RECENZE
ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM Petr Hlaďo RECENZE KNIHY P
, J. Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-5232-7.
Nakladatelství Grada Publishing vydalo v minulém roce monografii nazvanou Andragogický výzkum, jejímž autorem je erudovaný pedagog a andragog prof. J. Průcha. Tematickým zaměřením jde o publikaci významnou, neboť žádná vědecká disciplína se nemůže rozvíjet bez opření se o empiricky podložené poznávání. Pokud se má andragogika jako věda dále rozvíjet, nesmí být založena pouze na teoretických popisech, modelech, úvahách apod., ale především na empirických důkazech. Jak v úvodu připomíná autor, v českém jazyce dosud nebyla vypracována systematická návodová příručka o andragogickém výzkumu a jeho vědeckých metodách. Příčinou je, že se andragogika rozvinula relativně pozdě a praxe vzdělávání dospělých po dlouhou dobu nepociťovala potřebu vlastní vědy ani systematického výzkumu. Andragogika proto nacházela metodologickou oporu v příbuzných vědách, především v pedagogice, psychologii a sociologii. Vědcům, studentům, ale
RECENZE
i odborníkům z praxe je v těchto disciplínách k dispozici několik vysoce kvalitních metodologických příruček, jež jsou svou odbornou úrovní srovnatelné s obdobnými zahraničními pracemi. Jde například o: • Základy empirického výzkumu pedagogických jevů (Pelikán, 2011); • Úvod do pedagogického výzkumu (Gavora, 2012); • Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství (Skutil et al., 2011); • Slovník pedagogické metodologie (Maňák, Švec, Švec, 2005); • Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Švaříček, Šeďová et al., 2014); • Úvod do metodologie psychologického výzkumu (Ferjenčík, 2010); • Kvalitativní výzkum (Hendl, 2012); • Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu (Miovský, 2006); • Kvalitativní analýza textů (Řiháček, Čermák, Hytych et al., 2013); • Jak se vyrábí sociologická znalost (Disman, 2011) aj. Kniha Andragogický výzkum se však svou koncepcí od uvedených metodologických příruček liší. Není zde prezentována pouze metodologie andragogiky. Ve čtyřech hlavních kapitolách je zmapován český andragogický výzkum v jeho různých aspektech s cílem přiblížit čtenáři využitelné vědecké přístupy a metody, a to s poukázáním na dobré, již existující příklady andragogického výzkumu. První kapitola je zaměřena na andragogickou edukační realitu jako předmět výzkumu. Nejprve je pregnantně argumentována potřeba výzkumu v andragogice. Autor konstatuje, že česká andragogika splňuje kritéria k uznání za vědeckou disciplínu, avšak andragogický výzkum ve srovnání s jinými společenskými vědami není stále rozvinut na žádoucí úrovni. V textu je upozorněno i na variabilitu v české a mezinárodní andragogické terminologii. Problematické pojmy jsou rovněž objasněny. Pro andragogický výzkum lze vyzdvihnout vypořádání se s anglickou terminologií, neboť pro úspěšnou rešerši výzkumných šetření realizovaných v zahraničních je nezbytná znalost klíčových slov. V rámci kapitoly je dále objasněn pojem andragogický výzkum a jeho předmět, andragogická realita a andragogické edukační procesy. Závěr první kapitoly tvoří přehled základních typů učení a vzdělávání dospělých. Na první pohled se může závěrečná podkapitola zdát jako nadbytečná. Autor však text doplňuje ukázkami z výzkumů a tím nenásilně formuje metodologické uvažování čtenáře.
RECENZE
Poněvadž andragogika a andragogický výzkum mají multidisciplinární povahu, jejímž rizikem je roztříštěnost výzkumných témat, J. Průcha ve druhé kapitole precizně specifikuje výzkumné pole andragogiky a jeho základní složky. Nejprve se zabývá andragogickým makroprostředím edukace dospělých, konkrétně legislativním, geografickým a demografickým. Pozornost je dále věnována vstupním determinantám andragogických edukačních procesů. Konceptualizována a na konkrétních příkladech českých výzkumů jsou prezentována témata: motivace subjektů ke vzdělávání, motivační prostředky, zájem o vzdělávání, vzdělávací potřeby, volba vzdělávací dráhy a profesního zaměření a příležitosti ke vzdělávání pro dospělé. Na vstupní determinanty je logicky navázáno procesuálními determinantami andragogických edukačních procesů. Teoretické koncepce jsou konfrontovány s poznatky z výzkumných prací. Autor se věnuje např. stylům a strategiím učení dospělých, elektronickému učení, mezigeneračnímu učení, učení dospělých ve formálních, neformálních a informálních edukačních procesech, dalšímu profesnímu vzdělávání dospělých, podnikovému učení a vzdělávání dospělých, organizačnímu učení a vzdělávání dospělých, organizačnímu klimatu pracoviště aj. Zvláštní pozornost je věnována efektivnosti andragogických edukačních procesů, která je v teoretické rovině často diskutována, ale empirické zkoumání v této oblasti absentuje. Autor se zde pouští do polemiky, zdali jsou postuláty o pozitivních efektech dalšího vzdělávání zcela oprávněné. K odpovědi na tuto otázku by jistě přispěl výzkum týkající se měření efektů vzdělávání. V zahraničí je tato oblast intenzivně zkoumána a pro český andragogický výzkum se tak může stát dobrým vzorem. Jak je v textu připomenuto, metodologicky se může český andragogický výzkum inspirovat i z českých výzkumů prováděných v 70. letech minulého století na Vysoké škole ekonomické v Praze. Druhá kapitola je uzavřena kritickou sebereflexí andragogiky, která se zabývá problematikou publikování výsledků andragogických výzkumů v mezinárodních časopisech. Není překvapivé, že mezinárodní časopisy jsou saturovány hlavně autory z anglosaských zemí a čeští odborníci v nich až na ojedinělé výjimky publikují výsledky své vědecké práce jen výjimečně. Obligátní složkou každé metodologické příručky je popis výzkumných metod. Tuto roli plní třetí kapitola, v níž jsou představeny dostupné metody pro andragogický výzkum. Zde může andragogika čerpat z metodologických publikací společenských věd, jejichž přehledem kapitola začíná. Následuje rozbor druhů výzkumu, nastínění kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumného přístupu a uvedení postupů k zajištění validity, reliability a reprezentativnosti výzkumu. Uvedené poznatky mohou andragogové nalézt i v jiných metodologických příručkách. V dalších vydáních monografie
RECENZE
by bylo užitečné tuto kapitolu rozpracovat o konkrétní postupy, na nichž by bylo čtenářům ukázáno, jak validitu, reliabilitu a reprezentativnost zajistit a prezentovat ve výzkumných zprávách. Pro rozvoj českého andragogického výzkumu lze za významný považovat podrobný popis výzkumných metod. Autor začíná jejich tabulkovým přehledem, v němž je zachyceno, zdali jsou vhodné pro kvantitativní nebo kvalitativní výzkum a jaká je jejich reálná aplikovanost v českém andragogickém výzkumu. Výsledkem analýzy je konstatování autora, že repertoár metod použitelných v andragogickém výzkumu je poměrně široký, ale jejich užití v uskutečněných výzkumech dosti omezené, což je jedna z příčin, proč český andragogický výzkum nedosahuje ve srovnání se zahraničím náležité úrovně. Otázka, která čtenáře jistě zajímá, je, s jakými metodami se může blíže seznámit. Jsou jimi pozorování, dotazování, sémantický diferenciál, SWOT analýza, rozhovor a experiment. Metody andragogického výzkumu jsou prezentovány na 26 tiskových stranách. Vzhledem k významnosti této problematiky zde vidíme potenciál pro hlubší zpracování např. v podobě samostatné monografie. Poslední kapitola je zaměřena na infrastrukturu andragogického výzkumu. Popsána je situace andragogického výzkumu jak v České republice, tak v zahraničí. Kapitola přináší přehled o centrech andragogického výzkumu, vědeckých asociacích andragogického výzkumu a informačních zdrojích. Andragogové, kteří by chtěli prezentovat výstupy své vědecké práce v renomovaných časopisech, zde naleznou jejich přehled. Cenné by bylo uvedení, ve kterých databázích jsou prezentované časopisy indexovány, a doplnění charakteristik časopisů o adresu oficiálních internetových stránek. Jde však o informace, které rychle zastarávají a zdatný uživatel internetu je schopen si je vyhledat sám. Jednou z předností monografie je zpřehlednění andragogických výzkumů realizovaných v českých podmínkách, které mohou čtenářům sloužit jako příklady dobré praxe. Vyzdvihnout je třeba také ujasněnou koncepci textu. Nejprve jsou systematicky prezentovány oblasti, v nichž se objevují jednotlivé složky andragogické reality. V rámci těchto oblastí jsou prezentovány konkrétní publikované výzkumy a ve vztahu k těmto výzkumům jsou objasněny jednotlivé metody andragogického výzkumu. Pokud by byly číslovány všechny úrovně kapitol, přehlednost textu by to ještě zvýšilo. Jedná se však o výhradu marginální. Obsahem a jazykovou formou je publikace vhodná zejména pro odborníky, kteří se orientují na andragogické teorie a výzkum. Podtrhnout musíme rovněž didaktický charakter textu, který publikaci předurčuje studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech v oblasti andragogiky a dalších společenských věd. Pro ně by mohl být vhodnou
RECENZE
povinnou či doporučenou studijní literaturou. Přestože je hlavním rysem publikace zaměřenost na praktické využití, lektorům, školitelům, koučům, manažerům vzdělávání a dalším profesionálům z praxe bude vědecká forma textu pravděpodobně vzdálená. Tuto skutečnost do jisté míry vyrovnává exemplární princip, na němž je text vystavěn. Monografie Andragogický výzkum je pro rozvoj české andragogiky nedocenitelná. Je fundovaně zpracovaná, syntetizuje nejdůležitější informace o předmětné problematice a svou odbornou kvalitou se vyrovná obdobným zahraničním publikacím. Nyní nezbývá než doufat, že se pro české andragogy stane kompendiem, které povede k většímu rozvoji a růstu kvality andragogického výzkumu.
Literatura D
, M. 2011. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4. vyd. Praha: Karolinum. 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8.
F
, J. 2010. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. 2. vyd. Praha: Portál. 255 s. ISBN 978-80-7367-815-9.
G
, P. 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozšířené české vyd. Brno: Paido. 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0.
H
, J. 2012. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál. 407 s. ISBN 978-80-262-0219-6.
M
, J., Š , Š., Š , V. 2005. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido. 134 s. ISBN 80-210-3802-0.
M
, M. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing. 332 s. ISBN 978-80-247-1362-5.
P
, J. 2011. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vyd. Praha: Karolinum. 270 s. ISBN 978-80-246-1916-3.
Ř
, T., Č , I, H , R. . Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova univerzita. 190 s. ISBN 978-80-210-6382-2.
S
, M. . 2011. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál. 256 s. ISBN 978-80-7367-778-7.
Š
, R., Š , K. . 2014. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 2. vyd. Praha: Portál. 377 s. ISBN 978-80-262-0644-6.
Autor doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Institut celoživotního vzdělávání, Zemědělská 5, 613 00 Brno, e-mail:
[email protected]
RECENZE
LEKTORSKÉ DOVEDNOSTI: MANUÁL ÚSPĚŠNÉHO LEKTORA Jana Gondová RECENZE KNIHY M
, O. Lektorské dovednosti: manuál úspěšného lektora. 2., doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. 172 s. ISBN 978-80-247-4336-3.
Autorkou monografie Lektorské dovednosti: Manuál úspěšného lektora je Olga Medlíková, ktorá pôsobí ako súkromná lektorka, konzultantka a moderátorka. Špecializuje sa na tréning hovorcov, komunikáciu, argumentáciu, rétoriku a spoločenský protokol. Publikácia odráža autorkine skúsenosti s lektorskou činnosťou. Ide o 2. rozšírené vydanie z roku 2010. Spôsob, akým O. Medlíková čitateľa vedie cez text, pripomína odbornú prípravu – kurz na profesiu lektora. Ako autorka textu uvádza v predhovore, ide naozaj o manuál začínajúceho lektora, kde predstavuje tipy a triky, ktoré je možné využiť v danej profesii, nezameriava sa na teoretické analýzy problematiky vzdelávania dospelých. Pozornosť je
RECENZE
rovnocenne venovaná osobnosti lektora, ako aj individualite klienta (účastníka vzdelávania) a procesu vzdelávania. Úvodná kapitola Co to znamená, když . . . aneb Čím chci být je venovaná potrebe ozrejmiť si, kto je lektor. Čitateľ má možnosť ujasniť si svoj záujem o profesiu lektora a zorientovať sa v pozíciách vzdelávateľov dospelých. Kapitola Jsem lektor aneb Hlavní kompetence lektora je rozdelená do troch celkov, ktoré na seba logicky nadväzujú, lektorská image, kompetencie lektora a hodnoty tvoria osobnosť lektora. Prvý dojem, sympatia či antipatia nám v skutočnosti niekedy bránia vidieť hlbšie kvality človeka, z tohto dôvodu považujeme za pozitívne venovať sa tejto problematike. Praktické rady sú zamerané na zdanlivo jasné fakty, ako je upravenosť, spôsobilosť v odbore, individuálny prístup ku klientovi. Zaujímavo pôsobia výstrahy zamerané na negatívne javy, ktorým by sme sa mali vyvarovať v správaní i realizácii lektorskej činnosti. Podkapitoly Kompetencie lektora a Hodnoty lektora sú poňaté sebareflexívne a nabádajú budúceho lektora k analýze jeho doterajších kvalít. Upriamujú pozornosť na ideál, ktorý by sme mali dosiahnuť. V nasledujúcej kapitole Začátek je klíčový aneb Analýza vzdělávacích potřeb nás autorka uvádza do procesu prípravy vzdelávacej akcie. Aj keď v publikácii nie je použitý pojem kurikulum vzdelávania dospelých, na základe prístupu k príprave vzdelávacieho podujatia, môžeme konštatovať, že autorka preferuje široko koncipované kurikulum (v knihe nachádzame odpoveď na všetky kurikulárne otázky: Prečo vzdelávať? Koho vzdelávať? Čo vzdelávať? Kedy vzdelávať? Ako vzdelávať? Za akých podmienok vzdelávať? Aká je efektivita vzdelávania?). Modelová situácia prípravy vzdelávacieho podujatia je zasadená do prostredia firiem a organizácií. Autorka podrobne popisuje tri kroky práce na zákazke: prípravu, realizáciu, evaluáciu. Kapitola Příprava je základ, aneb Didaktika a metodika vzdělávací akce ukazuje, ako pracovať s cieľom vzdelávacieho podujatia – aké formy, metódy práce použiť pre dosiahnutie cieľov, ktoré máme vytýčené. Podrobne sa venuje jednotlivým formám vzdelávania, ako sú prednáška, seminár, workshop, ako sa kvalitne pripraviť, keď chceme použiť práve tieto formy vzdelávania dospelých. V závere nachádzame návod, ako vytvoriť kvalitný lektorský tandem. Kto ho tvorí? Bez koho sa nezaobídeme a aké nevýhody môže niesť fakt, že podnikáme sami ako lektori a zastávame viacero rolí dokopy. Autorka v kapitole Jedeme! aneb Proces vzdělávací akce zasväcuje budúceho lektora do procesu vzdelávacej akcie prostredníctvom štruktúry vzdelávacieho podujatia. Prechádza jednotlivé fázy tejto štruktúry, na základe textu si dokážeme vytvoriť svoje vlastné podklady k vzdelávaniu. Podkapitola Práce s lidmi a atmosférou obsahuje neoceniteľné typy, získané z praxe prirodzene
RECENZE
rozdelené do starostlivosti o klienta a starostlivosti o príjemnú klímu počas vzdelávacieho podujatia. Proces učenia chápe autorka prostredníctvom typológie štýlov učenia Davida A. Kolba. V knihe predstavuje svoj náhľad na proces učenia sa ako „špirály“, ktorá je plne využiteľná pri vzdelávaní dospelých. V rozšírenom vydaní publikácie oproti vydaniu z roku 2010 nachádzame spracované metódy vzdelávania dospelých. Ukážky a postup ako realizovať jednotlivé metódy vzdelávania sú len tri, avšak autorka uvádza odkazy, kde je možné nájsť celý zásobník vzdelávacích metód. Neoddeliteľnou súčasťou vzdelávacieho podujatia sú tzv. hry – aktivizačné prvky vo vzdelávacom procese. V knihe je im venovaná výrazná pozornosť. Pri jednotlivých hrách sú opäť uvedené podrobné návody, ako jednotlivé aktivity viesť. Ďalšie druhy aktivít, ktoré sú vhodné k realizácii na vzdelávacích podujatiach (prípadové štúdie, modelové situácie, simulácie), sú rozšírené oproti prvému vydaniu o videotréning. Záujem je venovaný aj téme pomôcky a práca s pomôckami. Hlavne u začínajúcich lektorov je to neoceniteľná téma. Často sa totiž stáva, že disponujeme vybavením, avšak to pôsobí skôr ako náš nepriateľ. Kapitola Řešíme problémy aneb Komplikované situace při vzdělávací akci umožňuje začínajúcemu lektorovi stretnúť sa s problematickými situáciami v teórii, čo môže uľahčiť okolnosti v reálnej situácii. Otázne je, či si na knihu spomenieme v horúcej situácii. Omnoho pragmatickejšie pôsobia metódy, ktoré využívame ako prevenciu problematických situácií vo vzdelávacom procese. Tieto metódy považujeme za skutočne účinné a je potrebné, aby ich lektor využíval nielen ako prostriedok na vyhnutie sa negatívnym situáciám, ale aj na vytvorenie pozitívnej atmosféry vo vzťahu k účastníkom navzájom i k lektorovi. Za výrazne pozitívnu považujeme kapitolu Hodnocení je zapotrěbí aneb Evaluace jako výstup z akce, ktorá je podrobne spracovaná. V mnohých prípadoch je práve táto fáza kurikula opomínaná, alebo realizovaná len veľmi povrchne. V prípade, že chceme profesiu lektora vykonávať dlhodobo a kvalitne, je táto fáza vzdelávacieho podujatia rovnako dôležitá ako príprava či realizácia vzdelávania. Publikácia ponúka návody, ako evaluáciu realizovať a spracúvať. Táto časť knihy môže dobre poslúžiť nielen začínajúcim lektorom, ale aj profesionálom v tejto oblasti. Lektorské hříchy, chyby a omyly. Autorka nás na ne upozorní ešte skôr, ako by sme sa ich mohli dopustiť, čím nás pravdepodobne dopredu uchráni pred nepríjemnými situáciami. Ďalšia časť je opäť zameraná na riešenie a ponúka návody, ako sa prepracovať od „hriechov“ k prednostiam.
RECENZE
Záverečná kapitola je venovaná marketingu, public relation a financiám v práci lektora. Súčasťou je text o time manažmente lektora, ktorý nám ukazuje ideál časového rozvrhu a vyplýva z dlhoročných skúseností s prácou lektora. Lektorské sedmoro proti stresu ukončuje knižný rýchlokurz lektora, za ktorý môžeme považovať túto publikáciu. Kniha je doplnená o slovník základných pojmov a prílohy: príklad anotácie programu, ukážka ankety pre analýzu vzdelávacích potrieb, scenár kurzu, help list pomôcok, marketingový plán lektora, príklad hodnotiaceho dotazníka pre účastníkov, príklad hodnotiaceho dotazníka pre organizátorov, príklad hodnotiacej správy z workshopu, plán osobného rozvoja. Celý text knihy je pretkaný „upozorneniami“, ktoré sú trefné a upozornia nás na zaujímavé fakty, ktoré si často vo svojej práci ani neuvedomujeme, robíme ich podvedome. Rovnako v publikácii nachádzame „doporučenia“ a „príklady“, ktoré ozvláštňujú text a potvrdzujú opodstatnenosť predošlého textu. V závere každej kapitoly je v bodoch uvedené zhrnutie, ktoré je ľahko zapamätateľné. Publikácia je primárne určená začínajúcim lektorom a ako konštatuje autorka, „snáď vám, ktorí ste na začiatku svojej lektorskej kariéry, pomže lepšie a rýchlejšie zvládnuť úskalia rznych typů vzdelávacích akcií a vyhnúť sa zbytočným komplikáciám a kiksům“. Odporúčala by som ju rovnako študentom andragogiky, ako aj ostatných pomáhajúcich profesií ako kvalitný manuál a podklad k práci so skupinou.
Autorka Mgr. Jana Gondová, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Pedagogická fakulta, Ružová 13, 974 11 Banská Bystrica, Slovenská republika, e-mail:
[email protected]
