Anotace Tato práce Historie a aktuální rozvoj agroturistiky v zemích EU popisuje jednotlivé státy, ve kterých je provozována agroturistika. Země s nejvíce rozšířenou formou tohoto cestovního ruchu jsou popsány podrobněji v této práci.. Pobyt na farmách nezahrnuje jen okolí farmy, turisté mohou vyrazit do vzdálenějšího okolí jako jsou lesy, rybníky, zámky a hrady. Někteří provozovatelé agroturistických farem využívají přilehlých lesů a luk ke sběru hub, lesního ovoce, bylin a květin. Každý člověk má jiné preference a jiné představy o agroturistice, také každá země nabízí pro turisty něco jiného a to jak v historii tak v gastronomii a kultuře. Proto si jistě každý turista vybere své oblíbené místo na odpočinek a trávení volného času podle svých představ.
Annotation
This work history and current development of rural tourism in the EU describes the various states in which tourism operates. Countries with the most widespread form of tourism are described in more detail in this paper .. Stay on the farm does not just around the farm, visitors can go to more distant areas such as forests, lakes, palaces and castles. Some operators use of agro-tourist farms adjacent to forests and meadows to collect mushrooms, berries, herbs and flowers. Everyone has different preferences and different ideas about agrotourism, each country also offers tourists something different, both in history and the gastronomy and culture. Therefore, every tourist will certainly choose your favorite place to rest and leisure, according to their wishes.
-4-
Klíčová slova Agroturistika, historie agroturistiky, možnosti agroturistiky,
Keywords
Agritourism, History agrotourism, agri-tourism opportunities,
-5-
OBSAH 1 Úvod……………………………………………………………………………..8 2 Cíl práce………………………………………………………………………..10 3 Literární přehled…….……………………………………………..……….…11 3.1 Agroturistika………...…………….…………………….....………….11 3.1.1
Výhody agroturistiky……………………………………...11
3.2 Agroturistika součást životního stylu……….……..…………………12 3.3 Rostlinná a živočišná výroba v Agroturistice……………...………..12 3.4 Formy agroturistiky…………………...…..………………………….13 3.4.1
Firemní agroturistika.………..…………………………...13
3.4.2
Agroturistika motivovaná prací…………………..……..14
3.5 Rozvoj agroturistiky…………………….…………………………….14 3.6 Agroturistika v zemích Evropské Unie……………..…………..……15 3.6.1
Agroturistika v České republice………………………….15 3.6.1.1 Posouzení farem na jihu Čech………....………….16 3.6.1.2 Jízda na koni v České republice…………………..17
3.6.2
Zajímavosti v krajích ČR………………….…..………….18
3.6.3
Návštěvnost turistů v ČR………………………..………...21
3.7 Agroturistika v Itálii…………………..…………....……………………..21 3.7.1
Historie agroturistiky v Itálii………….………………………….22
3.7.2
Agroturistické regiony v Itálii…………….……….……………..23
3.7.3
Kulinářský turismus v Itálii: PDO a DOC…………..….……….23
3.8 Agroturistika v Maďarsku………………………..…...……….…..……..24 3.9 Agroturistika na Kypru………………..………………..……..….……...25 3.9.1
Půjčeným autem, linkovým autobusem, na kole či skútru po Kypru……………………………...………………………………..26
3.10 Agroturistika v Belgii………………………………………………………27 3.11 Agroturistika v Polsku……………………………………………………..28 3.12 Agroturistika v Bulharsku……………………………......……………….29 3.13 Agroturistika ve Španělsku…………………….……………………….....30 3.13.1 Casa: španělská vesnice……………………………………...……..30 -6-
3.13.2 Ekoturistika ve Španělsku……….…………….……..……………31 3.14
Agroturistika v Německu……………………………………………..31 3.14.1 Agroturistika v Bavorsku………..………………………….……..32
3.15
Agroturistika v Rakousku……………………….…...………….……32 3.15.1 Vinařské statky………………….…………………………………..33 3.15.2 Jezdecké statky…………………………..………………………….34 3.15.3 Statky pro zdraví…………………………..………………………..34 3.15.4 Biostatky……………………………………………....……………..34 3.15.5 Bylinkářské statky………………………………….……………….35 3.15.6 Bezbariérové statky…………………………………………………35 3.15.7 Statky pro děti a kojence………………………….…….…………..35
3.16 Agroturistika ve Švýcarsku…………….………...………………...……..35 3.17 Agroturistika na Slovensku……………...……...………………...………36 Závěr………………………………..………………………………………….39 Použitá literatura…………………………………………………...…………40
-7-
1 Úvod Druhá polovina 20. století přinesla obrovský technický pokrok, jež má samozřejmě svá nepopiratelná pozitiva, ale na druhou stranu dochází k neblahému fenoménu společnosti (zvláště té euroamerické), kterým je ztráta kontaktu s přírodou. Člověk pojímá přírodu převážně z hlediska ekonomického - co vše se dá z přírody získat, vytěžit a zpeněžit. I ve vztahu k živým bytostem se naše chování zdá být poněkud kořistnické, mocenské a necitlivé. (Blažek, 1998) Další příčina odcizení se přírodnímu prostředí je migrace lidí za prací a „vyšším životním standardem“ do průmyslových zón, do měst a velkoměst. Domnívám se, že přesunem obyvatelstva a změnou způsobu života dochází i k postupnému úpadku tradičních hodnot, tradic, slavení svátků a vesnické (venkovské) kultury, dále dochází ke zpřetrhání či úplné ztrátě sociálních vazeb. Mnoho lidí odchází do měst také z důvodu získání anonymity, která je zvláště žádoucí pro určité typy činnosti (kriminalita, drogy, ilegální obchody, organizovaný zločin, prostituce…) V současnosti jsou žádané veškeré formy udržitelného rozvoje a udržitelného života. Z hlediska této koncepce se dostává na světlo světa i pojem agroturistika či ekoagroturistika coby formy šetrného, udržitelného či měkkého turismu. Turismus a cestovní ruch, jak si možná ne každý uvědomuje má velký vliv na životní prostředí a také na místní komunity. Ve své masové formě se stává doslova průmyslovým odvětvím s mnoha negativními dopady na životní prostředí i místní komunity. Turisté z celého světa zaplavují gigantické hotely přímořských států nebo jiných hlavně „exotických států“, ale na druhou stranu ta samá klientela si stěžuje na provoz na letištích, na kolony automobilů, na znečištěné prostředí. Je proto nutné hledat východisko z této situace nějakou šetrnou formou turismu (měkký turismus), která respektuje zákony přírody a chová se vůči ní maximálně šetrně. Těmito formami by mohla být agroturistika či ekoagroturistika. Tyto formy představují aktivní trávení volného času v přírodním prostředí, nutno dodat, že je to forma v souladu s přírodou. Agroturistika je nejčastěji provozována na zemědělských usedlostech, na venkově a na ekologických farmách (ekoagroturismus). -8-
Výhody agroturistiky vítězí nad možnými negativy či riziky této formy rekreace. Rekreanti mají možnost se seznámit s venkovským prostředím, lidmi žijícími na venkově, domácími a hospodářskými zvířaty, prací i památkami v nejbližším okolí. Je zde možnost sportovního vyžití v mnoha směrech. Zatím nejčastější atrakcí z české agroturistiky je jízda na koních, rybaření či myslivost. Někdy patří k agroturismu i výpomoc rekreantů při sezónních pracích. Agroturistika nejen zastupuje formu turismu ve smyslu šetrném k životnímu prostředí, ale navrací lidem z měst kulturní identitu, úctu k zemi a přírodě. (Mundilová,2009)
-9-
2 Cíl práce Cílem této práce ,,Historie a aktuální rozvoj agroturistiky v zemích EU“ je poznat na jaké úrovni byla a je agroturistika v Evropské unii. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy týkající se agroturistiky a také formy agroturistiky. Každá země má jinou kulturu a jiné lákadla pro turisty, které jsou zde zmíněny a popsány.
Goal of the work The aim of this work, ”History and current development of rural tourism in the EU is to know at what level, and tourism in the European It first explains the basic concepts related to agrotourism and rural tourism forms.. Each country has different culture and other attractions for tourists, who are mentioned and discussed.
- 10 -
3 Literární přehled Čím dál tím více lidí nachází oblibu v agroturistice. To se odráží v počtu a úrovni provozovaných agroturistických farem. Agroturistiku vítají hlavně lidé žijící ve velkých městech a panelácích. Většina městských dětí neviděla živá hospodářská zvířata, nevědí jak se získává mléko a že kráva je fialová. Dospělí lidé vítají na venkově hlavně to že můžou vypnou od každodenních starostí jak v práci tak v osobním životě.
3.1 Agroturistika Je to forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu většinou jako vedlejší finanční zdroj. Lidé z měst se vracejí ve volných chvílích k přirozenějšímu a méně hektickému životnímu stylu do blízkosti přírody a zvířat, kde mohou v klidu relaxovat. Stanou se součástí rodiny i hospodářství, ochutnají na farmě vypěstované plodiny a děti si pohrají s domácími zvířaty a lépe poznají hospodářská zvířata. Součástí většiny farem je i chov koní, kteří jsou často k dispozici k projížďkám nebo celodenním výletům. Mezi nabídkami jednotlivých farem často nechybí ani možnost seznámit se s takzvanou ekologickou výchovou, tedy s ekologickým hospodařením a pěstováním biopotravin.
3.1.1 Výhody agroturistiky
Jedním z ekologicky nejšetrnějších způsobů trávení aktivní rodinné dovolené je agroturistika a ekoagroturistika. Umožňuje strávit volný čas na zdravém vzduchu venkova a současně se i trochu něco naučit. Host se může zpravidla pohybovat po celé farmě a má tak možnost poznat všechno, počínaje hospodářskými a domácími zvířaty přes ekologickou rostlinnou výrobu až po práce, které s takovým hospodářstvím bezprostředně souvisejí. Ekoagroturistika je agroturistika provozovaná na farmě, jež - 11 -
vlastní certifikát ekologického zemědělství. Návštěvník se tak může seznámit s postupy při pěstování rostlin, které nepoužívají žádná syntetická hnojiva a s přirozenými postupy chovu zvířat. Pobyty tohoto druhu jsou ze vzdělávacího hlediska velmi přínosné pro tzv. „panelákové děti“, které původní zdroj mléka mnohdy viděly jen na obrázcích nebo v televizi. Prospěšnost pobytů na farmách je zřejmá i z toho, že podporuje oživení venkova, pomáhá řešit nezaměstnanost v regionu a snižuje závislost na městech. (Vrba, a kol., 2005, ekoporadna 2010)
3.2 Agroturistika jako součást životního stylu Agroturistika je cenným nábojem ekologického vztahu k životnímu prostředí a k udržitelnému rozvoji. Proto se agroturistice věnují lidé, kteří mají kladný vztah k nepřetechnizovanému způsobu života, k potravě spíše prosté než rafinované, k pohybu raději vlastní silou než silou zakoupenou. Potěšitelné je, že se k této vrstvě „konzumentů“ začíná řadit čím dál tím více mladých rodin s dětmi. Pokud budeme zkoumat, který z evropských národů nejvíce vyjíždí do agroturistických oblastí, zjistíme, že to jsou tradičně Holanďané a také Belgičané. Na farmách budeme jen velmi těžko hledat lidi, kteří jsou zvyklí trávit svou dovolenou ve vybavených přímořských letoviscích all inclusive stylem „zaplatil jsem, bavte mě“.
(Vrba, a kol., 2005)
3.3 Rostlinná a živočišná výroba v Agroturistice Agroturistika se rozšířila jak na farmy, orientované na pěstování plodin, tak na ty, které se specializují na chov různých zvířat. U plodinově zaměřených se dá očekávat, že má klient širší možnost konzumace potravin, vypěstovaných na místě, navíc často ekologickým způsobem, tedy bez použití chemických postřiků a hnojiv. Farmy se zvířaty jsou zase zajímavější hlavně pro děti, pro které jsou přece jenom zvířátka - 12 -
atraktivnější než nějaké rostliny. Spoustu možností mohou nabízet farmy, na nichž se chovají například koně nebo psi, jejichž majitelé vytvořili turistický produkt, založený na přímém styku klienta a zvířete. Jak může vypadat taková konkrétní nabídka? Například na jedné farmě u Kašperských hor (Jízdárna Divišov u Sušice) chovají koně různých plemen od anglických plnokrevníků až po ponyho. Nabízejí vyjížďky na koních pro úplné začátečníky a pokročilé jezdce. Může to být výlet na hrad Kašperk nebo celodenní výlet po šumavském předhůří. Velmi zkušení jezdci si mohou objednat vyjížďku na plnokrevnících. Jak to vypadá cenově? Vyjížďky do okolí v rozsahu 1-3 hodiny přijdou na 200 Kč/hod., děti se mohou vozit na kruhu po louce. Vycházky do přírody na koních pro rodiče s dětmi do 15 let do 3 osob stojí 200 Kč. Celodenní výlet při minimálně 2 lidech obnáší 1100 Kč/osobu, dvoudenní výlet za stejných podmínek 1100 Kč/osobu a výuka jezdců pro celodenní a dvoudenní výlety přijde na 250 Kč/hod. Některé farmy nabízejí zimní skijöring, zajímavé jsou rovněž nabídky farem, kde chovají tažné psy. (Vrba, a kol., 2005, Tschechien Online, 2006)
3.4 Formy agroturistiky 3.4.1 Firemní agroturistika
Se stoupající oblibou agroturistiky v České republice stoupá i trend firemních akcí na venkově, v klidném, domáckém a přírodním prostředí. Celková atmosféra venkovského stavení poskytuje dostatečnou pohodu pro jednání, relaxaci nebo naopak intenzivní duševní činnost nebo pro stmelení pracovního kolektivu. Někteří podnikatelé oceňují, když v místě není mobilní signál, který by je při náročnějších jednáních rušil. Ubytování je přitom na úrovni a rozhodně nejde o to, že se člověk musí smiřovat s polními podmínkami. (Vrba, a kol., 2005)
- 13 -
3.4.2 Agroturistika motivovaná prací Konečně tu existuje ještě jeden druh agroturistiky, který je nekomerční a má zkratku WWOOF. World Wide Opportunity on Organic Farm v překladu znamená Celosvětové příležitosti na ekologických farmách a je to výměnná síť, ve které za pomoc ekologickým farmářům dostane dobrovolník výměnou ubytování a stravu a také cenné praktické zkušenosti z oblasti ekologického zemědělství. Doba pobytu se různí a jde vždy o dohodu mezi farmářem a dobrovolníkem, v podstatě je řízená potřebou práce na farmě. WWOOF mimo jiné skýtá výbornou příležitost k získávání zkušeností o ekologickém hospodaření a poskytuje pomoc producentům biopotravin. Tento systém využívají převážně mladí lidé. WWOOFeři jsou dobrovolníci, kteří neplatí za pobyt na farmě a naopak, farmáři neplatí nic za jejich pomoc.
(Vrba, a kol., 2005)
3.5 Rozvoj agroturistiky Na podporu rozvoje venkova a jeho oživení vznikají nejrůznější sdružení. K nim patří například Mikroregion Šumava – Západ, který je prostorově vymezen územím členských obcí Železná Ruda, Čachrov, Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Hamry, Kvilda a Kašperské Hory. Mezi členy sdružení patří cca 14 podnikatelských subjektů, jimž je jasné, že podpora vzniku ekofarem s ukázkami tradičního chovu hospodářských zvířat a výrobou tradičních mléčných a masných produktů obohacuje nabídku atraktivit regionu. Zároveň vytváří síť drobných producentů těchto bioproduktů, které mohou najít uplatnění v kuchyních a stravovacích zařízeních místních restaurací. Členové mikroregionu jsou si vědomi toho, že podpora místních zemědělců je součástí kultivace krajiny a její estetické působení napomáhá k udržení image regionu a vede k oblibě a opětovné návštěvnosti milovníků přírody. Ubytovací kapacity řetězce ekofarem dále napomáhají k doplnění různorodosti forem rekreace a ubytování. Bez cílené organizace cestovního ruchu a propagace klesá obliba u návštěvníků, kteří se nejen nevracejí, ale vyhledávají lépe organizované turistické destinace i za vyšší cenu. Úkolem destinačního managementu je také působit stmelujícím způsobem na roztříštěné - 14 -
a konkurující si formy služeb a přispívat ke zvyšování jejich úrovně zejména v oblasti tréninku a vzdělávání. Př. Na Hané vám nabídnou hanácké koláčky, klobásky z domácí zabijačky a vyhlášené místní pivo. Na Valašsku zase skleničku slivovice a pravé valašské frgále. Vaše putování Slováckem budou provázet vinice, malované sklepy, víno a na podzim také burčák a oslavy vinobraní. (Vrba, a kol., 2005)
3.6 Agroturistika v zemích Evropské Unie Nejčastějším vzorem pro podnikání ve venkovské turistice a agroturistice jsou pro naše podnikatele zkušenosti z NSR (ze spolkového státu Bavorsko) a z Rakouska (spolkové země Dolní Rakousko). Existuje velmi dobrá přeshraniční spolupráce podnikatelů ze Šumavy a Českého lesa, tzv. Zájmového sdružení právnických osob Šance pro jihozápad s institucemi cestovního ruchu a podnikateli v cestovním ruchu okresu Regen v Bavorském lese. (Stříbrná, 2005)
3.6.1 Agroturistika v České republice I když se v roce 2004 zájem cizinců, ale i Čechů o dovolenou na statku každým rokem zvyšoval, byla agroturistika v českých zemích ještě v plenkách. Většina Čechů dávala stále přednost dovolené u vody nebo na horách a ani nabídka nebyla příliš silná – například se sousedním Rakouskem, kde ubytování nabízela téměř každá druhá farma, jsme se nemohli srovnávat možná ani za 30 let. Je to způsobeno nejen tím, že v Rakousku má tento způsob ubytování staletou tradici, ale také faktem, že ti podnikavci, kteří se rozhodli po roce 1990 soukromě hospodařit, vložili celý svůj a mnohdy i vypůjčený kapitál do základního strojového zařízení a vybavení farmy a na zřízení ubytovacích kapacit jim nezbyly finanční prostředky. Připočítejme k tomu nevalnou státní podporu a nepříliš snadný život soukromých zemědělců v tomto státě a - 15 -
výsledkem bude zjištění, že podmínky se sice budou zlepšovat, ale nikoliv bouřlivým tempem. Mezi pobyty v rámci agroturistiky se počítají rekreační nebo turistické pobyty ve venkovském prostředí, obvykle na rodinných farmách, kde turisté poznávají venkovský život v blízkém kontaktu s přírodou. Pobyt je často spojen i s dalšími aktivitami, například pěší turistikou, jezdectvím, cykloturistikou, rybařením a podobně. V roce 2004 poskytovala na území České republiky agroturistické služby prostřednictvím cestovních kanceláří zhruba stovka subjektů. K jednomu z nej-silnějších agroturistických regionů patří jižní Čechy.
Podle odhadů tráví dovolenou na českých statcích ročně řádově 30.000 turistů, z toho asi 10.000 z ciziny. Ze zahraničí převažují Němci, Poláci a Nizozemci.
3.6.1.1 Posouzení farem na jihu Čech Na jaké úrovni poskytují ubytování a služby tamější farmáři? Co mají společného? Čím se liší, co je u nich jedinečné? Když porovnáme nabídku osmi jihočeských farem, které inzerují agroturistické služby – farmy Špatný, Busil, Rybník, Šašek, Agroturistika Rudová, Baurů dvůr, penzion Rankl Sepp a penzion Karolín – pokusíme se o srovnání těchto farem. Téměř všechny farmy vznikly rekonstrukcí historických objektů. Jedná se buď o selské baroko, stylovou jihočeskou usedlost, zrekonstruovaný jihočeský statek, a jedna farma má dokonce původ až ve 14. století (královácký statek). Mnohé z nich jsou státem chráněné památky. Leží na okraji malých vesnic, nebo na samotě, v lesích, nebo na okraji pastvin, většinou v krásném a atraktivním krajinářském prostředí. Ze všech farem se dají podnikat zajímavé výlety do blízkých historických měst (České Budějovice, Prachatice, Strakonice, Velhartice, Klatovy, Domažlice, Třeboň, Červená Lhota...), k hradům a zámkům, do rezervací a velkoplošných chráněných území a na jiná zajímavá místa (kláštery, rozhledny, rybníky a tak dále).
Někteří ubytovatelé se snažily rozjet agroturistiku i přesto, že neměli vlastní ubytovací kapacity. Tuto situaci řešily malými, ale slušně vybavenými kempinky, zřízenými zpravidla v zahradách. Kapacitu mají kolem 10 – 12 stanů a vejdou se tam i nějaké ty karavany. Hostům je k dispozici sociální zařízení a někdy i kuchyňka, jeden - 16 -
ubytovatel nabízí využití automatické pračky. Je to řešení provizorní, protože sezonní: kempink v zimě, kdy je na farmě méně práce, příliš nepomůže. „Přechodný typ“ představují farmy s několika lůžky uvnitř a s malým kempem jako doplňkem. Pokud se týká klasického ubytování na farmě, nabízejí většinou majitelé jeden či dva dvoj až čtyřlůžkové, výjimečně pětilůžkové pokoje. Některé z nich mají vlastní sociální zařízení, u ostatních bývají toalety a sprchy společné. Téměř ve všech pokojích existuje možnost přistýlky. Na některých farmách nabízejí i kompletně zařízené apartmány s vlastním příslušenstvím a vybavenou kuchyňkou.
Téměř všechny jmenované farmy se zabývají chovem zvířat. Farma Špatný se specializuje na chov koz a výrobu produktů z jejich mléka, výrobky prodává přímo na farmě. Na farmě Busil najdete skot a koně, podobně u Seppa Rankla, na Rybníce mají navíc ovce, nutrie, pštrosy a divoká prasata, Agroturistika Rudová chová rovněž skot. Na bifteky a další steaky se specializují na Baurůově dvoře, chovají masný skot. Vedle toho se hospodaří na polích, jeden farmář se zabývá i rybníkářstvím.
Jaké nabízejí jihočeští farmáři využití volného času? Pomineme-li už zmíněné výlety do měst, na hrady, zámky a do nejrůznější přírody, nabízejí jako nejlepší povyražení možnost práce na farmě. Hned na druhém a třetím místě se objevují pěší turistika a cykloturistika, dále houbaření a rybaření, jízda na koni a koupání. Na některých farmách poskytují vybavení pro líný a stolní tenis, možnost zahrát si volejbal, jinde půjčují sportovní potřeby. Agroturistika Rudová nabízí sjezd Otavy na kanoi, Baurův dvůr má minigolf, saunu a solárium a Karolín dává k dispozici fitcentrum. Farmy, které k tomu mají ubytovací podmínky a vhodnou polohu poblíž svahů a sportovních středisek, nabízejí v zimě také lyžování. (Vrba, a kol., 2005)
3.6.1.2 Jízda na koni v České republice Majitelé farem při realizaci agroturistických projektů, které mají návštěvníky z Česka i ze zahraničí přilákat k pobytu v zemědělském prostředí a k prožití atmosféry života na venkově, nejčastěji sázejí na jízdu na koni, rybaření nebo myslivost. Podnikatelé se - 17 -
nicméně shodují v tom, že jde především o doplňkovou aktivitu; pro většinu z nich zůstává hlavní obživou především zemědělská výroba. Nejrozšířenější plemena v ČR jsou český teplokrevník a anglický plnokrevník. Škála chovaných plemen se ale rozšiřuje a to především dovozem netradičných plemen, zajímavé je jistě konstatování, že se zvyšuje počet chovaných koní malých plemen, což je dáváno do souvislosti s narůstajícím zájmem dětí o jezdecký sport. Celkový počet chovaných koní v České Republice je k 31.12. 2010 evidováno 73 932 koní. Z tohoto počtu je 985 hřebců a 21 592 klisen zařazených v chovu. Putování krajinou v koňském sedle mohou zakusit návštěvníci Karlovarského kraje v okolí Toužimska, které nabízí regionální síť hipostezek v délce 70 kilometrů. O projekt, jehož iniciátorem bylo Informační centrum Toužim spolu s majiteli několika farem, prý roste zájem mezi farmáři i veřejností. Vyjížďky totiž nabízí zkušeným "koňákům" i lidem, kteří v sedle ještě nikdy neseděli. Víkendové projížďky na koních jsou zatím téměř jedinou nabídkou v agroturistice Ústeckého kraje. K většímu rozvoji farem zaměřených na venkovskou turistiku chybí podle odborníků dostatek peněz a zkušeností. Návštěvníci z Německa proto místo na sever Čech jezdí nadále spíše do Rakouska. (Tschechien Online, 2006)
3.6.2 Zajímavosti v krajích ČR
Farem, které se věnují agroturistice, naopak přibývá v Libereckém kraji. Zatímco ještě před několika lety jich kraj evidoval jen 13, dnes jich je už dvojnásobek a stále více zejména menších zemědělských podniků nabízí ubytování a další služby. Přesto lze současný stav jen obtížně srovnat se sousedním Polskem, kde se například v příhraničních okresu Jelení Hora na polské straně Krkonoš agroturistice věnuje 60 farem.
Jedno z nejoriginálnějších lákadel pro agroturisty v Jihomoravském kraji vymysleli v - 18 -
Jevišovicích na Znojemsku. Zdejší zemědělská společnost Agrodružstvo vsadila na krokodýlí farmu.
Ve Zlínském kraji jsou mezi agroturisty nejčastěji tuzemské rodiny s dětmi, případně turisté z Nizozemí. Ačkoliv k hlavním tahákům patří jízda na koni, například ve zlínských Lůžkovicích nabízí ekologická farma jídlo z biopotravin, do okolí je možné vyrazit rovněž na zapůjčených horských kolech.
V porovnání s ostatními kraji mají kuriózní zkušenost podnikatelé z Pustovět na Rakovnicku, kam se cizinci sjíždějí na začátek žní. Turisté z Belgie, Německa, Anglie nebo Holandska se tu prý práce nebojí a jako součást dovolené je naopak nesmírně baví. Kvůli turistům nedočkavým vrhnout se do polních prací například museli posunout snídani na sedmou hodinu ranní. Spíše doplněk ke svému hospodaření je agroturistika pro farmáře na jihu Čech, v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji. Ubytování na farmách, vyjížďky na koních a další programy jim totiž jako sezonní aktivity moc nevynáší. Hlavní obživou pro většinu zůstává zemědělská výroba. Na jihočeském venkově jsou nejčastějšími návštěvníky statků Češi, začínají se ale objevovat i zahraniční turisté. V Moravskoslezském kraji často vítají rodiče s dětmi, které chtějí poznat domácí zvířata nebo se seznámit s prostředím, ve kterém vyrůstali jejich předkové. Valašsko je oblíbeným cílem turistů a obdivovatelů lidových tradic a dávné architektury. Vedle Rožnovského skanzenu, Radhoště a Pusteven se však nyní začíná probouzet k životu i jeho dosud opomíjený jižní cíp. Nenabízí zatím tak propracovanou síť služeb, to však může být naopak žádoucí pro ty, kteří nechtějí potkávat na každém kroku davy turistů a platit závratné částky za jídlo a bydlení. Navíc málokde jinde se vám poštěstí nocovat v dřevěnici, nadojit si ke snídani kozí mléko nebo si s ochránci přírody pokosit louku.
- 19 -
Jednou z oblastí, kde se nyní turistický ruch rozvíjí nejvíc, je Mikroregion Hornolidečsko. Tamní obce s využitím evropských dotací vybudovali například novou rozhlednu Vartovna. V Prlově zase vznikl Agroturistický statek: obec koupila starou zemědělskou usedlost a proměnila ji v rekreační chalupu s dvaceti lůžky. Díky poloze (stranou silnice, za chatovou osadou) tu najdete úplný klid, rušit vás budou nanejvýš zvonce ovcí a mečení koz na pastvě. Můžete si zkusit dojení kozy, vyrobit ovčí sýr, naučí vás péct chleba, nebo si půjčíte koně či vyrazíte na ryby k obecním rybníkům. Děti jistě zaujmou zvířata na pastvinách: obhospodařuje je pastevec s ovčáckými psy a ochotně předvede své umění. Nedaleko leží městečko Valašské Klobouky, přirozené centrum regionu s historickým jádrem, v němž nechybějí památkově chráněné roubené domy. Konají se tu folklórní akce, na začátku prosince třeba vyhlášený Mikulášský jarmark. Ve městě působí aktivní svaz ochránců přírody Kosenka, která vedle pravidelného kosení luk za pomoci dobrovolníků z celé země a pořádání školních exkurzí pečuje o lesy a snaží se o jejich záchranu. Můžete se projít třeba po „jejich“ lese Ščúrnica, který ponechali přirozenému vývoji k pralesu, nebo se vypravit po naučné stezce Královec ke stejnojmenné rozhledně. (Žáčková, 2009) Vlastní hon na zvěř nabízí kromě obvyklých zábav v Pardubickém kraji, který jinak patří mezi nejméně navštěvované regiony v zemi. Přesto má cestovní ruch se zaměřením na atmosféru venkova v kraji prý dobré vyhlídky. Počet zemědělských farem zaměřených na turisty neroste, ale spíše klesá v Plzeňském kraji. Podle zdejších farmářů je agroturistika během na dlouhou trať. Nutná stabilní klientela se buduje dlouho a pomalu se vracejí také vložené peníze do bezpodmínečně nutných staveb pokojů, sociálních zařízení a kuchyněk. Navíc prvotní investice, které farmáři vynaložili, musely jít do prvovýroby. Řada zemědělců podle svých slov vlastně ani neví, proč se této neziskové činnosti stále věnuje.
- 20 -
3.6.3 Návštěvnost turistů v ČR Kolik lidí se ročně rozhodne pro takový typ dovolené, statistiky neevidují. Jejich počet v ČR se pokouší odhadnout předseda Svazu venkovské turistiky Petr Novák. "Svaz sdružuje 130 podnikatelů, což je asi 5-10 % celkového počtu podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu. Za naše členy dojdeme k zhruba 100.000 přenocování a 32.500 návštěvníkům. Pro celý sektor venkovské turistiky tipuji čísla 10 - 20x vyšší." Nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků tvoří Holanďané, i když těch v posledních letech mírně ubylo. Na venkov jezdí hodně také naši sousedé. "Němci navštěvují hlavně jihozápad a severozápad republiky, Poláci zase sever. Nejméně ze sousedních zemí láká venkov Rakušany," upřesňuje Petr Novák. Pozvolna se mění rovněž potřeby české klientely. Levná dovolená pod stanem s jídlem z vlastních zdrojů už Čechy tolik netáhne jako dřív. Přednost dostávají pobyty se zajištěným stravováním. "Turisté hledají kvalitnější služby a jsou ochotni za ně dobře zaplatit," dodává předseda Svazu. Tomu ostatně vycházejí vstříc webové stránky. (Šeligová, 2008)
3.7 Agroturistika v Itálii Máloco se změnilo v Itálii od poloviny 60. let, a hlavně během posledních 15 roků, zažité turistické zvyklosti tak, jako rozvoj agroturistiky. V současnosti velmi módní a rozšířený způsob trávení dovolené tu spočívá především v možnosti odpočinku v nádherných kamenných usedlostech v klidném prostředí a je hlavně spojený s konzumací bioproduktů. Nabídka tohoto typu ubytování se v posledních letech rychle rozšiřuje. Doba, kdy Němci a Angličané kupovali v Toskánsku levné usedlosti, je dávno pryč, dnes už se zde žádné domy za přijatelnou cenu nenajdou. Některé oblasti, jako třeba okolí maremmské vesnice Alberese, se proměnily v síť luxusně vybavených usedlostí. Agroturistika má dnes přesná pravidla a počítá jen se zemědělci, kteří na svém pozemku nabízejí hostům ubytování a stravu z vlastních zdrojů. Důvodem ke změně - 21 -
využívání půdy tímto způsobem byla především poválečná zemědělská krize, která přinutila zemědělce, aby hledali nové možnosti výdělku. Důraz na bioprodukty byl zase vyvolán systémem státních a později i evropských dotací, které vyžadovaly, aby se půda nadále využívala. V roce 2001 existovalo v Itálii už 10 tisíc agroturistických zařízení, z toho přes dva tisíce právě v Toskánsku, kde se v následujících letech jejich počet ještě zvýšil. A tak se typický toskánský statek, casale, nakonec stal skoro symbolem pro několikadenní pobyt rodin v přírodě. V souvislosti s rostoucí poptávkou se samozřejmě rozšířila i kvalita nabídky. Dnešní agroturistika může často zahrnovat až přepychové venkovské ubytování, se starožitným nábytkem a bazény. Móda bioproduktů se v Itálii propojila s bohatou škálou regionálních specialit. Každý kraj a někdy i poměrně blízká městečka se navzájem odlišují svou kuchyní a kulinářskou tradicí. Italové si na svůj jídelníček velmi potrpí a pro dobré jídlo rádi obětují i mnoho kilometrů. Agroturistika je v Itálii trendy. V současné době italská kuchyně a její krásné krajiny, jsou dvě klíčové ingredience, které umožnily agroturistice v Itálii získat takový úspěch. Olivové háje, vinice, lisovny, mozzarella a slavné těstovinové farmy - za posledních několik let se agroturistika v Itálii příliš nezměnila, pokud jde o turistické priority. Italská gastronomie a malebná příroda Apenin umožňují cestovnímu ruchu vzkvétat na úkor mnoha venkovských statků a farem v Itálii. (Catalano, 2006)
3.7.1 Historie agroturistiky v Itálii Cestovní ruchu a rekreace v italských vesnicích a farmách bylo populární celé 20. století. Nicméně, to dostalo oficiální uznání a veřejnou podporu pouze v roce 1985. Pak italská vláda schválila zákon o podpoře venkovského cestovního ruchu. Účinnost tohoto zákona svědčí fakt, že od jeho přijetí počet nájemních vil v italském venkově v panství a hospodářství se zvýšil na 3-5 krát v závislosti na regionu.
- 22 -
3.7.2 Agroturistické regiony v Itálii Toskánsko je prvním mezi sobě rovnými. Agroturistika v Toskánsku byla vyvinuta nejlepší v zemi. Zde se nachází celkem 25% všech zemědělsko-turistických majetků v Itálii. Agroturistika na jihu Itálie kvůli převaze zemědělského sektoru může nabídnout širší výběr usedlostí, než na severu. Sicílie, Sardinie, Kalábrie - na místních farmách mají turisté možnost relaxovat v přírodě Itálie a vyzkoušet pokrmy, které není možné ochutnat v jiných regionech Itálie.
3.7.3 Kulinářský turismus v Itálii: PDO a DOC Jak již bylo uvedeno výše, italská kuchyně je jeden z hlavních důvodů k pronájmu vil nebo domů na farmě v Itálii. Koneckonců, venkovská Itálie Vás může seznámit s mnoha světovými - proslulými specialitami v místě svého původu. Parmská šunka, salám nebo Chianti - dnes je v Itálii celkem 176 produktů, které proslavili nejeden region. Ve světě jsou tyto produkty klasifikací definovány zkratkou PDO, což je zkratka pro označení původu. Tato zkratka zdůrazňuje jedinečnost výrobku, a že lze oficiálně používat konkrétní název pouze pro výrobek, který je produkován v tomto regionu. Proto, aby turisti ochutnali slavné italské lanýže musí jít do venkovského domu Pasa provincie a za skutečnou gorgonzolou přijít do okolí Milána. Dalším ukazatelem pro agroturistiku v Itálii je DOC nebo Denominazione di origine controllata. Tento zápis definuje oblast výroby vína. Mnoho turistů dává přednost pronájmu vily ve venkovských oblastech, se zaměřením na DOC-regiony, aby nejen ochutnávali oblíbený nápoj, ale také se seznámili s procesem výroby vína.
- 23 -
3.8 Agroturistika v Maďarsku Znovuzakládání venkovského cestního ruchu v Maďarsku se odvíjí od roku 1989. V období mezi rokem 1932 - 1940 bylo pohostinství v Maďarsku mnohostranné a na vysoké úrovni. Pozdější politický vývoj měl na tuto formu turismu stejný dopad jako v ČR. V roce 1989 bylo založeno „Maďarské sdružení venkovských hostitelů“, které vyvinulo značnou iniciativu a tlak na všechny správní složky (parlament, vládu, obecní úřady apod.) v zájmu obnovení agroturistiky na venkově. Návrh „Sdružení“ obsahoval postup a cíle, jak situaci řešit včetně soustavného informování obyvatel v médiích. Tlak byl vyvíjen úspěšně po pěti letech od založení „Sdružení“ počet podnikatelů stoupá, existuje finanční podpora (jednorázové půjčky) státu, daňové prázdniny podnikatelů do 10 lůžek, napojení na programy školení v EU, zapojení do mezinárodní informační sítě a zařazení agroturistiky do priorit ministerstev - zemědělství, cestovního ruchu, programů PHARE.
Necelých sto kilometrů od Budapešti se ocitneme ve světě lidových pohádek v pahorkaté obci Hollókı. Vesnice s lidovou architekturou a pestrými lidovými kroji dodržuje tradice vlastní etnické skupině Palóců a je od roku 1987 součástí Světového kulturního dědictví. Příznivci agroturistiky mohou narazit po celé zemi na bohaté lidové tradice, mistři-umělci ještě dnes ochotně předvedou tajemství výroby výšivek ze Sárköz či Kalocsa, krajek z Halase, glazovaných nádob z Mezıtúr, černých hliněných nádob z Nádudvar a ručně šitých papučí ze Szegedu. V Dunajské zákrutě leží ˙město umělců˙ Szentendre je proslulé mimo jiné i svým skanzenem se sbírkami představujícími typickou vesnickou architekturu a způsob života v různých částech země. Od jara až do podzimu se v Budapešti nabízí návštěvníkům účast na programech hudby, tance a rukodělné výroby, navazujících na lidové tradice. V Mezıkövesd se můžeme seznámit s překrásnými kousky výšivek ˙matyó˙, v Makó s pěstováním cibule, v Szegedu a v Kalocsi zajít do pověstných muzeí papriky. - 24 -
Přibližně jedna desetina rozlohy země je chráněnou oblastí, veřejným národním parkem či chráněným krajinným územím. Dnes je agroturistika populární, přičemž maďarský venkov nabízí bohaté možnosti pobytů spojených s výlety na kole, sportovní a fitness programy, lázeňské kúry. V jeskyních národního parku Bükk narazíme na stopy pračlověka, v krasu Aggtelek objevíme největší krápníkovou jeskyni Evropy Baradla, která je součástí Světového dědictví. Kolébkou chovu koní a jezdeckého sportu jsou proslulá stáda maďarské puszty.
3.9 Agroturistika na Kypru Každého, koho unavuje dennodenní povalování na pláži, a přesto by rád dovolenou strávil v prosluněném kraji, nadchne ostrov Kypr možnostmi aktivního odpočinku, jejž skýtá. Koupání v moři s písčitými plážemi a průzračnou vodou lze snadno zkombinovat s cyklovýlety či trekkingem po zalesněných horách a divokou přírodou středního a východního Kypru. Agroturistika se začala rozvíjet na Kypru od roku 1992. Účastníci tohoto programu mohli být ti, kteří chtěli změnit své dosavadní ubytování v turistické čtvrti, tradiční restaurace, obchody pro turisty a kulturní centra. Všechny tyto stavení musí mít charakter, který musí být zahrnut ve společenství tradičního prostředí.
Agroturistika nabízí místním i zahraničním turistům možnost strávit svou dovolenou v blízkosti přírody a blízko k jednoduchým a pohostinným lidem na venkově Kypru, seznámení se s jejich mravy a zvyky a jejich tradiční architektonickým stylem, vyzkoušet tradiční kyperskou kuchyni a tradiční výrobky ze země a obdivovat různé druhy folklorní tradice a umění. Dnes je agroturistika živou součástí cestovního ruchu Kypru, který zahrnuje ubytování s historickou hodnotou Kypru, připraven nabídnout novou nabídku pro dovolenou. - 25 -
Agroturistika neznamená sběr ovoce či pasení ovcí, Kypřané tím rozumějí ubytování v tradičním stylu. Ubytování v hotelu lze prostřídat s bydlením ve stylovém domku postaveném v typicky kyperském architektonickém stylu. Stavení bývá v kameni, jenž skýtá stín a chlad, se dřevěnými okenicemi, nezbytnými citrusovníky či stromy s mišpulemi, dokonce i bazénkem na zahradě. Agroturistika totiž na Kypru neznamená to, co si představujeme v našich středoevropských podmínkách. Nejedná se o levné ubytování, v jehož průběhu budeme sbírat ovoce či šlechtit vinnou révu, dojit kozy nebo pást ovce. Zde se agroturistikou rozumí bydlení pro vícečetnou skupinu v domku, jehož cena za pokoj je jen padesát eur za noc (mimo sezónu, což je v květnu), což může být až dvakrát méně než za hotelový pokoj. Ubytovací domky bývají většinou přestavěny z totálních ruin. Kyperská turistická organizace majitelům přispívá na rekonstrukci, pokud budou minimálně pět let aktivně zapojeni v turistickém programu. Při rekonstrukci stavení se většinou citlivě dbá na zachování původního architektonického rázu, tedy i s nezbytnými prvky. Domky se nacházejí většinou lehce mimo hlavní turistické proudy, což by mohlo vyhovovat právě vyznavačům relativního klidu, rodinám s dětmi, partičkám o více lidech nebo i novomanželům na svatební cestě. (Zarzycká, 2010)
3.9.1 Půjčeným autem, linkovým autobusem, na kole či skútru po Kypru Lze tak jednoduše uniknout cestovnímu ruchu, být blízko lidem, přírodě. Pro toho, kdo by měl obavy, jak se do oblastí, které jsou vzdáleny maximálně padesát kilometrů od hlavních pláží, dostat, existuje jednoduchá rada. Buď si může vypůjčit auto přímo na letišti, kam z Evropy přistane - pokud tedy cestuje na vlastní pěst bez organizování cestovních kanceláří. Nebo jednoduše sedne na linkový autobus, který jej dopraví do - 26 -
horských oblastí pohoří Troodos nacházejících se především na úpatí nejvyšší kyperské hory Chionistry - Mount Olympu (1951 m. n. m.). Troodos, to jsou rozeklaná údolí mezi drsnými pahorky a skalnatými štíty tvořenými vyvřelou horninou, dále přehrada Kuris - největší umělé jezero na ostrově - i impozantní Kaledonské vodopády pojmenované po stromech, jež je obklopují. Z vrcholu nejvyšší hory se turisté dostanou k moři autem během jedné hodiny. Na Kypru je "vše kousek". Pohoří Troodos je protkáno sítí cyklistických i výletních stezek, které jsou maximálně 22 km dlouhé s různými stupni náročnosti. Jsou lemovány malebnými vískami s ochotnými a přívětivými obyvateli. K dispozici jsou návštěvníkům rovněž kola, která v každé vísce či městě nabízí půjčovna zhruba za deset eur na den, nebo skútry. Za návštěvu stojí horská vesnička Pedulas.. Na strmých svazích pohoří Troodos se nacházejí vesnice, jako je Pedoulas, jež nabízejí možnosti ubytování, občerstvení, půjčení kol. Návštěvníky potěší ochutnávkou tradičních produktů, jako je víno nebo sýr Halloumi. V období pozdního jara, každého, kdo dorazí na Kypr a vydá se například do hor, či na vinařskou stezku vedoucí po domácích vinařstvích a vinotékách, ohromí množství kvetoucích planých rostlin, jež v Česku známe spíš z okrasných truhlíků za okny. Překvapí celoročně kvetoucí orchideje, eukalypty, svatojánský chléb neboli rohovník. Na Kypru roste 1800 druhů rostlin, z toho 140 druhů endemitů - rostlin, které se jinde na světě nevyskytují. (Zarzycká, 2010)
3.10 Agroturistika v Belgii Koncept agroturistiky byl v Belgii navržen v 60. letech minulého století 47 % území Belgie spadá do zemědělského sektoru (v roce 2003) a ten zaměstnává 2 % aktivního obyvatelstva. V Belgii je 20 000 farmářů, ze kterých má 6 000 různorodé aktivity (např. agroturistika). Počátek organizované agroturistiky je v roce 1973 - 27 -
(společnost „Agricole Belge“). Rozvoj pokračoval v každém regionu nezávisle. Byly vytvořeny prázdninové programy jako je „Agro dovolená“ a „Agrotour“. Podle společnosti „Agricole Belge“ by neměla být venkovská turistika viděna jako individuální a výnosná aktivita, ale jako hlavní rozvojový prvek se sociálním a kulturním cílem – proto je termín venkovská turistika užíván častěji než agroturistika.
3.11 Agroturistika v Polsku Polsko je jednou z vedoucích společností v regionu CEE v zemědělském odvětví cestovního ruchu. Pronájem rodinných domů nedaleko Varšavy, venkovské domy v Polsku na Baltském moři, byty na farmě na úpatí polských Tater - takové objekty venkovské turistiky lze nalézt v každém polském vojvodství. Polsko je agrární země. Takže, to není překvapující, že venkovská turistika v Polsku je široce rozvinutá. Koneckonců, téměř každý třetí polák je zemědělec, a počet hospodářství, v Polsku je srovnatelná s USA. Aktivní rozvoj agroturistiky v Polsku začal v pozdních 90. letech. Dnes Poláci vtipkují, že turisté nemusí být stateční, pít sklenici mléka na farmě. Úroveň kontroly kvality služeb, které nabízejí turistům Poláci, kteří chtějí relaxovat ve venkovské oblasti splňuje normy EU. V současné době v Polsku existuje více než 50 různých zemědělsko-turistických sdružení. Některé z nich jsou rozděleny do subsektorů-- agroturistika na farmách, ekoturistika, jezdecká turistika a tak dále. V současné době v Polsku je asi 8.000 agroturistických nemovitostí. Takže, co znamená agroturistická dovolená v Polsku? Za prvé - je to žít. Počet zemědělských podniků v Polsku nabízí turistům několik možností - od pokoje v tradičním polském venkovském sídle na komfortní pokoje v hotelu nebo v mini-hotelu, postavený na farmě. Druhý ukazatel je typu činnosti. V Polsku existují dva základní typy farem - ty, které se specializují výhradně na agroturistiku, a ty, které používají - 28 -
agroturistiku jako dodatečný zdroj příjmů. V prvním případě, cestovní ruch, lze očekávat, že nejen pobyt ve venkovském Polsku, ale také informativní prohlídky, vzdělávání venkovských moudrostí, studuje na místní folklór, kuchyně a tradice. V druhém případě jsou připraveny výlety na vlastní pěst, večeře budou velmi chutné, ale nenáročné a lidové příběhy budou nahrazeny skutečnými životy polského venkova. Mezi oblastí Polska, kde najdete nejširší výběr agroturistických chat, farem a rezidencí jsou Pomerenia, Mazury, Wielkopolska, Slezska a Lubuskie Poezierze. Mezi nejjasnější objekty, které jsou známé pro své scenérie a originální způsob života jsou Beskydy na jih od Krakowa, okolí těchto měst jako Zielona Gora a Poznani.
3.12 Agroturistika v Bulharsku Agroturistika v Bulharsku je prezentována chatami na bulharském Černém moři, střediska a statky v okolí Velico Tyrnovo, vily na úpatí Pirin, Rila a Rodopy hory, malebnými památkami země, kulturou, životním stylem a kuchyní Bulharska a vlastní rekreaci v mnoha ovocných sadech. Počet turistických zemědělských farem v Bulharsku od roku 2000 neustále roste. Dnes je jejich počet vyšší než 100. Patří mezi ně jak tradiční venkovské hostince, rodinné hotely, chaty, domy a kempy, včetně území národních parků Bulharska. Vzhledem k rozmanitosti území, je agroturistika v Bulharsku stále populární po celý rok. V létě přivítají hosty na plážích Varna nad Albena, na podzim můžeme pozvat turisty do zemědělských podniků na slavnosti vína do malé vesnice na břehu Dunaje a dalších řek (Iskar, Ogorica, Yaantra, Marica). V zimě není daleko do horské oblasti na zimní rekreaci do takových středisek jako je Bansko a Pamporovo, na jaře Vás přivítají na slavný Festival růží v údolí v horní části Stara Planina. Agroturistika v Bulharsku je vyvinuta všude. Mezi místa, která nyní nabízí pronájem tradičních bulharských domů jsou Balchik, Ribarica, Elena, stejně jako slavná - 29 -
přímořská letoviska Sozopol a Nesebr. Výroba vína v regionech, kde vedle bulharského zbarvení, tradic a folkloru bude turistům nabízeno také vynikající bulharské víno jsou taková města jako Lovech, Pleven, Assenovgrad a Suhindol. Bulharská národní kuchyně a výrobky - pro agroturistiku v této zemi zůstává vaření jedním z nejvíce vzrušujících a chutných způsobů, jak se seznámit s bulharskou každodenní kulturou. Dobrugia, Koprivshtica, Bozency - tyto a další vesnice a města v nabídce Bulharska nabídnou podle chuti ochucený domácí chléb vyrobený z pšenice, medu a voňavého, horského, bulharského jogurtu. Architektonické tradice a jedinečný charakter bulharské vesnice může být viděn v takových místech jako Tryavna, Batak, Chiftika a Aprilci. Životní náklady v agroturistických nemovitostech v Bulharsku se pohybuje 60 až 100 eur za týden. Nicméně, počet oficiálně licencovaných agroturistických farem je zde stále nízká. Mnozí majitelé nabízejí rekreační pobyt v bulharských vesnicích bez licence.
3.13 Agroturistika ve Španělsku Celkový počet agroturistických farem a vil je ve výši až desítek tisíc. Ve Španělsku dnes agroturistika znamená cestovat přes slavné vinařské oblasti, odpočinek na břehu moře a učení kultury a života dané země.
3.13.1 Casa: španělská vesnice
Agroturistické nemovitostí ve Španělsku jsou také výhodnou investici. Nehledě na skutečnost, že tento majetek je dobré pro letní dovolenou, může také generovat stálý
- 30 -
příjem. Proto lze náklady na kamenný dům v Astria nebo Galicia s nábytkem a domácnosti možné zakoupit za 14 – 20 000 eur.
3.13.2 Ekoturistika ve Španělsku Ekoturistika je součástí agroturistiky ve Španělsku. Lidé si jezdí do Španělska odpočinout. Největší přírodní rezervace v Evropě jsou Los Picos de Europa, Lake Sanabria, rezervace v Pyrenejích, park Sierra Nevada v Andalusii – každoročně tyto místa navštíví tisíce turistů.
3.14 Agroturistika v Německu Význam venkovského cestovního ruchu roste každým dnem, bez ohledu na to, jak se turismus nazývá. Někteří dávají přednost agroturistice, jiní ekoturistice, zatímco jiní mohou být jen na dovolené na farmě. Základem pro toto odvětví cestovního ruchu je zemědělství. Venkovská kultura má zásadní význam pro agroturistiku.
Agroturistika je průmysl, zemědělství, živočišná výroba, ale i lesnictví, myslivost a rybářství, produkce ovoce a hub roste, a to je faktor přežití a rozvoje. Příznivci zemědělství se ptají po cestovním ruchu s přírodními zemědělskými výrobky, které jsou typické pro region. Tímto způsobem podporuje agroturistika přidané hodnoty místních produktů. Zemědělství má tvar obrazu venkovské krajiny. V kombinaci s různými způsoby pěstování a chovu jsou vyráběné typy sídel a architektonické formy. Ne. vesnice, venkovské domy a budovy, ploty, terasy, stěny, atd., představují historické a kulturní dědictví Německa, jeho rozmanitosti si zaslouží být zachovány.
- 31 -
3.14.1 Agroturistika v Bavorsku Vláda v Bavorsku podporuje rozvoj venkovské turistiky a cíleně se podílí na jejím vzestupu. Rozšířením nabídky o sportovní, zdravotní, rodinnou, seminární, vzdělávací, kulturní a přírodní tematiku by měly být venkovské oblasti ještě více otevřené pro turistiku. Jenom v letech 1990 - 93 bylo předloženo v Bavorsku na 130 jednotlivých projektů a na jejich realizaci bylo vyčleněno 17 mil. DM z prostředků zemské vlády i ze zdrojů ES. V současné době zde na venkovské prostory připadá přibližně 90 % ze všech přenocování rekreantů. Z hlediska podmínek pro rozvoj agroturistiky je významná i soutěž obcí ve zlepšování životního prostředí, zkrášlování obcí, obnově fasád domů, květinové výzdobě, apod. Regionální komise každoročně vyhodnotí nejatraktivnější obce a udělí jim finanční prostředky. Podnikatelé v agroturistice jsou členy zájmových sdružení, která zabezpečují pro své členy společnou reklamu, kontrolu kvality poskytovaných služeb i cen.
3.15 Agroturistika v Rakousku Rakousko je země, která patří mezi 5 turisticky nejvyspělejších zemí světa (po USA, Francii, Španělsku, Itálii a Velké Británii). Příjem z cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu se v Rakousku ročně pohybuje kolem 14% při stejném podílu pracovních sil v tomto odvětví. V Rakousku převládá dovolená na selském dvoře s intenzívním poskytováním služeb, ale zvolna narůstá i podíl prázdninových bytů. Agroturistika je zde organizována na bázi soukromého podnikání farmářů převážně jako doplňková aktivita na zvyšování příjmů. Zdejší zkušenosti ukazují, že venkovská turistika v určitém regionu se vyvíjí paralelně se všeobecnými turistickými trendy, to znamená, že agroturistika zaznamenává největší rozvoj tam, kde je i všeobecná turistika na výši. Naopak málo vyvinutá turistická území jsou i pro agroturistiku nevyvinutá. - 32 -
Na selském statku prožijeme v příjemné rodinné atmosféře ideální dovolenou. Budeme mít možnost poznat kulturu a styl života lidí na venkově a pochopíme, jak intimní je vztah venkovského člověka k přírodě. Seznámíme se s přímočarými a přívětivými hostiteli, jejichž pohostinnost je příslovečná a přichází přímo od srdce. Přesvědčíme se, jak skvěle chutnají čerstvá vejce, právě nadojené mléko, lesní plody a houby z blízkého lesa, domácí uzené, v kamenné peci upečený chléb, domácí šťávy a zavařeniny. Poznáme, jak přirozené je soužití člověka a zvířete a naše děti se naučí zodpovědnosti ve vztahu ke zvířatům. Člověk a příroda zde zkrátka vytvářejí harmonickou symbiózu. Projekt a současně i značka „Dovolená na selském statku“ vám zaručuje pobyt na autentickém selském statku s různým zaměřením, vždy však s nejvyšší kvalitou a s fungujícím hospodářstvím.
Velmi přísná porota pravidelně hodnotí selské statky na základě mnoha kritérií. Patří mezi ně rozmanitost aktivit, míra zážitků, kvalita vybavení a služeb. Výsledkem je přidělení počtu květinek, které vyjadřují stejnou hodnotu jako hvězdičky u hotelů.
Dvě kopretiny získávají statky s účelovým vybavením. Patří sem například základní hygienické vybavení, jako je koupelna s vanou nebo sprchou a WC v pokoji, v prázdninovém bytě nebo na patře. Tři kopretiny získávají statky s dobrým vybavením, které zaručuje komfort. Koupelna s vanou nebo sprchou a WC v pokoji nebo prázdninovém bytě jsou samozřejmostí. Čtyři kopretiny získávají statky s velmi dobrým vybavením, které uspokojí velmi náročné hosty. Koupelna s vanou nebo sprchou a WC v pokoji nebo prázdninovém bytě mají vysoký standard.
3.15.1 Vinařské statky V Burgenlandsku, Dolním Rakousku a ve Štýrsku čekají na své hosty moderní i tradiční vinařské usedlosti s vinnými sklípky i vinnými šenky a hlavně s nabídkou skvělých regionálních vín. Plná červená a lehká bílá vína i krajové zvláštnosti jako jsou Tramín - 33 -
kořeněný, Schilcher, Uhudler, speciální vína ze zmrzlých nebo seschlých hroznů nadchnou každého milovníka královského moku.
3.15.2 Jezdecké statky Tento typ statků se plně zaměřuje na dovolenou v koňském sedle. Chovají se zde různá plemena koní, pořádá se teoretická i praktická výuka na cvičných parkúrech a v jízdárnách, jezdí se na rozsáhlé vyjížďky do terénu za doprovodu učitelů jezdectví. Statky jsou vybavené stájemi s možností ustájení i koní hostů, postrojovnami a velkým množstvím odborné literatury.
3.15.3 Statky pro zdraví Zdravá výživa, dostatek pohybu při cyklistice, běhu či pěší turistice a intenzívní péče o tělo upevní zdraví a přinesou pocity štěstí. Hosté mají k dispozici tělocvičny, bylinkové sauny a parní lázně, různé druhy Kneippových koupelí, dále jsou běžně poskytovány masáže, kosmetické služby, eventuálně i fyzikální terapie. Vše podle hesla: „Ve zdravém těle zdravý duch“!
3.15.4 Biostatky Biostatky jsou symbolem ekologického hospodaření a zdravého způsobu života. Pažitka je ze zahrádky, mléko od vlastní kravičky, jablka ze sadu. Statky jsou zařízené jen přírodními materiály, jako jsou dřevo, len nebo bavlna. Zvláštní důraz se klade na zdravou výživu, kterou tvoří luštěniny, obiloviny, celozrnné pečivo, dostatek zeleniny a ovoce – vše „bio“ a tedy bez chemických přísad.
- 34 -
3.15.5 Bylinkářské statky Svět barev, aromatických vůní a mnoha chutí – tak lze stručně charakterizovat základní vjemy na tomto typu statků. Zkušené selky znají každou bylinku a vědí přesně, která z nich je vhodná na léčbu toho kterého neduhu. Vyrábějí z nich čaje, masti, oleje, přísady do koupele a krémy. Rádi o nich vyprávějí a ochotně své znalosti předávají ostatním.
3.15.6 Bezbariérové statky Pro dovolenou bez bariér. Tyto statky jsou zařízeny v souladu se specifickými potřebami vozíčkářů. Výtahy, chodby, pokoje a další prostory jsou nadmíru prostorné, sanitární zařízení speciálně upravena. Vyhovovat musí i okolí statku. Dbá se také na to, aby všechny potřebné služby jako lékařská péče, pošta, banka a obchody byly na dosah.
3.15.7 Statky pro děti a kojence Zařízení statků je speciálně uzpůsobené potřebám rodin s malými dětmi. Nechybějí zde dětské postýlky, vysoké stoličky, kolébky, babyfony (chůvičky), bezpečnostní zásuvky na elektřinu, dětské nádobí či hračky. Děti zde mají prostor pro hry a čeká na ně mnoho zážitků v původní nedotčené přírodě. Mohou krmit drůbež, dojit krávy, hrát si s koťaty a dovádět se psy.
3.16 Agroturistika ve Švýcarsku Přibližně 40 % všech zemědělských podniků ve Švýcarsku se nachází v horských oblastech, přičemž převážná část obyvatel těchto regionů nemůže existovat bez turistického ruchu. Typickým příkladem je oblast Aldeboden v kantonů Bern, ve kterém je soustředěno asi 20 % zemědělsky činného obyvatelstva a na které připadá i zhruba 20 % všech zemědělských podniků Švýcarska. Zemědělci v této horské oblasti pracují - 35 -
v cestovním ruchu především v zimních měsících, například na lyžařských vlecích, lanovkách i v lyžařských školách. Značná část z nich se věnuje pronájmu místností celých budov. V současné době jsou rolníci, provozující agroturistiku, sdružení v zájmové organizace „Dovolená na selském dvoře“, která se člení podle jednotlivých kantonů a turistických oblastí. V roce 1990 toto sdružení společně se Švýcarským zemědělským svazem vytvořilo centrálu pro rezervaci dovolených na selském dvoře.
3.17 Agroturistika na Slovensku Slovensko leží v srdci Evropy. Jeho poloha na hranici mezi východem a západen byla a stále je symbolická. Její malá rozloha 49 036 km2 s 5 310 000 obyvateli v sobě skrývá hodně přírodních krás a cenných kulturněhistorických památek. Také to je jeden z přesvědčivých důvodu, proč se oplatí Slovensko navštívit. Salaše jsou typickou Slovensku zajímavostí. Návštěvník může pozorovat přípravu brynzy, žinčice a následně jejich ochutnat, případně koupit Úroveň salaší je různá od nepoznaných salaší uprostřed hor až po agroturistické centra. K těm tradičním se dá nejlépe dostat, tak že se turista přímo zeptá na místní salaš. I náročnější turisté si mohou přijít na své. Mnohé turistické zařízení totiž navázali na tradici salaší a nabízejí vynikající halušky často s možností ubytování v svérázné přírodě. Slovenské hory a rekreační střediska na jejich úpatí nebo v jejich centru patří k nejnavštěvovanějším rekreačním oblastem. Několik středisek jsou umístěny přímo v národních parcích, kde platí zvláštní pravidla chování. Jsou ideálním východiskem pro milovníky turistiky a různých adrenalinových sportů. V zimě jsou nejživějšími místy v horách lyžařská střediska, které nabízejí možnosti lyžování či dalších zimních aktivit. (salasorava, 2009) Za krásami a zvláštnostmi slovenské přírody na venkovská sídla přicházejí rodiny s dětmi, skupiny mladých, manželské páry i vytíženi jednotlivci z města, domácí i zahraniční, kteří touží zažít atmosféru venkovského života. - 36 -
Různé skupiny turistů přicházejí s různými očekáváními. Někteří hledají příjemné 'nicnedělání', jiní toulky přírodou, někteří se chtějí i něco nového naučit. To vše zde mohou najít. Aktivit je nepřeberně mnoho a podnikatelé je pro své hosty dokáží dokonce 'ušít na míru'. Během sezóny přicházejí v úvahu např..: Účast na jednodušších farmářských pracích (sklizeň, sušení sena ...), zapojení se do každodenního chodu domácnosti (vaření, práce v zahrádce), ukázky příprav místních gastro-specialit, výroby unikátních vín, sýrů, keramiky a jiných lidových řemesel (Proutkářství, drátěnářství, řezbářství ...) K oblíbeným aktivitám patří pozorování ptáků a zvířat (medvědi, kamzíci, sovy, orli ...), atrakcí může být zejména pro děti vyjížďky na koních. Kdo má štěstí a zažije i autentickou atmosféru domácí zabijačky, rybaření či opékání v přátelském prostředí Slovenského venkova, místní hody, dožínky, festivaly či lidové tancovačky, určitě na to budete vzpomínat ještě dlouho poté. Slovenský venkov nabízí díky svým panensky nedotčenými přírodními zákoutími, množství rostlinných i živočišných druhů, archeologickým pozoruhodnostem a dobře známým folklórním tradicím velmi dobré podmínky pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, agro a lesoturizmu. Na relativně malém území zde najdete vysoké hory, hluboké doliny, soutěsky, unikátní jeskyně, vodopády, plesa, skalní rokle a křišťálově čisté potoky, vzácné minerální prameny, lázně a ještě mnohem víc. Mnoho možností se nabízí i příznivcům vodních, zimních či horských sportu. Slovenští podnikatelé srší nápady, turisté přicházejí do původního a přirozeného prostředí na tiché, ještě neobjevené místa, a navíc stále i za velmi přijatelné ceny. Vzhledem k současným vysokým nárokům na kvalitu služeb se Slovenský svaz agroturistiky (člen EUROzvazu ve Štrasburku) rozhodl každoročně udělovat nejlepším členům Znak kvality a prezentovat je v aktuálních katalozích. I přesto, že v prešovském kraji je ještě poměrně silný vztah mezi člověkem, půdou a přírodou, je tu poměrně málo agroturistických zařízení, které by mohly navštívit lidé z větších měst. Minimum kvantity v tomto případě znamená maximum kvality. Pokud si chcete vyzkoušet okopávání zeleninových záhonů, čištění koní, stájí, vynášení hnoje, vstávání hned s prvními paprsky slunce odrážejícími se na překrásné přírodní scenérii, - 37 -
dojení krav či koz, jízdu na koňském hřbetě a přitom zapomenout na všechny starosti a problémy naší uspěchané společnosti, navštivte jeden ze Slovenských rančů.
Závěr Od začátku rozvoje agroturistiky v České Republice po současnost rapidně vzrostla nabídka farem poskytující ubytování na venkově. Nejvíce farem najdeme na jihu Čech. Agroturistika není určena jen pro lidi z měst, ale také pro rodiny a lidi co mají vztah k přírodě. Takový pobyt není určen jen jako dovolená, lze ho také využít k firemním pobytům či školení. Pokud se necháme zlákat agroturistikou v zahraničí, naskytne se - 38 -
nám možnost poznat jinou kulturu a samozřejmě gastronomii. V každém státě můžeme ochutnat jinou specialitu specifickou pro svou zem či region. Kdo není gurmánem přes jídlo jistě rád ochutná místní vína. V minulých letech většina lidí jezdila na dovolenou k moři, i když nepoznali krásy České Republiky. V Dnešní době se to obrátilo, hlavně kvůli nízkým příjmům financí. Díky tomu rodiny často vyrážejí na dovolenou po České Republice a zjišťují co všechno naše země poskytuje a jak je rozmanitá. Předpokládám že zájem o českou agroturistiku jak z naší strany tak ze strany cizinců ještě vzroste.
Použitá literatura Catalano
A.,
2006,
Toskánsko,
30.3.2011,
Dostupné
http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2006/toskansko-11-2006/10853/agroturistika-a-jidlo
- 39 -
na
Cottages-for-holidays, 2009, Agro tourism in Bulgaria, 11.3.2011, Dostupné na http://www.cottages-for-holidays.com/173/agrotourismo-en/agrotourism-bolgariaen.html Cottages-for-holidays, 2009, Agro tourism in Italy, 11.3.2011, Dostupné na http://www.cottages-for-holidays.com/173/agrotourismo-en/agroturism-italyen.html Cottages-for-holidays, 2009, Agro tourism in Poland, 11.3.2011, Dostupné na http://www.cottages-for-holidays.com/173/agrotourismo-en/agro-poland-en.html Cottages-for-holidays, 2009, Agro tourism in Spain, 11.3.2011, Dostupné na http://www.cottages-for-holidays.com/173/agrotourismo-en/agro-spain-en.html Dolceta,
rok
neznámý
Agroturistika,
22.3.2011,
Dostupné
na
http://www.dolceta.eu/slovensko/Mod5/spip.php?article170 Dromedar, rok neznámý, Výlet Slovenské salaše, 22.3.2011, Dostupné na http://dromedar.topky.sk/cl/100195/243032/VYLET-Slovenske-salase--1Ekoporadna,
2010,
Encyklopedie
online,
7.3.2011,
Dostupné
na
http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistik ou_ekoturismem_setrnou_turistikou_a_agroturistikou Mundilová E., 2009, Agroturistika, 7.3.2011, citace (Blažek, B., 1998), Dostupné na www.enviport.cz/DownloadFile/3199.aspx Rural Tourism International, rok neznámý, Rural tourism sector-France, 10.3.2011, Dostupné na http://www.ruraltourisminternational.org/France Stříbrná M., 2005, Venkovská turistika a agroturistika, Nakladatelství Profi Press, s.r.o., Praha, 65 str.
- 40 -
Šeligová
K.,
2008,
Dovolená
na
venkově,
16.3.2011,
Dostupné
na
http://www.svetcest.cz/index.php/rady-a-tipy/74-vseobecne/120-dovolena-navenkove Tschechien online, 2006, Agroturistika v ČR láká hlavně na jízdu na koni, 29.3.2011, Dostupné na http://www.tschechien-online.org/news/5412-agroturistikacr-laka-hlavne-na-jizdu-na-koni/ Vrba M. a kol., 2005, Trendy cestovního ruchu v Evropě , nové produkty cestovního ruchu, 14.3.2011, Dostupné na projekty.nazory.cz/pcka/22_trendy.doc Zarzycká K., 2010, Na Kypru se rozmáhá cenově lákavá agroturistika, 30.3.2011, Dostupné
na
http://www.novinky.cz/cestovani/199625-na-kypru-se-rozmaha-
cenove-lakava-agroturistika.html Žáčková M., 2009, Agroturistika na Valašsku láká na dojení koz i nocování v dřevěnici, 16.3.2011, Dostupné na http://www.novinky.cz/cestovani/181375agroturistika-na-valassku-laka-na-dojeni-koz-i-nocovani-v-drevenici.html
- 41 -
