488> Řešení konstrukčních detailů, souvisejících s trvanlivostí a životností staveb ze dřeva. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva VI. [Buildings for 21 century – buildings made of wood VI.] 2005. [online] Zásady konstrukční ochrany dřeva při jeho použití jako fasádního obkladu. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva VII. [Buildings for 21 century – buildings made of wood VII.] 2005. [online] Řešení detailů vzájemného napojení svislých a vodorovných konstrukcí. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva VIII. [Buildings for 21 century – buildings made of wood VIII.] 2005. [online] Řešení konstrukčních detailů u obvodového pláště dřevostavby. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva IX. [Buildings for 21 century – buildings made of wood IX.] 2005. [online] Funkční spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb ze dřeva, úspora energie a tepelná ochrana. HAVÍŘOVÁ, Z. – KUBŮ, P. Stavby 21. století – stavby ze dřeva X. [Buildings for 21 century – buildings made of wood X.] 2005. [online] Tepelně technická posouzení a hodnocení vybraných skladeb konstrukcí. JACQUIN, A. – MISÁKOVÁ, L. – GAY, M. Tres haute resolution spatiale et approche oriente objet pour la cartographie des zones d interface urbain/agricole. Potential use of VHR image data and object-oriented approach for mapping urban zones in agricultural land cover. [Využití satelitních VHR snímků a objektově orientovaného přístupu ke klasifikaci urbánních prvků v zemědělské krajině.] In

175

WEBER, CH. – PUISSANT, A. (eds) Workshop: Observation de la terre, Systemes d Information Geographique – Methodologies et Applications. [Observation of the Earth, Geoinformation Systems – Methods and Applications = Pozorování Země, Geoinformační systémy – Metody a aplikace.] Université de Caen Basse – Normandie (France), 7. 11. 2005. Basse – Normandie: Université de Caen, 2005, 8 s. [CD-ROM]. Detekce urbánních prvků v krajině je důležitým krokem pro vytváření záplavových modelů území. Satelitní snímky s velmi vysokým rozlišením (VHR) jsou dobrým zdrojem k tomuto mapování. Jsou zvláště vhodné pro rozsáhlé oblasti (několik stovek km2). Článek se zabývá metodikou mapování urbánních prvků objektově orientovanou klasifikací. Výsledky dokazují, že je metoda přesná a pro hydrologické modelování vyhovující. KANICKÁ, L. – ŠIMEK, M. – BRUNECKÝ, P. Ústav nábytku, designu a bydelní – Department of Furniture, Design and Habitation – Département des meubles. Brno: MZLU v Brně, AVC, 2005. [CD/DVD], identifikační číslo nosiče 02. CD/DVD prezentuje Ústav nábytku, designu a bydlení a to ve třech jazykových mutacích (čeština, angličtina a francouzština). KANICKÁ, L. – ŠIMEK, M. – BRUNECKÝ, P. Bezpečné lůžko pro juniory. [Safety bed for juniors.] Brno: MZLU v Brně, AVC, 2005, [CD/DVD], identifikační číslo nosiče 03. CD/DVD zachycuje průběh řešení grantu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR po etapách, včetně vyhodnocení a výsledků. SVOBODA, J. – HOLAN, J. Působení dřevokazných hub na mostnice železničních mostů. In Železniční mosty a tunely. 10. ročník konference. Praha 3, Olšanské náměstí (Česká republika), 20. 1. 2005. Praha, 2005, s. 5-10. [online]. Příspěvek pojednává o zvýšeném výskytu dřevokazných hub v obvodu SDC Brno a o způsobu jeho řešení. První část příspěvku, jehož zpracovatelem je Ing. Jan Svoboda, je zaměřena na praktické zkušenosti při výměně napadených mostnic, rozebírá některé ustanovení OTP pro dřevěné podpory kolejí a předkládá návrhy na opatření. Druhá část příspěvku, kterou zpracoval Ing. Holan, nás seznamuje s nalezenými dřevokaznými houbami, s vlastnostmi dubového a bukového dřeva a diagnostickými metodami pro identifikaci degradace mostnic. ŠIMEK, M. – HOMOLA, P. Mobitex 2005. [Mobitex furniture trade fair 2005.] Brno: MZLU v Brně, AVC, 2005, [CD/DVD], identifikační číslo nosiče 01. CD/DVD zachycuje průběh nábytkového veletrhu Mobitex 2005 v Brně, včetně exponátů a vyhodnocení soutěže DESIGNSTORY 05. ULRICH, R. – HOMOLA, P. et al. Zpracování těžebních zbytků pro energetické účely. [Processing logging residues for energy purposes.] Brno: AV centrum MZLU v Brně, 176

2005, identifikační číslo nosiče DVD-R, lokální přístup. (LDF MZLU v Brně a firma Merimex). Audiovizuální záznam na DVD v rozsahu 4,00 KB. Těžební zbytky jsou ukládány na přísunový dopravník vyvážecího traktoru, pomocí adaptéru stlačeny do otepí, které jsou omotávány provazem a následně rozřezávány na nastavené délky. Následný odvoz na OM vyvážecím traktorem a alternativně rozštěpkován na energetickou štěpku, nebo odvozní soupravou jsou balíky převezeny přímo do velkého štěpkovacího zařízení s roztříděním na požadované velikosti. Energetická štěpka je jednou z možností obnovitelné energie.

177

AUTORSKÝ REJSTŘÍK A Adamčík L. Adolt R. Alberti C. Ambrož R. Aubrecht L. B Bádr V. Bajer A. Balcar V. Bártová A. Bauerle W. Bednařík J. Bednářová E. Bednářová M. Bechyně M. Beran R. Beránek J. Betušová M. Bodejčková I. Bochkarev Y. Borkovcová M. Bortlová P. Borůvka L. Boublík K. Brunecký P. Bryja J. Buček A. Buchta I. Bureš J. C Caska J. Cater M. Cetkovský R. Culek I. Č Čáp J. Čepický J. Čermák J. Čermák M. Čermák P. Černek I. Černý J.

Černý M. Černý Z. Čulíková V. D Dančáková H. Danihelka J. Daňková E. Dejmal A. Doušek F. Drápela K. Drápela O. Drápelová I. Dreslerová J. Drobný F. Dudík R. Dvořák J. Dvořák M. Dytrychová T. Ď Ďurisová J. Ďurský J. E Ernst M. F Fabiánek T. Feuereisel J. Fialová J. Filípek J. Flora M. Formánek P. G Gašpárek J. Gay M. Gebauer R. Girgel M. Glovinová E. Grunda B. Gryc V.

178

H Hadacz R. Hadaš P. Hajdúchová I. Haltofová P. Hamanová M. Hanák K. Havířová Z. Hédl R. Helan P. Heroldová R. M. Hickley T. Hobza P. Hoffmann J. Holan J. Holišová P. Holopírek J. Holouš Z. Holub P. Holuša J. Holuša O. Homola P. Hönig S. Horáček P. Hotař Z. Houška J. Houšková K. Hrázský J. Hrdlička P. Hruška B. Hruška J. Hrůza P. Hubačíková V. Hudečková Z. Hunková V. Hurt V. Hurtalová T. Hybler V. CH Chaloupka V. Chladil J. Chválová K. J Jacquin A. Janák K. Jančová V. Jankovská V. Jankovský L.

Janouš D. Jaroš O. Jelínek P. Jelínek R. Jergl Z. Ježek J. Ježek K. Jičínský M. Jiroušek R. Jurásek A. K Kadavý J. Kadlec J. Kafka O. Kajfosz R. Kalousek F. Kamler J. Kamlerová K. Kanická L. Kaňová D. Kantor P. Kapounek L. Kazda M. Kisza L. Klejdus B. Klíma S. Klimánek M. Klimo E. Kloiber M. Kneifl M. Knott R. Koblížek J. Kobylka A. Kolář T. Kolejka J. Koller J. Koňas P. Kopecký P. Kopecký Z. Kostečka J. Kotásková P. Kotlínová M. Koupil M. Koutecký T. Koutný L. Kovařík M. Kovářová P. Koželuh M. Král P.

179

Krčma J. Krontorád K. Křikavová L. Křístek Š. Kubová K. Kubů P. Kučera J. Kučera M. Kudláček L. Kugler V. Kula E. Kulhavý J. Kupčák V. Kupec P. Kynická A. Kynický J. L Lacina J. Landa M. Langar F. Lenoch J. Lesná J. Lička D. Linnert M. Lisá L. Litschmann T. Lochman J. Lokvenc T. Lomský B. Lupke B. von M Maděra P. Máchal P. Máchová E. Májek T. Majigsuren Y. Malík V. Marek D. Mareš R. Martinek J. Martinková M. Matějík M. Matejka F. Matějka K. Matějka K. Matula R. Mauer O. Mauer P.

Mauerová P. Mazal P. Melicharová A. Menšík L. Merklová L. Michalčík M. Mikita T. Minx T. Misáková L. Mlček J. Mlčoušek M. Müller I. Muzikář Z. N Nadyezhdin V. Nadyezhdina N. Nárovec V. Navrátil P. Navrátilová M. Neruda J. Nikl K. Novák J. Novotný D. O Obrdlík V. Oltchev A. Ondráček K. Ostrovský J. Otrhánek K. P Packová P. Pacovský J. Palát M. Palát M. ml. Palátová E. Palovčíková D. Pavelka Z. Pavlíková T. Pecl J. Pechanec V. Pejčoch M. Pejřích M. Pejzl J. Peňáz J. Pernica J. Peter B.

180

Peterka T. Petlach R. Petrovský A. Plašil P. Pláteník J. Plešák S. Plšek V. Podrázský V. Pokorný E. Polášek J. Polášek M. Polster P. Pop M. Pospíchal J. Praus L. Prax A. Pubal J. Pulka T. Purchart L. R Rejšek K. Remeš M. Roubíková I. Rousek M. Rožnovský J. Růžičková J. Rybníček M. Rychnovská A. Rychtecká P. Ř Řepka R. Říčan P. S Salzer J. Samec P. Sebera J. Servus M. Scheibalová H. Schmidt I. Schneider J. Simanov V. Simon J. Skoták V. Skoupil J. Skoupý A. Slavik M. Slodičák M.

Smejkal J. Smítka D. Spružina J. Staněk Z. Strejček M. Suchomel J. Suchyňová G. Sulovský P. Svátek M. Svoboda J. Synková J. Š Šebesta J. Šedivý V. Šíma M. Šimek M. Šimková P. Šír M. Šmerda J. Špaček F. Šparik J. S. Špinlerová Z. Šrámek V. Štohl R. Štork R. Štykar J. Šumbera S. Šustová K. T Tatarinov F. Tesař M. Tesař V. Tesařová D. Texl V. Tichá S. Tinka A. Tippner J. Tkadlec E. Tlapák V. Tomšovský M. Trávník A. Tributsch H. Tvrdoňová M. U Ulrich R. Úradníček L. Urban J.

181

Urbanec R. V Vacek S. Valenta J. Vanbelle J. Vavrčík H. Vavříček D. Ventrubová K. Veselý F. Veska J. Vojtová M. Vranová V. Vyhlídková I. Vyskot I. Z Ząbecka J. Ząbecki W. Zapletalová D. Zejda J. Zimová E. Zukal R. Ž Žaloudík J. Žárník M. Židek V.

182

Sborník prací institucionálního výzkumu LDF MZLU v Brně Anotovaný přehled publikovaných prací v roce 2005 Editor: Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. Vydala: © Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2006 Sazba a tisk: REKLAMA SMĚR PLUS CZ, s. r. o. Náklad: 250 ks Počet stran: Sborník neprošel jazykovou úpravou. ISBN 80-7157-964-5

183