26. 9. 07/1
ANATOMIE – –
nauka o stavbě lidského těla ZS – zápočet, aktivita při cvičení
ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová.... – jsou složeny z orgánů – orgány se skládají z dásní rozdělení tkání: –
Tkáně –
soubory buněk se stejnou funkcí a mají podobný tvar
–
základní stavební kámen je schopna metabolických fcí.- růst, množit se, mnohé jsou schopny pohybu, mohou být i dráždivé mají mikroskopickou velikost a různý tvar na povrchu je obalena citoplazmatiskou membránou ( dokáže dle potřeby vpustit či vyloučit určité látky) uvnitř je buněčné jádro nesoucí genetiskou informaci řídící všechny procesy mezi vrstvy je členěná citoplazma (velmi strukturovaná) podílí se na funkcích buňky
Buňka – – – – –
Tkáně – – – –
epitely (výstelka)- tkáň která vystýlá či pokrývá povrchy či vnitřky orgánů pojiva- spojují jednotlivé orgány, jsou jimi tvořeny i kosti a svaly svalová tkáň- tvoří svaly ( hladké i příčně pruhované) nervová tkáň- mozek, mícha- spojující části ke svalům jsou nervy
Epitely –
tkáně rozložené do plochy mají mezi buňkami málo nebuněčné složky Dělení: podle vrstvy: jednovrstvé mnohovrstvé podle tvaru: kubické ploché cylindrické trámčité (např. Játra) podle funce: krycí resobční ( vstřebávací) žlázové respirační smyslový zárodeční
Epitely žlázové – –
žlázy: specifické orgány jejichž buňky maji schopnost vytvářet sekret ,látku, která je produkována z ven z těla buňky a v těle má další funkce žláza vzniká tak, že plochý epitel se zahlobí z povrvhu dovnitř a jednotlivé buňky pod úrovní původního epitelu produkují ven sekret
– – –
nachází se buď na povrvhu těla, či do nějaké vnitřní dutiny ( žaludeční, střevní, slinivka břišní) někdy žlázité buňky produkují sekret ven z buňek, ale není to do středu trubičky (váčku), ale sekret se ihned odebírá, to jsou tzv. Žlázy s vnitřní selekcí ( štítná žláza, část slinivky) žlázy s vnitřní sekrecí mají různou stavbu: tubulusové, aleveoární, tubuloaloveární (kombinované)
3. 10. 07/2
KOSTERNÍ SYSTÉM Pojiva – – – – – –
tkáně, které zpravidla jsou na místě mezi orgány, nebo tvorí části orgánů (kosti) nebo je spojují na pevno zcela jiná stavba než epitel je maximální množství mezibuněční hmoty, kterou vyprodukovává menčina buňek, které jsou mezi ní mezibuněční hmota může dodávat pojivu její vlasnosti druhy: tekutá (míza), rosolovitá, pevná- průsvitna (chrupavky), zcela pevná (kosti) dělení pojiv: vaziva chrupavky kosti trofická (krev, míza)
Vaziva – – – –
tkáně tvořené buňkami a mezibuněčnou hmotou je jich hodně mezibuněčná hmota bývá od rosolovité až velmi tvrdé (šlachy v kloubových pouzdrech) 2 typy: pevné (fixní)- nepohybují se produkují mezibuněčnou hmotu bloudivé buňky- v řídkých vazivech ( bílé krvinky, makrofágy, .... )
Bloudivé buňky mezibuněčná hmota obsahuje vlákna: holagení (bílkovina)- pružná, pevná, odolná v tlaku a tahu (málo vláken + beztvará hmota) elastická vlákna- protažitelná do délky (některé vazi na páteři) reticulum (prostorová síť)- né moc pevná (hustá 3D pavičina), součásti orgánů (slezina, místní uzliny, kostní a mizní dřeň) – merenclyn - zárodeční pojivo - velký obsah buněk (1:1) – tukové vazivo - usazené tukové buňky - tuková tkáň –
Chrupavky – – –
– – –
buňky uzavřené v ..... a mezi nimi je průsvitná, až průhledná, mezibuňečná hmota zmezibuňečná hmota obsahuje v různém množství elastická, či tuhá vlákna pokud obsahuje hodě tuhých vláken, chová se jako penvná vaziva Vaziva velmi odolná ( hyalinní) maximálně mohou být průsvitná jsou nejčastější ( kosti, žebra) výchozí chrupavka ze které vzniká kost
KOSTI – – – –
obsahují výběžkovité buňky (osteocyty), které dokud jsou mladé produkují mezibuněčnou hmotu pravidelně stavěnou do souřadných kružnic obsahují- li málo buněk, mezibuněčná hmota je tvrdá (???) kosti= buňky + mezibuň. hm. mladé buňky- osteoblasty staré buňky- osteocyty
obsahuje: organickou slučeniny (osein)- tvořen koagenními vlákny a nevláknitou složku ( obsah org. složky u mladých lidí je 52%, u starých 40%) anorganickou slučeniny- obsahují vápník, jenž je vázán s fosforečnanem vápenatým ( 85%), CaCO3 (9%), CaF2 (3,5%), MgHPO4 (2%) –
–
prvotní kost: vláknitá kost, poté se přestavuje do lumenární (destičkové) kosti kruhové struktury, kde středem prochází cáva
Pozn: histologie- nauka o stavbě tkání
Typy kostí – – – – –
dlouhé (horní a dolní končetiny) krátké (obratle, zápěstní kůstky) ploché (lebka, pánevní kost, lopatka) [nepravidelné (podobná ploché kosti, ale má nepravidelné výběžky- lopatka] pneumatizované (duté)- v kostech je vzduch ( horní čelist+ čelní kost= vedlejší dutiny nosní)
Základní stavba kosti (kosti dlouhé) – – –
– –
–
skládá se z: středová část- tělo ( diafýza) konce kostí- (epifýza) hutná část (kompaktní): mezi lamelami nejsou dutiny houbovitá část (spongiózní): uspořádáno do trámců, mezi trámci vznikají dutiny – kompaktní tkáň je po obvodu pokpaktní části – houbovitá část je v koncích kostí vazivová blána obalující kost se nazývá okostice a je protkaná nervy a cévy vnitřek kosti je dutý (dutina dřeňová)- obsahuje kostní dřeň, která však v dospělosti neprodukuje krvinky, ale obsahuje tukovou tkáň ( žlutá kost. dřeň), červená kostní dřen produkující krvinky je pouze v koncích kloubu epifýza- je pokrytá klouvní chrupavkami
Kosti krátké – – –
podobná stavba jako kosti dlouhé kompaktní hmota je pouze na povrchu části kosti, vnitřek kosti je vyplněn houbovitou tkání většina povrchu je pokryta chrupavkami
Ploché kosti – –
tenoučká vrstva na obvodu je tvořena kompaktní tkání vnitřek kosti je trámčitý
prenatálně (před narozením) x postnatálně (po narození) 1. nejprve chrupavčitá kost 2. dochází k osifikaci ( vznik chrupavčité čí vazové kostní tkáně) - začíná kolem 6. týdne po početí - napřed osifikuje z povrchu - kost osifikací tloustne, ale brzy proniknou cévy dovnitř chrupavky a kost osifikuje i zevnitř 3. po 3. měsíci vzniká ve středu dutina kde dochází k tvorbě červené kostní dřeně 4. časem vznikají osifikační jádra i na koncích kostí a tvoří se tam houbovitá tkáň a dutiny s kostní dření vznikají až po nerození 5. chrupavka zůstane pouze na koncích kosti mezi difýzou a epifýzou - chrupavka růstová - u dívek zanikají cca v 16ti, u chlapců v 18 6. k úplné osifikaci dochází pod vlivem růstového hormounu ( somatropin), produkovaný
– – –
hypofízou a ten ovlivňuje růst po celou dobu vývoje 7. v pubetě ovlivňují i růstové hormony (u žen estrogen, u mužů testosteron) kosti jsou během života v trvalé přestavbě, kostní lamely se odbourávají a tvoří se nové kosti mají dobrou schopnost regenerace- opavují se defekty jsou zásobeny cévy a nervy (obsažené v okostnici) přenášejí bolest, uvnitř jsou tzv. Vegetativní nervy na kostech se tvoří povrchové útvary ( hrboly,hřebeny, rýhy, jámy atd.)
Spojení kostí (artrologie) –
pevné spojení x spojení v dotyku (klouby)
Pevná spojení – určité typy podle spojující tkáně – spojení vazyvová, chrupavčitá, kostní tkání ● spojení vazyvové: (syndesmóza) - ligamentum- vaz - sutura- šev - gomfóza- vklínění (zuby) ● spojení chrupavčitá: (synchrondróza) - symfýza- vazivová chrupavka (spojení pánve mezi stydkými kostmi, spoje mezi obratli) ● spojení kostní tkání: (synostóza - srůstem, křížová kost
