Andûlské schody. Stfiední âechy

Stfiední âechy

1

Pfiírodní rezervace

Andûlské schody

Komplex dvou lesních luk a lesa mezi nimi, 0,75 –1,35 km severov˘chodnû obce Voznice. Nadmofiská v˘‰ka: 383 – 402 m

V˘mûra: 13,24 ha

Vyhlá‰eno: 2002

Na lesních loukách, typickém krajinném prvku severov˘chodního Podbrdska, se vyskytuje pestrá ‰kála zachoval˘ch mokfiadních aÏ such˘ch luãních spoleãenstev. Pestrá a pro oblast reprezentativní je rovnûÏ lesní vegetace. Kromû v˘skytu fiady ohroÏen˘ch druhÛ cévnat˘ch rostlin je pfiírodovûdnû v˘znamná i fauna bezobratl˘ch.

2

1

a 2 Nápadn˘mi druhy stfiídavû vlhk˘ch bezkolencov˘ch luk jsou: obr. 1 – upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) a obr. 2 – kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica).

498

Katastrální území: Voznice

PB 14

GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno tmav˘mi bfiidlicemi s vloÏkami lavicovit˘ch aÏ vrstevnat˘ch drob kralupsko-zbraslavské skupiny proterozoika. VloÏky diabasÛ jsou pfiíãinou v˘skytu nûkter˘ch nároãnûj‰ích druhÛ rostlin. Unikátnost celého území v okolí Voznice a Dobfií‰e spoãívá v postglaciálním v˘voji, kdy díky pÛsobení vûtrÛ nebyl umoÏnûn na plo‰inách v˘voj pÛd. Také pfiímo v ZCHÚ se vyskytují plochy, kde je pÛdní profil mocn˘ pouh˘ch 5 –10 cm.

Ponûkud hlub‰í pÛdy vznikly ve sníÏeninách na deluviofluviálních sedimentech. Tyto pÛdy jsou znaãnû jílovité a ulehlé a je pro nû typick˘ vys˘chav˘ vodní reÏim (tj. na jafie podmáãená, bûhem léta pak hladina podzemní vody hluboko zaklesne). V luãní vegetaci KVùTENA plo‰nû pfievaÏují bezkolencové louky svazu Molinion. V tomto spoleãenstvu a v jeho pfiechodech aÏ do typick˘ch smilkov˘ch trávníkÛ svazu Violion caninae se

hojnû vyskytuje hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). Na su‰‰ích místech se vyskytuje vzácnû dochovaná vegetace asociace Potentillo albae-Festucetum rubrae, která je reliktem z doby „pfiedintenzivního“ hospodafiení. Na stanovi‰tích s extrémnû mûlkou pÛdou pak pfiechází do vegetace acidofilních teplomiln˘ch trávníkÛ svazu Koelerio-Phleion. V tûchto such˘ch spoleãenstvech se vyskytuje vstavaã kukaãka (Orchis morio) a fiada druhÛ, zejména

Okres Pfiíbram

3

chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), smldník jelení (Peucedanum cervaria) nebo lnûnka alpská (Thesium alpestre), jinde charakteristick˘ch spí‰e pro jiná stanovi‰tû, napfi. strmé xerotermní svahy. Na nejvlhãích místech se vyskytují ostfiicové louky svazu Caricion fuscae a pcháãové louky svazu Calthion s v˘skytem suchop˘ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), omanu vrbolistého (Inula salicina) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Lesní porost lze z pfieváÏné ãásti charakterizovat jako kyselou doubravu Luzulo-Quercetum. Na místû s relativnû hlub‰í pÛdou na plo‰inû pfii jiÏním úpatí svahu se nachází fragment dru-

hovû bohaté mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Doubrava je na nejextrémnûj‰ím místû pfii vrcholku svahu zakrslá a v dÛsledku silného prosychání (tracheomykózy) aÏ kefiovitá. Na prud‰ím severním svahu se nachází dubohabfiina s typick˘mi hájov˘mi druhy jako je jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Mozaiku spoleãenstev doplÀuje ol‰ina (svaz Alnion glutinoso-incanae) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) a blatouchem bahenním (Caltha palustris). Kromû lesních porostÛ pfiirozeného sloÏení je do rezervace zahrnuta i kulticenóza s pfievládající borovicí lesní a smrkem.

Kromû v˘‰e uveden˘ch se zde vyskytuje fiada dal‰ích chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ. Bohaté populace tvofií upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) a kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), dva druhy velmi typické pro Brdy a Podbrdsko. Dále se vyskytuje v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), regionálnû hojn˘ hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) vyskytující se zde nejen v doubravách, ale hojnû i v luãních porostech, zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), ostfiice stinná (Carex umbrosa) a o. Hartmanova (C. hartmanii), bezosetka ‰tûtinovitá (Isolepis setacea), mochna durynská (Potentilla thuringiaca), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), pro mochnové louky a mochnové doubravy typická mochna bílá (Potentilla alba). Podzimní aspekt luk tvofií ocún jesenní (Colchicum autumnale). Podle dosavadZVÍ¤ENA ních prÛzkumÛ se zde vyskytuje alespoÀ 14 zákonem chránûn˘ch a fiada dal‰ích ohroÏen˘ch a vzácn˘ch druhÛ hmyzu. Jedná se o mravence rodu Formica, ãmeláky (napfi. paãmelák skalní Psithyrus rupestris), z broukÛ o sviÏníka polního (Cicindela campestris), vzácné drabãíky Platydracus fulvipes a Bolitobius cingulatus nebo o xerotermního krasce Trachys troglodytes. Z mot˘lí fauny zde mimo jiné nalezneme chránûné druhy batolce ãerveného (Apatura ilia), b. duhového (A. iris), bûlopáska topolového (Limenitis populi) a b. dvoufiadého (L. camilla). Mot˘l Agonopteryx selini zde má druhou známou lokalitu v rámci stfiedních âech. Mot˘li Monochroa lutulentella a Syncopacma larseniella se tu dokonce vyskytují na jedné ze dvou lokalit v celé âR. Îije tu také mÛra Jodia croceago, která má v doubravách v okolí Voznice jedin˘ v souãasnosti znám˘ v˘skyt v âechách. Louky byly podle VYUÎITÍ pamûtníkÛ dvouseãné. Spodní, k Voznici bliÏ‰í louka oznaãovaná místním názvem „Jezera“ v‰ak leÏela pfies patnáct let ladem a rovnûÏ horní, celkovû su‰‰í louka oznaãovaná jako „Dolní Kuti‰ky“ byla v posledních

4

5 letech kosena rovnûÏ nepravidelnû. Nejvût‰í nebezpeãí pfiedstavuje expanze tfitiny kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos), ‰ífiící se v dÛsledku neobhospodafiování. Z dÛvodu zachování luãního fenoménu byla seã opût obnovena. Na vrcholu území se nacházejí dva drobné opu‰tûné lÛmky pro tûÏbu ‰tûrku na zpevnûní komunikace vedoucí podél území, která je jiÏ od stfiedovûku známá jako tzv. Zlatá stezka. Své jméno, POZNÁMKA „Andûlské schody“ získala oblast díky zvlnûnému terénu, kter˘ se stupÀovitû svaÏuje od zastávky poutníkÛ na Malé Svaté Hofie smûrem k Dobfií‰i a dále ke Svaté Hofie v Pfiíbrami. BIBLIOGRAFIE

5, 471, 624

3 Zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus) je relativnû hojn˘m druhem na této lokalitû. 4 Vstavaã kukaãka (Orchis morio) je typick˘m druhem pro spoleãenstvo ze svazu Koelerio-Phleion, kter˘ roste v su‰‰ích ãástech luk. 5 V bezkolencov˘ch loukách najdeme ãasto hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe).

PB 15

499

Stfiední âechy

1 V geomorfoloGEOLOGIE gicky a geologicky pestré lokalitû pfievaÏují metabazity jílovského pásma a vyskytují se kyselé horniny, napfi. paleoryolity ãi biotitické granity, a primární (erlan), pfiípadnû i druhotnû vysráÏené (sintr) vápnité substráty podmiÀující pestrou skladbu rostlinn˘ch spoleãenstev. Horniny vystupují ãasto na povrch jako drobné ãi vût‰í skalky, mezi kter˘mi jsou vyvinuty kambizemû s rozsáhl˘mi plochami rankerÛ a drobn˘mi v˘skyty pararendzin.

1

Panorama NPR Drbákov-Albertovy skály z protûj‰ího bfiehu Vltavy.

500

PB 16

KVùTENA Vegetace je dosti odli‰ná podle tvaru, orientace svahÛ vÛãi svûtov˘m stranám a podle hloubky pÛd. Skalnatá severní polovina rezervace vytváfií vhodné existenãní podmínky pro sucho- a teplomilné druhy rostlin. V˘slunné svahy a skalní stûny hostí spoleãenstva skalní stepi s kostfiavou sivou a tafiicí skalní (Alysso saxatilis-Festucetum pallentis). K hojn˘m druhÛm tohoto spoleãenstva patfií pelynûk ladní (Artemisia campestris), chrpa por˘nská (Acosta rhenana), svízel siv˘ (Galium glaucum), mochna píseãná (Potentilla arenaria), sesel siv˘ (Seseli osseum), ãistec pfiím˘ (Stachys recta) a matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides) a z dfievin skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus). Z chránûn˘ch druhÛ zde nalezneme bûlozáfiku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní

Národní pfiírodní rezervace

Drbákov-Albertovy skály

Srázy na pravém nárazovém svahu meandru Vltavy u Smilovic, 1 km severnû od NalÏovického Podhájí. Katastrální území: NalÏovické Podhájí

Nadmofiská v˘‰ka: 274 – 470 m

V˘mûra: 64,3 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Západnû a severnû exponované svahy vltavského údolí hostí spoleãenstva skalnat˘ch svahÛ a suÈové lesy s tisem. Území je souãástí v˘znamné migraãní cesty teplomiln˘ch a horsk˘ch druhÛ rostlin a ukázkou zachoval˘ch pfiirozen˘ch ekosystémÛ údolí Vltavy.

Okres Pfiíbram

2

(Cyanus triumfettii), koniklec luãní ãesk˘ (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a vzácnû i hvûzdnici chlumní (Aster amellus). Skalní stepi stfiídají na místech s hlub‰í pÛdou teplomilné trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kde roste napfi. oman srstnat˘ (Inula hirta), rozrazil klasnat˘ (Pseudolysimachion spicatum) a ãernohlávek velkokvût˘ (Prunella grandiflora). Vfiesovi‰tû dosahují maximálního rozvoje v severozápadnû exponovaném ohybu fieky. Pfiítomnost vápníkem bohat‰ích pÛd dokazuje v˘skyt perialpinské trávy pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Oslunûné suti osídluje spoleãenstvo s konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium). Mûlké pÛdy mírnûj‰ích svahÛ zarÛstají zakrslé teplomilné doubravy s tolitou lékafi-

skou (Sorbo torminalis-Quercetum), v jejichÏ bylinném patru ãasto dominuje ostfiice nízká (Carex humilis). Z xerotermních druhÛ pfiistupuje napfi. prorostlík srpovit˘ (Bupleurum falcatum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), fiebfiíãek oddálen˘ (Achillea distans), kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum) a tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), v kefiovém a stromovém patru roste jalovec obecn˘ (Juniperus communis) s jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis) a j. mukem (S. aria). Na boãních hfibítcích stfiední ãásti rezervace jsou teplomilné doubravy nahrazeny zakrsl˘mi acidofilními doubravami (Luzulo albidae-Quercetum) s bûÏn˘mi dominantami – metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) apod. Skalní reliktní bory (Hieracio pallidi-Pinetum) s typick˘m druhem jestfiábníkem bled˘m (Hieracium schmidtii) b˘vají obohaceny o fiadu teplomiln˘ch druhÛ. Hlub‰í pÛdy severní poloviny rezervace obsazují dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V bohat‰ím typu vystupuje hojnû ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), dále svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris) apod. Lipnicová dubohabfiina s dominantní lipnicí hajní (Poa nemoralis), jiÏ doprovází napfi. náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora), silenka nicí (Silene nutans) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), obsazuje ponûkud su‰‰í a ménû humózní pÛdy. V boãních záfiezech vyplnûn˘ch hrub‰í sutí rostou

druhovû chudé suÈové habfiiny, popfi. lipové habfiiny pozoruhodné pfiítomností alpského migrantu ‰alvûje lepkavé (Salvia glutinosa). Ve stfiední ãásti národní pfiírodní rezervace se na mírnû zvlnûném terénu v horních partiích údolního svahu nalézají acidofilní doubravy. Severnû od Albertov˘ch skal se ve stejném typu doubravy vzácnû vyskytuje chránûn˘ vemeník zelenav˘ (Platanthera chlorantha), zatímco v jiÏní ãásti pfievaÏují dubohabfiiny s prvky buãin, napfi. vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), samorostlíkem klasnat˘m (Actaea spicata) a místy i dominantní kostfiavou lesní (Festuca altissima). V niÏ‰ích polohách rostou suÈové lipiny (Aceri-Carpinetum aegopodietosum), v jejichÏ stromovém patru pfievládá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). V˘raznûji je zastoupena i lípa malolistá (Tilia cordata) a suÈové dfieviny javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra), ãastûji téÏ jedle bûlokorá (Abies alba). Hojnû se vyskytuje chránûn˘ tis ãerven˘ (Taxus baccata). Z kefiÛ zaujme rybíz alpínsk˘ (Ribes alpinum). V podrostu najdeme nejen napfi. kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum) a plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), ale i druhy, které indikují kvûtnaté buãiny, napfi. baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis) nebo kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). V˘znamná je ZVÍ¤ENA fauna bezobratl˘ch – druhy petrofilní a xerotermní, vãetnû nû-

3

4

5 kter˘ch reliktÛ, napfi. teplomilného plÏe Pupilla triplicata na skalních stûnách, z hmyzu kvûtomila Hymenalia rufipes a tep-

2 Teplomilná cikáda chlumní (Cicadetta montana) proniká vltavsk˘m údolím do relativnû chladné jiÏní ãásti Stfiedoãeského kraje. 3 , 4 a 5 Na otevfien˘ch skalních plochách roste napfi.: obr. 3 – bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), obr. 4 – ãistec pfiím˘ (Stachys recta) a obr. 5 – chrpa chlumní (Cyanus triumfettii).

PB 17

501

Stfiední âechy

6

7

lomilné cikády Cicadetta montana, se zde prolínají s prvky listnatého a suÈového lesa, jako jsou na vlhãích místech citlivé druhy plÏÛ Discus perspectivus, Ruthenica filograna, Macrogastra plicatula, Clausilia parvula a Helicodonta obvoluta. Pestrá je i fauna mravencÛ a na nû vázan˘ch myrmekofilÛ. Z hlediska reliktních druhÛ fytofágních broukÛ je v˘skyt vymezen dvûma v˘raznû odli‰n˘mi typy biotopÛ. Na xerotermních skalnat˘ch plochách jsou to mande-

6 Tis ãerven˘ (Taxus baccata) vyhledává zastínûné svahy a skalní rokliny. 7 Jalovec obecn˘ (Juniperus communis) roste na skalách v fiadû star˘ch jedincÛ.

linkovití Psylliodes instabilis a Cassida pannonica, z nosatcovit˘ch Apion formaneki, Otiorhynchus geniculatus, Anthonomus kirschi, Ceutorhynchus lukesi a bezkfiídlí Trachyphloeus angustisetulus a T. rectus. V suÈovém lese a vlhk˘ch roklích jsou to mandelinkovití Chrysolina rufa staphylaeoides, Timarcha metallica, Longitarsus pinguis (zatím jedin˘ znám˘ nález v âechách), Mniophila muscorum, na odumfielé dfievo vázaní nosatci Trachodes hispidus a bezkfiídlí Acalles hypocrita, A. commutatus a A. boehmei dokládající kontinuální trvání lesa. Na jednom z mála míst v âechách se tu vyskytuje nosatec Acalles aubei. Z velk˘ch stfievlíkÛ zde Ïije Carabus irregularis, kter˘ je rovnûÏ povaÏován za indikátor pÛvodního zachovalého lesa. Vyskytují se zde v˘znamné teplomilné druhy plazÛ jako je‰tûrka zelená (Lacerta viridis) a uÏovka hladká (Coronella austriaca), ve skalách hnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo).

8

9

8

Albertovy skály v zaklesnutém meandru Vltavy hostí bohatá spoleãenstva skalních stepí a xerotermních vfiesovin. 9

Kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum) tvofií lemy teplomilné doubravy.

502

PB 18

Porosty byly v miVYUÎITÍ nulosti nepfiíznivû ovlivnûny v˘sadbou borovice, v souãasnosti pak v˘sadbou smrku, nadmûrn˘m okusem lesní zvûfií (patrn˘m pfiedev‰ím na mal˘ch stromcích

jedle), spontánním zarÛstáním teplomiln˘ch trávníkÛ a snad i omezenou reprodukcí tisu. V území je vybudována nauãná stezka.

143, 157, BIBLIOGRAFIE 410, 566, 880, 1049, 1107, 1419, 1469 MAPA ÚZEMÍ

strana 526

Okres Pfiíbram

2

3

4

1


Getsemanka I, II

Dvû plochy na jihov˘chodním svahu kóty 761,1 m n. m., západnû od obce Hutû pod Tfiem‰ínem: Getsemanka I – v˘chodní svah, Getsemanka II – jihov˘chodní svah v pramenné oblasti Kotelského potoka v Tfiem‰ínské vrchovinû. Katastrální území: Hutû pod Tfiem‰ínem, Vû‰ín

Nadmofiská v˘‰ka: 686 –750 m

V˘mûra: 27,8 ha

Vyhlá‰eno: 1966

Fragment pÛvodních horsk˘ch buãin a suÈov˘ch lesÛ nacházející se uprostfied jehliãnat˘ch monokultur. Horninov˘ podGEOLOGIE klad tvofií prekambrické (neoproterozoické) horniny kralupsko-zbraslavské skupiny. Ploch˘

hfibet, na nûmÏ leÏí Getsemanka II, tvofií pfieváÏnû bazalty (spility), stfiednû sklonûn˘ svah s Getsemankou I je tvofien pfii

horní hranû silicity (buliÏníky), jejichÏ balvanitá suÈ tvofií rozsáhlá zalesnûná kamenná mofie, která zakr˘vají níÏe leÏící bfiidlice a droby. Vyvinuty jsou kambizemû úÏivné na spilitech a chudé na buliÏnících, které pfiecházejí do glejÛ aÏ pseudoglejÛ v prameni‰tním okrsku ve spodní ãásti svahu Getsemanky I. Getsemanka I KVùTENA leÏí na podmáãeném mírném svahu tvofieném zazemnûnou sutí na Ïiviny chud˘ch buliÏníkÛ. To se nápadnû projevuje chudostí bylinného patra kontrastující s druhou ãástí rezervace. V horní ãásti Getsemanky I se nachází buãina s chud˘m bylinn˘m patrem (nejlépe zafiaditelná jako netypické Luzulo-Fagetum). Buk je na hranici ekologick˘ch moÏností, díky vy-

soké vlhkosti podehnívá, vytváfií polomy ãi dokonce v˘vraty. Dostatek neodklízeného dfieva a zároveÀ velká vlhkost vytváfiejí ideální podmínky pro vzácnou mykoflóru a lichenoflóru. Na prameni‰ti ve spodní ãásti rezervace byla provedena v˘sadba

1 Lesní porost na Getsemance I na mírném podmáãeném svahu s hojn˘m bukem. 2

S˘kora parukáfika (Parus cristatus) je druhem vázan˘m na jehliãnaté lesy. 3 Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) roste na vlhké suti. 4 Li‰ejník Thelotrema lepadinum je kriticky ohroÏen˘, roste jen v pfiirozen˘ch vlhk˘ch lesích.

PB 19

503

Stfiední âechy

5

6 ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa), zafiaditelná jako Carici remotae-Fraxinetum; v podrostu roste ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), mokr˘‰ vstfiícnolist˘ (Chrysosplenium oppositifolium),

5 Getsemanka II – prosvûtlené porosty mohutn˘ch stromÛ v podrostu s hojn˘mi kapradinami a mûsíãnicí vytrvalou na suti. 6 Ve spoleãnosti s mûsíãnicí se vyskytuje orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris). 7

Skelnatka ãesneková (Oxychilus alliarius), nedávno objeven˘ atlantick˘ prvek znám˘ ve stfiedních âechách jen z Getsemanky II.

504

PB 20

ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum), dále hojnû ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella) apod. Hlavním vegetaãním typem v Getsemance II tvofiené úÏivn˘mi horninami jsou kyãelnicové kvûtnaté buãiny (Dentario enneaphylli-Fagetum). V podrostu, kde se vyskytuje témûfi celá druhová garnitura kvûtnat˘ch buãin, dominuje kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), svízel vonn˘ (Galium odoratum) a kostfiava lesní (Festuca altissima). Pod hfibetem pfii hranû svahu se vyskytují suÈové lesy, a to baÏankové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum) a na okraji rezervace téÏ porosty asociace Lunario-Aceretum s hojnou mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradí samcem (Dryopteris filix-mas). Z dal‰ích typick˘ch druhÛ zde roste napfi. jilm horsk˘ (Ulmus glabra), fiefii‰nice nedÛtklivá (Cardamine impatiens), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), kokofiík pfieslenit˘ (Polygonatum verticillatum), omûj vlãí (Aconitum lycoctonum), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) a tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa).

7 Kromû acidofilních epifytick˘ch li‰ejníkÛ, velmi tolerantních vÛãi zneãi‰tûní ovzdu‰í, se tu vyskytuje nûkolik pozoruhodn˘ch druhÛ. V Getsemance I roste kriticky ohroÏená Thelotrema lepadinum, která indikuje vlhké pfiirozené horské lesy. Dále se tu na bázi ol‰í nalézá dutohlávka Cladonia norvegica, dosud nalezená v âeské republice pouze na ·umavû a v Brdech. V Getsemance II se vyskytují ohroÏené li‰ejníky ãeledi Caliciaceae. Bohaté je spoleZVÍ¤ENA ãenstvo plÏÛ, zejména na spilitech v Getsemance II (napfi. druh Petasina unidentata bohemica) a také entomofauna s pozoruhodn˘mi montánními prvky (mandelinka Oreina speciosissima speciosissima aj.). Na tlející kmeny bukÛ jsou vázány poãetné populace roháãkÛ Sinodendron cylindricum a Platycerus caraboides. Z ptákÛ zde Ïijí typické druhy lesÛ vy‰‰ích poloh, napfi. s˘kora parukáfika (Pa-

rus cristatus), s. uhelníãek (P. ater), lejsek mal˘ (Ficedula parva), datel ãern˘ (Dryocopus martius); ze savcÛ se zde bûÏnû vyskytuje jelen evropsk˘ (Cervus elaphus) a introdukovan˘ jelenec bûloocas˘ (Odocoileus virginianus). Z dal‰ích velk˘ch savcÛ území pfiechází rys ostrovid (Lynx lynx). Doãasné oplocení VYUÎITÍ nûkter˘ch úsekÛ proti zvûfii a postupná likvidace smrku by byly velmi vhodné. Ponechání mohutn˘ch bukov˘ch a klenov˘ch torz je pfiedpokladem udrÏení ohroÏené licheno- a mykoflóry. Bylo by vhodné roz‰ífiit Getsemanku II o optimálnû zachované porosty mûsíãnicové javofiiny (Lunario-Aceretum) leÏící tûsnû za hranicí rezervace. 38, 158, BIBLIOGRAFIE 249, 624, 836, 978, 1049, 1107, 1344, 1655, 1784, 1845 MAPA ÚZEMÍ

strana 525

Okres Pfiíbram

1


Hradec

3,5 km dlouhá ãást skalnatého brdského strukturního hfibetu a jeho jihov˘chodní svah ve smûru SV–JZ od kóty Hradec (628 m n. m.) ke kótû StoÏec (605 m n. m.), 6 km na severozápad od Dobfií‰e. Katastrální území: Dobfií‰


V˘mûra: 45,92 ha

Vyhlá‰eno: 1989

Území rezervace tvofií pestr˘ soubor pfiirozen˘ch lesních porostÛ formovan˘ sutûmi a subtermofilní hranou. Místy jsou malé plochy otevfien˘ch (bezles˘ch) sutí. V jednostranGEOLOGIE ném hfibetu se strm˘m jihov˘chodním srázem jsou ãetné skalní v˘chozy, mrazové sruby a sutû tvrd˘ch sladkovodních prvohorních (kambrium) klouãeck˘ch slepencÛ. Mezi v˘chozy jsou vyvinuty kambizemû a rankery, na polootevfien˘ch drolinách vzniká místy Ïivn˘ humus – pseudomul. Na vrcholu území jsou antropogenní pÛdy. Suchá a v˘slunKVùTENA ná hrana hostí fiídké a svûtlé porosty smolniãkové doubravy (Viscario-Quercetum), které sestávají z dubu zimního (Quercus petraea), jefiábu muku

(Sorbus aria) a smolniãky obecné (Steris viscaria) v bylinném patfie. Uvádûna byla téÏ bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a ãesnek chlumní (Allium senescens). Na borce dubÛ rostou kromû acidofilních, toxitolerantních li‰ejníkÛ také zástupci z ãeledi Caliciaceae, napfi. Calicium adspersum a Chaenotheca furfuracea. Tyto ohroÏené druhy na‰í lichenoflóry jsou velmi citlivé na zneãi‰tûní ovzdu‰í a eutrofizaci prostfiedí a jejich pfiítomnost dokládá zachovalost lokality. Charakteristick˘ typ vegetace tvofií suÈová javofiina niÏ‰ích a stfiedních poloh (Aceri-Carpi-

netum). Na nûkter˘ch místech se v ní vyskytují plo‰ky otevfiené suti. Stromové patro tvofií bohatá smûs dfievin: dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides) a habr obecn˘ (Carpinus betulus). Borka javorÛ pfiedstavuje útoãi‰tû pro dal‰í zástupce li‰ejníkÛ ãeledi Caliciaceae, napfi. Calicium salicinum. Na lípû se vyskytují citlivé li‰ejníky, jako napfi. Opegrapha vermicellifera ãi hávnatka Peltigera horizontalis. Pro kefiové patro je charakteristick˘ jilm horsk˘ (Ulmus glabra) a chladnomilná rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina). V podrostu se pfiirozenû vyskytují charakteristické nitrofilní druhy jako kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum) a dále kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana). Jin˘m typem suÈového lesa je rozsáhlá chudá buãina (Fagetum nudum) na sutích v severov˘chodní ãásti území. Vegetaci na málo svaÏit˘ch místech tvofií ochuzené kvûtnaté buãiny aÏ jedlobuãiny, ov‰em bez recentního v˘skytu jedle, jejíÏ nedávnou pfiítomnost dokládá v˘skyt svízele okrouhlolistého (Galium rotundifolium). Mozaiku v jihozápadní ãásti území pfiírodní rezervace doplÀují chudé acidofilní doubravy s dominantní borÛvkou ãernou (Vaccinium myrtillus) nebo tfitinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) v bylinném patfie. Cel˘ prostor je v˘ZVÍ¤ENA znamn˘m refugiem fauny bezobratl˘ch, pfiedev‰ím mûkk˘‰Û a dfievních broukÛ (napfi. bl˘skáãek Pityophagus ferrugineus, potemníci Corticeus unicolor a C. bicolor, ãervotoã Ptilinus pectinicornis a jeho predátor, pestrokroveãník Tillus elongatus). Hnízdí tu jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), kánû lesní (Buteo buteo), ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), sluka lesní (Scolopax rusticola). Jednou zde zahnízdil ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). Území pfiechází rys ostrovid (Lynx lynx). Plocha rezervaHISTORIE ce je témûfi totoÏná s plochou

2

3 hradi‰tû známého v archeologické literatufie jako „Hradec u Dobfií‰e“. Hradi‰tû je dnes vymezeno valy v podobû volnû sypan˘ch kamenÛ. Nejvíce je tûÏební a dal‰í ãinností po‰kozena jihozápadní ãást obvodového opevnûní nad sedlem s pfiechodem pfies hfibet. Velmi dobfie je znatelná ãást jdoucí po severozápadním úboãí a stoupající do mûlkého sedla. Zde je patrn˘ ‰íjov˘ pfiíkop a za nûj se stáãející obvodov˘ val aÏ k jihov˘chodní stranû, která je tvofiena témûfi kolmo spadající slepencovou stûnou. Hradi‰tû vzniklo v období pozdního hal‰tatu. Do rezervace jsou VYUÎITÍ zahrnuty úseky kulturních smrãin s vtrou‰en˘m bukem. Do suÈového lesa pfiistupuje modfiín – byÈ nepÛvodní, ale také suÈov˘ druh. Pfiirozená obnova je chránûna oplocenkami. Vegetaci ovlivnila existence pravûkého hradi‰tû. 29, 160, BIBLIOGRAFIE 206, 249, 554, 624, 1107, 1845 MAPA ÚZEMÍ

strana 528

1 V˘slunná hrana z tvrd˘ch slepencÛ hostí svûtlé porosty smolniãkové doubravy. 2 RÛÏe pfievislá (Rosa pendulina) ukazuje na chladnûj‰í klima suÈového lesa. 3 Zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostomos), typick˘ druh lesních sutí od pahorkatiny do montánního stupnû s pozoruhodnû utváfienou ulitou.

PB 21

505

Stfiední âechy

1

4 GEOLOGIE Vrcholovou skálu a kamenné mofie na pfiíkrém svahu uklonûném k západu tvofií rÛznû velké balvany sladkovodních hol‰ínsk˘ch slepencÛ (star‰í paleozoikum – kambrium). Kamenné úlomky se rozkládají po úboãí po délce asi 300 m a ‰ífice po spádnici 50 m. Území leÏí v roÏmitálském kambriu a je budováno kontinentálními usazeninami. Hol‰ínské slepence jsou lokální facií hofiick˘ch pískovcÛ, s nimiÏ se místy zastupují. Vût‰ina úlomkÛ má pfiibliÏné rozmûry 30 × 20 × × 10 cm, nalezneme v‰ak i balvany, jejichÏ prÛmûr pfiesahuje 1 m. Pfievládající sloÏkou zdej‰ích slepencÛ je kfiemen. Jsou znaãnû odolné vÛãi zvûtrávání. Na pfiíkfiej‰ích svazích nejsou vÛbec vytvofieny pÛdní horizonty, na mírnûj‰ích svazích jsou vyvinuty podzolové rankery znaãnû kyselé a na Ïiviny chudé.

2

3

1 Kfiivka obecná (Loxia curvirostra) je potravnû vázána na smrkové lesy pokr˘vající dnes vût‰inu území Brd. 2 a 3 Na jedineãném kamenném mofii z hrubozrnn˘ch balvanÛ rostou nûkteré li‰ejníky na jediném místû ve stfiedních âechách, napfi. Umbilicaria deusta – obr. 2 nebo Schaereria fuscocinerea – obr. 3. 4

Balvanité rozvaliny kambrick˘ch slepencÛ pfiedstavují pfiirozené bezlesí a stanovi‰tû reliktních borÛ.

506

PB 22

V otevfiené ãásti KVùTENA kamenného mofie rostou kromû mechorostÛ zejména korovité a lupenité li‰ejníky. Nûkteré li‰ejníky patfií do skupiny druhÛ s arkto-alpínsk˘m typem roz‰ífiení, vyskytují se v âechách pfiedev‰ím v pohraniãních horách a ve stfiedních âechách pouze v Brdech (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetraeum, Schaereria fuscocinerea, Umbilicaria deusta a U. hyperborea). Okrajovou ãást kamenného mofie osídluje hlavnû obyãejn˘ dvouhrotec chvostnat˘ (Dicranum scoparium), bûlomech siv˘ (Leucobryum glaucum), paprutka nicí (Pohlia nutans) a dutohlávky (napfi. Cladonia arbuscula, C. stygia),

Pfiírodní památka

Hfiebenec

Rozsáhlé kamenné mofie s vrcholovou skálou tvofiící hfieben na pfiíkrém, západnû orientovaném svahu 8 km západojihozápadnû od RoÏmitálu pod Tfiem‰ínem, 5 km severozápadnû od HvoÏìan v Tfiem‰ínské vrchovinû. Katastrální území: Hutû pod Tfiem‰ínem, RoÏelov


V˘mûra: 9,8 ha

Vyhlá‰eno: 1964

Vypreparovan˘ skalní v˘choz tvofií v krajinû v˘znaãn˘ geomorfologick˘ prvek s porostem reliktního boru. V˘znaãn˘m fenoménem je rozsáhlé kamenné mofie. ojedinûle také napfi. seãovka Barbilophozia attenuata a dvouhrotec Dicranum montanum. Nad kamenn˘m mofiem pfievládají borovice (Pinus sylvestris), které rostou také vtrou‰enû pfiímo v kamenném mofii spoleãnû s bfiízami (Betula pendula), vzácnû s kru‰inou ol‰ovou (Frangula alnus). Borku bfiíz zde osídlují jak ohroÏené epifytické druhy li‰ejníkÛ jako napfi. vousatec Bryoria fuscescens nebo provazovka bradavkatá (Usnea filipendula), tak toxitolerantní druhy, napfi. Lecanora conizaeoides a Hypocenomyce scalaris. Okolí kamenného mofie obklopují smrkové monokultury s vtrou‰en˘m bukem. Buk lesní pfiedstavuje rovnûÏ vhodné útoãi‰tû pro li‰ejníky (napfi. Calicium salicinum). V podrostu se vyskytuje témûfi v˘hradnû borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a metliãka kfiivolaká (Avenella

flexuosa). Dle zprávy z roku 1977 byly souãástí lesního porostu také jedle (v té dobû jiÏ skoro v‰echny buì padlé nebo stojící sou‰e). Skalní v˘chozy ZVÍ¤ENA jsou stanovi‰tûm petrofilních bezobratl˘ch. Z avifauny je moÏno uvést datla ãerného (Dryocopus martius), kfiivku obecnou (Loxia curvirostra) nebo s˘koru uhelníãka (Parus ater). Lesní porosty by VYUÎITÍ mûly b˘t pfievádûny na smí‰ené, odpovídající pfiirozenému sloÏení. ZarÛstání kamenného mofie semenáãky stromÛ je tfieba patfiiãnû omezit. 156, 249, BIBLIOGRAFIE 516, 624, 1049, 1092, 1107, 1508, 1845 MAPA ÚZEMÍ

strana 525

Okres Pfiíbram

1


Husova kazatelna

Zãásti zalesnûn˘ vrchol plochého hfibetu s ãetn˘mi reziduálními balvany, 600 m severozápadnû od Îemliãkovy Lhoty. Katastrální území: Îemliãkova Lhota


V˘mûra: 9,1 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Bizarní balvany vzniklé zvûtráváním hornin stfiedoãeského plutonu tvofií v˘znamné geomorfologické dominanty.

2 Pfiírodní rezerGEOLOGIE vace leÏí na nev˘razném plochém hfibetu Nechvalické vrchoviny. Podklad tvofií porfyrické syenity aÏ syenodiority typu âertova bfiemene. Tyto horniny jiÏ v teplém klimatu tfietihor zvûtrávaly do hloubky desítek metrÛ a v tomto zvûtralinovém plá‰ti (eluviu) vznikala odolná jádra. Denudaãní pochody pak postupnû odnesly rozloÏenou horninu a obnaÏily bazální zvûtrávací plochu holoroviny. Odolná

jádra v podobû balvanÛ nejrÛznûj‰ích tvarÛ zÛstala na místû. Nejpozoruhodnûj‰ím balvanem je Husova kazatelna. Balvan je asi 4 m dlouh˘, témûfi 3 m ‰irok˘ a 2,7 m vysok˘. Na skalním podkladu spoãívá volnû malou plo‰kou, takÏe je snadné ho uvést do pohybu. Je to pravdûpodovnû nejvût‰í viklan v âeské republice. Na jeho horní plo‰e je velká skalní mísa o rozmûrech 100 × 90 cm, hluboká 70 cm, a Ïlábkové ‰krapy. Také dal‰í

balvany mají místní názvy, napfi. Zkamenûlá Ïába, Hfiib, Pecen chleba, Koza apod. Lze téÏ pozorovat, Ïe nûkteré balvany pÛsobením mrazu v minulosti pukly a obû ãásti od sebe „odskoãily“. Na Ïulovém eluviu vznikly mûlké kambizemû. Okolí geologicKVùTENA kého fenoménu je zarostlé fiídk˘m borov˘m lesem s podrostem acidofilních druhÛ, k nimÏ patfií vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), janovec metlat˘ (Sarothamnus scoparius) nebo borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Mozaikovitû se vyskytují svûtliny s teplomiln˘mi trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), jetelem horsk˘m (Trifolium montanum), kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria), diviznou knotovitou (Verbascum lychnitis) nebo zvonkem broskvoÀolist˘m (Campanula persicifolia). Na otevfien˘ch plochách s písãit˘m rozpadem Ïuly rostou spoleãenstva primitivních pÛd (Sedo-Scleranthetea) s chmerkem vytrval˘m (Scleranthus perennis), pavincem modr˘m (Jasione montana), hvozdíkem kropenat˘m (Dianthus deltoides) a kyselkou obecnou (Acetosella multifida). Ve spárách balvanÛ roste acidofilní sleziník severní (Asplenium septentrionale) a na plo‰inkách rozchodník skalní (Petrosedum reflexum). Území je v˘ZVÍ¤ENA znamné pfiedev‰ím z hlediska entomologického. Vyskytují se zde nûkteré vzácnûj‰í druhy mot˘lÛ, napfi. otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon) a li‰ejníkovec okrov˘ (Eilema palliatel-

3 lum), z broukÛ byly zji‰tûny druhy typické pro janovec, jako jsou nosatci Apion fuscirostre a Sitona tibialis nebo zrnokaz Bruchidius cisti. Z obratlovcÛ tu Ïije mj. slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), rosniãka zelená (Hyla arborea) a fiada druhÛ ptákÛ. Z blízkosti nejv˘VYUÎITÍ raznûj‰ích balvanÛ je tfieba odstraÀovat kfioviny a dfieviny, aby tyto zajímavé útvary byly co nejvíce viditelné. 156, 244, BIBLIOGRAFIE 624, 768, 1049, 1090, 1098, 1107, 1358, 1567, 1751, 1754 MAPA ÚZEMÍ

strana 525

1 Viklan z porfyrického syenitu, zvan˘ Husova kazatelna. 2 Slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) se pfies den obvykle zdrÏuje v úkrytech pod kameny apod., odkud se za soumraku a v noci vydává za potravou. 3 Detail kvûtu janovce metlatého (Sarothamnus scoparius), kter˘ patfií k acidofilním druhÛm skalních silicitov˘ch v˘chozÛ.

PB 23

507

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE Podklad je tvofien porfyrick˘m granodioritem sedlãanského typu, kter˘ obsahuje ãetné xenolity jemnozrnn˘ch bazick˘ch hornin. Vyskytuje se rovnûÏ nûkolik Ïil kfiemene, jehoÏ úlomky se nacházejí ve zdej‰ím okolí. Kfiemen v sobû vzácnû uzavírá jehlice antimonitu. Vyvinuta je hnûdá pÛda ve svrchní partii ‰edohnûdá a hrubû písãitá s náznaky drobtové struktury.

2

1

Vodní plocha zarÛstá rákosem (Phragmites australis) a zblochanem nejvy‰‰ím (Glyceria maxima), tyto husté porosty jsou vhodn˘m hnízdi‰tûm vodního ptactva. 2 Bfiehové porosty listnat˘ch stromÛ jsou vhodn˘m hnízdním prostfiedím pro Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Samice (na snímku) se pestrostí zbarvení nevyrovnají sytû Ïlutoãern˘m samcÛm.

508

PB 24

Vodní plocha je KVùTENA lemována rákosinami, ve kter˘ch se uplatÀuje orobinec (Typha sp.), zblochan vodní (Glyceria maxima) a rákos obecn˘ (Phragmites australis). Okolní lesní porosty tvofií ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn˘ (Carpinus betulus). Tyto porosty byly zfiejmû vysázeny na místû luk a pastvin, coÏ se projevuje v absenci typick˘ch druhÛ listnat˘ch lesÛ.


Jezero

Mûlk˘ rybník 750 m severnû od Dublovic v mûlké depresi na vrcholu kopce, sycen˘ drobn˘m pfiítokem Katastrální území: Dublovice

Nadmofiská v˘‰ka: 365 m

V˘mûra: 7,09 ha

Vyhlá‰eno: 2002

Rybník s bfiehov˘mi porosty a navazující mokfiadní ol‰inou. V˘znamné refugium ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím ptákÛ. Dlouhodob˘m ZVÍ¤ENA prÛzkumem byla potvrzena ornitologická hodnota území. Zji‰tûno zde bylo hnízdûní dvanácti chránûn˘ch druhÛ ptákÛ, z toho ãírka modrá (Anas querquedula), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus) jsou zafiazeny v kategorii silnû ohroÏen˘ch. V okolí bylo zaznamenáno hnízdûní luÀáka ãerveného (Milvus

milvus), motáka luÏního (Circus pygargus) a krahujce obecného (Accipiter nisus). Vzhledem k orniVYUÎITÍ tologickému v˘znamu území je v budoucnu dÛleÏité zachovat porosty rákosin a v okolním lese staré doupné stromy. MAPA ÚZEMÍ

strana 530

Okres Pfiíbram

1


Kosova hora

âást západního svahu kóty 458 m, 1 km na jihov˘chod od okraje obce Kosova Hora. Katastrální území: Kosova Hora


V˘mûra: 16,4 ha

Vyhlá‰eno: 1946

Území pfiírodní památky tvofií borov˘ les s ojedinûl˘m nalezi‰tûm rostliny kruãineãky kfiídlaté na severov˘chodní dílãí hranici jejího areálu.

2 Území leÏí na GEOLOGIE vrcholu a jihozápadním svahu úzkého hfibetu smûru SZ–JV, jehoÏ geologick˘ podklad tvofií na v˘chodním okraji muskoviticko-biotitick˘ granodiorit (typ Kosova Hora) a na ostatním území porfyrick˘ biotitick˘ granodiorit sedlãanského typu. Obû horniny jsou souãástí stfiedoãeského plutonu. V horní ãásti území je jen málo vyvinutá oligotrofní kambizem s ãetn˘mi ostrovy balvanÛ aÏ slabû zahlinûn˘m kamenn˘m mofiem. Na vût‰inû plochy je mûlká aÏ stfied-

nû hluboká kambizem s vysok˘m podílem skeletu, popfi. s ojedinûl˘mi skalními v˘chozy. Na mírném záKVùTENA padním svahu roste star˘ borov˘ porost s podrostem samovolného náletu dubu zimního, rekonstrukãnû na místû acidofilní doubravy. Na oslunûném okraji lesa se fiídce vyskytuje populace kruãineãky kfiídlaté (Genistella sagittalis). Tato bobovitá rostlina je v souvislém areálu roz‰ífiena v jiÏní Evropû od severního ·panûlska aÏ po Balkán s ost-

rÛvkovit˘mi lokalitami v Itálii, na sever se ‰ífií Francií aÏ po jiÏní Belgii, na v˘chod k R˘nu a podél Dunaje do Maìarska a dále do Sedmihradska. Její areál je moÏno popsat jako submediteránnû suboceánsk˘. Mimo tohoto souvislého areálu se vyskytují ojedinûlé lokality v Nûmecku u Labe, v âechách, na JiÏní Moravû a na Slovensku. Druh roste vÏdy na nevápnit˘ch horninách, ve svûtlém borovém nebo dubovém lese nebo na suché louce a pastvinách. Tam se ‰ífií, protoÏe se mu b˘loÏravci vyh˘bají. Spolu s kruãineãkou se vyskytují i dal‰í acidofilní kefiíky jako kruãinka barvífiská (Genista tinctoria) a k. nûmecká (G. germanica), janovec metlat˘ (Sarothamnus scoparius), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), jalovec obecn˘ (Juniperus communis). Z nich je v Kosovû hofie nejhojnûj‰í janovec. Lokalita kruãineãky kfiídlaté v borovém lese u Kosovy hory byla nalezena v roce 1933. V roce 2001 ãítala populace kolem deseti klonÛ, kaÏd˘ o rozloze kolem 1 m2. Podrost lesa silnû zarÛstá ostruÏiník a tfitina kfiovi‰tní. Podrobn˘ zooloZVÍ¤ENA gick˘ prÛzkum nebyl dosud proveden. Lze zde pfiedpokládat v˘skyt bûÏn˘ch lesních druhÛ. Území pfiírodní VYUÎITÍ památky není zpfiístupnûno vefiejnosti. Lesní hospodáfiství je tfieba pfiizpÛsobit ochranû druhu a obnovu provádût maloplo‰nû a tak, aby nedo‰lo k zastínûní podrostu.

3 159, 624, BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, 1744 MAPA ÚZEMÍ

strana 528

1 Zalesnûn˘ pahorek, na jehoÏ okraji se vyskytuje populace kruãineãky kfiídlaté. 2 Kruãineãka kfiídlatá (Genistella sagittalis) roste na okraji lesa v nûkolika polykormonech. PÛvodnost této izolované lokality b˘vá zpochybÀována. 3 Detail odkvetlé kruãineãky kfiídlaté s nasazen˘mi lusky.

PB 25

509

Stfiední âechy

1 Jednostrann˘ GEOLOGIE hfibet se strm˘m jihov˘chodním svahem je budován staroprvohorními sladkovodními (kambrium) klouãeck˘mi slepenci, které vystupují jako skalky nebo skalní sruby se sutûmi na úpatí. Sráz charakterizuje mozaika rankerÛ a kambizemí, které na úpatí pfiecházejí do glejov˘ch fluvizemí. Hlavní typ vegeKVùTENA tace tvofií suÈové lesy. Podle stanovi‰tních pomûrÛ se stfiídají lipové javofiiny (Aceri-Carpinetum) a kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-Fagetum). Dominantní dfievinou je dub zimní (Quercus petraea), javor

1 Reliktní doubrava pfii hranû hfiebene pfiechází na balvanit˘ch drolinách do smí‰en˘ch suÈov˘ch porostÛ svazu Tilio-Acerion s úÏivn˘mi formami humusu. 2 Bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina), ve stfiedních âechách velice vzácná tvrdohouba rostoucí na star˘ch kmenech stromÛ v pfiirozen˘ch lesních porostech.

510

PB 26

klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v minulosti i jedle bûlokorá (Abies alba). V podrostu se pfiirozenû vyskytují charakteristické nitrofilní druhy, napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum) a kefiíky srstky angre‰tu (Ribes uva-crispa). Nápadné jsou porosty kostfiavy lesní (Festuca altissima). Na mírnûj‰ích svazích se nacházejí porosty s pfievahou buku (Fagus sylvatica), jedle a s pfiimí‰en˘m dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a j. mléãem (A. platanoides). V podrostu roste baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn˘ (Galium odoratum), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a strdivka nicí (Melica nutans). Na such˘ch skalních hranách roste dub zimní s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) a kyselkou obecnou (Acetosella multifida). V horní ãásti svahu se vyskytuje jefiáb muk (Sorbus aria) a rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina). Dfiíve hojná jedle zaãala od konce 40. let 20. století odumí-


KuchyÀka

Strm˘ 1,3 km dlouh˘ jihov˘chodní suÈov˘ svah strukturního hfibetu smûru JZ–SV na severov˘chod od vrchu KuchyÀka (635,6 m n. m.), k jihozápadu ke kótû Mal˘ vrch (627,6 m n. m.), 6,5 km západnû od Dobfií‰e. Katastrální území: Piãín


V˘mûra: 21,18 ha

Vyhlá‰eno: 1989

Pfiedmûtem ochrany je pfiirozen˘ lesní ekosystém suÈov˘ch srázÛ v Hfiebenech.

2 rat a dnes se Ïivé exempláfie nacházejí jen zfiídka. Prosvûtlená místa zmlazují minimálnû, zãásti smrkem, v˘jimeãnû jedlí

nebo jinou dfievinou. Proto je dnes v podrostu mnohem více svûtla a ménû vlhkosti neÏ v minulosti. To je pravdûpodobnû

Okres Pfiíbram pfiíãinou vymizení mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva), úbytku kapradin a zároveÀ ‰ífiení nepÛvodního, dnes hojného náprstníku nachového (Digitalis purpurea). V dolní ãásti svahu se nacházejí smrkové v˘sadby s pfiimí‰en˘mi listnáãi, zejména bukem. Z li‰ejníkÛ pfievaÏují acidofilní toxitolerantní epifyty. V˘jimku tvofií ãárniãka psaná (Graphis scripta), velmi ohroÏen˘ druh lichenoflóry âeské republiky indikující nenaru‰ené lesní cenózy. Roste zde na buku na skalním srázu. Zcela ojedinûle se na stojících odumfiel˘ch trouchniv˘ch kmenech jedlí vyskytují ohroÏení zástupci ãeledi Caliciaceae (napfi. Calicium glaucellum a Chaenotheca xyloxena). Z vfieckov˘trusn˘ch dfievních tvrdohub byla nalezena ve stfiedních âechách neobyãejnû vzácná saprofytická bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina) a z terãoplod˘ch byla odtud popsána vzácná voskoviãkovitá houba Calycellina guttulifera. Jinak zde rostou obyãejné druhy hub.

3

4

Poãetná je fauna ZVÍ¤ENA bezobratl˘ch vázan˘ch na listnaté stromy a rozkládající se dfievo. Z v˘znamnûj‰ích druhÛ lze uvést p˘chavkovníka ãtyfiskvrnného (Endomychus coccineus), kvûtomila Allecula morio, z ãeledi Melandryidae druh Orchesia undulata a nosatce Acalles hypocrita, A. camelus a A. boehmei. Vyskytuje se zde reliktní plÏ Vertigo alpestris. Lokalita je hnízdi‰tûm ptákÛ smí‰en˘ch lesÛ a buãin, napfi. datla ãerného (Dryocopus martius), pu‰tíka obecného (Strix aluco) nebo budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix). Základ zvífieny drobn˘ch savcÛ tvofií 5 bûÏn˘ch druhÛ hlodavcÛ a hmyzoÏravcÛ. Znaãná ãást poVYUÎITÍ rostÛ je silnû profiídlá, bez v˘raznûj‰í pfiirozené obnovy, kterou by bylo vhodné podpofiit zfiízením oplocenky. V terénu jsou patrné pozÛstatky po pálení dfievûného uhlí – milífiích. Rezervace byla POZNÁMKA zfiízena jiÏ v roce 1933. ProtoÏe v‰ak nebyly stanoveny ochranné podmínky, probíhala tu i nadále normální tûÏba (zejména jedlov˘ch sou‰í). Zásahy byly tak

5

6 velké, Ïe se v 70. letech 20. století uvaÏovalo o zru‰ení ochrany. 29, 46, BIBLIOGRAFIE 159, 249, 624, 839, 1107, 1845

3 Na otevfien˘ch místech roste dnes expanzivní náprstník ãerven˘ (Digitalis purpurea). 4 Brouk Anthribus albinus z ãeledi Anthribidae se vyvíjí v such˘ch vûtvích stromÛ v listnat˘ch lesích, kde nalezneme i dospûlce. 5 Chlupatka jednozubá (Petasina unidentata), druh suÈov˘ch a údolních lesÛ; v poberounské oblasti Ïije plo‰‰í, hustû krátce ochlupená rasa P. u. bohemica, na Vltavû a Sázavû rasa P. u. unidentata s vy‰‰í ulitou a del‰ími fiid‰ími chlupy. 6 Na odumfiel˘ch kmenech jedlí dosud pfieÏívají pro jedle typické li‰ejníky Chaenotheca xyloxena.

PB 27

511

Stfiední âechy

1

3

2 GEOLOGIE Skalní podklad je tvofien staroprvohorními mofisk˘mi (stfiední kambrium – jinecké a ohrazenické souvrství) horninami, tj. bfiidlicemi, drobami a slepenci, které na jiÏním svahu vytváfiejí men‰í suÈová pole. PÛdy se vyvinuly skeletovité rankery, ve spodní ãásti území jsou kambizemû. Hlavním typem KVùTENA vegetace jsou pion˘rská bylinná spoleãenstva a subxerotermní trávníky (svazÛ Hyperico-Scleranthion perennis a Koelerio-Phleion). Ráz lokality dotváfiejí solitérní borovice lesní (Pinus sylvestris) a jalovce obecné (Juniperus communis). Na místech s extrémnû mûlkou pÛ-

1 V such˘ch trávnících s kostfiavou ovãí se vyskytuje fiada dutohlávek, napfi. Cladonia arbuscula. 2

K vzácnûj‰ím druhÛm patfií kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica). 3 Pastvina u obce Kfie‰ín s bohat˘m v˘skytem koniklece luãního. 4

Pozdnû jarní aspekt urãuje pfiedev‰ím vstavaã kukaãka (Orchis morio).

512

PB 28

dou rostou poléhavé trsy mochny píseãné (Potentilla arenaria) s pfiimí‰en˘m seselem siv˘m (Seseli osseum). Na velké plo‰e se vyskytuje spoleãenstvo s dominantní kostfiavou ovãí (Jasiono montanae-Festucetum ovinae). Velmi v˘znamnou sloÏku této vegetace tvofií kefiíãkovité a lupenité li‰ejníky, pfiedev‰ím dutohlávky (napfi. Cladonia arbuscula, C. furcata), pukléfiky (Cetraria aculeata a C. islandica, místy obyãejná hávnatka psí (Peltigera canina). Stanovi‰tnû pfiíznivûj‰í místa zaujímají suchomilné acidofilní trávníky se smûlky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis) a s v˘skytem silnû ohroÏeného vstavaãe kukaãky (Orchis morio). V˘znaãné jsou zejména porosty s hojn˘m ovsífiem luãním (asociace Pulsatillo pratensis-Avenochloetum pratensis), kde je hlavní tûÏi‰tû v˘skytu koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Z v˘znaãnûj‰ích druhÛ se zde kromû v˘‰e jmenovan˘ch vyskytuje bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica), lnûnka alpská (Thesium alpinum) a v pfiilehlém boru je hojn˘ zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus).V rámci Brd jde o ojedinûlou lokalitu xerotermních li‰ejníkÛ (napfi. Cladonia foliacea a Pycnothelia papillaria). Lokalita je v˘znamná fytogeograficky, protoÏe zdej‰í flóra a vegetace s charakterem témûfi termofilním se nachází nedaleko hranic brdského oreofytika.


Na horách

JiÏní aÏ jihojihov˘chodní svah lokálního hfibítku na severov˘chodním okraji obce Kfie‰ín. Katastrální území: Kfie‰ín


V˘mûra: 4,76 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Pfiedmûtem ochrany je b˘valá pastvina s velmi hojn˘m v˘skytem koniklece luãního ãeského.

4 Pfiírodní památZVÍ¤ENA ka je v˘znamn˘m refugiem stepních a petrofilních bezobratl˘ch. Druhovû poãetnû zastoupeni jsou rovnokfiídlí (ze vzácnûj‰ích napfi. saranãe Stenobothrus stigmaticus) a mravenci. Prokázáno bylo hnízdûní vzácného skfiivana lesního (Lullula arborea) a ze savcÛ se zde vyskytuje mj. my‰ka drobná (Micromys minutus). Po ukonãení pastVYUÎITÍ vy v 70. letech 20. století do‰lo k znaãnému zarÛstání dfievina-

mi, které byly pfii rozsáhlé asanaci roku 1982 odstranûny. Po vyhlá‰ení byla lokalita obãasnû kosena, nicménû nyní opût v˘raznû zarÛstá, zejména náletem akátu. Vzhledem k v˘POZNÁMKA skytu vzácného zimostrázku alpského (Polygaloides chamaebuxus) v pfiilehlém boru by bylo tfieba upravit vymezení rezervace. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

622, 624 strana 527

Okres Pfiíbram

3 kapraì samec Dryopteris filixmas). Na buliÏníkov˘ch v˘chozech (skalách) rostou fiídké smrkové porosty s bfiízou.

1


Na skalách

Zalesnûn˘ vrchol a horní ãást jeho jihov˘chodního strmého svahu v okolí kóty Na Skalách (744,2 m n. m.), 3,5 km na západoseverozápad od obce Hutû pod Tfiem‰ínem. Katastrální území: Vû‰ín


V˘mûra: 23,3 ha

Vyhlá‰eno: 1966

Území rezervace tvofií pfiirozené acidofilní buãiny, v˘chozy buliÏníkov˘ch skalek a men‰í plochy otevfien˘ch sutí.

2

GEOLOGIE Vût‰inu plochy budují prekambrické (neoproterozoické) silicity (buliÏníky), které místy vytváfiejí skalnat˘ hfieben se sutûmi, nápadnû vystupující z plo‰‰ího terénu v okolí, jehoÏ podklad tvofií bfiidlice a droby téhoÏ stáfií. Jako pÛdy jsou vyvinuty kambizemû a rankery pfiecházející do otevfien˘ch drolin a skalních v˘chozÛ. Rezervace se rozKVùTENA kládá na vrcholu a jihov˘chodním svahu hfiebene se stejnojmennou kótu. PfiestoÏe se jedná o pokraãování stejného hfiebene jako na nedaleké Getsemance II, je území tvofieno kysel˘mi oligotrofními buliÏníky, ãímÏ dochází k ukázkovému kontrastu vegetace. Vyskytují se zde acidofilní buãiny (Luzulo-Fagetum) s chud˘m podrostem, napfi. s tfitinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), ‰Èavelem kysel˘m (Oxalis acetosella) a borÛvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). V otevfiené suti, která tvofií kamenné proudy, se vyskytují skupiny zakrsl˘ch dfievin s pokroucen˘mi kmeny, napfi. buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepil˘ (Picea abies), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) s dominantní borÛvkou v podrostu. Dfiíve byla pravdûpodobnû pfiimí‰ena téÏ jedle, která v‰ak zcela vymizela. V severozápadní ãásti území jsou kulturní smrãiny s mohutn˘mi buky a jejich torzy a místy ponûkud bohat‰ím podrostem s kostfiavou lesní (Festuca altissima) a kapradinami (napfi.

Na území pfiíZVÍ¤ENA rodní rezervace se vyskytuje bûÏná lesní fauna s nûkter˘mi horsk˘mi druhy, napfi. plÏem Discus ruderatus. Nacházejí se zde ãetné kolonie mravence Formica polyctena. Z v˘znamnûj‰ích druhÛ obratlovcÛ zde Ïije napfi. mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). V plánu je poVYUÎITÍ stupná pfiemûna smrkov˘ch monokultur na druhovû pfiirozenûj‰í porosty. Viditelné jsou POZNÁMKA pozÛstatky po tûÏbû Ïelezn˘ch rud probíhající od 18. století aÏ do poloviny 19. století. 160, 249, BIBLIOGRAFIE 493, 624, 942, 1049, 1107, 1752 MAPA ÚZEMÍ

strana 525

1 BuliÏníkov˘ hfieben s balvanit˘mi rozpady pfiedstavuje extrémnû oligotrofní stanovi‰tû, prav˘ opak sousední Getsemanky II., v popfiedí jedna z ãetn˘ch kolonií mravence Formica polyctena. 2 Na severním úpatí hfiebene jsou zbytky star˘ch buãin. 3 Vzdor chudému stanovi‰ti je zde nápadná koncentrace kolonií mravence Formica polyctena.

PB 29

513

Stfiední âechy

1

2 4 Svou úÏivností a dokonalou humifikací se pÛdy Tfieme‰ného vrchu nápadnû odli‰ují od pÛd v okolí.

3 Nevysoká, ale GEOLOGIE v˘razná vyv˘‰enina ve svahu Tfiem‰ínské vrchoviny, jejíÏ horninov˘ podklad tvofií jemnozrnn˘ melanokratní granodiorit stfiedoãeského plutonu, vystupuje uprostfied území chud˘ch staroprvohorních (kambrium) slepencÛ. Vyvinuty jsou typické kambizemû, na skalním v˘chozu je drobn˘ ostrÛvek rankeru.

1 Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) je typick˘m druhem tohoto typu buãiny. 2

Samiãka malooãky smaragdové (Micrommata virescens). 3 Na kmenech klenÛ a bukÛ roste relativnû hojná Evernia prunastri. 4 Na bazick˘ch granitoidech Tfieme‰ného vrchu se zachovala vynikající ukázka bohaté horské javorové buãiny.

514

PB 30

Území zaujíKVùTENA mají kvûtnaté horské suÈové lesy (spoleãenstvo Mercuriali-Fraxinetum ze svazu Tilio-Acerion). Av‰ak v nûkter˘ch ohledech, napfi. v dominantním zastoupení klenu ve stromovém patfie a ãetností kapradin pfiipomíná vegetace horské javorové buãiny (Aceri-Fagetum). Druhová bohatost podrostu je pozitivnû podmínûna úÏivn˘m horninov˘m substrátem. Dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Dále jsou charakteristické napfi. k. devítilistá (D. enneaphyllos), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a pfiirozenû se vyskytující nitrofilní druhy, napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a kakost smrdut˘ (Geranium robertianum). PÛvodním motivem vyhlá‰ení byl velmi hojn˘ v˘skyt l˘kovce jedovatého (Daphne mezereum), kter˘ od té doby znaãnû ustoupil. Fragment star˘ch lesních porostÛ poskytuje útoãi‰tû ohroÏen˘m epifytick˘m li‰ejníkÛm indikujícím pfiítomnost pfiirozen˘ch a polopfiirozen˘ch porostÛ. Na kmenech klenÛ a bukÛ se vyskytují napfi. kriticky ohroÏení zá-


Tfieme‰n˘ vrch

Severní polovina Tfieme‰ného vrchu (kóta 696,5 m n. m.) 5 km jihozápadnû od RoÏmitálu pod Tfiem‰ínem, 2,2 km jiÏnû od obce Hutû pod Tfiem‰ínem v Tfiem‰ínské vrchovinû. Katastrální území: Voltu‰


V˘mûra: 2,07 ha

Vyhlá‰eno: 1966

Horské suÈové jaseniny a javofiiny s typickou kvûtenou a zvífienou. stupci ãeledi Caliciaceae (druhy rodÛ Calicium a Chaenotheca), velmi ohroÏená ãárniãka psaná (Graphis scripta), Arthonia spadicea, Opegrapha vulgata a druhy relativnû ménû citlivé na zneãi‰tûní ovzdu‰í oxidem sifiiãit˘m, jako napfi. vûtviãník slívov˘ (Evernia prunastri). Lokalita má náZVÍ¤ENA padnû bohatou mûkk˘‰í faunu, jde o ojedinûlé nalezi‰tû karpatského plÏe Macrogastra tumida. Vyskytují se zde typické druhy jehliãnat˘ch lesÛ jako napfi. stfievlík Carabus auronitens nebo z ptákÛ s˘kora uhelníãek (Parus ater) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). Jilm horsk˘ (UlVYUÎITÍ mus glabra), tvofiící dfiíve 10 %

stromového patra, zcela vymizel na poãátku 80. let 20. století v dÛsledku grafiózy a kÛrovce, v minul˘ch letech v‰ak do‰lo k jeho zmlazování. Obdobn˘ porost se nacházel i na severní stranû kóty. Po smr‰ti roku 1935 byl v této ãásti vysázen smrk. TûÏba v minulosti probíhala pouze nahodile díky poloze na kamenité suti. Chránûné území se nachází uprostfied smrkov˘ch monokultur, a proto byla pfiirozená obnova porostu blokována vlivem zvûfie. Z toho dÛvodu byla ãást lokality oplocena (mezi léty 1997 a 1998). 160, 249, BIBLIOGRAFIE 624, 826, 836, 1049, 1107, 1344, 1457, 1655, 1656, 1845 MAPA ÚZEMÍ

strana 526

Okres Pfiíbram

1


Vinice

Jihozápadnû orientovan˘ prav˘ svah údolí Litavky, jiÏnû a západnû od Bûfiína. Katastrální území: Bûfiín


V˘mûra: 43,2 ha

Vyhlá‰eno: 1999

Hlavním motivem ochrany je uchování cenného stratigrafického profilu, tzv. jineckého kambria, s bohat˘mi nálezy kambrické fauny, pfiedev‰ím trilobitÛ. Svahy jsou porostlé zakrsl˘mi, pfieváÏnû acidofilními doubravami místy s prvky teplomiln˘ch doubrav. Na nejprud‰ích místech je primární xerické bezlesí analogické ple‰ím. Pfiirozené skalGEOLOGIE ní v˘chozy ve svahu vrchu Vinice (prav˘ svah údolí fiíãky Litavky) odkr˘vají celou mocnost jineckého souvrství vãetnû kontaktu jak s podloÏím, tak s nadloÏím. Jedná se o jedinou lokalitu, na níÏ je bez tektonického

poru‰ení moÏné sledovat úpln˘ transgresnû-regresní cyklus stfiedokambrického mofie. RÛzné typy hornin spoleãnû s bentick˘mi spoleãenstvy, tak jak jsou dokumentovány v profilu na Vinici, velmi názornû dokumentují zmûny hloubkov˘ch pomûrÛ

v jednotliv˘ch ãasov˘ch úsecích mofiské ingrese. Geologick˘ profil byl z tohoto dÛvodu vybrán nejen za stratotypovou lokalitu jineckého souvrství, ale i vût‰iny biozón v tomto souvrství rozli‰ovan˘ch. Odkryt˘ vrstevní sled zaãíná nejvy‰‰ími ãástmi chumavskoba‰tinského souvrství, na které konkordantnû nasedají bazální polohy souvrství jineckého. Po nûkolika metrech stfiednû zrnit˘ch pískovcÛ (pravdûpodobnû vznikl˘ch v mûlkovodních podmínkách) s dominujícími zbytky bezopornat˘ch ramenonoÏcÛ (Lingulella) doprovázen˘mi nepfiíli‰ ãast˘mi zbytky trilobitÛ (Ornamentaspis, Conocoryphe), následuje asi 60 metrÛ mocná sekvence kfiemit˘ch pískovcÛ a drob bez zkamenûlin. V˘‰e v profilu se objevují do nadloÏí postupnû se zjemÀující droby aÏ bfiidlice obsahující hojné zbytky trilobitÛ (Eccaparadoxides pusillus, Litavkaspis rejkovicense, Acadolenus snajdri, Acadoparadoxides, Hydrocephalus a dal‰í). PfiibliÏnû

150 metrÛ nad bází jineckého souvrství pfievládají v profilu jiÏ jílovité bfiidlice reprezentující hlubokovodní sedimenty s velmi ãast˘mi nálezy drobn˘ch, tzv. agnostidních trilobitÛ (Onymagnostus, Doryagnostus, Tomagnostus a Hypagnostus), hyolitÛ a dal‰ích skupin bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. Následujících asi 150 metrÛ hornin, (pfieváÏnû drob), je prakticky bez fosilních zbytkÛ. Poté se v drobov˘ch bfiidlicích opût krátkodobû objevuje spoleãen-

1 Pfiirozené skalní v˘chozy na pravém bfiehu fieky Litavky odkr˘vají jinecké souvrství (kambrium) s ãetn˘mi pozÛstatky kambrické fauny.

PB 31

515

Stfiední âechy

2 stvo velk˘ch i drobn˘ch trilobitÛ (Paradoxides, Ptychoparia, Conocoryphe, Conocephalina a dal‰í) doprovázené velmi zajímav˘mi ostnokoÏci (Akadocrinus, Acanthocystites, Lichenoides), hyolity a dal‰ími skupinami ÏivoãichÛ. Nejvy‰‰í ãásti vrstevního sledu jsou reprezentovány do nadloÏí postupnû hrubnoucí sekvencí bfiidlic, drob aÏ i jemnozrnn˘ch pískovcÛ. V‰echny v˘‰e uvedené typy hornin obsahují nejdfiíve spoleãenstvo s ãast˘m v˘skytem stfiednû velk˘ch trilobitÛ (Ellipsocephalus) a je‰tû v˘‰e pouze bezopornat˘ch ramenonoÏcÛ (Lingulella). V nejsevernûj‰í ãásti Vinice je nad Litavkou odkryta svrchní hranice jineckého souvrství s nadloÏním souvrstvím ohrazenick˘m. Plo‰nû nejroz‰íKVùTENA fienûj‰í jsou druhovû velmi chudé acidofilní doubravy (Luzulo

2 Plch zahradní (Eliomys quercinus). 3 Skupina kambrick˘ch trilobitÛ Conocoryphe sulzeri z jineckého souvrství. 4 Skupina kambrick˘ch trilobitÛ Elipsocephalus hoffi.

516

PB 32

albae-Quercetum) s kostfiavou ovãí (Festuca ovina). Na nûkter˘ch místech jsou vyvinuty smolniãkové doubravy (Viscario-Quercetum). Typická habfiina (svaz Carpinion) s bohat‰ím podrostem, napfi. Ïindavou evropskou (Sanicula europaea), je vyvinuta v severozápadním cípu území. Lesní porosty s hojn˘m v˘skytem tolity lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria), fiefii‰niãníku píseãného (Cardaminopsis arenosa), pfiípadnû s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) patfií k teplomiln˘m doubravám (Sorbo torminalis-Quercetum). V kefiovém patfie je ãast˘ dfii‰Èál obecn˘ (Berberis vulgaris) a hlohy (Crataegus sp. div.). Na nejstrmûj‰ích místech je primární xerické bezlesí s obnaÏen˘mi skalami a pohybliv˘mi sutûmi. Charakteristick˘m druhem je zde ãesnek chlumní (Allium senescens), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago) a b. vûtvitá (A. ramosum), sleziník severní (Asplenium septentrionale), chrpa por˘nská (Acosta rhenana), rozchodník skalní (Petrosedum reflexum) a dal‰í. Na otevfien˘ch skalkách roste téÏ jalovec obecn˘ (Juniperus communis). V kontrastu k této teplomilné vegetaci roste v inverzních polohách dole u bfiehu Litavky demontánní fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri). Povodí Litavky ZVÍ¤ENA nav‰tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra).

3

4 V chránûném úzeVYUÎITÍ mí probíhají Ïivelné v˘kopy pro získání zkamenûlin, coÏ naru‰uje stabilitu svahu a podporuje vznik pohybliv˘ch sutí.

259, 285, BIBLIOGRAFIE 286, 287, 390, 516, 624, 1622, 1655, 1671

Okres Pfiíbram

1


Vr‰kámen

Izolovan˘ reziduální balvan na mírném, k západu uklonûném svahu 400 m jihov˘chodnû od Petrovic nedaleko kóty 458 m. n. m. Katastrální území: Vilasova Lhota

Nadmofiská v˘‰ka: 458 m

V˘mûra: 0,0863 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Cílem je ochrana balvanu, kter˘ vznikl zvûtráváním a odnosem hlubinn˘ch vyvfielin stfiedoãeského plutonu. Jde o v˘raznou geomorfologickou dominantu.

2 KVùTENA V souãasné dobû polní pozemky sahají aÏ k patû balvanu.

160, 244, BIBLIOGRAFIE 1049, 1088, 1107, 1751 MAPA ÚZEMÍ

Území pfiírodGEOLOGIE ní památky a jeho nejbliÏ‰í okolí leÏí na mírném svahu uklonûném k západu. Na svahu je velk˘ balvan oznaãovan˘ místnû jako Vr‰kámen nebo také âertÛv kámen. Je pfiibliÏnû tvaru zaobleného hranolu o rozmûrech 3,5 × 5,5 m a v˘‰ce 3,2 m. Je tvofien porfyrick˘m syenitem aÏ syenodioritem typu âertova bfiemene (stfiedoãesk˘ pluton). Tyto horniny zaãaly hloubkovû zvûtrávat jiÏ v teplém období tfieti-

hor do hloubky nûkolika desítek metrÛ. V té dobû se vytvofiila i pevná jádra budoucích balvanÛ. Denudaãními pochody byla pak odná‰ena zvûtralá hornina z nadloÏí i mezi jednotliv˘mi odoln˘mi jádry a byla obnaÏena bazální zvûtrávaná plocha holoroviny. Odolná jádra se tak dostala na povrch v podobû izolovan˘ch, vût‰ích ãi men‰ích balvanÛ; ty od svého vzniku zÛstávají na místû.

strana 529

Zoologicky neZVÍ¤ENA bylo chránûné území studováno. Vzhledem k toVYUÎITÍ mu, Ïe se jedná o geomorfologickou dominantu, je tfieba ãas od ãasu odstraÀovat náletové kfioviny, které balvan zastiÀují. Je také potfieba obnovit pfiístupnost lokality, k níÏ je sice vedena nauãná stezka, ale polní cesta byla rozorána.

1 a 2 Pohled na balvan z porfyrického syenitu, leÏící v polích.

PB 33

517

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE Skalnat˘ sráz vltavského údolí budují stlaãené prekambrické (neoproterozoické) vyvfieliny jílovského pásma od metabazitÛ andezitového sloÏení po kyselé ryodacitové aÏ dacitové tufy a tonalitová intruziva. Mimo skalní v˘chozy je vyvinuta celá ‰kála kambizemí a rankerÛ. 2

3

1 Skalní defilé Vymy‰lenské pû‰iny nad Slapskou údolní nádrÏí. 2 Ve vlhãích r˘hách se dafií kakostu krvavému (Geranium sanguineum). 3 Samiãka sklípkánka hnûdého (Atypus affinis).

518

PB 34

Nejvût‰í ãást KVùTENA území je zalesnûna. Vegetace pfiirozeného bezlesí je vût‰inou omezena na izolované skalní komplexy jiÏnû orientovaného údolního svahu. Vyznívá v ohybu fieky, kde se jiÏní orientace mûní na v˘chodní. Pfiirozené bezlesí pfiedstavují spoleãenstva skalní stepi (Alysso saxatilis-Festucetum pallentis) osídlující ‰tûrbiny ve stûnách skal a mûlké pÛdy na skalních v˘stupcích, fiímsách ãi teráskách. Vedle kostfiavy sivé (Festuca pallens) a chránûné tafiice skalní (Aurinia saxatilis) zde roste napfi. ãesnek chlumní (Allium senescens), prorostlík srpovit˘ (Bupleurum falcatum), fiefii‰niãník píseãn˘ (Cardaminopsis arenosa), chrpa por˘nská (Acosta rhenana), skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus), kakost krvav˘ (Geranium sanguineum), oÏanka hroznatá (Teucrium botrys), rozrazil ladní (Veronica dillenii) atd.,


Vymy‰lenská pû‰ina

Srázy na levém nárazovém svahu zaklesnutého meandru Vltavy u âastobofie mezi Smilovicemi a Kobylníky, 1 km v˘chodnû od Mokrska. Katastrální území: Prostfiední Lhota


V˘mûra: 67,2 ha

Vyhlá‰eno: 1989

V˘chodnû a jiÏnû exponované svahy vltavského údolí hostí pfiirozená rostlinná spoleãenstva skalních stepí, sutí, reliktních borÛ, teplomiln˘ch doubrav, dubohabfiin a acidofilních doubrav s bohatou teplomilnou kvûtenou. Geomorfologicky jde o bohatû ãlenûn˘ terén odkr˘vající geologick˘ profil horninami jílovského pásma. z chránûn˘ch druhÛ bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) a kavyl IvanÛv (Stipa joannis). Na jiÏnû exponovan˘ch skalnat˘ch svazích rostou téÏ teplomilné trávníky s vousatkou prstnatou (Bothriochloa ischaemum) a vfiesovi‰tû. V˘slunné suti na úpatí skal osídluje spoleãenstvo s konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium). Teplomilné doubravy (Sorbo

torminalis-Quercetum) porÛstají v˘slunné svahy v˘chodní poloviny rezervace. Zakrslé doubravy pronikají i na mûlké pÛdy nad horním okrajem a uvnitfi skalních komplexÛ. PfievaÏuje kysele ladûná doubrava s ostfiicí nízkou (Carex humilis). Na jazycích zazemnûné suti se vzácnû objevuje teplomilná doubrava s hojnou tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria). Podobné roz‰ífiení jako teplomilné

Okres Pfiíbram vinami suÈov˘ch lesÛ, napfi. javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepil˘m (Fraxinus excelsior). V podrostu se vedle bûÏn˘ch druhÛ objevuje alpsk˘ migrant ‰alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) a vzácnû téÏ chránûn˘ medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum). 4

5 doubravy mají acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum), které jsou v‰ak vázány hlavnû na vrcholovou plo‰inu a pfiilehlou horní ãást jiÏnû exponovaného údolního svahu. V bylinném patfie se bûÏnû vyskytuje metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), kruãinka nûmecká (Genista germanica) a k. barvífiská (G. tinctoria) aj. V zakrsl˘ch doubravách pfii horní hranû skal dominuje kostfiava ovãí (Festuca ovina). Vût‰ina acidofilních a ãást teplomiln˘ch doubrav byla nahrazena vysázen˘mi borov˘mi lesy. Floristicky zajímav˘ je geograficky izolovan˘ v˘skyt strdivky jednokvûté (Melica uniflora) v kulturním boru na v˘chodním okraji rezervace, kde se rovnûÏ vyskytuje chránûn˘ vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Reliktní bory s v˘znaãn˘m jestfiábníkem bled˘m (Hieracium schmidtii) jsou vyvinuty na rozsáhlej‰ích skalních komplexech.

Vlhãí, v˘chodnû exponované pozvolnûj‰í svahy v západní ãásti rezervace jsou porostlé hlavnû dubohabfiinami (Melampyro nemorosi-Carpinetum) s druhy, jako je piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), zvonek broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia), svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), zimolez p˘fiit˘ (Lonicera xylosteum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum) aj. Na ãásteãnû suÈovit˘ch pÛdách pfiistupuje jedle s buãinn˘m druhem vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea). V západní ãásti rezervace jsou téÏ vhodnûj‰í podmínky pro rozvoj druhovû bohat˘ch mezofilních suÈov˘ch lesÛ (Aceri-Carpinetum) s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), habrem, dubem a dfie-

V˘znamná jsou ZVÍ¤ENA zde zejména spoleãenstva bezobratl˘ch. Na pfiirozené listnaté porosty je tu vázáno více reliktních fytofágních druhÛ broukÛ – z mandelinkovit˘ch Cryptocephalus pusillus a Dibolia cryptocephala, z ãeledi Anthribidae typické druhy Phloeochrotes cinctus, Enedreutes sepicola, Anthribus albinus a reliktní Choragus horni (jedin˘ souãasn˘ znám˘ nález v âechách!), z ãeledi nosatcovit˘ch reliktní Apion formaneki, Rutidosoma fallax, dále druhy dokládající kontinuální trvání a pfiírodní bohatost lesa, jmenovitû Acalles roboris, A. echinatus a A. commutatus. Z broukÛ ãeledi Colydiidae zde Ïije Orthochaetes setiger a z ãeledi Melandryidae Phloiotrya rufipes. V habrovém dfievû se vyvíjí vzácn˘ krasec Dicerca berolinensis, ze skupiny listoroh˘ch broukÛ tu Ïije zdobenec Gnorimus variabilis a na dubech vzácnûj‰í tesafiík Xylotrechus arvicola. Z pavoukÛ zde byla nalezena teplomilná skálovka Gnaphosa bicolor a skákavka Phlegra festiva. Z mûkk˘‰Û se zde vyskytuje reliktní plÏ Vertigo alpestris. Z obratlovcÛ zde byla zaznamenána je‰tûrka zelená (Lacerta viridis), mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a vydra fiíãní (Lutra lutra). Území není pro VYUÎITÍ svou nepfiístupnost vyuÏíváno rekreaãnû. Pfiirozená skladba dfievin byla na velké ãásti rezervace zcela nebo ãásteãnû pozmûnûna v˘sadbou borovice a smrku. Za nejzávaÏnûj‰í problém lze povaÏovat masov˘ úhyn jedle, jehoÏ následkem je rozpad lesních spoleãenstev s vysok˘m podílem této u‰lechtilé dfieviny. Pfiirozenému stavu jsou nejblíÏe spoleãenstva na extrémních stanovi‰tích (skalní stepi, reliktní bory, nûkteré porosty teplomiln˘ch a acidofilních doubrav, suÈové lesy).

6

7

8 29, 160, BIBLIOGRAFIE 409, 1049, 1107, 1415, 1418 MAPA ÚZEMÍ

strana 526

4 Mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) se zdrÏuje ve vlhk˘ch ãástech roklí. 5 Rozeklanné skály nad Vltavou nabízejí celou fiadu biotopÛ, na strm˘ch stûnách roste chasmofyt tafiice skalní (Aurinia saxatilis). 6

Na skalních fiímsách se uchytí ostfiice nízká (Carex humilis). 7 Na otevfien˘ch plo‰kách brzo na jafie rozkvétá jednolet˘ rozrazil ladní (Veronica dillenii). 8 Vydra fiíãní (Lutra lutra) díky pfiísné ochranû unikla úplnému vyhubení a její stavy pomalu stoupají.

PB 35

519

Stfiední âechy

Pfiírodní park

Pfiírodní park Tfiem‰ín

Vyhlá‰en v roce 1997 Okresním úfiadem Pfiíbram na rozloze 11 296 ha. Rozsáhlé území zaujímá celou v˘chodní ãást Tfiem‰ínské vrchoviny aÏ po západní a jiÏní hranici pfiíbramského okresu, na severu pak zasahuje na okraj stfiedních Brd aÏ po hranici vojenského újezdu. V˘chodní hranice leÏí zhruba na severojiÏní linii probíhající po v˘chodním okraji RoÏmitálu pod Tfiem‰ínem. Oproti stfiedním BrdÛm, kde naprosto pfievládají chudé horniny kambria, je geologick˘ podklad parku pomûrnû pestr˘. Pevné kambrické slepence sice tvofií komplex ·tûrbiny na jihu i nápadn˘ hfibet vrcholící Tfiem‰ínem (826,7 m n. m.) na západû, av‰ak v severozápadní ãásti jiÏnû od obce Teslíny vystupuje neoproterozoikum kralupskozbraslavské skupiny budované nejen bfiidlicemi a drobami, ale i vÛãi zvûtrání velmi odoln˘mi silicity (buliÏníky) tvofiícími mocn˘ hfibet Na skalách (744,2 m n. m.), zatímco v sousední Getsemance vystupují kromû bfiidlic a buliÏníkÛ i bazické spili-

1

1

520

Kotelsk˘ potok si zachoval svÛj pfiírodní charakter.

PB 36

ty. Tfieme‰n˘ vrch (696,5 m n. m.) na severov˘chod od Tfiem‰ína pozÛstává z pomûrnû bazick˘ch granitoidÛ, skalnatá kra Nahofiov jihozápadnû pod vrcholem Tfiem‰ína z tvrd˘ch bfiidlic neoproterozoika. V RoÏmitálské kotlinû vystupují star‰í prvohory. Území má charakter ploché vrchoviny, jíÏ dominují skalnaté hfibety tvrd˘ch hornin, pfiedev‰ím samotná hora Tfiem‰ín, která shlíÏí smûrem na jih jiÏ do rybniãné oblasti pfii okraji jiÏních âech a poskytuje daleké v˘hledy na ·umavu i na hfibet vybíhající z Tfiem‰ína k severu. Hlavním pfiírodním prvkem parku jsou v‰ak rozsáhlé souvislé lesy, které na severu pfiímo navazují na lesní komplex stfiedních Brd a tvofií rámec parku jak na západû, tak na jihu. Na západû pak na nûj pfiímo navazuje pfiírodní park Brdy, patfiící jiÏ do Západoãeského kraje, kter˘ chrání západní ãást jiÏních Brd. Oblast má v˘raznû podhorsk˘ ráz a její hlavní krajinná i pfiírodovûdecká hodnota spoãívá v mimofiádnû rozlehlé plo‰e souvisl˘ch lesÛ, které tvofií ochrann˘ rámec nûkolika v˘znamn˘ch chránûn˘ch území, jako jsou

Okres Pfiíbram

pfiírodní rezervace Na Skalách a Getsemanka I a II s charakteristick˘mi podhorsk˘mi lesy kyselé i bazické fiady. Pozoruhodn˘ je i vysoce úÏivn˘ svahov˘ les na Tfieme‰ném vrchu s porosty ãesneku medvûdího (Allium ursinum) a pÛvodnû s hojn˘m v˘skytem l˘kovce, zatímco v PP Hfiebenec se chrání divoce skalnat˘ hfieben v tvrd˘ch a velice Ïivinami chud˘ch kambrick˘ch slepencích s reliktním borem. Samotná hora Tfiem‰ín, která byla v minulosti navrÏena na chránûné území, sk˘tá znaãné pfiírodovûdné hodnoty, zejména pfiírodû blízké lesní porosty a bezlesé kamenné mofie. Na mohutné listnáãe a na kamenné mofie je vázán v˘skyt nûkter˘ch velmi vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ li‰ejníkÛ. Tfiem‰ín je také pozoruhodn˘ z kulturního hlediska – konaly se zde tábory lidu. Z pÛvodního hradního opevnûní nezbylo prakticky nic – drobné zídky a terénní úpravy pocházejí aÏ z doby romantismu. Pestrost pfiírody parku zvy‰uje i rybniãná krajina pfii hranici okresu Pfiíbram na jeho jiÏním okraji. Ochranáfisky v˘znamn˘ je masov˘ v˘skyt ohroÏe-

1

n˘ch obojÏivelníkÛ, napfi. blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a vegetace obnaÏen˘ch rybniãních den, z níÏ se tu kromû jiného vyskytuje i silnû ohroÏená puch˘fika útlá (Coleanthus subtilis). Pfiírodní park Tfiem‰ín patfií vzhledem k sv˘m pfiírodním hodnotám i zachovalosti krajiny k nejv˘znamnûj‰ím územím vnitfiních âech, chránûn˘ch v této kategorii.

2 1 V porovnání s ostatními druhy na‰ich Ïab vyniká blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) schopností zahrabávat se velmi rychle a obratnû do zemû. 2 Druhovû bohaté vlhké louky v kulturní krajinû s kosatcem sibifisk˘m a srpicí barvífiskou.

PB 37

521

Stfiední âechy

Vojensk˘ újezd Brdy (VVP Jince) Vedle chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí poÏívají úãinné velkoplo‰né ochrany i vojenské v˘cvikové prostory (VVP), které tím, Ïe byly vyhrazeny ãinnosti vojsk, zÛstaly ochránûny pfied vût‰inou negativních dopadÛ pÛsobících bûhem posledního století v hospodáfisky bûÏnû uÏívané krajinû. Mezi nimi zaujímají prvofiadé postavení centrální Brdy, zaãlenûné od roku 1927 z velké ãásti do VVP Jince, kter˘ se svou rozlohou 259 km2 rovná stfiednû velké chránûné krajinné oblasti. Brdy nadto pfiedstavují i velice svérázn˘ krajinn˘ celek, jak˘ nemá obdoby v ãesk˘ch zemích. Nehledû k nadmofiské v˘‰ce (Tok 864,9 m n. m.), je to pfiedev‰ím dáno horninov˘m podkladem, v nûmÏ pfievaÏují Ïivinami velmi chudé tvrdé kambrické pískovce, slepence a kfiemence, které se balvanitû rozpadají a jejichÏ rozvleãené sutû zastírají ostatní ménû odolné horniny. Jde o nejvût‰í plochu takov˘chto neúÏivn˘ch hornin v na‰em státû, jejichÏ sloÏení i rozpad podmiÀují krajinn˘ svéráz celé oblasti. Dal‰ím v˘znamn˘m ãinitelem je georeliéf, kter˘ se zde z velké ãásti utváfiel mimo dosah mladé kvartérní eroze zasahující jen do nejvût‰ích údolí v okrajovém pásmu, pfiedev‰ím podél Litavky a Klabavy. V˘znaãn˘m tvarem

1

522

PB 38

jsou hfibety smûru JZ–SV, obvykle korunované kryogenními skalními útvary v podobû bizarních izolovan˘ch skal a skalních hradeb, popfi. balvanit˘ch rozvalin. Jsou vzájemnû oddûlené ‰iroce rozevfien˘mi úvalovit˘mi údolími s drobn˘mi potoky, které v balvanitém materiálu nebyly s to vytvofiit v˘raznûj‰í nivy. Místy se vyskytující droliny (nûkdy oznaãované jako kamenná mofie) pfiedstavují typ primárního bezlesí, na kter˘ je vázán v˘skyt fiady pozoruhodn˘ch organismÛ. Z bezobratl˘ch se jedná zejména o chladnomiln˘ reliktní druh stfievlíãka Leistus montanus a o pavouka Comaroma simoni, kter˘ zde má jedinou lokalitu v âeské republice. Na brdsk˘ch drolinách se dále vyskytuje fiada druhÛ li‰ejníkÛ s arktoalpinsk˘m roz‰ífiením (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetreum, Umbilicaria hyperborea, Miriquidica nigroleprosa, Parmelia stygia aj.). K nejvzácnûj‰ím houbám patfií nález mimofiádnû vzácné podzemní bfiichatkovité houby ‰amonie modrající (Chamonixia caespitosa) u Zajeãova poblíÏ Svaté Dobrotivé v roce 1970, coÏ je jediná lokalita této podivuhodné houby ve vnitfiních âechách (pozdûji byla nalezena v Obfiím dole v Krkono‰ích a z jedné lokality je známa na Moravû).

Okres Pfiíbram

Pozoruhodn˘m krajinn˘m prvkem je téÏ moãálovitá pánev na rozhraní kambria a proterozoika pfii jiÏním okraji VVP, v níÏ leÏí PadrÈské rybníky a pomûrnû rozsáhlé ra‰elini‰tû pokryté podmáãenou smrãinou. V pfiíbfieÏních, litorálních zónách vodních nádrÏí se vyskytují rÛzné typy mokfiadní vegetace (svazy Nardo-Juncion squarrosi, Caricion demissae, Sphagno recurvi-Caricion canescentis), pfiiãemÏ nûkteré typy jsou unikátní v rámci cel˘ch stfiedních âech. Chladné klima této oblasti s ãast˘mi teplotními inverzemi potvrzují nálezy vzácn˘ch boreomontánních druhÛ broukÛ (napfi. vzácní mrchoÏrouti Pteroloma forsstroemi Ïijící na kamenit˘ch bfiezích PadrÈského potoka nebo Choleva nivalis nalezená u PadrÈského rybníka). Drsnûj‰í podnebí a hlavnû chudé, namnoze balvanité pÛdy omezovaly zemûdûlské vyuÏití, takÏe vût‰ina Brd zÛstala pokryta lesem, v nûmÏ se pÛvodnû daleko více uplatÀoval buk s jedlí, které v‰ak musely ustoupit rozsáhl˘m smrkov˘m monokulturám. Smrk je nicménû dfievinou v Brdech pÛvodní, a to zejména v podmáãen˘ch a ra‰elinn˘ch smrãinách (asociace Sphagno-Piceetum a vzácnûji i Mastigobryo-Piceetum), které se dosud vyskytují na fiadû

míst v okolí potokÛ a jejich pramenn˘ch oblastech. Jak z geomorfologického, tak vegetaãního hlediska zasluhují pozornosti skalnaté vrcholy s reliktními porosty borovice, dubu zimního a ojedinûle jefiábu muku (Sorbus aria) v prÛlomovém údolí Litavky (hfieben Slonovce a Ple‰ivec), které vystupují do vysok˘ch nadmofisk˘ch v˘‰ek. I kdyÏ se v dobû pfiípravy zfiízení VVP zdvihl siln˘ odpor odborné pfiírodovûdecké vefiejnosti proti tomuto zámûru, tfiiãtvrti století existence vojenského újezdu ukázaly, Ïe úpravy spojené s vojensk˘m vyuÏíváním ani zdaleka nenaru‰ily brdskou pfiírodu, jak se kdysi pfiedpokládalo. Na dopadov˘ch plochách, vznikl˘ch odlesnûním po vzniku vojenského prostoru, se vyskytují krajináfisky hodnotné rozsáhlé porosty vfiesu obecného (Calluna vulgaris), smilky tuhé (Nardus stricta), brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a borÛvky ãerné (Vaccinium myrtillus) zafiaditelné zejména do asociace Calluno-Vaccinietum. Na ménû vyuÏívan˘ch ãástech dopadov˘ch ploch se spontánní sukcesí vytvofiily bfiezové porosty s pfiímûsí smrku. Na vlhk˘ch místech dochází k vytváfiení sekundárních ra‰elini‰È (svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Odlesnûné cílové plo-

2

1 Naru‰ování povrchu na cílov˘ch dopadov˘ch plochách prospívá ‰ífiení kosatce sibifiského (Iris sibirica). 2 Do vysok˘ch Brd zasahuje i dfiípatka horská (Soldanella montana) která sem pronikla z alpské oblasti.

PB 39

523

Stfiední âechy

chy v nejvy‰‰ích polohách i tankodromy pfii okrajích pfiedstavují jen relativnû malé plochy z celkové rozlohy a bûhem ãasu se staly v˘znamn˘mi refugii druhÛ, které jinak nemají místo v intenzivnû obhospodafiované krajinû. Pfiíkladem jsou porosty ohroÏeného kosatce sibifiského (Iris sibirica), kter˘ se roz‰ífiil na odlesnûné, trvale naru‰ované cílové plo‰e Brd spolu s dal‰ími druhy vlhk˘ch luk nebo ‰ífiení ra‰elinn˘ch druhÛ, jako je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na druhotnû zamokfiená místa. Nezastínûná ra‰elini‰tû s vfiesem jsou navíc biotopem vzácn˘ch stfievlíãkÛ Cymindis vaporariorum a Bradycellus ruficollis. Dal‰ím specifick˘m krajinn˘m prvkem jsou bezlesí na místech zanikl˘ch vesnic a hájoven, které byly vysídleny a srovnány se zemí na poãátku 50. let 20. století. V souãasnosti se na tûchto plochách vyskytují krátkostébelné oligotrofní smilkové trávníky (svaz Violion caninae) a dal‰í ochranáfisky cenné typy vlhk˘ch a mokfiadních luk, napfi. s hojn˘m kosatcem sibifisk˘m (Iris sibirica). Pfies zdánlivou druhovou chudost kvûteny se na území VVP vyskytují nûkteré floristicky v˘znamné druhy. Nelze nezmínit ãesk˘ endemit ostruÏiník brdsk˘ (Rubus brdensis) mající právû v Brdech tûÏi‰tû svého roz‰ífiení. V nedávné dobû zde byla také zaznamenána první a jediná známá oblast v˘skytu

orobince stfiíbro‰edého (Typha shuttleworthii) v âechách. Po cel˘ch Brdech, a to i na úrovni nejniÏ‰ích lesních okrajÛ újezdu, je hojn˘ ohroÏen˘ stfievlík Carabus arvensis, brouk typick˘ pro západní ãást âeského masivu. Z neÏivé pfiírody jsou v˘znamné nálezy na‰í nejstar‰í fosilní fauny mnohobunûãn˘ch organismÛ (Kodymirus vagans) v paseck˘ch bfiidlicích spodního kambria. Dosud nepopsané pseudokrasové tvary, zejména nepravé závrty, byly odkryty na nûkter˘ch cílov˘ch plochách, pfiedev‰ím na Vysokém Toku. V rámci systému ekologické stability zaujímají Brdy v˘znamnou polohu. Pfiedstavují totiÏ rozlehlé lesní biocentrum s ostrovem horské kvûteny (oreofytikum) uvnitfi niÏ‰ích pahorkatin stfiedních âech, které prostfiednictvím HfiebenÛ zasahuje aÏ ku Praze a pfies skupinu Radãe a Kfiivoklátsko se napojují na jiÏní okraj DÏbánu. Propojení se ·umavou dokládá alpsk˘ migrant dfiípatka horská (Soldanella montana), která se vyskytuje v tisících jedincÛ na v˘chodním svahu Palcífie v nadmofiské v˘‰ce asi 670 –675 m a dále na nûkolika mikrolokalitách v inverzních polohách Klabavy. V˘znam Brd jako uzlového bodu lesních ekosystémÛ není plnû docenûn, protoÏe v˘zkum jejich pfiírody je‰tû není zdaleka u konce.

4

3 3

Zfiícenina hradu Valdek.

4

Vzácn˘m hostem na padrÈsk˘ch rybnících v Brdech je orel mofisk˘ (Haliaeëtus albicilla).

524

PB 40

Okres Pfiíbram GETSEMANKA I. A II. (1) NA SKALÁCH (2)

STR. STR.

503 513

H¤EBENEC

STR.

506

HUSOVA KAZATELNA

STR.

507

PB 41

525

Stfiední âechy DRBÁKOV-ALBERTOVY SKÁLY (1) VYMY·LENSKÁ Pù·INA (2)

T¤EME·N¯ VRCH

526

PB 42

STR.

STR. STR.

514

500 518

Okres Pfiíbram

NA HORÁCH

STR.

512

PB 43

527

Stfiední âechy HRADEC

STR.

505

KOSOVA HORA

STR.

509

528

PB 44

Okres Pfiíbram

VR·KÁMEN

STR.

517

PB 45

529

Stfiední âechy JEZERO

530

PB 46

STR.

508

Okres Pfiíbram Památné stromy 1. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bohutín, p. ã. 808/5, u fary pfied Z·. O: 332, 203 cm, Vs: 20 a 22,5 m, S: asi 170 let. 2. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Bor u Bfieznice, p. ã. 436/1, od rybníka Hlubok˘ podél rekreaãních chat k lesu Holandr na Dobré Vodû. O: 150 – 350 cm, Vs: 16 – 20 m, S: asi 170 let. 3. Topol bíl˘, stromofiadí, k. ú. Bor u Bfieznice, p. ã. 336, hráz rybníka Îofín, rekreaãní oblast Dobrá Voda. O: 150 – 350 cm, Vs: 16 – 20 m, S: asi 190 let. 4. Jilm horsk˘, k. ú. Bfieznice, p. ã. 300, ul. ObráncÛ míru, 30 m od kfiiÏovatky Sadová. O: 300 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Bfieznice, p. ã. 592, mezi ml˘nem a zdravotním stfiediskem u ã. p. 468. O: 347 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Bfieznice, p. ã. 1688, dvÛr domu ã. p. 282, tzv. Nov˘ ml˘n. O: 322 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 7. Topol ãern˘, zbytek stromofiadí – skupina 4 stromÛ, k. ú. Bfieznice, p. ã. 16, podél cesty od âerného kfiíÏe do Poãáp k lihovaru. Jeden z topolÛ je v souãasné dobû velmi silnû po‰kozen, pravdûpodobnû bude zru‰ena ochrana, i ostatní víceménû doÏívají. O: 400 – 500 cm, Vs: 15 – 20 m, S: 200 let. 8. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Bfiezové Hory, p. ã. 60, prostranství pfied kostelem sv. Prokopa. O: 267, 292 cm, Vs: 20 m, S: asi 150 let. 9. Javor klen „Jezerní“, k. ú. âelina, p. ã. 160/1, po pravé stranû komunikace Mokrsko–âelina, soliterní strom v˘chodnû od samoty Jezero. O: 326 cm, Vs: 25 m, S: asi 120 let. 10. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. âelina, p. ã. 414/1, 414/3, po obou stranách silnice za obcí k silnici na NalÏovice (kfiiÏovatka Cholín–Dobfií‰), stromofiadí zaloÏeno na oslavu ukonãení 1. svûtové války. O: 112 – 305 cm, Vs: prÛmûr 15 m, S: pfies 80 let. 11. Trnovník akát, k. ú. âelina, p. ã. 824/5, u kfiíÏe na návsi – lev˘ bfieh potoka, vlevo ze silnice smûr Mokrsko. Strom zcela uschl, byl odstranûn. O: 305 cm, Vs: 12 m, S: 135 let. 12. Buk lesní, k. ú. Dobfií‰, p. ã. 1909/l, u lesní cesty „Bekovka“. Tento buk byl souãástí men‰í stejnovûké buãiny, která byla pfied 10 –15 lety pokácena ze zdravotních dÛvodÛ. O: 415 cm, Vs: 37 m, S: asi 300 let. 13. Dub letní, k. ú. Dobfií‰, p. ã. 369/2, v areálu zámeckého parku v blízkosti silnice na Rybníky, tûsnû u zámecké zdi. Byl chránûn jiÏ rozhodnutím majitele tehdej‰ího velkostatku a uveden v soupisech pofiizovan˘ch Ministerstvem ‰kolství a národní osvûty z roku 1929. Jeden z nejstar‰ích stromÛ Pfiíbramska, jeho zdravotní stav není pfiíli‰ dobr˘. O: 530 cm, Vs: 19 m, S: asi 400 let. 14. Dub letní „Bzdinka“, k. ú. Dobfií‰, p. ã. 1054 (1052 PK), za rybníkem Bzdinka u malé vodní plochy, jako první strom z celé skupiny u pole (souãást VKP Bzdinka). O: 460 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 15. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Dobfií‰, p. ã. 2512, u zámku podél cesty ke vstupu do anglické ãásti parku. Dosazovaná historická alej. O: aÏ 450, obvykle 150 – 250 cm, Vs: prÛmûrnû 20 m, S: 200 let. 16. Jírovec maìal, k. ú. Dolní Hbity, p. ã. 5/2, u morového kfiíÏe pfied kostelem. O: 336 cm, Vs: 30 m, S: asi 250 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Dominikální Paseky, p. ã. 200/7, u zvoniãky a kapliãky v obci. O: 380 cm, Vs: 19,5 m, S: 180 let. 18. Dub zimní, tfii jednotlivé stromy, k. ú. Drásov u Pfiíbramû, p. ã. 187, na hrázi dolního rybníka zvan˘ „Skaliãovsk˘“ (i Homolka), nad sádkami. O: 303, 400, 305 cm, Vs: 16, 17, 18 m, S: asi 200 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Drásov u Pfiíbramû, p. ã. 354, hráz rybníka „âerven˘“ u osady Skalka. O: 330 cm, Vs: 15 m, S: asi 200 let. 20. Lípa malolistá, skupina 3 stromÛ, k. ú. Drevníky, p. ã. 1101/2, u kapliãky. O: 210 – 290 cm (pÛvodnû pût lip, jedna nahrazena novû vysazenou – 1986), Vs: 19 – 20 m, S: 100 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Dublovice, p. ã. 1524/10, náves, v blízkosti rybníka. O: 280 cm, Vs: 25 m, S: 153 let.

1 22. Dub letní, skupina 4 stromÛ, „Drtinovy duby“, k. ú. Hnûv‰ín, p. ã. 153, roztrou‰enû na okraji pfiíkré stránû nad cestou k silnici do Îivoho‰tû (odboãka vlevo za prvním stavením pfii pfiíjezdu do obce). O: 255, 295, 295, 225 cm, Vs: 25, 27, 25, 18 m, S: 120 let. 23. Dub letní, skupina 8 stromÛ, k. ú. Horní Hbity, p. ã. 263/4, tzv. ·enk˘fiova zahrada, pravá strana silnice Horní Hbity–Jablonná. O: 215 – 328 cm, Vs: 20 m, S: 150 – 200 let. 24. Lípa velkolistá, k. ú. HvoÏìany, p. ã. 51, pfied vchodem do kostela. O: 369 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 25. Lípa malolistá, k. ú. Jesenice u Sedlãan, p. ã. 1799/1, pfied vchodem na hfibitov u kostela na návsi. O: 456 cm, Vs: 20 m, S: asi 300 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Jince, p. ã. 468/1, na vefiejném prostranství u cesty podél zámku vpravo od silnice smûrem na Rejkovice, západnû od Ïelezniãní trati. O: 615 cm, Vs: 21 m, S: 400 let. 27. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Kamenná, p. ã. 161, u místní komunikace smûrem na Tfiebsko, západnû od obce. O: prÛmûrnû 200 cm, Vs: 30 m, S: asi 300 let. 28. Lípa malolistá, skupina 5 stromÛ, k. ú. Kamenná, p. ã. 161, podél b˘valé cesty k návr‰í se sochou sv. Víta, „U lip“. O: 264 aÏ 420 cm, Vs: 16 – 22 m, S: 200 let. 29. Lípa malolistá, skupina 4 stromÛ, k. ú. Kamenná, p. ã. 162, za obcí na návr‰í u sochy sv. Víta. O: 141– 272 cm, Vs: 17 m, S: 170 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Kluãenice, p. ã. 1082/1, náves pfii vjezdu do areálu zemûdûlského druÏstva. O: 318 cm, Vs: 16 m, S: 210 let. 31. Dub letní „Král dubÛ, k. ú. KÀovice, p. ã. 1504/2, svah úvozu pfii okraji vût‰ího remízu situovaného na okraji pole u myslivny Usu‰í. O: 610 cm, Vs: 26 m, S: 250 – 300 let. 32. Lípa malolistá, k. ú. KÀovice, p. ã. 1475, u kfiíÏku na místû b˘valé vesnice Ch˘nov zniãené za husitsk˘ch válek. PÛvodnû zde byly lípy ãtyfii, dnes dvû, chránûná je ta vût‰í. Lípa byla po‰kozena pfii vichfiici v roce 2003, zbylé torzo bude ponecháno. O: 336 cm, Vs: 17 m, S: 210 let.

1

Dub letní (sv. Václava) v Pfiíbrami.

PB 47

531

Stfiední âechy

2 33. Lípa malolistá, k. ú. Korkynû, p. ã. stav. 16/1, vlevo první oplocen˘ pozemek u rodinného domu pfii vjezdu do osady Pánkov z komunikace Sudovice–Korkynû. O: 400 cm, Vs: 28 m, S: asi 400 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Koupû, p. ã. 4, zahrada u domu ã. p. 34 (za stodolou domu ã. p. 31). O: 370 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 35. Habr obecn˘, k. ú. Kra‰ovice, p. ã. 621, vpravo od silnice za Kra‰ovicemi smûrem ke Krásné Hofie nad Vltavou na okraji remízu. Znaãnû proschl˘. O: 310 cm, Vs: 14 m, S: 260 let. 36. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Kra‰ovice, p. ã. 842, u polní cesty na Hostovnici od boÏích muk ze silnice na Krásnou Horu nad Vltavou. O: 266 cm, Vs: 13 m, S: 180 let. 37. Topol ãern˘, k. ú. Kra‰ovice, p. ã. 265/1, u silnice z Krásné Hory nad Vltavou do Kra‰ovic, u odboãky do Vrbice. O: 422 cm, Vs: 30 m, S: 70 let. 38. Lípa malolistá, k. ú. Kfiepenice, p. ã. 582 (KN), mírné návr‰í nad Kfiepenicemi, 150 m vlevo od polní cesty spojující Kfiepenice s Dublovicemi; v tûchto místech stávala kapliãka. O: 341 cm, Vs: 16 m, S: 120 let. 39. Jilm zvan˘ „Jilma“, k. ú. Láz, p. ã. 1 a 2, návr‰í severnû od obce Dolní Láz. Dnes suché torzo, zcela vykotlan˘, zbylo pouze obvodové pletivo. O: 456 cm, Vs: 14 m, S: asi 400 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Libãice u Nechvalic, p. ã. 17, v zahradû u silnice Libãice–Veselíãko–Rovina. O: 484 cm, Vs: 16 m, S: 250 let. 41. Smrk obecn˘, k. ú. Luhy, p. ã. 268/1, u koupali‰tû „Na Vrtánce“. O: 251 cm, Vs: 30 m, S: 190 let. 42. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Martinice u Bfieznice, p. ã. 18, u objektu zemûdûlského druÏstva – dnes soukrom˘ pozemek, koruna hru‰nû redukovaná. O: 274 cm, Vs: 16 m, S: asi 200 let. 43. Lípa malolistá, lípa velkolistá, stromofiadí 48 jedincÛ, k. ú. Milín, p. ã. 635/6, 640/4, 640/7, 641/1, 980/1, 980/4, 980/5, 981/4, 978/10, u 13 kapliãek kfiíÏové cesty obklopujících osadu Slivice s kostelem sv. Petra. O: 155 – 483 cm, Vs: 14 – 26 m, S: asi 350 let.

2

532

Dub letní „Král dubÛ“, k. ú. KÀovice.

PB 48

44. Dub letní, k. ú. Mokrovraty, p. ã. 536/5, louka u prostfiedního Tu‰imského rybníka. O: 491cm, Vs: 18 m, S: asi 200 let. 45. Buk lesní, k. ú. Mokfiany u Nechvalic, osada Hodkov, p. ã. 604, okraj lesa vrchu Homole, u lesní cesty do DraÏek, 400 m severov˘chodnû od Hodkova. Pfii vichfiici roce 2003 se rozlámala koruna, malebné torzo bude ponecháno. O: 518 cm, Vs: 28 m, S: asi 350 let. 46. Buk lesní, k. ú. Mokfiice, p. ã. 463/1, na kfiiÏovatce lesních cest v pokraãování pfiíjezdové cesty na vrch Hotûtín (ãervenû znaãená turistická stezka) z Vrbice. V blízkosti buku je pomník ing. RÛÏiãkovi, v˘znaãnému lesníku. O: 414 cm, Vs: 16 m, S: asi 400 let. 47. Dub letní, k. ú. NalÏovice, p. ã. 273, 280/1, roh remízu na kopci Ky‰perk západnû od obce. O: 382 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 48. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. NalÏovice, osada âerven˘, p. ã. 109, u dûtského hfii‰tû. Jeden ze stromÛ je ve velmi ‰patném zdravotním stavu, bude zru‰ena ochrana. O: 332, 395 cm, Vs: 13, 27 m, S: 170 let. 49. Lípa malolistá, skupina 3 stromÛ, „Husovy lípy“, k. ú. NalÏovice, osada Chlum, p. ã. 997, u staré silnice Chlum–KÀovice, u kfiíÏku s letopoãtem 1842. O: 311, 289, 253 cm, Vs: 25 m, S: 163 let. 50. Jírovec maìal, stromofiadí, k. ú. Neãín, p. ã. 1025, po obou stranách silnice k Bûlohradu v délce asi 1,5 km, v˘znaãná krajinná dominanta. O: prÛmûrnû 250 cm (nejvût‰í 300 cm), Vs: prÛmûrnû 20 m, S: 100 let. 51. Lípa malolistá, „Husova lípa“, k. ú. Nedrahovice, osada Úklid, p. ã. 410/2, na návsi u silnice k Vysokému Chlumci, odumfielé torzo, vedle vyrÛstá jako kofienov˘ v˘mladek nová. Podle povûsti pod touto lípou kázal mistr Jan Hus pfii své cestû na Kozí Hrádek. ZmiÀuje se o ní Alois Jirásek ve Star˘ch povûstech ãesk˘ch. O: 590 cm, Vs: torzo, S: asi 600 let, b˘vá udáváno i 1000 let. 52. Lípa malolistá, k. ú. Nepomuk pod Tfiem‰ínem, p. ã. 861/1, na návsi naproti domku ã. p. 6. O: 288 cm, Vs: 17,5 m, S: asi 200 let. 53. Dub letní, k. ú. Nepfiejov, p. ã. 17/3, zahrada domu, vlevo od pfiíjezdové komunikace do obce. O: pfies 300 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 54. Dub letní, k. ú. Nesvaãily pod Tfiem‰ínem, p. ã. 33/1, zahrada statku (ã. p. 9) za kapliãkou. O: 330 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 55. Buk lesní, k. ú. Nová Ves pod Ple‰í, p. ã. 709, u chatové lokality U Rybníãka, vlevo od silnice Nová Ves pod Ple‰í–Mní‰ek pod Brdy, na konci zbytku úvozové cesty od hráze Novoveského rybníka. O: 308 cm, Vs: 22 m, S: asi 180 let. 56. Javor babyka, skupina 2 stromÛ, k. ú. Nová Ves pod Ple‰í, p. ã. 592, v polích vlevo od silnice od Voznice, pfied Ïelezniãní tratí. O: 280, 200 cm, Vs: 11 m, S: 210 let. 57. Dub letní, k. ú. Nové Dvory u Dobfií‰e, p. ã. 93/2, v zahradû „Nové hospody“, ã. p. 29. O: 315 cm, Vs: 18 m, S: 141 let. 58. Dub letní, k. ú. Nové Dvory u Dobfií‰e, p. ã. 6, na mezi u polní cesty do KrámÛ. O: 380 cm, Vs: 22 m, S: asi 300 let. 59. Buk lesní, k. ú. Orlov, p. ã. 835, okraj lesa za vsí smûrem od Pfiíbrami. O: 350 cm, Vs: 10 m, S: 200 let. 60. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Orlov, p. ã. 319, v remízu v poli za domem ã. p. 38. O: 298 cm, Vs: 10 m, S: 150 let. 61. Lípa malolistá, k. ú. Piãín, p. ã. 1403/4, náves proti kostelu. O: 345 cm, Vs: 13,5 m, S: 300 let. 62. Jasan ztepil˘, k. ú. Podlesí nad Litavkou, p. ã. 123, u vily „Záti‰í“ (ã. p. 76), u cesty nad údolím Litavky, smûr Lhota. O: 249 cm, Vs: 8 m, S: 113 let. 63. Vrba pfiekrásná (Salix elegantissima), k. ú. Podlesí nad Litavkou, p. ã. 76/1, u rybníãku u b˘valého hostince („U SússÛ“, ã. p. 37), po levé stranû cesty ze Starého do Nového Podlesí. O: 466 cm, Vs: 17 m, S: asi 150 let. 64. Dub letní, skupina asi 30 stromÛ, k. ú. Pofie‰ice, osada Bláhova Lhota, p. ã. 1169, porost kolem náhonu památkovû chránûného ml˘na „U KfiíÏkÛ“, vpravo ze silnice Vletice–Zvûstovice. O: 300 – 370 cm, Vs: 15 – 25 m, S: asi 350 let.

Okres Pfiíbram

3 65. Dub letní „sv. Václava“, „Svatohorsk˘ dub“, k. ú. Pfiíbram, p. ã. 1944, u pfiíjezdové komunikace ke svatohorskému areálu, od nepamûti povaÏován za v˘znamn˘ strom. O: 581 cm, Vs: 17,5 m, S: asi 350 let. 66. Lípa malolistá „Lípa u studánky“, k. ú. Prosenická Lhota, p. ã. 1043, nad dvorem v polích u pramene severozápadnû od obce, vpravo od silnice do Oseãan. Dnes ze stromu zbyl pouze asi 150 cm vysok˘ zbytek kmene, zcela vykotlan˘ (vypálen˘), obrostl˘ v˘mladky tvofiícími novou korunu. O: 620 cm, Vs: 6 m, S: 400 let.

3

Buk lesní u Teslín.

PB 49

533

Stfiední âechy

4 67. Dub letní, k. ú Rejkovice, p. ã. 70/1, vnûj‰í (vzdu‰ní) strana hráze Hejdovského rybníka. O: 470 cm, Vs: 22 m, S: asi 200 let. 68. Javor klen, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem‰ínem, p. ã. 2309, naproti vrátnici Agropodniku u silnice. O: 395 cm, Vs: 18 m, S: asi 250 let. 69. Jilm horsk˘, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem‰ínem, „Na sádkách“, v areálu státního rybáfiství. Strom v roce 1977 uschl, bylo ponecháno zastfie‰ené torzo. O: 560 cm, Vs: nemûfieno, S: asi 400 let. 70. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem‰ínem, p. ã. 2289/1, pfied vchodem do zámku. O: 358, 312 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 71. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem‰ínem, p. ã. 2294/15, u rybníka pod zámkem. O: prÛmûrnû 320 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Skr˘‰ov u Sv. Jana, p. ã. 606, náves u pumpy. O: 385, 530 cm, Vs: 22, 25 m, S: 275 let. 73. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Smolotely, p. ã. 220, okraj obce, vpravo u silnice od Pûãiãek. O: 366, 379 cm, Vs: 19 m, S: 250 let. 74. Lípa malolistá, k. ú. Smolotely, p. ã. 117/3, v zámeckém parku pfied vchodem do budovy. V roce 2003 silnû po‰kozena vichfiicí. O: 656 cm, Vs: 21 m, S: asi 250 let. 75. Dub letní, skupina 3 stromÛ, k. ú. ·tûtkovice, p. ã. 75/1, na mezi v polích severnû od obce. O: 458, 444, 424 cm, Vs: 14 m, S: 280 let. 76. Lípa malolistá, k. ú. ·tûtkovice, osada Bofiená Hora, p. ã. 32, v osadû u místní komunikace. O: 370 cm, Vs: 20 m, S: 155 let.

4

534

Lípa malolistá u Kfiepenic.

PB 50

77. Jasan ztepil˘, k. ú. Tisová u Bohutína, p. ã. 868, v zahradû domu ã. p. 15. O: 317 cm, Vs: 15,5 m, S: asi 170 let. 78. Jírovec maìal, k. ú. Tfiebsko, p. ã. 523/3, u b˘valého kfiíÏe na návsi, zasazen 1849 na památku zru‰ení roboty. O: 255 cm, Vs: 15,5 m, S: 156 let. 79. Buk lesní, k. ú. Vû‰ín, osada Teslíny, p. ã. 1489/2, u lesa za starou stodolou po levé stranû silnice od Vû‰ína. O: 578 cm, Vs: 16 m, S: 250 let. 80. Dub letní, k. ú. Vletice, p. ã. 26/1, v jihozápadním rohu zahrady u statku ã. p. 11. O: 423 cm, Vs: 22 m, S: asi 250 let. 81. Lípa malolistá, k. ú. Vletice, p. ã. 537, asi 50 m vpravo od silnice Krásná Hora nad Vltavou–Hostovnice, u kfiíÏku (poniãen˘), 250 m od kfiiÏovatky. Strom rostl u b˘valé cesty do Hostovnice, kterou souãasná silnice nahradila v roce 1948. O: 308 cm, Vs: 20 m, S: asi 150 let. 82. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Vranãice, p. ã. 298, v polích vpravo od odboãky ze silnice Vranãice–Chrastice smûrem na Pûãice, asi 800 m od kfiiÏovatky. O: 284 cm, Vs: 10 m, S: 190 let. 83. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Vranovice pod Tfiem‰ínem, p. ã. 483, hráz Podveského rybníka. O: prÛmûrnû 250 cm, Vs: prÛmûrnû 15 m, S: asi 150 let. 84. Javor klen, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 155, na staré cestû u rybníka Pecovák. O: 232 cm, Vs: 14,5 m, S: asi 150 let. 85. Javor klen, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 155, u hlavní silnice proti pomníku padl˘m. O: 240 cm, Vs: 9 m, S: 150 let. 86. Smrk ztepil˘, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 155, u pfiítoku potoka Litavka do rybníka Pecovák. O: 255 cm, Vs: 13 m, S: 180 let. 87. Lípa malolistá, k. ú. Zduchovice, p. ã. 21/1, u objektu zemû dûlského druÏstva, b˘valého dvora. O: 650 cm, Vs: 20 m, S: 400 let.

Andûlské schody. Stfiední âechy

Recommend Documents