Analýza zdravotního stavu obyvatelstva okr.trutnov

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Analýza zdravotního stavu obyvatelstva okr.Trutnov

MUDr. Limburský Martin

IPVZ - Škola veřejného zdravotnictví Atestační práce

Trutnov 1999


Analýza zdravotního stavu obyvatelstva okresu Trutnov -

Úvod: Požadavky na systém péče o zdraví včetně ekonomických i personálních nároků na samotnou zdravotnickou soustavu je prioritně determinován zdravotním stavem obyvatelstva. Toto byla základní premise, z které jsem vycházel při položení otázky - jaký je zdravotní stav obyvatelstva okresu Trutnov, zdali jsou rozdíly v ukazatelích zdravotního stavu mezi naším okresem a Českou republikou, zdali na základě poznatků o zdravotním stavu naší populace se nechá upravit zdravotní politika daného okresu. Současný stav zdraví populace okresu je výslednicí dlouhodobého vývoje, do kterého se promítaly různé demografické, ekonomické, sociální aspekty.Ve své práci jsem se zaměřil na porovnání období poslední dekády od roku 1989. V práci jsou použita data ÚZIS, statistická data Okresního úřadu, statistická data z okresní nemocnice. Cílem práce je na podkladě analýzy zdravotního stavu populace okresu Trutnov pokus o predikci vývojových trendů ve zdravotním stavu, eventuální korekce zdravotní politiky okresu a v neposlední řadě pokus o návrh účelnější alokace zdrojů, které v rámci okresu jsou použity. K tématu přistupuji s přesvědčením, že tvorba,směry a nové myšlenky ve zdravotní politice je nejúčelnější tvořit na úrovní regionu, a to při vědomí samozřejmé nezastupitelnosti ústředních orgánů jako zastřešujících institucí.

Charakteristika okresu Trutnov Základní charakteristika okresu : Okres Trutnov leží v severovýchodních Cechách při hranici s Polskem. Území okresu má velice členitý terén s velkými výškovými rozdíly. Nejnižší místo v okresu má nadmořskou výšku 263 m, nejvyšší hora Sněžka v pohoří Krkonoše l 602 m. Pod nejvyššími hřebeny Krkonoš pramení řeky Labe a Úpa, které protékají celým územím okresu od severu k jihu. Rozlohou se okres Trutnov řadí k větším okresům České republiky, neboť se rozkládá na ploše l 147 km 2. Z této plochy zaujímají lesy téměř 47 %.


V okrese trvale žije cca 122 000 obyvatel a ukazatelem hustoty obyvatelstva 107 obyvatel / km Trutnov patří mezi okresy středně osídlené. Počtem obyvatelstva je na 28. místě mezi okresy České republiky. Řadí se k vysoce urbanizovaným oblastem. Počet obyvatel ve městech činí 70,5 % z celkového počtu obyvatel a má stále mírně stoupající tendenci. V okresním městě žije čtvrtina obyvatelstva. Okres je příkladem „staré průmyslové oblasti" s bohatou tradicí především textilního

průmyslu.

Svou

historickou

roli

zde

nadále

sehrává

strojírenství,

elektrotechniky, průmysl papíru a celulózy, výroba elektřiny, stavebních hmot i potravinářský průmysl. V době nedávno minulé mělo velký význam i hornictví. Těžba byla ukončena a nyní se provádějí práce na zahlazování důlní činnosti. Půdní podmínky a charakter zemědělství jsou úzce spjaty s reliéfem okresu, téměř 3/4 představují hnědé půdy. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6°C a v tomto teplotním pásmu je převážná část okresu. Průměrné roční srážky jsou v rozmezí 600 až 750 mm a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou.

Návštěvnost okresu: Okres Trutnov je díky atraktivnosti svého území hojně navštěvován domácími i zahraničními turisty. Z celkového počtu ubytovaných hostů je více než polovina (52,7 %), převážně Němců, Holanďanů a Poláků.

Dominanty okresu: Okresu dominuje panorama Krkonoš s nejvyšší horou ČR Sněžkou. Další turisticky přitažlivá místa: Kuks a Betlém - ZOO Safari Dvůr Králové n. L. - přehrada Les Království (nejstarší ve střední Evropě) galerie antického umění v Hostinném - expozice KRNAP „Kámen a život" ve Vrchlabí zříceniny starobylého gotického hradu Vízmburk a Hrádku Břečtejn - muzeum bratrů Čapků v Malých Svatoňovicích - památník selských bouří ve Rtyni v Podkrkonoší


letiště pro vyhlídkové lety ve Vrchlabí a Dvoře Králové n. L.

Zaměstnanost: V okrese i nadále převažuje zaměstnanost v průmyslu (textilní, strojírenský, papírenský...). Míra nezaměstnanosti se pohybuje do 5,6 %. Postupně se zvyšuje počet pracovních příležitostí v terciální sféře v souvislosti se vznikem nových soukromých ubytovacích a stravovacích zařízení. Počet pracovníků vzrostl i ve státní správě, peněžnictví a pojišťovnictví. v

Životní prostředí: V posledních letech se výrazně zlepšila čistota vodních toků vybudováním velkých ČOV v Trutnově - Poříčí, Dvoře Králové n. L., Hostinném, Vrchlabí a řady malých ČOV, zejména v oblasti Krkonoš. Ke zlepšení čistoty ovzduší přispívá zejména plynofikace okresu a vytápění z centrálního zdroje EPO Poříčí. V likvidaci tuhých komunálních odpadů (TKO) má hlavní význam řízená skládka v Trutnově na Kryblici, kam je odvážen odpad téměř z poloviny okresu.

Převládající charakter hospodářství: Ekonomika okresu má výrazně průmyslový charakter. V průmyslové výrobě patří k nejvýznamnějším: Texlen Trutnov, Tiba Dvůr Králové n. L., KRPA Hostinné, Juta Dvůr Králové n. L., TONAVA Úpice, Škoda Vrchlabí, ZPA Trutnov, ABB Trutnov, Siemens Trutnov, Kablo Vrchlabí, ČEZ Trutnov, Kára Trutnov, AVON - Rubena Rudník a další. Vzhledem ke klimatickým podmínkám nezaujímá zemědělství v hospodářství okresu důležitou úlohu. Za rozvojové odvětví lze považovat cestovní ruch a turistiku. Další rozvoj sociální a technické infrastruktury výrazně ovlivní výstavba dálnice D 11 směřující ke státní hranici s Polskem.


Lázeňství: Přírodní podmínky umožnily i rozvoj lázeňství. Horské městečko Janské Lázně jsou světoznámými lázněmi, kde léčí nemoci nervového a pohybového ústrojí (poúrazové stavy, dětská obrna). Byla zde postavena moderní dětská léčebna VESNA a obchodní akademie pro tělesně postižené. V lázeňském prostoru je okolo 30 radioaktivních termálních i minerálních pramenů. Na Černou horu vede z městečka moderní kabinová lanovka.

Zdravotnictví: V okrese jsou t.č. tři zdravotnická lůžková zařízení pro akutní péči, a to v Trutnově, Dvoře Králové a Vrchlabí. Celková lůžková kapacita je 65O lůžek.Trutnovská nemocnice je státním zařízením s celkovým počtem 39O lůžek, zbývající dvě nemocnice jsou soukromá zařízení. Dále je v okrese zastoupena rehabilitační péče svým rehabilitačním ústavem v Žacléři s 66 lůžky, LDN s 99 lůžky je v Hostinném. Celookresně působí rychlá lékařská pomoc v rámci integrovaného záchranného systému. Primární péče je zabezpečena plošně v dostatečné hustotě, pokrývající i horská střediska. Vlastní popis a charakter služeb je popsán v přiložených tabulkách.


l - Počet lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel lI - Využití lůžek v nemocnicích ve dnech III - Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích IV - Počet vyšetření na 100 obyvatel


I - Procento praktických lékařů pro dospělé II - Procento lékařů v nemocnicích III - Počet obyvatel na 1 praktického lékaře pro dospělé IV - Počet lékařů v ambulantní péči


l - Počet lékařů na 10 000 obyvatel li - Počet lékařů v nemocnicích na 10 000 obyvatel III - Počet středních zdrav. prac. na 10 000 obyvatel IV - Počet farmaceutů na 10 000 obyvatel



Výdaje zdrav.poj. na zdrav.péči na 1 pojištěnce


I - Míra nezaměstnanosti v % II - Průměrné mzdy v průmyslu III - Mzdy ve zdrav.+ social.



Vlastní analýza zdravotního stavu populace okresu Trutnov Historie: Úvodem si dovolím několik poznámek všeobecného charakteru s pohledem do historie. Hlavní rysy vývoje zdravotního stavu obyvatelstva mohou být charakteristikou jednotlivých časových údobí a z poznání těchto rysů mohou vyplynout podstatné závěry. Časově hodně vzdáleným předchůdcem současné trutnovské nemocnice byl v místech dnešního Kulturního klubu Na Nivách hospital - špitál, který se připomíná už v r. 1260 v době založení Trutnova. Zřídil ho I dík ze Švábenic „pro spásu duše své, manželky Markéty, svých synů a všech předků". Členové křižovnického řádu tu pečovali o deset chudých nemocných občanů. Od roku 1501 až do poloviny 19. století stával špitál v Dračí uličce, která se vinula za kinem Vesmír pod hradbami do dnešní Slezské ulice. Obě zařízení však mohla jen velmi málo ovlivňovat zdravotní problémy ve městě. Ty nabývaly v čase středověkých morů, přírodních pohrom a válek katastrofálních rozměrů. Tak v roce 1520 měl Trutnov s l 100 obyvateli tři hrobaře. V roce 1585 tu bylo pohřbeno za jedinou noc 33 lidí. Morové epidemie řádily i v 17. a 18. století. Cholera a tyfus postihly za prusko-rakouské války 1866 trutnovské lazarety, v nichž umíraly v nemožných hygienických podmínkách stovky vojáků. Epidemie spály řádila v Trutnově v roce 1902, neštovic v roce 1905 a záškrtu v roce 1906. Úsilí lékařů snížit dětskou úmrtnost očkováním naráželo na nedůvěru rodičů většina předvolaných dětí se nedostavila. Například v roce 1904 ze 459 očkováním povinných dětí jich rodiče přivedli jen 126. V roce 1912 se k očkování dostavilo jen 10,5 % dětí. Na vysokém počtu zemřelých koncem 19. století, kdy se v Trutnově koeficient úmrtnosti pohyboval nad 40 promile (byl dvojnásobný oproti jiným městům), se podílely i těžké sociální poměry. Hrozivá byla především dětská úmrtnost. Do jednoho roku umírala třetina, do pěti let polovina živě narozených dětí. Nejednou na podvýživu, jak dokládá dobová zpráva trutnovských lékařů, že pro tyto děti není pomoci v lékárnách, ale v řeznických a pekařských

krámech.

Dětská

úmrtnost

bývala

ovlivněna

i

vysokým

počtem

nemanželských dětí (17 % narozených), kterým se nedostávalo potřebné rodičovské péče a lásky. Z nemocí připadalo v této době úmrtí (20 %) na tuberkulózu a choroby dýchacích cest (9 %).


Častou chorobou bylo onemocnění oční spojivky a rohovky, trachom, který se šířil v prašném prostředí továren a epidemicky v přelidněných dělnických obydlích. Příval pracovních sil do rychle vznikajících trutnovských textilních továren v 2. polovině 19. století vyvolával neuvěřitelnou bytovou krizi ve městě, jehož počet obyvatel v letech 1850 - 1880 živelně vzrostl z necelých tří tisíc na čtyřnásobek. V této době byl Trutnov větší než tehdejší Pardubice. Domy, v nichž byly dělníci tenkrát ubytováváni, byly více noclehárnami než domovem. Například v nevelkém jednoposchoďovém domě čp. 11 v Havlíčkově ulici již „bydlelo" v roce 1882 109 - namačkaní od sklepa až po půdu. Otřesné údaje o jejich životě uvádí městský statistik Isidor Sínger, který často postával u vrat trutnovských továren a viděl „zsinalé bledé děti s rachiticky pokroucenými údy, povadlé dívky a usouzené děti, vyhublé muže, kteří se ploužili kolem...". Po čtrnáctihodinové pracovní době se vraceli z práce domů i v zimě bosí. O zdravotním stavu rekrutů svědčí v této době jen šesti % odvedených, o chybějícím vzdělání dvacetiprocentní negramotnost, o zoufalé snaze zapomenout na bídu žití nadměrné pití - více než 15 litrová spotřeba alkoholu na osobu ročně v Trutnově, což bylo dvojnásobně víc než ve stejně průmyslovém Liberci. Už před Singrem si všímala hrozných pracovních podmínek Božena Němcová, která v roce 1858 píše Vojtěchovi Náprstkovi: „Zvlášť pak těžkou práci mají dělníci v močárnách (len se musel zpracovávat za mokra). Těm shnijou obyčejně prsty u rukou i u nohou". S prasklinami na nich a infekčními záněty kůže si nevěděli lékaři rady. Vznik novodobé nemocnice v Trutnově spadá do roku 1860, kdy byla založena jako soukromý ústav (od roku 1863 s právem veřejnosti) v domě čp. 50 na Horním Předměstí, který věnovalo pro tento účel město. Na její vybavení přispěli bohatí trutnovští továrníci Faltis, Haase, Walzel, Kluge a Etrich. V roce 1869 tuto nemocnici převzalo město. Přechodně se potom nacházela na různých místech, naposled od roku 1876 do roku 1888 v domě čp. 57 za dnešní lesnickou školou v ulici Ke Kapli v nezdravé proláklině pod Janským vrchem, celý den bez slunce a bez dostatečného proudění vzduchu. Nemocnice byla charakteristická značnými prostorovými závadami, úzkým vnitřním schodištěm, které velmi ztěžovalo transport těžce nemocných na postelích nebo nosítkách, nesnesitelným zápachem ze suchých záchodů, chybějící márnicí - večer zemřelí zůstávali po celou noc mezi živými pacienty, chybějící prádelnou - nemocniční prádlo se pralo ve veřejném zařízení s nebezpečím nákazy pro ostatní obyvatelstvo a chybějícím infekčním oddělením - tito nemocní šířili nákazu mezi ostatními hospitalizovanými.


Za těchto okolností se jevilo jako velmi naléhavé zřízení nové nemocnice s náležitou zdravotnickou úrovní. Sporné ale bylo, kde ji postavit. Nabízela se dvě místa jedno na jižním úbočí návrší na dnešní České čtvrti, jehož nevýhodou byla údajně i vzdálenost od hřbitova na Horním Předměstí, na který by se museli v nemocnici zemřelí převážet povozy přes celé město. Návrh řešit to zřízením hřbitova přímo u nemocnice působil na lidi více než děsivě. Padl i druhý návrh postavit nemocnici v prostoru mezi silnicí k Volanovu a na Bojiště v místech volně otevřených k severu s převládajícím západním prouděním, které by prý hnalo bakteriální nemocniční ovzduší bezprostředně na město a ohrožovalo jeho životní prostředí. Konečné vcelku dobře vybrané prosluněné místo na Kryblici nebylo však také bez problémů. Přístupová cesta k nemocnici vedla přes soukromý pozemek přímo pod okny hospodářské usedlosti Martina Ambrože, který povolil její budoucí užívání jen pod podmínkou, že se po ní nebude provádět transport pacientů v nemocnici zemřelých. Objekt nové nemocnice, která byla otevřena 1. 8. 1888 stranou Nemocniční ulice (dnešní Gorkého), situovaný od severovýchodu k jihozápadu frontálně k městu, tvořil třípodlažní střední trakt dlouhý 17 m s dvěma později napojenými křídly o délce 15,4 m. Nemocniční komplex doplňovaly tři padesát metrů vzdálené stavby - prádelna s dezinfekčním zařízením, dvoupodlažní infekční pavilon se 14 lůžky a márnice. Nově zřízená nemocnice s 90 lůžky, obklopená zahradou o rozloze 18 000 m , parkově upravenou v roce 1897, byla nesporným přínosem pro město i jeho okolí. Ve své době patřila k nejlepším v Čechách. Už v prvním roce jejího trvání tu bylo léčeno 609 nemocných, převážně mužů (433). Z přijatých pacientů jich zemřelo 74, poměrně hodně. Do nemocnice se chodilo ve starých dobách skoro vždy s velkými obavami, často až na poslední chvíli, mnohdy jen umřít. Operací se neprovádělo mnoho - v roce 1890 jenom 39. V roce 1894 se změnila městská nemocnice na okresní. Tehdejší trutnovský okres (zahrnoval i Žacléřsko i Marsovsko) tvořil asi polovinu dnešního - na ploše 516 km2 žilo v roce 1900 v 69 obcích 81 530 obyvatel. A jaké bylo personální obsazení nemocnice koncem minulého století? Dva lékaři, primář MUDr. Josef Meyer (chirurg) a sekundární lékař MUDr. Josef Schneider, správce pro administrativní práce, šest řeholních sester řádu sv. Karla Boromejského, čtyři služebné, vrátný, domovník, který zároveň topil, a zahradník. V letech 1896 - 1898 byla nemocnice rozšířena o další boční přístavby a počet lůžek zvýšen na 130 ve 24 pokojích. Byl zřízen i nový operační sál a opatřeno moderní přístrojové vybavení včetně rentgenu, který měla nemocnice jako jedna z prvních v Čechách. Bylo


zavedeno elektrické osvětlení, centrální parní vytápění, rozvody studené a teplé vody do koupelen a na operační sál. K vybavení nemocnice patřila prádelna se sušárnou, mandlovnou a dezinfekcí, dále kuchyně, která se nacházela v suterénu hlavní budovy. V roce 1900 bylo do okresní nemocnice přijato 1295 pacientů, 920 mužů a 375 žen. Nejvíce jich trpělo chorobami dýchacích cest a TBC (208 případů), chorobami kožními (193 včetně 39 venerických onemocnění), reumatismem (161), zraněními (144) a a očními chorobami (81 případů). Bylo provedeno 234 operací, 118 pacientů zemřelo. V období l. světové války, za níž se zdravotní situace i v Trutnově velmi zhoršila (mnoho lidí trpělo podvýživou), kapacita nemocnice už nedostačovala. Pacienti museli ležet i na chodbách. Byla přeplněna také raněnými vojáky, kterých tu bylo léčeno celkem 2 638 pro váleční invalidy byl zřízen v roce 1916 Červeným křížem v domě čp. 57, v bývalé nemocnici, ortopedický ústav. Speciální aparáty v tělocvičně tehdejší chlapecké základní školy U Parku (dnešní lesnická škola) jim měly usnadnit návrat do zaměstnání stejně jako dílny blízké školy invalidů v domě čp. 4 ulice Na Struze. Koncem 20. let měla nemocnice 140 lůžek, z toho 20 na infekčním pavilonu. O nemocné (v roce 1926 hospitalizováno l 684 osob) se starali tři lékaři a devět řeholních sester. V roce 1932 se zvýšil počet lékařů na sedm, operací bylo provedeno už 1608. V roce 1933 bylo hospitalizováno 2 200 mužů a 2 080 žen. Průměrná ošetřovací doba byla 13,5 dne. Špatné léčebné podmínky byly především na infekčním oddělení, které prostorově naprosto nevyhovovalo - na jedné posteli leží i několik dětí, o které se starají 2 řádové sestry. Nemocné děti se spálou, záškrtem a neštovicemi nejsou izolovány navzájem se stýkají a infikují. Pod tlakem pobouřené veřejnosti dochází v roce 1935 k rekonstrukci infekčního pavilonu. Původní vzhled nemocnice z konce 19. století se v roce 1936 (v této době v ní pracovali vedoucí chirurg, specialista pro ušní a kožní choroby, oční lékař a gynekolog -v případě potřeby se přivolával internista a pediatr) výrazně změnil přístavbou podél Gorkého ulice. Rozšíření nemocnice (v roce 1935 na některých odděleních sdíleli jednu postel i dva nemocní) bylo už dlouho nezbytně nutné. Úsilí zdravotníků z konce 20. let a začátku 30. let o realizaci studie třípodlažního pavilonu pro chirurgické obory ve tvaru T se sto lůžky a operačními sály bylo však neúspěšné.

Po skončení 2. světové války byla obnova trutnovského zdravotnictví velmi náročnou záležitostí. V pohraničí byly všechny problémy vyhraněnější. Byl naprostý nedostatek léků i zdravotnických pracovníků, především lékařů a sester. Kromě nemocnice, která byla ve velmi špatném materiálním stavu, neexistovalo prakticky žádné ambulantní zdravotnické zařízení.


Zdravotní stav obyvatelstva (zvláštní péči vyžadovali navrátilci z koncentračních táborů) byl neblaze poznamenán válečným strádáním, vysokým výskytem tuberkulózy, poruch výživy a infekčních chorob - v Trutnově řádila i tyfová epidemie (45 případů). Ta postihla i příslušníky dobrodružné kořistnické skupiny Toledo, která přijela do Trutnova dělat „pořádek". Četný byl i výskyt záškrtu, převážně těžkých forem. Kojenecká úmrtnost dosahovala l18, l promile. V roce 1951 na základě zákona 103/51 Sb. vzniká OÚNZ v Trutnově, Vrchlabí, Dvoře Králové n. L. Dále se budují polikliniky v Trutnově, Úpici a Dvoře Králové n. L. Pokračuje celkový rozvoj v otvírání a rozšiřování dalších oddělení - např. kožní oddělení, klinická biochemie, oddělení lékařské mikrobiologie, rozšiřuje se komplement na úrovni rtg pracoviště a transfúzní služby. Počátkem 50. let se přesunuje infekční odd. z Trutnova do Vrchlabí a postupně úrazové oddělení v Horním Maršově se mění na tbc odd. V letech 1950-1960 došlo ve vývoji zdravotního stavu obyvatelstva k jevu, který se nazývá „transformací pathologie". (Drbal 1990). Podkladem je na jedné straně výrazný pokles infekčních chorob, naproti tomu výrazný vzestup civilizačních chorob, to je kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění.Zdravotní soustava v socialistickém Československu byla v modelu jednotného socialistického zdravotnictví odborně, finančně i organizačně schopna požadavky a potřeby ve vztahu k infekčním chorobám zabezpečit/nutno přiznat,že v mnoha na světové úrovni/, na změny ve smyslu převážení civilizačních chorob ale už reagovat nemohla. Je zřejmé a těžko zpochybňovatelné, že stávající socialistický systém nebyl schopen vytvářet motivace a podmínky pro žádoucí způsob života, nebyl schopen ani ekonomicky zareagovat na rostoucí potřeby prudce se rozvíjející medicíny. Společenská i individuální hodnota zdraví byla degradována na prostou reprodukci pracovní síly.


Základní současné determinanty zdraví obyvatelstva Základní dominantní determinantou je demografický vývoj obyvatel. V důsledku interference různých amplitud porodnosti a úmrtnosti v jednotlivých obdobích se utvářela konfigurace dnešního" stromu života." Situaci v okrese a srovnání s Českou republikou je na následujících grafech. Vlastní „strom života" odpovídá celorepublikovému trendu. V roce 1997 bylo z celkového počtu 121 947 obyvatel v předproduktivním věku 18,6 %, v produktivním 61,5 %, v poproduktivním věku 19,9 %. Tato procentuální rozložení se za posledních 5 let výrazně nemění, je v intencích předpokládaného vývoje, kdy se předpokládá v roce 2000 rozložení v %-18,5---60,6----20,9, v roce 2005 18,0---59,2---22,8 a v roce 2010 16,8---57,7---25,5. Z výše popsaného vyplývá neustálý nárůst podílu starší generace, tím potažmo vyšší výskyt chorob, a to převážně na podkladě atherosklerozy, nádorová onemocnění a tím i větší nároky na ekonomiku systému jak ve smyslu čistě medicinském (léky, přístroje), tak i ve smyslu sociálním (domovy důchodců, pečovatelské domy apod.). Z celorepublikového hlediska je nutno si položit otázku, zdali v podmínkách tohoto demografického vývoje, který se už dnes např. v kojenecké úmrtnosti pohybuje na hranici biologické a etické únosnosti, bude schopen stát zabezpečit všechny základní potřeby, týkající se zdraví populace, a zdali prodlužování života (i při vědomí neustálého zaostávání za západními státy) by mělo býti tou hlavní prioritou Jistě to je hlavně filozofická otázka, ale je možné,že ekonomická globální situace nás donutí o těchto otázka uvažovat a nakonec je i řešit. (např. otázka dialyzováných pacientů apod.). Další jistě významnou determinantou ovlivňující zdraví obyvatelstva je životní prostředí. Je známo, že v důsledku extenzivního rozvoje ekonomiky v období reálného socialismu byl stav životního prostředí v mnoha ukazatelích na jednom z posledních míst v Evropě. Území okresu Trutnov vzhledem k průmyslovému charakteru (hornictví, textilní v

průmysl, elektrárna, papírny) patřilo vůbec k nejzamořenějšímu ve východních Cechách. Současně ke zhoršení přispíval i veliký spad emisí z Polska. Ve sledovaném období došlo k výraznému zlepšení hodnot nejvýznamnějších škodlivin životního prostředí - emise SO 2 v milionech tun od roku 1985 do roku 1995 poklesly z 2,5 na 1,3, polétavý prach z hodnot 1,01 na 0,5 , NOX z 0,9 na 0,6 a emise olova z 430 na 215.


Velice důležitou determinantou, vzhledem k civilizačním chorobám asi prvořadou, je způsob života. S tím nedílně souvisí stravovací návyky, pohybová aktivita, sexuální chování, toxikománie, apod. Zde je otázkou, zdali vzhledem k nastupujícímu trendu poklesu některých civilizačních chorob je tato determinanta tou hlavní příčinou daného stavu, zdali v období deseti let bylo možno výrazně změnit způsob života, aby to vedlo k nastartovaným pozitivním změnám. Jsem přesvědčen o nápomocné roli změny způsobu života, roli, která vedla k změně úmrtnosti na kardiovakulární choroby. Jsem zároveň ale plně přesvědčen o nezastupitelné a rozhodující roli nových technologií v medicíně, které jsou tou pravou příčinou pozitivních změn v oblasti civilizačních chorob.


I - Počet obyvatel k 1.7. II - Hustota populace na km2 III - Počet živě narozených na 1000 obyvatel

IV - Počet zemřelých na 1000 obyvatel V - Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel


Počet živě narozených na 1000 obyvatel


Počet zemřelých na 1000 obyvatel


Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel


Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel


Současné hlavní rysy obrazu zdraví populace a jejich vývojové tendence Používám všeobecně uznávané indikátory charakterizující zdravotní stav, a to: 1. Střední očekávanou délku života při narození 2. Úmrtnost dětí do stáří l roku/kojenecká úmrtnost/ a perinatální úmrtnost 3. Standardizovanou úmrtnost na 100 000 obyvatel 4. Míra pracovní neschopnosti

Ad l - v tomto parametru vývojový trend v okrese kopíruje trend republiky a současně s tím lze konstatovat výrazný posun. Je všeobecně známo, že z dostupných statistických dat jde o největší přírůstek v celé Evropě za sledované období. Dle mého soudu se jedná o veliký úspěch a odraz těch pozitivních změn (technika, medikamenty), které se ve zdravotnictví udaly. Obdobný charakter má i ukazatel střední očekávané délky života v populaci 45-letých a starších. Ad 2 - opět i v tomto ukazateli jsou okresní i celorepublikové hodnoty identické, hodnoty jsou i srovnatelné s vyspělou západní Evropou. Perinatální úmrtnost jev okrese v průměru do 5 promile, za rok 1998 byla nulová. Ad 3 - i tento ukazatel ukazuje obdobný trend v našem okrese. Další analýzou je poté zhodnocen podíl jednotlivých skupin chorob na celkové úmrtnosti. Ad 4-průměrné procento pracovní neschopnosti je v okrese lehce zvýšeno v posledních letech nad celorepublikový průměr (nejspíše přechodný únik do pracovní neschopnosti při útlumu dolů, kde byla v okresním měřítku vysoká zaměstnanost). Z analýzy je zřejmé, že nejvyšším podílem na pracovní neschopnosti jsou zastoupeny choroby dýchací a plícní, což je i v celorepublikovém kontextu. Vzhledem k charakteru okresu jsem předpokládal vyšší podíl pracovních neschopností na choroby pohybového aparátu, ale tato úvaha se nepotvrdila. Je pravdou, že v rámci redukce hornictví i textilního průmyslu ubylo chorob na pohybovém aparátu a kupříkladu situace vedla i k přesunu oddělení chorob z povolání z nemocnice v Trutnově do FN v Hradci Králové. Závěrem lze konstatovat,že při užití těchto globálních indikátorů zdravotního stavu obyvatelstva odpovídají hodnoty našeho okresu s publikovanými celorepublikovými hodnotami.


I - Střední délka života pří narození muži lI - Střední délka života při narození ženy


Střední délka života při narození muži


Střední délka života při narození ženy


Kojenecká úmrtnost


SMR celkem muži

L


SMR celkem ženy


l - Průměrné procento pracovní neschopnosti Il - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-muži-celkem III - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-ženy-celkem IV - Prac.nesch. dle prost.dnů a okr.sídla záv.-muži-celkem V - Prac.nesch. dle prost.dnů a okr.sídla záv.-ženy-celkem


I - Průměrné procento pracovní neschopnosti II - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-muži-celkem III - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-ženy-celkem IV - Prac.nesch. dle prostdnů a okr.sídla záv.-muži-celkem V - Prac.nesch. dle prostdnů a okr.sídla záv.-ženy-celkem


l - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-muži-celkem II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-dýchací soustava III - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-trávicí soustava IV - PN(MKN-10 a sídlo za vod u)-muži-močová,pohl. soust. V - PN(MKN-10 a sídlo závodu)~muži-svalová,koster, soust


I - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-muži-celke II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-inf.,paraz. nemoci lIl - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-zhoubné novotvary IV - PN(MKN-10 a sídlo záv.)-muži-nem„nerv.s.fsmysl.org. V - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-oběhová soustava


I - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-muži-celkem II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-muži-poranění a otravy


l - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-ženy-celkem II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-dýchací soustava III - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-trávicí soustava IV - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-močová,pohl. soustava V - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-svalová,koster.soust.


I - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-ženy-celkem II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-ínf.,paraz. nemoci III - PN(MKN»10 a sídlo závodu)-ženy-zhoubné novotvary IV - PN(MKN-10 a sídlo zav.)-ženy-nem.nerv.s.,smysl.org. V - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-oběhová soustava


I - Prac.nesch. dle MKN-10 a okr.sídla závodu-ženy-celkem II - PN(MKN-10 a sídlo závodu)-ženy-poranění a otravy


Analýza zdraví obyvatelstva podle základních skupin onemocnění L Kardiovaskulární choroby: Dle

všech

dostupných

informací

a

statistických

dat

tvoří

choroby

kardiovaskulární největší položku zodpovědnou za mortalitu a to až 5O %.Odpovídá tomu i naše okresní statistika. Z grafu vyplývá srovnatelný vývoj okresu s celorepublikovými čísly. Je jednoznačné, že za posledních 10 let došlo k nejvýznamnějšímu pozitivnímu posunu jak v poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, tak ale i také k zásadnímu ovlivnění celkové úmrtnosti. Jak si vysvětlit tento posun. Etiologie kardiovaskulárních chorob je multifaktoriální. Vedle genetických a infekčních faktorů, které jistě nejsou základní podstatou problému, je to hlavně otázka zvýšeného příjmu

tuků,

kouření,

stresových

podnětů,

neléčené

hypertenze,

přidružených

metabolických chorob - diabetů. Většina těchto faktorů se nechá ovlivnit primární prevencí. Podstatou jsou režimová opatření ve smyslu redukce hmotnosti, změny stylu stravování, zákazu kouření, občasná farmakoterapie.Tato opatření jsou ale poměrně drahá, ale s vysokým efektem. Je otázkou, zdali by mohla býti zavedená primární prevence zodpovědná za tak výrazný pokles mortality na kardiovaskulární choroby. Dle mé zkušenosti tomu tak není. Spotřeba alkoholu v okrese za poslední roky neklesla, u žen dokonce dle naší AT poradny stoupla o 300 %, spotřeba cigaret u žen stoupla také. Došlo jistě k částečným změnám ve stravovacích zvyklostech, přesto při sledování BMI (body mass indexu) u vybrané populace diabetiků (v našem souboru v nemocnici Trutnov je zařazeno 75 pacientů), kteří nemají zatím kardiovaskulární komplikace, nedošlo k pozitivním změnám ve smyslu snížení BMI (průměrná hodnota je 30). Další v pořadí je sekundární prevence. A zde jsem přesvědčen o pozitivním vývoji. Při dobře zavedené sekundární prevencí je zjištěno, že dochází ke snížení recidiv až o 25 %, pokles mortality je až o 50%, při vědomí skutečnosti, že na první koronární příhodu umírá 30 % pacientů a bez zavedení sekundární prevence umírá na druhou koronární příhodu až 70 % -pacientů. Podstatou dobře vedené sekundární prevence je farmakoterapie - podání AAS, betablokátorů (dle dostupných dat je podání betablokátorů u nás větší než v USA), ovlivnění tukového metabolismu nasazením statinů, podání ACE inhibitorů a nefarmakologické


opatření ve smyslu zákazu kouření, redukce váhy. Při zavedení těchto opatření klesá mortalita u zákazu kouření až o 60%,po zavedené betablokátorů o 40-50 %,zavedení statinů o 40 %, ACE i o 20-40 %, trombolýzy o 20 %. Při analýze kardiovaskulární morbidity a mortality na okrese jsem došel k názoru, že právě plošné zavedení sekundární prevence mělo největší vliv na pozitivní posun. Pacienti s kardiovaskulárními chorobami tvoří téměř 45 % hospitalizovaných na interních odděleních. Na neurologickém oddělení je to 80 % pacientů s cévními komplikacemi.V rámci polymorbidity, kdy kardiovaskulární choroba nemusí být základní příčina přijetí na oddělení, se pak už jedná o 75 % hospitalizovaných na interních odděleních. Výrazně se změnilo spektrum přijatých pacientů. Prakticky se nevyskytují zánětlivá onemocnění srdce ve smyslu endokariditid. Celkový počet za rok je do 5 pacientů. V průběhu posledních 5 let došlo ke snížení počtu přijímání klasických oběhových dekompenzací. Dříve tato onemocnění tvořila téměř 40 % přijímaných pacientů, nyní pouze 10% .Pacienti se srdečními vadami jsou staršího věku, vada se dříve neřešila, nyní přichází většinou v terminálním stádiu pod obrazem selhávání.Mladší pacient (pod 40 let) se srdeční vadou, který byl veden v kardio poradně, se řešil operačně, pokud nebyly kontraindikace. Podstatnou klientelu tvoří pacienti s klasickou ischemickou chorobou srdeční, s angínou pectoris a akutním postižením. Je patrný výrazný věkový posun, v uspokojivém stabilizovaném stavu se vyskytují pacienti, kteří se dříve tohoto stavu nedožili. Incidence akutních koronárních příhod se výrazně nemění. Jak jsem zmínil dříve, považuji zavedení dobré sekundární prevence za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivnění kardiovaskulárních chorob. Předpokládá to ale dobrou spolupráci s primární lékařskou praxí. V průběhu sledovaného období u nás na okrese došlo k částečné výměně z důvodu věku praktických lékař. Mladší kolegové v rámci přípravy byli při pobytu na interním oddělení seznámeni s novými postupy diagnostiky a léčby. Výrazně se zkvalitnilo personální obsazení odborných kardiologických poraden, dva lékaři v okrese mají kardiologickou atestaci (je to i otázka indikací k vyšetření na specializovaná centra - v našem okrese bylo už odtransplantováno náhradou srdce 5 pacientů). Došlo k dovybavení odborných ordinací o kardioecha, jícnové stimulátory apod. Současně se počátkem 90 let začala používat nová farmakoterapie, a to hlavně ACE inhibitory, které se plošně vdaných indikacích zavedly, plošně se zaváděly betablokátory a AAS. Koncem 80t ých let se zavedla trombolýza, plně se dále rozvinula práce rychlé lékařské pomoci a dovybavovaly se JIP. V průměru 3x se zvýšila kapacita pro naše pacienty k invazivnímu vyšetření srdce na klinikách. Nastartováním výkonového systému počátkem 90 tých let ve zdravotnictví stoupla incidence hypertenze u nás na okrese 3x. Nyní zůstává na stejné výši, obecně léčba hypertenze ale není


stále na uspokojivé úrovni. Obrazem je i výskyt CMP, kde hypertenze je jeden z etiologických agens. Počet CMP výrazně neklesá, došlo dokonce k lehkému nárůstu, který ale může být způsoben i lepší diagnostikou (použitím CT vyšetření, angio apod.). Dříve se mohlo jednat o falešně negativní nálezy. Počet pacientů s postižením tepen a cév se v průběhu výrazně nemění, výsledky jsou ale jistě limitovány možnostmi diagnostickýmiprůchodnosti angiografického vyšetření apod. Závěr - z výše řečeného vzhledem k posunu věku pacientů a změně spektra chorob a možnosti léčby se celá skupina kardiovaskulárních chorob stává vysoce odborně i ekonomicky náročnou aktivitou. Je úkolem všech zainteresovaných, od státní politiky až po práci v terénu, posunout do popředí význam prevence, význam výchovy populace ke zdravému způsobu života. Jedná se při ekonomické limitaci asi o jediný způsob, jak navázat a pokračovat v dnešních pozitivních trendech.


I - SMR celkem muži II - SMR celkem ženy III - SMR na nemoci oběhové soustavy muži IV - SMR na nemoci oběhové soustavy ženy


SMR na nemoci oběhové soustavy muži


SMR na nemoci oběhové soustavy ženy


Trutnov


2. Nádorová onemocnění: Nádorová onemocnění představují jednu z nejzávažnějších kapitol nemocnosti, a to jak odborně, tak i po ekonomické stránce. Úmrtnost je po kardiovaskulárních chorobách na druhém místě a představuje téměř 30ti % podíl. V rámci srovnání s celorepublikovými statistikami v našem okrese výrazně v žádné diagnose nevybočujeme. Je téměř stejný trend v tom, že dochází u mužů k postupnému snížení nádorů žaludku a zvyšuje se podíl nádorů tlustého střeva.V našem regionu se zvyšuje i podíl nádorů pankreatu (v absolutních číslech nehraje významnou položku) . U žen i u nás v okrese dochází v intencích celorepublikových k nárůstu nádoru plic. Celkově v rámci analýzy všech nádorových diagnóz lze konstatovat prakticky trvalý 2 - 3 % nárůst nových onemocnění a prakticky setrvalý počet úmrtí. Přímky proložené křivkami nemají tendenci k divergenci, což je jistě dobrý prognostický ukazatel. Z grafu je patrné, že v roce 1990 došlo k poklesu incidence i mortality. Tento zlom byl způsoben chybou vykazování. Je otázkou, z jakého důvodu dochází k přesunům jednotlivých diagnóz. V případě snížení nádoru žaludku do popředí jistě vystupuje otázka eradikace Helikobacter pylori a gastroskopické možnosti vyšetřování. Jsem přesvědčen o tom, že toto jsou hlavní faktory, proč dochází ke snižování výskytu nádorů žaludku. Obdobný charakter má jistě i zvýšený výskyt nádorového onemocnění tlustého střeva. Možnosti kolonoskopického vyšetření a tím určení diagnosy jsou nyní nepoměrně vyšší než před rokem 1989. Vliv stravovacích návyků, alkoholu, nikotinismu je bezpochyby také z jedním faktorem, který se musí brát v úvahu. U žen je patrný nárůst úmrtí na nádorovité onemocnění plic a konečníku. Bude zajímavé sledovat další trend, neboť hodnoty jsou v absolutních číslech malé a mohou být zkresleny náhodnou situací. Nádor prsu je na okrese Trutnov v nárůstu jak nově objevených, tak zemřelých. Nákupen nového mammografu se t. č. otvírá možnost cíleného preventivního zaměření k tomuto onemocnění. Závěrem lze konstatovat, že v oblasti nádorových onemocnění i vzhledem k výše řečenému je nutno zavést širokou škálu preventivních opatření, která bude zahrnovat jak boj proti toxikomanii - nikotismu, alkoholismu, tak vydávání různých naučných materiálů, odborných článků, cílených preventivních vyšetření, a to hlavně v oblasti nádorových onemocnění prsu a tlustého střeva.


I - SMR celkem muži II - SMR celkem ženy lIl - SMR na novotvary muži


I - SMR celkem muži II - SMR celkem ženy III - SMR na novotvary muži


SEZNAM DIAGNÓZ

dg 151 - karcinom žaludku dg 153 - karcinom tlustého střeva dg 154 - karcinom konečníku dg 156 - karcinom zlučníku dg 157 - karcinom slinivky dg 161 - karcinom hrtanu dg 162 - karcinom plic dg 172 - melanom dg 174 - karcinom prsu dg 180 - karcinom děložního čípku dg 182 - karcinom dělohy dg 183 - karcinom vaječníku dg 185 - karcinom prostaty dg. 188 - karcinom močového měchýře dg 189 - karcinom ledvin C 16 - karcinom žaludku C 18 - karcinom tlustého střeva C 20 - karcinom rekta C 25 - karcinom pankreatu C 34 - karcinom plic C 44 - karcinom kůže C 50 - karcinom prsu C 53 - karcinom děložního čípku C 57 - karcinom vaječníku C 61 - karcinom prostaty C 67 - karcinom močového měchýře



SMR na novotvary muži


SMR na novotvary ženy




Trutnov


Česko



Trutnov



Česko


Trutnov



Česko



Trutnov



Česko



Trutnov




Trutnov


Trutnov


Trutnov


3. Poranění a otravy: Tato skupina chorob je v podílu na úmrtí na třetím místě. Zde proti celorepublikovému průměru, kde je tendence ke snižování, dochází k výraznému rozptylu. I zde v této oblasti lze preventivními opatřeními dosáhnout pozitivnějšího výsledku, a to převážně v oblasti toxikomanie, ale vzhledem ke spádu našeho okresu, hlavně v oblasti úrazů, lze těžko dopředu zodpovědně predikovat vývoj. Z léčebných možností je zajímavé sledovat trend v ústupu od akutních hemoperfuzí při otravách. Farmakologická opatření začínají být tak účinná, že není třeba přistupovat v diaíyzačním metodám. Za rok 1998 z celkového počtu 25 otrav byla provedena pouze jedna hemoperfuze.

4. Skupina speciálních infekčních chorob: Tato skupina zahrnuje především onemocnění tuberkulózy, gonorrhoy, syfilis. Výsledky jsou prezentovány na grafu a v tabulce. Zatím se nepotvrzuje republikový trend zvyšování incidence tbc. Onemocnění AIDS u nás nebylo evidováno.

5. Skupina metabolických chorob : Základem této skupiny jsou diabetici. Prevalence neustále narůstá a je v republikových intencích . Z ekonomického hlediska je to skupina velice drahá, preventivní opatření by u těchto nemocných měla býti na předním místě. Procento zavedených intenzifikovaných režimů v léčbě diabetiků je v našem okrese srovnatelné s klinickými centry, zavedení inzulínových pump je v okresním srovnání na nejvyšších místech, (je zavedeno 10 inzulinových pump - to je 5 % diabetiků I. typu). V dialyzačním programuje 30 % diabetiků. Je nutné vzhledem k polymorbiditě těchto pacientů a při skutečnosti, že diabetes je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob, pokračovat v nastoupeném trendu zavedených poraden a přísném sledování těchto pacientů. V rámci endokrinologické poradny dochází v posledním období k nárůstu nově zjištěných thyreopathií. Zde je stav bezesporu dán personálním kvalifikovaným vybavením poradny. Nad celorepublikový průměr se vnášeni okrese diagnostikovaly poruchy příštitných tělísek (nemocnice Trutnov). Je to zajímavá zkušenost, která je dána nejspíše


náhodným výskytem. Osteopathie jsou celorepublikovým problémem, v našem okrese jsou to onemocnění zatím latentní, které se začínají diagnostikovat. Finanční situace a nepochopení zdravotní pojišťovny zatím brání zavedení specializovaných poraden a tím i intenzivnější léčby. V této oblasti je preventivní opatření ve smyslu dietních zásad, pohybové aktivity apod. na předním místě, přesto nasazená nutná farmakologická léčba z celkové pohledu řešení pozdních komplikací těchto kostních metabolických chorob, má i ekonomický smysl. V posledním období 2 - 3 let narůstá počet komplikací při jaterním onemocnění. Jedná se především o krvácení při jaterní cirrhose, encephalopathie. Zvyšuje se počet alkoholových poškození jater a tento trend je jednoznačný. Zavedením nové léčby jaterních onemocnění (interferon apod.), intenzivnější léčby i lepší dispenzarizací se dostávají pacienti do delších intervalů onemocnění a tudíž se „dožívají komplikací". Tím si vysvětluji pozvolný nárůst výše popsaných komplikací.

6. Onemocnění dýchacího systému : Tato skupina chorob je závažná hlavně z pohledu zastoupení v pracovní nezaměstnanosti. Tvoří největší podíl a i v našem okrese tato skutečnost odpovídá republikovým průměrům. Vzhledem k charakteru průmyslu jsem předpokládal vyšší výskyt onemocnění ve smyslu pneumokonios a nádorových onemocnění, ale tato úvaha se nepotvrdila.

7. Duševní choroby a toxikomanie: V našem okrese nejsou rozdílné trendy od republikových statistik. V rámci sledování toxikomanie - drog je otázka, zdali naše statistiky jsou validní a odpovídají skutečností. Odhaduji, že skutečnost bude horší. Protialkoholická poradna v posledních dvou letech zaznamenala nárůst v konzumaci u žen /až o 300 %/. Trend vzhledem k ekonomické recesi bude asi stoupající.

8. Onemocnění nervové soustavy a smyslových orgánů: V okrese nejsou zvláštní trendy proti republikovým průměrům.


I - SMR na poranění a otravy muži II - SMR na poranění a otravy ženy III - SMR celkem muži IV - SMR celkem ženy


SMR na poranění a otravy muži


SMR na poranění a otravy ženy


Trutnov


l - Incidence zhoubných novotvarů u mužů lI - Incidence zhoubných novotvarů u žen III - Incidence tuberkulózy IV - Incidence gonorrhoey V - Incidence syfilis


Trutnov



l - Prevalence diabetiků v evidenci poraden muži lI - Prevalence diabetiků v evidenci poraden ženy III - Živě nar. s vrozenou vadou na 10000 živě nar. IV - Uživatelé drog v evidenci poraden na 1 000 obyvatel


9. Onemocnění trávicí soustavy: Tendence v oblasti nádorových onemocnění je popsána výše. Vliv diagnostiky a v poslední době i kvalitnější léčby je patrný na mortalitě této skupiny. Farmakologickou léčbou vředové choroby žaludku a duodena se zminimalizovala operativa. Nové postupy při diagnostice a léčbě jsou předpokladem v pokračování nastoupených trendů (snižování pracovní neschopnosti,snižování komplikací, kratší doba léčení apod.).

10.

Onemocnění kůže a podkožního vaziva, pohybového aparátu: V okrese nejsou rozdílné trendy proti republikovým průměrům. Infekční

problematika je pospána výše. Vzhledem k charakteru průmyslu není ani větší podíl onemocnění pohybového aparátu na pracovní neschopnosti. Odpovídá asi jedné třetině proti onemocnění dýchacích cest a výrazně se nemění.

11.

Onemocnění močové a pohlavní soustavy:

V okrese nejsou rozdílné trendy proti republikovým průměrům.

12.

Rozdělení hospitalizace dle tříd MKN-10 Viz přiložené tabulky. V mužích převažuje hospitalizace na onemocnění oběhové

soustavy a dýchacího systému, u žen močové a pohlavní soustavy a oběhové soustavy. Odpovídá to ukazatelům v republikovém měřítku.


I - Hosp. dle tříd MKN-10 a okr. bydliště-muži-celkem II - B-Hospitalizovaní-muži-inf. a paraz. nemoci III - B-Hospitalizovaní-muži-novotvary celkem IV - B-Hospitalizovaní-muži-nem.nervové soustavy V - B-Hospitalizovaní-muži-oběhová soustava


Trutnov


l - Hosp. dle tříd MKN-10 a okr bydliště-muži-celkem II - B-Hospitalizovaní-muži-dýchací soustava lIl - B-Hospitalizovaní-muži-trávicí soustava IV - B-Hospitalizovaní-muži- močová, pohlav. soust. V - B-Hospitalizovaní-muži-svalová, koster, soust.


Trutnov



I - Hosp. dle tříd MKN-10 a okr. bydliště-ženy-celkem II - B-Hospitalizovaní-ženy-inf.,paraz. nemoci III - B-Hospitalizovaní-ženy- novotvary celkem IV - B-Hospitalizovaní-ženy-nem.nervová soustava V - B-Hospitalizovaní-ženy-oběhová soustava


Trutnov



I - Hosp. dle tříd MKN-10 a okr. bydliště-ženy-celkem II - B-Hospitalizovaní-ženy-dýchací soustava III - B-Hospitalizovaní-ženy-trávicí soustava IV - B-Hospitalizovaní-ženy-močová, pohl. soust. V - B-Hospitalizovaní-ženy-svalová,koster, soust.


Trutnov



Rozprava Výsledkem analýzy ukazatelů zdravotního stavu obyvatel okresu Trutnov je zjištění, že indikátory střední očekávané délky života, celková úmrtnost, kojenecká úmrtnost a míra pracovní neschopnosti je ve vývojových intencích srovnatelných s republikovými ukazateli. Musí být snahou všech zainteresovaných pokračovat v pozitivních trendech nastartovaných po roce 1989. Při podrobnější analýze ukazatelů zdravotního stavu je ale patrné, že za daný vývoj nese hlavní podíl výrazný posun v oblasti kardiovaskulárních chorob, už méně nádorová onemocnění a úrazy (tři položky, které se podílejí v největších procentu na celkové úmrtnosti). Jednoznačně došlo k posunu v oblasti kardiovaskulárních chorob. V průběhu textu jsem už dříve analyzoval, proč z mého pohled k tomu došlo. Přesto musím v rozpravě vyzdvihnout podíl nové technologie, která se po roce 1989 do zdravotnictví dostala.Vedle nové skupiny léků-ACE i, trombolytické léky, nové skupiny betablokátorů apod. jsou to hlavně nové možnosti v intervenční kardiologii. Průchodnost pro vyšetření angiologické a katetrizační je nyní pro náš okres přibližně 3násobná proti roku 1989. Ve východočeském kraji bylo do konce roku 1997 9 CT přístrojů a 15 angio kompletů, 191 sono přístrojů. Počet srdečních operací se zmnohonásobil, např. počet angioplastik v roce 1997 proti roku 1991 byl desetinásobný. Transplantace srdce jenom na našem okrese byla provedena 5 x, z toho do dnešního dne 4 pacienti plnohodnotně přežívají. Na invazivní vyšetření se dostávají pacienti s dříve diagnostikovaným onemocněním, čili s lepší prognosou. Přesto odhadem, vzhledem k dluhu z minulosti, je přibližně 20-30 % kardiaků, kteří budou muset býti invazivně řešeni. Z pohledu našeho regionu i v rámci účelné alokace zdrojů je nutné i do budoucna považovat oblast kardiovaskulárních chorob za prioritu. Do popředí se dostává i otázka prevence jako jeden z nejdůležitějších faktorů, a to jak v oblasti primární zdravotní péče, tak v rámci společenských programů. Zde dle mého soudu bude hrát nezastupitelnou roli regionální správa, na této úrovni musí docházet ke koordinaci a rozumnému rozdělování prostředků. V

oblasti

nádorových

onemocnění

už

nedochází

k

tak

příznivým

posunům.Vzhledem k neúplné znalosti etiologie nejspíše v dohledné době nedojde k výraznějším posunům. Přesto preventivní opatření a kvalitnější depistáž na všech úrovních jsou podmínkou zlepšení. Na úrovni okresu lze, v rámci preventivních prohlídek při podmínce kvalitního přístrojového vybavení, dosáhnout zlepšení v oblasti Ca prsu a tlustého střeva.Už nyní se nabízejí


preventivní vyšetření prsu. Je skutečností, kdy mnoho zaměstnavatelů pro své zaměstnankyně je schopno zaplatit vyšetření, přičemž ale platba stále odporuje zákonu. Vyvstává jistě otázka celoplošného preventivního vyšetřování prsu mimo rámec veřejného pojištění. V oblasti nádorů tlustého střeva ukáže budoucnost, zdali bude pokračovat nastoupený trend. Je otázkou opětovného zavedení vyšetření stolice pomocí hemokultu i mimo rámec veřejného zdravotnictví, úkolem specializovaných gastroporaden bude jistě kvalitnější depistáž u lidí s dědičnou zátěží či s nálezem prekanceros. Je úkolem všech zdravotnických pracovníků, aby v rámci své preventivní činnosti neustále připomínali podstatný vliv zdravého způsobu života na incidenci chorob. V oblasti úrazů se vedle čistě zdravotnických aktivit (rychlá lékařská pomoc, apod.) uplatní nejvíce prevence. Ta je ale záležitosti jasné legislativy, účinné výchovy rodičů a škol, specifických protiúrazových opatření, ale i stavu obecného pořádku s nezastupitelnou rolí státu. Souhrnně lze konstatovat. Zdravotní stav obyvatelstva okresu Trutnov nevybočuje z hodnot zdravotního stavu celé republiky. Byl zachycen dobrý vývoj v základních ukazatelích zdravotního stavu obyvatelstva, a to v parametrech střední délky života, celkové úmrtnosti a kojenecké úmrtnosti. Největší podíl na těchto výsledcích je dán výrazným posunem v oblasti kardiovaskulárních chorob. Tyto choroby i vzhledem k ekonomické náročnosti musí zůstat prioritou v řešení. Bude nutno většího preventivního zaměření všech zainteresovaných ve všech oborech, ale především v oblasti nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob. Zde musí nezastupitelnou roli hrát především primární péče. Specializovaná ambulantní a lůžková péče je hlavním nositelem poskytovaných služeb i vynakládaných prostředků. Zde musí být nezastupitelná role regionální správy, která musí v souladu s finančními možnostmi veřejného pojištění a potřeb regionu účelně optimalizovat kapacity a účelně alokovat finanční zdroje.

Základní podmínkou musí být ale uvědomění - zdraví je individuální hodnota. Je základem osobního rozvoje, úspěchu i uspokojení. Současně se musí chápat jako veřejný statek. Je zdrojem intelektuálního a somatického vývoje společnosti a podmínkou rozvoje. A pouze v souladu všech složek - vlastní zdravotnictví, státní správa a občan může dojít k trvalému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

Analýza zdravotního stavu obyvatelstva okr.trutnov

Recommend Documents