Anglicky c tyr u helnı k

Anglický č tyř úhelnı́k cesta za inspirací do planetárií a science center v září roku 2013

Royal Observatory Greenwich, Peter Harrison Planetarium, Science Museum London, Natural History Museum London, Scienceoxford, Thinktank Birmingham Science Museum, @t Bristol Science Center

Anglický čtyřúhelník, cesta za inspirací do planetárií a science center v září roku 2013 editor: Tomáš Gráf autoři: Ivana Češková (IČ), Adam Fišer (AF), Tomáš Gráf (TG), Aleš Hečko (AH), Jiří Kohoutek (JK), Pavel Konečný (PK), Blanka Krejčí (BK), Ivana Marková (IM), Miroslav Otisk (MO), Vojtěch Sysel (VS), Martin Vilášek (MV) sazba: Tomáš Gráf (c) 2013 VŠB-TU Ostrava a kolektiv autorů publikace vznikla v rámci projektu „Spolupráce pro budoucnost“

Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Úvod .................................................................................................................................................... 4 1. projekční technika (MO) .................................................................................................................. 5 2. pořady a aktivity pro školy (IM) ....................................................................................................... 6 3. pořady pro veřejnost (MV) .............................................................................................................. 7 4. astronomická pozorování (JK) ......................................................................................................... 8 5. mimořádné akce (AF) ...................................................................................................................... 9 6. interaktivní exponáty, elektronické exponáty, dočasné expozice (AH, AF) .................................. 10 7. rezervační systémy, on-line prodej (TG)........................................................................................ 11 8. vstupné, další prodej (VS) .............................................................................................................. 12 9. spolupráce s dalšími institucemi (BK) ............................................................................................ 13 10. marketing, role vizuálního stylu, návštěvnost (IČ) ...................................................................... 15 11. spolupráce s dobrovolníky a brigádníky (PK) .............................................................................. 18



Úvod Struktura projektu Spolupráce pro budoucnost byla navržena tak, aby vhodným způsobem kombinovala aktivní účast na konferencích komunikace přírodních věd s krátkými stážemi na některých vybraných institucích a dvěma týdenními „tour“, jejichž cílem bylo seznámit se během sedmi dnů s nabídkou a organizační strukturou co největšího počtu vědu popularizujících institucí. Na podzim roku 2012 proběhla cesta minibusem po 11 institucích v Německu, Belgii, Nizozemí a Polsku. V tomto roce pak cesta do Anglie, kde má komunikace vědy s veřejností odlišný charakter. Cesty se zúčastnili a jednotlivé kapitoly této zprávy vypracovali: VŠB-Technická univerzita Ostrava: Vojtěch Sysel, Mgr. Aleš Hečko, Ing. Jiří Kohoutek, PaedDr. Ivana Marková, Ph.D., Mgr. Martin Vilášek, Mgr. Adam Fišer, Bc. Miroslav Otisk, Mgr. Ivana Češková, RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. Ústav geoniky AV ČR: Ing. Pavel Konečný, Dr. ČHMÚ Ostrava-Poruba: Mgr. Blanka Krejčí Trasa a itinerář cesty: Do Londýna jsme přiletěli přímým letem z Ostravy v úterý 24. září v noci, ve středu 25. září jsme většinu času strávili v komplexu budov Royal Greenwich Observatory, čtvrtek 26. září patřil návštěvě rozsáhlých expozic Science Museum a v pátek 27. září jsme si prošli vůbec největší instituci této cesty, Natural History Museum. Odpoledne jsme odjeli z nádraží Paddington vlakem do Oxfordu. Tam jsme v sobotu navštívili místní muzeum historie vědy, univerzitní muzeum NH a Pitt Rivers muzeum. Odpoledne patřilo Oxfordscience, organizaci financované nadací. V současné době nemá vlastní budovu, plánují stavbu science centra „Magnet“. V neděli 29. září jsme jeli vlakem z Oxfordu do Birminghamu a odpoledne navštívili science muzeum Thinktank. Během pondělí 30. září jsme se nejprve přesunuli vlakem z Birminghamu do Bristolu a odpoledne až do večera byli ve velmi progresivním science centru „At Bristol“. V úterý 1. října jsme jeli vlakem z Bristolu na londýnské letiště a přímým letem zpět do Ostravy. Navštívené instituce a mentoři: Londýn – Royal Greenwich Observatory (RGO) a Peter Harrison Planetarium (PHP), mentor Dr. Edward Bloomer, Science Museum (SM), mentor Doug Millard, Natural History Museum (NHM) mentor Prof. Sara Russell Oxford – Scienceoxford (SO), mentor Dominic McDonald Birmingham – Thinktank Birmingham Science Museum (TBSM), mentor Kenny Webster Bristol – At Science Bristol (ASB), mentor Lee Pullen Tomáš Gráf s poděkováním všem autorům


1. projekční technika (MO) Royal Greenwich Observatory Pro projekci v planetáriu využívají systém SkySkan Definity 4K (2x JVC projektor SH7). V expozici byla instalována širokoúhlá projekční plocha složená ze tří projektorů Projection Design F35 bez funkce edgeblendingu. Dataprojektory s dotykovými čidly nahrazovaly běžné funkce interaktivních dotykových monitorů, což umožňovalo vytvořit dotykovou plochu ve tvaru L o velikosti 3 x 4 metry. Science Museum Značná plocha v expozici o vesmíru je věnována projekci na kouli realizovanou čtyřmi HD projektory Sanyo. Exponát umožňuje projekci jakékoliv planety případně simulaci počasí, globálního oteplování, nebo letového provozu. Jako zdroj dat je možné použít datové balíčky Science on Sphere. Ústředním motivem ve vstupní hale je LED projekce ve tvaru kruhu o průměru přibližně 7 metrů, která návštěvníkům poskytuje heslovitá sdělení, nebo pouze zaujme jejich pozornost pomocí jednoduchých grafických prvků. Natural History Museum V jednotlivých expozicích byly vhodně rozmístěny světelné zdroje kombinované s projekcí jednoduchých symbolů, vzorů a barev prostřednictvím světelných zdrojů s mechanickými stínítky. Některé exponáty využívaly projektor a vypuklé zrcadlo pro navození zdání levitujícího obrazce v prostoru. Pro zdánlivé zvětšení maticové video stěny složené z 16 obrazovek (4x4) byly instalovány okolo této stěny zrcadla. Scienceoxford Projekční technika není v současné době využívána. Thinktank Birmingham Science Museum V expozici věnované vesmíru se nachází digitální planetárium Evans and Sutherland – Digistar 3 s celkovým projekčním rozlišením 4K pomocí šesti DLP projektorů s LED lampovými moduly, zaručující dostatečný světelný výkon pro projekci na kopuli, u které byly patrné spoje mezi jednotlivými segmenty. Okolo sálu planetária byly některé exponáty, které návštěvníci využívali. Mezi tyto exponáty patří simulátor průletu vesmírem realizovaný full HD projektorem s objektivem „rybí oko“ a obloukovou sférickou plochou navozující společně se sedadlem pro návštěvníka dojem kokpitu. Menší návštěvníci si vytvářeli pomocí dotykové obrazovky vlastního mimozemšťana, jejich výsledek se pak zobrazoval projektorem na zeď. Pro zvýšení zájmu o samotné exponáty v sekci robotika, byl za každým exponátem promítán obraz o jeho možnostech a funkcích. At Science Bristol Při vstupu do expozice Science centra je využito interaktivní projekce s motivem padajícího listí realizované třemi HD projektory s pohybovými senzory Kinect zavěšenými na ocelové konstrukci kolmo k projekční ploše. Pro znázornění lidského těla slouží interaktivní exponát tvořený LCD obrazovkou lidské velikosti s pohybovým senzorem Kinect. Při přiblížení se k exponátu jsou automaticky zachyceny pohyby návštěvníka, které jsou následně převedeny na animovanou postavu lidského těla na obrazovce. Pro projekci v planetáriu využívají optomechanické planetárium Spitz Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

modelové řady ze sedmdesátých let 20. století a jeden digitální projektor s rozlišením full HD se standardním objektivem.

2. pořady a aktivity pro školy (IM) Během cesty po Velké Británii jsme navštívili 3 planetária, která nabízejí doplňkové programy pro školní skupiny. Royal Greenwich Observatory Nabídka pořadů v Harrisonově planetáriu pro školy zahrnuje převážně živě moderované pořady (liveshow). Učitelé si vybírají astronomická témata (obloha dnes večer, Sluneční soustava, Galaxie apod.), lektor přizpůsobuje výklad jednotlivým věkovým kategoriím. Thinktank Birmingham Science Museum Planetárium je součástí science musea Thinktank. V současné době lektoři planetária nevytvářejí vlastní audiovizuální pořady pro školy, není zde personální ani technické zázemí pro tyto činnosti. Nabídka pro školy je sestavena ze zakoupených full-dome snímků, učitelé si mohou vybírat ze zhruba 35 titulů. Tématem je nejen astronomie, ale také další vědní obory. Příklady astronomických a fyzikálních pořadů: The Hunter and the Lions, pro děti mladší 8 let, The Great Bear, pro děti mladší 8 let, Exploring the Atom, 45 minutový pořad pro školy, Arabian Stars, pro děti starší 8 let, Earth and Beyond, Two Small Pieces of Glass, New Horizons, Out Into Orbit, The Black Hole aj. Planetárium v Bristolu Planetárium je součástí At-Bristol Science centra. Věnuje se systematicky přípravě vzdělávacích pořadům pro všechny věkové kategorie žáků. Také v tomto planetáriu jsou pořady prováděné formou „live-show“ s pečlivě připraveným scénářem a obrazovým materiálem. Základní nabídku tvoří čtyři pořady: Little Stars, Space Stories, Exploring the Solar System, Exploring the Universe. LIttle Stars (Malé hvězdy) – pořad je určen pro děti mladší 5 let, jeho délka je 20 až 25 minut podle lektora, který pořad živě provází. Představuje dětem Medvědici a Lva (souhvězdí), další souhvězdí děti hledají ve skupinách hvězd podle své fantazie. Space stories (Kosmické příběhy) – příběhy medvěda Ernesta, který zkoumá Měsíc a hvězdy. Je určen dětem do 7 let, délka pořadu je 25 až 30 minut podle lektora, který pořad živě provází. Exploring the Solar System (Výzkum Sluneční soustavy) – jedná se o pořad určený dětem od 7 let, délka 25 až 30 minut. Je zaměřen na témata probíraná ve výuce na anglických školách – střídání dne a noci, pohyb Země kolem Slunce, střídání měsíčních fází, výsledky zkoumání planet. Exploring the Universe (Zkoumání vesmíru) – pořad je přizpůsoben tématům probíraným ve výuce, trvá 25 až 30 minut. Žáci sledují vznik vědeckých teorií, jsou objasněny některé metody poznávání vesmíru. Úžeji se zaměřuje na vývoj hvězd a objevování exoplanet.


3. pořady pro veřejnost (MV) Royal Greenwich Observatory Denně je uváděno celkem osm pořadů, z nichž tři jsou určeny pro veřejnost. Avšak kromě těchto tří může veřejnost navštívit pořady pro školní skupiny. Časy začátků pořadů jsou 14.45, 15.30 a 16.15. Planetárium využívá fulldome projekční systém Sky-Skan, který umožňuje vytvářet jak živě moderované pořady, tak reprodukovat pořady nahrané. Bohužel, pro svoji vlastní tvorbu nemají dostatečný potenciál, proto pořady pro planetárium nakupují, popř. získávají zdarma (např. od Google X Prize). Pořady jsou v určitých časových intervalech obměňovány, v době naší návštěvy byly na programu Undiscovered Worlds a We are Alien a Back to the Moon. Ze živě uváděných pořadů je uváděn např. Sky Tonight: Captured Starlight. Thinktank Birmingham Science Museum Toto planetárium je součástí velkého science centra mezi jehož návštěvníky patří především rodiče s dětmi. Proto je nabídka pořadů zaměřena právě na tuto skupinu a jsou v ní na tři desítky titulů. Návštěvníci mohou zhlédnout fulldome pořady jako např. We are Alien, Journey to Infinity, Earth. Moon and Sun, Stars and Stories (zaměřeno na oblohu v jednotlivých ročních obdobích) a mnoho dalších. Kompletní seznam všech pořadů planetária lze nalézt na této internetové adrese: http://www.thinktank.ac/page.asp?section=636§ionTitle=Stars+%26+Stories+of+Winter+%2825 +minutes%2C+all+ages%29 Uváděné pořady lze rozdělit do dvou skupin: koupené a vlastní tvorba. Během návštěvy jsme mohli zhlédnout ukázky tří kratších pořadů z vlastní produkce. Některé z nich jsou nabízeny ke koupi i pro další světová planetária. Krátké 10minutové pořady jsou uváděny každých dvacet minut. Návštěvnost planetária je průměrně 500 osob za den, při mimořádných akcích může být až šestkrát větší. V sále planetária je 69 míst. Některé pořady jsou vybaveny anglickými, arabskými, španělskými a francouzskými titulky. Planetárium disponuje také textovým průvodcem psaným Braillským písmem s hmatovými obrázky. Planetárium v Bristolu Toto planetárium je také součástí poměrně rozsáhlého science centra a disponuje 86 místy. Planetárium není vybaveno fulldome projekčním systémem. K projekci využívá klasický projekční přístroj firmy Spitz a projekce je doplněna promítáním připravených prezentací v PowerPointu s hudebním doprovodem. Pro návštěvníky je připraveno celkem pět pořadů z nich dva jsou určeny výhradně pro školy (děti do 7 let) a tři pro rodiče s dětmi (Seasonal Night Sky show, Exploring the Solar System a Exploring the Universe – řazeno vzestupně od věku 5 let). Pořady jsou živě moderovány lektorem a přesto, že každý z pořadů má přesný scénář, lektoři je mohou reprodukovat „po svém“ s drobnými odchylkami, čímž dosahují toho, že tentýž pořad je pokaždé trošku jiný. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

4. astronomická pozorování (JK) Tato část zprávy pojednává o tom, jak navštívené instituce provádějí denní i noční astronomická pozorování dalekohledy pro veřejnost. V následujícím seznamu jsou uvedeny všechny navštívené instituce, pokud některá z nich pozorování neprovádí, je uveden důvod, proč ne. Royal Observatory Greenwich Provádějí občasná denní pozorování Slunce i noční pozorování oblohy přenosnými dalekohledy v přilehlém parku. Jsou však limitováni značným světelným znečištěním Londýna a také správci parku, ve kterém se planetárium s hvězdárnou nachází. Správci značně omezují pohyb osob po parku v noci. Pro zájemce poskytují kurzy astrofotografie, tyto aktivity se však odehrávají převážně mimo Londýn. Science Museum Pozorování oblohy pro veřejnost neprovádějí. Muzeum sice má vlastní observatoř, ale kvůli špatnému přístupu a zabezpečení je pro veřejnost trvale uzavřena. Natural History Museum Pozorování oblohy pro veřejnost neprovádějí, nepatří to do tematického záběru muzea. Scienceoxford Pozorování pro veřejnost provádějí velmi zřídka, pouze v rozsahu 3 – 4 pozorování ročně. Důvodem je náročná organizace takových akcí, jelikož vždy mají pro případ špatného počasí připraven i alternativní program tematicky se týkající noční oblohy. Tato příprava zvyšuje organizační nároky. Pozorování je prováděno přenosnými dalekohledy. Občasná pozorování pro veřejnost provádí v Oxfordu také Blackett Observatory. Nejedná se však o žádnou pevnou či pravidelnou spolupráci s navštívenou institucí Scienceoxford. Thinktank Birmingham Science Museum Zřídka provádějí denní pozorování Slunce přenosnými solárními dalekohledy umístěnými pro takovou příležitost v okolí budovy Thinktanku. Důvodem malého počtu pozorování je velmi nízký počet jasných slunečných dní v Birminghamu. Pozorování noční oblohy přímo neorganizují, tato aktivita je v Birminghamu zajišťována početnými skupinami amatérských astronomů. Thinktank rovněž na nočním pozorování nespolupracuje ani s místní univerzitní observatoří. At Science Bristol Ve spolupráci s organizací Bristol Astronomical Society sdružující amatérské astronomy, provádějí občasná pozorování denní či noční oblohy pomocí přenosných dalekohledů z terasy své budovy. Shrnutí kapitoly Všechny navštívené instituce provádějí pozorování spíše sporadicky, pokud vůbec. Ani jedna neposkytuje pozorování v takovém rozsahu, jako HaP JP v Ostravě. Důvody jsou převážně dva: Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

1. Pozorování je pro některé instituce mimo jejich záběr, pro zbytek je jen doplňkovou aktivitou. 2. Všechny instituce se nacházejí uvnitř měst a světelné znečištění v těchto městech nedovoluje provádět kvalitní pozorování. Stejně tak je na překážku časté špatné počasí.

5. mimořádné akce (AF) Royal Greenwich Observatory výlety do oblastí s tmavou oblohou, přednášky (talks) v jiných institucích, promítání filmů, např. starších vědecko-fantastických filmů s odborným komentářem, večer s aktivitami pro děti, natáčení pořadu Star Gazing Life pro BBC Science Museum zvláštní časově omezené výstavy, vědecké show, vystupování herců, mimořádní hosté – např. Eugene Cernan, oslavy různých výročí, večery na dané téma – špionáž, vesmír, láska, jídlo, výjezdy do škol, zvláštní program Late – v 18 hodin se zavře, v 19 se otevře a pokračuje se do noci Natural History Museum Noc vědců (Science Uncovered) – veřejnost vidí práci vědců a může v něčem asistovat, zvláštní tematické dny pro školy – Den věd o Zemi, Chemický den apod., návštěvy škol se zvláštním programem (přednášky) Scienceoxford nyní v prostorách univerzitního muzea sobotní vědecký klub 1x měsíčně pro rodiny s dětmi – např. o semenech rostlin, soutěž FameLab, přednášky vědců (pro dospělé), přednášky na určité téma (science talks), 1x ročně Pozorování noční oblohy (Star Gazing Night), 1x ročně Astronomické období (Astronomy season) – přednášky a pozorování dalekohledem, program je však připraven i pro špatné počasí, pozorovaní Slunce speciálním dalekohledem, Festival vědy (Science Festival) – asi 20 stánků ve městě, v každém jiná organizace (instituce), Oxfordský festival přírody (Oxford Festival of Nature) – např. na téma ekologie, zvířat, ale i pozorování Slunce dalekohledem, dočasné expozice (např. fotografie divoké přírody měly velký úspěch), akce pro malé děti – kreslení a vybarvování vesmírných těles, výjezdy do okolních měst Thinktank Birmingham Science Museum občas pozorování Slunce a výjezdy s nafukovacím planetáriem, veřejná noční pozorování – spolupráce s amatérskými astronomy, přednášky vědců, Science café, 2x ročně vstup zdarma + dárkové poukazy pro vybrané školy (se žáky ze soc. slabých rodin), Vědecká zahrada (Science Garden – interaktivní exponáty venku) – vstup občas zdarma, akce v rámci Národního dne hraní (National Play Day), akce s větším podílem hudby aj. umění – pro dospělé, skutečná věda v muzeu – vědci dělají pokusy a lidé jim mohou pomáhat At Science Bristol setkání s vědci-odborníky (Meet the expert) a jejich přednášky, zvláštní program pro dospělé v říjnu – i s dalekohledy (připraveno je i pohoštění), předvádění vědy na ulicích (Science Busking), program pro Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

skauty – ti zde mohou získat astronomické odbornosti, noční přespávání ve spacích pytlech, 1x zkusili koncert, přišlo relativně málo lidí, ale jinak celkem povedené

6. interaktivní exponáty, elektronické exponáty, dočasné expozice (AH, AF) Postřeh Adama Fišera O některé interaktivní exponáty, ač dobře připravené, nejevili návštěvníci téměř žádný zájem (viz foto z NH muzea v Londýně). Osobně mám pocit, že to jsou často různé elektronické aktivity, často dotykové. Na druhou stranu o některé podobné exponáty v Science muzeu v Londýně jakýsi zájem byl (viz foto). Předpokládám, že je to dané atraktivnějším obsahem - ta navštěvovaná expozice v Science muzeu se týkala lidského "já".

Na snímku vlevo je zachycena situace v NH muzeu v Londýně, vpravo pak v Science muzeu v Londýně

Royal Greenwich Observatory Elektronické exponáty planetária se sestávaly z výstavy soutěžních astronomických fotografií s popisem jakou technikou a s jakým expozičním nastavením bylo foceno, ve třech místnostech pak byly interaktivní exponáty rozdělené do kolekcí astronomie inspirující, astronomie zkoumající a astronomické otazníky. V muzeu času, které se nachází ve vedlejší historické budově hvězdárny, je expozice vývoje a sledování a měření času. Jedná se spíše o klasickou muzejní expozici, ale zajímavým interaktivním exponátem je tam projekce na desku stolu, kterou může návštěvník ovládat dotekem promítaných předmětů a popisků rukou. Science Museum Ohromná expozice kosmonautiky spojená s interaktivní komentovanou prohlídkou přistávacího modulu Apollo 10. V oddělení astronomie se nachází velké vitríny s mnoha exponáty, u nichž je dotykový ovládací panel, který jednotlivé exponáty popisuje a přidává k nim jednotlivý příběh daného exponátu, jak se do muzea dostal, popřípadě něco o jeho autorovi, majiteli a podobně. Všechny tyto ovládací prvky fungovaly. Velké interaktivní zázemí se nachází ve 3. patře, jedná se o expozici pokusů s názvem Launchpad. Nachází se tam velké množství jednoduchých fyzikálních pokusů. Ale současně se tam nachází experimenty s infrazářením (ať v podobě infrakamer se schopností zobrazovat předměty ve tmě, či Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

termokamer, zachycující tepelné mapy). Všechny exponáty až na dva byly funkční. Vstup do tohoto experimentária byl omezen počtem osob nacházejících se v místnosti. Navíc i v místnosti se nacházeli dobrovolníci vysvětlující na požádání ovládání experimentů. Natural History Museum Klasické exponáty ve vitrínách. Jediná elektronická a částečně interaktivní expozice, byla expozice dinosaurů. Zajímavá byla expozice o vývoji Země a geologii, kde se nacházelo pár jednoduchých elektronických exponátů – dalekohled s elektronickým hledáčkem, kterým se dalo zobrazit jednotlivé časové období Země, podle toho, kterým směrem se člověk díval. Vše funkční. Scienceoxford Muzeum je v rekonstrukci. Veškeré aktivity, co se týče popularizace vědy, jsou přesunuty na speciální akce. Původní interaktivní vybavení již není funkční. Stavba nového centra (mělo by mít název Magnet), je teprve v začátcích hledání nemovitosti v centru města a potřebných financí. Thinktank Birmingham Science Museum Interaktivní science centrum, ale asi třetina exponátů byla nefunkční. Rozděleno do různých oddělení podle zaměření. Astronomii a kosmonautice se věnovali jen okrajově. Zajímavá byla možnost ovládání „marsovského“ vozítka s možností sledování obrazu na kameře. At Science Bristol Asi nejlepší science centrum co se týče interaktivity s návštěvníkem. Velké množství (ve většině případů funkčních) exponátů a zkušebních míst. Tam, kde nestačilo zmáčknout tlačítko, nastoupil plně přístupný experiment s občasnou podporou asistentů, pokud jej experiment vyžadoval.

7. rezervační systémy, on-line prodej (TG) Royal Greenwich Observatory Používají systém TOR (http://torsystems.co.uk/), na uvedených stránkách je kromě popisu i případová studie několika institucí, kam systém dodávali. Science Museum Také používají systém TOR, další informace, jak přesně funguje systém v případě této implementace jsou zde http://www.sciencemuseum.org.uk/educators.aspx Natural History Museum Stejně jako v Science muzeu, i zde je základní vstup zdarma. Pro speciální výstavy a projekce atd. mohou hromadné exkurze i jednotlivci využívat rezervační systém podrobně popsaný zde http://www.nhm.ac.uk/visit-us/booking/index.html Scienceoxford Nabízejí také několik možností, jak si návštěvník může zajistit vstupenku. Jednou z nich je web (www.scienceoxford.com) a i pokud provedou rezervaci tak, že zatelefonují, je požadavek zaznamenán do systému na webu. Školní exkurze jsou domlouvány telefonicky nebo mailem.


Prodejní on-line systém, který používají pro veřejnost se jmenuje “Advanced Ticketing”, na webu, který ta společnost provozuje, musí vždy vytvořit novou událost s několika parametry (popis akce, místo, čas, dospělí/děti, cena, maximální počet vstupenek atd.). Tím se vytvoří “link”, který vloží k dané akci na své stránky. V případě realizace objednávky/nákupu je platba prováděna službou PayPal, instituce i návštěvník obdrží mailem potvrzení. Služba je hrazena institucí, je to několik procent z ceny vstupenky. Thinktank Birmingham Science Museum Používají dva systémy, jeden k prodeji vstupenek a druhý pro organizované skupiny. Prodejní systém se jmenuje ENTA a umožňuje přímý prodej vstupenek i on-line prodej. Databáze systému dovoluje v případě potřeby také generovat různé statistiky. Stejný systém využívají i pro prodej dodatečných vstupenek do planetária nebo kina (tam je zohledněna kapacita i lokace sedadla). Rezervační systém pro skupiny se jmenuje Gamma a je určen především k rezervaci, aby měli přehled, kdy kdo na co přijde. Školní exkurze si nekupují klasické vstupenky, částka je fakturována po návštěvě. Systém tedy umožňuje i veškerou agendu s tím spojenou (potvrzující dopisy, harmonogram dne, faktury atd.). Sekundárně je využíván také k analýzám struktury návštěvnosti atd. At Science Bristol Pro školy i veřejnost používají rezervační systém Merac (http://www.merac.co.uk/). Nejsou s ním spokojeni, rozhodně jej nedoporučují a sami hledají jiné řešení.

8. vstupné, další prodej (VS) Peter Harisson Planetarium, ROG Vstupné: dospělí: £11.50, děti: £6.00, zlevněné (volně přeložené slovo „concession“): £9.50, rodinné (1 dospělý, 2 děti): £19.50, rodinné (2 dospělí, 2 děti): £29.50 Obchod: Na dodavatele věcí do obchodu vypisují tendr, do kterého se zájemci mohou přihlásit. Science Museum Vstupné: zdarma, muzeum je dotované státem, nicméně některé expozice jsou zpoplatněny, např. pořady v jejich kině nebo dočasné výstavy atd. Obchod: spolupracují s jinými obchody, jejichž vybrané výrobky v muzeu prodávají. Natural History Museum Vstupné: zdarma, muzeum je dotované státem, občas se tady pořádají akce, za které lidé musí zaplatit okolo 5 liber na osobu. Obchod: díky tomu, že jsou podporováni státem, vyrábějí si věci k prodeji sami, mají vlastní značku. Scienceoxford Vstupné: zdarma, vládní a nadační dotace, na některých akcích musí zavést vstupné od 3 do 8 liber za osobu. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Obchod: vlastní obchod nemají. Thinktank Birmingham Science Museum Vstupné: dospělí (16+ let): £12.25, děti (3-15 let): £8.40, děti do 3 let zdarma, zlevněné: £ 8.40, nad 60 let: £8.40, rodinné (4 členové): £39 Obchod: Jedna firma pro ně vyrábí všechny věci k prodeji. At Science Bristol Vstupné: dospělí: £11.70, děti (3-15 let): £7.50, zlevněné (starší 60 let, studenti, nezaměstnaní, lidé s postižením): £9.80, rodinné (2 dospělí a 2 děti nebo 1 dospělý a 3 děti): £33.15, pra-rodinné (2 prarodiče a 2 vnoučata nebo 1 prarodič a 3 vnoučata): £31.35 !!!, za každé dítě navíc (při použití rodinného nebo pra-rodinného vstupného): + £ 6.50, planetárium se ke vstupnému připlácí: + £1 Obchod: spolupracují s vybranými firmami, jejichž výrobky pak prodávají.

9. spolupráce s dalšími institucemi (BK) Royal Greenwich Observatory Vzhledem k tomu, že observatoř v Greenwich je organizačně součástí instituce Royal Museums Greenwich sdružující čtyři subjekty otevřené veřejnosti, nejužší spolupráce probíhá v rámci těchto institucí s National Maritime Museum, Queen's House a Cutty Sark. Velmi významnou je však dále spolupráce s NASA a UK Space Agency, význačnými univerzitami, např. Imperial College London a dále institucemi spojenými s vesmírným programem v Rusku a v Číně. Probíhá spolupráce s festivaly vědy jako Edinburgh Science Festival a FameLab Science Festival. Instituce se podílí i na projektu Europeana, v němž jsou sdíleny digitální výstupy evropských muzeí, knihoven, archivů a kolekcí (http://www.europeana.eu/portal/) a rovněž v internetovém projektu Citizen Science Alliance, podporujícím mezinárodní spolupráci vědecké komunity (http://www.citizensciencealliance.org/). Royal Museums Greenwich jsou sídlem vědeckých a výzkumných center, zapojených do vědeckých aktivit v rámci mezinárodní spolupráce. Probíhá zde řada konferencí a seminářů. Vzhledem k charakteru instituce je rozvíjena spolupráce hlavně na poli historických věd a věd o umění (spolupráce s The National Archives a National Portrait Gallery). Science Museum Science Museum je součástí National Museum of Science and Industry, The Science Museum Group (SMG), zahrnující čtyři muzea: Science Museum (London), National Railway Museum (York), National Media Museum (Bradford) a Museum of Science and Industry (Manchester). V rámci muzea se také nachází vědecká knihovna a Britain's National Library for Science, Medicine and Technology. Muzeum je rovněž aktivní vědeckovýzkumnou institucí, pořádající konference a vychovávající studenty. Rozvoj a podpora partnerství je stěžejní zásadou této instituce. Je součástí vědeckých asociací UK: The Royal Society, Royal Academy of Engineering, Engineering UK and the British Science Association. Spolupracuje s dalšími organizacemi jako Royal Academy of Engineering, National Grid a Museum of Science & Industry v Manchesteru, stejně jako s menšími, ale progresivními subjekty v hlavním městě. Prostřednictvím grantů a projektů se zapojuje do péče o technické dědictví země. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

V rámci mezinárodní spolupráce je možno jako příklady z poslední doby uvést podíl na vzniku brazilského vědeckého muzea v São Paulo, spolupráci s vědeckými a kulturními nadacemi a institucemi v Jižní Africe, Jižní Korei, Turecku a Japonsku. V rámci expozice o výzkumu vesmíru je zásadní spolupráce s National Aeronautics and Space Administration (NASA), světovými vědci i studenty z mnoha výzkumných institucí. Lektoři muzea aktivně oslovují školy a další instituce, pořádají kurzy, prezentace a přednášky. Muzeum podporuje „živou vědu“ zapojením vědců biomedicínských oborů do spolupráce s návštěvníky expozic. Natural History Museum Zájem o spolupráci s jednou z nejprestižnějších institucí v zemi mají organizace z celého světa. Vědečtí pracovníci se podílejí na stěžejních výzkumných projektech, programech, grantech a aktivitách ve spolupráci se stovkami vědeckých institucí. Namátkou je možno jmenovat Royal Botanic Gardens, Kew, British Library , Calcutta Botanical Garden, Darwin Manuscripts Project v American Museum of Natural History, Cambridge University Library a Biodiversity Heritage Library (BHL), Encyclopedia of Life (EOL), National Oceanography Centre, Southampton, a British Antarctic Survey, Association of Science and Technology Centres. Muzeum blízce spolupracuje např. s pařížským Muséum national d’Histoire naturelle. Některé z výstav vzniklých na půdě muzea následně putují po regionálních muzeích v zemi. Součástí muzea je i „Attenborough Studio“, zřízené ve spolupráci s televizí BBC. V programu „Real World Science programme“ jsou zapojeny obdobně zaměřené instituce v UK. V rámci spolupráce mezi institucemi se muzeum zapojuje do aktivit, jako jsou „Science uncovered“, „Wildlife Photographer of the Year“, „Earth Science Day“, „School Day“ nebo „Chemistry Day“. Organizačně jsou však složky muzea vědecká od popularizační (možná překvapivě) striktně odděleny. Scienceoxford Základem spolupráce mezi institucemi je využití potenciálu Oxfordské univerzity a dále rovněž úzká spolupráce s jednou z národních vědeckých výzkumných laboratoří Rutherford Appleton Laboratory (- RAL, spadající pod Science and Technology Facilities Council (STFC) v Harwell Science and Innovation Campus at Chilton u Didcot v Oxfordshire), kde 1 200 zaměstnanců podporuje práci více než 10 000 vědců a inženýrů, a to zejména z komunity výzkumných univerzit. Kromě dalších aktivit se jedná o koordinační centrum programů účasti UK na významných mezinárodních zařízeních. Největší z nich jsou v oblasti částicové fyziky a vědy o vesmíru. Příkladem společných aktivit s institucí Scienceoxford jsou např. „County science day“, „World Space Week“, „Public Engagement Large Awards Scheme“, „Talking Science at Rutherford Appleton Laboratory“. Dalších spolupracujících organizací jsou desítky, mezi jinými lze jmenovat televizi BBC či British muzeum. Výsledkem aktivit jsou programy pro děti, rodiny i veřejnost, např. Oxfordshire Science Festival (http://www.oxfordshiresciencefestival.co.uk/), Oxford Festival of Nature (http://www.scienceoxford.com/live/oxfestnature/), ABC of Science (http://www.scienceoxford.com/live/abc-science), sobotní kluby vědy apod. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Rutherfordovy laboratoře však spolupracují i s dalšími Science centry v zemi – bližší informace lze nalézt např. na stránkách asociace vědeckých center Spojeného království Association for Science and Discovery Centres (- ASDC, http://sciencecentres.org.uk/), které sdružují okolo 60 subjektů. Velké množství aktivit je tak propojeno, koordinováno nebo spolufinancováno. Jako příklad lze uvést World Space Week 2013: „Exploring Mars, Discovering Earth“ (http://www.worldspaceweek.org/wsw/index.php). Thinktank Birmingham Science Museum V rámci nového Birmingham Museums Trust, zahrnujícího subjekty Aston Hall, Birmingham Museum and Art Gallery, Blakesley Hall, Museum Collections Centre, Museum of the Jewellery Quarter, Sarehole Mill, Soho House, Thinktank a Weoley Castle se jedná o nové příležitosti a formy spolupráce pro Science muzeum. Na lokální a regionální úrovni probíhá spolupráce s učiteli škol. Při vytváření obsahu pro prezentace v planetáriu probíhá spolupráce s ESA a NASA, ale např. i Arts Council England, Centre for LIFE nebo vědci a umělci při výtvarných instalacích a divadelních produkcích. At Science Bristol Centrum je součástí UK Association for Science and Discovery Centres, příkladem společné aktivity je např. ‘World Space Week: Mars Lab’ being run by At-Bristol. Je koordinátorem tréninkových aktivit pod záštitou této organizace. Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou např. Institute of Museum and Library Services (IMLS), Centre for Life, Glasgow Science Centre, Thinktank, Living Rainforest, Sciencewise Expert Resource Centre. Tréninkové aktivity v popularizaci vědy probíhají ve spolupráci s učiteli základních a středních škol, na úrovni univerzitního vzdělávání např. s organizacemi zabývajícími se popularizací vědy Science Learning Centre South West (https://www.sciencelearningcentres.org.uk/consortia/sw/), Graphic Science (http://www.graphicscience.co.uk/), University of the West of England. V rámci tématicky zaměřených aktivit se v centru setkávají experti z různých oblastí, jako např. vulkanologie nebo pokročilých technologií. Rozvíjena je spolupráce s médii (show v Bristol Community Radio), videa vlastní produkce (často ve spolupráci s nezávislými umělci) jsou vyvěšována na internetové servery a promítána na projekční ploše vně budovy. Část expozice centra byla vytvořena s přispěním Aardman Studios, centra animované tvorby sídlícího v Bristolu. Spolupráce probíhá rovněž na lokální úrovni s městkou radou a municipalitami v širší oblasti. Příkladem mezinárodní spolupráce může být pohár v kopané robotů „FIRA Robo World Cup“ z roku 2012, kterého se zúčastnily týmy z celého světa.

10. marketing, role vizuálního stylu, návštěvnost (IČ) Royal Greenwich Observatory Propagaci zajišťuje marketingové oddělení společné pro muzeum námořnictva, jehož je planetárium a observatoř v Greenwichi součástí. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Produkty: živě komentované pořady v planetáriu v délce 20 – 25 minut, vhodné filmy, mimořádné aktivity v parcích v okolí, vyjíždějí přímo do škol v okolí Londýna, studijní materiály a pracovní listy pro školy Personální obsazení: 8 zaměstnanců a 6 externistů Roční návštěvnost asi 120 – 180 tisíc. Science Museum V oblasti marketingu londýnské spolupracuje s pěticí dalších center, která spolu úzce spolupracují a mají společné postupy. Velmi využíváno sponzorství a donátorství, důležitý je fundraising a propagace těchto aktivit (veřejná děkovná vyjádření donátorům a sponzorům). Produkty: mimo jiné výjezdní show pro děti ze vzdálenějších míst, personální zajištění výjezdů: 6 spolupracovníků Natural History Museum Propagace je zajišťována centrálně marketingovým oddělením. Organizační a průvodcovské činnosti a zaměstnanci jsou zcela odděleni od vědecké sekce muzea – jejich propojení není ideální, spolupráce je dle vlastních slov mentorky nedostatečná a nevyhovující. Roční návštěvnost: cca 20 milionů návštěvníků (včetně uživatelů e-aplikací) Produkty: programy pro školy včetně výukových materiálů, jezdí do škol s tematicky zaměřeným programem. Scienceoxford je nezisková organizace založená a sponzorovaná soukromými osobami. Produkty: aktivity pro školy – výjezdy do škol s vědu popularizujícími tématy, aktivity pro rodiny s dětmi (6 – 10 eventů ročně, cca 2 astronomická pozorování měsíčně tvořená 15 – 20 minutovou přednáškou, pak následuje pozorování), aktivity pro studenty – FameLab – podpora zájmu studentů popularizovat svůj obor, aktivity pro dospělé – cca 2 úžeji zaměřené přednášky (trvání 45 – 90 minut) měsíčně, Science festival in Oxford – festival vědy v ulicích – trvá téměř měsíc. Návštěvnost specializovaných přednášek bývá až 100 osob, na eventy přicházejí až tisíce osob. Personální zajištění: 6 odborníků a 2 organizátoři, spolupracují s odbornými pracovníky a dobrovolníky, s nimiž je však mnohdy komplikovaná spolupráce, jelikož nejsou zavázáni a tudíž nemají povinnost přijít, což však značně komplikuje realizaci aktivit. Thinktank Birmingham Science Museum Marketingové aktivity jsou realizovány centrálně pro celé science centrum, součástí vstupenky do SC je i vstupenka do planetária – na příslušný pořad ve stanoveném termínu. Personální zajištění – aktuálně došlo k obměně vedení a organizační struktura i obsahová náplň se zřejmě bude měnit. At Science Bristol Marketing je zajišťován centrálně pro celé science centrum, v ceně vstupného do SC je zahrnuto i vstup do planetária, ovšem libovolný počet návštěv během příslušného dne. Zdejší průvodce byl velmi nadšený astronom a současně velmi schopný popularizátor. Byl zřejmý jeho entuziasmus pro tuto práci, schopnost popularizovat vědu a zaujmout vyprávěním. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Produkty – živě komentované pořady s velkým důrazem na atraktivitu výkladu trvající zpravidla 25 – 30 minut, nemají pořady pouštěné jako filmy. Na pořady navazují praktické činnosti s pracovními listy, s nimiž pak mohou žáci dále pracovat a učitelé mají zpětnou vazbu o účinku návštěvy na žáky a na jejich znalosti a případně získané dovednosti. Personální zajištění: Při hledání spolupracovníků je kladen důraz na herecké schopnosti a zápal pro popularizaci a komunikaci s publikem odborné znalosti nejsou hlavní prioritou. Pro práci v planetáriu jsou připravené scénáře, podle nichž se lektor řídí při prezentaci. Shrnutí kapitoly: Marketing je pro všechny navštívené instituce zajišťován centrálně marketingovým oddělením v rámci nadřízené instituce, planetárium jako takové speciálního člověka pro marketing nemá, pokud s činností marketingového oddělení nejsou spokojeni, musí se o distribuci informací k návštěvníkům postarat sami. Personální zajištění: každý prezentátor nemusí být odborník a znalec astronomie, důležité je, aby uměl zajímavě a poutavě vyprávět a zaujmout publikum naučeným textem, pro výjezdy do škol je potřeba zapojených vždy cca 6 osob. Práce s dobrovolníky je někde komplikovaná, necítí zodpovědnost a pak nejsou spolehliví – Oxford, jinde však osvědčená, jedná se o lidi s nadšením, kteří se rádi do aktivit zapojují a nabízejí své dovednosti, mají zájem o práci – Bristol. Vzdělávací možnosti: v Bristolu na univerzitě se dá studovat Science Communication – v rámci doplňkového celoživotního vzdělávání – 1 rok prezenčně nebo 2 roky dálkově (viz http://www1.uwe.ac.uk/research/sciencecommunicationunit) Produkty: nakoupené filmy sdílené s jinými planetárii v délce 25 - 30 min, živé prezentace lektorů až 45 min dlouhé, kromě aktivit v sídle instituce pořádání výjezdů přímo do škol a realizace programů přímo na školách. Doporučená a osvědčená konstrukce ceny: mezi 3 – 8 librami (tedy 90 – 240 Kč) v závislosti na typu aktivity, londýnská muzea tohoto typu jsou zdarma, platí se však za návštěvu dočasných výstav Roční návštěvnost planetárií se pohybuje od 80 tis do 200 tis, přičemž v případě velkých SC se jedná o cca 50% návštěvníků, kteří do SC přijdou. Je vhodnější mít vstupenku do planetária zvlášť a jasně definovaný čas či termín návštěvy.


Loga navštívených institucí: Instituce Královská observatoř v Geenwichi

Webová stránka http://www.rmg.co.uk/royalobservatory/

Londýnské science centrum

http://www.sciencemuseum.org.uk/

Přírodopisné muzeum

http://www.nhm.ac.uk/index.html

Science centrum Oxford

http://www.scienceoxford.com/

SC ThinkTank Birmingham

http://www.thinktank.ac/

SC @Bristol

http://www.at-bristol.org.uk/

Logo

11. spolupráce s dobrovolníky a brigádníky (PK) Zapojení dobrovolníků využívá většina institucí (Greenwich, Science Museum, NH Museum, Scienceoxford, ThinkTank a At Science) při organizaci velkých „jednorázových“ akcí, které z organizačních důvodů není možné zajistit pouze při zapojení placených zaměstnanců. U takových akcí, kde je potřeba většího množství organizátorů, je třeba počítat s určitou rezervou v počtu Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

dobrovolníků. Dobrovolníci, kteří nejsou finančně či jinak zainteresováni na své účasti na pořádané akci, nejsou vždy zcela spolehliví. Obecné pravidlo, jaké množství dobrovolníků zapojit neexistuje a je třeba vycházet ze zkušeností organizátorů. Pro pravidelné akce využívají dobrovolníků například v Scienceoxford, ale i zde jsou špatné zkušenosti se spolehlivostí. Jeden placený zaměstnanec zde při práci potřebuje zpravidla jednoho dobrovolníka. Aby byla zvýšena pravděpodobnost, že dobrovolník bude zaměstnanci opravdu k dispozici, bývají angažováni dobrovolníci dva (sic!). Je zřejmé, že je velice žádoucí, aby dobrovolník byl na práci zainteresován, i když se vždy nemusí jednat o finanční odměnu. Snižuje se tak pravděpodobnost nenadálých omluvených i neomluvených výpadků.

Appendix Studijní cesta byla navržena tak, abychom navštívili instituce velmi různorodého charakteru, které však spojuje jejich aktivní role v komunikaci přírodních věd. Sestavená zpráva shrnuje nejzajímavější poznatky z témat, která nás prioritně zajímala. Vznikla také bohatá fotodokumentace, která je k dispozici v elektronické podobě. Poděkování patří také všem šesti mentorům, kteří nás přijali velmi přátelsky a ochotně odpovídali na naše dotazy.

(c) VŠB-Technická univerzita Ostrava 2013 Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu ČR.

Anglicky c tyr u helnı k

Recommend Documents