________________________________________________________
Výzku m a měření biolog ickéh o zn ečištěn í budovy Biskupskéh o gymná zia Bohu slava Balbína v H radci K rálové a přilehléh o okolí __________________________________ Autoři: K ateři na Koţ e ná De nisa Mlá dko vá Tere za Háj ková Hlavní konzulta nt: PhDr. Ivo Králí če k Odborný pora dc e: Ing. Vla dimír D vořá k P h. D.
__________________________________ B iskups ké gymnáz ium B ohus lava B albína H ra de c K rá lové
2012
Prohlášení Prohlašujeme, ţe jsme tuto seminární práci zpracovali samostatně, pod vedením PhDr. Iva Králíčka a s odbornou pomocí Ing. Vladimíra Dvořáka Ph.D. a uvedli jsme všechny pouţité zdroje obrázků a informací. V Hradci Králové dne 19. března 2012
Podpis:
2
Anotace Ročníková práce se zabývá přítomností kolonií bakterií a plísní v budově Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína a jejího okolí. Je zaměřená především na prostory v budově školy, které jsou pouţívané a na běţné věci, které kaţdý z nás kaţdodenně pouţívá a ani si neuvědomuje s čím má tu ,,čest“. Práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části je uvedeno kde jsme pracovali, jaké jsme k tomu měli vybavení, pracovní postupy, ţivná půda. V části praktické jsou uvedeny metody, jakými byly získávány vzorky. Všechny výsledky jsme získávali dvěma metodami, sedimentační a obtiskovou. Tyto metody jsme pouţili, protoţe se nám zdály jako nejlepší moţné řešení. Obě tyto metody spočívaly v tom, ţe jsme do Petriho misek dali předem připravenou agarovou ţivnou půdu. Poté jsme jiţ takto hotové misky přiklopili dalšími, aby nám do nich nemohly vniknout ţádné bakterie ani plísně, dokud nebudeme chtít. Poté jsme si kaţdý vzorek popsali lihovým fixem, abychom je později mohli rozeznat. Při obtiskové metodě jsme vţdy sejmuli vrchní misku, obtiskli dané místo do agaru a hned přiklopili nazpátek, aby nám tam nenapadaly i jiné nečistoty. Sedimentační metoda byla o něco náročnější na čas. Tam, kde jsme ji chtěli provést, jsme museli dát Petriho misku a určitou časovou jednotku ji tam nechat leţet a čekat, jaké bakterie či plísně se do ní dostanou. Poté jsme ji museli znovu co nejrychleji uzavřít. Snaţili jsme se o to, prokázat kde všude, a hlavně v jakém mnoţství se na předem určených místech vyskytují bakterie a plísně. Klíčová slova: obtisková metoda, sedimentační metoda, kolonie bakterií, plísně
Annotation This seminar work contains some informations about presence of germs´s colonies and moulds in the builing of ,,Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína“ and its nearly setting. It is mainly concentrated on areas in the school which are used and on the things which everyone of us usually uses and does not realize with ,,what has the honour“ at all. Work is divided into two parts, the first - practical and the second – theoretical. In theoretical part is introduced where we worked, what kind of equipment we had, the labour technology and the nutrient ground. In practical part are introduced technologies thanks to them were the samples obtained. All the results we obtained by two technologies, the sedimentation and the imprint. We used these methods because they seemed as the best possible resolution to us. Both these methods were based on the giving the beforehand preparated nutrient agar ground into Petri´s bowles. After that we covered up those bowles with the next others for no penetration of any germs and moulds until we want. Then we marked each sample with alcohol felt-tip pen to easier recognizing later. In imprint part we always detached the top bowle, imprinted specified thing or place into agar and covered up back again to no falling down the other dirties. Sedimentation method was more difficult because of time. There, where we wanted to do this method, we had to put Petri´s bowle, let it lie and wait which germs or moulds will fall into it. After that we had to close the bowle again. We tried to approve where and in what quantity are the germs and moulds occured. Keywords: imprint method, sedimentation method, colonies of germs, moulds
3
Obsah 1. Předmluva ……………………………………………. Str. 5 2. Obecná teorie mikroorganismů..……………………. Str. 6 2.1 Bakterie………………………………………….Str. 6 2.2 Plísně…………………………………………….Str. 7 2.3 Mikrobiologická laboratoř...…………………….Str. 8 3. Metodika ……………………………………………....Str. 9 3.1 Metodika ……………………………………......Str. 9 3.2 Příprava ţivné půdy ……………...……………..Str. 10 3.3 Postup odběru a odběrová místa …………...…...Str. 11 4. Hypotézy a vyhodnocení …………….…...……….......Str.15 5. Závěr... ………………………………………………...Str.21
4
Předmluva Pro naši ročníkovou práci jsme si zvolili téma „Znečištění budovy Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína a přilehlého okolí“. Toto téma jsme si vybrali především proto, ţe se v budově i okolo ní pohybujeme kaţdý den a chtěli jsme zjistit, v jakém prostředí trávíme velkou část svého ţivota. Pokládali jsme si mnoho otázek, kde je největší znečištění, ve třídě kde se mění mnoho tříd, nebo snad ve třídě, kde je stále jen jedna třída? N áš názor byl takový, ţe v místech s největším výskytem měnících se studentů, bude znečištění bakteriemi a plísněmi podstatně vyšší, neţ v málo frekventovaných místech. Dále jsme se zaměřili na osobní věci studentů, jak velké znečištění mají oni sami na sobě. Tuto a další hypotézy během našeho pozorování buď vyvrátíme, nebo potvrdíme. Výzkum proběhl, jak uţ bylo zmíněno, v budově Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové a jeho přilehlém okolí, tím je myšleno školní hřiště, které patří k budově a jídelna, do které se chodí stravovat ţáci Biskupského gymnázia, ale i dalších škol, jako například gymnázium Boţeny Němcové, Střední průmyslová škola a další. Výzkum byl proveden během jednoho ročního období, v zimě, takţe naše výsledky mohou být trochu zkreslené počasím, které právě bylo. Odběry byly provedeny sedimentační a obtiskovou metodou na jeden typ ţivné půdy. Naší ţivnou půdou byl agar, který se pouţívá jako univerzální půda pro kultivaci kolonií bakterií a plísní. Více vyuţívanou byla obtisková metoda, při které jsme přímo na daných předmětech zjistili znečištění. Tato metoda se hodí zejména na malé předměty, u kterých chceme zjistit výskyt bakterií a plísní, nebo u hodně pouţívaných věcí jako byl například občerstvovací automat či klávesnice u počítače. Na některých místech nešla pouţít obtisková metoda, tudíţ jsme přistoupili k sedimentační metodě, kdy jsme nechali na určitém místě, určitou časovou jednotku leţet Petriho misku a poté jsme ji odebrali. Mezitím, co jsme ji nechali leţet, do ní napadaly bakterie a plísně z okolí. Sedimentační metoda je snazší, ale museli jsme hlídat, aby na daném místě byly Petriho misky vţdy stejnou časovou jednotku. Kdyby tomu tak nebylo, získané výsledky by byly zkreslené. Odběry proběhly v těchto místech: třídy, chodba, schodiště, šatna, tělocvična, WC, hřiště, jídelna. Dále pak na těchto předmětech: mince, papírové peníze, mobilní telefon, hodinky, školní automaty, klávesnice u počítačů a další. Podobnou tématikou se zabývala studentka Přírodovědné fakulty Univerzity Hradec Králové. Prostudovali jsme si tuto práci a na jejím základě udělali vlastní, kompletně se svými hypotézami a vyhodnocením. Naši práci jsme konzultovali s naším třídním profesorem PhDr. Ivem Králíčkem, který dal vůbec celkový podnět k této práci.
5
Obecná teorie mikroorganismů V naší seminární práci se zabýváme tématem znečištění předmětů a ovzduší bakteriemi a plísněmi v prostorách Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové a jeho blízkého okolí. Pro lepší představu si musíme nejprve detailněji přiblíţit, co to bakterie a plísně – tedy mikroorganismy vlastně jsou a jaké nemoci by nám mohly přivodit.
Bakterie Jedná se o prokaryotní organismy, coţ také znamená, ţe jsou tvořeny pouze jednou jedinou buňkou. Dosahují délky mezi 0,3 – 10 mikrometry. Vznikly zhruba před 3 miliardami let a od té doby se aktivně podílejí na selekci (výběru) jiných ţivých organismů. Jsou neobyčejně přizpůsobivé, coţ znamená, ţe dokázaly osídlit vzduch, půdu, vodu i jiná prostředí a také mají dosti velkou diverzitu metabolismu. (http://www.wikiskripta.eu/index.php/Bakterie 2012) Co se týče energie, dokáţou vyuţívat různé zdroje. Buď přijímají uhlík z organických látek a jsou označovány jako heterotrofní, nebo organické sloučeniny sami vytváří z oxidu uhličitého a poté se jim říká bakterie autotrofní. Jejich typickou součástí je buněčná stěna tvořená z peptidoglykanů, dále pak cytoplazma, nukleoid, ribozomy a cytoplazmatická membrána. Různé bakterie pak mohou ještě být obohaceny o bičíky, fimbrie, glykokalix, pouzdro apod. Tyto součásti však nejsou nezbytnou podmínkou jejich existence.Bakterie jsou velmi odolné, ve formě spor (ta se nemnoţí) dokáţou odolat teplotám mezi -190°C aţ 100°C. Pokud se poté spora dostane do příznivých podmínek, přijme vodu a změní se opět na organismus schopný se rozmnoţovat. (RNDr. Jan Jelínek et. RNDr. Vladimír Zicháček 2007). Jako příznivé podmínky jsme v naší práci vyuţili ţivného roztoku agaru č. 2, který odebraným bakteriím vytvoří ideální místo, ve kterém se budou moci namnoţit a vytvořit kolonie čítající milion jedinců a viditelné pouhým okem. Bakterie se rozmnoţují především nepohlavně a to dělením. Jeden dělící cyklus trvá okolo 20- 150 minut, je tedy velmi krátký a proto se bakterie rozmnoţují tak rychle. Mohou mít dva různé tvary (viz. Obrázek) jako například kulatý (pak se taková bakterie nazývá „kok“) či tyčinkovitý. Tyčinkovitý tvar můţe mít mnoho variací, např. vibrio či spirila. Na Zemi ţije nesčetné mnoţství těchto mikroorganismů, které mají různé funkce. Některé rozkládají organické zbytky, jiné vytváří dusík, či způsobují nemoci. Mezi patogenní bakterie patří například pneumokoky (způsobují zápal plic), streptokoky (angína), stafylokoky (neţity), salmonely (tyfus), vibria (cholera) a mnoho dalších. Tyto nemoci jsou způsobeny látkami, jeţ bakterie tvoří, či samotnými bakteriemi. (RNDr. Jan Jelínek et. RNDr. Vladimír Zicháček 2007). Obr.č.1 – Tvary bakterií /www.google.cz/search
6
Plísně Plíseň je souhrnný název pro skupinu hub, které pokrývají povrch nějakého substrátu svým myceliem. Na začátku svého ţivotního cyklu se mnoţí pouze nepohlavně, coţ je velmi rychlé. Jako ‚plíseň‘ se označuje pouze fáze, kdy se organismus mnoţí nepohlavně. Plísně mohou být saprofytické nebo parazitické. (Campbell et. Reece, 2008) Mezi druhy hub, do kterých plísně řadíme, můţeme najít Zygomycota, Deuteromycota a Ascomycota. Tyto plísně produkují látky (př. mykotoxiny), které nám mohou způsobovat různé nemoci (např. neurologické problémy aţ smrt) a kazit potraviny. Naproti tomu z plísní, konkrétně např. ze štětičkovce, můţeme získat i látky, k teré proti některým onemocněním bojují. Plísně nezískávají svojí energii skrze fotosyntézu, ale prostřednictvím organické hmoty, v níţ ţijí. Tyto organismy produkují enzymy, které jsou schopné štěpit celulózu, škrob a lignin, proto jsou důleţitou součástí pro rozkládání organických zbytků. Tyto organismy jsou takřka všudypřítomné a jejich spóry jsou často součást našich domácnosti i prachu, proto se s nimi setkáváme na pracovišti, ve školách, doma i na jiných místech. Pokud se na jednom místě vyskytuje velké mnoţství těchto spor, je moţné, ţe budou představovat riziko pro naše zdraví. Často způsobují alergické reakce či respirační problémy. Vystavujeme- li se dlouho působení plísní, je moţnost získání nějakého problému se zvyšuje. (http://plisen.info/, 2012) Z důvodu toho, ţe jsou plísně zdroji nemocí, jsme si je vybrali jako jeden z mikroorganismů, u kterého budeme dále blíţe zkoumat, v jakém mnoţství a na jakých místech se vyskytují v námi zvolené škole a jejím okolí. Obr.č.2 – Ukázka plísněí /www.google.cz/search
7
Mikrobiologická laboratoř Kaţdá laboratoř musí obsahovat určité vybavení, se kterým je moţné konat práci k tomu určenou. Musí být odolné vůči různým podmínkám, jako jsou například rychlé změny teplot a jiné. Jednou ze základních pomůcek je kahan, slouţící ke sterilizaci plamenem. Můţeme tak sterilizovat jehly, tyčinky apod. Další neodmyslitelnou pomůckou je laboratorní sklo. Upřednostňuje se silnostěnné sklo, které musí splňovat řadu podmínek, nesmí ovlivňovat pH, mělo by být inertní a chemicky rezistentní. Mezi nejvíce pouţívané pomůcky ze skla řadíme Petriho misky, Erlenmayerovy baňky, varné baňky a zkumavky. Při zkoumání mikroorganismů pouţíváme podloţní a krycí sklíčka. Kaţdá pomůcka je z jiného druhu skla, a to díky tomu, k jakému je určena účelu. Je jisté, ţe Petriho misky a baňky jsou vyrobeny ze silnějšího skla neţ třeba podloţní sklíčka. Nejtenčí jsou krycí sklíčka. Další součástí laboratoře jsou i různé přístroje. Nejdůleţitější je chladnička, ve které se uchovávají vzorky, které jsou uloţené v nádobách. Je samozřejmé, ţe se zde nesmí uchovávat jiné věci, neţ dané vzorky, jinak by nám mohly pokazit výsledky sledovaného výzkumu. Tudíţ je ne moţné, abychom zde nechali potraviny apod. Nesmíme ani opomenout sterilizační přístroje, které jsou velice důleţité z hlediska usmrcení všech mikroorganismů, a bez kterých bychom se asi v moderní laboratoři neobešli. Příkladem takového zařízení můţe být autokláv, který pracuje na principu zvětšeného tlaku páry. V autoklávu můţe být maximální teplota aţ 120 stupňů, coţ napomáhá kompletnímu usmrcení všech neţádoucích organismů. Laboratoř by měly navštěvovat pouze osoby k tomu kompetentní, navíc musí být vţdy vybaveny speciálním bílým pláštěm určeným právě pro práci v laboratoři. Je přísně zakázáno v laboratoři pít, jíst či kouřit. Pokud se rozhodneme v laboratoři pracovat, je záhodné alespoň 24 hodin před tím celou místnost desinfikovat UV zářením. Mimo jiné, pracovní plochu desinfikujeme 70% ethanolem a nesmíme ani zapomenout po kaţdé si před prací a po práci umýt ruce mýdlem. Mikrobiologická laboratoř je obecně více rizikové místo, proto je třeba dbát na celkovou bezpečnost při práci a zachovat obezřetnost za kaţdých podmínek. Pomůcky, se kterými hodláme pracovat, musí být opět sterilní, toho dosáhneme sterilizací pomocí plamene, lihu či autoklávu. Prodlevy mezi otevřením a uzavřením vzorků se snaţíme zkrátit co nejvíce z toho důvodu, aby se tam nedostaly neţádoucí organismy. Kdyţ dokončíme danou práci, je třeba po sobě zanechat pořádek, tudíţ je nutné po sobě umýt veškeré uţité nádobí, ale ještě před tím je velice důleţité řádně usmrtit pozůstalé organismy autoklávováním po dobu minimálně 30 minut při 120 stupních. Je zakázáno kultury bez předešlého usmrcení vylévat do výlevky. Pokud by nastal případ, ţe by došlo k rozbití skleněného laboratorního nádobí, vyhazujeme jej vţdy do nádoby k tomuto účelu určené. Ani zde nesmíme zapomenout provést patřičnou desinfekci ještě dříve, neţ rozbité sklo vyhodíme. I k této desinfekci nám postačí 70% ethanol. V neposlední řadě je dobré připomenout, ţe veškerá, ať uţ sebemenší poranění při práci, je nutné hlásit svému pomomcnému asistentovi. Veškeré ranky musí b ýt náleţitě ošetřeny a vydesinfikovány, neboť zde hrozí velmi vysoké riziko infekce. Před odchodem z laboratoře je třeba vydesinfikovat pracovní plochu, kterou jsme vyuţili, včetně pomocných prostorů a také musíme dohlédnout na to, aby byly uzavřeny všechny plynové a vodovodní kohoutky a veškeré elektrické stroje a přístroje byly vypnuty, kdyţ opomeneme ty, které běţí na stálý provoz.
8
Obr.č.3 – Druhy laboratorního nádobí /www.google.cz/search
Metodika Odběry jsme provedli volnou sedimentační a obtiskovou metodou. Pro kaţdou z nich byl pouţit Ţivný agar č. 2, který se pouţívá jako univerzální ţivná půda pro stanovení celkového počtu kolonií bakterií a plísní. Sedimentační metoda vyuţívá usazování částic vzduchu na otevřené Petriho misky se ţivnými půdami a probíhá za určitou časovou jednotku, v našem případě za 15 minut. Výhodou sedimentace je její jednoduchost a nenáročnost na materiál. Ovšem nevýhodou je to, ţe výsledky nemusí být stoprocentně přesné. Obtisková metoda naopak vyuţívá přímého kontaktu s povrchem, odkud mikroorganismy odebíráme a neprobíhá za určitou časovou jednotku. Pozitivní stránkou je opět jednoduchost a nenáročnost na materiál a tou negativní, ţe ne všechny vzorky se takto dají vytvořit a ne všechny mikroorganismy z obtiskovaného předmětu se na agar uchytí. Všechny odběry byly provedeny v Hradci Králové, v budově Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína. Získaná data jsme zpracovali v programech Microsoft Office Word 2003/2007 a Microsoft Office Excel 2003/2007. Všechny fotografie jsme pořídili fotoaparátem Panasonic Lumix DMC-FZ-50 a upravili v programu Adobe Photoshop CS3 Extended.
9
Příprava živné půdy Pro přípravu ţivné půdy jsme pouţili Ţivný agar č. 2. (uţíván pro stanovení celkového počtu mikroorganismů). Hotový roztok obsahuje hovězí odvar, pepton, chlorid sodný a jiţ zmíněný agar. Hodnota pH se pohybuje mezi 7,0 – 7,4.
Obr.č.4 – Živný agar č.2 (vlastní foto)
Obr.č.5 – složení agaru (vlastní foto)
Připravený agarový roztok jsme nechali sterilovat v autoklávu po dobu 20 minut při teplotě 115°. Po vychladnutí na teplotu, kdy se sklenice s půdou dala bez popálení unést v ruce, jsme roztok nalili do šedesáti sterilizovaných Petriho misek. Padesát kusů jsme zalili zhruba do poloviny, zbývajících deset pak aţ k hornímu okraji. Pozornost se musí věnovat především tomu, aby ţivná půda z Petriho misek neunikla a nepotřísnila horní víčko nebo jejich vnější stranu. Kdyţ nám zhotovené agarové půdy v Petriho miskách ztuhly, zabalili jsme je pečlivě do alobalové fólie tak, aby stála kaţdá z misek víčkem dolů. Poté jsme je lihovým fixem náleţitě očíslovali. Takto uzpůsobené preparáty byly jiţ připravené k testování.
10
Postup odběru a odběrová místa Před samotným odebíráním vzorků jsme si určili místa a předměty, ze kterých chceme mikroorganismy snímat. Pro kaţdou z metod (sedimentační a obtiskovou) byly seznamy vytvořeny zvlášť. Sedimentační metoda: 1. Vzorek: Třída s malým počtem výměn ţáků za den (pro naše účely se nejlépe hodila třída Sexta B). Vzorek A: Místo poblíţ dveří, daleko od oken Vzorek B: Místo daleko ode dveří, poblíţ oken 2. Vzorek: Třída s vysokým počtem výměn ţáků za den (zvolena byla Septima B). Vzorek A: místo poblíţ dveří i oken, zadní stěna třídy Vzorek B: místo daleko ode dveří, blízko oken, katedra 3. Vzorek: Aula Vzorek A: Místo v zadní části, blízko oken Vzorek B: Místo v přední části, blízko dveří, pódium 4. Vzorek: Dolní chodba 1 Vzorek A: Pravá část chodby Vzorek B: Levá část chodby 5. Vzorek: Dolní schodiště 2 Vzorek A: Horní schod Vzorek B: Dolní schod 6. Vzorek: Cvičící prostory umístěné v areálu školy Vzorek A: Místnost s posilovnou Vzorek B: Tělocvična 7. Vzorek: Šatna Vzorek A: Místo nejdál ode dveří Vzorek B: Místo nejblíţe dveřím 8. Vzorek: Dámské toalety Vzorek A: Místo nejblíţe dveřím Vzorek B: Místo nejblíţe oknu
1 2
Zvolena dolní chodba z důvodů nejvyšš ího množs tví prochá zejících s tudentů. Zvoleno dolní opět kvůli tomu, že zde denně projde nejvíce lidí.
11
9. Vzorek: Pánské toalety Vzorek A: Místo nejblíţe dveřím Vzorek B: Místo nejblíţe oknu 10. Vzorek: Vzorek před budovou školy Vzorek A: Okraj hřiště Vzorek B: Místo v polovině hřiště 11. Vzorek: Kontrolní vzorek (zůstal neotevřen) Vzorek A: Kontrolní vzorek Vzorek B: Kontrolní vzorek 12. Vzorek: Jídelna 3 Vzorek A: Pravá část jídelny Vzorek B: Levá část jídelny 13. Vzorek: nevydařen. Obtisková metoda: 14. Vzorek: Kovové mince Vzorek A: 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 1 Kč (První sada) Vzorek B: 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 1 Kč (Druhá sada) 15. Vzorek: Papírové peníze Vzorek A: Papírových 100 Kč Vzorek B: Papírových 200 Kč 16. Vzorek: Mobilní telefon Vzorek A: Mobilní telefon A Vzorek B: Mobilní telefon B 17. Vzorek: Klíče Vzorek A: Klíč běţné velikosti Vzorek B: Klíč od zámků 18. Vzorek: Náramkové hodinky Vzorek A: Dámské a pánské hodinky Vzorek B: Dámské hodinky 19. Vzorek: Náušnice Vzorek A: 1. sada náušnic (4) Vzorek B: 2. sada náušnic (4)
3
Zvolena byla jídel na, do které se chodí žá ci Biskupského gymná zia Bohusla va Balbína běžně s tra vova t.
12
20. Vzorek: Šperky Vzorek A: Prstýnky Vzorek B: Řetízek
21. Vzorek: Klávesnice u počítače Vzorek A: Klávesnice 1 Vzorek B: Klávesnice 2 22. Vzorek:
Vzorek A: Automat 1 Vzorek B: Automat 2
23. Vzorek: Tlačítka automatů Vzorek A: Automat v přízemí školy Vzorek B: Automat v prvním patře školy 24. Vzorek: Kliky u dveří pánských toalet Vzorek A: Klika zevnitř kabinky Vzorek B: Klika z vnějšku kabinky 25. Vzorek: Kliky u dveří dámských toalet Vzorek A: Klika zevnitř kabinky Vzorek B: Klika z vnějšku kabinky 26. Vzorek: Prsty ruky Vzorek A: Palec a ukazováček Vzorek B: Prostředníček, prsteníček a malíček 27. Vzorek: Ústa a nos Vzorek A: Nos a ústa 1 Vzorek B: Nos a ústa 2 28. Vzorek: Prsty nohy Vzorek A: Palec Vzorek B: Zbylé prsty 29. Vzorek: Dlouhé vlasy Vzorek A: Dívčí vlasy Vzorek B: Dívčí vlasy ___________________________________________________________________________ Pro kaţdé odběrové místo jsme pouţili dvě Petriho misky (Vzorek A a vzorek B), abychom docílili větší objektivnosti a abychom měli přinejmenším jedny údaje, kdyby se vzorek A či B nezdařil. 13
Při sedimentační metodě jsme Petriho misku vyndali z alobalového obalu, poloţili na předem vytyčené osvětlené místo, otevřeli a počkali 15 minut. Po tu dobu na misky nikdo přímo nedýchal, nehýbal s nimi, či s nimi nepřicházel do jakéhokoli jiného kontaktu. Po uplynutí čtvrt hodiny jsme vzorky zavřeli, popsali, o jaký vzorek se jedná, a opět vrátili do alobalu. Takto odebrané vzorky jsme převezli do biologické laboratoře pedagogické fakulty v Hradci Králové, kde se nechali minimálně 72 hodin kultivovat. Po uplynutí kultivační doby jsme ve sterilním prostředí laboratoře podrobně sepsali všechny záznamy o bakteriích a plísních, které se na agarovou ţivnou půdu dostaly a neopomněli jsme zdokumentovat ani jejich tvar, velikost či barvu. U vzorků, kde počet vzniklých kolonií bakterií nepřevyšoval 50 kusů, jsme vše pečlivě změřili a spočítali. Pokud vzorek obsahoval více jak 50 kolonií bakterií, byl jejich počet i velikost zaokrouhleny, kvůli náročnosti takového měření a malému mnoţství času. V této laboratoři se taky fotoaparátem zdokumentovaly všechny vzorky. Přesné tabulky a pořízené fotografie viz obrazová příloha. Všechny vzorky byly odebírány v době, kdy se teplota vně budovy pohybovala kolem -15°C a v budově kolem +20°C. Celkem jsme odebrali 58 vzorků z 29 míst a předmětů.
14
Hypotézy a vyhodnocení Hypotéza č. 1– znečištění tříd v prostorách školy Vzorek 1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B V této hypotéze se budeme zabývat znečištěním tříd uvnitř budovy školy. Na porovnání jsme si vybrali tři třídy. První je třída, kde se za celý den vymění malé mnoţství ţáků, většinou zde pobývá jedna třída a zřídkakdy někdo jiný. Jako další jsme si vybrali učebnu, ve které se naopak za den vymění mnoho ţáků. Poslední třídou byla aula, která není tolik pouţívaná jako ostatní třídy a je zároveň největší. Naší základní hypotézou bylo, ţe ve třídě s malým počtem vyměněných ţáků za den, bude o dost méně kolonií bakterií a plísní neţ ve třídě, kde se za den vymění mnoho studentů. Vycházeli jsme z myšlenky, ţe čím více lidí, tím více můţe kaţdý jedinec přinést do dané učebny bakterií či dokonce plísní. U auly jsme se shodli na tom, ţe zde bude jen malé mnoţství kolonií bakterií, ale poněvadţ je tato učebna starší a nachází se v nejvyšším patře, bude se zde nacházet i nějaká plíseň, která nebude tolik agresivní. Je zde i mnoho oken, která netěsní tak jak by měla, a díky tomu je zde i větší vlhkost, která napomáhá právě vzniku plísní. Vyhodnocení č. 1 Abychom získali vzorky z těchto míst, museli jsme pouţít sedimentační metodu. Chtěli jsme zjistit celkové znečištění v těchto místech, takţe proto jsme nepouţili obtiskovou metodu, při níţ získáme výsledek z dané věci. Nejprve jsme porovnávali výsledky u tříd s malým a vysokým počtem vyměněných ţáků za den. V obou dvou případech jsme nalezli pouze nízký počet bakterií s nízkou agresivitou a ţádnou plíseň. Vysvětlili jsme si to tak, ţe se bakterie nacházejí v ovzduší tříd ve stejném mnoţství a nezáleţí na tom, kolik ţáků se zde za den vymění. K tomuto vysvětlení nahrává také fakt, ţe ani v jedné z těchto tříd nebyla přítomna ţádná plíseň. V aule se nacházelo malé mnoţství kolonií bakterií s nízkou agresivitou, ale nenašli jsme zde ţádnou plíseň, kterou jsme očekávali. Naše hypotéza se nám nepotvrdila v mnoha ohledech. Pravdu jsme měli pouze v tom, ţe se ve třídách nebudou nacházet ţádné plísně a v aule bude jen malé mnoţství bakterií, jinak se nám tato hypotéza vyvrátila.
15
Hypotéza č. 2 – znečištění prostor ve spodní části budovy školy Vzorek 4A, 4B, 5A, 5B, 6A, 6B, 7A, 7B Dalším tématem výzkumu byly prostory opět v budově naší školy, nyní však ve spodní části, do které jsme zahrnuli malou tělocvičnu s posilovnou, kde běţně kaţdodenně naši studenti cvičí, dále pak šaty, jeţ jsou taktéţ kaţdodenně vyuţívané, poté jsme se rozhodli zkoumat dolní chodbu naší školy plus schodiště, které z ní vede do prvního patra, jelikoţ je na škole nejfrekventovanější. Náš názor je takový, ţe v malé tělocvičně se budou vyskytovat bakterie ve větším mnoţství, ale nebudou příliš agresivní, zato zde najdeme plíseň z toho důvodu, ţe se v těchto prostorech uklízí zřídkakdy. V šatnách se podle nás vyskytne velké mnoţství středně agresivních bakterií a plíseň, poněvadţ sem chodí studenti ve venkovní obuvi a tím pádem sem mohou zanášet různé bakterie zvenčí a navíc, tyto prostory jsou nevětrané a také se uklízí má lokdy. Nejfrekventovanější chodba z celé školy podle nás dopadne tak, ţe zde vykultivujeme střední mnoţství středně agresivních bakterií a plíseň, jelikoţ se tu pohybuje velké mnoţství ţáků za den a i lidé s venkovní obuví a je jen občas větraná, zato často uklízená. Schodiště podle našeho názoru dopadne obdobně, je často uklízeno a také zde za den projde velké mnoţství studentů. Vyhodnocení č. 2 Výsledky malé tělocvičny byly poněkud překvapivé, našli jsme tu podle našeho ná zoru poněkud menší mnoţství bakterií, neţ jsme původně očekávali. Na vzorku, který byl umístěn v přední části tělocvičny, jsme našli jednu bílou plíseň o průměru 10 milimetrů, tudíţ středně agresivní a asi pouze tři kolonie bakterií měřící asi 2 milimetry. V posilovně jsme kupodivu nenašli ţádnou plíseň, a ani bakterií tam mnoho nebylo, jen opět tři kolonie bakterií o rozměru 2 milimetry. Výsledek nás tudíţ velmi překvapil. V šatnách jsme vykultivovali na obou vzorcích plíseň, na jednom vzorku 4 milimetry velkou, na druhém vzorku 19 milimetrů. Obě byly tedy středně agresivní. Na obou vzorcích také převládaly bakterie bílé barvy rozmanitých velikostí, avšak na náš vkus jich bylo opět málo, tzn. 6 kolonií maximálně. Výsledky z chodby dopadly celkem podle našich představ. Objevili jsme zde mnoho druhů kolonií bakterií, různě barevné, různě velké, celkově však asi jen 9 kolonií. Vyskytly se zde ovšem také plísně, a to zejména v pravé části chodby. Vysvětlujeme si to tím, ţe se v tomto úseku nachází třídy, jako je například biologie, které jsou za den často vyuţívány k výuce. Obě plísně byly stejně velké, měřily kolem 18 milimetrů a byly bílé, jedna však se ţlutým středem. Schodiště dopadlo o něco lépe, vyskytla se zde pouze jedna malá bílá plíseň s šedým středem o rozměru 3 milimetry. Co se bakterií týče, našly se zde pouze středně aţ méně agresivní bakterie a celkový počet byl vyšší neţ 20. Dá se tedy říct, ţe nejhůře z dolních prostor dopadly šatny, coţ je celkem logické.
16
Hypotéza č. 3– znečištění toalet v prostorách školy Vzorek 8A, 8B, 9A, 9B, 23A, 23B, 24A, 24B V této hypotéze se budeme zabývat znečištěním toalet v prostorách naší školy. Vybrali jsme si toalety z důvodu toho, ţe je navštěvujeme bez výjimek kaţd ý den, běţně se dotýkáme klik od jejich dveří, tudíţ se také běţně setkáváme s bakteriemi, které se na nich, popřípadě v ovzduší toalet, vyskytují. Pro tento výzkum jsme zvolili toalety pánské v prvním patře budovy školy, toalety dámské taktéţ v prvním patře budovy školy a samozřejmě jsme vţdy vybrali jedny ze dveří kabinek, abychom mohli sejmout vzorky z klik obtiskovou metodou. Vzorky z klik jsme pokaţdé sejmuli jak zvenčí, tak zevnitř. Dále jsme pouţili sedimentační metodu pro zjištění výskytu bakterií z ovzduší. Obecně jsme výzkum prováděli v prvním patře budovy školy z důvodu asi nejlepších tepelných podmínek . Předpokládáme zde střední výskyt agresivnějších bakterií a plísně jen málo agresivní a v malém mnoţství z důvodu častého čištění a uklízení toalet. Vyhodnocení č. 3 Co se týče výsledků získaných z ovzduší obou toalet, naměřili jsme jak na pánských, tak na dámských přibliţně stejné mnoţství bakterií. Na dámských toaletách jsme zaznamenali střední mnoţství méně agresivních kolonií bakterií, většina z nich byla velká cca 1-2 milimetry, vyskytly se zde ovšem i kolonie o velikosti 3 milimetry a dokonce středně agresivní bílá plíseň s lososovým středem o velikosti 19 milimetrů. Na pánských toaletách jsme zaznamenali menší mnoţství méně agresivních bakterií s průměrnou velikostí 1 milimetr, našli jsme zde ale také pár kolonií o velikosti 6 milimetrů. Plíseň se tu nevyskytovala ţádná. Na klikách zevnitř dámských toalet jsme naměřili enormní mnoţství středně aţ více agresivních kolonií tělové barvy, které pokryly téměř celou Petriho misku, tudíţ nemělo smysl je do jedné počítat. Bylo jich circa 129. Na klikách zvenčí jsme našli podobné mnoţství, ovšem méně agresivních bakterií, zhruba pod 1 milimetr, taktéţ tělové barvy. Avšak objevili jsme zde i jednu kolonii měřící 24 milimetrů, tudíţ středně agresivní. Na pánských klikách zevnitř jsme naměřili velké mnoţství středně agresivních kolonií bakterií 1-2 milimetry a jednu kolonii velkou 12 milimetrů a na druhém vzorku kolonii velkou 43 milimetrů, tudíţ agresivní. Co bylo ale obzvláště zajímavé, našli jsme zde jednu extrémně agresivní bílou, laločnatou plíseň, jeţ zabírala asi 5/6 Petriho misky. V porovnání všech výsledků můţeme říci, ţe ovzduší je horší na dámských toa letách, oproti pánským se zde nacházelo více kolonií bakterií a jedna plíseň. Pokud zhodnotíme kliky na obou toaletách, výsledky byly téměř vyrovnané, co se týče mnoţství bakterií, vyhrály rapidně toalety dámské, ovšem pánským toaletám dominovala velká, agresivní plíseň. Nelze tedy jednoznačně říci, co bylo horší.
17
Hypotéza č. 4 – prostory mimo školu Vzorek 10A,10B a 12A, 12B Tato hypotéza se týká veškerých vzorků, které jsme odebírali mimo prostory školy – jedná se tedy o venkovní prostory před budovou školy, konkrétně hřiště, a o nedalekou jídelnu, kam se chodí naprostá většina místních ţáků stravovat. Jelikoţ se v čase našeho odběru pohybovali venkovní teploty okolo -20°C, předpokládáme, ţe venku nalezneme pouze střední mnoţství kolonií bakterií a plíseň. Do místní jídelny se kromě ţáků Biskupského gymnázia chodí stravovat i mnoţství jiných škol, od vysokých, středních aţ po školy pomocné, a místní důchodci. Kvůli takovému kvantu různých lidí, kteří sem přicházejí ve venkovních oděvech a obuvi, avšak častému čištění této místnosti kvůli hygienickým normám, předpokládáme spíše nízký aţ střední výskyt bakterií a ţe zde nenajdeme ţádnou plíseň. Vzorky před budovou budou obsahovat více mikroorganismů neţ vzorky z jídelny. Vyhodnocení č. 4 Vzorek před budovou: U prvního vzorku, odebíraného z kraje hřiště, jsme napočítali jednu plíseň a nízký počet kolonií bakterií. Plíseň měřila čtyři milimetry, její agresivita se tedy označila jako velmi nízká a měla bílé okraje s šedým středem. Průměrná velikost kolonií jsou přibliţně tři milimetry a jejich agresivita byla určena jako nízká. V druhém vzorku, odebíraném z poloviny přilehlého hřiště, jsme vykultivovali tři plísně a jednu kolonii bakterií (pouze jednu z důvodů, ţe ostatní kolonie byly zcela překryty plísní a tak nemohly být do našeho měření započítány). Jediná kolonie bakterií byla zbarvená ţlutě a měřila přesně tři milimetry, její agresivita je tedy nízká. Počet kolonií bakterií jsme stanovili jako velmi nízký. Nejagresivnější plíseň, vláknitá a bílá, aţ takřka bez barvy, zaujímala zhruba tři čtvrtiny Petriho misky, její agresivita byla tedy velmi vysoká. Velikost zbylých plísní, bílé pavučinovité a bílé kulaté s šedým středem, se pohybovala okolo dvanácti a půl milimetru. Jejich agresivitu jsme stanovili jako střední. Celková agresivita kolonií bakterií byla nízká a počet jsme stanovili jako nízký. Co se týče plísní, jejich agresivitu jsme hromadně určili jako střední. Jídelna: V prvním vzorku jsme nalezli pouze čtyři kolonie bakterií a jednu zcela bílou plíseň, jejíţ agresivita byla stanovena jako velmi nízká. Průměrná velikost kolonií se pohybovala okolo tři a půl milimetru, jednalo se tedy o velmi nízký počet kolonií s nízkou agresivitou. V druhém vzorku jsme ţádnou plíseň nevykultivovali a byl zde přítomen nízký počet kolonií bakterií, konkrétně osm. Jejich průměrná velikost trochu přesahovala dva milimetry, agresivita se tedy pohybovala na pomezí velmi nízké aţ nízké. Celkovou agresivitu kolonií z obou vzorků jsme stanovili jako nízký a jejich četnost na pomezí velmi nízké aţ nízké. Celkové vyhodnocení: Naši hypotézu jsme museli určit jako z velké části mylnou. Počet mikroorganismů byl v obou případech takřka totoţný, ale vzorek ze hřiště obsahoval velmi agresivní plíseň, která většinu kolonií zakryla, proto tedy můţeme říct, ţe vnější prostředí je horší, neţ prostředí jídelny. V jídelně však plíseň obsahovala, bylo zde přítomné pouze menší mnoţství kolonií bakterií Vzorek z vnějšího prostředí obsahoval plíseň, ale pouze nízké mnoţství kolonií a my předpokládali střední. 18
Hypotéza č. 5 – předměty každodenní potřeby Vzorek 14A, 14B, 15A, 15B, 16A, 16 B,17A, 17B, 21A,22A Tato hypotéza se týká věcí denní potřeby, tedy klávesnic, automatů, klíčů, peněz, mincí a mobilních telefonů. Předpokládáme, ţe na všech vzorcích se najde zhruba střední mnoţství bakterií a u mincí, peněz a klíčů najdeme i plíseň, která však nebude příliš agresivní. Jako místo s největším počtem mikroorganismů určujeme kovové mince. Jako podklad našeho tvrzení předkládáme fakt, ţe se jedná o předměty, které uţíváme kaţdý den a před jejichţ uţitím si nemyjeme ruce a tak se sem mikroorganismy snadno dostanou z jiných míst (př. nákupní košíky, hromadná doprava aj.) Vyhodnocení č. 5 Při počítání výsledků z těchto vzorků se stalo, ţe jeden z nich nebyl pouţitelný, jelikoţ se dostatečně neobtiskl (klávesnice). Stalo se to z důvodů moţnosti sníţené manipulace při odebírání vzorků. My jsme na to ovšem byli připraveni a proto jsme vţdy pořizovali dva vzorky a tudíţ jsme výsledky z klávesnic počítali ze zbylého vzorku. Kovové mince: Pouţili jsme dvě sady mincí hodnot dvacet, deset, pět a jedna koruna. Průměrem jsme zde vykultivovali střední mnoţství bakterií s průměrnou velikostí kolem dvou milimetrů, tedy s agresivitou nízkou aţ velmi nízkou. Dále se zde nacházela velice agresivní bílá plíseň. Papírové peníze: Na první vzorek jsme pouţili papírových sto korun českých a na druhý papírových dvě stě korun českých. Průměrem jsme vykultivovali nízký počet kolonií bakterií s průměrnou velikostí tři milimetry, tedy nízkou agresivitou, a dvě plísně s průměrnou velikostí sedmi milimetrů, tedy nízké agresivity. Mobilní telefon: Průměrem jsme z obou mobilních telefonů vykultivovali nízký počet kolonií bakterií a ţádnou plíseň. Průměrná velikost kolonií byla tři milimetry, tedy nízká agresivita. Klíče: Na první vzorek jsme pouţili klíč běţné velikosti a na druhý klíč menší, který běţně ţáci pouţívají v místních skříňkách. Průměrně jsme vykultivovali nízké mnoţství kolonií bakterií a jednu středně agresivní plíseň. Průměrná velikost kolonií činila přibliţně dva milimetry a agresivita hraničila na velmi nízké aţ nízké. Klávesnice: Pouţili jsme klávesnice, které jsou připojeny v místní učebně IVT. Jeden ze vzorků byl ovšem špatný a tak jsme výsledky počítali ze vzorku A. Bylo zde přítomno střední mnoţství kolonií bakterií s průměrnou velikostí jednoho milimetru, tedy velmi nízkou agresivitou. Automaty: Průměrný počet kolonií bakterií byl přibliţně devatenáct, tedy střední četnost. Musíme však upozornit, ţe v jednom ze vzorků se našla pouze jedna kolonie, zato však velice agresivní. Jejich průměrná velikost byla o něco větší neţ dva milimetry, agresivita se pohybovala mezi velmi nízkou aţ nízkou. Celkové vyhodnocení: Naši hypotézu jsme označili jako pravdivou z části. Opravdu se jako místo s nejvyšším počtem mikroorganismů ukázaly kovové mince a podle našeho předpokladu jsme z nich vykultivovali střední mnoţství kolonií bakterií. Plíseň byla přítomna jak na klíčích, tak na mincích a papírových penězích. Předpokládali jsme, ţe i na ostatních vzorcích vykultivujeme střední mnoţství kolonií bakterií, ale nebylo tomu tak. Jejich průměrná četnost byla nízká 19
Hypotéza č. 6 – části lidského těla Vzorek 25A, 25B, 26A, 26B, 27A, 27B, 29A, 29B Pro tuto hypotézu jsme si vybrali určité části těla, protoţe nás zajímalo, kde se nachází nejvíce bakterií, či zda jsou na našem těle i nějaké plísně. Jedná se o prsty na nohou, rukou, nos, ústa a vlasy. Naší nejpravděpodobnější domněnkou bylo to, ţe nejvíce kolonií bakterií a plísní se bude nacházet na prstech u rukou a nohou. Tento závěr jsme odvodili z toho, ţe s našima rukama celý den něco stále děláme a jsme ve styku s různými bakteriemi, navíc si většina z nás nemyje tak často ruce a díky tomu jsou ruce příhodným místem pro bakterie. Předpokládáme, ţe zde nalezneme velké mnoţství, středně agresivních bakterií a plísní. U nohou bude podle nás velké mnoţství agresivních bakterií a plísní, myslíme si to proto, ţe námi snímané nohy strávily velkou část dne v uzavřené obuvi. Pokud totiţ necháme nohu v uzavřeném prostředí, tak je to velmi dobré místo pro vznik plísní. Zatímco u nosu, úst a vlasů předpokládáme střední, aţ vysoké mnoţství neagresivních bakterií bez plísní. Tuto hypotézu dokládáme faktem, ţe na obličeji se nachází mnoho bakterií, ale nejsou pro nás nějak škodlivé. A u vlasů jde o fakt, ţe se na ně mohou nachytat nečistoty z ovzduší a můţeme je snadno někde otřít. Vyhodnocení č. 6 Na sbírání výsledků jsme pouţili pouze obtiskovou metodu, při které jsme daná místa na těle obtiskli přímo do připraveného agaru. Tím jsme získali co nejlepší vzorky. Nejprve jsme vyhodnotili kaţdý vzorek zvlášť a poté jsme je porovnali navzájem. Naší hypotézou bylo, ţe nejvíce bakterií a plísní bude na prstech u rukou a nohou. U rukou jsme našli pouze střední počet bakterií s nízkou agresivitou a bez jakékoli plísně. Nohy obsahovaly také jen střední počet málo agresivních bakterií, ale našli jsme zde i plíseň se střední agresivitou. Další část hypotézy byla ta, ţe nos, ústa a vlasy budou obsahovat nízký, aţ střední počet bakterií bez plísní. U úst a rtů jsme našli střední mnoţství málo agresivních bakterií a u vlasů nízký počet málo agresivních bakterií. V obou případech se zde nenacházela ani jedna plíseň, coţ jsme jiţ od začátku očekávali. Místem s největším počtem kolonií bakterií je tedy lidská noha, kde se nacházejí i různé druhy plísní. Naopak nejméně bakterií je na vlasech, které jsme vzali pouze od dívek.
20
Hypotéza č. 7 – šperky a náramkové hodinky Vzorek 18A, 18B, 19A, 19B, 20A, 20B Šperky a hodinky patří mezi nejběţněji uţívané věci vůbec, zvláště pak u ţen. V této hypotéze tedy budeme řešit otázku znečištění šperků a hodinek bakteriemi a plísněmi. Pro tento výzkum jsme pouţili šperky, jako jsou náušnice, řetízek, prstýnky a také započítáme náramkové hodinky. Naše hypotéza zní – na špercích, které nosíme běţně na rukou – tedy na prstýnkách, najdeme větší mnoţství středně agresivních bakterií a plíseň, souvisí to s tím, ţe prstýnky běţně nosíme i na nemytých rukou, se kterými denně naděláme mnoho věcí a samozřejmě se potí. A jelikoţ na sobě mohou mít prsteny různé záhyby a prohlubně, je toto přímo skvělým místem pro výskyt bakterií. Dále pak u šperků, které nosíme na krku či v uších, předpokládáme střední mnoţství ne moc agresivních bakterií, protoţe většinou moc nepřichází do kontaktu s jinými věcmi, tak jako prsteny. U náramkových hodinek předpokládáme výskyt plísně a menší mnoţství středně agresivních bakterií, poněvadţ se sice běţně nosí na ruce, ale jejich styčná plocha s rukou je aţ nad dlaní, tudíţ zřejmě nebudou ohniskem největšího mnoţství bakterií. Vyhodnocení č. 7 Výsledky získané z výzkumu prstýnků se relativně shodovaly s naší hypotézou. Našli jsme na nich kolonie bakterií tělové a ţluté barvy, bylo jich přibliţně 28. Většina z nich byla velká do 3 milimetrů, ale byly tam i větší, zvláštností byla kolonie o velikosti 35 milimetrů. Také jsme zde našli plíseň, jak jsme předpokládali. Byla velká 27 milimetrů a měla bílou barvu. Na vzorku, kde byl otisknut řetízek, jsme vykultivovali celkem 16 kolonií bakterií, opět pouze tělových a ţlutých, jejich průměrná velikost byla 4-5 milimetrů. Plíseň se zde neobjevila ţádná. Náušnice poněkud překvapily. Nalezly jsme na nich totiţ plíseň asi 15 milimetrů velkou. Dále jsme zde našli menší mnoţství méně agresivních kolonií bakterií, velké většinou 1 milimetr a jednu asi 5 milimetrů. Výsledky ze vzorků hodinek byly rozporuplné. Pro výzkum jsme pouţili troje různé hodinky. Na jednom vzorku byly obtisknuty dvoje a na druhém pouze jedny. Na vzorku kde byly obtisknuty dvoje hodinky jsme neobjevili ani jednu kolonii bakterií, zato obří plíseň přes 1/3 Petriho misky, tudíţ dost agresivní. Na vzorku kde byly hodinky samostatně, jsme nenašli ani jednu plíseň a téměř ani ţádné kolonie, maximálně tak 2. Můţeme tedy říci, ţe nejhůře dopadly z tohoto testu asi náušnice a nejlépe řetízek.
21
Závěr Dle našeho zkoumání jsme dospěli k závěru, ţe celkové znečištění budovy Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína není tak velké, jaké jsme očekávali. Díky tomu můţeme konstatovat, ţe toto gymnázium se můţe pyšnit nevelkým znečištěním a tím pádem i vhodným místem pro studenty. Pro náš výzkum jsme pouţili dvě základní metody, a to obtiskovou a sedimentační. Nejhorší znečištění u obtiskové metody jsme nalezli ve vzorku klik na pánských i dámských toaletách, kde jsme to mohli očekávat, protoţe po pouţití toalet se kaţdý dotkne dané kliky a aţ poté si umyje ruce. Tím pádem se všechny bakterie zachytí jiţ na klice, které se de nně dotkne mnoho lidí a mnoţství kolonií bakterií se ještě znásobí. Vzorky byly odebírány na vnitřních i vnějších klikách u kabinky. Nejmenší počet bakterií u této metody jsme zaznamenali u náramkových hodinek, které jsou nošeny dennodenně. Tento výsledek nás překvapil, protoţe přeci jen, hodinky se nosí na ruce, kde se nachází poměrně dost bakterií, jak jsme také zjistili, tudíţ jsme očekávali střední počet kolonií bakterií. U sedimentační metody nejlépe dopadly vzorky tříd, které jsou umístěny ve vrchní části budovy školy, jako je aula a třída Sexta B. Vysvětlujeme si to tím, ţe aula je místnost největší a chladná a ani sem nechodí tolik studentů, tudíţ jsme nalezli pouze pár kolonií v přední části, kde se při výuce soustředí většina z ţáků. V Sextě B se za den vystřídá velmi málo různých tříd, takţe zde ani není moţnost zavlečení různých druhů bakterií. Nejhorším vzorkem sedimentační metody byly šatny, které se nacházejí v té nejspodnější části budovy. Tento výsledek jsme očekávali, poněvadţ šatny jsou prostory nevětrané a uklízené zřídkakdy, studenti sem chodí ve venkovní obuvi a mohou sem tak zanést různé druhy bakterií a plísní.
22
